Souhrnná teritoriální informace Keňa

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Keňa

Souhrnná teritoriální informace Keňa Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Addis Abeba (Etiopie) ke dni 07.05.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/30

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)


Keňa

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Keňská republika

•

The Republic of Kenya

•

Jamhuri ya Kenya

1.2. Rozloha •

582 347 km²

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

Počet obyvatel: 38 610 097 (cenzus 2009), 43 013 000 (červenec 2012 odhad) (CIA Factbook)

•

Hustota na km²: 67 obyvatel

•

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 46, % (18,39 mil; odhad 2011)

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,3 %

•

Demografické složení: 50 % muži, 50 % ženy

1.5. Národnostní složení Obyvatelstvo zahrnuje okolo 40 etnických skupin plus početně minimální, ale ekonomicky významné příslušníky asijských, arabských a evropských menšin. Africká etnika se dělí dle jazykové příslušnosti: skupiny hovořící bantuskými jazyky – Kikuju (22 %), Luhya (14 %), Kamba (11 %), Kisii (6 %), Meru (6 %); skupina hovořící nilotským jazykem – Luo (13 %), Kalendžin (12 %), ostatní africká populace (15 %), tj. Masajové a skupina kušitského jazyka – Somálci a další, dále neafrická populace (1 %) Asijci, Evropané a Arabové.

1.6. Náboženské složení •

protestanti (47,7 %)

•

katolíci (23, %)

•

muslimové (11,2 %)

•

tradiční náboženství (10 %)

•

ostatní (2 %)

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

Úřední jazyk: angličtina

•

Národní jazyk: svahilština

2/30



Keňa

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Na základě nové ústavy odsouhlasené v roce 2011 bude Keňa admnistrativně a správně rozdělena do 47 poloutonomních okresů (counties), které budou mít v čele guvernéry. Volby do těchto pozic a řídících orgánů jsou naplánovány na březen 2013 spolu s volbami parlamentními a prezidentskými. Tento nový systém decentralizované vlády zásadně změní systém státní správy v Keni. Dosavadní systém existuje takto: •

8 provincií (Rift Valley, Pobřeží, Nyanza, Centrální, Východní, Severovýchodní, Západní a Nairobi)

•

Hlavní město: Nairobi - počet obyvatel 3 138 295 (2009)

•

Další velká města: Mombasa (939 000), Kisumu (322 000), Nakuru (300 000)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

Peněžní jednotka: keňský šilink (KSh nebo KES) = 100 centů.

•

Kurz k 27. 4. 2012: 1 USD = 83,20 KES

•

Používání jiných měn: hlavní volné měny lze běžně směnit v místních směnárnách; přímo je pak lze používat v mezinárodních hotelech

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: •

1. leden Nový rok

•

březen/duben Velký pátek + Velikonoční pondělí

•

1. květen Svátek práce

•

1. červen Den svébytnosti - Madaraka Day

•

10. říjen Den prezidenta - Moi Day

•

20. říjen Den prvního prezidenta - Kenyatta Day

•

12. prosinec Den nezávislosti - Jamhuri Day

•

25. prosinec 1. vánoční svátek - Christmas Day

•

26. prosinec 2. vánoční svátek - Boxing Day

Kromě uvedených svátků se slaví ještě muslimský svátek Idd-Fitr, který je 31. dnem od začátku muslimského postního měsíce ramadánu (přesné datum je každoročně různé).

Pracovní doba: •

státní úřady – po až pá 9:00–16:00

•

banky – po až pá 9:00–17:00

•

soukromé firmy – po až pá 9:00–17:00

Prodejní doba: •

běžné obchody – po až pá 9:00–18:00

•

so 9:00–14:00

•

supermarkety – denně 9:00–20:30

3/30



Keňa

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty V obchodním styku je možno se v Keni setkat s představiteli různých národností a komunit, z nichž se každá vyznačuje specifickými znaky při obchodních jednáních. Tyto vyplývají z rozdílných kulturních tradic i mentality partnerů. Základní komunity jsou tři: Afričané, indická a pákistánská komunita či Evropané nebo Severoameričané. Většina obchodních partnerů se často přizpůsobuje ve svém jednání a vystupování chování bývalé koloniální země. Způsob vyjednávání a dosažení případné dohody s partnerem je u všech komunit rozdílný. U Afričanů se lze setkat s neporozuměním administrativním nebo technickým, přestože partner ujišťuje, že všemu rozumí a se vším souhlasí. Po ukončených jednáních se někdy stává, že se k dohodnutému předmětu partner znovu vrací a žádá změny. U indického či pákistánského partnera tyto překážky odpadají a často platí ústní dohoda, která je později potvrzena písemně. Dohodnuté dokumenty se zpravidla nemění. U evropských nebo severoamerických partnerů probíhají jednání obvyklým způsobem, pokud nejde o Evropana nebo Američana, který již delší dobu žije v zemi - zde často zapůsobí dlouhodobý vliv afrického prostředí. Všechny komunity dávají při obchodních jednáních přednost neformálnímu přístupu. Výjimkou jsou státní instituce, kde je nutno dávat dostatečně najevo s kým a na jaké úrovni je jednáno. Jednacím jazykem je angličtina; svahilština se při obchodních jednáních téměř nepoužívá. Ojediněle se může stát, že je jednáno s lidmi, kteří očekávají titulování. Jde o absolventy evropských, ale i amerických technických univerzit, kteří si v rozporu s anglickými zvyklostmi na vizitkách uvádějí titul "Eng.". V těchto případech se doporučuje při oslovování tento titul používat. V případě, že partnerem je např. poslanec, předchází jménu titul "Honourable". Obchodně lze jednat celý rok, nejméně vhodnou dobou jsou však doby dovolených, tj. červenec a srpen nebo prosinec. Jednat lze denně od 9 hod. až do 17 hod. odpoledne. V době od 12 do 14 hod. je obvykle polední přestávka. Typickým oblečením pro jednání s africkými představiteli firem nebo státních institucí je oblek nebo kalhoty se sakem a vázanka. Pro schůzku s představitelem indické či pákistánské komunity je obvyklá košile s krátkým nebo dlouhým rukávem a s vázankou. Oblečení se různí i podle oblasti nebo počasí. Na pobřeží (např. v Mombase), kde je vlhčeji a tepleji než ve vnitrozemí, převládají samotné košile. V případě pozvání do rodiny je vhodné přinést kytici manželce hostitele nebo menší, typický český dárek (sklo, CD s českou hudbou, kniha nebo jakýkoliv český suvenýr). Bez ohledu na to, zda jde o byt či restauraci, je čas oběda mezi 12:30 až 15:00 hod., čas večeře od 19:00 do 21:00 hod. S výjimkou supermarketů a větších (značkových) obchodů není neobvyklé, že se při nákupu o ceně jedná. (Nejvýraznější rozdíly mezi nabízenými a nakonec akceptovanými cenami jsou nákupy předmětů pro turisty. Běžně je možno se smlouváním dostat na úroveň až pouhých 20 % z původní nabídky – toto ovšem platí na tržištích pro tento prodej určených). Smlouvá se o všem – o ceně výrobků, služeb, odměně apod. Jednání s úřady je někdy velice byrokratické, často však jde o záměrné zdržování vyřízení věci s cílem získat určitou odměnu. Právní řád vychází z anglického zvykového práva, a proto je pro středoevropany často nesrozumitelný a doporučuje se spory řešit smírnou cestou i za cenu velkých ústupků, protože soudní spory trvají dlouho a jsou velice nákladné. Pro případné vedení soudního sporu je nutno najmout místního právního zástupce. Nejde-li i o velké částky je snazší a lacinější se s žalovanou stranou dohodnout na kompromisu.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Aby byl pacient v Keni vůbec přijat k ošetření, je nezbytné, aby byl pojištěn u renomované zdravotní pojišťovny. Je proto vhodné mít společně s doklady i pojistku popř. kreditní kartu. Jinak soukromé nemocnice většinou požadují platbu předem nebo alespoň složení zálohy.

4/30



Keňa

Ošetření ve státních zdravotnických zařízeních se nedoporučuje. Na dobré úrovni jsou soukromé nemocnice např.: •

•

Nairobi •

Aga Khan Hospital, tel. (020) 3662000

•

Nairobi Hospital (020) 2845000

•

Karen Hospital (020) 6613000

Mombasa •

Mombasa General Hospital, tel. (041) 2312191

Při nehodách mimo hlavní město (včetně území Tanzanie a Ugandy) je možno využít leteckou záchrannou službu AAR, která sídlí v Nairobi na Wilson Airport, tel. (020) 2717374.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Keňa vyžaduje pro občany ČR vízový styk pro všechny druhy pasů. Keňské vízum je možné získat na velvyslanectví Keni v Haagu nebo ve Vídni, ale také v ČR na velvyslanectví Velké Británie v Praze. Kromě toho keňské úřady vystavují vstupní víza na všech leteckých, silničních, železničních a námořních resp. jezerních hraničních přechodech do země. Vízový poplatek představuje cca 1 200 Kč na velvyslanectví Velké Británie v Praze, na hranicích při vstupu do Keni pak USD 50. Před cestou je však vhodné částku ověřit. Keňští imigrační úředníci vybírají poplatky za víza pouze v USD, jiné měny nejsou akceptovány. Keňské celní předpisy nepovolují vývoz (ale i převoz a dovoz) předmětů z divoké zvěře (trofeje, výrobky ze slonoviny nebo kůže). Na vývoz těchto předmětů je třeba zvláštní povolení. Keňské úřady nevyžadují při vstupu do země v případě cestujících z Evropy žádné očkování. V případě, že však byl uskutečněn transit přes oblasti s výskytem žluté zimnice (východní, západní a střední Afrika, Latinská Amerika) je toto očkování povinné. Bez ohledu na předpisy při vstupu do země se však doporučují očkování proti žloutence A, žluté zimnici a břišnímu tyfu. Mimo hlavní město a výše položené oblasti se doporučuje rovněž užívat antimalarika.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V souvislosti s vraždou a únosy zahraničních turistů v oblasti ostrova Lamu, které v září a říjnu 2011 provedli somálští ozbrojenci, doporučuje Ministerstvo zahraničních věcí cestovat na ostrov Lamu a do vzdálenosti menší než 150 km od somálských hranic jen v naléhavých případech. Pro aktuální informace je doporučeno sledovat web Ministerstva zahraničních věcí (www.mzv.cz).

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Zastupitelský úřad pro Keňu sídlí v Addis Abebě v Etiopii. V Keni sídlí jeho úřadovna v Nairobi. Ve městě Mombasa sídlí honorární konzul pro Českou a Slovenskou republiku.

5/30



Keňa

Adresa ZÚ: ZÚ Addis Abeba: EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC Kirkos Kifle Ketema Rd., Kebele 15, House No. 289, Addis Ababa, P.O.BOX 3108 Tel.: +251 11 5516382; Fax: +251 11 5513471 E-mail: [email protected] Webové stránky: http://www.mzv.cz/addisabeba Vedoucí ZÚ:

Ing. Marek Libřický, velvyslanec;

Kancelář České republiky v Keni: Milimani Road (úřadovna se nachází v areálu Velvyslanectví Slovenska), Nairobi Fax Nouzová linka E-mail Vedoucí úřadu Funkce

+254/20/2371013 +254/722517161 [email protected] Ing. Jaroslav Mandys pracovník úřadovny

Poznámka Během dočasného uzavření je zastupováním při výkonu některých konzulárních funkcí pověřeno Velvyslanectví Slovenska v Nairobi. Stálým zastupováním při výkonu konzulárních funkcí je pověřen HK Slovenska v Mombase

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Keni nejsou zastoupeny.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Telefonní čísla v teritoriu (Nairobi): •

policie/ambulance/požár: 999

•

diplomatická policie: +254 716 000559

•

švédská zubní klinika: +254 3866438, 3871870

1.18. Internetové informační zdroje •

www.statehousekenya.go.ke - Oficiální web keňské vlády

•

www.mfa.go.ke - Ministerstvo zahraničních věcí

•

www.communication.go.ke Úřad mluvčího prezidenta republiky

•

www.trade.go.ke - Ministerstvo obchodu

6/30



Keňa

•

www.energy.go.ke - Ministerstvo energetiky

•

www.industrialization.go.ke - Ministerstvo industrializace

•

www.transport.go.ke - Ministerstvo dopravy

•

www.water.go.ke - Ministerstvo vodního hospodářství a zavlažování

•

www.gdc.co.ke - Geothermal Development Company

•

www.kengen.co.ke - Kenya Electricity Generating Company

•

www.kprl.co.ke - Kenya Petroleum Refinery

•

www.kplc.co.ke - Kenya Power

•

www.investmentkenya.com Kenya Investment Authority

•

www.kebs.org Kenya Bureau of Standards

•

www.epzakenya.com

•

www.epckenya.org Export Promotion Council

•

www.kenyaairports.co.ke Kenya Airports Authority

•

www.kpa.co.ke Kenya Ports Authority

•

http://www.vision2030.go.ke/ - Kenya Vision 2030

•

www.eastandard.net East African Standard – keňský deník

•

www.allafrica.com AllAfrica Global Media – zpravodajství

Export Processing Zones Authority

1.19. Adresy významných institucí Adresy významných obchodních a hospodářských komor a podnikatelských svazů: KENYA NATIONAL CHAMBER OF COMMERCE AND INDUSTRY Ufanisi House, Haile Selassie Avenue P. O. Box 47024 Tel.: (+254 20) 220866, 220867 Nairobi Fax: (+254 20) 340664 Internet: http://www.kenyachamber.co.ke/ KENYA ASSOCIATION OF MANUFACTURERS The Chief Executive Officer The Kenya Association of Manufacturers P.O. Box 30225-00100 Nairobi, Kenya Tel : 020-374005/7/21/22 Fax : 020-3746028/30 [email protected]

7/30



Keňa

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Keňa je prezidentská, parlamentní, demokratická republika s pluralitním politickým systémem. Prezident je hlavou státu a zároveň hlavou vlády. Výkonná moc je v rukou vlády, v jejímž čele stojí prezident republiky. V únoru 2008 byla na základě dohody o sdílení moci mezi dvěma nejsilnějšími stranami (součást řešení patové situace po volbách v roce 2007) nově vytvořena funkce předsedy vlády, avšak jeho pozice je výrazně slabší, než v jiných zemích. Premiér sdílí řadu pravomocí s prezidentem a jeho úloha v rámci vlády je spíše koordinační a kontrolní než rozhodovací. Po své rekonstrukci v březnu 2012 má keňská vláda celkem 44 členů a řídí 40 ministerstev (složení vlády je uvedeno v části 2.3). Představitelem zákonodárné moci je jednokomorové Národní shromáždění (National Assembly). Sestává z 224 poslanců, z nichž 210 je voleno na období 5 let v jednotlivých volebních obvodech (každý obvod zastupuje jeden poslanec) prostou většinou hlasů. Dalších 12 poslanců je nominováno politickými stranami dle jejich volebních výsledků poměrným systémem a z „moci úřední“ jsou delegování 2 poslanci – předseda parlamentu a generální prokurátor. Podle ústavy z roku 2010 bude parlament rozšířen po volbách v roce 2013 o svoji druhou, horní komoru – Senát. Ten bude mít 60 členů, kteří budou po jednom zastupovat nejnižší správní celky (counties). Předseda Národního shromáždění

-

Kenneth Marende (od 2008)

ODM

Soudní moc – keňský soudní systém je nezávislý na moci výkonné a zákonodárné. Podle nové ústavy z roku 2010 je hierarchicky rozdělen na tzv. „nadřízené soudy“ (Superior Courts), jež zahrnují Nejvyšší soud (Supreme Court), Odvolací soud (Court of Appeal) a Vrchní soudy (High Courts) a dále na jim „podřízené soudy“ tří různých typů – magistrátní (Magistrates Courts), muslimské (Kadhi Courts) a vojenské (Courts Martial). V čele celého soudnictví stojí předseda Nejvyššího soudu (Chief Justice) a jeho zástupce. Ti jsou nominováni prezidentem a schvalováni Národním shromážděním. Po schválení referendem platí od srpna 2010 v Keni nová ústava. Jedná se o dokument, který experti považují za jeden z nejmodernějších svého druhu, a to nejen na africké úrovni. Na počátku března 2013 by se v zemi měly konat všeobecné volby – prezidentské, parlamentní a místní (na úrovni okresů - counties). Bude se jednat o první volby podle nové ústavy z roku 2010, což vnáší do voleb řadu nových prvků, např. druhé kolo prezidentského klání mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty z kola prvního (pokud jeden kandidát nezíská více než 50 % hlasů), volby senátorů do nově vzniklé horní komory parlamentu, či volby místních představitelů do nově vymezených okresů.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) •

Mwai Kibaki (PNU) – prezident a vrchní velitel ozbrojených sil

2.3. Složení vlády Prezident Keňské republiky Předseda vlády Viceprezident a ministr vnitřních záležitostí Movement

8/30

Mwai Kibaki Raila Odinga Kalonzo Musyoka

PNU ODM Wiper Democratic



Keňa

Místopředseda vlády Místopředseda vlády a ministr pro místní samosprávu Úřad generálního prokurátora Ministr financí Ministr provinční admin. a vnitřní bezpečnosti Ministr obrany Ministr zahraničních věcí Ministr energetiky

Uhuru Kenyatta Musalia Mudavadi

KANU UDF

Githu Muigai Njeru Githae George Saitoti

PNU PNU

Yusuf Haji Sam Ongeri

KANU PNU/KANU

Kiraitu Murungi

PNU

Ministr obchodu a průmyslu Kenya

Moses Wetang’ula

PNU/FORD-

Ministr pro speciální programy

Esther Murugi

PNU

Ministr pro imigraci a registraci obyvatelstva Ministr národního dědictví a kultury Ministr zemědělství Ministr družstevního rozvoje a marketingu Ministr veřejných služeb Ministr pro Východoafrické společenství Ministr (základního) školství Democratic Movement

Otieno Kajwang William Ntimama Sally Kosgei Joseph Nyagah Dalmas Otieno Musa Sirma Mutula Kilonzo

ODM ODM ODM ODM ODM ODM Wiper

Ministr vyššího školství, pro vědy a technologie

Margaret Kamar

ODM

Ministr životního prostředí a nerostných zdrojů

Chirau Mwakwere

PNU

Ministr industrializace

Amason Jeffa

ODM

Ministr mládeže a sportu

Paul Otuoma

ODM

Ministr veřejného zdraví a sanitace

Beth Mugo

PNU

Ministr zdravotních služeb

Peter Nyong’o

Ministr pro informace a komunikaci Movement

Samuel Poghisio

Wiper Demcratic

Ministr spravedlnosti a národní soudržnosti

Eugene Wamalwa

New FORD-Kenya

Ministr práce a rozvoje lidských zdrojů

John Munyes

Ministr půdy

James Orengo

Ministr silnic

Franklin Bett

9/30

ODM

PNU/FORD-Kenya ODM ODM



Keňa

Ministr veřejných prací

Chris Obure

ODM

Ministr pro rozvoj chovu dobytka

Mohamed Kuti

PNU

Ministr pro rozvoj rybolovu

Amason Jeffa

ODM

Ministr plánování, národního rozvoje a Vize 2030

Wycliffe Oparanya

Ministr pro orgány regionálního rozvoje

Fred Gumo

Ministr pro rovnost pohlaví a uáležitosti dětí

Naomi Shabaan

Ministr cestovního ruchu Ministr dopravy Ministr vodních zdrojů a zavlažování

Danson Mwazo

ODM ODM KANU ODM

Amos Kimunya Charity Ngilu

PNU ODM

Ministr bytové výstavby

Soita Shitanda

PNU

Ministr lesů a zvěře

Noah Wekesa

PNU

Ministr pro rozvoj metropole Nairobi Ministr pro rozvoj severní Keni a suchých oblastí

10/30

Jamleck Kamau Ibrahim Mohamed

PNU ODM



Keňa

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních •

Členství v mezinárodních organizacích: OSN, MMF, SB, WTO, Commonwealth

•

Členství v regionálních uskupeních: African Union (AU), Common Market for Eastern and Southern Africa (Comesa), East and Southern Africa (ESA), East African Community (EAC), Inter-Govermental Authority on Development (IGAD), African Growth and Opportunity Act (AGOA), Great Lakes Region OF Africa, Union of Producers, Transporters and Distributors of Electric Power in Africa (UPDEA), East Africa Power Pool (EAPP), New Partnership for Africa’s Development (NEPAD)

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Vzhledem ke svým politickým zájmům se Keňa snaží hrát aktivní roli zejména ve Východoafrickém společenství (East African Community). Keňa se takévýrazněji angažuje v rámci IGAD (InterGovernmental authority on Development) a ICGLR (International Conference on the Great Lakes Region), kde Keňa úzce spolupracuje v otázkách bezpečnosti a vládnutí.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. V r. 1996 Keňa akceptovala sukcesi ČR do následujících smluv: 1. Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Keňské republiky (Nairobi, 9. 3. 1964) 2. Dohoda mezi ČSSR a Keňskou republikou o platnosti: 1. Smlouvy mezi ČSR a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o právní pomoci ve věcech občanských z 11. 11. 1924 2. Smlouvy mezi ČSR a Spojeným královstvím o vzájemném vydávání zločinců z 11. 11. 1924 a Protokolu ke Smlouvě z 4. 6. 1926 3. Dodatkové úmluvy o soudním civilním řízení mezi ČSR a Spojeným královstvím z 15. 2. 1935 (Nairobi 5. 1. 1970) 3. Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Keňské republiky (Nairobi, 2. 10. 1986) 4. Dohoda o leteckých službách mezi vládou ČSSR a vládou Keňské republiky (Nairobi 3. 3. 1989)

11/30



Keňa

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Povolební násilí, k němuž došlo na počátku roku 2008, vážně zasáhlo keňskou ekonomiku, zejména pak turistický průmysl. Sotva se země začala zotavovat z tohoto šoku, byla postižena globální hospodářskou recesí, zejména růstem cen hnojiv, potravin, leteckého paliva a dalších komodit, jakož i kolísáním směnných kurzů. Keňská vláda reagovala na krizi přijetím opatření v souladu doporučením MMF, jenž poskytl finanční prostředky pro jejich realizaci a pro zmírnění dopadů na obyvatelstvo. Tato opatření přispěla k postupnému hospodářskému zotavení. V roce 2010 dosáhl hospodářský růst míry 5,6 %, v roce 2011 pak 5,3 %. Růst ekonomiky ovlivňovala také proměnlivá míra inflace. Tu se z hodnoty 26 % v roce 2008 podařilo snížit na přijatelná 4 % v roce 2010. Avšak díky vzrůstajícím cenám potravin a pohonných hmot a disproporci mezi dovozem a vývozem inflace v roce 2011 opět vzrostla na 12,1 %. Keňa se v současnosti nachází v sitaci, kdy se prakticky rozhoduje o jejím směřování na řadu let dopředu. Rok 2011 byl ovlivněn několika souběžnými negativními fakory - poklesu hodnoty keňského šilinku (KSH), suchem zejména na severu a východě země, aktivním vojenském angažmá Keni v Somálsku, krizí v EU, zvyšováním deficitu fiskálního a běžného účtu, obecnou zvýšenou nepředvídatelností makroekonomicé politiky vlády, proměnlivou mírou inflace. Přesto však růst HDP v roce 2011 skončil růstem 5,3 % a pro rok 2012 je odhadována míra 5 %. Současně je očekáván pokles inflace. To vše pokud v letech 2012 a 2013 nedojde k velkým ekonomickým a politickým otřesům. To je však samo o sobě otázkou, neboť keňská ekonomika má rostoucí tendenci a sklon k volatilitě při stále rostoucím deficitu mezi exportem a importem. Například současná výše deficitu běžného účtu dosahuje 10 % HDP země. Vývoz tří hlavních exportních komodit (čaj, květiny a káva) v současnosti nepokrývá platby za import ropy (1/3 importního účtu země). Jakkoliv je motorem ekonomiky vedle exportu základních komodit také domácí poptávka a sektor služeb a ICT, diverzifikace a zintenzivnění exportu je zásadním úkolem vlády. Ekonomický vývoj Keni bude zviset na makroekonomické stabilizaci, vývoji situace v Somálsku, průběhu volební kampaně a následnému předání moci po volbách v březnu 2013 a hladké ustavení nového systému decentralizované státní správy do 47 nově vytvořených okresů (counties). Tyto nejsubstantivnějí strukturální reformy za dlouhá léta obnáší vytvoření zcela nového politicko-administrativního rámce. Jakým způsobem tento přechod bude probíhat silně ovlivní také keňskou ekonomiku. Vyšší míra odpovědnosti státu směrem k populaci a médiím bude hrát důležitou roli. V roce 2011 byly hlavními motory růstu HDP finanční sektor (8,2 %), stavebnictví (8,1 %) a hotely a restaurace (6,4 %). Zemědělství i přes sucho a dopady ekonomické krize v EU a arabskému jaru rostlo 3,5 %. Sucho ovlivnilo zásadně hlavně chov dobytka na severu a východě země, nikoliv sklizeň v hlavní zemědělské oblati Rift Valley. Přesto krize EU snížila poptávku po řezaných květinách a arabské jaro po keňském čaji. V sektoru průmyslu ovlivnilo sucho zejména produkci elektřiny v Keni z většiny získávané z vodních zdrojů. Poměr elektřiny vyrobené z vodních zdrojů poklesl z 57 % v červenci 2010 na 43 % v červenci 2011. Tento pokles musel být nahrazen výrobou energie z drahých fosilních zdrojů (ropa). ICT sektor a cestovní ruch byly v roce 2011 na vzestupné tendenci. Sektor služeb jako celek vzrostl o 4,3 % a počet turistů vzrostl i přes bezpečnostní situaci související s konfliktem v Somálsku o 13,6 % (46 % turistů pocházelo z EU, 25 % z Afriky, 12 % Amerik, 10% z Číny). Počet uživatelů mobilních telefonů dále geometricky rostl a dosáhl v roce 2011 hodnoty 25,3 mil., což přesahuje počet dospělé populace. Růst počtu uživatelů internetu i díky použití chytrých telefonů vzrostl o závratných 60 % na 12,5 mil. V případě Keni se proto hovoří o tzv. datové revoluci (M-Pesa, M-Banking, M-Credit, M-Insurance atd.).

12/30



Keňa

Keňa však v roce 2011 také čelila čtyřem zásadním vnějším výzvám - vysokým cenám ropy, vysokým cenám potrain (zejména kukuřice - nárůst o 100 % za 12 měsíců a cukru - dvakrát dražší než v EU), suchu v celém regionu východní Afriky (uprchlíci, ztráa dobytka), a krizi v EU. Keňská vláda také jedná s Mezinárodním měnovým fondem o finanční pomoci s cílem doplnit zásoby zahraniční měny a podpořit tím hodnotu šilinku. Rok 2012 by však měl přes řadu výzev také být rokem pozitivního vývoje. Porostou investice do infrastruktury (včetně energetické a elektrické), poroste dále spotřeba obyvatelstva, je očekávána dobrá úroda, která sníží růst cen, sníží se deficit běžného účtu, poroste export hlavních komodit čaje, kávy a květin, poroste nadále cestovní ruch a také regionální obchod v rámci Východoafrického společenství. Zcela zásadní však bude stabilní politické prostředí v období před, během a po volbách v březnu 2013.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Skutečný růst HDP (%; Světová banka) 2009

2010

3,2

2011

5,6

2012 (odhad)

5,3

5,0

Hodnota vývozu zboží a služeb (mil. USD; Světová banka) 2009

2010

4 522

2011

5 010

2012 (odhad)

5 760

n/a

Hodnota dovozu zboží a služeb (mil. USD; Světová banka) 2009

10 202

2010

2011

11 803

2012 (odhad)

14 834

n/a

HDP (mld. USD; MMF, Světová banka)

13/30



Keňa

2009

2010

30 580

2011

32 092

36 102

2012 (odhad)

n/a

HDP na obyvatele (USD, Světová banka) 2009

2010

732

2011

760

2008 (odhad)

772

n/a

Míra inflace (%, Světová banka) 2009 2011

10,5 13

2010

4,1

Míra nezaměstnanosti: odhadem 40 %.

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Keňa je průmyslově nejvyspělejší zemí východoafrického regionu, přesto se průmysl podílí na tvorbě HDP pouhými 16,4 %. Po získání nezávislosti dosahoval sektor vysokého růstu, který se však začátkem osmdesátých let značně zpomalil. Prioritními odvětvími jsou ta, jejichž domácí produkce má nahradit drahé dovozy, tj. zejména potravinářský, textilní a kožedělný průmysl, ropné výrobky (domácí rafinérie v Mombase), papírenský a polygrafický průmysl. Keňa se v posledních letech stala centrem ICT služeb a v rámci projektu Kenya Vision 2030 (http:// www.vision2030.go.ke/) existuje snaha vybudovat východoafrické centrum ICT a s tím souvisejícího lehkého průmyslu. Z dalších sektorů je na vzestupu stavebnictví a díky růstu lukrativnosti regionu východní Afriky a zlepšujícímu se regionálnímu obchodu výše zmíněný zpracovatelský průmysl. Přesto průmysl v Keni zaostává za dynamicky se rozvíjejícím sektorem služeb. Poslední nálezy ropy (jezero Turkana) a zemního plynu (příbřežní moře) dávají naději na následný rozvoj průmyslu, jelikož se sníží závislost na hydroenergii. Také nastává rozmach obnovitelných zdrojů energie a s nimi souvisejících

14/30



Keňa

aktivit. Otázkou je realizace výstavby koridoru a energovodu z jihosúdánské Juby do přístavu na severu Keni ve městě Lamu (LAPSSET).

4.4. Stavebnictví Soustřeďuje se na silniční síť a Nairobi, popř. ve větších městech, na kancelářské budovy a hotely. Jedním z cílů vlády je výstavba levného bydlení pro široké vrstvy obyvatelstva, který má v současné době velkou podporu ze strany UN-HABITAT. V současné době jde především o rekonstrukci a výstavbu silniční sítě.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Keňa je primárně agrární země. Zemědělství se věnují čtyři pětiny obyvatelstva (většinou malovýroba a samoživitelé) a na tvorbě HDP se podílí 19 %. Produkce sektoru je ovšem zásadním způsobem závislá na klimatických podmínkách; brzdou vývoje je také existence mnoha polovládních organizací, pro které byly charakteristické nekompetentní zásahy do tržních mechanizmů. Vláda vyhlásila zlepšení efektivnosti těchto organizací za svou prioritu, nicméně k výraznějšímu obratu nedošlo. Hlavními exportními komoditami jsou čaj, květiny a káva, pro domácí spotřebu pak kukuřice, ječmen a cukrová třtina. Důležitý je chov dobytka a lesnictví. Na exportu se významně podílí také rybolov (sladkovodní ryby pro státy EU). Keňa je třetím největším výrobcem čaje (po Indii a Číně). Čaj se podílí na celkových příjmech z vývozu jednou čtvrtinou. Květinářský průmysl je v rámci zemědělského sektoru na druhém místě po vývozu čaje a zajišťuje tak více než desetinu veškerých příjmů země z vývozu. Vývoz kávy ovlivňují kolísající světové ceny této komodity. Jedním z hlavních důvodů pro kritickou situaci v zemědělství v předchozích letech je necitlivé vykácení lesních porostů, zejména v oblasti pralesa Mao, což vedlo k značnému narušení místního ekosystému. V této oblasti totiž pramení většina keňských řek, které postupně vysychají. Vláda proto zahájila rozsáhlou rekultivaci tohoto pralesa, na které se podílejí mnohé státní, soukromé i nadnárodní organizace.

4.6. Služby Turistický průmysl v Keni byl vážně poškozen povolebním násilím na počátku roku 2008. Obraz země jako bezpečné turistické destinace utrpěl a nepokoje odradily velkou část návštěvníků a cestovní kanceláře začaly vyhledávat alternativní destinace. Zároveň byl turismus v Keni zasažen i globální finanční krizí, jelikož jeho hlavními zdroji klientů jsou Evropa a USA, které byly nuceny omezit své výdaje. Dalšími negativními faktory byly rostoucí ceny leteckého paliva a dalších komodit, jakož i kolísání směnných kurzů. Nicméně rok 2009 přinesl znaky výrazného oživení, které se v některých ukazatelích blíží úrovni z roku 2007. Zisky turistického průmyslu v Keni vzrostly o 18 % z 52,7 na 62,4 miliard Ksh. Počet přijíždějících turistů vzrostl o 30,7 %, což představuje výrazný rozdíl oproti globálnímu trendu, který v roce 2009 vykázal pokles o 4 %. V letech 2010 a 2011 pozitivní trend v cestovním ruchu pokračoval, a to i přes angažmá Keni v Somálsku. To ostatně bylo motivováno právě ohrožováním ekonomických zájmů díky únosům a útokům na západní turisty na severu země. Cestovní ruch, doprava a ICT jsou vzájemně provázány a patří k nejprogresivnějším sektorům keňské ekonomiy.

15/30



Keňa

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Celková délka silniční sítě v Keni je cca 160 900 km; z toho je však pouze 11 197 km s asfaltovým povrchem. Dle údajů vlády je plných 40 % sítě v takovém stavu, že vyžadují zásadní opravu. (Částka potřebná na tuto opravu je dle ministerstva komunikací 1,3 mld. USD.) V současné době se vláda snaží většinou z prostředků mezinárodních investorů či rozvojové spolupráce, alespoň udržovat stávající silniční komunikaci a to především silnice do atraktivních turistických oblastí a hlavních tahů mezi městy. Povrh komunikací trpí především přeloženými nákladními automobily, kde kontrola váhy je pouze teoretická a podléhá korupci. Přínosem je prakticky dálnice Nairobi – Mombasa, která byla financovaná z prostředků EU. Pro obchod země, ale i celého regionu, je klíčový přístav v Mombase. Disponuje však zastaralým zařízením a navíc odbavovací lhůty jsou ve srovnání např. s konkurenčním jihoafrickým Durbanem i tanzanským Dar es Salaamem neúnosně dlouhé. Železniční síť má 2 778 km (rozchod 1 000 mm) a navazuje na dřívější East African Railways z dob koloniální nadvlády Velké Británie nad východní Afrikou. Negativně na objem přepravovaného zboží působí stav, ve kterém se nachází doposud státní Kenya Railways: většina speditérů dává, vzhledem k zastaralému vozovému parku a jeho nedostatečné údržbě, přednost přepravě z Mombasy po silnici, která je však výrazně dražší (poměr mezi objemem přepraveného zboží drahou a po silnici je celosvětově 7 : 3 ve prospěch dráhy; v Keni je tomu naopak). Železniční trať vede dále z Nakuru do Kisumu a z Voi do tanzanského Moshi. V současnosti působí v Keni taé soukromá společnost s jihoafrickým kapitálem Rift Valley Railways Consortium. V Keni je 15 letišť s asfaltovou ranvejí a 210 nezpevněnou. Mezinárodní letiště jsou kromě Nairobi, které je leteckým uzlem celého regionu, ještě v Mombase a Eldoretu. Národní přepravce Kenya Airways je členem aliance Skyteam (členem je i ČSA). Spojení s Evropou zajišťují kromě Kenya Airways a KLM i British Airways, Swiss a SN Brussels, EgyptAir, Turkish Airlines a Emirates. Po několikaletém období útlumu začíná četnost spojení posilovat. Telekomunikace jsou zajišťovány státním podnikem Telcom Kenya (300.000 pevných linek), o jehož privatizaci se již několik let bezvýsledně hovoří. V zemi působí čtyři mobilní operátoři a to Safary Com, Zain, Orange a YU. Mobilní telefony jsou, stejně jako v ostatních afrických zemích, bezesporu nejdynamičtější komoditou posledních let. Telekomunikace lze povžovat za keňský ekonomický zázrak, kdy systém mobilních plateb M-Pesa vznikl právě v Keni a tato forma plateb přes mobilní telefon je nyní aplikována po celém zejména rozvojovém světě. Dnes má Keni mobilní telefon 25,3 mil. obyvatel a trh je stále na vzestupu. Počet uživatelů internetu vzrostl o 60 % na 11,5 mil. Zdrojem energie země je ze 70 % dřevo a dřevěné uhlí. Dále z 20 % tekutá paliva (ale pouze jako pohonné hmoty a nikoliv jako palivo agregátů generujících el. energii) a necelých 10 % elektřina. Elektřina je generována ze 3/4 hydroelektrárnami, které, v současné době, čelí potížím,vzhledem k nedostatku průtoku vody místních řek. Podíl termálních elektráren je 5 % a tepelných 10 %; 5 % elektrické energie se dováží (z Etiopie). Celková kapacita produkce elektrické energie v zemi je cca 1000 MW. Z celkové spotřeby energie spotřebuje venkov polovinu, průmysl čtvrtinu, města 5 % a doprava 15 %. Energetický sektor zažívá intenzivní rozvoj ve všech oblastech (hydroenergetika, vítr, fotovoltaika, geotermální energie v Rift Valley, ale i díky objevům zásob fosilních zdrojů). Současně se stále více hovoří (a již dochází i ke konkrétním počátečním krokům) při regionalizaci energetických a elektrických sítí. Keňa je nově napojena na dodávky elektřiny z jižní Etiopie. Plánován je energovod do keňského přístavu Lamu z Jižního Súdánu, který bude propojen také s Etiopií a v budoucnu s Ugandou (LAPSSET).

16/30



Keňa

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Keňa nepatří mezi nejméně rozvinuté země podle charakterizace OSN a je ve srovnání s okolními zeměmi také méně závislá na rozvojové spolupráci. Celkový její objem se pohybuje v průměru kolem 5–7 % HDP, tj. kolem hodnoty 800 milionů USD. Více než polovinu tvoří příspěvek EU. Vzhledem k potravinové krizi se zvýšila finanční podpora keňské ekonomiky ze strany rozvinutých států. Nejvýznamnějšími cílovými sektory většiny donorů jsou redukce chudoby, zdraví, vzdělání a infrastruktura. V současné době se k tomu přidává sektor zemědělství a potravinová pomoc. V posledním období zahájila několik důležitých rozvojových projektů také Čína a do budoucna lze očekávat další nárůst celkového objemu její pomoci Keni.

17/30



Keňa

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Příjmy, výdaje a saldo za posledních 5 let (mld. KSH, MMF) 2007 2008 2009 2010 2011 (odhad) 423,33 482,87 538,20 643,01 774,00 479,58 572,45 660,50 796,42 935,95 - 56,24 - 89,60 - 122,31 -153,33 -161,95

příjmy výdaje saldo

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Hodnota vývozu zboží a služeb (mil. USD; Světová banka) 2009

2010

2011

4 522

5 010

2012 (odhad)

5 760

n/a


2010

2011

10 202

11 803

2012 (odhad)

14 834

n/a

Obchodní bilance (mil. USD; Světová banka) 2009

2010

- 5 680

- 6 793

2011

2012 (odhad)

- 9 074

n/a

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 2007 843,52

18/30

Státní dluh (v mld. KSH; MMF Světová banka) 2008 2009 20010 96,33 1 125,72 1 286,51

2011 1 524,99



Keňa

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Centrální banka: CENTRAL BANK OF KENYA Central Bank Bldg, Haile Selassie Ave P. O. Box 60000, Nairobi Tel.: (+254 20) 2861000/3000 Web: www.centralbank.go.ke

Komerční banky: BARCLAYS BANK OF KENYA Barclays Plaza, Loita Street P. O. Box 30120, Nairobi Tel: (+254 20) 2241270 Web: www.africa.barclays.com KENYA COMMERCIAL BANK Kencom Hse, Moi Ave P. O. Box 48400, Nairobi Tel.: (+254 20) 3270000/2852000 E-mail: [email protected] Web: www.kcb.co.ke COMMERCIAL BANK OF AFRICA Mara & Ragati Roads, Upper Hill P. O. Box 30437, 00100 Nairobi Tel.: (+254 20) 2884000 Web: www.cba.co.ke STANDARD CHARTERED BANK Standbank Hse, Moi Ave P. O. Box 30003, Nairobi Tel.: (+254 20) 3293000 Web: www.standardchartered.com

Pojišťovny: PAN AFRICA INSURANCE Co.Ltd. Pan Africa Hse, Kenyatta Ave. P. O. Box 30065, Nairobi Tel.: (+254 20) 2225050/9368 E-mail: [email protected] Web: www.pan-africa.com HERITAGE A.I.I. INSURANCE Co. Ltd. CFC Centre, Chiromo Rd. P. O. Box 30390, Nairobi Tel.: (+254 20) 2783000/2726439 E-mail: [email protected]

19/30



Keňa

5.5. Daňový systém Keňská republika získává většinu svých příjmů z daně z příjmu, z daně z přidané hodnoty (VAT), ze spotřební daně (Excise Duty) a z cel. Druhy daní: •

Firemní daň (Corporate Tax): Všechny společnosti sídlící v zemi jsou povinny platit daň z příjmu ve výši 30 %. Pobočky společností se sídlem v zahraničí platí daň ve výši 37,5 %. Za zdanitelný příjem se všeobecně považuje příjem z podnikání v Keni.

•

Daň z přidané hodnoty (VAT): VAT se vybírá jednak z hodnoty zboží dováženého do Keni nebo vyráběného v Keni, jednak z hodnoty dovážených nebo v Keni poskytovaných služeb. Základní sazba VAT je 16 %.

•

Spotřební daň (Excise Duty): Spotřební daň se vybírá na základě The Customs and Excise Act. Sazby se liší dle různých výrobků.

•

Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax): Osoba sídlící v Keni (rezident) platí progresivní daň z příjmu s maximální sazbou 30 %. V případě nerezidentů se daň platí pouze z taxativně uvedených zdrojů příjmu (jako nájmů, úroků, dividend, apod).

•

Sociální pojištění (Social Security): 5,3 %

Pro aktuální informace doporučujeme navštívit web Ministerstva financí Keni (www.treasury.go.ke).

20/30



Keňa

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Hodnota vývozu zboží a služeb (mil. USD; Světová banka) 2009

2010

2011

4 522

2012 (odhad)

5 010

5 760

n/a


2010

2011

10 202

2012 (odhad)

11 803

14 834

n/a

Obchodní bilance (mil. USD; Světová banka) 2009

2010

- 5 680

2011

- 6 793

2012 (odhad)

- 9 074

n/a

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Import Země

Mil euro

%

Země

Mil euro

%

Svět

11 237,7

100,0%

Svět

3 820,5

100,0%

1 EU27 2 Indie 3 Čína 4 SAE 5 JAR

21/30

Export

1 700,6 1 671,8 1 489,1 1 063,1 991,2

15,1% 14,9% 13,3% 9,5% 8,8%

1 EU27 984,6 2 Uganda 390,9 3 Tanzanie 380,1 4 USA 223,8 5 Konžská 166,1 demokratická republika

25,8% 10,2% 10,0% 5,9% 4,3%



Keňa

6 Saudská Arabie 7 Japonsko 8 Bahrajn 9 USA 10 Indonesie 11 Egypt 12 Jižní Korea 13 Hong Kong 14 Pakistán 15 Uganda

744,6

6,6%

514,0 337,5 299,7 202,6 199,0 196,5 191,5 158,4 151,8

4,6% 3,0% 2,7% 1,8% 1,8% 1,7% 1,7% 1,4% 1,4%

6 Egypt

141,4

3,7%

7 Rwanda 140,3 8 Pakistán 128,8 9 Indie 75,3 10 Somálsko 69,5 11 SAE 63,4 12 Afghanistán61,7 13 Rusko 58,5 14 Sudán 50,2 15 Zambie 44,5

3,7% 3,4% 2,0% 1,8% 1,7% 1,6% 1,5% 1,3% 1,2%

6.3. Komoditní struktura Komoditní struktura USD mil., r. 2011

vývoz

(Světová banka)

dovoz

čaj

1 152

květiny

719

ropa

3 742

průmysl. zboží

718

spotřební zboží

2 177

chemické (ropné)

547

chemikálie

1 893

káva

218

ostatní

2 525

ostaní

1 145

celkem

14 183

celkem

5 760

výrobky

průmyslová zařízení (stroje, doprava)

3 958

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Keňa má relativně liberalizované dovozní podmínky. Neexistuje systém dovozních licencí. Výjimku tvoří některé položky, týkající se bezpečnosti, zdravotnictví nebo životního prostředí, které jsou uvedeny v příslušném zákoně (Import, Export and Essential Supplies Act). Od 29. září 2005 je v Keni v platnosti nový systém ověřování konformity dovozů (Pre-shipment Verification of Conformity – PvoC), který nahradil předchozí Pre-shipment inspection for imported goods. Smyslem nového systému je posílit kontrolu konformity dováženého zboží podle keňských norem, které spravuje Kenya Bureau of Standards (KEBS).

22/30



Keňa

Kontrolu provádí v zemi původu zboží nově inspekční firmy Societé Génerale de Surveillance a Intertek Testing. V případě, že se zboží dováží do Keni bez certifikátu od jedné z nich, je možné zboží certifikovat v bezcelním prostoru Keně, ovšem s přirážkou 15 % ceny FOB a v případě nevyhovění keňským normám není vpuštěno na území. Systém nabízí volbu mezi třemi způsoby certifikace, tzv. Route A, B a C, přičemž C se týká jednorázových dovozů od nezavedených firem a A je nejjednodušší forma dovozní procedury, vyžadující ale licenci s vyšší úrovní předběžné certifikace, vhodná pro pravidelné dovozce velkých objemů. Výjimka se vztahuje pouze na dovoz surovin, kde postačuje přiložený analytický rozbor od výrobce.

6.5. Ochrana domácího trhu Ochrana domácího trhu je zajišťována celními sazbami, které se pohybují v rozmezí 0–40 % (The Customs and Excise Act).

6.6. Zóny volného obchodu Zóny volného obchodu zatím v Keni nejsou (avšak počítá se se zřízením zóny v oblasti přístavu Mombasa). Do podobné kategorie však patří tzv. exportní výrobní zóny, které jsou spravovány státním úřadem Export Processing Zones Authority (P. O. Box 50563, Nairobi, tel.: (+254 20) 712 800/6, fax: 713 704).

23/30



Keňa

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Platnost obchodní dohody z r. 1979 byla v souvislosti se vstupem ČR do EU ukončena.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka vývoz dovoz saldo

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních pět let (USD tis., dle ČSÚ) 2007 2008 2009 20010 5 494 12 557 19 411 27 645 3 249 4 509 5 034 4 617 2 245 8 048 14 377 23 028

2011 21 301 6 943 14 38

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Vývoz z ČR Název zboží Ostatní zařízení k autom.zprac.dat Břitvy a holicí čepelky Motorová vozidla k dopravě osob Plynové turbíny, j.n. Zařízení k autom.zprac.dat přenosná,<10kg,obs.min.CPU,kláves.,displej Disky,pásky aj.média pro zázn.zvuku,obrazu ap. (vč.nahraných),ne 882 Telef.přístr.(vč.mobilních);ost.přístr.k vysílání,přijímání hlasu,dat Paměťové jednotky Vývoz z Keni Název zboží Řezané květy, listy Káva nepražená, případně zbavená kofeinu, kávové slupky Kokosová,abaková,ramiová aj.text.vlákna,surová,zprac.,ne:len,pr.konopí Ostatní zařízení k autom.zprac.dat Plynové turbíny, j.n. Ovoce, čerstvé nebo sušené, j.n. Ostatni čerstvá nebo chlazená zelenina

Stat. hodnota USD(tis.) 9 983 1 261 907 731 658 558 548 525

Stat. hodnota 2 576 2 517

USD(tis.)

349 329 161 151 116

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Keňa vyrábí omezený počet výrobků; většina produkce, zejména průmyslové se dováží. Velikost trhu je daná celkovou úrovní hospodářství. Perspektivní jsou následující sektory: •

energetický sektor – zařízení vodních a tepelných elektráren, stavby linek vysokého napětí, kabely pro silnoproud apod.

24/30



Keňa

•

obnovitelné zdroje energie - vítr, fotovoltaika, hydroeneretika, geotermální zdroje, biomasa

•

ICT a telekomunikační technologie (měkké i tvrdé)

•

ropný průmysl – potrubí ropovodu, ventily čerpadla

•

potravinářský průmysl – pekárny, mlékárny, baličky nápojů, minipivovary apod.

•

zemědělství – čerpadla, umělá hnojiva, malé traktory a návěsy

•

místní hospodářství – spalovny komunálních a nemocničních odpadů, čističky vod

•

turistický ruch – zařízení a výbava hotelů

•

zdravotnictví – vybavení nemocnic, zdravotnické a farmaceutické výrobky

•

spotřební zboží – sklo, nápoje, trvanlivé potraviny

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce V Keni nejsou žádné česko-keňské joint venture.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ pravidelně předává poptávky po českém zboží českým výrobcům a příslušným institucím včetně publikování na portálu Business Info. Na místě pak keňským zájemcům předává kontakty na konkrétní dodavatele i uvedené instituce. Celosvětová hospodářská krize, která postihla vyspělé státy, napomohla podstatnému zvýšení zájmu českých podnikatelů o danou oblast. Keňa jako slibný trh s dosahem v regionu výhodní Afriky a oblasti Velkých jezer roste na žebříčku zájmu českých xportérů.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce V kontextu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky nepatří Keňa k prioritním zemím. V zemi tak nejsou realizovány žádné velké bilaterální projekty. Česká republika poskytuje nicméně Keni příležitostné financování v rámci programu malých lokálních projektů a místa ve vládním stipendijním programu pro studenty z rozvíjejích se zemí.V zemi působí též řada českých nevládních subjektů, které se věnují rozvojové spolupráci.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Výměna v oblasti služeb je omezená, s ohledem na cestovní ruch však bude ve prospěch Keni.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

25/30



Keňa

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Základní podmínkou pro úspěšné proniknutí na keňský trh je pravidelný osobní kontakt s teritoriem. Je nereálné očekávat navrácení vložených prostředků již po první akviziční cestě. Zahraniční firmy těží ze své přítomnosti na trhu. Neznalost specifik místního trhu často znamená pro české firmy nesplněná očekávání a jejich předčasný odchod. Zásadní je také naleznutí spolehlivého místního partnera.

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Dovozy se často uskutečňují prostřednictvím zástupce, který působí jako dovozce na vlastní účet, nebo jako prostředník. Přímé nákupy částečně uskutečňují maloobchodní řetězce jako např. Chandarana nebo Nakumatt.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Pro práci cizinců je nutné pracovní povolení, které se vydává na základě podkladů o vzdělání a praxi. Keňské zákony sice přímo nezakazují činnost cizinců v některých oborech, zpravidla se však pracovní povolení vydávají pouze specialistům (lékaři, poradci, vedoucí pracovníci firem s většinovým zahraničním kapitálem a různí experti). Pro zaměstnání místních sil platí jednoduché pracovní právo. Doporučuje se uzavřít řádnou pracovní smlouvu, která je v případě sporu podkladem pro eventuální soudní jednání.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Keňský právní systém vychází z anglického práva. Pro zřízení kanceláře, reprezentace firmy nebo společného podniku je nutná registrace v obchodním rejstříku. Hlavní typy společností v Keni jsou: •

obchodní společnost (Registered Company)

•

pobočky společností, zapsaných mimo Keňu (Branch Offices of Companies registered outside Kenya)

•

veřejná obchodní společnost (Partnership)

•

podnik jednotlivce (Sole proprietorship)

•

družstva (Cooperatives)

Pro právní úkony spojené se zřizováním zahraničních společností nebo jejich zastoupení se doporučuje využívat místních právníků.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Tyto požadavky jsou zpravidla domlouvány s příslušným zástupcem, který často žádá finanční podporu pro zavedení určitého výrobku na trh. Aspekt propagace jako takový, stejně jako jeho forma, která se neodlišuje od formy běžné ve vyspělých státech, jsou ze strany českých exportérů často podceňovány. Propagaci na místě nelze provádět bez anglických prospektů a technických popisů. U spotřebního zboží, ale i u některého zařízení je obvyklá propagace v médiích, zejména v tisku.

26/30



Keňa

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Obchodní právo vychází z anglického práva a zvyklostí. Českým subjektům se nedoporučuje jít do sporů s keňskými partnery. Vhodnější a ve svém výsledku méně finančně náročné je mimosoudní vyrovnání – lze očekávat zaujetí soudu ve prospěch keňských účastníků.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky se zásadně zadávají formou tendrů. Jako první krok zejména v případě tendrů na stavební práce nebo konzultační činnosti bývá předkvalifikace a registrace zájemců, kteří, pokud jsou vyhodnoceni pro daný účel jako vhodní, jsou poté oslovováni již přímo formou zaslání tendrových podmínek. Tendry jsou zveřejňovány v denním tisku. Termíny pro podávání nabídek bývají však velmi krátké, takže reálnou naději na úspěch mají většinou pouze ty firmy, které jsou v místě přímo fyzicky přítomny, nebo které zde mají své zástupce. V případě tendrů, které jsou financovány některými bankami nebo agenturami, kde ČR není členem (např. African Development Bank), je nutno, aby český dodavatel využil pro svou nabídku firmu sídlící v zemi, která je členskou zemí dané banky či agentury.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Keňa je v rámci regionu klasifikována stále jako země s vysokými riziky. Zásadním problémem je rozsáhlá korupce, která se neomezuje pouze na jednání se státními úřady. Pro pojištění proti politickým rizikům byla za podpory Světové banky zřízena: African Trade Insurance Agency P. O. Box 10620 Nairobi Keňa web: www.ati-ata.org

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Ochrana duševního vlastnictví je minimální na legislativní úrovni, ještě horší je její praktické uplatňování. Ohroženi jsou především dodavatelé anglosaského show-businessu, hrozbu ale limituje velmi omezená koupěschopnost obyvatelstva, pro které jsou už i čisté nosiče dat a přehrávací zařízení nedostupné. Další skupinou, ve které by se mohly omezeně objevit i české firmy, jsou výrobci softwaru. Kopírování se týká ovšem hlavně spotřebního a zábavného softwaru. Krádeže technologických softwarových aplikací jako i obcházení patentových práv, které by mohly české podniky ohrozit nejvíce, narážejí na nízkou technickou kulturu v zemi.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka V případě nových obchodních kontaktů se používá neodvolatelný dokumentární akreditiv, otevřený u renomované banky. Při menších zakázkách u nových odběratelů není neobvyklý plat předem. Postupně lze na základě zkušeností přejít na platbu proti dokumentům. Při styku s dlouhodobými partnery je běžná úvěrová platební podmínka.

27/30



Keňa

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Největším veletrhem v zemi je Nairobi International Show. Pořádající organizace je Agricultural Society of Kenya (www.nitf.ask.co.ke). Zahraniční vystavovatelé dávají přednost specializovaným výstavám pořádaným většinou v Kenyatta International Conference Centre (KICC, výšková budova v centru Nairobi). Menší specializované výstavy se dále pořádají v obchodních centrech Sarit a Village Market. Dále zde jsou realizovány národní výstavy (Turecko). Bylo by možné zde realizovat i představení České republiky, jako země, která má co nabídnout (více informací: www.biztradeshows.com/kenya ). Informace o konaných veletrzích jsou pravidelně zveřejňovány na portálu Business Info.

28/30



Keňa

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Keňa si plně uvědomuje nutnost přilákat zahraniční investory do země. Statistiky uvádějí, že v minulém období více zahraničních investic směřovalo do Ugandy a Tanzanie. Proto bylo rozhodnuto založit národní Keňskou investiční radu (Kenya Investment Council, http://www.investmentkenya.com/) jejímž úkolem bude představit Keňu zahraničním potencionálním investorům jako vhodný region pro investice. Zároveň budou založeny oblastní Komise pro podporu investic (District Investment Promotion Committee), které by, za plné asistence rady, vyhledávaly vhodné oblasti pro investiční projekty a oslovovaly případné investory. Veškeré tyto aktivity byly ale velmi omezeny vzhledem k hluboké ekonomické depresi v důsledku povolebních nepokojů a potravinové krizi. V současné době se může investor obrátit na Keňský investiční úřad (Kenya Investment Authority), což je vládní agentura, která poskytuje poradenskou činnost. Vzhledem ke skutečnosti, že referendem dne v roce 2010 byla schválena, na africké poměry, moderní ústava, se očekává, že tato skutečnost podpoří investiční klima v Keni a důvěru investorů v tuto zemi. Roky 2012 a 2013 budou pro investiční klima v Keni rozhodující vzhledem k robíhající předvolební kampani a volbám naplánovaným na březen 2013. Také průběh přechodu na nový decentralizovanýsystém státní správy ukáže, do aké mry bude možné snížit vysokou míru korupc a neefektivitu. Vláda se ovšem snaží zahraniční investory do země přilákat a jsou pořádány pravidelné konference na podporu investic.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Zahraniční společnosti v Keni podnikají zejména v těchto sektorech: ropné výrobky, chemikálie, plasty, tabákové výrobky, obuv, farmacie, nealko nápoje, automobily, pneumatiky, mléčné výrobky, rostlinné tuky a kosmetika.

9.3. České investice v teritoriu České aktivity jsou v tomto ohledu doposud omezené a soustřeďují se na cestovn ruch a terciární sektor.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Nejperspektivnějším odvětvím pro investice je v současné době sektor energetiky včetně obnovitelných zdrojů energie (častým požadavkem je však podmínka BOOT – build/own/operate/transfer) a cestovní ruch. Pokračování v procesu privatizace je jednou z hlavních podmínek Mezinárodního měnového fondu. Jedná se hlavně o telekomunikace (Telcom Kenya), avšak příležitosti jsou velmi rozličné: cukrovarnictví, hotely, bankovnictví, železnice aj.

9.5. Rizika investování v teritoriu Keňa je klasifikována jako země se stále vysokými riziky. Zásadním problémem je rozsáhlá korupce, která se neomezuje pouze na jednání se státními úřady. Dle vyjádření vedoucích představitelů agentury pro podporu investic Keni však k překážkám patří nejen nedostatek prostředků na investiční pobídky, ale i přetrvávající administrativní omezení. 29/30



Keňa

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Protokol o společném volném trhu v rámci Východoafrického společenství (EAC) podepsaný v červenci 2007 se stal základním stavebním kamenem především pro volný pohyb osob a získání statusu rezidenta v signatářských zemích. Na konci listopadu 2011 se v burundské Bujumbuře uskutečnil 13. pravidelný summit Východoafrického společenství (EAC). Mezi hlavní rozhodnutí patří přijetí protokolu o prevenci a boji proti korupci, podmíněné přijetí protokolu o spolupráci v oblasti obrany, rozhodnutí o ukončení funkčního období Východoafrického zákonodárného shromáždění (EALA), rozhodnutí o dalším pokračování regionální integrace, rozhodnutí o nepřijetí Súdánu a odložení projednání žádosti Jižního Súdánu o přijetí. Výhrady měla ve vztahu k dalšímu směřování integrace společenství však měla Tanzanie, když se vyjádřila proti jejímu urychlení. Z regionálního pohledu bude v ekonomické oblasti bude určující vývoj v Somálsku a ve vztahu obou Súdánů. Vdruhém případě zejména proto, že je plánována výstavba koridoru a energovodu z jihosúdánské Juby do keňského přístavu Lamu (LAPSSET). Realizace tohoto projektu regionálního rozsahu (napojení také na Etiopii a Ugandu) je doposud otázkou. Jeho uskutečnění by však dalo rozvoji regionu výchdní Afriky výrazný pozitivní impuls. Nejvíce rozhodují však pro vývoj keňské ekonomiky bude mít domácí dění na politické scéně. Keňa bude v roce 2012 směřovat k prvním volbám od nepokojů po prezidentských volbách v prosinci 2007, jejichž průběh silně otřásl celou keňskou společností. Keňa v uplynulých letech prošla očistným procesem, avšak dění na přelou let 2011/2012 naznačuje také určité negativní jevy související m.j. s obviněním několika vrcholných představitelů politické elity ze strany Mezinárodnío soudního tribunálu v Haagu za iniciování a účast na povolebních nepokojích v roce 2008. Vznik společného trhu, resp. až po jeho úplné implementaci, je další pobídkou pro české podnikatelské subjekty k průniku na východoafrický trh.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Podnikatelské i celkové klima v zemi se postupně mění, avšak očekávání o zvýšené ekonomické aktivitě se doposud nenaplnila. Přesto jsou možnosti vývozu široké a zahrnují zejména energetický sektor (zařízení vodních a tepelných elektráren, stavby linek vysokého napětí, kabely pro silnoproud, dieselagregáty), potravinářský průmysl (pekárny, mlékárny, baličky nápojů, minipivovary, lisovny olejů), zemědělství (čerpadla, umělá hnojiva, malé traktory a návěsy), místní hospodářství (spalovny komunálních a nemocničních odpadů, čističky odpadních vod) aj. Čeští podnikatelé však budou muset projevit dlouhodobý zájem o toto teritorium a naučit se flexibilně reagovat na africkou realitu a poměně velkou konkurenci zkušených obchodníků z Indie, Pákistánu či Číny. Členství v EU rovněž umožňuje participovat na projektech, které jsou výhradně určeny členským zemím.

30/30


Souhrnná teritoriální informace Keňa

Recommend Documents