Ekonomická fakulta TU v Košiciach Národná a regionálna ekonomika VI
4 48
SOUČASNÝ STAV SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A SR Ing. Jaroslava Burianová Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta Katedra ekonomických teorií e-mail:
[email protected]
ABSTRAKT V referátu jsou analyzovány hlavní rozdíly v systémech sociálního pojištění ČR a SR. Odlišné je institucionální uspořádání, struktura systémů, financování systémů, konstrukce dávek. Obě země shodně zpřísnily podmínky nároku na výplatu dávek. Současné problémy financování průběžného důchodového a nemocenského systému řešila Česká republika korekcí parametrů. Systém se podařilo krátkodobě stabilizovat. Slovenská republika provedla celkovou reformu systému sociálního pojištění, která má zajistit stabilitu systému v dlouhodobém časovém horizontu. V oblasti důchodového pojištění bylo zavedeno povinné důchodové (kapitalizační) spoření na individuálních účtech, v oblasti nemocenského pojištění převedla část zodpovědnosti za výplatu dávek na zaměstnavatele. Pro srovnání obou systémů jsou uvedena konkrétní data.
KLÍČOVÁ SLOVA Sociální pojištění ČR a SR, důchodové pojištění, nemocenské pojištění
ABSTRACT Main differences in social insurance systems of CR and SR are analyzed in the paper. Institutional form, structure and financing of systems as well as the structure of benefit are different. In both countries the conditions for rights to a benefit were made more restrictive. Czech Republic solved the present financing problems of running retired system and health system with corrections of parameters. The system can carry forward in the short term. The total reform of social insurance was carried out in the SR, it has the aim to stabilize the system for a long time. The compulsory retired (capitalized) saving at individual account was established in the part of retiring insurance, the part of responsibility for benefit payment was transferred to employer in the field of health insurance. The concrete data for both systems comparison are presented.
KEY WORDS Social insurance in CR and SR, retired insurance, health insurance
1. Úvod Úkolem sociálního pojištění je zabezpečit občanům část příjmu, kterou ztratili v důsledku určité nepříznivé životní události (nemoci, stáří, invalidity, úmrtí). Náhrada příjmů je prováděna formou sociálních dávek. Současné systémy sociálního pojištění ČR a SR byly v minulosti utvářeny na podobném základu, který byl dán společným historickým a politickým vývojem. Počátek sociálního pojištění sahá až do poloviny 19. století, období Rakousko-Uherska. První ucelený systém sociálního pojištění v Československu vznikl přijetím zákona č.99/1948 Sb., o národním pojištění. V období komunismu zesílily státní zásahy a kontrola systému, odpovědnost občanů se velkou měrou přenesla na stát. Společenské změny v roce 1989 byly impulsem pro ekonomickou reformu a v rámci ní i reformu sociální oblasti. Rozdělení ČSFR v roce 1993 s sebou přineslo postupně změny v obou nástupnických státech. Vývoj sociálního pojištění je ovlivňován řadou vnějších faktorů. Politická situace, hospodářský vývoj (vývoj HDP, inflace, nezaměstnanosti) a demografický vývoj země významně ovlivňují financování systému a jeho stabilitu. Uvedené faktory mají konkrétně vliv např. na výši příspěvků odváděných do systému, dobu pojištění, výši vyplácených dávek, stanovení věku pro odchod do důchodu, předčasné odchody do důchodu, zneužívání nemocenských dávek. Hlavním problémem důchodového systému ČR i SR je zajistit přiměřenou výši důchodových dávek a dlouhodobou finanční stabilitu. Průběžný systém není připraven na nepříznivý demografický vývoj. V důsledku procesu stárnutí obyvatelstva roste počet vyplácených důchodů a snižuje se počet osob, které do systému odvádějí prostředky. Vybrané peníze z důchodového pojištění nestačí na krytí výdajů v této oblasti. Charakteristickým znakem nemocenského pojištění je vysoká příjmová solidarita a náchylnost systému ke zneužívání dávek nemocenského pojištění
Ekonomická fakulta TU v Košiciach Národná a regionálna ekonomika VI pojištěnci. Systém je v obou zemích značně finančně nákladný.
2. Sociální pojištění v ČR Základem sociálního pojištění ČR je systém důchodového pojištění a systém nemocenského pojištění. V rámci systému nemocenského pojištění jsou vypláceny čtyři dávky: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Z důchodového pojištění jsou poskytovány následující dávky: starobní důchody, invalidní důchody (plné nebo částečné), pozůstalostní důchody (vdovské, vdovecké, sirotčí). Zdrojem pro poskytování dávek je pojistné. V ČR je pojistné příjmem státního rozpočtu, od roku 1996 je vedeno na samostatném účtu. Důchodový a nemocenský účet ČR byl několik let (1999-2003) v deficitu. Výdaje na výplatu dávek v ČR, které nepokryly příjmy z vybraného pojistného, musel stát uhradit z jiných zdrojů státního rozpočtu. Systém důchodového pojištění v ČR je postaven na dvou pilířích. Povinný pilíř důchodového systému je postaven na principu dávkově definovaného systému ve kterém je uplatňován princip sociální solidarity a jehož financování je prováděno průběžně. Doplňkový pilíř tvoří penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní pojištění. Tato pojištění jsou dobrovolná, zajišťuje je soukromý sektor.
3. Sociální pojištění v SR Sociální pojištění na Slovensku se po reformě (2004) dělí na 5 podsystémů: důchodové pojištění, nemocenské pojištění, úrazové pojištění (pro případ poškození zdraví nebo úmrtí v důsledku pracovního úrazu), garanční pojištění (v případě platební neschopnosti zaměstnavatele na úhradu nároků zaměstnance), pojištění v nezaměstnanosti (pro případ ztráty příjmů z pracovní činnosti zaměstnance v důsledku nezaměstnanosti). Pojistné je spravováno Sociální pojišťovnou v 5-ti samostatných fondech a je odděleno od státního rozpočtu. Na Slovensku je v deficitu pouze důchodový účet. Chybějící prostředky jsou hrazeny z rezervního fondu nebo z nemocenského fondu, který vykazuje přebytky. Současný systém důchodového pojištění v SR je postaven na třech pilířích: I. pilíř tvoří povinné průběžně financované důchodové pojištění, dávkově definované. Příspěvky spravuje a vyplácí Sociální pojišťovna. II. pilíř tvoří povinné důchodové (kapitalizační) spoření. Příspěvky jsou spořeny na individuálních účtech v důchodových správcovských společnostech (DSS), které je zhodnocují na kapitálovém trhu.
4 49
III. pilíř zajišťuje dobrovolné doplňkové důchodové pojištění, které je čistě komerční. Je možné spořit v dobrovolných důchodových společnostech (DDS), nebo i v jiných finančních institucích (banky, životní pojišťovny).
4. Srovnání soustavy důchodového pojištění ČR a SR Hlavní rozdíl v systémech důchodového pojištění ČR a SR je již v samotné základní koncepci těchto systémů. Zatímco systém důchodového pojištění ČR se opírá o dva pilíře - průběžně financovaný systém, který je doplněn dobrovolným penzijním připojištěním se státním příspěvkem, základem důchodové pojištění na Slovensku jsou po reformě z roku 2004 tři pilíře – povinné průběžně financované důchodové pojištění, povinné důchodové (kapitalizační) spoření a dobrovolné doplňkové pojištění. Zavedením kapitalizačního systému na Slovensku došlo k prohloubení pojistného principu a principu zásluhovosti, byl oslaben princip solidarity a univerzality. Přesun části odvodů do kapitalizačního pilíře by měl vést k vyšší angažovanosti a zodpovědnosti jednotlivců za svoji finanční situaci po dosažení důchodového věku. V rámci průběžně financovaného pilíře je na Slovensku oproti ČR vytvořen podsystém starobního pojištění a invalidního pojištění. Slovenská Sociální pojišťovna spravuje pro každý podsystém samostatný fond - fond starobního pojištění a fond invalidního pojištění. Rovněž je vymezena samostatná příspěvková sazba pro každý z uvedených systémů. Příspěvek na starobní pojištění činí 4 - 18 % dle typu přispěvatele, příspěvek na invalidní pojištění činí u zaměstnanců a zaměstnavatelů 3% z vyměřovacího základu, u OSVČ pak 6 %. Česká republika nemá vymezenou zvláštní sazbu pro invalidní pojištění, ani nevede samostatný účet pro invalidní pojištění. V České republice i na Slovensku byl s platností od 1.1.2004 postupně prodlužován věk pro odchod do důchodu pojištěnců. Slovenská republika sjednocuje a prodlužuje důchodový věk u mužů a žen na 62 let (u mužů od roku 2006, u žen od roku 2015). Česká republika prodlužuje postupně věk pro odchod do důchodu u mužů na konečných 63 let v roce 2012 a 59-63 let u žen, dle počtu vychovaných dětí. Vzhledem k demografickému vývoji se však dá v budoucnu očekávat další prodlužování věkové hranice pro odchod do důchodu. Předpokládá se prodloužení až na 65 let věku. Další rozdíl v systémech důchodového pojištění lze pozorovat v oblasti potřebné doby
Ekonomická fakulta TU v Košiciach Národná a regionálna ekonomika VI pojištění. Občané ČR mají standardně nárok na odchod do důchodu po 25 letech pojištění (po uplynutí 65 let věku - 15 let), kdežto na Slovensku je vyžadována pouze 10ti letá doba pojištění. Ze všech nových členských států EU se jedná o nejkratší čekací dobu. Z hlediska předčasného odchodu do důchodu však nemá tato doba pojištění podstatný význam, neboť ji pojištěnec může v praxi využít pouze ve spojitosti s dosažením důchodového věku. Určitým řešením by bylo nevázat odchod do důchodu na zákonnou povinnost dosažení důchodového věku, ale na možnosti odejít do důchodu dříve za předpokladu splnění delší doby pojištění, což by prohloubilo pojistný princip. [4] Oba systémy průběžného důchodového pojištění umožňují předčasný odchod do důchodu za podmínky splnění minimální doby pojištění, v ČR je pak ještě nutné splnit věkovou podmínku, kdy pojištěnci nesmí do důchodového věku chybět více než 3 roky. Na Slovensku se druhá podmínka váže k celkové naspořené částce na důchodovém účtu, která musí být i po odpočtu penalizace za předčasný odchod do důchodu vyšší než 1,2 násobek sumy životního minima. Předčasný odchod do důchodu je v obou systémech penalizován krácením starobního důchodu (v ČR o 1,3% výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů, v SR o 0,5 % za každých i započatých 30 dní), na druhou stranu pozdější odchod do penze je v obou systémech kladně hodnocen zvýšením výpočtového základu (v ČR o 1,5 % za každých odpracovaných 90 dní, v SR o 0,5 % za každých i započatých 30 dní po dovršení důchodového věku). Cílem zavedení zásluhovosti do systému je motivovat pojištěnce, aby setrvali na trhu práce co nejdéle, a tím došlo u pojištěnců k prodloužení věku odchodu do důchodu. Výpočet důchodových dávek z I. pilíře je v obou systémech poměrně složitý. Konstrukce výpočtu důchodů v obou systémech zohledňuje výši příjmů pojištěnců a obecný mzdový vývoj. V ČR je zajištěna garance minimálního důchodu, na rozdíl od Slovenska, kde minimální důchod není stanoven. Maximální výše důchodu není na Slovensku ani v ČR stanovena. Součástí výpočtu důchodových dávek jsou v ČR i SR náhradní doby, které byly důchodovou reformou na Slovensku značně omezené. Období studia na střední nebo vysoké škole bude započítáváno pouze do konce roku 2003, stejně tak jako doba v nezaměstnanosti. Na druhou stranu byla od 1.1.2004 prodloužena náhradní doba za péči o dítě až do 6 let věku dítěte.
5 50
Systém slovenského doplňkového pojištění se po reformě přiblížil podmínkám penzijního připojištění v ČR. V obou zemích je tento systém podporován ze strany státu daňovými úlevami, v ČR navíc existuje ze strany státu podpora ve formě státního příspěvku.
5. Srovnání soustavy nemocenského pojištění ČR a SR Nemocenské pojištění je druhým důležitým podsystémem sociálního pojištění. Charakteristickým znakem je vysoká příjmová solidarita a náchylnost systému ke zneužívání dávek nemocenského pojištění pojištěnci. Systém nemocenského pojištění obou států je koncipován podobně. Nejvýznamnější rozdíl lze najít v oblasti vyplácení nemocenských dávek zaměstnancům. Od reformy v roce 2004 vyplácí dávky zaměstnancům na Slovensku v prvních 10 dnech zaměstnavatelé a teprve od 11. dne dočasné pracovní neschopnosti Sociální pojišťovna. Zapojení zaměstnavatelů do systému má snížit zneužívání nemocenských dávek a zároveň nákladnost systému. Na druhou stranu toto opatření může vést ke zvýšení nezaměstnanosti. V České republice je zatím nemocenské vypláceno zaměstnancům Českou správou sociálního zabezpečení. V roce 2006 byla schválena novela zákona o nemocenském pojištění, která zavede v ČR od 1.1.2007 systém založený na podobném principu: Během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti bude poskytovat náhradu mzdy zaměstnavatel. První tři pracovní dny nemoci bude náhrada 30 % redukovaného denního výdělku, do konce druhého týdne pak 69 %.
6. Financování systému sociálního pojištění v ČR a SR Pojistné na důchodové pojištění, nemocenské pojištění i pojistné na státní politiku zaměstnanosti jsou v ČR příjmem státního rozpočtu, zatímco na Slovensku je financování sociálního pojištění od státního rozpočtu zcela oddělené, a to již od roku 1994, kdy vznikl důchodový a nemocenský fond Sociální pojišťovny. Od roku 2004 spravuje Sociální pojišťovna v rámci sociálního pojištění i příspěvky na pojištění v nezaměstnanosti, garanční pojištění a úrazové pojištění. Příjmy a výdaje na důchodové pojištění jsou v ČR od roku 1996 vedeny na zvláštním účtu důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv. Případné přebytky tedy mohou být použity pouze na zvýšení důchodů nebo na úhradu záporného salda pojistného na
Ekonomická fakulta TU v Košiciach Národná a regionálna ekonomika VI důchodové pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného. Vývoj příjmů sociálního pojištění je ovlivněn vývojem počtu plátců pojistného, průměrnou platbou připadající na jednoho pojištěnce a úspěšností ve výběru pojistného. Jak vyplývá z Tabulky 1 a 2 zákonem stanovená sazba nemocenského pojištění
5 51
připadající na jednoho pojištěnce je na Slovensku oproti ČR nižší. Zaměstnavatelé přispívají v SR o necelé 2% méně než v ČR. Je to dáno tím, že prvních 10 dní dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance hradí na Slovensku přímo zaměstnavatel, proto byla zaměstnavatelům snížena sazba povinných odvodů.
Tabulka 1: Sazby pojistného na sociální pojištění v ČR Sazby pojistného v ČR (%)
Zaměstnanec
Zaměstnavatel
OSVČ
Osoby dobrovolně účastné
Nemocenské pojištění
1,1%
3,3%
4,4% *
-
Důchodové pojištění
6,5%
21,5%
28,0%
28,0%
Státní politika 0,4% 1,2% 1,6% zaměstnanosti Celkem 8,0% 26,0% 34,0% 28,0% Zdroj: Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Tabulka 2: Sazby pojistného na sociální pojištění v SR v % Sazby pojistného v SR (%) Nemocenské pojištění
Zaměstnanec
Zaměstnavatel
OSVČ
1,4%
1,4%
4,4%
Osoby dobrovolně účastné 4,4%
Důchodové starobní pojištění Důchodové invalidní pojištění Pojištění v nezaměstnanosti Garanční pojištění
4%**
14% ***
18,0%
18,0%
3,0%
3,0%
6,0%
6,0%
1,0%
1,0%
2,0%
0,25%
Úrazové pojištění 0,8% Rezervní fond 4,75% 4,75% Celkem 9,4% 25,2% 33,15% Zdroj: Zákon č.461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, vydaný 30.10.2003
4,75% 35,15%
* OSVČ jsou v ČR dobrovolně účastné nemocenského pojištění ** Sazba pojistného na starobní pojištění zaměstnance v SR se snižuje o 0,5 % na každé nezaopatřené dítě. *** Z toho 5% spořeno v průběžném důchodovém systému, 9 % spořeno v kapitálovém pilíři důchodového systému
V oblasti důchodového pojištění jsou sazby na Slovensku rovněž nižší, a to konkrétně o 4 % (bereme-li v úvahu součet příspěvku na invalidní a starobní pojištění). Na druhou stranu je třeba říci, že zaměstnavatelé přispívají v rámci sociální pojištění i do dalších fondů (na garanční pojištění, úrazové pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a příspěvek do rezervního fondu), proto porovnáme-li celkovou výši pojistného na sociální pojištění, je nutné konstatovat, že v ČR i SR se pohybuje na přibližně stejné úrovni, v ČR činí 34 % (z toho 8 % platí zaměstnanci a 26 % zaměstnavatelé), na
Slovensku je o něco vyšší 34,6 % (z toho zaměstnanci platí 9,4 % a zaměstnavatelé 25,2 %). Vlivem stárnutí obyvatel klesá od poloviny 90. let v ČR i SR počet účastníků sociálního pojištění a tím i příjmy na sociální pojištění. Na druhou stranu roste počet pojištěnců, kterým jsou vypláceny důchodové dávky. Dochází k tomu, že účty důchodového pojištění se dostávají do deficitu. Graf 1 ukazuje vývoj salda důchodového účtu v ČR a SR v letech 1989 - 2004. Je vidět, že oba důchodové účty jsou od začátku sledovaného období od roku 1998 v deficitu. V roce 2003
Ekonomická fakulta TU v Košiciach Národná a regionálna ekonomika VI vykazoval důchodový účet ČR záporné saldo ve výši 15,5 mld. Kč, což odpovídalo asi 8,4 % HDP. Důchodový účet SR vykázal zápornou hodnotu ve výši 7,3 mld. SK, což bylo asi 7,2 % HDP. Přetrvávající deficit slovenského
5 52
důchodového účtu je kryt z ostatních fondů spravovaných Sociální pojišťovnou, především rezervního fondu, ale i fondu nemocenského pojištění.
Graf 1: Příjmy a výdaje důchodového pojištění v ČR a SR, 1998-2004
100 80 60 40 20 0
Příjmy a výdaje důchodového pojištění v ČR v letech 1998 - 2004 200 mld. Kč
mld. SK
Příjmy a výdaje důchodového pojištění v SR v letech 1998 - 2004
100 0
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Příjmy v mld. SK
Výdaje v mld. SK
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Příjmy v mld. Kč
Výdaje v mld. Kč
Zdroj: MPSV - 323 - pb - nar_zprava_pril2.xls - príjmy a výdaje [online]. 24.6.2005, www. mpsv.cz, MPSR SR. Priloha k národnej správe o stratégii dosiahnutia primeraných a udržatelných dochodkov [online]. © 2004, Dokument vložený 19.7.2005, http://www.employment.gov.sk Dlouhodobě nepříznivý demografický vývoj a s ním související negativní vývoj důchodového účtu byly příčinou reformy sociálního pojištění na Slovensku (2004) a jedním z důvodů reformy veřejných rozpočtů v ČR (2004). Slovensko provedlo celkovou změnu struktury systému sociálního pojištění. Nejvýznamnější změnou bylo zavedení II. pilíře - povinného kapitálového spoření na individuálních účtech, které má z dlouhodobého hlediska zajistit finanční vyrovnanost důchodového pojištění. Česká republika na druhou stranu přijala soubor parametrických změn, které mají důchodový systém finančně stabilizovat v krátkodobém období. V důsledku těchto změn došlo v ČR již v roce 2004 k obratu ve vývoji salda důchodového pojištění. Příjmy z pojistného na důchodové pojištění byly o 4 % vyšší než výdaje a pozitivní trend ve vývoji se očekává i v roce 2005. Záporné saldo důchodového účtu v SR se v roce 2004 prohloubilo a bude se prohlubovat i v roce 2005 v důsledku zavedení příspěvkově definovaného systému starobního důchodového spoření. Negativní bilance bude způsobena tím, že část pojistného (9 % z vyměřovacího základu), která v minulosti plynula do důchodového systému, bude postupně převáděna na osobní účty spořitelů, jenž vstoupí do kapitalizačního pilíře, ale výše vyplácených důchodů zůstane stejná. Deficit v systému důchodového pojištění způsobený transformací příspěvků na osobní účty bude
uhrazen z finančních prostředků získaných z částečné privatizace společnosti Slovenský plynárenský průmysl, a.s., Bratislava. [6] V oblasti nemocenského pojištění je na tom Slovensko v porovnání s ČR lépe. Účet nemocenského pojištění SR vykazoval v posledních letech přebytky (v letech 2002 2004 v hodnotě kolem 5 mld. SK), které byly v rámci hospodaření Sociální pojišťovny použity na snížení schodku důchodového pojištění. Bilance nemocenského pojištění ČR je od roku 1999 záporná (pohybuje se kolem 1,2 mld. Kč). Základním problémem nemocenského pojištění ČR je zneužívání dávek nemocenského pojištění, především pak nemocenských dávek, které tvoří většinu výdajů. Parametrická opatření provedená v rámci reformy veřejných financí v roce 2003 pozitivně ovlivnila bilanci nemocenského účtu hned v následujícím roce, který se po letech deficitu dostal na hodnotu +6,2 mld.Kč v roce 2004. Vzhledem k tomu, že nebyly provedeny hlubší změny v systému, přijatá opatření budou mít pouze krátkodobý účinek. Problém zneužívání dávek a s tím související vysoké náklady nemocenského pojištění tato opatření dlouhodobě nevyřeší.
7. Závěr Obě země v oblasti důchodového pojištění následují hlavní evropský proud důchodového
Ekonomická fakulta TU v Košiciach Národná a regionálna ekonomika VI zabezpečení, který je charakterizován kombinací povinného systému průběžného financování a soukromého doplňkového spoření. Hlavním cílem v obou zemích je zajistit finanční stabilitu systémů a přiměřenost vyplácených dávek. České republice se podařilo systém sociálního pojištění z krátkodobého hlediska stabilizovat, oba účty sociálního pojištění vykazují pozitivní bilanci. Celková sociální reforma však ČR ještě čeká. Slovensko je v tomto směru o krok napřed, reforma sociálního systému se již v praxi zavádí. Hodnotit, zdali bude reforma úspěšná by bylo v tuto chvíli předčasné. Úspěch reformy závisí především na výkonu ekonomiky a míře zaměstnanosti. Velkým rizikem v oblasti kapitálového spoření je výše nákladů na správu individuálních účtů a fondový výnos. Ani v případě úspěšného zavedení nového systému pojištění není jisté, jestli nový systém v dlouhodobém časovém horizontu uspěje. Systém průběžného i individuálního pojištění jsou až příliš svázány se státními institucemi a politikou.
5 53
Literatura [1] ARNOLDOVÁ A.: Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení - I. část, Praha, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2000, ISBN 8024600927 [2] KREBS V.a kolektiv: Sociální politika. Praha, ASPI Publishing, s.r.o., 2005, ISBN - 80-7357-050-5 [3] RIEVAJOVÁ E.: Socialne zabezpečenie, Bratislava: Ekonomická univerzita, 1999, ISBN 80-225-1683-X [4] BARANCOVÁ H.: Reforma sociálneho poistenia Slovenskej republiky v európskom kontexte. Právny obzor, 2004, roč. 87, č. 6, str 477 – 505 [5] HRDLIČKOVÁ V.: Sociální pojištění v ČR a SR, Diplomová práce PEF ČZU, 2006 [6] http://www.employment.gov.sk/mpsvrsr [7] http://www.mpsv.cz/files/clanky/
