VĚDECKÉ SPISY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ
Edice Habilitační a inaugurační spisy, sv. 190 ISSN 1213-418X
Milan Stehlík
SOCIÁLNÍ ASPEKTY BYDLENÍ V TVORBĚ ARCHITEKTA BYDLENÍ MEZI "VILOU" A "PANELÁKEM" ISBN 80-214-3076-1
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY
DOC. ING. ARCH. MILAN STEHLÍK, CSC.
SOCIÁLNÍ ASPEKTY BYDLENÍ V TVORBĚ ARCHITEKTA BYDLENÍ MEZI „VILOU“ A „PANELÁKEM“ SOCIAL ASPECTS OF LIVING IN THE WORKS OF ARCHITECTS THE LIVING BETWEEN A “VILLA” AND A “PREFAB“
Teze přednášky k profesorskému jmenovacímu řízení v oboru architektura
BRNO 2005
Klíčová slova Bydlení, sociální vztahy Keywords Living, social relations
© Milan Stehlík, 2005 ISBN 80-214-3076-1 ISSN 1213-418X
O AUTOROVI:
Narodil se 2.5.1960 v Havlíčkově Brodě. Základní vzdělání ukončil 1975 na ZDŠ Brno nám. 28 Října. Byl přijat na Střední průmyslovou školu stavební v Brně. Po maturitě v roce 1979 zahájil studium na fakultě architektury VUT v Brně, kde studoval obor "architektura". Studium na FA VUT Brno ukončil s vyznamenáním diplomovou prací na katedře architektonické tvorby obytných a občanských staveb v roce 1985. Po studiu na FA nastoupil na fakultu architektury VUT v Brně v r. 1984 na studijní pobyt, v r. 1985 přešel na interní aspiranturu, kterou skončil v r. 1989 disertační prací „Progresivní trendy ve výstavbě vysokých 1 škol“ a byla mu udělena hodnost kandidáta technických věd. V témže roce byl na základě konkurzního řízení přijat na místo odborného asistenta na Fakultu architektury VUT v Brně, na katedru architektonické tvorby obytných a občanských staveb. Na základě konkurzního řízení se dostal v roce 1990 na Ústav volné tvorby, později Ústav obytného prostředí a volné tvorby. Touto dobou se také stává jedním ze zakládajících členů architektonické projekční skupiny STUDIO 01. V r. 1990 a 1991 na projekční stáži u arch. Kolečka v Lausanne ve Švýcarsku. S arch. Kolečkem připravuje 19901993 a 2005 tvůrčí návrhové semináře pro studenty na fakultě. Později zakládá Atelier architektury města, kde se účastní projekční činnosti a soutěžních projektů dodnes. V roce 2000 obhajuje habilitační práci „Typologie prostorové struktury města a stává se docentem“.
2
V současné době se podílí na výuce na fakultě jak v I., tak ve II. stupni studia, zajišťuje modulový předmět Typologie města pro 2 stupeň studia, a Výpočetní technika v architektuře pro doktorandské studium, jež sám zkoncipoval. Dále se podílí na atelierové výuce na obou stupních, práce vzniklé pod jeho vedením obdržely řadu ocenění od Cen děkana, rektora, ceny ve fondu Bohuslava Fuchse a v řadě dalších soutěžích – Národní přehlídky diplomových prací, Architekture for diplomacy 2005, Hebel atd. Z výzkumné činnosti se podílel na několika výzkumných úkolech týkajících se 3
problematiky školských staveb a bydlení. Dále zpracovává oponentní posudky nejrůznějších projektů – digitální model Brna atd. V poslední době také působí v porotách architektonických soutěží. Jeho publikační činnost je zaměřena na problémy architektury, na využití výpočetní techniky v architektuře, dotýká se také pedagogických problémů spojených s výukou studentů architektury. Je členem Komory architektů ČR. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PROJEKTY
2
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ REALIZACE
4
Pavilon E na BVV Brno- soutěž-1984, Studio O1 Moudon – Švýcarsko – soutěž 1990 s arch Kolečkem Jižní centrum Brno – soutěž 1993 generel Brněnského výstaviště - soutěž 1993 Studio O1 Polyfunkční dům - Malá Amerika - urb. arch soutěž, 1993 Studio O1 Knihovna Filosofické fakulty MU Brno - soutěž 1998 Technické muzeum - Brno Bohunice -urb. arch soutěž,1996, Brno - náměstí Svobody - urb. arch soutěž, 1997 Startovací byty Třeboň – soutěž (Cena ministra pro místní rozvoj) 1999 Lokalita Grand – soutěž 2001 Prostějov – Jezdecká kasárna – koncepce využitelnosti areálu pro bydlení – ÚŘ – 2002 Jihlava – městské nádraží – arch. urbanistická studie – 2002 Brno - ref. studie na Janáčkovo kulturní centrum 2002 Rodinný dům Valtice – projekt 2005 Hotel Brno – Ulanbator – Mongolsko – realizace 1991-1993 Tržnice Eva, Brno – realizace 1994 Studio O1 Dostavba školy Brno – Soběšice - realizace 1995 – 2000 Rodinný dům Jinačovice – realizace 1998 – 2004 Startovací byty Miroslav – realizace 2000 -2001 Brno – nástavba funkcionalistického bytového domu – realizace 2003
SOCIÁLNÍ ASPEKTY BYDLENÍ V TVORBĚ ARCHITEKTA BYDLENÍ MEZI „VILOU“ A „PANELÁKEM“ SOUČASNÝ STAV
Bytová výstavba v posledních letech je odrazem společenského vývoje se všemi absurditami, které způsobila deformace předchozích let, kdy byla přetržena niť kulturního vývoje meziválečné doby. Proto srovnání a návrat do doby předválečné, může být pro architekty, ale i pro širokou veřejnost výbornou školou. Tyto domy však byly určeny do jiné doby, doby, kdy nebyl takový stupeň motorizace, životní styl se také odlišoval, stupeň hygienických požadavků byl podstatně nižší, stejně jako technologické možnosti stavebnictví byly menší. Uspořádání společnosti a rodiny se také odlišovalo od dnešního stavu. Stav doby po r 1948, kdy bylo u nás vše všech byl změněn stavem, kde hlavním zákonem je rozdělit vše jednotlivcům. Dochází tak k paradoxům – společné prostory domů jsou rozprodávány, zatímco se v zahraničí ve skupinových domech budují společná hřiště, bazény, sauny, klubovny, každý se u nás snaží z domů urvat co jde pro sebe. Byl jsem svědkem děje kdy si obyvatelé nově dokončeného domu dokupují kouty na chodbě, chodbu tak zužují, likvidují její osvětlení. dřív než jim to skoupí soused.
4
Tento děj ostatně všichni dobře známe z „privatizace“ nádražních hal, pasáží, bazénů a řady dalších veřejných budov. Pojem veřejný prostor je tak likvidován, jako cosi zbytečného. Nabízí se paralela s záběry z televize, kdy v Iráku po svržení režimu Sadáma Husajna lidé rozkrádají muzea a veřejné budovy. Dá se rozdělovat to co bylo navrženo jako celek? Vyspělost společnosti neukazuje ůroveň soukromých prostorů, ale naopak schopnost pečovat o společné – veřejné. Absence veřejného prostoru je vidět na nově vzniklých „vilových“ předměstích kde se ve snaze oddělit se od okolí na minimálních pozemcích vedle sebe tísní solitérní domky jako karikatury na nejroztodivnější domy z Tyrolska či snad Kalifornie. Vynález obytné ulice potom slouží k odstranění 5
chodníků a nahrazení univerzální úzké plochy, kde mají stejně přednost auta, protože jsou větší a děti si zde hrají jenom na dopravní značce. Realitní kanceláře jsou potom hlavními tvůrci zastavovacích plánů, jediným zákonem je maximální plocha prodatelná z tržní cenu pozemku. Musí vypadat stejně atraktivně jako visačka s cenou nad nekvalitním zbožím v supermarketu. Tak se stává, že zde není ani minimální plocha pro jakýkoliv sociální kontakt obyvatel. Taky na co, když obyvatelé tráví veškerý volný čas koukáním na DVD či pohled na svůj nový bazén, jež se krčí v koutu pozemku vzniklého jako respektování předepsaných minimálních odstupových vzdáleností domu od hranice pozemku. Přece se nebude koukat na sousedův dům který zabírá většinu pohledů z oken. A přitom domy které vznikly před více než 70 lety zvládly vytvoření atmosféry vhodné pro vytvoření sociálních kontaktů, stejně jako pocit volného prostoru kolem domů na menších pozemcích. Jak to uměli jejich tvůrci a co při tom používali? Jedním z geniálních vynálezů byl rastr s vystřídáním domů, kombinovaný s definování pravidel, jak se mají domy vůči tomu prostoru chovat, kam mají být orientována okna, kam se nesmí koukat, co je prostor poloveřejný, co je polosoukromý, kam může kdokoliv přijít a kam ne. Úplná absence smysluplného komponování územních plánů je dnes často nahrazována primitivním alibistickým formálním dogmatem: “Nová zástavba musí tedy respektovat krajinný ráz – simulovaný formou sedlové střechy“.
4
6
V tomto odborném vakuu jsou navíc pokládány za sedlovou střechu mansardové stejně jako valbové či polovalby nejrůznějších variací a permutací dokumentující neschopnost udělat jednoduchý a jasný tvar završený nejpitoresknějšími vikýřky, jejichž tvarová bohatost snadno zastíní fantazii v podvědomí surrealisty. Prostor pod těmito střechami je navíc natolik stísněný že se rozhodně nedá jednat o plnohodnotných obytných místnostech. Naštěstí je zde další „zachránce“ – výrobci
střešních oken - bez možnosti výhledu, ale s optimálním osvětlením s adekvátním přehříváním v letních měsících. Ostatně není se kam z oken koukat tak na co normální okno. Sídliště původně komponovaná jako kompozice hranolů jsou humanizovaná dostavováním sedlových střech v rozměrech, které se nikde nevyskytovaly – snad jen obrovských hospodářských budov – kolen, seníků…. V porevolučním opojení, každý chceme být kapitalistou, každý chceme mít právo o všem rozhodovat, snad každý si zřizuje supermarket či továrnu v garáži. Baťa byl ale jen jeden, jeho úspěšnost byla ve vytvoření systému, řádu jemuž se ostatní byli ochotni podřídit, jež respektovali, v němž se mohli seberealizovat, a který mohli ovlivňovat. Snaha odlišit se od ostatních, přirozená lidská vlastnost, se nesmí stát základním kompozičním pravidlem. Setkal jsem se i s investorem, který chtěl dům, který musí být něco jiného než mají ostatní, měl by něco připomínat, třeba žabu. …. Dům má něco připomínat, pokud možno jiného než je dům ???. Hodnoty lidové architektury jsou v pokoře k tradici, schopnosti podřídit se pravidlům vznikající po staletí v respektování řádu věcí. 5 Každý si svůj dům může okrášlit, stačí když
zajde do jednoho z mnoha supermarketů se
7
stavebninami a zde se mu nabízí tisíce výrobků napodobenin zábradlí, sloupků a soch z hradů a zámků až po polystyrénové trámy z selské světničky s umělým červotočem. Je zajímavé že si na trabant nikdo neumísťuje nápis Mercedes Benz- protože by se stal terčem posměchu, ale u domu, který nás reprezentuje daleko více tyto zábrany často ztrácíme. Barevnost - únik ze šedi panelákových sídlišť nám úspěšně pomáhají vytrhnout nové fasádní barvy- pokroky v chemii umožní namíchat odstíny, o kterých se nám dříve ani nezdálo. A tak jsme svědky měst o kterých se nám ani nesnilo. Duhová kombinace nejrůznějších duhových polí jsou nahrazeny fantazií fialovocitronových kreací. Ukradená hráškově zelená na nátěr soustruhu v socialistické továrně použitá na nátěry plotů bledne závistí nad komerčním úspěchem“ Nových barev“. Barvy tak nahrazují přírodní materiály, pojem textura přírodního materiálu s patinou snad vidíme jenom v historických filmech, kde je dokáží mistrně vytvořit filmaři. Památky jsou zrekonstruovány tak precizně že vypadají jako novostavby a novostavby mají zase tvar a formu památek. Co je potom staré a co nové? Mona Líza má štěstí, přestože bohužel nemá proporce jako má mít současná Miss, nebude muset být upravena tak, jako většina sídlišť v rámci humanizace- kdy například Brněnská Lesná – sídliště publikované v době svého vzniku snad ve všech světových architektonických časopisech – je zkrášlena kruhovými balkónky jež mají tvar víc než kruhový……. Baťa, ač inspirován kapitalistickými principy pochopil, že bydlení není jenom věcí individuální, ač to tak je často uváděno. Dokladem je prostor mezi baťovskými domky, který má často charakter poloveřejný, pomáhá zajišťovat soukromí, dává však bydlení pevný řád. Vzhled fasád se podřizuje charakteru okolí. 6
8
Co tedy může být společné v bydlení? Za socialismu to byly prádelny sušárny, kočárkárny…. Realizace bydlení u západních sousedů nám ukazuje výhodnost společných aktivit v domě jako je například tenisový kurt, bazén, klubovna, sauna. Sídliště Halen od
Atelieru 5 v Bernu má vedle podzemních parkování navíc i společný stojan na tankování benzínu. Institut domovníka dostává potom novou dimenzi, jedná se o člověka, jež v domě zajišťuje chod těchto aktivit. Pojetí životního stylu, kde již nemůžeme pěstovat na zahrádce mrkev, která není v obchodě, ale musíme se plně věnovat své odborné práci, tento systém podporuje. Volný čas potom slouží k nutnému odpočinku, není potom druhou směnou nutnou pro zajištění domácnosti. Poloha rodinného domu a jeho pozemku potom dostává jinou dimenzi. Jak tedy má vypadat dům ve 21 století?
7
9
DEFINICE DOMU A BYTU
Současná ČSN 734301 Obytné budovy definuje toto: Bytový dům – obytná budova o čtyřech a více bytech přístupných ze společného komunikačního prostoru se společným hlavním vstupem z veřejné komunikace, pokud není rodinným domem Rodinný dům obytná budova omezeného rozsahu, určená především pro trvalé bydlení rodinného společenství. Původní definice odlišující typologii rodinného domu od typologie bytu, která přesně určovala jejich legislativní hranice měla před revolucí logické opodstatnění. Rodinný dům vznikal jako nadstandardní bydlení budované svépomocí, zatímco bytový dům byl kolektivním produktem industriální výstavby stavebních firem. Proto je snaha o výrazné oddělení těchto typologických druhů, jež do dnes vytváří často nelogické situace. Například nová ČSN 730532 Akustika - ochrana proti hluku v budovách stanoví rozdílné požadavky na zvukovou izolaci mezi byty u rodinných domů a u bytů v bytových domech. (stěny u bytových domů 52dB, rodinné domy 57dB). Vzhledem k tomu, že se jedná o hranici mezi dvěma stejně hodnotnými soukromými prostory, nemá to logiku. Tento legislativní rozpor se promítá do řady dalších norem a.předpisů. 8
Přitom hranici mezi rodinným domem a bytovým domem lze často velice obtížně definovat - je otázkou, zda ji vůbec vytyčovat, co to přinese. Poptávka na trhu s byty dokládá zájem právě o přechodné formy, které nebyly stavěny. Definice bytového domu, založená na jeho vnitřním komunikačním principu je potom zcela nesprávná. U řady lidí se změnil životní styl. Spojení hospodářské funkce s rodinným domkem ve městě je již překonáno.
10
DOMOVNÍ VYBAVENOST
Přízemí bytových domů zpravidla nebylo obýváno, jedná se přitom o nejcennější plochu v domě, jež má přímý kontakt s exteriérem, sem bylo nevhodně umísťováno technické zázemí a tzv. domovní vybavenost., jež lze hodnotit z pohledu dnešního člověka jako anachronismus. V době automatických praček se budovaly naddimenzované prádelny, jež byly často příčinou sporů mezi mnoha nájemníky. Zkušenost s tímto kolektivním majetkem dnes často vede k budování minima společných prostor. Zahraniční příklady nám naopak často ukazují velice funkční klubovny, tělocvičny, i bazény, budované pro skupinu nájemníků domu.
9
SOCIÁLNÍ ASPEKTY
Vize rodinného domu solitérně umístěného na pozemku 400m2 vylučuje jakékoliv soukromí, přitom u mnoha lidí není zájem pečovat o zeleň kolem domku, ale přitom mají zájem o přímý kontakt s terénem formou minimální zahrady nevyžadující skoro žádnou údržbu. Snaha po úspoře v sociální výstavbě musí být patrná na všech úrovních návrhu. Úsporný však neznamená laciný na úkor kvality. Bydlení tedy musí být zajištěno jako plnohodnotné, musí se vyvarovat vzniku sociálně patologických jevů, které často přinášela panelová sídliště. Zde nebyla respektována struktura společnosti, hierarchie jednotlivých skupin, tak aby se člověk mohl začlenit do obytného celku. – Vytváření škály prostorů od veřejných přes poloveřejné, polosoukromé až po soukromé.
TERITORIUM
Každá plocha musí někomu patřit, kdo je schopen ji spravovat a udržovat, ať je to město, instituce, skupina lidí či jednotlivec. Nesmí zde vznikat území nikoho. Projdeme-li se mnoha obytnými soubory budovanými před 90. lety všimneme si řady ploch, které nikomu nepatří, zatímco u vilových čtvrtí na krajích měst vzniklých v posledních letech takřka neexistuje veřejný prostor pro sociální kontakty. Uliční profil je minimalizován, chodník zmizel a je nahrazen příjezdovou cestou hrdě nazvanou obytnou zónou, kde má sice přednost chodec před jedoucím autem, ale je 11
zde řada odstavených aut. Tržní mechanismy při prodeji pozemků nutí realitní kanceláře tento prostor minimalizovat, protože nepřináší okamžitý zisk. Veřejný prostor však přináší s sebou zkvalitnění bydlení. Jeho absence může často znehodnotit celá území. Můžeme se potom dočkat stejného efektu, kdy lidé budou o víkendech odtud odcházet, aby se mohli setkávat jinde. Zde budou potom pouze přespávat jako v noclehárnách. Najít správnou míru ploch pro sociální kontakty je nelehký úkol. Příliš velká plocha má jednak vysoké náklady na údržbu, lidé se zde cítí opuštěni, malá plocha je potom pohlcena dopravními požadavky, člověk má pocit, že sem nepatří. Novou výstavbu musíme chápat jako obydlování krajiny. Nelze v žádném případě vytvářet nové problémy pro budoucí generace. Bydlení musí tedy komplexně fungovat, nelze ho vnímat jako provizorium. Může zde být něco zatím nepostaveno, ale musí být vytvořeny podmínky, aby chybějící funkce mohly být jednou doplněny. Jen tak se obyvatelé domů ztotožní se svým prostředím, mají zájem jej zlepšovat a nesnaží se odtud co nejrychleji dostat. Např. sídliště Thalmat od Atelier5 v Bernu se snaží o vytvoření strukturovaných skupin bydlení vybavených společnými prostory nádvoří s ohništi – územím patřící konkrétním skupinám. Velmi důležitým faktorem je právě motivace tohoto prostoru - jeho hlavní téma. Lidé se budou potkávat při nejrůznějších příležitostech – u garáží, dětského hřiště, obchodu, v hospůdce, u společného bazénu, potůčku, rybníčku. Je to něco, co mají společného. 10
VZTAH K TERITORIU
12
To jim dává pocit vzájemnosti- to je naše, to si ochraňujeme. Vytvoření vztahu ke konkrétnímu území má potom další dopady. Lidé si toto území přirozeně brání – snadno lze poznat toho kdo sem nepatří,
přirozenou reakcí je potom otázka: Hledáte někoho? která je přímým důkazem, kdo je tady pánem, a kdo je cizí a proto je ostatními více sledován.
11
Proto je tolik kriminality tam, kde je anonymní prostředí – sídliště. Zatímco malá vesnice s přesně definovaným územím, s jasnými vstupy si své území snadno ohlídá sama. Obyvatelé, jež bydlí u těchto vstupů na sebe často dobrovolně a nevědomky přebírají funkci vrátných, kteří kontrolují vstup do území.
DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ Individuální automobilová doprava má zásadní vliv na obytné prostředí u většiny nových urbanistických koncepcí. Urychluje útěk do satelitů umístěných na okrajích měst, může tak pomoci osídlit levnější pozemky mimo centra měst. V důsledku omezování hromadné dopravy se tak podmínkou existence často stává vlastnictví osobního automobilu. PARKOVÁNÍ
Startovací úsporné domy přinášejí v důsledku koncentrace velkého počtu obyvatel na malé území vážný problém s parkováním automobilů. Postavit však bytový dům s vysokým počtem obyvatel a neřešit jejich parkování je však nezodpovědné a má bezprostřední vliv na okolní prostředí domů.
12
Definitivním řešením jsou hromadné garáže umístěné buď v podzemí, nebo podnoži domů.Tento koncept je často v našich podmínkách ekonomicky nereálný a je minimálně využíván. Ekonomické řešení může být ve využití terénních nerovností v kombinaci s potřebou řešit terénní nerovnosti soustavou opěrných zdí. Např. v našem projektu startovacích domů v Miroslavi tak bylo dosaženo výškové zónování parteru domu, spodní úroveň je určena pro auta - je orientována do prostoru odkud je zásobován obchod a odkud je výjezd požárních aut z protější požární zbrojnice.
13
Horní úroveň je potom určena obyvatelům domu, na střechách garáží jsou soukromé terasy spojené s obytným prostorem bytů.
Zpravidla se však u startovacích bytů uvažuje jen se zpevněnou plochou vymezenou pro parkování vozidel, případně opatřenou lehkým přístřeškem. Toto vede zpravidla k příznivému rozšíření předzahrádky jež zvýší intimitu přízemního bytu vedoucího do ulice. Řešit garážování v objemu vlastního domu na úrovni bytu v přízemí není vhodné, zabírá se tak nejcennější plocha s kontaktem s exteriérem. 13 Pokud
jsou v přízemí umístěny byty, je nevhodný přímý vstup z garáže do bytu – hygienické důvody. Negativní je rovněž skutečnost omezení plochy bytu na úrovni terénu.
14
14
Umísťování parkování mimo bezprostřední okolí domu je v našich podmínkách stále rostoucí kriminality nereálné. Dokladem tohoto tvrzení je stav na sídlištích, kde byla koncipována parkovací stání po obvodu obytného souboru. Ta jsou dnes prázdná a nachází se zde často jen vraky polorozkradených aut, zatímco auta stojí nevhodně na místech před domy, kde je mají jejich majitelé pod vizuální kontrolou, a to často i na trávníku.
VNITŘNÍ PROSTOR
Ekonomie vnitřní dispozice u domu s úspornými byty je dána vyloučením všech přebytečných prostor při zachování a zvýšení obytné a užitné hodnoty bytu. V dispozici celého bytového domu to znamená minimalizace domovních komunikací, technického zázemí a domovní vybavenosti.
KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM DOMU
Pro úsporné řešení jsou vhodné především následující komunikační systémy: schodišťový systém pavlačový systém pavlač kombinovaná se schodišti dům bez vnitřních komunikací- přístup do bytů přímo z úrovně terénu Schodišťový systém může dosáhnout značné úspory u typu villadomů. Schodiště musí být umístěno tak, aby umožnilo optimální napojení jednotlivých bytů, aniž by vyvolalo zvětšení plochy vnitřních komunikací bytů. Z hlediska sociologického se jedná o příznivé řešení, které vytváří skupiny bytů v jednotlivých patrech, zajišťující jejich vzájemnou sociální komunikaci mezi skupinami obyvatel žijících na jednom podlaží. Pavlačový typ v řadě zahraničních případů je doporučovaný, u našich občanů je spojen s řadou předsudků, ale i oprávněnou kritikou Příliš velká pavlač s vysokým počtem bytů může obdobně jako u chodbových domů mít negativní vliv na sociální vztahy v domě. Vysoký počet vstupů vedoucí do jednoho prostoru vede k anonymitě prostředí.
15
Tato skutečnost je potom velice nepříznivá s ohledem na orientaci oken bytů do pavlače, jež musí mít min. výšku parapetu takovou, aby nebylo do bytů vidět (legislativní požadavek 180 cm). Dispozice bytů se tak stává jednostranná a nelze tak efektivně využít hloubku traktu domu, což znamená zvýšení jak investičních, tak i energetických a provozních nákladů.
15
Schodišťový typ s krátkými pavlačemi - může řešit handicap předchozího typu. Krátká pavlač napojující maximálně 2-3 byty je optimální pro vytvoření dobrých sociálních vztahů, podporuje tvorbu vnitřní sociální struktury domu s prostory poloveřejnými příslušícími vždy každé skupině, která si je spravuje a hlídá své teritorium. Pavlač může být potom využívána jako hospodářská lodžie, společenský prostor… Proto může být dimenze pavlače i širší, případně mít i charakter terasy. Dům bez vnitřních komunikací - byty jsou přístupny přímo z terénu. Řešení minimalizuje nároky na komunikace v domě. Je přechodem mezi bytovým domem a rodinným domem. Ve vývoji jsou velice zajímavé typy sociálních domů Michaela de Klerka na předměstí Amsterodamu (okolo 1914), které z ulice přímo obsluhují byty v několika patrech. Jsou zde umístěny 3 dveře vedle sebe, které vedou do bytů, krajní v přízemí, prostřední v patře. Horní byty jsou potom mezonetové, nebo je zde několik bytů. Tento princip můžeme najít v řadě současných realizací. například Atelier 5 – Ried W2(1990). Druhým systémem je typ, umožňující vstup z minimálních předzahrádek, jež tak poskytují soukromí v místnostech za nimi se nacházejících. Oddělení od veřejného prostoru nabývá různou formu od zelené plochy s keři, výšková převýšení až po uzavření stěnou, garáží či kolnou. Tento typ domů je potom podmíněn vertikálním řešením dispozice – mezonet.
16
Velice výhodné řešení je v případě svažitého terénu s využitím výškového převýšení, jež vytvoří stupeň před vlastními vstupy do domů.
VNITŘNÍ PROSTOR JEDNOTLIVÝCH BYTŮ
16
Interiér bytů musí poskytovat maximální míru variability.
Je třeba jasně definovat fixní konstrukcepodmiňující funkčnost bytů – oddělující stěny mezi jednotlivými byty, vertikální komunikace, vstup do bytu, rozvody TZB, větrání, topení. Druhou strukturou jsou variabilní příčky mezi jednotlivými místnostmi, tedy to, čím se od sebe mohou jednotlivé byty odlišit, aby splnily nejrůznější požadavky obyvatelů. Někdo požaduje volný prostor, někdo konzervativněji založený soustavu menších místností. Domnívám se že tato dvojúrovňovost v tvorbě vnitřních konstrukcí bytu je jeden ze základních předpokladů funkce malých bytů. Dokladem tohoto tvrzení je nefunkčnost řady panelových bytů, jež byly navrhovány pro všechny a přitom pro nikoho. Rozdělení konstrukcí v bytě má potom význam ekonomický. V 1. etapě lze vybudovat první úroveň, zajišťující základní funkce - hygiena, vaření, vstup, topení. Mladí manželé si mohou později byt dělit na jednotlivé části, buď vestavěným nábytkem, nebo lehkými příčkami. (vybudování montované příčky zatěžuje provoz v bytě stejně jako vymalování).
17
Nevhodně vybudované příčky prodražují realizaci, zhoršují variabilitu a užitnou hodnotu bytu. Vnitřní prostor,plošně minimalizovaný však nesmí působit stísněným dojmem. Zde je důležitá nabídka dostatečně pestré typologie prostorů a okenních otvorů zajišťující kontakt s okolím. Byt se všemi okny stejnými s monotónním rytmem opakováním nudí, budí dojem uzavřené klece. Tři stejná dvoukřídlá okna mohou být nahrazena prosklenou stěnou - francouzským oknem, čtvercovým svislým či podélným oknem. Každé z nich bude nabízet jiné možnosti využití prostoru před ním.
18
17
Stejný význam má také umístění okna ve vztahu k sousedním stěnám- centrální umístění, asymetrické, okno v rohu. Výška parapetu má význam v definování funkčnosti ploch místnosti vymezením, nebo naopak omezením výhledu z místnosti.
18
KOMUNIKACE V BYTĚ
STAVEBNÍ PROGRAM
Plocha okenních otvorů je často doporučována jako zlomek plochy podlažní – 1/5-1/8. Intenzita osvětlení stejně jako její rovnoměrnost či nerovnoměrnost může být použita ke zvýšení pestrosti nabídky míst v bytě. Intimní místa vyžadují nižší intenzitu, zatímco místo k práci je nejlepší přímo u okna. Minimalizace komunikací v prostoru bytu je velice pozitivní. Nejenom, že snižujeme investiční nároky, ale zkracujeme v bytě vzdálenosti, byt se stává útulnějším, lépe se uklízí. Pokud je komunikační plocha vyžadována tvarem bytu, je dobré ji doplnit o další funkci s eventuelním rozšířením může chodba sloužit jako pracovna, šatna, knihovna apod. Stavební program musí zařizování a využívání.
umožnit
flexibilitu
Existují dvě meze – volný prostor naplněný různými funkcemi a malé místnosti, každá pro samostatnou funkci. Skutečnost, že v bytě neprobíhají všechny činnosti v jednu dobu, umožňuje vzájemný překryv těchto funkčních 18
ploch. Umístění více funkcí do jedné místností tedy zmenšuje plošnou náročnost bytu a zvyšuje komfort. Změny v životním stylu vedou k vylučování řady činností z bytu. Dnes již málokdo v bytě zavařuje kompoty, stejně jako praní v automatické pračce není provázeno vyvářením v kotli. Technická zařízení jako jsou digestoře, účinné větrání jsou potom nezbytnou, ale velice efektivní podmínkou dosažení značných úspor. Pokud máme navrhnout perspektivní úsporné bydlení pro mladou rodinu doporučuji 1 velkou obytnou místnost s kuchyňským koutem s event. možností oddělení, dále dvě ložnice 1 menší 12m2, 1větší 16 m2 – dětský pokoj s možností na rozdělení na dvě části – dvě okna, nebo okno s dvěma díly.
19
Hygienické zařízení je výhodné koncentrovat do jednoho objemu, pokud se byt odehrává v 1 úrovni. U mezonetových bytů je třeba mít mit1 klozet na 1 patro. Hygienický požadavek na vstup do sociálního zařízení přes předsíň není vždy investorem vyžadován a bývá někdy formální, vede tedy ke zbytečnému zvyšování podlažní plochy, lze jej nahradit dobře funkčním odvětráním. Pokud nefunguje nepomůžou ani dvoje dveře. Úložné plochy v bytě lze rozdělit na vnější (kočárky, kola, lyže, zahradní nábytek apod.) Tyto jsou často realizovány jako samostatné objekty - formou levných kolen. Je třeba si uvědomit, že takto koncipovaný objem je podstatně levnější než budování suterénu domů či obsazení nejcennějšího přízemí domů touto funkcí. Navíc tento doplňkový objem hezky esteticky ztvárněný může pomoci vymezovat další soukromé a polosoukromé prostory od veřejných. Vnitřní úložné prostory se nacházejí u vstupu (šatní skříň, botník), vevnitř dispozice u ložnic a u kuchyně jako spížní skříň. Tyto objekty mohou mít dále v dispozici bytu vymezující funkci – skříňové příčky, nebo mohou zlepšovat akustické vlastnosti mezibytových příček. 19
STARTOVACÍ BYTY V TŘEBONI KONCEPT ÚSPORNÉHO BYDLENÍ Mladá rodina se vyvíjí velice rychle, dá se předpokládat její složení od dvou dospělých osob až po dva dospělé s dvěma dětmi. Startovací byt chápeme jako byt, který nelze vnímat jako provizorium, ale takový, jež se může vyvíjet spolu se změnami složení rodiny. Přitom víme, že byt o velikosti cca 55m2 lze jen obtížně a poměrně draze zvětšovat. Tyto změny jsou poznamenány se změnami obvodového pláště s tepelnými izolacemi a toto se nám jeví jako velice neekonomické. Charakteristickým znakem startovacích bytů je minimální pořizovací náklady počáteční fáze bytu. Později se dá předpokládat ekonomická stabilizovanost nové rodiny spojená se zlepšení ekonomické situace a schopnost investovat dále do bytu.
20
20
Proto vidíme jako nevhodné navrhnout byt jako něco přechodného, laciného. Musíme si uvědomit že právě první byt nové rodiny pomáhá formovat její estetické cítění, stejně jako její začlenění do společnosti. Kolonie bytů bez další perspektivy rozvoje vytváří prostředí odkud se snaží každý odejít, nemohou zde tedy vznikat plnohodnotné sociální kontakty. Řešení vidíme ve vytvoření bytu, který umožní další rozvoj. V první etapě pořizování domácnosti a bytu je často investováno nerozvážně a takto pořízené investice jsou velice často brzdou dalšího rozvoje, který je podmíněn jejich odstraněním. Obyvatelé nejsou schopni odstranit něco co nedávno pořídili a jejich změna dispozice je potom dražší, ale s nižší efektivitou. Navíc je známo, že většině rodin stěhujících se do nového bytu jeho dispozice nevyhoví, ať již z objektivních příčin, nebo hlavně z potřeby zúčastnit se tvorby koncepce bytu. Pocit této spoluúčasti je potom velice pozitivním faktorem v budoucnu, kdy má obyvatel vytvořen vztah k něčemu co sám vytvořil, a snáze se ztotožní s domem, jež obývá a jeho ostatními obyvateli. Rychleji se zde formuje trvalá sociální struktura. Ztrácí se pocit provizoria. Podstatu bytu vidíme ve vytvoření základní
jednotky, která však bude navržena jako jeden volný prostor, s nezbytným sociálním vybavením a kuchyňským koutem. Vstup bude řešen zádveřím. Okna bytu jsou navržena v pestré škále, jež by měla uspokojit různé nároky na prostory za nimi od velkého francouzského, přes pásové s parapetem s výškou vhodnou pro pracovní stůl, až po okno poskytující intimitu vnitřního prostoru. Právě pestrost typů 3 oken domu má poskytnout pocit prostoru většího než je pouhých 55m2.
20
V první etapě se tedy jedná o dostatečně dimenzovaný prostor bez dělení příčkami k oddělení může sloužit jenom nábytek, potřeba dělit prostor na jednotlivé místnosti přichází později, vytvořením dětských pokojů, pracoven a je ovlivněná až dalším vývojem rodiny. Náš návrh se snaží ukázat různé formy vývoje bytu, určeného pro rodinu bez dětí, s jedním či dvěma dětmi, stejně tak i jako případ, kdy jeden z členů rodiny bude své zaměstnání vykonávat doma. Zvláštním případem jsou potom bezbarierová řešení bytu, umístěného v přízemí. Formu domu vidíme pro daný účel jako pavlačovou s jednoduchým schodištěm. Pavlač je ideálním prostorem pro vytváření sociálních kontaktů, její orientace je proto do společného poloveřejného prostoru.kde jsou umístěné hřiště, dlážděná plocha, a nejnutnější domovní vybavenost - kolárna, kočárkárna a minimální úložné prostory, integrované do nízkého dřevěného objemu spojeného s opěrnou zdí - plotem. Zde je také umístěn vstup do domu se zvonky a schránkami. Hodnota přízemních bytů je dána jejich kontaktem s okolním parterem. Pokud ústí přízemní byty přímo do veřejného prostoru, jsou v našich podmínkách často hodnoceny (na rozdíl od např. Holandska) jako neobyvatelné. Naopak byt ústící do vlastní zahrádky, byť s minimální plochou může u mnoha lidí nahradit sen o vlastním rodinném domku. Proto jsme se rozhodli přízemní byty umístit tak aby bylo umožněno jejich pokračování do minimálních předzahrádek, oddělených soklem. Vzájemný průhled do jednotlivých bytů je eliminován dřevěnými zástěnami, porostlými zelení. 21
Přízemní byty mají z těchto důvodů rozšířený otvor francouzského okna, na dvojnásobnou šířku. Jejich dalším vybavením jsou dřevěné rošty u vstupu do zahrady. Vymezený pozemek se nachází v místě kde jsou patrny dvě stavební struktury. Jednak přízemní řadová orientovaná podél komunikace, sestávající z původních rodinných domů, jednak se struktury solitérních objemů zcela jiného měřítka bytových domů, jejímž pozitivním znakem je že se nesnaží poškodit měřítko stávající zástavby tím, že by se orientovaly obdobně, ale naopak je nechává vyniknout definováním nové uliční čáry s odstupem od původní. Také jejich řádková zástavba jej zajímavá vymezením veřejných a poloveřejných prostorů mezi nimi, navazujícím na ulice. Široké okolí je charakterizováno právě dvojakostí těchto struktur, jež je příjemná. Proto logicky nový objem bytového domu je třeba přiřadit do nové řádkové zástavby, stejně jako rodinný domek patří do původní zástavby . Velice zajímavým a příjemným prvkem je pěší cesta vedoucí při jižní hranici pozemku, tuto doporučujeme doplnit o zeleň ve formě stávajícího parčíku. Jako parkovací plochy pro bytový dům budou sloužit stávající stání na obslužné komunikaci východně od pozemku. Vstup na pozemek vidíme jak od této komunikace tak i ze západní strany z hlavní ulice. Architektonické řešení je založeno na jednoduché formě hmoty hranolu v kombinaci se šikminou pozemku, vyjádřené zídkami. Vlastní hranol potom má dvě základní strany. 20
22
Obytná jižní členěná jednoduchou kompozicí oken umístěných horizontálně a vertikálně je založena na plošné kompozici. Severní,vnímaná jako společná pro celý dům, je potom komponována z objemů - pavlačí a schodiště jež jsou vyjádřeny prvky z děrovaných plechů a dřevěných hranolů zádveří bytů.
Materiálové řešení je založeno na kontrastu bílé fasády s doplňujícími prvky z přírodních materiálů jako je dřevo, pohledový beton a žárově zinkovaný děrovaný plech. Úmyslně se vyvarováváme imitací materiálu, abychom tak nepropůjčovali stavbě punc lacinosti. Naší zásadou je sice levné, ale kvalitní řešení, tedy ne laciné, ale účelné a skromné. Provozní a udržovací náklady stavby jsou v opačném řešení neúměrně vysoké. Současný architekt a stavitel nesmí nechat budoucím generacím břemeno v podobě nedokonalých provizorních řešení přechodné situace obdobné problémům dnešních sídlišť technicky nevyhovujících panelových domů.
20
23
BYTOVÝ DŮM MIROSLAV PŘÍKLAD REALIZACE ÚSPORNÉHO BYDLENÍ
Blok domů, kde leží parcela pro nový dům, byl na jižní straně neuzavřený.Terén se v místě parcely zvedá nad silnicí o cca 2 metry. Vnitřní území bloku je vymezeno právě konfigurací terénu. Novým domem se snažíme vytvořit novou hranici bloku na jeho jižní straně, zároveň ponecháváme jeho charakteristickou otevřenost. Bytový dům se startovacími byty vymezuje dva dvory. Jeden vnitřní, polosoukromý, přístupný z ulice. Ten je více chráněný, uzavřený zdí s otvory zajišťujícími kontakt s ulicí. Mohou si zde hrát děti bez pocitu nebezpečí. Druhý je otevřený světu vnitrobloku, v něm se odehrává společenský život. Hlavní schodiště domu je přístupné z obou dvorů. K domu bude protažena stávající komunikace, kterou bude nově lemovat alej malých stromů. část plochy vnitrobloku je využita jako dětské hřiště. Nová komunikace pro pěší vede mezi novým domem a stávajícím bytovým domem se sedlovou střechou, tam kde si lidé již dříve vyšlapali pěšinu. Byty v přízemí mají obytné terasy na střeše garáží, které jsou nadstandardním vybavením domu. Garáže budou relativně levné, protože využívají terénní konfigurace a některých konstrukcí domu. Tvoří sokl domu a oddělují terasy přízemních bytů od ulice. Přízemní byty mají proto rozšířené prosklení, dřevěné rošty a dřevěné zástěny eliminující vzájemné průhledy. Základními kompozičními prvky jsou sokl domu a vlastní hmota domu formovaná do tvaru L, která je ukončená sedlovými střechami, typickým prvkem pro okolní zástavbu. Zajímavost a pestrost fasád vytváří střídající se kompozice různých oken. Vstupní nádvoří vnitrobloku definuje fasáda, navržená jako kompozice dřevěných panelů a okenních otvorů. Každý byt má, při splnění hygienických požadavků, možnost různých prostorových uspořádání, která jsou možná vzhledem k variabilitě a proměnnosti okenních otvorů.
24
Dům se startovacími byty je koncipován ve 4 podlažích. Podzemní podlaží slouží pouze pro umístění sklepních boxů, kolárny a místnosti pro kočárky. Spojuje komunikaci bytového domu s dvorkem při JZ fasádě objektu a tvoří tak druhý vstup do objektu. V prostoru dvorku jsou také umístěny nádoby na domovní odpad. Na stejné výškové úrovni jsou řešeny i garáže, které jsou ale samostatnou stavební i investiční jednotkou. Bytový dům obsahuje 15 bytů. Vstupní podlaží objektu je bezbariérově přístupné z terénu. Dům má jedno vnitřní schodiště a krátkou přístupovou arkádu k bytům.
Na schodiště je napojeno tímto způsobem 5 bytů – 2x 2+kk a 3x 3+kk. Další dvě podlaží mají stejný počet bytů, dva jsou napojeny přímo ze schodiště a tři z arkády. Každý byt je řešen tak, aby umožňoval variabilní řešení vnitřního prostoru, od základní volné dispozice s vymezením a oddělením místa pro hygienické a sociální zázemí a kuchyňskou linku až po vymezení jednotlivých funkcí bytu příčkami. Konkrétní dispozice jednotlivých bytů byly upraveny v souvislosti s požadavky konkrétních nájemníků při dodržení všech normových a hygienických požadavků.
25
DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VE SPOLEČNOSTI A JEJICH VLIV NA POJETÍ BYDLENÍ Struktura cenzových domácností podle sčítání lidu (ČR) 4 500 4 000
počty domácností (tisíce)
3 500
939
3 000
515
2 500
250
1090
1276
669 55
15
85
45
307
40
325
434
2405
2488
2557
2513
2334
1961
1970
1980
1991
2001
576
2 000 1 500 1 000
Domácnosti jednotlivců Vícečlen. nerodinné d. Neúplné rodiny Úplné rodiny
500 0
V souvislostí se skutečností, že naše populace stárne, a tudíž se zvyšuje procentuální podíl starých osob, se nabízí otázka zda je správné řešení výstavby zařízení typu domovů důchodců, domu pečovatelské služby, tedy do institucí, aniž by běžná výstavba bydlení brala na tuto skutečnost ohled. Prostředí ve specializovaných zařízeních je umělé. Dá se tedy srovnat s pocitem jež máme v hotelu, sice zde spíme, jíme ale nebydlíme. Proč?
rok
Vždyť je právě nejlepší, pokud člověk stárne v prostředí, kde žil. Toto prostředí se tak musí stavu stárnoucího člověka přizpůsobit. Musí zajistit jeho potřebu a schopnosti, jež se v průběhem stáří mění. Stárnutí člověka se projevuje řadou změn našeho organismu. V literatuře bývá označována skupina změn fyziologických, psychologických a patologických. Fyziologické změny představují změny především našich schopností – ubývání svalstva, změny zraku, sluchu a hmatu, funkční změny kloubů a páteře, poruchy hybnosti, citlivost na průvan, potřeba tepla… Na tyto změny architekt zpravidla reaguje technickými opatřeními – úpravy domu či bytu.. Volba kontrastních barev, vytápění na vyšší teplotu, lepší utěsnění oken, volba míst, kde nehrozí průvan, zajištění bezbarierovosti, dostupnost bytů výtahy.
21
26
Psychologicko sociální změny jsou spojeny se změnou sociálního postavení, podpořené vědomím fyzikálních handicapů seniorů. Patří sem zejména problémy komunikace, pocitu strachu, konzervativní přístup ke změnám, ztráty paměti, změny denního režimu, sklon k apatii,.. Pokud chceme reagovat na tyto změny musíme často hlouběji zasáhnout do konceptu bydlení – Vlastní umístění bydlení – často volené v odlehlých místech je právě ideálním zdrojem apatie. Pokud si uvědomíme, že většina našich občanů zestárne ve svém bytě, musíme byty v běžné
zástavbě navrhovat tak aby mohly sloužit pro bydlení seniorů. Základní funkčními složkami bydlení můžeme označit následující funkce: Jídlo Práce Hospodářské funkce Spánek, Osobní hygiena sport a rekreace Kultura Zdravotní péče Během stárnutí si člověk postupně ztrácí schopnost si je zajišťovat sám a potřebuje pomoc s jejich zajišťováním. Zajímavé je uvědomění si dimenze území v němž jsou zajišťovány v průběhu lidského života:
Dítěti se postupně tento radius poznatelného a dostupného světa zvětšuje.
22
Největší je v produktivním věku, často je totožný s měřítkem města v němž žijeme.
27
Omezení mobility v důsledku stáří, nám tento svět zmenšuje. Aby byl život ve stáří plnohodnotný musí být zajištěn
kontakt s okolím i v situacích, kdy jsme upoutáni na lůžko. Okolní svět se nám tak koncentruje do malého prostoru. Jedná se o podobnou situace jež v historii nastala při obléhání středověkých měst, kdy se život odehrával po delší dobu v relativně malém území, či situaci v klášteru. Právě proto se stavební typ města a klášteru často stává vzorem pro zařízení pro seniory. S ubýváním schopnosti mobility nabývá na významu řada detailů a forem, které jsou pro člověka v produktivním věku zcela pomíjivé – výhled z okna z lůžka, televize, noviny, zvonek, poštovní schránka… Celý život si sbíráme zážitky, tyto si spojujeme s předměty, kterými se obklopujeme. Tyto relikvie jsou tak naší součástí.. Stářím se počet zážitků a vzpomínek zvyšuje. Pokud se s nimi máme rozloučit způsobuje nám to bolest. Jejich kvantita se dostává do konfliktu s provozním řádem institucí. Při koncipování bydlení pro seniory je třeba především řešit následující detaily… 1. zajistit možnost východu z domu do exteriéru pokud to jen je možné – jakou barierou je schodiště i třeba ze zvýšeného přízemí pro člověka s berlemi, nová výstavba by tedy měla mít pokud možno výtahy. Ekonomická dostupnost výtahu musí být dána schopností zaplatit jej – proto musí výtah obsloužit co nejvíce bytů – tomu odpovídající formy bytových domů. 2. Okolí musí být takové které láká k vycházkám, člověk který celý život nechodil na procházky do přírody a žil ve městě, nebude 28
23
chodit v zimě a mokru v lese, na odlehlém místě. Kontakt s okolím kde je život musí být minimálně vizuální. Ve Stockholmu kruhová forma s výhledem na točnu autobusů dává rytmus života, je pozitivně vnímána. 3. Výhled musí být zajištěn i z postele. Výška parapetu to musí umožňovat, stejně tak má velký význam i technické provedení lůžka s možností motorického polohování s vlastní obsluhou. Ve specializovaných zařízeních je potom pohyb imobilních osob podporován specielními podpůrnými zařízeními. 4. důležitá je také docházka ostatních lidí do těchto zařízení. Se tak musí stát atraktivní i pro ostatní lidi, jež jsem potom nepřicházejí na návštěvu, ale třeba zahrát si kuželky, něco vyrobit, najíst se, na něco podívat, do hospody… 5. vstup by měl být sice kontrolovaný, ale existence zvonku či poštovní schránky s jménem obyvatel pomáhá udržovat pocit vlastní osobnosti a soukromí. Požadavek na výtah až od 4 NP z nové ČSN obytné místnosti s ohledem na využitelnost nových bytů seniory se tak jeví jako naprosto nedostatečný. Vždyť právě neschopnost dojít do svého bytu bývá důvodem odchodu do domova důchodců. Co jsou další příčiny odchodu do domova důchodců- nedá se z nich část odstranit zajištěním v původním bytu seniorů? V minulých stoletím nejjednodušší a nejlépe fungující systém sociálního zabezpečení spočíval ve skutečnosti mít dostatek dětí schopných o své rodiče pečovat ve stáří.. Pokud se podíváme na populační křivku, chová se naše generace zcela opačně. Po prostudování demografických údajů si musíme uvědomit dvě základní skutečnosti:
29
1. počet starých osob se bude zvyšovat. Bude ekonomicky únosné vytvářet zvyšující počet institucí zajišťující bydlení seniorů, není efektivnější a důstojnější zůstat v prostředí v němž jsme celý život žili - toto je třeba technicky upravit, stejně jako zajistit služby – dovážku jídla, pomoc s úklidem… 2. původní představa modelové domácnosti – rodina s dětmi na kterou navrhujeme byty a domky a učíme to na školách je stále více nahrazována domácnostmi tzv. single – nebo domácností starých manželů. V roce 1961 je rodin s dětmi cca 73% zatímco v roce 2001 je to již jen 53%. Co ostatní domácnosti? – potřebují dětské pokoje, potřebují striktní dělení na noční a denní zóny? Toto tvrzení navíc potvrzují zkušenosti realitních kanceláří s prodejem malých bytů jež jsou snadněji prodejné než velké. Není to jen v důsledku ekonomické situace kupujících. Když jsme realizovali v Miroslavi startovací byty pro mladé manžele, byli jsme překvapeni že více do třetiny se nastěhovali starší lidé, z nichž mnozí opustili své rodinné domy – které nebyli schopni spravovat ani ekonomicky provozovatcena za vytápění…Byty ve středu malého města cca 100 m od náměstí se snadnou dostupností obchodů a života města se jim jeví velice atraktivní. Bezbarierový provoz bytů s vlastní terasou – minimálním pozemkem nad garáženi nahrazující zahradu, kterou nejsou obhospodařovat. Změny ve věkovém a sociálním složení společnosti vedou ke změnám v pojetí struktury obytného prostoru. Původní a dodnes na školách učený model rodinného života s dětskými pokoji je postupně nahrazován pojetím hlavního obytného prostoru, bez výrazné separace na denní a noční zónu. Při průměrném 24 věku cca 80 let žije člověk cca od 25 let ve vlastní domácnosti – tedy 55 let – z toho jen 25s dětmi- zbytek tvoří tj 30 let žije s druhem nebo sám. Navíc v industriálních zemích posiluje procento tzv single domácností- v USA cca 1/3. Polovina amerických domácností žije bez dětí. Novinkou v domácnostech je posun pracovních aktivit do bytu v důsledku rozšíření elektronických medií. Proto se ve světě stále více uplatňuje model tzv Lofts. – jeden prostor pro práci a bydlení. Právě střešní nadstavby nabízí tento prostorový typ.
30
PROSTOR POD STŘECHOU – PROSTOR PRO BYDLENÍ? Prostor pod střechou vybízí k využití. V historickém vývoji se jednalo o prostor půdy, často využívaný pro sekundární funkce. Moderní střecha a materiály poskytují nové prostorové možnosti pro využití tohoto prostoru. K atraktivnosti půdních prostorů navíc přistupuje dimenze výhledu na město podtržená existencí výtahů. Vzniká tak nejatraktivnější poloha pro moderní bydlení, zejména v historických jádrech měst. Jakou má mít však formu moderní střecha? Jak má vypadat okno a prostor pod střechou? Je správná forma sedlových střech v 21. století? Je střecha pokračováním fasády domů? Tradiční pojetí historické střechy vychází z principu půdy, jež je volným nevyužitým prostorem pod hydroizolační vrstvou střešní krytiny. Tento prostor u lidových staveb sloužil často jako seník a tak zajišťoval tepelnou izolaci v zimním období. Tento dvouplášťový vysoce funkční princip je dnes porušován formálním přepisem sedlové střechy - avšak se zcela jinou funkčností. Hlášení se k tradici původní zástavby je tedy zcela formální. Původní princip je v několikaplášťové funkčnosti s formou vyvolanou technickými možnostmi určeným sklonem krytiny.
Tradiční pojetí střešního prostoru – provětraný půdní prostor sklonitého tvaru
25
Půdní vestavba – bez provětraného prostoru tvar střechy formální podoba bez funkční opodstatněnosti
31
Novodobá s respektováním původního provětraného prostoru
střecha principu
Novodobá střecha bez provětrání Moderní materiály umožňují jiné sklony, proto je nabídka podstřešních prostorů pestřejší než umožňovaly historické krytiny. Porovnáme-li ekonomické náklady na stavbu půdní vestavby, zjistíme, že podíl nákladů na vlastní nosnou konstrukci činí řádově cca 10-30 %. Proto je třeba zvážit efektivitu zachování původní konstrukce, spolu s negativními vlivy, které zákonitě snižují hodnotu výsledné investice- většinou konstrukce krovu- plné vazby limitující využití vnitřního prostoru, nevhodná výška vazných trámů, kleštin, podchozí výška nevyhovující pro požadovaný provoz, špatné prosvětlení půdorysu, riziko napadení stávající konstrukce škůdci, nevhodná výška konstrukčních prvků pro vložení tepelné izolace atd. Spolu s téměř 100% nutností zásahu do stávající konstrukce vyvolává zpravidla ve většině otázku, zda není efektivnější volit jiné konstrukční a tvarové řešení střechy, než se snažit zachovat systém který již v samotné koncepční činnosti nutí vytvářet často zbytečné kompromisy.
26 32
Okno v moderním bytu slouží ke dvou základním funkcím- zajištění osvětlení, větrání a výhledu. Poslední jmenovaná má především psychologický účin. Vysoko umístěné polohy ve městě navíc poskytují překrásné panoramatické pohledy na město a okolní krajinu. Proto existence střešních oken která poskytují pouze výhled do nebe je jasně promarněnou
příležitostí. Realitní specialisté oceňují výhled z bytu zvýšením ceny nemovitosti o 20 - 50%. Potom správně pojaté okenní otvory mohou být jedním ze zásadních faktorů pro zhodnocení efektivnosti střešní nástavby. Realizace posuvné prosklené stěny s pořizovací ceně několika set tisíc může potom být správnou investicí. Dostupnost horních pater je podmíněna existencí výtahů. V realizaci půdních nástaveb se zpravidla jedná o poměrně vysokou částku, proto je třeba, pokud nemá dům výtah, volit takovou koncepci, jež co nejefektivněji zhodnotí dostupný prostor, a tak se podíl částky na pořízení výtahu rozpočte mezi co nejvíce bytů. Tepelné podmínky v půdních prostorách jsou poznamenány velkými tepelnými výchylkami, proto je řešení umožňující absorpci dopadajícího tepla na konstrukci oddělenou vzduchovou provětranou mezerou více než žádoucí. Tento princip se velice dobře uplatňuje u rámových lehkých konstrukcí s tepelnou izolací s předsazenými obvodovými plášti ze dřeva, deskových materiálů či plechu. Klasické kompoziční schéma domu je dané členěním domu na sokl, fasádu a střechu, oddělenou římsou. Jednotlivé tvaroslovné prvky musí na toto členění reagovat. Prostředkem vyjádření tohoto principu může být stejně jako forma okna, tak materiál povrchu střechy. Forma sedlové střechy nemůže být podmínkou pro správné kompoziční řešení domu. Dokladem toho jsou střešní nástavby nad řadou sídlištních domů, původně citlivě komponovaných jako kompozice hranolů. Tato forma je zcela porušena formami střech které snad můžeme ve stejné proporci spatřit jen nad seníky a hospodářskými stavbami na venkově, ne však v městském prostředí. Forma střechy je potom často následována neumělými detaily dřevěných podbití snad patřící do horských oblastí. Forma střechy našich návrhů má novodobé tvary, které lépe vyhoví pro bydlení- celý prostor bytu má správnou výšku, kterou lze plnohodnotně zařídit, okna jsou taková že poskytují výhled ven a ne do nebe. Takovéto řešení může přinést nejlepší ekonomické parametry – tedy cenu bytu jakou potřebujeme i pro startovací byty, při zachování vysokého prostorového standartu. 33
VILA BRNO JINAČOVICE, PŘÍKLAD INDIVIDUÁLNÍHO BYDLENÍ V SADU
34
Místo pro stavbu domu je velký ovocný sad nad obcí u kraje lesa, terén je mírně diagonálně sklonitý směrem jihozápadním. Právě sklonitost terénu ve vztahu k pravidelnému rastru stromů v sadu se stala inspirací návrhu. Hmotová skladba objektu vychází z velmi jednoduché kompoziční skladby hmot, založené na zářezu do terénu opěrnou zdí s půdorysem ve tvaru z. Kamenná zeď prochází exteriérem kde vyznačuje sklon pozemku, vstupuje do domu, kde se stává hlavním motivem interiéru a zase vystupuje ven do exteriéru. Výškové nasazení objektu je určeno charakterem sklonu pozemku., jež je v diagonále převýšení odpovídajícímu jednomu patru. Tato hra s terénem je potom dále doplněna kompozicí stavěných objektů - 4 dřevěných hranolů, definujících ložnicovou část domu, na nich a opěrné zdi postaveném hranolu denní zóny s bílou fasádou perforovaným otvory různé typologie. Kompozici doplňuje nízký hranol technických zařízení a garáže zaříznutý do terénu s povrchem z dřevěných palubek. Filosofie materiálového řešení se maximálně snaží přiblížit přírodnímu prostředí. Proto jsou použity přírodní ekologické materiály úmyslně v jednoduché formě, aby tak správně kompozičně kontrastovaly s krásou přírodního rámce vlastního pozemku. Objem je orientován napříč pozemku, aby mohl na sebe pojímat dimenze podélného pozemku. Dvoupatrová orientace do terénu dělí zahradu na veřejnou- obytnou a soukromou - intimní. Obě zahrady tak poskytují zajímavé prostorové průhledy mezi řadami stromů z interiérů místností. Koncepce pokračování interiéru v exteriéru je patrná v příčném řezu. Proto je zde také navrženo extremně velké vysazení římsy střechy 2400mm aby bylo dosaženo prostorové pokračování interiéru. Střecha je dvouplášťová s výrazným tvarováním vytvořeným lepenými nosníky. 35
Pro výhled do krajiny je navržen samostatný balkón, vyvěšený jako kapitánský můstek na táhlech. Obytnost exteriéru doplňují dřevěné podlahové rošty.
36
37
Seznam vyobrazení
38
1
Jižní centrum Brno –architektonická soutěž s mezinárodní účastí soutěž 1993 - s kolektivem studentů 1. odměna
2
Tržnice Eva - Brno v rámci Studia01 (Doležal, Glos, Hetmer, Stehlík, Walter realizace postoupila do finale Grand Prix Obce architektů publikováno v časopise Architekt
3
Moudon - Švýcarsko soutěž -1.cena v proj. kanceláři arch. Kolečka 1990
4
Lokalita Grand - Brno arch. urb. soutěž,2001, 2.cena (1. cena neudělena) s arch. Stehlíkovou
5
Prostějov – Jezdecká kasárna –přestavba na bydlení studie a projekt pro ÚŘ 12/2002 s arch. Stehlíkovou 2002
6
Martinice - centrum obce - kostel studie s arch. Stehlíkovou2005
7
Rodinný dům - Jinačovice studie a projekt a realizace s arch. Stehlíkovou1998-2004
8
Kyjov – Svatoborská urbanisticko architektonická studie s arch. Stehlíkovou 2003
9
Startovací byty- Znojmo studie s T. Dvořákem a M. Navrkalem 2000
10
Kuřim - obytné domy - arch soutěž,1998,1.cena, s arch. Zbrankem a Stehlíkovou
11
Bystřice n Pernštejnem kompaktní forma zástavby 2001
12
Podivín - 2. etapa startovacích domů– studie a projekt a realizace s arch. Stehlíkovou2002
13
Otevřený systém rodinných řadových domů
14
Startovací byty- Podivín studie a projekt a realizace s arch. Stehlíkovou2000-2001
15
Startovací byty- Miroslav studie a projekt a realizace s T. Dvořákem a M.Navrkalem 2000-2001
16
Milenov zástavba rodinnými domy studie s arch. Stehlíkovou 2002
1994
17
Otevřený systém rodinných řadových domů
18
Ždánice - bytový dům studie s arch. Stehlíkovou
2004
19
Bohdalice - nadstavba MŠ pro startovací bydlení studie a projekt pro stavební povolení s arch. Stehlíkovou 2004, realizace 2005
20
Startovací byty- Třeboň arch soutěž, 1999,2. cena, s T. Dvořákem a M. Navrkalem Cena ministra za rozvoj nájemného bydlení
21
Slavkov - rodinný dům studie s arch. Stehlíkovou2005
22
Bučovice – bytové domy studie s arch. Stehlíkovou2005
23
Praha Troja bytový dům s vybaveností studie, projekt, realizace s arch. Stehlíkovou 2001
24
Dostavba atelieru u rodinného domu - Brno Těsnohlídkova 13a 15 projekt a realizace s arch. Stehlíkovou 1999, publikováno v časopise Stavba
25
Brno – nástavba funkcionalistického bytového domu studie a projekt a realizace s arch. Stehlíkovou2002-2004
26
Dostavba školy - Brno Soběšice studie, projekt a realisace s arch. Stehlíkovou1995-2000
39
SOCIAL ASPECTS OF LIVING IN THE WORKS OF ARCHITECTS -
THE LIVING BETWEEN A “VILLA” AND A “PREFAB”
The housing development in the recent years reflects the social development together with all absurdities caused by the deformation of preceding years where the thread of the cultural development of the inter-war era was broken. The state of the period after the year 1945, when everything belonged to all in this country was changed by the state when the main law is to divide everything to individuals. In this way such paradoxes occur when common spaces of buildings are being sold out, while abroad, in council houses, common playgrounds, sauna baths and clubrooms are established. The absence of the public space can be seen in the newly constructed “villa-type” suburbs. Therefore, it is necessary to realise the basic principles of the social functioning of the society and apply these in architectural designs. Every space must have its owner who is capable of administering and maintaining it, whether it is a municipality, an institution, a group of people or an individual. A space belonging to nobody must not be formed here. This is leading to anonymity and to the indifference to the environment. The original conception of a clear definition of the border between the multiple dwelling and the house has a strong legislative support in this country that developed in the socialist conception of the individual dwelling development and industrial construction. However, this conception has been overcome in the world. That is just the variety of typological forms between these two types which is bringing highly challenging solutions. The modern conception of common spaces in a dwelling does not lie in economic functions but this lies, above all, in strengthening social and recreational activities of occupiers. In connection with the fact that our population is growing old, there is a question whether it is a correct solution of the construction to prefer facilities such as old people´s homes or community care services. After all, the best is if one grows old in the environment where he or she lived. That is why this environment must be adapted to the condition of ageing persons and has to ensure their needs and abilities which are changing in the course of age. The changes in the age and social composition of the society are leading to changes in the conception of the structure of the dwelling space. The original model of the family life still taught at schools, having children´s rooms, is gradually replaced by the conception of the main dwelling space.
40