SMÍŠENÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ AKT-EU Výbor pro sociální věci a životní prostředí
30. 10. 2008
PRACOVNÍ DOKUMENT o sociálních a environmentálních důsledcích změny klimatu v zemích AKT Spoluzpravodajové: Netty Baldeh (Gambie) a Josep Borrell Fontelles
DT\750847CS.doc
CS
APP/100.383
CS
Úvod Globální oteplování je jednou z největších hrozeb pro blaho lidstva, ekosystémy a hospodářský a sociální rozvoj a doba, kterou má mezinárodní společenství k dispozici, aby zabránilo jeho nevratným důsledkům, je kriticky krátká. Přestože změna klimatu je globální jev, chudé národy a chudé země budou (a v současnosti jsou) postiženy nejhůře. Souvislosti Od roku 1750 se vlivem lidské činnosti zvýšila koncentrace skleníkových plynů. Následkem toho jsou současné hladiny CO2 (384 ppm) o 100 ppm vyšší než během předindustriálního období (280 ppm). Pokud nebudou podniknuty žádné kroky, globální teplota se do roku 2050 zvýší v porovnání s předindustriální úrovní o 1,7 až 2,4° C a dlouhodobě o 4 až 6° C, což povede ke zvýšení hladiny moří, tání ledovců, extrémním výkyvům počasí a vysoké proměnlivosti dešťových srážek. Aby se teplota nezvýšila o více než 2° C a abychom zabránili nevratným důsledkům změny klimatu, globální koncentrace skleníkových plynů musí zůstat pod hranicí 450 ppm – to rozhodně není levný scénář, je však přijatelný. Vzhledem ke své historické odpovědnosti by se ve snižování emisí CO2 měly ujmout vedení průmyslové země a následovat by měly rozvíjející se a rozvojové země s hladinami skleníkových plynů, které jsou v současné době vysoké. Stejně důležité jsou investovat do přizpůsobení a začlenit snižování rizik a zvyšování odolnosti do rozvoje. Financování tohoto plánu by mělo být přední odpovědností průmyslových zemí (zásada „znečišťovatel platí“). Kde již přizpůsobení není možné, mělo by se u průmyslových zemí uvažovat o vyrovnávacích platbách. Důsledky změny klimatu v zemích AKT Environmentální důsledky Pobřežní zóny. Zvýšení hladiny moří bude postupně ohrožovat mnoho zemí AKT. Přes 25 % africké populace žije ve vzdálenosti do 100 km od pobřeží a pobřežní záplavy v budoucnu ovlivní stoupající počet lidí (v roce 1990 by to byl 1 milion, v roce 2080 již 70 milionů). Mezi pravděpodobné dopady patří záplavy, povodně, pobřežní eroze, pronikání slané vody do vnitrozemských sladkovodních zdrojů a dokonce zatopení některých níže položených ostrovů. Vodní zdroje. Změna klimatu ovlivní běžné srážkové modely, což bude mít za následek rozsáhlé srážky v jedné oblasti a zhoršená období sucha v jiných. Do poloviny století by nedostatek vody na mnoha malých ostrovech mohl mít za následek, že tyto ostrovy nebudou schopny pokrýt potřebu vody během období nízkých srážek. 75 až 250 milionů Afričanů by mohlo být vystaveno zvýšenému nedostatku vody a nejistotě, pokud teplota
APP/100.383
CS
2/6
DT\750847CS.doc
globálně stoupne o 1° C (350 až 600 milionů v případě 2° C a až 1,8 miliardy v případě 3° C). Zemědělství a rybolov. Jedná se o hlavní zdroje obživy pro většinu populace v zemích AKT. V již vyprahlých či polovyprahlých oblastech afrického kontinentu změna klimatu ještě zvýší znehodnocování a desertifikaci půdy, a tím ještě více oslabí zemědělskou výrobu a zhorší hlad a podvýživu. Biologická rozmanitost a ekosystémy – Rozšíření desertifikace v mnoha oblastech Afriky, především v Sahelu a jižní Africe, bude mít zásadní důsledky pro lidi, jež jsou přímo závislí na zdrojích z ekosystémů. Sociální důsledky Zdraví. Očekávaný nárůst výskytu nemocí přenášených vodou a vektory, spojený se stávajícími nedostatečnými zdravotnickými systémy a omezeným přístupem ke zdravotní péči, vážně oslabí hospodářský růst a rozvojový potenciál. Migrace a přemisťování výroby. Environmentální důsledky spojené s nárůstem populace a otázkami zajišťování potravin pravděpodobně spustí masivní migrační vlny a nucené vysidlování desítek a stovek milionů lidí během příštích 20 a 50 let, jak v rámci země, tak i přes hranice. Každý 1 cm zvýšené hladiny moří by mohl způsobit vysídlení 1 milionu lidí, přičemž v případě ekologických migrantů jde především o přesun do měst v rámci jejich země („migrace jih-jih“). Menší část obyvatel bude migrovat do vyspělých zemí, což přispěje k „odlivu mozků“. Toto břemeno tedy padá drtivým způsobem na země AKT. Nicméně Evropa bude také čelit zvýšenému migračnímu tlaku a bude se možná pokoušet ovládnout příliv migrantů zavedením nepřiměřeně prudkých opatření. Konflikt. Je velmi pravděpodobné, že ubývající zdroje a napětí vyvolané vysídlenými populacemi mohou vyvolat konflikty. Chudoba a rozvojové cíle tisíciletí. Závislost zemí AKT na cestovním ruchu (ostrovy) a zemědělství (Afrika) činí jejich populace extrémně zranitelnými. Změna klimatu může snížit hospodářský růst a zastavit pokrok při plnění rozvojových cílů tisíciletí. Proto změna klimatu není pouze otázkou hospodářského růstu, ale také překážkou rozvoje a otázkou přežití lidstva a globální bezpečnosti. Opatření, která je třeba podniknout v boji proti změně klimatu Globální partnerství pro boj proti změně klimatu Jediným vhodným řešením je spojení úsilí všech zúčastněných stran z mezinárodního společenství k zastavení globálního oteplování. Nově se rozvíjející země, spolu s těmi průmyslovými, hrají vzhledem ke svému zvýšenému podílu na globálních emisích skleníkových plynů v této situaci klíčovou roli. Rovné postavení pro postupy přizpůsobení a zmírnění DT\750847CS.doc
3/6
APP/100.383
CS
V rámci plánu z Bali bylo dosaženo mírného pokroku v oblasti rovného posuzování přizpůsobení a zmírnění. Nicméně stále je třeba docílit pevnějšího propojení mezi jednáními o přizpůsobení a jednáními o zmírnění. Zmírnění Zlepšení systémů a mechanismů pro obchodování s emisemi Doposud byl nejvýznamnějším mechanismem pro zmírnění Kjótský protokol, jenž zavazuje podepsané průmyslové země ke snížení jejich společných emisí skleníkových plynů, a jeho tržní mechanismus čistého rozvoje, jenž jim umožňuje investovat do projektů, které snižují emise v rozvojových zemích. Bohužel v zemích AKT je velmi málo projektů mechanismu čistého rozvoje. Navíc je třeba zajistit, aby byly v souladu se zásadou adicionality a vedly k udržitelnému rozvoji. Zmírnění v rozvinutých zemích: ekologické inovace v energiích a přepravě Investice do ekologických inovací nejen zlepšují vliv na životní prostředí, ale také mohou zvýšit hospodářskou produktivitu a posílit konkurenceschopnost. Nicméně musí být přijaty střednědobé a dlouhodobé způsoby, jak změnit celkové spotřebitelské chování v rozvinutých zemích. Zmírnění v zemích AKT: zaměření na energetiku, lesnictví a zemědělství Evropská unie a ostatní dárci by měli podporovat země AKT při přípravě na nízkouhlíkovou budoucnost odolnější vůči klimatu a zároveň zvyšovat jejich přístup k udržitelné energii, zejména solární, vodní a větrné energii, které má většina zemí AKT dostatek. Oblast využívání půdy, především zemědělství a lesnictví, je odpovědná za více než 47 % emisí CO2 v zemích AKT, proto by se snahy o zmírnění měly zaměřit na tato dvě odvětví. Ke snížení emisí skleníkových plynů mohou také přispět iniciativy vedoucí k omezení odlesňování, lepší hospodaření s přírodními zdroji, zemědělskou půdou a hnojivy a lepší řízení agrolesnictví. Subvence v rozvinutých zemích napomohly k narušení mechanizovaného a udržitelného zemědělství v zemích AKT. Přizpůsobení Začlenění přizpůsobení do rozvojového plánování a rozhodování K tomu, aby byly země odolnější vůči změně klimatu a mohly vykročit vstříc nízkouhlíkové budoucnosti, musí přebudovat a přehodnotit spolupráci v oblasti rozvoje. Ačkoli v mnoha nejméně rozvinutých zemí již byly připraveny vnitrostátní akční plány pro přizpůsobení, které mají vyřešit místní potřeby pro přizpůsobení, jejich realizace čelí četným překážkám především kvůli nedostatečnému financování, byrokracii, nespravedlivým pravidlům, praktikám atd. V zemích AKT je zapotřebí lépe zkoordinovat strategie a politiky jak na místní, tak na regionální úrovni. APP/100.383
CS
4/6
DT\750847CS.doc
Posílení a lepší správa finančních prostředků pro přizpůsobení Bohužel financování v oblasti přizpůsobení prostřednictvím Světového programu ochrany životního prostředí (GEF) podle rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) je dobrovolné a zdroje fondů tohoto programu jsou mimořádně omezené. Budoucí Fond pro přizpůsobení v rámci Kjótského protokolu má větší potenciál, protože jeho příjem je vytvářen prostřednictvím 2% daně z projektů mechanismu čistého rozvoje a je určen výhradně na financování konkrétních činností přizpůsobení v rozvojových zemích. Mezinárodní finanční instituce, jako např. Světová banka nebo členské státy EU, také hrají důležitou roli, jelikož vytvořily mnoho fondů pro boj se změnou klimatu. Současné mechanismy financování a slíbené zdroje na přizpůsobení v rozvojových zemích jsou pravděpodobně nedostačující, nepředvídatelné a často nejsou k dispozici. Odhady finančních požadavků na přizpůsobení v rozvojových zemích se pohybují od 10 do 100 miliard USD za rok, přičemž v současnosti poskytované zdroje dosahují 150 až 300 milionů USD za rok. Finanční prostředky na přizpůsobení by neměly zahrnovat spolufinancování, které zvýší dluhy rozvojových zemí. Také by se financování přizpůsobení mělo stát právním závazkem, odrážejícím se v budoucích mezinárodních smlouvách, aby tohoto financování bylo možné dosáhnout prostřednictvím daňové politiky a tržních mechanismů. Navíc by měly být vytvořeny nové pobídky a rozvíjena partnerství, aby se zvýšil příliv finančních prostředků ze soukromého odvětví a poskytování mikroúvěrů na projekty věnované přizpůsobení. Co se týče hospodaření se zdroji, je třeba lepší koordinace dárců, spolupráce s rozvojovými zeměmi v oblasti změny klimatu a mechanismy a finanční prostředky pro přizpůsobení v souladu s pařížskými zásadami a akčním programem z Akkry 2008. Zlepšování přístupu k informacím, budování kapacit a správa v zemích AKT Zahrnutí vysoce kvalitních informací o klimatu do rozhodovacího procesu, šíření vědomostí a informací o změně klimatu v rámci společenství AKT, vytváření adaptability v rámci institucí, místních komunit i jedinců v zemích AKT – to vše jsou klíčové podmínky pro přizpůsobení. Investice do snižování rizika katastrof a zvyšování odolnosti Investice do snižování rizika katastrof by měly směřovat na rozvoj místních technologií ke kontrolnímu dohledu a monitorovacích zařízení pro meteorologická pozorování, využití satelitních dat, k uchovávání a analýze historických dat o klimatu, rozvoji lepších systémů včasného varování a řízení rizik, výstavbě veřejné infrastruktury odolné vůči klimatu a infrastruktury pro případ živelných pohrom. Ve většině zemí AKT byly právě pro řešení této DT\750847CS.doc
5/6
APP/100.383
CS
problematiky vytvořeny vnitrostátní účty pro řízení katastrof a vnitrostátní výbory pro vyhledávání a záchranu. Podpora a přenos vhodné technologie pro přizpůsobení v klíčových odvětvích v zemích AKT Je nezbytně nutné investovat do výzkumu, rozvoje a rychlého a úplného přenosu technologií pro přizpůsobení potřebných v některých klíčových odvětvích v zemích AKT, jmenovitě v zemědělství, rybolovu, lesnictví a zdravotnictví. Možnosti zahrnují: výzkum, rozvoj a zavedení nových druhů plodin s větší odolností vůči nedostatku vody či přemíře tepla, techniky pro boj proti znehodnocování a desertifikaci půdy, účinnější zavlažovací systémy, integrované hospodaření s vodními zdroji a dobrá správa v oblasti vodního hospodářství, odstranění obchodních bariér pro příbuzné technologie a v případě nutnosti uvolnění práv duševního vlastnictví (s výjimkou povinných licencí). Zlepšení řízení ekologické migrace Přiměřené plánování a řízení ekologické migrace bude zásadní pro bezpečnost lidstva. Z tohoto důvodu je třeba se zaměřit na následující otázky: mezery ve stávajících právních předpisech týkající se ochrany v případě vysídlení z důvodu změny klimatu, nařízení nebo dohody na regionální či mezinárodní úrovni týkající se azylu, s ohledem na ostrovní státy, především malé ostrovní rozvojové země, jimž hrozí zatopení; nástroje na ochranu identity, kultury a tradic ekologických uprchlíků. Pokud nebudou brzy schválena a zavedena ambiciózní a závazná omezení emisí, mnoho ohrožených společenství přesáhne meze své adaptability, což může mít katastrofální vliv na chudobu, blaho lidstva a ekosystémy. Mezinárodní společenství nemůže riskovat, že v otázce změny klimatu dojde do bodu, odkud není návratu. Čím dříve, tím lépe...a tím levněji.
APP/100.383
CS
6/6
DT\750847CS.doc
