EVROPSKÝ PARLAMENT 2004
««« « « « « « « «««
2009
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
19. 9. 2005
PRACOVNÍ DOKUMENT o vytvoření rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci (2007– 2013) Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj: Jorgo Chatzimarkakis
DT\580857CS.doc
CS
PE 362.730v1-00
CS
Obecné úvahy 1. Koncepci programu pro konkurenceschopnost a inovaci zaměřeného na menší a střední podniky je třeba v zásadě přivítat. 2. Poukazuje se výslovně na to, že v rámci EU existuje mnoho podpůrných prostředků, které leží mimo rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP), avšak mají v podstatě stejné cíle, např. v podpoře regionů a zemědělství. Část těchto prostředků může být záměrně použita na stěžejní úkol podpory inovací. 3. V oblasti na pomezí mezi výzkumem a inovací dochází často k investicím, které se ne v každé oblasti navrátí. Zde vzniká mezera ve financování mezi 7. rámcovým programem (RP7) a programem CIP. Jelikož jsou prostředky programu CIP výrazně omezené, je třeba se pokusit zavést v rámci RP7 odpovídající podpůrný mechanismus. 4. S ohledem na snahu omezovat byrokracii by GŘ pro podnikání mělo při vybavování programu CIP jít příkladem tím, že se předpisy pro kontroly a také povinnosti předkládat zprávy zredukují na míru nezbytně nutnou. Vlastní prostředky 5. Momentálně se dá přinejmenším pochybovat o tom, že by rozpočet mohl dosáhnout částky 4 mld. eur. Evropský parlament by měl v rámci svých možností učinit vše pro to, aby případné škrty nebyly prováděny ve strategických oblastech výzkum a inovace. Zpravodaj považuje hranici 4 miliard za naprosté minimum. 6. Fixní rozdělení rozpočtu neodpovídá dlouhé době trvání programu CIP. Zpravodaj se proto chce zasadit o to, aby byl rozpočet na pilíře programu CIP rozdělen nejprve pouze do roku 2009. Evropský parlament se musí na tomto novém uspořádání bezpodmínečně podílet. 7. Je třeba nalézt způsob, který by umožnil rozdělit prostředky, které jsou již k dispozici na program CIP podle skutečných potřeb. Pokud by se v průběhu programu CIP ukázalo, že jednotlivé možnosti podpory nejsou přijaty, musí být možno prostředky rychle přeskupit. Aby se v průběhu sedmi let zachovala co možná největší flexibilita a aby se zásahy do hospodářské činnosti ze strany státu nestaly zbytečně konkrétní, neměly by být finanční nástroje určeny výslovně na úzce specifikované účely a podle potřeby by mělo být umožněno pozdější přesměrování rozpočtových prostředků. 8. Je také třeba přivítat přidělování mikroúvěrů malým a středním podnikům v rámci programu CIP. V mnoha zemích mají malé a střední podniky kvůli svým specifickým rizikům jen omezený přístup k vhodným podpůrným nástrojům. 9. Kvůli výbornému dopadu na zvyšování počtu pracovních míst (Job-Leverage) by se měla oblast kreditů pro zakládání živností a malých úvěrů dále rozšířit až do výše 25 000 eur. Struktura programu CIP 10. Ze strukturálního hlediska počítá návrh se sloučením 9 stávajících programů. Je třeba přivítat zúžení na jeden společný kmen provázející program CIP. To bude znamenat značné snížení správních nákladů i pro ty, kteří budou tyto programy využívat.
PE 362.730v1-00
CS
2/5
DT\580857CS.doc
11. Přesto se zdá, že správní uspořádání programu CIP ještě není natolik optimální, aby vypracovávalo stávající synergie mezi pilíři. Pokud bude program CIP jako celek řízen profesionálně a efektivně, může být hodnota programu větší než souhrn jeho částí. 12. Článek 46 však počítá pouze se správou prostřednictvím výborů příslušných pro jednotlivé pilíře. Se společným výborem se nepočítá. Toto uspořádání může vést k tomu, že zejména zúčastněná generální ředitelství Komise nebudou dostatečně vzájemně spolupracovat. Právě dlouhá doba trvání víceletého programu nutně vyžaduje strategické řízení programu CIP. Jednotlivé části programu by však měly i nadále řídit výbory, které jsou podle článku 46 příslušné. 13. Zpravodaj tedy navrhuje přidělit výboru navrženému v článku 46 jako výbor prvního pilíře programu CIP (EIPC) a tím GŘ EK pro podniky (ENT) strategickou úlohu. Výbor EIPC by měl získat zejména v zájmu dalšího rozvoje programu CIP důležité pravomoci v oblasti délky platnosti, využívání horizontálních nástrojů a přidělování prostředků. 14. Zpravodaj tedy navrhuje zřídit poradenské centrum programu CIP, které bude podávat informace zejména o projektech spadajících do programu CIP, které se přihlašují přímo u Komise. Jakmile se bude jednat o oblasti MSP nebo o oblasti inovací, musí být toto centrum schopno informovat o alternativních možnostech podpory. Služby programu CIP uvedené v článku 20 by měly zahrnovat i toto centrum a tímto směrem se dále profilovat! Program: Podnikatelská iniciativa a inovace 15. S pomocí záruk pro MSP a investic „Venture Capital“ má program pro financování MSP a pro dosažení inovací rozhodující význam a přispívá k rychlému průběhu. Zvláštností finančních nástrojů programu CIP je jejich vysoká účinnost (leverage). 16. Nové mechanismy programu CIP, např. business angels, přeměna pohledávek na cenné papíry, „later-stage venture capital investments“ a širší geografické uplatnění (nové členské země, západní Balkán) však vyžadují také dostatečné finanční vybavení – 1,8 miliard eur je zde navrhované minimum. 17. Zatímco v oblasti záruk v Evropě v podstatě existuje i funkční soukromý trh, na němž mohou MSP získat finanční prostředky, oblast Venture Capital se po splasknutí bubliny New Economy téměř celá zhroutila. Tím trpí zejména právě tzv. seed- nebo pre-seed phase zakládání podniků. Finanční nástroj GIF1, s kterým se počítá v rámci programu CIP, musí proto mít mimořádně velkou váhu. 18. Dále by měly být rozšířeny finanční nástroje, aby se zaplnily ty mezery na trhu, které jsou pro konkurenceschopnost zvlášť významné a které nejsou pokryty jinými nástroji Společenství, např. v oblasti přenosu technologií. 19. Vzhledem k tomu, že GIF a SMEG jsou mimořádně důležité finanční nástroje, mělo by se s ohledem na stávající rozpočet uvažovat o větším zaměření se na tyto nástroje. Velký význam má rovněž program pro budování kapacit (CBS), musejí být však jasně a přesně konkretizovány cíle a nástroj. Program Podpora politiky informačních a komunikačních technologií (IKT)
DT\580857CS.doc
3/5
PE 362.730v1-00
CS
20. Zpravodaj vítá zaměření této části programu CIP na lepší správu věcí veřejných, které je pro inovaci a konkurenceschopnost v evropském hospodářství bezpodmínečným předpokladem. 21. Přesto by se měl přísun prostředků z programu CIP do státních nebo kvazistátních jednotek správy přísně omezovat na malou část finančních prostředků dostupných pro tento program. 22. Převážná část prostředků musí být určena přímo podnikům, které nabízejí řešení po stránce IKT pro lepší správu věcí veřejných. 23. Kvalita navrhovaného programu IKT programu CIP trpí tím, že nese znaky principu kropicí konve. Zpravodaj navrhuje nesnažit se plánovat co nejvíce způsobů provádění, nýbrž zaměřit se na některé podstatné způsoby. 24. Zvláštní pozornost zasluhují prováděcí nástroje uvedené v článcích 33 a 34, jako průzkumy, sběr údajů, zvyšování povědomí, navazování spolupráce mezi odborníky, konference, semináře, workshopy. Je třeba objasnit, že se tyto nástroje každopádně musí důsledně zaměřovat na konkurenceschopnost, inovaci a MSP. 25. Části IKT programu CIP celkově chybí jasné zaměření na vlastní hnací sílu konkurenceschopnosti a inovace, na podniky. A právě toho cíl vyjádřený také v článku 28 jako podpora inovací prostřednictvím širšího přijetí informačních a komunikačních technologií (IKT) dosáhne pomocí dostupných nástrojů jen stěží. Program „Inteligentní energie“ 26. Komise se rozhodla začlenit program Inteligentní energie, který je vlastně samostatný, do programu CIP. Tím bude podléhat tomuto pilíři programu CIP, ale i nadřazeným cílům, kterými jsou konkurenceschopnost a inovace. 27. Energie je klíčovým tématem evropské konkurenceschopnosti. Kvůli propojenosti sektoru energetiky s pokrokem v oblasti technologií navrhuje zpravodaj rozšíření o inteligentní technologie (se zvláštním zaměřením na energii) („Inteligentní energie a technologie v Evropě“). 28. Tím se zohlední úzké propojení energie a dalších technologií. Energetickou účinnost je třeba do budoucna chápat i takto, a nelze ji zúžit pouze na snížení spotřeby energie pro stávající technologie. Právě podpůrné programy probíhající v rámci GŘ pro energii a dopravu (TREN), které ukazují tímto směrem, by měly být pevněji propojeny s programem CIP a jeho strategickými cíli. 29. Jádrem této části programu jsou obnovitelné a nové energie. Pod pojmem podpora novým energiím je třeba chápat i opatření, která pomáhají zefektivňovat tradiční energie (např. kogenerace tepla a energie) a podporovat technická řešení v oblasti účinnosti konečné spotřeby energie. 30. Velmi významná je styčná funkce mezi veřejnými orgány a ostatními účastníky v oblasti energie. 31. Podpůrné programy v této oblasti by se měly velmi zaměřit na malé a střední podniky (MSP), nebo by měly být malými a středními podniky využívány. Různé
PE 362.730v1-00
CS
4/5
DT\580857CS.doc
32. Je třeba přezkoumat, zda je rozumné, aby Komise trvala na účasti tří společníků projektu na všech částech programu. 33. Postup zadávání by se měl v každém případě poučit z nedostatků v 6. rámcovém programu pro výzkum a dle možností by měl být kompatibilní s postupem zadávání 7. rámcového programu pro výzkum. Při prvním kroku je třeba usilovat o „nabídku na papíře“, s podrobnou nabídkou poté na druhém stupni (postup o dvou stupních).
DT\580857CS.doc
5/5
PE 362.730v1-00
CS
