Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
SME FIT: Business Support Programme II. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
1
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Vzhledem k tomu, že zavedení systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) není pro MSP v České republice zákonnou povinností, je materiál zpracován jako instruktáž s cílem představit ucelený materiál aplikovatelný ve firmách tohoto segmentu. Jeho součástí jsou mimo jiné v České republice užívané zkratky, termíny a definice pro oblast BOZP, odkazy na evropskou legislativu a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO), právní rámec v naší zemi včetně odkazu na příslušné paragrafy Zákoníku práce.
Školení je rozděleno do tří základních celků : A. Výklad k legislativě a oblasti rizik ( jejich stanovení, kategorizace, vyhodnocení, dále praktické návody a příklady řešení z firem, kde mají příslušný systém již zaveden ) B. Postupné kroky při realizaci politiky BOZP v podmínkách MSP C. Podnikový dokument o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Součástí materiálů jsou i vhodné odkazy na specializované firmy, které mohou pro podniky provádět komplexní služby v oblasti BOZP, kontrolovat zajištění požární ochrany apod.
2
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
oddíl A. Aktualizovaný seznam právních předpisů ČR a norem ČSN Vyhláška č. 393/2004 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. Vyhláška č. 373/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. Vyhláška č. 367/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie. Vyhláška č. 366/2004 Sb.o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií. Vyhláška č. 363/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 304/1998 Sb., kterou se stanoví případy, kdy se nevyžaduje vývozní povolení k vývozu pomocných látek, podrobnosti o evidenci návykových látek... Vyhláška č. 353/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a druhá euronovela zákoníku práce První změnou v hlavě páté části druhé zákoníku práce bude novela ustanovení § 132b zákoníku práce. Odstavec I bude nyní tohoto znění: „Zaměstnavatel je povinen provádět úkoly v prevenci rizik; tyto úkoly zajišťuje především svým odborně způsobilým zaměstnancem. Nemá-li odborně způsobilého zaměstnance a není-li sám odborně způsobilý, je povinen zajistit provádění úkolů v prevenci rizik prostřednictvím jiné odborně způsobilé osoby.“
3
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Co k němu dodat? Jak známo první euronovela zákoníku práce zakotvila preventivní činnost prostřednictvím odborně způsobilého zaměstnance jako novum. Důvodem byla skutečnost, že rámcová směrnice EEC o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci i všechny na ni navazující dílčí směrnice kladou na prevenci rizik mimořádný důraz. V zákoníku práce se proto nově založila povinnost zaměstnavatele provádět úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, pokud k tomu nemá sám způsobilost. Odborně způsobilá osoba měla být buď zaměstnavatel sám nebo zaměstnavatelem placený zaměstnanec, jehož pracovní náplní bude provádět jménem zaměstnavatele úkoly v prevenci rizik. Již tehdy se ale zdůrazňovalo, že ustavení odborně způsobilé osoby však v žádném případě nesnižuje odpovědnost zaměstnavatele za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neboť tato povinnost přísluší všem vedoucím zaměstnancům zaměstnavatele, kteří řídí a kontrolují práci, a kteří jsou oprávněni k jejímu výkonu dávat pokyny v souladu s ustanovením § 132 odst. 3 zákoníku práce. Řada zaměstnavatelů však upozorňovala na skutečnost, že není sama natolik odborně způsobilá, aby se mohla považovat za osobu odborně způsobilou v prevenci rizik a že nemá zaměstnance, kteří by tuto činnost pro ni mohli provádět. Byl proto zejména ze strany zaměstnavatelů tlak na to, aby si mohly úkoly v prevenci rizik zajišťovat prostřednictvím odborně způsobilých osob, které mají v této oblasti i příslušné vzdělání. Nakonec toto řešení se jeví asi i jako optimální. Zaměstnavatel dnes bude mít v podstatě tři možná řešení – buď si tuto činnost bude zajišťovat sám, nebo svým zaměstnancem nebo si zajistí odborně způsobilou osobu. V podstatě se asi v praxi nejčastěji rozhodne s ohledem na skutečnost, co je pro něj z hlediska velikosti jeho firmy a rizikovosti práce na jeho pracovištích finančně nejvýhodnější. K tomu je třeba jen dodat, že podle ustanovení § 132 zákoníku práce odpovídá za dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci výhradně zaměstnavatel. Jeho odpovědnost je jednoznačná, plná a nezastupitelná. Odborně způsobilá osoba pouze bude plnit úkoly v prevenci rizik pro zaměstnavatele. Právní odpovědnost za jejich výkon i za plnění všech ostatních povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci však nese zaměstnavatel sám. Dotyčný zaměstnanec, byť bude mít statut odborně způsobilé osoby, která provádí úkoly v prevenci rizik, může ve svých důsledcích nést pouze obecnou odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnavateli.
4
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Ustanovení § 132b zákoníku práce o odborně způsobilé osobě má totiž bezprostřední vazbu na ustanovení § 132a zákoníku práce o prevenci rizik. V ustanovení § 132a odst. 1 zákoníku práce máme totiž zdůrazněno, že zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik, v odstavci 2 téhož ustanovení máme pojem „prevence rizik“ definován. Stanoví se v něm totiž, že „prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik“. Tato definice je v naprostém souladu s definicí, kterou používá rámcová směrnice EEC o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Podle článku 3 písm. d) této směrnice se totiž pod pojmem prevence rizik rozumí „veškerá ustanovení nebo opatření, která jsou zavedena nebo se plánují na všech stupních činnosti podniku k prevenci nebo snížení pracovních rizik“. Proces, jehož cílem je optimalizace rizika se nazývá hodnocením a řízením rizik. První část tohoto procesu, která se zabývá identifikací, hodnocením a srovnáním rizik, přináší podklady potřebné pro druhou část tohoto procesu, ve které jsou přijímána opatření pro jejich snížení na minimální míru. Proto i v následujících odstavcích § 132a zákoníku práce ukládá zákonodárce zaměstnavateli povinnosti, jak při vyhledávání rizik a zjišťování jejich příčin a zdrojů, tak při přijímání opatření k jejich odstranění. I tato ustanovení jsou přesnou transposicí rámcové směrnice EEC o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, konkrétně jejího článku 6 odstavců 1 a 2. Zákon přímo neukládá zaměstnavateli, jakým způsobem má ono vyhodnocování rizik provádět. Záleží proto na zaměstnavateli samotném, jakou formu si zvolí. To vše bude záviset mimo jiné na velikosti zaměstnavatele, rizikovosti jeho pracovních činností a také na jeho potřebách. V každém případě je však třeba i tuto povinnost zaměstnavatele chápat jako pracovněprávní povinnost, za jejíž porušení může být příslušnými kontrolními orgány uložena sankce. Naprosto stejně je to pak i s výše popsaným ustanovením § 132b zákoníku práce a s volbou zaměstnavatele, jakým způsobem si zajistí provádění úkolů v prevenci rizik. Druhá euronovela toto ustanovení maximálně zliberalizovala, takže zaměstnavatel si může zvolit postup, 5
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
který je mu nejoptimálnější a který je pro něj i finančně nejvýhodnější. Jednoho si ale musí neustále vědom a to skutečnosti, že za bezpečnost a ochranu zdraví při práci na všech svých pracovištích odpovídá jen on sám a že tuto odpovědnost nemůže na nikoho přenést. Druhou změnou, kterou přinese druhá euronovela zákoníku práce, je změna v ustanovení § 134d zákoníku práce, který jak známo, stanoví zakázané práce. V tomto ustanovení byl legislativní rozpor s ustanovením předchozím, tedy § 134c zákoníku práce, který v odstavci 3 stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity byly vždy prováděny v kontrolovaných pásmech. Ustanovení § 134d zákoníku práce pak azbest jmenoval mezi řadu karcinogenů, s kterými se nesmí pracovat vůbec. Aby byl tento věcný i legislativní rozpor odstraněn došlo ustanovení § 134d zákoníku práce k několika změnám. Za prvé byl „azbest“ vypuštěn z výčtu karcinogenů obsažených ve větě první § 134d, tedy z výčtu chemikálií, s kterými se nesmí pracovat vůbec a byla zrušena věta třetí. Za stávajícího textu ustanovení § 134d byl pak učiněn odstavec první, aby mohly být doplněny další odstavce. Druhý odstavec pak zní: „Zakázány jsou práce s azbestem. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahující azbest“. Toto ustanovení v návrhu euronovely označené jako bod 29 má však odloženou účinnost a podle čl. IV zákona nabývá účinnosti až 1. ledna 2005. Nakonec je do ustanovení § 134d doplněn třetí odstavec tohoto znění: „Aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují použité tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než 1g/m3 obsahujících azbest, jsou zakázány.“ Tento odstavec ale nabude účinnosti hned spolu s účinností zákona. Nové ustanovení § 134d zákoníku práce bude tedy znít: „(1) Zakázány jsou práce s 2-naftylaminem a jeho solemi, 4aminobifenylem a jeho solemi, benzidinem a jeho solemi, 4nitrodifenylem a polychlorovanými bifenyly, s výjimkou mono- a dichlorovaných bifenylů, a práce s přípravky obsahujícími více než 0,1% 6
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
2-naftylaminu a jeho solí, 4-aminobifenylu a jeho solí, benzidinu a jeho solí nebo 4-nitrodifenylu nebo více než 0,005% polychlorovaných bifenylů. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci nepotřebných zásob, odpadů a zařízení, která obsahují tyto látky a přípravky, a práce při zneškodňování uvedených látek, pokud vznikají jako nežádoucí původní látka při zpracování jiné látky nebo přípravku. (2) Zakázány jsou práce s azbestem. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest. (3) Aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují použité tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než 1 g/cm3 obsahujících azbest, jsou zakázány.“ Důvodem přijetí této právní úpravy, tedy nového odstavce 2 a 3 v § 134d zákoníku práce, je obnovení všeobecného zákazu prací s azbestem ke dni 1. ledna 2005. Datum 1. ledna 2005 bylo zvoleno v souladu s článkem 2 směrnice Komise Evropského společenství, který ukládá členským státům přijmout k tomuto datu zákonné opatření zakazující uvádění veškerých forem azbestu a výrobků jej obsahujících na trh, jakož i jejich používání. Navržená legisvakance by měla být přiměřená pro ekonomicky únosné změny výrobních programů u výrobců, kteří dosud se zpracováním azbestu kalkulovali. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/18/ES přitom ukládá členským státům povinnost uvést v účinnost opatření stanovující mimo jiné všeobecný zákaz prací s azbestem do 15. dubna 2006. Nakonec třetí změna, která nás v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci může z druhé euronovely zákoníku práce zajímat, je změna ustanovení § 202 odst. 2 zákoníku práce, kde se na konci tečka mění na středník a vkládá věta za středníkem „to se vztahuje i na náhradu na výživu pozůstalých.“ Takže ustanovení § 202 odst. 2 zákoníku práce bude znít: „Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; to se vztahuje i na náhradu na výživném pozůstalých.“ 7
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Tato změna byla do zákona též vložena až na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Její podstata spočívá v tom, že až do nedávné doby se vykládalo, že náhrada na výživu pozůstalých podle ustanovení § 199 zákoníku práce se vypočítává vždy jen k okamžiku smrti zamřelého a v průběhu jejího poskytování se výše této náhrady nemění s jedinou výjimkou, kterou byla novela zákoníku práce provedená zákonem č. 74/1994 Sb., která také v přechodných a závěrečných ustanoveních zdůraznila, že k 1.červnu 1994 se provede přepočet i u těchto náhrad. Jinak ale valorizační předpisy, které byla na základě § 202 odst. 2 zákoníku práce vydány, se náhrady na výživu pozůstalých netýkaly. Podstatný zásah do toho výkladu však učinil Ústavní soud v nálezu publikovaném pod č. 192/1999 Sb., ve kterém deklaroval, jak zdůraznil, ústavně konformní interpretaci ustanovení § 202 odst. 2 zákoníku práce a dospěl k závěru, že existuje propojení ustanovení § 195 a § 199 odst. 2 zákoníku práce, které vede k závěru, že valorizace náhrady podle § 195 zákoníku práce má za následek i zvýšení částky vymezující náhradu na výživu pozůstalých. V praxi má tento nález vést k tomu, že se budou při každé valorizaci průměrného výdělku rozhodného pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku ve smyslu ustanovení § 195 zákoníku práce provádět i valorizace náhrady na výživu pozůstalých. Nevalorizuje se ale průměrný výdělek dosažený zemřelým před smrtí, ale valorizují se celkové částky náhrady na výživu pozůstalých. Tento závěr je v Nálezu Ústavního soudu odůvodněn takto: „Náhrada za ztrátu na výdělku se stanoví přesně stanoveným způsobem výpočtu (§ 195 zákoníku práce), odvisícím od přesně kvantifikovaných parametrů, v důsledku čehož je možné ji valorizací bez dalšího upravovat. Na rozdíl od ní náhrada nákladů na výživu pozůstalých je určena řadou apriori přesně nekvantifikovatelných, uvážení vyžadujících parametrů (obdobně jako je tomu u institutu výživného v občanském právu), v důsledku čehož je smysluplné valorizovat pouze celkovou částku pro náhradu nákladů na výživu všech pozůstalých. Takto interpretovanému smyslu a účelu analyzovaných obou právních institutů odpovídá i ústavně konformní interpretace dotčených ustanovení § 199 odst. 2, § 195 a § 202 odst. 2 zákoníku práce.“ Vzhledem k tomu, že přestože tento Nález Ústavního soudu byl publikován již v roce 1999, praxe si ho neosvojila a i podle zkušeností autorky článku se náhrady na výživu pozůstalých zatím v převážné většině případů nevalorizují. Z tohoto důvodu, aby přímo v zákoně bylo 8
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
expresis verbis stanoveno, že valorizovat se musí i náhrada na výživu pozůstalých, bylo předmětné ustanovení § 202 odst. 2 Zákoníku práce doplněno větou za středníkem, jak shora uvedeno. ZDROJ: Dandová, E.: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a druhá euronovela zákoníku práce
Problematika rizik
Základní povinnosti při hodnocení rizik Zaměstnavatel na každém pracovišti má povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků ve všech aspektech spojených s prací. Účelem provádění hodnocení rizik je umožnit zaměstnavateli učinit opatření nutná pro ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků. Tato opatření zahrnují : - prevenci pracovních rizik - poskytování informací pracovníkům - poskytování výcviku zaměstnancům Organizace a prostředky k provedení potřebných opatření mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatel je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek. Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatřeních k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad: - omezování vzniku rizik - odstraňování rizik u zdroje jejich původu - přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem 9
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
-
omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví nahrazování fyzicky namáhavých prací a prací ve ztížených pracovních podmínkách novými technologickými a pracovními postupy nahrazování nebezpečných technologií, pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky omezování počtu zaměstnanců vystavených působení faktorů překračujících nejvyšší přípustné hodnoty a dalších škodlivých faktorů na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivů pracovního prostředí přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem
Hodnocení rizik je třeba přezkoumat vždy, když se zavádí změna, která by mohla změnit vnímání rizika na pracovišti, např. v souvislosti s novými procesy, novým zařízením nebo materiály, se změnou organizace práce atd. Hodnocení rizik obsahuje následující kroky: - identifikace rizik - identifikace pracovníků - odhad existujících rizik - úvaha,zda je možné riziko odstranit, pokud ne posoudit, zda je třeba zavést další opatření k prevenci nebo odstranění rizik Identifikace rizik: Tento proces by měl být založen na -
pozorování prostředí pracoviště identifikace a posouzení úkolů vykonávaných na pracovišti pozorování probíhající práce (kontrola postupů…) posouzení vnějších faktorů, které by mohli ovlivnit pracoviště zkoumání psychologických, sociálních a fyzikálních faktorů, které by mohly přispět ke vzniku stresu při práci
Identifikace osob, které mohou být vystaveny nebezpečí:
10
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
-
pracovníci ve výrobě i obslužných pracovníci pomocných a servisních činností pracovníci cizích firem samostatně podnikající fyzické osoby studenti, učni, zaškolovací pracovníci techničtí pracovníci a management hosté pohotovostní služby Mezi zvláště vnímavé pracovníky patří: -
pracovníci se sníženou pracovní schopností mladiství a starší pracovníci těhotné ženy pracovníci bez nebo s malými zkušenostmi pracovníci užívající léky, které zvyšují nebezpečí úrazu
Riziko vyplývající z nebezpečí by mělo být stanoveno odhadem závažnosti následku (škody) a pravděpodobnosti, že k tomuto následku dojde.Hodnocení rizik se může vykonat v různých formách, což záleží na získaných informacích, možností posuzovatelů, ale i účelu posuzovaných rizik, druhu ohrožení apod. Hodnocení rizik může být: - kvalitativní při hodnocení se používá slovní vyjádření různého stupně pravděpodobnosti a důsledků. Používá se hlavně k získání všeobecného přehledu o rizikách tehdy, když se jedná o jednoduchý provoz nebo když chybí číselné údaje pro kvantitativní hodnocení - polokvantitativní hodnocení používá kvalitativně popsané stupnice, které mají přiděleny číselné hodnoty, jejichž kombinací se určí míra rizika. Je ideální metodou pro posuzování rizik na pracovišti. Slouží jako východisko k bezpečnostním opatřením v provozu (např. bodová metoda). - kvantitativní hodnocení používá numerické hodnoty pravděpodobnosti (1x za 100000 cyklů, 1 úraz na 100000 pracovníků apod.) a důsledku nežádoucího jevu (hodnota v korunách, stupeň poškození zdraví, politické škody, ekologické apod.). Používá se při přísném a důsledném 11
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
hodnocení rizik, hlavně nebezpečných látek apod.
při
konstruování
strojů,
při
používání
Abychom mohli určit hodnotu rizika, je potřeba správně odhadnout jeho parametry - pravděpodobnost a důsledek. Stanovení (nehody)
pravděpodobnosti
vzniku
nežádoucí
události
Posuzovatelé mají udělat odborný odhad, tj. stanovit, jaká je pravděpodobnost, že nehoda vznikne. Pravděpodobnost může být vyjádřená buď poměrnými hodnotami častá - příležitostná - řídká, nebo číslem vyjadřujícím, že se nehoda vyskytne jednou za určitý počet jevů nebo časových jednotek. V praxi a odborné literatuře se používá i pojem četnost výskytu ohrožení případně negativního jevu. Obsahový rozdíl mezi pravděpodobností a četností není žádný, rozdíl je jen ve formě vyjádření.Pravděpodobnost se vyjadřuje všeobecněji, např. v % a může mít funkční závislost. Četnost vyjadřuje intenzitu výskytu ohrožení, které se určily na základě analýzy vyhodnocených nebo předpokládaných negativních jevů. Je možné vyjádřit ji celým číslem: např. 10-5 znamená, že negativní jev se vyskytl 1x z celkového počtu 100000 jevů. Při praktických postupech v posuzování rizika je účelnější používat četnost. Při posuzování pravděpodobnosti vzniku poškození je třeba vzít v úvahu již přijatá bezpečnostní opatření. Dobrou pomůckou jsou zde bezpečnostní předpisy a doporučení (publikovaná např. v BTP bezpečnostně technické požadavky). Pro stanovení pravděpodobnosti poškození je třeba vzít v úvahu: -
počet exponovaných osob frekvence a trvání expozice možnost selhání služeb (např. dodávky elektřiny, vody aj.) možnost selhání zařízení, technických komponent a bezpečnostních zařízení - expozice vlivu částic - nebezpečné jednání (neúmyslné chyby, opomenutí a porušení předpisů a pracovních postupů) zaměstnanců, kteří nemusejí vědět o nebezpečí, nemusejí mít znalosti, schopnosti, zkušenosti pro výkon 12
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
činnosti, podcení riziko - podcení důležitost pracovních postupů pro bezpečnost Závažnost případné nežádoucí události, nehody Závažnost nehody vyjadřuje stupeň poškození, škody. Při odhadování závažnosti nehody je třeba vycházet: - ze závažnosti úrazu nebo poškození zdraví - smrtelný, těžký, lehký úraz, choroba z povolání - z rozsahu poškození - jedna osoba, více osob, hmotná škoda,poškození životního prostředí Přitom je třeba brát v úvahu faktory, které ovlivňují možné následky nehody: -
druh zranění - lehké, těžké, smrtelné počet ohrožených osob rozsah ohrožení životního prostředí finanční ztráta zahrnující i všechny náklady na obnovení provozu ztrátu trhu - ztrátu image
Při hodnocení rizika bereme v úvahu možnost ohrožení všech lidí, kteří mohou být exponováni nebezpečným podmínkám. Proto je nebezpečí závažnější, je-li ohrožen větší počet lidí. Ale někdy závažné riziko může být spojeno s výkonem činnosti pouze jedné osoby, např. údržba nepřístupných částí zdvihacího zařízení. Vyhodnocení rizika, rozhodnutí o přijatelnosti rizika Rizika jsou posuzována z hlediska možných následků pravděpodobnosti těchto následků. Přitom bereme v úvahu vždy ty nejzávažnější možné následky.Možné následky jsou vyjádřeny ve čtyřech kategoriích: - zanedbatelné - lehká poranění nevyžadující ošetření; vzniklá škoda nepřevyšuje částku 10 tis.Kč, výpadek výroby je menší než 1 den
13
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
- lehké - poranění vyžaduje ošetření, ale zůstává bez následků na zdraví; výše vzniklé škody se pohybují v rozmezí 10 - 500 tis.Kč; výpadek výroby je 1 den až 2 týdny - těžké - poranění jsou těžká vyžadující dlouhodobé léčení, mohou zanechat trvalé následky; škoda se pohybuje v rozmezí 500 tis. až 5 mil.Kč; výpadek výroby je 2 týdny až 4 měsíce - kritické- poranění jsou smrtelná; značná poškození / zničen systém; výše škody přesahuje 5 mil.Kč; výpadek výroby je delší než 4 měsíce Pravděpodobnost výskytu rizika je vyjádřena v šesti kategoriích: - častý výskyt - je pravděpodobný opakovaný výskyt událostí, nepřetržité ohrožení, pravděpodobnost výskytu 100 - 10-1. - pravděpodobný výskyt - událost vznikne několikrát během života zařízení, jedná se o časté ohrožení pravděpodobnost jevu 10-2. - příležitostný výskyt - jev vznikne jen někdy během života systému, zřídkavé ohrožení, jedná se spíše o náhodný výskyt; pravděpodobnost výskytu 10-3. - nepravděpodobný ale možný výskyt- událost není příliš pravděpodobná, ale nelze její vznik vyloučit, pravděpodobnost výskytu je menší než 10-4. - málo pravděpodobný výskyt- pravděpodobnost výskytu je menší než 10-5; - prakticky se výskyt událostí za dobu života systému blíží 0. - nemožný- vznik událostí je takřka fyzikálně nemožný a nemůže tedy dojít k reálnému ohrožení.
Kategorizace rizik Stanovení pravděpodobnosti vzniku událostí a jejího možného následku umožní určit kategorii rizika. Níže jsou pomocí stupňů vyznačeny čtyři rizikové skupiny. Kategorie stupeň I. Rizika umístěná v této skupině představují nepřijatelné riziko. Zároveň je zde vyjádřena i nezbytnost urychleného provedení odpovídajících bezpečnostních opatření snižujících riziko na přijatelnou úroveň. II. I když se jedná o závažnou a nepřijatelnou úroveň rizika není 14
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
urgentnost opatření tak závažná jako u rizik v předchozí kategorii. Bezpečnostní opatření je možno realizovat podle zpracovaného plánu. III.Riziko je přijatelné pouze se souhlasem vedení. Vedení podniku musí v tomto případě zvážit zda se mu vyplatí riskovat možné následky. V případě, že neprovede technická bezpečnostní opatření, je třeba zavést vhodná opatření organizační. IV.Zbytkové riziko je přijatelné. Nevyžaduje zvláštní opatření. V žádném případě se však nejedná o 100% bezpečnost. Proto je nezbytné i v tomto případě na existující riziko upozornit a uvést, jaká organizační, ochranná a výchovná opatření je třeba realizovat. Plán nápravných opatření Kategorie rizik je základem pro rozhodování, kam nejprve zaměřit pozornost a které problémy nejdříve řešit. Při volbě opatření by se mělo vzít v úvahu, že je-li to možné, je třeba vyloučit nebezpečí přímo u zdroje nebezpečí, např. náhrada nebezpečné chemické látky méně nebezpečnou. Nelze-li vyloučit nebezpečí je třeba ho omezit, např. užitím nízkovoltového napájení, kde je to možné, přizpůsobit práci individuálním schopnostem pracovníků a využít nové, moderní postupy pro zlepšení bezpečnosti. Vhodná je kombinace technických a organizačních opatření jako potřeba zavedení plánované údržby, nové posouzení výběru používaných surovin, látek, nástrojů a zařízení z hlediska vhodnosti, vypracování havarijních a evakuačních plánů a přijetí všech dostupných preventivních opatření. Posuzování přiměřenosti plánu nápravných opatření Plán by měl být posuzován ještě před zavedením a typické otázky jsou: -
bude revidovaný řídící systém vést k dosažení přijatelné úrovni rizika jsou vytvářena nová nebezpečí bylo vybráno nejúčinnější řešení i z hlediska ekonomického co si lidé dotčeni novými opatřeními o nich myslí budou opatření uplatněna a nikoliv ignorována např. v důsledku tlaku na pracovní výkon Hodnocení rizik je neustálý proces, který musí být prováděn při všech změnách ovlivňujících existenci nebezpečí.
15
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Postup hodnocení rizik Základní kroky: Kategorizace/klasifikace pracovních činností: - zpracování seznamu pracovních činností prováděných v organizaci včetně jejich charakteristik, Identifikace nebezpečí: - identifikování všech závažných zdrojů nebezpečí vztahujících se k prováděným činnostem. Zvážení, kdo může být poškozen nebo co může být poškozeno a jak, Stanovení rizik: - provedení subjektivního odhadu rizika spojeného s každým identifikovaným nebezpečím s uvedením plánovaných nebo stávajících bezpečnostních opatření. Při tom je třeba vzít v úvahu účinnost opatření a možnost jejich selhání a možné následky, Rozhodnutí o přijatelnosti rizika: - posouzení, zda plánované nebo existující bezpečnostní opatření jsou dostatečná a zajistí udržení nebezpečí pod legislativně stanovenými limity a požadavky, Příprava nápravných opatření ke snížení rizika (jsou-li zapotřebí): - přípravu plánu zabývajícího se problémy zjištěnými v bodech 1 - 3. Organizace by měla zajistit, že nová a existující opatření jsou funkční a efektivní, Posouzení, zda plán nápravných opatření je odpovídající: - opětovné zhodnocení rizik s ohledem na přijatá nápravná opatření a ověření, zda riziko je přijatelné. To znamená, zda riziko bylo sníženo na nejnižší rozumně dosažitelnou mez. Má-li být hodnocení rizik prakticky využitelné, musí organizace: - stanovit pracovníka vedení odpovědného za jeho provedení a řízení - projednat jej s každým dotčeným, projednat, co je plánováno udělat a získat jejich připomínky a podporu - stanovit potřeby pro vyškolení členů hodnotitelského týmu a zavést vhodný výcvikový program, posoudit adekvátnost hodnocení rizik 16
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
- určit, zda hodnocení je vhodné a dostatečné (odpovídající) z hlediska podrobnosti a důslednosti, dokumentovat administrativní podrobnosti a podstatná zjištění. Hodnocení rizik v praxi Základní hlediska, která je třeba vzít v úvahu při hodnocení rizik: - návrh předběžného jednoduchého hodnocení rizik - kritéria pro kategorizaci pracovních činností a informací potřebných o každé činnosti - metody identifikování a kategorizace nebezpečí - postupy pro informační rozhodnutí o rizicích - popsání odhadnutých úrovní rizika - kriteria pro rozhodování o přijatelnosti rizika a přiměřenosti přijatých opatření - časový plán přijímání a realizace nápravných opatření - preferované metody řízení rizik - kriteria pro posuzování přiměřenosti „akčního“ plánu Předběžné (jednoduché) hodnocení rizik Organizace by měla připravit jednoduchý způsob, který bude užit při záznamu poznatků z hodnocení rizik, který by měl zahrnovat: - pracovní činnost - nebezpečí - bezpečnostní opatření - ohrožený personál (zaměstnanci/ostatní) - pravděpodobnost škody - závažnost škody - úroveň rizika - nápravná opatření - administrativní náležitosti (např. jména hodnotitelů, datum aj.) Organizace by měla vypracovat svůj vlastní postup pro hodnocení rizik, postup zkoušek a monitorování chování pracovního systému. Kategorizace pracovních aktivit
17
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Pro hodnocení rizik je nezbytné vypracovat seznam pracovních činností, sdružit je smysluplným způsobem do skupin a získat o nich potřebné informace. Je nezbytné zahrnout nejen činnosti, které se denně opakují, ale i ty, které se provádějí pouze občas, např. některé úkoly při údržbě. Možný způsob klasifikace pracovních činností zahrnuje: -
geografické území (prostor) uvnitř/vně zařízení organizace, stavy výrobního (pracovního) procesu a nebo poskytování služeb, plánované a neplánované práce, definované úkoly (např. řízení motorového vozidla).
Požadavky na informace o pracovních činnostech Při posuzování nebezpečí (rizik) spojených s výkonem jednotlivých činností je důležité mít co nejúplnější informace o jejich charakteru a způsobu provádění. Informace požadované pro každou činnost zahrnují -
úkoly, které mají být provedeny: jejich trvání a frekvence lokalitu (místo), kde má být práce vykonána kde se normálně/příležitostně úkoly vykonávají kdo může být ovlivněn důsledky prováděné práce (návštěvníci, smluvní partneři, veřejnost aj.) výcvik/školení, které personál k provedení úkolů absolvoval psané pokyny/směrnice pro provádění úkolů nástroje, které k výkonu činnosti mají být použity výrobní/uživatelské instrukce/návody pro užití/údržbu zařízení a nástrojů velikost, tvar, povrch, charakter a váha materiálu, se kterým má být manipulováno vzdálenost a výška, do které má být materiál ručně přemístěn použité služby (např. stlačený vzduch), látky a přípravky použité nebo přibírané během práce, fyzikální forma látek nebo přípravků (pěna, plyn, pára, roztok, prach, pevný stav) obsah a doporučení z bezpečnostních listů týkajících se chemických látek nebo přípravků požadavky příslušných zákonů, vyhlášek a norem vztahující se k prováděné práci, užitému zařízení nebo chemické látce bezpečnostní opatření, která by měla být použita údaje o nehodovosti, úrazech, haváriích, poruchách aj., spojených s prováděnou činností, zařízením nebo látkou, získanými z informačních zdrojů uvnitř i vně organizace 18
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
- nalezení jakýchkoli hodnocení vztahujících se k pracovní činnosti. Identifikování zdrojů nebezpečí Identifikovat nebezpečí umožní odpověď na tři základní otázky: - existuje zdroj poškození kdo/co může způsobit škodu? - kdo/co může být poškozeno? - jak může poškození nastat? Nebezpečí, které jasně může mít pouze zanedbatelný potenciál vzniku poškození, nemusíme uvažovat. Seznam nebezpečí Pro posouzení nebezpečí je dále vhodné pro jednotlivé činnosti specifikovat charakter nebezpečí pomocí odpovědi např. na otázku: Během pracovní činnosti je nebezpečí - uklouznutí/pádu na rovině - pád z výšky/do hloubky - pád nářadí, materiálu z výšky - nedostatečná výška prostoru - spojené s manipulací s nářadím nebo materiálem - spojené s pásovou výrobou, čištěním , uváděním do provozu, výrobou, údržbou, - opravami, změnami a demontáží - spojené s dopravou vnitropodnikovou i s přepravou - požáru a výbuchu - násilnostmi vůči personálu - spojené s látkami, které mohou být vdechnuty - spojené s látkami, které mohou ohrozit zrak - spojené s látkami, které mohou uškodit stykem s pokožkou - spojené s látkami, které mohou uškodit požitím - působení energie (např. elektřina, radiace, hluk, vibrace) - ohrožení horních končetin monotónní/opakovanou jednotvárnou činností - nevhodných tepelných podmínek (např. přílišné teplo) - spojené s osvětlením - spojené s kluzkým, nerovným povrchem podlah a komunikací - spojené s nevhodnými kryty a zábradlím 19
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
- spojené s činností dodavatelů. Uvedený seznam není vyčerpávající a organizace by si měla vypracovat svůj vlastní seznam vycházející z konkrétních pracovních podmínek.
20
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
oddíl B. SYSTÉM ŘÍZENÍ BOZP V PODMÍNKÁCH MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČR – METODICKÁ PŘÍRUČKA •
Úvod
•
Zkratky, termíny a definice
•
Systém řízení BOZP – základní prvky systému
•
Zásady a principy systému řízení BOZP
•
Postup při zavádění systému řízení BOZP
•
II. Plánování
•
III. Zavedení a provoz
•
IV. Kontrola, měření a hodnocení
•
V. Přezkoumání vedením organizace
•
VI. Neustálé zlepšování
•
Realizace principů a zásad v praxi
•
Závěr
21
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Úvod Prosazování systémového přístupu k řízení organizací, který by pokrýval jak oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak i ochrany životního prostředí, se ve všech vyspělých zemích postupně stává nebo již je součástí státní politiky. Přebíráním právních předpisů, postupů a metod uplatňovaných v zemích Evropské unie a naplňováním požadavků Úmluv a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO), včetně principů a zásad tzv. "Správné praxe v řízení zdraví, životního prostředí a bezpečnosti při práci v průmyslových a jiných podnicích" (dále jen "Správná praxe"), se Česká republika postupně přizpůsobuje podmínkám jaké platí v těchto zemích. Proto je požadavek na uplatňování systémového přístupu při řízení organizací a vytváření ze strany státu odpovídajících podmínek pro zavádění systémů řízení BOZP v organizacích zakotven i v zásadách Národní politiky BOZP pro Českou republiku. Metodický návod k zavedení systému řízení BOZP, uvedený v této národní příručce, vychází nejen z požadavků a trendů uplatňovaných a prosazovaných v souvislosti se systémy řízení BOZP a životního prostředí jak ze strany EU, tak i ILO, ale odpovídá zároveň i požadavku, aby se zvyšování úrovně péče o BOZP a ochranu životního prostředí stalo nedílnou součástí politiky státu, jejímž cílem by mělo být i předcházení úrazům a poškození zdraví včetně zabránění zbytečným škodám na majetku a poškozování životního prostředí. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je především systémový přístup k řízení BOZP a ochrany životního prostředí, který bude managementem organizací zohledňován v rámci řídících aktů a opatření, přijímaných v souvislosti s prevencí vzniku mimořádných (nehodových) událostí, při současném vytváření podmínek pro zvyšování úrovně kultury práce a celkové pracovní pohody. Zásady a principy systému řízení BOZP zde uvedené, které odpovídají těmto požadavkům, jsou tak zároveň v souladu i s "Novou strategií Evropské unie v oblasti BOZP na léta 2002 až 2006". Národní příručka je základním rámcovým dokumentem pro zpracování podnikových příruček, poskytujících návod k implementaci prvků systému řízení BOZP do stávajících systémů řízení uplatňovaných v dané organizaci. Vzhledem k tomu, že zavedení systému řízení BOZP není pro organizace v ČR zákonnou povinností, vychází tato příručka z principu dobrovolnosti - dobrovolného přístupu managementu a ostatních zaměstnanců organizace k plnění požadavků zde uvedených, realizovaných prostřednictvím podnikových příruček k zavedení systému řízení BOZP. Svým provedením umožňuje v souladu s požadavky příručky ILO - OSH 2001 a "Správná praxe", vypracovat podnikové příručky, které budou s přiměřenou flexibilitou shodné s národní příručkou a zároveň mohou konkrétněji reagovat na určitá specifika daného oboru činností včetně nových trendů (doporučení), stanovených pro oblast BOZP v budoucnu. Zpracování podnikových příruček, které budou vycházet z principů a zásad zde uvedených, je také předpokladem pro větší rozšíření systémového přístupu k řízení BOZP v organizacích. Zavedení efektivního systému řízení BOZP bude ale vždy záviset na schopnostech managementu organizace získat ke spolupráci na plnění bezpečnostní politiky a stanovených cílů všechny zaměstnance a zapojit je do aktivit,
22
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
vedoucích ke zvyšování úrovně BOZP (v souvislosti s tím zajistit plnění požadavků předpisů a zásad bezpečné práce v každodenní praxi). Trvalým zvyšováním úrovně BOZP v organizacích lze dosáhnout nejen větší ochrany zdraví při práci a s tím souvisejícího snížení počtu pracovních úrazů, nemocí z povolání a ztrát na životech a majetku, ale také vyšší úrovně kultury práce a pracovní pohody. Zvyšování úrovně péče o bezpečnost práce, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, je také nezbytnou podmínkou k dosažení větší prestiže organizace a její úspěšnosti v rámci obchodních aktivit, neboť organizace, která splňuje požadavky na zajištění bezpečnosti nejen v rámci svého provozu, ale i vůči svému okolí, je pozitivně a příznivě vnímána jak obchodními partnery, tak i okolní veřejností. Harmonizací českých právních předpisů s předpisy Evropské unie a jejich postupným uváděním do praxe jsou naše organizace připravovány na přechod do výrazně konkurenčního tržního prostředí EU s tím, že tyto předpisy kladou na naše organizace obdobné požadavky, jaké jsou kladeny na podniky v okolních evropských zemích. Proto i tato národní příručka obsahuje požadavky, které kladou důraz na řízení organizace ve shodě s předpisy k zajištění BOZP a s předpisy vztahujícími se k prevenci havárií. Zkušenosti z havárií a z šetření pracovních úrazů dokladují, že většině z nich je možné zabránit vhodnou prevencí, která je na základě zákonné podpory od organizací také důsledně vyžadována. Tyto zkušenosti a poznatky jsou proto zohledněny i v požadavcích na zavedení systému řízení, které obsahuje tato národní příručka a které v rámci systému řízení upřednostňují prevenci a preventivní opatření, umožňující předcházet škodám vyplývajícím z mimořádných událostí, a tím snižovat i náklady státu spojené s jejich odstraňováním. K respektování a naplňování zásad, doporučení a dalších aktivit, uvedených v závěrečných dokumentech z jednání na mezinárodní úrovni, zabývajících se bezpečností při práci, ochranou zdraví a ochranou životního prostředí, se přihlásila i vláda ČR svým usnesením č. 706 z roku 2001. Z těchto mezinárodních dokumentů mimo jiné vyplývá i požadavek vytvářet ze strany státu podmínky pro větší zapojení managementu a všech zaměstnanců organizací na zvyšování úrovně BOZP a ochrany životního prostředí v souvislosti s provozem organizací, neboť je především v zájmu společnosti snižovat náklady a výdaje, které se na stát přenášejí z organizací v důsledku vzniklých mimořádných událostí. K tomu by měly napomoci jednak příručky obsahující návody k zavedení systému řízení BOZP, vypracované pro organizace příslušnými státními orgány a zároveň větší osvětové působení na organizace, např. formou různých kampaní zaměřených na dosažení vyšší úrovně péče o BOZP v konkrétní oblasti nebo oboru činností. Výběr je přitom třeba orientovat především na oblasti nebo obory činností, které vykazují vyšší hodnoty úrazových ukazatelů nežli je celostátní průměr a výrazně tak ovlivňují výsledky dosažené na úseku pracovní úrazovosti v rámci celé ČR. Příkladem vhodného přístupu k řešení této záležitosti byla státními orgány vyhlášená a podporovaná kampaň "Společně bezpečně", zaměřená na management malých a středních stavebních firem a na jejich zaměstnance. Tato a obdobně cílené kampaně tak mohou v budoucnu, vedle příruček k zavedení systému řízení BOZP, rovněž ovlivňovat chování a přístup zaměstnanců malých firem k bezpečnosti práce, a to jak z pozice zaměstnavatele, který odpovídá za bezpečnost
23
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
svých zaměstnanců, tak i z pozice zaměstnance, který je odpovědný nejen za bezpečnost svou, ale i svých spolupracovníků. Tato národní příručka vychází ze zásad stanovených pro systémy řízení BOZP příručkou ILO - OSH 2001, při současném respektování principů a zásad normalizovaných systémů řízení (systému řízení jakosti a systému environmentálního řízení) včetně požadavků stanovených v OHSAS 18001. Není podrobným návodem, neboť k tomu jsou určeny podnikové příručky. Obsahuje základní principy a zásady pro zavedení systému řízení BOZP v organizacích (se stručným popisem jak při jejich naplňování postupovat), ze kterých by měly vycházet podnikové příručky zpracované na jejím základě. Svým provedením zároveň umožňuje budoucí aktualizaci, a to s ohledem na poznatky a zkušenosti z realizace jejích principů a zásad, které budou prostřednictvím podnikových příruček uplatňovány v organizacích. Umožňuje rovněž i přizpůsobení se novým požadavkům a trendům v oblasti BOZP a životního prostředí v budoucnu. Zkratky, termíny a definice Pro účely této příručky platí následující zkratky, termíny a jejich definice: BOZP - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci OŽP - Ochrana životního prostředí PO - Požární ochrana (požární zabezpečení) EU - Evropská unie ILO - Mezinárodní organizace práce EMS - Environmentální systém řízení (řízení životního prostředí) QMS - Systém řízení jakosti ČIŽP - Česká inspekce životního prostředí HZS - Hasičský záchranný sbor ČÚBP - Český úřad bezpečnosti práce IBP - Inspektorát bezpečnosti práce IZS - Integrovaný záchranný systém TRINS - Transportní informační a nehodový systém OOPP - Osobní ochranné pracovní prostředky audit systematický, nezávislý a dokumentovaný proces, vedoucí k získání důkazů a jejich objektivnímu hodnocení, s cílem stanovit v jakém rozsahu jsou splněna definovaná kritéria bezpečnost stav, při němž je riziko ohrožení (osob) nebo vzniku škody vyloučeno nebo sníženo na přijatelnou úroveň cíle na úseku BOZP celkové cíle týkající se úrovně BOZP, které vyplývají z politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pro jejíž realizaci se organizace sama rozhodla, a které jsou, je-li to prakticky možné, kvantifikovány
24
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
cílová hodnota podrobný, konkrétně a přesně definovaný požadavek, pokud možno kvantifikovaný, týkající se organizace, který vyplývá z cílů v oblasti BOZP a který musí být splněn, aby bylo dosaženo stanovených cílů dodavatel právnická nebo podnikající fyzická osoba, poskytující organizaci své produkty, služby nebo informace (ve smluvním vztahu - smluvní strana) efektivnost systému řízení BOZP rozsah, ve kterém jsou plánované činnosti realizovány a plánované cíle (výsledky) dosaženy hodnocení rizika komplexní proces určení velikosti rizika na základě analýzy možných následků uvažované / předpokládané mimořádné události a pravděpodobnosti jejího vzniku; součástí hodnocení rizika je rozhodnutí, zda riziko přijmout nebo je omezit na přijatelnou míru (souhrnný proces zjištění velikosti rizika a rozhodnutí, zda riziko je či není přijatelné - akceptovatelné) identifikace nebezpečí proces zjišťování zdrojů nebezpečí, jejich velikosti, charakteru a umístění integrovaný systém řízení systém řízení, sjednocující prvky systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, systému environmentálního řízení a systému řízení jakosti způsobem, umožňujícím vzájemné sladění a provázání požadavků těchto systémů a vytvoření tím efektivního systému řízení, který pokrývá všechny tyto oblasti kultura práce (firemní kultura) souhrn základních a rozhodujících představ, které určitá skupina nalezla či vytvořila a rozvinula, v rámci nichž se naučila zvládat problémy vnější adaptace a vnitřní integrace a které se tak osvědčily, že jsou chápány jako všeobecně platné (souhrn představ, přístupů a hodnot ve firmě všeobecně sdílených a relativně dlouhodobě udržovaných) mimořádná událost neplánovaná událost vyvolaná činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, která způsobí úraz či jinou škodu na zdraví člověka nebo na majetku nebo poškození životního prostředí nebezpečí zdroj nebo situace s potenciálem pro vznik škody, jako je úraz nebo onemocnění osob, škoda na majetku, poškození životního prostředí nebo jejich kombinace, např. možnost stroje, strojního systému, technologie, systému práce, materiálu, suroviny atd., způsobit za určitých okolností škodu na zdraví člověka nebo na majetku (nebezpečí je zdrojem rizika)
25
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
neustálé zlepšování proces soustavného zlepšování systému řízení BOZP, kterým se dosahuje zvyšování celkové úrovně BOZP v souladu s politikou a cíli organizace na úseku BOZP odborná způsobilost (kvalifikace) doložitelná (prokazatelná) schopnost vykonávat určitou činnost, získaná na základě vzdělání, znalostí a zkušeností, případně i osobních schopnostía provozní praxe (konkrétní požadavky na odbornou způsobilost pro výkon určité práce zpravidla stanoví příslušný předpis) ohrožení stav, ve kterém je objekt / subjekt vystaven působení nebezpečí (nebezpečné vlastnosti, zdroji rizika) organizace právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která svoji podnikatelskou činnost realizuje svými zaměstnanci na základě pracovní smlouvy (v pracovněprávním vztahu podle zákona), která je zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) oficiální vyjádření (vyhlášení) vrcholového vedení organizace o svém závazku a záměrech, které je zapotřebí splnit v zájmu zvyšování úrovně BOZP, které zároveň vytváří rámec pro stanovení cílů, úkolů a opatření, na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pracovní podmínky, pracovní prostředí soubor podmínek, za kterých se práce na daném pracovišti provádí, které zahrnují fyzikální, chemické, biologické, sociální a psychologické faktory, ovlivňující bezpečnost zaměstnance při práci pracovní pohoda stav fyzické, duševní a sociální pohody na pracovišti, který je předpokladem kvalitní práce a bezpečného chování při práci (podmíněný vhodnou organizací práce, odpovídajícími pracovními, hygienickými a mikroklimatickými podmínkami včetně ergonomicky řešeného pracovního místa a celkově příznivými vzájemnými vztahy na pracovišti), ovlivňovaný do určité míry i úrovní firemní kultury předpisy předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, předpisy o bezpečnosti technických zařízení, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví přezkoumání systému řízení BOZP pravidelné a systematické hodnocení vhodnosti, přiměřenosti, efektivnosti a účinnosti systému řízení BOZP, s ohledem na politiku BOZP a stanovené cíle
26
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
přijatelné riziko (akceptovatelné) riziko snížené na úroveň, která může být organizací tolerována, s přihlédnutím k zákonným povinnostem a její politice BOZP riziko kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se "něco" stane a následku s jakým se "něco" stane) řízení rizik (omezování rizik) přijetí odpovídajících opatření k eliminaci nebo snížení velikosti rizika na přijatelnou (akceptovatelnou) úroveň, s ohledem na účinnost opatření; proces vyloučení nebo minimalizace rizik skoronehoda (nebezpečná událost) neplánovaná událost vyvolaná činností člověka nebo přírodními vlivy, která může vést k ohrožení života, zdraví, životního prostředí nebo majetku systém řízení BOZP část celkového systému řízení organizace, která zahrnuje organizační strukturu, plánovací činnosti, odpovědnosti, praktiky, procesy (postupy) a zdroje při vývoji, uplatňování, naplňování, přezkoumávání a udržování politiky BOZP, a tím přispívá k řízení rizik BOZP, která jsou spojena s činností organizace úroveň BOZP měřitelné výsledky, tj. dosažené parametry, hladiny, ukazatele, které byly stanoveny jako měřítko úspěšnosti zavedení systému řízení BOZP a které byly stanoveny organizací na základě její politiky, cílů a cílových hodnot na úseku BOZP zainteresované strany dodavatelé, odběratelé, subjekty působící v pronajatých prostorách nebo objektech organizace, zákazníci (v případech stanovených předpisy i obce, kraje, státní orgány) zdravotní péče zajištění zaměstnavatelem závodní preventivní péče pro zaměstnance v rozsahu stanoveném předpisy včetně sledování jejich zdravotního stavu (způsobilosti k práci), za účelem zjištění jeho změn způsobených expozicí nebezpečí, kterému jsou při práci vystaveni zůstatkové riziko riziko, které nebylo odstraněno v etapě projektu a montáže zařízení a bývá uváděno v návodu pro obsluhu životní prostředí (environment) prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost, zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny, živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy
27
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Systém řízení BOZP - základní prvky systému Pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které byly v průběhu uplynulých let zatím zpracovány v různých provedeních a formách (příručky, normy) je příznačné, že jejich zavedení v organizacích je přínosné a efektivní jen tehdy, pokud se stanou integrální součástí celkového systému řízení uplatňovaného v dané organizaci. Většina z nich vychází ze všeobecného modelu řízení Dr. Edwarda Deminga (Demingova zlepšovacího cyklu) a principu neustálého zlepšování. V těchto návodech k zavedení systému řízení BOZP jsou uplatňovány též zásady a principy používané u systému řízení jakosti a systému environmentálního řízení. Z nich vychází i dokument zpracovaný v podobě normy a uváděný pod označením OHSAS 18001, který sice nebyl jako norma (standard) oficiálně schválen, přesto je používán jako jeden z návodů k zavedení systému řízení BOZP, přičemž více odpovídá normalizovaným systémům řízení než dříve používaná britská norma BS 8800. Přestože se některé základní prvky systému řízení BOZP, uváděné v různých příručkách (normách), mohou svým označením částečně lišit, shodují se zpravidla svým obsahem. Pro tuto národní příručku bylo použito následně uvedené pojmenování základních prvků systému řízení, které svým obsahem vychází z osvědčeného přístupu uplatňovaného u systémových norem ČSN EN ISO 14001, ČSN EN ISO 9001 a OHSAS 18001. Při zpracování příručky byl sledován také záměr vytvořit podmínky pro následné zpracování podnikové příručky, která by byla návodem pro zavedení integrovaného systému řízení, zahrnujícího požadavky na systémové řízení jak bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak i ochrany životního prostředí a jakosti. Svými požadavky tato příručka zároveň respektuje a naplňuje i trend prosazovaný Mezinárodní organizací práce v příručce ILO - OSH 2001 a zásady "Správné praxe", směřující k zavedení systémů řízení v organizacích, které se zabývají jak řízením BOZP, tak i ochranou životního prostředí. V souvislosti se současnými požadavky a trendy je v rámci principů a zásad systému řízení BOZP zde uvedených, kladen důraz i na pracovní podmínky, pracovní prostředí a vytváření podmínek pro zvyšování úrovně kultury práce a celkové pracovní pohody. Výchozím krokem při zavádění systému řízení BOZP je stanovení a vhodné zformulování politiky BOZP managementem dané organizace. Z politiky BOZP by měly vycházet další kroky vedoucí k jejímu naplnění, kterými jsou plánování, zavedení a provoz, kontrola, měření a hodnocení, přezkoumání (zahrnující opatření k neustálému zlepšování), přecházející v neustálé zlepšování.Tyto postupně realizované kroky organizace v rámci jejich cyklického průběhu upravuje a zpřesňuje, a to na základě výsledků monitorování a přezkoumávání funkčnosti, účinnosti a výkonnosti systému řízení BOZP a vhodnosti bezpečnostní politiky. Přitom poslední krok tohoto cyklu, zahrnující opatření ke zlepšování, je výchozím podkladem pro
28
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
stanovení nových cílů politiky BOZP na kvalitativně vyšší úrovni a zároveň také výchozím krokem k absolvování dalšího cyklu. Tímto nepřetržitým procesem je naplňován princip neustálého zlepšování systému řízení. Základní prvky systému řízení BOZP Zavedení systému řízení BOZP následně spočívá v realizaci výše uvedených základních prvků systému řízení BOZP a jeho implementaci do systému řízení uplatňovaného v dané organizaci. Zavést systém řízení BOZP je pouze prvním krokem, který musí vedení organizace v zájmu zvyšování úrovně BOZP učinit. Pouhé zavedení systému řízení není ale zárukou, že bude funkční. Systém řízení BOZP musí být chápán a realizován jako dynamický proces, navazující na ostatní systémy řízení v dané organizaci, který zároveň umožňuje i jeho neustálé zlepšování. Uplatňování principu neustálého zlepšování je také zárukou trvalé funkčnosti, efektivnosti a zvyšování výkonnosti systému řízení BOZP. Zavedení systému řízení BOZP a jeho integrace se systémem řízení uplatňovaným v organizaci umožní minimalizovat rizika poškození zdraví zaměstnanců a ztrát na životech, minimalizovat ztráty organizace v důsledku omezení možností vzniku mimořádných událostí, dosáhnout stavu, kdy bezpečnost a ochrana zdraví při práci bude v rámci provozu organizace zajištěna v souladu s předpisy, dosáhnout vyšší úrovně BOZP v rámci celé organizace, zapojením všech zaměstnanců do plnění závazků stanovených v politice BOZP a cílech a tím docílit i větší ochrany jejich zdraví, zlepšit podmínky pracovní a sociální pohody na pracovišti, zvýšit úroveň kultury práce, dosáhnout úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci srovnatelné s úrovní dosahovanou v podnicích zemí Evropské unie, zvýšit prestiž organizace a tím i její úspěšnost při obchodních jednáních (snazší získání zakázek, výhodnější podmínky pro jednání se zahraničními partnery), zvýšit celkovou bezpečnost organizace včetně jejího okolí a tím zlepšit její image v očích veřejnosti i obchodních partnerů. Důsledné naplnění požadavků stanovených pro zavedení systému řízení BOZP touto příručkou, by mělo rovněž napomoci ke zvýšení odpovědnosti jednotlivců za plnění jim stanovených povinností a k zajištění i většího zapojení (osobní angažovanosti) managementu a ostatních zaměstnanců organizace na plnění bezpečnostní politiky a stanovených cílů. Zároveň by mělo vytvořit podmínky pro preventivní předcházení mimořádným událostem a tím i ke snížení úrazovosti a nákladů organizace spojených s jejich likvidací. Zásady a principy systému řízení BOZP Zavedení systému řízení BOZP spočívá v realizaci následujících principů a zásad : 1. Stanovit bezpečnostní politiku, obsahující základní záměry a strategii organizace, prezentující především závazek managementu organizace přijatou politiku prosazovat a ve spolupráci s ostatními zaměstnanci ji také plnit a usilovat o neustálé zlepšování úrovně BOZP a ochrany životního prostředí.
29
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
2. Stanovit cíle, které jsou v souladu s bezpečnostní politikou organizace a které jsou měřitelné a reálné. 3. Stanovit a udržovat v rámci plánování postupy identifikace nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, vyplývající z prováděných činností, výrobků a služeb, které organizace řídí včetně činností, výrobků a služeb dodavatelů a jiných zainteresovaných stran. 4. Zajistit a poskytnout zdroje (materiální i lidské), potřebné k zavedení, udržování a neustálému zlepšování systému řízení BOZP. 5. Řídit organizaci tak, aby se zvyšovala úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, dodavatelů a dalších zainteresovaných stran včetně veřejnosti a úroveň ochrany životního prostředí. 6. Dávat při řízení organizace stejnou prioritu bezpečnosti, ochraně zdraví a s tím související i ochraně životního prostředí, jako ekonomickým hlediskům a usilovat o zvyšování úrovně kultury práce a celkové pohody při práci. 7. Uplatňovat v rámci řízení organizace integraci řízení BOZP s ostatními řídícími akty a přijímat rozhodnutí týkající se výrobních i jiných činností, vždy s ohledem na zajištění BOZP při práci. 8. Klást důraz především na prevenci a přijímat preventivní opatření k zamezení vzniku mimořádných událostí včetně opatření k ochraně životního prostředí, a to i mimo areál organizace. 9. Zahrnovat hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví do všech oblastí činnosti organizace (od vývoje, projektování, konstrukce, výroby, údržby, služeb, až po likvidaci provozů) včetně pracovních podmínek a pracovního prostředí; bezpečnostní hlediska uplatňovat již při výběru a nákupu technických zařízení, nářadí a OOPP včetně zavádění nových technologií. 10. Posilovat vědomí odpovědnosti zaměstnanců za ochranu vlastního zdraví a motivovat je ke spolupráci na zvyšování úrovně bezpečnosti práce. Za tím účelem také zlepšovat pracovní podmínky a pracovní prostředí. 11. Informovat orgány (obce, kraje atd.), zaměstnance, dodavatele, zákazníky a veřejnost o rizicích způsobených prováděnými výrobními činnostmi a o přijatých bezpečnostních opatřeních. 12. Poskytovat zákazníkům informace, jak bezpečně nakládat s dodávanými produkty. 13. Spolupracovat se státními orgány i místní samosprávou při prevenci vzniku havárií a při zvyšování ochrany zdraví lidí a životního prostředí v regionu. 14. Respektovat a plnit požadavky předpisů vztahujících se k bezpečnému provozu organizace, prosazovat jejich plnění u všech zaměstnanců a ostatních
30
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
zainteresovaných stran a zohledňovat při výběru dodavatelů jimi dosaženou úroveň BOZP. 15. Zajistit v rámci systému řízení BOZP tok informací mezi vedením organizace, zaměstnanci a ostatními zainteresovanými stranami včetně zpětné vazby, umožňující provádění potřebných změn a úprav stávajícího systému řízení. 16. Určit potřeby v oblasti výcviku a odborné způsobilosti a zajistit provádění činností odborně způsobilými osobami. 17. Dokumentovat systém řízení BOZP (postupy, procesy, změny), monitorovat a kontrolovat činnost systému a přijímat opatření k nápravě, s ohledem na stanovenou bezpečnostní politiku, cíle a vlastní provoz organizace. 18. Provádět změny a přijímat potřebná opatření, na základě výsledku přehodnocení (přezkoumání) vhodnosti, přiměřenosti, efektivnosti a účinnosti systému řízení BOZP. 19. Usilovat o neustálé zlepšování systému řízení BOZP zavedeného v organizaci s tím, že prosazování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako nedílné součásti sociálního systému péče o zaměstnance, je v zájmu nejen dané organizace, ale i celé společnosti. 20. Porovnávat dosaženou úroveň BOZP a efektivnost systému řízení s výsledky dosaženými jinými organizacemi (porovnání provádět zejména se stavem na úseku: pracovní úrazovosti, prevence, realizovaných bezpečnostních opatření, havarijního zabezpečení, pracovních podmínek, pracovního prostředí a zdravotní péče). V souvislosti s tím prosazovat uplatňování těchto principů a zásad také u dodavatelů, subjektů působících v pronajatých objektech organizace atd. včetně sdílení zkušeností a poznatků z uplatňování těchto principů a zásad s ostatními organizacemi, které již mají zaveden systém řízení BOZP, případně se zavedením systému řízení BOZP zabývají. Postup při zavádění systému řízení BOZP I. Politika BOZP Vedení organizace (management) stanoví a vhodným způsobem vyhlásí politiku BOZP a zajistí, aby s ní byli seznámeni všichni jichž se dotýká. Politiku BOZP vypracuje písemně, s uvedením data a podpisu statutárního zástupce organizace (případně jím pověřeného pracovníka), který je členem vrcholového vedení organizace. Vyhlášením bezpečnostní politiky management organizace zveřejňuje svůj záměr a závazek prosazovat a realizovat systém řízení BOZP v celém rozsahu činností prováděných organizací a jejích dalších aktivit včetně zajištění ochrany životního prostředí, a to jak v areálu organizace, tak i v jejím okolí. Politiku BOZP stanoví vedení organizace tak, aby splňovala následující požadavky: - byla specifická pro danou organizaci a odpovídala povaze a rozsahu prováděných
31
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
činností a z nich vyplývajících rizik, - byla rovnocennou a integrální součástí celkové politiky a strategie organizace, - byla v souladu s celkovou politikou organizace a s dílčími politikami (politikou jakosti a environmentální politikou), - obsahovala konkrétně a jasně vyjádřený závazek managementu organizace přijatou politiku prosazovat a ve spolupráci s ostatními zaměstnanci naplnit, - byla srozumitelná a pochopitelná pro všechny zaměstnance organizace, dodavatele a ostatní zainteresované strany, - obsahovala závazek plnit požadavky předpisů a prosazovat jejich plnění jak u svých zaměstnanců, tak i u dodavatelů a ostatních zainteresovaných stran, - obsahovala závazek pravidelného přezkoumávání vhodnosti a přiměřenosti samotné politiky BOZP, - obsahovala závazek k neustálému zlepšování (zlepšování výkonnosti systému řízení BOZP) a v souvislosti s tím k vytváření podmínek pro zvyšování úrovně kultury práce a celkové pracovní pohody, - byla dokumentována, realizována a udržována, s ohledem na výsledky přezkoumání její vhodnosti a přiměřenosti, datována a podepsána statutárním zástupcem organizace. Organizace politiku BOZP zpřístupní všem zainteresovaným stranám, kterých se týká. Při zpracování politiky BOZP vychází management organizace z výsledků úvodního posouzení (přezkoumání) současného stavu na úseku BOZP a vezme do úvahy zejména : - politiku a cíle významné pro podnikání organizace jako celku, - identifikovaná nebezpečí poškození zdraví spojená s činnostmi prováděnými v organizaci a požadavky předpisů vztahujících se na činnosti prováděné organizací, - účinnost a efektivnost stávajících zdrojů určených pro řízení BOZP, - příčiny mimořádných událostí, ke kterým v organizaci došlo, - stávající úroveň péče o BOZP v organizaci, - potřebu vytvořit podmínky pro spoluúčast zaměstnanců a ostatních zainteresovaných stran na plnění bezpečnostní politiky organizace, - potřebu zajistit odpovídající zdroje (materiální, finanční i lidské) k realizaci bezpečnostní politiky a k zavedení, udržování a neustálému zlepšování systému řízení BOZP. Takovýto přístup ke zpracovaní politiky BOZP vytváří předpoklady i pro její soulad s celkovou strategií organizace. Zároveň umožňuje její následné doplnění a přizpůsobení potřebám organizace v zájmu omezení vzniku, případně snížení počtu mimořádných událostí a tím i dosažení vyšší prosperity organizace. Management organizace v rámci realizace bezpečnostní politiky následně provádí v pravidelných intervalech přezkoumání její vhodnosti a přiměřenosti společně s dalšími prvky systému řízení BOZP, stanoví potřebná opatření, provádí změny a v případě potřeby ji aktualizuje.
32
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
II. Plánování Organizace plánuje provádění své bezpečnostní politiky a plnění cílů stanovených v zájmu dosažení vyšší úrovně BOZP. Vlastnímu plánování předchází počáteční přezkoumání stávajícího systému řízení BOZP uplatňovaného v organizaci, a to z hlediska jeho rozsahu, přiměřenosti a účinnosti. Na základě výsledku přezkoumání stanoví cíle, cílové hodnoty a měřitelné ukazatele úrovně BOZP. V rámci plánování stanoví termíny, odpovědnosti, pravomoci a zdroje k dosažení cílů a cílových hodnot, priority a tam kde je to možné i kvantifikaci cílů. Plánovací proces zahrnuje : - stanovení postupů k soustavné identifikaci nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, vyplývajících z prováděných činností, výrobků a služeb řízených nebo jinak ovlivňovaných organizací včetně činností, výrobků a služeb prováděných nebo poskytovaných dodavateli a ostatními zainteresovanými stranami, jejich průběžnou aktualizaci a stanovení priorit v oblasti BOZP, - stanovení postupů k identifikaci a zpřístupnění požadavků předpisů a jiných požadavků souvisejících s BOZP (jako je oblast ochrany životního prostředí, požární ochrany atd.) a jejich průběžnou aktualizaci, - stanovení cílů a cílových hodnot, které jsou v souladu s bezpečnostní politikou organizace a závazkem k neustálému zlepšování a stanovení zdrojů k jejich dosažení, - stanovení měřitelných ukazatelů úrovně BOZP, - vytvoření programů k dosažení cílů a cílových hodnot, ve kterých jsou určeny odpovědnosti za splnění stanovených cílů a cílových hodnot pro každou příslušnou funkci a úroveň v organizaci (včetně pravomocí) a jejich aktualizaci při změnách činností, výrobků nebo služeb, případně změnách provozních podmínek. Počátečním přezkoumáním stávajícího systému řízení pověří organizace k tomu kompetentní osoby, s cílem zejména : - identifikovat nebezpečí a posoudit rizika vyplývající pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců z pracovního prostředí a z prováděných činností, - identifikovat existující platné předpisy týkající se oblasti BOZP a požadavky jiných předpisů vztahujících se k činnostem v organizaci (související s ochranou životního prostředí, požární ochranou atd.), - určit, zda plánované nebo stávající kontroly a přijatá opatření v rámci řízení rizik dostatečně vylučují ohrožení života a zdraví zaměstnanců, - analyzovat údaje získané ze zdravotních prohlídek zaměstnanců k zamezení vzniku nemocí z povolání a jinému poškození zdraví, - stanovit, zda poskytované zdroje odpovídají potřebám k zavedení, následnému udržování a neustálému zlepšování systému řízení BOZP. Případně se posoudí další ukazatele, které umožní přesněji definovat stávající úroveň systému řízení uplatňovaného v organizaci. Výsledek tohoto přezkoumání je zároveň výchozím podkladem pro následné měření (porovnávání) dosažené úrovně BOZP, které dokladuje, zda u dané organizace dochází k neustálému zlepšování či nikoli.
33
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Vedení organizace stanoví cíle a termíny jejich splnění tak, aby byly dosažitelné a reálné, v souladu s předpisy a zaměřené k neustálému zlepšování. Za tím účelem také stanoví periodicitu jejich vyhodnocování a aktualizace. III. Zavedení a provoz Realizace tohoto prvku systému řízení BOZP spočívá ve stanovení organizací: - úkolů, odpovědností a pravomocí jak svým zaměstnancům, tak i dodavatelům a dalším zainteresovaným stranám, poskytnutí zdrojů potřebných k zavedení, - udržování a zvyšování výkonnosti (zlepšování) systému řízení BOZP, jmenování zástupce vedení odpovědného za splnění požadavků stanovených pro zavedení systému řízení BOZP a podávání zpráv o fungování systému, - stanovení způsobu spolupráce mezi zaměstnanci při plnění politiky BOZP a cílů, - stanovení odpovědností a pravomocí pro zadávání, přejímání a zastavení práce, pro odevzdání pracoviště a pro kontrolu funkčnosti systému řízení BOZP, - potřeb v oblasti školení a výcviku vzhledem k požadované (stanovené) odborné způsobilosti zaměstnanců pro výkon činností prováděných v organizaci včetně stanovení rozsahu školení BOZP s ohledem i na další požadavky předpisů, které se na organizaci vztahují např. z oblasti ochrany životního prostředí, PO, a to i ve vztahu k dodavatelům a k ostatním zainteresovaným stranám včetně postupů k udržování požadované úrovně odborné způsobilosti, - postupů pro zajištění komunikace mezi svými zaměstnanci na různých úrovních a funkcích a pro zajištění komunikace s ostatními zainteresovanými stranami pro případ nežádoucí události (pro včasné hlášení mimořádných událostí, skoronehod, identifikovaného nově vzniknuvšího nebezpečí apod.), - zásad a postupů pro dokumentování systému řízení BOZP, které budou popisovat základní prvky systému řízení a jejich vzájemnou součinnost a poskytovat odkazy na související návaznou dokumentaci včetně požadavků na příručku BOZP, - postupů pro řízení dokumentů a záznamů, které zajistí, že budou snadno identifikovatelné ve vztahu k činnostem, výrobkům nebo službám, kterých se týkají (čitelné, datované a podepsané), dostupné na místech kde mají být používány, přístupné všem kterých se týkají, - schvalovány před vydáním odpovědnými a k tomu kompetentními zaměstnanci, - pravidelně přezkoumávány a aktualizovány, v případě neplatnosti vyřazovány a zabezpečeny proti neúmyslnému chybnému použití a chráněny proti poškození, znehodnocení nebo ztrátě, - identifikaci dokumentů a záznamů externího původu a řízení jejich distribuce, - vyhodnocování záznamů, s cílem stanovit potřebná preventivní a nápravná opatření, - vhodné označování archivních dokumentů a záznamů, uchovávaných pro právní účely a pro zachování znalostí, - v rámci řízení provozu postupů pro identifikaci nebezpečí, hodnocení rizik a řízení rizik, a to i ve vztahu k životnímu prostředí mimo areál organizace, včetně postupů pro informování zaměstnanců a dalších zainteresovaných stran o výsledcích těchto činností a o přijatých nápravných a preventivních opatřeních, která se jich týkají, - postupů pro hodnocení zdravotního rizika vyplývajícího pro zaměstnance z
34
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
prováděných činností, zajištění stanovených pracovních podmínek a vybavení a uspořádání pracovišť s ohledem na bezpečnostní požadavky a hygienické limity stanovené pro pracovní prostředí, - postupů pro řízení procesů, popisujících uvádění do provozu, normální provozní stav a odstavení z provozu včetně přijetí odpovídajících opatření před zavedením změn a zajištění informovanosti všech zaměstnanců a zainteresovaných stran o změnách a rozhodnutích, které se jich týkají, - postupů pro nakupování a smluvní vztahy, které stanoví požadavky a podmínky pro nakupování služeb nebo zboží vůči smluvním partnerům, týkající se BOZP (zejména z hlediska plnění požadavků předpisů), výběrových řízení mezi dodavateli a jeho vyhodnocení včetně definování odpovědností a pravomocí určených vlastních zaměstnanců pro oblast BOZP vůči smluvním partnerům, - postupů pro nakládání s odpady a nebezpečnými látkami (přípravky) v souladu s předpisy k zajištění BOZP a ochrany životního prostředí, - postupů k identifikaci možností vzniku havarijních situací a situací havarijního ohrožení a pro reakce na tyto události, - postupů pro prevenci vzniku havarijní situace včetně prevence na úseku PO, pro likvidaci požáru, - evakuaci zaměstnanců a zajištění lékařské pomoci včetně řešení spolupráce s externími subjekty (IZS, TRINS apod.). K naplnění bezpečnostní politiky organizace (management) stanoví konkrétní cíle a měřitelné ukazatele úrovně BOZP, které podávají informaci o stavu v době jejich posuzování (např. dosažené snížení hodnot úrazových ukazatelů, počet nahrazení méně bezpečných technologií a technických zařízení bezpečnějšími apod.). Zpracuje registr předpisů, který by měl zahrnovat také přehled konkrétních ustanovení předpisů, které se vztahují k činnostem prováděným v dané organizaci a program, ve kterém uvede, jakým způsobem splní stanovené cíle. Zabezpečí potřebné zdroje (lidské, materiální a finanční) a stanoví úkoly, odpovědnosti a pravomoci na úseku BOZP svým zaměstnancům a ostatním zainteresovaným stranám (dodavatelům, subjektům působícím v pronajatých prostorách nebo objektech organizace apod.). Zajistí školení a výcvik zaměstnanců v souladu s požadavky stanovenými pro jednotlivé odborné způsobilosti, v rámci kterého zaměstnance informuje o výsledku identifikace nebezpečí a hodnocení rizik a o opatřeních, přijatých k ochraně před těmito riziky, o bezpečných pracovních postupech a zásadách bezpečné práce, o poskytování první pomoci, o používání a údržbě OOPP atd. Zvolí způsob komunikace tak, aby umožňoval nejen přenášení informací a požadavků ze strany managementu organizace směrem k řadovým zaměstnancům (s cílem dosáhnout lepšího pochopení strategie a záměrů organizace všemi jejími zaměstnanci), ale aby také opačným tokem informací od zaměstnanců směrem k managementu zajišťoval jeho informování o podnětech a návrzích zaměstnanců, jak zlepšit stávající systém řízení BOZP.
35
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Zajistí vyhotovení dokumentace včetně stanovení postupů pro řízení dokumentů a záznamů s ohledem na potřeby organizace, její strukturu a prováděné činnosti a pravidelně ji aktualizuje. Vychází při identifikaci nebezpečí především z přehledu prováděných činností, z analýzy příčin vzniku mimořádných událostí a jejich následků včetně skoronehod, z informací a upozornění od zaměstnanců, dodavatelů a ostatních zainteresovaných stran, z výsledků kontrol provedených kontrolními orgány atd. V souvislosti s tím zajistí, aby se identifikace nebezpečí prováděla komplexně, s ohledem na návaznost jednotlivých pracovních operací a procesů s tím, že bude zahrnovat veškeré okolnosti související s danou činností, tj. včetně okolností, které negativním způsobem ovlivňují pracovní pohodu na pracovištích organizace, jako jsou např. stresové situace vznikající nevhodnou organizací práce, pracovním tempem, nevhodným postojem při práci; nepříznivě mohou působit i mikroklimatické podmínky (vysoké nebo nízké teploty) atd. Následně zhodnotí veškerá rizika spojená s každým identifikovaným nebezpečím. Pokud není riziko přijatelné, rozhodne jaká opatření přijmout k jeho odstranění nebo alespoň omezení na přijatelnou (akceptovatelnou) úroveň. Identifikace nebezpečí, hodnocení rizik a řízení rizik a jejich výstupy jsou základem systému řízení BOZP. Z toho důvodu je nutné, aby bylo zřejmé odpovídající propojení mezi identifikací nebezpečí, hodnocením rizik a řízením rizik s ostatními prvky systému řízení BOZP. Za tím účelem organizace provádí přezkoumávání identifikace nebezpečí, hodnocení a řízení rizik v předem určených termínech nebo obdobích, stanovených v rámci plánovacího procesu nebo stanovených vedením a vždy, kdy nově vzniklé podmínky v provozu organizace představují vznik nového nebezpečí (rizika). Organizace pověří stanovením postupů pro identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik a jejich prováděním jen k tomu kompetentní pracovníky, kteří mají odpovídající znalosti o činnostech prováděných v dané organizaci. V souvislosti s tím zajišťuje také dokumentování postupů a výsledků identifikace nebezpečí a hodnocení rizik. Provede kategorizaci prací na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a úroveň zabezpečení jejich ochrany, vede evidenci zaměstnanců vykonávajících rizikové práce a provádí přehodnocení této kategorizace. Postupuje přitom v souladu s požadavkem snižovat počet případů rizikových prací jejich nahrazením pracemi, které nebudou ohrožovat zdraví nebo život zaměstnanců organizace. Současně s tím plní další bezpečnostní požadavky a hygienické limity, stanovené pro pracovní podmínky a pracovní prostředí příslušnými předpisy. Stanoví pro nákup služeb nebo zboží požadavky k zajištění BOZP vůči svým dodavatelům a dalším smluvním partnerům, informuje je o těchto požadavcích a kontroluje jejich dodržování. Zároveň zajistí informování svých smluvních partnerů o identifikovaných nebezpečích, o rizicích a opatřeních přijatých v rámci prevence a řízení rizik.
36
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Provádí výběrová řízení mezi dodavateli a stanoví požadavky pro jejich hodnocení, do kterých zahrne také jimi dosaženou úroveň BOZP. Následně na hodnocení jimi dosažené úrovně BOZP klade v rámci výběrového řízení mezi dodavateli stejný důraz jako na ostatní hodnotící kritéria. Stanoví postupy pro nakládání s odpady a nebezpečnými látkami (přípravky), vznikajícími z její výrobní činnosti nebo které používá a v nich uvede požadavky na zařazování odpadů, ověřování jejich nebezpečných vlastností a nakládání s nebezpečnými odpady včetně vedení evidence o odpadech. Vyhotoví a udržuje přehled o používaných nebezpečných látkách (přípravcích), jejich možném způsobu šíření do vody, půdy, ovzduší a stanoví u používaných nebezpečných látek (přípravků) postupy k identifikaci nebezpečí, které představují pro zdraví osob a pro životní prostředí a postupy pro jejich skladování a přepravu. Stanoví v rámci havarijní prevence postupy zahrnující organizační, technická a administrativní opatření, vedoucí ke snížení (omezení) možnosti vzniku havarijních situací a další s tím související kroky včetně prevence na úseku PO. Zpracuje havarijní plán v souladu s příslušnými předpisy a procvičuje se zaměstnanci postupy pro zvládání a likvidaci havárií, a to i ve spolupráci s externími subjekty, které se na likvidaci havárie podle havarijního plánu podílejí. Organizace havarijní plán a postupy přezkoumává z hlediska jejich vhodnosti a funkčnosti, zvláště po vzniku havarijní situace nebo havárie. Je-li organizaci stanovena zákonná povinnost vyhotovit bezpečnostní program prevence závažné havárie nebo bezpečnostní zprávu, vypracuje tyto dokumenty rovněž v souladu s požadavky příslušných předpisů a ve stanovených termínech. IV. Kontrola, měření a hodnocení Monitorování a měření Organizace zabezpečí k zajištění funkčnosti systému řízení BOZP systematické prověřování stavu systému jeho monitorováním a kontrolou včetně přijetí potřebných opatření k nápravě zjištěných nedostatků a ověřování jejich plnění. Za tím účelem stanoví a udržuje postupy monitorování a měření výkonu systému zejména klíčových znaků provozu a činností, které mohou být příčinou vzniku mimořádné události, případně mohou mít výrazný dopad na životní prostředí a průběžně vyhodnocuje účinnost těchto postupů. V postupech organizace stanoví rovněž požadavky na vedení záznamů a dat výsledků monitoringu a měření, umožňujících přijetí nápravných a preventivních opatření a požadavky na uchovávání záznamů. Současně stanoví odpovědnosti a pravomoci k monitorování, pro různé úrovně řízení. Monitorování výkonu a měření zahrnuje jak aktivní, tak i reaktivní monitorování. Aktivní monitorování zahrnuje zejména : - monitorování, do jaké míry je plněna bezpečnostní politika, cíle a stanovená výkonnostní kritéria,
37
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
- systematickou inspekci pracovních systémů, pracovních prostor, strojů a zařízení, - monitorování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek včetně organizace práce, - monitorování zdravotního stavu zaměstnanců v rámci preventivní péče (s ohledem na prevenci poškození zdraví a vzniku nemocí z povolání), - monitorování shody prováděných činností a postupů s požadavky stanovenými předpisy, - ověření provádění stanovených kontrol a auditů, jejich počtu a účinku na zlepšování systému řízení, - ověření splnění nápravných opatření, přijatých v souvislosti s výsledky monitorování, s výsledky kontrol a auditů, - ověření poskytování informací o povolených expozicích škodlivinám včetně sledování používání OOPP atd. Reaktivní monitorování zahrnuje zejména : - monitorování mimořádných událostí a jejich ohlášení včetně skoronehod, jiných ztrát (škod na majetku), nedostatečného výkonu v oblasti BOZP a selhání systému řízení, - monitorování nebezpečného jednání, nebezpečných pracovních podmínek, - monitorování nedostatků zjištěných vlastní kontrolou včetně nedostatků zjištěných příslušnými kontrolními orgány, - stížnosti zaměstnanců a zainteresovaných stran, - monitorování nepřítomnosti zaměstnanců na pracovišti z důvodu onemocnění (včetně nepřítomnosti zaměstnanců z důvodu poškození zdraví nemocí, která vznikla z vykonávané práce). Organizace v souladu s výše uvedeným stanoví postupy monitorování expozic pro všechny používané nebezpečné látky a činnosti a stanoví rozsah a termíny kontrol stavu používaných technických zařízení, dodržování pracovních postupů, dodržování předpisů k zajištění BOZP, předpisů týkajících se ochrany životního prostředí a požární ochrany (které se na ni vztahují), používání OOPP a dokumentuje výsledky těchto kontrol včetně výsledku kontrol realizace stanovených nápravných a preventivních opatření. K ověření funkčnosti a výkonnosti systému řízení BOZP a jeho jednotlivých prvků stanoví rozsah a termíny kontrol systému včetně stanovení kritérií pro vyhodnocení jeho účinnosti a dokumentuje jejich výsledky. Těmito kontrolami průběžně a ve stanovených termínech ověřuje zejména, zda je plněna politika BOZP a stanovené cíle a zda jsou plněny požadavky předpisů. Organizace na základě požadavků předpisů také monitoruje a zaznamenává zdravotní stav zaměstnanců vystavených určitým nebezpečím, s následným možným poškozením zdraví (nemocí z povolání, onemocněním způsobeným vykonávanou prací atd.) a zavede vhodný systém kontroly. Za tím účelem stanoví, kterých prací prováděných v organizaci a kterých zaměstnanců se bude tato činnost týkat. Současně se zabezpečením preventivní péče zajistí vedení dokumentace o zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci, stanovení a dokumentování osob určených k poskytnutí první pomoci a míst poskytnutí lékařského ošetření v případě vzniku
38
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
mimořádné události. S výsledky provedených kontrol seznámí odpovědné osoby a stanoví opatření a termíny k odstranění zjištěných neshod. Jednou z kontrol, kterou se prověřuje efektivnost a účinnost systému řízení BOZP v celém jeho rozsahu, je audit systému řízení. Audit systému řízení BOZP Organizace stanoví a udržuje program a postupy pro provádění periodického auditu systému k ověření, zda je systém řízení BOZP funkční a jeho prvky vhodné a adekvátní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Audit systému provádí odborně způsobilé osoby (auditoři), nezávislé ve vztahu k předmětu auditu (tj. nezávislé na osobách s přímou odpovědností za kontrolované oblasti). Pravidelnými audity systému řízení BOZP organizace ověřuje, zda je systém řízení zaveden a udržován v souladu s politikou BOZP, stanovenými cíli a celkovou strategií organizace a zda je efektivní a účinný s ohledem na závazek neustálého zlepšování. Organizace stanoví program auditu včetně časového rozvrhu tak, aby vycházel především z výsledků hodnocení rizik vyplývajících z prováděných činností a z výsledků předchozích auditů (součástí každého auditu je přezkoumání výsledků předchozích auditů). Postupy pro provádění auditu zpracuje tak, aby pokrývaly rozsah, četnost, metodologie a odbornosti, odpovědnosti, požadavky na vedení auditu a hlášení výsledků z auditu. Audit systému řízení BOZP zahrnuje ověření zejména : - vhodnosti a efektivnosti politiky BOZP, - účasti zaměstnanců na plnění politiky a stanovených cílů, - stanovení odpovědností a pravomocí, - dokumentace systému řízení BOZP, - úrovně komunikace mezi vedením a zaměstnanci a ostatními zainteresovanými stranami, - plnění preventivních a nápravných opatření vyplývajících z kontrol, - prevence mimořádných událostí, připravenosti a schopnosti reakce na mimořádné události, - smluvních činností a nákupu včetně postupu při výběrových řízeních mezi dodavateli zboží (výrobků) nebo služeb, - postupu a výsledků monitorování a měření, - postupu při vyšetřování pracovních úrazů, nemocí způsobených výkonem práce a incidentů včetně jejich vlivu na výkonnost systému řízení BOZP, - plnění závěrů z přezkoumání systému řízení BOZP, provedeného managementem organizace, - plnění závazku neustálého zlepšování. Auditem se případně prověří i další kritéria nebo prvky, kterými lze v rámci auditu ověřit vhodnost a výkonnost systému řízení BOZP v organizaci. Výsledky auditu uvede organizace (auditoři) do zprávy z auditu, která představuje základní informaci pro management organizace o stavu systému a potřebě přijetí nápravných opatření v případě zjištěných neshod.
39
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
S výsledky auditu a zjištěnými neshodami organizace seznámí především zaměstnance odpovědné za úseky, kterých se zjištěné neshody týkají. Výsledky z auditu jsou jedním z podkladů pro přezkoumání systému řízení BOZP a zároveň podkladem pro stanovení nápravných opatření. Nápravná a preventivní opatření V rámci nápravných a preventivních opatření organizace stanoví a udržuje postupy zahrnující požadavky na identifikování a analyzování neshod v systému řízení BOZP, určení příčin neshod a stanovení opatření k jejich odstranění, vyhodnocení potřeby opatření, kterým se zamezí opakování neshod ze stejných příčin, záznamy výsledků provedených opatření, vytvoření systému prevence, sledování, výstrahy a likvidace pro případ havarijního úniku látek způsobujících znečištění vody a/nebo půdy a/nebo ovzduší, vyšetřování příčin vzniku mimořádných událostí a jejich následků včetně vyšetřování skoronehod, vyhotovení a vedení dokumentace stanovené předpisy, evidenci a statistické zpracování údajů o příčinách a následcích mimořádných událostí, stanovení a provádění vhodných nápravných a preventivních opatření včetně vyhodnocení jejich účinnosti. V souvislosti s tím zaznamenává všechny změny, které vyplynou z nápravných a preventivních opatření přijatých na základě výsledků vyšetřování mimořádných událostí a skoronehod, z výsledků auditu a dílčích kontrol realizovaných v rámci monitorování systému a zahrne je do procesu přezkoumání prováděného vedením organizace.Nápravná a preventivní opatření jsou nástrojem k naplnění závazku neustálého zlepšování. V. Přezkoumání vedením organizace Vrcholové vedení organizace alespoň jednou ročně přezkoumává systém řízení BOZP v zájmu ověření jeho vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti, a to s ohledem na politiku BOZP, stanovené cíle a cílové hodnoty, výsledky vyšetřování příčin mimořádných událostí, výsledky monitorování, kontrol a auditu, ověření vhodnosti organizačních změn, adekvátnost zdrojů, přiměřenost postupů v oblasti řízení rizik a plnění požadavku na pokrytí systémem řízení veškerých aktivit organizace včetně jejich vlivu na životní prostředí. V rámci přezkoumání se zároveň ověří, zda systém řízení BOZP je skutečně integrální součástí celkového systému řízení uplatňovaného v dané organizaci a zda je v souladu s její celkovou strategií, ověří stav připravenosti na řešení a likvidaci mimořádných událostí a stav preventivních opatření k zamezení, resp. snížení možnosti jejich vzniku, zhodnotí pokrok v plnění cílů a nápravných opatření a účinnost opatření, která vyplynula z předchozího přezkoumání, vyhodnotí potřebu změn systému řízení, stanoví opatření nutná pro včasnou nápravu, stanoví nové priority pro plánování a neustálé zlepšování. Na základě výsledků přezkoumání stanoví vedení organizace nové nebo aktualizuje (upřesní) stávající cíle, provede potřebné změny v politice BOZP, případně v dalších
40
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
prvcích systému řízení, a to s ohledem na závazek neustálého zlepšování a provede potřebné změny a opatření vedoucí k zvýšení výkonnosti a efektivnosti systému řízení. Organizace zjištění vyplývající z přezkoumání zaznamená (dokumentuje), sdělí je zaměstnancům odpovědným za realizaci příslušného prvku systému řízení, ostatním zaměstnancům organizace nebo jejich zástupcům a zainteresovaným stranám, kterých se týkají, případně výboru pro BOZP, je-li v organizaci ustaven. VI. Neustálé zlepšování Zavedení systému řízení BOZP v organizaci není jednorázovou záležitostí. Naopak zavedený systém řízení je zapotřebí aktualizovat a přizpůsobovat změnám podmínek a nově vzniklým situacím v organizaci, a to na základě výsledků jeho monitorování, kontrol, auditů, vyšetřování mimořádných událostí a přezkoumání, s cílem dosáhnout naplnění základního principu, kterým je neustálé zlepšování systému řízení. Neustálé zlepšování systému řízení BOZP je opakující se nekončící proces, který před vedení organizace a její zaměstnance staví na úseku řízení BOZP stále nové úkoly a cíle, jejichž splnění vede k zlepšování celkové výkonnosti systému řízení, k trvalému zvyšování úrovně BOZP a tím i k vyšší prosperitě organizace. To je také hlavním cílem a smyslem zavádění systémů řízení BOZP v organizacích. Za tím účelem management organizace stanoví, udržuje a dokumentuje opatření vedoucí k neustálému zlepšování systému řízení BOZP (v návaznosti na celkový systém řízení uplatňovaný v organizaci), zejména s ohledem na : -
stanovené cíle v oblasti BOZP, výsledky identifikace nebezpečí a hodnocení rizik, výsledky monitorování a měření, výsledky vyšetřování mimořádných událostí a incidentů, aktuální požadavky předpisů včetně nových poznatků a relevantních informací z oblasti BOZP, - požadavek trvalého zvyšování úrovně kultury práce a celkové pracovní pohody, výsledky a doporučení vyplývající z auditu systému řízení BOZP, - závěry z přezkoumání systému řízení BOZP, - doporučení zaměstnanců a ostatních zainteresovaných stran ke zlepšení úrovně BOZP (případně výboru pro BOZP, pokud je v organizaci ustaven), - výsledky programů na podporu zdraví zaměstnanců (pokud jsou v organizaci realizovány). V souvislosti s tím je vhodné provádět (zpravidla vedení organizace) sebehodnocení (uvážené hodnocení), jehož výsledkem je názor nebo úsudek o efektivnosti organizace a o účinnosti systému řízení BOZP, který slouží k identifikování oblastí, kam investovat zdroje pro zlepšování. Vedení organizace může v zájmu neustálého zlepšování provádět také porovnávání dosažené úrovně BOZP a efektivnosti systému řízení s výsledky, dosaženými v jiných
41
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
organizacích, např. i v rámci vztahu dodavatel - odběratel. Porovnávat lze například: úroveň prevence - realizovaných preventivních opatření v oblasti BOZP, ochrany životního prostředí a požární ochrany, stav na úseku - pracovní úrazovosti, preventivní péče o zaměstnance, pracovních podmínek, pracovního prostředí apod. Realizace principů a zásad národní příručky v praxi Požadavek Mezinárodní organizace práce (ILO), aby stát zajistil prostřednictvím svých orgánů vypracování a poskytnutí organizacím tzv. podnikových příruček, s návodem k zavedení systému řízení BOZP, které by vycházely z národní příručky zpracované v souladu s metodickým návodem uvedeným v příručce ILO - OSH 2001, je v České republice již postupně plněn. Jednou z příruček, kterou mohou organizace v zájmu zvyšování úrovně BOZP využít, je příručka "Bezpečný podnik", zpracovaná Českým úřadem bezpečnosti práce v souladu s principy a zásadami stanovenými pro systémy řízení BOZP v této národní příručce.Příručka "Bezpečný podnik" splňuje výše uvedené podmínky a zároveň vzájemnou kompatibilitou svých požadavků s požadavky dokumentu OHSAS 18001, norem pro systém řízení jakosti a systém environmentálního řízení, vytváří podmínky pro zavedení integrovaného systému řízení zahrnujícího jak oblast bezpečnosti práce a ochrany zdraví, tak i ochrany životního prostředí a jakosti. Navíc požadavky stanovené k zavedení systému řízení BOZP v ní uvedené, vycházejí zároveň z principů a zásad uplatňovaných "Správnou praxí" a příručkou ILO - OSH 2001 a jsou v souladu i s "Novou strategií Evropské unie v oblasti BOZP na léta 2002 až 2006". Vzhledem k náročnosti, rozsahu a zaměření není tato příručka vhodná pro aplikaci v malých organizacích. Pro tyto organizace jsou určeny příručky více odpovídající jejich podmínkám (jejich zpracovateli jsou např. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Státní zdravotní ústav a další). Plnění požadavků podnikových příruček k zavedení systému řízení BOZP (zpracovaných na základě této národní příručky) není zákonnou povinností. Motivujícím prvkem pro uplatňování těchto příruček v praxi proto musí být především zájem managementu organizací usilovat ve spolupráci se všemi zaměstnanci o zvyšování úrovně BOZP, a tím o snižování nákladů spojených s odstraňováním následků mimořádných událostí. Dostatečným důvodem k takovémuto přístupu ze strany organizací by měla být skutečnost, že kromě nákladů na obnovu poškozeného majetku se v případě vzniku mimořádné události zpravidla jedná také o náklady představované sankcemi uloženými organizacím v důsledku porušení zákonných povinností na úseku BOZP, poškození zdraví osob nebo životního prostředí, včetně nákladů na odškodnění. Tyto výdaje mohou ve svém souhrnu výrazně ovlivnit provoz dané organizace a odčerpat prostředky, které by jinak mohla využít v zájmu zvyšování úrovně BOZP a svého dalšího rozvoje. Vytváření podmínek pro bezpečnou práci, a tím snižování zbytečných výdajů souvisejících se vznikem mimořádných událostí, by tak mělo být prvořadým zájmem managementu organizací.
42
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
oddíl C. Podnikový dokument o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci 1. Úvod 2. Dokument o aktivním přístupu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví 3. Odpovědnosti 4. Rizika ohrožující zdraví a bezpečnost, která vznikají při naší pracovní činnosti 5. Konzultace se zaměstnanci 6. Bezpečné stroje a zařízení 7. Bezpečná manipulace s materiály a jejich bezpečné používání 8. Informování, instruování a dozor 9. Odborná způsobilost pro plnění úkolů a školení 10. Úrazy, první pomoc a nemoci z povolání 11. Monitorování 12. Havarijní postupy – požár a evakuace 13. Některé hlavní rizikové oblasti 1. Úvod Co je dokument o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví? Váš dokument o aktivním přístupu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vysvětluje, jakým způsobem řídíte bezpečnost a ochranu zdraví ve vaší organizaci. Je to specifický dokument, který ukazuje, kdo co dělá, kdy to dělá a jak. V tomto návodu je uveden příklad dokumentu o aktivním přístupu k zajištění, který můžete použít, doplnit a mít jej uložen na vašem pracovišti. Nejste však povinen tento dokument nebo formát použít. Můžete si zvolit jiný způsob zaznamenání a uložení příslušných informací. Předložený formát vám dává představu, jaký druh informací musíte zaznamenat. Jaký je význam dokumentu o aktivním přístupu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví? Dokument je výchozím dokladem o řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na vašem pracovišti. Je to váš závazek plánovat a řídit bezpečnost a ochranu zdraví. Je klíčem k dosažení přijatelného standardu, ke snížení počtu úrazů a případů nemocí z povolání a ukazuje vašim zaměstnancům, že pečujete o jejich zdraví a bezpečnost. Kdo má co dělat? Až na několik málo výjimek spočívá odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví na vás jako zaměstnavateli. Avšak mnohými každodenními úkoly může být někdo pověřen. Vaše prohlášení by mělo jasně ukázat, jak jsou tyto úkoly rozděleny, avšak mějte na paměti, že celkovou odpovědnost nesete vy.Váš dokument byste měl konzultovat s vašimi zaměstnanci (prostřednictvím zástupců pro bezpečnost, pokud je máte). Z dokumentu by měl každý být schopen přesně zjistit, kdo za co odpovídá.
43
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Kdy a jak by to měl dělat. V dokumentu by měla být popsána vaše opatření, tj. postupy, které máte zavedeny k zajištění zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Můžete se odvolat na další dokumenty, např. pracovní řád, kontrolní seznamy, vzdělávací programy, havarijní instrukce apod. Jak často je nutno dokument o aktivním přístupu k zajištění revidovat? Dokument o aktivním přístupu k zajištění BOZP by měl být přezkoumáván a případně revidován na základě získaných zkušeností anebo v důsledku provozních nebo organizačních změn. Je užitečné provádět přezkoumání pravidelně (např. ročně). Je třeba dělat ještě něco jiného? Ano, máte zákonné povinnosti ještě podle dalších právních předpisů. Zejména podle zákoníku práce, zákona o ochraně veřejného zdraví a na ně navazujících nařízení vlády a vyhlášek. Musíte provádět hodnocení rizik vznikajících při vašich pracovních činnostech a realizovat odpovídající bezpečnostní opatření a evidovat a hlásit pracovní úrazy. V závislosti na druhu vaší práce se na vás mohou vztahovat i další specifické právní předpisy. PAMATUJTE: To, co napíšete v dokumentu, se musí uskutečňovat v praxi. Směrodatným testem jsou skutečné podmínky na pracovišti, nikoli jak dobře je dokument zpracován. Jak použít tento návod Tento návod je rozdělen do tří částí. Přímo do předlohy můžete vypsat odpovědnosti v rámci organizace a vaše opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti vašich zaměstnanců. Po straně jsou ke každému oddílu připojeny poznámky, které by vám měly pomoci. V těchto poznámkách a na konci tohoto návodu je uveden odkaz na některé užitečné publikace. 2. Dokument o aktivním přístupu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví Organizace, která prohlášení o aktivním přístupu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví předkládá: (název společnosti) Účelem dokumentu je vyjádřit závazek vedení organizace: - zajistit vhodnou kontrolu nad riziky ohrožujícími zdraví a bezpečnost, která vznikají při pracovních činnostech; - konzultovat se zaměstnanci záležitosti, které ovlivňují jejich zdraví a bezpečnost; - zajistit a udržovat bezpečné stroje a zařízení; - zajistit bezpečnou manipulaci s materiály a jejich bezpečné používání; - zajistit informování a instruování zaměstnanců a dozor nad nimi; - zajistit, aby všichni zaměstnanci byli způsobilí pro plnění svých úkolů a poskytnout jim vhodné školení; - předcházet vzniku úrazů a nemocí z povolání; - udržovat bezpečné a zdravé pracovní podmínky; - podle potřeby a v pravidelných intervalech způsob zajištění přezkoumávat a
44
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
revidovat. Podepsán: (zaměstnavatel) Datum: Datum přezkoumání: 3. Odpovědnosti 1. Celkovou a konečnou odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví má: Poznámka 1 - Zde musí být uvedeno vaše jméno, resp. jméno statutárního zástupce. Jako zaměstnavatel (živnostník, většinový společník nebo ředitel), máte za bezpečnost a ochranu zdraví celkovou odpovědnost. 2. Osoba, které je delegována odpovědnost za prosazování aktivního způsobu zajištění BOZP v každodenní praxi: Poznámka 2 - Nejste-li často přítomen nebo nemáte-li čas věnovat se každodennímu řízení, můžete tuto funkci svěřit někomu dalšímu, např. řediteli, vedoucímu provozu nebo mistrovi. Musíte zároveň zajistit, abyste jimi byl o záležitostech bezpečnosti a ochrany zdraví plně informován – za ně stále nesete celkovou odpovědnost. 3. Za udržování a zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví jsou odpovědny tyto osoby v níže uvedených oblastech: Poznámka 3 - Některé funkce můžete delegovat osobám v rámci vaší organizace, buď podle specifických oblastí v rámci pracoviště nebo podle druhu činnosti. Jméno, Odpovědnost… Specifické povinnosti těchto osob byste měl uvést v jejich popisu práce (pokud jej mají). Rovněž musíte zajistit, aby pověřené osoby byly způsobilé plnit své povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a měly dostatečné zdroje, které by jim umožnily řádně svou práci vykonávat. Je důležité, aby odpovědnosti byly jasně stanoveny – tím se zajistí, aby vzniklé problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví mohly být ohlášeny správné osobě, která je může vyřešit. Můžete do prohlášení vložit diagram nebo schéma znázorňující vaši organizační strukturu. 4.
Všichni zaměstnanci jsou povinni: - spolupracovat s vedoucími pracovníky v záležitostech bezpečnosti a ochrany zdraví; - dodržovat bezpečně pracovní postupy a bezpečnostní nařízení; - vhodným způsobem pečovat o své vlastní zdraví a bezpečnost; - veškeré problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví hlásit příslušné osobě (podle údajů uvedených v tomto dokument o aktivním přístupu k zajištění BOZP). Poznámka 4 - Zaměstnanci jsou ze zákona povinni pečovat o své zdraví a bezpečnost i o zdraví a bezpečnost osob, kterých se bezprostředně dotýká jejich jednání a spolupracovat s vámi, aby vám pomohli dodržovat právní
45
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
předpisy.Rovněž pokud zaměstnanci mají nějaké obavy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, musejí přesně vědět, na koho by se měli obrátit, aby jejich problémy mohly být řešeny. 4. Rizika ohrožující zdraví a bezpečnost, která vznikají při naší pracovní činnosti Hodnocení rizika bude provádět: Osoba, které budou oznámeny výsledky hodnocení rizika: Opatření nutná k odstranění/omezení rizika bude schvalovat: Osoba odpovědná za zajištění realizace požadovaných opatření: Osoba, která bude kontrolovat, zda zavedená opatření odstranila/omezila riziko: Hodnocení bude přezkoumáváno v intervalu nebo v případě vzniku pracovního úrazu nebo změn v pracovní činnosti. Poznámka - Hodnocení rizika ohrožujícího zdraví a bezpečnost musíte provést pro každou pracovní činnost s ohledem na možné ohrožení osob a možnost vzniku škody, která může být vaší pracovní činností ovlivněna. Při tom musíte zvážit, zda jste splnil požadavky právních předpisů – viz zákoník práce a vyhl. MZd č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií. Některé příklady hlavních oblastí, kterým byste měl věnovat pozornost, naleznete na konci tohoto návodu. Do hodnocení rizika musíte zapojit řadu různých osob, včetně vašich zástupců pro záležitosti bezpečnosti a zaměstnanců. Výsledky vašeho hodnocení rizika jste povinen zaznamenat ve zvláštním dokumentu. V dokumentu o aktivním přístupu k zajištění uveďte pouze vaše opatření zajišťující, aby se hodnocení prováděla a neustále aktualizovala. Po provedeném hodnocení rizika jste povinen učinit nezbytná opatření, aby se riziko odstranilo nebo omezilo na nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň. Hodnocení rizik by se mělo provádět v intervalech stanovených pro jednotlivá pracoviště podle rizikovosti práce. 5. Konzultace se zaměstnanci Zástupcem (zástupci) zaměstnanců je (jsou): Konzultace se zaměstnanci je zajištěna takto: Poznámka - Je vaší povinností zeptat se svých zaměstnanců na jejich názor. Jestliže je ve Vaší organizaci odborová organizace a tato odborová organizace jmenovala zástupce pro bezpečnost při práci, jste povinen s nimi konzultovat záležitosti, jež mají vliv na zaměstnance, které zastupují – viz zákoník práce. Jestliže nemáte odborovou organizaci, musíte konzultovat se zaměstnanci buď přímo nebo prostřednictvím voleného zástupce – viz zákoník práce.
46
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Jako forum pro konzultace můžete použít váš závodní výbor nebo jiné shromáždění. Máte-li komisi pro bezpečnost a ochranu zdraví, můžete uvést, čím se zabývá, kdo jsou její členové a jak často se schází. 6. Bezpečné stroje a zařízení Osoba odpovědná za vyhledávání (identifikaci) všech strojů a zařízení, které vyžadují údržbu: Osoba odpovědná navržení bezpečných a účinných postupů údržby: Osoba odpovědná za provedení údržby u identifikovaných strojů a zařízení: Osoba, které je třeba hlásit problémy a nedostatky zjištěné u strojů a zařízení: Poznámka - Musíte zajistit, aby byly vyhledány (identifikovány) veškeré stroje a zařízení (např. vysokozdvižné vozíky, vozidla, plynové spotřebiče, žebříky, elektrická zařízení, vzduchojemy, vzduchotechnický systém), které vyžadují údržbu (např. prohlídku před začátkem směny, servisní úkony, revize), a aby se tato údržba skutečně prováděla. Může být účelné zavést deník údržby k zaznamenávání úkonů údržby. Před pořízením nových nebo použitých strojů a zařízení jste povinen zkontrolovat, zda splňují normy bezpečnosti a ochrany zdraví. Další pokyny naleznete v nař. vlády č. 378/2003 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz zařízení. 7. Bezpečná manipulace s materiály a jejich bezpečné používání Osoba odpovědná za identifikaci všech zdraví škodlivých a nebezpečných materiálů: Osoba odpovědná za provádění hodnocení rizik: Osoba odpovědná za realizaci opatření přijatých na základě hodnocení rizik: Osoba odpovědná za seznámení všech zaměstnanců s výsledky hodnocení rizik, která je ohrožují: Hodnocení budou přezkoumávána v intervalu nebo v případě změn v pracovní činnosti. Poznámka - Musíte zhodnotit rizika všech látek škodlivých zdraví - viz zákoník práce, vyhl. č. 89/2001 Sb. a nař. vl. č.178/2001 Sb. Hodnocení byste měl provést pro materiály, které používáte (např. lepidla, barvy, čisticí prostředky, rozpouštědla), i pro látky, které při vašich pracovních činnostech vznikají (např. prach, kouř, výpary). Vaším hodnocením by mělo být identifikováno jakékoli riziko ohrožující zdraví. Jestliže se takové riziko zjistí, je třeba, abyste učinil opatření k jeho odstranění nebo omezení.
47
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
8. Informování, instruování a dozor Osoba odpovědná za zajištění vhodného způsobu informování a instruování zaměstnanců: Osoba, kterou lze požádat o radu v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví: Osoby, které organizují/provádějí/monitorují dozor nad mladistvými pracovníky/učni: Osoba odpovědná za zajištění, že našim zaměstnancům, kteří pracující na pracovištích jiného zaměstnavatele, budou podány příslušné informace ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví: Poznámka - Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům, seznamovat zaměstnance se vším, co mají znát o bezpečnosti a ochraně zdraví. Vhodnou formou jsou kromě školení a instruktáží i vývěsky, bezpečnostní značky a návody, informační letáky a bezpečnostní plakáty. Je nutné, abyste měl vy i zaměstnanci přístup ke kompetentním radám v záležitostech bezpečnosti a ochrany zdraví, buď v rámci vaší organizace, nebo z externích zdrojů (např. od organizací zaměstnavatelů, obchodních sdružení, odborů, konzultantů). Jestliže zaměstnáváte mladistvé pracovníky a/nebo přijímáte učně nebo studenty na praxi, jste povinen zajistit, aby byli řádně instruování a kontrolováni. Rovněž jste povinen provádět specifické hodnocení rizika se zřetelem k mladistvým – musíte brát v úvahu jejich nezkušenost, nedostatečné vědomí rizika a nedospělost. Jestliže vaši zaměstnanci odcházejí plnit úkoly (dodávky) k jinému zaměstnavateli (např. jste-li dodavatelem), musíte zkontrolovat, zda byli tímto zaměstnavatelem/společností náležitě seznámeni s podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví na dotyčném pracovišti. 9. Odborná způsobilost pro plnění úkolů a školení Osoba, která zajišťuje nástupní školení všech zaměstnanců: Osoba, která zajišťuje specifické pracovní školení: Specifické práce, které vyžadují zvláštní školení: Osoba/místo, kde se uchovávají záznamy o školení: Osoba, která identifikuje, organizuje a monitoruje školení: Poznámka - Všichni zaměstnanci musí při nástupu do zaměstnání absolvovat nástupní školení o bezpečnosti a ochraně zdraví. Toto školení může být spojeno s poskytnutím dalších užitečných informací (např. o výplatě, dovolené a pracovní době). Musí zahrnovat základní informace o bezpečnosti a ochraně zdraví. o první pomoci a požární bezpečnosti. Zaměstnancům je třeba poskytnout specifické školení o vykonávané práci, včetně aspektů bezpečnosti a ochrany zdraví při konkrétní činnosti. Školení musíte provádět také při změnách pracovních podmínek a změně pracovního prostředí pokud mohou ovlivnit pracovní rizika. Některá odborná školení mají stanovené periodické lhůty.
48
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Některé práce vyžadují doplňkové zvláštní školení (např. ruční manipulace, řízení motorových vozidel, obsluha zdvihacích zařízení, práce v kontrolovaném pásmu a odstraňování azbestu). Můžete poukázat na vzdělávací program vaší společnosti. Je důležité vést záznamy o školení (i když školení provádíte uvnitř podniku), abyste mohl prokázat, že zaměstnanci byli vyškoleni. Záznamy o školení byste měl sledovat, aby se v případě potřeby uskutečnilo opakovací školení. 10. Úrazy, první pomoc a nemoci z povolání Zdravotní dozor vyžadují zaměstnanci, kteří vykonávají tyto práce: Osoba, která organizuje zdravotní dozor: Osoba/místo, kde se uchovávají záznamy o zdravotním dozoru: Místo (místa), kde se nachází skříňka (skříňky) první pomoci: Osoba (osoby) pověřená poskytováním první pomoci: Veškeré úrazy a případy nemocí z povolání se zaznamenávají v knize úrazů. Osoba/místo, kde je tato kniha uložena: Osoba odpovědná za hlášení všech úrazů, nemocí a nebezpečných událostí příslušnému orgánu: Poznámka : Zaměstnanci, kteří vykonávají určité práce, musí být podrobeni zdravotnímu dozoru (např. práce s moukou, olovem, chrómem, azbestem, izokyanáty a některými chemickými látkami nebo v hlučném prostředí). Tím se včas odhalí případné zdravotní problémy, aby bylo možno učinit opatření dříve, než se stav zaměstnance zhorší. Všechny potřebné oblasti a druhy zdravotního dozoru by mělo identifikovat vaše hodnocení podle vyhl. č. 89/2001 Sb. Vaše záznamy by měly obsahovat podrobné údaje o zaměstnancích, postupy zdravotního dozoru, datum a závěry. Vlastní zdravotnické záznamy, které jsou důvěrné, by měly být uloženy u lékaře, který dozor provádí. Poskytnutím okamžité první pomoci lze předejít tomu, aby se z drobného úrazu stal úraz vážný. Přinejmenším musíte mít skříňku první pomoci a určit osobu, která první pomoc poskytuje. Zaznamenávání úrazů (i drobných) vám pomůže odhalit, zda máte v určité oblasti problémy. Některé druhy úrazů a nemocí z povolání jste povinen hlásit, s použitím formuláře uvedeného v nař. vl.č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. 11. Monitorování Opatření, kterými budeme kontrolovat vaše pracovní podmínky a zajišťovat, aby se dodržovaly bezpečné pracovní postupy: Osoba odpovědná za vyšetřování úrazů: Osoba odpovědná za vyšetřování příčin nemoci z povolání:
49
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
Osoba odpovědná za realizaci opatření k prevenci úrazů a nemocí z povolání přijatých na základě výsledků vyšetřování: Osoba oprávněná dát pokyn zaměstnanci, aby se podrobil zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek: Poznámka : Musíte být schopen prokázat, že kontrolujete pracovní podmínky a systémy, tj. že monitorujete bezpečnost a ochranu zdraví. Monitorování lze vykonávat jednak preventivně a jednak následně, tj. dříve než se něco nežádoucího přihodí, a poté, co se něco nežádoucího přihodí. PREVENTIVNĚ vy nebo jiná pověřená osoba provádíte kontroly, přijímáte hlášení od vedoucích pracovníků, provádíte namátkové kontroly i oficiální inspekce bezpečnosti atd. Právo provádět kontroly a vyšetřovat úrazy mají též odboroví zástupci pro záležitosti bezpečnosti a ochrany zdraví. NÁSLEDNĚ se vyšetřují veškeré vzniklé úrazy. Vyšetřování úrazů je užitečným prostředkem, kterým můžete přezkoumávat vaše bezpečnostní systémy – ptát se sám sebe, proč k úrazu v podstatě došlo, a co můžete učinit, aby se neopakoval. Podobně, jestliže několik vašich zaměstnanců má absenci z důvodu podobného onemocnění, může to znamenat, že v jejich práci existuje určitý problém, který onemocnění způsobuje. Jestliže zjistíte, že někde byly nedostatky, proveďte nápravu. Zaměstnanec je povinen podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, pouze na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance, který je uveden v pracovním řádu organizace. Podnikový dokument o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci 12. Havarijní postupy – požár a evakuace Osoba odpovědná za zajištění, že bude provedeno hodnocení rizika požáru a jeho závěry realizovány: Osoba, která kontroluje únikové cesty/ v intervalech: Osoba, která udržuje a kontroluje hasicí přístroje/v intervalech: Osoba, která testuje poplašná zařízení/ v intervalech: Cvičení nouzové evakuace se bude provádět v intervalech: Poznámka : Jste povinen provádět hodnocení rizika požáru, stejným způsobem, jako provádíte hodnocení rizika ohrožujícího zdraví a bezpečnost. O vašich povinnostech vás může informovat váš místní hasičský sbor. U únikových cest, hasicích přístrojů a poplašných zařízení byste měl uvést, kdo je kontroluje, v jakých intervalech, jakož i kde se nacházejí. Pro případ požáru nebo nouzové evakuace z jiného důvodu musíte mít zaveden rutinní postup. Je třeba, abyste pravidelně testoval vaše poplašná zařízení a postupy nouzové evakuace.
50
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci materiál vypracovaný v rámci projektu SME-FIT: Business support programme II
13. Rizika ohrožující zdraví a bezpečnost, která vznikají při naší pracovní činnosti Hodnocení rizika bude provádět: Osoba, které budou oznámeny výsledky hodnocení rizika: Opatření nutná k odstranění/omezení rizika bude schvalovat: Osoba odpovědná za zajištění realizace požadovaných opatření: Osoba, která bude kontrolovat, zda zavedená opatření odstranila/omezila riziko: Hodnocení bude přezkoumáváno v intervalu nebo v případě vzniku pracovního úrazu nebo změn v pracovní činnosti. Poznámka : Hodnocení rizika ohrožujícího zdraví a bezpečnost musíte provést pro každou pracovní činnost s ohledem na možné ohrožení osob a možnost vzniku škody, která může být vaší pracovní činností ovlivněna. Při tom musíte zvážit, zda jste splnil požadavky právních předpisů – viz. zákoník práce a vyhláška MZd č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií. Některé příklady hlavních oblastí, kterým byste měl věnovat pozornost, naleznete na konci tohoto návodu. Do hodnocení rizika musíte zapojit řadu různých osob, včetně vašich zástupců pro záležitosti bezpečnosti a zaměstnanců. Výsledky vašeho hodnocení rizika jste povinen zaznamenat ve zvláštním dokumentu. V dokumentu o aktivním přístupu k zajištění uveďte pouze vaše opatření zajišťující, aby se hodnocení prováděla a neustále aktualizovala. Po provedeném hodnocení rizika jste povinen učinit nezbytná opatření, aby se riziko odstranilo nebo omezilo na nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň. Hodnocení rizik by se mělo provádět v intervalech stanovených pro jednotlivá pracoviště podle rizikovosti práce. Podkladové materiály: server Ministerstva práce a sociálních věcí ČR BozpInfo.cz bozp-po.cz
51