MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011
str. 13
• SLOVO HEJTMANA • Leden Zaãátkem kaÏdého nového roku rekapitulujeme ten minul˘ a hlavnû se zam˘‰líme nad tím, co nás ãeká. Je toho hodnû, co mû napadá a nezastírám, Ïe ani tento rok 2011 nebude jednoduch˘. Pfii v‰ech tûch starostech a v médiích dostateãnû rozebíran˘ch hrozbách doufám, Ïe si u nás na Vysoãinû dokáÏeme najít a proÏívat ty pfiíjemné a pozitivní stránky na‰ich v‰edních i sváteãních dnÛ. I proto se chci dnes podûlit o své dojmy z jedné oblasti, která mne docela tû‰í. Mezi prioritami, na nûÏ se soustfieìujeme, je i propagace Vysoãiny, jejích krás i v˘sledkÛ práce na‰ich lidí. Pfiitom se snaÏíme spolupracovat s mûsty i s podnikatelsk˘mi subjekty. Jedním z v˘sledkÛ je zavedení znaãky regionální produkt. Proveden˘ prÛzkum nám ukázal, Ïe propagaãní, prodejní a v˘stavní akce s nabídkou regionálních produktÛ se zapisují do povûdomí obãanÛ. JestliÏe pfied rokem sly‰el nebo vûdûl, Ïe kraj Vysoãina má pro regionální v˘robky a produkty svoji znaãku, kaÏd˘ tfietí obyvatel, letos na podzim to byl jiÏ kaÏd˘ druh˘. A pfiib˘vá tûch, ktefií pfii nákupech upfiednostÀují produkty ze svého kraje. Jedním z konkrétních projevÛ jejich propagace bylo, jak se spolupráce na‰í krajské pfiíspûvkové organizace Vysoãina Tourism s podnikateli projevila pfii pfiípravû v˘znamné akce, na níÏ se nበkraj podílel jako jedin˘ za âeskou republiku. První adventní nedûli loÀského roku se v praÏském hotelu Hilton konal uÏ pát˘ Mezinárodní vánoãní bazar. Cílem tradiãního projektu, kter˘ je podporován mezinárodními organizacemi i diplomatick˘mi komunitami z celého svûta, je finanãní podpora ãesk˘ch charitativních organizací. Na bazar se sjelo na nûkolik tisíc náv‰tûvníkÛ. Tuto v˘jimeãnou charitativní akci pofiádá Asociace manÏelek diplomatÛ s patronkou Livií Klausovou. Prodejního veletrhu se ‰irok˘m sortimentem nabízeného zboÏí se zúãastnilo celkem 47 zemí z celého svûta. Své viditelné místo tu mûl i stánek kraje Vysoãina, ve kterém si mohli náv‰tûvníci vybrat z celé ‰kály tradiãních produktÛ z Vysoãiny. Do tohoto bazaru své v˘robky vûnovaly zdarma firmy jako byly Království loutek ze Îìáru nad Sázavou, Ateliér KVAK Konû‰ín, HuÈ Anna Bûlá, Jaromûfiická mlékárna, Dale‰ické cukráfiství nebo Kostelecké uzeniny. Pfiispûly tak k propagaci své firmy i celé Vysoãiny. V˘tûÏek této akce byl vûnován na charitativní úãely a potû‰ilo mne, Ïe i sama první dáma Livie Klausová si v na‰í expozici zakoupila keramick˘ kvûtináã z Nové ¤í‰e a salám Kfieme‰ník z Kostelce. A pfiitom s upfiímn˘m nad‰ením zavzpomínala na své náv‰tûvy Vysoãiny. VÛbec si myslím, Ïe se na‰e krajská pfiíspûvková organizace Vysoãina Tourism vydala správnou cestou, kdyÏ se místo nákladn˘ch úãastí na mezinárodních veletrzích soustfiedila na spolupráci s na‰imi mûsty a podnikateli na konkrétních akcích a projektech pfiedev‰ím pro obãany âeské republiky. Líbí se mi vytváfiení balíãku nabídek k pobytí na Vysoãinû s konkrétním dal‰ím proÏitkov˘m programem. Dnes uÏ nenalákáme mnoho náv‰tûvníkÛ na Vysoãinu pouze na ubytování, prohlídku památek a procházku voÀav˘m lesem. KdyÏ ale k tûmto stálicím pfiidáme konkrétní zvlá‰tní gastronomické
záÏitky, specifické sportovní ãi pohybové vyÏití, wellnes uvolnûní nebo jiné tvÛrãí aktivity, stává se z klasické pohody v pfiíjemném prostfiedí zelené Vysoãiny i lákavé aktivní proÏití voln˘ch dnÛ podle rÛzn˘ch zájmÛ a pfiedstav. V propagaãním materiálu pfiipraveném k prezentaci na lednovém veletrhu „Regiontour 2011“ je takov˘ch komplexních programÛ skoro stovka. Pfiedpokládám, Ïe i dal‰í podnikatelé pochopí, Ïe zde mají pfiíleÏitost k rozvoji sv˘ch firem. A rÛst cestovního ruchu pfiiná‰í své ovoce zprostfiedkovanû v‰em obyvatelÛm kraje. Vysoãina Tourism nejen pfiipravuje mnohé propagaãní materiály a akce, ale spolupracuje s mûsty i na jejich akcích, coÏ bylo loni kvitováno napfi. v Telãi, Bystfiici nad Pern‰tejnem nebo Novém Mûstû na Moravû. Spojení sil a prostfiedkÛ je vÏdy uÏiteãné. O to se koneckoncÛ jako kraj snaÏíme ve v‰ech sv˘ch ãinnostech a nejde o to, kdo je pod v˘sledkem podepsan˘.
Únor Obyvatelé Vysoãiny jistû sledují s obavami v˘voj kolem situace v na‰ich nemocnicích v souvislosti s v˘zvou „Dûkujeme, odcházíme“. Absolvovali jsme mnohá obtíÏná sloÏitá jednání na v‰ech úrovních, stále se setkáváme se v‰emi zúãastnûn˘mi a hledáme dostupná fie‰ení v konkrétním ãase – vûdomi si v‰ech omezení a toho, Ïe se situace bude stále promûÀovat a my budeme muset vícekrát operativnû reagovat. Máme rozpracována rÛzná fie‰ení, ale jak skuteãnû budou zdravotnická zafiízení fungovat od 1. bfiezna 2011, nemÛÏe dnes s jistotou nikdo vûdût. Kraj Vysoãina jako zfiizovatel pûti nemocnic v regionu udûlá v‰e pro to, aby dostupnost a kvalita akutní lékafiské péãe zÛstaly v moÏné mífie zachovány. Vnímáme svou zodpovûdnost, které se nezfiíkáme, ale máme jen velmi omezené moÏnosti fie‰ení situace. Ve chvíli, kdy pí‰u s pfiedstihem tento text, není stále jasné, jak se situace v na‰ich nemocnicích vyvine. Koncem roku zaãali své volební období mnozí noví starostové, v jin˘ch na‰ich mûstech a obcích obhájili své posty jejich pfiedstavitelé z minulého období – coÏ je jistû ocenûním jejich práce samotn˘mi obãany. Z pozice kraje chceme i nadále pokraãovat v pomoci pfiedstavitelÛm v‰ech mûst a obcí – bez ohledu na stranickou pfiíslu‰nost. Nejvíce na‰í pozornosti si zvlá‰tû v zaãátcích zaslouÏí ti zaãínající starostové a ãlenové rad a zastupitelstev. Zvlá‰tû pro nû jsme koncem ledna pfiipravili setkání a podkladové materiály, jeÏ by jim mohly b˘t urãit˘m pomocníkem. SnaÏíme se pomáhat mûstÛm a obcím konkrétními grantov˘mi programy i hledat dal‰í moÏnosti pro zmírÀování stále existujících dopadÛ snad uÏ doznívající hospodáfiské krize. Jistou pfiehlídkou úspûchÛ a krás Vysoãiny byl opût leto‰ní veletrh cestovního ruchu Regiontour v Brnû, kde se v lednu nበkraj prezentoval jako místo pfiírodních krás, bohaté historie a pracovit˘ch a schopn˘ch lidí. Expozice Vysoãiny náv‰tûvníky zaujala svou pestrostí. Pfiedstavili jsme nበregion jako cíl dovolen˘ch a místo, kde je tfieba se zastavit, proto jsme na‰e v˘stavní prostory uvedli autobusovou zastávkou s logem kraje. U ní se odehrával pestr˘ program s nabídkou cílÛ této cesty po Vysoãinû. Mezi nimi se kromû jiného prezentovaly ·iklÛv ml˘n, chotûbofisk˘ pivovar, poutní místo Kfieme‰ník, vinice na Sádku. K náv‰tûvû kraje lákala i pûkná nová mapa „Vysoãinou hravû“ smûrovaná ke v‰em generacím. Pfiedvedli jsme i ukázky tradiãních fiemesel jako napfi. pfiípra-
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011 vu tûsta pro rÛzné druhy perníkÛ, v˘robu perníku, jeho zdobení v podání perníkáfiky z Moravsk˘ch Budûjovic paní Vûry Novákové nebo klasické stloukání másla Richardem BlíÏkovsk˘m z jihlavského sdruÏení Caletníci. V‰echna vût‰í mûsta vyuÏila veletrhu pro svou propagaci prostfiednictvím palety krásn˘ch materiálÛ i pfiím˘ch pozvání a informací usmûvav˘ch hostesek. Líbila se mi atmosféra spoleãného sdílení stánku Vysoãina, kde prÛbûÏnû docházelo i k mnoÏství uÏiteãn˘ch setkání. Doufám, Ïe i v budoucnosti budeme na celé Vysoãinû vnímat to, co nás spojuje.
Bfiezen V tuto chvíli, kdy kvÛli ãasné uzávûrce s del‰ím pfiedstihem pí‰u tyto fiádky, stále nevím, jak dopadne zdlouhavé jednání s vládou a lékafisk˘mi odbory o akci „Dûkujeme, odcházíme“. Absolvoval jsem bezpoãet jednání na v‰ech úrovních a se v‰emi mysliteln˘mi partnery. Jako lékafi jsem chápal poÏadavky na fie‰ení za léta nakupen˘ch problémÛ v na‰em zdravotnictví. Jako lékafii i hejtmanovi zároveÀ mi chybûly vãasné vstfiícné kroky vlády k tomu, aby se situace vyfie‰ila bez dramatick˘ch chvil s ohroÏením zdraví na‰ich obãanÛ. Souãasnû jsem ale po nûkolikerém krachu jednání nesouhlasil s formou protestu odboráfiÛ, která se neohlíÏela na totéÏ – na zachování podmínek pro léãbu na‰ich pacientÛ. Jako hejtman jsem zároveÀ musel v‰e v na‰em kraji pfiipravovat pro v‰echny alternativy krizového stavu tak, aby byla alespoÀ ãást zdravotní péãe zaji‰tûná v základní mífie podle dan˘ch omezen˘ch moÏností. Jak se v‰e vyvine v dal‰ích t˘dnech, v tomto ãase nedokáÏu s jistotou fiíct. Jen doufám, Ïe ve chvíli, kdy budete ãíst tyto fiádky, bude nejvût‰í krize na‰eho zdravotnictví v dûjinách zaÏehnána a Ïe lékafii vysly‰eli mé prosby a jsou opût na sv˘ch místech – v nemocnicích. Jako by nebylo dost problémÛ ve zdravotnictví, tak zapoãatá diskuse o nutn˘ch zmûnách v organizaci na‰eho ‰kolství vyvolala místo seriózní diskuse vá‰nû mající ãasto rovnûÏ formu nátlakov˘ch akcí. Je mi líto, Ïe se velmi ãasto v ãeské spoleãnosti místo vûcné a odpovûdné rozpravy hned vede boj. Z faktick˘ch problémÛ se ãiní politikum, místo naslouchání argumentÛm a hledání v˘chodisek se vedou pÛtky, v nichÏ nemohou b˘t vítûzové a poraÏení. Pár slov o nûãem jiném. Stále se snaÏím kromû pracovních povinností spojen˘ch s mou funkcí myslet i na bûÏné starosti a radosti lidí na Vysoãinû – tedy i své. Tak se napfiíklad tû‰ím na jaro, na více slunka a svûÏí jarní vûtfiíky. Nic proti zimû jako takové – také má své kouzlo – ale jaro je jaro. A zase se mi mísí do my‰lenek i pohled profesní – skuteãnost, Ïe zima v lednu a ve vût‰í ãásti února polevila, mû potû‰ila i proto, Ïe jsme nemuseli vynakládat enormní ãástky za zimní údrÏbu komunikací. Ty u‰etfiené prostfiedky nakonec budou potfiebné na jejich opravu – i ta krátká intenzívní zima dala silnicím zabrat. Pûknou tradicí tohoto období jsou zvlá‰tû na vesnicích Vysoãiny masopustní prÛvody – pestré veselé reje s mnoÏstvím vynalézav˘ch masek. To pûkné na nich je, jak skoro v‰ichni sousedé otvírají ma‰karám dvefie sv˘ch pfiíbytkÛ i srdcí, chystají s úsmûvem poho‰tûní pro náv‰tûvníky a jsou ochotni tolerovat s pochopením i jisté v˘stfielky a jinakosti ostatních. V‰ak v‰ichni v tom veselí vûdí, ãím a k˘m kdo je ve skuteãnosti. Snad bychom to o nûco veseleji a pfiímûji mohli umût i v bûÏném praktickém Ïivotû. V nûm pfiíli‰ ãasto vidíme váÏnû se tváfiící masky, které zastírají své skuteãné osobní zájmy. Ale dÛleÏitûj‰í pro mne jsou ti pfiímí pracovití pfiátel‰tí lidé. A tûch je na‰tûstí v‰ude – i u nás na Vysoãinû - vût‰ina.
str. 14
Duben Jednou z nejvût‰ích pfiedností Vysoãiny je na‰e ãistá pfiíroda. Krajsk˘ úfiad se prÛbûÏnû zab˘vá otázkami Ïivotního prostfiedí – kromû vlastní úfiední ãinnosti na jeho ochranu i fiadou propagaãních akcí, v˘stav a soutûÏí. Zamûfiujeme se pfiitom napfiíklad na tfiídûní odpadÛ a v‰e, co souvisí s uchováváním pÛvodního pfiírodního prostfiedí. DÛleÏitá je v˘chova na‰ich obãanÛ, aby si uvûdomovali, co v‰e nám hrozí s jeho devastací nejen prÛmyslovou v˘robou, ale i necitlivostí kaÏdého z nás. Jednou z nejpodstatnûj‰ích souãástí pfiírody je voda. V˘znam vody pro existenci Ïivota si lidé odpradávna uvûdomovali, a proto se uãili a stále se uãí vodu vyuÏívat, chránit se pfied jejími niãiv˘mi úãinky a také ovlivÀovat její kvalitu. Pro nás je dosaÏitelnost pitné vody v dostateãném mnoÏství zatím samozfiejmostí. Naproti tomu v mnoh˘ch ãástech svûta je voda komoditou, kvÛli které jsou lidé schopni vést války. Nejen potíÏe s nedostatkem pitné vody v nûkter˘ch ãástech svûta, ale i katastrofální záplavy, zneãi‰tûní vodních tokÛ a vodních nádrÏí a ztráta biologické rozmanitosti vodních ekosystémÛ ukazují na to, Ïe lidstvo musí svÛj pfiístup k vodním zdrojÛm zmûnit. I proto je 22. bfiezen od roku 1993 vyhlá‰en Organizací spojen˘ch národÛ jako Svûtov˘ den vody. Znovu jsem si tyto skuteãnosti uvûdomil pfii prohlídce v˘stavy, která byla pfiipravena krajsk˘m úfiadem a v bfieznu prezentována v sídle kraje Vysoãina. Na v˘stavû byly ke shlédnutí fotografie pramenÛ v˘znamn˘ch vodních tokÛ na území na‰eho kraje, nejv˘znamnûj‰ích ãistíren odpadních vod, úpraven vod a vodárensk˘ch nádrÏí slouÏících k zásobování pitnou vodou, i dal‰í informace z oblasti vodního hospodáfiství a rybáfiství. Krásné letecké snímky na‰ich vodních ploch uprostfied zelené pfiírody mû opût nadchly a pfiipomnûly mi na‰i zodpovûdnost na uchování tohoto bohatství. Pfii vernisáÏi v˘stavy jsme si i zasoutûÏili – pfiítomní ochutnali deset anonymních vzorkÛ pitné vody. Mezi nimi bylo pût vzorkÛ vod bûÏnû dostupn˘ch z vodovodních fiadÛ, jedna kupovaná balená voda a ãtyfii vzorky vod z podzemních zdrojÛ. Zhruba ãtyfiicítka hostÛ v˘stavy sv˘mi hlasy jednoznaãnû ocenila nejvíce chuÈ vody ze zdrojÛ podzemních vod, a to kojenecké vody z vodního zdroje Rytífisko, dále chutnaly i vzorky z vodního zdroje napájejícího vodovodní fiad v Havlíãkovû Brodû a ze zdroje v obci Kamenná. Balená voda neuspûla – asi jí na místû chybûla reklama se zázraãnou vodu srkajícími krasavicemi. âeská republika je naz˘vána "Stfiechou Evropy", neboÈ je evropsk˘m rozvodím tfií mofií: Severního, Baltského a âerného. Prakticky v‰echny její v˘znamnûj‰í vodní toky odvádûjí vodu na území sousedních státÛ. DÛsledkem této skuteãnosti je naprostá závislost na‰ich vodních zdrojÛ na atmosférick˘ch sráÏkách. Vysoãinou prochází evropské rozvodí. Zajímavostí je uvedení tohoto faktu na trase cyklostezky v Nové Bukové na Pelhfiimovsku. Domek, na kterém bylo oznaãení, pÛvodnû postavili tak, aby de‰Èová voda z jedné poloviny stfiechy stékala do Labe a z poloviny druhé do Dunaje - to v‰e v nadmofiské v˘‰ce 668 m. n. m. Na Vysoãinû se nachází nûkolik v˘znamn˘ch vodárensk˘ch nádrÏí, z nichÏ nûkteré jsou nepostradateln˘mi zdroji pitné vody i z celorepublikového hlediska. Asi nejv˘znamnûj‰ím vodárensk˘m zdrojem v âeské republice je vodní nádrÏ ·vihov na fiece Îelivce, která slouÏí k zásobování hlavního mûsta Prahy vãetnû ãásti Stfiedoãeského kraje a kraje Vysoãina pitnou vodou. PfieváÏná ãást povodí této nádrÏe se nachází právû na Vysoãinû. Z vodárenské nádrÏe Vír na fiece Svratce je
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011 zase dodávána pitná voda do brnûnské aglomerace a ãásti kraje Vysoãina. TakÏe na‰e nejvût‰í mûsta jsou do jisté míry závislá na Vysoãinû. Nám a na‰im zemûdûlcÛm to pfiiná‰í mimo jiné i mnoho omezení – zvlá‰tû v okolí vodárensk˘ch nádrÏí. A tato omezení nám nejsou z tûchto center nijak kompenzována. I o tom chceme v budoucnu jednat. Ale pfiedev‰ím si uvûdomujeme potfiebu zdrojÛ pitné vody pro na‰e obãany. Podpora fie‰ení problematiky ochrany vod patfií mezi priority kraje Vysoãina, bohuÏel moÏnosti kraje jsou velice omezené, protoÏe pfiíjmy kraje do této oblasti ani zdaleka neodpovídají poÏadavkÛm obcí a jejich svazkÛ. Naopak jsou mnohonásobnû niωí. Nicménû zpracování studií a projektÛ v této oblasti je podporováno prostfiednictvím Fondu Vysoãiny - grantového programu âistá voda. Realizace staveb kanalizací a ãistíren odpadních vod je podporována dotacemi na drobné vodohospodáfiské ekologické akce, realizace prioritních akcí vodovodÛ a kanalizací pak spolufinancováním v rámci dotaãního titulu Ministerstva zemûdûlství. Za dobu existence kraje Vysoãina uÏ bylo vydáno z jeho rozpoãtu více neÏ 500 milionÛ Kã na podporu tûchto staveb. Komplexní vodní hospodáfiství má na Vysoãinû, tak jako v celé na‰í zemi, bohatou tradici, dobr˘ zvuk v zahraniãí a slibnou perspektivu rozvoje v kontextu s evropskou integrací. Voda je ov‰em citlivá na ve‰keré zásahy do pfiírody. Je nutno si uvûdomit, Ïe voda je na‰ím spoleãn˘m bohatstvím, a Ïe kaÏd˘ k její kvalitû mÛÏeme a musíme pfiispívat sv˘m mal˘m dílem - kaÏdodenní ‰etrností k na‰í krásné krajinû.
Kvûten Ne nadarmo se pro média pouÏívá termínu sedmá velmoc. Celosvûtov˘ vliv rÛzn˘ch kampaní na na‰e Ïivoty se mi zdá pofiád více ohromující aÏ nesmysln˘. Probíhá prostfiednictvím vzru‰eného zpravodajství a komentáfiÛ ve vlnách aktuálních událostí a jejich následného populistického vyústûní v neuváÏen˘ch prohlá‰eních i opatfieních politikÛ, ktefií pfiece musejí na ty vlny pfiímo ovlivÀující obãany reagovat – volby jsou skoro pofiád za dvefimi. Pak vlna pomine, odpluje, následky zÛstávají. Jako u tsunami. V souãasnosti jsme svûdky typické ukázky takové dobové demagogie. Opût se v souvislosti s japonsk˘mi tragick˘mi událostmi rozhofiela diskuse o nebezpeãí jadern˘ch elektráren. Kdyby ‰lo jen o zasvûcenou diskusi, bylo by to v pofiádku. BohuÏel se oz˘vají rovnou rozhodné v˘kfiiky proti jejich existenci. Na evropském kontinentu se jistû podmínky pro jejich provozování nezmûnily. I jejich bezpeãnost je stejná jako pfied rokem, ale i politici pod tlakem chvíle vyhla‰ují najednou pr˘ nutná omezení. Nepochybuji, Ïe se probudí protijaderní aktivisté pfiinejmen‰ím v celé Evropû. U nás zemûtfiesení snad nehrozí, vlny tsunami k nám nedorazí – koneãnû nûjaká v˘hoda stfiedoevropského prostoru. ¤eknûme si úplnû na rovinu - mÛÏeme existovat bez jadern˘ch elektráren? Asi tûÏko. Není tedy férové fiíct – jadernou energetiku potfiebujeme a tedy zaplaÈpánbÛh za ni? To neznamená, Ïe nebudeme dbát na její maximální bezpeãnost. Ale nejménû v nûkolika blízk˘ch desítkách let se bez ní neobejdeme. A její rozvoj je nutno realizovat dlouhodobû a plynule. Nelze ho tfieba pfied volbami pozastavit a za dva roky zase spustit. Nedomy‰lená jednoduchá demagogie spojená s krátkodob˘m líbiv˘m populismem se stále ãastûji objevuje v mnoha oblastech a na v‰ech úrovních. Nûkdy se pohybuje aÏ na hranû hysterie. Víme, co nechceme, a umíme proti tomu pro-
str. 15 bouzet vlny stateãného spravedlivého odporu. Pokud nám nehrozí nic kromû potlesku zmanipulovaného davu, kter˘ si neuvûdomuje nebo nezná v‰echny souvislosti. Napfiíklad kdyÏ se objeví my‰lenky na potfiebné zefektivnûní sítû ‰kol nebo poãtu nemocniãních lÛÏek. Obecnû ano - souhlasíme, ale jen nesahejte na to na‰e! Boufiíme se – ov‰em bez ohledu na dlouhodobé potfieby a hlavnû moÏnosti na‰í spoleãnosti. Tedy jednodu‰e fieãeno – odmítáme opatfiení pro ‰etfiení a vzápûtí chceme peníze, které nám chybí a prostû bohuÏel nejsou. Demonstrujeme proti nebezpeãí jádra a smogu z uhlí, ale omezit spotfiebu elektfiiny také nepfiipustíme a jiné reálné moÏnosti nemáme. Existuje jedno o‰klivé nepopulární slovo – zodpovûdnost. Ale vlny demagogického tsunami nechtûjí nic sly‰et o zodpovûdnosti v reálné situaci. Mûli bychom si tu spoleãnou zodpovûdnost uvûdomovat. Nestaãí vûdût, co v‰e nechceme, ale musíme vûdût taky, co vlastnû chceme a mÛÏeme a jak toho v dan˘ch podmínkách dosáhnout. Nûkdy se ov‰em i pod heslem ‰etfiení a racionalizace setkáváme s kroky nedomy‰len˘mi, v jejichÏ dÛsledku se nakonec utratí je‰tû více spoleãn˘ch penûz. Mnozí si urãitû vzpomínáme na pfielom roku 2002 a 2003, kdy zanikaly okresní úfiady. Na základû státem schválené koncepce se správní agendy vykonávané okresními úfiady pfievádûly do pÛsobnosti nûkter˘ch obecních úfiadÛ a krajsk˘ch úfiadÛ. Úfiadování se tak z okresních mûst pfieneslo do dvou aÏ pûti men‰ích mûst v rámci kaÏdého okresu. O pfiínosech i nákladech tohoto kroku probíhaly vzru‰ené diskuze, ale zpûtnû lze konstatovat, Ïe se rozhodování pfiiblíÏilo obãanÛm a v souãasné dobû se v tomto zabûhlém systému úfiadÛ jiÏ v‰ichni orientujeme. Spojení v˘konu státní správy a samosprávy na obecních a krajsk˘ch úfiadech z nich udûlalo v˘znamné instituce, jejichÏ vedení má komplexní znalosti o problematice vefiejné správy i o rozvoji území. Proto jsme do pracovníkÛ, do jejich vybavení a zázemí v uplynul˘ch deseti letech pfiedev‰ím ve mûstech investovali finanãní prostfiedky a energii. Také ministerstvo vnitra na základû vlastní anal˘zy oficiálnû sdûlilo, Ïe souãasn˘ model vefiejné správy je dobr˘ a funkãní, a Ïe nedoporuãuje, aby vláda pfievádûla správní agendy na jiné úfiady. Pfiesto ministerstvo práce a sociálních vûcí pfiichází s návrhem pfievodu v‰ech správních agend na úfiady práce. Nerespektuje Ïádná dlouhodobá rozhodnutí a parlamentem schválené systémy. Nezji‰Èuje, zda a jak dlouho mohou k v˘konu státní správy úfiady práce pouÏívat stávající kanceláfie a zda nebude nutné vynakládat dal‰í státní prostfiedky k novému zabezpeãení toho, co dodnes fungovalo. Není schopné obãanÛm garantovat, Ïe se v˘kon státní správy nevzdálí od jejich bydli‰tû. V souvislosti s reformou sociální oblasti se setkávám s celou fiadou dal‰ích otázek, které mû pfiesvûdãují o její ‰patné pfiipravenosti, ale nejvíce mû zaráÏí, Ïe se pfiedkladatelé odmítají zab˘vat pfiipomínkami obãanÛ a úfiadÛ a nemají Ïádn˘ zájem pfiedejít chybám a negativním následkÛm, které mohou dopadnout na mnohé z nás.
âerven Pfied rokem mû potû‰ila zpráva, Ïe byla zpfiístupnûna evidence váleãn˘ch hrobÛ umístûn˘ch v kraji Vysoãina a dále v celé âeské republice i v zahraniãí. Tato evidence zahrnuje nejen místa, kde jsou pohfibeny ostatky osob, které zahynuly v dÛsledku aktivní úãasti ve vojenské operaci nebo v dÛsledku váleãného zajetí, ale i pomníky a pamûtní desky nebo jiné symboly pfiipomínající váleãné události. V kraji Vysoãina je nejvíce evidovan˘ch váleãn˘ch hrobÛ a pietních míst na
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011 Jihlavsku (713), dále pak na Tfiebíãsku (295), na Havlíãkobrodsku (256), na Îìársku (255) a na Pelhfiimovsku (193). Vzpomnûl jsem si na to, kdyÏ jsme zaãátkem kvûtna u mnoha památníkÛ a pomníkÛ i v na‰em kraji uctívali památku obûtí druhé svûtové války – jedné z nejstra‰livûj‰ích událostí v historii lidstva. V této souvislosti bych se rád vyjádfiil k diskusi nad pováleãn˘mi násilnostmi proti civilnímu nûmeckému obyvatelstvu – napfiíklad i v na‰em kraji v Dobronínû. Tyto násilnosti vãetnû mnoha vraÏd bezbrann˘ch NûmcÛ jsou neomluvitelné a jejich iniciátory byli nejednou ti, ktefií mûli urãit˘ sadismus v sobû a vyuÏili pfiíleÏitosti k jeho vybití. MÛj táta se aktivnû zúãastnil v Praze kvûtnového povstání proti okupantÛm, v nûmÏ zahynulo mnoho ãesk˘ch vlastencÛ. Ale zaÏil taky ty „bojovníky“, ktefií se zapojili aÏ do represí tûch bezbrann˘ch ve chvílích, kdy uÏ jim nic nehrozilo. A pak si za „zásluhy“ obsadili byty po Nûmcích a úspû‰nû se hlásili o odbojáfisk˘ dÛchod a v˘hodná místa ve státních sluÏbách. KdyÏ to mÛj otec vidûl, obojí odmítl. âasto ov‰em tyto excesy vznikly také jako v˘buch chvíle, nashromáÏdûného hnûvu a dlouhodobého Ïivota pod tlakem a ve strachu. Je tfieba vnímat tyto ãasové souvislosti. Nebyly to za okupace jen ty viditelné ‰ílené akce jako bylo vyhlazení Lidic. Za více neÏ ‰est let okupace byli âe‰i v protektorátu svûdky krutého tyranského zacházení s jednotlivci i skupinami sv˘ch spoluobãanÛ, ktefií konãili v koncentrácích nebo pod katovou sekyrou. To bohuÏel za mlãení nebo dokonce nad‰eného pfiitakání velké vût‰iny nûmecké komunity. A je‰tû jen pár dní pfied koncem války museli ãe‰tí obãané pfiihlíÏet nemilosrdn˘m masakrÛm, které nevznikly ze zloby a letité kfiivdy, ale z chladné hlavy a rozpálen˘ch samopalÛ esesákÛ a nejednou i jejich civilních nûmeck˘ch pomahaãÛ. Desítky mrtv˘ch z konce války v Tfie‰ti nebo Velkém Mezifiíãí jsou jednou z tûch posledních pfiipomínek nesmyslného vraÏdûní. KaÏdá krutá smrt jakéhokoliv nevinného ãlovûka je odsouzeníhodná. Ale je nutné vidût i tyto vûci v kontextu doby vyváÏenû a ne podle dobov˘ch tendencí preferovat jen jednu stránku historie. A to ve v‰ech smûrech a v kaÏdé dobû. Je nutné, abychom vnímali pfiíãiny a dÛsledky, souvislosti dûjÛ. Abychom nenahrazovali jedno zjednodu‰ení historie zase zkreslením opaãn˘m. A konkrétnû je jednoznaãné, kdo druhou svûtovou válku rozpoutal a kdo byl tedy viníkem miliónÛ zmafien˘ch ÏivotÛ. Pováleãné útrapy civilních obãanÛ nûmecké národnosti byly nûkdy zbyteãné, mnohdy nespravedlivé, ale byly pfiím˘m dÛsledkem dfiívûj‰ích fa‰istick˘ch zvûrstev. UÏ fiecká bohynû spravedlnosti Diké drÏela mimo jiné v levé ruce váhy. Jako symbol nutnosti peãlivého váÏení viny a neviny – i té rovnováhy pohledÛ na ãiny. Nic se nedá hodnotit bez vyváÏenosti posuzování. Je‰tû jeden pfiíklad ze souãasnosti. Pfiíznivci Usáma bin Ládina lkají nad jeho koncem, dokonce se rozhofiãují nad zpÛsobem jeho pohfibu. A co ty tisíce nevinn˘ch lidí, co ‰li do práce v newyorsk˘ch mrakodrapech, jeli vlakem na nádraÏí v Madridu nebo autobusem v Lond˘nû? I tady jsou ty váhy silnû nach˘lené na jednu stranu. On si zaãal,“ Ïalují dûti. V jejich pojetí spravedlnosti je to dÛleÏité. U dospûl˘ch je v‰e trochu sloÏitûj‰í, ale i zde hraje prvotní pfiíãina pro dal‰í dûje podstatnou roli.
âervenec a srpen V pÛlce ãervna, kdy s pfiedstihem pí‰u tyto fiádky, jsme stále svûdky dlouhodob˘ch bojÛ uvnitfi vládní koalice, vzájemn˘ch v˘hrÛÏek, v˘ãitek a ultimat. Také osobní aféry vyplují na
str. 16 povrch, nefie‰í se, ãasem se otupí jejich hrot a zase se na nû zapomene. Tak se tomu dûje u nás léta. Nezvratn˘m faktem je pouze realita, Ïe jsme leccos v tom na‰em státû pro‰ustrovali a musíme ‰etfiit. âekají nás tedy mimo jiné léta odkládané a nefie‰ené reformy dÛchodového systému, sociálního systému, zdravotnictví a mnohé dal‰í. Jejich potfiebu nikdo nezpochybÀuje. Hor‰í je skuteãnost, Ïe návrhy pfiipravovan˘ch reforem jsou sociálnû velmi necitlivé. Opût je mají odnést ti slab‰í, ktefií se nemohou bránit. Hlavnû mladí lidé a dÛchodci. K tûm bohat‰ím se zmûny chovají s pochopením. A je‰tû více alarmujícím je to, Ïe tyto nedomy‰lené reformy ve svém dÛsledku pfiíli‰ úspor nepfiinesou, naopak, v nûkter˘ch pfiípadech se je‰tû prodraÏí. Reformy jsou ‰ité horkou jehlou bez diskuse nad dÛleÏit˘mi souvislostmi a jejich fie‰ením. Napfiíklad v jakési laické diskusi nad dÛchodovou reformou se mluví hlavnû o tom, Ïe se nám bude zvy‰ovat odchod do dÛchodu na 67 nebo dokonce 70 ãi více let vûku. Bavíme se o tom, jak bude 70letá uãitelka bojovat s ãil˘mi puberÈáky nebo jak budou dûlníci – stafieãci zvládat fyzicky nároãnou práci. Pfiitom ta práce jednodu‰e pro nû nemusí b˘t. Nebo budou v‰ichni mladí na podpofie a stafií se budou potácet v práci? Bude pro stát v˘hodné, kdyÏ budou místo tfiicetilet˘ch pracovat pûta‰edesátníci? Nebudou ti stafií ménû v˘konní? A nebudou psychické problémy nezamûstnan˘ch mlad˘ch mít i jiné negativní dÛsledky? Zkrátka – vyfie‰í v‰e jen prosté posunutí vûku, ve kterém se je‰tû musí pracovat? Dovolím si o tom pochybovat. Peníze nepfieb˘vají ani v krajské kase. V této situaci nás je‰tû Ïádají o finanãní v˘pomoc policie nebo hasiãi, coÏ jsou ov‰em organizaãní sloÏky státu, kter˘ je zfiizuje, fiídí a financuje. BohuÏel omezenû a jak je vidût, nedostateãnû. Stát nastavuje pravidla na v˘bûr penûz, ale neumí to – vybírá je ‰patnû, s jejich pfierozdûlováním je to je‰tû více tristní. Navíc stát omezuje tok finanãních prostfiedkÛ i na ty oblasti, které pfied ãasem „hodil na krk“ krajsk˘m samosprávám. O více neÏ sto milionÛ ménû jsme dostali na krajské ‰kolství, slíbené peníze stále chybí na zdravotnictví, záchranku jsme uÏ museli „zachraÀovat“ dal‰í mnohamilionovou dotací z krajsk˘ch prostfiedkÛ. Mûsta a obce mají rovnûÏ s omezováním sv˘ch pfiíjmÛ dostatek zku‰eností. Samosprávy nejsou firmy, které si mohou peníze vydûlat. Pokud vláda (stát) nezmûní svÛj pfiezírav˘ vztah k oprávnûn˘m nárokÛm krajÛ, mûst a obcí, budou problémy se zaji‰tûním potfieb obãanÛ v místech jen pfiib˘vat. Leã zaãíná léto a doba dovolen˘ch a je tedy ãas myslet i na pfiíjemné vûci. MÛÏeme nabírat síly pod siln˘mi sluneãními paprsky u mofie, poznávat historické památky ãi jiné zpÛsoby Ïivota po celém svûtû. Anebo zÛstat doma a prozkoumat tfieba neznámé kouty Vysoãiny. V tûch mírn˘ch kopeãcích, v hlubok˘ch lesích, u chladiv˘ch rybníkÛ nacházíme my domorodci i náv‰tûvníci z jin˘ch krajÛ a zemí místa pro relaxaci a odpoãinek po celoroãním shonu. KaÏd˘ mÛÏe najít místa pro koupání, cykloturistiku i klasické pû‰í túry s doprovodem ‰umûní stromÛ. V‰e záleÏí na va‰í volbû. Pfieji vám v‰em pûkné léto, naãerpání nov˘ch sil a vytrÏení alespoÀ na ãas z kaÏdodenních starostí.
Záfií Léto je za námi. Tento pfiíjemn˘ ãas máme mimo jiné spojen˘ s odpoãinkem a dovolen˘mi. Pro zemûdûlce je léto naopak v mnoh˘ch smûrech obdobím vyvrcholení jejich ãinností – Ïní doslovnû i v pfieneseném smyslu slova, i kdyÏ klasické „plechové kavalérie“ uÏ nevyjíÏdûjí na rozsáhlé plochy.
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011 Zemûdûlci jsou pro mû zvlá‰tû dÛleÏitou souãástí na‰eho obyvatelstva, protoÏe jejich práce není prostou v˘robou, ale jejich ãinnost v˘raznû ovlivÀuje stav na‰í pfiírody. Tím více mû mrzí, Ïe jsou skupinou dlouhodobû na‰ím státem opomíjenou a zanedbávanou. Znovu jsem se o jejich poctivé práci a nelehk˘ch podmínkách pfiesvûdãil pfii sv˘ch letních náv‰tûvách. V západní Evropû situace donutila státy uÏ dfiíve k pomûrnû ‰tûdr˘m podporám, aby zemûdûlci pfieÏili. Dnes jim ani ty nestaãí. A co teprve chudáci na‰i zemûdûlci, ktefií jsou nuceni pfieÏívat v této pfiímé konkurenci s daleko men‰ími dotacemi. Dovozy levnûj‰ích a ãasto ménû kvalitních potravin sítûmi obfiích supermarketÛ z celého svûta jim odebírají pfiirozen˘ odbyt a nutí je ãasto pfiecházet na jednostranné pûstování plodin, po nichÏ je bezprostfiední poptávka. Tato politika EU je neúnosná a pro na‰e zemûdûlce likvidaãní. BohuÏel ani ãeské vlády oprávnûné náfiky zemûdûlcÛ nevysly‰ely. Stále se spoléhá, Ïe to na‰i venkov‰tí hospodáfii nûjak ustojí. Ale jejich situace je uÏ opravdu neúnosná a fie‰ení se nedá odkládat. Na‰e dne‰ní nesobûstaãnost v mnoha komoditách potravin je varující a pro moÏné krizové situace nebezpeãná. Nemáme ani Ïádné dÛleÏité zásoby potravin, spoléhá se na prÛbûÏné dovozy, ale to nemusí fungovat vÏdy. Pfiíroda není fabrika, kde se dá v‰e pfiestavovat dle momentální potfieby trhu. Nejvût‰ím nebezpeãím pro ni je naru‰ení pfiirozené rovnováhy. K té patfií i léty formovan˘ zpÛsob Ïivota na venkovû. Rozumné hospodafiení v lesích, na polích i ve stájích. Ne krátkodobé drancování za úãelem okamÏitého zisku. Zvlá‰tû tady platí, Ïe to, co se léta buduje, mÛÏe b˘t rychle a témûfi nenávratnû zniãeno. Vysoãina je jedním z posledních krajÛ, kde se na‰i zemûdûlci jako správní hospodáfii snaÏí o nutnou rovnováhu mezi Ïivoãi‰nou a rostlinnou v˘robou, coÏ je nutné i pro stav pÛdního fondu v budoucnosti. Ale i zde hrozí, Ïe ty zodpovûdné hospodáfie, ktefií mají v sobû po pfiedcích smysl pro onu rovnováhu v pfiírodû, nahradí ãasem mlad‰í pragmatici, ktefií budou i donuceni z pudu sebezáchovy myslet hlavnû na ten okamÏit˘ zisk, aby „pfieÏili“. Chybí zoufale státní koncepce zemûdûlství, pro pfiírodní prostfiedí je rozumná regulace a péãe o ni ve spolupráci s hospodáfii nutná. Pokud se nechceme doÏít devastace tohoto dûdictví na‰ich pfiedkÛ. Ti Ïili v mnohem obtíÏnûj‰ích podmínkách neÏ my dnes a pfiesto se nesniÏovali k pouhému drancování pfiírody podle pouh˘ch potfieb zisku na trhu. Se samotn˘m slovem Vysoãina se i nám domorodcÛm zde Ïijícím pojí pfiedstava zelenû. O na‰em kraji platí dvojnásob neÏ jinde, Ïe pfiíroda je na‰ím nejvût‰ím bohatstvím. Vysoãina je i zásobárnou Ïivotadárné pitné vody pro nejvût‰í aglomerace v republice. Îelivka zásobuje velkou ãást Prahy, vodní nádrÏ Vír s dal‰ím napojením zase Brno. Ochranná pásma kolem tûchto zdrojÛ vody znamenají dal‰í omezení pro na‰e zemûdûlce, ktefií to chápou a respektují. Oprávnûnû ale poÏadují náhradu, která pro nû stále není, i kdyÏ se o ní snaÏíme jednat. Kraji chybí potfiebné pravomoci k tomu, aby zemûdûlcÛm pomohl. SnaÏíme se alespoÀ o stál˘ tlak na centrální orgány, o rÛzné formy propagace regionálních v˘robkÛ. V‰ichni mÛÏeme napomáhat na‰im v˘robcÛm mimo jiné tím, Ïe budeme pfiednostnû kupovat ãeské v˘robky. A poÏadovat je nahlas v supermarketech, kde je nemají. Napfiíklad málo kvalitní ãínsk˘ ãesnek je uÏ vytlaãován Ïádostmi o ten nበpoctiv˘, jehoÏ produkce se roz‰ifiuje. Doufám, Ïe ãasem zavoní na pultech obchodÛ kromû ãesneku ãastûji více dal‰ích na‰ich chutn˘ch potravin. A taky Ïe ãesk˘ zemûdûlec se doãká lep‰ích podmínek a bude moci citlivû hospodafiit a fiídit se sv˘m zdrav˘m selsk˘m rozumem a zku‰eností pfiedkÛ.
str. 17
¤íjen KaÏd˘ z nás by dokázal vyjmenovat nûkolik podmínek spokojeného Ïivota. Na jednom z prvních míst by byl pravdûpodobnû pocit bezpeãí. Vysoãina je z hlediska kriminality jedním z nejbezpeãnûj‰ích regionÛ na‰í republiky. Ale nemÛÏeme se tímto utû‰ovat, protoÏe ani u nás není situace ideální. Kromû toho obecnou bezpeãnost podmiÀuje i mnoho dal‰ích okolností. Její naru‰ení mÛÏe pfiijít prostfiednictvím nejen trestné ãinnosti, ale i Ïiveln˘mi pohromami – poÏáry, povodnûmi, vichfiicemi. DÛleÏité je, abychom v krizi vûdûli, kam se mÛÏeme obrátit, odkud a jak rychle pfiijde pomoc. Profesionální pomoc v kritick˘ch situacích nám poskytují pfiedev‰ím policisté, hasiãi a zdravotní záchranná sluÏba. V souãasnosti bohuÏel pfies na‰e nûkolikeré intervence u ministra vnitra a pfiedsedy vlády pokraãuje velmi citelné omezování prostfiedkÛ na ãinnost policie a profesionálních hasiãÛ. Slíbené peníze stále chybí na zdravotnictví, záchranku jsme uÏ na jafie museli „zachraÀovat“ dal‰í mnohamilionovou dotací z krajsk˘ch prostfiedkÛ. Zatím díky obûtavosti tûchto základních sloÏek na‰í bezpeãnosti nejsou tato omezení viditelnû znát, ale pokud bude penûz na jejich ãinnost stále ménû, budou tyto „úspory“ témûfi znemoÏÀovat jejich úãinné fungování.. Pfiitom napfiíklad na‰i hasiãi mají ‰piãkovou úroveÀ a jsou uznávaní i v zahraniãí. Pfii své nelehké práci ãasto nasazují i své Ïivoty. Od leto‰ka se doãkali sníÏení sv˘ch platÛ a mnozí i zku‰ení zvaÏují o odchodu z hasiãského sboru, kde ov‰em budou znatelnû chybût. Podobná situace je i u policie. Jsou situace, kdy staãí zásah policie, jindy si poradí hasiãi nebo záchranka. Pfii jakékoliv vût‰í nehodû nebo Ïivelné katastrofû je ale nutná spolupráce v‰ech tûchto sloÏek. Proto funguje na úrovni kraje i obcí „integrovan˘ záchrann˘ systém“ – ten urãuje pravidla fungování této spolupráce. Jeho akceschopnost je pravidelnû provûfiována plánovan˘mi souãinnostními cviãeními a praxí bûÏného Ïivota. A uÏ mnohokrát se v praxi projevila schopnost velmi dobré spolupráce v‰ech – vãetnû návaznosti krizového ‰tábu kraje a jednotliv˘ch obcí. Pfii krizov˘ch situacích se nejednou projevila i obûtavost dobrovoln˘ch hasiãÛ. SloÏitá doba pfiiná‰í i nová ohroÏení – napfiíklad pfiístupnost internetu i pro ‰irokou populaci znamená kromû nesmírn˘ch moÏností nov˘ch informací i nebezpeãí, zvlá‰tû pro mládeÏ. SnaÏíme se na tato úskalí upozorÀovat. Proto Kraj Vysoãina mimo jiné vyhla‰uje první roãník soutûÏe „Ví‰, co ti hrozí na netu?“. Cílem této netradiãní aktivity je pfiiblíÏení problematiky elektronické bezpeãnosti a jejich negativních dÛsledkÛ ÏákÛm a studentÛm základních a stfiedních ‰kol na Vysoãinû. Úkolem studentÛ bude pomocí hraného filmu, poãítaãové animace, kresleného komixu, plakátu, fotoanimace ãi prezentace zachytit problematiku elektronické kriminality jako je kyber‰ikana, kybergrooming (jednání osoby, která se snaÏí zmanipulovat vyhlédnutou obûÈ a donutit ji k osobní schÛzce), kyberstalking (nebezpeãné pronásledování) ãi jiné nástrahy pouÏívání internetu. Podrobnosti se zájemci mohou dozvûdût na krajsk˘ch stránkách www.kr-vysocina.cz/ebezpecnost. Na‰e bezpeãnost závisí na pomoci státu, kraje, obce, jejích organizací. A také na prvcích obãanské spoleãnosti – dobrovoln˘ch organizacích obãansk˘ch aktivit. Proto vítám i skuteãnost, Ïe v fiadû na‰ich mûst fungují i obãanské poradny s rÛzn˘m zamûfiením pomáhající lidem v nouzi a nejistotû. Ale v neposlední fiadû na‰e celková bezpeãnost závisí i na na‰í vlastní zodpovûdnosti, na tom, zda nepfiehlíÏíme lhostejnû i drobné projevy negativních jevÛ kolem nás, které mohou
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011 pfierÛstat ve velké problémy. Není ale vÛbec Ïádoucí abychom bezpeãnost brali doslova do sv˘ch rukou.Toho snad stát dosáhnout nechce. Pfies v‰echny problémy si pfiece jen myslím, Ïe Vysoãina je dobré a pomûrnû bezpeãné místo pro Ïivot. A doufám, Ïe díky na‰emu spoleãnému úsilí tomu tak bude i v budoucnu.
Listopad V‰ichni si pamatujeme obtíÏnou situaci ve zdravotnictví na zaãátku leto‰ního roku. Lékafii hrozili hromadn˘m odchodem do zahraniãí, nemocnicím chybûly peníze. ¤íká se – v‰echno zlé k nûãemu dobré. K opatrnému optimismu mû vede skuteãnost, Ïe na‰e krajské nemocnice na‰ly cesty k úsporám a v˘sledky jejich hospodafiení zatím vypadají lépe neÏ v minul˘ch letech. Pro srovnání - v polovinû roku 2009 vykazovalo hospodafiení na‰ich zdravotnick˘ch zafiízení vãetnû nemocnic ztrátu témûfi 27 milionÛ korun, loni ve stejn˘ ãas se propadlo jejich hospodafiení aÏ na témûfi 80 milionÛ korun. Leto‰ní souhrnné hospodafiení je po dlouhé dobû v kladn˘ch ãíslech a vykazuje zisk ve v˘‰i více neÏ tfii miliony korun. Dobré v˘sledky hospodafiení jsou zpÛsobeny i úsporou související se spoleãn˘mi nákupy léãiv, materiálÛ a energií, které organizuje i nበodbor zdravotnictví. Vzhledem k tomu, Ïe má v˘voj hospodafiení nemocnic podle na‰ich sledování pravidelnou tendenci se s koncem roku vylep‰ovat, nebojím se váÏn˘ch hospodáfisk˘ch propadÛ. Na‰e nemocnice jsou fiízeny velice odpovûdnû a jejich rozpoãty jsou nastaveny reálnû. Na druhé stranû je jasné, Ïe rok 2012 nebude lehk˘. Stále je tfieba poãítat s tím, Ïe lékafii budou chtít zv˘‰it platy, zatíÏí nás zmûna sazby DPH a nevyhneme se fie‰ení havarijních stavÛ. Pfiitom je‰tû není jasn˘ tok penûz z centra, stále ãekáme marnû napfiíklad na znûní úhradové vyhlá‰ky. Hledáme také nové cesty ke zjednodu‰ení organizace zdravotnictví, k jeho zefektivnûní i ve prospûch pacientÛ. Jednou z nich je elektronické objednávání do specializovan˘ch ordinací v na‰ich krajsk˘ch nemocnicích, systém nazvan˘ „e@mbulance“. Toto objednávání pacientÛ prostfiednictvím internetu ke konkrétním lékafiÛm do 33 odborn˘ch ambulancí jiÏ funguje v Nemocnici Jihlava. Tam je registrováno uÏ 840 klientÛ, v souãasnosti spou‰tíme stejnou sluÏbu v Pelhfiimovû. Pfií‰tí rok bude sluÏba nabídnuta i v Nemocnici HavlíãkÛv Brod, Nové Mûsto na Moravû a v Tfiebíãi. Myslíme pfiitom i na seniory nebo obecnû obãany, ktefií nemají moÏnost pfiipojení do poãítaãové sítû. Pro ty bude v systému fungovat telefonické centrum, kde na základû telefonické objednávky zapracují potfiebné údaje do systému objednávání pracovníci nemocnice. E@mbulance je pouze jedním z opatfiení vedoucích k elektronizaci zdravotnictví v na‰em regionu. V souãasné dobû je totiÏ paradoxem, Ïe na jedné stranû máme v nemocnicích sloÏité moderní pfiístroje za milióny korun, na stranû druhé pofiád se je‰tû na mnoha místech Èuká do psacího stroje a zakládají stohy papírÛ. Pfiitom elektronické propojení údajÛ o pacientech ‰etfií náklady, zjednodu‰uje a opût zrychluje a zefektivÀuje práci zdravotníkÛ. Mnozí konzervativci se ale nechtûjí vzdát pohodlí zaveden˘ch návykÛ. PfiestoÏe jsme se nedoãkali v této oblasti zásadní aktivity ze strany státu nebo zdravotních poji‰Èoven, pokraãujeme v práci na vyuÏití moÏností informaãních technologií sami. Pokud se chceme nûkam posunout a b˘t ‰piãkou, respektive tûmi, ktefií se stávají pÛvodci pfiíkladÛ dobré praxe, musíme sáhnout do vlastního rozpoãtu. Zatím se to vyplácí a tak se nám úspû‰nû dafií testovat i vlastní celoregionální systém pro v˘mûnu zdravotnické
str. 18 dokumentace. Na‰ím cílem je v dohledné dobû provozovat tzv. bezpapírové nemocnice. SloÏit˘ léta zakonzervovan˘ systém zdravotnictví nebude lehké promûnit v pruÏnou fungující organizaci vyuÏívající moderní techniku a nedovolující zneuÏívání nepfiehledného financování dosavadního zdravotnictví. Otázkou pak je funkãnost nov˘ch zákonÛ a postoj státu k regionálnímu zdravotnictví, kter˘ zatím není vÛbec vstfiícn˘. Pfiesto chceme v‰echny ty nové postupy prosazovat a vûfiím, Ïe se nám podafií prolomit pohodlnost nûkter˘ch zdravotníkÛ i ãásteãnou nedÛvûru obãanÛ. Opravdu jde o prospûch nás v‰ech.
Prosinec Nastává pfiedvánoãní ãas, kdy se tû‰íme na setkávání se ‰ir‰ím kruhem rodiny a pfiátel, na sváteãní atmosféru. Zaãíná advent, kter˘ byl v kfiesÈanském pojetí odedávna obdobím zti‰ení, pfiípravou na duchovní svátky. Dnes ãasto místo zklidnûní spí‰e znervózníme, stûÏujeme si na pfiedvánoãní spûch, na nervozitu z blíÏících se Vánoc. Ale záleÏí jen na nás, jaké si toto krásné a neopakovatelné období pfiedvánoãní a vánoãní udûláme. Nemûli bychom ãekat aÏ na tûch pár dnÛ vlastních svátkÛ, ale vychutnávat si uÏ vlastní ãas adventní. V tom zpomalení a zklidnûní si najít ãas na veãerní popovídání si v kruhu nejbliωích. Vnímat, Ïe nejsou jen hodnoty trÏní, neshánût drahé dárky, ale více myslet na jejich obsah, na pfiátelské vztahy, na milá setkání. Na konci roku se nevyhneme zamy‰lení nad tím, co nás ãeká. Pfií‰tí rok jistû nebude snadn˘, v‰e signalizuje moÏné pokraãování hospodáfiské krize a vláda provádí mnohdy nedomy‰lené kroky, jeÏ omezují i nenahraditelné v˘daje. Napfiíklad pokud Ministerstvo práce a sociálních vûcí skuteãnû rozdûlí v roce 2012 mezi kraje pouze zatím avizované ãástky, pak by pro pfií‰tí rok na Vysoãinû chybûlo aÏ 100 miliónÛ korun, a to by mohlo pro mnohé sluÏby znamenat nemoÏnost jejich dal‰ího fungování. Stále se snaÏíme s kolegy ministersk˘m úfiedníkÛm vysvûtlit, Ïe s tak mal˘m balíkem penûz nemÛÏeme síÈ nutn˘ch sociálních sluÏeb v regionech zajistit, ale zatím se nám nedostává sluchu. Men‰í peníze neÏ potfiebujeme, nám stát zatím slibuje i na zdravotnictví, ‰kolství, dopravu. To v‰e jsou oblasti, které máme v krajích ãásteãnû v na‰í zodpovûdnosti, ale s nutn˘m spolufinancováním ze strany státu. A stát nám bez respektování reality a na‰eho stanoviska zkrátka po‰le ménû penûz – a bohuÏel kraj ani mûsta a obce nemají jiné zdroje pro jejich doplnûní. A nezb˘vá pak neÏ jisté omezování v‰ech tûchto sluÏeb, coÏ je vÏdy bolestivé a pfiiná‰í mnoho problémÛ. Nechci ale konãit poslední leto‰ní ãlánek pesimisticky. KdyÏ jezdím po mûstech a obcích Vysoãiny, vidím, jak˘ obrovsk˘ kus práce se u nás zase za ten rok udûlal. Mnoho zásluhy na tom mají starostové se sv˘mi t˘my a pfiedev‰ím v‰ichni obãané na‰eho krásného kraje. Jistû zvládneme i ten dal‰í rok. I pfiíroda nás uãí, Ïe ani v ní samotné není jen stál˘ rÛst, Ïe taky nûkdy odpoãívá nebo má i kritické chvíle a pfiitom funguje samoobnovitelnû jiÏ miliardy let. I kdyÏ jí ãlovûk dává nûkdy zatracenû zabrat. Rád bych na závûr popfiál v‰em obãanÛm Vysoãiny krásné Vánoce, hodnû radosti, spokojenosti, zdraví a bûÏného lidského ‰tûstí. Pûknû si tu sváteãní pohodu s rodinami a pfiáteli uÏijte Jifií Bûhounek hejtman Vysoãiny
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011
•
INFORMACE
•
INFORMACE
str. 19
•
INFORMACE
•
Valná hromada SDH Mrákotín Zpráva velitele pro v˘roãní valnou hromadu konanou dne 11. 12. 2010 VáÏené ãlenky, váÏení ãlenové a milí hosté. Dovolte mi, abych Vás seznámil s ãinností na‰eho sboru za uplynul˘ rok 2010. NeÏ zaãnu z hodnocením na‰eho sboru, rád bych se zmínil o leto‰ním sjezdu. Jak asi v‰ichni víte, 3. ãervence 2010 ve 12.00 hod byl v Ostravû zahájen IV. sjezd SH âMS. V hlavním vystoupení starosty SH âMS ing. Karla Richtera bylo zhodnocení uplynulého pûtiletého volebního období a rovnûÏ se zmínil o stavu ãlenské základny, která se stále roz‰ifiuje. Pfied pûti lety mûla ãlenská základna 323 499 ãlenÛ, k 31. prosinci 2009 evidovalo sdruÏení celkem 341 848 ãlenÛ, vãetnû 45 235 dûtí a mládeÏe ve vûku od 6 do 18 let. V souãasné dobû je na území âR 7 903 sborÛ. V zásahov˘ch jednotkách JPO je evidováno celkem 74 205 ãlenÛ. ,,V posledních ãtyfiech letech vzrostl poãet v˘jezdÛ zásahov˘ch jednotek o pln˘ch 32 %. Ale ãlenové sdruÏení nezachraÀují jen Ïivoty a majetek, zejména v men‰ích mûstech a na vesnicích jsme pátefií spoleãenského a kulturního dûní. Mnohde je to tak, Ïe uÏ jenom dobrovolní hasiãi v obci pofiádají nûjaké soutûÏe, plesy, masopusty, taneãní zábavy ãi sbûr Ïelezného ‰rotu a úklid na vesnicích. Pokud se o pfiíslu‰nících jedné strany v minulosti propagandisticky mluvilo jako o vedoucí síle, my takovou vedoucí silou v dobrém slova smyslu takfika v‰ude po zásluze jsme.“ Starostou SH âMS byl nadále zvolen ing. Karel Richter.
Hlavní zamûfiení ãinnosti SH âMS na rok 2011 Pfii zabezpeãování plnûní závûrÛ pfiijat˘ch IV. sjezdem SH âMS se zamûfiit zejména na: - prÛbûh VVH SDH, VVH okrskÛ, VVH OSH a jednání VV KSH s cílem seznámit se ze závûry IV.sjezdu SH âMS a rozhodnout o postupu pfii jejich realizaci, - na zabezpeãení potfieb dobrovoln˘ch hasiãÛ pfii realizaci a tvorbû následn˘ch, právních a jin˘ch norem na úseku PO, na úseku práce s mládeÏí, ale také v ostatních oblastech majících vliv na Ïivot SdruÏení, - ovlivÀování kvality zabezpeãování a provádûní odborné pfiípravy dobrovoln˘ch hasiãÛ i odbornosti a organizovaného vystupování ãlenÛ SH âMS v JPO u zásahÛ a pfii vefiejn˘ch vystoupeních v návaznosti na plnûní ustanovení § 75 a § 29 zákona o PO ã. 133/1985 Sb., - rozvoj a zkvalitnûní práce s dûtmi a mládeÏí zejména s ohledem na vytváfiení ãinností, akcí a aktivit pro ‰iroké spektrum dûtí a mládeÏe a s ohledem na zvy‰ování kvality odborného vzdûlávání vedoucích a instruktorÛ kolektivÛ mlad˘ch hasiãÛ a zvy‰ování kvality neformálního vzdûlávání dobrovoln˘ch pracovníkÛ s dûtmi a mládeÏí, - pfiíprava akce PYROCAR 2011 plánovanou na 26.-27.8.2011 do Pfiibyslavi, - pfiíprava ãlenÛ SH âMS pro získávání odbornosti Hasiã I., II. a III.stupnû, Strojník a Preventista II. a III. stupnû, - zvy‰ování odborné úrovnû ãlenÛ a funkcionáfiÛ SH âMS, organizovat pro nû pfiíslu‰ná ‰kolení zejména pro starosty KSH, OSH a SDH. Pro ãleny SH âMS zabezpeãovat ‰kolení pfiedev‰ím z oblasti ochrany obyvatelstva. Pro ‰kolení z oblasti zdravotní a humanitární pomoci získat co nejvíce Ïen, ãlenek SH âMS, - odbornost funkcionáfiÛ a zamûstnancÛ a pfiesnost evidence registrovan˘ch SDH a na práci s nimi, vãetnû dÛsledné kontroly dodrÏování Stanov a ostatních dokumentÛ SdruÏení, - na dal‰í zkvalitnûní sluÏeb kanceláfie SH âMS poskytovan˘ch SDH, OSH a KSH, - v˘voj stabilizace ãlenské základny a jejího vztahu k SDH i ke SdruÏení a jeho aktivitám, - na Ïádoucí kvalitu zpracování jednotné ãlenské evidence pomocí programu evidence ãlenÛ SH âMS, - stálé roz‰ifiování konkrétních kontaktÛ funkcionáfiÛ SdruÏení, krajÛ a okresÛ s ãlenskou základnou, - rozvoj ãinnosti a funkãnosti krajsk˘ch sdruÏení hasiãÛ a na dal‰í zv˘‰ení úãinnosti v práci odborn˘ch rad ústfiedí, krajÛ a okresÛ, - prohloubení souãinnosti krajsk˘ch sdruÏení hasiãÛ s orgány samosprávy a státní správy v krajích pfii zabezpeãování souãinnosti na úseku PO, ale i v dal‰ích oblastech ãinnosti na‰eho SdruÏení, - rozvoj mezinárodní spolupráce a upevÀování dobrého jména ãesk˘ch hasiãÛ v zahraniãí, - dotváfiení informaãního systému SH âMS, zkvalitnûní obsahu i distribuce hasiãského tisku, vyuÏívání internetov˘ch stránek SH âMS i jin˘ch dal‰ích médií, - zv˘‰ení ekonomické stability SdruÏení a aktivní propagací deklarovat sounáleÏitost SdruÏení pfiedev‰ím s HVP, a.s. a VPO, a.s., ale i s ostatními firmami a napomáhat pfii jejich rozvoji, - rozvoj preventivnû v˘chovné ãinnosti s dÛrazem na práci s mladou generací, na tvorbû a ochranû Ïivotního prostfiedí ve vazbû na ãinnost SdruÏení, - prohloubení kvality v˘uky a roz‰ífiení její aktivity do dal‰ích komerãnû vzdûlávacích ãinností i mimo SH âMS ve vzdûlávacích zafiízeních SH âMS, - rozvoj materiálnû-technické základny. Tolik k hlavnímu zamûfiení a nyní k vlastní správû SDH.
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011 Leto‰ní rok nebyl zrovna moc pfiízniv˘ k na‰í práci. Poãasí pro v‰echny na‰e akce se moc nevydafiilo a to se odrazilo na pfiíjmech z tûchto akcí. Pouhé dva dny o pouti byly pro nás po finanãní stránce uspokojivé, ostatní akce skonãily propadem. To, co se podafiilo a mile nás pfiekvapilo, je druÏstvo Ïen. Myslím si, Ïe v dosti krátké dobû podaly ty nejlep‰í v˘sledky a byl bych rád, aby v této ãinnosti pokraãovaly. Ponûkud hÛfie dopadlo druÏstvo muÏÛ. V plánu byly ãtyfii soutûÏe, provedeny byly pouze tfii. Mrzí mû, Ïe nenastoupily v soutûÏi o pohár starosty, pfiitom staãilo tak málo, najít rozumn˘ kompromis na soutûÏi v Nûmãicích a v‰e bylo jinak. RovnûÏ mû mrzí, Ïe se zahájení pohárové soutûÏe nezúãastnil starosta mûstyse. Mrákotín není tak velk˘, aby v jeden den probíhala hasiãská soutûÏ a nohejbalov˘ turnaj. RovnûÏ musím zareagovat na ãlánek v místním zpravodaji o podpofie hasiãÛ. To, Ïe nás obec podporuje, je její povinnost ze zákona o PO. Zákon ã.133/1985 Sb., § 29 to popisuje jasnû! RovnûÏ bych se chtûl zmínit o pfiíspûvku na ãinnost. Pokud si starosta myslí, Ïe máme mnohem vy‰‰í finanãní podporu neÏ okolní jednotky nám na roveÀ postavené, já mám informace ponûkud jiné. U JPO III. Telã je tato ãástka sníÏena kvÛli stanici HZS, protoÏe je postaráno o poÏární ochranu mûsta Telãe dobfie. Ale stanice HZS nemohou b˘t v‰ude a proto byli zfiízeny jednotky JPO II. III.V. aby mohly tûmto stanicím vypomáhat. Je‰tû se zmíním o finanãních ãástkách pfiímo: JPO III. Stará ¤í‰e má roãní rozpoãet 100 000 Kã., pfied
str. 20 ãtyfimi roky dostaly repasovanou CAS 32 na podvozku TATRA 815 v celkové ãástce 2 000 000 Kã, celou ãástku hradila obec Stará ¤í‰e. JPO III. Kamenice roãní rozpoãet 160 000 Kã, rovnûÏ pfied ãtyfimi roky repasovaná CAS 32 na podvozku TATRA 148 v celkové ãástce 750 000 Kã. Celou ãástku hradila obec Kamenice. Velmi dobfie si pamatuji, kdyÏ jsme chtûli zakoupit CAS 32 na podvozku TATRA 148 my. Na‰e vozidlo stálo 350 000 Kã, z toho jsme dali my jako sbor 50 000 Kã a 100 000 Kã bylo za úspû‰n˘ prodej CAS 25 RTHP, kter˘ jsme dostali z HZS poÏární stanice Telã zdarma! Teì posuìte sami zda dostáváme dost, nebo málo? Já za sebe mohu fiíci jen jediné, budeme jezdit a plnit úkoly po tu dobu, pokud na to budou finance. Myslím si, Ïe hasiãi vykonávají dost práce pro obce, mûsta potaÏmo stát a to v‰e ve svém volnu, kdy jiní se baví nebo uÏívají teplo svého rodinného krbu. My musíme vyjíÏdût k zásahÛm, aÈ je den nebo noc. Je‰tû na jeden problém musím zareagovat, JPO III. Mrákotní byla zfiízena a zafiazena do plo‰ného pokrytí u HZS, tak si myslím, Ïe by bylo namístû, aby nás nûkdo informoval o tom, kdy a jak dlouho bude silnice pfiekopána! KdyÏ jsem volal na KOPIS do Jihlavy, Ïe nevyjíÏdíme tak se mû ptali, jak to bude dlouho trvat já jsem fiekl, Ïe nevím, protoÏe mi nikdo nic nefiekl, ale na ceduli byl datum do 30. záfií a pak se cedule z tratila a objevil se nov˘ datum do 30. listopadu. Tak nevím co si o takovém jednání mám myslet.
A nyní k jednotliv˘m bodÛm. 1) PoÏáry: z dÛvodÛ opravy silnice bylo v˘jezdÛ ménû 26.10. poÏár rodinného domu v Krahulãí v prostoru kotelny vyjela pouze Avie 11.12. poÏár sazí v komínû ã.p. 221 v Mrákotínû 2) Techniké zásahy: byl proveden jeden 17.3. proãi‰tûní kanalizace v Mrákotínû- Hora 3) Taktická a provûfi. cviãení : celkem za leto‰ní rok byly provedeny dvû 23.4. v rámci okrsku ve Lhotce 3.7. dálková doprava vody v ¤ídelovû 14.4. byla na prohlídce na‰í zbrojnice místní ‰kola kde jim byla ukázána technika a celé zázemí na‰í zbrojnice, dûtí se tak mohly seznámit s v˘strojí a v˘zbrojí na‰í jednotky 28.4. IMZ- instrukãnû metodické zamûstnání na Mokrovcích v Telãi 15.7. jsme s SDH Telã provedli ukázku techniky, d˘chacích pfiístrojÛ a radiostanic dûtem na ubytovnû Modrá kotva v Mrákotínû. Na závûr byly dûtem pfiedvedeny poÏární útoky z CAS 32 a PS 12 7.5. uctûní památky obûtem z druhé svûtové války v Krahulãí 7.8. poÏární asistence na zámku v Telãi 26.10. jsme se podíleli na zaji‰tûní branného závodu pro ‰kolu v Telãi ul. Hradecká 29.10. poÏární asistence pfii natáãení na zámku v Telãi 4) soutûÏe: Ïeny provedly celkem ãtyfii soutûÏe 29.5. okrsková soutûÏ Mrákotín 1. místo 26.6. 110 let SDH Panské Dubenky 1. místo 17.7. putovní pohár starosty mûstyse Mrákotín 2. místo a o samotn˘ pohár 3. místo 18.8. soutûÏ v Radkovû 3. místo soutûÏe: muÏi provedly soutûÏe tfii 22.5. memoriál Franti‰ka Pízy v Kali‰tích 5. místo 29.5. okrsková soutûÏ Mrákotín 2. místo 26.6. pohárová soutûÏ v Nûmãicích 5) ‰kolení: provádí se kaÏd˘ rok v zimních mûsících. První termín je 4.2.2011 v 19.00 hod. 6) kulturní akce, por. a údrÏby: z kulturních akcí jsme provedli 30.1. spoleãensk˘ ples 29.5. májové posezení s hudbou 17.7. po skonãení pohárové soutûÏe posezení s hudbou na hasiãském dvofie. Toto bylo pro nepfiíznivé poãasí pfiemístûno do kulturního domu. 3., 4., 5. 9. tradiãní pouÈ. Na tûchto akcích bylo odpracováno 612 hodin. Pfii opravách a údrÏbû 161 hodin, za jaro a podzim bylo sebráno celkem 13,2 t Ïelezného ‰rotu. 7) technika a vybavení: leto‰ní rok jsme zakoupili: plovoucí ãerpadlo, pfiilba GALET, dva páry vysok˘ch holínek PRSAâKY, plovoucí vesty, zásahov˘ oblek DEFENDER II, hadice, rukavice, z prostfiedkÛ SDH byla zakoupena sportovní káì na vodu, konzervátor akumulátoru 12 V a byla pfiestavûna PS 12 na sportovní v celkové ãástce 65 000 Kã. Mrzí mû, Ïe nebyla vyuÏita pfii domácí soutûÏi, kdyÏ jsme do ní investovali takovou ãástku! Doufám, Ïe v pfií‰tím roce tomu bude jinak a druÏstvo pfiedvede, co umí! U strojníkÛ pak oãekávám lep‰í pfiístup ke svûfiené technice. Nevím, jak uÏ pfiimût soukromého podnikatele, aby nám dokonãil tak dlouho oãekávan˘ v˘tah hadice na su‰áku. Kromû ‰kolení velitelÛ a strojníkÛ nás ãekají lékafiské prohlídky celé v˘jezdové jednotky a nosiãÛ d˘chací techniky. RovnûÏ je potfieba dokoupit druÏstvu Ïen obleky a bundy, aby mohly vzornû reprezentovat nበsbor. VáÏené hasiãky a hasiãi, váÏení hosté, dûkuji Vám v‰em za ve‰kerou ãinnost, kterou pro sbor a obec dûláte. Pfieji Vám v‰em hodnû pevného zdraví, Ïivotního optimismu a pracovních úspûchÛ jak v osobním tak i v tom hasiãském Ïivotû. Do nadcházejícího nového roku pak vy‰lápnout tou pravou nohou, aby se nám dafiilo lépe, neÏ tomu bylo letos. Leden 2011 Velitel SDH Mrákotín Jan KnûÏínek
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011
str. 21
• Krize uÏ i v nohejbale? • Nevím, zda je to moÏné, ale svûtová krize se asi dotkla i mrákotínsk˘ch nohejbalov˘ch turnajÛ. Poslední roky jsme se mohli mnoÏstvím turnajÛ a pofiadatelskou kvalitou py‰nit jako nohejbalová obec. Po zhodnocení leto‰ního roku se to nedá fiíci vÛbec. První turnaj dvojic uspofiádal pan Bohou‰ Marek jiÏ 7. kvûtna. Pfii úãasti jedenácti druÏstev bylo po ukonãení toto pofiadí : 1. TOM a JERRY (Martin ·imek + LukበHána) 2. Kuníci (Roman Hána + Lubo‰ Hána/Sláva ·imkÛ) 3. Baník (Josef B˘valec + Robin B˘valec/Jan Kroãil) 4. Vlci (Bonda Marek + Libãa Burák Burian)
dvefie do semifinále zavfiená a tak závûreãné pofiadí je následující : 11. Nevcehle 12. Radkov 13. Borovná 14. Îatec 15. Mrákotín II. 16. Telã 17. Lhotka 18. Mrákotín I. 19. Mysletice 10. Zvolenovice 11. Krahulãí 12. ¤ásná
Posledním turnajem sezóny byl II. roãník pouÈového turnaje na Dobré Vodû. Pro nepfiízeÀ poãasí byl posunut aÏ na 20. srpna. Turnaje se zúãastnilo pozvan˘ch ‰est druÏstev. Îe to nebyl turnaj ledajak˘, svûdãí i to, Ïe na turnaji povzbuzovaly i roztleskávaãky. Vítûzem se stalo místní druÏstvo Bonda Marek, Mirek Marek s posilou Liborem Burianem. I druhé místo obsadili místní RosÈa Streit, Martin ·tefl s pfiespolním Pavlem Neymanem. Tfietí místo obsadili vítûzové prvního roãníku Jifií Berka, Mirek PoÏár s Tondou BártÛ. O tom, Ïe cel˘ turnaj probíhal ve velice pfiátelském duchu, svûdãí i to, Ïe jsem na konci udûlali spoleãné foto, vyhrané ceny vypili a snûdli bez ohledu na to, zda jde o spoluhráãe ãi soupefie.
Dal‰ích tradiãních turnajÛ od pofiadatelÛ SK Mrákotín jsme se jiÏ nedoãkali a to ani toho velkého na konci ãervence na fotbalovém hfii‰ti. A tak ãest zachraÀoval jen tradiãní jiÏ 9. roãník nohejbalového turnaje zastupitelÛ Mikroregionu telãsko v nedûli 24. ãervence. PfiestoÏe pfiedcházející dé‰È jednotlivé kurty rozmoãil a je‰tû v dobû zahájení poprchalo, pfiijelo dvanáct druÏstev. Cel˘ turnaj probíhal pfii velice chladném poãasí, jaké za celou historii nepamatujeme. Na konci pfii finálovém boji a pfiedání cen jiÏ znovu padali drobné kapky. Pfiesto bûhem dne pfii‰lo i hodnû divákÛ, bohuÏel hlavnû pfiespolních. Stinnou stránkou turnaje bylo tûÏké zranûní v podobû prasklé achilovky. DruÏstva byla rozdûlena do dvou skupin, kde hrál kaÏd˘ s kaÏd˘m. Postoupili nejlep‰í ãtyfii z kaÏdé skupiny a hráli vyfiazovacím systémem ve ãtvrtfinále, semifinále a finále. Pro obû mrákotínská druÏstva zÛstala
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011
str. 22
• V˘jezd na Javofiici IV. roãník • Leto‰nímu ãtvrtému roãníku koneãnû pfiálo poãasí. Bylo témûfi letní a tak se na startu se‰lo celkem 97 cyklistÛ. AÏ na jednu cyklistku, která mûla pfii v˘jezdu technickou závadu na kole, dorazili v‰ichni jak na vrchol, tak i do cíle. ProtoÏe se kaÏd˘ rok cyklisté zdrÏí jen na obãerstvení a vyráÏí k domovu upustili jsme od Ïivé hudby. Nejinak tomu bylo i letos. Po dojezdu si kaÏd˘ nechal zapsat v˘sledn˘ ãas a pfievzal úãastnick˘ list. Skoro kaÏd˘ ochutnal zvûfiinov˘ gulá‰, na kter˘ nám maso vûnovalo Myslivecké sdruÏení Jasanky a uvafiila paní Fousová. Tradiãnû brzy do‰lo i 25 litrÛ burãáku. Vût‰ina úãastníkÛ do setmûní jiÏ dávno odjela. Místních pfii‰lo jako vÏdy velice málo a tak jsme mohli po desáté hodinû akci ukonãit. Trochu mû mrzí, Ïe zastupitelÛ jako pofiadatelÛ se moc nese‰lo. Potom jejich nedostatkem a moÏná i jejich laxním pfiístupem docházelo k drobn˘ch chybám. Jako tfieba neukotvení pfiístfie‰kÛ, které pfii drobném poryvu vûtru se pfievrátily, rozlámaly a je‰tû zniãili ozvuãovací aparaturu. Potom místo drobného zisku jsme mohli spoãítat jen vût‰í ztrátu. Nyní nám nezb˘vá neÏ ãekat, Ïe sto úãastníkÛ pfiijede jiÏ pfií‰tí rok pfii V. roãníku.
• Pozvánka na silvestrovsk˘ v˘stup na Javofiici • Letos se dne 31.12. koná k 32. v˘roãí úmrtí spisovatelky Vlasty Javofiické jiÏ 14. roãník Silvestrovkého v˘stupu na Javofiici. Start bude jako kaÏd˘ rok z Mrákotína v 10.00 hodin od místního kostela sv. Jiljí. Podobnû naãasované budou starty ze Studené a ¤ásné. Pfiidávají se turisté ze Sumrakov a Horního Bolíkova. I v leto‰ním roce bude na vrcholu mimo obãerstvení moÏno zakoupit za 10,- Kã tradiãní „Studensk˘ knoflík“ jako startovné a za 20,- Kã „Novoroãní ãtyfilístek“ na podporu aktivit pro handicapované spoluobãany. Pofiadatelé obec Studená, KâT Telã a mûstys Mrákotín upozorÀují, Ïe úãast na pochodu je na vlastní nebezpeãí a dûti do 15 let se úãastní jen v doprovodu dospûlé osoby. Pû‰í a majitelé psÛ prosíme, aby v pfiípadû snûhu respektovali bûÏecké stopy a neniãili je. Po návratu bude moÏné se jako v pfiedcházejících letech obãerstvit v pivnici kulturního domu, kde na Vás budou ãekat pofiadatelé s gulá‰em a nápoji.
• Chcete si koupit konû? • Napadla Vás nûkdy tato otázka? Opravdu ne? Mû také ne, ale rád bych tuto otázku smûfioval jinam. KdyÏ bych si znovu poloÏil tuto otázku, budu pfiem˘‰let, Ïe kÛÀ musí nûco Ïrát, pfiípadnû nûkde spát. Asi by byla potfieba stáj. No a v neposlední fiadû musím pfiem˘‰let, Ïe bude nûco produkovat a kam to dát? Radûji nechme toho konû b˘t a pfiedstavme si jich více, ale pod kapotou. KdyÏ se nûkdo z Vás rozhodne, Ïe si koupí automobil, urãitû pfiem˘‰lí, zda mu finance vystaãí na benzín ãi naftu a zda bude mít z ãeho zaplatit minimálnû zákonné poji‰tûní. Druhou vûcí je garáÏ, dvÛr ãi jin˘ soukrom˘ pozemek, na kterém bude moÏné automobil parkovat. Nûktefií z nás se rozhodnou parkovat na vefiejném prostranství a to dokonce tam, kde je napadne. AÈ je to chodník ãi zelená plocha nebo úzká uliãka. Nûktefií na nûm parkují i proto, Ïe jsou líní otevfiít vrata do garáÏe, na vlastní dvÛr nebo na svÛj pozemek. To, Ïe vût‰inou pfiekáÏí v prÛjezdu dal‰ím vozidlÛm, linkov˘m autobusÛm, autÛm sváÏejícím odpadky nebo vozidlÛm provádûjícím zimní údrÏbu je vÛbec nezajímá. I auta produkují nûjak˘ odpad. JenÏe zde kaÏd˘ majitel vozidla klidnû odhodí pfii svozu odpadÛ ojeté pneumatiky, po‰kozené plasty, rozbité náhradní díly, náplnû apod. na chodník. Mûstysi, jen si poraì, od toho jsi Je‰tûÏe majitel konû nám nedává na chodník ve‰kerou produkci hnoje za pÛl roku. Ov‰em najdou se i tací, ktefií nám ke svozu pfiipraví aspoÀ nûkolikadenní produkci sv˘ch psÛ ãi králíkÛ. Ojeté pneumatiky by mûl majitel vozidla odevzdat tam, kde koupil nové. VÏdyÈ za to, i kdyÏ moÏná nevûdomky, zaplatil. Plasty patfií opravdu jen do plastu a ne do velkoobjemového odpadu a oleje ne do popelnice, ale na sbûrn˘ dvÛr. Îe jo tfieba Václave! Za vrchol drzosti povaÏuji parkování na novû vybudovan˘ch chodnících. Opravdu si myslíte, Ïe mûstys investoval 16.000.000,- Kã na to, abyste na chodníkách parkovali svá vozidla? Pokud se tak bude dít i nadále, musíme na tyto nepfiizpÛsobilé majitele zavolat policii. Pfiece nelze kvÛli jejich lenosti a bezohlednosti niãit dílo pro nás v‰echny. Jsem si plnû vûdom, Ïe tûmito ãlánky a skutky pfiicházím o Va‰e hlasy v pfiípadn˘ch dal‰ích volbách. S tímto rizikem poãítám.
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011
str. 23
• Sbûrn˘ dvÛr • Sbûrn˘ dvÛr jsme dokonãili jiÏ v polovinû loÀského roku. Ov‰em vyfiízení povolení k provozování nás stálo více úsilí neÏ samotná v˘stavba. A tak byl sbûrn˘ dvÛr slavnostnû otevfien aÏ 1. dubna leto‰ního roku. Od té doby se obãané pomalu uãí ho vyuÏívat. K lep‰í informovanosti jsme v létû vydali i leták, kter˘ popisuje, co lze ve sbûrném dvofie odevzdat. Leták nebyl zadarmo, ale mám obavy, Ïe ho kaÏd˘ vyhodil spolu s ostatními a vût‰ina ani neví, Ïe byl nebo co v nûm bylo. To si myslím, Ïe je velká ‰koda. Pfii pfiípravû projektu a Ïádosti jsem pfiedpokládali, Ïe budeme zfiizovat jen sbûrné místo a ne klasick˘ sbûrn˘ dvÛr jak ho známe z mûst. ·lo pfiedev‰ím o to kam uskladnit suÈ, biologick˘ odpad, pfiípadnû nebezpeãné odpady. Îe se to trochu bûhem pfiípravy rozrostlo je jen dobfie, ale nemohli jsme z dÛvodu kapacity, financí a zaÏitého systému vytváfiet plnohodnotn˘ sbûrn˘ dvÛr.
V provozním fiádu sbûrného dvora je omezení na mnoÏství sutû - max. 1m3. Pfieci nemohou v‰ichni platit za to, Ïe nûkdo likviduje starou stodolu nebo pfiestavuje pÛl domku. To opravdu musí kaÏd˘ fie‰it samostatnû. Zde je moÏno odloÏit suÈ pfii v˘mûnû oken, v˘mûnû obkladÛ nebo dlaÏby v koupelnû a podobnû. Pokud se kontejner naplní bûhem soboty, dojde k v˘mûnû za prázdn˘ od spoleãnosti A.S.A. Daãice do t˘dne. Po tu dobu není moÏno pfiijímat dal‰í materiál a je tfieba poseãkat. Stejnû je na tom i kontejner na biologick˘ odpad. Zde se zatím problém se zaplnûním je‰tû nevyskytl. Proto nemohu pochopit, proã za smrky
k fotbalovému hfii‰ti je zase navezen zahradní odpad. Ten kdo to udûlal mûl velké ‰tûstí, Ïe jsem ho tam nepfiistihl. Pfii pfiípravû Ïádosti mû pfiesvûdãili, abych pofiídil i kontejner na nebezpeãn˘ odpad. Jsem rád, Ïe jsem poslechl. Je kam ukládat oleje, barvy, fiedidla, baterie ãi záfiivky. Zde to funguje velice dobfie. Jen je tfieba, aby pÛvodce tyto odpady dovezli na sbûrn˘ dvÛr osobnû a nedávali je pfii svozu do velkoobjemového odpadu. Jak uÏ napovídá název – nebezpeãn˘ – nelze je sváÏet spoleãnû s ostatním odpadem. Jsem rád, Ïe se následnû podafiilo zdarma získat od spoleãnosti Asekol takzvan˘ E – domek, ve kterém lze uskladnit ve‰keré elektro spotfiebiãe od ledniãek a mrazákÛ aÏ po ty nejmen‰í jako mobily, kulmy, fény, kalkulaãky apod. Je zde v‰ak pro zpûtn˘ odbûr jediná podmínka – tyto staré vyfiazené spotfiebiãe musí b˘t kompletní. Nesmí scházet ‰ÀÛry, motory, kompresory apod. Jinak musíme tento spotfiebiã odevzdat za peníze do odpadu. To se pomalu také vût‰ina z nás zaãíná uãit a to i pfiesto, Ïe za tento star˘ spotfiebiã zaplatili pfii nákupu nového a mohli jej v prodejnû vrátit zdarma. TakÏe na závûr : na sbûrn˘ dvÛr nelze odevzdávat jen velkoobjemov˘ odpad a kovo‰rot. Ten i nadále budeme sváÏet dvakrát roãnû, vÏdy v dubnu a fiíjnu. To znamená – koberce, matrace, nábytek, o‰acení, Ïelezo a dal‰í nechte doma na tyto svozy.
• Nákup lesní techniky • I v leto‰ním roce jsme uspûli, i kdyÏ se znaãn˘mi problémy s dotací na nákup lesní techniky. Proã s problémy? Îádost i vyhodnocení probûhly zdárnû. AÏ potom nûkdo zjistil, Ïe jsem podepsal ãestné prohlá‰ení, Ïe nemáme pfiekroãeno De minimis. Co to znamená? Nûkteré dotace jsou zafiazeny právû v tomto systému. Abychom mohli poÏádat o dal‰í dotaci, nesmíme pfiekroãit ãástku 5 milionu korun za pfiedcházející tfii roky oznaãenou De minimis.. To jsme nemûli proto jsem ãestné prohlá‰ení podepsal. Mezitím nûkdo vymyslel, Ïe se zfiídí celostátní registr tûchto dotací. Pfii zadávání dat do systému se stala chyba a správce registru nám u jedné dotace pfiifiadil místo 2 mil. Kã dotace De minimis dotaci ve v˘‰i 5. Tím byla na‰e dotace automaticky vyfiazena. Skoro mûsíc trvalo, neÏ jsme zjistili, kdo cel˘ registr spravuje, kdo udûlal chybu a kdo jí opraví. Dal‰í mûsíc trvalo jednání o vrácení Ïádosti, protoÏe jsme Ïádnou chybu neudûlali. A tak se nám podafiilo získat jiÏ potfietí za sebou dotaci 125.000,- Kã na lesní techniku, jejíÏ celková cena byla 500.000,- Kã.
Co jsme nového koupili? Je to mÛlãovaã o zábûru 180 cm, kter˘m lze sekat vût‰í plochy vãetnû fotbalového hfii‰tû, ale i sbírat spadané listí. Technika dovolí vysypávat z ko‰e hmotu rovnou na pfiistaven˘ vlek a ne na zem a znovu ruãnû nakládat. Dal‰ím strojem je postfiikovaã, kter˘ lze pouÏít nejen k ochranû lesa, ale i k postfiiku chodníkÛ proti plevelÛm a k chemickému o‰etfiení fotbalového hfii‰tû. Posledním strojem, je‰tû nevyzkou‰en˘m, je sypaã. Jde o stroj, kter˘ si dokáÏe posypov˘ materiál sám naloÏit a není nutné ruãnû nakládat. Jeho vyuÏití bude nejen na lesních cestách, ale i na místních komunikacích a dokonce i pfii pískování fotbalového hfii‰tû, které je nutné provádût kaÏd˘m rokem. MoÏná je velká ‰koda, Ïe zastupitelstvo neschválilo z dÛvodu úspor podat Ïádost i v leto‰ním podzimním termínu. Urãitû by se na‰la dal‰í spousta techniky, která by mûla vyuÏitelnost pro mûstys v pfií‰tích letech.
MRÁKOTÍNSK¯ ZPRAVODAJ • 2011
str. 24
• Zpráva FO SK Mrákotín • VáÏení sportovní pfiátele, dovolte mi, abych se v samotném úvodu omluvil za nedodání pfiíspûvku o dûní v mrákotínském fotbale na sklonku minulého roku. Propásl jsem vydání posledního ãísla, a tak se pokusím tento nedostatek odstranit v prvním ãísle roku leto‰ního. Do soutûÏního roãníku 2010/2011 vstoupily, po del‰í odmlce, dva fotbalové soubory – muÏstvo muÏÛ (III. tfiída sk.“C“) a t˘m pfiípravky. S ãím oba t˘my do soutûÏí vstupovaly? Odpovûì je následující. T˘m muÏÛ, se stále se zvy‰ujícím vûkov˘m prÛmûrem, si nekladl Ïádné velké cíle a chtûl dÛstojnû odehrát svá utkání. Skromné pfiedsevzetí vycházelo ze zku‰enosti z konce jarní ãásti sezony pfiedcházejícího roãníku, kdy jsme horko tûÏko skládali dohromady potfiebnou jedenáctku k odehrání utkání. Na‰i malí borci z pfiípravky ‰li do soutûÏe pfiedev‰ím sbírat první zku‰enosti s organizovan˘m fotbalem a uãit se základy abecedy kopané. Start do podzimní ãásti soutûÏe se nám vydafiil nad oãekávání a vyhrávali jsme jak utkání doma, tak na hfii‰tích soupefiÛ. V˘sledkem byl pln˘ poãet bodÛ po 8 odehran˘ch zápasech. Odehráli jsme obzvlá‰È vydafiená utkání zejména se zálohami Brtnice a Stonafiova. Pfii domácím utkání s Brtnicí „B“ se dokonce oz˘vala z hledi‰tû slova chvály na pfiedvedenou hru a osobnû si myslím, Ïe oprávnûnû. Co se kvality hry t˘ãe, byl to urãitû nበnejlep‰í zápas podzimu. Ve Stonafiovû se nám dlouhodobû nedafií, a proto je dosaÏená v˘hra velmi cenná. Samotné utkání nebylo vÛbec jednoduché a v jeho prÛbûhu jsme museli dohánût brankovou ztrátu. Zodpovûdn˘m a bojovn˘m pfiístupem se nám podafiilo nepfiízniv˘ v˘voj utkání, s trochou potfiebného ‰tûstíãka, zvrátit a odvést si z horké stonafiovské pÛdy tfii body. První drobné zaváhání pfii‰lo v domácím klání s âerven˘m Hrádkem. Ukazuje se, Ïe hra tohoto t˘mu nám vÛbec nesvûdãí. MuÏstvo je tvofieno pfieváÏnû mlad˘mi dÛrazn˘mi hráãi, které doplÀují 4 zku‰ení matadofii. Utrápené, nepfiíli‰ pohledné utkání se nám podafiilo zlomit aÏ v samotném závûru, a tak i tentokrát jsme si mohli do tabulky pfiipsat pln˘ poãet bodÛ. O první body nás pfiipravil aÏ Pavlov, s kter˘ jsme dokázali na domácím hfii‰ti uhrát pouze remízu. Pomalu se blíÏil konec podzimu a my jsme byli, trochu neãekanû, stále v ãele tabulky. O v˘sostné postavení nás pfiipravil aÏ samotn˘ závûr. První poráÏku jsme utrpûli na hfii‰ti Tfie‰tû. K prestiÏnímu duelu nastoupilo za tfie‰Èskou rezervu nûkolik hráãÛ prvního t˘mu a od samého poãátku bylo zfiejmé, kdo si v tomto duelu dokráãí pro vítûzství. Po jednoznaãném prÛbûhu první pÛle a vedení 3:0 pro domácí jsme se sice po zmûnû stran malinko zvedli a vytvofiili si i ‰ance, ale ke zkorigování v˘sledku to nevedlo. Urãitou satisfakcí se tak pro nás stal následn˘ domácí zápas s dlouholet˘m rivalem z Telãe. I jejich „B“ t˘m prochází generaãní v˘mûnou, ale svou kvalitu urãitû má. Vyhecované utkání jsme zvládli a zvítûzili 3:0. Tímto zápasem mûla podzimní ãást konãit. Nás v‰ak je‰tû ãekalo (2x odloÏené) utkání v Batelovû. Na samotn˘ zápas by bylo nejlépe zapomenout. V nevlídném listopadovém poãasí jsme na hfii‰ti rezervy Batelova rozhodnû nebyli hor‰ím t˘m, pfiesto jsme ode‰li poraÏeni. Pfiíãinou byla doslova Ïalostná koncovka. Z nespoãtu tutovek jsme gól nedali, a tak jsme nemohli pom˘‰let na zisk bodÛ. Na konci zápasu se v‰ichni aktéfii, vãetnû rozhodãího, shodli, Ïe dnes by se nám nepodafiilo dát gól ani do pÛlnoci… Smolné zakonãení podzimu bylo sice malou kaÀkou na jeho prÛbûhu, pfiesto v‰ak s koneãnou bilancí 12 odehran˘ch utkání, 9 v˘her, 1 remízy a 2 poráÏek mÛÏeme b˘t nadmíru spokojeni. V tabulce nám patfií druhé místo za Brtnicí „B“, která jedinou prohru utrpûla na na‰em hfii‰ti. O vstfielené branky se nejvût‰í mûrou zaslouÏil Honza Kroãil (17), následován Michalem Kratochvílem (9) a Slávou ·imkÛ (6). Kde hledat pfiíãiny urãitého vzestupu a neoãekávaného umístûní? V první fiadû je to zdraví – bûhem podzimní ãasti se nám vyh˘bala zranûní a mohli jsme nastupovat, ve vût‰inû zápasÛ, v nejsilnûj‰ím sloÏení. V druhé fiadû to byl pfiíchod dvou hráãÛ, ktefií do t˘mu dobfie zapadli, a to Honza Krupil (hostování z Telãe) a Zdenûk Adamec (návrat k fotbalu po nûkolika letech). Tím se více neÏ zdafiile podafiilo nahradit Míru Peleje a Pavla Irhu (oba hostování z Telãe), jejichÏ nevyzpytateln˘ pfiístup byl t˘mu spí‰ na ‰kodu. V tábofie fanou‰kÛ
mÛÏe sice panovat jisté uspokojení s podzimním postavením a pokukování po pfiípadném postupu do okresu, ale realita je nûkde jinde. MÛj ryze osobní názor, opírající se o dlouholeté zku‰enosti je, Ïe se souãasn˘m muÏstvem vy‰‰í soutûÏ hrát nelze. Chybí dostateãnû ‰irok˘ a stabilizovan˘ kádr, nedafií se generaãní v˘mûna a jezdit s kádrem, jehoÏ vûkov˘ prÛmûr je nad 35 let, po okrese a dostávat “‰i‰ky“, urãitû není tím, co by si pfiáli samotní hráãi, fanou‰ci i zástupci obce. Za souãasné situace zÛstaÀme na zemi a buìme rádi, Ïe jsme tam, kde jsme. Budu se opakovat, ale nedojde-li k nûjakému v˘raznému fiezu, mÛÏe b˘t mrákotínsk˘ dospûl˘ fotbal v brzké dobû minulostí! Po slovech pesimismu se v následujících fiádcích budu vûnovat pfieci jenom pfiíznivûj‰í skuteãnosti. V kvûtnu probûhl nábor zájemcÛ o mládeÏnickou kopanou. Velice nás potû‰il velk˘ zájem, a proto se hned zaãalo trénovat. Kluci byli na hfii‰ti 2x t˘dnû, o prázdninách 1x t˘dnû a jiÏ v záfií odehráli své první soutûÏní utkání. Po krátké úvaze jsme je totiÏ pfiihlásili do OP pfiípravek sk “B“. A na základû zku‰eností dlouhodob˘ch úãastníkÛ jsme zjistili, Ïe jsme udûlali dobfie, protoÏe kaÏdé zaãínající muÏstvo si musí projít tûÏk˘m obdobím poráÏek a utkáními s vyspûlej‰ími a fotbalovûj‰ími t˘my. KaÏdá zku‰enost je dobrá zku‰enost a je vidût, Ïe krÛãek po krÛãku se pomalu posouváme kupfiedu. Není jiné cesta, neÏ ta plná práce a zase práce. Míã je vûc neskuteãnû neposedná a jeho zkrocení a ovládání bude stát je‰tû mnoho a mnoho úsilí a nûkdy i odfiíkání. Bûhem podzimu postupnû vykrystalizovala parta 15 klukÛ, která tvofií souãasné muÏstvo pfiípravky. Zajímají vás v˘sledky? Nemusí. Ty totiÏ nejsou v této kategorii vÛbec podstatné. DÛleÏitá je snaha nûãemu se nauãit, smysluplnû vyuÏít voln˘ ãas, pobavit se a uÏít si legraci s dobrou partou. V˘ãet v˘sledkÛ a umístûní proto budou v mém hodnocení chybût. Co v‰ak chybût nemÛÏe? Vyjádfiení obrovského podûkování za podporu, které se nám na zaji‰tûní v‰eho potfiebného pro pfiípravku dostalo. Dûkujeme panu starostovi a zastupitelÛm obce za finanãní dar, kter˘ pokryl náklady spojené s nákupem dresÛ, dále patfií nበvelik˘ dík firmû SATES (zejména panu I. ·imkovi) za v˘raznou finanãní podporu a pfiislib dal‰í spolupráce ve prospûch na‰ich fotbalov˘ch nadûjí. Nemohu opomenout ani dal‰í drobné pfiispûvatele z fiad men‰ích ÏivnostníkÛ a v neposlední fiadû musím vyzvednout pfiíkladn˘ pfiístup vût‰iny rodiãÛ, ktefií jsou pro nás neodmysliteln˘mi pomocníky na cestû za fotbalov˘mi dovednostmi jejich potomkÛ. Je‰tû jednou upfiímnû dûkuji v‰em a doufám, Ïe v nastoupené spolupráci budeme i nadále pokraãovat a dosáhneme tak na‰eho spoleãného cíle! Zmínil jsem se, Ïe z vût‰ího poãtu zájemcÛ se souãasné dobû vytvofiila 15-ti ãlenná parta, která tvofií základ pfiípravky. Nûktefií kluci jsou v‰ak vûkovû na hranû a budou moci odehrát pouze jaro. Na tomto místû bych chtûl proto vyzvat v‰echny pfiíznivce fotbalu, aby nám pomohli stávající kádr doplnit o své potomky, v pfiípadû vût‰ího zájmu napomoci tfieba k vytvofiení je‰tû jednoho muÏstva, a to mlad‰ích ÏákÛ. Musím v‰ak pfiedeslat, Ïe bez va‰eho ãasu a pomoci tûÏko v‰echno zvládneme sami. Neváhejte a pfiijìte mezi nás!
