Slovo hejtmana (pro města a obce na září 11) Léto je za námi. Tento příjemný čas máme mimo jiné spojený s odpočinkem a dovolenými. Pro zemědělce je léto naopak v mnohých směrech obdobím vyvrcholení jejich činností – žní doslovně i v přeneseném smyslu slova, i když klasické „plechové kavalérie“ už nevyjíždějí na rozsáhlé plochy. Zemědělci jsou pro mě zvláště důležitou součástí našeho obyvatelstva, protože jejich práce není prostou výrobou, ale jejich činnost výrazně ovlivňuje stav naší přírody. Tím více mě mrzí, že jsou skupinou dlouhodobě naším státem opomíjenou a zanedbávanou. Znovu jsem se o jejich poctivé práci a nelehkých podmínkách přesvědčil při svých letních návštěvách. V západní Evropě situace donutila státy už dříve k poměrně štědrým podporám, aby zemědělci přežili. Dnes jim ani ty nestačí. A co teprve chudáci naši zemědělci, kteří jsou nuceni přežívat v této přímé konkurenci s daleko menšími dotacemi. Dovozy levnějších a často méně kvalitních potravin sítěmi obřích supermarketů z celého světa jim odebírají přirozený odbyt a nutí je často přecházet na jednostranné pěstování plodin, po nichž je bezprostřední poptávka. Tato politika EU je neúnosná a pro naše zemědělce likvidační. Bohužel ani české vlády oprávněné nářky zemědělců nevyslyšely. Stále se spoléhá, že to naši venkovští hospodáři nějak ustojí. Ale jejich situace je už opravdu neúnosná a řešení se nedá odkládat. Naše dnešní nesoběstačnost v mnoha komoditách potravin je varující a pro možné krizové situace nebezpečná. Nemáme ani žádné důležité zásoby potravin, spoléhá se na průběžné dovozy, ale to nemusí fungovat vždy. Příroda není fabrika, kde se dá vše přestavovat dle momentální potřeby trhu. Největším nebezpečím pro ni je narušení přirozené rovnováhy. K té patří i léty formovaný způsob života na venkově. Rozumné hospodaření v lesích, na polích i ve stájích. Ne krátkodobé drancování za účelem okamžitého zisku. Zvláště tady platí, že to, co se léta buduje, může být rychle a téměř nenávratně zničeno. Vysočina je jedním z posledních krajů, kde se naši zemědělci jako správní hospodáři snaží o nutnou rovnováhu mezi živočišnou a rostlinnou výrobou, což je nutné i pro stav půdního fondu v budoucnosti. Ale i zde hrozí, že ty zodpovědné hospodáře, kteří mají v sobě po předcích smysl pro onu rovnováhu v přírodě, nahradí časem mladší pragmatici, kteří budou i donuceni z pudu sebezáchovy myslet hlavně na ten okamžitý zisk, aby „přežili“. Chybí zoufale státní koncepce zemědělství, pro přírodní prostředí je rozumná regulace a péče o ni ve spolupráci s hospodáři nutná. Pokud se nechceme dožít devastace tohoto dědictví našich předků. Ti žili v mnohem obtížnějších podmínkách než my dnes, a přesto se nesnižovali k pouhému drancování přírody podle pouhých potřeb zisku na trhu. Se samotným slovem Vysočina se i nám domorodcům zde žijícím pojí představa zeleně. O našem kraji platí dvojnásob než jinde, že příroda je naším největším bohatstvím. Vysočina je i zásobárnou životadárné pitné vody pro největší aglomerace v republice. Želivka zásobuje velkou část Prahy, vodní nádrž Vír s dalším napojením zase Brno. Ochranná pásma kolem těchto zdrojů vody znamenají další omezení pro naše zemědělce, kteří to chápou a respektují. Oprávněně ale požadují náhradu, která pro ně stále není, i když se o ní snažíme jednat. Kraji chybí potřebné pravomoci k tomu, aby zemědělcům pomohl. Snažíme se alespoň o stálý tlak na centrální orgány, o různé formy propagace regionálních výrobků. Všichni můžeme napomáhat našim výrobcům mimo jiné tím, že budeme přednostně kupovat české výrobky. A požadovat je nahlas v supermarketech, kde je nemají. Například málo kvalitní čínský česnek je už vytlačován žádostmi o ten náš poctivý, jehož produkce se rozšiřuje. Doufám, že časem zavoní na pultech obchodů kromě česneku častěji více dalších našich
chutných potravin. A že se taky český zemědělec se dočká lepších podmínek a bude moci citlivě hospodařit a řídit se svým zdravým selským rozumem a zkušeností předků. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina
Kamenicko, kraj ozdravoven Mýlil by se snad každý, kdo by spojoval počátky ozdravné péče u nás až s rokem vzniku ozdravovny v Kamenici nad Lipou (1945). Již v době tereziánské a josefinské hledal tehdejší stát zdroje a mezi nimi to byly i zdroje přírodní (termální prameny, minerální vody). Do jisté míry bylo možno vycházet ze všeobecných znalostí léčivých studánek a pramenů, ke kterým se odedávna upínala pozornost našich předků – a kterých je u nás požehnaně. Tím bychom došli jistě i k počátkům Lázní sv.Kateřiny u Počátek a k dalším místům. Novější doba však již žádala vědecké “ošetření“ starobylých zvyklostí., pověstí a snad i pověr. A tak vlastně bychom se i v našem kraji setkávali se snahou využít takových míst, příkladem budiž třeba počátek Lázní Svatá Anna u Černovic, který se však datuje až k roku 1837, kdy vykonal na rozkaz zemského prezidia rozbor zdejší vody jindřichohradecký lékárník Weinhuber a okresní fyzik z Tábora J.Eiselt o tomto prameni napsal pochvalné články, mj. to, že zdejší voda je výborná na oční choroby a závady v podbřiší. Autorka Černovického sborníku, spisovatelka Marie Schäferová, si v této souvislosti si povzdychla, že bylo jen škoda, že toto místo nenašlo svého Priesnitze, jinak by tu byl mohl vyrůst lázeňský komplex a tato lokalita se mohla pyšnit přízviskem “českého Gräfenbergu“. Vzednutý zájem o místní zvláštnosti později provázela také snaha a činnost Jihočeského národohospodářského sboru v létech meziválečných, jehož někteří pracovníci se též snažili o využití místních zdrojů a byla jim blízká myšlenka ozdravenecké péče. To již ale souviselo s vědeckým zkoumáním klimatu. V našich krajinách se o to zasloužil zejména dr. Josef Mrkos. Jeho vědecká zjištění v populární formě našla uplatnění v sloganu „V Kamenici nad Lipou je vzduch jako v Tatrách“ a znovu byla používána i v létech poválečných. To ale již za sebou měla ozdravovna v Černovicích, vzniklá kdysi na popud industriální učitelky, slečny Marie Patové (její spolek byl založen v roce 1870), několik desetiletí své existence za sebou, avšak i tu lze říci, že to byla historie dosti proměnlivá, neboť udržet byť malý ústav při životě, hlavně v časech 1. světové války, byla věc rozhodně nesnadná. Je zřejmé, že z místních zdrojů by se to nebylo podařilo, skutečně první ozdravovna v Černovicích však byla založena až v roce 1913 mladou učitelkou Marií Holešovskou – Schäferovou. Dokonalejší provedení ozdravovny však vzniklo až po 1. světové válce na základě “injekce“ táborské rodačky a profesorky z Coovy koleje ve státě Iowa v USA. Marie Schäferová si pochvaluje, jak u tento ústav rozvíjel a jaké zdravotní výsledky tu byly docíleny. O této ozdravovně je možno a nutno psát v souvislosti s postihem rodiny Maximovičů za války a zároveň i tu lze uvést, že právě tady se rozvíjely a uplatňovaly zkušenosti řady pracovníků, z nichž mnozí přešli pak do Kamenice nad Lipou a stáli u zrodu zdejší ozdravovny v zámku. Zdálo by se, že lipovokamenická ozdravovna měla obrazně řečeno “na růžích ustláno“, ovšem věci se nevyvíjely ani tak snadno, ani lehce, bylo zapotřebí součinnosti mnoha sil i osobností – zčásti jsem o tom psal v roce 2011 u příležitosti dvou výročí Vladimíra Vesky (narození -1901 a úmrtí- 1976). Zdůrazňoval jsem, a je to myšlenka trvale platná, že etapa ozdravovny v prostorách kamenického zámku má svůj velký význam, byť po létech došlo k jejímu zrušení. A to i přes to, že počet ozdravoven u nás se silně zredukoval, jejich význam však zůstává - snad tu hrálo roli také uzavírání smluv s VZP ČR. Jen pro zajímavost, takovéto smlouvy byly vytvořeny pro Dětské ozdravovny v Křežině, Mladeči-Vojtěchově, Javorníku, Harrachově Peci pod Sněžkou (zde dokonce dvě, a sice pod názvem Karkulka a Mělnická bouda), dále pak to bylo ve Špindlerově Mlýně (sv.Petr), tamtéž také v Bedřichově a ve Dvoře Králové. Ozdravovna v Lázních sv.Kateřiny u Počátek měla podstatně jiné dějinné osudy, ale navazovala na proslulé poutní místo a tím, že tu bylo vybudováno zařízení pro ozdravovnu, nabývala i tato ozdravenecká péče svůj nový rozměr. Počátky Lázní sv.Kateřiny jsou ovšem starší, než kam se klade vznik proslulého poutního kostelíka tamtéž. Je známo například, že tato lokalita byla středem pozornosti i rodu pánů z Hradce, kteří si odtud nechávali posílat onu zázračnou vodu, jak píše mj. jindřichohradecký historik František Teplý. Tato ozdravovna nebyla zrušena, ale svým obsahem nabyla jiného významu. Vždyť v současné
době jsou ozdravovny definovány jako zdravotnická zařízení, která poskytují dětem zdravotní péči především léčebného charakteru s podílem preventivní složky, a to na základě odborného návrhu lékaře. Jejich hlavním úkolem je podpořit zdraví v nejširším pojetí, nebo je-li jakkoli narušeno, pak usilovat o návrat k jeho žádoucí normě. Z této definice však vyplývá i to, že v kamenické ozdravovně, zvláště ke konci jejího trvání, byly ne-li náběhy, pak jistě i výrazný obsah posílení lékařské úrovně péče o děti zejména z průmyslem narušených oblastí. To samozřejmě se stávalo úkolem především pro zdravotnický personál ozdravovny, ale mělo to význam i pro pedagogické pracovníky. Tady je třeba jmenovat alespoň ředitelku školy při ozdravovně Marii Erbanovou, ale i mnohé další pedagogické pracovníky. Přehlédneme-li literaturu a prameny k dějinám ozdravoven, pak vidíme, jak jsou nevyrovnané. Nejčastěji se o ozdravovnách psávalo v příručkách a tiskovinách pro turisty, mnohem méně z hlediska lékařského. A otázkou do budoucna zůstává i archivní dokumentace pramenů. Z mého povědomí si myslím, že nejlépe byla dokumentována ozdravovna v Černovicích, a to právě zásluhou Marie Schäferové. Potvrzuji to i tím, že jsem na vlastní oči viděl řadu přebraných písemností a právě Marií Schäferovou určených k uložení do Okresního archivu, tehdy ještě se sídlem v Červené Řečici. PhDr. Josef Bílek, CSc.
Kamenice nad Lipou před 110 lety – oslavy Tomáše ze Štítného Podnět k těmto oslavám samozřejmě dalo blížící se výročí Štítného narození a nakonec i jeho smrti, ačkoli přesná životopisná data tehdy,(ani nyní), známá nebyla. Uvažovalo se o létech 1331-1401, všechna ta data však jsou sporná. Sám Tomáš ze Štítného to pozdějším badatelům i generacím neusnadnil. V jeho díle, které se povětšinou dochovalo, nalézáme jen občasné zmínky z jeho života. A to byla příležitost pro představy, že to “tak snad mohlo být“, a tak bylo stanoveno datum jeho smrti na rok 1401 a dějištěm se měla stát Štítná. Ani tam se nedochovalo příliš památek na Štítného, místo jeho tvrze bylo srovnáno se zemí, prostor upraven a připraven tam památník, který stojí dodnes. O archeologické prozkoumání místa se zasloužil kamenický učitel Josef Mašát, který také sepsal drobnou brožuru o nálezech s vyobrazeními. Byl požádán tehdy velmi populární řečník a horlivý pracovník v hasičském hnutí, také pedagog, ředitel školy v Kamenici nad Lipou, počátecký veřejný činitel, Jakub Alois Jindra, aby o Štítném na slavnosti toho 18. srpna 1901 promluvil. Tato slavnost byla ovšem velkolepá a početně navštívená tak, že ani pozdější oslavy se jí nevyrovnaly. Místo samo bylo předmětem zájmu i později, zasloužil se o to zejména archeolog Josef Švehla. V roce 1901 byla Štítná zahrnována do táborského kraje, právě tak jako Kamenice nad Lipou. Slavnost Štítného se konala v době, kdy již četní badatelé prozkoumali Štítného literární odkaz a pokusili se dokonce i o jeho roztřídění, které je platné dosud. Tvoří jej větší spisy, z nichž na předním místě jsou jeho Řeči besední a Řeči nedělní a sváteční, pak menší rozpravy a zahrnují se sem také spisy anonymně dochované, ale připisované Štítnému. Mnohé byly seskupovány do sborníků, podle místa uložení, jako je sborník Klementinský, Vyšehradský, Opatovický, Muzejní, Jindřichohradecký a Sázavský. Štítný byl pokládán za jednoho z výrazných předchůdců Jana Husa a “zlatá doba“ zpřístupňování jeho díla nastala v druhé polovině 19. Století. Ovšem i novější doba se ke Štítnému vracela, příkladem toho budiž vydání obsáhlého souboru díla v tzv. edici Živá díla minulosti v 60. letech minulého století, kdy vyšel svazek pod názvem Knížky o hře šachové a jiné. Tomu je nutno rozumět tak, že Štítný, kterému byly blízké i indické látky, snad věděl o původu šachové hry, šachových figur a také o podobnosti se společností své doby. Nešlo mu zajisté, aby tuto společnost snad měnil, ale aby ji napravil poukazováním na plnění povinností jednotlivých jejích příslušníků. Psal výhradně česky a často se střetával s nepřízní univerzitních kruhů. PhDr. Josef Bílek, CSc.
Freestyle BMX Obyčejný prázdninový den, 26. 7. V jindřichohradeckém skateparku se pomalu schází kluci, co propadli jízdě na skateboardu, koloběžce nebo bmx. Právě do posledně zmiňovaného se zamiloval i Kuba Trojan, přezdívaný Packa, v širokém okolí díky svému talentu dost známý. Jelikož takovéhle lidi obdivuji, napadlo mě se s ním sejít a udělat takový menší rozhovor. To jsme taky provedli. Přečtěte si, co z našeho společného snažení vzešlo…
M: Jak ses k ježdění na bmx vlastně dostal, kdo tě k tomu přivedl? K: Přivedl mě k tomu kamarád už na základce, kterej v tý době jezdil na horským kole. Od něj jsem se z časopisu dozvěděl o Freestyle BMX a hned jsem měl jasno. Přemluvil jsem rodiče, aby mi koupili kolo a začal jsem jezdit. Začátky pro mě byly dost obtížný, já byl slabej, kolo těžký, takže jsem s tím dost bojoval, hehe. M: Od kolika let jezdíš? K: Kolo mi naši koupili na jaře v roce 2005, takže od čtrnácti let. M: V jakém věku se dá začít? Co bych já měla udělat, kdybych chtěla jezdit? K: Žádná věková hranice v tomto sportu není, minule se ve skateparku proháněl tak šestiletej klučina a vůbec se toho nebál, hehe. Ale doporučoval bych třeba od těch 12-let, kdy už má člověk alespoň trochu sílu. Na začátek bych navrhoval koupit kolo.(smích) Nemusí být drahý, stačí třeba starý bmx, aby onen dotyčnej zjistil, jestli ho kolo baví a zda se pro tento sport vůbec nadchne. Určitě bych doporučoval chrániče a helmu. Jinak moje začátky v Hradci byli hodně těžký, nebyl tu skatepark, jen pár rozpadlých překážek u Billy. Proto jsme se snažili o vybudování podmínek k ježdění, což se nám nakonec povedlo. Teď je to jiný, máme tu dobrý zázemí a hodně kluků, kteří dokážou nováčkům poradit. Začátečníci se ale nesmí vzdávat po prvních pádech. Nikomu se nepovede sednout na kolo a hned začít skákat složitý triky, jde o postupný vývoj. M: Co závody, máš nějaká umístění? Jak se vlastně hodnotí? K: V našem parku se už taky pár závodů odjelo, poslední letos na jaře a to X-cup, což je celorepubliková série závodů, která se v Jindřichově Hradci jela už dvakrát a mě se poštěstilo ji i 2x vyhrát. Dobrý umístění jsem měl na více závodech po celé ČR. Co se týká hodnocení závodů, tak tam jde o triky, kde se sleduje obtížnost, styl, čistota triků, plynulost jízdy a celkový dojem. M: Kolik času týdně trávíš ve skateparku? K: Když to jde, tak jezdím každý den. Jsem tu průměrně tak 4 hodiny, podle nálady. Ale je to různé, častokrát tu trávím celý den. Na podzim, když je brzo tma, si zajezdíme třeba jen hodinu… M: Objevují se mezi vámi i holky? K: V Hradci žádná slečna nejezdí, ve světě se jich pár najde. Freestyle BMX je spíš sport pro kluky. M: Co zranění? K: Tak jako při každém jiném sportu se stávají. Snažíme se to minimalizovat chrániči a přilbou. Sám jsem jich měl nepočítaně, takový blbosti jako natrženou slezinu a tak… (smích) Ale o tom nebudeme mluvit, nerad bych odrazoval případné zájemce. M: Co chceš nebo budeš dělat po škole? K: Letos jsem úspěšně odmaturoval a po prázdninách mě čeká studium na vysoké škole v Budějovicích. M: Dá se ježděním v České republice živit? K: V Čechách se tímto sportem živí tak tři kluci, takže určitě ne.
M: Jaké postavení mají čeští jezdci na mezinárodní scéně? K: Všichni určitě znáte Michala Berana, který nás ve světě reprezentuje na výborné úrovni. Myslím, že i když je ČR malý stát, tak ve světě Freestyle BMX má poměrně silné jméno. M: Máš nějaký cíl? K: Rád bych dostudovat vejšku, neměl žádná další zranění a jezdil na kole tak dlouho, jak jen to půjde :) Nutno podotknout, že Kuba celou dobu našeho povídání neslezl z kola. Asi vážně láska na celý život :) Markéta Švecová
Tisková zpráva: 20.6.2011
Trestní oznámení na společnost Live-mobil.cz Sdružení Spotřebitel net vyzývá všechny spotřebitele poškozené společností Livemobil.cz, která svým jednáním podvedla stovky klientů tím, že na svých stránkách inzerovala mobilní telefony za neodolatelnou cenu. Když za tyto telefony klienti zaplatili, již přestala s klienty komunikovat, aby se ozvali na email
[email protected] a vedle kontaktu a stručného popisu případu hlavně uvedli výši škody, která jim byla způsobena. Sdružení Spotřebitel net připravuje podání hromadného trestního oznámení. S ohledem na skutečnost, že vzniklá škoda by celkově mohla převýšit až 500.000,-Kč, hrozí pachateli trest odnětí svobody až na 8 roků. Pro více informací o celém případu nás můžete kontaktovat na čísle 775 476 080, naši poradenskou linku. Více informací najdete na našem webu www.spotrebitel.net.
Tisková zpráva 30.6.2011
Nová certifikace obchodníků TOP Sdružení Spotřebitel net informuje o novém certifikátu TOP, který je určen pro zvýšení hodnoty všeobecných obchodních podmínek podnikatelů. TOP znamená „Test Obchodních Podmínek“ a jedná se o certifikaci, která bude sdružením udělena těm Podmínkám, jež svým obsahem neporušují, nebo neobcházejí platnou právní úpravu ochrany spotřebitele v ČR. Sdružení si od této iniciativy slibuje, že bude široké veřejnosti umožněno rozpoznat, že prodávající nepoužívá ustanovení všeobecných smluvních podmínek k nekalým praktikám, že Podmínky jsou srozumitelné a že neukrývají žádné záludnosti. Pro spotřebitele bude TOP jistotou, že kupní smlouva neobsahuje nekalé záměry. Dále je zárukou že prodávajícímu na spotřebiteli skutečně záleží a že je zodpovědný a nemyslí pouze na sebe. Více informací na webu Sptřebitel net, www.spotrebitel.net
Tisková zpráva 13.7.2011
Po návratu ze zahraničí si zkontolujte výpisy z účtů!!! V době prázdnin se množí případy, kdy klienti bank používají v zahraničí platební karty a kdy jim na výpise z účtu nakonec vyběhne jiná stržená částka než ta, kterou skutečně zaplatili. Na naše sdružení Spotřebitel net se obrátil spotřebitel, který natankoval v Polsku benzín za částku 156 zlotých, na což měl schovanou účtenku a banka mu odečetla z konta částku odpovídající 200 zlotým. V praxi banka povětšinou pochybení uzná a špatně odečtenou částku na účet vrátí, ale může docházet k případům, že zejména drobnějších pochybení v transakcích si spotřebitelé nevšimnou a zbytečně se tak připravují o nezanedbatelné částky. S ohledem na tuto skutečnost sdružení Spotřebitel net doporučuje, aby si klienti co možná nejrychleji po návratu z dovolené překontrolovali výpisy z účtu a v případě nesrovnalostí, nebo nejasností se nebáli kontaktovat svůj bankovní ústav. Nezapomeňte si nechávat účtenky, dokud platby nezkrolujete!
Tisková zpráva 20.7.2011
Za kámen půl mzdy!! Množí se případy, kdy skrze poštovní dodavatele spotřebitelé dostávají místo zboží, které si objednali, různé předměty nulové hodnoty, jako například kameny, staré prádlo, nebo papíry v závislosti na charakteru objednaného předmětu. Příklad: spotřebitel si objedná přes e-shop plavky, prodávající objednavateli pošle balík a při rozbalení se spotřebitel nestačí divit – najde v něm místo plavek starý hadr. Tím se dostává do úzkých, neboť pořádně neví, jestli se má s reklamací obrátit na poštovního doručovatele, nebo na prodávajícího. Sdružení Spotřebitel net upozorňuje, že v takovémto případě se mají obracet přímo na prodávajícího, neboť poštovní dodavatel je „prodlouženou rukou“ prodávajícího. Navíc spotřebitel má smlouvu s prodávajícím, nikoli s poštovním doručovatelem. Doporučujeme dále, aby lidé raději otevírali zásilky před svědkem a ještě vše nafotili třeba i na mobil. V případě dražších zásilek natáčeli, je - li to možné, průběh otevírání zásilky na kameru. Daný záznam by měl začínat pohledem na neporušený balík. Záznam nesmí být sestříhán. Pokud jste se s touto situací setkali, obraťte se na naše sdružení – www.spotrebitel.net, poradenská linka 775 476 080 v provozu v pracovní dny od 9 do 17 hod. Právní oddělení Spotřebitel.net
Tisková zpráva 9.8.2011
PODVODNÍCI VYDĚLÁVAJÍ NA ZOUFALÝCH LIDECH !! Na poradnu Spotřebitel net se obrací mnoho lidí, kteří se dostali do svízelné finanční situace a hledali možnost, jak si půjčit peníze. V bance nepochodili, proto se obrátili na mimobankovní subjekty. Slibný kontakt lze najít v novinách, nebo na ulici s odkazem na telefonní číslo, kde získají více informací. Více znamená informaci o jiném telefonním čísle, které většinou začíná čísly 900…. Sem tito lidé zavolají a operátorky s nimi dlouhou dobu řeší nicotné detaily smlouvy o úvěru. Když telefon položí, zjistí, že provolali velkou sumu – třeba i 10 000 Kč. Půjčku nakonec samozřejmě nedostali. Sdružení Spotřebitel net varuje všechny spotřebitele před takovýmto způsobem uzavírání smluv o úvěru! Před tím, než budete na některé telefonní číslo začínající 900…. volat, zjistěte si nejprve tarif jakým je tato linka zpoplatněna a tím si ušetříte další výdaje. Jsme přesvědčeni, že se jedná o trestný čin, takže je možnost z naší strany podání trestního oznámemí. Patříte-li mezi poškozené, obraťte se na naše sdružení a připojte se k hromadné žalobě, poradenská linka 775 476 080 , nebo e-mail:
[email protected] . Právní poradce Ondřej Daněk
Tisková zpráva
Na Vysočině nejlépe recyklují žáci z Bobrové. Sesbírali přes 4 tuny starých elektrospotřebičů Jihlava, 21. června 2011 – Bezmála 13 tun vysloužilých elektrozařízení vysbírali v rámci projektu Ukliďme si svět žáci základních a středních škol na Vysočině. Ve srovnání s ostatními regiony jim tento výsledek zajistil sedmé místo na pomyslném žebříčku. Nejlepší školou na Vysočině se v celkovém množství stala ZŠ Bobrová, jejíž žáci přinesli přes 4,3 tuny „vysloužilců“. V přepočtu na žáka pak první místo patří ZŠ a MŠ Cejle s 88 kilogramy na hlavu. Projektu Ukliďme si svět se letos zúčastnilo téměř 200 tisíc žáků ze 700 přihlášených škol. Na Vysočině se do projektu zapojilo celkem 38 škol s 8 tisíci žáky. „Letošní ročník osvětové kampaně Ukliďme si svět se setkal s nebývalým zájmem škol i jejich žáků. Zúčastnilo se ho až o 500 škol více než před rokem. Třeba na Vysočině se jen od začátku roku přihlásilo 24 nových škol, což je více než polovička“ uvádí Roman Tvrzník, generální ředitel neziskové společnosti ELEKTROWIN, která tento projekt již čtvrtým rokem organizuje pro všechny základní a střední školy v republice. „Studenti z Vysočiny nás překvapili, s jakou vervou se do recyklace pustili. Třeba na ZŠ a MŠ Cejle pouhých 7 žáků sesbíralo až 620 kilogramů nefunkčních elektro pomocníků. Díky recyklaci tak žáci z Vysočiny zabránili vzniku až 144 tun CO2,“ vysvětluje Jana Machková, která má v ELEKTROWINu soutěž na starosti, a dodává: „Rekord čtvrtého ročníku však drží žáci ze ZŠ a MŠ Dolní Olešnice z Královéhradeckého kraje, kde na jediného žáka připadá rovných 161 kilogramů. Každý žák tak do školy přinesl v průměru dvě velké ledničky a pračku.“ Čtvrtý ročník kampaně Ukliďme si svět nakrmil sběrné koše jednoznačně nejvyšším množstvím vysloužilých elektrospotřebičů. Celkem se jich podařilo vysbírat přes 206 tun. Pro lepší představu – je to 1,2krát více než hmotnost Petřínské rozhledny. K nejlepším regionům v celkovém množství vysbíraných elektrozařízení patří Pardubický kraj. Žáci ze 47 přihlášených škol tam sesbírali přes 36 tun. Druhé místo patří Moravskoslezskému kraji (32 tun) a třetí místo obsadili žáci Středočeského kraje (23 tun). Díky projektu Ukliďme si svět se žáci základních a středních škol zábavnou formou seznamují s pozitivními dopady recyklace a aktivně se zapojují do sběru elektrozařízení. „Nejúspěšnější školy získají atraktivní odměnu, a to nejen pro žáky a studenty, ale také pro pedagogy, kteří své žáky celou soutěží provázeli,“ uzavírá Machková.
ELEKTROWIN a.s., je největším kolektivním systémem zaměřeným na zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů v České republice. Od svého založení v roce 2005 již zrecykloval více než 100 000 tun vyřazených elektrospotřebičů. Společnost zajišťuje sběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Zaměřuje se na chladící zařízení, velké a malé elektrospotřebiče, elektrické a elektronické nástroje. Společnost je nezisková, jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů. Sběrnou síť tvoří více než 800 sběrných dvorů ve více než 600 městech a obcích, skoro 2500 provozoven posledních prodejců a mobilní svozy ve více než 4000 obcích.
Pro více informací, prosím kontaktujte: Taťána Pokorná Email:
[email protected] Tel.: 731 492 677 Ivan Tučník, Bison & Rose Email:
[email protected] Tel.: 777 923 401
Tisková zpráva Územní odbor Pelhřimov, 22. června 2011 Krádeže kol Dbejte vždy na řádné zabezpečení svého kola. Cyklistika je v poslední době velice oblíbený a rozšířený sport spojený s relaxací ve volných chvílích. Stále více lidí všech věkových kategorií holduje cykloturistice. Cyklisté si již zvykli, že musí mít řádně vybavené kolo. Při jízdě používají cyklistické přilby, a to i osoby starší 18let, na jízdu si oblékají pestré oblečení s reflexními prvky. Na projížďky po krásách naší vlasti si vybírají cyklostezky, lesní cesty nebo silnice II. a III. tříd. S oblibou cyklistiky si lidé pořizují i lépe vybavená a dražší kola. Jízdní kola se v poslední době stávají výhodným artiklem pro zloděje. Kola se ztrácejí hlavně ze sklepních kójí panelových domů, z kočárkáren, ale i volně odstavená kola u restaurací nebo na parkovacích místech. Další kola mizí z rekreačních objektů, kde je majitelé využívají hlavně o víkendech. Výjimkou nejsou ani odcizená kola na různých sportovních akcích nebo cyklistických závodech. V roce 2010 pelhřimovští policisté zadokumentovali více než tři desítky případů odcizených kol. Pachatelé způsobili škodu ve výši 400. 000 korun. Ani v letošním roce neklesá majetková trestná činnost zaměřená na krádeže jízdních kol. Od počátku letošního roku bylo odcizeno již na třicet jízdních kol v celkové škodě 236.000 korun. Poslední krádež jízdního kola zaevidovali policisté v Humpolci v polovině června. Jízdní kolo se ztratilo z kůlny na pozemku domu v ulici Na Závodí. Opět v Humpolci se stala v květnu neobvyklá krádež kola. „Neznámý pachatel odcizil uzamčené kolo z balkonu prvního patra panelového domu v Lužické ulici. „Bohužel, veškeré pátrání po kole zatím bylo bezúspěšné" konstatoval npor. Libor Kudrna, vedoucí Obvodního oddělení v Humpolci. Přes 30 % z celkového počtu odcizených kol se ztratilo právě na Humpolecku. 25 % bylo odcizeno na Pacovsku, o několik procent méně v Pelhřimově a v blízkém okolí. Nejnižší procento z celkového počtu odcizení jízdních kol zadokumentovali policisté z Obvodního oddělení v Kamenici nad Lipou a v Počátkách. Objasněnost při krádežích kol je téměř nulová. V červenci loňského roku přijali policisté oznámení o krádeži kola během cyklistických závodů konaných v Kamenici nad Lipou. Závodník nechal před startem závodu své kolo několik málo minut bez dozoru a to stačilo, aby si je vyhlédl neznámý pachatel, který kolo odcizil. Škoda byla vyčíslena na 70.000 korun. Na závěr několik doporučení, jak ochránit jízdní kolo před odcizením. Při odstavení jízdního kola na ulici použijte vždy bezpečnostní zámek a snažte se kolo připoutat k pevnému bodu (bezpečnostní stojan, zábradlí). Jste-li ve společnosti více cyklistů, kola si raději pohlídejte navzájem.
Jestliže ukládáte jízdní kolo ve společných prostorách domu, dbejte na uzavírání vstupních dveří domu a stálé uzamčení společných prostor a samotných kol. Pořiďte si společný bezpečnostní stojan nebo bezpečnostní systém pro zajištění kola. Obdobné zásady dodržujte při ukládání kol na balkonech, ve sklepích a sklepních kójích. Nepodceňujte zabezpečení zejména dveří a oken. Pro případ odcizení kola si poznamenejte jeho výrobní číslo, barevné znamení, podle kterých byste mohli případně své kolo identifikovat. Dojde-li přes veškerá bezpečnostní opatření ke krádeži vašeho kola, neprodleně vše ohlaste na nejbližší služebnu Policie ČR nebo linku 158. Snížíte tak náskok pachatele a jeho šanci, že zůstane nevypátrán. por. Bc. Hana Kotková tisková mluvčí ÚO Policie ČR Pelhřimov Tisková zpráva Územní odbor Pelhřimov, 4. července 2011 Dopravní nehodovost za I. pololetí roku 2011 Nárůst nehod o třetinu
Červen
2011
2010
Celkem DN Úmrtí Těžké zranění Lehké zranění Škoda v tis. Kč Z toho pod vlivem alk.
22 0 1 18 1473 1
29 1 2 25 2595 3
Příčiny-červen
2011
Nezaviněné řidičem Rychlost Nedání přednosti Způsob jízdy Přednost
5 3 0 10 4
1.1. – 30.6.
2011
2010
Celkem DN Úmrtí Těžké zranění Lehké zranění Škoda v tis. Kč Z toho pod vlivem alk.
182 2 19 81 12748 13
125 2 6 68 13743 17
Příčiny 1.1.-30.6.
2011
2010
47 46 26 62 1
19 33 21 51 0
Nezaviněné řidičem Rychlost Nedání přednosti Způsob jízdy Technická závada
Červnová nehodovost. V letošním červnu se stalo 22 nehod, což je o sedm nehod méně než v červnu roku 2010. V červnu 2011 nebyla evidována tragická nehoda s následkem smrti, těžce byla zraněna jedna osoba a lehké zranění utrpělo osmnáct osob. Hmotná škoda byla vyčíslena na 1,5 mil. korun, což je v porovnání s loňským červnem pokles o 1 milion. Mezi nejčastější příčiny nehod v měsíci červnu patří způsob jízdy (10), nehody nezaviněné řidičem (5) a nedání přednosti v jízdě (4). Nehodovost za I. pololetí 2011 V I. pololetí policisté zadokumentovali 182 dopravních nehod, což je o třetinu více v porovnání za stejné období roku 2010. Od počátku roku na pelhřimovských silnicích zemřeli při nehodě dva lidé. První tragická nehoda se stala v dubnu, kdy 33letý řidič jel nad ránem ve směru od Červené Řečice na Křelovice. Po projetí zatáčky nepřizpůsobil rychlost svým schopnostem a povaze vozovky, vjel do protisměru a zde havaroval vlevo mimo vozovku Poslední květnovou neděli se stala tragická nehoda na silnici I/34 mezi Pelhřimovem a Humpolcem. Při přecházení této silnice u obce Záhoří, byla projíždějícím motocyklistou sražena šedesátiletá chodkyně, která vedla kolo. Bohužel, žena zranění podlehla na místě, padesátiletý motorkář byl převezen s těžkým zraněním do nemocnice. Vzrostly i následky nehod v porovnání za stejné období loňského roku. Celkem bylo těžce zraněno 19 osob ( 2010 – 6 osob), lehké zranění utrpělo 81 osob (2010 – 68). Naopak celková hmotná škoda za I. pololetí 2011 byla vyčíslena na 12,7 milionu, což je o 1 milion méně než za I. pololetí roku 2010. V letošním roce bylo nejvíce nehod způsobeno na silnicích I. a II. třídy, na obou typech zhruba po 60 nehodách. Za celý loňský rok policisté na Pelhřimovsku zadokumentovali 12 dopravních nehod s účastí motorkářů. Z toho dvě nehody byly způsobeny na čtyřkolkách. Bilance zranění byla dvě těžká a osm lehkých zranění. Za prvních šest měsíců letošního roku policisté šetří 16 nehod s účastí motorkářů, z toho dvě nehody způsobili řidiči čtyřkolek. Následkem těchto nehod je 11 lehkých zranění a 4 zranění těžká. Motocyklisté patří k nejzranitelnějším účastníkům silničního provozu a případný střet s vozidlem nebo s pevnou překážkou skončí ve většině případů úmrtím nebo těžkým zraněním motocyklisty. Při jízdě na motocyklu je nutné dbát zvýšené opatrnosti. Riziko nehody se zvyšuje pokud je na vozovce spadané listí, olejové skvrny, dilatační spáry na mostech nebo je povrch silnice pokrytý dlažebními kostkami. Tato rizika se zvyšují při změně počasí, zejména pokud je povrch vlhký. Důležité je dobře reagovat v případě, kdy dochází ke střídání povrchu vozovky – asfalt – beton - dlažební kostky. Poslední dvě nehody, které si vyžádaly dvě lehká zranění, se staly v červnu. Pětatřicetiletá řidička jela s motocyklem Triumph RS Sprinter ve směru Petrovice-Želiv. V zatáčce na štěrku dostala s motocyklem smyk, který nezvládla a havarovala do příkopu. Druhá nehoda se stala koncem června. 18letý řidič, který neměl na motocykl Honda příslušné řidičské oprávnění, při prudké akceleraci nezvládl řízení motocyklu a havaroval. Dalšími účastníky silničního provozu jsou cyklisté a chodci. Za I. pololetí evidují policisté celkem 7 nehod s účastí cyklisty a 10 nehod s účastí chodce. Čtyři nehody s chodce se staly na přechodu pro chodce.
Velice tragickými následky většinou končí střet s vlakem. O velkém štěstí mohou hovořit řidiči, kterých se tyto nehody týkaly. V prvních lednových dnech vjel řidič vozidla citroen na železniční přejezd v Hříběcí v době, kdy svítila signalizační zařízení a přijížděl vlak. Nehoda se obešla jen s lehkým zraněním řidiče. V březnu byla na železničním přejezdu v Pelhřimově zachycena projíždějícím vlakem nákladní souprava. Řidič přejel se soupravou koleje, nemohl však již vjet do křižovatky a zůstal stát se soupravou blízko kolejiště. Tato nehoda se obešla bez zranění. Na silnicích Pelhřimovska se řidiči velice často setkávají s lesní zvěří. Při kolizi nedochází ke zraněním řidičů, ovšem hmotná škoda na vozidle je mezi 50 – 80 tisíci korunami. Od počátku roku měli policisté nahlášeno kolem 130 střetů se zvěří. Hmotná škoda se vyšplhala na 1,8 milionu korun. por. Bc. Hana Kotková tisková mluvčí ÚO Policie ČR Pelhřimov