SLOVENSKÁ POLNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE Rektor: prof. Ing. Mikuláš Látečka, PhD.
FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA Děkan: prof. Ing. Dušan Húska, PhD.
ANALÝZA ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PRO ČR Diplomová práca
Katedra európskych štúdií Vedúci katedry: doc. Dr. Ing. Pavol Fekete, PhD.
Vedúci práce: Ing. Pavol Schwarcz, PhD.
Bc. Jiří HÁB
Summary This diploma thesis deals with the analysis of utilization of financial resources received from the European Social Fund for the Czech Republic. I would like to focus on the utilization and analysis of financial resources withdrawn within the Operational Program of Human Resources Development of the European Social Fund at various levels. Following the hypothesis that one of the biggest problems concerning possibilities how to get financial sources from the European Union is insufficient knowledge of subjects such as state administration body, businessmen, educational and counselling institutions, schools, non-state non-profit-making organizations etc. – all who is the help intended for. I am trying to introduce the documents that are fundamental for using financial sources from this fund. I have also considered means of co-financing projects, preparation of applications for project support including useless mistakes and faults that can be avoided. Further this work analyses withdrawing financial resources from the Operational Program of Human Resources Development of the European Social Fund within the South Moravian region. Another objective was to record allocation of financial resources from the European Social Fund for the Czech Republic in the period from 2004 to 2006 within individual operational programs as well as the allocation of resources from the European Union within individual goals of Structural Funds and within the Cohesion Fund. This work is ending by recapitulation of conclusions and by several recommendations. Preparation of an application for a grant is time consuming and administratively difficult matter which is often hard to be completed on time. Accuracy and responsibility do not always have to guarantee a successful result of the project no matter how good it is. Failure can be also caused by a subjective evaluation of judging committee. On the other hand I also mention the range of subjects interested in getting a grant. There are more and more projects submitted within particular provision appeals. Despite certain shortcomings the subjects do not give up and they correct and revise their projects and hand them in repeatedly in following appeals. Competition of many applications will assure that only the best projects will be chosen. The last suggestion is to improve subject awareness in all possible ways which will result in more intensive, faster and superior development of individual regions.
Keywords: European union, structural funds, European social fund, operational program, pumping, project, grant.
Súhrn Cieľom práce je analýza čerpania finančných prostriedkov z Európskeho sociálneho fondu pre Českú republiku. Vo svojej práci sa zameriavam na čerpanie a analýzu finančných prostriedkov v rámci operačného programu Rozvoj ľudských zdrojov Európskeho sociálneho fondu na rôznych úrovniach. Vychádzam z hypotézy, že medzi najväčšie problémy týkajúce sa možnosti čerpať finančné prostriedky z Európskej únie patrí nedostatočná informovanosť subjektov, ako sú orgány štátnej správy, podnikatelia, vzdelávacie a poradenské inštitúcie, školy, neštátne neziskové organizácie a pod., pre ktorých je pomoc určená. Predstavujem dokumenty, ktoré tvoria základ pre čerpanie finančných prostriedkov z tohto fondu. Taktiež som sa zameral na to, čo obnáša spolufinancovanie projektov a príprava žiadosti o podporu projektu vrátane zbytočných chýb a nedostatkov, ktorým je potrebné sa vyvarovať. Ďalej táto práca analyzuje čerpanie finančných prostriedkov z operačného programu Rozvoj ľudských zdrojov Európskeho sociálneho fondu v rámci Juhomoravského kraja.
Ďalším cieľom bolo zachytenie alokácie finančných prostriedkov z Európskeho
sociálneho fondu pre Českú republiku v období 2004 - 2006 v rámci jednotlivých operačných programov rovnako ako alokácia prostriedkov z Európskej únie v rámci jednotlivých cieľov štrukturálnych fondov a v rámci Kohézneho fondu.. Práca je zakončená rekapituláciou záveru a súborom odporúčaní. Príprava žiadostí na dotáciu je administratívne a časovo veľmi náročná záležitosť, veľakrát nerealizovateľná v danom termíne. Často ani starostlivosť a zodpovednosť nezaručia úspešnosť projektu, i keď sa jedná o vynikajúci projekt. Príčinou môže byť subjektívny názor hodnotiacej komisie. Na druhej strane treba vyzdvihnúť záujem subjektov o dotácie. V rámci výziev jednotlivých opatrení je predložených stále viac projektov. I napriek určitým nedostatkom sa subjekty nevzdávajú a svoje žiadosti a projekty prepracovávajú a opakovane predkladajú v ďalších výzvach. Veľká konkurencia žiadostí zaistí výber iba najlepších projektov. Posledným návrhom je zvýšenie informovanosti subjektov zo všetkých možných strán čím sa zaistí ešte väčšie množstvo kvalitných projektov, ktoré budú mať za následok väčší, rýchlejší a kvalitnejší rozvoj jednotlivých regiónov.
Kľúčové slová: Európska únia, štrukturálne fondy, Európsky sociálny fond, operačný program, čerpanie, projekt, dotácie.
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl všechnu použitou literaturu související se zaměřením diplomové práce.
Nitra
10. dubna 2008
................................................. podpis autora DP
PODĚKOVÁNÍ
Touto cestou vyslovuji poděkování panu Ing. Pavlovi Schwarczovi, PhD. za pomoc, odborné vedení, cenné rady a připomínky při vypracovaní mojí diplomové práce.
Nitra 10. dubna 2008
.................................................. podpis autora DP
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
CIP EQUAL - Program Iniciativy Společenství EQUAL ESF - Evropský sociální fond ESZ - Evropská strategie zaměstnanosti EU - Evropská unie EUROSTAT - Evropský statistický úřad HDP - Hrubý domácí produkt JDP 3 - Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NNO - Nestátní nezisková organizace NUTS - Nomenklatura statistických územních jednotek OP - Operační program OP LZZ - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP RLZ - Operační program Rozvoj lidských zdrojů OP VZ - Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ROP - Regionální operační program SROP - Společný regionální operační program SŠ - Střední škola VOŠ - Vyšší odborná škola VŠ- Vysoká škola ZŠ - Základní škola
OBSAH
ÚVOD ………………………………………………………................................
9
1.
PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY .
11
1.1
Vymezení pojmu region a změny na trhu práce v
EU…………………
11
1.2
Strukturální politika Evropské unie …………………………...……….......
12
1.3
Politika soudržnosti pro programové období 2007-2013 ………………….
20
2.
CÍL PRÁCE ………………………………………………………………
33
3.
METODIKA PRÁCE …………………………………………………....
34
4.
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE ……………………………………..
36
4.1
Evropský sociální fond ……………………………………………………
36
4.2
Dokumenty pro čerpání prostředků z ESF ……………………………......
37
4.2.1 Operační program Rozvoj lidských zdrojů ……………………………….
38
4.2.2 Jednotný programový dokument pro cíl 3 ……………………………….
42
4.2.3 Program iniciativy společenství EQUAL ……………………………......
44
4.2.4 Společný regionální operační program…………………………………...
45
4.3
Spolufinancování v rámci Evropského sociálního fondu ……………......
47
4.4
Projekt na podporu z ESF………………………………………………...
49
4.4.1 Fáze projektového cyklu …………………………………………………
50
4.4.2 Typy projektů v rámci OP RLZ ………………………………………….
54
4.4.3 Desatero úspěšného projektu ………………………………………..…...
56
Analýza čerpání finančních prostředků z ESF v ČR a v rámci EU ……..
58
4.5.1 Analýza čerpání finančních prostředků v rámci České republiky ..……..
58
4.5.2 Analýza čerpání finančních prostředků v rámci EU ……………………..
60
Analýza čerpání finančních prostředků z ESF v jihomoravském kraji .....
62
4.6.1 Opatření Rozvoj dalšího profesního vzdělávání …………………………
63
4.5
4.6
4.6.2 Opatření posílení
aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání
uchazečů o zaměstnání …………………………………………………..
67
4.6.3 Opatření zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek , podpora konkurenceschopnosti ………………………………….……………….
69
4.6.4 Komparace jednotlivých opatření ……………………………………….
70
5.
ZÁVĚR …………………………………………………………………..
74
6.
SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY A ZDROJŮ INFORMACÍ …
76
PŘEHLED TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ…………………………….
80
ÚVOD Oblast sociální politiky se dotýká každého a je důležité jí věnovat pozornost. Jedná se o problémy, které je potřeba řešit. Může to být chudoba, stáří, nemoc, invalidita, ztráta zaměstnání nebo třeba nezaměstnanost, která se nás dotýká nejvíce. Z pohledu Evropské unie sem patří problematika zaměstnanosti, rovného pohledu na muže a ženy, sociální ochrany a pracovních podmínek. Sociální politika velmi úzce souvisí s politikou zaměstnanosti. Po roce 1989 došlo v bývalém Československu k velký změnám. Centrálně plánovaný ekonomický systém, který zde vládl po 40 let, vystřídalo tržní fungování ekonomiky. V transformačním období tak nutně vznikaly nové jevy, které nebyly vždy pozitivní. Základem demokratické společnosti se stalo svobodné podnikání a v neposlední řadě také došlo k výrazným změnám na trhu práce. Politickým cílem socialistické vlády byla plná zaměstnanost. Nezaměstnanost, která byla do té doby neznámým (resp. uměle skrývaným) pojmem a rovnala se nechuti pracovat, se stala součástí běžného života obyvatel. Změnily se také kvalifikační potřeby trhu práce. V období centrálně plánované ekonomiky převládaly pracovní příležitosti pro osoby s nižší kvalifikací. Po roce 1989 však dosažený stupeň vzdělání začal hrát stále významnější roli při hledání zaměstnání a platí, že čím má uchazeč vyšší vzdělání, tím je jeho šance na uplatnění na trhu práce vyšší. Nezaměstnanost je přirozeným jevem fungující trží ekonomiky. Nelze ji úplně odstranit, ale je možné její výši alespoň eliminovat. Ideálním stavem tedy není plná zaměstnanost, ale tzv. přirozená míra nezaměstnanosti, při které je trh práce v rovnováze, tedy není nedostatek pracovníků ani nedobrovolná nezaměstnanost. Existuje jen frikční, krátkodobá strukturální a dobrovolná nezaměstnanost. Vlády usilují o dosažení tohoto stavu souborem nástrojů, kterými se snaží pomoci nezaměstnaným k návratu zpět na trh práce, ale také podporují podniky různými prostředky k tvorbě nových pracovních příležitostí. Finanční prostředky na politiku zaměstnanosti plynou jak ze státního rozpočtu, tak i z fondů Evropské unie. Mělo by se pomoci nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, zabezpečit rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce, sociální začleňování, pomoci lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu
na trh
práce, rozvíjet
kvalifikovanou
a přizpůsobivou pracovní sílu, zlepšit přístup a účast žen na trhu práce a v neposlední řadě také bojovat se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce. Dále by se mělo pomoci rozvíjet sociální dovednosti zaměstnanců, které zvyšují sebevědomí a také adaptabilitu. Na tyto aktivity jsou určeny finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, jehož posláním je snižovat nezaměstnanost a podporovat lidské zdroje. Cílem práce je 9
analýza čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu pro Českou republiku. Práce je zaměřená na čerpání a analýzu finančních prostředků čerpaných v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů Evropského sociálního fondu z různých úrovní. Nejprve na úrovni celé České republiky a Evropské unie, poté na úrovni Jihomoravského kraje. Vychází se z hypotézy, že mezi největší problémy týkající se možnosti čerpat finanční prostředky z Evropské unie patří nedostatečná informovanost subjektů, jako jsou orgány státní správy, podnikatelé, vzdělávací a poradenské instituce, školy, nestátní neziskové organizace apod., pro které je pomoc určena.
10
1 PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 1.1 VYMEZENÍ POJMU REGION A ZMĚNY NA TRHU PRÁCE V EU
Rajčáková, E. a Švecová, A. (1) konstatují, že základní jednotkou, na které se uplatňuje působení nástrojů regionálního rozvoje je region. Podle uvedených autorek je region chápán jako: „územně vymezený prostor na tvorbu a uskutečňování regionální a strukturální politiky“. Rajčáková, E. (2) definuje ve všeobecnosti region jako „území, které se svými vlastnostmi, vztahy mezi prvky v něm existujícími a strukturou odlišuje od svého okolí a je možné jej vymezit hranicemi“. Podle Belajové, A. a Fázikové, M (3) je region „ z pohledu regionální ekonomiky prostorovým podsystémem krajiny, který charakterizuje určitá prostorová struktura a úroveň ekonomického a sociálního rozvoje. Je tedy nejen prostorovou, ale i ekonomickou a sociální jednotkou“. Autorky dále uvádějí že „region je prostorová jednotka, která může být formálně (administrativně) nebo neformálně vymezená na základě konkrétního účelu, přičemž velikost prostoru definovaného jako region může být různá“. Ve vztahu k regionu se Maier, G. A Tödling, F. (4) věnují z ekonomického hlediska i významu pracovní síly. Jak autoři uvádějí: „Pracovní síly se kromě jiného rozlišují podle: pohlaví, věku, vzdělání, pracovních zkušeností, rasy atd.. Nezaměstnanost vysokoškoláků a různé rekvalifikační programy ukázaly, jak specifické jsou požadavky trhu práce a jak těžko pracovní síly dodatečně nabývají požadovanou kvalifikaci. Hospodářství tedy nejde jen o počet zaměstnaných pracovních sil, resp. pracovních hodin, ale o pracovní výkone velmi přesně definovaných segmentech pracovních sil se specifickou kvalifikací. Tyto požadavky variují podle odvětví velikostí podniků,, typu podniků, fáze výrobního cyklu atd. Podnikové charakteristiky jsou vzhledem na regiony rozdílné, a proto se prostorová specializace hospodářství odráží i v požadavcích kladených na pracovní sílu. Toto tvrzení posilňuje skutečnost, že vzdělání a pracovní zkušenosti se zařazují mezi nejdůležitější požadavky trhu práce. Transformace zemí střední a východní Evropy na ekonomiky tržního typu, pád železné opony a s tím související nové procesy mezinárodní dělby práce nachází svůj odraz v dramatických změnách na trhu práce jednotlivých evropských zemí. Nedokonalost trhu v západních zemích, stejně jako v zemích střední a východní Evropy způsobuje, že přizpůsobovací procesy alokace zdrojů a nová dělba práce v Evropě neprobíhá plně v souladu 11
s komparativními výhodami jednotlivých ekonomik. Ochranná opatření jednotlivých států a jejich seskupení společně s mzdovou, profesní a prostorovou nepružností pracovních sil způsobují, že pracovní trhy jednotlivých zemí se nachází ve stavu výrazné nerovnováhy, uvádí Ochotnický, P. (5). Charakteristickým znakem transformačního procesu je vysoká míra nezaměstnanosti s formováním sociální skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z nejdůležitějších fenoménů na trhu práce za posledních 10 – 15 let. Existuje téměř ve všech zemích včetně zemí nezaměstnanosti
může
být
a regionů pro
s nízkou mírou nezaměstnanosti. I nízká míra
společnost
nepříznivá,
jestliže
jde
z větší
míry
o nezaměstnanost dlouhodobou. Projevuje se to jak vyššími požadavky na podpory, ale i skutečností, že znovuzařazení dlouhodobě nezaměstnaných do zaměstnání si vyžaduje neporovnatelně vyšší náklady než zprostředkování práce osobám nezaměstnaným krátkodobě. A naopak, jestliže je míra nezaměstnanosti sice vyšší, ale obrat mezi nezaměstnanými je rychlý, jde tedy o nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, je situace příznivější. A to ze dvou pohledů. Ze strany samotného nezaměstnaného a jeho rodiny a za stany společnosti. Dlouhodobá nezaměstnanost se v současnosti nejen podstatně rozšířila, ale stala se i těžko zvládnutelným sociálně – politickým problémem s multiplikačním efektem
délky
nezaměstnanosti. Všeobecně se dá říct: „ čím déle jsou lidé bez zaměstnání, tím menší mají naději si práci opět najít“. Naše definice, která je v souladu s chápáním dlouhodobé nezaměstnanosti ve většině zemí EU, je 12 a více měsíců nepřetržitého trvání nezaměstnanosti, píše Rievajová, E. (6).
1.2 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE
Podrobnosti o využívání strukturálních fondů jsou stanoveny v následujících předpisech: Nařízení Rady (ES) č.1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1783/1999 o Evropském fondu regionálního rozvoje a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1784/1999 o Evropském sociálním fondu. Machálek, E. na stránkách www.strukturalni-fondy.cz dále uvádí, že Evropská unie v rámci své politiky posiluje sociální a hospodářskou soudržnost. Jejím cílem je zajistit vyvážený rozvoj evropských regionů a odstranit rozdíly při rozvoji
12
těchto regionů. Tato politika se uskutečňuje pomocí Strukturálních fondů1, Kohezního fondu2, prostředků Evropské investiční banky3 a pomocí dalších finančních nástrojů. Strukturální fondy se skládají ze čtyř fondů a každý fond plní svou specifickou roli. Patří zde Evropský fond regionálního rozvoje, Podpůrná sekce Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu, Finanční nástroj na podporu rybolovu a Evropský sociální fond. 1. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Tento fond byl založen v roce 1975 a rozvíjí a strukturálně vyrovnává zaostávající regiony a přeměňuje jak ekonomicky tak sociálně oblasti, které se potýkají se strukturálními problémy. Svým objemem finančních prostředků je největším fondem. Z jeho zdrojů jsou financovány projekty v regionech, které spadají do cílů 1 a 2. 2. Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) Fond je určen na podporu konkurenceschopnosti zemědělství. Zajišťuje rozčlenění činností ve venkovských oblastech a napomáhá osídlení těchto oblastí. Tento fond funguje od roku 1962 a člení se na dvě sekce, orientační a záruční. 3. Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) Pomocí tohoto nástroje se dosahuje rovnováha mezi přírodními zdroji sloužícími k rybolovu a jejich využíváním. Udržuje konkurenceschopnost rybářského průmyslu a znovu oživuje oblasti, které jsou závislé na rybolovu. Založen byl v roce 1994. 4. Evropský sociální fond (ESF) Tento fond realizuje Evropskou strategii zaměstnanosti pomocí investic do lidských zdrojů, jejich vzdělání, podpory zaměstnatelnosti, zaměstnanosti, podnikání a vyrovnávání příležitostí v přístupu na trh práce. Fond byl založen v roce 1960 a je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti Evropské unie v rámci všech 3 cílů regionální politiky. Pro každé programovací období vymezuje Evropská unie cíle, na které se finanční pomoc zaměřuje. Strukturální fondy jsou využívány od roku 2000 ke sledování a dosažení tří cílů, o kterých rozhodla Evropská komise. Regiony členských zemích EU jsou rozděleny podle hospodářské a sociální úrovně na tři typy, tzv. cíle. Těmito cíli jsou: Cíl 1 Podpora rozvoje zaostávajících regionů - zaměřuje se na podporu zaostávajících regionů Evropské unie, ve kterých HDP na obyvatele
1
2 3
Podrobnosti o využívání strukturálních fondů jsou stanoveny v následujících předpisech: Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 o Evropském fondu regionálního rozvoje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 o Evropském sociálním fondu Kohezní fond pomáhá členským státům EU v přípravě na vstup do EMU Evropská investiční banka přispívá k vyváženému a nerušenému rozvoji společného trhu.
13
nepřesahuje 75 % průměru HDP Evropské unie, s důrazem na strukturální změny a rozvoj regionu. Do tohoto cíle patří celá Česká republika s výjimkou hlavního města Prahy. V rámci tohoto cíle je možné čerpat prostředky ze všech strukturálních fondů. Cíl 2 Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací - do tohoto cíle jsou zařazeny všechny průmyslové, venkovské a městské oblasti, ve kterých dochází k hospodářským a sociálním změnám v sektoru průmyslu a služeb. Dále zde patří venkovské oblasti, které upadají kvůli útlumu zemědělství a nedostatečné ekonomické diversifikace, městské oblasti s nedostatkem ekonomických aktivit a oblasti, které jsou závislé na rybolovu procházející depresí. Je zde začleněno část území hlavního města Prahy4 . Lze čerpat prostředky pouze z ERDF. Cíl 3 Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělávání -
cílem je rozvíjet aktivity týkající se lidských zdrojů. Pomoc je zaměřena na modernizaci systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti a směřuje do těch regionů, které nespadají do Cíle 1. V České republice patří do tohoto cíle celé území hlavního města Prahy. V rámci Cíle 3 lze využít prostředky pouze z Evropského sociálního fondu.
Na
základě
informací
o
čerpaní
finančních
prostředků
z
internetového
zdroje
http://www.strukturalnifondy.info je možné uvést následující. Pro čerpání prostředků vypracuje každá členská země programovací dokumenty, které jsou schváleny jak na úrovni národní, tak na úrovni Evropské komise. Základním dokumentem v České republice je Národní rozvojový plán, který pokrývá území Cíle 1. Cíle 2 a 3 jsou pokryty samostatnými programy, tzv. Jednotnými programovými dokumenty. Na všechny programy navazují programové dodatky. V nich jsou specifikována jednotlivá opatření programu a způsob jejich realizace. Zařazení regionů do jednotlivých cílů je důležité z hlediska výše podpory poskytované ze strukturálních fondů. V rámci solidarity směřuje vyšší pomoc tam, kde jsou na tom prokazatelně hůř. Měřítkem je HDP na obyvatele. Důležitým hlediskem je také ziskovost projektů a jejich zaměření.
4
V ČR je program cíle 2 určen jen pro tu část území hl. města Prahy, které obývá 30,9 % obyvatel města a spadá sem 40,7 % jeho rozlohy. Jsou to obvody číslo 1,8,9,12,14,15,19,20 a 21
14
Tabulka č.1 Maximální výše příspěvků ze strukturálních fondů
Druh projektu Neziskové projekty
Cíl 1
Cíl 2
Cíl 3
75%
50%
50%
Infrastruktura 40% 25% ziskové projekty Investice do firem 35% 15% Pramen: Strukturální fondy. Dostupné z www.strukturalnifondy.info - upraveno autorem
Tabulka zachycuje maximální příspěvky z celkových přijatelných nákladů. U neziskových projektů je podpora vyšší než u ziskových projektů. V rámci Cíle 3 lze poskytnout příspěvky pouze na neziskové projekty. U ziskových projektů se rozlišuje, zda se jedná o investici do firmy či o infrastrukturu. Při stanovení výše příspěvků se přihlíží k: - závažnosti problémů; - finančním možnostem daného členského státu; - důležitosti přikládané pomoci a prioritám v rámci Společenství v oblasti ochrany a zlepšování životního prostředí a rovných podmínek; - prioritám v oblasti lidských zdrojů; - prioritám z regionálního a vnitrostátního hlediska; - využití finančních prostředků včetně kombinace veřejných a soukromých prostředků.
Průvodce projekty Evropského sociálního fondu 2003 (8) nám přiblíží principy strukturální politiky EU. Fungování strukturální politiky Evropské unie a poskytování pomoci je postaveno na několika základních principech, které zajišťují efektivní a hospodárné využití finančních prostředků. Tyto principy jsou zakotveny v programové a právní úpravě celého procesu poskytování pomoci. Mezi základní principy strukturální politiky, na kterých je postaveno financování jednotlivých projektů, se řadí5: - princip programování – programování je definováno jako proces organizování, rozhodování a financování uskutečňovaný v řadě fází s cílem uskutečňovat na víceletém základě společnou
5
Institut pro evropskou politiku EUROPEUM: Průvodce projekty Evropského sociálního fondu, 2003
15
akci Společenství a členských států zaměřenou na dosažení vytyčených cílů. Výsledkem je integrovaný programový celek uskutečňovaný v dlouhodobějším horizontu. - princip koncentrace – účelem tohoto principu je co nejúčelněji soustředit nejvíce finančních prostředků do regionů s největšími problémy na předem definované cíle. Záměr je Institut pro evropskou politiku EUROPEUM: Průvodce projekty Evropského sociálního fondu, 2003 realizovat menší počet větších projektů, od kterých se očekává největší přínos, je zajištěna maximální účinnost a kromě většího efektu a větší viditelnosti se dosahuje také snadnější a přehlednější monitorování a kontrola. - princip partnerství – tento princip zahrnuje úzkou spolupráci mezi Evropskou komisí a odpovídajícími orgány na národní, regionální a místní úrovni. Skládá se z vertikální a horizontální úrovně. Partnerství na vertikální úrovni tvoří partnerství mezi Evropskou komisí, členským státem a regionem a partnerství na horizontální úrovni jsou partneři na úrovni členského státu nebo regionu. Cílem je dosáhnout účasti na rozdělení finančních prostředků všech zainteresovaných stran včetně konečných příjemců. Uplatňuje se zde zásada subsidiarity a zásada rovnoprávnosti mezi muži a ženami. - princip adicionality (doplňkovosti) – cílem pomoci EU je doplňování investic vynakládaných jednotlivými členskými státy. Nesmí se snižovat investiční výdaje ze státního rozpočtu členského státu do problémových oblastí. Je zde nutná spoluúčast příjemce pomoci nejméně ve stanovené míře, což povede k vyšší efektivitě a zodpovědnosti při využívání poskytnutých prostředků. - princip solidarity – prochází celkovou koncepcí politiky soudržnosti. Hospodářsky silnější členské státy přispívají prostřednictvím společného rozpočtu Evropské unie na rozvoj méně vyspělým státům, tedy na zvyšování životní úrovně a ekonomického rozvoje. - princip monitorování a vyhodnocování – jedná se o průběžné sledování a vyhodnocování využívání prostředků ze zdrojů unie, což je důležitá podmínka pro zajištění průhlednosti a efektivnosti čerpání veřejných prostředků. Cílem je včasné odhalení možných nedostatků a problémů a přijímání opatření k jejich nápravě. Hodnocení se uskutečňuje ve všech fázích procesu, rozlišujeme předběžné hodnocení (ex ante), průběžné hodnocení (interim) a následné hodnocení (ex post). Mezi doplňkové principy, o které se opírá strukturální politika, patří princip subsidiarity, princip koordinace a harmonizace, princip integrace, princip konvergence, princip kompatibility a princip proporcionality.
16
Postup programování a rozčlenění České republiky nám blíže přiblíží publikace Vilamová. Š, Jak získat finanční zdroje EU stejně jako průvodce projekty Evropského sociálního fondu EUROPEUM společně s Nařízením Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.
Realizace politiky soudržnosti se provádí prostřednictvím programování, které spočívá v rozdělování finančních prostředků unie na základě víceletých rozvojových programů. Strukturální fondy podporují rozvojové programy, nikoliv nepřispívají k financování jednotlivých akcí. Rozvojové programy se člení na priority, subprogramy a opatření s jednotlivými vlastními rozpočty. Úvodní fází k přípravě využití finanční pomoci je vytvoření základních programových dokumentů. Dokumenty jsou vzájemně provázány a platí, že dokument pro vyšší úroveň je rozvíjen dokumenty pro nižší úroveň. Evropská komise jako první krok vydala předpis6, který vymezuje oblast strukturální pomoci. Poté sestavila seznam regionů vhodných pro Cíl 1 a pro Cíl 2 a rozdělila celkový rozpočet mezi jednotlivé země Evropské unie. Další krok náležel členským státům. Příslušné orgány států vypracovaly programové dokumenty a poté je zaslaly Evropské komisi. Každý členský stát s Komisí vyjednával o obsahu a finančních plánech svých programových dokumentů, které pak Evropská komise schválila. Vyústěním je smlouva mezi Evropskou komisí a členských státem. Po schválení dokumentů se začne s realizaci projektu. U České republiky se postupovalo následujícím způsobem7: 1. V první řadě byl vypracován Národní rozvojový plán 2004 – 2006. 2. Na základě Národního rozvojového plánu formuluje Evropská komise ve spolupráci s členským státem Rámec podpory společenství, který má charakter smlouvy mezi Evropskou unií a konkrétním státem přijímajícím podporu ze strukturálních fondů. 3. Členský stát na základě schváleného Rámce podpory společenství předkládá jednotlivé operační programy.
Územní členění České republiky Území České republiky se od 1. ledna 2000 člení na 14 krajů a 77 okresů. Evropský statistický úřad EUROSTAT zavedl v roce 1988 klasifikaci územních jednotek NUTS8. Tato klasifikace je určena pro sběr, přípravu a harmonizaci regionálních statistik členských států
6
Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech VILAMOVÁ, Š. Jak získat finanční zdroje Evropské unie 8 Zkratka NUTS pochází z francouského názvu La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques (Nomenklatura statistických územních jednotek) 7
17
EU, sociálně-ekonomickou analýzu regionů a určování dopadů regionální politiky v rámci unie, poskytování pomoci ze strukturálních fondů takto definovaným jednotkách, které spadají pod jednotlivé Cíle politiky EU9. Území Evropské unie je rozděleno do tří úrovní NUTS, ale klasifikace NUTS má úrovní celkem pět. NUTS 1 je území státu, NUTS 2 jsou oblasti regionů soudržnosti, NUTS 3 jsou kraje, NUTS 4 jsou okresy a NUTS 5 jsou obce. Následující tabulka zachycuje územní členění České republiky podle klasifikace NUTS a dokládá, že každý region soudržnosti se skládá z jednoho až tří krajů.
Tabulka č. 2 Regionální uspořádání v České republice dle klasifikace NUTS
NUTS 1
NUTS 2 Praha Střední čechy Severozápad Jihozápad
Česká republika Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
NUTS 3 Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Pramen: Institut pro evropskou politiku EUROPEUM: Průvodce projekty Evropského sociálního fondu
9
Institut pro evropskou politiku EUROPEUM: Průvodce projekty Evropského sociálního fondu.
18
Obrázek č.1 Regiony soudržnosti (NUTS II) v České republice
Pramen: MMR
Obrázek č.2 Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice
Pramen: MMR
19
V České republice je osm regionů soudržnosti na úrovni NUTS 2, které zahrnují samosprávné kraje NUTS 3. NUTS 4 jsou ještě nižší jednotky, tedy 76 bývalých okresů České republiky a 15 pražských obvodů. NUTS 5 zahrnují obce. Nejdůležitější statistickou jednotkou jsou NUTS 2 a NUTS 3, které se přímo váží na strukturální fondy a jsou potřebné pro strukturální a regionální politiku. Podle statistik za území jednotlivých NUTS 2 se rozhoduje o tom, které regiony obdrží dotace z fondů Evropské unie. Přijímání pomoci ze strukturálních fondů je podmíněno vytvořením regionů soudržnosti, neboť rozdíly v ekonomické úrovni jednotlivých regionů jsou podstatně vyšší než rozdíly v ekonomické úrovni jednotlivých států10. Tento příspěvek tedy popisoval jednotlivé fondy, z nichž může Česká republika čerpat finanční pomoc, dále cíle Evropské unie a principy, na kterých je postaveno fungování strukturálních fondů a poskytování podpory. Podstatnou částí této kapitoly bylo územní členění České republiky. Podle mého názoru pro zachycení rozdílů mezi regiony má rozhodující význam zvolené geografické měřítko. V České republice je potřeba zvolit jemnější měřítko než členění dle NUTS II a NUTS III, což pomůže lokalizovat problémy i efektivnost vynakládaných finančních prostředků. Územní členění na regiony nebo kraje nevystihuje tolik problémy jako členění regionů na okresy. Právě tato nižší úroveň členění zajistí správnou identifikaci problémů a nedostatků a efektivní pomoc při jejich řešení v dané oblasti. Tato kapitola měla nastínit širokou škálu možností získání finančních prostředků České republiky z Evropské unie. Na jednotlivých subjektech záleží, zda budou tyto možnosti a příležitosti dostatečně využívat a přispějí tak k rozvoji regionů.
1.3 POLITIKA SOUDRŽNOSTI
PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ
2007 – 2013
Do politiky soudržnosti na programové období 2007 – 2013 se přeneseme za pomocí dokumentů kterými jsou Závěry předsednictví, Evropská rada, březen 2005, dále Národní rozvojový plán České republiky 2007 – 2013 a také Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013. V této kapitole jsou rozebrány základní informace o nově připravovaných cílech, operačních programech a prioritách v programovém období 2007 – 2013. V rámci tří cílů je vymezeno 24 operačních programů. 10
VILAMOVÁ, Š. Jak získat finanční zdroje z Evropské unie.
20
„Evropa musí obnovit základ své konkurenceschopnosti, zvýšit svůj potenciál růstu a svoji produktivitu a posílit sociální soudržnost, a přitom klást hlavní důraz na znalosti, inovaci a optimalizaci lidského kapitálu11.“ Česká republika připravuje na základě definovaných cílů a priorit Národního rozvojového plánu České republiky pro období 2007 – 201312 a Národního strategického referenčního rámce13 26 operačních programů pro 3 nově definované cíle Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Mezi nové cíle patří Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Pod jednotlivé cíle spadají operační programy.
Operační programy České republice se v období 2007 – 2013 nabízí z fondů Evropské unie téměř 27 mld. Eur. Podmínkou úspěšného čerpání je spolufinancování z národních zdrojů ve výši přibližně 133 mld. Kč, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % uznatelných výdajů. Dále musí mít Česká republika připraveny programové dokumenty a nezbytné institucionální zajištění. Základem je ovšem existence dostatečného množství kvalitních projektů. Realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti se řídí principem programování, tzn. projekty jsou vybírány na základě jejich pomoci k odstraňování problémů identifikovaných ve strategických dokumentech. Nejvyšším strategickým dokumentem jsou Strategické obecné zásady Společenství, kde jsou definovány hlavní priority v období 2007 – 2013. Každý členský stát si definuje Národní rozvojový plán, v němž jsou popisovány hlavní rozvojové problémy dané země. Neplatí vždy, že priority rozvoje země odpovídají i prioritám politiky hospodářské a sociální soudržnosti, které jsou dohodnuty všemi členskými státy unie na nadnárodní úrovni. Proto se tedy musí najít společné řešení těchto dvou dokumentů. Je jím Národní strategický referenční rámec. Český Národní strategický referenční rámec popisuje strategické cíle, způsoby řízení a koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR a představuje operační programy. Pro žadatele projektů jsou nejdůležitějšími dokumenty operační programy, které jsou vymezeny tematicky a regionálně a specifikují cíle, kterých se má dosáhnout. Operační programy jsou vymezeny v rámci tří cílů. 11
Závěry Předsednictví, Evropská rada, březen 2005 Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 vychází se současné podoby návrhů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti. Představuje nejvýznamnější východisko pro zpracování Národního strategického referenčního rámce ČR pro období 2007 až 2013 13 Východiskem pro zpracování návrhu Národního strategického referenčního rámce byl národní rozvojový plán České republiky. Národní strategický referenční rámec udává systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti 2007 – 2013, pomocí nichž budou jednotlivé prioritní osy realizovány. 12
21
Cíl 1 Konvergence podporuje růst a vytváření pracovních míst v nejméně rozvinutých státech a regionech EU. Tento cíl bude zaměřen na ty regiony, jejichž HDP na osobu je menší než 75 % průměru Evropské unie. V rámci tohoto cíle se operační programy člení na tematické a regionální. Mezi tematické operační programy patří OP podnikání a inovace, OP životní prostředí, OP doprava, OP vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP výzkum a vývoj pro inovace, OP lidské zdroje a zaměstnanost, Integrovaný operační program, OP Technická pomoc. Do regionálních operačních programů spadá ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Střední Čechy, ROP NUTS II Střední Morava.
Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost předvídá a podporuje změny. Do tohoto cíle budou spadat ty členské státy a regiony, které nebudou patřit mezi nejméně rozvinuté. Komise zde navrhuje dvojí přístup. Regionálními programy regionům pomáhat předvídat a podporovat hospodářské změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech prostřednictvím posilování jejich konkurenceschopnosti a atraktivity, s ohledem na stávající rozdíly. Národními programy pomáhat lidem předvídat a přizpůsobovat se hospodářským změnám. Do cíle 2 patří OP Praha konkurenceschopnost a OP Praha adaptabilita.
Cíl 3 Evropská územní spolupráce podporuje harmonický a vyvážený rozvoj území celé Evropské unie. Tento cíl se bude snažit prohloubit harmonickou integraci území EU na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální úrovni. Patří zde následující operační programy: INTERACT II, ESPON 2013, OP Meziregionální spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko.
Programy financovány z Evropského sociálního fondu Z Evropského sociálního fondu v letech 2007 – 2013 budou financovány tři programy. V rámci cíle 1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operační program Praha adaptabilita spadá do cíle 2.
22
Obrázek č. 3 Způsobilé regiony programového období 2007 - 2013
Pramen: www.esfcr.czz
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) patří mezi tři programy financované z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR. Celková finanční podpora určená na tento program na období 2007 – 2013 činí 1811,8 milionů Eur. Tato částka představuje 7 % celkové sumy z fondů Evropské unie pro Českou republiku. 23
Řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Globálním cílem OP LZZ je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v České republice a dostat se na úroveň průměru deseti nejlepších zemí EU. Tento cíl realizuje Strategické cíle Národního rozvojového plánu 2007 – 2013 „Otevřená, flexibilní a soudržná společnost“ a „Konkurenceschopná česká ekonomika“ a je v souladu se třetí obecnou zásadou Politiky soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti „Více a lepších pracovních míst“ a se Strategií hospodářského růstu ČR14. Globálního cíle se dosahuje pomocí menších cílů, tzv. specifických cílů. Těmi jsou: - zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů; - zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti; - posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo osob sociálně již vyloučených; - posilování kapacity institucí a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb; - mezinárodní spolupráci v lidských zdrojích a zaměstnanosti učinit více intenzivnější. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost podporuje oblasti prostřednictvím šesti priorit. Podporované oblasti jednotlivých priorit jsou zachyceny v následující části práce.
Priorita 1 Adaptabilita 1.1 Zvýšení adaptability pracovní síly a konkurenceschopnosti podniků – zaměstnavateli podporované profesní vzdělávání, nové vzdělávací programy, lepší a modernější formy vzdělávání apod. Žadateli jsou zaměstnavatelé. 1.2 Podpora rozvoje systému dalšího profesního vzdělávání – podpora poradenských služeb, vývoj vzdělávacích produktů, inovace vzdělávacích programů. Mezi žadateli mohou být profesní sdružení, zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, lektoři a další.
Priorita 2 Aktivní politiky trhu práce 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti – zaměření na rekvalifikace, motivační aktivity, poradenství apod. Žadatelé ještě nejsou vymezeni. 2.2 Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj – rozšíření školícího poradenského programu, rozvoj speciálních programů apod. Žadatelé budou vymezeni.
14
Strukturální fondy. OP Lidské zdroje a zaměstnanost.
24
Priorita 3 Sociální integrace a rovné příležitosti. 3.1 Podpora sociální integrace –vzdělávání jedinců cílových skupin a subjektů působících v oblasti sociálního začlenění, vytváření vzdělávacích programů, transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny apod. Žadatelé budou vymezeni. 3.2 Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce – účast na vzdělávacích programech, poradenská činnost, podpora vytváření pracovních míst, podpora k sebezaměstnávání apod. Žadatel bude vymezen. 3.3 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života – podpora činností odstraňující překážky rovného přístupu, nabídka dalšího vzdělávání, poradenství pro zaměstnavatele apod. Žadatelé budou vymezeni.
Priorita 4 Veřejná správa a veřejné služby Tato
priorita
podporuje
zvýšení
institucionální
kapacity,
kvality,
efektivnosti
a transparentnosti činností institucí veřejné správy a zvyšování kvality a dostupnosti veřejných služeb. Pomoc bude směřovat na modernizaci veřejné správy. Bude podpořeno řízení a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě a u poskytovatelů veřejných služeb, zejména vzdělávání, zlepšování kvality regulace, zavádění moderních nástrojů řízení apod.
Priorita 5 Mezinárodní spolupráce Přímá podpora inovací prostřednictvím výměny zkušeností a dovedností jako způsob pro ověření návrhů politik a pro šíření zkušeností, který poskytuje základ pro srovnání na mezinárodní úrovni, umožňuje účastníkům získat podněty a kontakty v rámci mezinárodních sítí a napomáhá budování kapacity participujících organizací a orgánů na regionální a národní rovni.
Priorita 6 Technická pomoc V rámci této priority budou financovány akce pro podporu řízení, implementace, kontroly, monitorování, hodnocení a publicity programu. Financovány budou také aktivity na posílení administrativní kapacity implementačních orgánů programu, absorpční kapacity předkladatelů projektů a příprava programových dokumentů na další programové období15.
15
Evropský sociální fond. Evropský sociální fond 2007 – 2013. Dostupné z www.esfcr.cz
25
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a bude mu přiděleno v letech 2007 – 2013 7 % z celkové částky z fondů Evropské unie, tedy 1811,8 milionů Eur. Řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Globálním cílem OP VK je rozvoj otevřené, flexibilní a soudržné společnosti, posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky pomocí partnerské spolupráce vedoucí ke zkvalitnění a modernizaci systémů vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Prostřednictvím specifických cílů se dosahuje globálního cíle. Mezi specifické cíle patří: - rozvoj a zkvalitňování systému počátečního vzdělávání s akcentem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů za účelem zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání; _ adaptace systému terciárního vzdělávání pro dosažení větší flexibility a kreativity absolventů uplatnitelných v ekonomice a zatraktivnění podmínek pro výzkum a vývoj; - posílení adaptability a flexibility lidských zdrojů prostřednictvím systému dalšího vzdělávání. Operační
program
Vzdělávání
pro
konkurenceschopnost
podporuje
řadu
oblastí
prostřednictvím čtyř priorit16. Jednotlivé priority a podporované oblasti jsou zachyceny níže.
Priorita 1 Počáteční vzdělávání 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání – vytváření školských vzdělávacích programů, spolupráce mezi školami a pracovním trhem, vytvoření informačního systému v počátečním vzdělávání, rozvoj podnikatelských dovedností studentů. Žadateli jsou orgány státní správy, města, obce, kraje, školy, NNO, profesní oborové organizace a organizace zaměstnanců, zaměstnavatelé, organizace působící v oblasti vzdělávání a kariérovém poradenství. 1.2 Rovné příležitosti žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – metody rovného přístupu ke vzdělání, vytváření individuálních vzdělávacích programů, rozšíření nabídky asistenčních služeb, změna role poradenských center apod. Mezi žadatelé patří orgány státní správy, města, obce, kraje, školy, NNO, profesní oborové organizace a organizace zaměstnanců, zaměstnavatelé a organizace zabývající se vzděláváním a kariérovým poradenstvím. 16
Evropský sociální fond. Evropský sociální fond 2007 – 2013. Dostupné z www.esfcr.cz
26
1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení – tvorba systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a další vzdělávání těchto pracovníků. Žadatelé jsou orgány státní správy, obce, města, kraje, školy, NNO, profesní oborové organizace a organizace zaměstnanců, zaměstnavatelé a organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství.
Priorita 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj
2.1 Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji 2.2 Podpora vyššího odborného vzdělávání – modernizace vzdělávacích programů, spolupráce s vysokými školami, rozšíření výuky. Žadateli jsou školy, instituce výzkumu, vývojová centra, kraje, města, NNO, zaměstnavatelé apod. 2.3 Podpora vysokoškolského vzdělávání – modernizace studijních programů, další vzdělávání studentů a pracovníků škol. Žadateli jsou školy, instituce výzkumu, vývojová centra, kraje, města, NNO, zaměstnavatelé atd. 2.4 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji – další vzdělávání pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje, vytváření kvalitních týmů. Žadateli jsou školy, instituce výzkumu, vývojová centra, kraje, města, NNO, zaměstnavatelé atd. 2.5 Partnerství a sítě – stáže studentů, spolupráce institucí apod. Žadateli zde mohou být školy, instituce výzkumu, vývojová centra, kraje, města, NNO, zaměstnavatelé a další.
Priorita 3 Další vzdělávání
3.1 Systémový rámec dalšího vzdělávání – vytvoření komplexního systému dalšího vzdělávání v České republice. Žadatelé jsou školy, kraje, NNO, profesní organizace apod. 3.2 Individuální další vzdělávání – tvorba nových vzdělávacích modelů, podpora vytváření systému řízení lidských zdrojů. Žadateli jsou školy, kraje, NNO, profesní organizace, zaměstnavatelé a další. 3.3 Podpora nabídky dalšího vzdělávání – rozlišuje se zde podnikatelský sektor a sektor veřejných služeb. V podnikatelském sektoru je podporováno vzdělávání obecných a odborných kompetencí, spolupráce podnikatelských subjektů a vzdělávacích institucí. Žadateli jsou školy, kraje, NNO, profesní organizace, zaměstnavatelé. V sektoru veřejných služeb vzdělávání lektorů a manažerů, nové vzdělávací modely, podpora tvorby systému
27
řízení lidských zdrojů. Žadatelé mohou být školy, kraje, NNO, profesní organizace, zaměstnavatelé apod.
Priorita 4 Technická pomoc
4.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu – tvorba prováděcích dokumentů programu, posilování administrativní kapacity řídícího orgánu a zabezpečení jeho průběžné činnosti, pomoc při výběru projektů, monitorování a hodnocení v rámci programu, zajištění technické administrace a realizace programu. 4.2 Informovanost a publicita programu – rozšiřování informací o programu a úspěšných projektech k veřejnosti a k potenciálním předkladatelům projektů, tvorba a správa webových stránek programu, publikační činnost apod. 4.3 Zvýšení absorpční kapacity subjektů implementujících program – tvorba a příprava projektů,
poskytování
informací, poradenství
a konzultací
žadatelům o podporu.
Operační program Praha Adaptabilita
Operační program Praha Adaptabilita (OP PA) je realizován na území hlavního města Prahy a je spolufinancován z Evropského sociálního fondu. Celková alokace finančních prostředků na tento program činí 121 milionů Eur. Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Praha. Globálním
cílem
operačního
programu
je
zvýšení
konkurenceschopnosti
Prahy
prostřednictvím posílení adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením přístupu k zaměstnání pro všechny. Naplnění tohoto cíle povede k posílení udržitelného socioekonomického rozvoje regionu a ke zvýšení významu Prahy v porovnání s ostatními metropolemi členských států. Specifickými cíli Operačního programu Praha Adaptabilita jsou: - zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů vedoucí ke zvýšení kvality a produktivity práce; - zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a zvýšení jejich účasti na trhu práce; - zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy lidí, které odpovídají požadavkům trhu práce. 28
OP PA se skládá ze čtyř priorit, které jsou zachyceny níže včetně jejich opatření.
Priorita 1 Podpora rozvoje znalostní ekonomiky
1.1 Rozvoj a realizace dalšího vzdělávání - realizace kurzů v oblastech komunikačních a řídících dovedností, jazykových znalostí. Žadateli jsou podnikatelské subjekty, veřejná správa, NNO, profesní organizace, školy. 1.2 Spolupráce podniků a pracovišť vědy a výzkumu - tvorba kapacit lidských zdrojů v oblasti vědy a výzkumu, podpora činností malých a středních podniků v oblasti výzkumu a vývoje. Žadatelé mohou být podnikatelské subjekty. 1.3 Podpora a poradenství rozvíjející podnikatelské prostředí – vzdělávání a poradenství při zakládání nových firem apod. Žadatelé jsou podnikatelské subjekty a další. 1.4 Inovace organizace práce - zavádění systémů dalšího vzdělávání ve firmách, školení zaměstnavatelů apod. Žadateli mohou být podnikatelské subjekty. 1.5 Efektivní veřejná správa města - vzdělávací a odborná příprava pracovníků ve veřejné správě atd. Žadatel veřejná správa.
Priorita 2 Podpora vstupu na trh práce
2.1
Začleňování
znevýhodněných
osob
-
poskytování
sociálních
služeb.
2.2 Rozvoj organizací podporujících začleňování znevýhodněných osob – podpora dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách apod. 2.3 Spolupráce se zaměstnavateli - nové formy zaměstnávání, poradenství při zaměstnávání znevýhodněných osob. 2.4 Podpora rozvoje sociální ekonomiky - poradenství při zakládání subjektů sociální ekonomiky. 2.5 Globální grant - podpora rozvoje aktivit stávajících menších a nových NNO.
Priorita 3 Modernizace počátečního vzdělávání
3.1 Zkvalitňování vzdělávání na SŠ a VOŠ - rozvoj a modernizace vzdělávacích programů na školách apod. Žadatel školy a další.
29
3.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků a odborných pracovníků ve školství - podpora programů dalšího vzdělávání při zavádění nových metod a forem do výuky. Žadateli jsou školy a další. 3.3 Rozvoj a zkvalitnění studijních programů na vysokých školách – rozvoj bakalářských a doktorských studijních oborů atd. Žadatelem může být škola a další. 3.4
Podpora
žáků
a
studentů
se
specifickými
vzdělávacími
potřebami
- podpora začleňování znevýhodněných žáků a studentů atd. Žadateli jsou školy, NNO a další.
Priorita 4 Technická pomoc
Zajišťuje přípravu, výběr a monitorování projektů, zajišťuje a rozvíjí administrativní kapacity, audit a kontrolu projektů, zajišťuje činnost Monitorovacího výboru apod17.
Tabulka č.3 Finanční plán ESF v České republice 2007 - 2013
Pramen: www.esfcz.cz
17
Evropský sociální fond. Operační program Praha Adaptabilita.
30
Alokace finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti
Konečná podoba finanční podpory EU na období 2007 – 2013 byla schválena na summitu Evropské rady dne 16. prosince 2005. Státy unie budou hospodařit s částkou 862 mld. EUR. Následující tabulka 8 zachycuje poměr prostředků rozdělených mezi staré a nové členské země a poté je tabulka zobrazující rozdělení v rámci jednotlivých cílů.
Tabulka č.4 Rozdělení prostředků mezi členské státy Staré členské země Nové členské země
51.7 % 18
48.3 %
Celkem
100 %
Pramen: Strukturální fondy. Finanční perspektiva 2007 – 2013. Dostupné z www. Strukturalnifondy.cz/regionální-politika-eu
Tabulka č.5 Rozdělení prostředků mezi cíle Konvergence
81.9 %
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
15.7 %
Evropská územní spolupráce
2,4 %
Celkem
100 %
Pramen: Strukturální fondy. Finanční perspektiva 2007 – 2013. Dostupné z www. Strukturalnifondy.cz/regionální-politika-eu
Pro Českou republiku je vyčleněno z rozpočtu Evropské unie na politiku soudržnosti 688 miliard Kč, ročně přibližně 98 miliard Kč.19
Horizontální témata
Horizontální témata mají pro strukturální fondy strategický a dlouhodobý význam. Mají za cíl vnést do intervencí fondů přidanou hodnotu a přispět k vyšší kvalitě projektů. Evropská unie považuje horizontální témata za své zásadní politiky a principy. Zodpovědnost
18 19
Včetně Bulharska Rumunska Strukturální fondy. Finanční perspektiva 2007 – 2013.
31
za naplňování témat nelze přesunout pouze na žadatele. Hledisko horizontálních témat musí být zakomponováno při tvorbě dokumentů, výzev k předkládání žádostí, ale také při tvorbě výběrových kritérií operačních programů. Pro strukturální fondy v období 2007-2013 lze vymezit dvě horizontální témata, udržitelný rozvoj a rovné příležitosti. Udržitelný rozvoj lze obecně charakterizovat jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí. Cílem strukturálních fondů je podporovat a rozvíjet ekonomické a sociální oblasti za předpokladu, že jejich implementace přispěje také ke zlepšení životního prostředí. Je tedy nutné sledovat dopady implementace strukturálních fondů na životní prostředí, aby přispěly ke zlepšení stavu životního prostředí co nejvíce. Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlavní, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace. Vztahuje se také na další znevýhodněné skupiny jako jsou imigranti, azylanti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez kvalifikace, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol, tedy skupiny ohrožené sociálním vyloučením.
32
2 CÍL PRÁCE Cílem práce je analýza čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu pro Českou republiku. Ve své práci se zaměřím na čerpání a analýzu finančních prostředků čerpaných v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů Evropského sociálního fondu z různých úrovní. Nejprve to bude na vyšší úrovni, a to celé České republiky a Evropské unie a poté na úrovni , Jihomoravského kraje. Vycházím z hypotézy, že mezi největší problémy týkající se možnosti čerpat finanční prostředky z Evropské unie patří nedostatečná informovanost subjektů, jako jsou orgány státní správy, podnikatelé, vzdělávací a poradenské instituce, školy, nestátní neziskové organizace apod., pro které je pomoc určena. Zabývám se zde představením dokumentů, které tvoří základ pro čerpání finančních prostředků z tohoto fondu. Také jsem se zde zaměřil na to, co obnáší spolufinancování projektů a přípravu žádosti o podporu projektu včetně zbytečných chyb a nedostatků, kterých je třeba se vyvarovat. Dále tato práce analyzuje čerpání finančních prostředků z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů Evropského sociálního fondu v rámci Jihomoravského kraje. Dalším cílem bylo zachycení alokace finančních prostředků z Evropského sociálního fondu pro Českou republiku v období 2004 - 2006 v rámci jednotlivých operačních programů stejně jako alokaci prostředků z Evropské unie v rámci jednotlivých cílů strukturálních fondů a v rámci Kohezního fondu..
33
3 METODIKA PRÁCE
Metodika práce vychází z výše uvedeného cíle a je členěna na následující etapy:
1)
- Získání pokladových materiálů
2)
- Studium literatury - právních předpisů - odborné literatury k tématu diplomové práce - webových stránek s danou problematikou - údaje z databáze Ministerstva práce a sociálních věcí
3) - Analýza získaných údajů 4) - Vypracování přehledu problematiky 5) - Hledání a nalezení odpovědí na otázky, které si práce klade Dříve než přistoupíme k samotné analýze dané problematiky, analyzujeme legislativu, odbornou literaturu a údaje webových stránek. V této práci jsem se také zaměřil na to, co obnáší spolufinancování projektů a přípravu žádosti o podporu projektu včetně zbytečných chyb a nedostatků, kterých je třeba se vyvarovat. Dále tato práce analyzuje čerpání finančních prostředků z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů Evropského sociálního fondu v rámci Jihomoravského kraje. Dále jsem se zde snažil zachytit alokaci finančních prostředků z Evropského sociálního fondu pro Českou republiku v období 2004 - 2006 v rámci jednotlivých operačních programů. Vysvětluji zde také pravidlo n+2, které souvisí s vyčerpáním alokovaných finančních prostředků, hodnotím situaci čerpání ke konci roku 2006. V závěru se tato práce zaměřuje na alokaci prostředků z Evropské unie v rámci jednotlivých cílů strukturálních fondů a v rámci Kohezního fondu. V závěrečné části mi matematické výpočty a komparace napomáhají k formulaci závěru. Při zpracování diplomové práce tedy použijeme následující metodologické postupy: Analýza: -
čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu v rámci České republiky a v rámci Evropské unie
-
čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu pro Jihomoravský kraj
34
Komparace a matematické výpočty: -
byly zkoumány údaje jak z hlediska věcného tak i časového, přičemž byl porovnáván vývoj čerpání finančních prostředků v programovacím období 2004-2006
Syntéza: -
byly spojeny podstatné souvislosti jednotlivých výsledků analýzy, jde o sloučení a shrnutí jednotlivých částí analýzy, získaných údajů a formulování závěru diplomové práce
Kompilace – metoda shrnutí
35
3 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE
4.1 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
Následující kapitola se věnuje definování Evropského sociálního fondu, vymezí oblasti podpory a představí dokumenty pro čerpání z ESF. Dále se zaměří na spolufinancování. V rámci finanční podpory z fondů Evropské unie je spoluúčast prostředků z veřejných rozpočtů, ať už to je státní rozpočet nebo místní rozpočty. V kapitole se také dostane k tvorbě projektu na podporu včetně jeho fází. Nejdůležitější pasáží jsou rady na vytvoření úspěšného projektu a doporučení na co si dávat pozor, popřípadě se vyvarovat. Evropský sociální fond, nejstarší ze strukturálních fondů, je jedním ze čtyř strukturálních fondů. Byl založen v roce 1960 Římskou smlouvou. S jeho pomocí se prosazují a zavádějí cíle Evropské strategie zaměstnanosti20 v členských zemích. Posláním tohoto fondu je rozvíjet zaměstnanost, snižovat nezaměstnanost, podporovat sociální začleňování osob a rovné příležitosti se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Celkový objem finančních prostředků pro ČR pro programovací období 2004–2006 činí 456,98 mil. EUR. Na prioritní oblasti politiky zaměstnanosti, které jsou obsaženy v Evropské strategii zaměstnanosti, navazuje Národní plán zaměstnanosti z roku 1999 a Národní akční plán zaměstnanosti z let 2000 - 2003. Mezi jeho základní pilíře patří: -zlepšování zaměstnatelnosti - podpora nezbytného vzdělání, odpovídajících schopností a motivace k získání a udržení si zaměstnání u všech osob, které vstupují na trh práce; - rozvoj podnikání a vytváření pracovních míst - podpora založení, fungování a rozvoj podniků poskytujících pracovní místa; - podpora adaptability zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců - podpora pracoviště s cílem zlepšit efektivitu a konkurenceschopnost a vytvoření a zachování pracovních
míst;
- posilování rovných příležitostí pro muže a ženy – odstraňování všech forem diskriminace v přístupu k zaměstnání. Evropský sociální fond podporuje řadu oblastí prostřednictvím poskytování finanční podpory na projekty v daných oblastech. Mezi pět podporovaných oblastí patří následující21: 1. Aktivní politika na trhu práce - boj proti nezaměstnanosti a její prevence s důrazem na dlouhodobou nezaměstnanost;
20
Evropská strategie zaměstnanosti byla přijata v roce 1997 členskými státy EU ve snaze omezovat stále vyšší nezaměstnanost a dosáhnout podstatného a stálého zvýšení míry zaměstnanosti. 21 Národní vzdělávací fond. Evropský sociální fond. Dostupné z www.nvf.cz.
36
- usnadnění profesního začlenění mladých osob na trhu práce; - usnadnění opětovné integrace a profesního začlenění osob, které se vrací na trh práce po období nepřítomnosti a dlouhodobě nezaměstnaných. 2. Rovné příležitosti pro všechny v přístupu na trh práce - podpora rovných příležitostí při přístupu na trh práce se zvláštním důrazem na ty, jímž hrozí vyloučení ze společnosti. 3. Celoživotní vzdělávání - podpora a zlepšování vzdělávání a poradenství a jejich spojení s trhy práce, - prosazování politiky celoživotního vzdělávání, - podpora pracovní mobility a zvýšení zaměstnatelnosti. 4. Kvalifikovaná a adaptabilní pracovní síla včetně modernizace organizace práce a podpory podnikání - podpora kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, - flexibilní organizace práce, - rozvoj podnikání a podmínek umožňujících vytváření nových pracovních míst. 5. Zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce - opatření vedoucí ke zlepšení přístupu žen na trh práce a jejich účast na něm, - rozvoj pracovní kariéry žen, přístupu k novým pracovním příležitostem a k podnikání a snížení horizontální a vertikální segmentace z hlediska pohlaví.
4.2 DOKUMENTY PRO ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ Z ESF
Programovací období 2004 – 2006 právě skončilo a bude se jím zabývat následující část práce. O novém programovacím období 2007 – 2013 se bude pojednávat v další části práce. Hlavními dokumenty, které tvoří základ pro čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu v oblasti lidských zdrojů pro období 2004 – 2006 v České republice, jsou: - Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ); - Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu (JPD3); - Program Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL); - Společný regionální operační program (SROP).
37
4.2.1 OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) je výchozí dokument pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů na období 2004 – 2006 v České republice. V rámci toho programu za dané období byla žadatelům poskytnuta podpora až ve výši 422,43 mil EUR. ESF poskytl 318,82 mil EUR a 103,61 mil EUR bylo spolufinancováno ze státního rozpočtu. Řídící orgán22 celého OP RLZ je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. MPSV ČR odpovídá za zajištění informovanosti a publicity, za programování, koordinaci a řízení, monitorování, hodnocení a kontrolu. Dalšími partnery jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest23, Nadace pro rozvoj občanské společnosti, Magistrát hlavního města Prahy, úřady práce a orgány místní a regionální samosprávy. Platební orgánem je Ministerstvo financí. Konečnými příjemci24 v OP RLZ jsou úřady práce pověřené krajskou koordinací, kraje a věcné odbory Správy služeb zaměstnanosti, odbor sociálních služeb MPSV, určené skupiny Řídící orgán odpovídá za správné a efektivní řízení programu a provádění pomoci z Evropského sociálního fondu v souladu s předpisy Evropské unie a národními normami. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Cílem agentury je propagace České republiky jako ideálního místa pro zahraniční investice a podpora přílivu přímých zahraničních investic do ČR. Konečný příjemce spravuje grantová schémata a nese odpovědnost za výběr, monitorování, platby, kontrolu a hodnocení grantových projektů. Poskytuje také žadatelům základní informace o získání finanční podpory a podporu a poradenství příjemcům dotace. nebo odbory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí. Konečný uživatel je subjekt, který realizuje projekty a přijímá prostředky z OP RLZ. Konečnými uživateli jsou tedy úspěšní žadatelé a jsou to
22
Řídící orgán odpovídá za správné a efektivní řízení programu a provádění pomoci z Evropského sociálního fondu v souladu s předpisy Evropské unie a národními normami. 23 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Cílem agentury je propagace České republiky jako ideálního místa pro zahraniční investice a podpora přílivu přímých zahraničních investic do ČR. 24 Konečný příjemce spravuje grantová schémata a nese odpovědnost za výběr, monitorování, platby, kontrolu a hodnocení grantových projektů. Poskytuje také žadatelům základní informace o získání finanční podpory a podporu a poradenství příjemcům dotace.
38
příjemci dotace. Finanční podpora z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů je zaměřena na následující cílové skupiny25: 1. Jednotlivci - uchazeči o zaměstnání, osoby dlouhodobě nezaměstnané a ohrožené nezaměstnaností; - absolventi škol a mladiství, lidé se zdravotním postižením, lidé nad 50 let věku, osoby bez kvalifikace
nebo
s
nízkou
úrovní
kvalifikace,
lidé
pečující
o
člena
rodiny;
- matky s malými dětmi, matky samoživitelky, dlouhodobě nezaměstnané ženy, ženy ohrožené nezaměstnaností, ženy se základním vzděláním nebo bez vzdělání, ženy v předdůchodovém věku; - osoby sociálně znevýhodněné, migranti, azylanti, etnické menšiny, děti a mládež pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí či pobývající v zařízeních pro ústavní a ochranou výchovu; - žáci a studenti ZŠ, SŠ, VOŠ, zájemci o studium na SŠ a VOŠ; učitelé, ředitelé škol, odborní pracovníci ve školství, výchovní poradci; - zaměstnanci, zaměstnavatelé a zájemci o zahájení podnikání. 2. Organizace a instituce - orgány služeb zaměstnanosti, spolupracující organizace a jejich pracovníci; - poskytovatelé sociálních služeb, pracovníci sociálních služeb, dobrovolníci; - organizace vytvářející osvětové programy, ženské organizace; - nevládní neziskové organizace; - ZŠ, SŠ, VOŠ, školská zařízení organizace MŠMT, vzdělávací a poradenské instituce; - VŠ, instituce vývoje a výzkumu; - orgány státní správy, kraje a obce, veřejné instituce, profesní sdružení, zástupci zaměstnavatelů, asociace zaměstnavatelů, organizace sociálních partnerů; - podniky, zvláště malé a střední.
O finanční pomoc v rámci Operačního programu mohou žádat nepodnikatelské i podnikatelské subjekty. U nepodnikatelských subjektů mohou podat žádost obce, svazky obcí, kraje, organizace zřizované obcemi nebo kraji, organizační složky státu a jimi zřizované organizace a nestátní neziskové organizace. U podnikatelských subjektů si mohou podat žádost v rámci grantových schémat fyzické nebo právnické osoby, které musí doložit svou právní subjektivitu. Globálním cílem OP RLZ, kterého má být dosaženo, je vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně 25
PAVLÁK, M. Lidské zdroje a fondy EU: Evropský sociální fond jako nástroj spolufinancování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů.
39
vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje26. Operační program Rozvoj lidských zdrojů vymezuje 4 priority a 10 opatření, které spadají do následujících oblastí: aktivní politika zaměstnanosti, integrace specifických skupin ohrožených sociálním vyloučením (tzv. sociální exkluzí), rovnost příležitostí pro muže a ženy na trhu práce, rozvoj celoživotního učení a zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek. Následující tabulka zachycuje rozdělení čtyř priorit a deseti opatření.
Tabulka č.6 Rozdělení priorit a opatření v Operačním programu Rozvoje lidských zdrojů
Pramen: Evropský sociální fond. Operační program rozvoj lidských zdrojů. Dostupné z /www.esfcr.cz 26
PAVLÁK, M. Lidské zdroje a fondy EU: Evropský sociální fond jako nástroj spolufinancování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů.
40
Priorita 1 se zaměřuje na zajištění plynulého začlenění nezaměstnaných osob na trh práce a prevence nezaměstnanosti u ohrožených osob. Zohledňuje se také kvalita služeb poskytovaná úřady práce a vzdělávání pracovníků služeb zaměstnanosti.
Priorita 2 pomáhá jednotlivcům a skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti uplatnit se na trhu práce a prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce. V rámci této rovnosti bude podporován rozvoj služeb zaměřených na péči o děti a členy rodiny vyžadující péči, rozšíření poradenství, informační činnosti a rekvalifikačních kurzů určené ženám vracející se na pracovní trh za účelem zvýšení zastoupení žen v netradičních zaměstnáních a jejich motivace k podnikání. Podpora bude také směřovat ke vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb s cílem posílit jejich kapacity a dovednosti.
Priorita 3 je zaměřena na vzdělávání. Patří zde podpora rozvoje kapacity vzdělávacích institucí a zlepšení obsahu a kvality vzdělávání, klíčových kompetencí žáků a studentů. Hlavním principem této priority je rozšíření a zkvalitnění nabídky dalšího vzdělávání a jeho zpřístupnění i v mimoškolských vzdělávacích zařízeních.
Priorita 4 podporuje odborné vzdělávání za účelem podpory rozvoje těch odvětví a oborů, které mají růstový potenciál. Dále posiluje konkurenceschopnosti českých podniků a pracovní síly. Realizace programů řízení lidských zdrojů v organizacích a poskytování pobídek pro vzdělávání v organizacích je velmi důležitým předpokladem. Při řešení problematiky v rámci OP RLZ musí být respektovány tzv. horizontální témata. Tak dochází k propojování všech specifických i globálních cílů napříč celým programem. Mezi horizontální témata neboli principy patří rovné příležitosti27, udržitelný rozvoj28, informační společnost29 a podpora místním iniciativám30.
27
Princip rovných příležitostí znamená předejít všem formám diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace a stojí na zásadě rovného přístupu všech ke zdrojům, vzdělání, službám, zaměstnání apod. Pozornost je věnována také dosahování rovných příležitostí žen a mužů. 28 Podle definice OSN z roku 1987 je rozvoj udržitelný tehdy, jestliže naplní potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnost naplnit potřeby generací příštích. 29 Informační společnost zakládá své bohatství na lidském kapitálu. Je to schopnost jedince rozpoznat relevantní informační zdroje, získávat, analyzovat a využívat z nich informace pro řešení úkolů a problémů, rozhodování apod.. 30 V boji proti sociálnímu vyloučení se osvědčují místní iniciativy, které spočívají ve znalosti prostředí a specifických problémů cílových skupin příjemců pomoci.
41
4.2.2 JEDNOTNÝ PROGRAMOVÝ DOKUMENT PRO CÍL 3
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha (dále jen JPD 3) je programový dokument, prostřednictvím něhož může Praha čerpat podporu na rozvoj lidských zdrojů v období 2004 – 2006 z Evropského sociálního fondu. Tento program je financován 50 % z Evropského sociálního fondu a 50 % z národních zdrojů, tedy ze státního rozpočtu a rozpočtu hlavního města Prahy. Celkový objem finančních prostředků určených na tento program pro období 2004 – 2006 je 117,6 mil Euro. Tento programový dokument pokrývá to území ČR, které není pokryto Cílem 1. To je tedy celé území regionu NUTS 2 Praha. Řídící orgán celého JPD 3 je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Zprostředkujícími subjekty jsou pro vybraná Opatření Správa služeb zaměstnanosti MPSV, hlavní město Praha a Nadace rozvoje občanské společnosti. Řídící orgán na tyto subjekty deleguje zejména tyto činnosti – výběr projektů, uzavírání závazků, monitorování, kontrolu projektů a ověřování žádostí o platby. Cílem programu je efektivní pracovní trh založený na kvalifikované pracovní síle, konkurenceschopnosti zaměstnavatelů, využití výzkumně-vývojového potenciálu regionu, sociální integraci ohrožených skupin obyvatelstva a rovnosti příležitostí při respektování zásad udržitelného rozvoje. Finanční pomoc je vymezena pro následující dvě cílové skupiny31: 1. Občany - uchazeči o zaměstnání, osoby dlouhodobě nezaměstnané a ohrožené nezaměstnaností; - osoby, které jsou znevýhodněny při vstupu na trh práce; - osoby, které pečují o závislého člena rodiny; - zaměstnanci, zaměstnavatelé a zájemci o zahájení podnikání; - lektoři, konzultanti, pracovníci v oblasti poradenství; - studenti, absolventi škol a mladí vědečtí pracovníci; - zájemci, kteří plánují založení nové technologicky orientované firmy. 2. Organizace, firmy a instituce - úřady práce a spolupracující organizace; - nevládní neziskové organizace; - základní, střední, vyšší odborné školy a vysoké školy; - vzdělávací a poradenské instituce;
31
PAVLÁK, M. Lidské zdroje a fondy EU: Evropský sociální fond jako nástroj spolufinancování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů.
42
- pedagogická centra, subjekty realizující programy ekologické výchovy; - personalisté, podnikatelé a zaměstnavatelé v Praze; - veřejná správa a pracovníci služeb zaměstnanosti hlavního města Prahy; - profesní asociace a komory, sdružení zaměstnanců; - podnikatelské subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Pro dosažení cíle programu JPD 3 byly vymezeny čtyři priority a devět opatření. Zvláštní pátou prioritou je technická pomoc. Priority respektují Evropskou strategii zaměstnanosti a Národní akční plán zaměstnanosti. Také vychází např. ze Společného zhodnocení politiky zaměstnanosti, z Memoranda o celoživotním učení32 Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice, ze Strategického plánu hlavního města Prahy.
Tabulka č.7 Rozdělení priorit a Opatření v Jednotném programovém dokumentu pro Cíl 3
Pramen: Evropský sociální fond. Jednotný programový dokument pro Cíl 3. Dostupné z www.esfcr.cz 32
Významný dokument Evropské komise, ve kterém v říjnu 2000 naznačila své záměry v uskutečňování koncepce celoživotního učení. Na základě tohoto dokumentu zařadily orgány Evropské unie rozvoj celoživotního učení mezi hlavní priority své politiky.
43
Tabulka zachycuje rozdělení jednotlivých opatření v závislosti na čtyřech prioritách. Zmiňovaný rozvoj celoživotního učení je prioritou číslo tři.
4.2.3 PROGRAM INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL
Základním znakem Iniciativ je inovativní řešení problémů, partnerská spolupráce, která se stává podkladem pro tvorbu a realizaci strategií a řešení problémů. Důležitým znakem je také spolupráce mezi zeměmi a mezi regiony, která má přispět k šíření úspěšných postupů, nových metod a výsledků projektů. Iniciativa Společenství EQUAL (dále jen CIP EQUAL) je jednou ze čtyř iniciativ Společenství, na které je určeno 5,35 % rozpočtu strukturálních fondů. CIP EQUAL je financován 73 % z Evropského sociálního fondu a 27 % ze státního rozpočtu ČR. Iniciativa Společenství EQUAL se odlišuje hlavně inovativností a mezinárodní spoluprací. Dále také její realizací na celém území členských států, což znamená jak na územích pokrytých Cílem 1, tak na území pokrytých Cílem 3. Iniciativa Společenství EQUAL je nástrojem na dosažení cílů Evropské strategie zaměstnanosti ESZ. Evropská komise vyhlásila Iniciativu Společenství EQUAL v návaznosti na Iniciativy Společenství ADAPT a EMPLOYMENT implementované v minulém programovacím období. Tato iniciativa podněcuje mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na pracovním trhu. Cílem Iniciativy je najít a prosadit nástroje na podporu členů znevýhodněných skupin, kde spadají dlouhodobě nezaměstnaní, lidé s nízkou kvalifikací, absolventi škol, starší občané, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny, ženy apod. Tito lidé se setkávají s diskriminací nebo nerovným zacházením přímo v samotném zaměstnání nebo při hledání zaměstnání. Jedna tématická oblast Iniciativy je zaměřena pouze na problematiku sociálního začleňování a pracovního uplatnění žadatelů o azyl. Podle tématického přístupu jsou vybrány podporované oblasti ze společného seznamu tématických oblastí. To umožňuje dané zemi nalézt a využít stávající zkušenosti s řešením obdobných problémů v jiné zemi. Tento společný seznam je vyhlášen EK pro všechny členské i nečlenské státy EU, které se do tohoto programu zapojily. Bylo vyhlášeno devět tématických oblastí. Osm oblastí navazuje na čtyři původní pilíře a poslední deváté téma se týká specifických potřeb žadatelů o azyl.
44
Vyhlášenými podporovanými oblastmi jsou33:
V rámci I. pilíře ESZ Zlepšování zaměstnatelnosti: 1. Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné; 2. Překonávání rasismu a xenofobie ve vztahu k trhu práce.
V rámci II. pilíře ESZ Rozvoj podnikání: 1. Otevírání procesu zakládání podniků vůči všem prostřednictvím poskytování nástrojů potřebných pro zakládání podniků a pro identifikaci a využívání nových příležitostí pro rozvoj zaměstnanosti v městských a venkovských oblastech; 2. Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality práce.
V rámci III. pilíře ESZ Podpora adaptability: 1. Podpora celoživotního učení a postupů směřujících k zaměstnávání osob ohrožených diskriminací a nerovností ve vztahu k trhu práce; 2. Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií.
V rámci IV. pilíře ESZ Rovné příležitosti mužů a žen: 1. Slaďování rodinného a pracovního života a reintegrace mužů a žen do trhu práce, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb; 2. Snižování rozdílů mezi uplatňováním mužů a žen na trhu práce.
Samostatně vymezené téma Evropské strategie zaměstnanosti je Pomoc žadatelům o azyl v jejich integraci na trhu práce.
4.2.4 SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM
Společný regionální operační program (dále jen SROP) je programový dokument, který zahrnuje rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti34 České republiky pro období 33
Strukturální fondy. Dostupné z www.strukturalni-fondy.cz. Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava, a Moravskoslezsko.
34
45
2004 - 2006, které mohou být podporovány ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci Cíle 1. Regiony soudržnosti byly zřízeny pro potřeby čerpání finančních prostředků z předstupních a strukturálních fondů. Řídícím orgánem SROP je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento program je financován ze dvou fondů, a to z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu regionálního rozvoje. Příspěvek dosáhne až 75 % veřejných zdrojů programu. Zapojeny budou také soukromé a veřejné zdroje. Veřejné zdroje poplynou ze státního rozpočtu ČR (Ministerstvo pro místní rozvoj) a z rozpočtů krajů a obcí. Cílem SROP je trvalý hospodářský růst a růst kvality života obyvatel regionů soudržnosti ČR povzbuzováním nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst na regionální i místní úrovni, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na cestovní ruch, na podporu infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. SROP podporuje zejména ty aktivity, jejichž realizace spadá do působnosti obcí nebo krajů nikoliv do působnosti státu. Tím se SROP liší od ostatních programů. Základní charakteristikou tohoto programu je eliminace faktorů překážejících rozvoji potenciálu regionu a na využití výhod, které jsou příležitostmi pro ekonomický růst. Důraz je kladen na podporu udržitelného ekonomického rozvoje regionů, který bude vycházet z iniciativ veřejného, neziskového a soukromého sektoru. SROP se věnuje následujícím pěti prioritám: Regionální podpora podnikání, Regionální rozvoj infrastruktury, Rozvoj lidských zdrojů v regionech, Rozvoj cestovního ruchu a Technická pomoc. Je jim vyčleněna celková částka 454,33 mil EUR. Závislost jednotlivých Opatření a Podopatření na Prioritách a výši podpory zachycuje následující přehled.
Priorita 1 Regionální podpora podnikání Opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech (45,138 mil EUR) Priorita 2 Regionální rozvoj infrastruktury Opatření 2.1 Rozvoj dopravy v regionech (151,964 mil EUR) Podopatření 2.1.1 Regionální rozvoj dopravní infrastruktury (106,375 mil EUR) Podopatření 2.1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech (45,589 mil EUR) Opatření 2.2 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech (22,517 mil EUR) Opatření 2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst (22,517 mil EUR) Priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech Opatření 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech (45,025 mil EUR) 46
Opatření 3.2 Podpora sociální integrace v regionech (37,143 mil EUR) Opatření 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů (10,135 mil EUR) Priorita 4 Rozvoj cestovního ruchu Opatření 4.1 Rozvoj služeb cestovního ruchu (36,024 mil EUR) Podopatření 4.1.1 Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu (18,012 mil EUR) Podopatření 4.1.2 Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu (18,012 mil EUR) Opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch (72,060 mil EUR) Podopatření 4.2.1 Podpora nadregionální infrastruktury CR (36,030 mil EUR) Podopatření 4.2.2 Podpora regionální a místní infrastruktury CR (36,030 mil EUR) Priorita 5 Technická pomoc Opatření 5.1 Technická pomoc pro SROP (6,720 mil EUR) Opatření 5.2 Technická pomoc pro CSF (5,087 mil EUR)
4.3 SPOLUFINANCOVÁNÍ V RÁMCI ESF
Projekt se předkládá v rámci opatření, proto musí předkladatel daná opatření velmi dobře znát. Projekt může být financován jen tehdy, je-li v souladu s cílem opatření a jsou-li jeho výstupy v souladu s předpokládanými výstupy opatření. Výstupy napomáhají dosažení výsledků jednotlivých priorit. Jestliže předložíme projekt v rámci určitého opatření a bude zamítnut, může být vhodný pro financování z jiného opatření. Spolufinancování znamená podporu z veřejných rozpočtů členského státu i ze strukturálních fondů EU. Pro Cíl 1 musí být národní příspěvek minimálně 25 % celkových veřejných výdajů. Může se skládat z národních, regionálních či obecních zdrojů. Nesmíme opomenout skutečnost, že spolufinancování neznamená automatickou finanční podporu předkladatele projektu. Jako příklad se dá použít projekt navrhovaný obcí, kde obec se nebude podílet na finančním příspěvku. 75 % poplyne z EU a 25 % ze státního rozpočtu. Tyto případy jsou možné, ale v praxi velmi ojedinělé. Považuje se za velmi vhodné, aby se předkladatel projektu na projektu finančně podílel. Jestliže se jedná o projekt ze soukromého sektoru, legislativa stanoví maximální úroveň veřejných prostředků, které mohou firmy získat. V tomto případě je příspěvek předkladatele nezbytný.
47
Následující tři tabulky zobrazují alokaci finančních prostředků pro Českou republiky v rámci Evropského sociálního fondu. V tabulce 4 je souhrnná alokace z fondu. V tabulce 5 je alokace uvedená v jednotlivých letech 2004 – 2006. V tabulce 6 je zobrazeno nezbytné spolufinancování ze státního rozpočtu České republiky.
Tabulka 8 Objem finančních prostředků z ESF v mil EUR v období 2004 - 2006 Program
Výše podpory
OP RLZ
318,8
JPD 3
58,8
CIP EQUAL
32,1
SROP
47,3
Celkem
457,0
Pramen: Evropský sociální fond. Dostupné z www.esfcr.cz
Tabulka 9 Alokace prostředků z ESF v EUR v letech 2004 - 2006 2004
2005
2006
Celkem
OP RLZ
74 308 763
106 433 869
138 076 651
318 819 283
JPD 3
19 211 006
19 595 226
19 987 131
58 793 363
CIP EQUAL
7 618 158
10 698 543
13 784 228
32 100 929
101 137 927
136 727 638
171 848 010
409 713 575
Celkem
Pramen: Evropský sociální fond. Dostupné z www.esfcr.cz
Tabulka 10 Alokace prostředků ze státního rozpočtu ČR v EUR v letech 2004 - 2007 2004
2005
2006
Celkem
OP RLZ
24 148 941
34 588 992
44 872 299
103 610 232
JPD 3
16 641 008
16 973 827
17 313 305
50 928 140
CIP EQUAL
2 817 677
3 956 996
5 098 278
11 872 951
43 607 626
55 519 815
67 283 882
166 411 323
Celkem
Pramen: Evropský sociální fond. Dostupné z www.esfcr.cz
48
Státní rozpočet se na spolufinancování projektů podílí 25 – 50 % v závislosti na jednotlivých programech a opatřeních.
4.4 PROJEKT NA PODPORU Z ESF
Projekt lze definovat jako aktivity se stanovenými cíli, které vedou ke konkrétním výsledku v daném časovém období. Příjem finanční pomoci z evropských fondů je podmíněn dostatečným množstvím kvalitních projektů. Na projekty lze nahlížet z různých hledisek. Podle věcné struktury rozlišujeme jednotématické a vícetématické projekty. Podle délky řešení to mohou být projekty krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (2 – 4 roky) a dlouhodobé (nad 4 roky, v případě strukturálních fondů sedmileté). Dle věcné orientace lze rozlišit investiční a organizační projekty. Na základě výše finanční podpory rozdělujeme projekty na malé (0,5 mil. – 2 mil. Kč) a velké (od 2 mil Kč). V rámci strukturálních fondů jsou upřednostňovány projekty zahrnující rozvoj území jako celku, řešící komplexní problémy venkovského obyvatelstva, jeho ekonomickou a sociální stabilitu, ochranu životního prostředí apod.35 „Vypracovat a předkládat projekty pro získání podpory je jako dát gól: je třeba, aby míč mířil do branky. Je proto třeba, aby hráči věděli, kde branky jsou a jak jsou vymezeny. Ve strukturálních fondech to znamená studovat velice podrobně opatření a přesně a poctivě stanovit, jak se projekt vztahuje k opatření.“36 Hned na počátku přípravy projektu je důležité si uvědomit, že tato příprava by měla vycházet z poznaných potřeb jednotlivých cílových skupin a zároveň musí být v souladu s daným opatřením, respektive s příslušnou výzvou k předkládání žádostí. Při zpracování návrhu projektu je nutné výstižně popsat současný stav a stav, který předpokládáme na konci projektu. Je třeba si vyčlenit dostatek času na získání znalostí problematiky, kterou chceme projektem řešit. Žadatel může připravit a podat i více projektů najednou. Návrhy projektů však nesmí být shodné ve věcné podstatě nebo musí být zaměřeny na jednotlivé regiony. Nemělo by se zapomínat na to, že jeden projektový návrh může být podpořen pouze jednou z veřejných rozpočtů, ať už z EU nebo ze státního rozpočtu ČR. Nelze tedy přijmout finanční podporu na identické projekty z různých programů EU. Maximální doba trvání projektu nesmí být delší než 24 měsíců. Lze navrhnout i kratší projekt, ale případným prodloužením doby realizace projektu nevzniká nárok na zvýšení objemu finančních prostředků podpory. 35 36
VILAMOVÁ, Š. Jak získat finanční zdroje z Evropské unie Strukturální fondy. Dostupné z www.strukturalni-fondy.cz
49
Nejdůležitější podmínkou pro udělení dotace je splnění všech formálních podmínek a prokázání schopnosti daný projekt řídit. Projekt bude podpořen tehdy, jestliže nastanou následující zkušenosti: - existuje selhání trhu; - selhání trhu je předmětem politického zásahu; - existuje program; - v rámci programu existuje opatření na podporu aktivit, uvedených projektu; - cíle projektu jsou blízké cílům opatření; - výstupy a výsledky projektu jsou blízké výstupům a výsledkům potřebným pro úspěch opatření; - projekt splňuje všechna kritéria oprávněnosti a právní kritéria.
4.4.1 FÁZE PROJEKTOVÉHO CYKLU
Každý návrh projektu má před sebou dlouhou cestu. Ať už se jedná o posouzení, zda projekt je či není úspěšný, nebo o jeho uskutečnění, ale také na závěr kontrola a hodnocení. Projektový cyklus prochází těmito fázemi:
1. Identifikace a příprava 2. Posouzení 3. Realizace 4. Monitorování a hodnocení
1. Identifikace a příprava - na začátku každého projektu musí stát jasný záměr a konkrétní představa o realizaci. V této fázi je nejdůležitější konzultovat záměr projektu s kompetentními poradenskými institucemi. Nezbytné je ověřit si shodu záměru projektu a jeho klíčových parametrů s prioritními cíli programů realizovaných v rámci ESF.
2. Posouzení - další fází je předložení projektu hodnotitelské komisi. Pro všechny typy projektů jsou stanovena výběrová kritéria, kterým se přisuzuje určitá váha. Jsou zachycena v následující tabulce. 50
Tabulka 11 Výběrová kritéria pro posouzení projektu Kritérium
Váha
1. Zdůvodnění projektu
30 %
2. Cílová skupina
15 %
3. Realizace projektu
16 %
4. Výsledky a výstupy
14 %
5. Horizontální témata
10 %
6. Specifické požadavky
15 %
Celkem
100 %
Pramen: PAVLÁK, M. Lidské zdroje a fondy EU. Evropský sociální fond jako nástroj spolufinancování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů.
Ad 1
U zdůvodnění projektu se hodnotí zdůvodnění potřebnosti projektu, vazba na
strategické dokumenty a samozřejmě přínos pro cílovou skupinu. U hodnocení se klade důraz vysvětlení, proč je nutné realizovat projekt vzhledem k potřebám a nedostatkům cílových skupin zjištěných v příslušné oblasti, jestli a do jaké míry je projekt v souladu s vládní, státní nebo národní strategií, politikou a programy v oblastech rozvoje lidských zdrojů, jaký dopad bude mít projekt na cílovou skupinu a jak pomůže vyřešit její problémy.
Ad 2 U cílové skupiny se hodnotí její zapojení a přiměřenost. Hodnotí se reálnost projektu s ohledem na velikost cílové skupiny, způsob identifikace cílové skupiny, znalost jejích problémů, zda jsou počty příjemců přiměřené, zapojení partnerů, způsob práce s cílovou skupinou, zda je žadatel nebo jeho partneři schopen cíle projektu splnit, zda žadatel uskutečnil analýzu cílové skupiny s ohledem na rovné příležitosti.
Ad 3 V rámci realizace projektu se při hodnocení klade důraz na klíčové aktivity a stadia realizace, monitorování projektu, předchozí zkušenosti žadatele s řízením obdobných projektů, udržitelnost projektu a publicita. Hodnotí se fáze projektu a klíčové aktivity, plánování a realizace, způsob monitorování a hodnocení realizace v průběhu projektu a v okamžiku dokončení projektu, stanovení hodnotitelných ukazatelů pro kvalitu řízení projektu, zkušenosti žadatele s řízením obdobných projektů, využívání loga ESF a propagace projektu, další zdroje financování, soběstačnost projektu do budoucna apod.
51
Ad 4 U výsledků a výstupů se hodnotí výsledky a výstupy projektu a jejich zajištění. V rámci hodnocení je to počet osob, které získá zaměstnání, kvalifikaci nebo kvalitnější zaměstnání, jak se zvýší zaměstnanost cílové skupiny, jakým způsobem bude dosaženo navrhovaných výsledků a výstupů, případná existence plánu v případě nedosažení plánovaných výsledků případně výstupů, jaké jsou možné problémy při realizaci projektu a jak mohou být řešeny. Výsledky a výstupy jsou hodnoceny i s ohledem na jejich přispění k principu rovných příležitostí.
Ad 5 V rámci horizontálních témat se hodnotí rovné příležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost a podpora místním iniciativám. Hodnotí se, jaký dopad bude mít projekt na muže a ženy, etnické menšiny, osoby se zdravotním postižením, případně další skupiny ohrožené vyloučením, jaký vztah má projekt k životnímu prostředí, kroky k omezování negativních vlivů na životní prostředí, používání informačních technologií, jejich přiměřenost ke znalostem cílové skupiny a jejich budoucí přínos, zapojení místních partnerů do plánování a realizace projektu, v jaké míře projekt reaguje na místní potřeby a jak projekt místní iniciativy podporuje.
Ad 6 U specifických požadavků se hodnotí požadavky na projekt, které zadává vyhlašovatel. Jsou to specifické regionální a sektorové požadavky na projekt. Projekt způsobilý k financování z ESF musí získat v hodnocení 65 bodů a více. Projekt s méně než 65 body bude vyhodnocen jako nedostačující a bude vyřazen. O vyřazení projektu nebo neposkytnutí finanční podpory může být učiněno také z následujících důvodů: - obdržení žádosti po konečném termínu pro předkládání žádostí; - žádost je neúplná nebo nevyhovuje předepsaným formálním požadavkům; - žadatel nebo jeho partner (partneři) není oprávněn k poskytnutí finanční pomoci; - projekt není oprávněn z důvodu delší doby trvání projektu než je povoleno, z důvodu požadovaného vyššího příspěvku než je přípustné maximum, nekrytí navrhované činnosti příslušným programem; - negativní dopad projektu na některé z horizontálních témat. Rozhodnutí o vyřazení žádosti nebo neposkytnutí finanční pomoci je konečné.
3. Realizace projektu - je vyústěním posouzení, neboť v případě odsouhlasení projektu hodnotitelskou komisí dochází k realizaci projektu. Úspěšní žadatelé musí zahájit realizaci projektu do 30 dní po 52
doručení rozhodnutí o poskytnutí finanční podpory nebo po podpisu smlouvy o financování projektu. Ukončení projektu je také stanoveno a to do doby stanovené rozhodnutím o poskytnutí dotace nebo smlouvou o financování projektu, nejdéle do 24 měsíců, nejpozději do 31. prosince 2008. V rámci uskutečňování projektu by neměly být podceněny situace, které ovlivňují úspěšné ukončení projektu. Realizátor tyto situace velmi často nedokáže ovlivnit, proto si některá nejzávažnější rizika vymezíme. Patří mezi ně zejména: - nespolehliví partneři – v případě partnerů hrozí nebezpečí, že partner může být nespolehlivý a svůj závazek nesplní nebo splní nesprávně. Realizátor projektu by měl mít pro tyto situace připraveno alternativní řešení. - špatně provedené výběrové řízení dodavatele – podcenění této části může mít velmi silný dopad. Proto je třeba věnovat velkou pozornost výběrovým řízením a nedopustit se sebemenší chyby. - nereálně stanovený rozpočet – tato chyba má základ již v přípravné fázi, kdy mohlo dojít k podcenění cenových kalkulací. Další zdrojem tohoto problému může být i prudký nárůst cen prací, materiálu nebo služeb. To samozřejmě nelze ovlivnit, proto by se mělo v rozpočtu projektu počítat s určitou rezervou. - nedodržení smlouvy – toto riziko lze omezit. Obvykle se nejedná o úmyslné porušování smlouvy, ale o nepozorné čtení všech paragrafů smlouvy. - časté změny v realizačním týmu – u realizace projektu je velmi důležité udržovat kontinuitu. Jestliže dochází k časté výměně osob odpovědných za realizaci projektu, zvyšuje se riziko chyb, které jsou způsobeny nedostatečným přenosem informací. Mnoho času se ztrácí zejména při přebírání funkce a uvedením do problému. - nečekané události – situace, které je velmi obtížné předvídat a předcházet jim. Můžou to být např. živelné katastrofy. Mohou výrazně ohrozit projekt, ale lze se jim bránit prevencí ve spojení s pojištěním.
4. Monitorování a hodnocení projektu - monitorování může být ex ante37, během projektového období a ex post38. Monitorování a hodnocení jsou součástí tzv. provozní fáze. Provozní fáze projektu nastává po proplacení poslední splátky dotace. Realizace projektu je oficiálně ukončena, ale ze strany vyhlašovatele
37
Předběžná kontrola prováděná před zahájením realizace projektu. Zjišťuje přijatelnost projektu a úkolem je zachytit a odstranit případné chyby vzniklé před počátkem realizace 38 Následná kontrola prováděná po ukončení realizace projektu zjišťuje, jestli je plněn závazek, pro který byl projekt schválen.
53
programu nekončí jeho monitorování. I v této fázi mohou případné významné odchylky od původního záměru způsobit, že projekt neprokáže dlouhodobou udržitelnost.
Rizikovými situacemi mohou být: - nadhodnocené nebo chybně spočítané výsledky a dopady projektu – záměrem je vylepšit projekt a získat výhodu při hodnocení a výběru. Nebo se může jednat o nesprávný odhad nákladů v provozní fázi. V závažných situacích může dojít k vrácení části dotace. - personální změny v týmu – ne vždy je možná personální kontinuita mezi všemi projektovými fázemi. Čím jsou změny častější, tím se to stává větším rizikem pro projekt. Zvýšené riziko nastává při změně hlavní odpovědné osoby, neboť výsledky záleží na postoji nové osoby k projektu. Předběžná kontrola prováděna před zahájením realizace projektu. Zjišťuje přijatelnost projektu a úkolem je zachytit a odstranit případné chyby vzniklé před počátkem realizace. Následná kontrola prováděná po ukončení realizace projektu zjišťuje, jestli je plněn závazek, pro který byl projekt schválen. - problémy v jiných aktivitách Konečného uživatele – jestliže se realizátor dostane do potíží v jiných svých aktivitách, může to ohrozit vše ostatní. Obrana je velmi obtížná a spočívá v časné prevenci před problémy.
4.4.2 TYPY PROJEKTŮ V RÁMCI OP RLZ
Pomoc z ESF se odvíjí od potřeb v jednotlivých oblastech. Proto první otázka, nad kterou se při přípravě projektů je třeba zamyslet, je, komu pomoc prospěje a pomůže. S cílovou skupinou se doporučuje mít dostatečné zkušenosti a znát její prostředí a problémy. Cílovou skupinou mohou být jednotlivci i skupiny. Pomáhat jim lze přímo nebo nepřímo, tedy zprostředkovaně. Projekty lze realizovat na různých úrovních. Buď na národní úrovni, nebo na regionální. Od úrovní pomoci se odvíjí různé typy projektů. V rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů se mohou realizovat tři typy projektů. Jsou to grantové projekty, národní projekty a systémové projekty39.
- Grantové projekty Tyto projekty se předkládají v rámci grantových schémat na základě výzvy k podávání
39
PAVLÁK, M. Lidské zdroje a fondy EU: Evropský sociální fond jako nástroj spolufinancování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů.
54
žádostí a oznámení administrátora grantového schématu. Grantové projekty se zaměřují na cílové skupiny jednotlivců, případně organizací. Tyto projekty jsou iniciovány na regionální a místní úrovni. Mohou být zde uplatněny inovační přístupy k řešení existujícího problému. Grantové projekty doplňují programy a nástroje příslušné státní politiky. Mohou se zaměřovat také na posílení kapacity poskytovatelů veřejných a soukromých služeb pro cílové skupiny. Projekty budou předkládány konečnými uživateli konečným příjemcům pro grantová schémata na předepsaném formuláři.
- Národní projekty Národní projekty jsou projekty založené na přímém přidělení prostředků programu na realizaci nebo slouží na doplnění národních politik a programů. Tyto projekty předkládají Koneční příjemci k posouzení Zprostředkujícímu subjektu pro příslušné opatření nebo přímo Řídícímu orgánu na předepsaném formuláři. U těchto projektů je jasně stanoven národní rámec a zaměření na cílové skupiny jednotlivců. Musí být zde splněn princip doplňkovosti40 a kritérium přidané hodnoty41. Projekty musí rozšířit stávající programy a nástroje politiky, nebo rozšířit okruh cílových skupin, nebo zvýšit počet klientů služeb. Projekt realizuje Konečný příjemce. Ten je zároveň Konečným uživatelem přímo ve spolupráci s partnery, nebo prostřednictvím externího dodavatele, nebo jejich kombinace.
- Systémové projekty Tyto projekty spočívají v přímém přidělení finančních prostředků programu na rozvoj národních politik a programů a modernizaci veřejných služeb. Předkládají je výhradně Koneční příjemci k posouzení Zprostředkujícímu subjektu pro příslušné opatření nebo přímo Řídícímu orgánu na předepsaném formuláři. Projekty jsou realizovány Konečným příjemcem, který je zároveň Konečným uživatelem, a to přímo ve spolupráci s partnery, nebo prostřednictvím externího dodavatele, nebo kombinaci obojího. Pro jednotlivé způsoby výběru projektů je nezbytné dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Výsledky výběru jsou dostupné veřejnosti a poskytování výsledků se neváže na žádné podmínky. Výběr projektů probíhá na základě hodnocení návrhu projektu, který je vypracován žadatelem o finanční podporu z programu. Projekty budou vybírány v rámci OP RLZ dle dvou základních postupů. Těmi jsou přímé přidělení a výzva. Přímé 40
Princip adicionality (doplňkovosti) usiluje o to, aby evropská pomoc pouze doplňovala prostředky příjemce pomoci k uskutečňování projektů. Finanční zainteresovanost příjemce má vést k vyšší efektivitě a zodpovědnosti při využívání poskytovaných prostředků. 41 Princip přidané hodnoty vyjadřuje , co nového projekt přináší, co by nebylo možné v běžné činnosti (a bez prostředků ESF) realizovat
55
přidělení bude použito pro přidělení finančních prostředků na národní a systémové projekty, kde jsou prostředky Evropského sociálního fondu používány jako dotace pro naplňování konkrétního opatření státní politiky, např. aktivní politika zaměstnanosti, rozvojové vzdělávací programy apod. Zprostředkující subjekt nebo Řídící orgán provádí pro tyto projekty hodnocení kvality, které je podmínkou přijetí projektu. Výzva k podání žádosti je takový systém výběru, který bude použit pro přidělování prostředků na realizaci grantových projektů na základě otevřené výzvy s jasně stanovenými podmínkami účasti. Zprostředkující subjekt nebo Konečný příjemce pro grantové schéma vyhlásí výzvu k předkládání projektů. Grantové schéma se může realizovat až po schválení Řídícím orgánem nebo Zprostředkujícím subjektem.
Dalším grantovým schématem je globální grant. Je to zjednodušené grantové schéma, které je použito pro přidělování prostředků na realizaci malých projektů na základě výzvy s jasně stanovanými podmínkami účasti. Cílem je umožnění přístupu k prostředkům OP RLZ těm nestátním neziskovým organizacím, které mají potenciál k plnění cílů a ukazatelů opatření, ale nemají natolik vyvinuté kapacity, aby se o tyto prostředky mohly ucházet v rámci standardních a složitějších mechanismů, které jsou platné pro hlavní proud OP RLZ. Formuláře jsou proto jednodušší. Výzvu k předkládání projektů ve zjednodušené formě vyhlásí Zprostředkující subjekt, v tomto případě tedy Nadace rozvoje občanské společnosti. 42
4.4.3 DESATERO ÚSPĚŠNÉHO PROJEKTU
1. Kdo může žádat Žadatelem oprávněným k předkládání návrhů projektů může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba, která má sídlo v České republice a je přímo odpovědná za přípravu a řízení projektu, tzn. nesmí působit jako prostředník. 2. Mít jasnou představu o tom, co chci realizovat Žadatel musí vědět, jaký projekt chce realizovat, proto si svůj projektový záměr pečlivě promyslet. Záměr je úvodní fází jeho přípravy. Identifikujeme tak nějaký problém,nedostatek, potřebu nebo zájem a chceme jej řešit či naplnit pomocí projektového přístupu. Projekt lze charakterizovat jako soubor aktivit, jejichž realizací v určeném časovém období dosáhneme požadovaného cíle. Záměr projektu je velmi dobré popsat. Popis by se měl
42
PAVLÁK, M. Lidské zdroje a fondy EU: Evropský sociální fond jako nástroj spolufinancování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů.
56
skládat z charakteristiky problému, který projekt řeší, cílových skupin, kterých se projekt týká nebo bude na ně zaměřen, cílů, tedy co bude výsledkem a chceme toho dosáhnout a v neposlední řadě také strategie, postupů a metod směřujících k dosažení cílů.
3. Jakých cílů chci dosáhnout S jasnou představou o projektu úzce souvisí cíle, kterých chce žadatel dosáhnout. Je nutné, aby si tyto cíle vytyčil a aby věděl, jak jich dosáhne. 4. Prostudovat si Programový dodatek Programový dodatek každého programu podrobně popisuje jednotlivé cílové skupiny a oblasti pomoci ESF. Důkladné prostudování pomůže ujasnit myšlenky. 5. Nevymýšlet nemožné, pohybovat se v mantinelech realizovatelnosti Žadatel by měl zvážit své časové a odborné možnosti v souvislosti se seznámením s nároky a požadavky příslušného programu. 6. Být v souladu s právem ČR a EU Programy ESF v České republice se řídí legislativou EU, ale také i ČR. Je nutné brát tuto legislativu v projektech v zřetel. 7. Nebát se získat informace, ptát se a konzultovat Konzultací a radami vznikne kvalitnější projekt. Tato činnost je bezplatná. Aktualizované informace lze získat na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR www.mpsv.cz. Když projekt předložíte v rámci určitého opatření a bude zamítnut, může být vhodný pro financování z jiného opatření. Proto je důležité projekt projednat s vedoucím programu. Pomůže vám při identifikaci vhodného opatření. 8. Dodržet podmínky výzvy Ve výzvě jsou přesně definovány podmínky podávání přihlášek. Je důležité dodržení všech uvedených náležitostí. 9. Nepodceňovat povinné přílohy a jejich formát Je potřeba dodržovat formální úpravu přihlášky a nezapomenout na všechny povinné přílohy k přihlášce. 10. Dávat pozor na dodržování termínů Termíny je třeba vždy striktně dodržovat, v případě jejich nedodržení je projekt vystaven neúspěchu. Proto bychom si měli vymezit dostatek času na stihnutí všech náležitostí.
57
4.5 ANALÝZA ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z ESF V ČR A V RÁMCI EU Česká republika jako členská země Evropské unie má nárok na čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů Evropské unie. Velký zájem o prostředky z ESF zachycuje množství vypsaných výzev, jejichž prostřednictvím mohou jednotlivé subjekty předkládat zpracované žádosti na financování projektu. Aby jednotlivé projekty korespondovaly s pravidly Evropské unie, jsou pořádány semináře a školení pro potenciální předkladatele projektů. Kapitola se zabývá Českou republikou a celou Evropskou unií.
4.5.1 ANALÝZA ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V RÁMCI
ČESKÉ
REPUBLIKY
Pro Českou republiku na programovací období 2004 – 2006 bylo vymezeno z Evropského sociálního fondu 457,0 mil. EUR. Pro Operační program Rozvoj lidských zdrojů bylo alokováno 318,8 mil. EUR, což je nejvíce ze všech programů. Na financování se podílí 25-50 % státní rozpočet České republiky v závislosti na jednotlivých opatřeních. Následující tabulky zachycují rozdělení prostředků mezi jednotlivé operační programy a rozdělení čerpání v jednotlivých letech.
Tabulka 12 Objem finančních prostředků z ESF určených pro ČR (v mil. EUR)
Program
Výše podpory
OP RLZ
318,8
JPD 3
58,8
CIP EQUAL
32,1
SROP
47,3
Celkem za ESF
457,0
Pramen: Evropský sociální fond. Dostupné z www.esfcr.cz
58
V tabulce 13 vidíme alokaci na jednotlivé roky programového období 2004 – 2006 kromě Společného regionálního operačního programu. Alokace se každým rokem zvyšuje a na rok 2006 činí více než 171 mil. EUR.
Tabulka 13 Alokace prostředků z ESF v letech 2004 – 2006 (v EUR) 2004
2005
2006
Celkem
OP RLZ
74 308 763
106 433 869
138 076 651
318 819 283
JPD 3
19 211 006
19 595 226
19 987 131
58 793 363
CIP EQUAL
7 618 158
10 698 543
13 784 228
32 100 929
101 137 927
136 727 638
171 848 010
409 713 575
Celkem
Pramen: Evropský sociální fond. Dostupné z www.esfcr.cz
V rámci České republiky a jejího čerpání prostředků z fondů se vedou dlouhé diskuze a dohady. Je schopna vyčerpat všechny finanční prostředky, na které má nárok či nikoliv? Na tuto otázku zachycuje odpověď následující graf.
Graf 1 Využívání strukturálních fondů
Pramen:
Fondy
Evropské
unie.
Průběh
z www.struklturální-fondy.cz 59
čerpán
strukturálních
fondů.Dostupné
Graf zachycuje alokaci finančních prostředků v jednotlivých operačních programech a jednotném programovém dokumentu (JPD), požadované finanční prostředky, schválené projekty, uzavřené smlouvy a uskutečněné výdaje známy k 28. únoru 2007. Podporu prostřednictvím
JPD
čerpá
hlavní
město
Praha
a nespadá do Rámce podpory
Společenství43.
V souvislosti s čerpáním finančních prostředků považuji za důležité zmínit pravidlo n+2. To říká, že po přidělení finančních prostředků na konkrétní projekty musí být prostředky využity do dvou let. Cílem je zajistit efektivnější implementaci programů. Pravidlo platí na úrovni programů, nikoliv jednotlivých projektů. Evropská komise tak zruší každou část závazku na daný program, na kterou do konce druhého roku po roce přijetí závazku44 neobdrží žádost o platbu nebo která není pokryta ze zálohové platby. Splnění pravidla může ohrozit například nedostatek kvalitních projektů, zpoždění v zahájení realizace schválených projektů, nevyčerpání původně plánovaných finančních prostředků apod.
Na začátku podzimu 2006 přicházely varovné zprávy. Největší zpoždění měly programy pro rozvoj lidských zdrojů, rozvoj regionů a pro hlavní město Prahu. Nejlépe se dařilo využívat prostředky z EU určené pro výstavbu a rekonstrukce dopravní infrastruktury pro zlepšování životního prostředí. Na konci roku 2006 se podařilo zajistit, ze byly využity veškeré finanční prostředky určené k čerpání do konce roku 2006. Podařilo se tedy vyčerpat 100 % alokovaných finančních prostředků. Pravidlo n+2 bylo dodrženo u všech Operačních programů, Jednotných programových dokumentů a Iniciativ. Zda tento příznivý trend bude pokračovat i v následujících dvou letech, tedy 2007 a 2008, ukáže čas.
4.5.2 ANALÝZA FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V RAMCI EU
Strukturální operace jsou součástí výdajů rozpočtu Evropské unie. Proto bych na tomto místě ráda zmínila, že společný rozpočet se od národních rozpočtů jednotlivých členských států odlišuje. Jedná se zejména o následující rozdíly: • rozpočet musí být sestaven jako vyrovnaný, není možný deficitní rozpočet; • má přesně vymezené a limitované zdroje příjmu; 43
Rámec podpory Společenství je dokument, který schvaluje Evropská komise po dohodě s příslušným státem na základě předloženého národního rozvojového plánu. 44 To je do 31.12. roku n + 2
60
• výdaje rozpočtu směřují z velké části na společnou zemědělskou politiku a na strukturální operace45. V období 2000 – 2006 bylo vymezeno na strukturální politiku 33,13 % rozpočtu Evropské unie, což představuje částku 213 mld. EUR. Strukturálním fondům je vymezeno 195 mld. EUR, což představuje 91,5 % podíl na celkových výdajích na strukturální politiku a Koheznímu fondu je určeno 18 mld. EUR, 8,5 % z celkových výdajů46. Tabulka 14 zachycuje rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé cíle, Iniciativy společenství, Rybolov, Inovativní akce. Tabulka 14 Strukturální pomoc v letech 2000 – 2006 (v mld. EUR)47
Strukturální fondy
Cíl 1
135,90
Cíl 2
22.50
Cíl 3
24,05
Iniciativy společenství
10,44
Rybolov
1,11
Inovativní akce
1,00
Kohezní fond
18.00
Strukturální fondy celkem:
213.00
Pramen: European Commission. Regional policy – Inforegio Dostupné http.//ec.europa.eu/regional_policy/intro/regions4_en
Z tabulky je zřejmé, že regiony členských států v rámci Cíle 1 jsou na tom nejlépe, jelikož je jim alokován největší poměr finančních prostředků. Nejhůře je na tom rybolov a inovační opatření, kde je přidělena pouze jedna miliarda Eur.
Finanční zdroje Evropské unie jsou využívány ve všech členských státech. Jedná se o projekty různých zaměření. Pro ukázku uvádím projekt v Anglii, Dánsku a Švédsku.
Z Anglie představuji projekt s názvem „Trénink pro život“. Uskutečnil se v partnerství s Jobcentrem Plus a s fotbalovým klubem Wolverhampton Wanderers. Účastníci projektu prošli trenérským fotbalovým kurzem, získali tedy první stupeň trenérské licence. Kurz byl 45 46 47
VILAMOVÁ, Š. Jak získat finanční zdroje z Evropské unie. ŠELEŠOVSKÝ, J.; JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. V cenách roku 1999
61
navržen a školitelé se rovněž zaměřili na rozvoj základních dovedností jednotlivců a jejich schopností stát se zaměstnanými.
Z Dánska jsem vybrala projekt „Obchodní dům KIN“. Obchodní dům KIN je národním centrem podnikatelek. Začínalo na podzim roku 1998 se 75 členkami a na konci roku 2003 mělo několik set účastnic. Centrum provozuje také internetový obchod, organizuje semináře a kurzy pro začínající a stávající podnikatelky. Cílem je zviditelnit podnikatelky a usnadnit jim pracovní kontakty.
Ve Švédsku projekt „Rehabilitace a výcvik, pracovní stáže v Blekingu“ napomáhal imigrantům s nedostatečnými jazykovými znalostmi nalézt, získat a udržet si práci. Někteří účastníci měli navíc fyzické nebo mentální obtíže omezující jejich schopnost pracovat. Na začátku kurzu byl každému účastníku připraven individuální plán a byl mu přidělen asistent, který jej doprovázel k zaměstnavateli, popřípadě i na pracovní místo, dále mu pomáhal v obtížích a pobízel růst jeho sebedůvěry. Projektu se zúčastnilo 138 přistěhovalých osob, úspěšnost projektu potvrzuje 101 osob, které našlo práci a 4 začaly podnikat.48
Česká republika v první třetině čerpání finančních prostředků z Evropské unie i přes negativní předpovědi uspěla. To ale automaticky neznamená, že příznivé čerpání bude pokračovat v následujících dvou letech a vyčerpá všechny alokované prostředky pro období 2004 – 2006. Lze doufat a věřit, že Česká republika využije příležitost a vyčerpá dané alokované prostředky. Základem jsou kvalitní projekty, které bude muset připravit.
4.6 ANALÝZA ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z ESF V JIHOMORAVSKÉM KRAJI
V této části práce se zaměřím na analýzu čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu v rámci Jihomoravského kraje. Jelikož Evropský sociální fond je velmi rozsáhlý a čerpat z něj podporu lze v rámci velkého počtu programů, rozeberu podrobněji čerpání finančních prostředků z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Operační program rozvoj lidských zdrojů se skládá z deseti opatření, což by bylo velmi náročné na 48
Příručka dobré praxe. Příklady úspěšných projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR i zahraničí. Národní vzdělávací fond ve spolupráci s Odborem pro řízení pomoci z Evropského sociálního fondu MPSV
62
analýzu a zpracování dat, zaměřím se pouze na vybraná opatření tohoto programu. Je to opatření 1.1 a 4.1, která byla implementována prostřednictvím Úřadu práce Brno – venkov a opatření 3.3 s implementací Krajského úřadu Jihomoravského kraje. S úřady práce se setká každý z nás alespoň jednou v životě, proto jsem si zvolila analýzu opatření spadající do jejich kompetencí. Je potřeba zabývat se a řešit nezaměstnanost, která se stává velkým problémem a hrozbou. Evropský sociální fond prostřednictvím svých programů pomáhá nezaměstnaným při vstupu na trh práce, vytváří rovné příležitosti pro všechny, pomáhá jedincům ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce, rozvíjí kvalifikovanou a přizpůsobivou pracovní sílu a dále také například bojuje se všemi formami diskriminace a nerovnostmi, které souvisí s trhem práce. S úřady práce jsou úzce spojeny krajské úřady, které pomocí implementovaných opatření rozvíjí nabídku dalšího profesního vzdělávání, zlepšuje přístup k informacím a k nabídce služeb dalšího profesního vzdělávání, motivuje zaměstnavatele k zapojení do tvorby vzdělávání apod. Opatření uvedená výše budou rozebrána v následujících kapitolách.
4.6.1 OPATŘENÍ ROZVOJ DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Opatření číslo 3.3 s názvem Rozvoj dalšího profesního vzdělávání obdrží 10,9 % z celkového rozpočtu OP RLZ a zaměřuje se na rozvoj nabídky dalšího profesního vzdělávání systémovým způsobem, na zlepšení přístupu k informacím, orientaci v nabídce a na kvalitu služeb dalšího profesního vzdělávání. Program podpoří a přispěje k vybudování systému uznávaných kvalifikací, který by spojoval vzdělávací a zaměstnavatelskou oblast, motivoval zaměstnavatele a další sociální partnery k zapojení do tvorby obsahu i metod vzdělávání a požadavků na jeho certifikaci. Zpracují se nástroje a metodologie pro další profesní vzdělávání. Program přispěje také k vytvoření systému ověřování a uznávání kvalifikací získaných dalším vzděláváním, který je propojen se systémem počátečního vzdělávání. Opatření podpoří také rozšíření nabídky dalšího profesního vzdělávání v regionech, posílí nabídku služeb dalšího profesního vzdělávání, která obvykle zaostává za potřebami podniků a trhu práce a vyžaduje účinnou podporu. Cílovými skupinami příjemců pomoci jsou: - Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a další orgány státní správy; - kraje a obce; - vzdělávací a poradenské instituce;
63
- profesní sdružení, zástupci zaměstnavatelů a dalších sociálních partnerů, nestátní neziskové organizace poskytující další profesní vzdělávání49.
Krajský úřad Jihomoravského kraje jako Konečný příjemce pomoci vyhlásil v rámci Opatření 3.3 Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů tři výzvy. Projektové žádosti jsou hodnoceny ve třech etapách. Posuzují se formální náležitosti, přijatelnost a věcné hodnocení. Pro první výzvu byl určen objem finančních prostředků ve výši 65.000.000,- Kč. První výzva k předkládání grantových projektů byla vyhlášena dne 11. dubna 2005. Zveřejnění
proběhlo
na
internetových
stránkách
www.esfcr.cz
a
http://www.kr-
jihomoravsky.cz, dále pak v regionálním deníku Rovnost a celostátním deníku Právo. Celkem bylo podáno 28 žádostí, z toho 16 žádostí v rámci programu A50 a 12 žádostí v rámci programu B51. 7 žádostí bylo vyřazeno kvůli nesplnění kritérií přijatelnosti a ostatních 21 žádostí postoupilo do věcného hodnocení. Ve věcném hodnocení 12 žádostí nedosáhlo nezbytných 65 bodů. Do výběru tedy postoupilo 9 projektů. Výběrová komise doporučila při posuzování jednotlivých projektů 6 žádostí a 3 žádosti nedoporučila financovat. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo poskytnutí finanční podpory 4 projektům. Stručné představení úspěšných projektů zachycuje následující tabulka. Nevyužité finanční prostředky ve výši 51.456.420,- Kč se převedou do druhé výzvy. Pro druhou výzvu bylo vyčleněno 75.891.820,- Kč. Výzva byla vyhlášena Jihomoravským krajem dne 27. ledna 2006 a zveřejněna na internetových stránkách www.esfcr.cz a http://oprlz-jmk.cz, v regionálním deníku Rovnost a celostátním deníku Mladá fronta dnes. Bylo zaregistrováno 63 žádostí, z toho 39 žádostí v rámci programu podpory A žádostí
a 24 žádostí v rámci programu podpory B. Kritérium přijatelnosti nesplnilo 9
a tudíž bylo vyřazeno. Zbylých 54 žádostí postoupilo do věcného hodnocení, kde 23
žádostí nedosáhlo minimálních 65 bodů. Projekty, které dosáhly 65 bodů a více, byly následně posuzovány na základě jednotných hodnotících kritérií. Výběrová komise při tomto procesu vyřadila 12 žádostí a 19 žádostí vybrala k financování. Nevyužité finanční prostředky ve výši 23.679.327,- Kč se převedou do třetí výzvy. 49
Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu. Odbor 72 Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 50 Program podpory A Rozvoj a zlepšení nabídky dalšího profesního vzdělávání včetně služeb s ním spojených povede ke vzniku nových nebo inovovaných kurzů dalšího profesního vzdělávání, k rozvoji dalšího profesního vzdělávání a ke vzniku e-learningových programů. Cílem bude přizvat ke spolupráci na tvorbu vzdělávacích programů místní podniky a vzdělávací instituce, aby se staly dostupné pro různé skupiny zaměstnanců. 51 Program podpory B vzdělávání lektorů, konzultantů, učitelů, metodických a řídících pracovníků působících v oblasti v oblasti dalšího profesního vzdělávání má za úkol podpořit vývoj a realizaci vzdělávacích programů pro uvedené cílové skupiny. Dále bude podporovat činnost asociací vzdělávacích a poradenských institucí.
64
Na třetí výzvu bylo vyčleněno 26.573.927,- Kč a byla rozdělena do dvou etap. První etapa výzvy byla vyhlášena 28. července 2006 a její zveřejnění bylo na internetových stránkách www.esfcr.cz, http://oprlz-jmk.cz, v regionálním deníku Rovnost a celostátním deníku Mladá fronta dnes. Dne 28. srpna 2006 byl vyhlášen dočasný STOP STAV. Bylo přijato celkem 19 žádostí o poskytnutí finanční podpory ve výši 39.178.039,- Kč. Po formálním hodnocení postoupilo všech 19 žádostí k dalšímu hodnocení, a to k hodnocení přijatelnosti. Zde byla vyřazena 1 žádost. Zbylých 18 žádostí postupuje do věcného hodnocení, kde neuspěly 3 žádosti. Zasedání výběrové komise projednávalo 15 žádostí, přičemž 2 nedoporučila financovat a poté zasedání rady kraje a zastupitelstva kraje vybralo k financování 13 žádostí. Celková maximální výše podpory je 20.315.499,- Kč a na zbývající finanční prostředky 6.258.428,- Kč bude obnoven příjem žádostí v třetí průběžné výzvě. V rámci druhé etapy třetí výzvy byl dne 15. září 2006 obnoven příjem žádostí. Pro tuto etapu bylo vymezeno 6.258.428,- Kč, což byl zůstatek finančních prostředků z první etapy. Zveřejnění výzvy proběhlo stejným způsobem jako u předchozí etapy. Bylo zaregistrováno celkem 10 žádostí a požadováno bylo 25.747.728,- Kč. Formálním hodnocením prošlo všech 10 žádostí. Po hodnocení přijatelnosti byly vyloučeny 2 žádosti a zbylých 8 postoupilo do věcného hodnocení. Zde bylo vyřazeno 5 žádostí. Výběrová komise projednala 3 žádosti a ty pak postoupily k projednání na zasedání rady kraje a zastupitelstva kraje. Všechny 3 žádosti byly vybrány k financování. Počet podaných žádostí ve výzvách, počet vyřazených žádostí v jednotlivých etapách hodnocení a počet postupujících žádostí k projednání o financování je zachycen v tabulce 15.
65
Tabulka 15 Přehled postupu žádostí v jednotlivých výzvách opatření 3.3
Přijatých
Postupující Počet vyřazených žádostí
žádostí Číslo výzvy
Žádosti k projednání52
celkem Formální 53
hodnocení -56
Hodnocení 54
přijatelnosti 7
Věcné hodnocení55 12
9
1. výzva
28
2. výzva
63
-
9
23
31
3. výzva 1 et.
19
0
1
3
15
2.et.
10
0
2
5
3
Pramen:http//oprlz-jmk.cz – seřazení do tabulky-autor práce
U první výzvy bylo zaregistrováno 28 žádostí a 9 z nich prošlo hodnocením a dostalo se k rozhodování o financování k výběrové komisi. U druhé výzvy z 63 přijatých žádostí prošlo ke komisi 31 žádostí a v rámci dvou etap třetí výzvy se dostalo ke komisi 18 žádostí z celkem 29 přijatých. U první a druhé výzvy nejsou údaje o počtu vyřazených žádostí v první fázi hodnocení, tedy formálním hodnocení. Podle počtu žádostí vyřazených v hodnocení přijatelnosti a věcném hodnocení a postupujících k výběrové komisi lze usoudit, že ve formálním kritériu uspěly všechny zaregistrované žádosti.
52
Postupující žádosti uspěly ve všech třech krocích hodnocení a jsou doporučeny výběrové komisi pro poskytnutí finanční podpory. Ta je projedná a vybere ty žádosti, které budou financovány. 53 Posouzení formálních náležitostí představuje kontrolu administrativního souladu a kontrolu formy žádosti. Při nesplnění i pouze jednoho z kritérií je žadatel vyzván k doplnění, popřípadě nápravě formálního nedostatku ve lhůtě 10 dní. Pokud tak žadatel neučiní, je projekt vyřazen z dalšího hodnocení. 54 Posouzení přijatelnosti představuje kontrolu přijatelnosti projektu a žadatele s ohledem na základní podmínky programu, legislativní a finanční předpoklady, principy strukturální politiky Evropské unie a podobně. Nesplnění i jen jednoho z kritérií vylučuje projekt z dalšího hodnocení. 55 Systém hodnocení je založen na 6 kritériích, kterými je hodnocen projekt na základě informací uvedených v žádosti. Každé kritérium je dále členěno na subkritéria. Výsledný počet bodů (max 100 bodů) je součtem dosažených bodů za jednotlivá subkritéria. Žádosti, které dosáhnou alespoň 65 bodů, jsou následně předmětem výběru. V případě sice dosažení 65 bodů a víéce, ale podle názoru hodnotitele žádost není v souladu s vládní strategií, má negativní vliv na některé z horizontálních témat, rozpočet projektu je nepřiměřený nebo nehospodárný apod., je žádost doporučena výběrové komisi pro poskytnutí finanční podpory, ale komise musí posoudit názor hodnotitele a zaslat stanovisko, které musí být uvedeno v zápise z jednání komise. 56 U formálního hodnocení žádostí v rámci 1. a 2. výzvy nebyl uveden počet vyřazených žádostí.
66
4.6.2 OPATŘENÍ POSÍLENÍ AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI PŘI ZAMĚSTNÁVÁNÍ UCHAZEČŮ A ZÁJEMCŮ O ZAMĚSTNÁNÍ
Opatření číslo 1.1 s názvem Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání doplňuje státní aktivní politiku zaměstnanosti o aktivity zaměřené na ty skupiny osob, které nelze zařadit do státní aktivní politiky zaměstnanosti. Je zde kladen důraz na individuální přístup k jedinci. Pomoc je určena uchazečům o zaměstnání, osobám dlouhodobě nezaměstnaným a osobách ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností, zájemcům o zaměstnání a zaměstnancům ohrožených nezaměstnaností. Cílem opatření je zvýšení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání. Předkládané projekty se zaměří především na zamezení růstu počtu osob dlouhodobě evidovaných na úřadech práce, na nezaměstnané ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, na zavádění nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, na rozšíření preventivních poradenských a informačních služeb, na podporu vzniku nových forem zaměstnávání apod57. Podporovanými činnostmi mohou být rekvalifikace, poradenství, bilanční a pracovní diagnostika, zprostředkování, podpora vytváření nových pracovních míst, podpora ohrožených pracovních míst, podpora vytváření pracovních míst pro sebezaměstnávání a doprovodná opatření na získání a udržení zaměstnanosti.58 Úřad práce Brno-venkov vyhlásil tři výzvy v rámci grantového schématu Podpora aktivní politiky zaměstnanosti pro opatření 1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání. První výzva byla vyhlášena 25. ledna 2005 na webových stránkách www.esfcr.cz a http://bo.uradprace.cz, dále pak v denním tisku. Alokace finančních prostředků na první výzvu činila 40.000.000,- Kč. Bylo zaregistrováno celkem 21 žádostí o finanční podporu. Ve formálním hodnocení a hodnocení přijatelnosti bylo úspěšných 17 žádostí. V rámci věcného hodnocení bylo vyřazeno 6 projektů, které dosáhly méně než nezbytných 65 bodů pro postup k výběrové komisi. Ostatních 11 projektů, které získaly 65 bodů a více, bylo předloženo výběrové komisi. Komise schválila poskytnutí finanční pomoci 9 žádostem. Vyhlášení druhé výzvy proběhlo 6. září 2005 na stránkách www.esfcr.cz, http://portal.mpsv.cz/sz/local/bo_info/bo_esf/bo_aktuality a v deníku Právo a Mladá fronta Dnes. Vymezené finanční prostředky činily 79.533.194,- Kč. Přijato bylo 36 žádostí 57
Integrovaný portál MPSV. Zaměstnanost. Opatření Evropského sociálního fondu. Dostupné z www.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/opatreni 58 Evropský sociální fond. Opatření 1.1 posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání.
67
s celkovým objemem požadovaných prostředků 159.409.495,- Kč. Ve formálním hodnocení a v hodnocení přijatelnosti uspěly všechny přijaté žádosti. V rámci věcného hodnocení bylo vyřazeno 10 žádostí. Zasedání výběrové komise nedoporučila financovat 12 žádostí a k financování bylo vybráno zbývajících 14 žádostí o finanční podporu. Zbývající finanční prostředky ve výši 12.979.583,- Kč budou převedeny do následující výzvy. Třetí výzva byla vyhlášena dne 27. července 2006 s uveřejněním na webových stránkách www.esfcr.cz a http://portal.mpsv.cz a v denním tisku Mladá fronta Dnes a Právo. Celková alokace výzvy činila 32.654.372,- Kč. Přijalo se 46 žádostí s požadovaným objemem prostředků ve výši 161.436.770,50 Kč. Formálním hodnocením prošlo všech 46 žádostí. U hodnocení přijatelnosti byla vyřazena 1 žádost. Ve věcném hodnocení neuspělo 15 žádostí. Výběrová komise dostala k projednání 30 žádostí, přičemž 18 z nich nedoporučila financovat. Z 12 žádostí bylo vybráno 9 projektů k poskytnutí finanční podpory. V následující tabulce je zachycen počet přijatých žádostí, počet žádostí vyřazených ve formálním hodnocení, hodnocení přijatelnosti a ve věcném hodnocení. Poslední sloupec obsahuje žádosti postupující na projednávání ke komisi.
Tabulka č.16 Přehled postupu žádostí v jednotlivých výzvách opatření 1.1 Přijatých
Postupující Počet vyřazených žádostí
žádostí Číslo výzvy
Žádosti k
celkem
projednání Formální
Hodnocení
Věcné
přijatelnosti 4
hodnocení 6
11
1. výzva
21
hodnocení 459
2. výzva
36
0
0
10
26
3. výzva
46
0
1
15
30
Pramen:http//oprlz-jmk.cz – seřazení do tabulky-autor práce
Při první výzvě bylo zaregistrováno 21 žádostí a 11 z nich úspěšně prošlo hodnocením a dostalo se k hodnocení k výběrové komisi. U druhé výzvy z 36 přijatých žádostí prošlo ke komisi 26 žádostí a v rámci třetí výzvy se dostalo ke komisi 30 žádostí z celkem 46 přijatých.
59
V rámci formálního hodnocení a hodnocení přijatelnosti byly vyřazeny celkem 4 žádosti. Počet žádostí vyřazených ve formálním hodnocení a počet žádostí v hodnocení přijatelnosti nebylo uvedeno
68
4.6.3
OPATŘENÍ
ZVÝŠENÍ
A
ZAMĚSTNANCŮ
A
TECHNOLOGICKÝCH
ADAPTABILITY NA
ZMĚNY
ZAMĚSTNAVATELŮ EKONOMICKÝCH
PODMÍNEK,
PODPORA
KONKURENCESCHOPNOSTI
Opatření číslo 4.1 se zaměřuje na rozvoj odborných znalostí a kompetencí a na rozšiřování a zvyšování kvalifikace zaměstnavatelů a zaměstnanců v návaznosti na strukturální změny realizací odpovídajících programů odborného vzdělávání, včetně vzdělávání v oblasti informačních technologií, udržitelného rozvoje a podpory zdraví na pracovišti. Cílovými skupinami jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a zájemci o zahájení podnikání. Globálním cílem je zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti.60
Úřad práce Brno-venkov vyhlásil tři výzvy v rámci grantového schématu Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací pro opatření 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti.
První
výzva
byla
vyhlášena
dne
15.2.2005
na
stránkách
www.esfcr.cz
a http://bo.uradprace.cz a v denním tisku. Finanční prostředky určené pro první výzvu činily 44.000.000,- Kč. Přijato bylo 34 žádostí o finanční podporu. Následným formálním hodnocením a hodnocením přijatelnosti úspěšně prošlo 31 žádostí. Hodnocením v rámci věcného hodnocení bylo vyřazeno 13 projektů, jelikož nedosáhly minimální hranice 65 bodů pro postoupení k výběrové komisi. Výběrová komise rozhodla o financování 9 projektů. Druhá výzva byla vyhlášena 7. září 2005 s uveřejněním na webových stránkách www.esfcr.cz a http://portal.mpsv.cz a v denících Mladá fronta Dnes a Právo. Alokace finančních prostředků pro druhou výzvu činila 83.347.078,- Kč. Žadatelé podali celkem 46 žádostí a požadovali v rámci svých projektů 144.620.426,82 Kč. Ve formálním hodnocení uspělo všech 46 zaregistrovaných žádostí. U hodnocení přijatelnosti byly vyřazeny 2 žádosti a u věcného hodnocení 15 žádostí. Zbylých 29 žádostí postupuje k projednání u výběrové komise. Výběrová komise vybrala k financování 22 projektů. O nevyčerpaných 17.620.844,44 Kč bude navýšena další výzva.
60
Integrovaný portál MPSV. Zaměstnanost. Opatření Evropského sociálního fondu. Dostupné z portal.mpsv.cz
69
Třetí a zároveň poslední výzva byla vyhlášena dne 27. dubna 2006 a potenciální žadatelé
o
ní
získali
informace
na
internetových
stránkách
www.esfcr.cz
a http://portal.mpsv.cz, dále pak v tisku Mladá fronta Dnes a Právo. Pro tuto výzvu bylo vyčleněny finanční prostředky ve výši 24.422.959,10 Kč. V rámci 91 registrovaných žádostí bylo požadováno 229.641.022,42 Kč.
Ve formálním hodnocení uspěly všechny žádosti.
V hodnocení přijatelnosti byla vyřazena 1 žádost. Věcným hodnocením neprošlo 52 žádostí, které byly vyřazeny. Zasedání výběrové komise projednávalo 38 žádostí, z nichž 7 nedoporučila financovat. K financování bylo vybráno 11 žádostí a zbylých 20 projektů zůstalo v zásobníku projektů. Tabulka 17 zobrazuje stručný přehled počtu přijatých žádostí a vyřazených žádostí v jednotlivých etapách hodnocení.
Tabulka č.17 Přehled postupu žádostí v jednotlivých výzvách opatření 4.1 Přijatých
Postupující Počet vyřazených žádostí
žádostí Číslo výzvy
Žádosti k
celkem
projednání Formální
Hodnocení
Věcné
1. výzva
34
hodnocení 361
přijatelnosti 3
hodnocení 13
18
2. výzva
46
0
2
15
29
3. výzva
91
0
1
52
38
Pramen:http//oprlz-jmk.cz – seřazení do tabulky-autor práce V jednotlivých výzvách se počet přijatých žádostí i žádostí postupujících na projednání ke komisi zvyšoval. Lze to vysvětlit zvyšujícím se zájmem subjektů a možností přepracování a aktualizace vyřazené žádosti.
4.6.4 KOMPARACE JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍ
Získaná data z jednotlivých opatření analyzuji v jedné tabulce, kde jsou obsažena všechna tři opatření. Tabulka 18 zahrnuje počet žádostí přijatých, počet žádostí, které se dostaly k projednání k výběrové komisi a následně počet žádostí vybraných komisí
61
V rámci formálního hodnocení a hodnocení přijatelnosti byly vyřazeny celkem 3 žádosti. Počet žádostí vyřazených ve formálním hodnocení a počet žádostí v hodnocení přijatelnosti nebylo uvedeno.
70
k financování. Tabulka také obsahuje procentuální vyjádření projednávaných žádostí a žádostí schválených k financování z celkového počtu přijatých žádostí.
Tabulka 18 Přehled žádostí v jednotlivých opatřeních Přijaté žádosti
Žádosti projednávané
Žádosti vybrané k
komisí % vyjádření
Počet
% vyjádření
Počet
% vyjádření
žádostí
přijatých
žádostí
přijatých
žádostí
přijatých
1. výzva
28
100
9
32,1
4
14,3
2. výzva
63
100
31
49,2
19
30,2
3. výzva
29
100
18
62,1
16
55,2
1. výzva
21
100
11
52,4
9
42,9
2. výzva
36
100
26
72,2
14
38,9
3. výzva
46
100
30
65,2
9
19,6
Výzva O
financování
Počet
p at ře ní 3. 3 O p at ře ní 1. 1 Pramen:http//oprlz-jmk.cz – seřazení do tabulky-autor práce
Žádosti projednávány komisí zahrnuje žádosti, které úspěšně prošly třemi etapami hodnocení, kde patří formální hodnocení, hodnocení přijatelnosti a věcné hodnocení. Jestliže žadatel nepodcenil formální náležitosti žádosti, jeho projekt je přijatelný s ohledem na podmínky programu, legislativní a finanční předpoklady, principy strukturální politiky apod., pak se jeho projekt dostane do rukou výběrové komise, která rozhodne, zda projekt podpořit či nikoliv. Mezi nejčastější nedostatky, kvůli kterým se projekt nedostane k výběrové komisi, patří zejména pozdní doručení žádosti a nevyplnění všech náležitostí formuláře žádosti, v rámci věcného hodnocení se jedná o nerespektování horizontálních témat, zdůvodnění potřebnosti projektu a přínos či dopad na cílovou skupinu, jak projekt pomůže vyřešit její 71
problémy. Žádosti podané v rámci opatření 1.1 a 4.1 se dostaly na projednání k výběrové komisi ve větší míře, než tomu bylo u žádostí podaných v rámci opatření 3.3. Lze to vysvětlit větší připraveností a informovaností žadatelů o možných nedostatcích a problémech při vyplňování formuláře žádosti. Množství žádostí, které jsou výběrovou komisí schváleny k financování, zachycuje tabulka 19.
Tabulka 19 Pravděpodobnost úspěchu žádosti schválené k financování
Počet přijatých žádostí
Počet schválených
celkem
žádostí k financování
Opatření 3.3
120
39
32.5 %
Opatření 1.1
103
32
31.1 %
Opatření 4.1
171
42
24,6 %
Opatření
Úspěšné žádosti62
Pramen:http//oprlz-jmk.cz – seřazení do tabulky-autor práce
Z tabulky je patrné, že žádosti podané v rámci opatření 3.3 mají větší pravděpodobnost na úspěch a žádosti podané v opatření 4.1 mají nejmenší předpoklad k tomu být financovány. Uvedenou pravděpodobnost je nutné vztáhnout vzhledem k objemu finančních prostředků určených pro daná opatření. Pro opatření 3.3 bylo určeno celkem 167.465.747,- Kč, pro opatření 1.1 bylo vymezeno celkem 152.187.566,- Kč a pro opatření 4.1 bylo alokováno 151.770.037,10 Kč. Objemy finančních prostředků vysvětlují, že čím je pro danou výzvu alokováno více prostředků, tím je větší pravděpodobnost, že náš projekt bude podpořen. Pokud lze žádost o financování projektu předložit v rámci více opatření, vždy je lepší si vybrat to opatření, na které je vymezen větší objem finančních prostředků. Při analýze schválených projektů k financování si nelze nevšimnout, že ve větší míře byly schvalovány žádosti na velké projekty (nad 2 mil. Kč) s požadovanou výši podpory v řádech několika milionů korun. U opatření číslo 3.3 je pouze šest žádostí z celkových schválených 32 žádostí pod hranicí jeden milion korun. U opatření 1.1 se jediný projekt pohybuje pod milionovou hranicí a u opatření 4.1 dokonce žádný projekt z celkových 42 schválených nespadá pod hranici jeden milion korun. Nabízí se otázka, proč není vybíráno v rámci alokace na konkrétní výzvu větší počet projektů k financování, které jsou méně náročné na finanční zdroje? Proč tedy nejsou financovány malé projekty? Znamená to snad, čím vyšší rozpočet projektu, tím lépe? V tom případě by postrádalo smysl subjektů usilovat o podporu projektu do řádu dvou 62
Počet schválených žádostí k financování ku počtu přijatých žádostí celkem.
72
milionu korun. Nebo to snad souvisí s velikostí a prověřeností podnikatelských subjektů? V tom případě by malé a neznámé podnikatelské subjekty předem měly vzdát jakoukoliv snahu vytvořit úspěšný projekt. V závěru této kapitoly chci upozornit na to, že na začátku každého úspěšného projektu by měla být jeho konzultace. Konzultací a radami tak vznikne kvalitnější projekt. Vyřazené žádosti v jednotlivých výzvách mohou být konzultovány u vyhlašovatele a po přepracování a zaktualizování znovu předloženy v následující výzvě, popřípadě v rámci jiného opatření, s jejíchž identifikací vedoucí pomůže. Na tuto možnost by žadatelé neměli zapomínat, když přípravě projektu a následně vyplňování formuláře žádosti věnovali spoustu času. Mezi nejčastější nedostatky předložených žádostí patří nevhodně zvolená cílová skupina, která neodpovídá výzvě. Dále to jsou chyby při zpracování rozpočtu, zejména nadhodnocené výdaje v osobních nákladech. V klíčových aktivitách se objevovaly chyby při jejich nadefinování. Vysoký počet podaných žádostí lze vnímat jako pozitivní, neboť nezajistí každému projektu jeho podporu a předkladatel projektu musí věnovat jeho přípravě dostatek času a úsilí, aby právě ta jeho žádost byla nejlepší. Tak budou podpořeny jen ty nejlepší projekty a bude zajištěna efektivnost vynakládaných finančních prostředků na podporu projektů. Komise by neměla opovrhovat projekty s rozpočtem nižším než jeden milion korun. Čím více projektů se bude realizovat, tím více se dostanou do povědomí veřejnosti.
73
5 ZÁVĚR Primárním cílem diplomové práce bylo přiblížit problematiku analýzy čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. Naším úkolem bylo nastínění této tématiky a zorientování čtenáře v oblasti finančních zdrojů Evropské unie. V současnosti je čerpání finančních prostředku z EÚ značně skloňované téma, proto jsou poznatky o možnostech čerpání těchto prostředků velmi aktuální. V úvodu práce jsme vycházeli z hypotézy, že mezi hlavní problémy týkající se Evropského sociálního fondu patří nedostatečná informovanost veřejnosti o možnostech čerpaní finančních prostředků z tohoto fondu. Tahle hypotéza však byla v naší práci vyvrácena nespočetným množstvím informací, které veřejnost o dané problematice má. Jedná se především o odbornou literaturu, jako i o vysoký počet webových stránek, které se o možnostech poskytnutí finanční podpory z Evropské unie zmiňují. V rámci osvěty se taktéž konají různé
školení a semináře pro potenciální předkladatele projektů. Informovanost
veřejnosti je tedy dostačující, a naše prvotní hypotéza je tímto vyvrácena. Nesporným faktem je stále více se posilující pozice regionů v Evropské unii a významná role regionů ve vývoji evropské společnosti. Regiony si to uvědomují a reagují v podobě vydávaných strategií. Jedná se především o zlepšení infrastruktury, rozvoje malého a středního podnikání a taktéž o rozvoj vzdělávaní. Jihomoravský kraj je v rámci České republiky na čerpání zdrojů z EU připraven nejlépe, a to komplexní Strategií rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje v období rocích 2006 – 2016. Po prostudování řady odborné literatury, článků na webových stránkách týkajících se dané tématiky, a po konzultaci s pracovníky Krajského úřadu Jihomoravského kraje upozorňujeme v rámci naší práce na několik postřehů z dané problematiky. Příprava žádosti na dotaci je administrativně a časově velmi náročná záležitost, mnohdy jen těžko realizovatelná v daném termínu. Často ani pečlivost a zodpovědnost odpovědných osob nezaručí úspěšnost projektu, ať se jedná o sebelepší projekt. Jednou z příčin může být subjektivní názor hodnotitelské komise. Tady se naskýtá otázka proč jsou v převážné míře schvalovány projekty v řádu několika milionů korun? Podrobnější analýzou schválených projektů lze vypozorovat, že malé projekty mají malou, nebo dokonce žádnou šanci na úspěch. Zastáváme názor, že by bylo prospěšné schvalovat větší počet projektů pohybující se řádově do dvou milionů korun. Tak by se mohlo zabránit možnému zneužití prostředků. Dalším významným bodem naší práce je zmínka o zájem subjektů o dotace. V rámci výzev jednotlivých opatření je předkládáno stále více projektů a i přes určité nedostatky to subjekty 74
nevzdávají a své žádosti či projekty neustále přepracovávají a předkládají opakovaně v dalších výzvách. Velká konkurence žádostí zajistí výběr pouze nejlepších projektů. Můžeme konstatovat, že v současnosti se v České republice koná řada školení a seminářů na téma finanční zdroje Evropské unie. Stále se zvyšující zájem zajistil, že se na konci roku 2006 podařilo využít veškeré finanční prostředky určeny pro první třetinu programového období 2004 – 2006. Pro další příznivé čerpání navrhujeme zmírnění administrativní náročnosti přípravy projektu. Zastáváme totiž názor, že zřízení center zabývající se přípravou žádostí na dotaci projektu by se mezi veřejností určitě osvědčilo. Zamezilo by se tak nedostatkům a chybám v žádostech, projekty by byly kvalitnější a subjekty by byly ušetřeny časové náročnosti přípravy projektu. Výběr většího počtu projektů k financování v rámci výzvy by dal šanci také těm subjektům, kteří své rozpočty projektu drží při zemi a nejsou mediálně známí a taktéž nemají za sebou příliš dlouhou podnikatelskou historii. V neposlední řadě v rámci naší práce navrhujeme informovat o dané problematice subjekty ze všech možných stran, např. ať se o evropských fondech dozví z reklam v městské hromadné dopravě, vydávaných brožur poskytovaných zdarma a pod. Větší informovanost mezi veřejností muže zajistit větší počet kvalitních projektů, které povedou k rozvoji jednotlivých regionů, a tím k rozvoji celé České republiky.
75
6 SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY A ZDROJŮ INFORMACÍ
[ 1 ] RAJČÁKOVÁ, E. a ŠVECOVÁ, A. 2003. Regionální politika a strukturální nástroje EU. Bratislava. Univerzita Komenského, 2003. ISBN 80-98080-55-3 [ 2 ] RAJČÁKOVÁ, E. 2005. Regionálny rozvoj a regionálna politika. Bratislava. Univerzita komenského 2005, 119 s. ISBN 80-223-2038-2 [ 3 ] BELAJOVÁ, A., FÁZIKOVÁ, M. 2005. Regionálna ekonomika. Nitra. Slovenská poĺnohospodárska univerzita v Nitre, 2005. 245 s. ISBN 80-8069-513 [ 4 ] MAIER, G., TÖDLING, F. 1997. Regionálna a urbanistická ekonomika – Teória lokalizácie a priestorová štruktůta. Bratislava: Elita, 1997. 240 s. ISBN 80-8044-0444-1 [ 5 ] OCHOTNICKÝ, P. Nerovnovážne stavy na trhu práce SR v období transformácie. Bratislava: Prognostický ústav SAV. 1993. 5 s. ISBN 0862-9137 [ 6 ] RIEVAJOVÁ, E. Štruktůra dlhodobo nezamestnaných v SR. In: Práca a mzda. 2 s, ročník III/XLV, č.1/1997 [ 7 ] VILAMOVÁ, Š. Jak získat finanční zdroje Evropské unie. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2004. 196 s. ISBN 80-247-0828-0 [ 8 ] PAVLÁK, M. Lidské zdroje a fondy EU. Evropský sociální fond jako nástroj spolufinancování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. 128 s. ISBN 80-7357-139-0 [ 9 ] Průvodce projekty Evropského sociálního fondu. Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. 1. vyd. Praha: JPM, 2003. 84 s. ISBN 80-903237-2-3 [10] Příručka dobré praxe. Příklady úspěšných projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR i v zahraničí. Národní vzdělávací fond ve spolupráci s Odborem pro řízení pomoci z Evropského sociálního fondu MPSV. 1. vyd. Praha: JAN, 2004. 32 s. ISBN 80-86552-91-8 [11] Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu. Odbor 72 Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 1. vyd. Praha: JAN, 2004. 28 s. ISBN 80-86552-84-5 [12] ŠELEŠOVSKÝ, J.; JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 170 s. ISBN 80-210-3410-6 [13] Rozhovor s Ing., Bc. Pavlem Fišerem, Mgr. Helenou Michalicovou a Ing. Dagmar Slavíkovou z oddělení evropských dotací Krajského úřadu Jihomoravského kraje. [14] Strukturální fondy EU [online]. Poslední revize 26. 6. 2003 [cit.2008-03-18]. Dostupné z
. [15] Národní vzdělávací fond. Evropský sociální fond [online]. [cit. 2008-02-26]. Dostupné z . 76
[16] Evropský sociální fond v ČR. Co je OP RLZ [online]. c2006, poslední revize 25.10.2005 [cit. 2008-02-06]. Dostupné z . [17] Evropský sociální fond v ČR. Co je JPD 3 [online]. c2006, poslední revize 21.10.2005 [cit. 2008-02-06]. Dostupné z . [18] Fondy Evropské unie. EQUAL [online]. c2003-2007, [cit. 2008-02-06]. Dostupné z . [19] Evropský sociální fond v ČR. Co je ESF [online]. c2006, poslední revize 6.10.2005 [cit. 2008-02-06]. Dostupné z . [20] Fondy Evropské unie. OP Lidské zdroje a zaměstnanost [online]. c2003-2007, [cit. 2008-01-25]. Dostupné z . [21] Evropský sociální fond v ČR. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007- 2013 [online]. c2006, poslední revize 29.3.2007 [cit. 2008-03-18]. Dostupné z . [22] Evropský sociální fond v ČR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost [online]. c2006, poslední revize 29.3.2007 [cit. 2008-03-18]. Dostupné z . [23] Integrovaný portál MPSV. Opatření Evropského sociálního fondu [online]. Poslední revize 14.3.2005 [cit. 2008-03-18]. Dostupné z . [24] Evropský sociální fond v ČR. Opatření 1.1 - Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání [online]. c2006, poslední revize 25.10.2005 [cit. 2008-03-18]. Dostupné z . [25] Fondy Evropské unie. Průběh čerpání strukturálních fondů – únor 2007 [online]. c2003-2007, poslední revize 5.4.2007 [cit. 2008-03-18]. Dostupné z . [26] European Commission. Regional Policy – Inforegio [online]. Poslední revize 18.4.2007 [cit. 2008-02-21]. Dostupné z . [27] Fondy Evropské unie. Partneři pro projekty [online]. c2003-2007, [cit. 2008-02-18]. Dostupné z . [28] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Informační a motivační videoprojekt o Evropském sociálním fondu v ČR [online]. [cit. 2008-03-21]. Dostupné z . [29] Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Projekt na administraci Grantového schématu Jihomoravského kraje pro Opatření 3.3 OP RLZ. Výsledky 1. výzvy [online]. c2005, [cit. 2008-02-21]. Dostupné z . [30] Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Projekt na administraci Grantového schématu Jihomoravského kraje pro Opatření 3.3 OP RLZ. Výsledky 2. výzvy [online]. c2005, [cit. 2007-11-21]. Dostupné z . 77
[31] Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Projekt na administraci Grantového schématu Jihomoravského kraje pro Opatření 3.3 OP RLZ. Výsledky 3. výzvy (1. etapa) [online]. c2005, [cit. 2007-11-21]. Dostupné z . [32] Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Projekt na administraci Grantového schématu Jihomoravského kraje pro Opatření 3.3 OP RLZ. Výsledky 3. výzvy (2. etapa) [online]. c2005, [cit. 2007-11-21]. Dostupné z . [33] Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Projekt na administraci Grantového schématu Jihomoravského kraje pro Opatření 3.3 OP RLZ. Příprava projektu [online]. c2005, [cit. 2007-11-21]. Dostupné z . [34] Euroskop.cz. Vše o Evropské unii. Regionální politika ČR [online]. c2006-2007, [cit. 2007-12-07]. Dostupné z http://www.euroskop.cz/47671/119687/clanek/regionalnipolitika-cr/politika-soudrznosti2007---2013/>. [35] Měšec.cz. Dotace EU. OP Praha Adaptabilita [online]. c1999-2007, [cit. 2007-11-07]. Dostupné z . [36] Mgr. Lenka Štěpánková, Mgr. Jan Pileček. Deník veřejné správy. Přeshraniční spolupráce [online]. c2006, poslední revize 29.1.2007 [cit. 2008-02-12]. Dostupné z . [37] Evropský sociální fond v ČR. Výsledky zasedání komise pro výběr projektů [online]. c2006, poslední revize 25.10.2005 [cit. 2008-01-14]. Dostupné z . [38] Evropský sociální fond v ČR. Výsledky výběrové komise [online]. c2006, poslední revize 26.10.2005 [cit. 2008-01-14]. Dostupné z . [39] Evropský sociální fond v ČR. Výsledky výběrové komise [online]. c2006, poslední revize 23.10.2005 [cit. 2008-01-14]. Dostupné z . [40] Evropský sociální fond v ČR. Výsledky výběrového procesu [online]. c2006, poslední revize 31.10.2005 [cit. 2008-01-14]. Dostupné z . [41] Evropský sociální fond v ČR. Výsledky výběrové komise [online]. c2006, poslední revize 3.11.2005 [cit. 2008-01-14]. Dostupné z . [42] Evropský sociální fond v ČR. Výsledky výběrové komise [online]. c2006, poslední revize 26.4.2006 [cit. 2008-01-14]. Dostupné z . [43] Národní vzdělávací fond. Memorandum o celoživotním učení [online]. [cit. 2008-01-26]. Dostupné z . [44] Dokumenty na úrovni kraje. Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje [online]. c2005, [cit. 2008-01-20]. Dostupné z . 78
PŘEHLED TABULEK , GRAFŮ A OBRÁZKŮ
Přehled tabulek Tabulka 1 Maximální výše příspěvků ze strukturálních fondů …………………………
15
Tabulka 2 Regionální uspořádání v České republice dle klasifikace NUTS…...……….
18
Tabulka 3 Finanční plán ESF v České republice 2007 – 3013………..…………………
30
Tabulka 4 Rozdělení prostředků mezi členské státy…………………………………..…
31
Tabulka 5 Rozdělení prostředků mezi cíle …………………………………………..….
31
Tabulka 6 Rozdělení priorit a opatření v Operačním programu Rozvoje lidských zdrojů.. 40 Tabulka 7 Rozdělení priorit a Opatření v Jednotném programovém dokumentu pro Cíl 3... 43 Tabulka 8 Objem finančních prostředků z ESF v mil EUR v období 2004 – 2006 ……… 48 Tabulka 9 Alokace prostředků z ESF v EUR v letech 2004 – 2006……………………… 48 Tabulka 10 Alokace prostředků ze státního rozpočtu ČR v EUR …………………………
48
Tabulka 11 Výběrová kritéria pro posouzení projektu ……………………………………
51
Tabulka 12 Objem finančních prostředků z ESF určených pro ČR (v mil. EUR)………...
58
Tabulka 13 Alokace prostředků z ESF v letech 2004 – 2006 (v EUR)……………………
59
Tabulka 14 Strukturální pomoc v letech 2000 – 2006 (v mld. EUR) ……………………..
61
Tabulka 15 Přehled postupu žádostí v jednotlivých výzvách opatření 3.3 ……………….
66
Tabulka 16 Přehled postupu žádostí v jednotlivých výzvách opatření 1.1 ……………….
68
Tabulka 17 Přehled postupu žádostí v jednotlivých výzvách opatření 4.1 ……………….
70
Tabulka 18 Přehled žádostí v jednotlivých opatřeních ……………………………………
71
Tabulka 19 Pravděpodobnost úspěchu žádosti schválené k financování …………………
72
Přehled grafů Graf 1
Využívání strukturálních fondů ……………………………………………….
59
Přehled obrázků Obrázek 1 Regiony soudržnosti (NUTS II) v České republice …………………………..
19
Obrázek 2 Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice …………………..
19
Obrázek 3 Způsobilé regiony programového období 2007 – 2013 …………………......
23
79