Kvûten / 2008
SDRUÎENÍ RODÁKÒ A P¤ÁTEL CHODSKA A PO·UMAVÍ – PSOHLAVCI V PRAZE
SLAVNÁ TRADICE POKRAâUJE… ryze ãeskou krojovanou národní slavnost se zmûnil nበ72. po‰umavsk˘ vûneãek – nejstar‰í akce svého druhu v Praze. Zaplnûn˘ Národní dÛm v prÛbûhu slavnostního zahájení rozkvetl pestrou paletou chodsk˘ch krojÛ a pochod Sláva Chodsku v podání dechové hudby Horalky odstartoval pÛlhodinové úvodní dûjství nejreprezentativnûj‰ího chodského plesu. Krojovaní pfii‰li do hlavního sálu Národního domu v dlouhém prÛvodu. Vpfiedu ‰ly dívky, Ïeny stfiedního vûku i babiãky v tûÏk˘ch obfiadn˘ch krojích a spolu s mal˘mi dûtmi vytvofiili jak˘si obraz stfiídání generací, kde ti nejmlad‰í jsou zárukou pokraãování v nastoupené cestû… Vyvrcholením slavnostního zahájení bylo upevnûní pamûtní stuhy Folklorního sdruÏení âeské republiky na historick˘ prapor praÏsk˘ch PsohlavcÛ pfiedsedou FoS ZdeÀkem P‰enicou. Pfiedseda na‰eho SdruÏení rodákÛ a pfiátel Chodska a Po‰umaví – Psohlavci v Praze Dr. Václav Kupilík podûkoval za toto ocenûní
V
a mimo jiné fiekl: „Vnímáme tuto poctu jako podûkování generacím na‰ich pfiedchÛdcÛ i jako ocenûní na‰í dosavadní práce. Uji‰Èuji vás, váÏení pfiítomní, Ïe slavnou tradici pofiádání Po‰umavsk˘ch vûneãkÛ budeme rozvíjet i v dne‰ní sloÏité dobû, která zájmov˘m krajansk˘m sdruÏením vÛbec nepfieje.“ Bûhem veãera, kter˘ natáãela âeská televize, se skvûle pfiedstavil postfiekovsk˘ národopisn˘ soubor, muÏsk˘ sbor Haltravan z Klenãí a dal‰í zpûváci a muzikanti horního Chodska. Líbilo se i vystoupení praÏsk˘ch HanákÛ a potlesk sklidily také dûti ze souboru Kytice. Ve víru tance za doprovodu v˘borné Horalky a ve vedlej‰ím Arbesovû sále Posádkové hudby Praha se ocitly stovky úãastníkÛ vûneãku. Pohodová nálada pokraãovala i dlouho po pÛlnoci. „ZÛstaÀ tu s námi, muziko ãeská…“ zpívali a koleãka roztáãeli krojovaní i dal‰í taneãníci na parketu, kdyÏ se 72. po‰umavsk˘ vûneãek ch˘lil ke svému závûru. Veselo s dudáky bylo i v dal‰ích, pfiekrásnû zrestaurova-
n˘ch prostorách Národního domu. Interiéry tohoto sto let starého svatostánku praÏské kultury zdobila v˘stava obrazÛ ·umavy malífie ZdeÀka Pape‰e. V‰ichni si pfii‰li na své. Jednûm chutnaly ãerstvé bofiické chodské koláãe, druzí obdivovali pestrost a krásu chodsk˘ch krojÛ, tfietí zase v tombole vystavenou chodskou keramiku a dal‰í se vûnovali pfieváÏnû zpûvu a tanci. Mezi plesov˘mi celebritami, úãinkujícími ani náv‰tûvníky se nena‰el snad jedin˘, kdo by nebyl uchvácen skvûlou atmosférou tohoto nejreprezentativnûj‰ích chodského plesu. Z krásné, ryze ãeské národní slavnosti, kterou Po‰umavsk˘ vûneãek nepochybnû byl, si kromû hezk˘ch záÏitkÛ hosté odná‰eli také 150 hodnotn˘ch cen z tomboly. * * * Pfií‰tí Po‰umavsk˘ vûneãek se uskuteãní v sobotu 14. února 2009 opût v praÏském Národním domû na Smíchovû. Foto: Jan Naidr ml.
1
Úspû‰n˘ 72. po‰umavsk˘ vûneãek vûma desítkami snímkÛ si pfiipomeÀme neopakovatelnou atmosféru chodského reprezentaãního plesu v praÏském Národním domû. Bûhem slavnostního zahájení pfiipnul pfiedseda Folklorního sdruÏení âR Zdenûk P‰enica pamûtní stuhu na historick˘ prapor pofiádajícího SdruÏení rodákÛ a pfiátel Chodska a Po‰umaví – Psohlavci v Praze jako projev díkÛ za rozvoj velké folklorní tradice v na‰em hlavním mûstû. Úspû‰n˘ 72. po‰umavsk˘ vûneãek se uskuteãnil v zaplnûném hlavním a Arbesovû sále. V prÛbûhu veãera se pfiedstavil skvûl˘ postfiekovsk˘ národopisn˘ soubor se sv˘mi sólisty, muÏsk˘ pûveck˘ sbor Haltravan z Klenãí, pûvkynû sboru Cansonietta z DomaÏlic, dûtsk˘ folklorní soubor Kytice a v okénku hostÛ praωtí Hanáci. K tanci a poslechu hrála znamenitû dechová hudba Horalka i taneãní orchestr Posádkové hudby Praha. PfiipomeÀme, Ïe tradiãní Po‰umavské vûneãky jsou nejstar‰í folklorní akcí svého druhu v Praze.
D
Václav Kupilík
Nezapomenutelné okamžiky slavnostního zahájení
Všechny přítomné vítá předseda Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví – Psohlavci v Praze Dr. Václav Kupilík
Večerem provázel místopředseda pražských Psohlavců pro kulturu Dr. Karel Vraný
Praporečníci a čestné stráže historických symbolů pražského pořádajícího sdružení a Postřekova
Zpěvem, hudbou a tancem vítali krojovaní u vchodu do Národního domu účastníky Věnečku
2
objektivy fotoaparátÛ
Historický okamžik: předseda FoS ČR Zdeněk Pšenica připevňuje stuhu na historický prapor pořádajícího sdružení
Na Věnečcích jsou tradičně přítomni i poslanci obou komor Parlamentu ČR, zvolení za region západních Čech, zejména Chodska a Šumavy. Zleva člen výboru a dudák Dr. Ing. Rostislav Panoš, poslankyně Mgr. Marcela Merinová, poslanec a bývalý starosta Domažlic Jan Látka a předseda Sdružení Dr. Václav Kupilík
Postřekovští předvedli skvělé vystoupení
Čelo průvodu se připravuje k slavnostnímu nástupu
V okénku hostů vystoupili s choreograficky zajímavým programem pražští Hanáci
Věneček byl i jedinečnou přehlídkou krásy chodských krojů
3
Předseda FoS Zdeněk Pšenice děkuje z pódia Národního domu předsedovi a celému výboru Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví v Praze za jejich neobyčejně záslužnou práci
Sólo pro krojované
Defilé krojovaných při slavnostním zahájení
K tanci a poslechu hrála perfektně dechová hudba Horalka
Postřekovský prapor opět po létech v Národním domě
4
Slavnostního zahájení se zúčastňují krojovaní všech věkových kategorií
Zájmu se těšila prodejní výstava obrazů Šumavy malíře Z. Papeše
Místopředseda Sdružení Ing. Josef Aulík (vpravo) předává ceny šťastným výhercům. Tombola je každoročně jeho doménou. Pomáhá mu s ní pokladní Jaruška Kučerová.
Chodské písničky zazněly i ve vedlejším Arbesově sále
Na plesové hosty čekalo v tombole 150 příjemných překvapení
Děvčatům z Chodska to nejen náramně slušelo, ale i krásně zpívalo
Z vystoupení dětského souboru Kytice Znamenitá dudácká muzika postřekovského souboru
5
Dal‰í z velk˘ch poct druÏení má od roku 1939 svÛj prapor, jehoÏ svûcení Nûmci zakázali. Vysvûcení se tedy mohl doãkat aÏ po válce ve Kdyni 9. – 10. ãervna 1946 probo‰tem âeskobudûjovické diecéze Msgrem K. Boãkem. Matkou praporu je Dr. A. Boãková, manÏelka tehdej‰ího náãelníka hlavního ‰tábu – armádního generála Bohumila Boãka (1894–1952). Tento pfiíslu‰ník ãs. legií velel v letech 1935–1939 hraniãáfiskému praporu v DomaÏlicích. V únoru 1940 ode‰el do Francie a v letech 1940–1944 byl pfiednostou 1. odboru MNO v Lond˘nû, pozdûji se stal velitelem 1. ãs. samostatné brigády v SSSR a zástupcem 1. ãs. armádního sboru v SSSR. Protektorem slavnosti svûcení praporu byl velvyslanec v Rakousku Franti‰ek Bofiek Dohalsk˘, rodák z Pfiívozce u DomaÏlic, potomek starobylého ãeského ‰lechtického rodu Dohalsk˘ch. Vojenské pfiehlídce, kterou slavnost svûcení vyvrcholila, byl pfiítomen sborov˘ velitel generál K. Kutlva‰r v zastoupení náãelníka hlavního ‰tábu generála Boãka. Kmotrami praporu jsou Ïeny chodsk˘ch obcí. Prapor, jako symbol PsohlavcÛ v Praze, pfiejali krajané 6. 11. 1993 pfii ustavující valné hromadû novû vzniklého SdruÏení rodákÛ a pfiátel Chodska a Po‰umaví – Psohlavci v Praze, jakoÏto pfiímého a právního nástupce spolku Psohlavci. Na tomto zásadním, pfielomovém a pro krajany tak v˘znamném jednání bylo zvoleno pfiedstavenstvo, v˘bor i potfiebné komise. Od té doby je prapor symbolem pokraãování jejich slavné tradice. V roce 2000 se v˘boru (díky pfiispûní jejího ãlena Jana Naidra) podafiilo léty a neodborn˘m skladováním za‰l˘ prapor odbornû zrestaurovat, aby se zase zaskvûl v celé své kráse. Finanãnû nákladná odborná apretace praporu v restaurátorsk˘ch ateliérech se podafiila a prapor mohou kaÏdoroãnû vidût úãastníci slavnostního zahájení Po‰umavsk˘ch vûneãkÛ. Prapor doplÀují stuhy: stfiíbfiitá s ãerven˘m nápisem V JEDNOTù CHODSKA – SÍLA, rudá s bíl˘m nápisem NA STRÁÎI V BRÁNù – V·ERUBSKÉ, modrá s bíl˘mi nápisy CO CHOD – TO âECH a na rubu KHUNOVÁ, ·ILHÁNKOVÁ, PACHLOVÁ – 1946. Z téhoÏ roku je rudá stuha s bíl˘m nápisem BRA≈TE NA·E PRÁVO a na druhé stranû KMOTRY CHODSK¯CH VESNIC. Na bílé stuze je rudû vy‰it˘ nápis STRÁÎN¯ DUCH PSOHLAVCÒ VÁS PROVÁZEJ a z druhé strany DR. ANNA BOâKOVÁ 1946. Nûkolik dal‰ích pestr˘ch stuh je s fragmenty chodsk˘ch v˘‰ivek. Pfii slavnostním zahájení jubilejního 70. po‰umavského vûneãku, kter˘ se konal pod zá‰titou a za úãasti premiéra âeské republiky, pfiipjal domaÏlick˘ starosta Jan Látka na historick˘ prapor
S
6
Stuha od Folklorního sdružení ČR
Stuha od města Domažlice
Historický prapor se stuhami s praporečníkem A. Sokolem
Archivní snímek zachycuje slavnost svěcení praporu na náměstí ve Kdyni v roce 1946
praÏsk˘ch PsohlavcÛ dal‰í stuhu. Na lícové stranû je na bordovém sametovém podkladu vy‰it zlatav˘ nápis 70. PO·UMAVSK¯ VùNEâEK, ozdobn˘ ornament a ve spodní ãásti datum 18. 2. 2006. Na rubové stranû na modrobílém podkladu stojí zlatû vy‰it˘ text: JAKO OBROVSKÉ PODùKOVÁNÍ ZA VYNIKAJÍCÍ PROPAGACI CHODSKA – MùSTO DOMAÎLICE. Ve spodní ãásti je vy‰it znak mûsta DomaÏlice. Dal‰í velké pocty se SdruÏení rodákÛ a pfiátel Chodska a Po‰umaví – Psohlavci v Praze dostalo pfii slavnostním zahájení 72. po‰umavského vûneãku. Na historick˘ prapor, za potlesku zaplnûného Národního domu a pfied televizními kamerami, pfiipjal dal‰í stuhu tentokrát pfiedseda Folklorního sdruÏení âeské republiky Zdenûk P‰enica. Za-
tímco lícovou stranu zdobí na bordovém sametu zlatav˘ letopoãet 2008 a 72. PO·UMAVSK¯ VùNEâEK, vy‰it˘ v˘tvarn˘ prvek a datum 16. 2. 2008, na rubu stuhy nahofie je modfie vy‰it znak FoS âR a pod ním zlatû na 19 fiádcích poãetní pfiipomínka 412 folklorních souborÛ, 55 folklorních festivalÛ, 17 regionálních sdruÏení a v˘ãet nejvût‰ích akcí FoS âR. Îerì praporu je soustruÏena ze dfieva (dvoudílná) s jemn˘m kováním a je zakonãena chromovou hlavicí ãakanu. Praporeãníkem je v posledním desetiletí ãlen v˘boru Antonín Sokol (ãlen v˘boru, rodák z Chodova) a ãestnou stráÏ s ãakany tvofií bratfii Kovafiíkové (alternativnû J. Peãen˘). /Kup/
Stanuli jsme na Pradûdu aneb zpráva o na‰em dal‰ím úspû‰ném zájezdu kvûtnu se uskuteãnil zájezd SdruÏení rodákÛ Chodska a Po‰umaví – Psohlavci v Praze do oblasti JeseníkÛ. Zájezd pfiipravil místopfiedseda SdruÏení Ing. Josef Aulík a na‰e pfiítelkynû Jaru‰ka Kuãerová. Organizace zájezdu byla opût vynikající a tak nás ãekal pfiíjemnû proÏit˘ víkend se spoustou zajímavostí ze souãasnosti i historie tohoto regionu. Ubytování bylo zaji‰tûno v hotelu Kamzík ve Vrbnû pod Pradûdem, kde jsme vyuÏili i celkem velmi pûkn˘ hotelov˘ bazén. ProtoÏe se jedná o velmi zajímavou lokalitu, dovolím si jen poznámku na adresu hotelov˘ch sluÏeb, kdy obsluha byla pfiekvapena, Ïe autobus pln˘ turistÛ bude mít zájem o stravování hned po pfiíjezdu a nabídka jídel byla velmi skromná, coÏ je mimochodem obecnû velká bolest ãeského hotelnictví mimo velká mûsta. V sobotu, hned po dobré snídani, jsme brzy ráno vyrazili autobusem na Ovãárnu pod Pradûdem, kam vede jen úzká horská silniãka, která má jednosmûrn˘ stfiídající se provoz, ale tím, Ïe jsme byli první, mûli jsme cestu na Ovãárnu ihned volnou. Poãasí nádherné a proto i procházka z Ovãárny nahoru k vyhlídkové vûÏi na bájné hofie Pradûdu do v˘‰ky 1491 m nad mofiem byla kouzelná. Mnozí pfiátelé po pfiíchodu k vûÏi vystoupali v˘tahem i do vyhlídky, odkud byl nádhern˘ pohled do velmi zvlá‰tní horské krajiny jesenick˘ch vrcholÛ a údolí, ale i na vzdálenûj‰í Králick˘ SnûÏník, Orlické hory, Krkono‰e ãi Beskydy. Na‰e dal‰í cesta smûfiovala k lázeÀskému mûsteãku Karlova Studánka, kde jsme zhlédli krásné historické stavby, velké parky a pfiekrásn˘ horsk˘ vodopád. Po cestû k Jeskyni na Pomezí nám pfiítel Josef Aulík zabezpeãil obûd v krásném stylovém Parkhotelu. Jeskynû na Pomezí v nadmofiské v˘‰ce cca 520 m n. m. byla v roce 1965 vyhlá‰ena za Národní pfiírodní památku na území Jesenick˘ kras. Jedná se o nejrozsáhlej‰í jeskynní systém vytvofien˘ v krystalick˘ch vápencích v âR. Z 1000 m chodeb je náv‰tûvníkÛm zpfiístupnûna trasa o 530 m. Kromû pfiekrásn˘ch vápencov˘ch útvarÛ jsme zahlédli i netop˘ry. Po pfiíjemném ochlazení v jeskyni jsme se vydali k dal‰í Národní pfiírodní rezervaci – Rejvíz, tvofiené rozsáhl˘m komplexem ra‰elinn˘ch luk v prostoru mezi Mal˘m a Velk˘m mechov˘m jezírkem. Velmi zajímavou souãástí této pfiírodní rezervace je i stylová restaurace s unikátními vyfiezávan˘mi Ïidlemi jejichÏ opûrátka pfiipomínají lidské tváfie. Po velmi dobré veãefii v hotelu Kamzík následoval pfiíjemn˘ veãer s hudbou i se zpûvem za doprovodu dud na‰eho pfiítele Dr. Ing. Rostislava Pano‰e. Na‰eho v˘letu se zúãastnila i Dr. Fassatiová, pfiedstavitelka praÏsk˘ch KlatovanÛ, která nám sdûlila své pfiíjemné pocity z v˘letu i jeho organizace. Druh˘ den jsme si po pfiíjezdu pro‰li zámeckou zahradu s rozkvetl˘mi azalkami ve Velk˘ch Losinech. Zámek je znám z historie zahájením velmi nechvalnû proslul˘ch procesÛ s odsuzováním a upalováním ãarodûjnic, coÏ pfiineslo do zemí Koruny ãeské velk˘ úpadek. Velk˘m evropsk˘m unikátem je i Ruãní papírna Velké Losiny, která je jednou z mála ruãních papíren zachovan˘ch ve svûtû. PrÛvodce nám ukázal nejen historii papírenství v ãesk˘ch zemích, ale i souãasnou v˘robu a produkty,
V
které papírna nabízí. Velk˘m zákazníkem je i Kanceláfi prezidenta âR, vláda, ministerstvo zahraniãí, ale i univerzity, banky a v˘znamné spoleãnosti. V˘robky – ruãní papír i psací doplÀky – inkoustová psací pera a peãetidla jsou ale pfiístupné kaÏdému zájemci a proto si je kupovali v místní prodejnû i na‰i pfiátelé.
Po obûdû v místní restauraci, zafiízené v loveckém zámeckém stylu, jsme se rozjeli k na‰í poslední zastávce – k zámeckému komplexu v Litomy‰li, kde dlouhá léta pob˘val i Bedfiich Smetana. Zámek je opravdu pfiekrásn˘, má dlouhé arkádové chodby, velmi známé divadélko, které pfied nûkolika lety nav‰tívil sám ‰panûlsk˘ král. Právû tu pro-
bíhala pfiíprava na koncertní vystoupení v rámci hudebního festivalu Smetanova Litomy‰l. Prohlédli jsme si i nádhernou klá‰terní zahradu a námûstí. Cestou domÛ jsme si v autobuse zazpívali chodské písniãky. Na‰e velké podûkování patfií organizátorÛm zájezdu. /RP/ Foto autor a Mgr. Olga Pano‰ová
7
LIDOVÉ LEGENDY Z CHODSKA Proã Chodové milují dudáckou muziku dyÏ byl po potopû cel˘ svût znovu zalidnûn, pozval si Pán BÛh zástupce jednotliv˘ch plemen, národÛ a zemí a podûlil je osobit˘mi dary. âíÀanÛm dal píli a skromnost, JaponcÛm vynalézavost, FrancouzÛm ‰arm, AngliãanÛm mlhy a chladnou hlavu, ·panûlÛm b˘ãí zápasy, MaìarÛm housle a gulá‰, BavorákÛm ãerné pivo, âechÛm ‰ikovné ruce, PraÏanÛm nejkrásnûj‰í mûsto. KaÏd˘ obdarovan˘ pûknû podûkoval a upaloval domÛ, ke sv˘m. Nakonec zbyli u nebeské brány jen dva urostlí junáci v bíl˘ch ‰erkov˘ch Ïupanech. „A, Chodové,“ poznal je Pán BÛh a hned se vyptával: „Copak se tak drÏíte vzadu? Proã jste se nehlásili s ostatními?“ Chodováci se usmáli: “V‰echno, co jsme potfiebovali, uÏ jsme dostali z Tv˘ch svat˘ch rukou, Pane BoÏe. Chléb nበvezdej‰í, hezk˘ domov, dost práce, hodné Ïeny, bystré dûti. Co si mÛÏeme víc pfiát?“ Pán BÛh pok˘val hlavou“ „Jsem rád, Ïe jste spokojeni. Pfiece vám ale nûco pfiidám. Pro radost a pro potû‰ení,“ a z obláãku svûsil dudy. Tak se nedivte, Ïe Chodové milují dudáckou muziku!
K
Proã se klasy sklánûjí edmého dne Stvofiitel odpoãíval a prohlíÏel své dílo. Poopravil hvûzdu, zmûnil koryto fieky a sklonil se i k rostlinám, jestli je v‰echno v pofiádku, jestli nemají je‰tû nûjaké pfiání.
S
V zájmu sdělovacích prostředků... Sdûlovací prostfiedky vûnují Po‰umavsk˘m vûneãkÛm trvale znaãnou pozornost. O pfiípravû a prÛbûhu toho leto‰ního nûkolikrát informoval regionální DomaÏlick˘ deník, praÏské i ústfiední sdûlovací prostfiedky, vãetnû rozhlasu a televize. Dokument ze 72. po‰umavského vûneãku odvysílala âT 2 v sobotu 5. dubna 2008.
„Chtûla bych b˘t první mezi bylinami!“ vykfiikla kopfiiva. „Já také, já také!“ hlásil se hned p˘r a svefiep a koukol, lebeda a ledajak˘ plevel. Jen obiln˘ klas skromnû poprosil: „Dej, Pane, aÈ jsem na svûtû uÏiteãn˘. AÈ jsem k nûãemu platn˘.“ BÛh zvedl dlanû. PoÏehnan˘ klas se hned nalil zrním – lidem na chleba. KaÏdou minutu je zrno tûωí a tûωí, aÏ se klas pod tou vahou sklání k zemi. Nereptá, kdepak! V pfiíslibu budoucího chleba dûkuje Hospodinu za poÏehnání.
Proã je stehlík strakat˘ táci prosili, aby se neli‰ili jen velikostí a zpûvem, ale také barvou. „Máte pravdu, pfiipustil Pán BÛh. „Nemusíte b˘t v‰ichni jen hnûdo‰ediví.“ Svolal andílky a rozkázal, aby se pfiipravili na velké malování ptactva. V urãen˘ den se slétli ptáãci do jednoho a byla jich taková spousta, Ïe andílci nevûdûli do koho se pustit dfiív. Nakonec se milí opefienci pûknû sefiadili, v fiadû pousedali na vûtve a ãekali. Stehlík se na chvíli o‰íval, poposedal, pfiekládal noÏiãky, kfiid˘lka. To víte, klidnû sedût to je pro takového neposedu ukrutn˘ trest. Vtom zahlédl brouãka. Stehlík vzlétl a zob! – uÏ byl brouk ve volátku. Ptáãek mrkl ãern˘m okem – a jéje! Tamhle je larviãka. Zob! A druhá! Zob! Létal stehlík za kofiistí, pozapomnûl na malování. KdyÏ se koneãnû vrátil, byl strom tich˘, ptáci pryã a nebe‰tí malífii skládali prázdné misky a plechovky od barev. „A co já?“ lekl se stehlík. Nic,“ fiekl andûl. „ZÛstane‰, jak jsi. UÏ nám nezbyly barvy.“ Stehlíãek se pustil do pláãe. V‰ichni kamarádi jsou tak krásnû zbarvení, jen on má zÛstat jako ‰mudla? Stvofiiteli se drobného zpûváãka zÏelelo. Chytil ho a opatrnû s ním povytíral zbytky barev z plechovek a mistiãek. Proto je stehlík mezi ptáky nejvût‰í parádník.
P
(PROâPOHÁDKY, sepsala Marie Korandová, ilustrace J. L. Jícha, ukázka z knihy.)
Jaký bude 73. pošumavský věneček? Pro úãastníky Vûneãku opût bude pfiipraven bohat˘ kulturní program. V sobotu 14. února by ve vestibulu Národního domu mûla pfiicházející hosty vítat dudácká muzika z Mrákova spolu s ãleny PraÏského dudáckého sdruÏení a dal‰ími dudáky a muzikanty. ••• Akce se uskuteãní v hlavním a Arbesovû sále Národního domu v Praze na Smíchovû. ••• Pozvání na Vûneãek pfiijal národopisn˘ soubor z Mrákova a dûtsk˘ soubor Mráãek, jeÏ se publiku pfiedstaví sv˘mi pásmy. Vûfime, Ïe jejich vystoupení budou stejnû úspû‰ná, jako letos Postfiekovsk˘ch. ••• V hlavním sále bude k tanci a poslechu vyhrávat dechová hudba Vrchovanka, která vystfiídá oblíbenou Horalku. ••• Dal‰í zmûnou bude i soubor, kter˘ tradiãnû vystoupí v „okénku hostÛ“. Zatím je jisté, Ïe to bude nûkdo z Moravy. Dokonce je moÏné, Ïe pfiijede skvûl˘ reprezentant moravského folklóru – Vojensk˘ umûleck˘ soubor Ondrበz Brna. ••• Zájem o vystoupení na Vûneãku má známé harmonikáfiské duo manÏelÛ Pospí‰ilov˘ch. ••• Bohatou tombolu, kde nebudou chybût chodské koláãe z Bofiic, keramika z tvÛrãí dílny manÏelÛ MojÏí‰ov˘ch, cukráfiské skvosty firmy STENA J. Naidra a dal‰í, ozdobí zájezd do Tuniska. Poprvé se tak v˘herce vydá díky Vûneãku na sever Afriky s renomovan˘m touroperátorem – cestovní kanceláfií ULYSSES T.R.U.S.T. Praha. ••• Bliωí informace o 73. po‰umavském vûneãku budeme v prÛbûhu roku zvefiejÀovat na na‰ich internetov˘ch stránkách: www.chodovevpraze.cz
Zpravodaj Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví – Psohlavci v Praze, Vondroušova 1154, Praha 6, www.chodovevpraze.cz. Redakčně připravil Dr. Václav Kupilík. Neprodejné!
8