Skrytý hlad: Problém skrytý očím celého světa Pavla Kojanová
[email protected] Studentka FF ZČU (magisterské navazující studium: Mezinárodní vztahy)
Skrytý hlad: problém nejen rozvojových zemí Hlad a rozvoj, hlad a chudoba, hlad a Afrika – to jsou jen některá synonyma, která se vybaví při slově hlad. Problematika je ale složitější a nepotýkají se s ní jen rozvojové země. Hlad není ani pro rozvinuté země překonané téma, protože za hladem nehledáme jen nedostatek potravin, ale také jejich vitaminovou a energetickou hodnotu. Podle nejnovějších propočtů FAO hlad sužuje více než 870 miliónů lidí, z nichž naprostá většina (852 miliónů) žije v rozvíjejících se zemích a zbytek pochází z rozvinutých zemí.1 Sama o sobě vedou tato čísla k zamyšlení. Dalším a možná palčivějším problémem je podvýživa a nedostatečná výživa, se kterou se potýkají 3 miliardy lidí, a to jak z rozvíjejících se, tak z rozvinutých zemí – tento fenomén nazýváme skrytým hladem. Chronická podvýživa (parciální podvýživa, malnutrition) aneb chronický nedostatek vitaminů a minerálů má velký dopad na zdraví a psychiku lidí a ve většině případů je nemožné ji rozeznat na první pohled. Podvýživa tak zůstává skrytým problémem, kterému se dlouho dobu nevěnovala žádná pozornost, ačkoliv má katastrofální dopady na plnohodnotný vývoj člověka a zejména na vývoj malých dětí. V tomto případě lidé netrpí hladem v klasickém slova smyslu, a tak nedostatečný příjem vitamínů a minerálů na první pohled nezpozorujeme. Proto je nazýván skrytým hladem. Podvýživa není problémem jen z lékařského pohledu, ale je to také sociální problém, zakořeněný v chudobě a diskriminaci. Ačkoliv na planetě Zemi je momentálně takové množství jídla, které by stačilo pro nakrmení celé populace a problém hladu je dle některých odborníků (např. Rick Leach, prezident WFP, Klaus Kraemer, ředitel Sight and Life, Mark Rosegrant aj.) řešitelný, stále se nepodařilo najít úspěšné řešení. Situace se zlepšuje, ale stále nebylo dosaženo stavu, kdy by v jednadvacátém století každý obyvatel Země měl přístup k nezávadným a vitaminově a energeticky bohatým potravinám. Hlad můžeme pojímat jako strukturální problém, který má kořeny ve špatných rozvojových praktikách, degradaci životního prostředí a nedostatku pozornosti věnované tomuto tématu. Proto je volání po zlepšení zemědělství a potravinových programech stále hlasitější a pozornost mu věnuje stále více aktérů mezinárodního společenství. Pokud toto zúžíme na problematiku skrytého hladu, odstranění skrytého hladu by mělo široké pozitivní sociální a ekonomické dopady: sníží celkovou dětskou úmrtnost a počet dětí narozených s postižením a ve svém konečném důsledku přispěje ke snížení globální chudoby a k ekonomickému a sociálnímu růstu států. Na setkání expertů z oblasti ekonomie v dánské Kodani v roce 2012 se zúčastnění shodli, že zlepšení výživy je nejlepší investicí, která může být vložena do globálního rozvoje a zdraví.2
1
FAO (2012): Globally Almost 870 million chronicaly undernoursihed – new hunger report. Dostupné na: http://www.fao.org/news/story/en/item/161819/, 2. 5. 2013. 2 DSM (2013): Nutrition is key to meeting UN Millennium Development Goals. Dostupné na: https://www.dsm.com//en_US/cworld/public/media/pages/publications/cs_nutrition_key_to_meet_mdgs.jsp, 10. 5. 2013.
Slepota a struma (onemocnění štítné žlázy, pozn. aut.) jsou nejčastějšími projevy podvýživy, a právě tyto nemoci přilákaly nejvíce pozornosti současného světa. Mezi další hlavní dopady skrytého hladu patří postupná ztráta produktivity, neustálá duševní onemocnění, potíže se zrakem, zdevastovaný imunitní systém či zvýšená porodní úmrtnost. Nejvíce jsou ohroženy ženy a zejména děti v rozvíjejících se zemích: 2 miliony dětí každý rok zemřou na nedostatek vitaminu A a zinku; 18 miliónů dětí se každý rok narodí s mentální poruchou kvůli nedostatku jódu; 50 tisíc žen ročně zemře v průběhu těhotenství kvůli chudokrevnosti způsobené nedostatkem železa.3 Všechny tyto nemoci jsou způsobené nedostatkem vitaminů a látek (vitamin A, jód, železo a zinek), které jsou běžně dostupné a nijak závratně drahé, avšak nedostává se jich v konzumovaných potravinách. „Klasický“ hlad si spojujeme s rozvíjejícími a chudými zeměmi, oproti tomu skrytý hlad si musíme spojit i s bohatými a vyspělými zeměmi. Celkový počet lidí, kteří jí málo, nezdravě nebo příliš mnoho, dosahuje až ke 3 miliardám, a to je oproti 870 miliónům hladovějících slušný rozdíl. Celosvětový trend „zjednodušování“ a zrychlování potravy v rozvinutých zemí vede ke stravování s nedostatečnou výživovou hodnotou. Naopak v rozvíjejících se zemích vede nedostatek potravy k závislosti na jedné nebo nekvalitní potravině, a tudíž k její vitaminové nedostatečnosti. Pro správný mentální a fyzický vývoj člověka je potřeba 19 vitaminů a minerálů. Za nejdůležitější je považován dostatek železa, jódu a vitaminu A. Nedostatek železa (mj.) způsobuje anemii, která je charakteristická nízkou koncentrací hemoglobinu v krvi a sníženou schopností dodávat kyslík tkáním. Příznaky nedostatečného množství železa jsou různorodé (od snížení koncentrace, úbytek váhy až k poškození imunitního systému). V souvislosti s malárií to může způsobovat značné komplikace (nejvíce jsou ohroženy těhotné ženy a velmi malé děti).4 Lehce léčitelný nedostatek jódu zase způsobuje vážné mentální poruchy a poruchy mozku – 50 miliónů lidí v důsledku nedostatku jódu trpí mentální poruchou (WHO, 2002). Obyvatelé žijící daleko od moře často nemají dostatek jódu, protože je obsažen převážně v rybách a jiných mořských produktech.5 Programy na obohacování kuchyňské soli (dnes je obohacováno 70 % celkového množství soli) měly neobyčejný úspěch při snižování dětské úmrtnosti a zvyšování mentálního a psychického rozvoje dětí a dospívajících. Nedostatek vitaminu A, který je obsažen ve žlutém ovoci, rybách nebo vajíčcích, způsobuje permanentní poruchy zraku, dětské nemoci imunity a znesnadňuje léčbu průjmu, který je velmi častý v zemích s nedostatečnými hygienickými standardy. Na následky nedostatku vitaminu A zemře ročně 1 milión dětí a půl milionu oslepne.6 V následujících řádcích bude představena problematika skrytého hladu z hlediska globální diskuze na toto téma. Potíž skrytého hladu bude uvedena na pozadí mediálně nejvíce známého nedostatku látek nutných pro zdravý imunitní systém a fungování lidského těla – tedy vitamínu A, železa a jódu. Další (hlavní) část ukáže, že skrytý hlad není jen problémem ve slabých, chudých a rozvíjejících se zemích, ale i ve vyspělých Spojených státech amerických. Nedostatečná výživa je nyní v USA problémem nejen na školách, ale i mezi dospělými, způsobuje nedostatek koncentrace a snížení produktivity práce a neposledně i mnoho jiných civilizačních chorob. V kontrastu s tímto problémem pak bude ukázána situace v rozvíjejících se zemích, které skrytým hladem trpí taktéž. Zde to ale přináší celou řadu jiných charakteristik a důsledků. Tyto příklady dokážou, že skrytý hlad je celosvětová problematika, která si zaslouží větší pozornost a které se kvůli „větším a důležitějším“ 3
MI (2013): About Hidden Hunger. Dostupné na: http://www.micronutrient.org/english/View.asp?x=573, 2. 5. 2013. 4 Kennedy – Nantel – Shetty, 2003: 13. Allen, 2003: 9. 5 Kennedy – Nantel – Shetty, 2003: 13. Allen, 2003: 11. 6 Economist (2012): The nutrition puzzle. Dostupné na: http://www.economist.com/node/21547771, 8. 5. 2013; Economist (2011): Hidden Hunger. Dostupné na: http://www.economist.com/node/18438289, 8. 5. 2013.
problémům (finanční krize, rostoucí ceny potravin, environmentální problémy aj.) nevěnuje taková pozornost.
Hlad a jeho rostoucí vliv v celosvětovém měřítku Výživa je sice chápána jako důležité téma ekonomického rozvoje, ale stále se málo mluví o vztahu mezi rozvojovými politikami a strategiemi, ekonomickým růstem a podvýživou. V posledních dvaceti letech se výrazně zvyšuje zájem o téma podvýživy a problematiky hladu obecně. Velký podíl na tom mají mezinárodní instituce a agentury (FAO, IFAD, WFP, MI aj.)7, vlády, vědci, soukromé společnosti a občanská společnost – důkazem tohoto rostoucího zájmu může být i konání první konference o problematice skrytého hladu v březnu tohoto roku (2013) v německém Stuttgartu.8 První studie o podvýživě a nedostatečném stravování byly uveřejněny v padesátých letech pod taktovkou OSN organizacemi FAO a WHO a veškerá pozornost byla věnována nedostatku bílkovin jako hlavnímu zdroji podvýživy. Po dlouhou dobu byl nedostatek bílkovin brán jako klíčové „paradigma“ pro zkoumání a vypořádání se s chronickou podvýživou. V 60. a 70. letech bylo řešení hladu a podvýživy celkem jednoduché: vypěstovat více obilí.9 V polovině 70. let se objevily studie, které varovaly před přeceňováním významu bílkovin a označily ho za dlouhodobě neudržitelný koncept. V průběhu 80. let se vychází ze získaných zkušeností a vznikají nové orgány a instituce. Postupně se věnuje větší pozornost nedostatku vitaminu A, zinku a železa jako látek, jejichž nedostatek způsobuje závažné problémy pro lidského jedince a význam bílkovin byl odsunut. Výzkumy bylo zjištěno, že doplněk stravy s vitaminem A snižuje dětskou úmrtnost až o 34 %. Problematikou podvýživy se také více začala věnovat instituce UNICEF. Na Světovém summitu pro děti (1990) se aktéři zavázali k rapidnímu snížení podvýživy do roku 2000 a zaměřili se hlavně na jód, vitamin A a železo.10 Na realizaci tohoto požadavku se podílel úctyhodný počet organizací (jako UNICEF, Světová banka nebo USAID), které úzce spolupracovaly s vládami a bilaterálními agenturami. Zvýšený zájem pokračoval i na konferenci Ending Hidden Hunger v Montrealu (1991) a byl podpořen i dalšími (mj. FAO, UNEP nebo CIDA). Výsledkem této konference bylo vytvoření Micronutrient Initiative (MI), která se soustředí výhradně na problematiku skrytého hladu a podvýživy, jeho dokumentaci a zvyšování kvality potravin.11 V průběhu devadesátých let se pak konalo množství dalších konferencí a plně se rozbíhaly programy na obohacování základních potravin (např. jodizace kuchyňské soli) a zajištění vitaminu A pro velmi malé děti. Toto obohacování potravin o vitaminy a látky bylo v dokumentu Enriching Lives shledáno Světovou bankou jako vysoce ekonomicky a sociálně prospěšné.12 V současnosti výrazně přispívá k popularizaci tématu nizozemská organizace DSM, která uzavřela partnerství s WFP, a spolu napomáhají mnohem sofistikovanějšímu řešení a pochopení problému jak z hlediska technického, tak i akademického.13 Společně se podílely na vývoji a propagaci prášku se živinami (micronutrient powder) pro domácí
7
Food and Agriculture Organization (FAO), the International Fund for Agricultural Development (IFAD), World Food Programme (WFP) a Micronutrient Initiative (MI). 8 Více na: https://hiddenhunger.uni-hohenheim.de/. 9 Economist (2012): The nutrition puzzle. Dostupné na: http://www.economist.com/node/21547771, 2. 5. 2013. 10 Allen, 2003: 111-116. 11 Allen, 2003: 116. 12 World Bank (1994): Enriching Lives: Overcoming Vitamin and Mineral Malnutrition in Developing Countries. Dostupné na: http://go.worldbank.org/N8B0YJMVB0, 2.5. 2013. 13 Sightandlife (2013): DSM’s partnership with the World Food Programme. Dostupné na: http://www.sightandlife.org/fields-of-work/wfp-partnership.html, 8.5. 2013.
obohacování potravy, který úspěšně napomohl s bojem proti podvýživě, a dále se soustředí na obohacování dalších běžných potravin (rýže, sója aj.) Nutriční programy na obohacování potravin železem a vitaminem A nebyly rozšířeny v tak globálním měřítku, ale dnes má více než polovina zemí na světě své vlastní nutriční programy zaměřené na ženy a děti. Důraz na obohacování potravin o potřebné látky je podmíněn dobrou technologickou vybaveností země, tlakem a zájmem společnosti, veřejnou vzdělaností, silou marketingu a dobrou infrastrukturou, což může být v některých slabých a rozvíjejících se zemích problém (a zejména pak ve vzdálenějších oblastech nebo vesnicích).14 Do nedávné doby tak problematika skrytého hladu, podvýživy a obohacování potravin byla „skrytá“ i pro akademickou obec, ale dnes se již plně etabluje a stává se součástí plánů a rozvojových strategií. Expert na výživu a šéf think tanku Sight and Life15 Klaus Kraemer tvrdí, že je třeba zpopularizovat zatím „skryté“ spojení mezi zdravím a problematikou hladu a co nejdříve najít globální řešení této zdravotní i sociální překážky k rozvoji celé planety.16
Skrytý hlad se neskrývá pouze v rozvíjejících se zemích Pokud se vezme v úvahu dlouhodobě známý fakt, že nejvyspělejší stát USA dosahuje dlouhodobě nejvyšších čísel v počtu obézních lidí (v roce 2012 bylo obézní v USA téměř 30 % populace, což je více než 90 miliónů obyvatel)17, a zároveň definice skrytého hladu, tedy „stavu, kdy má člověk dostatečný příjem kalorií, ale nedostatečný příjem vitaminů a minerálů“, lze z toho vyvodit obecný předpoklad, že i takto vyspělá populace trpí problémem skrytého hladu, který lze dále konkrétněji doložit. Zpráva z Center for American Progress z roku 2011 dokonce tvrdí, že v důsledku rostoucí ekonomické krize a škrtů ve federálních nutričních programech je ovlivněna potravinová bezpečnost 48 miliónů Američanů (to je o 12 miliónů více než před vypuknutím krize).18 Nejenže to znamená pro americkou populaci zvýšenou možnost výskytu nemocí, ale také výraznou zátěž pro její rozpočet, kdy výdaje na léčbu, prevenci a snižování sociálních dopadů se vyšplhají až ke 130 miliardám dolarů.19 Výměnou za nemožnost nákupu kvalitních surovin v důsledku nedostatku financí proto mnoho Američanů volí cestu jednoduchých, vitaminově a nedostatečně výživově hodnotných potravin (ve formě fast foodů nebo veřejného stravování), což má pak za následek růst chorob a vážných problémů (deprese, poruchy příjmu potravy, agresivita, hyperaktivita, nárůst dětské úmrtnosti a dalších chorob spojenými s nedostatkem vitaminů a živin aj.). Mezi širší důsledky výživové nedostatečnosti při stravování pak lze uvést: větší výdaje na veřejné vzdělání (50 % dětí z takto postižených rodin nedodržuje pravidelnou docházku a jejich míra pozornosti a produktivity je výrazně snížena), nárůst civilizačních chorob (psychické poruchy, deprese aj.) a následnou ztrátu zaměstnání, snížení produktivity v pracovním procesu apod. Pokud bychom se na problematiku podvýživy v USA měli podívat optikou (ne)dostatku tří hlavních a nejvíce sledovaných látek: železa, jódu a vitamínu A, vyjde nám
14
Kennedy – Nantel – Shetty, 2003: 13. Allen, 2003: 13. Think tank Sigth and Life je součástí DSM a současně iniciativa, která se věnuje problematice podvýživy a skrytého hladu zejména v rozvojových zemích. V roce 2007 byla od Micronutrient Forum pozitivně ohodnocena za své dlouhodobé přispívání ke snižování podvýživy po celém světě. 16 Sightandlife (2013): Hidden Hunger. Dostupné na: http://www.sightandlife.org/fields-of-work/hiddenhunger.html, 8. 5. 2013. 17 OECD (2013): Obesity and the Economics of Prevention: Fit not Fat – US Key Facts. Dostupné na: http://www.oecd.org/health/health-systems/obesityandtheeconomicsofpreventionfitnotfatunitedstateskeyfacts.htm, 8. 5. 2013. 18 Shepard – Setren– Cooper, 2011: 1. 19 Shepard – Setren– Cooper, 2011: 10. 15
dle statistik vedených WHO,20 že problém nedostatečné výživy není jen problém rozvojového světa. V rozvinutých zemích dosahuje počet postižených chudokrevností (nedostatek železa) 10 % jejich populace (10 % obyvatel celé Evropy a 19 % Severní a Jižní Ameriky trpí chudokrevností oproti Africe, kde jí trpí 46 % obyvatel).21 Stupeň nedostatku jódu způsobující onemocnění štítné žlázy je v USA hodnocen WHO jako „zvýšené riziko pro vznik hypertyreózy“ oproti tomu některé africké země (Alžírsko, Mali, Středoafrická republika nebo Jihoafrická republika aj.) jsou hodnoceny lépe („optimální nebo mírný nedostatek jódu“).22 Nedostatek vitaminu A je v USA poměrně nízký ve srovnání s rozvojovými a slabšími zeměmi. V momentě, kdy zhruba 50 miliónů Američanů je vystaveno problému hladu a zhruba 8,5 milionu lidí trpí hladem každý den,23 z nichž mnozí proto využívají potravinové vládní programy, lze říci, že (skrytý) hlad je i pro tak vyspělou zemi velmi znepokojivý a ohrožující její další vývoj. Proto je podstatné si uvědomit, že v momentě, kdy nedostatečnou a vitaminově nehodnotnou potravu (fast foody) vědomě volí i lidé v rozvinutých zemích, je těžké očekávat, že lidé v rozvojových a slabších zemích se budou chovat jinak. Při řešení otázky podvýživy je nutné více upozorňovat na tento problém a více zapojovat veřejnost i odborné publikum.
Skrytý hlad ukrytý v rozvíjejících se zemích Z logiky věci skrytý hlad v rozvíjejících se zemích oplývá jinými charakteristikami a větší četností výskytu hladem trpících lidí. Oproti prvnímu případu je Africe věnována větší pozornost a jeden z klíčových průvodních jevů skrytého hladu, dětská úmrtnost, je dokonce částí Rozvojových cílů tisíciletí. V důsledku tohoto zájmu se k řešení skrytého hladu zavázala i regionální uskupení Africká Unie (AU) a The New Economic Partnership for Africa’s Development (NEPAD). Nejvíce se skrytému hladu v Africe věnuje již zmíněná iniciativa Micronutritient Initiative (MI), která zde spolupracuje s lokálními vládami, UNICEF, WHO, FAO aj. MI má za sebou několik úspěšných programů obohacování potravin ve spolupráci s lokálními vládami, přičemž klade důraz i na jejich udržitelnost. MI nepůsobí pouze v Africe, ale věnuje se i jiným kontinentům (nejvíce financí však proudí do Afriky (17, 6 milionu dolarů) a do Asie (15, 4 milionu dolarů).24 Jedním z hlavních úkolů MI v Africe je propojit africké producenty obilí, oleje, cukru a soli, aby začali obohacovat své produkty potřebnými minerály a vitamíny. Programy MI jsou zaměřeny na nejpotřebnější živiny: vitamin A, zinek, jód, železo, kyselinu listovou. Za svou existenci MI vyvinula řadu multivitaminových prášků (multiple micronutrient powders). Věnují se zejména ženám a dětem jako nejzranitelnějším a nejohroženějším vrstvám obyvatel.
20
WHO sestavuje přehled o dostatku či nedostatku vitaminu A, železa a jódu v populaci celého světa (VM NIS: Vitamin and Mineral Nutrition Information System). Nejnovější výzkum výskytu anemie proběhl v letech 1993 – 2005. Poslední data z výzkumu zkoumající příjem jódu mezi celosvětovou populací je z roku 2002. Výzkum zkoumající nedostatek vitaminu A proběhl mezi lety 1995-2005. 21 WHO (2013): Estimated prevalence (%) of anaemia (1990-1995) by WHO Region based on haemoglobin concentration. Dostupné na: http://www.who.int/vmnis/database/anaemia/anaemia_data_status_prevalence/en/index.html, 10. 5. 2013. 22 WHO (2009): Degree of public health significance of iodine nutrition based on median urinary iodine: 19932006. Dostupné na: http://www.who.int/vmnis/iodine/status/summary/median_ui_2007_color.pdf, 10. 5. 2013. 23 HungerSite (2013): Hunger In The U. S. Dostupné na: http://www.thehungersite.com/clickToGive/ths/hungerin-the-us, 27. 5. 2013; TakePart (2013): If You Are Not Hungry, Then No One in America Should Be Hungry. Dostupné na: http://www.takepart.com/article/2013/03/14/if-you-are-not-hungry-then-no-one-america-shouldbe-hungry, 27. 5. 2013. 24 MI, 2012: 14.
Pokud použijeme opět optiku míry nedostatku železa, jódu a vitaminu A pro zjištění stavu podvýživy a skrytého hladu v Africe, dojdeme k mnohem „smutnějším“ číslům, než tomu bylo v případě USA. Nedostatek železa způsobující chudokrevnost v celkovém součtu postihuje více než 60 % africké populace (největší výskyt je pak u dětí a těhotných žen). Míra nedostatku jódu na africkém kontinentu velmi kolísá a je to způsobeno úspěšnými programy jodizace soli (např. v Sudánu, Senegalu, Ghaně, Etiopii nebo Tanzanii) naopak v Demokratické republice Kongo nebo Libérii je situace špatná a je hodnocena jako „riziková a náchylná ke vzniku zdravotních problémů.“ 25 Nedostatek vitaminu A je celkově v Africe velice vysoký26 a africké země jsou tím z celého světa nejvíce negativně ovlivněny – z 5 miliónů všech dětí postižených nedostatkem vitaminu A na světě jsou téměř 3 miliony z Afriky a z téměř 10 miliónů všech těhotných žen postižených nedostatkem vitaminu A jsou 3 milióny také z Afriky.27 Protože výše zmínění obyvatelé Afriky nemají přístup k dostatečně vyvážené stravě, MI spolu s vládami, komunitami, farmáři a soukromníky vytváří programy na obohacování potravin, které mají ve srovnání s výsledky velmi malé náklady a jsou tak velmi pozitivně hodnoceny. Úspěšné programy ušité na míru africkým vládám se podařilo naplnit v Súdánu, Senegalu, Etiopii, Tanzanii a Angole. Navíc v Beninu, Kamerunu, Mali nebo Nigérii dosáhli toho, že 70 % všech nově narozených dětí je chráněno proti poškození mozku způsobeným nedostatkem jódu. V ostatních zemích (Keňa, Mali, Zambie aj.) spolupracuje MI s farmáři a experty na obohacování pšeničné i kukuřičné mouky, oleje a cukru železem, vitaminy A i B. Ve všech zmíněných zemích jsou všechny programy uskutečňovány dobrovolníky na rozdíl od Jihoafrické republiky, Nigérie a Zambie, kde jsou programy povinné a určené vládou.28 Kromě programů obohacování potravy, distribuce vitaminů, podpory domácího zemědělství aj. je žádoucí snižovat podvýživu u dětí do 3 let života, protože následky této rané podvýživy jsou nevratné – jde o takzvaný „1000 days“ přístup, podporovaný zdravotnickými organizacemi i publikacemi (např. The Lancet), který vede k dramaticky lepšímu mentálnímu vývoji dítěte a následné možnosti chodit do školy a zapojit se lépe do společnosti.29 Další efektivní postup je podpora kojení dětí, protože mateřské mléko je dostupný a přírodní zdroj tolik potřebného vitaminu A. Dítěti to velmi pomůže, ale samozřejmě to nenahradí případný nedostatek vitaminu A. Pokud jsme v případě vyspělých států mluvili o špatné vůli dobře se stravovat, tento problém platí i zde, má ale zase jiné příčiny. Skrytý hlad je většinou „skrytý“ i jeho obětem – v případě, že podvýživou trpí celá vesnice, stane se to normou a není žádná motivace toto měnit. Samozřejmě na vině není jen nedostatečná motivace lidí, ale také kritický nedostatek informací o kvalitě stravy a její důležitosti. Lidé v případě přebytku financí pak místo vitaminově dostatečných potravin nakupují cukr, televize nebo pořádají různé tradiční oslavy a svatby. Slova marockého farmáře mluví za vše: „Ale...vždyť televize je důležitější než jídlo.“30
25
WHO (2009): Degree of public health significance of iodine nutrition based on median urinary iodine: 19932006. Dostupné na: http://www.who.int/vmnis/iodine/status/summary/median_ui_2007_color.pdf, 10. 5. 2013. 26 WHO (2013): Global prevalence of vitamin A deficiency in population at risk: 1995-2005. Dostupné na: http://www.who.int/vmnis/database/vitamina/x/en/index.html, 10. 5. 2013. 27 WHO, 2009: 10. 28 MI (2013): FortAF. Dostupné na: http://www.micronutrient.org/english/View.asp?x=651, 10. 5. 2013. 29 Economist (2012): The nutrition puzzle. Dostupné na: http://www.economist.com/node/21547771, 2. 5. 2013. 30 Economist (2012): The nutrition puzzle. Dostupné na: http://www.economist.com/node/21547771, 2. 5. 2013.
Odstranění skrytého hladu se skutečně vyplácí Shrneme-li získaná data a uvedené informace, dojdeme k jednoduchému závěru: skrytý hlad představuje globální výzvu pro celé mezinárodní společenství a bylo by žádoucí, kdyby se do jeho řešení zapojovala čím dál tím širší občanská společnost, protože tento problém se jí bezprostředně týká. Navíc skrytý hlad vyžaduje řešení na lokální úrovni, protože k dosažení pozitivní výsledků je potřeba zvážit lokální charakter problému. Charakter skrytého hladu je závislý na místu svého výskytu. Jak bylo dokázáno, skrytý hlad ve vyspělých státech stojí na nedostatečné informovanosti a vůli lidí se kvalitně stravovat, a naopak ve slabých státech má vícedimenzionální původce a hlavně pramení z obtíže sehnat dostatek (jakýchkoliv) potravin. Podle odborníků by kontrola vitaminové a minerální nedostatečnosti (která byla také prováděna nyní v již rozvinutých zemích) a pokračující zájem o ni mohly být jedním z největších měřitelných pokroků v subsaharské Africe a Africe vůbec. Světová banka navíc dodává, že pravděpodobně žádná jiná dnes dostupná technologie nenabízí takovou možnost zlepšit kvalitu života, zrychlit rozvoj v tak krátkém čase a s takovými minimálními náklady. Prevence rozsáhlého poškození imunitního systému lidí, snížení úmrtí více než 1 milionu dětí ročně a omezení smrti desítek tisíc těhotných žen ročně pomocí finančně nenáročného obohacování potravy a efektivní distribuce vitaminů by byl určitě jeden z úctyhodných výsledků. Celé zamyšlení nad problémem skrytého hladu lze ukončit názvem publikace z konference o výživě konané v Novém Dillí v roce 2011 – „Růst je dobrý, ale nedostatečný ke zlepšení výživy“, ve kterém je pregnantně označen základní problém skrytého hladu. Jak bylo dokázáno na případě rozvinutých zemí, předpoklad růstu jako nástroje k odstranění hladu není zcela platný a je nutné zapojit občanskou společnost a zvýšit zájem o tento problém. Problém podvýživy a skrytého hladu je totiž zakořeněný mnohem hlouběji (ať již jsou to neúspěšné rozvojové praktiky, neinformovanost veřejnosti, kulturně sociální odlišnosti ve stravování mužů a žen nebo držbě majetku apod.) a je nutné najít cestu k tomuto, dle odborníků, řešitelnému problému lidstva, a to buď pomocí obohacování potravin či distribucí vitamínů v rozvíjejících se zemích anebo zvýšením informovanosti veřejnosti v rozvinutých zemích. V obou případech to výrazně přispěje (a ne-li nejvíce) ke snížení výskytu chorob a úmrtnosti světové populace.
Analýza vznikla v rámci projektu Food Right Now, který je financován ze zdrojů Evropské unie a podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.
Seznam literatury Allen, H. Lindsay (2003): Interventions for Micronutrient Deficiency Control in Developing Countries: Past, Present and Future. The Journal of Nutrition. Vol. 133. No. 11. s. 111-130. DSM (2013): Nutrition is key to meeting UN Millennium Development Goals. Dostupné na: https://www.dsm.com//en_US/cworld/public/media/pages/publications/cs_nutrition_key_to_ meet_mdgs.jsp, 10. 5. 2013. Economist (2012): The nutrition puzzle. Dostupné na: http://www.economist.com/node/21547771, 8. 5. 2013. Economist (2011): Hidden Hunger. Dostupné na: http://www.economist.com/node/18438289, 8. 5. 2013. FAO (2012): Globally Almost 870 million chronicaly undernoursihed – new hunger report. Dostupné na: http://www.fao.org/news/story/en/item/161819/, 2. 5. 2013. HungerSite (2013): Hunger In The U. S. Dostupné na: http://www.thehungersite.com/clickToGive/ths/hunger-in-the-us, 27. 5. 2013. Kennedy Gina – Nantel Guy – Shetty Prakash (2003): The scourge of „hidden hunger“: global dimensions of micronutrient deficiencies. Food, Nutrition and Agriculture. 32/2003. s. 8-16. MI (2012): 20 Years of Progress. 2011-2012 Annual Report. Ottawa: Ontario. Dostupné na: http://www.micronutrient.org/CMFiles/MI-AnnualReport1112-EN-web.pdf., 10. 5. 2013. MI (2013): FortAF. Dostupné na: http://www.micronutrient.org/english/View.asp?x=651, 10. 5. 2013. MI (2013): About Hidden Hunger. Dostupné na: http://www.micronutrient.org/english/View.asp?x=573, 2. 5. 2013. OECD (2013): Obesity and the Economics of Prevention: Fit not Fat – US Key Facts. Dostupné na: http://www.oecd.org/health/healthsystems/obesityandtheeconomicsofpreventionfitnotfat-unitedstateskeyfacts.htm, 8. 5. 2013. Shepard, D. Donald – Setren, Elizabeth – Cooper, Dona (2011): Hunger in America. Suffering We All Pay For. Dostupné na: http://people.brandeis.edu/~shepard/hung_paper_postedcopy1.pdf, 8. 5. 2013. Sightandlife (2013): DSM’s partnership with the World Food Programme. Dostupné na: http://www.sightandlife.org/fields-of-work/wfp-partnership.html, 8.5. 2013. Sightandlife (2013): Hidden Hunger. Dostupné na: http://www.sightandlife.org/fields-ofwork/hidden-hunger.html, 8. 5. 2013. TakePart (2013): If You Are Not Hungry, Then No One in America Should Be Hungry. Dostupné na: http://www.takepart.com/article/2013/03/14/if-you-are-not-hungry-then-no-oneamerica-should-be-hungry, 27. 5. 2013.
WHO (2002): Turning the tide of malnutrition, responding to the challenge of the 21st century. Dostupné na: www.who.int/mip2001/files/2232/NHDbrochure.pdf, 5. 2. 2013. WHO (2009): Degree of public health significance of iodine nutrition based on median urinary iodine: 1993-2006. Dostupné na: http://www.who.int/vmnis/iodine/status/summary/median_ui_2007_color.pdf, 10. 5. 2013. WHO (2009): Degree of public health significance of iodine nutrition based on median urinary iodine: 1993-2006. Dostupné na: http://www.who.int/vmnis/iodine/status/summary/median_ui_2007_color.pdf, 10. 5. 2013. WHO (2013): Estimated prevalence (%) of anaemia (1990-1995) by WHO Region based on haemoglobin concentration. Dostupné na: http://www.who.int/vmnis/database/anaemia/anaemia_data_status_prevalence/en/index.html, 10. 5. 2013. WHO (2009): Global Prevalence of vitamin A deficiency in populations at risk 1995-2005. Ženeva: WHO Global Database on VAD. World Bank (1994): Enriching Lives: Overcoming Vitamin and Mineral Malnutrition in Developing Countries. Dostupné na: http://go.worldbank.org/N8B0YJMVB0, 2.5. 2013.