SKLÁDKA ČÁSLAV. Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady DOKUMENTACE

SKLÁDKA ČÁSLAV Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady

DOKUMENTACE dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů Květen 2010

SKLÁDKA ČÁSLAV Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady

DOKUMENTACE dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů

Oznamovatel

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

Sídlo

Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10

IČ

493 56 089

Statutární zástupce

Dr. Peter Hodecek, jednatel společnosti Mgr. Roman Mužík, jednatel společnosti

Elektronická adresa

[email protected]

Telefonické spojení

296 339 999

Kraj

CZ 020 Středočeský

Obec

534005 Čáslav

Katastrální území

618349 Čáslav

Parcelní čísla KN

1492/2, 1493/2, 1495/2, 1496/2, 1497/2, 1498/1, 1498/2, 1503/2, 1510/2, 1511/1, 1512, 1527, 1528, 1529, 2063/2

Zpracoval

RNDr. Roman Jerie

Osvědčení odborné způsobilosti

Č.j. 47730/ENV/06

Schválil

Ing. Jiří Čenský, ředitel technických zařízení

Datum zpracování

Květen 2010

Dokumentace dle příl. č.4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady

OBSAH ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ............................................................................................. 10

A.I. A.II. A.III. A.IV.

Obchodní firma......................................................................................... 10 IČ ............................................................................................................. 10 Sídlo ......................................................................................................... 10 jméno, přijmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele 10

ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU .......................................................................................................... 11

B.I.

Základní údaje.......................................................................................... 11

B.I.1. B.I.2. B.I.3. B.I.4. B.I.5.

B.I.6. B.I.7. B.I.8. B.I.9.

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ..........................................11 Kapacita (rozsah) záměru ..............................................................................11 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ............................................14 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ...............................17 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí...............................................................................................20 Popis technického a technologického řešení záměru.....................................20 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení..............31 Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................31 výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat .......................................................................31

B.II. Údaje o vstupech ..................................................................................... 32 B.II.1. Půda ..............................................................................................................32 B.II.2. Voda ..............................................................................................................33 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ........................................................33 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ......................................................34

B.III. Údaje o výstupech.................................................................................... 35 B.III.1. Ovzduší ...................................................................................................35 B.III.2. Odpadní vody ..........................................................................................36 B.III.3. Odpady ....................................................................................................39 B.III.4. Ostatní .....................................................................................................40 a. Hluk...................................................................................................................40 b. Záření radioaktivní, elektromagnetické ..............................................................41 c. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií.....................41 B.III.5. Doplňující údaje .......................................................................................42 ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ............................. 43

C.I.

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 43 a. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ....................................................43 b. Zvláště chráněná území a Natura 2000 ...........................................................44 c. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV)...................................44 d. Natura 2000 ....................................................................................................44 e. Významné krajinné prvky (VKP) ......................................................................44 f. Území historického, kulturního nebo archeologického významu.......................44 g. Kontaminace geoprostředí ..............................................................................44

C.II. charakteristika součastného stavu životního prostředí v dotčeném území45 C.II.1.

Ovzduší ...................................................................................................45

3


a. Klimatické faktory ............................................................................................45 b. Větry ...............................................................................................................47 c. Kvalita ovzduší ................................................................................................49 C.II.2. Voda ........................................................................................................51 C.II.3. Půda ........................................................................................................54 C.II.4. Geofaktory životního prostředí .................................................................54 a. Geomorfologická pozice ..................................................................................54 b. Geologické poměry .........................................................................................55 c. Hydrogeologické poměry .................................................................................55 d. Geodynamické jevy .........................................................................................57 e. Seismicita území .............................................................................................57 C.II.5. Fauna a flóra ...........................................................................................57 C.II.6. Ostatní charakteristiky .............................................................................57 a. Krajina .............................................................................................................57 b. Chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky .......................................58 c. Surovinové zdroje............................................................................................58 d. Ochranná pásma.............................................................................................58 e. Architektonické, historické památky a archeologie ..........................................58 f. Vazba na územně plánovací dokumentaci .......................................................59

C.III. celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení ............................................................... 62 ČÁST D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................. 63

D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významu ......................................... 63 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů............................63 a. Provoz skládky ................................................................................................63 b. Výstavba (rozšíření) skládky ...........................................................................64 c. Jiné vlivy..........................................................................................................64 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ................................................................................65 a. Mezoklimatická charakteristika ........................................................................65 b. Vlivy na ovzduší ..............................................................................................68 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky .70 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody .............................................................71 D.I.5. Vlivy na půdu .................................................................................................81 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ................................................81 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy.................................................................81 D.I.8. Vlivy na krajinu ..............................................................................................81 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ..................................................82

D.II. komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů..................... 83 a. Vliv na dopravu ...............................................................................................83 b. Vlivy navazujících staveb a inženýrských sítí ..................................................83 c. Vlivy na estetické kvality území .......................................................................83 d. Biologické vlivy ................................................................................................83 e. Vliv hluku a záření ...........................................................................................84 f. Velkoplošné vlivy v krajině ...............................................................................84 g. údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice85

D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a NESTANDARDNÍCH stavech ...................................................................... 85 D.IV. Charakteristika Opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí ..................................... 86 4


a. Územně plánovací opatření.............................................................................86 b. Technická opatření..........................................................................................86 c. Záchranný průzkum archeologických nalezišť .................................................88 d. Opatření pro ochranu kulturních památek .......................................................88 e. Kompenzační opatření ....................................................................................88 f. Jiná opatření ....................................................................................................89 g. Popis rizik bezpečnosti provozu ......................................................................90 h. Nástin programu monitorování a řízení a plánu postprojektové analýzy ..........91

D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů ....................................................................................... 92 D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace ........................................................................ 93 ČÁST E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ..................................................................... 94

ČÁST F.

ZÁVĚR............................................................................................................................... 95

F.I. Závěr ............................................................................................................ 95 F.II. Literatura .................................................................................................. 96 ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU .......... 97

a. Vlivy na obyvatelstvo .......................................................................................97 b. Vlivy na ovzduší ..............................................................................................97 c. Vlivy na hlukovou situaci .................................................................................97 d. Vlivy na povrchové a podzemní vody ..............................................................97 e. Vlivy na půdu ..................................................................................................97 f. Vlivy na živočichy a rostliny ..............................................................................97 ČÁST H. PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 99

5


Seznam tabulek v textu : Tabulka č.1:

Dotčené pozemky - záměr rozšíření areálu skládky ............................................. 32

Tabulka č.2:

Přehled hlavních druhů odpadů dle množství za posledních několik let .............. 33

Tabulka č.3:

Výsledky měření - pachové jednotky v m vzduchu (PJ/m )................................ 35

Tabulka č.4:

Koncentrace oxidu dusičitého (NO2) ..................................................................... 36

Tabulka č.5:

Koncentrace oxidu uhelnatého (CO)..................................................................... 36

Tabulka č.6:

Koncetrace benzenu ............................................................................................. 36

Tabulka č.7:

Koncentrace suspendovaných částic PM10 .......................................................... 36

Tabulka č.8:

Koncentrace těkavých organických látek VOC vyjádřených jako TOC ................ 36

Tabulka č.9:

Koncentrace sirovodíku ........................................................................................ 36

Tabulka č.10:

Množství odpadu dopraveného na skládku Čáslav .............................................. 36

Tabulka č.11:

Druhy a množství odpadních vod ......................................................................... 36

Tabulka č.12:

Stanovené hodnoty pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových ............ 37

Tabulka č.13:

Tabulka produkce odpadů .................................................................................... 39

Tabulka č.14:

Tabulka očekávané produkce ............................................................................... 39

Tabulka č.15:

Klimatické charakteristiky ...................................................................................... 45

Tabulka č.16:

Normály průměrných teplot vzduchu 1961 až 1990 – Čáslav .............................. 45

Tabulka č.17:

Normály úhrnů srážek 1961 až 1990 - Čáslav ...................................................... 46

Tabulka č.18:

Průměrný počet dnů se sněžením 1961 až 1990 - Čáslav ................................... 46

Tabulka č.19:

Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou 1961 až 1990 - Čáslav ................. 46

Tabulka č.20:

Průměr měsíčních maxim výšky sněhové pokrývky v cm.................................... 46

Tabulka č.21:

Absolutní maximum výšky sněhové pokrývky v cm .............................................. 46

Tabulka č.22:

Průměrná četnost směru větru (v % všech pozorování) ....................................... 47

Tabulka č.23:

Průměrná četnost směru větru pro sílu 2 Beuforta (v % všech pozorování) ....... 48

Tabulka č.24:

Průměrná četnost směru větru pro sílu 5 Beuforta (v % všech pozorování) ....... 48

3

3

0 0

6


Seznam obrázků v textu : Obrázek č.1:

Umístění záměru ................................................................................................... 14

Obrázek č.2:

Letecký snímek a situace se zakreslením záměru rozšíření skládky ................... 15

Obrázek č.3:

Nákres složišť na stávající řízené skládce ............................................................ 16

Obrázek č.4:

Rozšíření skládky – nové sektory ......................................................................... 21

Obrázek č.5:

Situace skládky – rekultivace ................................................................................ 23

Obrázek č.6:

Technologické schéma mobilní solidifikační linky IVM 67-3-338 .......................... 29

Obrázek č.7:

Provozní schéma nakládání s odpadními vodami ................................................ 38

Obrázek č.8:

Regionální biokoridor „Vrabcov – Mednický potok“ .............................................. 43

Obrázek č.9:

Výkon větru ........................................................................................................... 47

Obrázek č.10:

Větrná růžice ......................................................................................................... 48

Obrázek č.11:

Výřez z vodohospodářské mapy ........................................................................... 52

Obrázek č.12:

Zdroje podzemní vody a jejich ochranná pásma .................................................. 53

Obrázek č.13:

Vazba na územně plánovací dokumentaci ........................................................... 59

Obrázek č.14:

Topoklimatická mapa - proudění vzduchu v noci .................................................. 66

Obrázek č.15:

Topoklimatická mapa - proudění vzduchu ve dne ................................................ 67

7


PŘÍLOHY Příloha 1 –

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

Příloha 2a –

Situace Středočeského kraje s vyznačením zájmového území

Příloha 2b –

Situace lokality

Příloha 3 –

Situace lokality se zakreslením záměru

Příloha 4 –

Snímek katastrální mapy 1 : 2880 – situace záborů – KN

Příloha 5 –

Celková situace skládky (záměru)

Příloha 6 –

Výřez geologické mapy 1 : 50 000

Příloha 7 –

Výřez vodohospodářské mapy 1 : 50 000

Příloha 8 –

Situace monitorovacích vrtů podzemních vod

Příloha 9 –

Základní přehled chemismu výluhových (skládkových) vod

Příloha 10 –

Vyjádření Archeologického ústavu AV ČR č.j. 90/07 KII ze dne 21.2.2007

Příloha 11 –

Stanovisko orgánu ochrany přírody

Příloha 12 –

Akustická studie - Skládka Čáslav

Příloha 13 –

Průzkumy a hodnocení fauny a flóry, Hodnocení vlivu na významné krajinné prvky, Biologicko-ekologické hodnocení záměru

Příloha 14 –

Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz

Příloha 15 –

Rozptylová studie 2010

Příloha 16 –

Skládka Čáslav – rekultivace 1. až 4. etapa (pouze textová část)

Příloha 17 -

Seznam odpadů přijímaných na skládku (platí i pro plánované rozšíření skládky)

Příloha 18 -

Vizualizace tělesa skládky

Příloha 19 -

Bioplynová stanice a kogenerační jednotka (pouze elektronická podoba)

Příloha 20 -

Monitoring vod (2006 – 2009 – pouze elektronická podoba)

Příloha 21 -

Protokol o zkoušce č. P 186/09 – měření pachových látek (pouze elektronická podoba)

8


Seznam použitých zkratek: AV ČR – Akademie věd České republiky BAT – nejlepší dostupná technologie BPEJ – bonitované půdní ekologické jednotky ČHMÚ – Český hydrometereologický ústav ČOV – čistírna odpadních vod ČS PHM – čerpací stanice pohonných hmot CHOPAV – Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHSK- Chemická spotřeba kyslíku IPPC – Integrated pollution prevention and control KHS – Krajská hygienická stanice KN – katastrální území LV – list vlastnictví MZd – Ministerstvo zdravotnictví MŽP – Ministerstvo životního prostředí NEL – Nepolární extrahovatelné látky OEEZ - Odpady z elektrických a elektronických zařízení OŽP MÚ- odbor životního prostředí městského úřadu PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky PCB – polychlorované bifenyly PE – polyethylen PEHD – polyethylen high density PET – polyetylen tereftalát PJ – pachové jednotky RO – reversní osmóza SJM – společné jmění manželů SZÚ – Státní zdravotní ústav TKO – tuhý komunální odpad TOC – celkový organický uhlík TZL – tuhé znečišťující látky USES – Územní systém ekologické stability VKP – Významné kraijnné prvky VN – vysoké napětí VOC – těkavé organické látky ZPF – zemědělský půdní fond

9


ŽP – životní prostředí

ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.I. OBCHODNÍ FIRMA AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

A.II. IČ 493 56 089

A.III.

SÍDLO

Pražská 1321/38a, Praha 10, 102 00

A.IV. Jméno:

JMÉNO, PŘIJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE Jiří

Příjmení: Čenský, Ing. Bydliště: Hálkova 7, 120 00 Praha 2 Telefon:

296 339 984

Jméno:

Radek

Příjmení: Doležal , Ing. Bydliště: Horka I, č. 49, Čáslav Telefon:

602 852 588

10


ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1.

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1

„Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady“ Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů spadá záměr do kategorie I: – –

B.I.2.

kategorie I, sloupec A, bod 10.1 Zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů kategorie I, sloupec A, bod 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 t/rok Kapacita (rozsah) záměru

Záměr spočívá v Rozšíření a přeměně řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady. Stávající kapacita skládky S-NO je cca 1 000 000 m3. V rámci koncepce rozvoje skládky je navrženo rozšíření kapacity skládky na cca 5 840 000 m3. Záměr rozšíření areálu se skládkovým prostorem pro uložení až 5,84 mil. m3 odpadu v 5ti nových sekcích (S4 až S8) je popsán ve studii „Skládka Čáslav – studie rozvoje a rekultivace“ (Ing. Jiří Jílek, HYDRO-NATUR. Únor 2006 – na vyžádání k dispozici u oznamovatele).

Řízená skládka Čáslav - centrum komplexního nakládání s odpady • •

Celková kapacita skládky cca 5 840 000 m3 Skupina skládky S - nebezpečný odpad (S-NO) s možností zřizování sektorů S-OO1, S-OO2, S-OO3

Předložený záměr podléhá posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 163/2006 Sb. a příslušným úřadem v procesu posuzování vlivů je Ministerstvo životního prostředí ČR. Zájmová lokalita se nachází v k.ú. Čáslav. Záměr se týká území, které je v současnosti využíváno jako řízená skládka odpadů a území sousedícího se skládkou spadajícího do ZPF.

11


Centrum KOH bude obsahovat tyto činnosti a služby - skládka skupiny S-NO (se zřizováním sektorů S-OO1, S-OO2, S-OO3) – skládka je již v současnosti v provozu, plánuje se pouze její rozšíření - stabilizační linka – již v současnosti v provozu - dekontaminační plocha – již v současnosti v provozu - haly na separace – plánovaná realizace - sklad NO – již v současnosti v provozu - komunální služby – již poskytovány - svoz nebezpečných odpadů z obcí – již realizován - kontejnerová doprava – již realizována - letní a zimní údržba komunikací – již realizována - sběrný dvůr – již v současnosti v provozu - plocha pro biologickou úpravu odpadu – již v současnosti v provozu - manipulační plocha – již v současnosti v provozu - recyklační linky – plánovaná realizace - dotřiďovací linka na plastový a papírový odpad – plánovaná realizace - zpracování BRKO (bioplynová stanice) – plánovaná realizace - využiti skládkového plynu (kogenerační jednotka) – plánovaná realizace

Záměr rozšíření skládky představuje realizaci těchto stavebních objektů: SO 02 SO 08 SO 09 SO 10 SO 11 SO 13 SO 14 SO 15 SO 18 SO 20 SO 33 SO 39

Přeložka linky VN Sejmutí humusu Hrubé terénní úpravy Oplocení Odvedení povrchových vod Komunikace na hrázích Hrázky složišť Složiště Odpady průsakových vod Výtlaky průsakových vod Venkovní osvětlení Plynové hospodářství – studny 12


SO 39.1 SO 44 SO 47

Plynové hospodářství – trubní vedení Vegetační úpravy Technická rekultivace

Součástí stávající řízené skládky je areál zabezpečující její provoz. Jedná se o provozně-sociální budovu, vrátnici s autováhou, mycí rampu, objekty dílny, sklady, ČS PHM (jiný vlastník a provozovatel) a vodohospodářský systém pro nakládání s průsakovými vodami. Pro provoz řízené skládky po jejím rozšíření nebude nutné rozšiřovat objekty areálu skládky. V rámci zavádění nových technologií a budování nových zařízení k úpravě odpadu se bude vždy vycházet z dokumentace EU popisující nejlepší dostupné techniky používané v oblasti odpadového hospodářství, pokud takovýto referenční dokument již existuje. Z hlediska uvažovaných nových technik se bude jednat o následující činnosti: -

recyklace* stavebních odpadů

-

recyklace* pryžového odpadu

-

recyklace* dřevního odpadu

-

recyklace* papíru

-

recyklace* plastů

-

recyklace* skla

-

recyklace* nápojových kartonů

-

bioplynová stanice a kogenerace (řešeno již v rámci zjišťovacího řízení)

* recyklace bude probíhat včetně předchozí ruční separace

Bližší popis nakládání s jednotlivými odpady je popsán v kapitole B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru, bod c Provoz separace a recyklace.

13


B.I.3.

Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Kraj: Obec: Katastrální území: Obrázek č.1:

CZ 020 Středočeský 534005 Čáslav 618349 Čáslav

Umístění záměru

Moderní řízená skládka s výhledovou kapacitou až 5,84 milionů metrů krychlových odpadu se nachází v lokalitě Hejdof v prostoru západně od Čáslavi, cca 500 m západně od konce zástavby městské části Táborské předměstí. Skládka je situována do rozsáhlé ploché deprese, která je odvodňována tokem Klejnárka (hydrologické pořadí č. 1-04-01-014), který je vzdálen od skládky cca 1 km. Skládkování na této řízené skládce bylo zahájeno v únoru 1995. 14

Dokumentace dle příl. č.4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady Obrázek č.2:

Letecký snímek a situace se zakreslením záměru rozšíření skládky

Řízená skládka

záměr rozšíření

15


Skládka je tvořena složišti A-B a C a je konstruována dle norem pro výstavbu skládek a která jsou zařazena do skupin skládek dle vyhl. č.294/2005 Sb. jako skupina S-nebezpečný odpad (S-NO), určená pro ukládání nebezpečných odpadů a ostatních odpadů s nízkým obsahem biologicky rozložitelných látek s možností vybudování sektorů pro podskupiny skládek S-OO : 1. S-OO1 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadů z azbestu, 2. S-OO2 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, nereaktivních nebezpečných odpadů a odpadů z azbestu, 3. S-OO3 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu. Na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry. Obrázek č.3:

Nákres složišť na stávající řízené skládce

16


Dno jednotlivých složišť odpadů bylo upraveno, vyspádováno, zhutněno, překryto minerálním těsněním. Na minerální těsnění byla položena fólie a na něj PE geotextilie. Na plášťové těsnění bylo položeno drenážní potrubí. Průsakové vody jsou gravitačně odváděny samostatně z každého složiště do samostatných nepropustných jímek. Podrobnější popis stávající skládky je uveden níže. Seznam ukládaných odpadů je uveden jednak v provozním řádu skládky a konkrétně za poslední období v tabulce dále v textu. Lokalita je z hlediska funkčního využití charakterizována jako „orná půda, pole se zemědělským obhospodařováním“. Příslušný stavební úřad se k záměru vyjádřil z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací obce (viz příloha č. 1). Z hlediska územně plánovací dokumentace je vzhledem k případnému rozšíření v současnosti skládka povolena tak, jak je dáno současným oplocením. Připravuje se žádost o změnu územního plánu s popisem současného stavu a návrhem na rozšíření územního plánu s navrhovaným rozvojem řízené skládky Čáslav.

B.I.4.

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Technický popis současného zařízení Skládka je kompletně vybavena kombinovaným těsněním dna a přilehlých svahů, minerálním těsněním v mocnosti 0,6 m /3 x 0,2 m/ a 1,0 m /5 x 0,2 m/ (složiště C). Materiál minerálního těsnění je zhutněn s dosaženým koeficientem filtrace k ≤ 6.10-10m.s–1. Přepočtená propustnost dosahuje u minerálního těsnění 0,6 m /3x0,2m/ hodnoty Q ≤ 2.10-9 m.s–1. Tato hodnota odpovídá zabezpečení skládek SNO dle ČSN 83 8030. Na minerální těsnění je jako další prvek kombinované konstrukce těsnění položena fólie PEHD o síle 2,5 mm, která je dle požadavku ČSN 83 8032 nadstandardní pro skládky skupiny S-NO. Proti mechanickému poškození je na fóliovém těsnění položena geotextilie o hmotnosti 600 g.m-2. V úžlabí kynety je na plášťovém těsnění uloženo drenážní potrubí. Drenážní a ochrannou vrstvu těsnících vrstev tvoří vrstva štěrkového drénu s koeficientem propustnosti Kf 10-3 m.s-1 tloušťky 30 cm v ploše skládky a 70 cm v prostoru kynety. Na drenážní vrstvě je umístěna separační geotextilie o hmotnosti 300 g.m-2, která zabraňuje mechanickému zanášení drenážní vrstvy. Výluhové a srážkové vody jsou odváděny pomocí gravitačního odvodu kontaminovaných vod z jednotlivých sekcí každého složiště samostatně do samostatných kontrolních jímek příslušných složišť. V I. etapě složiště A byl realizovány jímací plynové studny se spodním jímáním plynu v počtu 5ks. V dalších etapách je počítáno s osazením plynových studní s horním odtahem plynu v rámci rekultivace, jež budou zřizovány v návaznosti na budování sektorů S-OO. Záhlaví studní bude opatřeno rozebíratelným těsným uzávěrem pro napojení na trubní podtlakové vedení. Odpad musí být po navezení 17


rozhrnut a zhutněn pomocí dozeru či kompaktoru. Případně je překryty technologickým materiálem. K monitorování vlivu skládky na podzemní vody slouží soustava monitorovacích vrtů po obvodě areálu skládky, z kterých jsou pravidelně odebírány vzorky. V současné době se na skládku ukládá více jak 150 000 tun odpadů ročně.

Biodegradační plocha Biodegradační plocha byla vybudována v roce 12/2003 a slouží k dekontaminaci materiálu znečištěného ropnými látkami metodou biodegradace, především ze spádové oblasti Čáslav a v případě ropných havárií, čímž přispívá k zajištění ekologické bezpečnosti příslušné oblasti. Dekontaminované materiály se využívají hlavně v rámci skládkového procesu jako technologický materiál a k rekultivaci tělesa skládky. Pro zřízení dekontaminační plochy byla využita plocha složiště A a B. Kapacitní požadavek na biodegradace je až 40 000 m3 odpadů. Velikost plochy čítá ve stávající ohrázkované figuře 4 000 m2, další rozvoj složiště nevylučuje rozšíření plochy.

Stabilizační linka Od roku 2004 je v provozu stabilizační linka, která slouží k úpravě vybraných typů odpadů na vhodnou skládkovatelnou formu. Výsledný produkt je pak využíván v rámci provozu skládky. Popis technologie – vápenná, vápenocementová, cementová. Skupiny odpadů:

skupina A - odpady s vysokými obsahy těžkých a toxických kovů

skupina B - odpady s velkým podílem ropných a dalších nebezpečných (organických) látek

skupina C - odpady s nevhodnou konzistencí (odpady kapalné, prašné, s vysokým podílem volné kapalné fáze)

Podstata úpravy (stabilizace) jednotlivých jmenovaných úprav odpadů je následující: -

skupina A - stabilizace TTK jejich převedením na formu nerozpustnou ve vodě (hydroxidy, hydratované oxidy, karbonáty, nerozpustné soli apod.)

-

skupina B - pevná sorpce ropných (resp. dalších) uhlovodíků na povrch anorganické tuhé fáze odpadu, aditiva a vznikajícího hydroxidu vápenatého a následná enkapsulace vznikající vrstvou uhličitanu

-

skupina C - solidifikace odpadu, tzn. jeho převedení z kapalné, zvodnělé nebo rypné konzistence na tuhou formu s chemicky vázanou vodou, a současná stabilizace složek odpadu

Projektovaná kapacita zařízení je 50 000 t.rok-1.

18


Plocha pro biologickou úpravu odpadu Od roku 2006 je v provozu plocha pro biologickou úpravu odpadu. Zařízení slouží k biologické úpravě odpadů řízeným působením biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadů spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H9-infekčnost. Kapacita zařízení je 25 000 tun/rok.

Popis záměru Záměr představuje vybudování komplexního technologického střediska pro nakládání s odpady, jehož základem bude moderní zpracování odpadů na bázi nejlepších dostupných technik (BAT) s cílem separace, recyklace a úpravy odpadů. Výsledné produkty zpracování budou předávány oprávněným firmám k dalšímu materiálovému nebo jinému využití, nebo přímo využívány provozovatelem. Nevyužitelné podíly odpadů budou dále upraveny biochemickými a fyzikálněchemickými metodami, posouzeny v souladu s právními předpisy a uloženy do aktivního prostoru skládky.

Celý záměr je tedy komplexem několika samostatných „projektů“, které se navzájem vhodně doplňují a)

rozšíření areálu (kapacity skládky - výstavba dalších etap skládky)

b)

modernizace a postupné zavádění nových technologií viz bod B.I.2

Vlivy jednotlivých částí záměru (viz bod B.I.2) jsou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí hodnoceny společně. V případě bioplynové stanice, jejíž posouzení proběhlo v rámci zjišťovacího řízení (Krajský úřad Středočeského kraje – závěr zjišťovacího řízení – záměr nepodléhá posuzování vlivů na ŽP) se jedná o záměr, který se vztahuje k současnému provozu skládky Čáslav. Bioplynová stanice je v rámci této dokumentace zahrnuta mezi zařízení, která jsou předmětem posuzování z hlediska kumulativního vlivu na životní prostředí. Realizací záměru výstavby malé bioplynové stanice v areálu současné provozované řízené skládky Čáslav (skládka je provozována na základě platného integrovaného rozhodnutí) dojde k hospodárnějšímu využívání energie a zároveň dojde k úspoře přírodních zdrojů, čímž provozovatel (společnost AVE CZ) zajistí plnění podmínek F.2 a F.3 integrovaného povolení č.j. 94096/2006/KUSK OŽP/Šf ze dne 26.9.2007. Z důvodu snížení zatížení životního prostředí v co nejkratší době byl záměr samostatně podán v rámci zjišťovacího řízení. Nicméně jakožto zařízení, které bude součástí areálu plánovaného rozšíření skládky, je zároveň i nadále předmětem po19


suzování v této komplexní dokumentaci. Ostatní posuzované technologie budou zaváděny postupně v dlouhodobějším časovém horizontu.

B.I.5.

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Potřeba záměru (rozšíření kapacity areálu pro nakládání s odpady) je vyvolána dlouhodobou potřebou v daném regionu. Řízená skládka Čáslav byla vybudována v polovině devadesátých let v lokalitě, která byla vybrána tak, aby co nejvíce vyhovovala podmínkám ochrany životního prostředí a dostupnosti lokality od hlavního zdroje produkce odpadů. Prvotním podkladem pro projekt výstavby skládky byly výsledky geologického a hydrogeologického průzkumu, zpracování a projednání dokumentace EIA. Po vyčerpání úložné kapacity současné skládky bude do budoucna třeba zajistit nové prostory pro ukládání odpadu. Jako vhodné řešení se nabízí rozšíření stávající řízené skládky s již vybudovaným zázemím. Jiné varianty umístění záměru nejsou. Tímto navazuje záměr na plán odpadového hospodářství kraje a v něm přijatá řešení pro nakládání s odpady, jako jsou třídění druhotných surovin, biologická stabilizace, výroba směsi pro energetické využití apod. Stávající skládkové kapacity kraje nejsou dostatečné a většina skládek je před naplněním. Lokalizace záměru vzhledem k území kraje je uvedena v příloze.

B.I.6.

Popis technického a technologického řešení záměru

Technické a technologické provedení záměru je rozděleno do několika etap. 1) Vypracování studie rozvoje a rekultivace – popis záměru (hotovo) 2) Projednání záměru, výkup pozemků, vypracování projektové dokumentace stavby 3) Realizace jednotlivých stavebních objektů a technologických celků. Z hlediska časové posloupnosti se bude jednat nejprve o rozšíření areálu (výstavba 4. etapy skládky) – byla zahájena v roce 2007. a. Rozšíření skládky odpadů S-NO Samostatnou částí záměru je rozšíření areálu řízené skládky (změna hranic) na výhledovou kapacitu 5,84 mil. m3 uloženého odpadu. Tato část je již popsána ve studii rozvoje a rekultivace. Rozšíření areálu skládky bude prováděno etapovitě. Současný areál o výměře cca 18 bude rozšířen o cca 15 ha, což si vyžádá zábor zemědělské půdy. Proces 20


skládkování bude probíhat v režimu ukládání odpadů – rekultivace. Postupně budou etapovitě budovány sekce skládky. Nově bude vytvořeno 5 sekcí (S4 až S8) o šířce sekce 80 m. Plánované převýšení tělesa skládky bude cca 35 m nad úroveň stávajícího terénu.

Obrázek č.4:

Rozšíření skládky – nové sektory

I-IV etapa – probíhá rekultivace v souladu se schváleným projektem rekultivace. Projekt rekultivace na rozšíření skládky bude předložen pro územní a stavební řízení. Předpoklad zahájení stavebních prací je v r. 2010. Výstavba jednotlivých etap skládky bude probíhat dle studie rozvoje a rekultivace skládky Čáslav a to na základě momentálních požadavků na ukládané množství odpadů a na aktuálně platné legislativě.

21


Rekultivace skládky, monitorovací systém Po obvodu skládky byly vybudovány monitorovací hydrogeologické vrty, které slouží ke sledování úrovně hladiny podzemní vody a k pravidelným kontrolním odběrům podzemní vody. Umístění monitorovacích vrtů je uvedeno v situaci v příloze č. 8. Firma AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. je současným provozovatelem skládky. Je nástupnickou organizací RWE Umwelt CZ a dříve RWE Entsorgung s.r.o. Od doby, kdy skládku převzala společnost RWE Entsorgung s.r.o., probíhá víceméně pravidelný monitoring vod, který je jednou ročně vyhodnocen ve formě roční zprávy. Závěry výsledků monitoringu jsou prezentovány v kapitole D I.4. Těleso skládky bude v konečné fázi upraveno do figury s generelním sklonem svahu 1:3 a převýšením cca 35 m nad stávající terén. Technická rekultivace bude respektovat budoucí využití území a bude provedena v souladu s platnou legislativou. Rekultivace skládky bude prováděna postupně po uzavření jednotlivých sektorů (rekultivace prvních čtyř etap bude probíhat dle projektu Ing. Jílka – textová část viz. příloha č. 16). Povrch skládky bude upraven do figury tak, aby byl zajištěn přirozený odtok srážkové vody. Následně budou rozprostřeny izolační a drenážní vrstvy. Povrch bude překryt kulturní zeminou, zatravněn a osázen vhodnou zelení (mělce kořenící dřeviny).

22

Dokumentace dle příl. č.4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady Obrázek č.5:

Situace skládky – rekultivace

23


Po ukončení skládkování a provedení rekultivace bude nadále sledována kvalita podzemní vody v monitorovacích vrtech. Režim monitorování bude stanoven na základě rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu. Ve smyslu současně platných českých právních předpisů v oblasti nakládání s odpady (zákon č. 185/2001 Sb.) musí provozovatel skládky vytvářet finanční rezervu, která pokryje náklady na rekultivaci, monitoring a následnou péči po dobu 30 let po ukončení skládkování.

b. Bioplynová stanice a kogenerace Další částí záměru je bioplynová stanice na využívání bioplynu z BRKO a kogenerační jednotka na využití skládkového plynu. V areálu současné skládky bude provedena instalace bioplynové stanice s roční kapacitou 300 t zpracovaných biologicky rozložitelných odpadů a kontejnerové kogenerační jednotky o výkonu 160 kW (Oznámení pro posuzování vlivů na ŽP je z důvodu přehlednosti uvedeno pouze v elektronické podobě – příloha č. 19).

c. Provoz separace a recyklace Provoz separace a následně i recyklace bude situován v rámci areálu a to v provozních halách, určených plochách apod. (umístění bude upřesněno v rámci jednotlivých provozních řádů). Příjem odpadů bude koncipován jednotně s příjmem odpadů na skládku s tím, že základním zařízením příjmu bude mostová váha propojená přes řídící jednotku s terminálem počítače s programem pro evidenci odpadů. V rámci příjmu bude odpad kontrolován i vizuálně. Po ověření hmotnosti a zaevidování budou vozidla s odpadem určeným pro separaci a recyklaci navedena do vymezeného prostoru areálu. Tímto způsobem bude odpad primárně tříděn podle způsobu dalšího zpracování již v rámci příjmu. Předpokládá se, že část odpadů bude primárně vytříděna i na manipulační ploše zařízení, odkud se mezioperační dopravou přepraví ke zpracování v provozu separace. Po nashromáždění dostatečně velkého množství primárně i druhotně vytříděného odpadu bude externí firmou (mobilní linky ke zpracování odpadu) zajištěno zpracování odpadů jednotlivými technologiemi. Výslednými produkty technologického zpracování využitelných odpadů nebo jejich frakcí budou přímo recyklovatelné složky (papír, kovy, sklo, plasty), nebo mechanicky zpracované polotovary určené pro materiálové nebo energetické využití (dřevní štěpka, pryžový granulát, směsný palivový granulát apod.). Zbytkové, kvalitativně nevyhovující frakce budou na základě vyhodnocení jejich vlastností uloženy na skládce příslušné kategorie. Odpady kategorie "O" ostatní odpad – budou uloženy na skládce. Odpady kategorie "N" – nebezpečný odpad - budou také uloženy na skládce v případě nutnosti budou upraveny stabilizací, biodegradací a biologickou úpravou a produkty úpravy budou následně využity popř. uloženy na příslušné skládce.

24


V rámci provozu areálu budou zřízeny manipulační plochy (popř. vybudovány objekty) pro separaci následujících odpadů: c/1 odpady pocházející z demolic objektů, komunikací a infrastruktury obecně. Po nashromáždění dostatečného množství odpadů bude subdodávkou zajištěno (po dobu nezbytně nutnou ke zpracování odpadu umístěno v areálu zařízení) mobilní zařízení k recyklaci, jehož výstupem bude recyklovaná stavební suť určená k stavebním účelům a nevyužitelná frakce materiálů, která bude uložena na skládku. c/2 pryžový odpad včetně pneumatik. Po nashromáždění dostatečného množství odpadů bude subdodávkou zajištěno (po dobu nezbytně nutnou ke zpracování odpadu umístěno v areálu zařízení) mobilní zařízení, které bude odpady mechanicky zpracovávat soustavou drtících mlýnů a výsledný produkt granulát („regenerát“) bude uplatněn jako druhotná surovina v kaučukových směsích gumárenské výroby, surovina ve stavebnictví, nebo jako součást paliva v cementárnách nebo elektrárnách v rámci energetického využití. c/4 dřevní odpad. Na manipulační ploše bude probíhat druhotné roztřídění vstupních surovin na kategorii I. čistý dřevní odpad (obaly, trámy, staré krovy apod.), kategorii II. odpad s podílem kovů a plastů (čalouněný nábytek, kombinované konstrukce) a kategorie III. odpad s podílem barev a chemikálií (okenní rámy, odpady z interiérů apod.). Po nashromáždění dostatečného množství odpadu bude subdodávkou zajištěno (po dobu nezbytně nutnou ke zpracování odpadu umístěno v areálu zařízení) mobilní zařízení, které bude zpracovávat odpad na štěpku využitelnou pro zpracovatelský průmysl, stavebnictví, popř. jako součást paliva v rámci energetického využití. c/5 papír. Papír bude po vytřídění lisován do balíků určených pro další zpracování c/6 plast. Plasty budou vytříděny a následně slisovány (při lisování může docházet i k jejich mechanické úpravě mletím či drcením), v případě PET a polystyrenu se předpokládá materiálové využití, u ostatních plastů energetické využití. c/7 skla. c/8 nápojové kartony. Nápojové kartony budou po vytřídění lisovány do balíků pro další zpracování

25


d. Provoz biologické a fyzikálněchemické úpravy odpadů d/1 Technologie zpracování bioodpadu Technologický postup slouží k rozkladu a biotransformacím organických látek, změně struktury ošetřovaných materiálů a úpravě obsahu vlhkosti v ošetřovaném materiálu. Technologie neslouží k úpravě obsahu těžkých kovů a persistentních organických polutantů. Odpad je v případě potřeby směšován s nositelem uhlíku, lignocelulosovým odpadem, aby byly zajištěny specifické podmínky pro mikroorganismy nezbytné pro správný a rychlý rozklad organických zbytků. Zpracování odpadu spočívá v několika technologických krocích, jejichž účelem je ve zpracovaném materiálu zajistit optimální podmínky pro biologický rozklad organických látek, transformaci a následné snížení obsahu organických látek a vytvoření strukturálních změn ošetřovaného materiálu. Pro dosažení dobré konverze je zapotřebí dostatečná mikrobiální populace schopná provést konverzi, proto lze dle potřeby přidat ke stimulaci biologického rozkladu prostředek KOMPOSTIMUL, který obsahuje látky biologického původu. Je netoxický, nehořlavý, nevýbušný a netvoří nebezpečné výpary. KOMPOSTIMUL je schválen k používání Státním zdravotním ústavem a Ministerstvem zdravotnictví ČR. Biologická úprava odpadu probíhá jako aerobní proces. Pro dosažení dobré konverze organického materiálu musí být zajištěn vhodný poměr mezi uhlíkem a dusíkem (kolem 30-50:1), dostatečný obsah vlhkosti a přítomnost biotických prvků. Upravený odpad může být využíván jako technologický nebo rekultivační materiál nebo k výstavbě konstrukčních prvků skládky v zařízení producenta a bude splňovat požadavky pro příjem odpadu na příslušnou skupinu skládek dle příslušné třídy vyluhovatelnosti podle vyhl. Č. 294/2005 Sb., a popřípadě další podmínky pro ukládání odpadu na povrchu terénu dle přílohy č. 11 vyhl. 294/2005 Sb.

d/2 Technologie biodegradace Navezená zemina kontaminovaná ropnými látkami je zneškodňována biotechnologií off-site, jejíž obecný princip je popsán v této kapitole. Proces biotechnologické sanace zemin kontaminovaných ropnými látkami je založen na schopnosti určitých bakteriálních kmenů využívat přítomné uhlovodíky jako zdroj uhlíku a energie ke svému růstu. Tyto mikroorganismy tak rozkládají přítomné kontaminanty aerobní biochemickou drahou na oxid uhličitý a vodu. Rozklad organických látek pomocí mikroorganismů je součástí přirozeného koloběhu uhlíku v přírodě. Na stejném principu fungují i běžné biologické čistírny odpadních vod. Ropné a dehtové uhlovodíky však tvoří specifickou skupinu látek těžko degradovatelnou pro běžnou půdní mikroflóru. Úkolem bioasanačních technologií je 26


právě odbourání těchto obtížněji degradovatelných látek aplikací vhodných bakteriálních kmenů a podporováním růstu této mikroflóry v sanovaném materiálu. Důležitou vlastností těchto bakteriálních kmenů je jejich schopnost narušit hydrofóbní povrch kontaminantu. Bakterie totiž vylučují exoenzymy s amfipatickými vlastnostmi (tzv. surfaktanty) a zároveň narušují povrch kontaminantu mechanicky pomocí svých povrchových struktur. Samovolný biodegradační proces na sanovaných lokalitách je bez vnějších zásahů velmi pomalý především z následujících důvodů: • • • • • •

nízké pozadí původní mikroflóry nepřítomnost specifické mikroflóry se schopností rozkládat přítomné uhlovodíky nízká rozpustnost přítomných polutantů nehomogenní rozšíření polutantů nedostatek kyslíku nedostatek doplňkových živin Vhodným sanačním postupem je možno urychlit tento proces až o několik řá-

dů. Bakteriální kmeny implantované do sanačního procesu musí splňovat následující podmínky: • jedná se o běžné půdní bakteriální kmeny (v žádném případě nesmí jít o kmeny geneticky manipulované) • bakteriální kmeny jsou netoxické a nepatogenní a jejich užívání je schváleno Státním zdravotním ústavem a hlavním hygienikem ČR • přináší do sanovaného ekosystému enzymatický systém napomáhající rozkladu polutantů na oxid uhličitý a vodu; zároveň může napomáhat sanačnímu procesu zvýšenou exkrecí povrchově aktivních látek (surfaktantů) Metoda spočívá v maximálním zvýšení koncentrace mikroorganismů v sanovaném materiálu a tím znásobení jejich metabolické aktivity a schopnosti produkovat surfaktanty. Surfaktanty jsou povrchově aktivní látky bakteriálního původu, které umožňují převést málo rozpustné nepolární látky do vodného roztoku a usnadnit tak jejich následnou degradaci mikroorganismy. Kromě dotace minerálních hnojiv (pro zajištění optimálního poměru C : N : P) a aerace systému je intenzifikace biologické aktivity zajištěna aplikací bakteriálního preparátu schváleného SZÚ, přídavkem kompostu nebo kalů z ČOV do kontaminovaného materiálu, popř. přídavkem vedlejšího zdroje C (bod 3.2). Biotechnologie je odolná vůči chemickému znečištění a vůči těžkým kovům do určité koncentrace. Pracuje od pH 4 do pH 9. V dekontaminované zemině nebo v kalech se zvyšuje až 4x obsah biomasy, čímž je tento materiál velmi vhodný pro přípravu kompostů. Vlhkost zeminy by měla převyšovat 30% hm.. Teplota, při které probíhá bioproces velmi intenzivně, se pohybuje v rozmezí teplot cca 20-35° C, ale také v průběhu zimního období lze speciálním uspořádáním materiálu udržet aktivní bioproces. 27


Příprava bakteriálního inokula vždy začíná v mikrobiologické laboratoři pověřených odborných firem (DEKONTA, LIMEK, ECO – F Systém). Výsledkem několikafázového přísně kontrolovaného procesu je inokulum určené k zaočkování terénních biofermentorů nebo k naředění pro přímou aplikaci. Fermentace a příprava bioroztoku se provádí v blízkosti biodegradační plochy. Pro fermentaci jsou využívány nádrže o objemu cca 2 - 20 m3. Tyto nádrže jsou před aplikací biotechnologie vychlorovány, aby se udržela bakteriální čistota bakteriální násadby. Připravený bioroztok se aplikuje rozstřikem přímo na kontaminovaný materiál. Zemina se dále udržuje ve vlhkém stavu kropením dle potřeby. Toto ošetření nevyvolává žádné vyplavování materiálu mimo plochu. Pro dostatečný přívod vzdušného kyslíku potřebného k činnosti bakterií se materiál dle potřeby zpravidla 1x za měsíc provzdušňuje přeoráváním, rotavátorováním, kypření čelním nakladačem, apod. Vzhledem k tomu, že celý biodegradační proces je aerobní, nedochází při něm k uvolňování jakéhokoli zápachu. Velice málo intenzivní zápach může vzniknout na počátku procesu po navezení zemin a kalů, kdy dochází k uvolnění těkavých složek ropných produktů za běžné teploty ovzduší. Sanační proces na biodegradační ploše je průběžně monitorován řadou chemických a mikrobiologických analýz, které provádí určený dodavatel technologie (DEKONTA, LIMEK, ECO – F Systém). Na základě těchto analýz je rozhodováno o dávkování minerálních hnojiv, počtu reaplikací biopreparátu, nutnosti kultivace, příp. vlhčení materiálu. Jakmile koncentrace kontaminujících látek (ropných uhlovodíků) klesne pod stanovenou hodnotu, považuje se proces za ukončený. Zemina se z plochy sejme a odveze k následnému využití. Závěrečné vzorkování dekontaminovaného materiálu před jeho vyvezením zajišťuje akreditovaná laboratoř a na základě výsledků těchto rozborů zpracuje pověřená odborná firma (DEKONTA, LIMEK, ECO – F Systém) závěrečnou zprávu.

d/3 Technologie stabilizace Technologie mobilní solidifikační linky IVM 67-3-338 sestává z kontinuálního dvouvřetenového homogenizátoru pro mísení stabilizátu, šnekových podavačů s násypkami pro dávkování odpadů a sypkých stabilizačních přísad, vibračního třídiče pro ochranu podavače a homogenizátoru před vstupem materiálů o vyšší zrnitostní frakci. Součástí linky je dále samonosná ocelová konstrukce s manipulační plošinou se závěsnými prvky pro manipulaci a lištami pro posun po terénu. Součástí dodávky technologie jsou dále potrubní rozvody vody s příslušnými armaturami a regulační řadou, rozvody elektro a rozvaděč s ovládacím panelem. Technologické schéma solidifikační linky je patrné z následujícího obrázku. Základní popis jednotlivých technologických prvků je podrobně uveden v následujícím přehledu. Zařízení bude umístňováno podle potřeb provozovatele a to zejména v rámci složišť Řízené skládky Čáslav a provozoven společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

28


Obrázek č.6:

Technologické schéma mobilní solidifikační linky IVM 67-3-338

přísady sypké

přísady sypké

násypka 1 m3 (pol. č. 11)


šnekový podavač 2,2 kW


odpady sypké

odpady sypké

vibrační třídič 2 x 1,1 kW

násypka 1,6 m3 (pol. č. 9)



šnekový podavač 4 kW (pol. č. 2) čerpatelné odpady

záměsová voda

kontinuální homogenizátor 11 kW

solidifikát

29


Kapacitně linka může zpracovat 10 až 15 t stabilizátu za hodinu, tj. 80 -120 t stabilizátu za směnu při požadované vlhkosti stabilizátu 10 - 25%. Výsledným produktem na výstupu z mobilní solidifikační linky je stabilizát - odpad s omezenými negativními vlastnostmi, který na základě svých konečných vlastností je využíván k technologickému zabezpečení skládky (překryv odpadu, komunikace v tělese skládky, tvarování skládkového tělesa apod.), nebo skládkován na příslušné skládce a v případě překročení limitních koncentrací dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. je uložen na příslušné skládce. O zařazení výsledného produktu - stabilizátu (klasifikace jako kategorie „O“, resp. „N“) - rozhodne ve smyslu §7 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech na žádost provozovatele zařízení pověřená osoba, která zpracuje osvědčení, popř. sdělení dle §9 zákona o odpadech. V případě, že pověřená osoba zjistí, že výsledný stabilizát nemá žádnou nebezpečnou vlastnost, vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. Výsledný stabilizát pak je v rámci katalogu odpadů zařazen a evidován jako: 19 03 05 – stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04 – O 19 03 07 – stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 06 – O V případě, že pověřená osoba zjistí, že výsledný stabilizát má jednu nebo více nebezpečných vlastností, písemně sdělí tuto skutečnost provozovateli. Výsledný stabilizát pak je v rámci katalogu odpadů zařazen a evidován jako: 19 03 04 – odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný – N 19 03 06 – solidifikovaný odpad hodnocený jako nebezpečný – N Na základě výsledného zařazení stabilizátu pověřenou osobou pak je se vzniklým produktem nakládáno (využití odpadu k technologickým účelům, uložení na skládce, a jiné).

d/4 Dotřiďovací linka V rámci areálu skládky lze koncepčně uvažovat s výstavbou dotřiďovací linky na plastový a papírový odpad. Toto zařízení bude o kapacitě cca 10 tisíc t.rok-1. Na lince se základním stupněm automatizace budou dotřiďovány využitelné a obchodovatelné složky odpadu PET čirý, PET modrý, PET zelený, fólie, tvrdý plast, noviny, časopisy, karton, tetrapack. Základní návrh linky (představa) se skládá z těchto hlavních částí: Vynášecí zapuštěný vstupní dopravník, třídící dopravník, kabina s boxy s pohyblivými dny, sběrný dopravník zapuštěný, automatický kontinuální lis.

30


B.I.7.

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru:

2010

Předpokládaný termín ukončení realizace záměru: 2030 (uzavření skládky) 2060 (ukončení povinného monitoringu a následné péče)

B.I.8.

Výčet dotčených územně samosprávných celků

Město Čáslav

B.I.9.

výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Na rozšíření řízené skládky Čáslav budou vydána ještě tato rozhodnutí a stanoviska: a. Územní rozhodnutí - vydávajícím orgánem bude odbor výstavby a regionálního rozvoje Městského úřadu Čáslav (součástí budou stanoviska všech dotčených orgánů státní správy) b. Stavební povolení - vydávajícím orgánem bude odbor výstavby a regionálního rozvoje Městského úřadu Čáslav c. Změna integrovaného povolení – vydávajícím orgánem bude krajský úřad Středočeského kraje

31


B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda Plocha současného areálu skládky má rozlohu 18 ha. Uvažuje se s možným rozšířením o 15 ha na celkovou výměru 33 ha. Na základě nahlížení do katastru nemovitostí byly získány informace o pozemcích, které budou záměrem přímo dotčeny. Získaná data byla zpracována do níže uvedené tabulky. Trvalý zábor pozemků vzhledem k současnosti a realizovanému záměru bude činit: Tabulka č.1:

Dotčené pozemky - záměr rozšíření areálu skládky

číslo dle PK

výměra (m2)

1492 / 2

1 654

1493 / 2

2 492

1494 / 2

1 155

1495 / 2

1 320

1496 / 2

1 352

1497 / 2

1 137

2063 / 2 1498 / 2 1503 / 2

137 4 402 2 492

1512

5 770

1527

24 134 Jana Poloprutská, Věšínova 951/13, Strašnice Jan Kopecký, Lípová 1517, Čáslav-Nové Město 4 471 Miroslav Kopecký, Lípová 1491, Čáslav-Nové Město Jiřina Štemberová, Horky 40, Čáslav Jan Kopecký, Lípová 1517, Čáslav-Nové Město 2 406 Miroslav Kopecký, Lípová 1491, Čáslav-Nové Město

1528

1529

vlastníci Ing. Josef Hájek, Jeníkovská 997/18, Čáslav-Nové Město, 286 01 Ing. Milan Hobza a Helena Hobzová (SJM), K Bělidlu 56/4, Karlov, Kutná Hora 1 Ing. Milan Hobza a Helena Hobzová (SJM), K Bělidlu 56/4, Karlov, Kutná Hora 1 MUDr. Jiří Procházka, Makotřasy 17, Lidice, 273 54 Ing. Milan Hobza a Helena Hobzová (SJM), K Bělidlu 56/4, Karlov, Kutná Hora 1 Ing. Milan Hobza a Helena Hobzová (SJM), K Bělidlu 56/4, Karlov, Kutná Hora 1 město Čáslav Ing. Jan Havelka, Ke Klimentce 2103/18, Praha 5 Smíchov Ing. Jan Havelka, Ke Klimentce 2103/18, Praha 5 Smíchov Ladislav Dubský, Čáslav Jindřich Král, Čeplov 182, Čáslav

Jiřina Štemberová, Horky 40, Čáslav 1511/1

5 273

Ing. Marie Snížková, Tyršova 613, Čáslav-Nové Město

1510/2

1 014

Ing. Josef Hájek, Jeníkovská 997/18, Čáslav-Nové Město

1498/1

60719 město Čáslav

Celkem

119 928

Poznámka: Výměry ploch se týkají parcel s hrubým záborem, který bude upřesněn geodetickým oddělovacím elaborátem. 32


B.II.2. Voda Voda pro sociální i provozně-technologické účely je odebírána z veřejného městského vodovodu v Čáslavi v celkovém odebraném množství cca 1 000 m3 za rok. Toto množství je převážně využito pro sociální a hygienická zařízení v administrativní budově (šatna) a zbytek pro provozní a technologické účely (mytí techniky apod.). V rámci realizace záměru se nepředpokládá zvýšení nároků na odběr vody. Pitná voda je rovněž částečně dodávána v balené formě.

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Vzhledem k provozu některých zařízení na skládce (např. stabilizace, dekontaminace, reversní osmóza) vyžaduje skládka některé suroviny pro provoz: -vápno -písek -sláma -materiál pro podporu biodegradace -kyselina sírová pro provoz reversní osmózy -nafta pro provoz strojů (buldozer, kompaktor atd.)

Během provozu jsou vstupní „surovinou“ nebezpečné a ostatní odpady uvedené v provozním řádu zařízení. V následující tabulce je uveden přehled nejvýznamnějších odpadů uložených na skládce dle množství a katalogových čísel odpadu za posledních několik let.

Tabulka č.2: Množství [t] Kód odpadu 17 05 03 20 03 01 19 03 04 19 13 02 10 09 08 19 13 05 17 05 04 01 05 99 17 01 02 17 01 06 17 01 01 19 13 01 19 08 13 17 05 08 19 12 12 10 11 14 19 08 05 17 09 04 15 01 06 17 09 03

2 002

Přehled hlavních druhů odpadů (r.2002 – 2006) 2 003

35 853 19 740 48 711

9 951 21 060

4 262 11 832 3 743 2 438 1 805

6 551 4 112 1 357 2 636 1 842

2 004 38 730 20 705 13 008 23 270 24 772 11 321 4 717

2 005 84 872 31 677 13 271 28 435 9 177 3 081 2 396 4 236 2 278

3 456 5 204

3 258 3 049 2 635 2 305 2 231 1 744 1 393

celkem 169 407 93 181 74 990 51 704 24 772 20 498 18 611 11 832 10 252 8 032 6 719 5 298 5 204 3 258 3 049 2 635 2 305 2 231 1 744 1 393

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Směsný komunální odpad Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 01 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Kaly ze sanace podzemní vody obsahující nebezpečné látky Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Odpady jinak blíže neurčené Cihly Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky Beton Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 Kaly z leštění a broušení skla neuvedené pod číslem 10 11 13 Kaly z čištění komunálních odpadních vod Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Směsné obaly Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky

Pro provoz skládky je potřeba materiál pro překryv zhutněných vrstev odpadů dle technologického postupu ukládání odpadu. K tomuto účelu jsou využívány přednostně odpady vzniklé např. při stabilizaci odpadů nebo biodegradaci. 33


Během rekultivace skládky budou na povrchu používány izolační a rekultivační vrstvy a následně kulturní zeminy, na které bude vysazena zeleň. Pro provoz strojů, mechanizace, autoparku apod. v rámci celého záměru jsou využívány suroviny pro jejich údržbu a provoz, např. oleje, pohonné hmoty, brzdové kapaliny. Energetické zdroje: Elektrická energie Přívod elektrické energie je zajištěn z místní trafostanice. Není předpokládána úprava stávající trafostanice. Plyn Plynofikace není uvažována. Teplo Zdrojem tepla jsou elektrické přímotopy. Pohonné hmoty K čerpání pohonných hmot dochází v pronajaté čerpací stanici v areálu.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Z hlediska silniční dopravy se počítá s využitím stávajících komunikací. Příjezd ke skládce je realizován po účelové komunikaci napojené na křižovatku silnic II/337 a II/339. Příjezd ze severní části je možný pouze pro osobní automobily po místní komunikaci v ulici Emila Picka. Vnitroareálové komunikace jsou jednopruhové s panelovým, živičným nebo štěrkovým krytem, šířky 4 m. Případné další vnitroareálové komunikace budou zřizovány dle potřeby převážně jako dočasné. Dopravní zatížení silniční dopravou v souvislosti s dovozem a odvozem odpadů (nákladní a osobní automobily) je 30 lehkých nákladních automobilů do 3,5 t (za 8 hodin), 70 těžkých nákladních automobilů nad 3,5 t (za 8 hodin) a 80 osobních automobilů. Nároky na elektrickou energii a sítě Pro provozní účely byla v minulosti realizována přípojka z vysokonapěťového vedení 22 kV. Maximální současný příkon 70 kW s tím, že do výhledu bude třeba počítat s 230 kW. Vytápění provozních prostor je elektrické, po ověření využitelnosti bioplynu pro energetické účely může být tento zdrojem vytápění. Areál skládky je napojen na telefonní síť. 34


B.III.

ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší Jako samostatná součást dokumentace o posuzování vlivů na životní prostředí je k dispozici Rozptylová studie 2010 z níž vyjímáme: Rozptylová studie 2010 (více viz. příloha č. 15) Výpočet rozptylové studie byl realizován pomocí software SYMOS´97 - verze 2006, který je určen pro modelování znečištění ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Pomocí rozptylové studie byla z následujících zdrojů znečišťování ovzduší vyčíslena imisní zátěž území pro polutanty suspendované částice PM10, oxid dusičitý NOx, oxid uhelnatý CO, benzen C6H6, sirovodík H2S a těkavé organické látky VOC vyj. jako TOC. V následující tabulce jsou presentovány emise z definovaných plošných a bodových zdrojů.

číslo zdroj 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

PM10

NOx

CO

benzen

H2S

VOC

[g/hod]

[g/hod]

[g/hod]

[g/hod]

[g/hod]

[g/hod]

-

-

-

8,7

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

114,15

-

-

-

-

-

0,16

0,023

1,09.10-4

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

42,5

55,3

24,3

-

350

105

0,4

-

-

175

52,5

0,2

-

-

Skládka odpadů 136,986 Plocha pro biolo2 800 gickou úpravu odpadů Dekontaminační 2 800 plocha Stabilizační linka 336 Pojezdy mechani0,036 zace Recyklační linka 4 800 Kypy 57,1 Recyklace pneu4,5 matik Bioplynová stanice Motor mobilní dr7 tičky Motor recyklace 3,5 pneumatik

35


Dále jsou uvedeny údaje o emisích jednotlivých polutantů způsobených dopravou, která je vyvolaná investičním záměrem, rozčleněné na jednotlivé úseky:

úseky komunikace Výjezd ze skládky x účelová komunikace Účelová komunikace směr II/337 II/337 směr Močovice II/337 směr Čáslav centrum Účelová komunikace směr ulice Emila Picka

oxid dusičitý g/km/den

oxid uhelnatý g/km/den

benzen g/km/den

PM10 g/km/den

356,534

613,446

3,282

39,822

343,710 206,226 132,714

575,726 345,436 223,385

3,058 1,835 0,804

39,782 23,869 12,438

12,824

37,720

0,224

0,040

Výpočet byl proveden pro 961 bodů pravidelné sítě v zájmovém území o rozloze 9 km2. Výpočet byl rozšířen ještě o dalších 10 referenčních bodů. Vypočítaný příspěvek k imisní zátěži je zpracován v tabulkové formě pro tyto referenční body. Výsledky jsou uvedeny v Rozptylové studii 2010 (více viz. příloha č. 15). Pro interpretaci vypočtených hodnot jednotlivých polutantů je nutno zdůraznit, že se jedná o modelové hodnoty škodlivin. Tyto hodnoty byly vyčísleny pro nejhorší rozptylové podmínky, tzn. pro třídu stability ovzduší 1 a pro rychlost větru 1,5 m/s při směru větru daném v tabulce uvedené v kapitole č.7. Dále, že emise z provozu posuzovaného zdroje znečišťování ovzduší, byly vyčísleny na základě emisních faktorů, a tudíž představují maximální možné emise.

Zdroj tepelné energie není zdrojem emisí Zdrojem tepelné energie je elektřina. V budoucnosti se uvažuje o využití jímaného bioplynu ze skládky.

B.III.2. Odpadní vody V areálu skládky vzniká několik druhů odpadních vod s rozdílným způsobem odvádění a čištění. K likvidaci průsakových vod z tělesa skládky slouží zařízení reversní osmóza. Skládka vlastní rozhodnutí na vypouštění odpadních vod do vod povrchových. K dispozici je záložní nádrž s objemem cca 1 000 m3.

Tabulka č.3:

Druhy a množství odpadních vod

Druh odpadní vody

Množství (m3/rok)

průsakové (výluhové) vody ze skládky zaolejované vody z mycí rampy a z dílen splaškové vody z provozních objektů dešťové vody z komunikací a z provozcelkem

15 000 20 500 5 000 20 520 36


Koncentrací znečištění i množstvím jsou nejzávažnější průsakové vody z jednotlivých složišť. Množství těchto vod závisí na mnoha faktorech a je obtížně stanovitelné. Průsakových vod bude přibývat od počátečního (prakticky nulového) množství po uvedenou empiricky stanovenou hodnotu 36 000 m3/rok, odpovídající cílovému objemu skládky. Vody jsou zachycovány drenážním systémem a přiváděny do kontrolních jímek. Kontrolní jímky umožňují svým uspořádáním separování průsakových vod ze složišť A, B a C. Systém umožňuje především kontrolu množství a složení průsakových vod před vstupem do reversní osmózy. Smyslem zpětného čerpání je omezení a regulace množství koncentrovaných průsakových vod. Splaškové odpadní vody od cca 50 zaměstnanců skládky v denním průměrném množství 2 m3/den jsou odváděny do odpadní jímky (septiku) a vyváženy na místní ČOV. Zaolejované vody z dílen a z mycí rampy jsou produkovány přerušovaně a nepravidelně. Tyto odpadní znečištěné vody jsou dle potřeby odváženy na smluvní ČOV. Čtvrtým druhem odpadních vod jsou dešťové vody ze zpevněných manipulačních ploch provozního dvora. Jejich množství je odvozeno z průměrných dešťových srážek a z plošné výměry zpevněných ploch a představuje cca 5 000 m3/rok. Součástí vodního hospodářství skládky je retenční nádrž, kterou lze využít jako reservoár vyčištěných skládkových vod či povrchových vod pro havarijní situace. Nádrž je vybudována jako zemní objekt v sousedství čistíren skládkových odpadních vod. Celkový obsah nádrže je 645 m3. Nádrž je opatřena bezpečnostním přelivem. Průzkumem ověřený směr odtoku podzemních vod mělkého oběhu je orientován k severozápadu, kde navazuje na tok Klejnárky. Klejnárka není tedy navrhována jako přímý recipient vyčištěných odpadních vod, nepřímo však tuto funkci bude plnit. Zachycené kaly z čištění průsakových vod (z RO) budou ukládány do příslušného složiště skládky. Kaly ze sedimentační nádrže budou ukládány též do příslušného složiště skládky. Vnější srážkové vody z extravilánu skládky jsou zachyceny sběrným obvodovým příkopem, sledujícím vnější obvod zemní hráze skládky. Příkop spolu s hrází vyloučí vniknutí vnějších vod do areálu skládky a především do prostoru složišť. Vzhledem k malému plošnému rozsahu povodí nebylo množství extravilánových vod vyčísleno. Konečným recipientem těchto vod je Klejnárka. Jejich případné čištění není zdůvodnitelné.

Tabulka č.4:

Stanovené hodnoty pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových

Ukazatel

Přípustná hodnota

pH CHSK N-NH4

6-8 10 40

37


Obrázek č.7:

Provozní schéma nakládání s odpadními vodami

Složiště C

Složiště B

Spojovací a kontrolní šachta

Složiště A



externí ČOV kontrolní jímka

kontrolníjímka

kontrolníjímka

kontrolníjímka

kontrolníjímka

kontrolníjímka

Reverzní osmóza

Permeát do vodoteče

Koncentrát Administrativní budova

Mycí rampa Usazovací jímka na povrchové vody

Splaškové vody externí ČOV

Akumulační jímka

LEGENDA: skládkové vody – vody z mytí aut – splaškové vody – povrchové vody –

septik

Gravitační sorpční odlučovač

Kaly Sedimentační jímka

Výluhové vody ze skládky jsou sledovány v rámci monitoringu podzemních vod. Vzorky výluhových vod jsou odebírány ze 3 záchytných jímek, označených A, B, C. Výsledky analýz výluhových vod jsou uvedeny v příloze, podrobnější hodnocení lze nalézt v ročních zprávách o monitoringu. Veškerá výše citovaná zařízení pro nakládání s odpadními vodami jsou již realizována a měla by plně pokrýt potřeby i zamýšleného záměru.

38


B.III.3. Odpady Odpady vznikající při provozu Vzhledem k tomu, že součástí záměru je zařízení ke zpracování odpadů, bude množství odpadů pocházejících z provozu a odvážených mimo lokalitu minimální. Odpady vzniklé v rámci realizace záměru budou zpracovávány přímo na místě (v rámci již provozovaných zařízení). Množství vlastní produkce odpadů je evidováno v centrální evidenci odpadů AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (program EVI, INISOFT), z které uvádíme následující:

Kat. odp.

Tabulka produkce odpadů

č. odp.

Tabulka č.5:

Název druhu odpadu

80317 Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky 130206 Syntetické motorové, převodové a mazací oleje 130503 Kaly z lapáků nečistot Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí 150202 tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 160601 Olověné akumulátory 190304 Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný 190702 Průsaková voda ze skládek obsahující nebezpečné látky 190805 Kaly z čištění komunálních odpadních vod 191301 Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky 191302 Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 01 200101 Papír a lepenka 200139 Plasty 200301 Směsný komunální odpad

Tabulka č.6: Kat.číslo odpadu (pořadí podle hmotnosti očekávané produkce)

2003 0,04 -

2004

N

0,03

0,26

N N N O N O O O O

0,01 1 842,00 0,13 0,05 -

13 007,72 20,00 24,00 3 455,78 23 269,70 0,14 0,04 0,80

0,02 0,14 1,02

Produkce Název druhu odpadu

191301

Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky

190702 130503

Dův. Prod.

Potenc. rizika

Opatř.

Oček. Prod. 2010

[t/rok] 2003

Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný

80317 130206 160601

N N N

Tabulka očekávané produkce

190304

150202

Produkce [t/rok]

2004 -

13 007,72

specifická činnost - stabilizační linka

H4, H5

0

15500

1 842,00

3 455,78

specifická činnost - biodegradační plocha

H13

0

5000

Průsaková voda ze skládek obsahující nebezpečné látky

-

20,00

20

Kaly z lapáků nečistot Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky Syntetické motorové, převodové a mazací oleje Olověné akumulátory

-

H4, H14

0

1,02

specifická činnost - reversní osmóza, čištění skládkových vod mycí rampa, autoprovoz

H4, H13, H14

0

2

0,03

0,26

autopark, dílny, specifická činnost - sanace

H4, H13, H14

0

0,2

0,04 0,01

0,02 0,14 -

dílny, šatny, kanceláře, atd. autopark autopark

H14 H6, H14 H8, H13, H14

0 1 1

0,04 0 0

Při provozu komplexního centra budou odpady upravovány tak, aby co největší část mohla být znova využita jako surovina. Odpady spalitelné a druhotně využitelné budou předávány k odstranění či využití jiné oprávněné osobě, zbývající odpady budou odstraňovány skládkováním, dekontaminací, biologickou úpravou nebo stabilizací v místě.

39


B.III.4. Ostatní a. Hluk Z hlediska možného ovlivnění prostředí hlukem a vibracemi se výrazněji projeví výstavbová fáze areálu skládky, než vlastní provoz. Při výstavbě, i když je rozdělena do řady etap, se bude kumulovat doprava zejména těsnícího a konstrukčního materiálu do krátkého časového úseku a bude představovat zvýšený dopravní obrat, který ale nepředstavuje výraznější nárůst od denního normálu návozů. Poznámka: Při výstavbě řízené skládky se prováděla hluková studie, která je součástí dokumentace z KHS Kutná Hora, v současnosti je uložena v archivu. Bodové zdroje hluku stávající Pro hutnění a úpravu skládky jsou používány následující mechanizmy - kompaktor KOMATSU WF450, dozér KOMATSU D65PX a kolový nakladač KOMATSU WA85. Vzhledem ke krátkým trajektoriím pohybu je možno tyto stroje považovat za bodové zdroje hluku.

Bodové zdroje hluku předpokládané Jedná se o strojní mechanizmy, s jejichž provozem je uvažováno v rámci rozšíření a přeměny skládky na centrum komplexního nakládání s odpady. Bude se jednat o mobilní zařízení jiných provozovatelů. - zařízení na zpracování stavebních odpadů - štěpkovač dřevního odpadu - vzduchotechnická zařízení, která jsou součástí třídící linky - bioplynová stanice a kogenerační jednotky pro spalování bioplynu

Plošné zdroje hluku předpokládané Nahrazují vyzařování akustické energie obvodovými stěnami a střešním pláštěm uvažovaného objektu třídicí linky. Zdrojem hluku v hale jsou veškerá technologická zařízení. Liniové zdroje hluku Doprava komunálního odpadu je na skládku zajišťována pomocí nákladních automobilů a traktorů s přívěsem zejména po komunikaci II. třídy č. 337 Čáslav Močovice. Od křižovatky silnic II/337 a II/339 je areál odpadového hospodářství napojen účelovou komunikací. Uvnitř areálu je doprava zajištována po vnitřních zpevněných komunikacích. Navýšení dopravy v důsledku rozšíření a přeměny řízené skládky na centrum komplexního nakládání s odpady bude postupné spolu se zaváděním jednotlivých technologií na recyklaci a zpracování odpadů. Například z provozu třídící linky lze uvažovat odvoz setříděného odpadů v objemu 13 tis. tun/rok, který bude zajišťován kamionovou dopravou. Lze předpokládat i růst osobní dopravy z důvodů zavedení dvousměnného provozu třídící linky. Odhad konečného růstu dopravy v roce 2030 lze předpokládat 30 % ve vztahu k současným intenzitám všech druhů vozidel souvisejících s provozem řízené skládky 40


Blíže je hluková situace záměru popsána v akustické studii z období prosince-ledna 2010 – viz. příloha č. 12.

Vliv záměru na životní prostředí ve vazbě na vibrace lze hodnotit jako málo významný, místního charakteru a pouze občasný a pomíjející (příjezd a odjezd automobilů). Záměr nebude mít jakýkoliv vliv na chráněné vnitřní prostory staveb.

b. Záření radioaktivní, elektromagnetické Měření radioaktivity nebylo prováděno. Výskyt radioaktivity se nepředpokládá. Provozní řád ukládání radioaktivních odpadů neumožňuje. Žádná z technologií zavaděných v rámci realizace záměru není zdrojem neionizujícího záření.

c. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Přehled hlavních druhů nebezpečných látek, se kterými bude na lokalitě nakládáno: -

látky na bázi ropných uhlovodíků – nafta, benzin, mazací a jiné oleje nebezpečné odpady dle schváleného provozního řádu chemikálie potřebné na stabilizaci nebezpečných odpadů kovy - Zn, Cd, Ag, Au apod. freony

Možné příčiny havárií : -

lidský faktor - selhání obsluhy únik škodlivých látek (pohonné hmoty a jiné technické kapaliny) ze stavební a těžební mechanizace a z dopravních prostředků nekvalitní provedení izolace dna skládky a jímky průsakových vod nebo její narušení neprovádění pravidelné kontroly a údržby provozovaných zařízení přerušení dodávky elektrického proudu, porucha elektrických rozvodů a zařízení přírodní katastrofa (přívalové deště, sesuvy, eroze)

Dopady na okolí : -

kontaminace zemin kontaminace podzemních a povrchových vod zhoršení kvality ovzduší emisemi znečišťujících látek (zejména při požáru) poškození lidského zdraví, v extrémních případech ztráty na životech poškození ekosystémů znehodnocení majetku požár, výbuch s výše zmíněnými následky 41


Preventivní opatření : -

dodržování technologických postupů při výstavbě všech objektů dodržování všech právních předpisů týkajících se provozovaných zařízení a činností dodržování provozního řádu jednotlivých zařízení zpracování a schválení havarijních řádů pravidelné kontroly funkčnosti všech zařízení pravidelná školení personálu zavedení systémů řízení zaměřených na ochranu životního prostředí

B.III.5. Doplňující údaje Terénní úpravy, které budou prováděny v rámci realizace záměru, budou probíhat v souladu se zpracovanou studií „Skládka Čáslav – Studie rozvoje a rekultivace“ (Ing. Jiří Jílek, HYDRO-NATUR, únor 2006). Realizací záměru rozvoje a rekultivace skládky Čáslav nedojde k významnému zásahu do pozitivních hodnot krajinného rázu a tím snížení estetické a přírodní hodnoty místa či oblasti krajinného rázu (více viz příloha č. 14, Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz – včetně vizualizace).

42


ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ a. Územní systém ekologické stability (ÚSES) V blízkém okolí lokality se nachází regionální biokoridor „Vrabcov – Mednický potok“ (RK 1338), který je v daném místě tvořen údolní nivou potoka Klejnárky s doprovodnou a břehovou zelení. Číslo

Název

1338

Vrabcov-Mednicky potok KU,LO,MT,NI

Obrázek č.8:

Typy ekosystémů

Regionální biokoridor „Vrabcov – Mednický potok“

43


b. Zvláště chráněná území a Natura 2000 Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Lokalita včetně blízkého okolí se nenachází ve zvláště chráněném území (velkoplošná a maloplošná chráněná území).

c. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Lokalita včetně blízkého okolí se nenachází v CHOPAV.

d. Natura 2000 Soustava Natura 2000 je v České republice tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Lokalita ani její blízké okolí neleží v žádném z těchto definovaných prvků navržených území Natura 2000.

e. Významné krajinné prvky (VKP) Plocha rozšíření skládky se primárně žádného z významných krajinných prvků vyskytujících se v jejím okolí nedotýká. Nejbližším VKP je ne jihovýchodě vodní tok Měděnice a na ní založený rybník Zámek, včetně údolní nivy. Prostor rozšíření skládky nekontaktuje žádný z těchto VKP ani strukturou geologického podloží. V severním až severozápadním směru se ve vzdálenosti cca 100 – 150 metrů nalézá linie VKP Klejnarka a její údolní niva. Ani zde k přímému kontaktu areálu rozšířené skládky s VKP nedojde, f. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Lokalita se nachází mimo kulturní památky a chráněné archeologické lokality. g. Kontaminace geoprostředí V dokumentaci EIA z r. 1993 se uvádí, že podle sdělení stavebního úřadu jsou podzemní vody kontaminovány ropnými látkami z blízké trasy produktovodu. Tuto informaci potvrdil i inženýrsko-geologický průzkum prováděný v roce 1992 pro lokalizaci skládky. V souvislosti se sledováním průběhu kontaminace podzemních vod ropnými látkami byly již dříve provedeny pozorovací vrty HJ 107 a HJ 108 ve vzdálenosti 300 a 350 m od okraje navrhované skládky.

44


C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASTNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II.1. Ovzduší a. Klimatické faktory Zájmová lokalita se nachází v teplé klimatické oblasti T2 (Quitt, 1975). Oblast T2 je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, přechodné období je zde velmi krátké, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Tabulka č.7:

Klimatické charakteristiky

Charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

T2 50 až 60 160 až 170 100 až 110 30 až 40 -2 až -3 18 až 19 8 až 9 7 až 9 90 až 100 350 až 400 200 až 300 40 až 50 120 až 140 40 až 50

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny normály měsíčních průměrných teplot vzduchu z let 1961 – 1990 pro stanici Čáslav. Hodnoty jsou uvedeny ve °C/měsíc. Průměrná roční teplota vzduchu je 8,1 °C.

Tabulka č.8:

I. -1,7

II. -0,7

Normály průměrných teplot vzduchu 1961 až 1990 – Čáslav

III. 3,2

IV. 7,9

V. 13,1

VI. 15,9

VII. 17,7

VIII. 16,8

IX. 13,3

X. 8,3

XI. 3,5

XII. -0,2

Z hlediska množství srážek vykazuje Čáslav následující hodnoty normálu měsíčních úhrnů srážek z let 1961 – 1990. Hodnoty jsou uvedeny v mm/měsíc. Normál ročního úhrnu srážek dosahuje 590 mm. 45

Dokumentace dle příl. č.4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady Tabulka č.9:

I. 32

II. 28

Normály úhrnů srážek 1961 až 1990 - Čáslav

III. 32

IV. 43

V. 63

VI. 69

VII. 80

VIII. 73

IX. 49

X. 45

XI. 35

XII. 36

Nejvyšší srážky zaznamenáváme v červenci. Nejvíce srážek spadlo v roce 1915 a to 809 mm a na srážky nejbohatším měsícem byl červenec 1938, kdy spadlo 191 mm. Za jediný den byly zaregistrovány v okolí Čáslavi největší srážky 13. června 1924, kdy spadlo 66,4 mm. Za rok prší v okolí Čáslavi v průměru 156,9 dne, nejčastěji v červenci (14,0 dne) a nejméně v září (11,1 dne). Vydatnější srážky nad 1 mm má však jen 105,0 dne, nejvíce takových dnů má opět červenec (10,6 dne) a nejméně únor (7,3 dne). Silné srážky s 10 mm a více má v okolí Čáslavi 14,0 dnů. Převážně se vyskytují v teplém ročním období.

Tabulka č.10:

I. 9,7

II. 8,0

Tabulka č.11:

I. 13,7

II. 12,0

Tabulka č.12:

I. 9

II. 13

Tabulka č.13:

I. 46

II. 44

Průměrný počet dnů se sněžením 1961 až 1990 - Čáslav

III. 5,9

IV. 2,5

V. 0,5

VI. 0

VII. 0

VIII. 0

IX. 0

X. 1,0

XI. 3,3

XII. 8,0

X. 0,2

XI. 1,5

XII. 8,8

IX. 0

X. 0

XI. 0

XII. 5

IX. 0

X. 14

XI. 10

XII. 23

Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou 1961 až 1990 - Čáslav

III. 5,1

IV. 0,3

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

Průměr měsíčních maxim výšky sněhové pokrývky v cm

III. 8

IV. 0

V. 0

VI. 0

VII. 0

VIII. 0

Absolutní maximum výšky sněhové pokrývky v cm

III. 43

IV. 11

V. 0

VI. 0

VII. 0

46

VIII. 0


b. Větry V souvislosti s rozvíváním komunálního odpadu do okolí skládky, ale i z hlediska rozptylu obtěžujících pachů, jsou významné údaje o větrném proudění.

Obrázek č.9:

Výkon větru

Největší četnost mají větry z jižních směrů s celkovou četností 33/3 %. Další nejčetnější jsou větry severozápadních směrů s četností kolem 24,7 % (viz větrná růžice) . Tabulka č.14:

S 7,5

Průměrná četnost směru větru (v % všech pozorování)

SV 4,6

V 3,3

JV 14,6

J 18,5

47

JZ 15,0

Z 12,8

SZ 14,6

calm 9,1

Dokumentace dle příl. č.4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady Obrázek č.10: Větrná růžice

K úvahám o možnosti rozvívání komunálního odpadu do okolí a zejména ke stanovení míst ohrožených působením obtěžujících pachů prašného i plynného znečištění ovzduší je významná znalost četnosti směrů větru s vyšší rychlostí větru. Tabulka č.15:

S 3,4

0

Průměrná četnost směru větru pro sílu 2 Beuforta (v % všech pozorování)

SV 2,3

V 1,5

JV 9,9

J 10,4

JZ 10,2

Z 9,3

SZ 9,9

Slabší větry způsobující zejména přenášení obtěžujících pachů jsou z hlavního převládajícího jihozápadního směru s celkovou četností 20,6 %. Další nejčetnější jsou slabší větry ze západoseverozápadu s četností kolem 19,2 %. Důležité z hlediska šíření pachů je i jejich zastoupení v teplé a chladné části roku – v letním období převládají větry ze západoseverozápadu (cca 23,5 %), větry jihojihozápadní jsou zastoupeny jen asi 15 %. Z uvedeného vyplývá i pravděpodobnost ohrožení obtížnými pachy v méně příznivém letním období v celém návětrném prostoru města Čáslavi. Příznivější je zimní situace, kdy jihojihozápadní větry přesahují 27,5 % četnosti (spolu s větrem jihovýchodním jsou zastoupeny skoro 40 %), větry západních směrů tvoří jen 17,5 %.

Tabulka č.16:

S 0,1

0

Průměrná četnost směru větru pro sílu 5 Beuforta (v % všech pozorování)

SV 0

V 0,1

JV 1,8

J 1,8

JZ 1,6

Z 1,3

SZ 0,5

Silnější větry způsobující zejména rozvívání komunálního odpadu převládají z jihojihovýchodního směru četnosti kolem 3,6 % všech pozorování. 48


Zastoupení silnějších větrů je podstatně výraznější v zimě 1 %), přičemž (v létě z uvedených hlavních směrů jen necelé větry jižního kvadrantu mají četnost skoro 10 %, západní a severozápadní jen 3 %.

c. Kvalita ovzduší Nejbližší monitorovací stanicí kvality ovzduší je stanice ČHMÚ v Kutné Hoře (kód lokality SKUH). Jedná se o stanici umístěnou na mírně svažité ploše na školním pozemku v sídlišti na okraji města. Stanice se nachází severozápadně od skládky Čáslav ve vzdálenosti cca 10 km. V registru znečišťovatelů ovzduší je zaznamenána následující informace o zdroji.

49


50


C.II.2. Voda Hydrogeologické poměry lokality a jejího okolí nevytvářejí natolik příznivé podmínky pro jímání vod, aby došlo k jejich využívání k hromadnému zásobování pitnou vodou. V území nebyly evidovány žádné vývěry, ani jiná zařízení pro jímání podzemních vod. Nejbližším využívaným zdrojem vody je studna u objektu živočišné výroby u Klejnárky, ve vzdálenosti 350 m od posuzované skládky. Posuzovaná lokalita skládky je situována v oblasti krystalických břidlic, překrytých pleistocénními hlínami erozně akumulačního údolí, ústícího do aluviální nivy Klejnárky. Kvartérní sedimenty, které tvoří v zájmovém území téměř souvislý pokryv, jsou hydrogeologicky velmi důležité. Společně s deluviofluviálními uloženinami tvoří v závislosti na reliéfu významnější kolektor podzemních vod. Podle hydrogeologické rajonizace území s mělkým obzorem podzemní vody náleží k typu s erozním doplňováním zásob, s nejvyšší hladinou podzemních vod a s největší vydatností v květnu a červnu.

Základní charakteristika hydrogeologického rajónu : ID hydrogeologického rajonu: Název hydrogeologického rajonu: Plocha hydrogeologického rajonu : Oblast povodí: Hlavní povodí: Skupina rajonů: Geologická jednotka: Litologie: Hladina: Typ propustnosti: Transmisivita: Mineralizace: Chemický typ:

6531 Kutnohorské krystalinikum 816,75 km2 Horní a střední Labe Labe Krystalinikum Českomoravské vrchoviny Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika převážně metamorfity volná puklinová -4

nízká <1.10 m2/s 0,3-1 g/l Ca-Mg-HCO3-SO4

Specifický odtok podzemních vod se pohybuje v průměru mezi 0,3 až 0,5 1.s1 .km2. Lokalita skládky ani její širší zájmové území není součástí žádného vodohospodářsky významného nebo chráněného území (CHOPAV, povodí vodárenského toku, PHO apod.).

51

Dokumentace dle příl. č.4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady Obrázek č.11: Výřez z vodohospodářské mapy

Po hydrologické stránce náleží lokalita skládky do povodí Klejnárky (1-04-01014), která ústí do Labe u Starého Kolína. V povodí 1-04-01-004 je Klejnárka významným tokem ve smyslu vyhlášky MZE č. 470/2001 Sb. V profilu Hejdov (tj. pod skládkou) má Klejnárka povodí 119,9 km2, s průměrným (odvozeným) ročním průtokem 0,475 m3/s a s 355-denním průtokem cca 0,033 m3/s. Čistota toku charakterizovaná třídou čistoty je udávána v 1. a 2. třídě (HEIS VUV, Jakost vody v tocích v letech 2003-2004). Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. spadá povodí Klejnárky do následujících kategorií vod: Klejnárka horní – lososová voda; Klejnárka dolní a Vrchlice – kaprová voda. Pro účely skládky není a nebude odebírána z toku Klejnárky žádná voda. Zájmová lokalita se nenachází v zátopovém území. Využívání podzemní a povrchové vody Nejbližší využívané zdroje podzemní vody od skládky Čáslav se nacházejí severovýchodně od města Čáslav. Lokalizace těchto zdrojů a jejich ochranných pásem je zřejmá z následující situace.

52

Dokumentace dle příl. č.4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady Obrázek č.12: Zdroje podzemní vody a jejich ochranná pásma

V povodí Klejnárky, ve kterém je situována skládka Čáslav, nejsou evidovány žádné odběry povrchové vody pro lidskou spotřebu.

53


C.II.3. Půda Dotčené pozemky náleží v katastru obce Čáslav, z hlediska kvality ZPF, k méně kvalitním (zemědělská výrobní oblast řepařská - Ř1). Číselný kód následujících bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) znamená, že jde o: •

3.08.10 černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké

•

3.10.10 hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké, s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem půd.

Lokalita skládky, manipulační prostor, příjezdová komunikace a pásmo hygienické ochrany (v jeho rámci se předpokládá vybudování ochranné hrázky a zeleného polyfunkčního pásu) budou znamenat trvalý zábor půdy, bez možnosti jejího navrácení původním účelům, tedy zemědělskému hospodaření.

C.II.4. Geofaktory životního prostředí a. Geomorfologická pozice Geomorfologicky náleží území provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Středolabská tabule, podcelku Čáslavská kotlina a okrsku Ronovská kotlina (http://geoportal.cenia.cz). Nadmořské výšky terénu v místě skládky včetně jejího rozšíření se pohybují od 235 do 267 m n.m. Sklon území je orientován k severovýchodu a postupně se stáčí severozápadním směrem do oblouku říčky Klejnárky. Nejkratší vzdálenost okraje (oplocení) skládky od vodního toku je cca 200 m ve směru spádu. Povrch území tvoří zemědělská půda, oddělená od Klejnárky pobřežním pásem vzrostlé doprovodné vegetace. Vůči městu Čáslavi je lokalita částečně odcloněna nevýrazným ploše oblým protáhlým hřbetem, tvořícím výběžek dílčí rozvodnice mezi Žákovským potokem, resp. Brslenkou, a Klejnárkou. Rozvodnice probíhá v linii silnice Čáslav-Krchleby, v blízkosti skládkové lokality (křižovatka silnic Čáslav-Krchleby-Močovice) leží 258 m n.m., severovýchodním směrem klesá na 250 m (podél polní cesty) a pokračuje dále k severu do prostoru Budína (nad silnicí na Kutnou Horu). Rozvodnicový hřbet tvoří předěl mezi úpadem, kde se nachází skládka, a městem Čáslaví a dále sídly Krchleby a Žáky. Ve směru k Močovicům a Třebešicům je terén skládky více méně otevřený a pozvolna přechází do údolí Klejnárky. Vzhledem k minimálním sklonům a celkové energii reliéfu není povrch nijak výrazně ohrožen vodní erozí. V důsledku nedostatku zeleně ve volné krajině, ke klimatickým podmínkám, půdním poměrům a dalším faktorům jsou orné půdy potenciálně ohroženy větrnou erozí.

54


b. Geologické poměry Lokalita je součástí Čáslavské kotliny, tvořené převážně turonskými slínovci, písčitými slínovci a částečně horninami kutnohorského krystalinika a moldanubika. Prostor skládky je umístěn do ploché rozsáhlé deprese charakteru erozně akumulačního údolí. Výjimku tvoří východní část s charakterem erozně denudačním. Geologická stavba zájmového území je budována dvěma hlavními formacemi Kutnohorským krystalinikem a Českou křídou s příkrovem kvartéru. Kutnohorské krystalinikum tvoří dvojslídné svory až svorové ruly. Křídové sedimenty jsou tvořeny cenomanskými pískovci, slepenci, jílovci a spodnoturonskými slínovci a písčitými slínovci. Styk křídových hornin s podložními horninami krystalinika je převážně transgresivní. Z vyhodnocených geologických průzkumů je patrný nedodržený sled běžně ukládaných vrstev se změněnou superpozicí. Slínové vrstvy se např. dostávají do nadloží pleistocenních terasových a svahových sedimentů a zároveň do podloží sprašových hlín. Uložení slínů je tedy synsedimentární a slinitá vrstva je pleistocenního stáří. Za křídové sedimenty v původním uložení lze pokládat jílovce až prachovce a spongilitové pískovce. Horniny skalního podkladu jsou tvořeny svorovými rulami (pararulami) kutnohorského krystalinika. Charakter jejich zvětrávání se v rámci lokality výrazně liší. Od kaolinického zvětrávání přechází přes silně rozvětralé a zvětralé polohy do hlinitých a písčitohlinitých zemin. V kvartérním souvrství probíhá i vrstva přeplavených slínů. Svrchní pleistocenní vrstvu tvoří závěje sprašových hlín. Celkově je možno celý nejsvrchnější pokryv území charakterizovat souvislou sendvičovou vrstvou svahových sedimentů a fluviodeluviálních c. Hydrogeologické poměry Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu 6531 – Kutnohorské krystalinikum. Hydrogeologické poměry zájmového území jsou ovlivňovány geologickou stavbou území, hydrologickými a klimatickými poměry, morfologickým charakterem a do značné míry i vegetačním pokryvem. Jedním z nejvýznamnějších faktorů je propustnost zemin a hornin, na kterých je skládka založena. Horniny krystalinika jsou charakteristické pro puklinový odběr podzemní vody s malým zvodněním. Platí to zejména v komplexech tvořených pararulami a svory. Ortorulové komplexy mají otevřené pukliny vyplněné propustnými materiály písčitého charakteru. Výrony podzemních vod jsou vázány na tektonické porušení hornin, nejsou vydatné a ani vodohospodářsky zajímavé. Puklinové vody krystalinika se podílejí na dotaci mělkého obzoru podzemních vod.

55


V křídovém útvaru, který částečně zasahuje pod zájmovou plochu, je významný obzor podzemní vody vázaný v cenomanském souvrství. Je charakterizován puklinovou a průlinovou propustností a je závislý na mocnosti vodonosných vrstev. Mocnost kolektoru v zájmovém území značně kolísá a v některých místech je zanedbatelná (1-3,5 m). Na vydatnosti i dotaci cenomanského obzoru se pravděpodobně podílejí i nerovnosti planačního povrchu. Generální směr proudění podzemní vody je ovlivněn sklonem křídového souvrství, ale i sklonem podloží krystalinika a hlavní křídové pánve k severu a severozápadu. Kvartérní sedimenty tvoří v zájmovém území skládky téměř souvislý pokryv a jsou hydrogeologicky velmi důležité. Společně s deluviofluviálními uloženinami tvoří v závislosti na reliéfu významnější kolektor podzemních vod. Morfologie planačního povrchu kvartérních sedimentů je dána erozními účinky Klejnárky a sousedního toku Brslenky. Vody mělkého oběhu se vyskytují v propustných polohách slinité vrstvy. Dále je výskyt vod vázán na propustné polohy ve svahovinách (hladina je pak napjatá) nebo na terasové zbytky, v nichž je hladina převážně volná. Proudění podzemních vod v pleistocenním souvrství probíhá ve směru erozně akumulačního údolí, tj. k severozápadu. Podle hydrogeologické rajonizace území s mělkým obzorem podzemní vody náleží lokalita k typu s erozním doplňováním zásob, s nejvyšší hladinou podzemních vod a s nejvyšší vydatností v květnu a červnu. Minima jsou vázána na měsíce září až listopad. Specifický odtok podzemních vod se pohybuje v průměru mezi 0,3 -0,5 l.s-1. km2. U hornin kutnohorského krystalinika se koeficient filtrace pohybuje v řádu 10-7 m.s , koeficient transmisivity 10-6 m2.s-1. Hornina je slabě propustná. V lokálních porušeních jsou koeficienty o 2 řády vyšší. -1

Čáslavský cenoman je charakterizován koeficientem propustnosti v řádu 10-4 až 10 m.s-l, koeficientem transmisivity v řádu 10-4 až 10-6 m2.s-1. Hornina je silně až slabě propustná. -6

Kvartérní pokryv byl vyhodnocen z hlediska koeficientu propustnosti zatříděním dle norem a zrnitostních charakteristik zemin v rozsah řádu 10-7 až 10-11 m2.s-1. Laboratorní zkoušky jílovitých zemin byly vyhodnoceny 9,7.10-8 až 2,4.10-9 m.s-l. Z hlediska potřeb skládky je stávající geologická bariéra při bezpečném ověření propustnosti v řádu menším než10-9 m.s-1 dostatečná. Z důvodu nehomogenity kvartérní stavby území a i z důvodu vyšších úrovní hladiny podzemní vody je nutno uvažovat alespoň částečně s doplněním území o přivezené minerální těsnění. Výšky hladiny podzemní vody se v zájmové ploše pohybují již od 1,8 až po 3,6 m pod terénem. Z tohoto důvodu je nutné zemní práce při hrubých terénních úpravách přizpůsobit této skutečnosti. 56


d. Geodynamické jevy V zájmovém území nejsou dle mapových informací ČGS-Geofondu lokalizovány sesuvy ani jiné nebezpečné svahové deformace. Lokalita není poddolována. e. Seismicita území Lokalita se nachází v klidné seismické oblasti kutnohorského krystalinika s maximální intenzitou horských otřesů do 6o M.C.S.

C.II.5. Fauna a flóra V rámci skládkové lokality, vzhledem k dlouhodobému intenzivnímu zemědělskému využívání území, se nevyskytují kriticky ohrožené, silně ohrožené ani ohrožené druhy rostlin a živočichů. Relativně hodnotnějším krajinným prvkem s řídkými porosty keřové vegetace (trnka, bříza, růže šípková, bez černý) je bývalé železniční těleso, které je možným útočištěm především ptačích druhů a hmyzu. Detailní hodnocení z hlediska výskytu flóry a fauny bylo provedeno v průběhu ledna až května 2008 (viz. Průzkum a hodnocení flóry a fauny, Hodnocení vlivu na významné krajinné prvky, Biologicko-ekologické hodnocení záměru – příloha č. 13).

C.II.6. Ostatní charakteristiky a. Krajina Využití území skládkové lokality a jejího nejbližšího okolí je charakterizováno absolutní převahou ekolabilních orných půd s minimálním zastoupením ekopozitivních krajinných struktur a prvků - lesních celků, krajinné zeleně, trvalých travních porostů. Významnější z tohoto hlediska je jedině blízké údolí Klejnárky s několika menšími lesními enklávami lužního charakteru a loukami. V ostatních částech prostoru jsou již jen více či méně krajinářsky hodnotnější zbytky doprovodné zeleně (stromořadí podél zemědělských cest - většinou přestárlé, ovocné stromy, keře a nesouvislé keřové porosty a jejich skupiny na bývalém železničním tělese). Celkově je hodnota krajiny vzhledem k jejímu zemědělskému využití, k absenci pozitivních krajinotvorných struktur a k jejímu charakteru velmi nízká, vyžadující obnovu pomocí komplexních pozemkových úprava územních systémů ekologické stability. Záměr rozvoje a rekultivace skládky Čáslav lze z pohledu ochrany krajinného rázu ve smyslu ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny považovat za akceptovatelný (nedojde k významnému zásahu do pozitivních hodnot krajinného rázu a tím snížení estetické a přírodní hodnoty místa či oblasti krajinného 57


rázu – více viz příloha č. 14, Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz – včetně vizualizace).

b. Chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky Existencí a provozem skládky nebude postižena žádná z kategorií zvláštní ani obecné ochrany přírody a krajiny, jak jsou charakterizovány v zákoně č. 114/1992 Sb. Ani jedna z kategorií se v samotné lokalitě nebo v jejím bezprostředním okolí nevyskytuje. Nejbližším územím, zařazeným do obecné ochrany přírody a krajiny je regionální biokoridor niva Klejnárky. V širší oblasti jsou pak registrovány tři lokality zařazené v kategorii přírodní památka - Kamajka u Chotusic (paleontologická lokalita České křídy), Skalka u Žehušic (paleontologická lokalita České křídy) a Žehušická obora. Ani jedna z uvedených lokalit nebude provozem skládky dotčena.

c. Surovinové zdroje Na uvažované lokalitě ani v blízkém okolí nejsou v současné době známa chráněná ložisková území, ani ložiska nerostných surovin, jejichž případná těžba by mohla provoz na skládce omezit.

d. Ochranná pásma Na úseku ochrany zájmů vodního hospodářství bylo zjištěno ochranné pásmo toku Klejnárky v šířce 10 m od břehové čáry na obou březích. Z vodních zdrojů byla v minulosti zmíněna evidována studna živočišné farmy Hejdof, vzdálená 400 m s tím, že její pásmo hygienické ochrany nezasahuje do areálu skládky. Rozšířením skládky bude dotčeno ochranné pásmo i samotné elektrickému vedení 22 kV, které probíhá paralelně s jihovýchodní hranicí skládky. K přeložce bude třeba souhlasu vlastníka.

e. Architektonické, historické památky a archeologie V celém prostoru a jeho bližším či vzdálenějším okolí (povodí Klejnárky) je vysoká pravděpodobnost archeologických nálezů z různých období starověku, pravěku příp. ranného středověku. Výzkumy byly prováděny např. v okolí Močovic a v dalších lokalitách. Vyjádření Archeologického ústavu AV ČR k posuzovanému záměru je přílohou dokumentace EIA (příloha č. 10). Před zahájením stavby se počítá s provedení předstihového archeologického výzkumu, jak je požadováno v uvedeném vyjádření. 58


f. Vazba na územně plánovací dokumentaci Město Čáslav územní plán vyhlášený vyhláškou města z r. 1996, kterou lze nalézt na internetových stránkách města http://www.meucaslav.cz. Řízená skládka odpadu v prostoru "Hejdof" je v územním plánu zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. Posuzovaný záměr není v rozporu s územním plánem města. Realizace záměru si vyžádá zásah do územního plánu města. O změnu územního plánu bude zažádáno po schválení dokumentace EIA.

Obrázek č.13: Vazba na územně plánovací dokumentaci

Veřejně prospěšné stavby

59


Širší vztahy

60


Urbanistický návrh

61


C.III.

CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ

Současná zátěž životního prostředí je pravidelně monitorována po celou dobu provozu stávající řízené skládky. Monitoring probíhá dle požadavků platného IPPC. Skládka může být v závislosti na okamžitých klimatických a rozptylových podmínkách pro místní obyvatelstvo zdrojem nepříjemného zápachu, který je ale minimalizován častým překryvem technologickým materiálem. Nepříjemným dopadem na místní obyvatelstvo může být rovněž úlet lehkých odpadů do blízkého okolí skládky. Odstranění úletů ze skládky je řešeno okamžitým sběrem. Na základě protokolu o zkoušce č. P 186/09 – autorizované měření pachových látek lze konstatovat, že koncentrace pachových látek v ovzduší je v souladu se zákonem o ochraně ovzduší č. 86 a v souladu s vyhláškou MŽP č. 362 (více viz příloha č. 21). Z výsledků dosud provedených měření a analýz nebyly zjištěny žádné škody na půdě, vodách a místních ekosystémech. Celkové zatížení životního prostředí lze hodnotit jako únosné.

62


ČÁST D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I.

CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMU

Vzhledem k využití lokality pro účely ukládání komunálních, průmyslových a nebezpečných odpadů lze předpokládat existenci následujících negativních důsledků: •

znečištění ovzduší prachem, skládkovými plyny, emisemi z dopravy,

•

ohrožení prostoru hlukem z provozu skládky a z dopravy odpadů,

•

znečištění ovzduší - zápach,

•

výskyt nevhodného hmyzu, hlodavců, ptáků

•

znehodnocování okolního prostředí a krajiny případným odvíváním ukládaných materiálů, jmenovitě plastů, fólií a papíru,

•

kontaminace povrchových a podzemních vod.

Uvedeným předpokládaným vlivům na životní prostředí lze předejít dodržováním ustanovení provozního řádu, zejména dostatečným překryvem, monitoringem provozu skládky, vhodným ukládáním odpadů, aby se zamezilo výskytu hlodavců, hmyzu a ptáků a znehodnocování okolí roznášením lehkých substancí větrem. Jedním z hlavních opatření k předcházení negativních důsledků na podzemní vody je perfektní zabezpečení proti průsakům, dané hlavně využitím fólie PHED s možností monitorování případných havárií.

D.I.1.

Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

a. Provoz skládky Vzhledem ke vzdálenosti skládkového prostoru od nejbližšího osídlení cca 450 m nelze předpokládat bezprostřední negativní vlivy přinášející zdravotní rizika a další průvodní důsledky. Významnou roli zde hraje i poloha osídlení vůči převládajícím větrům (převaha jižního kvadrantu) a většinou nízké hodnoty předpokládaných negativních faktorů. Lze tedy z těchto důvodů hodnotit ohrožení zdravotního stavu obyvatelstva jako minimální.

63


Nejméně příznivá se jeví situace ovlivňující podmínky pohody, které mohou být narušeny přenosem čichově postižitelných zápachů pocházejících z rozkládajících se organických zbytků a ze skládkového plynu. Jejich přenos v přízemních vrstvách atmosféry může být patrný i na větší vzdálenosti v souvislosti s aktuálním větrným prouděním. I když nepřinášejí zdravotní ohrožení, narušují životní prostředí svým nepříjemným působením. Hodnoty pachového postižení nelze nijak kvantifikovat a nelze jim při šíření ve volné krajině ani v sídlech nijak podstatně zabránit. Jediná možnost, jak snížit emise zápachů, je při jejich vzniku, tedy při vlastním ukládání nebo případně jejich separovaným sběrem a zpracováním např. v kompostárně apod. Šíření pachů může také snížit kompaktní ochranný pás vzrostlé vysoké zeleně, doplněný keřovým patrem. Tento zelený pás bude kromě pachové ochrany působit i jako optická clona vůči obytné zástavbě, nacházející se na západním okraji intravilánu. Vzhledem k tomu, že provoz skládky po jejím rozšíření a přeměně na centrum komplexního nakládání s odpady nebude v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb překračovat hygienické limity hluku v denní ani v noční době, lze tedy konstatovat, že z hlediska hluku nedojde k ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva.

b. Výstavba (rozšíření) skládky Výstavba a rozšíření skládky bude rozděleno z hlediska druhu prací do několika stavebních objektů, jejichž číslování bude vycházet z původního projektu skládky, 1. etapy a naváže tak logicky na technicky a technologicky členěnou objektovou skladbu areálu. Nejzákladnějším prvkem výstavby dalších etap skládky bude vybudování přeložky VN, dále sejmutí humusu, hrubé terénní úpravy jednotlivých etap skládky a zakládání obvodových hrázek. K vybudování etap bude nutné dopravit různé zemní materiály (zemina na obvodové hrázky, minerální těsnění, štěrk pro drenáže).

c. Jiné vlivy Odpadové hospodářství a ukládání zbytkové části odpadu bude řešeno na vysoce zabezpečené skládce zejména proti kontaminaci podzemních vod, s vyspělým provozem, evidencí a rozborem odpadních látek a se zabezpečeným monitoringem na zjištění případných negativních důsledků provozu skládky. Jiné než výše popsané vlivy nepředpokládáme.

64


D.I.2.

Vlivy na ovzduší a klima

a. Mezoklimatická charakteristika Významným podkladem při hodnocení ochrany ovzduší je klasifikace podmínek distribuce atmosférických příměsí vznikajících při provozu skládky odpadu v přízemní a spodní části mezní vrstvy ovzduší za vybraných pro rozptyl nejtypičtějších povětrnostních situací. Pro komplexní posouzení problematiky ochrany ovzduší území ovlivněného provozem skládky komunálního odpadu je nejvhodnější formou předání informací o procesech probíhajících v ovzduší topoklimatická mapa. Na základě vyhodnocení modelu terénu včetně jeho aktivního povrchu byla klasifikována intenzita, délka trvání i četnost pro rozptyl emisí nejvýznamnějších procesů probíhajících za typických povětrnostních situací. Jde zejména o posouzení okruhů problémů, jež jsou zásadní při vymezování potenciálního rozptylu atmosférických příměsí. Prvým okruhem problémů je frekvence výskytu určitých stupňů stability teplotního zvrstvení. Jde o četnost, délku trvání a intenzitu teplotních inverzí, které ovlivňují rozptyl atmosférických příměsí. Druhým okruhem je hospodaření s přijatou energií. Umožní učinit si představu o velikosti jednotlivých tepelných toků za radiačního typu počasí, tedy při konvektivních procesech ovlivňujících výrazně rozptyl. Třetím okruhem problémů je posouzení proudění v přízemní a spodní části mezní vrstvy ovzduší. Zde jsou významné termické, ale zejména dynamické příčiny turbulence, velikost a délka trvání vírových pohybů, možnost podpory katabatického stékání ochlazujícího se vzduchu ze svahů s následným vytvářením místních inverzí, konfluence i difluence proudnic a zejména intenzita provětrávání.

Procesy při radiačním typu počasí a negativní energetické bilanci (v noci) V nočních hodinách za jasného a klidného počasí dochází v přízemní a spodní části mezní vrstvy ovzduší zejména v chladné části roku k mikroadvektivnímu přenosu chladného vzduchu z pahorkatiny obklopující Čáslav do údolí Klejnárky. K výraznému katabatickému přenosu chladného vzduchu do níže položených míst dochází ze svahů vyvýšeniny U Čáslavi a to zčásti i ve směru skládky komunálního odpadu. Tato mikroadvekce v blízkosti skládky zeslabuje, takže předpokládaný přenos obtěžujících pachů do inverzního údolí Klejnárky nebude příliš významným. Za delšího trvání negativní bilance záření může docházet k soustředěnému odtoku chladných vzduchových hmot svahovým úpadem od trati V lánech do inverzního údolí. Tento občasný proud chladného vzduchu nemůže ovlivnit přenos atmosférických příměsí ze skládky. Mikroadvekce ze svahů Táborského předměstí má nepatrné rozměry a navíc je zadržována sady v okolí Brslenky, takže případné obtěžující pachy přenášené tímto katabatickým prouděním se nedostanou do urbanizované části města. Mikroadvekce ze svahů Nad Budínem nemá ke skládce odpadu vztah.

65

Dokumentace dle příl. č.4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady Obrázek č.14: Topoklimatická mapa - proudění vzduchu v noci

66


Procesy při radiačním typu počasí a pozitivní energetické bilanci (ve dne) Z hlediska rozptylu atmosférických příměsí jde zejména o vymezení teplotně kontrastních ploch, mezi nimiž dochází za jasného klidného počasí k vytváření mikrocirkulace. Tato mikrocirkulace za vhodných podmínek může významně snižovat přízemní koncentrace znečišťujících látek a obtěžujících pachů vznikajících při provozu skládky odpadů. V našem případě jde zejména o mikrocirkulaci mezi dobře osluněnými plochami vyvýšeniny Druhé Lochovsko a k severu obrácenými chladnějšími svahy vyvýšeniny U Čáslavi a Dolíku u Močovic. Tato mikrocirkulace však nemá žádnou souvislost s roznášením případných obtěžujících pachů ze skládky komunálních odpadů. Obrázek č.15: Topoklimatická mapa - proudění vzduchu ve dne

67


Procesy při advektivním typu počasí V zájmovém území je reprezentativním hlavní převládající směr větru z jihu, druhým převládajícím směrem je severozápad. Proudnice z těchto směrů větru nejsou reliéfem terénu příliš deformovány. U nejčetnějšího směru větru lze počítat s přenosem atmosférických příměsí od skládky odpadů, ovšem s patřičným "naředěním" do údolí Klejnárky. Druhý převládající směr větru však bude přenášet případně znečištěné ovzduší na území Čeplova - Jeníkovského předměstí. Silnější větry nad 5° Beauforta zp ůsobující rozvívání komunálního odpadu, mají ve směru na město velmi nízkou četnost (kolem 2 % případů). Pro přenášení obtěžujících pachů jsou významné větry o síle 2°Beauforta, jejichž četnost ve směru na město je poměrně vysoká (kolem 19 % případů). Ke zmírnění jejich působení je možno uvažovat s výsadbou rychle rostoucí vysoké zeleně ve spojení s neprodouvavým keřovým patrem na východní straně skládky.

b. Vlivy na ovzduší Na základě zpracované Rozptylové studie je možné konstatovat následující: Vyhodnocení příspěvků oxidu dusičitého NO2 k imisní zátěži zájmového území Imisní zátěž způsobená provozem posuzovaného záměru pro polutant oxid dusičitý – NO2, se pro referenční body pohybuje nejvýše do 3,320 µg.m-3 pro maximální hodinové koncentrace pro bod č. 2 – Ul. Augusta Sedláčka. To představuje příspěvek ve výši maximálně 1,66 % imisního limitu. Pro roční koncentrace byl vyčíslen nejvyšší příspěvek k imisní zátěži ve výši 0,01386 µg.m-3 v referenčním bodě č. 3 – Kutnohorské předměstí. Vzhledem k imisním limitům se jedná o příspěvek 0,03% k ročnímu imisnímu limitu. Při zohlednění stávajícího pozadí z měření imisní zátěže a výpočtu příspěvku posuzovaného záměru lze vyslovit závěr, že posuzovaný záměr neovlivní významněji imisní zátěž v zájmovém území a nezpůsobí překroční imisních limitů pro oxid dusičitý. Vyhodnocení příspěvků oxidu uhelnatého CO k imisní zátěži zájmového území Imisní zátěž způsobená provozem posuzovaného záměru pro polutant oxid uhelnatý - CO se pohybuje nejvýše v referenčním bodě č. 2 – Ul. Augusta Sedláčka do 4,126 µg.m-3 pro maximální 8-mi hodinové koncentrace, což je zanedbatelné vzhledem k výši imisního limitu daného platnou legislativou. Při zohlednění stávajícího pozadí z měření imisní zátěže a výpočtu příspěvku posuzovaného záměru lze vyslovit závěr, že posuzovaný záměr neovlivní významněji imisní zátěž v zájmovém území a nezpůsobí překroční imisních limitů pro oxid uhelnatý.

68


Vyhodnocení příspěvků benzenu C6H6 k imisní zátěži zájmového území Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži pro polutant benzen C6H6 je vyčíslen v tabulkách pro referenční bod č. 3 – Kutnohorské předměstí pro průměrné roční koncentrace ve výši 0,0012 µg/m3. Z hlediska příspěvků posuzovaného záměru k imisní zátěži ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru 0,02%. Při zohlednění stávajícího pozadí z měření imisní zátěže a výpočtu příspěvku posuzovaného záměru lze vyslovit závěr, že posuzovaný záměr neovlivní významněji imisní zátěž v zájmovém území a nezpůsobí překroční imisních limitů pro benzen. Vyhodnocení příspěvků suspendovaných částic PM10 k imisní zátěži zájmového území Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži pro polutant suspendované částice PM10 je vyčíslen v tabulkách pro referenční bod č. 3 – Kutnohorské předměstí pro maximální denní koncentrace 18,529 µg/m3. Z hlediska příspěvků posuzovaného záměru k imisní zátěži ve vztahu k denním koncentracím se nejedná o překročení doporučené koncentrace, jde o příspěvek ve výši 37,06%. Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži pro polutant suspendované částice PM10 je vyčíslen v tabulkách pro referenční bod č. 3 – Kutnohorské předměstí pro průměrné roční koncentrace 0,2547 µg/m3. Z hlediska příspěvků posuzovaného záměru k imisní zátěži ve vztahu k denním koncentracím se jedná o příspěvek k imisní zátěži ve výši 0,64%. Na základě měření imisní zátěže a výpočtu příspěvku posuzovaného záměru lze vyslovit závěr, že samotné příspěvky posuzovaného záměru neovlivní významněji imisní zátěž v ukazateli průměrná roční koncentrace v zájmovém území a nezpůsobí překročení tohoto imisního limitu. Pro ukazatel průměrná denní koncentrace lze konstatovat, že k překračování imisního limitu může docházet již nyní bez vlivu posuzovaného záměru, jak je patrné ze stávajícího imisního monitoringu. Jedná se měřící stanice AIM Kolín, Kutná Hora, Pardubice - Dukla, kde byly překračovány v letech 2006, 2007 a 2008 imisní limity stanovené pro maximální denní koncentrace. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. však toleruje za rok 35 překročení těchto koncentrací. Jak je dokladováno v tabulkách k takovému počtu překročení v roce 2008 již nedošlo ani na jedné měřící stanici. S ohledem na konkrétní podmínky v Čáslavi je možno vycházet z mapy průměrných 24 hodinových koncentrací (Ročenkách ČHMÚ), kdy v posuzované lokalitě je znázorněna denní koncentrace v rozmezí 3040 µg.m-3. Dle aktuálního imisního monitoringu ČHMÚ je možné konstatovat, že i při prostém sečtení s příspěvkem posuzovaného záměru v ukazateli maximální denní koncentrace, může dojít k překročení imisního limitu. Vyhodnocení příspěvků těkavých organických látek VOC vyj. j. TOC k imisní zátěži zájmového území Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži pro polutant těkavé organické látky VOC vyjádřené jako TOC je vyčíslen v tabulkách pro referenční bod č. 3 – Kutnohorské 69


předměstí pro maximální denní koncentrace ve výši 1,786 µg/m3 a průměrné roční koncentrace ve výši 0,0005 µg/m3. Vyhodnocení příspěvků sirovodík H2S k imisní zátěži zájmového území Nejvyšší příspěvek k imisní zátěži pro polutant sirovodík H2S je vyčíslen v tabulkách pro referenční bod č. 3 – Kutnohorské předměstí pro maximální hodinové koncentrace 0,207 µg/m3 a pro průměrné roční koncentrace ve výši 0,0045 µg/m3. Z hlediska vyhodnocení v kontextu s čichovým prahem je možné konstatovat, že citliví jedinci mohou při nepříznivých rozptylových podmínkách cítit zápach ze skládky, ale tento zápach je podlimitní ke koncentraci 0,7 µg.m-3. Z toho lze vyvodit závěr, skládka nebude zápachem obtěžovat obyvatelstvo nejbližší obytné zástavby. V souladu se zpracovanou rozptylovou studií je doporučeno pro snížení vlivu na kvalitu ovzduší: •

Pro snížení vlivu provozu skládky na kvalitu ovzduší pro pachové látky vybudovat aktivní odplynění skládky v souladu s ČSN 83 8034. Toto odplynění opatřit účinným biofiltrem, nebo zavedením do kogenerační jednotky, kde bude skládkový plyn dále využíván.

•

V maximální možné míře omezovat sekundární prašnost v areálu skládky a u všech provozovaných zařízení v rámci provozovaného záměru.

•

Dodržovat provozní řády všech zařízení, zvláště pak postup ukládání odpadu do tělesa skládky, jeho řádný překryv a zhutnění odpadů tak, aby nedocházelo k úletům lehkým předmětů a ke znečišťování ovzduší.

•

Provádět monitoring skládkového plynu v souladu s platným integrovaným povolením.

Při dodržování stanovených podmínek by neměl posuzovaný záměr způsobovat zhoršení kvality ovzduší ve sledované lokalitě. Bližší informace jsou uvedeny v rozptylové studií (viz. příloha č. 15).

D.I.3.

Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky

Akustická situace předpokládá, že v roce 2030 po rozšíření řízené skládky a její přeměně na centrum komplexního nakládání s odpady bude v chráněných venkovních prostorech a v chráněném venkovním prostoru v denní době obdobná jako akustická situace jako v současné době. 70


Akustická situace v době noční se po realizaci a uvedení do provozu bioplynové stanice s malou kogenerační jednotkou TEDOM Premi S22 AP BIO a tří kogeneračních jednotek Tedom Cento 160 SP zhorší až o 10.6 dB v okrajové části města Čáslav ležící severovýchodně od skládky odpadů. Provoz skládky po jejím rozšíření a přeměně na centrum komplexního nakládání s odpady nebude v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb překračovat hygienické limity hluku v denní ani v noční době. Stav, který je v souladu s právními předpisy, lze predikovat až do roku 2030, který je předpokládaným rokem uzavření skládky a provedení rekultivace. Provoz kogeneračních jednotek výrazně zhorší konečnou akustickou situaci v nejbližších chráněných venkovních prostorech staveb v noční době. Vzhledem ke skutečnosti, že se vypočtené hladiny akustického tlaku v době noční v některých výpočtových bodech blíží hygienickým limitům, bude v rámci provozu používán účinný tlumič hluku ke snížení emisní hladiny akustického tlaku nejméně o další 2 dB.

D.I.4.

Vlivy na povrchové a podzemní vody

Stavba a provoz skládky, ani výsledný stav ukončené skládky neovlivní charakter odvodnění oblasti. Z možných vlivů skládky na vodní prostředí může být významné ovlivnění jakosti podzemních a následně i povrchových vod toku Klejnárky. Ovlivnění jakosti podzemních a povrchových vod vypouštěnými vodami je realizovanými a navrhovanými opatřeními omezeno na úroveň malého významu. Ani případná dlouhodobá odstávka reversní osmózy v případě opravy, nemusí vyvolat ohrožení podzemních vod. Vody mohou být dočasně čerpány zpět na složiště buďto z kontrolních jímek před vtokem do havarované čistírny, nebo ze záložní nádrže. Případně mohou být využity bývalé kořenové a popelové čistírny jako rezervoáry. Celkově lze dosáhnout souhrnem realizovaných a navrhovaných opatření tak zásadní redukce produkovaného znečištění, že vliv na vodní prostředí je hodnocen jako málo významný. Skládka Čáslav je řízenou zabezpečenou skládkou, která byla vybudována po r.1993. Dále v textu je uveden přehled zpráv, které se týkají skládky a monitoringu povrchových a podzemních vod včetně výtahu prezentovaných výsledků. r.1992 – posouzení lokalit pro skládku TKO v katastru města Čáslavi (Vojenské stavby, březen 1992) r.1993 – hydrogeologický průzkum pro stavbu skládky, vybudování monitorovacího systému (vrty MS-1 až MS-8) r.1993 – úvodní monitoring vod r.1996 – monitoring vod (Vodní zdroje GLS Praha, srpen 1996) 71


Výsledky laboratorních stanovení V souladu s požadavky odběratele byly vzorky podzemní vody analyzovány ke stanovení přítomnosti základních chemických prvků, stopových prvků, těkavých nepolárních organických látek, nepolárních organických látek a fluorantenu. Výsledky laboratorních analýz byly porovnány a analýzami vzorků provedenými v srpnu 1993, které představují počáteční „nulovou“ hodnotu pozadí výskytu látek v podzemních vodách. V tabulce na následující straně jsou souhrnně uvedeny látky, které alespoň jednou překročily ČSN 75 7111 Pitná voda. Těkavé organické látky, NEL a fluorentan nepřekročily ani v jednom ze stanovení meze dané ČSN 75 7111.

r.1999 – vybudování hg vrtů VM-1 až VM-3 r.1999 – monitoring vod (Aquatest, duben a říjen 1999) V rámci 1.etapy prací bylo provedeno hydrogeologické posouzení lokality skládky v Čáslavi, zhodnocení výsledků dosavadního monitoringu a doplňujícího monitoringu. Na základě výsledků analýz byla zpracována koncepce monitoringu sledování kvality podzemních, průsakových a povrchových vod na skládce v Čáslavi a jejím okolí. Technické řešení jednotlivých složišť, nakládání s průsakovými vodami a málo propustné horninové prostředí s vysokým podílem jílových frakcí, minimalizuje možnost úniku kontaminujících látek do podzemních vod a jejich šíření ve směru proudění podzemní vody. Výsledky analytických rozborů vod od roku 1993 do roku 1999 tuto skutečnost potvrzují. Kvalita vody na vstupu je v některých základních parametrech horší, než na výstupu ze skládky. Zvýšené zatížení lokality některými základními parametry od roku 1993 má pravděpodobně původ v předchozí zemědělské činnosti, vyšší obsahy mohly být způsobeny také úniky při provozu po zrušeném drážním tělese. Na základě dosavadních výsledků monitoringu, zvláště s ohledem na zvýšené hodnoty některých ukazatelů v monitorovaných vrtech situovaných na vstupu podzemní vody do tělesa skládky (MS 6, MS 8), nelze jednoznačně označit, které ze sledovaných látek a parametrů jsou negativně ovlivněny skládkovou činností, z výsledků dosavadních rozborů nelze vysledovat žádný vývojový trend. Na základě zhodnocení dosavadních výsledků monitoringu byla navržena základní koncepce systému monitoringu a byl zpracován realizační projekt monitoringu na další období.

72


r.2000 – monitoring vod (Aquatest, květen a září 2000) Monitorováním kvality podzemní vody ve vrtech byly zjištěny následující vývojové trendy: 1. Chemismus a anorganické látky – Základní chemismus podzemní vody je velmi zvláštní a naznačuje, že ještě před začátkem skládkování byl ovlivněn lidskou činností. Zejména obsah chloridů a Cd v podzemní vodě ve vrtech monitorujících pozadí byl velmi vysoký již v roce 1993 – MS 6 (chloridy 390 mg/l), - MS 8 (Cd 0,005 mg/l). Z organických látek byly v monitorovacích vrtech pod skládkou zjištěny ještě před zahájením skládkování zvýšený obsah NEL – 0,12 mg/l (MS 3), ale zde není vyloučen přírodní původ. Byla také pozorována velmi vysoká mineralizace v podzemní vodě – 1000 mg/l a více. Původ mineralizace spatřujeme ve velmi nízké propustnosti horninového prostředí, ale podílejí se na ní i chloridy – zřejmě antropogenního původu. Z hlediska normy ČSN 75 7111 podzemní voda nevyhovuje, ještě před začátkem skládkování byl překročen obsah u dvou až jedenácti komponent. Z tohoto hlediska není jednoduché, vzhledem ke krátké době sledování, eventuelní vliv skládky ze změn základního chemismu podzemní vody. 2. Za indikaci možných úniků, zatím spíše po teoretické, než praktické stránce považujeme přítomnost některých těžkých kovů, které nebyly v monitorovacích vrtech zjištěny v době výstavby skládky a nebyly zjištěny ani při monitoringu v referenčních vrtech. Jedná se zejména o koncentraci Hg ve vodě vrtu MS 2, která v roce 1999 byla 0,0087 mg/l (přes limit C), ale v roce 2000 ve vodě tohoto vrtu jež nepřekročila normu ČSN 75 7111. Vysoká koncentrace Hg v podzemní vodě byla nalezena i ve vrtu MS 3 v roce 1999 0,001 mg/l a v roce 2000 0,0027 mg/l (přes limit B), tedy více méně v ustálené koncentraci. Také hodnoty Be v podzemní vodě, signalizující ovlivnění podzemní vody skládkou, byly v roce 1999 vyšší – MS 2 – 0,0013 mg/l, VM 1 – 0,0068 mg/l (nad limit B) než v roce 2000, kdy poklesly na hodnoty MS2 – 0,0004 mg/l a VM 1 – 0,0003 mg/l. Ve skládkové vodě však výše jmenované těžké kovy nebyly zjištěny, a v době vzorkování skládkových vod byl obsah Hg ve vrtu MS 3 rovněž nulový. Vysoké obsahy Hg byly nalezeny až v září. Vysoké koncentrace Al v podzemní vodě v okolí skládky nelze dávat do souvislosti s migrací ze skládky, ale nelze vyloučit interakci skládkových vod s horninovým prostředím. Této otázce se bude muset věnovat i nadále pozornost. 3. Organické látky – s výjimkou CHSK je obsah organických látek v podzemní vodě monitorovacích vrtů zanedbatelný. Ve vrtech VM 1 a VM 3 byly v 5/2000 naměřeny vysoké hodnoty CHSK ve vodě (VM 1 – 188 mg/l a VM 3 – 220 mg/l). V porovnání s rokem 1999 jde o nárůst o jeden řád – z desítek mg/l na stovky mg/l. Toto zvýšení lze s velkou pravděpodobností interpretovat jako důsledek průniku organických látek ze skládky (hodnota CHSK ve skládkové vodě je 77-420 mg/l). Proti tomuto předpokladu však svědčí absence analyticky zjištěných vysokých koncentrací organických sloučenin ve vodě monitorovacích vrtů, takže není vyloučeno, že výsledná stanovení jsou zkreslená sekundárním nashromážděním organických látek v kalech, které vyplňují spodní část předmětných vrtů (VM 1, VM 3). Vrt MS 2 obdobné zvýšení neprokázal. Doporučujeme proto před dalším vzorkováním kal z vrtů odstranit. 73


4. Skládková voda – z testů toxicity i z ekotoxického testu plyne, že skládková voda v kontrolních jímkách vykazuje toxicitu pro organismy. 5. Z výše uvedených poznatků vyplývá, že k prokazatelnému ovlivnění kvality podzemní vody ani povrchové vody vlivem skládky v roce 2000 nedošlo.

r.2001 – monitoring vod (Aquatest, srpen a listopad 2001) Monitorováním kvality podzemní vody ve vrtech byly zjištěny následující vývojové trendy: 1. Chemismus a anorganické látky – Chemické složení podzemní vody hlavně v okolí referenčního vrtu MS 6 bylo výrazně ovlivněno lidskou činností, čemu napovídají vysoké obsahy chloridů (470 mg/l), dusičnanů (193 mg/l) a amoniakálního dusíku (0,58 mg/l) a s nimi související vysoká mineralizace (1840 mg/l). Vysoká mineralizace je také charakteristická pro vrt VM 1 (1310 mg/l) pod skládkou, která je především způsobena rostoucí koncentrací síranů v podzemní vodě (308 mg/l). Již před skládkováním byla nalezena vysoká koncentrace síranů v podzemní vodě vrtů VM 1, MS 3 (255 mg/l), proto zde není vyloučen přírodní původ. Případný vliv skládky na vysoký obsah síranů, který se během roku 2001 snížil z 359 mg/l na 308 mg/l, není zcela prokazatelný díky absenci výrazného nárůstu organických látek nebo vysokých koncentrací těžkých kovů. 2. Za indikaci možných úniků, zatím spíše teoretické, než po praktické stránce považujeme přítomnost některých těžkých kovů, které nebyly v monitorovacích vrtech zjištěny v době výstavby skládky. Jedná se zejména o zvýšenou koncentraci Hg ve vodě všech vrtů v roce 2001. Vyjma referenčního vrtu MS 8 s nízkou koncentrací Hg, byly v referenčním vrtu MS 6 a ve vrtech pod skládkou (MS 2, MS 3, VM 1) mírně zvýšené koncentrace Hg (0,0011 – 0,0013 mg/l), zatím však nepřekročily u žádného z jmenovaných vrtů limit B MP MŽP. Ve vrtu MS 3 došlo k výraznému snížení koncentrace Hg z 0,0027 mg/l na 0,0011 mg/l. Zvýšená koncentrace Hg v oblasti skládky byla již v roce 1999 naměřena ve vrtu MS 2 a činila 0,0087 mg/l a v následujícím roce klesla pod mez detekce. Je tedy patrné, že v podzemní vodě dochází ke kolísání koncentrace Hg, proto mírný nárůst koncentrace Hg ve vrtech pod skládkou nemusí signalizovat vliv skládky. Původně zvýšené koncentrace Be ve vrtech MS 2 a VM 1 klesly v roce 2001 na koncentraci pod mezí detekce laboratorní metody. V roce 2001 došlo k nárůstu koncentrace Ni a B ve vodě vrtu VM 1, ale žádná z nich nepřekročila limit B MP MŽP. Z vývoje koncentrací je patrný mírný pokles obsahu Ni i B ve vrtu VM 1 v průběhu roku 2001, ale zároveň nemůžeme plně vyloučit souvislost s provozem skládky, monitoring v dalších letech ukáže jasněji další vývoj koncentrací těchto těžkých kovů. V roce 2001 koncentrace Ba ve všech vrtech výrazně vzrostla, někdy i o jeden řád – ze setin mg/l na desítky mg/l. Nejvyšší koncentrace Ba byla naměřena ve vodě vrtu MS 2 (0,407 mg/l). Je známo, že vysoké koncentrace Ba jsou typické pro podzemní vodu křídových segmentů, proto nárůst koncentrace Ba v podzemní vodě v okolí skládky zatím nedáváme do souvislosti s provozem skládky. 3. Organické látky, jmenovitě koncentrace aromatických, chlorovaných uhlovodíků, 74


PCB, PAU a fenolů byly velmi nízké. Koncentrace NEL v porovnání s rokem 2000 mírně vzrostly ve všech vrtech mimo referenční vrt MS 8. Nejvyšší koncentrace NEL v roce 2001 byla naměřena ve vodě referenčního vrtu MS 6 (0,21 mg/l – překračuje limit B MP MŽP). Koncentrace CHSKcr byla ve všech sledovaných vrtech v roce 2001 v porovnání s koncentracemi z roku 2000 buď nižší nebo srovnatelná. Výrazné snížení koncentrace CHSKcr bylo naměřeno ve vrtech MS 6 především ve vodě vrtu VM 1. Tento trend připisujeme za prvé odstranění kalu pomocí opakovaného pulzního čerpáním vody z vrtu VM 1 a za druhé filtraci všech vzorků určených ke stanovení CHSKcr přes skleněné filtry. Bylo tak zabráněno zkreslení díky sekundárnímu nashromáždění organických látek v kalech a tím došlo ke zpřesnění a ustálení koncentrací CHSKcr. Rozdíl ve výsledcích stanovení CHSKcr a CHSKmn byly dány rozdílným stupněm oxidace látek při těchto stanovení. Limit Vyhl. MZd. č. 376/2001Sb. byl překročen při stanovení CHSKmn ve vodě vrtu MS 3 (3,03 mg/l) a VM 1 (3,79 mg/l). 4. Skládková voda – Z testů akutní toxicity i z ekotoxického testu plyne, že skládková voda byla silně toxická pro organismy a rostliny. 5. Potok Klejnárka – z rozborů vody plyne, že kvalita vody v potoce nebyla ovlivněna skládkou. 6. Rybníček – voda z tohoto objektu vyhověla ve všech sledovaných parametrech limitům z Vyhl. MZd. č. 376/2000 Sb. 7. Retenční nádrž – voda z tohoto objektu vyhověla ve všech sledovaných parametrech limitům z Vyhl. MZd. č. 376/2000 Sb., s výjimkou ukazatele CHSKmn (4,65 mg/l). Z testů akutní toxicity i z ekotoxického testu plyne, že voda v retenční nádrži nebyla toxická ani pro organismy ani pro rostliny. 8. Z výše uvedených poznatků vyplývá, že k prokazatelnému ovlivnění kvality podzemní vody ani povrchové vody vlivem skládky v roce 2001 nedošlo.

r.2002 – monitoring vod (CETA VÚOS, srpen a listopad 2002) Do prostoru, ve kterém se nachází skládka Čáslav, přitéká podzemní voda generelně od jihu. Vrty MS-6, MS-8 je monitorována kvalita podzemní vody „na vstupu“. Vrty MS-4, VM-2 a VM-1 nejsou umístěny v hlavním proudu podzemní vody a jejich chemismus je dán převážně vlivy z okolí skládky. Přímý vliv skládky na chemismus vody z vrtů MS-1 a MS-5 lze prakticky vyloučit vzhledem k jejich umístění. Dominantní vliv na chemismus vod z těchto vrtů má okolí a boční proudy podzemní vody. Z hlediska posuzování vlivu skládky na kvalitu podzemní vody jsou reprezentativní vrty MS-2 a MS-3, které leží ve směru proudění podzemní vody a umožňují odběr vzorků ke sledování změn kvality podzemní vody po průchodu pod tělesem skládky, tj. „na výstupu“.

75


Kvalita podzemní vody „na vstupu“ Podzemní voda přitékající do prostoru skládky je slabě kyselá až neutrální, vysoce mineralizovaná a s vysokým obsahem vápníku. Voda je silně ovlivněna antropogenní činností, což se projevuje přítomností vysokých koncentrací anorganických látek. Kontaminace podzemní vody je indikována nadlimitními koncentracemi chloridů, síranů a dusíkatých látek (zejména dusičnanů). Jedná se zřejmě o projevy intenzivní zemědělské činnosti. „na výstupu“ Podzemní voda opouštějící prostor skládky nejeví takové změny chemismu, které by indikovaly kontaminaci vod související s provozem skládky. Závěrem lze konstatovat, že provozem skládky nedochází ke kontaminaci podzemní vody.

r.2003 – monitoring vod (CETA VÚOS, září a listopad 2003) Výsledky monitoringu znečištění podzemních vod, založeného na provedení rozborů odebraných vzorků podzemních a povrchových vod v roce 2003 se zohledněním výsledků monitoringu provedeného v roce 2002 naznačují, že podzemní voda v širším okolí skládky je znečištěna zejména anorganickými látkami. V celé oblasti byly rovněž zaznamenány mírně zvýšené obsahy PAU a NEL. Je třeba podotknout, že známky znečištění podzemních vod byly zaznamenány jak na vtoku podzemních vod do prostoru skládky, tak i na výtoku. Porovnání bylo v případě podzemních vod prováděno s přísnými limity pro pitnou vodu, jejich překročení bylo signálem pro zvýšenou pozornost a posouzení významnosti daného překročení. Dle dosavadních poznatků do prostoru, ve kterém se nachází skládka Čáslav, přitéká podzemní voda generelně od jihu. Vrty MS-6 a MS-8 je monitorována kvalita podzemní vody „na vstupu“. Mezi tyto vrty by z hlediska očekávaného směru proudění podzemní vody zřejmě bylo možné zařadit i vrt MS-5, který však je na rozdíl od ostatních vrtů překvapivě více znečištěn kovy. O celkové ekologické zátěži celého území svědčí i překvapivý výskyt PCB ve vrtu MS-8, který je vzhledem k pozici skládky rovněž proti směru proudění podzemní vody. Vrty MS-4, VM-2 a VM-1 nejsou pravděpodobně umístěny v hlavním proudu podzemní vody a jejich chemismus je dán rovněž zřejmě převážně vlivy z okolí skládky. Předpokládáme, že přímý vliv současného provozu skládky na chemismus vody z vrtů MS-1 a MS-5 lze prakticky vyloučit vzhledem k jejich umístění. Dominantní vliv na chemismus vod z těchto vrtů má zřejmě okolí a boční proudy podzemní vody, případně stará zátěž území. Doposud uváděný směr proudění podzemní vody vychází ze starších podkladů a bylo by žádoucí provést aktualizaci na základě nového geodetického zaměření. Přestože současný monitoring splňuje požadavky na pravidelné sledování kvality vod, chybí ucelené vyhodnocení všech doposud získaných analytických dat. Z tohoto důvodu je pro zpracovatele jen velmi obtížné dosažené výsledky posoudit z pohledu vlivu současného provozu skládky na 76


kvalitu vod. Z tohoto důvodu lze dnes za reprezentativní vrty považovat snad jen vrty MS-2 a MS-3, které leží ve směru proudění podzemní vody a umožňují odběr vzorků ke sledování změn kvality podzemní vody po průchodu pod tělesem skládky, tj. prokazatelně „na výstupu“. Kvalita podzemní vody „na vstupu“ Podzemní voda přitékající do prostoru skládky je slabě kyselá až neutrální, vysoce mineralizovaná a s vysokým obsahem vápníku. Voda je silně ovlivněna antropogenní činností, což se projevuje přítomností vysokých koncentrací anorganických látek. Kontaminace podzemní vody je indikována nadlimitními koncentracemi chloridů, síranů a dusíkatých látek (zejména dusičnanů). Jedná se zřejmě o projevy intenzivní zemědělské činnosti nebo staré ekologické zátěže území. „na výstupu“ Podzemní voda opouštějící prostor skládky nejeví takové změny chemismu, které by indikovaly kontaminaci vod související se současným provozem skládky. Z uvedených výsledků vyhodnocených měření lze učinit závěr, že existující kontaminace podzemní vody nevykazuje žádné výrazné trendy změn v rozmezí let 2002 a 2003. Podobně ani kontaminace vody v nedalekém potoce Klejnárka, který je pravděpodobným nejbližším recipientem pozemních vod odtékajících z oblasti skládky, se v průběhu let 2002 a 2003 jako důsledek znečišťování potoka výluhy ze skládky neprojevila.

r.2004 – monitoring vod (SAMPLE SERVICE, březen, květen, červenec, listopad 2004) Pro hodnocení významnosti bylo použito metodického pokynu MŹP, kritérií B a C. Z tohoto pohledu můžeme významnou v r. 2004 považovat kontaminaci chloridy (MS-1, MS-2, MS-3, MS-4, MS-5, MS-6, MS-8) a vyšší obsah hliníku ve vrtu MS-3. Tato kontaminace však nesouvisí s provozem skládky. Již úvodním monitoringem v r. 1993 bylo totiž zjištěno jisté zatížení lokality přítomností kontaminujících látek, které bylo již v předchozích zprávách dáváno do souvislosti se zemědělskou činností a případnými úniky při provozu po zrušeném drážním tělese. Podzemní voda přitékající do prostoru skládky je slabě kyselá až neutrální, vysoce mineralizovaná a s vysokým obsahem vápníku. Antropogenní zátěž území je dána přítomností vysokých koncentrací anorganických látek v podzemní vodě – zejména chloridů, síranů a dusíkatých látek a zřejmě souvisí s aplikací hnojiv na okolní zemědělské pozemky. V pozemní vodě odtékající z prostoru skládky stojí za zmínku pouze zvýšené obsahy PAU ve vrtu MS-1. Zjištěná koncentrace však jen nepatrně překračuje limit pro pitnou vodu. 77


V roce 2004 obsahy organických látek (NEL, PAU) všeobecně poklesly zatímco u anorganických látek došlo v některých případech oproti předchozím rokům k dalšímu nárůstu. Kovy (s výjimkou hliníku ve vrtu MS-1 a MS-3) vyhovují svými obsahy limitům pro pitnou vodu. Přínosem této zprávy je bezesporu hodnocení dlouhého časového období. Jak je patrné zejména z grafického hodnocení, není vzhledem a antropogenní zátěži území možné správně interpretovat data a posuzovat vliv skládky na kvalitu podzemní vody bez znalosti předchozích výsledků. Proto doporučujeme pokračovat v systematickém monitoringu s hodnocení vývoje a trendů v návaznosti na předchozí výsledky analýz. Doporučujeme, aby byl upraven program monitoringu tak, aby ve vrtech monitorovacího systému byly sledovány vždy shodné parametry jako v průsakových vodách ze skládky, aby bylo možné vzájemné porovnání. V současnosti tomu tak nebylo v případě sledování síranů, boru a PCB. Závěrem můžeme konstatovat, že v r. 2004 nedošlo provozem skládky k ovlivnění kvality podzemní vody ani povrchové vody toku Klejnárky.

r.2005 – monitoring vod (Sample Service) Zpráva obsahuje výsledky monitoringu za rok 2005 a v podstatné míře čerpá i ze souhrnného vyhodnocení dlouhodobého monitoringu, které bylo provedeno v předchozí zprávě za rok 2004. Pro hodnocení významnosti bylo i nadále použito metodického pokynu MŽP, kritérií B a C. Z tohoto pohledu můžeme za významnou v r. 2005 považovat kontaminaci chloridy (MS-1, MS-2, MS-4, MS-5, MS-6), přičemž u vrtů MS-3 a MS-5 se oproti předchozímu roku situace zlepšila. Vyšší obsah hliníku byl v r. 2005 zjištěn ve vrtech MS-1, MS-2, MS-4, MS-5, MS-6. Vyšší koncentrace hliníku však nesouvisí s provozem skládky. Za významnější je možné označit ještě vyšší koncentrace kobaltu v případě vrtu MS-2, která však nebyla dalšími odběry potvrzena. Již úvodním monitoringem v r. 1993 bylo zjištěno jisté zatížení lokality přítomností kontaminujících látek, které bylo již v předchozích zprávách dáváno do souvislosti se zemědělskou činností a případnými úniky při provozu po zrušeném drážním tělese. Podzemní voda přitékající do prostoru skládky je slabě kyselá až neutrální, vysoce mineralizovaná a s vysokým obsahem vápníku. Antropogenní zátěž území je dána přítomností vysokých koncentrací anorganických látek v podzemní vodě – zejména chloridů, síranů a dusíkatých látek a zřejmě souvisí s aplikací hnojiv na okolní zemědělské pozemky. V podzemní vodě odtékající do prostoru skládky stojí za zmínku pouze zvýšené obsahy PAU ve vrtech MS-1 a MS-2. Zjištěná koncentrace však jen nepatrně překračuje limit pro pitnou vodu. Zpráva při grafických interpretacích navazuje na předchozí období a umožňuje tak porovnat aktuální výsledky monitoringu se staršími výsledky.

78


Závěrem můžeme konstatovat, že v r. 2005 nedošlo provozem skládky k významnému ovlivnění kvality podzemní vody ani povrchové vody toku Klejnárky. Výskyt zvýšené koncentrace kobaltu a chromu ve vrtu MS-2 nebyl dalším vzorkováním prokázán. r.2006 – monitoring vod (Geomedia s.r.o.) Pro hodnocení výsledků monitoringu 2006, přesněji pro stanovení dlouhodobých trendů změn jakosti, byly použity výsledky předchozí etapy. Hodnocení jakosti sledovaných vod bylo provedeno porovnáváním zjištěných koncentrací s limitními kritérii uvedenými v: - příloze č. 3 (imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod) k nařízení vlády č. 61/2003 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, - vyhlášce 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody případně, - metodickém pokynu MŽP č. 8/1996 Kritéria znečištění zeminy podzemní vody.

Povrchová voda Jakost povrchové vody v Klejnárce je vyhovující a u naprosté většiny sledovaných ukazatelů byly dodrženy limitní hodnoty uvedené v příloze č.3 nařízení vlády 61/2003 Sb. Pouze u dusitanů, dusičnanů a polychlorovaných bifenylů bylo zaznamenáno mírné překročení těchto limitů. Z dlouhodobého hlediska vykazuje jakost povrchové vody resp. koncentrace sledovaných ukazatelů stalý charakter, pouze v rámci roku dochází v závislosti na změnách průtoku k mírným variacím v koncentracích snadno rozpustných iontů.. Případné ovlivnění jakosti povrchových vod provozem skládky nelze potvrdit, protože pokud byly zjištěny zvýšené koncentrace některých ukazatelů, tak jejich vyšší koncentrace byly zaznamenány i ve vzorku „Klejnárka nad“.

Podzemní voda Podzemní vody v okolí skládky má mírně zásaditý charakter, relativně vysokou mineralizaci a tím také zvýšené (přirozeně i antropogenně) hodnoty některých ukazatelů, především síranů a chloridů, celkové mineralizace, dusičnanů, ale i některých organických sloučenin. Je pravděpodobné, že rozdíly hodnot těchto ukazatelů jsou ovlivněny změnami proudění podzemních vod vlivem změn klimatických poměrů v infiltrační oblasti. Jakost podzemní vody až na některé výjimky většinou splňuje limitní hodnoty pro pitnou vodu. Díky přirozeně vysoké mineralizaci dochází k překročení limitních 79


hodnot pro pitnou vodu u základních chemických ukazatelů, jako chloridy a rozpuštěné látky. U stopových prvků jsou zaznamenány přirozeně zvýšené nadlimitní koncentrace železa a hliníku, ostatní kovy splňují svými koncentracemi požadavky na pitnou vodu. U organických sloučeni (PAU, PCB) byly relativně častěji zaznamenány mírně nadlimitní hodnoty ve srovnání s požadavky na pitnou vodu. Z hlediska prostorového rozložení jakosti podzemní vody vykazují koncentrace jednotlivých sledovaných ukazatelů jak poměrně značné rozdíly mezi jednotlivými vrty, tak i rozdíly v dlouhodobém sledování. Případné významné ovlivnění jakosti podzemních vod vlivem provozu skládky lze prakticky vyloučit. Jako indikátor mírného ovlivnění podzemní vody provozem skládky by sice mohly být použity koncentrace nepolárních extrahovatelných látek (NEL) a celkového organického uhlíku (TOC), jejichž zvýšené koncentrace byly v porovnání s ostatními vrty zaznamenány na vrtech MS-1 a MS-2 (vrty na výstupu). Jejich zjištěné koncentrace jsou však relativně nízké a navíc ostatní ukazatele to nepotvrzují. Je také nutné poznamenat, že při nízkých koncentracích může být i vyšší nepřesnost stanovení těchto hodnot v laboratoři.

Skládková voda Povrchová voda retenční nádrže vykazuje pouze mírně zvýšené znečištění, koncentrace sledovaných ukazatelů jen mírně převyšuje limitní hodnoty přípustného znečistění povrchových vod. Průsakové skládkové vody z jímek A, B a C vykazují extrémně vysoké koncentrace prakticky všech sledovaných ukazatelů, z dlouhodobého hlediska jsou tyto koncentrace relativně stálé. V porovnání s metodickým pokynem MŽP vykazují sledované parametry (vyjma organických ukazatelů) koncentrace převyšující kritérium C, což odpovídá silnému znečištění. V prostředí skládky, ze kterého jsou tyto vody zachytávány, je možné tyto hodnoty očekávat. Závěrem je třeba konstatovat, že řízení provozu a zabezpečení skládky Čáslav je na dobré úrovni. Povrchové vody Klejnárky nevykazují prakticky žádné znečištění, koncentrace sledovaných parametrů vyhovují legislativním předpisům pro kvalitu povrchových vod. Stejně tak i jakostní parametry podzemní vody většinou splňují limity pro pitnou vodu a mírně zvýšené koncentrace některých ukazatelů jsou pravděpodobně způsobeny přirozeně zvýšenými hodnotami a nikoliv pronikáním znečištěných vod ze skládky do podzemí. Pokud by k takovému pronikání došlo, tak vzhledem ke koncentracím sledovaných ukazatelů v jímkách průsakových vod, by muselo dojít k odpovídajícímu zvýšení hodnot na odtoku podzemních vod ze skládky, což srovnání chemizmů odtokových a přítokových podzemních vod nebylo potvrzeno. Pravidelný monitoring probíhá v souladu s provozním řádem. Rozsah monitoringu včetně podrobného vyhodnocení výsledků je uveden v ročních zprávách o plnění integrovaného povolení. V souvislosti s rozšířením skládky se počítá i s doplněním monitorovacího systému vrtů. Více informací viz. zprávy o monitoringu vod z let 2006 – 2009 – příloha č. 20. 80


D.I.5.

Vlivy na půdu

Rozšířením skládky a jejího manipulačního prostoru včetně oplocení dojde k trvalému záboru cca 19,5 ha zemědělské půdy. V případě vybudování ochranných valů a výsadby zeleně se změní využití půdy v souladu s územním plánem města. Ke znečištění a jiné kontaminaci půdy v okolí skládky by nemělo docházet (s výjimkou sedimentace prachových částic), půdy však mohou být znehodnocovány lehkými substancemi ukládanými na skládce (papír, plasty, fólie apod.) roznášenými po okolí větrem.

D.I.6.

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Problematika je podobná jako u hodnocení vlivů na podzemní vodu. Ke kontaminaci horninového prostředí běžným provozem posuzovaného záměru nedojde. Ochrana je zajištěna kombinovanou izolací – přirozená (geologická) bariéra a technický prvek (vysokohustotní polyetylenová fólie s dostatečnou průtažností). Podrobný popis zabezpečení skládky je uveden v kapitole B.I.6 a D.I.4.

D.I.7.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Vzhledem k tomu, že se v lokalitě nevyskytují žádné významné a ohrožené druhy fauny a flóry, nedojde realizací skládky ani k jejich poškození, zničení či vyhubení. Realizací skládkového prostoru budou zlikvidovány ekolabilní agrocenózy na cca 19,5 ha, naopak výsadbami krajinné a další funkční zeleně dojde ke zhodnocení okolního prostoru, k jeho navázání na biokoridor nivy Klejnárky a na zeleň na západním okraji Čáslavi.

D.I.8.

Vlivy na krajinu

Vzhledem k předpokládanému převýšení skládky o 35 m dojde ke změně výškových poměrů a stávajícího reliéfu. Mísovitý úpad bude zasypán a na jeho místě vznikne nový tvar převýšeného charakteru s výraznými svahovými plochami (terasami), a to především ve směru do údolí Klejnárky. Řízeným ukládáním odpadů a jejich stabilizací by nemělo dojít k ovlivnění stability jak skládkových svahů, tak okolního rostlého terénu, ani k oživení erozních procesů. Výstavbou skládky, komunikací a výsadbami zeleně dojde, vzhledem k současnému stavu, k podstatně většímu rozčlenění povrchu lokality a jejího nejbližšího okolí. Především výsadby doprovodné a krajinné zeleně, navazující na stávající zeleň v údolí Klejnárky a okrajově i na zeleň města Čáslavi ovlivní dosud jednotvárný charakter prostoru.

81


D.I.9.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Na území vybrané lokality nejsou žádné stavby ani kulturně architektonické památky. Podle dosavadního archeologického vyhodnocení z hlediska potenciálního výskytu archeologických nálezů lze vyslovit předpoklad, že při realizaci rozšíření skládky budou zlikvidovány plochy předpokládaných archeologických nálezů. V případě pozitivních výskytů při zahájení stavby bude nutné před pokračováním výstavby skládky provést detailní archeologický záchranný průzkum se všemi náležitostmi, které s tím souvisí.

82


D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ a. Vliv na dopravu Dopravní intenzita na silnici I/17 případně II/337 se v důsledku rozšíření skládky výrazné nezmění. V případě dovozu odpadu z větší vzdálenosti se doporučuje zásadně orientovat dopravu po výše uvedených silnicích a nepřetěžovat silnici I/38. Pro provoz skládky byla zbudována průjezdní asfaltová komunikace s 2 odstavnými ostrůvky a dále napojení a vytvoření asfaltové komunikace pro příjezd do areálu skládky Skládka je situována v dostatečné vzdálenosti od silnic I/17 a II/337 a nezasahuje do jejich ochranných pásem.

b. Vlivy navazujících staveb a inženýrských sítí Přes lokalitu prochází trasa vedení elektrické energie o napětí 22 kV, která je součástí napájecí soustavy obcházející město. V úseku zasahujícím lokalitu skládky musí být přeložena. Trasa přeložky nevyvolává žádné větší důsledky pro funkční využití území. Podobně vodovodní přípojka pro zásobování pitnou vodou, napojená v prostoru bývalého závodu Kosmos, nevytváří ani územní ani krajinářské problémy.

c. Vlivy na estetické kvality území Realizací a rozšířením skládky nastanou podstatné změny ve využití území, a to přeměnou zemědělských ploch na plochy ostatní - průmyslové, čímž bude narušena celistvost orných půd, možnosti obdělávání atd. Rozčleněním území dosud neexistující navrhovanou krajinnou zelení se zlepší celkově nepříznivá krajinářskoekologická situace, a to i přesto, že bude v území lokalizován cizorodý prvek, poměrně rozsáhlé těleso skládky. Estetické hodnoty území mohou být narušeny především větrným rozptylem lehce přenosných odpadových substancí - papír, fólie, plasty apod. po bližším či vzdálenějším okolí. Za předpokladu včasných funkčních výsadeb zeleně, které by mj. opticky izolovaly skládkový prostor, čímž by mohly prakticky úplně odstranit jeho nepříznivé estetické působení v krajině.

d. Biologické vlivy Z biologických vlivů lze předpokládat při provozu skládky možnost invaze především obtížných živočišných druhů (nelze vyloučit ani druhy rostlinné - rumištní, 83


plevelné) - hmyzu (zejména dvoukřídlého - mouchy apod.), hlodavců (především potkan), ptáků (holub, racek, vrabec, havranovití ptáci aj.). Správným provozem na skládce se dají tyto vlivy minimalizovat.

e. Vliv hluku a záření Problémy hluku jsou úzce spojeny se samotným provozem a s dopravou odpadů pomocí těžkých nákladních automobilů. Postižení hlukem by však vzhledem ke vzdálenostem od obytné zástavby nemělo být závažnějším faktorem ovlivňujícím kvalitu životního prostředí. Po rozšíření řízené skládky a její přeměně na centrum komplexního nakládání s odpady bude v chráněných venkovních prostorech a v chráněném venkovním prostoru v denní době obdobná akustická situace jako v současné době. Noční provoz se na skládce nepředpokládá a do doby zprovoznění kogenerační jednotky není tudíž třeba vlivy hluku hodnotit (po jejím zbudování se zhorší akustická situace v noční době max. o 10.6 dB v okrajové části města Čáslav ležící severovýchodně od skládky odpadů). Provoz skládky po jejím rozšíření a přeměně na centrum komplexního nakládání s odpady nebude v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb překračovat hygienické limity hluku v denní ani v noční době. Z hlediska hluku vznikajícího z dopravy bylo zjištěno, že významnější podíl hluku emitovaného dopravou na komunikaci II/337 v ulici Táborská a ul. Na Bělišti je možno přiřadit ostatním motorovým vozidlům. Emise způsobené vozidly spojené s činností skládkového hospodářství jsou nižší o 5.6 dB. Lze očekávat, že obdobné hlukové poměry, které panují v současnosti, budou ve sledované lokalitě i ve výhledové situaci po přeměně řízené skládky na centrum komplexního nakládání s odpady. Dopravní intenzita na silnici I/17 případně II/337 se v důsledku rozšíření skládky výrazné nezmění. Blíže je hluková situace záměru popsána v akustické studii z období prosince-ledna 2010 – viz. příloha č. 12. Záměr nemá vliv na záření.

f. Velkoplošné vlivy v krajině Vzhledem k tomu, že je skládka zcela cizím prvkem v krajině, bude nutné v co největším rozsahu eliminovat její vnější vlivy na životní prostředí a krajinu, což je reálné jedině všestranným zabezpečením lokality při jejím rozšiřování, důslednou technologickou kázní při ukládání odpadů a realizací všech potřebných vnějších opatření, mezi která patří zejména vymezení funkčního ochranného pásma a včasné výsadby polyfunkční zeleně. Rozšíření skládky je lokalizováno do území navazujícího na průmyslovou zónu města. Dominující funkce řešeného zájmového území byla sice zemědělská, ale v současné době je narušována intenzivní antropogenní činností, která rovněž naru84


šuje ekologické hodnoty území. Ekologická hodnota celého širšího území není vysoká, s výjimkou biokoridoru Klejnárky, který má regionální význam. Cizorodý prvek skládky může při vstupu, (výstavbě) do tohoto území ještě snížit její hodnotu, nelze však pominout, že při úzkostlivém plnění projektového záměru (zelené bariéry, ozelenění povrchu, kontrola odpadních vod) může dojít k vhodnému začlenění do krajiny.

g. údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice Nepříznivé vlivy přesahující státní hranice nejsou.

D.III.

CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH

Stávající technické řešení vylučuje vznik reálné havárie s nekontrolovatelným dopadem na okolí. Nepropustný kvartérní pokryv, ve kterém je osazena skládka, doplněný o kombinované těsnění vlastních složišť, činí únik vnitřních průsakových vod do podloží skládky velmi nepravděpodobným. Případné úniky lze zjistit prováděným monitoringem. Zdvojená fólie, navržená v kynetách jednotlivých sekcí, umožní sanaci v příslušné poškozené části bez dalších opatření. Je velmi nepravděpodobné, že by k únikům průsakových vod došlo mimo tyto exponované části úložiště. V případě, že by se případný únik vnitřních průsakových vod nepodařilo zastavit, bylo by nutno navrhnout některá nákladnější technická opatření (např. vybudováním jílocementové stěny). Jelikož se již jsou v rámci I. etapy úložných prostorů TKO vybudovány základní prvky konstrukcí podtlakové plynové drenáže při jímání skládkového plynu, je tak zajištěno, že vlastní okolí skládky není ohroženo.

85


D.IV.

CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

a. Územně plánovací opatření Skládka bude budována postupně, a tudíž její důsledky v území se budou projevovat také postupně. V cílovém stavu však bude znamenat poměrně velký zásah do krajiny a jejího současného funkčního využití a proto bude potřebné: a) vložit tento záměr do územně-hospodářských zásad a provést změnu územního plánu sídelního útvaru Čáslavi a respektovat tento záměr při tvorbě koncepce územního rozvoje města; b) vypracovat plán lokálního systému ekologické stability na katastrálním území města s případnými přesahy přes regionální systém ekologické stability v okolí, aby mohlo dojít k využití a případně ovlivnění tras navrhovaných zelených pásů kolem postupně budované skládky pro tyto systémy. V rámci tohoto plánu dokumentovat požadavky na výsadbu dřevinné zeleně podél příjezdní komunikace, podél dalších navazujících silnic a cest, dále na okrajích intravilánu Čáslavi. Navázáním na regionální biokoridory založit síť interakčních prvků pro revitalizaci krajiny kolem skládky. V rámci těchto prací pak vyčlenit požadavky na realizaci části opatření z prostředků skládky; c) vzhledem k dosti velkému převýšení skládky vznikne v území výrazný novotvar, jehož zapojení do krajinné struktury je nezbytné doložit v projektové dokumentaci panoramatickými pohledy a zákresy novotvaru, které budou dokumentovat vhodnost a citlivost navrženého řešení.

b. Technická opatření

Zabezpečení průsakových vod Těleso skládky je umístěno do rozsáhlé územní deprese charakteru erozně akumulačního údolí, netektonické sníženiny při JZ úpatí Železné hory, která klesá k SZ. Podloží skládky je tvořeno převážně turonským slínovcem, méně horninami kutnohorského krystalinika. Geologická bariéra byla ověřena jako dostatečná, ale z důvodů nehomogenity stavby a vyšší úrovně podzemní vody je nutno ji doplnit o jílovité zeminy s odpovídající nepropustností. Dno složiště bylo upraveno vyspádováno a předepsaně zhutněno. Těsnění dna skládky je provedeno minerálním těsněním tl. 3x20 cm s max. propustností 1.10-9 m.s-1, dále fóliovým těsněním tl. 2,5 mm. Ochranná vrstva je z geotextilie 600 g/cm2. Drenáž je tvořena vrstvou štěrkového drénu tl. 30 cm v ploše skládky a tl. 70cm v prostoru kynet, kde je uloženo drenážní potrubím pro vedení průsakových vod. Drenážní vrstva je kryta separační 86


geotextilií 300 g/cm2. Při budování dalších etap je kladen důraz na korektním napojení jednotlivých konstrukčních prvků skládky. Průsakové vody se systémem odpadů průsakových vod odvádějí do kontrolních jímek, kde jsou systémem výtlaků přečerpávány zpět na těleso skládky nebo odváděny na čistírny odpadních vod. Obvodové hrázky složišť brání výtoku průsakových vod ze skládky a přítoku povrchových vod z okolního území do skládky. Drenážní systém skládky a odvody průsakových vod slouží k odvodu průsakových vod mimo těleso skládky do kontrolních jímek, odkud jsou vody ze složiště průběžně vraceny prostřednictvím výtlaků na příslušnou skládkovanou sekci složiště. Drenážní potrubí je uloženo na minerálním těsnění, jež je kryto ochrannou fólií a PE geotextilií. Průsakové vody jsou gravitačně odváděny ze sběrných drénů (osazené přírubami umožňující čištění) přes trubní řády, jež jsou zaústěny do samostatných kontrolních jímek. Kontrolní jímky jsou zdvojené kontrolní bezodtoké železobetonové nepropustné jímky s foliovou izolací určené pro zachycení průsakových vod, zjištění jejich kvality, vylepšení vodní nerovnoměrné bilance odtoků ze složišť, částečné zneškodnění výluhových vod odparem při zpětném vsakování do tělesa skládky. Skládka je vybavena třemi dvojicemi jímek pro jednotlivá složiště. Zdvojení jímek slouží k sedimentaci kalů a k navýšení akumulačních prostor při vyšším přítoku skládkových vod. Součástí kontrolních jímek jsou dvě čerpadla. Skládkové vody lze čistit v systému čistíren skládkových vod a v případě souhlasu vodohospodářského orgánu vypouštět do povrchových vod. Systém čištění průsakových vod je zajištěn pomocí technologie reverzní osmózy, která zabezpečí dostatečnou účinnost čištění průsakových vod ze skládky a jejich vypouštění (vyčištěné vody) do zasakovací nádrže nebo do obvodového příkopu pro odvod povrchových vod do povrchových vod. Dále se systém ČOV skládá z kořenové a popelové čistírny, které nejsou využívané pro nedostatečnou kvalitu čištění skládkových vod. Pro akumulaci vyčištěné vody také slouží retenční nádrž. Dešťové vody z neprovozních ploch skládky jsou sváděny do usazovací nádrže a následně přepady do odvodňovacího příkopu. V rámci areálu zařízení je vybudován monitorovací systém, což je soubor činností sledující vliv skládky na životní prostředí. Monitoring podzemních vod je řešen klasickou soustavou pozorovacích vrtů, rozmístěných dle poznatků hydrogeologie po obvodu skládky a je zajištěn smluvně s odbornou firmou a obsahuje projekt monitorující podzemní vody, odběr vzorků, analýzy a hodnocení stavu. Při skládkování odpadů vznikají emise. bioplynu (skládkový plyn). Na skládce bude vybudován odplyňovací systém, který odvádí vznikající plyny a brání tak nekontrolované migraci do okolí a zároveň zabraňuje růstu vnitřního přetlaku plynů ve skládce, což zabraňuje ohrožení bezpečnosti výbuchem a vznícením plynu na tělese skládky. V současnosti jsou zbudovány plynové studny se spodním jímáním pouze pro I.etapu. Jsou řešeny jako vertikální postupně prodlužované PEHD perfo87


rované trubky ukládané do drenážního obsypu, s jímací drenážní trubkou zaústěnou do trubního vedení vedoucí k regulační, rozdělovací šachtě. V dalších etapách budou studny budovány jako vrtané v rámci rekultivace skládky. V současné době není jímání plynu realizováno, probíhá prozatím monitoring skládkového plynu, který sleduje složení a měrné množství vývoje plynu. Vedoucí skládky kontroluje ovzduší z hlediska prašnosti a úletů a stabilitu svahů skládky. Dále probíhá monitoring povrchových a průsakových vod. Ovlivnění kvality povrchové vody je sledováno odběry a analýzou vzorků v stanovených profilech z potoku Klejnárka nad a pod povodím ze skládky a dále z usazovací jímky

c. Záchranný průzkum archeologických nalezišť Dle vyjádření archeologů bude před započetím výstavby nutný archeologický průzkum zájmové lokality a plán oznámení a začátek prací bude probíhat v součinnosti a dle tohoto vyjádření.

d. Opatření pro ochranu kulturních památek Architektonické ani jiné kulturní památky se přímo na provozované lokalitě nevyskytují, nacházejí se však uvnitř města. Vzhledem k tomu, že skládka bude vytvářet výrazný novotvar, který bude z některých stanovišť ve městě v exponované poloze, je pro tento případ založena krycí ochranná zeleň kolem skládky a na skládce samotné.

e. Kompenzační opatření Stávající prostor Základním opatřením k eliminaci vlivu skládky na okolní životní prostředí patří obvodové hrázky výšky 2 až 3 m, které skládku vizuálně a částečně i pachově odstiňují od okolí. Území mezi oplocením skládky a patou skládky v rozsahu 10 m je osázeno ozeleňovacím pásem, který slouží jako odstínění skládky od okolí. Dále je vytvořen zelený pás na náspu bývalé vlečky s odborně navrženou výsadbou dřevinné zeleně. Podél nového obvodu skládky bude vytvořen též pás vyšší a keřové vegetace pro odclonění skládky od okolí. Vzhledem k tomu, že se počítá se skládkováním do poměrně velké výšky cca až 35 m nad původní terén, bude v rámci rekultivace doplněn i povrch tělesa o stromovou a keřovou vegetaci začleňující umělý kopec do stávajícího, mírně zvlněného terénu. Mezi další významná opatření náleží důsledná kontrola přivážených odpadů, 88


pro niž je zřízeno v provozním areálu několik objektů (váha, kontrolní překladiště apod.). Kontrolou je zabráněno tomu, že se na skládku ukládají odpady výbušné, samozápalné, silně zapáchající nebo odpady, které při styku s vodou reagují vývinem tepla nebo plynu; dále nesmějí být na skládku ukládány odpady typu hořlaviny. Zařízení je provozováno na základě schváleného provozního řádu a platného povolení k provozování zařízení, kde je přesně stanoveno, které odpady a za jakých podmínek lze do zařízení přijmout a zde odstranit. Dále je zajištěno, že do každého složiště (sektoru) jsou ukládány jen ty odpady, pro které je složiště (sektor) určen. Odpad ve složištích jsou trvale a intenzivně hutněny. Případným úletům odpadů je zabráněno oplocením skládky sahajícím do výšky 2m. Dle navrženého pravidelného monitoringu je sledována kvalita podzemních, povrchových a skládkových vod. Monitoring je zajištěn externí firmou, která ročně zpracovává Zprávy z monitoringu vod sledující též vývojových trend znečištění sledovaných vod. V současné době je na skládce umístěna reversní osmóza určená k čištění skládkových vod, které jsou na základě plnění stanovených limitů uvedených v rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu vypouštěny do povrchových vod. V rámci zpracované projektové dokumentace rozvoje skládky je naplánovaná i technická rekultivace, která bude probíhat současně s ukončením a uzavíráním skládkového tělesa s konečnou úpravou tělesa až na navržené výškové úrovně. Těleso skládky bude zhutněno, upraveno se sklonem svahů na generální sklon 1:3 a povrch bude překryt těsnícími a rekultivačními vrstvami. Ve složišti s biologicky aktivním odpadem se spočítá s propojením plynových studní s jímací stanicí. Postupně s budováním nových sekcí a s reálným využíváním bioplynu na podkladě vybudovaných studní bude budován i řad trubního svedení bioplynu. V rámci rekultivace skládky bude zbudován horní odtah plynu. K zamezení znečišťování okolí skládky vozidly, vyjíždějícími ze skládky je v provozním areálu provozována mycí rampa, na které se provede nutná očista odjíždějících vozidel.

f. Jiná opatření V rámci ukládání odpadů s azbestem jsou dodržována pravidla k ukládání odpadu, jež jsou též popsána ve schváleném provozním řádu zařízení. Cílem veškeré činnosti, která je prováděna v souvislosti s odstraňováním odpadů s obsahem azbestu, je minimalizovat množství volně polétavých azbestových vláken nebo azbestového prachu a zabránit rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Odpad s azbestem je dále ukládán do předem zakresleného prostoru složiště skládky, a je tak učiněno a zabezpečeno, aby zde nebyly v budoucnu prováděny žádné vrtné, výkopové a jiné práce, které by mohly vést k uvolnění vláken azbestu. Odpady se ukládají na složiště skládky (A, B a C) podle druhu a kategorie do určeného složiště a sektoru skládky, a to tak, aby nemohlo dojít k nežádoucí vzá89


jemné reakci složek jednotlivých odpadů za vzniku škodlivých látek a k případnému narušení stability skládkového tělesa. Ukládání odpadů je prováděno tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu úniku, nežádoucí vzájemné reakci, narušení stability, těsnosti a konstrukce skládky. V rámci skládky skupiny S-NO, určené pro ukládání nebezpečných a ostatních odpadů, budou dle potřeby budovány sektory pro podskupiny skládek S-OO1, SOO2 a S-OO3. Sektory slouží k ukládání odpadů srovnatelných svým původem, složením a vlastnostmi, a která svým technickým provedením zabezpečí oddělené ukládání těchto odpadů uvnitř jedné skládky a zabrání kontaktu, případně smíchání odpadů uložených v jednotlivých sektorech skládky po celou dobu jejich uložení. Nebezpečné odpady jsou ukládány a soustřeďovány do speciálních nádob, kontejnerů, obalů či nádrží, které splňují technické požadavky kladené na shromažďovací prostředky nebezpečného odpadu a splňují požadavky na ochranu životního prostředí a zdraví lidí. V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich je umístěn identifikační list soustřeďovaného odpadu, kde je především uvedena kategorie odpadu, název odpadu a katalogové číslo, dále je uvedeno jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu zařízení. Při nakládání s nebezpečnými kapalnými odpady je možno pro zajištění dvojího jištění využít sběrných nádrží (bezpečnostních van), které jsou umisťovány pod shromažďovací prostředky s tekutým odpadem. Na soustřeďování nebezpečných odpadů, které mají nebezpečné vlastnosti, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako mají chemické látky nebo přípravky, na které se vztahuje zvláštní právní předpis, se také vztahují obdobné technické požadavky jako na shromažďování těchto chemických látek a přípravků podle zvláštních právních předpisů.

g. Popis rizik bezpečnosti provozu Stávající technické řešení vylučuje vznik reálné havárie s nekontrolovatelným dopadem na okolí. Nepropustný kvartérní pokryv, ve kterém je osazena skládka, doplněný o kombinované těsnění vlastních složišť, činí únik vnitřních průsakových vod do podloží skládky velmi nepravděpodobným. Případné úniky lze zjistit prováděným monitoringem. Zdvojená fólie, navržená v kynetách jednotlivých sekcí, umožní sanaci v příslušné poškozené části bez dalších opatření. Je velmi nepravděpodobné, že by k únikům průsakových vod došlo mimo tyto exponované části úložiště. V případě, že by se případný únik vnitřních průsakových vod nepodařilo zastavit, bylo by nutno navrhnout některá nákladnější technická opatření (např. vybudováním jílocementové stěny). Jelikož se již jsou v rámci I. etapy úložných prostorů TKO vybudovány základní prvky konstrukcí podtlakové plynové drenáže při jímání skládkového plynu, je tak 90


zajištěno, že vlastní okolí skládky není ohroženo.

h. Nástin programu monitorování a řízení a plánu postprojektové analýzy Monitorování skládky je soubor činností, kterými se sleduje vliv skládky na okolní prostředí a chování jednotlivých částí skládky. Skládka je monitorována po celou dobu provozování a dále ve formě následné péče po jejím uzavření.

Monitoring povrchové vody podzemní vody průsakové vody skládkový plyn Stabilita skládkového tělesa

Četnost monitoringu 2x ročně 4x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Ovlivnění kvality povrchové vody je sledováno odběry a analýzou vzorků v stanovených profilech PF 10 a PF 11 z potoku Klejnárka nad a pod povodím ze skládky a dále z usazovací jímky SO 043 vždy 2x ročně v rozsahu: BSK, CHSK-Cr, P celk., amonné ionty. Ke sledování kvality podzemních jsou na skládce umístněny monitorovací vrty MS 1 až MS 9 (mimo MS 7), které jsou vybudované po obvodu skládky. V pravidelných intervalech 4x ročně budou z vrtů MS 1 a MS 2, odebírány a odbornou organizací vyhodnocovány vzorky podzemních vod v těchto ukazatelích: pH, celkový org. uhlík, rozpuštěné látky, PAU, fenolový index, NEL, anionaktivní tenzidy, Al, As, Se, Ba, B, Be, Pb, Cd, Cr celk., Fe, Co, Cu, Ni, Hg, V, fluoridy, amonné ionty, chloridy, celkové a volné kyanidy, dusičnany, dusitany, suma PCB (6 kongenerů), sírany. Zároveň je sledována úroveň hladiny podzemních vod. Vrty MS 3, MS 4, MS 5, MS 6, MS 8 a MS 9 leží mimo dosah proudění podzemní vody z podlaží skládky. Jejich monitoring bude prováděn 1x ročně v případě indikace znečištění. Dále jsou sledovány následující ukazatele pro průsakovou vodu ze skládky v intervalu 1x ročně: pH, rozpuštěné látky, Al, B, Ni, CHSK-Cr, BSK, amonné ionty, dusitany, dusičnany, chloridy, sírany, fosforečnany, fluoridy, anionaktivní tenzidy, fenoly, kyanidy, NEL, suma PAU, suma PCB. V I.etapě byly realizovány jímací plynové studny se spodním jímáním plynu. V dalších etapách je počítáno s osazením plynových studní s horním odtahem plynu v rámci rekultivace, jež budou zřizovány v návaznosti na budování sektorů SOO. Monitoring ohledně bioplynu na skládce obsahuje sledování vývoje, složení a množství skládkového plynu Monitoring ovzduší je řešen provozním řádem vypracovaném ve smyslu zákona č. 86/202 Sb. 91


Přestože jsou v návrhu projektové dokumentace skládky aplikována nejrůznější opatření k zamezení kontaminace podloží skládky, prašnosti, pachu apod., je zajištěn i nezbytný monitorovací systém. Pod pojmem monitoring se tedy rozumí sledování a vyhodnocování vlivu skládky na okolní životní prostředí.

D.V.

CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ

Základními podklady pro posouzení záměru „Rozšíření a přeměny řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady“ na životní prostředí byly:

•

Skládka Čáslav – Studie rozvoje a rekultivace (Ing. Jiří Jílek, HYDRONATUR, únor 2006)

•

Řízená skládka Čáslav - Dokumentace posouzení vlivu skládky na životní prostředí podle zákona č. 244/92 (Ekotechnik, březen 1993)

•

Řízená skládka Čáslav - Posudek k dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí (V. Lapčík, září 1993)

•

Protokol z veřejného projednání posudku, vyjádření obce, veřejnosti a dotčených orgánů státní správy k hodnocení vlivu stavby „Řízená skládka Čáslav“ na životní prostředí (MŽP č.j. 2765/803 10/93/e.o. ze dne 12.11.1993)

•

Stanovisko o hodnocení vlivu stavby „Řízená skládka Čáslav“ na životní prostředí (MŽP č.j. NM-1253/200/93 ze dne 26.11.1993)

•

Plán odpadového hospodářství AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (R. Jerie a kol., duben 2006)

•

Roční zprávy o monitoringu vod (viz. příloha č. 20)

•

Provedené studie, které jsou součástí této dokumentace.

92


D.VI.

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE •

není specifikován harmonogram výstavby (rozšíření skládky)

•

není specifikována doba zavádění nových technologií

93


ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Co se týče umístění - záměr byl předložen v jedné variantě.

Přeměna skládkového areálu na centrum komplexního nakládání s odpady je dalším krokem vpřed v oblasti nakládání s odpady a je v souladu s POH AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. a POH Středočeského kraje.

94


ČÁST F. ZÁVĚR F.I. ZÁVĚR Dokumentace byla zpracována s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Při zpracování dokumentace byly popsány všechny požadované charakteristiky a ukazatele vlivu záměru na životní prostředí. Stejně jako bylo v minulosti nesporným přínosem pro ochranu životního prostředí budování řízených skládek, v současný trend si vyžaduje změnu, která spočívá v přeměně řízené skládky na centrum komplexního nakládání s odpady. Předkládaná dokumentace posouzení vlivů na ŽP je založena na původní dokumentaci posuzování vlivů na životní prostředí, která byla doplněna a aktualizována s ohledem na kumulaci jednotlivých záměrů. Z provedené analýzy a vyhodnocení vlivů posuzované stavby na jednotlivé složky životního prostředí vyplývá, že žádný z důsledků nevykazuje závažnost zásadního (regionálního) významu bez možnosti kompenzace. Z toho lze odvodit, že stavba přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady nemá jako celek větší než místní dosah. Jisté vybočení z tohoto závěru by mohl znamenat pozitivní archeologický nález pozůstatků starého osídlení. Takový nález by podle historické cennosti mohl zpomalit výstavbu. Ve skupině ovlivněných složek životního prostředí, na něž je dopad hodnocen v kategorii negativních vlivů místního dosahu, figuruje především zábor zemědělské půdy, hydrologické a hydrogeologické poměry, zápach a faktory pohody. Na druhé straně se však v téže skupině uplatní i pozitivně působící faktory, týkající se zejména vlivu na krajinu doplněním zeleně jak formou ochranných pásů, tak výslednou rekultivací tělesa skládky. Na základě zpracovaných studií, které jsou součástí dokumentace, jsou další negativní vlivy stavby hodnoceny jako málo významné až nevýznamné s poměrně jasnou a jednoduchou kompenzací. Mezi ně patří ovzduší, hluk, faktory pohody, částečně i vodní hospodářství. V porovnání se současným stavem životního prostředí (varianta bez rozšíření prostru skládky) vyplývá, že ke zhoršení situace dojde prakticky jen na úseku záboru ZPF. Vlivy na hydrologické a hydrogeologické poměry jsou technickým řešením zabezpečeny a neměly by se v důsledku rozšíření tělesa skládky prakticky projevit. V ostatních složkách nedojde ke zhoršení současného stavu. Závěrem lze konstatovat, že za předpokladu dodržení technických opatření vyplývajících z požadavků platné legislativy lze označit záměr spočívající v rozšíření a přeměně skládkového areálu na centrum komplexního nakládání s odpady jako únosný. Dopady na životní prostředí jsou souborem opatření minimalizovány. Při zpracování dokumentace nebyly zjištěny skutečnosti vylučující realizaci hodnoceného záměru.

95


F.II.

LITERATURA

Skládka Čáslav – Studie rozvoje a rekultivace (Ing. Jiří Jílek, HYDRO-NATUR, únor 2006) Skládka Čáslav – Rekultivace 1. až 4. etapa (Ing. Jiří Jílek, HYDRO-NATUR, únor 2009) Řízená skládka Čáslav - Dokumentace posouzení vlivu skládky na životní prostředí podle zákona č. 244/92 (Ekotechnik, březen 1993) Řízená skládka Čáslav - Posudek k dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí (V. Lapčík, září 1993) Protokol z veřejného projednání posudku, vyjádření obce, veřejnosti a dotčených orgánů státní správy k hodnocení vlivu stavby „Řízená skládka Čáslav“ na životní prostředí (MŽP č.j. 2765/803 10/93/e.o. ze dne 12.11.1993) Stanovisko o hodnocení vlivu stavby „Řízená skládka Čáslav“ na životní prostředí (MŽP č.j. NM-1253/200/93 ze dne 26.11.1993) Plán odpadového hospodářství AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (R. Jerie a kol., duben 2006) Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje. 2005 Územní plán města Čáslav. 1996 Platné právní předpisy v oblasti životního prostředí České státní normy v oblasti skládkování Internetový portál státní správy Internetové stránky města Čáslav Roční zprávy o monitoringu vod 1999 - 2009 Emise

96


ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. plánuje rozšíření a přeměnu řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady. Realizace záměru si vyžádá trvalý zábor zemědělské půdy. Centrum komplexního nakládání s odpady bude dobudováno v souladu s BAT (nejlepší dostupná technika).

a. Vlivy na obyvatelstvo Nejbližšího zástavba se nachází cca 450 m od lokality. V důsledku realizace záměru nejsou předpokládány bezprostřední negativní vlivy přinášející zdravotní rizika a další průvodní důsledky.

b. Vlivy na ovzduší Realizací uvedeného záměru nedojde k významnému zhoršení kvality ovzduší v dané lokalitě.

c. Vlivy na hlukovou situaci Zvýšení hladiny hluku v důsledku realizace rozšíření skládky bude krátkodobé. V rámci provozu rozšířené skládky a centra komplexního nakládání s odpady se nepředpokládá významné zvýšení stávající úrovně hluku.

d. Vlivy na povrchové a podzemní vody V důsledku rozšíření skládky a instalace nových technologií v zabezpečeném areálu nejsou při dodržení zásad při výstavbě předpokládány změny v dopadech na kvalitu povrchových a podzemních vod.

e. Vlivy na půdu Rozšířením skládky a jejího manipulačního prostoru včetně oplocení dojde k trvalému záboru cca 19,5 ha zemědělské půdy.

f. Vlivy na živočichy a rostliny V lokalitě nevyskytují žádné významné a ohrožené druhy fauny a flóry. Nejvýznamnějším vlivem na flóru bude vykácení náletových porostů na bývalém drážním 97


tělese. To bude nahrazeno výsadbami krajinné a další funkční zeleně. Tím dojde ke zhodnocení okolního prostoru a k jeho navázání na biokoridor nivy Klejnárky a na zeleň na západním okraji Čáslavi.

98


ČÁST H. PŘÍLOHY Příloha 1 –


Příloha 2a –

Situace Středočeského kraje s vyznačením zájmového území

Příloha 2b –

Situace lokality

Příloha 3 –

Situace lokality se zakreslením záměru

Příloha 4 –

Snímek katastrální mapy 1 : 2880 – situace záborů – KN

Příloha 5 –

Celková situace skládky (záměru)

Příloha 6 –

Výřez geologické mapy 1 : 50 000

Příloha 7 –

Výřez vodohospodářské mapy 1 : 50 000

Příloha 8 –

Situace monitorovacích vrtů podzemních vod

Příloha 9 –

Základní přehled chemismu výluhových (skládkových) vod

Příloha 10 –

Vyjádření Archeologického ústavu AV ČR č.j. 90/07 KII ze dne 21.2.2007

Příloha 11 –


Příloha 12 –

Akustická studie - Skládka Čáslav

Příloha 13 –

Průzkumy a hodnocení fauny a flóry, Hodnocení vlivu na významné krajinné prvky, Biologicko-ekologické hodnocení záměru

Příloha 14 –

Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz

Příloha 15 –

Rozptylová studie 2010

Příloha 16 –

Skládka Čáslav – rekultivace 1. až 4. etapa (pouze textová část)

Příloha 17 -

Seznam odpadů přijímaných na skládku (platí i pro plánované rozšíření skládky)

Příloha 18 -

Vizualizace tělesa skládky

Příloha 19 -

Bioplynová stanice a kogenerační jednotka (pouze elektronická podoba)

Příloha 20 -

Monitoring vod (2006 – 2009 – pouze elektronická podoba)

Příloha 21 -

Protokol o zkoušce č. P 186/09 – měření pachových látek (pouze elektronická podoba) 99


Příloha č.1 –


100


101


102


Příloha č.3 – Situace lokality se zákresem záměru

103


Příloha č.4 – Snímek katastrální mapy – situace záborů – KN (zmenšeno ze snímku katastrální mapy 1: 2 880)

STÁVAJÍCÍ AREÁL 18 HA

PLÁNOVANÝ ROZVOJ SKLÁDKY – 15

104


Příloha č.5 – Celková situace skládky (záměru)

105


Příloha č.6 – Výřez z geologické mapy 1: 50 000

106


107


108


Příloha č.9 – Základní přehled chemismu výluhových (skládkových) vod

109


110


111


Příloha č.10 – Vyjádření Archeologického ústavu AV ČR

112


Příloha 11 –


113


Datum zpracování dokumentace: Květen 2010

Zpracovatel dokumentace:

RNDr. Roman Jerie Holubkova 3098 106 00 Praha 10 tel.: 602 208 563 e-mail: [email protected]

Osvědčení o odborné způsobilosti dle zákona ČNR č. 100/2001 Sb. č.j. 47730/ENV/06 ze dne 21.7.2006

Odborná spolupráce:

Ing. Jiří Čenský (podklady, popis záměru) Ing. Radek Doležal (provoz skládky) Ing. Jiří Chramosta (provoz skládky) Bc. Gabriela Mrázová Mgr. Jana Sýkorová

Řešitelské pracoviště:

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Pražská 1321/38 102 00 Praha 10 - Hostivař tel.: 596 101 811 fax: 296 339 963 e-mail: [email protected]

Podpis zpracovatele dokumentace

-------------------------------------------------

114

SKLÁDKA ČÁSLAV. Rozšíření a přeměna řízené skládky Čáslav na centrum komplexního nakládání s odpady DOKUMENTACE

Recommend Documents