CENTRUM KOMPLEXNÍHO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ČÁSLAV PROVOZNÍ ŘÁD 2. FÁZE

CENTRUM KOMPLEXNÍHO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ČÁSLAV PROVOZNÍ ŘÁD 2. FÁZE

společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

Zpracoval: Zdeněk Bočan

Praha, prosinec 2014

Provozní řád 2. fáze – areál řízené skládky Čáslav, prosinec 2014

1

ÚVODNÍ ČÁST ........................................................................................................................................................... 3

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE .................................................................................................................................................... 3 VÝZNAMNÁ TELEFONNÍ ČÍSLA ....................................................................................................................................... 3 ÚDAJE O SÍDLECH PŘÍSLUŠNÝCH DOHLÍŽECÍCH ORGÁNŮ ............................................................................................ 3 ORGÁN SCHVALUJÍCÍ PROVOZNÍ ŘÁD ZAŘÍZENÍ............................................................................................................ 4 ÚDAJE O POZEMCÍCH, NA NICHŽ JE ZAŘÍZENÍ UMÍSTĚNO ............................................................................................. 4 ÚDAJ O ČASOVÉM OMEZENÍ PLATNOSTI PROVOZNÍHO ŘÁDU ....................................................................................... 4

2

ÚČEL A CHARAKTERISTIKA PROVOZNÍHO ŘÁDU 2. FÁZE SKLÁDKY .................................................... 4

3

STRUČNÝ POPIS SKLÁDKY .................................................................................................................................. 4

3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.3 3.4

POPIS UMÍSTĚNÍ SKLÁDKY ............................................................................................................................................ 4 MORFOLOGICKÉ, GEOLOGICKÉ, GEOTECHNICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY V LOKALITĚ SKLÁDKY .................... 4 CHARAKTER A VZDÁLENOSTI OKOLNÍ ZÁSTAVBY .......................................................................................................... 5 POPIS OBJEKTŮ A TECHNOLOGICKÉHO VYBAVENÍ SKLÁDKY....................................................................................... 5 VYBAVENÍ SKLÁDKY PROVOZNÍMI OBJEKTY PRO ÚČELY I. A II. FÁZE ............................................................................ 5 VYBAVENÍ SKLÁDKY PŘÍJEZDOVÝMI A VNITŘNÍMI KOMUNIKACEMI A ZPEVNĚNÝMI PLOCHAMI ....................................... 7 OCHRANA SKLÁDKY PROTI VNIKÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD Z OKOLÍ SKLÁDKY ................................................................ 8 TĚSNÍCÍ A DRENÁŽNÍ SYSTÉMY SKLÁDKY ...................................................................................................................... 8 NAKLÁDÁNÍ S PRŮSAKOVÝMI VODAMI ZE SKLÁDKY ....................................................................................................... 8 NAKLÁDÁNÍ SE SKLÁDKOVÝM PLYNEM .......................................................................................................................... 9 MONITOROVACÍ SYSTÉM SKLÁDKY ................................................................................................................................ 9 VYMEZENÍ ČINNOSTÍ, KTERÉ NENÍ DOVOLENO V PROSTORU SKLÁDKY PROVÁDĚT ..................................................... 9 HAVARIJNÍ SITUACE ...................................................................................................................................................... 9

4

SOUBĚH PRVNÍ A DRUHÉ FÁZE SKLÁDKY .................................................................................................... 10

4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4

PODREKULTIVAČNÍ VYROVNÁVACÍ VRSTVA ................................................................................................................ 10 VÝPOČET KUBATURY VYROVNÁVACÍ PODREKULTIVAČNÍ VRSTVY ............................................................................. 10 HRÁZKY ....................................................................................................................................................................... 10 SKLÁDKOVÉ KOMUNIKACE ........................................................................................................................................... 11 ZAŘÍZENÍ VE SKLÁDCE ................................................................................................................................................. 11 CELKOVÉ MNOŽSTVÍ ODPADŮ / MATERIÁLŮ NA VYROVNÁVACÍ PODREKULTIVAČNÍ VRSTVU A NA ZAJIŠTĚNÍ STABILITY TĚLESA SKLÁDKY ......................................................................................................................................................... 14

5

REKULTIVACE......................................................................................................................................................... 14

5.1 5.2

SKLADBA KONSTRUKCE REKULTIVACE TĚLESA NA JEDNOTLIVÝCH SEKCÍCH........................................................... 14 ZASAKOVACÍ ŠACHTY ................................................................................................................................................. 14

6

ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU SKLÁDKY A JEHO KONTROLA ................................................... 15

6.1 6.2

POČET PRACOVNÍKŮ, KTEŘÍ ZAJIŠŤUJÍ PROVOZ SKLÁDKY S UVEDENÍM JEJICH PRACOVNÍHO ZAŘAZENÍ ................ 15 PORUŠOVÁNÍ PROVOZNÍHO ŘÁDU SKLÁDKY .............................................................................................................. 15

7

MONITOROVÁNÍ ZAŘÍZENÍ .................................................................................................................................. 15

8

EVIDENCE ODPADŮ .............................................................................................................................................. 15

9

BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ OSOB ..................................................................................... 16

10

ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI PROVOZU ZAŘÍZENÍ ............................................................................................. 19

11

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ................................................................................................................................. 19

12

SOUVISEJÍCÍ ZÁKONY, PŘEDPISY, VYHLÁŠKY A TECHNICKÉ NORMY ................................................ 20

Přílohy: 1) Seznam odpadů určených k využívání pro vyrovnávací podrekultivační vrstvu a pro zajištění stability tělesa skládky 2) Technická zpráva Skládka Čáslav, vyrovnávací podrekultivační vrstva, odpady a materiály pro zajištění stability tělesa skládky

-2-


1 1.1

ÚVODNÍ ČÁST Identifikační údaje

Jedná se o popis souběhu 1. a 2. fáze provozu skládky v Centru komplexního nakládání s odpady Čáslav. Název zařízení:

Centrum komplexního nakládání s odpady Čáslav

Adresa zařízení:

Hejdof 1666, 286 01 Čáslav Tel.: + 420 327 314 394 Fax: + 420 327 316 131 E - mail : [email protected]

Vlastník a provozovatel zařízení:

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Pražská 1321/38a, Praha 10, 102 00 Tel.: + 420 296 339 111

Statutární orgán:

Mgr. Roman Mužík (jednatel) Mgr. Ing. Jiří Nováček, LL.M. (jednatel) Ing. Dušan Svoboda (jednatel)

Prokuristé společnosti:

Ing. Olga Šmídlová Ing. Aleš Hampl, MBA Mgr. Jiří Šmíd, MBA Ing. Milan Korecký

Ředitel provozovny:

Ing. Radek Doležal Tel.: + 420 602 852 588

Vedoucí provozu zařízení:

Karel Mikeš Tel.:

Odpadový hospodář: 1.2

+ 420 734 646 920

Ing. Radek Doležal Tel.: + 420 602 852 588

Významná telefonní čísla

Policie Hasiči Záchranná služba Integrovaný záchranný systém

158, + 420 327 313 333 150, + 420 327 312 222 155, + 420 327 312 121 112

Městský úřad, OŽP Čáslav Krajský úřad Stř. kraje - odbor životního prostředí a zemědělství KHS Středočeského kraje, ú.p. Kutná Hora Povodí Labe s.p. Hradec Králové Povodí Labe, s.p. Čáslav Česká inspekce životního prostředí – odbor odpad. hospod. ČIŽP OI Praha – odd. ochrany vod

1.3

+420 327 311 231 +420 257 280 111 +420 327 580 251 +420 495 088 111 +420 327 313 341 +420 233 066 301 +420 233 066 201

Údaje o sídlech příslušných dohlížecích orgánů

Městský úřad, OŽP, Žižkovo nám. 1, 286 01 Čáslav Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5 Česká inspekce životního prostředí, Wolkerova 40, 160 00 Praha 6 - Dejvice KHS Středočeského kraje, ú.p. Kutná Hora, U Lorence 40, 284 01 Kutná Hora Povodí Labe s.p. Hradec Králové , Víta Nejedlého 951, 500 02 Hradec Králové

-3-


Povodí Labe, s.p., Třešňová 1330, 286 01 Čáslav Orgán schvalující provozní řád zařízení

1.4

Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5, 150 21 Údaje o pozemcích, na nichž je zařízení umístěno

1.5

Název zařízení k odstraňování a využívání: Kraj: Katastrální území: Parcelní číslo:

Řízená skládka Čáslav středočeský Čáslav 1498/1

Údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu

1.6

Platnost provozního řádu je stanovena rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje. ÚČEL A CHARAKTERISTIKA PROVOZNÍHO ŘÁDU 2. FÁZE SKLÁDKY

2

Tento provozní řád popisuje souběh 1. a 2. fáze provozu skládky. 3

STRUČNÝ POPIS SKLÁDKY

Následující část popisuje skládku v Centru komplexního nakládání s odpady Čáslav z hlediska jejího technického vybavení. Podává přehlednou informaci o umístění skládky, jejím územním rozvržení, o jednotlivých provozních objektech skládky, popis komunikací v areálu skládky apod. 3.1

Popis umístění skládky

Kraj: Název obce, na jejímž území se skládka nachází: Katastrální území: 3.1.1

středočeský Čáslav Čáslav

Morfologické, geologické, geotechnické a hydrogeologické poměry v lokalitě skládky

Lokalita je součástí Čáslavské kotliny o průměrné nadmořské výšce 244,5 m n. m. Jedná se o netektonickou sníženinu při JZ úpatí Železných hor, tvořenou převážně turonskými slínovci, méně horninami kutnohorského krystalinika. Ploché dno této sníženiny klesá k SZ. Vlastní skládka je situována do rozsáhlé ploché deprese charakteru erozně akumulačního údolí, výjimku tvoří východní část skládky mající charakter erozně denudační. Kvartérní sedimenty tvoří v zájmovém území téměř souvislý pokryv a jsou hydrogeologicky velmi důležité s koeficientem propustnosti v řádu 10-7 až 10-11 m.s-1. Laboratorní zkoušky jílových zemin prokázali propustnosti 9,7.10-8m.s-1 až 2,4.10-9m.s-1. Z hlediska potřeb navržené skládky je stávající geologická bariéra při běžném ověření propustnosti v řádu menším než 10-9m.s-1 dostatečná. Z důvodu nehomogenity kvartérní stavby území a i z důvodů vyšších úrovní hladiny podzemní vody je nutno předpokládat částečné doplnění přírodní hydrogeologické bariéry jílovitými zeminami odpovídající nepropustnosti. Hloubka hladiny podzemní vody se pohybuje v zájmové ploše 1,8 až 3,6 m pod terénem. Generální směr proudění podzemní vody je k S až SZ. Oblast skládky je odvodňována tokem Klejnárka (povodí č. 1-04-01-014), vzdáleném od skládky cca 1 km. Délka toku Klejnárky je 37,5 km s průtokem v ústí do Labe 1,32 m3/s.

-4-


Podle hydrogeologické rajonizace území s mělkým obzorem podzemní vody náleží k typu s erozním doplňováním zásob, s nejvyšší hladinou podzemních vod a s nejvyšší vydatností v květnu až červnu. Minima jsou vázána na měsíce září až listopad. Klimaticky oblast skládky leží v mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 8,3oC. Průměrný roční úhrn srážek činí 590 mm, na srážky nejbohatší jsou měsíce červenec a srpen. Skládka leží na západním okraji města Čáslav, cca 500 m západně od konce zástavby městské části Táborské předměstí. Umístění skládky je v souladu s územním plánem města Čáslav. 3.1.2

Charakter a vzdálenosti okolní zástavby

Skládka leží na západním okraji města Čáslav, cca 500 m západně od konce zástavby městské části Táborské předměstí. Umístění skládky je v souladu s územním plánem města Čáslav. 3.2

Popis objektů a technologického vybavení skládky

3.2.1

Vybavení skládky provozními objekty pro účely I. a II. fáze

Skládka je kompletně vybavena kombinovaným těsněním dna a přilehlých svahů, minerálním těsněním v mocnosti 0,6 m /3 x 0,2 m/ (složiště A-B) a 1,0 m /5 x 0,2 m/ (složiště C). Materiál minerálního těsnění je zhutněn s dosaženým koeficientem filtrace k ≤ 1.10-9m.s–1. Hodnota odpovídá zabezpečení skládek S-NO dle ČSN 83 8030. Na minerální těsnění je jako další prvek kombinované konstrukce těsnění položena fólie PEHD o síle 2,5 mm, která je dle požadavku ČSN 83 8032 nadstandardní pro skládky skupiny S-NO. Proti mechanickému poškození je na fóliovém těsnění položena geotextilie o hmotnosti 600 g.m-2. V úžlabí kynety je na plášťovém těsnění uloženo drenážní potrubí. Drenážní a ochrannou vrstvu těsnících vrstev tvoří vrstva štěrkového drénu s koeficientem propustnosti Kf 10-3 m.s-1 tloušťky 30 cm v ploše skládky a 70 cm v prostoru kynety. Na drenážní vrstvě je umístěna separační PE geotextilie o hmotnosti 300 g.m -2, která zabraňuje mechanickému zanášení drenážní vrstvy. Výluhové a srážkové vody jsou odváděny pomocí gravitačního odvodu kontaminovaných vod z jednotlivých sekcí každého složiště samostatně do samostatných kontrolních jímek. Stavba je členěna na tyto stavební objekty (SO) a provozní stavby (PS) SO 011 Odvedení povrchových vod Vstupu vnějších povrchových vod do provozního areálu skládky je zabráněno obvodovými příkopy. Příkopy jsou vedeny po spádnici s průměrným spádem 1,5 %. SO 012 Zpevněné plochy Objekt zahrnuje zpevněné plochy v areálu provozního dvora skládky (SO 012.1) a pomocnou obslužnou komunikaci vedenou ke kontrolním jímkám a čistírnám odpadních vod (SO 012.2). Zpevněné plochy provozního dvora tvoří panelová komunikace V3, chodníky, vjezd do areálu, parkoviště a další zpevněné plochy. Parkoviště a zpevněné plochy provozního dvora skládky mají celkovou plochu 3000 m2. Vymezené a označené části zpevněné plochy slouží jako manipulační plochy pro soustřeďování odpadů a jako sběrný dvůr. Pomocná obslužná komunikace je jednoproudová komunikace o šířce 3 m a celkové délce 310 m. Umožňuje dopravní spojení areálu provozního dvora s prostorem kontrolních jímek a čistíren.

-5-


SO 015 Složiště A-B Složiště je technicky zabezpečeno v souladu s ČSN 83 8030, ČSN 83 8032 a vyhláškou č. 294/2005 Sb., zařazeno do skupiny S-nebezpečný odpad (S-NO), určené pro ukládání nebezpečných a ostatních odpadů s možností vybudování sektorů pro podskupiny skládek S-OO pro ukládání odpadů kategorie ostatní včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu a odpadů s azbestu SO 017 Složiště C Složiště je technicky zabezpečeno v souladu s ČSN 83 8030, ČSN 83 8032 a vyhláškou č. 294/2005 Sb., zařazeno do skupiny S-nebezpečný odpad (S-NO), určené pro ukládání nebezpečných a ostatních odpadů s možností vybudování sektorů pro podskupiny skládek S-OO pro ukládání odpadů kategorie ostatní včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu a odpadů s azbestu Propojení AB-C Složiště je technicky zabezpečeno v souladu s ČSN 83 8030, ČSN 83 8032 a vyhláškou č. 294/2005 Sb., zařazeno do skupiny S-nebezpečný odpad (S-NO), určené pro ukládání nebezpečných a ostatních odpadů s možností vybudování sektorů pro podskupiny skládek S-OO pro ukládání odpadů kategorie ostatní včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu a odpadů s azbestu SO 019 Kanalizace Pro odvodnění provozního dvora, zpevněných ploch a jednotlivých stavebních objektů skládky slouží dešťová kanalizace, která odvádí dešťovou vodu do usazovací nádrže a následně přepadem pokračuje do odvodňovacího příkopu. Kanalizace je osazena typovými šachtami Š1-Š9. Na kanalizaci je napojeno také odvodnění váhy. SO 024 Provozně sociální objekt Dvoupodlažní zděný objekt, ve kterém jsou umístěny šatny, vrátnice, umývárny, WC, sklady a kanceláře. SO 026 a PS 106 Váha Váha je určena k vážení a registraci odpadu před jeho uložením na skládce. Silniční váha firmy SCHENCK o rozměrech 18 x 3 m typu DFT-E je zapuštěna do úrovně komunikace a má váživost od 1 do 60 tun s přesností 20 kg. Součástí váhy je počítač s příslušným softwarovým vybavením k registraci uložených odpadů. SO 027 a PS 107 Mycí rampa Pro očištění vozů je vybudována dvoustranná mycí rampa. Objekt je řešen jako neopláštěná hala o rozměru 12 x 33,5 m s vestavěným objektem vodárny a skladu. Objekt je temperován elektrickým vytápěním a vybaven přípojkou pitné vody. Mycí rampa má uzavřený okruh oplachové vody. Mycí okruh je vybaven gravitačním sorbčním odlučovačem (GS03-2m3) s předřazenou sedimentační jímkou (25,4 m3), s odlučovačem plovoucích nečistot a akumulační jímkou (9,7 m3). Prostřednictvím vodárny AT 400 je voda z akumulační jímky čerpána zpět k mycí rampě. Mytí vozidel probíhá pomocí studenovodní mobilní tlakové soupravy WAP Krenzel. Po napuštění recirkulačního systému se předpokládá pouze doplňování vody v rozsahu cca 10 % celkového objemu.

-6-


SO 032 a PS 111 Sklad PHM a olejů Sklad hořlavých kapalin je tvořen betonovou rampou a typovým plechovým skladem odpovídajícím ČSN 65 02 01 pro 4 m3 hořlavých kapalin všech tříd nebezpečnosti. Konstrukčně se jedná o jednoduchý, uzamykatelný objekt pro uskladnění PHM v sudech a kontejnerech. Objekt je napojen přes připojovací skříň na elektrorozvody. Čerpací stanice pohonných hmot Jedná se o mobilní dvouplášťovou nádrž na hořlaviny I. až IV. třídy nebezpečnosti – typ NDN 18000 KOMFORT PLUS NEW o objemu 18.000 litrů. Toto zařízení je ve vlastnictví firmy B.R.G. SO 036 Rozvod pitné vody Rozvod je užíván pro zásobování pitnou vodou obslužným personálem na skládce. Rozvod začíná v podzemním hydrantu H3 vodovodní přípojky potrubím DN 80 a končí nadzemním hydrantem u objektu usazovací nádrže. SO 043 Usazovací nádrž V usazovací nádrži dochází k sedimentaci nečistot z dešťové vody z provozního dvora skládky před zaústěním do odvodňovacího příkopu. Zemní nádrž o užitném objemu 61 m3 je opatřena dvěma nornými stěnami. Dno nádrže má sklon ke kalové jímce, odkud je možno odčerpat nečistoty při čistění usazovací nádrže. Usazovací nádrž má při obsahu 61 m3 funkci stálé požární nádrže SO 044 Vegetační úpravy Cílem vegetačních úprav je architektonické začlenění areálu skládky do okolní krajiny a zlepšení pracovního prostředí na skládce. V rámci celého objektu se provede ozelenění veškerých nezpevněných ploch a svahů v bezprostřední návaznosti na terénní úpravy a stavební práce. Po navezení 20 cm ornice byla provedena výsadba nízké, střední a vysoké zeleně. Po většině obvodu areálu bude realizováno 10 m široké ochranné pásmo prostorově strukturované z keřových a stromových dřevin. Volné plochy a svahy byly osety parkovou travní směsí. SO 048 Sonda na sledování hladiny podzemní vody Jde o sondu pro stanovení hladiny podzemní vody v okolí jímky. Podle hladiny podzemní vody jsou jímky provozovány tak, aby průsaková voda z nich nebyla vyčerpána o více než cca 0,5 m pod hladinu podzemní vody v okolí jímky. Pro lokální snížení nashromážděné vody vně jímky je využívána zbudovaná sonda. Toto opatření je definováno jako mimořádné při nutném vyprázdnění jímek při čištění jímek, při kontrole těsnosti jímky či stavebního stavu jímky. Záznam o výšce hladiny podzemní vody před čerpáním je proveden do provozního deníku skládky. 3.2.2

Vybavení skládky příjezdovými a vnitřními komunikacemi a zpevněnými plochami

Účelová příjezdová komunikace s živičným povrchem je napojená na silnici I/17 Čáslav – Tábor a v druhém směru je napojena na místní komunikaci Ve špitále, která je napojena na silnici I/38 Čáslav – Kolín. Komunikace je vybudována v trase původních nezpevněných polních cest. Skládá se ze dvou větví. Větev V1 je jednoproudová s šíří vozovky 3,5m, obousměrná s třemi výhybkami. Větev V2 je dvouproudá s šíří vozovky 7,5m. Příjezdní komunikace umožňuje bezpečný příjezd svozových vozidel k vlastnímu areálu skládky.

-7-


3.2.3

Ochrana skládky proti vnikání povrchových vod z okolí skládky

Odvedení povrchových vod Vstupu vnějších povrchových vod do provozního areálu skládky je zabráněno obvodovými příkopy. Příkopy jsou vedeny po spádnici s průměrným spádem 1,5 %. Kanalizace Pro odvodnění provozního dvora, zpevněných ploch a jednotlivých stavebních objektů skládky slouží dešťová kanalizace, která odvádí dešťovou vodu do usazovací nádrže a následně přepadem pokračuje do odvodňovacího příkopu. Kanalizace je osazena typovými šachtami Š1-Š9. Na kanalizaci je napojeno také odvodnění váhy. 3.2.4

Těsnící a drenážní systémy skládky

Složiště je technicky zabezpečeno v souladu s ČSN 83 8030, ČSN 83 8032 a vyhláškou č. 294/2005 Sb., je zařazeno do skupiny S-nebezpečný odpad (S-NO). 3.2.5

Nakládání s průsakovými vodami ze skládky

Odpady průsakových vod Systém odpadů průsakových vod umožňuje gravitační odvod kontaminovaných vod z jednotlivých sekcí každého složiště do kontrolních jímek příslušných složišť. Průsakové vody jsou ze sběrných drénů zaústěny do trubních řadů pomocí spojovacích šachet. Sběrné drény jsou na protilehlých koncích osazeny přírubami, které umožňují čištění. Průsakové vody jsou odváděny do kontrolních jímek. V kontrolních šachtách umožňuje osazení potrubí T – kusy se zaslepovacími přírubami čištění potrubí. Výtlaky průsakových vod Systém výtlaků průsakových vod slouží k čerpání skládkové vody z kontrolních jímek zpět na příslušné složiště nebo na čistírny odpadních vod. Potrubí k čerpání průsakových vod jsou zakončena na dělících hrázích hydranty, které chráněny skružemi proti poškození.

jsou

Výtlaky na čistírnu průsakových vod jsou zakončeny v akumulačních šachtách čistíren. Objekt kontrolních jímek Pro shromažďování a kontrolu skládkových vod jsou vybudovány tři zdvojené kontrolní železobetonové nepropustné jímky s PEHD foliovou izolací, každá část o obsahu 100 m3 s vnitřními rozměry 5 x 10 x 2 m. Pro každé složiště je tedy k dispozici užitný objem 200 m3. Do nich jsou zaústěny průsaky odpadních vod z jednotlivých složišť. Zdvojení jímek umožňuje sedimentaci kalů a jejich odstranění bez přerušení provozu, zachycení vyšších přítoků skládkové vody a přesnější kontrolu stupně znečištění před čerpáním na čistírny odpadních vod nebo vracení do složišť. Každá dvojice jímek pro příslušné složiště je osazena dvěma ponornými čerpadly. Jedno čerpadlo pro čerpání skládkové vody zpět na těleso skládky (6 l.s-1) a druhé čerpadlo pro čerpání skládkové vody do akumulační šachty čistírny odpadních vod (1 l.s-1). Provoz čerpadel je možný v automatickém nebo ručním režimu dle hladiny vody v kontrolních jímkách.

-8-


Čistírny odpadních vod ze skládky Systém čištění průsakových vod je zajištěn pomocí technologie reverzní osmózy (nanofiltrace, ultrafiltrace, mikrofiltrace), která zabezpečí dostatečnou účinnost čištění průsakových vod ze skládky a jejich vypouštění do povrchových vod dle příslušného vodoprávního rozhodnutí. Dále jsou součástí nakládání se skládkovými vodami 3 nádrže bývalé popelové čistírny CINIS (plocha 15 x 18 m). Dno a vnitřní svahy nádrží jsou opatřeny minerálním těsněním 5 x 20 cm ve zhutnělém stavu. Zhutněním minerálního těsnění bylo dosaženo koeficientu propustnosti Kf 10-10 až -11 m.s-1. Na minerální těsnění a uhutněné vnitřní svahy obvodových hrází byla položena fólie PEHD o tl. 2,5 mm. V nádrži popelové čistírny jsou nainstalované příslušné armatury. Tyto nádrže jsou především využívány jako zásobníky při nadměrném množství průsakových vod a jejich využívání k čištění skládkových vod je podmíněno vodoprávním souhlasem. V hrázích jsou zabudovány regulační, akumulační a čerpací šachty k regulaci průtoků a hydraulického spádu, možnost čerpání vod zpět do kontrolních jímek a k recyrkulaci zpět na složiště, nebo jsou po přečištění v systému čistírny průsakových vod vypouštěny do zasakovací nádrže nebo do obvodového příkopu pro odvod povrchových vod. 3.2.6

Nakládání se skládkovým plynem

Plynové hospodářství Odplynění celé skládky stejně jako jejích sektorů je řešeno způsobem vrtaných studní s horním odtahem plynu. Rozmístění studen je plánováno tak, že je zohledněn jejich akční rádius a tím zajištěno jímání plynu z celého požadovaného objemu skládkového tělesa. V areálu centra je kogenerační jednotka s motorem o výkonu 160 kW. Na kogenerační jednotku je přiváděn skládkový plyn, který je zde spalován. 3.2.7

Monitorovací systém skládky

Rozsah sledovaných polutantů, frekvence odběrů a rozsah vyhodnocení monitoringu jsou stanoveny v provozním řádu 1. fáze skládky. 3.3

Vymezení činností, které není dovoleno v prostoru skládky provádět

V prostoru skládky je zakázáno:  kouření mimo vyhrazené místo a manipulace s otevřeným ohněm  do prostoru skládky je zakázán vstup nepovolaným osobám 3.4

Havarijní situace

Havarijní situace včetně nutných opatření jsou popsány v provozním řádu 1. fáze skládky, v havarijním plánu a v provozním řádu podle zákona o ochraně ovzduší.

-9-


4

SOUBĚH PRVNÍ A DRUHÉ FÁZE SKLÁDKY

4.1

Podrekultivační vyrovnávací vrstva

Podrekultivační vyrovnávací vrstva je budována z krycí vrstvy odpadů a to již od počátku budování 1. fáze skládky. Důvodem je kvalitní budování tvaru tělesa skládky od samého počátku ukládání odpadů. Současně je budováním této vrstvy snížen vliv vodní či větrné eroze. Vyrovnávací podrekultivační vrstva (tj. vrstva určená k vyrovnání povrchu uložených odpadů před rekultivací pod uzavírací vrstvou rekultivace, vrstev u skládkových komunikací a u budování sektorů a dalších zařízení skládky) je určena dále pro tvarování tělesa skládky ke konečnému vzhledu pro rekultivaci skládky. Tyto vrstvy nemohou být prováděny z „normálních odpadů“, které mohou být na skládku dle provozního řádu naváženy, ale pouze z odpadů k tomu vhodných. Jednotlivé druhy odpadů vhodné k užívání pro zmiňované aktivity jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto provozního řádu. Využíváním odpadů pro budování vyrovnávací podrekultivační vrstvy dochází k šetření prostředků z vázaného účtu rekultivační rezervy skládky, neboť provádění vyrovnání svahů skládky po dosažení maximální kóty příslušné sekce skládky by stálo velmi mnoho finančních prostředků – nákup materiálů na jejich vyrovnání, vysoké náklady na technické provedení takovéto stavby před zahájením konečné rekultivace skládky. 4.2

Výpočet kubatury vyrovnávací podrekultivační vrstvy

4.2.1

Hrázky

Skládka Čáslav- Hejdof je sypána do značné výšky. Jedná se o rozlehlý areál na zpracování odpadů, tj. skládka, kompostárna, zpracování vytříděného odpadu, případně další aktivity. Samotné těleso skládky je rozděleno na několik etap. Jedná se o etapu AB dále etapu C a IV část skládky. V současné době se plánuje propojení etap AB a C. Po zprovoznění IV. etapy dojde ke spojení celého skládkového tělesa v jedno. Výpočet provedený pro skládku Čáslav - Hejdof je proveden pro propojení částí AB a C a dále pro IV etapu, která v současnosti není zaplněna odpadem. Pro výpočet kubatury konstrukční prvků skládky je důležité vyjít z navrhovaného konečného tvaru rekultivace skládky. Ten nebyl dispozici, proto se vychází z předpokládaného tvaru tělesa skládky po ukončení skládkování. Tvar obvodové hrázky je uvažován dle přiloženého obrázku:

Plocha takto uvažované obvodové hrázky je 11 m2. Výška skládky nad terénem je konstantní. Propojením jednotlivých částí vznikne mohutné skládkové těleso. Na základě zaměření skládky z roku 2013 a předpokládanému tvarování skládky je pro propojení mezi AB - C v severovýchodní části skládky navrhováno 24 hrázek. Pro IV etapu na západním až jihozápadním okraji skládky lze předpokládat vybudování 23 hrázek nad sebou. Stávající těleso skládky bude ještě navyšováno na kótu cca 295 m n.m. Zde bude nutno vybudovat ještě 10 hrázek o průměrné délce 400 m

- 10 -


Těleso skládky se bude dále rozšiřovat, viz údaje z posouzení EIA, jihozápadním směrem. Jedná se o plochu 19,5 ha, o kterou se stávající těleso skládky rozšíří. Obvod plochy pro rozšíření činí v patě skládky 1 200 m. V horní části rekultivované skládky je obvod 1 000 m. Pro výpočet je tedy uvažována průměrná délka 1 100 m. Konečná kóta horní hrany tělesa skládky je uvažována 300 m n. m., průměrně lze uvažovat 20 hrázek nad sebou. Způsob výpočtu je uveden v příloze tohoto provozního řádu - Technická zpráva Skládka odpadů Čáslav – Hejdof, vyrovnávací podrekultivační vrstva. Celková potřeba materiálu pro hrázky je 109 391,48 + 242 000 = 351 391,48 m3. 4.2.2

Skládkové komunikace

Pro výpočet potřeby mocnosti vrstvy pro skládkové komunikace je počítáno s mocností cca 3 m, protože tyto komunikace jsou využívány většinou pro dopravu nákladních aut, která s nákladem mohou dosahovat hmotnosti i přes 30 tun. Šířka komunikace je průměrně 10 m. Pro skládku v Čáslavi je nutno uvažovat s prodlužováním a budováním stávající komunikace a poté s výstavbou dvou nových komunikací. Těmi se bude vyjíždět na nové těleso skládky. Délka komunikace ve stávající skládce je uvažována 250 m. Potřeba konstrukčních prvků pro tuto komunikaci je

250 x 10 x 2 = 5 000 m3

Délka nově navrhovaných komunikací v novém tělese skládky je 500 +520 = 1 020 m. Z těchto komunikací budou budovány ještě odbočky v délce 150 zhruba po každých 100 m. Jedná se tedy o výměru 1 500 m odbočných komunikací. Celková potřeba materiálu pro nové skládkové komunikace je: (1 500 +1 020) x 10 x 2 = 50 400 m3 Celková potřeba materiálu pro komunikace je 50 400 + 5 000 = 55 400 m3 K tomuto množství je nutno připočítat ještě materiál na opravu komunikací. Skládkové komunikace vlivem pojezdu aut a vlivem sedání skládky různě prosedají. Na základě prohlídky stavu na skládce je množství materiálu potřebného pro opravy uvažováno 25% z celkového množství materiálu pro komunikace. Jedná se tedy 13 850 m3 materiálu. Celkově lze pro tvorbu a údržbu komunikací počítat s 55 400 + 13 850 = 69 250 m3

4.2.3

Zařízení ve skládce

Skládka odpadů Čáslav je specifická tím, že ve vlastním tělese skládky probíhají ještě další činnosti, které mají vliv na použití podrekultivační vrstvy. Jedná se plochu pro biologickou úpravu odpadů, plochu pro ukládání azbestu a dále o jednotlivé manipulační plochy určené pro specifické druhy odpadů (např. kaly). Tyto plochy nejsou, kromě plochy pro ukládání azbestu, umístěny ve složišti nastálo a podle informací provozu skládky je nutno je, podle postupu ukládání odpadů, zhruba třikrát za rok přemisťovat.

- 11 -


4.2.3.1 Plocha pro biologickou úpravu odpadů (PBÚO) Rozměry PBÚO jsou uvažovány 30 x 30 m. Kompostárna je od zbytku skládky oddělena hrázkami vyšším (uvažována plocha 22 m2), než jsou obvodové hrázky. Dále musí být upraveno i dno PBÚO. Potřeba materiálu pro hrázky (30 + 30) x 2 = 120 m 120 x 22 = 2 640 m3 Potřeba materiálu pro dno 30x30x1,5 = 1 350 m3 Celková potřeba pro PBÚO je 2 640 + 1 350 = 3 990 m3 Celková potřeba materiálu za rok 3 990 x 3 = 11 970 m3 Potřeba materiálu po dobu trvání skládky. Doba provozu skládky je předpokládána do roku 2030. Celková spotřeba materiálu pro PBÚO je 11 790 x 16 = 188 640 m3 4.2.3.2 Plocha pro ukládání azbestu Plocha pro ukládání azbestu nebude v průběhu skládkování přemisťována. Její ohrázkování bude prováděno kontinuálně s postupem ukládání odpadů. Rozměry plochy jsou 15 x15 m. Hrázka okolo plochy je uvažována o stejných rozměrech jako obvodová hrázka. V současnosti je tato plocha na kótě 272,00 m n.m. Horní hrana odpadů je uvažována v této části na kótě 294,00 m n.m. Potřeba materiálu pro jednu vrstvu 15 x 4 x 11 = 660 m3 Potřeba materiálu po horní hranu odpadů 660 x 11 = 7 260 m3

- 12 -


4.2.3.3 Manipulační plochy Na skládce jsou umístěny ještě další tři manipulační plochy, které jsou využívány pro specifické druhy odpadů (kaly, odpady z třídící linky). Rozměry těchto manipulačních ploch jsou stejné. Jedná se plochy 20 x 20 m. Plochy jsou umisťovány dle aktuálních potřeb provozu skládky a mění svou polohu zhruba 3 x za rok. Hrázky u těchto ploch jsou uvažovány stejné jako u kompostárny tj. v příčném řezu 22 m3. Potřeba materiálu pro hrázky 20 x 4 x 3 x 22 = 5 280 m3 Potřeba materiálu pro dno (20x20) x 3 x 1,5 = 1 800 m3 Celková potřeba 5 280 + 1 800 = 7 080 m3 Celková potřeba za rok 7 080 x 3 = 21 240 m3 Celková potřeba do konce skládkování (rok 2030) 21 240 x 16 = 339 840 m3

4.2.3.4 Plocha stabilizace Jedná se o dekontaminační plochu a dozrávací plochu SSL. Tyto plochy se pohybují dle potřeb, kolik se momentálně získá na biodegradačních zakázkách, plochy se tvoří různě v tělese podle momentální situace. Rozměry plochy jsou 30 x 30 m. Plocha je budována 1 x ročně. Potřeba materiálu pro hrázky (30 x 4) x 22 = 2 640 m3 Potřeba materiálu pro dno 30 x 30 x 1,5 = 1 350 m3 Celková potřeba 640 + 1350 = 3 990 m3 Celková potřeba materiálu do ukončení skládkování 990 x 16 = 63 840 m3

- 13 -


4.2.3.5 Plocha pro ukládání nebezpečných odpadů Rozměry této plochy jsou 30 x 30 m. Výpočet je proveden identicky jako pro plochu SSL. Celkové množství materiálu pro tuto plochu je také 63 840 m3. 4.2.4

Celkové množství odpadů / materiálů na vyrovnávací podrekultivační vrstvu a na zajištění stability tělesa skládky

Celkové potřebné množství je vytvořeno jako součet potřeb odpadu / materiálu pro jednotlivé aktivity. Množství (m3)

Činnost Obvodové hrázky

351 391,48

Skládkové komunikace

69 250,00

PBÚO

188 640,00

Plocha pro ukládání azbestu Manipulační plochy

339 840,00

Dozrávací plocha SSL

63 840,00

Plocha pro NO

63 840,00

Celkem

5

7 260,00

1 084 061,48

REKULTIVACE

Rekultivace skládky je prováděna v rámci postupného skládkování na základě projektu vypracovaného odbornou firmou, který bude schválen ve stavebním řízení. Příprava tělesa skládky před rekultivací spočívá v urovnání povrchu s intenzivním hutněním. Svahové části jsou jako součást rekultivace skládky v průběhu skládkování tvořeny postupně navazujícími ochrannými hrázkami, které jsou v rámci rekultivace srovnány a opatřeny vyrovnávací vrstvou, která plní u skládky TKO funkci plynové drenáže, napojené do sběrných studní plynového systému. Z tohoto důvodu tvoří tuto vyrovnávací vrstvu zrnitý materiál. Pro tyto vrstvy stavby rekultivace tělesa skládky bude využito odpadů v souladu s čl. 2.3.12. provozního řádu 1. fáze skládky. Hlavním těsnícím prvkem je minerální těsnění, další vrstvou je drenážní vrstva štěrkopísku pro odvedení případně prosáklých vod. Finální krycí kultivační vrstva ze zeminy a skrývkové humózní hlíny bude osázena mělce kořenícími rostlinami. Na vybudování krycí vrstvy je možné v souladu s čl. 2.3.12 provozního řádu 1. fáze skládky využívat odpady jako konstrukční materiál stavby rekultivace. Provoz uzavřené skládky bude navazovat na provoz skládky před uzavřením. Pro provozování uzavřené skládky bude vypracován nový provozní řád pro provoz v době následné péče o skládku. Technologická zařízení vybudovaná pro provoz skládky (např. kontrolní jímky, monitorovací vrty, jímání skládkového plynu u TKO apod.) zůstanou i po uzavření skládky v činnosti po dobu určenou v provozním řádu. 5.1 -

5.2

Skladba konstrukce rekultivace tělesa na jednotlivých sekcích Tato skladba je určena vždy konkrétní projektovou dokumentací. Zasakovací šachty

Pokud se vyskytne skládce nedostatek vody nutný pro vývin bioplynu, jsou v rámci rekultivace umístěny na povrchu skládky zavodňovací studny, kterými bude voda do tělesa skládky řízeně

- 14 -


dodávána. Zasakovací šachty jsou tvořeny z PEHD DN 75 horní část šachty, která je napojená na bentonitovou rohož speciálním límcem. Spodní část je perforovaná trubka ve dně zaslepená. Studny jsou umístěny jak na temeni rekultivované skládky, tak na svazích. Z provozních důvodů jsou vhodné shluky zasakovacích šachet na svazích propojeny propojovacím plným potrubím PEHD DN 90 vždy s některou ze studen na temeni skládky.

6

ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU SKLÁDKY A JEHO KONTROLA

6.1 Počet pracovníků, kteří zajišťují provoz skládky s uvedením jejich pracovního zařazení Za provoz skládky odpovídá vedoucí provozu CENTRA KOMPLEXNÍHO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ČÁSLAV. Odpadový hospodář odpovídá za zajištění odborného nakládání s odpadem a zastupuje provozovatele skládky při jednáních s orgány státní správy v oblasti odpadového hospodářství. Provoz skládky zajišťuje: -

ředitel provozovny (odpadový hospodář) vedoucí provozu skládky vážný (evidence) strojník (obsluha kompaktoru, dozeru a pracovních strojů) pracovník skládky ostraha

1 1 2 3 2 zajištěna externě

Odpadový hospodář odpovídá za zajištění odborného nakládání s odpady v souladu s požadavky legislativních předpisů doporučuje školení týkající se nakládání s odpady pro zaměstnance skládky kontroluje vedení evidence přijatých odpadů zabezpečuje provádění monitorování skládky a vyhodnocení výsledků provádí kontroly provozu skládky

-

6.2 Porušování provozního řádu skládky V případech, kdy dojde k porušení některého z ustanovení tohoto provozního řádu, bude řešeno: - u zaměstnanců dle vnitřních předpisů - u externích osob vykázáním z prostoru skládky 7

MONITOROVÁNÍ ZAŘÍZENÍ

Rozsah sledovaných polutantů, frekvence odběrů a rozsah vyhodnocení monitoringu jsou stanoveny v provozním řádu 1. fáze skládky a v provozním řádu dle zákona o ochraně ovzduší. 8

EVIDENCE ODPADŮ

O veškerých odpadech, se kterými se v zařízení nakládá, je vedena průběžná evidence dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a prováděcích předpisů ve znění pozdějších předpisů. Veškerá evidence přijatých odpadů je vedena v počítači propojeného s váhou tzv. vážním systému. Na vážním lístku, který obdrží dopravce odpadu, je uvedeno dvojí vážení vozidla (váha odpadu), RZ vozidla, původce a přepravce odpadu, kód, název a kategorie odpadu dle Katalogu odpadů, datum vážení odpadu.

- 15 -


Pro odpady s koncovým dvojčíslím 99 jsou bližší specifikace odpadu uvedeny v ZPO, který nejvýstižněji charakterizuje tento druh odpadu včetně kategorie odpadu. O množství a druhu odpadů v jednotlivých sektorech skládky je vedena průběžná evidence odpadů. V případě přejímky odpadu uvedených v §8 vyhl. 383/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je vedena evidence osob, od kterých byly odpady odebrány nebo vykoupeny, obsahující následující údaje: - druh a množství odebraného odpadu nebo vykoupeného odpadu dle katalogu odpadů - jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo pobytu Evidence uložených odpadů je archivována po celou dobu provozu skládky a po dobu následné péče o skládku. 9

BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ OSOB

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. je certifikována dle integrovaného systému řízení zahrnující jakost, environment a bezpečnost práce, který je dokumentovaný příručkou IMS, metodickými směrnicemi, prováděcími pokyny a pracovními postupy. V rámci systému řízení jsou zaměstnanci společnosti AVE CZ podrobeni soustavnému plánovitému zvyšování jejich kvalifikace a povědomí v oblasti životního prostředí a BOZP. Veškeré pracovní postupy jsou sledovány a vyhodnocovány z hlediska potenciálních pracovních rizik a dopadů na životní prostředí. Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí pracovníci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zejména: a) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci b) zabezpečovat dodržování právních a jiných předpisů, zejména vést zaměstnance k pracovní kázni Zaměstnavatel je povinen: a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, které neodpovídají jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena (kategorizaci prací upravuje § 37 zákona č.258/2000 Sb. a navazující právní předpisy) c) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytne závodní preventivní péči a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit d) zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování e) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich zákonným zástupcům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště O školeních a informacích vede zaměstnavatel dokumentaci. Práva a povinnosti zaměstnanců Zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zaměstnanec je povinen: a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření svých znalostí

- 16 -


b) podrobit se lékařským prohlídkám (podrobnosti uvádí směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů, a dále § 84 a následující zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a navazující právní předpisy) c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a tato svévolně neměnit a nevyřazovat z provozu e) nepožívat alkoholické nápoje a neužívat jiné návykové látky f) nekouřit mimo vymezené prostory g) oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady zjištěné na pracovišti, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností se účastnit na jejich odstraňování h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz (pokud to zdravotní stav dovolí) a pracovní úraz jiné osoby, jehož byl svědkem a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin i) podrobit se na pokyn nadřízeného zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek (viz. ustanovení § 5 odst.1 písm. f) a g) zákona O provozu na pozemních komunikacích č.361/2000 Sb.) Při nástupu do zaměstnání musí být zaměstnanec řádně seznámen s pracovním řádem platným u zaměstnavatele (§ 82 zákoníku práce) a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které je povinen dodržovat. Dále je pravidelně školen i v průběhu svého pracovního poměru (viz. §113 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Ochranné pomůcky Všichni pracovníci skládky dělnických a strojnických profesí musí být vybaveni: Pracovní oděv s reflexními pruhy Zimní signální bunda s reflex. pruhy Signální vesta s reflexními pruhy Triko krátký rukáv Triko dlouhý rukáv Plášť do deště žlutý Čepice s kšiltem Čepice zimní Pracovní obuv polobotka s vyztuženou špicí Pracovní obuv zimní s vyztuženou špicí Ochranné rukavice kožené Ochranné rukavice chemické Bavlněný ručník Zaměstnanci skládky jsou povinni dodržovat následující pokyny a zákazy: 1. V celém areálu platí přísný zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm, zákaz ukládání doutnajících, horkých či hořících hmot do skládky a zákaz volného spalování odpadů v areálu skládky. 2. Vstup do areálu skládky musí být cizím osobám povolen vedoucím skládky a tyto osoby musí být seznámeny s bezpečnostními předpisy. 3. Vlastní pracovníci a pracovníci konající činnost v areálu skládky musí být proškoleni pro svoji činnost s předpisy BOZP a s ustanoveními tohoto provozního řádu. O školení a o ověření znalosti BOZP musí být proveden záznam, podpisy školitele a proškolených pracovníků. Tuto skutečnost

- 17 -


musí všichni potvrdit podpisem s uvedením data. Školení a ověření z BOZP a provozního řádu musí být provedeno při nástupu nového zaměstnance. 4. Vstup do areálu skládky je přísně zakázán všem zaměstnancům, jejichž pracovní schopnost je omezena vlivem alkoholu, léků apod. 5. Pracovníci skládky jsou povinni se podrobit vstupní lékařské prohlídce. 6. Při zjištění výskytu nežádoucího zamoření skládky hlodavci nebo hmyzem bude provedena aplikace vhodného deratizačního nebo desinfekčního prostředku odbornou organizací. 7. V případě nalezení nebezpečných materiálů nebo odpadů (např. výbušniny, uzavřené nádoby s neznámým odpadem, zbraně, střelivo atd.), musí být zajištěno uzavření ohroženého prostoru pro všechny osoby. Odstranění a zneškodnění provedou přivolaní odborníci. O výskytu bude neprodleně informovat orgány státní správy. 8. Je zakázáno vstupovat bez zajištění druhým zaměstnancem do uzavřených nebo polozavřených prostorů (jímky, šachty, kanály). Před vstupem do těchto prostor musí být tyto minimálně 3 hodiny odkryty nebo musí být vyměněn vzduch pomoci ventilátoru a přeměněn obsah CH4 a O2 přenosným detektorem plynu. Pokud je obsah hořlaviny (CH4 ) v rozmezí 20 – 60 % DMV a obsah O2 nižší než 20 % objemu, je vstup osob povolen jen s dýchacím přístrojem. Osoba vstupující do tohoto prostoru musí být zajištěna lanem a pracovníkem s dýchacím přístrojem a pohotovostí pro případné vyproštění. Překročení limitů pro vstup osob s dýchacím přístrojem lze překročit pouze v případě ohrožení života jiné osoby. Vstup do šachet, jímek a do prostorů, kde je možné očekávat výskyt škodlivin, povolí vedoucí provozu skládky. Bez jeho svolení není možné práce v těchto prostorách zahájit. 9. Při provádění prací v škodlivém prostředí (šachty, jímky apod.) musí být zabezpečeno trvalé sledování zaměstnanců při pracovní činnosti, přičemž se nesmí zaměstnanec určený pro toto trvalé sledování od zaměstnanců vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem. 10. Pracovníci pracující v prostorách s výskytem škodlivin nesmějí pracovat osamoceně. 11. Pracovníci při provádění prací musí dodržovat pracovní postupy, návody a pravidla a další pokyny pro obsluhu strojů a zařízení a používat všechny předepsané pracovní nástroje a ochranné pracovní pomůcky. 12. Všichni pracovníci pracující v areálu skládky musí provádět práci na určeném pracovišti, které nesmějí svévolně opouštět bez svolení vedoucího skládky s výjimkou naléhavých důvodů (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz). 13. Veškeré vstupy do jednotlivých šachet, jímek, skladů, montážních prostor nebo jiných prostor nebo vstupy do objektu s nebezpečným dosahem strojů a zařízení musí být vždy trvale viditelně označeny. Tam, kde to není možné, musí být trvale zakryty poklopy s výjimkou doby, kdy se v nich provádějí práce. V tomto případě musí být dostatečně označeny. 14. V prostorách skládky musí být trvale zajištěno osvětlení v rozsahu stanoveném projektem. 15. Veškeré práce spojené se skládkou a skládkovou činností se konají podle pokynů odpovědných provozních zaměstnanců. 16. Každé mechanizační zařízení na skládce smí být zásadně používáno pouze k účelu, který v návodu předepisuje výrobce a po předchozí kontrole stavu zařízení. Obsluhu zařízení provádí osoba s příslušným oprávněním. 17. Před uvedením do provozu je zaměstnanec povinen se přesvědčit o provozu schopném a bezpečném stavu strojů a mechanizačních zařízení. 18. Nastupovat a vystupovat z mechanizačních zařízení a vozidel je povoleno pouze za jejich klidu. 19. Osoby přibližující se k mechanizačním zařízením a vozidlům pracujících na skládce, jsou povinny se pohybovat pouze v zorném poli řidiče. 20. Zdržovat se za vozidly mimo zorné pole řidiče je přísně zakázáno. 21. Veškeré práce na elektrických zařízeních skládky jsou povoleny pouze při dodržení příslušných bezpečnostních předpisů. Opravy smí provádět pouze odborný zaměstnanec pověřený vedoucím provozu skládky. 22. Před opouštěním mechanizačního zařízení je zaměstnanec povinen zajistit mechanismus před samovolným pohybem. 23. Tankování je přípustné pouze při vypnutí motoru na určených plochách. Vyteklé nebo rozlité pohonné hmoty je pracovník povinen okamžitě odstranit (vapex, piliny). 24. Za provádění technických kontrol vozidel odpovídá provozovatel.

- 18 -


25. Zaměstnanci skládky mají povinnost provádět všechny činnosti podle pokynů nadřízeného zaměstnance. 26. Je nutné dodržovat na všech komunikacích v areálu skládky předpisy o provozu na veřejných komunikacích, dodržovat maximální rychlost 30 km/h na komunikacích za váhou a nepřibližovat se k okrajům skládky na stanovenou bezpečnou vzdálenost. 27. Pracoviště musí být vybavena potřebným zdravotnickým materiálem. 28. Mimo vyhrazené prostory platí zákaz jídla a pití. Každý zaměstnanec skládky je povinen používat při práci pracovní oděv a předepsané ochranné pomůcky. U nově přijímaného nebezpečného odpadu budou zaměstnanci poučení vedoucím zaměstnancem na základě evidenčního listu o bezpečnostních opatřeních při manipulaci s odpadem a zásadách první pomoci při zasažení očí, pokožky, vdechnutí nebo požití. Zaměstnanci jsou povinni nahlásit veškerá zranění a úrazy. Lékárničky s prostředky pro první pomoc při úraze jsou uloženy na trvale dostupném, viditelně označeném místě v provozní budově. Pracovníci dodavatele odpadu: 1. Dodavatel při příjezdu musí předložit dokumenty dokladující kvalitu přijímaných odpadů tj. základní popis odpadu (dále ZPO) 2. Svozová vozidla se pohybují v prostoru skládky rychlostí max. 30km/hod. a přes vážní můstek se pohybují rychlostí 5km/hod. 3. Dodavatel odpadu se řídí pokyny obsluhy váhy, zaměstnanci skládky, kteří obsluhují jednotlivá technologická zařízení včetně úložišť. 4. Dodavatel se řídí v areálu skládky platnými dopravními předpisy a stávajícím dopravním značením. 5. Dodavatel se v prostoru úložiště a v areálu skládky pohybuje jen při práci, která je vykonávána v souvislosti s vyložením odpadu a omezí pobyt na skládce na dobu nezbytně nutnou. 6. Dodavateli odpadu je zakázáno přebírání, prohledávání a vyvážení či vynášení navezených odpadů. 7. V prostoru skládky je zakázáno kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm. 8. Dodavatel odpadu je povinen řádně očistit vozidlo opouštějící skládku, aby neznečišťoval komunikaci v areálu skládky a veřejnou komunikaci. 9. Všechny osoby nacházející se v prostoru areálu skládky jsou povinni dodržovat všeobecné zásady bezpečnosti práce. 10 ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI PROVOZU ZAŘÍZENÍ Odpady vznikající při údržbě a opravách techniky a zařízení jsou předávány buď dodavatelům služeb, nebo jsou vedeny jako vlastní produkce podle rozhodnutí o IP. Odpady z vlastní produkce je možná předat dále oprávněné osobě, případně uložit přímo do skládky. Jedná se o tyto druhy odpadů: upotřebené oleje, filtry, pneumatiky, sorbenty, baterie, vyřazené akumulátory, zářivky apod. Odpady vznikající při administrativní činnosti papír a plasty jsou předávány oprávněným osobám. Směsný komunální odpad je odstraňován na skládce. Odpady vznikající při provozu mycí rampy – vysušené kaly jsou odstraňovány na skládce. 11 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Tento provozní řád vstupuje v platnost po nabytí právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje.

- 19 -


Změna tohoto provozního řádu může být provedena pouze se souhlasem provozovatele skládky a příslušného orgánu státní správy. V provozním řádu budou průběžně aktualizovány dohlížecí orgány a telefonní čísla a nejpozději do 5 dnů od aktualizace předloženy Krajskému úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství. 12 SOUVISEJÍCÍ ZÁKONY, PŘEDPISY, VYHLÁŠKY A TECHNICKÉ NORMY Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších změn a doplňků Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška implementuje požadavky Rozhodnutí Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 směrnice 1999/31/ES a její přílohy II (2003/33/ES) ČSN 83 8030 Skládkování odpadu – Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek ČSN 83 8032 Skládkování odpadu – Těsnění skládek ČSN 83 8033 Skládkování odpadů – Nakládání s průsakovými vodami ze skládky ČSN 83 8034 Skládkování odpadu – Odplynění skládek ČSN 83 8035 Skládkování odpadu – Uzavírání a rekultivace skládek ČSN 83 8036 Skládkování odpadu – Monitorování skládek ČSN 83 8039 Skládkování odpadu – Provozní řád skládek

- 20 -


Příloha č. 1 Seznam odpadů určených k využívání pro vyrovnávací podrekultivační vrstvu a pro zajištění stability tělesa skládky katalogové číslo

název odpadu

kategorie

01 03 05

Jiná hlušina obsahující nebezpečné látky

N

01 05 05

Vrtné kaly a odpady obsahující ropné látky

N

04 02 09

Odpady z kompozitních tkanin (impregnované tkaniny, elastomer, plastomer)

05 01 03

Kaly ze dna nádrží na ropné látky

O N

05 01 08

Jiné dehty

N

05 01 15

Upotřebené filtrační hlinky

N

05 06 03

Jiné dehty

N

07 01 08

Jiné destilační a reakční zbytky

N

07 01 10

Jiné filtrační koláče, upotřebená absorpční činidla

N

07 03 08


N

07 04 08


N

07 04 13

Pevné odpady obsahující nebezpečné látky

N

07 05 08


N

07 05 13

Pevné odpady obsahující nebezpečné látky

N

08 02 03

Vodné suspenze obsahující keramické materiály

O

10 01 24

Písky z fluidních loží

O

10 01 25

Odpady ze skladování a z přípravy paliva pro tepelné elektrárny

O

10 02 01

Odpady ze zpracování strusky

O

10 02 02

Nezpracovaná struska

o

10 02 07 10 02 10

Pevné odpady z čištění plynů obsahující nebezpečné látky

N

Okuje z válcování

O

10 02 13

Kaly a filtrační koláče z čištění plynu obsahující nebezpečné látky

N

10 02 14

Kaly a filtrační koláče z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 02 13

O

1002 15

Jiné kaly a filtrační koláče

O

10 03 04

Strusky z prvního tavení

N

10 03 08

Solné strusky z druhého tavení

N

10 03 09

Černé stěry z druhého tavení

N

10 04 01

Strusky (z prvního a druhého tavení)

N

10 05 01


O

10 06 01


O

10 07 01


O

10 08 08

Solné strusky z prvního a druhého tavení

N

10 09 03

Pecní struska

O

10 09 05

Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání obsahující nebezpečné látky

N

10 09 06

Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05

O

10 09 07

Licí formy a jádra použitá k odlévání obsahující nebezpečné látky

N

10 09 08 10 09 10

Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07

O

Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 09 09

O

10 09 13

Odpadní pojiva obsahující nebezpečné látky

N

10 09 14

Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 09 13

O

- 21 -


10 10 03

Pecní struska

O

101 005

Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání obsahující nebezpečné látky

N

10 10 06

Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 05

O

10 10 07

Licí formy a jádra použitá k odlévání obsahující nebezpečné látky

N

101 008

Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07

O

Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním obsahující nebezpečné látky

N

Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním neuvedený pod číslem 10 11 09

O

Odpadní sklo v malých částicích a skelný prach obsahující těžké kovy (např. z obrazovek)

N

10 11 09 10 11 10 10 11 11 10 11 12 10 11 13

Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11

O

Kaly z leštění a broušení skla obsahující nebezpečné látky

N

10 11 14

Kaly z leštění a broušení skla neuvedené pod číslem 10 11 13

O

10 11 15

Pevné odpady z čištění spalin obsahující nebezpečné látky

N

10 12 01

Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním

O

10 12 06

Vyřazené formy

O

10 12 08 10 12 11

Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracováno

O

Odpady z glazování obsahující těžké kovy

N

10 13 04

Odpady z kalcinace a hašení vápna

O

Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod čísly 1013 09 a101310

O

10 13 14

Odpadní beton a betonový kal

O

11 01 08

Kaly z fosfátování

N

10 13 11

11 01 09

Kaly a filtrační koláče obsahující nebezpečné látky

N

11 01 10 12 01 02

Kaly a filtrační koláče neuvedené pod číslem 10 01 09

O

Úlet železných kovů

O

12 01 12

Upotřebené vosky a tuky

N

12 01 14

Kaly z obrábění obsahující nebezpečné látky

N

12 01 16

Odpadní materiál z otryskávání obsahující nebezpečné látky

N

12 01 17

Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16

O

12 01 18

Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej

N

12 01 20

Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály obsahující nebezpečné látky

N

Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20

O

12 01 21 13 05 03

Kaly z lapáků nečistot

N

13 05 08

Směsi odpadů z lapáku písku a z odlučovačů oleje

N

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tka

N

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02

O

15 02 03 16 01 03

Pneumatiky

O

Vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látky

N

16 11 01

Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 1

O

16 11 02

15 02 02

- 22 -


Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látky

N

Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 03

O

Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů obsahující nebezpečné látky

N

Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 05

O

1701 01

Beton

O

17 01 02

Cihly

O

17 01 03

Tašky a keramické výrobky

o

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

N

17 01 06

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

O

17 01 07

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

N

16 11 03 16 11 04 16 11 05 16 11 06

17 02 04 17 03 01

Asfaltové směsi obsahující dehet

N

17 03 02 17 03 03

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01

O

Uhelný dehet a výrobky z dehtu

N

17 05 03

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

N

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O

17 05 05

Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky

N

17 05 06

Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05

O

17 05 07

Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky

N

17 05 08

Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07

O

17 06 03 17 06 04

Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

N

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

O

Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezp

N

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

O

19 01 10

Upotřebené aktivní uhlí z čištění spalin

N

19 01 11

Popel a struska obsahující nebezpečné látky

N

19 01 12

Jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11

O

19 01 16

Kotelní prach neuvedený pod číslem 19 01 15

O

19 01 19

Odpadní písky z fluidních loží

O

Upravené směsi odpadů obsahující pouze odpady nehodnocené jako nebezpečné

O

Upravené směsi odpadů, které obsahují nejméně jeden odpad hodnocený jako nebezpečný

N

19 02 05

Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látky

N

19 02 06

Kaly z fyzikálně-chemického zpracování neuvedené pod číslem 19 02 05

O

19 03 04

Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný

N

19 03 05

Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04

O

17 09 03 17 09 04

19 02 03 19 02 04

19 03 06

Solidifikovaný odpad hodnocený jako nebezpečný

N

19 03 07

So lid if i kovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 06

O

- 23 -


19 04 01

Vitrifikovaný odpad

O

19 08 01

Shrabky z česlí

O

19 08 02

Odpady z lapáků písku

O

19 08 05 19 08 12

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

O

Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11

O

Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky

N

Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 13

O

19 09 04 19 12 04

Upotřebené aktivní uhlí

O

Plasty a kaučuk

O

19 12 09

Nerosty (např. písek, kameny)

O

19 12 11

Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu obsahujícího nebezpečné látky

O

Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11

O

19 08 13 19 08 14

19 12 12 19 13 01

Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky

N

19 13 02 19 13 03

Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 01

O

Kaly ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky

N

19 13 05

Kaly ze sanace podzemní vody obsahující nebezpečné látky

N

20 02 02 20 02 03

Zemina a kameny

O

20 03 03 20 03 06

Jiný biologicky nerozložitelný odpad Uliční smetky

O

Odpad z čištění kanalizace

O

- 24 -

CENTRUM KOMPLEXNÍHO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ČÁSLAV PROVOZNÍ ŘÁD 2. FÁZE

Recommend Documents