Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická DOKUMENTACE

Chelčického 4, 702 00 Ostrava, Česká republika, tel., fax: +420 596 114 440, tel.: 596 114 469 e-mail: [email protected], http://www.rceia.cz

Název zakázky Číslo zakázky Objednatel

: „Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická“ : 28010 : AIP engineering Zlín

DOKUMENTACE o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (v rozsahu přílohy č. 4, podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění)

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Vedoucí řešitelského týmu: Ing. Vladimír Rimmel osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 34063/ENV/06, vydáno dne 17.5. 2006

Ostrava, květen 2008

Výtisk č.

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická dokumentace EIA

Obsah A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI......................................................................................................................... 6 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU........................................................................................................................................ 6 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ......................................................................................................................................... 6 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ................................................................................................................................... 16 1. Půda ........................................................................................................................................................ 16 2. Voda ........................................................................................................................................................ 16 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje................................................................................................. 17 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ........................................................................................... 21 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ............................................................................................................................... 24 1.

Ovzduší .............................................................................................................................................. 24

2.

Odpadní vody..................................................................................................................................... 27

3.

Odpady............................................................................................................................................... 29

4.

Ostatní ............................................................................................................................................... 32

5.

Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) .................................... 40

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ................................................. 41 C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ .......................... 41 C.2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.............................. 44 C.3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ........................................................................................................................................................... 53 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................... 55 D 1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ................................. 55 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů .................................................................. 55 2. Vlivy na ovzduší a klima ......................................................................................................................... 61 3. Vlivy na hlukovou situaci ....................................................................................................................... 62 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody...................................................................................................... 65 5. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje ........................................................................... 66 6. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ........................................................................................................ 66 7. Vlivy na krajinu ...................................................................................................................................... 66 8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky........................................................................................ 67 D.2. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ ....................................................................................... 68 D.3. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH .......................................................................................................................................................................... 69 D.4. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................... 70

D.5. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ ................................................................................................................................................................ 73 D.6 CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ................................................................................................................................................................ 74 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU............................................................................................. 75 F. ZÁVĚR ............................................................................................................................................................ 77 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ............................ 79 H. PŘÍLOHY........................................................................................................................................................ 82

2

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická dokumentace EIA SEZNAM TABULEK:

Tabulka 1: Hodnoty průměrné celodenní intenzity automobilové dopravy pro pracovní den (0:00 – 24:00) na komunikační síti zájmového území..................................................................... 21 Tabulka 2: Hodnoty intenzity pravidelné hromadné dopravy osob pro pracovní den .......................... 22 Tabulka 3: Doprava generovaná provozem areálu společenského a obchodního centra Zlín – Březnická, denní intenzita ................................................................................................... 22 Tabulka 4: Průměrná denní četnost provozu pro rok 2008 ................................................................... 24 Tabulka 5: Imisní příspěvky z hodnocených zdrojů znečišťování ovzduší – stávající stav .................. 25 Tabulka 6: Průměrná denní četnost provozu pro rok 2008 ................................................................... 25 Tabulka 7: Imisní příspěvky z hodnocených zdrojů znečišťování ovzduší po realizaci záměru........... 26 Tabulka 8: Průměrná denní četnost provozu pro rok 2010 – bez intenzit dopravy SOC ...................... 27 Tabulka 9: Odpady, které pravděpodobně vzniknou při výstavbě ........................................................ 30 Tabulka 10: Odpady, které mohou vznikat za předpokladu provozu uvažovaných původců odpadu .. 31 Tabulka 11: Charakteristika výpočtových bodů.................................................................................... 33 Tabulka 12: Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A LAeq,T [dB(A)] z dopravy, současný stav .................................................................................................................... 34 Tabulka 13: Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A LAeq,T [dB(A)] ............... 35 Tabulka 14: Ekvivalentní hladiny hluku – období výstavby, výkopové práce...................................... 36 Tabulka 15: Ekvivalentní hladiny hluku – období výstavby, stavební práce 2009 ............................... 37 Tabulka 16: Ekvivalentní hladiny hluku - provoz, denní doba ............................................................. 38 Tabulka 17: Ekvivalentní hladiny hluku - provoz, noční doba ............................................................. 38 Tabulka 18: ÚSES na regionální a nadregionální úrovni do 5 km od lokality [zdroj: 1]...................... 41 Tabulka 19: VKP registrované .............................................................................................................. 42 Tabulka 20: Další klimatické charakteristiky regionu MT 9 [www zdroj: 5] ....................................... 45 Tabulka 21: Odhad větrné růžice dle ČHMÚ pro lokalitu Zlín ve výšce 10 m v % ............................. 45 Tabulka 22: Průměrné měsíční srážky (v mm) naměřené v roce 2005 ve stanici Svit.......................... 46 Tabulka 23: Průměrné měsíční koncentrace PM10 ve stanici Svit ve Zlíně pro rok 2005..................... 47 Tabulka 24: Monitoring ovzduší – průměrné roční koncentrace škodlivin 1995, 2000, 2005 (koncentrace SO2, NOx a NO2 v µg/m3)........................................................................... 47 Tabulka 25: Imisní koncentrace na stanicích ČHMÚ ........................................................................... 48 Tabulka 26: Záplavová území toku Dřevnice - stav k 1.9. 2005........................................................... 48

3


Seznam použitých zkratek: AIM BC BMS ČHMÚ ČOV ČS PHM DGS EPS EVL EZS CHKO CHOPAV J JZ LBK MaR MHD MMZ MZCHÚ MŽP ČR NN NOx np NRBK OC OTK PH, PHM

automatizovaný imisní monitoring biocentrum systém řízení budov Český hydrometeorologický ústav čistička odpadních vod čerpací stanice pohonných hmot diesel-generátorové stanice elektronická požární signalizace evropsky významná lokalita elektronický zabezpečovací systém chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod jih jihozápad lokální biokoridor měření a regulace městská hromadná doprava Magistrát města Zlína maloplošně zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí České republiky nízké napětí oxidy dusíku nadzemní podlaží nadregionální biokoridor obchodní centrum odvod tepla a kouře pohonné hmoty

Pi PO POV PP pp PS PUPFL Pv RBC RBK SHZ SO SOC SO2 T.P. UHA ÚP ÚSES VKP VN VOC VZT ZCHÚ ZPF ZTI ŽP

4

instalovaný el. příkon ptačí oblast plán organizace výstavby přírodní památka podzemní podlaží provozní soubor pozemky určené k plnění funkcí lesa odebíraný el. příkon regionální biocentrum regionální koridor stabilní hasící zařízení stavební objekt společenské a obchodní centrum oxid siřičitý tělesně postižení úřad hlavního architekta územní plán územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí těkavé organické látky vzduchotechnika zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zdravotně technické instalace životní prostředí


A. Údaje o oznamovateli Název oznamovatele:

AIP engineering Zlín

IČO:

46902481

Sídlo:

Zarámí 4463, 760 01 Zlín

Oprávněný oznamovatel:

Ing. Petr Košacký tel/fax: +420 577 211 856, [email protected] mobil: +420 602 530 063

B. Údaje o záměru B.I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1: „Společenské a obchodní centrum Zlín – Březnická“ Podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 216/2007 Sb., přílohy č. 1 spadá oznamovaný záměr do kategorie II, bodu 10.6 Skladování nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m3 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu, sloupec B. Text dokumentace je zpracován v rozsahu přílohy č. 4, § 8 citovaného zákona. Součástí dokumentace je hluková studie, rozptylová studie a studie hodnotící vlivy na veřejné zdraví. 2.

Kapacita (rozsah) záměru:

Objekt společenského a obchodního centra (dále jen SOC) se skládá z několika pater zasazených do severního svahu údolí toku Dřevnice (Příloha č. 12). Objekt má tři podzemní (pp) a čtyři nadzemní podlaží (np). Ve 3. a 2. pp jsou situovány parkovací stání. Centrální část tvoří v 1. pp a dalších nadzemních podlažích ústřední hala, která propojuje opticky i provozně všechna podlaží. Nadzemní podlaží budou plnit funkci obchodních jednotek, odpočinkových zón v kavárnách, kinech aj. Záměr SOC je rozdělen do několika etap viz. text níže. Denní okamžitá max. kapacita návštěvníků pohybujících se v obchod. centru se odhaduje na cca 5500. Maximální počet zaměstnanců pracujících v nepravidelných pracovních směnách činí cca 700 osob. Maximální počet parkovacích stání je celkem v 2. a 3. pp 600 míst, z toho cca 30 míst bude určeno pro tělesně postižené. Celková zastavěná plocha bude mít rozměry 11.321 m2, vjezdy do podzemí 430 m2. Příprava území zahrnuje: demolici stávajících objektů a zpevněných ploch; přeložky vodovodního řádu, kanalizačních stok, demontáž stávající přípojky silnoproudu a slaboproudu, přeložky telefonu – kabelové i stavební části, demolici tepelného kanálu, přeložku trolejbusové trasy po dobu výstavby; uzavření a demolice podzemní chodby, přeložku městské optické sítě i optické sítě GTS, ochranu kabelů vysokého napětí (dále VN). Vybudována bude přístupová komunikace, která bude sloužit jen po dobu výstavby společenského a obchodního centra (dále jen SOC). Pozemní stavební objekty zahrnují stavebně architektonické řešení (včetně statiky) budovy SOC; zdravotně technická instalace (ZTI) – vnitřní vodovod a kanalizace; vytápění a rozvody 5


chladu; vzduchotechniku (VZT); elektroinstalace a hromosvod; slaboproudé rozvody (telefon, struktur. kabeláž, elektronická požární signalizace (EPS), elektronický zabezpečovací systém (EZS), vstupní a vjezdový systém, CCTV- Kamerový systém); měření a regulace (MaR); stabilní hasící zařízení (SHZ). Inženýrské objekty budou zahrnovat přípojku silnoproudu VN, transformovnu, přípojku vodovodu, kanalizace, parovodu (plynu); přípojku telefonu a optické sítě; rekonstrukce ul. Mostní, ul. Březnická, ul. U zimního stadionu; přeložky trolejbusové trasy (trvalá); komunikace, chodníků a zpevněné plochy, hrubé terénní úpravy (HTÚ), čisté terénní úpravy (ČTÚ); dopravního značení, přeložku veřejného označení; sadové úpravy; mobiliář; reklamní stožár, světelnou signalizaci křižovatky a venkovní osvětlení. Technologické soubory budou zajišťovat odpadové hospodářství; výtahy a eskalátory; zdroj tepla a chladu; SHZ; odvod tepla a kouře (OTK); náhradní zdroj el. energie, el. požární systém (EPS); el. bezpečnostní systém (EBS); čistička odpadních vod (ČOV) z mytí vozidel, měření regulace (MaR); transformovna, napájecí a provozní rozvody silnoproudu strojovna. 3.

4.

Umístění záměru: Kraj:

Zlínský

Obec:

Zlín

Kat. území:

Zlín (635561)

Dotčené parcely:

viz Příloha č.13

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry:

Předmětem záměru je stavba společenského a obchodního centra (SOC) na ploše pod Sportovní halou a Zimním stadionem navržená jako monoblok obdélníkového tvaru 180x64 m. Objekt má 7 podlaží, z toho jsou 3 podlaží podzemní a 4 podlaží nadzemní. Dvě podzemní podlaží budou sloužit jako garáže s kapacitou 600 parkovacích míst. Ostatní podlaží jsou určeny pro obchodní a komerční využití na celkové ploše 30 996 m2. V areálu společenského a obchodního centra budou poskytovány tyto služby: -

supermarket;

-

obchodní jednotky;

-

otevřená obchodní pasáž „mall“ s funkcí komunikačního a klidového prostoru;

-

kavárny a prostory pro rychlé občerstvení;

-

volnočasové aktivity (fitcentrum atd.);

-

parkovací plochy v podzemních garážích.

Lokalita záměru se nachází jihozápadním směrem od centrální části města Zlína. Je ohraničena ul. Březnická, ul. Mostní, a ul. U zimního stadionu.

6


Hlavní údaje o stavbě Zastavěná plocha objektem:

11.321 m2 + 430 m2 vjezdy do podzemí

Obestavěný prostor:

375.000 m3

Počet podlaží:

7

Prodejní plocha:

30 996 m2

Prodejní plocha jednotlivých obchodních jednotek: do 1 300 m2 Počet parkovacích stání:

600 míst podlaží

Výška objektu – nadzemní část:

do 16 m

– podzemní část:

13-24 m

v rámci

dvou

podzemních

V průběhu zpracování oznámení nebyly zpracovateli známy jiné záměry stejného nebo obdobného charakteru v blízkosti lokality.

5.

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Účelem stavby je rozšířit nabídku obchodních služeb ve městě Zlíně spojených s pořádáním společenských akcí. Stavba je dobře dostupná z nedalekého centra Zlína, nachází se v centrální městské zóně. Z marketingových průzkumů Incoma Research k 1.1. 2006 je zřetelné, že Zlínský kraj a okres je z pohledu obchodních ploch oproti dalším krajům (a zejména v porovnání s ostatními moravskými kraji) poddimenzován. Trendem posledních let je přesun multifunkčních obchodních center z okrajů měst blíže do center. Pro srovnání uvádíme některé údaje z průzkumů trhu. Celkový přehled plochy hypermarketů v krajích: do 60 000 m2 kraje Jihočeský, Královehradecký, Pardubický, Plzeňský, Zlínský; do 100 000 m2 kraj Olomoucký; do 130 000 m2 kraj Jihomoravský a do 160 000 m2 celkové plochy hypermarketů zaujímají v kraji Moravskoslezském. Prodejní plochy v kraji v přepočtu na 1000 obyvatel: Jihočeský, Pardubický, Plzeňský, Zlínský – do 90 m2; Jihomoravský, Karlovarský, Královehradecký, Olomoucký – do 110 m2; Moravskoslezský – do 130 m2. Celkové prodejní plochy shopping center vč. maloobchodu v krajích v přepočtu na 100 obyvatel: Celková plocha

plocha na 100 obyvatel

kraj

96 700

16,4

Zlínský

109 200

19,9

Plzeňský

134 000

21,1

Olomoucký

170 800

20,8

Ústecký

262 200

23,3

Jihomoravský

7


Ve srovnání okresních měst s nejvyšším relativním rozsahem prodejních ploch hypermarketů je Zlín s 18 600 m2 prodejní plochy (což činí cca 230 m2 na 1000 obyvatel) na 26. místě z třiceti sledovaných měst. Celkem 23 měst mělo na počátku roku 2006 prodejní plochu vyšší než 100 m2 na jednoho obyvatele, což je zvýšení oproti roku 2005 u 7 měst. Jedná se o zařízení, které svým rozsahem poskytovaných služeb přesáhne potřeby města a nejbližšího okolí – tzn. bude mít tzv. nadregionální význam. Stavba bude užívána jako objekt, poskytující zákazníkům širokou škálu služeb. V objektu bude možno zaparkovat, provést nákupy, jít za zábavou či sportovními aktivitami a v neposlední řadě zastavit se při rychlém občerstvení a nebo si popovídat v příjemném kavárenském prostředí. Za tímto účelem zde bude sloužit velká škála komerčních ploch individuálně zařízená pro tento účel. Hala je cca ve třetinách příčně protknuta prosklenými dvoranami, které jsou určeny k zastavení a posezení návštěvníka. Pohyb návštěvníku v prostorách objektu bude zajištěn výtahy, eskalátory (pojízdnými schody) a travelátory (pojízdnými chodníky). Celý komplex provozů a zařízení v několika podlažním objektu bude navržen tak, aby poskytnul příjemné strávení času co největšímu okruhu návštěvníků bez rozdílu věku, či pohlaví. Na posuzované lokalitě nejsou žádné kulturní, architektonické a historické památky ani geologická naleziště. Zájmové území spadá dle ÚP města Zlína do městské památkové zóny a zároveň jde o lokalitu, která určuje a doplňuje charakter města. Ochranná pásma z hlediska ochrany vodních zdrojů nejsou vymezena. Stavba neleží v zátopovém ani v poddolovaném území. V lokalitě není registrován žádný významný krajinný prvek (VKP), ani prvek územního systému ekologické stability (ÚSES). Realizací stavby nedojde k narušení odtokových a hydrologických poměrů v území. Při posuzování záměru byly zvažovány čtyři varianty: A. Navrhované varianty

1. ul. Březnická; 2. areál Svit; 3. ul. Okružní.

B. Nulová varianta – bez realizace navrženého záměru A. Navrhované varianty: V době, kdy investor vybíral vhodnou lokalitu pro svůj záměr bylo vyhodnoceno hned několik variant. Mezi hodnocenými lokalitami byly lokality „Březnická“ pod sportovní halou, kterou později investor vybral jako nejvhodnější, bývalý tovární areál Svitu a plochy rozestavěného obchodního centra na sídlišti Jižní svahy při ul. Okružní více viz kapitola E. Navrhovaná varianta SOC Zlín - Březnická je v souladu s platným územním plánem obce Zlín dle Přílohy č. 1 A. Stavební úřad Magistrátu města Zlína sdělil, že realizace SOC Březnická je dle platného územního plánu v souladu se závaznými regulativy pro funkční využití území města (Příloha č. 1 B). Podklady pro toto vyjádření však obsahovaly informaci o funkci bydlení a provozu kin, které již v době zpracování dokumentace nebyly součástí záměru. Plánovaný záměr se nachází na plochách pro smíšenou funkci centra. Dle závazných regulativů pro funkční využití města stanovené územním plánem lze předkládaný záměr považovat za podmínečně přípustné využití území. Při projektování záměru byl kladen důraz na co nejmenší ovlivnění životního prostředí. Realizací záměru nedojde k podstatným změnám, které by ovlivňovaly dosavadní ráz celého území. Uvedením do provozu dojde k rozšíření pracovních možností v tomto regionu.

8


K provozu společenského a obchodního centra bude zapotřebí maxim. cca 700 zaměstnanců pracujících v nepravidelných pracovních směnách. Předpokládá se maximální okamžitý počet návštěvníků v počtu cca 5 500. B. Nulová varianta: Nulová varianta, tj. že pozemek bude ponechán v současném stavu je možná. Území je však člověkem kompletně přetvořeno, včetně půdy. V jižní části pod Sportovní halou se nachází objekt č. 5767, kde je umístěno zázemí autobazaru. V okolí autobazaru se nacházejí částečně zpevněné panelové plochy, které slouží jako místa ke stání automobilů určených k prodeji. Ve střední části pozemku se nachází točna městské hromadné dopravy, k níž patří přízemní obslužný objekt č. 5564. V severní části pozemku se nachází zpevněná asfaltová plocha parkoviště. Ke zlepšení životního prostředí by v rámci nulové varianty nedošlo. 6.

Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného řešení záměru SOC Z urbanisticko-architektonického hlediska je celkové řešení SOC determinováno konfigurací terénu a existencí stávajících cest ul. Březnické a existující zástavbou ¼ domků na ul. U zimního stadiónu. Při řešení byla snaha zachovat a objemovým řešením podpořit stávající údolní kaskádu tvořenou objekty Zimního stadionu a Sportovní haly. Rovněž bude objekt v půdorysné stopě sledovat směr ulice Březnická. Výškově je objekt řešen tak, že ze strany od ulice Březnická budou nad terén vystupovat cca 2 podlaží. To se rovněž týká ul. U zimního stadionu, v tomto případě bude výška vzhledem k mírnějšímu spádu terénu vyšší, ale ne však vyšší než 2 a ¾ podlaží. Objekt tudíž svým výškovým uspořádáním nebude výrazně konkurovat okolním stávajícím objektům. V půdorysné ploše je objekt rozdělen vždy v místě uskakujícího podlaží napříč vloženou prosklenou hmotou směrem od východu na západ. Tímto řešením vytvoříme z objektu o velké zastavěné půdorysné ploše zdání 3 kaskádovitě ustupujících hmot. Kaskádovitým uspořádáním objektu vzniknou tři rozdílné výškově uspořádané plochy střech. Tyto střechy a to nad 2. np a 3. np. budou využity jako odpočinkové terasy doplněné zelení, která bude umístěna v kontejnerech a částečně na ploše. Do ploch určených pro zeleň budou vysazeny keře a trvalky. Dispozičně provozní řešení je navrženo v trendu obchodních center 3. generace. tzn. více vstupů. Provoz je řešen tak, aby se návštěvník cítil přirozeně, dobře se orientoval, pohodlně zaparkoval. Důraz je kladen na vizuální kontakt návštěvníka s exteriérem, průchozí zelené terasy apod. Jednotlivé komerční plochy svou velikostí nedosahují plošných velikostí běžných supermarketů. V SOC jsou navrženy jednotlivé komerční pronajímatelné plochy do vel. 1 300 m2. Společenské a obchodní centru bude tvořeno ze 3 podzemních a 4 nadzemních podlaží. Ve 3. a 2. pp jsou situovány parkovací stání pro návštěvníky, pomocné a technické provozy. Jako parkovací plocha pro auta návštěvníků je určeno 3. pp s celkovým počtem 306 stání. Stejnou funkci bude tvořit i 2. pp s celkovým počtem 294 míst. Celkem tedy vznikne 600 parkovacích stání, z toho 30 míst bude určeno tělesně postiženým. 3. a 2. pp nejsou řešena již pod celou plochou 1. pp s ohledem na velikost výkopové jámy na jižní straně. Tato podlaží jsou propojena s ostatními podlažími pomocí travelátorů (pro přepravu nákupních vozíků, kočárků, osob tělesně postižených, apod.). Rovněž je možno použít dvou osobních výtahů. Vzhledem k malým světlým výškám jsou některé prostory pro

9


technické zázemí řešeny přes 2. pp. V těchto podlažích jsou dále situovány strojovna VZT a místnosti pro ostrahu, vždy v místě zaústění vjezdů a výjezdů. Vjezdy a výjezdy jsou monitorovány a osobní automobily vpouštěny přes centrální řídící parkovací systém (čtečka, závora). Centrální část tvoří v 1. pp a dalších nadzemních podlažích ústřední hala, která propojuje opticky i provozně všechna podlaží. Tento centrální, ústřední prostor je široký cca 12 m a jsou v něm navržen komunikační systém tak, aby se návštěvník cítil přirozeně a pohodlně se pohyboval. Vždy v ústí na jižní a severní straně jsou situovány větší komerční prostory a podél obchodní haly jsou navrženy vždy jednotky menší velikosti. V 1. pp jsou navrženy všechna zásobovací stání. Vjezd pro zásobování je navržen z ul. Březnická a je navržen pro zásobovací vozy kategorie N1. Tento vjezd je určen také pro osobní vozy, ty se však na úrovni 1. pp oddělí a pokračují do 2.a 3. pp. Na úrovni 1. pp jsou navrženy rovněž všechny prostory pro skladové hospodářství. Všechny ostatní podlaží jsou potom zásobována pomocí 6 vertikálních jader (nákladní výtah, nosnost 2 000 kg a schodiště). Tyto vertikální jádra propojují jednotlivá podlaží a ústí vždy do obslužných chodeb navržených vždy ze zadních částech obchodních jednotek. 1. np je podlaží nástupní ze severní strany. Je to podlaží, které je v 1. třetině plochy (severní část) nadzemní a další dvě třetiny podlaží již je podzemní z důvodu konfigurace terénu. Dispoziční uspořádání podlaží je obdobné jako u 1. pp. Centrální prostor tvoří ústřední halový prostor, okolo kterého jsou navrženy prodejní jednotky. Zhruba ve třetinách je ústřední hala rozšířena příčně. Vznikají tím jakási náměstí (dvorany) pro větší rozptyl návštěvníků. Tento dispoziční jev se opakuje napříč všemi nadzemními podlažími. Tento prostor v jednotlivých podlažích sahá až k obvodovému plášti a je prosklenou stěnou prolomen do exteriéru. Tím se nabízí možnost návštěvníkovi vizuálního kontaktu s exteriérem. Tento dispoziční jev se projevuje poté i v objemovém řešení objektu. Tyto prostory jsou poté určeny pro korzo či posezení návštěvníků. Každé podlaží má centrálně navržené hygienické zázemí pro návštěvníky. Toto je situováno v těžišti půdorysu plochy jednotlivých podlaží. Je zde navržen dostatečný počet zařízení - WC pro muže, ženy, WC pro muže a ženy ZTP. V tomto prostoru jsou navrženy rovněž prostory pro úklid jednotlivých podlaží. Ať už jsou to úklidové prostředky, tak také parkování čistících vozíků. V této části dispozice jsou navrženy rovněž hygienické a sociální zázemí pro zaměstnance. Jsou zde WC pro muže a ženy. Toto zařízení je určeno pro zaměstnance z obchodních jednotek velikosti do 80 m2. Větší jednotky budou mít hygienická zařízení situována v zázemí prodejních jednotek. Všechny jednotky si budou vybavovat vždy jednotlivý nájemci. Zázemí každé jednotky představuje cca 15-20 % půdorysné plochy. V zázemí jednotek jsou umístěny WC pro zaměstnance, šatna a skladové prostory. 2. np je dispozičně navrženo obdobně jako 1. np. Návštěvníci se pohybují po galeriích centrální ústřední haly. Z těchto galerií jsou poté vstupy k jednotlivým obchodním jednotkám. Vzhledem ke konfiguraci terénu je část poslední třetiny tohoto podlaží podzemí. Do tohoto podlaží je vstup z ul. U zimního stadiónu v poslední třetině směrem ke sportovní hale. V této části je navržena nástupní zastávka MHD. V této části je navržena místnost pro řidiče MHD a místnost – tzv. ohlašovna požáru. 3. np je první podlaží, které na severní straně ustupuje a tím vznikne nad střechou 2. np terasa. Dispozičně je podlaží řešeno obdobně jako ostatní podlaží. V poslední třetině podlaží je navržen vstup od ul Březnická. V této části ul. Březnická je navržena zastávka MHD. Nad vstupem pro návštěvníky od ul. Březnické je zde navržen rovněž samostatný vstup a výstup pro 4. np.

10


4. nadzemní podlaží rovněž ustupuje a vytváří druhou terasu nad střechou 3. np. Toto podlaží je dispozičně trochu odlišné od ostatních podlaží. Zde tvoří centrální prostor ústřední halový prostor jdoucí ve směru V-Z. Rovněž se v tomto prostoru uvažuje i s jiným provozním využitím jednotlivých komerčních ploch. Je předpoklad, že by pracovní doba některých provozů byla odlišná od otvíracích dob SOC, proto je zde navržen samostatný vstup na úrovni 3. np. Rovněž jsou v tomto podlaží navrženy prostory pro managment SOC. Tyto prostory mají možnost využít samostatného vstupu na úrovni 3. np. Terasa, která bude přístupná z ústřední haly bude rovněž navržena jako částečně průchozí a zelená. Celé obchodní centrum je navrženo v duchu dnešních moderních trendů. Je zde brán velký ohled jak na návštěvníka – dostatek vstupů, dobrá orientace, kontakt s exteriérem, snadné zaparkování, možnost oddychu v prostorných prosklených halách a na venkovních zelených terasách, tak také pro nájemce a zaměstnance - snadná obsluha, dobrá orientace, kontakt s exteriérem. Objemové řešení celého projektu vychází z pozemku, jeho polohopisné a výškové konfigurace, z komunikační sítě a okolní zástavby. Projekt k územnímu řízení SOC je v souladu s územním plánem (viz B.I.5). Z toho vychází obsahové dispoziční, objemové i materiálové řešení objektu. V interiéru budou použity keramické nebo kamenné dlažby, skleněné výkladce v kovových rámech (AL). Exteriéry reagují na okolní zástavbu a budou zde použity tradiční keramické zavěšené obklady ve čtvercové modulové síti se skleněnými výkladci, kopilitovými stěnami či plechovými obklady. Celé řešení bylo v průběhu prací (zpracování) několikrát konzultováno jak se zástupci investora, tak na útvaru hlavního architekta (UHA) města Zlína, odboru dopravy, policie či dopravního podniku. Projekt vychází ze zpracování studie realizovatelnosti z ledna 2006. Zásady technického řešení Konstrukce objektu SOC je navržena jako železobetonový montovaný skelet. Jedná se o celkem sedmipodlažní budovu s třemi podzemními a čtyřmi nadzemními podlažími celkových rozměrů 196 x 64 m (modulové schéma). Objekt je rozdělen na tři dilatační celky délky 76, 50 a 70 m. Dilatace probíhají přes všechna podlaží včetně základových konstrukcí. Konstrukční výška podlaží je 5.5 m, respektive spodní suterény parkování 3.0 m. Prostory technického zázemí v suterénu (jímka pro požární vodu SHZ o objemu cca 250 m3 z monolitického vodotěsného betonu, strojovny, záložní zdroje a rozvodny) budou konstrukční výškou přes dvě podlaží. Založení objektu je provedeno na základových patkách a pásech. Pod podlahou spodního suterénu bude umístěna plošná drenáž, která zajistí snížení hladiny podzemní vody. Podlaha v suterénu bude dále odvodněna do havarijní jímky s automatickým čerpáním do kanalizace, stejně jako odvodnění vjezdů a komunikací pod úrovní terénu. Pažení stavební jámy bude provedeno podzemními pilotovými stěnami 600-800 mm s převázkou a trvalým kotvením do okolního terénu po etážích. Po dobu výstavby bude nutné ve stavební jámě snižovat hladinu podzemní vody čerpáním. Výkopem stavební jámy bude vytěžená zemina cca 195 000 m3. Založení budovy je vzhledem k návrhu tří podzemních podlaží navrženo plošné na základových patkách a základových pasech. Základová spára objektu na kótě cca 232,0 m n. m. bude zasahovat do flyšových jílovců respektive pískovců, lze očekávat převahu jílovců, polohy tvrdých pískovců nelze vyloučit a je nutno s nimi počítat při provádění výkopů. Pro podlahu nejspodnějšího podlaží je nutno počítat s nosnou deskou odolnou proti vztlaku podzemní vody. Izolace proti podzemní vodě bude navržena jako tlaková a bude provedena kombinace vodotěsného betonu a fólie na vnějším líci konstrukcí.

11


Svislé konstrukce kolem schodiště, výtahové šachty a instalačního jádra budou železobetonové monolitické a budou plnit funkci ztužujícího prku. Ostatní stěny a příčky trvalého charakteru jsou vyzdívány z cihelných bloků. Při budování obchodního centra vznikne rozsáhlá a hluboká stavební jáma. Hloubka v jižní části bude dosahovat 19-24 m od stávajícího terénu, ve východní části 13 až 24 m, v západní části 13 až 19 m a v severní části 13 m od stávajícího povrchu terénu. Stavební jáma musí být pažená s drenážním systémem pro odvod podzemní vody. Střechy objektu jsou navrženy jako ploché kryté fólií. Povrch střech a teras tvoří betonová dlažba na terče, dřevěné rošty nebo jejich imitace, terasy jsou dále doplněny kontejnery pro intenzivní zeleň s automatickými závlahami. Střechy bez možnosti vstupu jsou kryty tříděným štěrkem. Dveře a prosklené stěny jsou hliníkové zasklené čirým bezpečnostním sklem s vysokým stupněm ochrany vnitřních prostor proti účinkům tepla a UV záření (skla nebudou mít zrcadlící efekt). Stejným materiálem budou provedeny i prosklené hmoty mezi trakty objektu (stěny i střecha). Vnitřní dělící příčky mezi jednotlivými koncesemi budou lehké montované (například sádrokartonové) z důvodů variability ploch, ostatní neměnné stěny a příčky budou vyzdívané cihelné. Schodiště v objektu jsou betonové monolitické (slouží jako evakuační komunikace), dále bude objekt vybaven travelátory (pojízdné chodníky mezi 3.pp až 1.pp), eskalátory (mezi 3.pp až 4.np), osobními rychlovýtahy 1000 kg (3.pp až 4.np) a nákladnímu výtahy 2000 kg (3.pp až 4.np). Vnější opláštění objektu bude provedeno obezděním. Tyto plochy pak budou z vnější strany opatřeny zavěšeným keramickým obkladem v kombinaci s prosklenými výkladci, keramickými rošty a v jižní části sendvičovými kovovými panely. Technologické objekty na střeše 4.np budou zakryty stěnou z hliníkových lamelových roštů. Před severním vstupem do objektu bude umístěn reklamní a informační totem, předpokládaná výška je 14.9 m nad terénem, tedy do úrovně atiky 2.np. Konstrukce bude ocelová pozinkovaná kotvená na betonovou monolitickou patku. Předpokládané užitné zatížení stropů je dle ČSN 730035: (normové hodnoty) - garáže 2,5 kN/m2 (osobní automobily), - prodejny 5,0 kN/m2, restaurace a terasy 4,0 kN/m2, - chodby a schodiště 5,0 kN/m2. K těmto hodnotám je nutno přičíst váhu rozvodů, příček, podlah, podhledů, technologie apod. Na střeše objektu jsou umístěné strojovny chlazení a vzduchotechniky. Navržené obchodní a společenské centrum se skládá z několika stavebních objektů (SO) a provozních souborů (PS). Objekt

Název Příprava území

SO 01.1

Demolice objektů autobazaru

SO 01.2

Demolice stávajících zpevněných ploch

SO 01.3

Přeložky vodovodů

SO 01.4

Přeložka kanalizace

SO 01.5

Demontáž stávajících přípojek silnoproudu

SO 01.6

Demontáž stávajících přípojek slaboproudu

12


SO 01.7/1

Přeložka telefonu-kabelová část

SO 01.7/2

Přeložka telefonu-stavební část

SO 01.8

Demolice tepelného kanálu

SO 01.9

Přeložka trolejbusové trasy po dobu výstavby.

SO 01.10

Uzavření a demolice podzemní chodby.

SO 01.11

Přeložka optické sítě GTS

SO 01.12

Přeložka městské optické sítě

SO 01.13

Ochrana kabelů VN

SO 01.14

Přístupová komunikace po dobu výstavby Pozemní stavební objekty

SO 02

Budova SOC - stavebně architektonické řešení (včetně statiky) - ZTI - Vytápění a rozvody chladu - VZT - Elektroinstalace a hromosvod. - Slaboproudé rozvody (Telefon, struktur. kabeláž) Inženýrské objekty

SO 03

Přípojka VN

SO 04.1

Přípojka telefonu Telefónica O2

SO 04.2

Přípojka optické sítě GTS

SO 04.3

Přípojka optické sítě Karneval

SO 05

Přípojka vodovodu

SO 06

Kanalizace

SO 07

Parovod SO 07/1 - Parovod - Stavební část SO 07/2 - Parovod - Potrubní rozvody SO 07/3 - Parovod - Elektroinstalace

SO 08

Rekonstrukce ul.Mostní, ul. Březnické a ul. U zimního stadionu.

SO 09

Přeložka trolejbusové trasy (trvalá)

SO 10

Komunikace, chodníky a zpevněné plochy, HTÚ, ČTÚ

SO 11

Dopravní značení

SO 12

Přeložka veřejného osvětlení

SO 13

Sadové úpravy (dendrologický průzkum)

13


SO 14

Mobiliář

SO 15

Reklamní stožár - stavebně architektonické řešení (včetně statiky a OK) - Elektroinstalace a hromosvod

SO 16

Světelná signalizace křižovatky - stavebně architektonické řešení (včetně statiky a OK) - Elektroinstalace a hromosvod

SO 17

Venkovní osvětlení Technologické soubory

PS 01

Odpadové hospodářství

PS 02

Výtahy a eskalátory

PS 03

Zdroj tepla

PS 04

Zdroj chladu

PS 05

Neobsazeno

PS 06

SHZ

PS 07

OTK

PS 08

Náhradní zdroj el. energie

PS 09

Neobsazeno

PS 10

EPS

PS 11

EBS (el.bezpečnostní systémy - EZS, CCTV, parkovací a vjezdový systém)

PS 12

ČOV z mytí vozidel

PS 13

MaR

PS 14

Transformovna

PS 15

Napájecí rozvody silnoproudu

PS 16

Provozní rozvod silnoproudu

Popis stavebních objektů uvádí Příloha č. 15. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení výstavby 10/2008 Dokončení výstavby 01/2010 Dle harmonogramu časových prací se předpokládá ukončení stavebního řízení v průběhu října 2008. Samotná výstavba by měla dle plánu probíhat po dobu 15 měsíců.

14


8.

Výčet dotčených územně samosprávných celků

Kraj: Příslušná obec s rozšířenou působností: 9.

Zlínský Zlín

Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Správním úřadem pro územní a stavební povolení bude Stavební úřad Magistrátu města Zlína.

B.II. Údaje o vstupech 1. Půda Plocha zastavěná objektem:

11 750 m2

Řešené území je součástí městské památkové zóny. Informace o záměrem dotčených parcelách jsou uvedeny v tabulce Přílohy 13. Plánovaný záměr se nenachází v zátopovém území, není poddolován ani jinak ohrožen. Stavbou nedojde k záboru pozemků ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) se v lokalitě ani jejím blízkém okolí nevyskytují. Předpokládá se, že v průběhu výstavby SOC bude vytěženo cca 195 000 m3 zeminy. Těžit se bude až po strukturně geologický základ reliéfu, který je tvořen flyšovými jílovci a pískovci vsetínských vrstev račanské jednotky magurského flyše, který byl ověřen v hloubce 10 až 11 metrů. Vytěžena zemina se bude vyvážet k jihu po ul. Březnická na k.ú. obce Březnice. Zde bude využita na základě dohody s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR – Správa Zlín k výstavbě jižního obchvatu města Zlína "R55 Otrokovice, obchvat jihovýchod č. ISPROFIN 32711116022". Ochranná pásma Z východní strany je plocha záměru ohraničená komunikací III. třídy č. 497 ul. Březnickou. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. Silnice II/497 (ul. Březnická) má dle zákona č.13 „ O pozemních komunikacích „ochranné pásmo 15,00 m od osy vozovky“. Při provádění stavby budou dodrženy předepsaná ochranná pásma dotčených inženýrských sítí. Předmětná lokalita se nenachází v blízkosti žádného dalšího ochranného pásma. 2. Voda Přívod pitné vody bude zajištěn z přeložky řadu č.4 DN 200 provozovatele Zlínská vodárenská, a.s. Stejný provozovatel bude zajišťovat mimo napojení na vodovod i odkanalizování objektu. K odběru vody dojde jak ve fázi výstavby (vlastní stavba, zkrápění staveniště apod.) tak samozřejmě ve fázi provozu SOC (sociální zařízení, restaurační zařízení, ruční myčka automobilů aj.). Zásobování zaměstnanců pitnou vodou v době výstavby bude zajištěno ze současného vodovodu pro připojení tělocvičny – sportovní haly Novesta.

15


Přibližná spotřeba vody pro zaměstnance: Pro max. 50 stavebních zaměstnanců

50 x 120 l/os/d = 6000 l/d

Qd-maximální denní potřeba vody

6000 x 1.3= 7800 l/d

Likvidace splaškových vod z hygienických objektů zařízení staveniště bude zajištěna vybudováním částí navržené splaškové kanalizace. Teplá užitková voda (TUV) bude dodávána do veřejných toalet, toalet personálu, úklidových

místností a hlavní řídící místnosti. TUV budou dodávat lokální boilery. Stanovení potřeby pitné vody: Denní potřeba vody

70 m3/den (maximální potřeba vody: 3,5 l/s);

roční potřeba vody

25 200 m3/rok;

splaškové odpadní vody

70 m3/den;

voda pro požární účely

250 m3.

Zdrojem vody pro stabilní hasící zařízení je nádrž o využitelném objemu 250 m3 vody umístěné ve 2. a 3. pp. Nádrž bude vyrobena z monolitického vodotěsného betonu. Zdrojem vody pro doplňování nádrže je přívod z vodovodní přípojky – 125 l/min. Strojovna min. rozměru 8x6 m bude umístěna ve 2. pp z chráněné únikové cesty. Místnost strojovny by měla být odvodněna s umělým a nouzovým osvětlením. Pro diesl čerpadlo je nutno počítat s nasávacím otvorem 1 m2. Sprinklery neboli samočinné hasící zařízení budou v souladu s požadavky vlastníka a požárním zabezpečením stavby chránit následující prostory vlastníka: strojovny výtahů a technické místnosti (strojovny); sklad odpadků; chodby v zázemí; Mall – v plném rozsahu; všechny prodejní jednotky; jednotky stravovací dvorany; hlavní řídící místnost; vnitřní parkoviště – suterén. Systém bude zásobován z centrální zásobní nádrže. Voda bude čerpána do systému hlavním čerpacím zařízením a obslužným čerpadlem (typ jockey) (pokrývajícím malé tlakové ztráty) k zásobení oblastí budovy se sprinklery. Každá prodejní a stravovací jednotka bude opatřena samostatným uzamykatelným oddělovacím ventilem (isolation valve) na otevřené potrubní větvi (capped-off pipe branch). Ventil musí být umístěn uvnitř zadní obslužné chodby. Celý systém a přípojka každého nájemníka musí být schopna pokrýt dvě úrovně hlavic sprinklerů uvnitř celého prostoru nájemníka. Mytí osobních vozidel v obchodním centru bude prováděno ručně pomocí tlakového zařízení WAP. Zařízení WAP je napájeno čistou pitnou vodou. Denní počet umytých osobních vozidel se odhaduje na cca 25 - 30 ks. Množství vody na 1 mytí se předpokládá cca 50 - 100 l na vozidlo viz Příloha č. 15. V důsledku tohoto zařízení budou vznikat odpadní vody viz část B.III.2 Odpadní vody. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Nákupní centrum se bude skládat z malých obchodních jednotek (MOJ) na ploše do 80 m2, obchodních jednotek (OJ) na ploše od 81 do 250 m2, velkých obchodních jednotek (VOJ) na ploše 251 - 500 m2, hlavních obchodních jednotek (HOJ) o velikosti přes 501 m2 a jednotek stravovací dvorany (SJ) všech velikostí. Tudíž zde bude velký počet uživatelů s rozdílnými

16


požadavky na dodávku elektrické energie a dalších energetických zdrojů. Koncept rozvodu energie je popsán níže. Zásobování teplem Teplo pro vytápění, vzduchotechniku a ohřev TUV bude přivedeno z centrálního zásobování teplem z teplárny Atel Energetika Zlín s.r.o. v podobě páry o tlaku 0,3 MPa o teplotě max. 160°C. Vytápění bude zajištěno kombinací teplovodního vytápění a vzduchotechniky. Kondenzát bude přečerpáván zpět do rozvodů tepláren. Topná voda pro vytápění a vzduchotechniku o teplotním spádu 80/60°C bude připravována ve výměníkové stanici o výkonu 3 MW umístěné ve třetím podzemním podlaží. V této výměníkové stanici bude také připravována teplá užitková voda. Bilance potřeb tepla:

max. hodinová

roční

Vytápění a TUV

1 950 kW

4 450 MWh

Vzduchotechnika

1 050 kW

2 350 MWh

CELKEM

3 000 kW

6 800 MWh

Vytápění objektu bude řešeno jako teplovodní. Zdroj chladu Celkový chladicí výkon pro chlazení požadovaných prostorů se předpokládá 1280 kW. Pro uvedený výkon budou instalovány ve třetím podzemním podlaží kompresorové chladící jednotky, každá jednotka bude vybavena dvěma chladícími kompresory, které pracují s chladivem R407 C. Teplotní spád chladící vody se předpokládá 12/6 oC. Teplo odebrané vzduchotechnickým zařízením bude v chladící jednotce předáno do kondenzátorového okruhu a pomocí nemrznoucí směsi odvedeno na suché chladiče umístěné na střeše objektu. Cirkulaci nemrznoucí směsi v okruhu kondenzátoru budou zajišťovat cirkulační čerpadla. Plyn Teplo pro vytápění, vzduchotechniku a ohřev TUV bude přivedeno z centrálního zásobování teplem z teplárny Atel Energetika Zlín s.r.o. v podobě páry o tlaku 0,3 MPa o teplotě max. 160°C. Napojovací místo bude ve stávající šachtě před Okresním úřadem odkud bude novým tepelným kanálem potrubí páry i kondenzátu zavedeno do objektu společenského a obchodního centra. Elektrická energie Přípojka vn 22kV pro obchodní centrum bude provedena dvěma samostatnými přívody. Místo připojení bude stávající rozvodna vn 22kV v majetku společnosti ATEL v budově 33/4 bývalého areálu Svitu. Místo ukončení bude v rozváděči vn transformovny obchodního centra. V jihovýchodní části objektu ve 3.pp se vybuduje transformovna obsahující rozvodná zařízení vn a nn viz. Příloha č. 15. Zatížení transformovny: z = (5330 / 0,95 / 6x1250) x 100 = 74,8 %.

17


Bilance el. příkonů Odběr A. - malé obchodní jednotky - obchodní jednotky - velké obchodní jednotky - hlavní obchodní jednotky - občerstvení, restaurace, atrakce, herny, zábava - osvětlení (garáže, „mall“, chodby, schodiště, technické prostory) Celkem A

Pi [kW] 430,0 980,0 650,0 1710,0 1290,0

Pv [kW] 320,0 780,0 520,0 1450,0 770,0

540,0 5600,0

450,0 4290,0

B.

- vzduchotechnická zařízení - centrální chlazení - samohasící zařízení „Sprinkler“ - požární větrání, odvod kouře - výtahy, eskalátory - ÚT, ZI, PR (výměníková stanice, čerpadla SV a TV, automatika pisoárů, aj.) - sdělovací zařízení (telefon, místní rozhlas, EPS, EZS, CTTV, počítačová síť) - M+R, řídící systém - exteriérové osvětlení (budovy, loga, poutače) - ostatní (kancelářská technika, drobné spotřebiče) - odpadové hospodářství Celkem B

230,0 600,0 220,0 290,0 495,0

160,0 420,0 300,0

30,0

20,0

25,0 30,0 60,0 125,0 5,0 2 110,0

20,0 25,0 50,0 995,0

Rezerva CELKEM (A+B+C)

160,0 7 870,0

45,0 5 330,0

C. D.

Celkový instalovaný el. příkon (Pi) bude 7 870,0 kW a el. příkon odebíraný (Pv) bude 5 330,0 kW. Základní technické údaje -

dodávka el. energie:

hlavní zdroj

- distribuční sít 22kV

náhradní zdroj

- dieselagregát (400V, 800kVA)

nouzový zdroj

- „UPS“

18


Koncepce a rozsah el. zařízení Výstavba závodu si vyžádá zajistit el. příkon o hodnotě cca Pv = 5 330,0 kW. Ve 3. pp se navrhuje vybudovat transformovnu TR1 (22/0,4 kV, 6x1250 kVA). Ta se připojí vedením 22kV. Z hlavních rozváděčů nn umístěných v transformovně se připojí podružné rozvodny elektro a samostatné rozváděče (strojovny vzduchotechniky, chladící a jiná zařízení) vč. technologických rozváděčů (výtahy, pohyblivé schody, zařízení pro požární ochranu, ap.). Z podružných rozvoden se připojí osvětlení (hlavní, náhradní, nouzové), zásuvkové rozvody a ostatní el. spotřebiče obsažené v technickém vybavení objektu. Měření odběru el. energie se navrhuje na straně vn (22kV) – celkové za celý objekt. Pro pronajímané plochy budou instalovány podružné elektroměry, samostatné měření – podklad pro stanovení nájemného. El. zařízení uvnitř objektu obsahují spotřebičové rozvody el. energie pro technologická zařízení, vnitřní osvětlení a připojení drobných el. spotřebičů vč. zásuvek, hromosvod (zařízení pro ochranu budov před škodlivými účinky atmosférické elektřiny). Venkovní plochy (příjezdové komunikace) budou nasvětleny výbojkovými svítidly na ocelových stožárech. Dodávka energie bude pro všechny životně důležité systémy související s požární bezpečností budovy zajištěna nepřetržitě záložním generátorem (UPS – nepřerušitelným zdrojem energie). Jde o tyto objekty: Požárně-poplachový systém, místní rozhlas, uzavřený TV okruh, systém řízení budov (BMS), nouzové osvětlení, bezpečnostní systém, systémy hlavní řídící místnosti a všechny ostatní systémy provozované nepřetržitě z hlediska požární bezpečností budovy v souladu s požární zprávou. Pro odběr el.energie po dobu výstavby bude nutno aby investor v dostatečném časovém předstihu podal žádost o připojení na el.energii na E.ON pro staveništní odběr. Orientační požadavky na zásobení el. energií jednotlivých nájemců na velikost odběru el. energie (příkony) jsou uvedeny níže. Jednotky stravovací dvorany (SJ)

850 W.m-2

Obchodní jednotky (MOJ)

135 W.m-2

Obchodní jednotky (OJ)

145 W.m-2

Obchodní jednotky (VOJ)

130 W.m-2

Obchodní jednotky (HOJ)

130 W.m-2

Pro případ výpadku elektrické energie z rozvodné sítě je navržen nouzový zdroj elektrické energie umístěný v samostatné místnosti ve 3. pp. Z tohoto zdroje bude připojeno nouzové osvětlení, napájení výpočetní techniky, požární čerpadla, výtah, vzduchotechnická zařízení pro větrání únikových cest a ústředny EPS. Pro zabezpečení požadovaného výkonu bylo navrženo elektrické zdrojové soustrojí s naftovým motorem s automatickým startem o výkonu 800 kVA. Soustrojí bude pružně uloženo na základovém rámu. Pod celým soustrojím je umístěna záchytná ekologická vana. V objektu bude řešena elektrická požární signalizace, elektrická zabezpečovací signalizace, kamerový a vjezdový systém viz Příloha č. 15.

19


Ostatní suroviny Stávající autobazar bude před zahájením výstavby SOC Březnická odstraněn. Stávající cihelné, betonové a železobetonové prvky budou po demontáži na místě rozdrceny v drtičkách. Předpokládá se, že větší část tohoto materiálu bude zpětně využita v zásypech. Kapacita veřejných telefonních linek pro objekt je 600 linek. Předpokládaným poskytovatelem telefonních služeb je Telefonica O2 Czech Republic, a.s. Kapacity veřejných komunikačních sítí pro elektronická zařízení zahrnující napojení na pevné a mobilní sítě provozovatelů datových, internetových a dalších multimediálních služeb budou upřesněny v dalším stupni projektový prací dle požadavků uživatele. Všechna technická zařízení a provozy v novém SOC lze řídit a monitorovat systémem měření a regulace (dále jen MaR) viz Příloha č. 15. Předpokládaný rozsah nasazení je následující: vzduchotechnická zařízení; chlazení pro vzduchotechniku; výměníková stanice; výroba teplé užitkové vody; výtahy a eskalátory; vnitřní a venkovní osvětlení; trafostanice, rozvodna nn; nouzový zdroj. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Hodnoty zatížení komunikační sítě zájmového území v současné době představují počty všech druhů vozidel (osobních automobilů (OA), motocyklů (M) a těžkých vozidel) za 24 hodin průměrného pracovního dne bez zahrnutí intenzit dopravních prostředků pravidelné hromadné dopravy osob (MHD). Průměrné hodnoty celodenních intenzit automobilové dopravy na vybraných komunikacích zájmového území jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 1: Hodnoty průměrné celodenní intenzity automobilové dopravy pro pracovní den (0:00 – 24:00) na komunikační síti zájmového území Intenzita dopravy na komunikační síti Komunikace

Úsek

(0 – 24 hod) Všechna

OA

M

Těžká

Antonínova - Březnická

29378

23977

119

5282

Březnická - Gahurova

21905

18731

66

3108

Štefánikova

Třída Tomáše Bati - Osvoboditelů

19170

15569

73

3528

Březnická

Třída Tomáše Bati - Mostní

11025

9619

37

1369

Třída Tomáše Bati

V zájmovém území je hromadná doprava osob realizována autobusovou (linka č. 34, 35, 36, 37 a 58) a trolejbusovou dopravou (linky č. 4, 7 a 13). Trasa autobusové a trolejbusové dopravy vede po komunikacích Tř. T.Bati ↔ Březnická ↔ Mostní ↔ U Zimního stadionu. Trasa linky trolejbusu č. 4 je vedena po ulici Mostní a neodbočuje do ulice U Zimního stadionu. Hodnoty intenzit pravidelné hromadné dopravy osob byly převzaty z jízdních řádů Dopravní společnosti Zlín - Otrokovice, s.r.o. a jsou uvedeny v následující tabulce:

20


Tabulka 2: Hodnoty intenzity pravidelné hromadné dopravy osob pro pracovní den

Druh dopravy

Autobusová

Počet dopravních prostředků na komunikaci

Komunikace

DEN

NOC

Březnická, Mostní, U Zimního stadionu

86

14

Březnická, Mostní

182

36

U Zimního stadionu

78

18

Trolejbusová

V důsledku realizace záměru dojde ke změně organizace dopravy na ulici U Zimního stadionu viz text níže Změny organizace dopravy v důsledku realizace záměru. Dopravní napojení areálu společenského a obchodního centra Zlín – Březnická na veřejnou komunikační síť zájmového území bude realizováno dvěmi přístupovými komunikacemi. Doprava vyvolaná provozem záměru na veřejných komunikacích bude převážně tvořena dopravou návštěvníků a zaměstnanců z/do plánovaného areálu. Na základě předpokládaného provozu navrhovaného areálu byly vypočteny objemy zdrojové a cílové dopravy vyvolané provozem záměru. Údaje o počtech jednotlivých druhů vozidel zdrojové a cílové dopravy areálu společenského a obchodního centra jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 3: Doprava generovaná provozem areálu společenského a obchodního centra Zlín – Březnická, denní intenzita Počet vozidel / jeden směr

Účel cesty OA

NA

Celkem

Doprava zaměstnanců a návštěvníků

3 713

-

3 713

Zásobování společenského a obchodního centra

-

44

44

Celková maximální doprava generovaná provozem areálu společenského a obchodního centra Zlín – Březnická byla vyčíslena na 3 757 vozidel denně (v každém směru). Hodnota předpokládané denní intenzity nákladní dopravy, která bude tvořena obsluhou provozu daného areálu (zásobování areálu) bude činit 44 vozidel. Avšak lze předpokládat, že k souběhu všech dopravních aktivit uvažovaných ve výpočtu bude docházet jen výjimečně, proto budou výsledky modelových výpočtů hladin akustického tlaku A (hluku) na straně bezpečnosti. Parkovací stání určena pro vozidla zaměstnanců a návštěvníků společenského a obchodního centra budou umístěna v podzemní garáži (600 parkovacích stání). Zásobování centra bude prováděno nákladními automobily. Předpokládaný počet je 44, v denní době. Zásobovací komunikace je vedena ze silnice II/497 (stejný vjezd s parkovištěm) podél východní strany objektu do podzemí. Dopravní obsluha území je zajištěna navázáním na současný dopravní systém města a to ve všech druzích dopravy. Řešené území je ohraničeno jednak místními silničními komunikacemi - ul. Březnickou na východě, ul. Mostní na severu, ul. U zimního stadionu na západě a jednak objektem Sportovní haly na jihu řešeného území. Objekt SOC bude dopravně napojen z vozovek v ul. Březnická, v ul. Mostní. Podzemní prostory jsou určeny pro

21


parkování zaměstnanců a návštěvníků (doprava v klidu) s kapacitou cca 600 stání. Parkoviště bude sloužit nepřetržitě jak pro zaměstnance, tak pro širokou veřejnost. Součástí řešení SOC je i trolejbusový terminál pro celkem 6 vozidel MHD, kde konečná zastávka je navržena na ul. Březnická a nástupní zastávka bude na ul. U zimního stadionu. V rámci této investiční akce dojde i k přemístění zastávky „Na Vyhlídce“ linky trolejbusu č. 4 (Vršava – Podhoří) na ul. Mostní. Tato bude posunuta směrem k objektu SOC tak, aby se optimalizovali docházkové vzdálenosti v této lokalitě. Pěší trasy se předpokládají ze dvou hlavních tahů, a to jednak od náměstí Práce a dále z městské části Letná. Proto jsou zde z hlediska bezpečnosti navrženy samostatné chodníkové plochy oddělené fyzicky (obrubníky) od vozovek. Samotný objekt SOC je pak navržen jako bezbariérový. Příjezd na staveniště v době výstavby bude možný pouze z ulice Mostní. Dále se předpokládá možné dopravní napojení po dobu výstavby - sjezd z ulice Březnická podél Sportovní haly pomocí provizorní panelové vozovky šířky 3,00 m na ul. U zimního stadionu. Po celou dobu výstavby bude zajištěna dopravní obsluha domů na ul. U zimního stadionu pomocí jednopruhové komunikace šířky 3,00 m. Nová organizace dopravy vozidel MHD v okolí SOC je podrobně popsána v příloze č. 10 Dopravně inženýrské posouzení dopravního napojení investičního záměru na ul. Březnická. Změny organizace dopravy v důsledku realizace záměru Realizace záměru předpokládá rozšíření prostoru komunikace Březnická, zřízení nových trolejbusových zastávek, obratiště a manipulačních ploch MHD (trolejbusové dopravy), dobudování komunikačního skeletu po jižní a západní straně centra, vjezdy do podzemních garáží, úprava stávající ul. U Zimního stadionu a přístupové pěší komunikace a rozptylové plochy. V důsledku realizace záměru dojde ke změně organizace dopravy na ulici U Zimního stadionu. Křižovatka Mostní x U zimního stadionu se po dokončení plánovaného společenského a obchodního centra Zlín – Březnická uvažuje jako neřízená styková křižovatka. Všechny vstupující komunikace budou rozděleny dělícími ostrůvky. Vedení pěších proudů bude umožněno po přechodech pro chodce vyznačených přes východní a jižní rameno křižovatky. Na všech ramenech křižovatky povede městská hromadná doprava (trolejbusová doprava), nedaleko křižovatky v ulici Mostní budou zastávky MHD umístěné v zálivech. Vjezd z komunikace Mostní od východu je navržen jako dvoupruhový, pravý jízdní pruh slouží pro vozidla projíždějící křižovatkou přímo, k tomuto pruhu je přidružen krátký odbočovací jízdní pruh pro levé odbočení sloužící jako vjezd pro vozidla jedoucí do podzemních garáží navrhovaného centra. Vjezd do prostoru uvažované křižovatky z ulice U Zimního stadionu je také navržen jako dvoupruhový, levý jízdní pruh sdružuje levé a pravé odbočení, pravý jízdní pruh slouží pouze pro pravé odbočení a je pokračováním vyústění výjezdu z podzemního parkoviště plánovaného centra. Vjezd z ulice Mostní od západu je jednopruhový. Jako protihluková opatření jsou navržena nadstřešení vjezdu/výjezdu do/z podzemního parkoviště plánovaného centra a instalace protihlukové stěny mezi chráněnou zástavbou situovanou v okolí ulice U Zimního stadionu a vjezdem/výjezdem z podzemního parkoviště. Nadstřešení a stěna budou provedeny polykarbonatovými poloprůhlednými profily s hlukovou neprůzvučností 22 dB.

22


B.III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Výstupní údaje do ovzduší lze rozdělit do tří období zahrnující zvýšený výskyt polutantů v souvislosti s uvažovaným záměrem, jenž mohou kumulovat se stávající imisní situací v dotčeném území. Jedná se o období stávající tedy nulové varianty, období výstavby a období provozu. Údaje o stávající intenzitě dopravy na těchto komunikacích byly převzaty z databáze ŘSD ČR. Vzhledem ke skutečnosti, že data byla získána sčítáním dopravy v roce 2005, byla pro výpočet budoucích koncentrací (rok 2008 při výstavbě, resp. 2010 při provozu SOC) provedena korekce intenzity dopravy za pomoci korelačních koeficientů tak, aby nedošlo k podhodnocení budoucích možných vlivů. Období stávající (nulová varianta) Záměr je umístěn v městské oblasti, mezi ulicemi Mostní, Březnická, U zimního stadionu a stávající sportovní halou. Terén zájmové lokality je svažitý, nadmořská výška lokality je cca 245 – 260 m n. m, okolní oblast má kopcovitý charakter a vyznačuje se nadmořskými výškami v rozmezí 215 – 390 m n.m. Obytná zástavba se nachází v bezprostředním okolí lokality. Graficky je situace lokality znázorněna v příloze č. 3. Současný stav kvality ovzduší ve Zlíně je sledován na měřících stanicích automatického imisního monitoringu (AIM) viz kapitola C.2. Uvažovaná lokalita je ovlivňována především četnou dopravou na komunikaci I. třídy I/49 protínající město Zlín a komunikace přímo se napojující na tuto dopravní tepnu. Ta je v současnosti imisemi nejsilněji zasažena. Tento stav přetrvá i po realizaci záměru. Tabulka 4: Průměrná denní četnost provozu pro rok 2008 č. silnice I/49 (1) II/497 (2) I/49 (3) III/49016 (4) I/49 (5)

NA 5412 1504 3620 3030 3189

OA 24507 9832 15913 14075 19146

ΣA 29919 11336 19533 17105 22335

začátek úseku Zlín - z.z. vyús. ze 49 ve Zlíně x se 49A a 497 vyús. ze 49 ve Zlíně x se 490 od Fryštáku

konec úseku x se 49 a 497 Zlín - k.z. vyús. 490 do ul. Kudlova zaús. 49018 x se 479

z.z. – začátek zástavby; k.z. – konec zástavby, x - křižovatka Pozn.: V prvním sloupci, číslo uvedené v závorce označuje sledovaný úsek pro lepší orientaci v dalším textu.

Z uvedeného je zřejmé, že uvažované okolí lokality je již v současné době zatěžováno hustou dopravní intenzitou. Naměřené imisní koncentrace jsou uvedeny v kapitole C.2. Nulovou variantou by nedošlo ke zvýšení znečištění ovzduší vlivem záměru. Postupem času by však docházelo, jak ukazují nárůstové koeficienty dopravní intenzity, ke zvyšování imisní zátěže vlivem dopravy v centru města Zlína. Uvažovaná lokalita se nachází v blízkosti Zlínské dopravní tepny, komunikace I/49, kde celková dopravní intenzita (úsek 1) dosahuje cca 30 tis vozidel během 24 hod. Výhledově do roku 2015 to jsou následující součty automobilů: v roce 2010 by tímto úsekem denně projelo přes 31 tis vozidel (31102) a v roce 2015 už by toto číslo přesahovalo hranici 34 tis automobilů ve sledovaném úseku za 24 hod (34368). Na území města Zlína (zdroj: Územní program snižování emisí a imisí škodlivých látek do ovzduší pro správní území Zlín, Zlínský kraj 2006) jsou při vyhodnocení dosavadních měření

23


plošně překračovány imisní limity u niklu. Oxidy dusíků jsou překračovány pouze v okolí liniových zdrojů. Zvýšené koncentrace PM10 pokrývají území celého města Zlína. Podle údajů z výše zmíněného dokumentu, který čerpá z metodických pokynů MŽP ČR, jsou na území Statutárního města Zlína překračovány limitní koncentrace prašného aerosolu PM10 a oxidu dusičitého NO2. Tabulka 5: Imisní příspěvky z hodnocených zdrojů znečišťování ovzduší – stávající stav Kontaminant

Doba průměrování

Imisní příspěvek

Jednotka

X (S-JTSK)

Y (S-JTSK)

NO2 NO2 PM10 PM10 benzen benzo(a)pyren

1 rok 1 hodina 1 rok 24 hodin 1 rok 1 rok

1,70 29,5 0,45 2,68 0,052 0,77

µg.m-3 µg.m-3 µg.m-3 µg.m-3 µg.m-3 pg.m-3

-521640 -521742 -521640 -521825 -521640 -522020

-1165425 -1165395 -1165425 -1165474 -1165425 -1165502

Období výstavby Z předchozího textu – období stávající (nulová varianta), vyplývá, že k současné imisní situaci přibudou polutanty, jenž budou produkovány především z dopravy spojené s výstavbou obchodního centra. Emise mohou vznikat i v souvislosti s vířením prachu vzniklého výkopovými pracemi nebo nečištěnou vozovkou či nákladními automobily. Údaje o intenzitě dopravy při výstavbě byly odhadnuty na základě množství vytěžené zeminy – 195 000 m3, kterou bude nutno přemístit v průběhu zemních prací při době trvání cca 2 měsíce. Z těchto údajů je možno předpokládat při použití souprav dopravní přetížení silnice Zlín - Březnice bude zhruba 250 jízd těžkých nákladních vozidel denně. Dopravní situace a zatížení komunikací v přilehlých oblastech a na dotčených křižovatkách je podrobně řešeno v příloze č. 10 – Posouzení dopravního napojení. Tabulka 6: Průměrná denní četnost provozu pro rok 2008 č. silnice I/49 (1) II/497 (2) I/49 (3) III/49016 (4) I/49 (5)

NA 5412 1504 3620 3030 3189

OA 24507 9832 15913 14075 19146

ΣA 29919 11336 19533 17105 22335

začátek úseku Zlín - z.z. vyús. ze 49 ve Zlíně x se 49A a 497 vyús. ze 49 ve Zlíně x se 490 od Fryštáku

konec úseku křiž. se 49 a 497 Zlín - k.z. směr Březnice vyús. 490 do ul. Kudlova zaús. 49018 křiž. se 479

Intenzity dopravy v období výstavby jsou uvedeny v tabulce výše. Situace je uvažována ve dvou variantách, a to pro nulovou variantu a pro případ realizace záměru. Pro uvažovaný odvoz zeminy v případě realizace záměru jde o úsek (2), zde je počítáno s nárůstem cca 250 nákladních automobilů denně. Počty vozidel by byly následující - NA 1754 denně, OA 9832, celkový součet pro daný úsek ΣA 11586 vozidel za 24 hodin. Imisní příspěvky kontaminantů, vyjma PM10, NO2 a b(a)p, které budou v menší míře hodnocenými zdroji znečišťování rovněž emitovány, budou v poměru k platným imisním limitům nižší než v případě zmíněných znečišťujících látek. Vzhledem k vypočteným imisním příspěvkům (příloha č. 7) hodnocených polutantů je proto zřejmé, že významné vlivy na ovzduší ani konflikt s imisními limity u ostatních látek nelze očekávat.

24


Oxidy dusíku vyjádřené jako NOx, ač jsou emitovány automobilovou dopravou velmi významně, modelovány nebyly, protože se předmětné území nenachází v oblastech, kde je vymezen imisními limit k ochraně ekosystémů a vegetace. Významnější výstupy do ovzduší budou tvořeny výfukovými plyny z automobilové dopravy (TZL, NOx, SO2, CO, benzen, PAU a další látky). V období výstavby bude v blízkém okolí záměru dominantní pravděpodobně sekundární prašnost z plochy staveniště. Z hlediska ovlivnění imisní situace budou v návaznosti na předpokládanou intenzitu provozu na okolních komunikacích a parkovišti potenciálně významné zejména oxidy dusíku, tuhé emise a PAU vázané na prachové částice. Emise ostatních látek budou pravděpodobně v podmínkách zájmové lokality ve vztahu k imisním limitům a zdraví člověka málo významné. Plošné zdroje Jedná se o plochu staveniště při výstavbě SOC, která se bude vyznačovat především emisemi prachu ze zeminy a výfukovými emisemi ze stavebních mechanizmů. S ohledem na intenzivní automobilový provoz na okolních komunikacích, především na ulici Březnická, bude imisní příspěvek výfukových emisí ze stavebních strojů nevýznamný. Potenciálně velmi významné dopady na ovzduší je možno očekávat v případě prašnosti ze zemin. Ta bude mít charakter sekundární prašnosti (závislost na klimatických podmínkách a zejména na přijatých opatřeních k omezování vývinu prachu) a nebyla tudíž zahrnuta v příloze č. 7 - Rozptylové studii. Období provozu záměru V období provozu záměru dojde jednak k navýšení dopravních intenzit a jednak vzniknou nové bodové zdroje znečišťování. V následující tabulce jsou uvedeny nejvyšší modelované imisní příspěvky pro uvažovaný záměr v období provozu.

Tabulka 7: Imisní příspěvky z hodnocených zdrojů znečišťování ovzduší po realizaci záměru Kontaminant NO2 NO2 PM10 PM10 benzen benzo(a)pyren

Doba průměrování 1 rok 1 hodina 1 rok 24 hodin 1 rok 1 rok

Imisní příspěvek 3,63 93,15 0,78 4,88 0,088 3,35

Jednotka µg.m-3 µg.m-3 µg.m-3 µg.m-3 µg.m-3 pg.m-3

X (S-JTSK) -521873 -521873 -521886 -521631 -521886 -521640

Y (S-JTSK) -1165482 -1165482 -1165424 -1166298 -1165424 -1165425

Nárůst imisních koncentrací u PM10 bude o desetiny µg.m-3 v případě ročních koncentrací až první jednotky µg.m-3 v případě 24-hodinových koncentrací. Koncentrace ostatních polutantů vzrostou zcela nevýznamně - benzo(a)pyrenu řádově o jednotky pg/m3, benzenu o setiny µg/m3. Bodové zdroje Na střeše SOC bude umístěno celkem 12 výduchů ze vzduchotechnických jednotek sloužících k odsávání zplodin výfukových plynů a znečištěného vzduchu z podzemního parkoviště. Automobilový provoz v podzemním parkovišti bude tvořen převážně osobními automobily. Pro výpočet emisních charakteristik byl přijat předpoklad, že podzemním parkovištěm projede 3230 vozidel denně (údaj odpovídající dopravnímu přitížení vypočtenému v posouzení

25


dopravního napojení (příloha č. 10). Předpokládaná denní doba provozu společenského a zábavního centra je 12 hodin. Veškeré modelované a vypočítané imisní charakteristiky pro období provozu bodových zdrojů jsou obsaženy v rozptylové studii. Liniové zdroje Nejvýznamnějším liniovým zdrojem souvisejícím s provozem záměru bude automobilový provoz na ulici Březnická, která bude hlavní příjezdovou a odjezdovou komunikací z obchodního centra. V tabulce č. 8 jsou uvedeny intenzity dopravy na úsecích sčítaných pro rok 2005 korelované pro rok 2010, tedy rok začátku provozu SOC. Během provozu záměru předpokládá (dle přílohy č. 10) navýšení dopravy o cca 3400 osobních automobilů během dne a dalších cca 40 nákladních vozidel zásobujících SOC. Předpokládané rozdělení dopravní četnosti je uvažováno v poměru cca 90 % směrem zpět do centra na komunikaci I/49 a cca 10 % směrem do Březnice. Tabulka 8: Průměrná denní četnost provozu pro rok 2010 – bez intenzit dopravy SOC č. silnice I/49 (1) II/497 (2) I/49 (3) III/49016 (4) I/49 (5)

NA 5626 1563 3763 3149 3315

OA 25476 10220 16542 14631 19902

ΣA 31102 11783 20305 17780 23217

začátek úseku Zlín - z.z. vyús. ze 49 ve Zlíně se 49A a 497 vyús. ze 49 ve Zlíně x se 490 od Fryštáku

konec úseku křiž. se 49 a 497 Zlín - k.z. směr Březnice vyús. 490 do ul. Kudlova zaús. 49018 křiž. se 479

Ze srovnání modelových výsledků reprezentujících stávající stav a situaci po realizaci záměru vyplývá, že velmi významný nárůst oproti stávajícímu stavu lze očekávat v případě příspěvků NO2 na Tř. Tomáše Bati. V případě nejvyšších hodinových koncentrací se bude jednat o několik desítek µg.m-3, u průměrných ročních koncentrací o první jednotky µg.m-3. Celý nárůst imisních koncentrací není způsoben pouze navýšením dopravy v souvislosti s realizací záměru, ale také přirozeným zvýšením počtu vozidel v období od roku 2005 (referenční rok pro stávající stav) do roku 2010 (referenční rok pro stav po realizaci záměru), které by nastalo i bez provozu záměru. Údaje zde uvedené jsou pravděpodobně mírně nadhodnocené a uvažují nejhorší možnou situaci, která může nastat během výstavby a provozu samotného záměru Společenského obchodního centra Březnická. 2. Odpadní vody Splaškové vody Odpadní splaškové vody budou vznikat na sociálních zařízeních pro návštěvníky a zaměstnance, z mytí podlah, myčky aut, popř. z činností provozoven jako např. kadeřnictví (konkrétní provozy dosud nejsou známy) v celkovém množství cca 55 m3/den. Tukové odpadní vody budou vznikat v přípravnách jídla a kuchyních restaurací. Splaškové odpadní vody budou vedeny do veřejného kanalizačního řadu, který je ve správě Zlínská vodárenská, a. s. Splašková kanalizace bude odvádět odpadní vody od zařizovacích předmětů a od umývání podlah. Každá prodejní jednotka bude vybavena podle velikosti jednou až třemi kanalizačními přípojkami DN 100: malá obchodní jednotka (MOJ) bude mít nainstalovánu jednu otevřenou přípojku splaškové kanalizace 100 mm; obchodní jednotky (OJ) budou mít 26


nainstalovány dvě otevřené přípojky splaškové kanalizace 125 mm; obchodní jednotky velká (VOJ) a hlavní (HOJ) budou mít nainstalovány tři otevřené přípojky splaškové kanalizace. Restaurační zařízení bude vybaveno přípojkou tukové kanalizace. Každá jednotka stravovací dvorany bude opatřena jednou trubkou pro “mastné” splašky o kapacitě 500 jídel denně a jednou normální splaškovou trubkou. Tukové odpadní vody se svedou do lapače tuků a odtud se povedou do splaškové kanalizace. Studená voda bude rozvedena do všech prodejních jednotek, kde se rozvod ukončí uzávěrem a vodoměrem s pulzním výstupem pro dálkový odečet spotřeby vody. Teplá voda pro sociální zařízení pro návštěvníky bude připravována centrálně v nepřímotopném zásobníku. Pro vzdálená odběrná místa bude voda připravována na místě pomocí elektrických zásobníkových ohřívačů. Celý objekt bude vybaven vodním sprinklerovým SHZ a proto se neuvažuje samostatný vnitřní rozvod požární vody. Součástí podzemních garáží bude i možnost mytí osobních vozidel ručně pomocí tlakového zařízení WAP. Zařízení WAP je napájeno čistou pitnou vodou. Odpadní voda z mycí plochy vozidel včetně sušící plochy vozidel umytých bude svedena štěrbinovým povrchovým kanálkem do sběrného žlabu hrubých nečistot (písek apod.) a následně přepadem do plastové sedimentační jímky osazené (zabetonované) v podlaze pod mycí plochou vozidel. Ze sedimentační jímky bude odpadní voda přečerpávána na čistírnu odpadních vod typu Rebeka 01 viz Příloha č. 15. Veškeré odpadní hmoty vznikající při mytí vozidel budou likvidovány prostřednictvím organizace, která vlastní pro tuto činnost oprávnění. U vyčištěné odpadní vody čerpané do kanalizační sítě města Zlína se předpokládá tato kvalita: Množství odpadní vody

2,5 – 3,0 m3/d = 900 – 1080 m3/rok Ø hodnoty:

max. hodnoty:

CHSK-Cr

300 mg/l

400 mg/l

BSK5

150 mg/l

200 mg/l

50 mg/l

80 mg/l

4 mg/l

4 mg/l

NL NEL Dešťové vody

Dešťová kanalizace bude odvádět dešťové odpadní vody ze střech a z teras objektu. Kde to bude možné se použije podtlakový systém PLUVIA. Dešťové vody se svedou do základů objektu, odkud se vyvedou před objekt, kde se napojí na venkovní dešťovou kanalizaci. Vnitřní parkoviště bude opatřeno sběrnými jímkami.

27


3. Odpady Cílem této kapitoly je identifikovat hlavní druhy odpadů, které budou vznikat v průběhu stavby, při jejím provozu a likvidaci, v případě, že objekt nebude jinak využit, včetně přibližného určení jejich předpokládaného množství. V průběhu výstavby budou vznikat běžné odpady ze stavební činnosti (kategorie – O ostatní odpad, kategorie N – nebezpečný odpad), dále odpady komunální a jiné, vznikající z provozu záměru a v poslední fázi odpad vzniklý likvidací a demolicí objektu, v případě, že nebude využit jiným investorem. Bude prováděno důsledné třídění odpadů v souladu se zákonem o odpadech a vyhláškou MŽP ČR č. 381/2001 Sb. v platném znění, kterou se stanoví katalog odpadů. Dále bude s odpady nakládáno dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. v platném znění o podrobnostech nakládání s odpady. Odpovědnost za řádný průběh jakékoliv činnosti s odpadem související nese původce, respektive oprávněná osoba, která odpad při dodržení podmínek stanovených zákonem a prováděcími předpisy převzala. Původce, v tomto případě tedy dodavatel stavby, je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich převedení do vlastnictví oprávněné osoby. Do té doby musí být ze strany dodavatele stavby zajištěno: − třídění odpadů viz výše; (zabránit míšení); − řádné uložení odpadů, jejich zabezpečení před znehodnocením (např. deštěm), únikem (vylití, rozsypání..) či odcizením. Pokud by při realizaci záměru vznikly nebezpečné odpady, je nutné upozornit, že dodavatel stavby s nimi může nakládat pouze se souhlasem věcně a místně příslušného orgánu. Jejich balení, označování a přeprava se řídí zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 356/2003 Sb. ve znění zákona č. 222/2006 Sb.). Dodavatelé stavby jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny grafickým symbolem dle zákona o chemických látkách (pokud vykazují nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona o odpadech pod čísly H1 až H3, H6, H8, H9, H14) nebo aby byly označeny nápisem „nebezpečný odpad“ pokud se jedná o jiné nebezpečné odpady. Pro každý nebezpečný odpad bude zpracován identifikační list, který bude připevněn buď na nádobu s tímto odpadem nebo jím bude vybaveno místo nakládání s nebezpečným odpadem. Nebezpečný odpad bude dále předán osobám autorizovaným pro zpracování odpadů s nebezpečnými vlastnostmi. Odpady z výstavby Odpady, které vzniknou v průběhu stavebních prací, budou odváženy a odstraňovány vesměs mimo staveniště. Tato činnost bude zajištěna dodavatelem stavebních prací, popř. odbornou firmou, což bude možné specifikovat až po vyjasnění smluvních vztahů mezi investorem a dodavatelem stavby. Odpady s nimiž bude nakládáno přímo na staveništi je vhodné skladovat jen krátkodobě, po dobu nezbytně nutnou. Při výstavbě záměru „Společenské a obchodní centrum Zlín Březnická“ budou vznikat odpady různých skupin a druhů dle „Katalogu odpadů“, které budou spojené s přesuny hmot, s výstavbou a s napojením na inženýrské sítě popřípadě s jejich přeložkami, úpravou a výstavbou nových silnic atd.

28


Tabulka 9: Odpady, které pravděpodobně vzniknou při výstavbě Kat. číslo Název odpadu (předpokládaný způsob likvidace) 08 01 11 08 01 12 08 01 17 08 01 99 13 02 05 13 02 06 13 02 08 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 06 15 01 10 15 02 02 15 02 03 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 01 07 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 03 01 17 03 02 17 04 01 17 04 05 17 04 07 17 04 11 17 05 04 17 05 06 17 06 04 17 08 02 17 09 04 20 01 21 20 03 01 20 03 99

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky (K, Oo) Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 (K, Oo) Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahujících organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky (K, Oo) Odpady jinak blíže neurčené (K, Sk) Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje (S, IN, Oo) Syntetické motorové, převodové a mazací oleje (S, IN, Oo) Jiné motorové, převodové a mazací oleje (S, IN, Oo) Papírové a lepenkové obaly (K, Ss) Plastové obaly (K, R) Dřevěné obaly (K, R, Sp) Kovové obaly (K, Ss, Sk, R) Směsné obaly (K, Ss, Sk, Sp) Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné (K, Oo) Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami (K, Oo) Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02 (K, Oo, Sp) Beton (Sk) Cihly (Sk) Tašky a keramické výrobky (K, Sk) Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keram. výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 (K, Sk) Dřevo (K, Sk) Sklo (K, Sk, Sp) Plasty (K, Sp) Asfaltové směsi obsahující dehet (Sp) Asfaltové směsi neuvedené pod 17 03 01 (Sp) Měď, bronz, mosaz (K, Ss, R) Železo a ocel (K, Ss, R) Směsné kovy (K, Ss, R) Kabely neuvedené pod 17 04 10 (K, Ss) Zemina a kamení neuvedené pod 17 05 03 (M, Sk) Vytěžená hlušina neuvedená pod 17 05 05 (Sk) Jiné izolační mat. neuvedené pod 17 06 01 a 17 06 03 (K, Ss) Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod 17 08 01 (K, Sk) Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 (K, Sp, Sk) Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť (K, Oo) Směsný komunální odpad (K, Sp) Komunální odpady jinak blíže neurčené (K, Sp, Sk)

Kód Předpokládané odpadu množství (t) N

setiny až desetiny

O

setiny až desetiny

N

setiny až desetiny

O

setiny až desetiny

N

tisíciny až setiny

N N O O O O O

tisíciny až setiny tisíciny až setiny desetiny až jednotky desetiny až jednotky setiny až desetiny desetiny až jednotky desetiny až jednotky

N


N


O


O O O

jednotky desetiny až jednotky

O

setiny až desetiny

O O O N O O O O O O O

desetiny až jednotky setiny až desetiny setiny až desetiny desetiny až jednotky desetiny setiny až desetiny desetiny desetiny desetiny tisíce až desetitisíce tisíce až desetitisíce

O

setiny až desetiny

O

setiny až desetiny

O

jednotky až desítky

N O O

setiny jednotky jednotky


K – kontejner, Sk – skládka, Sp – spalovna, Oo – oprávněná osoba, Ss – sběrné suroviny, M – mezideponie, R – recyklace, IN – izolační nádoba, S – sorbent

29


Odpady, vznikající při výstavbě lze v současné době stanovit pouze technickým odhadem. Veškeré odpady budou předány osobě oprávněné k nakládání s odpady nebo budou zpracovány dle výše zmíněných kritérií. Stavební odpad bude ukládán do kontejnerů, které budou po celou dobu přistavení zajištěny proti nežádoucímu znehodnocení nebo úniku odpadu. Původce odpadu (dodavatel stavby) zajistí evidenci a nakládání s tímto odpadem dle zákona č. 185/2001 Sb. a souvisejících vyhlášek. Tato povinnost mu bude uložena ve smlouvě o dílo se stavebníkem. Dodavatel stavby při uzavírání smluv na jednotlivé dodávky stavebních prací zakotví ve smlouvách povinnost subdodavatelů likvidovat odpady vznikající při jejich činnosti. S ohledem na charakter terénu a způsob zakládání lze předpokládat, že výkopová zemina (cca 195 000 m3 bude odvezena na určenou mezideponii v Březnici a dále bude využita při výstavbě jižního obchvatu Zlína, domluva s ŘSD ČR. Kulturní vrstvy půdy budou uloženy na mezideponii v prostoru staveniště a budou použity pro potřeby provedení sadových a terénních úprav stavby. Odpady z provozu Při provozu SOC Březnická se předpokládá vznik běžných druhů odpadů údržby technologických zařízení a běžného provozu společensko-obchodního centra. Druhy odpadů, jejichž vznik se očekává je uveden v následující tabulce. Odpady z provozu budou shromažďovány a tříděny podle druhů na vyhrazených místech a pravidelně odváženy smluvními firmami. Konkrétní stanovení odběratelů odpadů, použitelných jako druhotné suroviny, provozovatelů skládek a zařízení pro zneškodňování odpadů bude provedeno v rámci přípravy provozu. Kategorizace a množství odpadů vzniklého z provozu SOC je koncipována na základě znalosti obdobných záměrů. Druhy a množství vznikajících odpadů z provozu také záleží na diverzitě firem a provozoven, které budou v SOC působit. V případě provozu většího květinářství budou vznikat zcela odlišné druhy odpadů a v jiném množství, než vznikne pouhou údržbou zeleně v prostorech SOC a jeho okolí. Je proto nutné brát na toto zřetel, stejně tak na odhad množství vzniklých odpadů. Tabulka 10: Odpady, které mohou vznikat za předpokladu provozu uvažovaných původců odpadu Kat. číslo 13 05 02 13 05 03 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 05 15 01 06 15 01 07 15 01 09 20 01 01 20 01 02 20 01 04 20 01 06 20 01 07

Název odpadu ( v závorce uveden původ odpadu - číslo) Kaly z odlučovačů oleje (1) Kaly z lapáků nečistot (2) Papírové a lepenkové obaly (3;4) Plastové obaly (3;4) Dřevěné obaly (3;4) Kompozitní obaly (3;4) Směsné obaly (3;4) Skleněné obaly (3;4) Textilní obaly (3;4) Papír a lepenka (3;4;5) Sklo (5) Ostatní plasty (5) Ostatní kov (5) Dřevo (5)

30

Kód odpadu N N O O O O O O O O O O O O

Předpokládané množství (t.rok-1) jednotky až desítky jednotky až desítky jednotky až desítky jednotky jednotky až desítky jednotky jednotky až desítky jednotky až desítky jednotky jednotky až desítky jednotky jednotky až desítky jednotky jednotky až desítky


O


20 01 11 20 02 01 20 02 02 20 02 03

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (3;4) Textilní materiál (3;4) Biologicky rozložitelný odpad (3;4) Zemina a kameny (3;4) Jiný biologicky nerozložitelný odpad (3;4)

O O O O

jednotky jednotky až desítky jednotky jednotky

20 03 01

Směsný komunální odpad (6)

O


20 03 03

Uliční smetky (7)

O

jednotky

20 03 99

Komunální odpady jinak blíže neurčené (3;4;6;7)

O

jednotky

20 01 08

(4) (5) (6) (7)

Vysvětlivky k předchozí tabulce: (1) čištění lapolů na parkovišti (2) čištění kanalizace na parkovišti (3) provoz

obchodní činnost oddělení shromažďování komunálního odpadu úklid prostor úklid venkovních ploch ve správě majitele objektu

Předpokládaný způsob likvidace vzniklých odpadů bude zajištěn smluvními partnery, kteří v tuto chvíli nejsou známi a není známo, v jakém rozsahu by eventuelně byly odpady likvidovány těmito firmami. V případě způsobu této likvidace, budou odpady na základě smluvních vztahů zneškodňovat specializované firmy v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. v platném znění a v souladu s prováděcími vyhláškami. V objektu budou vyčleněny prostory pro odpadové hospodářství, včetně technického vybavení (nádoby, kontejnery, lisovací kontejner a paketovací lis atd.). Provozovatelem bude prováděno důsledné třídění odpadů v souladu se zákonem o odpadech a vyhláškou ministerstva životního prostředí 381/2001 Sb. v platném znění. Odpady vznikající v rámci likvidace Viz kapitola D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nadstandardních stavech 4. Ostatní Hluk Tato kapitola je zpracována s využitím hlukové studie jejíž autorem je RNDr. Vladimír Suk viz Příloha č. 6. Modelové výpočty byly provedeny pomoci výpočtového programu HLUK+, a zahrnují následující stavy akustické situace v zájmovém území: •

současný stav akustické situace (pro dopravní hluk);

•

stav v období výstavby;

•

výhledový stav akustické situace po realizaci záměru.

Pro hluk z výstavby a provozu obchodního centra byla ekvivalentní hladina akustického tlaku stanovena, dle § 11, odst. 4 nařízení vlády 148/2006 Sb., pro osm nejhlučnějších hodin v denní době a nejhlučnější hodinu v době noční, pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích pro celou denní a noční dobu. Pro stanovení LAeq,T se předpokládá nejhorší možný stav a to, že budou v provozu všechny zdroje hluku instalované na objektech centra, včetně dopravy mimo veřejné komunikace.

31


Výpočet hladin hluku ve venkovním chráněném prostoru a venkovním chráněném prostoru staveb byl proveden pomocí programového vybavení HLUK+, verze 7.16, sériové číslo 6012 s implementovanou novelou metodiky výpočtu dopravního hluku. Modelování situace bylo provedeno na ortofotomapě lokality M 1: 2500. Výpočtové body Ekvivalentní hladiny hluku budou vypočteny pro venkovní chráněný prostor definovaný v souladu s § 30, odst.3) zákona 258/2000 Sb. Referenční výpočtové body byly umístěny v zájmovém území tak, aby co nejlépe charakterizovaly akustickou situaci chráněném venkovním prostoru staveb. Popis jednotlivých referenčních bodů výpočtu je uveden v následující tabulce. Tabulka 11: Charakteristika výpočtových bodů Číslo ref. bodu

Výška nad terénem (m)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2, 4 2, 4 2, 4 2, 4 2, 4 2, 4 2, 4 2, 4 2, 4 2, 4

Umístění výpočtového bodu Západní fasáda obytného domu č. 1275 v ul. Březnické Západní fasáda obytného domu č. 1518 v ul. Nad Ovčírnou II Západní fasáda obytného domu č. 1519 v ul. Nad Ovčírnou II Západní fasáda obytného domu č. 1528 v ul. Nad Ovčírnou II Západní fasáda obytného domu č. 1529 v ul. Nad Ovčírnou II Východní fasáda obytného domu č. 1091 v ul. U Zimního stadionu Východní fasáda obytného domu č. 1094 v ul. U Zimního stadionu Východní fasáda obytného domu č. 1096 v ul. U Zimního stadionu Východní fasáda obytného domu č. 1098 v ul. U Zimního stadionu Východní fasáda obytného domu č. 1017 v ul. U Zimního stadionu

Dopravní hluk Dopravní napojení areálu společenského a obchodního centra Zlín – Březnická na veřejnou komunikační síť zájmového území bude realizováno dvěmi přístupovými komunikacemi. Pro vjezd/výjezd do/z podzemního parkoviště společenského a obchodního centra Zlín – Březnická budou vybudovány vjezdové/výjezdové rampy. Realizace záměru předpokládá změnu organizace provozu dopravy na ulici U Zimního stadionu, která bude v úseku mezi vjezdem do podzemního parkoviště a novou propojovací komunikací na jihu navrhovaného centra zjednosměrněna. Doprava vyvolaná provozem záměru na veřejných komunikacích bude převážně tvořena dopravou návštěvníků a zaměstnanců z/do plánovaného areálu. Celková maximální doprava generovaná provozem areálu společenského a obchodního centra Zlín – Březnická byla vyčíslena na 3 757 vozidel denně (v každém směru). Hodnota předpokládané denní intenzity nákladní dopravy, která bude tvořena obsluhou provozu daného areálu (zásobování areálu) bude činit 44 vozidel. Parkovací stání určena pro vozidla zaměstnanců a návštěvníků společenského a obchodního centra budou umístěna v podzemní garáži (600 parkovacích stání). Výsledky modelování hlukové situace použitou výpočtovou metodou vykazují nejistotu modelových výpočtů, která je dle autorů programu srovnatelná s nejistotou měření hladin akustického tlaku v reálné situaci. Nepřesnost výsledků modelových výpočtů činí ± 2 dB(A).

32


Pro zjištění stávajícího stavu akustické situace v zájmovém území byly použity údaje o výsledcích celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti České republiky v roce 2005 provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), které byly následně doplněny údaji získanými dopravním průzkumem DHV. Tabulka 12: Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A LAeq,T [dB(A)] z dopravy, současný stav Číslo referenčního bodu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Výška (m) 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0

Vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T [dB(A)] DEN

NOC

69,4 69,4 65,2 65,3 67,7 67,7 67,1 67,1 66,6 66,6 59,7 59,7 58,3 58,4 55,7 55,7 54,2 54,3 51,7 51,7

60,9 60,9 56,8 56,8 59,2 59,2 58,7 58,7 58,1 58,1 55,6 55,6 54,4 54,4 49,6 49,6 46,9 47,0 44,4 44,5

Limitní hodnota dle NV 148/2006 Sb., v platném znění 70 / 60 dB (A) 70 / 60 dB (A) 70 / 60 dB (A) 70 / 60 dB (A) 70 / 60 dB (A) 60 / 50 dB (A) 60 / 50 dB (A) 60 / 50 dB (A) 60 / 50 dB (A) 60 / 50 dB (A)

Poznámka:Překročení imisních limitů hluku je zvýrazněno tučným písmem.

Hlavní dopravní tok zdrojové/cílové dopravy vyvolané provozem plánovaného areálu bude veden po komunikacích Březnická a U Zimního stadionu a bude z větší části tvořen dopravou návštěvníků a zaměstnanců z/do plánovaného areálu. Změna stavu akustické situace v zájmové lokalitě bude zároveň ovlivněna změnou organizace městské hromadné dopravy osob, jejíž trasa povede od centra přímo přes křižovatku Březnická x Mostní až k nově vybudované křižovatce v jižní části areálu nákupního centra. Dále budou vozidla odbočovat do nové jednosměrné komunikace, spojující ulici Březnickou a U Zimního stadionu, a pak budou podél západní hranice společenského a obchodního centra (po komunikaci U Zimního stadionu) pokračovat směrem ke křižovatce Březnická x Mostní. Jako protihluková opatření jsou navržena nadstřešení vjezdu/výjezdu do/z podzemního parkoviště plánovaného centra a instalace protihlukové stěny mezi chráněnou zástavbou situovanou v okolí ulice U Zimního stadionu a vjezdem/výjezdem z podzemního parkoviště. Nadstřešení a stěna budou provedeny polykarbonatovými poloprůhlednými profily s hlukovou neprůzvučností 22 dB. Hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku z dopravy (včetně

33


dopravy vyvolané provozem areálu SOC a realizací protihlukové stěny) jsou prezentovány v následující tabulce: Tabulka 13: Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A LAeq,T [dB(A)] Číslo ref. bodu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Výška (m) 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0 2,0 4,0

Vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T [dB(A)] DEN NOC 69,6 69,5 65,8 65,8 67,8 67,8 67,5 67,5 66,9 66,9 47,8 51,0 52,9 52,9 52,7 52,7 51,6 51,7 50,4 50,4

61,4 61,4 57,7 57,7 59,6 59,6 59,3 59,3 58,5 58,5 45,3 47,0 50,8 50,8 50,9 50,9 49,9 49,9 46,6 46,6

∆ LAeq,T [dB(A)] Limitní hodnota dle (se záměrem – bez záměru) NV 148/2006 Sb., v platném znění DEN NOC +0,2 +0,2 +0,6 +0,6 +0,1 +0,1 +0,4 +0,4 +0,3 +0,3 -11,9 -8,7 -5,4 -5,5 -3,0 -3,0 -2,6 -2,6 -1,3 -1,3

+0,5 +0,5 +0,9 +0,9 +0,4 +0,4 +0,6 +0,6 +0,4 +0,4 -10,3 -8,6 -3,6 -3,6 +1,3 +1,3 +3,0 +2,9 +2,2 +2,1

70 / 60 dB (A) 70 / 60 dB (A) 70 / 60 dB (A) 70 / 60 dB (A) 70 / 60 dB (A) 60 / 50 dB (A) 60 / 50 dB (A) 60 / 50 dB (A) 60 / 50 dB (A) 60 / 50 dB (A)

V chráněném venkovním prostoru obytné zástavby umístěné v okolí komunikace Březnická (ref. výp. bod č. 1-5) dojde v denní době k mírnému nárůstu hlučnosti v úrovni 0,1–0,6 dB(A). V noční době bude změna akustické situace obdobná a bude se pohybovat v rozmezí 0,4–0,9 dB(A). Hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A (hluku pocházejícího z provozu dopravy na ulici Březnické) se budou v denní době pohybovat v rozmezí 65,8– 69,6 dB a v noční době v rozmezí 57,7 – 61,4 dB(A). Výsledná hluková zátěž u chráněné zástavby je ovlivněna její vzdáleností od přilehlé komunikace. Chráněná zástavba situovaná v okolí komunikace U Zimního stadionu bude v důsledku realizace záměru stíněna budovou společenského a obchodního centra a nebude tak ovlivňována hlukem z Březnické ulice. V chráněném venkovním prostoru staveb situovaných v ulici u Zimního stadionu budou hygienické limity hluku v denní době splněny. U obytné zástavby označené referenčními výpočtovými body č. 7 a č. 8 může v noční době docházet k mírnému překročení příslušného hygienického limitu 50,0 dB. Nárůst hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb situovaných v okolí komunikace U Zimního stadionu je způsoben provozem trolejbusové dopravy v noční době a zároveň zmenšením venkovního prostoru, umožňujícího šíření hluku z dopravy na této komunikaci ve východním směru; Hluk z provozu projíždějících automobilů do podzemního parkoviště nebude v důsledku realizace protihlukových opatření (zastřešení a instalace protihlukové stěny mezi

34


vjezdem/výjezdem a obytnou zástavbou viz Příloha č. 19) způsobovat překročení hygienických limitů hluku pro denní i noční dobu v chráněném venkovním prostoru staveb umístěných v ulici U Zimního stadionu. Hluk ze stacionárních zdrojů Období výstavby V období výstavby centra lze největší objemy dopravy očekávat v době provádění výkopových prací a odvozu výkopových zemin. Doba provádění výkopových prací se odhaduje, na základě plánované doby výstavby, na 2 měsíce. Vytěžená zemina v objemu cca 195 000 m3 bude uložena na skládku v katastru obce Březnice. Při použití návěsových souprav to představuje cca 244 souprav denně, tj. 488 jízd. Veškerá doprava v době výkopových prací bude směrována jižním směrem na Březnice. V dalších obdobích výstavby bude probíhat doprava stavebních materiálů a technologických komponentů, jejímž zdrojem a cílem bude místo výstavby. Pro účely výpočtu se předpokládá, že dopravní obsluha staveniště bude probíhat po silnici II/497 po křižovatku s ul. Mostní a dále po účelové komunikaci na staveništi. Předpokládaný počet jízd nákladních automobilů v tomto období je 50 denně, v denní době. Dále se předpokládá počet jízd osobních automobilů v souvislosti s dopravní obsluhou stavby ve výši 50 denně, v denní době. Výpočet pro období výstavby byl proveden pro 2 fáze. První fáze představuje provádění výkopových prací a betonování základů, kdy se předpokládá nejvyšší frekvence jízd nákladních automobilů a provoz těžké stavební techniky v prostoru staveniště. Ve druhé fázi budou prováděny běžné stavební práce bez provozu těžké techniky (bagry, nakladače, atp.). Do výpočtu pro druhou fázi výstavby centra byla zahrnuta staveništní doprava a nepřetržitá činnost dvou stavebních jeřábů. Při hodnocení situace byl provoz na ploše staveniště modelován pojezdy těžkých nákladních automobilů v terénu s hladinou hluku jednotkového vozidla 90 dB s četností uvedenou v předchozí kapitole. Hluk na ploše staveniště byl pro první fázi výstavby modelován nepřetržitou činností dvou stavebních strojů s akustickým výkonem 105 dB (např. bagr, nakladač atp.), pro druhou fázi činností dvou strojů s akustickým výkonem 95 dB (např. stavební jeřáb atp.). Tabulka 14: Ekvivalentní hladiny hluku – období výstavby, výkopové práce Výp. bod č.

výška [m]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0

LAeq,T [dB] doprava*) 61.8 60.2 59.3 54.9 48.6 61.1 61.0 60.6 60.1 54.3

LAeq,T [dB] stac. zdroje 65.8 64.2 62.4 59.8 58.3 65.4 66.0 66.0 63.7 60.3

*) doprava mimo veřejné komunikace

35

LAeq,T [dB] celkem 67.3 65.7 64.2 61.0 58.7 66.8 67.2 67.1 65.3 61.3


Tabulka 15: Ekvivalentní hladiny hluku – období výstavby, stavební práce 2009 Výp. bod č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

výška [m] 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0

LAeq,T [dB] doprava*) LAeq,T [dB] stac. zdroje 52.0 58.8 50.4 57.2 49.6 55.4 45.2 52.8 38.9 51.4 51.4 58.4 51.3 59.0 50.8 59.0 50.4 56.7 44.6 53.3

LAeq,T [dB] celkem 59.6 58.0 56.4 53.5 51.5 59.2 59.6 59.6 57.7 53.9


Na základě výsledků výpočtu lze přepokládat, že hluk emitovaný v období výstavby z prostoru staveniště centra v 1. fázi výstavby (zemní práce) bude u nejbližší zástavby u ul. Březnická a ul. U Zimního stadionu nadlimitní. Základní podmínkou je, aby stavební práce spojené s provozem těžké stavební techniky byly prováděny pouze v době 7.00 – 21.00 hod. Dále bude nutné vhodnou organizací prací zajistit, aby těžká stavební technika byla provozována po dobu nejvýše 4 hodin v období osmi po sobě následujících hodin v uvedené době a prodloužením celkové doby provádění těchto prací snížit denní počet jízd nákladních souprav. Noční provoz na staveništi je vyloučen. Provoz obchodního centra Plošnými zdroji hluku budou části obvodového pláště obchodního centra. Akustické výkony na jednotlivých prvcích fasád kaváren a dalších prostorů pro volnočasové aktivity byly vypočteny dle ČSN – EN 12354-4 Přenos zvuku z budovy do venkovního prostoru. Ve vnitřním prostoru místností (zábavné kluby, fitcentra, kavárny) se předpokládá hladina akustického tlaku na úrovni 85 dB. Bodovými zdroji hluku budou vzduchotechnické jednotky a agregáty instalované na střeše budovy obchodního centra. Pro větrání, vytápění a chlazení restaurací a prostorů ve 3. a 4. NP se předpokládá instalace 12 ks VZT jednotek, každá s akustickým výkonem 80.2 dB (sání – 73 dB, výtlak – 79 dB, okolí – 68 dB). Dále zde budou instalovány jednotky chlazení (8 ks s LWA = 77 dB). Tyto jednotky budou opatřeny protihlukovými stěnami z žaluzií. Větrání, vytápění a chlazení společných prostor a prodejních ploch budou zajišťovat klimatizační jednotky umístěné ve strojovnách vzduchotechniky (4 x LWA = 85 dB, útlum na sací soustavě 9 dB). Vzduch bude rozváděn do jednotlivých etáží potrubím a do jednotlivých prostor bude vzduch vyfukován anemostaty. Vzduch ze strojoven (2), které jsou umístěny ve 2. pp bude vyfukován do prostoru garáží, ostatní výfuky (2) budou vyvedeny nad střechu. Větrání garáží bude podtlakové odsávacími ventilátory (8x LWA = 79 dB) s výfukem do osmi míst v okolí objektu 3 m nad terénem. Přívod vzduchu bude kanály z venkovního prostoru s mřížkami, také bude do garáží vyfukován odvodní vzduch z prodejních a společných prostorů z vyšších pater. Ten bude v zimním období částečně ohřívat vzduch v garážích. Maximální odsávané množství vzduchu z garáží je 180 000 m3.h-1 - krátkodobě ve špičce. Běžné odsávané množství vzduchu z garáží je 60 000 m3.h-1.

36


U všech vstupních dveří do společných prostor budou osazeny vzduchové tepelné dveřní clony (LWA = 71 dB), které budou zabraňovat vnikání neupraveného studeného venkovního vzduchu hlavně v zimním a přechodovém období. V noční době budou v provozu pouze jednotky pro III. a IV. np – 20 % instalovaných zařízení. Tabulka 16: Ekvivalentní hladiny hluku - provoz, denní doba Výp. bod č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

výška [m] 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0

LAeq,T [dB] doprava*) LAeq,T [dB] stac. zdroje 43.0 45.6 43.6 44.5 45.5 43.8 36.3 38.2 30.1 36.5 48.0 44.1 38.1 42.9 32.5 47.9 27.3 45.6 20.8 39.6

LAeq,T [dB] celkem 47.5 47.1 47.7 40.4 37.4 49.5 44.2 48.0 45.7 39.7


Tabulka 17: Ekvivalentní hladiny hluku - provoz, noční doba Výp. bod č.

výška [m]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0

LAeq,T [dB] doprava*) 27.3 32.4 34.4 24.8 18.2 35.2 24.8 19.4 14.0 7.0

LAeq,T [dB] stac. zdroje 32.0 29.5 28.8 26.9 26.0 37.8 31.1 32.6 30.7 27.7

LAeq,T [dB] celkem 33.3 34.2 35.5 29.0 26.7 39.7 32.1 32.8 30.8 27.7

LAeq,T [dB] z toho tón. složka 30.0 27.8 27.3 22.5 20.5 26.9 29.4 30.7 27.9 23.9


Jak je patrné z předchozích tabulek, vlivem provozu obchodního centra, v okolí většiny výpočtových bodů pravděpodobně nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v denní i v noční době. V okolí výpočtového bodu č. 6 je vypočtená hluková zátěž způsobena blízkostí výjezdové komunikace z obchodního centra, tj. v místě, kde již navržená protihluková opatření budou méně účinná. Realizace dalších opatření zde není možná. Vlivem ostatních zdrojů, které obsahují tónovou složku, či mají informační charakter k překročení hygienického limitu nedojde. Přehled protihlukových opatření v průběhu provozu SOC: 1. Vjezd a výjezd z podzemního parkoviště na ul. U Zimního stadionu budou nadstřešeny uzavřeným přístřeškem. Mezi tímto vjezdem a výjezdem a obytnou zástavbou při ul. U Zimního stadionu bude postavena rovněž protihluková stěna viz. Příloha č. 19.

37


Nadstřešení i stěna budou provedeny polykarbonátovými poloprůhlednými profily s neprůzvučností 22 dB. 2. Ohrazení jednotek chlazení umístěných na střechách protihlukovou stěnou, přesahující bokorys instalovaných jednotek o 1 m. Stěna bude provedena ze sendvičových panelů s minerální izolací, ladících s prvky fasády objektu. Neprůzvučnost těchto materiálů se pohybuje okolo 28 dB. Vibrace Vibrace způsobené průjezdy těžkých nákladních automobilů lze očekávat v bezprostředním okolí staveniště a příjezdové trasy pouze v období výstavby. Lze důvodně předpokládat, že u staveb pro bydlení se negativně neprojeví. V období provozu nebude hodnocená stavba zdrojem vibrací. Záření V technologických celcích obchodního centra budou instalovány, mimo jiné, elektromotory. Běžné elektromagnetické pole vznikající při chodu těchto strojů nebude vyvolávat nežádoucí účinky. Tyto stroje jsou zdroji pouze nízkofrekvenčního elektromagnetického záření. Všechny tyto zdroje jsou navrženy tak, aby jejich účinky na zdraví obsluhy, byly zanedbatelné, neměřitelné. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Při zvažování možných havarijních událostí připadají do úvahy tato možná rizika: a) Únik závadných látek Za únik závadných látek se považuje zejména jakýkoli únik pohonných hmot, případně motorových či převodových olejů po dobu výstavby i provozu SOC. Vzhledem k technickému stavu v současné době provozovaných automobilů je riziko úniku látek minimální a lze jej předpokládat pouze ve výjimečných případech. Při úniku závadných látek je nutno dodržovat tyto pravidla: • zabránění vytékání závadných látek; • zabránění dalšímu šíření závadné látky v území (zasypáním, vyčerpáním apod.); • nepoužíváním poškozených obalů nebo technických zařízení; • důsledně dekontaminovat zasažené podloží; • dodržovat opatření zabraňující opětovným havarijním stavům. b) Požár, výbuch Při požáru může u záměru dojít ke škodám na hmotném majetku, ve vážnějším případě na lidském zdraví. Škody na životním prostředí by se projevily negativně převážně na znečištění ovzduší (vznik emisí škodlivých látek při procesu hoření). Jednotlivá technologická zařízení SOC jsou konstrukčně řešena s ohledem na dodržení základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce. Navrhované klimatizační a větrací zařízení bude opatřeno prvky pro zamezení šíření požáru vzduchotechnikou a bude respektovat rozdělení požárních úseků v objektu. c) Úraz elektrickým proudem Riziko představuje zejména nebezpečí úrazu el. proudem pro obsluhu všech el. zařízení, proto je nutné proškolit všechny zaměstnance odpovídajícím školením bezpečnosti práce. 38


Ochrana před úrazem el. proudem bude provedena dle ČSN 33 2000-4-41, ochrana proti přepětí bude řešena minimálně ve dvou stupních, ochrana proti úderu blesku bude realizována dle ČSN 341390 a norem navazujících (33 2000-5-54). K uzemnění bude použito základového uzemnění. Založení bude provedeno do rostlé zeminy. 5. Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) Architektonické řešení plánovaného záměru SOC na ul. Březnická bylo přizpůsobeno stávající architektuře na lokalitě a jejímu blízkému okolí s ohledem na historické souvislosti města Zlína. Objekt byl navržen na lokalitě způsobem, kdy respektuje stávající sklon terénu. Sedm podlaží je vsazeno do terénu, přičemž zhruba polovina objektu bude dle plánu pod úrovní terénu. V případě realizace záměru bude nutné vytěžit cca 200 000 m3 zeminy. Vytěžená zemina se bude vyvážet po dobu dvou měsíců na k.ú. obce Březnice. Zde bude použita při výstavbě jižního obchvatu města Zlína. Po dobu těžby a transportu vytěžené zeminy je nutno počítat se zvýšenými hodnotami hluku i emisí. Trasa, po které bude zemina vyvážena, byla navržena s cílem minimalizovat předpokládané vlivy na obyvatelstvo.

39


C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených nebo přírodě blízkých ekosystémů, vybraných podle funkčních a prostorových kritérií. Podle Územního plánu města Zlín není dotčená lokalita součástí ÚSES. Nejbližším prvkem ÚSES je funkční lokální biocentrum, které se nachází jižním směrem cca 200 m od lokality a na které navazují lokální biokoridory. Asi 300 m východně od lokality je veden biokoridor, jehož součástí je nám. T. G. Masaryka. Další významný biokoridor je veden podél toku Dřevnice ve vzdálenosti cca 600 m severním směrem od posuzované lokality. Přehled ÚSES na lokální úrovni je součástí Přílohy č. 16. Tabulka 18: ÚSES na regionální a nadregionální úrovni do 5 km od lokality [zdroj: 1]. číslo

název

typ ekosystému

vzdálenost a směr

RBC - 1827 osa NRBK RBK stávající - 1586 RBC - 1825 RBK stávající - 1587 RBC - 122 RBK stávající - 1588 RBC - 109 RBK stávající - 1592 RBC - 110 propojení RBC - 1593 RBK stávající - 1593 osa NRBK

Baláš Kostelecke polesi-Hlubocek Hrabuvka-Hřeben Hřeben U Osilka-Hřeben U Osílka Vršek-U Osilka Vršek Lůžkovice-Vršek Lůžkovice Zlínský les - Lužkovice Zlínský les - Lužkovice Buchlovske lesy-Spaleny

L,P MH L2-BO,SM,DB,HB, L2 L-DB,BO,BK L1-DB,BK L2-BO,SM,BK,DB L2-BO,SM,DB,BK L2-BO,SM,BK,DB A,P,B L2-SM,BK,P,A L2-SM,BK,P,A MB

4,6 km - JZ 3,5 km - Z 5,5 km - SZ 5 km - SZ 5 km - S 5 km - S 4 km - SV 4 km - SV 5,5 km - V 4,5 km - V 5,5 km - V 4 km - JV 5,5 km - J

Vysvětlivky: Nadregionální ÚSES - požadované typy ekosystémů: V – vodní, N – nivní, T - teplomilné doubravní, MB - mezofilní bučinné, MH mezofilní hájové, H – horské, R – rašeliniště; Hodnocení stavu: 1 zcela vyhovující (převážně přírodní a přirozená společenstva), 2 - částečně vyhovující (převážně přírodě blízká společenstva), 3 - nevyhovující (přírodě vzdálená, přírodě cizí a umělá společenstva); Regionální ÚSES stávající vegetační typ: L - lesní+hlavní dřevina, X - xerotermofytní (stepní lada, lesostepi), P - luční, A - polní (agrocenózy), D - lada s dřevinami, B - břehové porosty tekoucích vod, BO – borové porosty, V - stojaté vody a břehové porosty, M – mokřady, T – rašeliniště, S – slatiny, L – luční společenstva, S – skály, LA - stepní lada, H - travino-bylinná společenstva s halofyty, Z - zastavěné urbanizované plochy; Zkratky dřevin: DB-dub, BK-buk, HB-habr, AK-trnovník,akát, JS-jasan, OL-olše, JLM-jilm, VR-vrba, TP-topol, LP-lípa, BŘ-bříza, JV-javor, SMsmrk, BO-borovice, JD-jedle, MD-modřín, BOČ-borovice černá, LU-směs dřevin lužního lesa, SU-směs dřevin suťových lesů

Zvláště chráněná území, přírodní parky Dotčená lokalita není součástí žádného zvláště chráněného území (ZCHÚ) dle zákona č. 114/1992 Sb. Nejbližšími ZCHÚ jsou přírodní památka (PP) Na Želechovických pasekách cca 6 km jv. směrem. Motivem ochrany je ojedinělá lokalita jaterníku podléšky (Hepatica nobilis) v moravské části Západních Karpat. Asi 6,5 km jižním směrem se nachází PP Uhliska. Předmětem ochrany je výskyt ohrožených druhů rostlin a živočichů na nivních mokřadních loukách. Přírodní památka Pod Drdolem je cca 8 km jv. směrem. Předmětem ochrany je především bohatá populace silně ohroženého vstavače bledého (Orchis pallens).

40


Dotčená lokalita taktéž není součástí žádného přírodního parku. Nejbližším přírodním parkem je Přírodní park Hostýnské vrchy vzdálený cca 5,2 km S směrem. Ve vzdálenosti cca 6 km V směrem se nachází přírodní park Vizovické vrchy. Nejbližším velkoplošným ZCHÚ je Chráněná krajinná oblast (CHKO) Bílé Karpaty vzdálená cca 13 km JV směrem do dotčené lokality. Na katastrální území Zlína bylo za PP vyhlášeno v r. 1978 také sedm minerálních pramenů: na k.ú. Zlína pramen Slanice; na k.ú. Malenovic prameny – Slanice studna, Pod lázněmi, Sirné lázně, U rybníka; na k.ú. Želechovice nad Dřevnicí – prameny Zelené údolí a Želechovické paseky. Z geologického hlediska jde o fenomén na území Zlínska. Analýzou těchto pramenů bylo zjištěno, že voda je slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-chloridová sodná, se zvýšeným obsahem fluoridů a jodidů, hypotonická. Po provedení odběrů vzorků vody a jejich analýze byly všechny prameny zařazeny do kategorie „Přírodní léčivé vody a přírodní minerální vody stolní“ dle ČSN 86 8000 [www zdroj: 2]. Z výše popsaného je zřejmé, že okolí Zlína je jedinečné členitosti terénu a pestrosti biotopů. Jde o území mimořádně hodnotné i po stránce krajinářské a estetické. Významné krajinné prvky Podle Územního plánu města Zlína není posuzovaná lokalita součástí významného krajinného prvku (VKP). Ve vzdálenosti cca 600 m severně od dotčené lokality se nachází významný krajinný prvek (VKP) vyjmenovaný podle §3 zákona č.114/1992 Sb., kdy za VKP jsou považovány všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jedná se o lesy na svazích Tlusté hory a tok Dřevnice. Na lokalitě se nevyskytují žádné VKP registrované. Na katastrálním území Zlína se nacházejí VKP registrované dle literatury (1): Tabulka 19: VKP registrované p.č. 1 2 3 4 5 6 7

datum registrace 3.10.1995 3.10.1995 24.11.1995 12.8.1996 28.7.1997 14.4.1998 20.6.2000

název Příluk - Hradiska Zlín - nábřeží Údolní nádrž Fryšták Baba - a Doubravy - Jezera Baba - b Svatá Voda

k.ú. Zlín - Příluky Zlín Kostelec u Zlína Zlín Doubravy Zlín Malenovice

výměra (m2) 25 856 54 996 824 8 299 7 854

Natura 2000 Na území Zlínského kraje leží ptačí oblast Hostýnské vrchy (5 176,95 ha) a Horní Vsacko (27 001,03 ha), jen částečně pak zasahuje ptačí oblast Beskydy (41 906,91 ha). Nejbližší ptačí oblastí je PO Hostýnské vrchy, nachází se cca 15 km SSV směrem. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

41


Nejbližší plochou zařazenou do soustavy Natura 2000 je evropsky významná lokalita (EVL) Uhliska vzdálená cca 6,8 km J směrem od zájmové plochy a EVL Velká Vela vzdálená cca 9 km severním směrem. Severozápadě ve vzdálenosti cca 11 km se nachází EVL Kurovice – lom.

Dle stanoviska orgánu ochrany přírody Krajského úřadu Zlínského kraje nemůže mít záměr významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (Příloha č. 2). Území historického, kulturního nebo archeologického významu Na dotčené lokalitě se nenacházejí historické ani kulturní památky. Na území města Zlína k.ú. Zlína se nachází řada nemovitých památek často na území městské památkové zóny. Velká část objektů je vzpomínkou na úspěšná 30. léta 20. století. Baťovská éra a s ní spojený architektonické řešení, dalo ráz celému městu. Ve městě se však nacházejí i mnohem starší objekty např. zámek viz text níže. Dle registru Národního památkového ústavu náleží kromě zámku mezi nemovité památky také zřícenina hradu Hradišťko, kostel sv. Filipa a sv. Jakuba, množství soch např. socha sv. Donáta, socha sv. Floriána aj. Stejný statut má rovněž radnice, kino, Městské divadlo, památník Tomáše Bati, Dům umění, řada činžovních, rodinných domů a vil. Nejvýznamnější kulturní památkou ve Zlíně je zámek. Jádrem zámku je tvrz doložená již v 15. století. Zámek je v dnešním stavu příkladem vývojové linie šlechtického sídla od renesance přes klasicismus až po neoklasicistní modernismus. Nejvýrazněji je ve Zlíně zastoupena Baťovská éra. Jedním z vrcholných děl moderní československé konstruktivistické architektury mezi dvěma válkami je administrativní budova firmy Baťa. Tato šestnáctietážová, 77 a půl metru vysoká budova byla před válkou nejvyšším objektem v Československu. Jde o přední funkcionalistickou stavbu V. Karfíka z r.1938, která je dnes národní kulturní památkou období funkcionalismu. Památník Tomáše Bati - dnes Dům umění, konstruktivistická budova a nejpůsobivější architektonické dílo od F. L. Gahury z r. 1938. Jde o moderní parafrází staveb vrcholné gotiky: jen opěrný systém a barevné vitráže, jen železobetonový skelet a sklo. V roce 1954 byl památník přestavěn (akademický architekt J. Staša) na Dům umění a vznikly zde prostory galerie výtvarného umění a zlínské filharmonie. Fenoménem té doby se rovněž staly typické baťovské domky se sedlovou a rovnou střechou a řada dalších staveb Baťovské architektury z první poloviny 20. století. Hrad (Zlín-Malenovice) - ojediněle zachovaný příklad tzv. plášťového hradu, typického pro moravské prostředí 14. stol. postaven v gotickém stylu, s renesančními a barokními úpravami. V části Štípa je zděný větrný mlýn holandského typu s kuželovitou kamennou konstrukcí, pochází z 2. poloviny 18. stol. a je zde zachováno původní mlýnské zařízení Dle Územního plánu města Zlín zasahuje posuzovaná lokalita do území, které má status městské památkové zóny. Dle sdělení Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně je možno konstatovat, že na základě dosud registrovaných archeologických nalezišť sídelního útvaru Zlín, dokládajících osídlení od starší doby kamenné až po raný středověk, jsou město Zlín a jeho části (Prštné, Mladcová, Louky, Malenovice, Příluky, Kudlov) územími archeologického zájmu. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů. Z hlediska Státní památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu (průzkum, dohled, dokumentace terénní situace).

42


Podzemní chodba, která pravděpodobně vede z budovy Krajského úřadu 21 – Baťova mrakodrapu končí v podzemí pod dnešním autobazarem. Chodba není nijak významná, není součásti havarijního plánu. Území hustě zalidněná Dotčená lokalita se nachází v poměrně hustě obydlené části Zlína, na kterou navazují městské části s funkcí bydlení městského charakteru. Jedná se především o zástavbu rodinných domů přiléhající k lokalitě ze západu i východu. Zájmová lokalita se v rámci města nachází na rozhraní ploch se smíšenou funkcí centra a funkcí bydlení. Severním a severovýchodním směrem v blízkosti posuzované lokality se nacházejí významné objekty s vysokou frekvencí návštěvníků. Severním směrem od posuzované lokality se nachází současně i autobusové nádraží, železniční stanice ČD Zlín - střed a areál Svit, a.s. V jižním směru od posuzované lokality ke k.ú. obce Březnice se zvedají svahy, které jsou z velké části porostlé lesními porosty. Ve svahu nad plánovaným SOC v současnosti stojí Zimní stadión. Území zatěžována nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže Hodnocená lokalita je v současné době využívána jako placená parkovací plocha, točna Městské hromadné dopravy, trolejbusů a autobusů, nachází se zde i autobazar s částečně zpevněnými panelovými plochami. Dle dostupných informací se do vzdálenosti 2,5 km nenacházejí žádné staré ekologické zátěže a pozemky nejsou zatěžovány nad míru únosného zatížení [www zdroj: 1]. Extrémní poměry v dotčeném území Výskyt sesuvů a jiných extrémních poměrů nebyl přímo na lokalitě zjištěn. Asi 200 m jižním směrem se nachází aktivní bodový sesuv na JV svahu při zimním stadionu. Asi 600 m JV směrem se nachází potenciální plošný sesuv. Celkově lze vyhodnotit území Zlínska jako území náchylné ke svahovým deformacím, které postihují především údolní svahy.

C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území Ovzduší, klima Zájmové území se nachází v mírně teplém klimatickém regionu MT9 v těsné blízkosti rozhraní rajónů MT 9 a MT 10. Oblast MT 9 je charakterizovaná dlouhým létem, které je teplé a suché až mírně suché. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Region MT 10 má téměř shodné charakteristiky. V lokalitě se výrazněji projevuje deštivé období letních měsíců (tzv. letní monzun) viz. Tabulka 12.

43


Tabulka 20: Další klimatické charakteristiky regionu MT 9 [www zdroj: 5] Průměrný úhrn srážek ve vegetačním období

400 – 450 mm

Průměrný úhrn srážek v zimním období

400 – 450 mm

0

Průměrný počet letních dní (tmax > 25 C)

40 - 50

Počet ledových dní

30 - 40

Počet dní s teplotou alespoň 10°C

140 - 160

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 - 80

Průměrná teplota v lednu

-3 - -4

Průměrná teplota v červenci

17 - 18

Konfigurace terénu ovlivňuje proudění větru, které probíhá ve dvou převládajících směrech (zhruba JZ a J). Jak je zřejmé z následující tabulky, četné jsou také větry severní a západní. Tabulka 21: Odhad větrné růžice dle ČHMÚ pro lokalitu Zlín ve výšce 10 m v % rychlost větru m/s

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

calm

součet

1,7

4,99

4,63

6,93

2,97

3,94

7,09

5,58

3,42

19,29

58,84

5,0

3,40

3,94

4,79

2,83

4,60

7,95

5,41

2,81

-

35,73

11,0

0,13

0,42

0,08

0,90

1,86

0,86

0,61

0,57

-

5,43

součet

8,52

8,99

11,80

6,70

10,40 15,90 11,60

6,80

19,29

100,00

Posuzované území patří do teplé oblasti středního Pomoraví. Ze severní stany je ovlivňováno končícím blokem Mladcovské pahorkatiny, po straně jižní pak úbočím hřbetního výběžku Vizovických vrchů. Morfologie území přispívá k nepříznivému ovlivnění rozptylových podmínek v oblasti poměrně častým výskytem orograficky podmíněných, inverzních zvrstvení přízemní vrstvy atmosféry. Četnost výskytu lokálně podmíněných nepříznivých rozptylových situací, spojených převážně s nízkými teplotními inverzemi, se vyskytuje ve 20 % roční doby, s maximem výskytu v nočních a časných ranních hodinách. Nejméně příznivá situace z tohoto hlediska připadá na měsíce únor, srpen a říjen. Katastr města Zlína i jeho nejbližší okolí představuje urbanizované území, kde jsou podmínky provětrávání zhoršené. Z hlediska kvality životního prostředí toto území patří do kategorie území se zhoršeným životním prostředím.

44


Tabulka 22: Průměrné měsíční srážky (v mm) naměřené v roce 2005 ve stanici Svit

1

2

3

4

5 6 7 8 měsíce (1- leden – 12- prosinec)

9

10

11

12

Grafické znázornění větrné růžice

Kvalita ovzduší Imisní situace Na znečištění ovzduší ve městě Zlíně se z velké části podílejí velké stacionární zdroje. Významným zdrojem emisí, zejména v centru města podél komunikace tř. Tomáše Bati a návazných komunikací (Štefánikova, Gahurova, Dlouhá), je doprava. Ze starších dokumentů (Energetický dokument města Zlína z roku 1997, Odhad zdravotních rizik z dopravy z roku 1997, Vyhodnocení ambulantního měření znečištění ovzduší ve Zlíně45


Malenovicích z roku 1997-ČHMÚ) vyplývá, že Zlín patří již v současné době mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V jednom z těchto dokumentů je uvedeno, že stav predikovaný pro rok 2000 může zvýšit incidenci akutních respiračních syndromů až o jednu třetinu. Současný stav kvality ovzduší ve Zlíně je sledován na měřících stanicích automatického imisního monitoringu (AIM). Stanice Svit (zařízení bylo umístěno na bývalé hlavní svitovské bráně), ZŠ v Želechovicích (areálu ZŠ) a Malenovice (na kině Květen) jsou umístěny v lokalitách extrémně zatížených silniční dopravou. V bezprostřední blízkosti severně od zájmové lokality se nachází stanice Svit, kde probíhá monitoring koncentrací SO2, O3, NO2, PM10. Tabulka 23: Průměrné měsíční koncentrace PM10 ve stanici Svit ve Zlíně pro rok 2005

1

2

3

4

5 6 7 8 měsíce (1- leden – 12- prosinec)

9

10

11

12

Tabulka 24: Monitoring ovzduší – průměrné roční koncentrace škodlivin 1995, 2000, 2005 (koncentrace SO2, NOx a NO2 v µg/m3) stanice rok 1995 2000

Svit SO2 18 16

2005

10,7

NOx 96 52 NO2 25,5

Centroprojekt SO2 NOx 26 66 25 52 NO2 9,3 40,1

Malenovice SO2 NOx 14 10,3

41 NO2 62,9

imisní limit SO2 NOx 60 80 60 80 NO2 50 40

Imisní limity pro průměrné roční koncentrace oxidů dusičitého NO2 byly překračovány na stanici AIM Malenovice v r. 2005. Imisní charakteristika lokality byla orientačně posouzena na základě dat z měření imisní situace realizovaného ČHMÚ v roce 2005 na stanicích ZZLN (obytná zóna v okrajové části města, cca 1.6 km od lokality) a ZZLT (centrum města v blízkosti vrátnice areálu Svit, cca 450 m od lokality). Koncentrace polutantů, které byly naměřeny v roce 2005 na uvedených stanicích, tvoří následující tabulku.

46


Tabulka 25: Imisní koncentrace na stanicích ČHMÚ Stanice

ZZLN

ZZLT

Kontaminant PM10 NOx NO NO2 benzen B(a)P CO SO2 PM10 NO2 SO2

hodinové koncentrace (µ µg/m3)

24-hodinové koncentrace (µ µg/m3)

maximum

průměr

maximum

průměr

279 14,3 153,4 202 118 114

30 0,6 5,3 40 23,5 9,0

135,5 7,5 33,5 126,3 73,7 39,5

31,3 0,7 6,3 40,2 23,9 9,8

průměrné roční koncentrace (µ µg/m3) 37,1 20,6 1,9 19,8 1,0 0,002 452,42 7,6 46,9 27,0 10,6

Vzhledem ke vzdálenosti měřicích stanic a přítomnosti městských zdrojů znečišťování ovzduší v prostoru mezi uvedenými stanicemi a zájmovou lokalitou (zejména automobilový provoz na třídě Tomáše Bati) nelze výsledky měření vztáhnout přímo na zájmovou lokalitu. Na základě vzdálenosti zájmové lokality od stanic imisního monitoringu, městskému charakteru zájmové lokality a k bezprostřední blízkosti frekventované silnice (ulice Březnická) lze očekávat, že imisní zátěž okolí lokality bude odpovídat spíše podmínkám v okolí stanice ZZLT. Na základě údajů zveřejněných ČHMÚ za rok 2005 lze předpokládat, že v okolí zájmové lokality jsou v současnosti překračovány imisní limity suspendovaných částic PM10 (nejvyšší 24-hodinové koncentrace na 99% obce, průměrné roční koncentrace na 1.7% obce) a pravděpodobně také benzo(a)pyrenu (překračuje imisní limity na 10.3% plochy obce). Voda Z hydrogeologického hlediska náleží zájmové území do povodí Dřevnice (hydrogeologický subrajón 162-4) a leží na styku dílčích povodí Haná a Morava. Celková rozloha subrajónu činí 18,4 km2. Dřevnice má Qa - dlouhodobý průměrný průtok 2,21 m3.s-1 měřený ve stanici LG Zlín. Dřevnice se vlévá do Moravy v Otrokovicích jako její levý přítok. Průběžný monitoring situací na tocích a vodních dílech řeky Moravy provádí vodohospodářský dispečink Povodí Moravy, s.p. Plocha povodí je 3068 km2. Tabulka 26: Záplavová území toku Dřevnice - stav k 1.9. 2005 Vodní tok Dřevnice Dřevnice Dřevnice Dřevnice Dřevnice

Okres

Kraj

ČHP pramene

Zlín Zlín

ZL ZL

4-13-01-001 4-13-01-001

Zlín Zlín Zlín

ZL ZL ZL

4-13-01-001 4-13-01-001 4-13-01-001

Úsek (ř. km) Délka Správce úseku toku od do 0,000 1,724 1,724 PM 1,724 3,550 1,826 PM 3,550 20,580 32,400

20,580 29,170 41,000

17,030 8,590 8,600

PM PM PM

Délka ZÚ 41,000

QN Q100 Q100 7/1997, Q100 Q100 Q100

Vysvětlivky: Délka ZÚ - celková délka určeného záplavového území pro vodní tok Dřevnice ve správě Povodí Moravy a.s., QN - návrhový průtok pro který je vypočteno záplavové území.

47


Zájmová lokalita se nachází mimo záplavové území. Podél ul. Březnická přitéká z jihu ze svahů Tlusté hory vodní tok Březinka, který je na území města zatrubněn v hloubce cca 2,5 – 3 m pod povrchem terénu. Původně k odvedení běžných průtoků potoku Březinka sloužila kanalizace DN 500. Po roce 1970 byla vybudována štítovaná štola, kterou byl potok Březinka podchycen před zimním stadionem a odveden směrem na Letnou (pod ul. Vysoká a Kotěrova) a vyústěn do řeky Dřevnice v Prštném (místech při ul. Přímá). Podle popsaných informací je zřejmé, že vodní tok je odkloněn od zájmové lokality, a proto realizací a provozem SOC nedojde k ovlivnění tohoto vodního toku. Rajón je součástí hydrogeologických struktur kvartérních fluviálních uloženin řeky Moravy a jejich přítoků. Sedimenty údolní nivy patří ke strukturám s průlinovou propustností v úrovni erozní základny, převážně volnou hladinou podzemní vody a charakteristickou hydraulickou spojitostí s povrchovým tokem. Zbytky terasových akumulací náleží ke strukturám s průlinovou propustností nad úrovní erozní základny, bez spojitosti s povrchovým tokem. Hydrogeologický kolektor je budován písčitými štěrky a písky o mocnosti 4 m (Dřevnice) a 8 m (Morava). V případě, že navazují na pliopleistocénní sedimenty Hornomoravského úvalu, narůstá jejich mocnost až na 35 m. Bodově ověřené koeficienty filtrace se pohybují mezi n.10-5 až n.10-4 m.s-1 (dle Jetela mírně propustné). Stropní izolátor je tvořen jílovitými náplavovými hlínami o mocnosti 1 až 6 m a koeficientu filtrace n.10-8 m.s-1 (velmi slabě až nepatrně propustné). Mineralizace má hodnotu 0,3-1 g/l, propustnost je průlino-puklinová a velikost transmisivity (průtočnosti) je nízká [zdroj: (9)]. Vzhledem k tomu, že většina podzemních vod v kvartérních sedimentech je dotována z povrchových vodotečí, je jejich kvalita podmíněna především čistotou povrchových vod. Podle ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod je řeka Dřevnice řazena do III.třídy – znečištěná voda. Na zájmové lokalitě byl proveden hydrogeologický průzkum. V průběhu průzkumu hladina podzemní vody vystoupila do úrovně 8,1 až 2,45 m pod povrchem terénu, na úroveň kóty 236,9 m n.m., u severozápadního okraje staveniště až 250,9 m n.m., v jihovýchodním rohu staveniště. Po intenzivních srážkách a v období tání sněhové pokrývky je ovšem nutné počítat se sezónním zvýšením úrovně hladiny podzemní vody o min. 2 m proti úrovni hladiny vody změřené v době sondáže. Hladinu podzemní vody bude snižovat systém trvalých drenáží alespoň na úroveň –7,0 m, tj. 237,5 m. n m. Prostory 2. a 3. PP je možno realizovat z vodotěsného betonu s izolací proti tlakové podzemní vodě. Zvodnělé prostředí vykazuje vysokou tvrdost, mírně kyselou až mírně zásaditou reakci (pH = 6,85 až 7,58) a nízký obsah síranů (do 138 mg/l). Nejvyšší obsah agresivního oxidu uhličitého byla prokázána 9,9 mg/l. Obsah agresivního CO2 dosahující ve zvodnělém prostředí pod severním okrajem staveniště 13 mg/l a 26 mg/l u východního okraje staveniště byl dokumentován i v archivních zprávách z roku 1986 a 1987. Zájmová lokalita se nenachází v záplavovém území. Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje Půda Zájmová lokalita představuje mírně svažitý reliéf levobřežního terasovitého stupně řeky Dřevnice. Záměr se plánuje na ploše ve svahu s nejníže položeným bodem cca 240 m n.m. a bodem nejvyšším cca 255 m n.m. tzn. s převýšením 15 m. Lokalita posuzovaného záměru se nachází ve svážnici původního koryta Březinky, levého přítoku vodního toku Dřevnice.

48


V severní části pozemku lze usuzovat pohřbený náplavový kužel přecházející do nivy Dřevnice. Vodní tok je však na území města zatrubněn a veden mimo zájmovou lokalitu. V okolí vodního toku Dřevnice se vyvinuly fluvizemě modální. Tato půdní jednotka zasahuje do severní části zájmové lokality. Dále po svahu jsou kambizemě luvické překryty antrozemí. Předpokládá se, že jde o různorodé navážky stavebního materiálu. Antrozemě jsou typické uměle vytvořeným A horizontem i podložím. Tato půdní jednotka se vyskytuje především na zájmové lokalitě. Dále proti proudu bezejmenného vodního toku se vyvinul glej fluvický. Na přilehlých svazích převládají kambizemě např. modální, dystrická, mezobazická a hnědozem luvická [zdroj: (7)]. Terén v místě stavby je svažitý ve směru S-J a ve směru V-Z. Architektonické řešení záměru je přizpůsobeno konfiguraci terénu a je zasazeno do svahu, přičemž jednotlivá patra modelují stávající reliéf. Sledované území nepatří do seismicky aktivní oblasti dle ČSN 73 0036 (Seismické zatížení staveb) a nejsou nutná žádná opatření k zajištění stability staveb. Horninové prostředí a přírodní zdroje Z regionálně geologického hlediska náleží oblast do flyšového pásma Západních Karpat, přesněji k magurskému flyši. Přímé předkvartérní podloží je tvořeno horninami paleogenního stáří. Jedná se o sedimenty zlínských vrstev račanské tektonické jednotky, litologicky představované jílovci a pískovci flyšového vývoje. Horniny jsou ve svrchní části vrstvy silně až zcela zvětralé, směrem do hloubky se míra procesu zvětrávání zmenšuje. Nadloží těchto hornin je tvořeno kvartérním pokryvem fluviálního původu (údolní niva řeky Dřevnice). Jde především o jíly, spraše, písky a štěrky. Na bázi pokryvu se vyskytují pleistocénní písčité štěrky o mocnosti cca 5 m, které jsou směrem do nadloží vystřídány náplavovými hlínami holocenního stáří mocnými 2-3 m. Vrstevní sled na lokalitě uzavírá maximálně 1 m mocná, nepravidelně uložená vrstva recentních navážek nehomogenního charakteru (cihly, kameny, stavební materiál). Na území posuzované lokality se nevyskytují těžitelné nerostné suroviny ani technická díla související s jejich těžbou. Na lokalitě proběhl hydrogeologický průzkum. Zájmovým územím je údolí Březinky v prostoru před vyústěním na údolní dno řeky Dřevnice. Stávající povrch terénu je tvořen z velké části navážkami, které překrývají původní zahloubené údolí vodoteče a je generelně ukloněn k severozápadu. Strukturně geologický základ reliéfu zájmového území je tvořen flyšovými jílovci a pískovci vsetínských vrstev račanské jednotky magurského flyše tř. F8 CH až R6 ověřen v hloubce 10 až 11 m pod terénem, na úrovni kóty 242,3 až 233,7 m n.m. Pod cca 1 m mocnou svrchní intenzivně zvětralou zónou flyšových sedimentů s výraznou převahou jílovců a siltovců nad pískovci se nacházejí rozpukané jílovce a břidličnaté jílovce tř. R6 až R5 s nepravidelnými polohami pískovců tř. R4. Mírně ukloněný povrch zvětralých flyšových jílovců, siltovců a pískovců je v rozsahu celého zájmového prostoru překrytý nevytříděnými suťovitými, respektive velmi nedokonale opracovanými štěrkovitými sedimenty a jílovitými hlínami náplavového kužele Březinky tř. F2 CG až G5 GC. Na údolních svazích překrytých tuhými až pevnými svahovými hlínami tř. F6 CI. Celková mocnost převážně tuhých až pevných suťovitých sedimentů s proměnlivým, místy až převažujícím podílem tuhé až pevné jílovitohlinité frakce dosahuje 2 až 7 m, v závislosti na průběhu zahloubeného původního koryta Březinky.

49


Navážky použité k zarovnání terénu, respektive překrytí směrem k severu postupně se rozšiřujícího údolního dna Březinky mají převážně charakter na povrchu nenasycených pevných, hlouběji tuhých až měkkých jílovitých hlín, lokálně s příměsí stavebního rumu, tř. F6 CIY až F2 CGY (G5 GCY). Fauna, flóra, ekosystémy Podle biogeografického členění (literatura č. 6) patří celé území do bioregionu 3.7 Zlínský bioregion – který je tvořen vrchovinou na nevápnitém flyši, s výrazným pískovcovým hřbetem. Dominuje ochuzená biota karpatského bukového lesa (3. a 4. vegetační stupeň) a jeho náhradních stanovišť, vegetaci tvoří dubohabrové háje a květnaté bučiny. Netypická část je tvořena jednak teplejšími okraji, které představují přechod do Hluckého bioregionu, jednak vysokým hřbetem Vizovických vrchů s bikovými bučinami, tvořícím přechod do Vsetínského bioregionu. V současnosti jsou časté smíšené lesy s převahou nepůvodního smrku a borovice a fragmenty bučin, hojné jsou intenzivně využívané mezofilní pastviny. Zájmová lokalita se nachází na hranici Hostýnsko-Vsetínské hornatiny a Zlínsko-Luhačovické vrchoviny. Hranici tvoří svahy nivy řeky Dřevnice. Hostýnsko-Vsetínská hornatina je součástí západokarpatské biogeografické provincie. Flóra Dle Mapy potenciální přirozené vegetace (literatura č. 7) se lokalita nachází v mapovací jednotce Ostřicová dubohabřina (Carici pilosae-Carpinetum), jedná se o dvou- až třípatrové porosty s převládajícím habrem (Carpinus betulus) ve vlhčích polohách, v sušších s dubem zimním (Quercus petraea) s častým výskytem zejména lípy (Tilia cordata) a buku (Fagus sylvatica) ve stromovém i řidčeji vytvořeném keřovém patru. Charakter bylinného patra určují lesní mezofyty. Z nich vysoké dominance dosahuje především Carex pilosa, v jarním období také Dentaria bulbifera. Ostřicové dubohabřiny patří mezi relativně hojná společenstva, ustupující vlivem lidské činnosti. Nejčastějším ohrožením těchto porostů je záměna přirozených dřevin jehličnatými monokulturami. Na posuzované lokalitě byl proveden dendrologický průzkum (viz Příloha č. 14), který popisuje jednak stav dřevin a jejich ovlivnění realizací záměru. Dle výše uvedeného průzkumu se na dotčené lokalitě nachází 127 ks stromů, většinou ve stromořadích, ale i v menších skupinách nebo solitérně stojících, dále 1820 m2 souvislých porostů stromů a keřů a 160 m2 keřů – živých plotů. Mezi točnou a ul. Březnickou se nachází porost stromů a keřů, který je zaplevelen nálety, původně vysázené keře, jsou zarostené černým bezem, javory a lipami. Významný je také výskyt škumpy. V ulici U zimního stadionu tvoří „uliční frontu“ živé ploty a zbytek aleje jírovců. Živé ploty z pámelníků, ptačího zobu, svídy a thují fungují jako lapač prachu a optické oddělení soukromých pozemků od komunikace. Fauna Složení fauny na předmětné lokalitě je ovlivněno stávajícím stavem biocenóz. Zdejší biocenózy jsou výrazně ovlivněny antropogenní činností, jedná se o soustředěnou městskou zástavbu. Výskyt fauny je vázán především na zahrady domů, doprovodnou zeleň kolem komunikací a toku Dřevnice apod., které poskytují možnosti pro výskyt především ptactva a entomofauny. Vzhledem k charakteru lokality zde lze očekávat výskyt pouze některých druhů ptáků, popř. bezobratlých. Z ptáků zde byl zjištěn kos černý (Turdus merula) a vrabec domácí (Passer domesticus).

50


Podle dostupných informací byly v okolí hodnocené lokality zjištěny druhy: hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), kavka obecná (Corvus monedula), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), poštolka obecná (Falco tinnunculus), sýkora babka (Parus palustris), zvonek zelený (Carduelis chloris), ježek východní (Erinaceus roumanicus), hraboš polní (Microtus arvalis), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) a krtek obecný (Talpa europaea). Na posuzované lokalitě nebyly zaznamenány zvláště chráněné druhy rostlin ani živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění, vyhlášky č. 175/2006 Sb. Jejich výskyt se vzhledem k charakteru lokality nepředpokládá. Ekosystémy Ekosystémy na posuzované lokalitě a v jejím okolí byly přetvořeny antropogenní činností. Jsou zde zastoupeny nestabilní systémy (parkoviště a navazující silnice a místní komunikace, soustředěná městská zástavba, apod.). Hodnocená lokalita je vybetonovaná, místy s vysazenými okrasnými stromy, jen s malými fragmenty souvislého vegetačního krytu. Stavem jednotlivých přírodě blízkých prvků tvořených dřevinami se zabývá Příloha č. 14. Krajina Údolí města Zlína je součástí Zlínské vrchoviny. Samotné město Zlín leží na hranici dvou jednotek: Mladcovské a Kudlovské vrchoviny. Obě jednotky mají charakter ploché vrchoviny, která je tvořena především flyšovými pískovci a jílovci račanské jednotky magurského příkrovu. Jde převážně o erozně denudační reliéf, tektonické kry s širokými hřbety a krátkými říčními údolími, založenými na zlomech. Lokalita je typická průlomovými údolími, údolími sklonově i výškově asymetrickými, sprašovými pokryvy a sesuvy. Zájmová lokalita se nachází v antropogenně pozměněné krajině. Převažující charakteristickou složkou jsou sídla. Další dominantní složkou zdejší krajiny jsou komunikace. Většina dotčené lokality a nejbližšího okolí je tvořena urbanizovanou krajinou. Plochy ÚSES a VKP se na lokalitě nenacházejí. Velmi zásadní význam pro vnímání krajiny, krajinného rázu má vegetace. V rámci přípravy záměru bude vykáceno 95 ks dřevin (blíže viz Příloha č. 14) , které budou následně nahrazeny novou výsadbou. Záměr předpokládá vybudování obchodního nákupního centra s navazujícími službami a aktivitami. Objekt má celkem 7 podlaží, 3 podzemní podlaží a 4 podlaží nadzemní. Parkovací plochy jsou umístěny pouze v podzemních patrech. Jednotlivé podlaží se vzájemně překrývají a ustupují dle konfigurace terénu a to tak, že nad upraveným terénem (který je poměrně svažitý) vystupuje vždy jen 2-3 podlaží včetně teras. Střechy objektu jsou navrženy jako ploché kryté fólií. Povrch střech a teras tvoří betonová dlažba, dřevěné rošty nebo jejich imitace, terasy jsou dále doplněny kontejnery pro intenzivní zeleň s automatickými závlahami. V okolí zájmové lokality se nacházejí budovy a rodinné domy vystavěné v (pro Zlín typickém) baťovském stylu. Také moderní stavba obchodního centra do jisté míry respektuje tento styl a řadou architektonických prvků se snaží začlenit do okolní zástavby. V rámci projektu byly vytvořeny vizualizace záměru, které by měly poskytovat snadnější představu o charakteru záměru a jeho začlenění do stávající zástavby (viz Příloha č. 12). Obyvatelstvo, hmotný majetek a kulturní památky Výstavba SOC se nachází v centru města Zlína. Hustota obyvatel na katastrálním území města Zlína dosahuje hodnoty 661 obyvatel na 1 km2.

51


Území je určeno převážně pro hromadné a individuální bydlení a pro občanskou vybavenost. Jedná se o poměrně hustě obydlenou část Zlína, na kterou navazují další městské části s obytnou funkcí. V blízkosti posuzované lokality se dále nacházejí významné objekty autobusové nádraží, železniční stanice ČD Zlín - střed a areál Svit, a.s. V blízkém okolí se nacházejí významné stavby Baťovské éry. Toto období je po stránce architektonické ve Zlíně zastoupeno nejvýrazněji. V těsné blízkosti východně od lokality se nachází Hotel Moskva. Tato významná stavba Zlína, dříve Společenský dům, byla dokončena v roce 1933 podle úprav Vladimíra Karfíka. Základní podobu městu dala nepochybně továrna firmy Baťa, ze které vyčnívá správní budova závodu, takzvaná "21" neboli mrakodrap, od Vladimíra Karfíka z roku 1938. V době svého vzniku byla údajně nejvyšší stavbou v kontinentální Evropě. Kromě své výšky nabízí ještě několik dalších, ve své době nevídaných řešení, z nichž nejoriginálnější je ředitelská kancelář firmy. Místnost o rozměrech 6 x 6 metrů s umyvadlem s teplou a studenou vodou, místem pro sekretářku a přímým telefonem se totiž nachází ve výtahu. Ředitel tak mohl projíždět kolem velkoplošných kanceláří a kontrolovat všech dvě stě úředníků na každém patře. Přímo na posuzované lokalitě se nenacházejí historické ani kulturní památky. Výstavbou ani provozem SOC, nedojde k narušení památek nacházejících se v okolí (viz kapitola C.1) na ploše městské památkové zóny. Naopak záměr respektuje architektonický ráz města v duchu baťovské éry a je výškově i architektonicky začleněn do zájmové lokality (viz Příloha č. 12). C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Stav životního prostředí v hodnoceném území je významně poznamenán donedávna provozovanou intenzivní průmyslovou výrobou. Údolí Dřevnice bylo vystaveno tlaku průmyslové výroby především v průběhu 20. století. Na stávající ploše plánovaného záměru se nachází autobazar a točna trolejbusu. Na stávající ploše roste cca 127 vzrostlých stromů viz Příloha 14. Čistota ovzduší je významně ovlivněna intenzivní dopravou, která je vedena přes město Zlín. Situace na lokalitě není mimo dopravy narušována žádnými velkými ani středními zdroji znečišťování ovzduší. Ovzduší ve Zlíně v údolí Dřevnice je znečišťováno především emisemi z dopravy vázanými na provoz silnice I/49, II/497, II/490 a dále III/49016. Nejbližší okolí zájmové lokality z východu i západu plní funkci bydlení. Jižně od lokality převládá funkce sportovního vyžití a jiných volno časových aktivit. Ze severu navazují administrativní budovy se správní funkcí. Ekologicky stabilnější segmenty krajiny se nacházejí jižně od zájmové lokality. Jde o svahy porostlé souvislými lesními porosty, na kterých pramení malé vodní toky např. vodní tok Březinka. Tyto plochy leží mimo území dotčené plánovaným záměrem výstavby SOC. Společenská a obchodní centra se v posledních letech stávají nejen centrem nakupování. Často tato centra plní funkci volno časových aktivit. Mnohdy obsahují plochy pro tématické výstavy ve spolupráci s městem. Podobně orientovaným centrem je kupříkladu Vaňkovka v centru města Brna. Umístění takových to center však vyžaduje splnění řady parametrů, aby jejich přítomnost nesnížila hodnotu životního prostředí a jeho únosné zatížení.

52


V daném případě lze navrhované umístění SOC považovat za vyhovující z pohledu ochrany přírody. Z hlediska životního prostředí je nutno počítat především s vlivy na obyvatelstvo. Je pravděpodobné, že v průběhu první fáze výstavby dojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku. V období provozu SOC pravděpodobně nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době a v nejhlučnější hodině v noční době. V důsledku navrhovaných protihlukových opatření pravděpodobně nebude docházet k překračování hlukových limitů a záměr tak nebude představovat významnou hlukovou zátěž pro okolní území. Je nutné důsledně dodržet navrhovaná opatření viz D.4. Stavba SOC do jisté míry respektuje pro město Zlín tak typický baťovský styl a řadou architektonických prvků se snaží začlenit do okolní zástavby. Začlenění by měla napomoci také výsadba dřevin, především mezi obchodním centrem a nižší zástavou baťovských domků (viz příloha č. 12 – vizualizace). Hodnocený záměr není v městské památkové zóně nepřijatelný.

53


D. Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí D 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Posouzení vlivů na veřejné zdraví ev.č. 05/08 podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 93/2004 Sb. „SPOLEČENSKÉ A OBCHODNÍ CENTRUM ZLÍN – BŘEZNICKÁ“ tvoří samostatnou přílohu této dokumentace. Vliv fyzikálních faktorů - hluk Tato část byla zpracována na základě výsledků hlukové studie viz Příloha č. 6 a příslušných kapitol souvisejících s hlukem. Z fyzikálních faktorů může v tomto případě hrát dominantní roli hluk, protože se u hodnoceného záměru dají předpokládat významné zdroje hluku, a to: 1. bodové zdroje – vzduchotechnika v období provozu SOC; 2. liniové zdroje – navýšení intenzity dopravy na okolních komunikacích související s výstavbou a provozem SOC; 3. plošné zdroje - provoz stavebních mechanizmů a pojezdy nákladních automobilů se stavebními materiály a komponenty technologického zařízení v prostorech mimo veřejné komunikace v období výstavby SOC, části obvodového pláště objektu v období jeho provozu Podle dostupných podkladů na stavbě SOC nebudou umístěny významné zdroje neionizujícího záření. Pokud by se tak v budoucnu stalo, jejich provozovatel je povinen toto ohlásit místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Akutní účinky projevující se na sluchovém aparátu souvisejí s okamžitými expozicemi hluku při maximálních hladinách nad 110 dB či několikahodinových ekvivalentních hladinách >85 dB zpravidla v denní době (od 6:00 do 22:00 hod.) či návštěvě některých akcí (např. hudební produkce). Nespecifické účinky lze pozorovat u části obyvatelstva v noční době (od 22:00 do 6:00 hod.), kdy dochází k rušení spánku již od 45 dB pro maximální hladiny akustického tlaku (popř. od 30-35 dB pro ekvivalentní 8-mi hodinové hladiny) vyskytujících se v interiérech obytných budov. U nejcitlivější části obyvatelstva (např. pacienti v nemocnicích) se rušení může projevit již od 40 dB pro maximální hladiny akustického tlaku v noční době. Pro hluk v noční době ve venkovním prostoru uvádí WHO rušení spánku při otevřených oknech od 60 dB pro maximální hladiny akustického tlaku či od 45 dB pro ekvivalentní 8-mi hodinové hladiny. Dlouhodobé specifické účinky hluku se mohou projevit při trvalých celodenních expozicích od 70 dB pro 24-hodinové ekvivalentní hladiny akustického tlaku. Dlouhodobé nespecifické účinky hluku jsou popisovány jako mírné obtěžování od 50 dB pro ekvivalentní hladinu v denní době, silné obtěžování od 55 dB rovněž pro ekvivalentní hladiny v denní době. Míru rizika související s běžně vyskytující se úrovní hluku dopravy je možné vyjádřit relativním podílem obtěžovaných obyvatel pomocí ukazatele Ldvn a relativním podílem rušených lidí ve spánku pomocí ukazatele Ln. Pro účely hodnocení vlivů na veřejné zdraví

54


bude postačující odhad těchto ukazatelů a srovnání s mezními hodnotami podle vyhlášky č. 523/2006Sb. HODNOCENÍ EXPOZICE A CHARAKTERIZACE VLIVU HLUKU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Obyvatelstvo v okolních chráněných prostorách staveb je v současnosti významně exponováno hlukem ze silniční dopravy. Současná hluková situace, období výstavby SOC a situaci při provozu SOC jsou charakterizovány v následujícím textu, predikované hodnoty jsou převzaty z předložených hlukových studií. Z uvedených výsledků je zřejmé, že hluková zátěž ze silniční dopravy v nejexponovanějších chráněných venkovních prostorách staveb (ulic Březnická a ul. Nad Ovčírnou II) může být nepatrně zvýšená, což lze pozorovat na ukazateli Ldvn pro celodenní obtěžování hlukem (+0,1 až +0,6 dB). Stejně tak ukazatel pro rušení spánku v noční době Ln by se mohl zvýšit (+0,4 až +0,9 dB). Kromě nejexponovanějšího obytného domu na ulici Březnická, však v ostatních chráněných prostorách staveb (ulice Nad Ovčírnou II) pravděpodobně nebudou uvedené hlukové ukazatele překračovat nejvyšší přijatelné meze. Dominantním hlukem v současnosti je hluk z dopravy, žádné jiné významné zdroje, podle hlukové studie, nebyly zjištěny. Celodenní obtěžování hlukem pravděpodobně v současnosti prokazatelně nepřekračuje (vzhledem k nejistotě výpočtů hlukových studií, které se pohybují obvykle ±1až ±2dB) nejvyšší přijatelnou mez pro celodenní obtěžování Ldvn=70dB a nejvyšší přijatelnou mez pro rušení spánku v noční době Ln=60dB v žádném chráněném venkovním prostoru staveb. Na základě uvedených podkladů, které již obsahují celou řadu navržených organizačních a technických protihlukových opatření, bylo zjištěno, že stavba SOC by neměla mít negativní dopad na zdraví většiny dotčených obyvatel. Toto tvrzení je možné opřít o výpočty provedené v hlukových studiích (Příloha č. 6, 17). Hlukové ukazatele pro celodenní obtěžování hlukem a rušení spánku v noční době se pravděpodobně zvýší pouze nepatrně u obytných domů na ulicích Březnická a Nad Ovčírnou, avšak kromě nejexponovanějšího obytného domu na ulici Březnická nebudou v žádném chráněném prostoru staveb pravděpodobně překračovány nejvyšší přijatelné meze pro celodenní obtěžování hlukem a rušení spánku v noční době. Naproti tomu by mělo dojít, z důvodu změn v organizaci dopravy a realizací protihlukových opaření, k výraznému snížení hlukové zátěže obyvatel nejexponovanějších domů na ulici U Zimního stadionu oproti současnému stavu a stavba SOC by tak mohla přispět ke snížení počtu obyvatel obtěžovaných hlukem či rušených ve spánku. Hluk ze stacionárních zdrojů je zpravidla vnímán jako více obtěžující než hluk ze silniční dopravy. V období výstavby SOC se dá očekávat mírné překročení hladin hluku ze stavebních prací v 1. fázi výstavby pouze v nejbližších chráněných venkovních prostorách staveb (ul. Březnická a u Zimního stadionu). Posouzení vlivu chemických škodlivin Při plánované výstavbě SOC se dají očekávat emise prachu z těžené a přepravované zeminy a výfukové emise ze stavebních mechanizmů. S ohledem na intenzivní automobilový provoz na okolních komunikacích, především na ulici Březnická, by měl být imisní příspěvek výfukových emisí ze stavebních strojů, podle rozptylové studie, pravděpodobně nevýznamný. Významnější dopady na znečištění ovzduší by bylo možno očekávat u prašnosti ze zemin, avšak koncentrace takovéhoto prachu v ovzduší bude silně závislá na počasí a na přijatých

55


opatřeních k omezování vývinu prachu, proto tato, tzv. sekundární, prašnost nebyla zahrnuta do předložené rozptylové studie V období případného provozu SOC je evidentní, že nejvýznamnějších zdrojem znečištění ovzduší by mohlo být zvýšení silniční dopravy v lokalitě, včetně výfukových emisí vypouštěných ze vzduchotechniky podzemních garáží stavby SOC. Výběr škodlivin k hodnocení, kterou provedl zpracovatel rozptylové studie, se z pohledu zdravotních rizik jeví jako dostatečný. Jsou to: • Frakce prachu PM10 • Oxid dusičitý • Benzen • Benzo(a)pyren Pevné částice (PM) Nejlépe jsou negativní zdravotní účinky polétavého prachu popsány u prachových částic o průměru přibližně do 10 µm (PM10) a do 2,5 µm (PM2,5). Zvýšení denní a roční průměrné koncentrace PM10 je spojeno s růstem mortality a se snížením plicních funkcí (WHO 2000). Doporučený limit (WHO 2006) pro přijatelná zdravotní rizika a krátkodobé účinky PM10, posuzované podle průměrných 24-hodinových koncentrací, je 50 µg/m3. Pro dlouhodobé účinky, které se posuzují podle průměrných ročních koncentrací, je doporučován (WHO 2006) limit 20 µg/m3. Průměrná roční koncentrace 70 µg/m3 představuje o 15 % vyšší riziko úmrtnosti než uvedený doporučený limit. Nižší koncentrace pak snižují riziko mortality roční koncentrace 50 µg/m3 o 6 % (2-11 %) oproti koncentraci 70 µg/m3 , 30 µg/m3 o 6 % (211 %) oproti koncentraci 50 µg/m3 (WHO 2006). V české legislativě jsou denní a roční imisní limity pro PM10 uvedeny v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Roční imisní limit lze považovat za současnou mez ještě přijatelného rizika, nikoliv za bezpečný práh, vzhledem k doporučeným hodnotám WHO. Denní imisní limit pro PM10 je 50 µg/m3 pro aritmetický průměr koncentrací za 24 hodin (hodnota nesmí být překročena více než 35krát za kalendářní rok) a roční imisní limit je 40 µg/m3 pro aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok. Oxid dusičitý (NO2) Hlavním zdrojem antropogenních emisí oxidů dusíku do ovzduší je spalování fosilních paliv ve stacionárních emisních zdrojích (při vytápění a v elektrárnách) a v motorových vozidlech (ve spalovacích motorech). Ve většině případů je do ovzduší emitován oxid dusnatý (NO), který je transformován na oxid dusičitý (NO2). Jedinou relevantní cestou expozice lidí je vdechování. Mezi nejcitlivější jedince k expozici oxidem dusičitým patří astmatici a pacienti s chronickou obstrukční plicní chorobou. Při krátkodobé i dlouhodobé expozici NO2 bylo pozorováno dráždění, ovlivnění dýchacích funkcí, snížení odolnosti k onemocnění dýchacích cest a plic, zvýšené riziko astmatických záchvatů (WHO, 2000). V české legislativě jsou imisní limity pro NO2 uvedeny v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. a jsou shodné s doporučenými směrnými hodnotami publikovanými WHO a jeho bezpečnými prahy. Imisní limity můžeme tedy považovat za dostatečnou ochranu pro zdraví lidí. Hodnota imisního limitu pro NO2 je 200 µg/m3 pro průměrnou koncentraci za dobu 1 hodiny (může být překročena 18krát) a 40 µg/m3 pro průměrnou koncentraci za 1 rok (WHO2006).

56


Benzen V ovzduší se benzen vyskytuje ve formě par s dobou setrvání v rozmezí několika hodin až dní v závislosti na prostředí, klimatických podmínkách a koncentraci dalších škodlivin. Hlavním způsobem degradace benzenu v ovzduší je reakce s hydroxylovými radikály. Benzen může být z ovzduší odstraněn také deštěm. Hlavními zdroji benzenu v ovzduší jsou spalování uhlí a ropy, spalování a vypařování benzínu obsahujícího benzen, petrochemický průmysl a cigaretový kouř. Průměrná koncentrace benzenu v ovzduší ve venkovských oblastech je popisována okolo 1 µg/m3 a v městských oblastech 5 – 20 µg/m3 (WHO, 2000), čichový práh pro benzen je cca 1,5 ppm (5 mg/m3). Hlavní cestou expozice člověka benzenu je inhalace. Krátkodobá expozice může způsobit ospalost, závratě, bolesti hlavy, podráždění očí, kůže a dýchacích cest. Mezi nejvýznamnější škodlivé účinky vyvolané dlouhodobou expozicí benzenu patří hematotoxicita, genotoxicita a karcinogenita. Chronická expozice benzenu může poškodit kostní dřeň, což se projeví jako snížení počtu bílých krvinek, červených krvinek a/nebo krevních destiček, vedoucí k plastické anémii. Genotoxické účinky benzenu se projevují na úrovni poškození chromozómů. Karcinogenní účinky benzenu byly potvrzeny u lidí i laboratorních zvířat. U pracovně exponovaných lidí byl zaznamenán zvýšený výskyt leukémie, a proto je benzen podle IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) zařazen do skupiny 1 jako prokázaný lidský karcinogen (IARC, 2004). Benzen jako lidský karcinogen nemá stanovenou žádnou bezpečnou úroveň expozice. WHO uvádí geometrický průměr odhadu rizika vzniku leukémie při koncentraci benzenu 1 µg/m3 v hodnotě 6.10-6 (tj. jednotka karcinogenního rizika). Imisní limit pro benzen je uveden v nařízení vlády č.597/2006 Sb., který lze vzhledem k výše uvedenému považovat za mez přijatelného rizika (nikoliv za bezpečný práh). Hodnota ročního imisního limitu pro benzen je 5 µg/m3 (aritmetický průměr pro kalendářní rok), což odpovídá míře přijatelného karcinogenního rizika asi 3.10-5, přičemž pro rok 2007 je možné tolerovat roční koncentraci o 3µg/m3 vyšší, v roce 2008 o 2µg/m3 a v roce 2009 o 1µg/m3 nad imisním limitem. Benzo(a)pyren Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou rozsáhlou skupinou organických sloučenin, které jsou málo rozpustné ve vodě a vysoce rozpustné v tucích. PAU vznikají při pyrolytických procesech zejména při nedokonalém spalování organického materiálu jak v průmyslu, tak v domácnostech (nedokonalé spalování uhlí a ropy, plynu, odpadů, motorová doprava, vaření a kouření tabáku). Dominantními zdroji PAU, zvláště benzo(a)pyrenu jsou koksovny. Z ostatních zdrojů jsou rovněž významné ocelárny, doprava a lokální topeniště (WHO IPCS, 1998). Většina PAU adsorbuje v ovzduší na prachové částice. V ovzduší reagují PAU s ozónem, oxidy dusíku a oxidem siřičitým za vzniku nitro- a dinitro- PAU. Ačkoliv hlavním zdrojem PAU pro expozici člověka je potrava, část kontaminace pochází z atmosférické depozice PAU na obilí, ovoce a zeleninu. Nejvýznamnější z polycyklických aromatických uhlovodíků je benzo(a)pyren (BaP). Průměrná koncentrace BaP v ovzduší ve velkých evropských městech se pohybuje v rozmezí 1-10 ng.m-3, ve venkovských oblastech je menší než 1 ng.m-3 (WHO, 2000). Nejběžnější cesta vstupu benzo[a]pyrenu do lidského organismu je přes respirační trakt. Z experimentů na zvířatech byla prokázána řada nepříznivých účinků expozicí polycyklických aromatických uhlovodíků, např. imunotoxicita, genotoxicita, karcinogenita a reprodukční toxicita. Kritickým účinkem pro hodnocení zdravotních rizik je prokázaná karcinogenita některých PAU. Epidemiologické studie u pracovníků koksoven, výroben svítiplynu a hliníkáren prokázaly vliv inhalační expozice PAU (včetně BaP) na vznik rakoviny plic. Benzo[a]pyren je 57


klasifikován podle IARC (International Agency for Research on Cancer) do skupiny 1 jako lidský karcinogen (IARC, 2007). Benzo(a)pyren jako lidský karcinogen nemá stanovenu žádnou bezpečnou úroveň expozice. WHO (2000) uvádí na základě výsledků epidemiologických studií u pracovníků koksoven jednotku karcinogenního rizika v hodnotě 8,7.10-5 vztaženou na 1 ng.m-3 vzduchu. Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren je uveden v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Imisní limit benzo(a)pyrenu lze však považovat pouze za mez přijatelného rizika nikoliv za bezpečný práh. Cílový imisní limit pro PAU, vyjádřený jako benzo(a)pyren, je 1 ng.m-3 za kalendářní rok, což odpovídá jeho míře přijatelného karcinogenního rizika 8,7. 10-5. Hodnocení expozice chemickým škodlivinám Imisní situace v hodnocené lokalitě není přesně známa, protože zde není umístěná žádná monitorovací stanice. Měřící stanice jsou umístěny ve větších vzdálenostech od lokality, proto údaje z nich je nutno brát s rezervou. Nicméně znečištění ovzduší ve větším městě jako je Zlín, se spíše standardními zdroji škodlivin (specifické zdroje nejsou popisovány), bude odpovídat publikovaným údajům z obdobných měst v Evropě. Imisní pozadí je tedy odhadováno ze zkušenosti a vzdálenějších měřicích stanic, koncentrační příspěvky ze silniční dopravy (nejdominantnější je třída T. Bati, méně pak provoz na ulici Březnická) a vzduchotechniky podzemního parkoviště v SOC jsou odhadnuty z rozptylového modelu (Symos 97). Z výsledků RS je zřejmé, že expozice dotčeného obyvatelstva v současnosti jsou zvýšené, u frakce PM10 polétavého prachu a benzo(a)pyrenu. Vzhledem k tomu, že ani v období výstavby, ani mimo toto období, nebyla do rozptylového modelu zahrnuta sekundární prašnost, je pravděpodobné, že jak dlouhodobé, resp. krátkodobé imisní koncentrace PM10 překračují imisní limity 40 µg/m3, resp. 50 µg/m3. U benzo(a)pyrenu lze očekávat překračování cílového dlouhodobého limitu 1 ng/m3. Samotný záměr uvedenou imisní situaci jistě zhorší, ale pravděpodobně relativně zanedbatelným podílem. To je vidět ze srovnání jednotlivých příspěvků mezi současným a budoucím stavem anebo s imisním pozadím. Charakterizace možných vlivů chemických látek na veřejné zdraví Charakterizací zdravotního rizika se rozumí kvantitativní odhad a kvalitativní popis rizik. Kvantitativním odhadem se rozumí číselné vyjádření pravděpodobnosti či míry vzniku poškození zdraví či nemoci, kvalitativním popisem pak charakter možného poškození zdraví. Pro účely hodnocení vlivů na veřejné zdraví postačí popsat potenciální nekarcinogenní zdravotní rizika pomocí veličiny HQ (Hazard quotient - koeficient nebezpečnosti). Ta je definována pro jednotlivou látku takto: Předpokládaná koncentrace škodliviny v ovzduší

HQ = -------------------------------------------------------------------Nejvyšší bezpečná koncentrace v ovzduší Pokud HQ<<1 nekarcinogenní riziko je velmi nízké či zanedbatelné Pokud HQ≤1 nekarcinogenní riziko je nízké Pokud HQ>1 nekarcinogenní riziko je zvýšené Pokud HQ>>1 nekarcinogenní riziko je vysoké

58


Kvantifikace potenciálních karcinogenních rizik se provádí většinou pomocí veličiny LICR (Lifetime Individual Cancer risk – celoživotní individuální karcinogenní riziko): LICR =( Předpokládaná koncentrace škodliviny v ovzduší)x(Jednotka karcinogenního rizika) Pokud LICR<10-6 karcinogenní riziko je všeobecně přijatelné; Pokud 10-6 10-4 karcinogenní riziko je zpravidla pro populaci nepřijatelné. Výpočty výše veličiny HQ pro látky s nekarcinogenními účinky bylo zjištěno, že všechny koncentrační příspěvky PM10 a NO2, které by pocházely z provozu SOC, odpovídají zvýšení HQ méně než o hodnotu 0,1. Jedinou výjimku tvoří oxid dusičitý u krátkodobých koncentrací, jehož příspěvek k HQ v době výstavby SOC, by mohl dosáhnout hodnoty okolo 0,5. Vzhledem k omezenému trvání případné výstavby je ale i tento příspěvek, z pohledu zdravotních rizik, akceptovatelný. Pro případ výstavby SOC je na tomto místě nutno opět připomenout, že i když příspěvky k HQ frakce prachu PM10 jsou malé, mohou se razantně přechodně zvýšit v závislosti na suchém počasí (a s tím souvisejícím víření prachu) a na kvalitě provádění protiprašných opatření při výstavbě. Rovněž je potřeba opětovně zdůraznit, že i když příspěvek prašnosti, jehož příčinou by byl provoz SOC, je relativně malý, obyvatelstvo zde delší dobu žijící je vystaveno již v současnosti zvýšeným zdravotním rizikům expozic prachu z městského pozadí a silniční dopravy. Výpočtem veličiny LICR bylo zjištěno, že příspěvky benzenu a benzo(a)pyrenu z provozu SOC k LICR jsou vždy na úrovni menší než všeobecně přijatelná mez karcinogenního rizika. Proto ani celkové karcinogenní riziko expozic uvedeným škodlivinám, které sice nemusí být pro obyvatele Zlína nevýznamné (pohybuje se pravděpodobně na úrovni několika případů nových výskytů maligních onemocnění na 100 000 obyvatel), se těmito příspěvky nemůže významně zvýšit. Vliv biologických faktorů Navrhovaná stavba nebude představovat zdroj žádných organismů. Posouzení socioekonomických faktorů Vzhledem k účelu, společenskému významu a rozsahu působnosti SOC, by provoz SOC pravděpodobně neměl mít významnější vliv na zdraví veřejnosti v socioekonomické oblasti.

Přesto může mít na menší skupiny populace, a to nejen na obyvatelstvo bydlící v okolí, jak pozitivní, tak negativní vliv, zahrnující rovněž oblasti kulturně-sociální a psychosociální. Negativní vliv lze spatřovat v nabídce SOC spojení využití volného času s nákupy a restauračními službami. S tím souvisí celá řada jevů, negativně působící na kulturně - sociální chování obyvatel, zvláště mladistvých a tím i na jejich zdraví. Pro starší obyvatelé nemusí být rázná změna využití lokality, a tím jejího charakteru, pozitivně vnímána a může se projevit jako negativní vliv na zdraví způsobené psychosociálními faktory. Pozitivní vlivy lze naopak spatřovat v pracovních příležitostech či lepší dostupnosti služeb, nejen týkající se nákupu zboží. S jistotou lze říci, že v době výstavby (tj. 15 měsíců) vznikne řada pracovních příležitostí pro stávající stavební společnosti na území Zlína.

59


2. Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na ovzduší jsou hodnoceny v rozptylové studii, kterou zpracoval Ing. Radim Seibert, autorizovaná osoba dle § 15, odst. 1, písm. d), zákona č.86/2002 Sb., v platném znění, autorizace č.j. 3398a/820/07/DK ze dne 30.10.2007. Rozptylová studie je součástí této dokumentace jako Příloha č. 7. Z výsledků modelovaných a počítaných za pomoci softwarového vybavení SYMOS’97, jenž jsou v grafické a tabelární podobě přehledně zpracovány a uvedeny v příloze č. 7. lze konstatovat, že realizací záměru, zejména výstavbou může dojít k mírnému dočasnému zhoršení stávající situace znečištění ovzduší. Zejména pak imisní koncentrace oxidu dusičitého NO2, které jsou překračovány již v současné době a polétavé prachy reprezentované suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10. Jak však vyplývá ze zmíněné rozptylové studie, zvýšené koncentrace vlivem provozu záměru nebudou dosahovat imisních limitů pro zdraví obyvatel. Hodnoty NO2 − Ze srovnání modelových výsledků reprezentujících stávající stav a situaci po realizaci záměru vyplývá, že velmi významný nárůst oproti stávajícímu stavu lze očekávat v případě příspěvků NO2 na Tř. T. Bati. V případě nejvyšších hodinových koncentrací se bude jednat o několik desítek µg.m-3, u průměrných ročních koncentrací o první jednotky µg.m-3. − Celý nárůst imisních koncentrací není způsoben pouze navýšením dopravy v souvislosti s realizací záměru, ale také přirozeným zvýšením počtu vozidel v období od roku 2005 (referenční rok pro stávající stav) do roku 2010 (referenční rok pro stav po realizaci záměru), které by nastalo i bez provozu záměru. − Další aspekt, který se zde projeví je důsledek vyššího zatížení křižovatky Tř. T. Bati s Březnickou, kudy bude projíždět 90 % vozidel směřujících k SOC a zpět. − Výsledný model znečištění může být do určité míry ovlivněn nepřesnostmi a odchylkami vzniklými při zpracovávání. Hodnoty PM10 − Nárůst imisních koncentrací u PM10 bude o desetiny µg.m-3 v případě ročních koncentrací až první jednotky µg.m-3 v případě 24-hodinových koncentrací. Ostatní polutanty − Koncentrace ostatních polutantů vzrostou zcela nevýznamně - benzo(a)pyrenu řádově o jednotky pg.m-3, benzenu o setiny µg.m-3. Ze závěrů Posouzení vlivů na veřejné zdraví zpracované RNDr. Vítězslavem Jiříkem (osoba odborně způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví podle vyhlášky MZ ČR č.353/2004Sb. - č.j. HEM-300-5.1.05/417/05, pořadové číslo osvědčení 2/2005) pro tento záměr vyplývá následující: − Při hodnocení bylo zjištěno, že emise škodlivin související se stavbou a provozem SOC nezvýší významně expozice obyvatel a tím ani negativní dopady na jejich zdraví. Na přechodnou dobu se pouze mohou zvýšit krátkodobá zdravotní rizika vyplývající z expozic prachu při výstavbě SOC.

60


Závěr hodnocení Na základě dostupných materiálů předpokládáme, že vlivy na ovzduší nebudou významné. Emise do ovzduší v průběhu výstavby (potenciálně nejvýznamnější dopady může mít prašnost při provádění zemních prací) budou krátkodobé a je možno je významně omezit technickými opatřeními (kropením povrchů zemin a komunikací, zajištěním řádné očisty vozidel před výjezdem na veřejné komunikace apod.). Ve vztahu k imisním limitům dojde k významnějšímu zhoršení imisní situace v souvislosti s provozem záměru pouze z hlediska oxidu dusičitého, a to zejména jeho hodinových koncentrací. Vzhledem ke stávajícímu odhadu imisního pozadí, které se v blízkosti frekventované komunikace (údaje ze stanice imisního monitoringu ČHMÚ ZZLT) pohybuje okolo 120 µg.m-3 v případě absolutních hodinových maxim a okolo 30 µg.m-3 v případě dlouhodobých koncentrací, nemůže provoz navrženého SOC způsobit překračování imisního limitu NO2. K překračování imisních limitů bude stejně jako v současnosti i nadále docházet v případě PM10 a benzo(a)pyrenu, vliv záměru na celkové imisní zatížení těmito kontaminanty však bude málo významný. Stávající velmi špatnou imisní situaci z hlediska těchto kontaminantů proto provoz posuzovaného záměru významně nezhorší. V případě dalších polutantů nemůže mít realizace záměru na imisní koncentrace téměř žádný vliv. Klimatické změny se v souvislosti s výstavbou a provozem záměru nepředpokládají. 3. Vlivy na hlukovou situaci Pro posouzení hlukové situace v zájmovém území byla zpracována hluková studie a vyhodnocení vlivu změn intenzit dopravy vyvolané provozem SOC na akustickou situaci, které jsou přílohou této dokumentace (Příloha č. 6 a 17). Předmětem hlukové studie (Příloha č. 17) je posouzení a vyhodnocení vlivu změn intenzit dopravy na stávajících komunikacích vyvolaných provozem záměru (společenského a obchodního centra Zlín – Březnická) na akustickou situaci v zájmovém území. Hodnocení vlivu záměru je zaměřeno na akustickou situaci v nejbližších chráněných venkovních prostorech a chráněných venkovních prostorech staveb ve smyslu § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Cílem studie bylo zhodnotit akustickou situaci před a po realizaci záměru a prokázat, zda jsou či budou u blízké chráněné zástavby plněny hygienické limity hluku. Předkládaná hluková studie zahrnuje zhodnocení stávající akustické situace v zájmové lokalitě a současně zhodnocení výhledové akustické situace v zájmovém území po realizaci záměru. Na základě analýzy výsledků modelových výpočtů (viz Příloha č. 17) pro stav, který předpokládá realizaci výstavby a provozu navrhovaného záměru „Společenského a obchodního centra Zlín – Březnická“ lze konstatovat, že - v chráněném venkovním prostoru obytné zástavby umístěné v okolí komunikace Březnická (ref. výp. bod č. 1 – 5, tj. obytné domy v ul. Nad Ovčírnou II.) dojde v denní době k mírnému nárůstu hlučnosti v úrovni 0,1 – 0,6 dB(A). V noční době dojde pravděpodobně rovněž k mírné změně akustické situace v rozmezí 0,4 – 0,9 dB(A). Hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A (hluku pocházejícího z provozu dopravy na ulici Březnické) se budou v denní době pohybovat v rozmezí 65,8 – 69,6 dB a v noční době v rozmezí 57,7 – 61,4 dB(A). Výsledná hluková zátěž u chráněné zástavby je ovlivněna její vzdáleností od přilehlé komunikace; 61


Chráněná zástavba situovaná v okolí komunikace U Zimního stadionu bude v důsledku realizace záměru stíněna budovou společenského a obchodního centra a nebude tak ovlivňována hlukem z Březnické ulice. V chráněném venkovním prostoru staveb situovaných v ulici U Zimního stadionu budou hygienické limity hluku v denní době splněny. U části obytné zástavby na ul. U Zimního stadionu označené referenčními výpočtovými body č. 7 a 8 může v noční době docházet k mírnému překročení příslušného hygienického limitu 50,0 dB. Nárůst hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb situovaných v okolí komunikace U Zimního stadionu je způsoben provozem trolejbusové dopravy v noční době a zároveň zmenšením venkovního prostoru, umožňujícího šíření hluku z dopravy na této komunikaci ve východním směru; Hluk z provozu projíždějících automobilů do podzemního parkoviště nebude v důsledku realizace protihlukových opatření (zastřešení a instalace protihlukové stěny mezi vjezdem/výjezdem a obytnou zástavbou Příloha č. 19) způsobovat překročení hygienických limitů hluku pro denní i noční dobu v chráněném venkovním prostoru staveb umístěných v ulici U Zimního stadionu. Na základě výsledků zpracované hlukové studie (Příloha č. 17) lze učinit následující závěry: 1. Stav akustické situace ve venkovním prostoru zájmového území je v současné době ovlivňován hlukem z provozu silniční dopravy na komunikacích Březnická a U Zimního stadionu. V současné době lze akustickou situaci v chráněném venkovním prostoru staveb situovaných v okolí komunikace Březnická klasifikovat jako starou hlukovou zátěž. Výsledná úroveň hlukové zátěže obytné zástavby je ovlivněna její vzdáleností od liniových zdrojů hluku (silničních komunikací). 2. Větší část zdrojové a cílové dopravy obsluhující provoz SOC Zlín – Březnická bude vedena po komunikacích Březnická (úsek třída Tomáše Bati - Mostní), Mostní (úsek Březnická - U Zimního stadionu) a po komunikaci U Zimního stadionu. Stav akustické situace v chráněném venkovním prostoru obytné zástavby v dotčené lokalitě bude kromě zdrojové/cílové dopravy SOC ovlivněn i změnou trasy trolejbusové dopravy, která povede po místních komunikacích vedených kolem uvažovaného areálu. 3. V chráněném venkovním prostoru staveb umístěných podél komunikace Březnická, nedojde v důsledku realizace plánovaného záměru k prokazatelnému zhoršení stavu akustické situace. Nárůst hlučnosti se bude v denní a noční době pohybovat v řádu do 1,0 dB(A). Obecně platí, že změna hlukové zátěže do 2,0 dB(A) je měřením objektivně neprokazatelná a smyslově nerozpoznatelná. 4. Hluk z provozu projíždějících automobilů do/z podzemního parkoviště nebude v důsledku realizace protihlukových opatření (zastřešení vjezdu/výjezdu do/z podzemního parkoviště a instalace protihlukové stěny mezi vjezdem/výjezdem a obytnou zástavbou) způsobovat překročení hygienických limitů hluku pro denní i noční dobu v chráněném venkovním prostoru staveb umístěných v ulici U Zimního stadionu. 5. Po realizaci protihlukového opatření (výstavby protihlukové stěny) nebude provoz SOC Zlín – Březnická představovat významnou hlukovou zátěž pro okolní území. Na základě výsledků výpočtu obou hlukových studií lze přepokládat, že dojde k nárůstu ekvivalentních hladin dopravního hluku v dané lokalitě, a to hlavně v důsledku zdrojové a cílové dopravy vyvolané provozem plánovaného areálu. Změna stavu akustické situace v zájmové lokalitě bude rovněž ovlivněna změnou organizace dopravy. Dopravní napojení areálu společenského a obchodního centra Zlín – Březnická na veřejnou komunikační síť zájmového území bude realizováno dvěmi přístupovými komunikacemi. Pro vjezd/výjezd

62


do/z podzemního parkoviště SOC Zlín – Březnická budou vybudovány vjezdové/výjezdové rampy. Realizace záměru předpokládá změnu organizace provozu dopravy na ulici U Zimního stadionu, která bude v úseku mezi vjezdem do podzemního parkoviště a novou propojovací komunikací na jihu navrhovaného centra zjednosměrněna. Na základě výsledků výpočtu hlukové studie (viz Příloha č. 6) lze přepokládat, že hluk emitovaný v období výstavby z prostoru staveniště centra v 1. fázi výstavby (zemní práce) bude v nejbližší zástavby u ul. Březnická a ul. U Zimního stadionu nadlimitní. Základní podmínkou je, aby stavební práce spojené s provozem těžké stavební techniky byly prováděny v době 7.00 – 21.00 hod. Dále bude nutné vhodnou organizací prací zajistit, aby těžká stavební technika byla provozována po dobu nejvýše 4 hodin v období osmi po sobě následujících hodin v uvedené době a prodloužením doby provádění těchto prací snížit denní počet jízd nákladních souprav. Noční provoz na staveništi je vyloučen. Ve výpočtech jsou zahrnuta protihluková opatření, která představují nadstřešení vjezdu a výjezdu z podzemního parkoviště na ul. U Zimního stadionu a protihlukové stěny mezi obytnou zástavbou a tímto vjezdem a výjezdem (viz Příloha č. 19). Nadstřešení i stěna budou provedeny polykarbonátovými poloprůhlednými profily s neprůzvučností 22 dB. Jak je patrné z výsledků výpočtu, vlivem provozu obchodního centra, v okolí většiny výpočtových bodů pravděpodobně nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v denní i v noční době. V okolí výpočtového bodu č. 6 je vypočtená hluková zátěž způsobena blízkostí výjezdové komunikace z obchodního centra, tj. v místě, kde již protihluková stěna podél výjezdové komunikace nebude účinná. Realizace dalších opatření zde není možná. Vlivem ostatních zdrojů, které obsahují tónovou složku, či mají informační charakter k překročení hygienického limitu nedojde. Dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., § 11, odst. 4, se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo dle přílohy č. 3. - korekce

+15 dB ...... provádění povolených staveb, 7.00 - 21.00 hod +10 dB ...... provádění povolených staveb, 6.00 - 7.00 a 21.00 – 22.00 hod -10 dB ...... noční doba -5 dB ...... informační charakter, tónová složka

Na základě výsledků uvedených v hlukových studiích, za dodržení následujících podmínek: 1. hluk emitovaný vzduchotechnickými zařízeními nesmí vykazovat tónové složky; 2. obchodní část centra bude provozována v denní době; 3. v době noční mohou být v provozu kavárny a prostory volnočasových aktivit situovaných ve III. a IV. NP. Větrání těchto prostorů v noční době bude prováděno pouze pomocí VZT, nebudou v provozu venkovní terasy; 4. budou realizována protihluková opatření dle PD, uvedená v kap. 5; 5. hlučné stavební práce budou prováděny pouze v době 7.00 - 21.00 hod. lze konstatovat, že:

63


• v období výstavby vlivem výstavby SOC Březnická ve Zlíně, za dodržení podmínek uvedených v kap. 7., v chráněném venkovním prostoru, definovaném v souladu s § 30, odst.3) zákona 258/2000 Sb.: a) v první fázi výstavby pravděpodobně dojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku korigovaného na provádění staveb v době 7.00 – 21.00 hod, v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době; b) ve druhé fázi výstavby nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku korigovaného na provádění staveb v době 7.00 – 21.00 hod, v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době. • v období provozu vlivem provozu obchodního centra Březnická ve Zlíně, za dodržení podmínek uvedených v kap. 7., v chráněném venkovním prostoru, definovaném v souladu s § 30, odst. 3) zákona 258/2000 Sb.: c) nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku korigovaného na starou hlukovou zátěž pro dopravní hluk v denní i v noční době a to zejména u staveb v okolí ul. Březnická; a) pravděpodobně nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době. b) pravděpodobně nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v nejhlučnější hodině v noční době. 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody V průběhu normálního provozu hodnoceného společenského a obchodního centra při dodržení předepsaných technologických postupů se kontaminace podzemní ani povrchové vody nepředpokládá. Dešťová voda bude svedena potrubím ze všech střešních ploch do systému podzemní dešťové kanalizace a vnitřní parkoviště bude opatřeno sběrnými jímkami. Pod podlahou spodního suterénu bude umístěna plošná drenáž, která zajistí snížení hladiny podzemní vody. Podlaha v suterénu bude dále odvodněna do havarijní jímky s automatickým čerpáním do kanalizace, stejně jako odvodnění vjezdů a komunikací pod úrovní terénu. Izolace proti podzemní vodě bude navržena jako tlaková a bude provedena kombinace vodotěsného betonu a fólie na vnějším líci konstrukcí.

V případě správného fungování systému kanalizace, by ani v oblasti příjezdových a manipulačních ploch, nemělo k negativnímu ovlivnění podzemní vody docházet. Hodnocená stavba nepředstavuje významnější zásah do odtokových poměrů oblasti.

64


5. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Pro stavbu SOC nebude zapotřebí vynětí půdy ze ZPF ani nedojde k dotčení pozemků určených k plnění funkce lesa. V průběhu stavebních prací dojde k výkopu základové jámy. Půda, která bude vykopána (necelých 200 000 m3), bude převezena v průběhu prvních dvou měsíců výstavby na k.ú. obce Březnice, kde bude využita při výstavbě jižního obchvatu města Zlína. Stabilita území nebude plánovanou výstavbou narušena a nedojde ke zvýšení eroze půdy. Vzhledem k tomu, že se lokalita nachází v okolí již zastavěných ploch, nedojde ke změně místní topografie. Naopak objekt SOC je navržen tak, aby respektoval stávající sklonitost terénu. Budova bude zasazena do terénu a postupnou návazností pater bude respektovat sklonitost terénu podobně, jako okolní objekty. Stavba je lokalizována na seismicky neaktivním území. Provoz SOC nebude mít na horninové prostředí ani využitelné přírodní zdroje negativní vliv. Vzhledem k vysokému zabezpečení v průběhu výstavby i provozu SOC proti znečištění podzemní vody, půdy, horninového prostředí a přírodních zdrojů se při standardním provozu nepředpokládá významný vliv záměru na jmenované systémy. 6. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vzhledem k umístění a rozsahu záměru lze konstatovat, že ovlivnění fauny stavbou posuzovaného záměru bude málo významné. Významněji bude ovlivněna flóra, bude se jednat o kácení v rozsahu: 95 ks dřevin, nejčastěji se jedná o lípy, javory, jilmy, jírovce. Ovlivněním flóry, včetně přesného výčtu kácených dřevin, se zabývá Příloha č. 14 dendrologický průzkum, resp. Příloha č. 14 výkres k dendrologickému průzkumu. Na lokalitě bude provedena nová výsadba dřevin a zbývající upravené plochy budou osety travním semenem parkové směsi. Výsadbou dřevin se však dendrologická studie nezabývá. Vzhledem ke stavu stávajících ekosystémů, lze konstatovat, že realizace záměru nebude mít významný negativní vliv na ekosystémy.

7. Vlivy na krajinu Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Umístění stavby společenského a obchodního centra je navrženo téměř v centru města Zlína na ploše mezi ul. Březnickou z východu, ul. Mostní ze severu a ze západu ul. U zimního stadionu. Zájmová lokalita se nachází západně v blízkosti Hotelu Moskva na Náměstí Práce. Stavbou společenského a obchodního centra nedojde k zásahu do významných krajinných prvků. Nejbližším významným krajinným prvkem je vodní tok Březinka, Dřevnice a les, který se nachází jižním směrem od aglomerace Zlína a lokality záměru, na jižních svazích masivu,

65


kterému vévodí nejvyšší vrchol Tlustá hora (458 m n.m.). Zvláště chráněné území se v předmětné lokalitě nenachází. Nejedná se o výstavbu ve volné krajině. Záměrem je vybudovat budovu, která bude plnit funkci společenského a obchodního centra. Záměr se nachází mezi plochami, které plní v současnosti funkci bydlení městského charakteru. Z jihu na lokalitu navazují plochy pro sportovní zařízení. Ze severu se lokalita napojuje na plochy se smíšenou funkcí centra a plochy občanského vybavení. Vzhledem k charakteru řešení záměru lze konstatovat, že vliv na krajinu a ráz přilehlého území nebude nepřijatelný, zabraňující realizaci záměru. V okolí zájmové lokality se nacházejí budovy vystavěné v baťovském stylu. Stavba SOC do jisté míry respektuje tento styl a řadou architektonických prvků se snaží začlenit do okolní zástavby. Začlenění by měla napomoci také výsadba dřevin, především mezi obchodním centrem a nižší zástavou baťovských domků (viz příloha č. 12 – vizualizace). Lze konstatovat, že hodnocený záměr není v městské památkové zóně nepřijatelný. Doporučuje se v maximální možné míře respektovat zdejší architektonický styl a citlivě jej skloubit s moderními prvky. Objekt SOC začlenit do stávající zástavby vhodně zvolenou výsadbou dřevin.

8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Před zahájením výstavby dojde k demolicím hned několika objektů. Odstraněn bude stávající objekt autobazaru a zpevněné plochy, které v současnosti slouží jako plochy parkovací. Na zájmové lokalitě je v současnosti umístěna i točna trolejbusů a objekt pro řidiče. Dle plánu nemají demolované objekty žádnou historickou ani kulturní hodnotu. Není pravděpodobné, že by výstavbou společenského a obchodního centra v zájmové lokalitě Zlína došlo k ovlivnění kulturních či jiných památek. Je nutné poznamenat, že samotná koncepce SOC respektuje okolí záměru a nijak nenarušuje stávající architektonickou linii lokality viz Příloha č. 12. Plánovaný záměr respektuje svažitost terénu a okolní architekturu Baťovské éry. Nad povrchem max. dvoupodlažní objekt bude zasazen do terénu a svým architektonickým řešením nijak nenaruší ráz blízkého okolí. Dle zákona č. 20/1987 sb., o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/92 Sb., § 21 a § 22 a dle vyhlášky č. 66/1988 Sb., § 19, je investor povinen umožnit a hradit případný záchranný archeologický výzkum. Investor musí ohlásit dva týdny předem termín zahájení zemních prací na adresu archeologického pracoviště. Pak je investor povinen pracovníkům archeologických pracovišť umožnit provádět v průběhu zemních prací archeologický dozor, záchranu a dokumentaci případných archeologických nálezů a objektů. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž k archeologickému nálezu došlo a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo po tom, co se o archeologickém nálezu dozvěděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky archeologem. Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí.

66


D.2. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Jak vyplývá z předchozích textů, rozsah vlivů záměru na většinu složek životního prostředí je nevýznamný. Hlavním konfliktním tématem bude hluk. Z hlediska kvality ovzduší je v současnosti nejsilněji zatíženo okolí Třídy Tomáše Bati (nejvýznamnější ohniska koncentrací ve vzdálenosti cca 180 a cca 350 m od hodnoceného záměru). Tento stav přetrvá i po realizaci záměru. Emise do ovzduší v průběhu výstavby (potenciálně nejvýznamnější dopady může mít prašnost při provádění zemních prací) budou krátkodobé a je možno je významně omezit technickými opatřeními (kropením povrchů zemin a komunikací, zajištěním řádné očisty vozidel před výjezdem na veřejné komunikace apod.). Ve vztahu k imisním limitům dojde k významnějšímu zhoršení imisní situace v souvislosti s provozem záměru pouze z hlediska oxidu dusičitého, a to zejména jeho hodinových koncentrací. Provoz navrženého SOC nemůže způsobit překračování imisního limitu NO2. K překračování imisních limitů bude stejně jako v současnosti i nadále docházet v případě PM10 a benzo(a)pyrenu, vliv záměru na celkové imisní zatížení těmito kontaminanty však bude málo významný. Stávající velmi špatnou imisní situaci z hlediska těchto kontaminantů proto provoz posuzovaného záměru významně nezhorší. Stavba SOC může mít negativní vliv na zdraví obyvatel tím, že předpokládaným zvýšením silniční dopravy v lokalitě dále zvýší již v současnosti neúnosnou hlukovou zátěž tamních obyvatel. Nezanedbatelná je rovněž skutečnost, že není vyloučeno překračování hygienických limitů pro stacionární zdroje v denní i noční době ze zdrojů přímo na stavbě SOC. Navržená stavba protihlukové stěny by pravděpodobně významně snížila expozice pouze v některých chráněných prostorách staveb. Na přechodnou dobu (v průběhu výstavby a provozu SOC) se mohou zvýšit krátkodobá zdravotní rizika vyplývající z expozic prachu při výstavbě SOC. Negativní vlivy vyplývají z možného využívání SOC k trávení volného času zvláště u mladistvých a z možného negativního vnímání změny charakteru lokality u starších generací. Pozitivní vlivy lze spatřovat v možných pracovních příležitostech nebo lepší dostupnosti služeb. Největší hlukové emise lze očekávat v období hloubení základové jámy. Hluk emitovaný v období výstavby z prostoru staveniště centra v 1. fázi výstavby (zemní práce) bude u nejbližší zástavby u ul. Březnická a ul. U Zimního stadionu nadlimitní. Podmínkou je, aby stavební práce spojené s provozem těžké stavební techniky byly prováděny v době 7.00 - 21.00 hod. Noční provoz na staveništi je vyloučen. Další opatření jsou popsána v kapitole D.IV. Jak je patrné z výsledků výpočtu, vlivem provozu obchodního centra, v okolí většiny výpočtových bodů pravděpodobně nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v denní i v noční době. V okolí výpočtových bodů č. 6 a 9 nelze vyloučit překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době způsobena blízkostí výjezdové komunikace z obchodního centra. V okolí výpočtových bodů č. 6, 8 a 9 nelze vyloučit překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v nejhlučnější hodině v noční době. Vlivem ostatních zdrojů, které obsahují tónovou složku či mají informační charakter, k překročení hygienického limitu nedojde.

67


Vzhledem k fyzikálně-chemickým vlastnostem látek emitovaných hodnocenou stavbou lze předpokládat, že imisní příspěvek bude zanedbatelný a obyvatelé žijící v bezprostředním okolí lokality nebudou negativně ovlivněni emisemi. Připravovaný záměr SOC nebude mít negativní socioekonomický vliv na obyvatele žijící v okolí dané lokality. Naopak záměr rozšíří pracovní příležitosti o max. 700 nových míst. V průběhu normálního provozu hodnoceného zařízení při dodržení předepsaných technologických postupů se kontaminace podzemní ani povrchové vody nepředpokládá. I přes relativní blízkost státní hranice se Slovenskou republikou nelze možné vlivy s ohledem na rozsah a kapacitu záměru uvažovat.

D.3. Charakteristika environmentálních nestandardních stavech

rizik

při

možných

haváriích

a

Rizika při výstavbě byla identifikována v následujících skupinách: o riziko nadměrného hluku; o riziko znečištění ovzduší zejména formou zvýšené prašnosti; o rizika znečištění vod ropnými látkami ze stavebních strojů; o riziko pracovních úrazů a ohrožení života pracovníků. Všechna tato rizika jsou známa a pracovně právní předpisy a předpisy ochrany přírody s nimi počítají. Při dodržování odpovídajících právních a technických norem jsou tato rizika únosná a nevyžadují zvláštní opatření. Všechna rizika budou minimalizována prostřednictvím opatření uvedených v kapitole D.4. Rizika v průběhu provozu byla identifikována v následujících skupinách: o riziko nadměrného hluku v důsledku nárůstu dopravy; o riziko požáru je sníženo protipožárními opatřeními; o riziko úrazu elektrickým proudem. Při požáru může u záměru dojít ke škodám na hmotném majetku, ve vážnějším případě na lidském zdraví. Škody na životním prostředí by se projevily negativně převážně na znečištění ovzduší (vznik emisí škodlivých látek při procesu hoření). Jednotlivá technologická zařízení SOC jsou konstrukčně řešena s ohledem na dodržení základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce. Riziko požáru sníží navrhované klimatizační a větrací zařízení, které bude opatřeno prvky pro zamezení šíření požáru vzduchotechnikou a bude respektovat rozdělení požárních úseků v objektu. Riziko představuje zejména nebezpečí úrazu el. proudem pro obsluhu všech el. zařízení, proto je nutné proškolit všechny zaměstnance odpovídajícím školením bezpečnosti práce. Za riziko lze rovněž považovat ekonomický neúspěch záměru SOC. V případě ekonomického nezdaru nedojde k likvidaci objektu. Objekt bude nabídnut jinému investorovi. Na základě změny vlastníka může dojít k úpravě funkcí v prostorách SOC. V žádném případě však nedojde k zastavení provozu objektu, tzn. nevznikne na lokalitě ekologická zátěž charakteru brownfields. Možnou alternativou v případě neúspěchu současného navrhovaného centra je využití stávajících prostor pro galerie, přednáškové a koncertní sály aj.

68


D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Pro prevenci, vyloučení a snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí jsou navrhována následující opatření: Před realizací záměru: •

Zpracovat návrh výsadby dřevin.

Technická opatření by měla být koncipována jako eliminační, minimalizační a preventivní. Za nejdůležitější opatření v období výstavby a po uvedení stavby do provozu je možno považovat: Technická opatření: •

Hlavní technická opatření k minimalizaci nebo eliminaci negativních vlivů na životní prostředí během výstavby i provozu plynou se zákonných předpisů;

•

veškerá činnost bude prováděna v souladu se schválenou projektovou dokumentací a s platnými právními předpisy České Republiky;

•

součástí projektové dokumentace pro stavební povolení musí být zpracován kvalitní plán organizace výstavby (POV), ve kterém budou uvedeny použité stavební mechanismy, dopravní trasy, skládky zemin a stavebního materiálu, způsob nakládání s odpady, způsob likvidace možných havárií, opatření pro snížení prašnosti, zejména při zemních pracích;

•

při výběru dodavatele stavby stanovit jako jedno ze srovnávacích měřítek i specifikování garancí na minimalizování negativních vlivů stavby na životní prostředí a na celkovou délku stavby. Zohlednit požadavky na používání moderních a progresivních postupů výstavby (s využitím méně hlučných a životnímu prostředí šetrných technologií);

•

z důvodu ochrany životního prostředí bude po dobu realizace stavby dbáno na minimalizaci vzniku nadměrné prašnosti při demoličních a výkopových pracích.

Pro období výstavby V době provádění stavebních prací bude zajištěno vhodným způsobem snížení prašnosti. Důvodem je jednak velmi špatná stávající imisní situace, kdy jsou překračovány imisní limity PM10, jednak bezprostřední blízkost obytné zástavby. Opatření ke snížení prašnosti se doporučuje zahrnout již do realizačního projektu akce. Při návrhu opatření by měly být dodrženy tyto zásady: •

minimalizace odkryté plochy zemin (bez vegetačního nebo jiného krytí); co možná nejdříve na lokalitě provést výsadbu dřevin, doporučuje se vysadit vzrostlejší dřeviny;

•

v maximální míře chránit dřeviny před poškozením (viz např. ČSN DIN 18 920 Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech) a těmto skutečnostem přizpůsobit rovněž příjezdové trasy na staveniště;

•

jako náhradu za vykácené stromy provést náhradní výsadbu na zbývajících pozemcích stavebníka (např. odclonění od komunikace a obytné zástavby), a to listnatými dřevinami;

•

mýcení dřevin bude realizováno mimo vegetační dobu a mimo období hnízdění ptáků; 69


•

mýcení bude provedeno v souladu s ust. § 8 zák.č. 114/1992 Sb., v platném znění; v maximální míře chránit dřeviny před poškozením ( viz např. ČSN DIN 18 920 Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech ) a těmto skutečnostem přizpůsobit rovněž příjezdové trasy na staveniště;

•

maximální zkrácení doby zejména zemních prací, ale i celkové doby výstavby záměru;

•

bude nutné vhodnou organizací prací zajistit, aby těžká stavební technika byla provozována po dobu nejvýše 4 hodin v období osmi po sobě následujících hodin;

•

hlučné stavební práce provádět v souladu s ustanoveními nařízení vlády č. 148/2006 Sb., tedy pouze v době 7.00 - 21.00 hod.;

•

noční provoz na staveništi je vyloučen;

•

vlastní výstavbu organizačně zabezpečit způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu;

•

minimalizovat denní počet jízd nákladních souprav s výkopovými zeminami;

•

v plánu organizace výstavby navrhnout přístupové cesty na staveniště tak, aby byly minimalizovány průjezdy územím s obytnou zástavbou;

•

průběžně provádět kontrolu stavu objektů podél příjezdové komunikace vzhledem k možným vlivům vibracím z nákladní dopravy; v případě zjevného narušení těchto objektů práce zastavit a objekty staticky zajistit;

•

v době provádění stavebních prací v období zhoršených klimatických podmínek (suchá období) zajistit včasné čištění vozovek a kropení vodou při manipulaci se sypkými materiály;

•

nakládání s odpady ze stavební výroby bude v souladu s příslušnými předpisy;

•

na staveništi bude zakázáno spalovat jakékoliv látky znečišťující ovzduší;

•

přepravní prostředky určené k odvážení odpadu budou zakryty plachtou, tak aby nedocházelo k unikání odpadu do okolního prostředí;

•

při výstavbě zajistí dodavatel stavby, aby pohyb stavebních mechanismů, skladování stavebních materiálů a odpadů bylo v souladu se stávajícími předpisy tak, aby nemohlo docházet k úniku závadných látek do okolního prostředí;

•

pokud by v průběhu přepravy došlo k úniku stavebního odpadu, bude znečištění neprodleně odstraněno;

•

přepravní prostředky budou před výjezdem ze staveniště očištěny;

•

ochranu před možným znečištěním ropnými látkami bude řešit havarijní řád;

•

zajistit prostor pro skladování nebezpečných odpadů vzniklých během výstavby areálu a likvidaci těchto odpadů oprávněnou firmou;

•

nakládání s odpady vznikajícími při výstavbě budou zajišťovat firmy provádějící tyto práce; při kolaudačním řízení předloží dodavatel stavby doklady o specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a doloží způsob jejich odstranění;

•

motory nákladních vozidel, kompresory a jiné hlučné stroje se budou vypínat vždy, když nebudou používány;

•

dodavatel musí zajistit kontrolu práce a údržby stavebních mechanizmů s tím, že pokud dojde k úniku ropných látek do zeminy, je nutné kontaminovanou zeminu ihned vytěžit

70


a uložit do nepropustné nádoby (kontejneru); u malých nepropustných ploch je možno provést dekontaminaci ploch apexem; u stacionárních strojů bude osazena olejová vana pro záchyt unikajících olejů; •

všechny použité stavební stroje musí být v dobrém technickém stavu, musí být průběžně kontrolovány, aby bylo zamezeno nadměrným emisím výfukových plynů nebo nadměrné hlučnosti či případným úkapům ropných látek;

•

extrémně hlučné operace se nebudou provádět v souběhu, bude-li to technologicky možné;

•

v místech zemních prací věnovat pozornost potencionálnímu výskytu archeologických nálezů, pracovníci provádějící zemní práce budou poučeni jak postupovat v případě výskytu archeologických nálezů v areálu stavby.

V období provozu •

jako protihluková opatření jsou navržena nadstřešení vjezdu a výjezdu z pozemního parkoviště na ul. U Zimního stadionu a protihluková stěna mezi tímto vjezdem a výjezdem a obytnou zástavbou viz Příloha č. 19. Nadstřešení i stěna budou provedeny polykarbonátovými poloprůhlednými profily s neprůzvučností 22 dB; protihluková opatření budou blíže specifikována v projektové dokumentaci;

•

obchodní část centra bude provozována v denní době;

•

v době noční mohou být v provozu kavárny a prostory volnočasových aktivit situovaných ve III. a IV. NP. Tyto provozovny nesmí být v noční době provozovány s otevřenými okny popř. dveřmi na terasu! V noční době nesmí být venkovní terasy v provozu;

•

hluk emitovaný vzduchotechnickými zařízeními nesmí vykazovat tónové složky;

•

v případě nutnosti, pro chráněnou zástavbu situovanou podél komunikací U zimního stadionu a Březnická lze, jako protihlukové opatření, navrhnout instalaci oken s hlukovou neprůzvučnosti, která zaručí splnění hygienických limitů ve vnitřním prostoru staveb;

•

nakládat s odpady vznikajícími v jednotlivých provozních souborech v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech;

•

maximální množství produkovaných odpadů bude recyklováno; nakládání s odpady bude smluvně zajištěno; smlouvy se zneškodňovateli odpadů budou přiloženy k evidenci odpadů;

•

zásobování SOC organizovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému obtěžování hlukem a emisemi v přilehlých obytných zónách.

Opatření k prevenci Opatření ke snížení rizika vzniku popř. vlivu havárií: SOC Březnická je navržena tak, aby možnost havárie byla minimalizována. Přístupové komunikace zajišťují nejen bezpečný příjezd zákazníků a zásobovacích vozidel, ale i vozidel hasičského záchranného sboru. Součástí provozního řádu, podle kterého bude SOC provozováno, budou nejen provozní, ale i bezpečnostní požadavky na zaměstnance samotného SOC. Dále bude provedeno označení příslušnými bezpečnostními tabulkami a bude dodržována technologická kázeň a pravidelné

71


prohlídky technologických zařízení v souladu s příslušnými předpisy. Nutné je vypracovat evakuační a havarijní plány a zajistit pravidelné proškolování zaměstnanců SOC. Obecná doporučení Pro období výstavby doporučujeme zvážit provádění průběžného ekologického “monitoringu” na stavbě, který bude garantovat, že veškeré práce jsou prováděny v souladu s předpisy z oblasti ochrany ŽP, a že budou řádně realizována veškerá opatření v oblasti ŽP uvedená v územním rozhodnutí, stavebním povolení a dalších rozhodnutích vydaných pro realizaci navrhované stavby příslušnými orgány. Ekologický dozor by měl být v pravomoci investora stavby s tím, že se jménem investora zodpovídá příslušným orgánům státní správy (obdobně jako stavební dozor z hlediska stavebních předpisů).

D.5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Při hodnocení vlivů byly použity podklady dodané společnostmi: AIP engineering Zlín a CENTROPROJEKT a.s. Podklady pro zpracování dokumentace byly zasílány v termínu od září 2007 do konce května 2008. Hlavní aktuální podklady týkající se technických parametrů stavby byly poskytnuty v listopadu 2007 (souhrnná technická zpráva z června 2007). Pro zpracování hlukových studií byly použity následující podkladové materiály: a) Údaje ze studie realizovatelnosti: „Společenské a obchodní centrum – Březnická“, Centroprojekt, a.s. Zlín; b) Údaje z DÚR: „Společensko obchodní centrum Březnická“, Centroprojekt, a.s. Zlín; c) Údaje o akustických parametrech VZT a chlazení, Centroprojekt, a.s. Zlín; d) ČSN – EN 12354-4 Přenos zvuku z budovy do venkovního prostoru; e) Dopravně inženýrské posouzení dopravního napojení investičního záměru na ulici Březnickou, DHV spol. s r.o. únor 2006 a říjen 2007; f) Územní plán sídelních útvarů města Zlína; Údaje o intenzitách silniční dopravy na okolní komunikační síti zájmového území byly převzaty z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti České republiky v roce 2005 provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) a doplněny údaji získanými místním šetřením DHV. Předpokládané ekvivalentní hladiny dopravního hluku, hluku v období výstavby a v období provozu byly provedeny programovým vybavením Hluk+ v. 7.16, seriové číslo 6012 na podkladu ortofotomapy lokality. Studie hodnotící vlivy na zdraví (Příloha č. 8) pak byla zpracována autorizovanou osobou mimo jiné na základě hlukové studie zabývající se hlukem z výstavby a provozu (Příloha č. 6), hlukové studie hodnotící dopravní hluk (Příloha č. 17) a rozptylové studie (Příloha č. 7).

72


D.6 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Pro zpracování předkládané dokumentace bylo využito údajů předaných zpracovatelům společností AIP engineering Zlín. Dalšími podklady použitými pro zpracování dokumentace byly odborné studie (rozptylová studie, hlukové studie, posouzení vlivů na veřejné zdraví a další), dendrologická studie, projektová dokumentace, mapové podklady, technické výkresy, vizualizace a terénní šetření. Pro zpracování dokumentace byly podstatné rovněž konzultace s orgány veřejné správy a samosprávy. Zájmová oblast, kde dojde k realizaci budoucího záměru, je dostatečně prozkoumána. Podklady získané během zpracování oznámení byly ověřeny, příp. zaktualizovány. Kalibrace programového vybavení HLUK + pro stacionární zdroje pro účely hlukové studie (Příloha č. 6) byla provedena v květnu 2007. Rozdíl výpočtu a naměřené hodnoty byl -1.5 dB v porovnání s naměřenou hodnotou. Kalibrace pro dopravní hluk byla provedena v březnu 2007. Rozdíl výpočtu a naměřené hodnoty byl -1.7 dB v porovnání s naměřenou hodnotou. V daném případě je současně hodnocen hluk ze stacionárních zdrojů i hluk dopravní (doprava po veřejných a účelových komunikacích). Odchylka výpočtu bude tedy pravděpodobně <-1.8; +1.8> dB. Použité programové vybavení HLUK+, v. 7.16 má integrovanou novelu metodiky pro výpočet dopravního hluku, nehodnotí ovšem útlum hluku vlastnostmi prostředí. Hluk z dopravy je použitým programovým vybavením hodnocen dle novely metodiky pro výpočet dopravního hluku, pro šíření hluku ze stacionárních zdrojů je programovým vybavením použit model vycházející z akustických výkonů zdrojů, jejich umístění a směrovosti. Hluková studie (Příloha č. 17) byla vypracována na základě podkladů předaných objednatelem, které byly doplněny místním šetřením. Výsledné hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A (hluku) pro všechny varianty hodnocení byly získány výpočetním postupem na základě matematického modelování hlukové zátěže v dotčeném území. Modelové výpočty hlukové studie byly realizovány pomocí matematického programu HLUK+ (verze 7.67) určeného pro výpočet dopravního a průmyslového hluku ve venkovním prostředí. Algoritmus modelových výpočtů vychází ze schválených „Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy“ (VÚVA Praha), „Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy“ (Ing. J. Kozák, Csc. a RNDr. M. Liberko, Zpravodaj MŽP ČR číslo 3/1996) a „Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy“ (RNDr. M. Liberko a kol., Planeta MŽP číslo 2/2005). Další neurčitosti, použité odhady a předpoklady jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách. Obecně platí, že při odborných odhadech byla vždy volena ta nejméně příznivá možnost. To znamená, že modelované, resp. odhadnuté vlivy na životní prostředí, jsou v tomto oznámení závažnější než budou ve skutečnosti.

73


E. Porovnání variant řešení záměru Z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí byly porovnány následující varianty řešení záměru. Investor v prvních fázích své činnosti (únor 2005) zvažoval záměr SOC na třech lokalitách: -

na ul. Březnická;

-

v areálu bývalého Svitu;

-

v rozestavěném skeletu při ulici Okružní na Jižních svazích.

„Březnická“ – byla vyhodnocena jako významná rozvojová zóna města, dlouhodobě určená k zástavbě obchodně-společenským centrem. Svými vlastnostmi se velmi podobá lokalitě Štefánikova (vzdálené 600 m), které se investor po dohodě s městem vzdal ve prospěch jiných plánů města Zlína, a to i přes dříve vyslovený zájem jiných developerů. Z komplexního posouzení hodnocených lokalit vzešla jako nejvhodnější varianta, s podporou města Zlína. „Areál bývalého Svitu“ – lokalita byla definována jako nevhodná pro realizaci obecného multifunkčního centra. Pro rozsáhlejší projekt je nevýhodou památková ochrana zdejších objektů. K realizaci záměru investora by byla nutná totální demolice hned několika objektů, což nebylo kladně hodnoceno z urbanistického a architektonického hlediska z důvodů narušení koncepce celého areálu a neúměrného zásahu do lokality. Realizace záměru by si vyžádala zásah do dopravního napojení a vybudování nové křižovatky způsobem, který není v souladu s dopravní koncepcí města. Při hodnocení majetkových poměrů v lokalitě byla identifikována významná komplikace v podobě velkého zatížení vlastnického práva (zástavy apod.), neúměrně složitou majetkovou strukturou a obtížemi při převodu vlastnictví. „Jižní svahy“ – v době, kdy probíhalo vyhodnocování variant a následné rozhodování investora o nejvhodnější lokalitě pro svůj záměr, vyvíjel vlastník těchto pozemků a rozestavěného torza budovy na Jižních svazích aktivitu a jednal s městem o úpravě podmínek smluv a podmínek výstavby. Město na základě jednání s vlastníkem předpokládalo zahájení prací v této lokalitě do konce roku 2006. Vzhledem k tehdejší aktivitě vlastníka směřující k zahájení výstavby investor neměl o tuto lokalitu zájem. Situování SOC na Jižních svazích by znamenalo pro obyvatele tohoto sídliště přínos ve zkrácení dojížďky a docházky k SOC (možnost pěší docházky nebo příp. na kole k menším nákupům – i když z hlediska konfigurace terénu na sídlišti má nemotorová doprava své limity) či hromadnou dopravu (v určitých relacích). Dojížďkou autem nebudou obyvatelé tohoto sídliště zatěžovat nejproblematičtější a kapacitně ve špičkách přetížené spojnice mezi Jižními svahy a centrem města. Naopak pro obyvatele jiných částí města a rezidenty či návštěvníky ze spádové oblasti SOC znamená situování SOC na Jižních Svazích nutnost příjezdu po inkriminovaných spojnicích, což při převažující dopravě do těchto center z větších vzdáleností osobními automobily (i s ohledem na morfologii terénu) pravděpodobně způsobí nárůst zatížení na komunikacích vedoucích z centra města na sídliště. Zároveň kvůli konfiguraci sídliště lze očekávat též výrazné zvýšení negativních vlivů dopravy na okolí těchto spojnic a SOC – hluk a emise. Pokud tedy lze důvodně předpokládat, že počet potenciálních klientů SOC ze sídliště Jižní Svahy bude menší než počet návštěvníků v rámci dosahu atraktivity SOC z ostatních částí města, příp. nejbližších sídel Zlínsko-trokovické aglomerace, je možné vyslovit premisu, že umístěním SOC na Jižních Svazích, ve vztahu k vlivům dopravního zatížení a negativním vlivům dopravy, by došlo k zhoršení situace v okolí SOC, na příjezdových komunikacích z centra a zřejmě částečně i v oblasti samotného centra. 74


Závěr: Variantní lokality v areálu Svit a na Jižních svazích byly pro záměr investora vyhodnoceny jako méně výhodné než lokality Březnická. V případě realizace těchto variant by došlo k navýšení negativních vlivů na veřejné zdraví. Obě hodnocené varianty mají charakter brownfields. Jde o pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné či podvyužité, často mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy. Investor vyloučil tyto dvě varianty kvůli předpokladu nízké návštěvnosti a ekonomické rentability (riziko vzniku staronové ekologické zátěže). Investor rovněž zvažoval i další faktory např. vzdálenost od centra a dopravní dostupnost v případě Jižních svahů a dopravní únosnost v případě areálu Svitu. V případě tzv. „nulové“ varianty, by v centru města zůstala plocha, jejíž vzhled a využití neodpovídá požadavkům a potřebám krajského města. Výstavba společenského a obchodního centra naopak přinese další rozšíření nabídky požadovaných služeb.

75


F. Závěr Dokumentace záměru „Společenské a obchodní centrum Zlín – Březnická“ je zpracováno podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění s obsahem a rozsahem dle přílohy č. 4 tohoto zákona. Účelem zpracované dokumentace záměru je reálně posoudit očekávané pozitivní i negativní dopady této investiční akce a odhadnout předpokládané vlivy stavby na jednotlivé složky životního prostředí. Předložené oznámení záměru je zpracováno na úrovni stávajících podkladů, legislativních norem, prozkoumanosti základních složek životního prostředí a evidence jiných zájmů na využívání území. Posuzovaný záměr má řadu negativních vlivů na životní prostředí, které lze realizací navržených opatření k prevenci, eliminaci a kompenzaci negativních účinků na životní prostředí minimalizovat, nikoliv však úplně vyloučit. Jedná se zejména o vlivy hluku po dobu výstavby. Zpracovaná dokumentace hodnotí vliv stavby „Společenské a obchodní centrum Zlín – Březnická“ na katastrálním území města Zlín. Záměr se plánuje v centru města Zlína mezi ulicí Březnickou, Mostní, U zimního stadionu. Ke stávající ploše ohraničené komunikacemi, na které stojí autobazar, parkoviště a točna trolejbusů, přiléhají z východu a západu obytné čtvrti. Z jihu proti svahu stojí sportovní hala a zimní stadion. Severně od zájmové lokality stojí objekty většinou s administrativní funkcí. Předpokládá se na základě zhotovených studií, že realizace záměru bude zdrojem nejistot především v první etapě výstavby (po dobu 2 měsíců), v průběhu těžby zeminy pro stavební jámu. Neméně problematický bude rovněž transport zeminy na k.ú obce Březnice. Samotný provoz SOC přispěje ke zhoršení stávající situace z hlediska dopravy a emisí jen nevýznamně. Pravděpodobně nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době a v nejhlučnější hodině v noční době. Provedení záměru splňuje tato důležitá kritéria: o plánovaný záměr je v souladu s územním plánem města Zlína (viz B.I.5); o projekt záměru respektuje a přizpůsobuje se stávajícímu architektonickému řešení města, nenarušuje ráz okolí; o cca 600 parkovacích míst bude moci využívat veřejnost, nejen tedy návštěvníci SOC; o ve druhé fázi výstavby nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku korigovaného na provádění staveb v době 7.00 – 21.00 hod, v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době; o pravděpodobně nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době; o pravděpodobně nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v nejhlučnější hodině v noční době; o po realizaci protihlukového opatření (především výstavby protihlukové stěny) nebude provoz SOC Zlín – Březnická představovat významnou hlukovou zátěž pro okolní území. o provoz areálu významně neovlivní kvalitu ovzduší;

76


o stavba je situovaná mimo území CHKO, lokality soustavy Natura 2000 a další ZCHÚ; o na lokalitě se nevyskytují zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. Nevýhody záměru: o realizací stavby dojde ke kácení 95 kusů dřevin; o provoz areálu může mít negativní vliv na zdraví určité skupiny obyvatelstva (mladiství, senioři); o v první fázi výstavby pravděpodobně dojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku korigovaného na provádění staveb v době 7.00 – 21.00 hod, v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době; o při stavebních pracích dojde k těžbě a přemístění cca 195 000 m3 zeminy. Na základě komplexního posouzení všech očekávaných vlivů na složky životního prostředí lze záměr doporučit k realizaci v případě důsledného respektování opatření viz D.IV a dodržování všech zákonných limitů.

77


G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Posuzovaným záměrem je „Společenské a obchodní centrum Zlín – Březnická“ mezi ulicemi Březnická, Mostní a U Zimního stadionu ve Zlíně. Dokumentace záměru má upřesnit obsah a rozsah vyhodnocení jednotlivých vlivů na složky životního prostředí a současně doplnit nedostatky, na které bylo upozorněno prostřednictvím závěru zjišťovacího řízení. Účel stavby a hlavní parametry: Výstavbě bude předcházet demolice dvou objektů: přízemní budovy autobazaru a obslužného objektu Městské hromadné dopravy (MHD). V současné době je plocha záměru využívána jako: parkoviště, autobazar, odstavná plocha pro vozidla MHD a plocha zatravněná. Předmětem záměru je stavba SOC navržená jako monoblok obdélníkového tvaru 180 x 64 m. Objekt má 7 podlaží, z toho jsou 3 podlaží podzemní a 4 podlaží nadzemní. Dvě podzemní podlaží budou sloužit jako garáže s kapacitou 600 parkovacích míst. Ostatní podlaží jsou určeny pro obchodní a komerční využití na celkové ploše 30 996 m2. V areálu společenského a obchodního centra budou poskytovány tyto služby: supermarket, obchodní jednotky, otevřená obchodní pasáž „mall“ s funkcí komunikačního a klidového prostoru, kavárny a prostory pro rychlé občerstvení, parkovací plochy v podzemních garážích. Celý komplex bude zasazen do svažitého terénu. Z těchto důvodů bude nutné vytěžit 195 000 m3 zeminy. Charakteristika vlivů stavby na životní prostředí: Zájmová lokalita a její blízké okolí je již v současné době zatíženo nadměrným množstvím hluku a emisí vznikajících převážně z provozu. Realizací záměru se předpokládá překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku v první fázi výstavby v průběhu těžby a vyvážení zeminy. Po realizaci protihlukových opatření (především výstavby protihlukové stěny a zastřešení vjezdu a výjezdu vše při ulici U Zimního stadionu) nebude provoz SOC Zlín – Březnická představovat významnou hlukovou zátěž pro okolní území. Negativní vliv lze spatřovat v nabídce SOC spojení využití volného času s nákupy a restauračními službami. S tím souvisí celá řada jevů, negativně působící na kulturně - sociální chování obyvatel, zvláště mladistvých a tím i na jejich zdraví. Pro starší obyvatelé nemusí být rázná změna využití lokality, a tím jejího charakteru, pozitivně vnímána a může se projevit jako negativní vliv na zdraví způsobené psychosociálními faktory. Pozitivní vlivy lze naopak spatřovat v pracovních příležitostech či lepší dostupnosti služeb, nejen týkající se nákupu zboží. Na základě celé řady navržených organizačních a technických protihlukových opatření bylo zjištěno, že stavba SOC by neměla mít negativní dopad na zdraví většiny dotčených obyvatel. Toto tvrzení je možné opřít o výpočty provedené v uvedených hlukových studiích (Příloha č. 6, 17). Hlukové ukazatele pro celodenní obtěžování hlukem a rušení spánku v noční době se pravděpodobně zvýší pouze nepatrně u obytných domů na ulicích Březnická a Nad Ovčírnou, avšak kromě nejexponovanějšího obytného domu na ulici Březnická nebudou v žádném chráněném prostoru staveb pravděpodobně překračovány nejvyšší přijatelné meze pro celodenní obtěžování hlukem a rušení spánku v noční době. Naproti tomu by mělo dojít, z důvodu změn v organizaci dopravy a realizací protihlukových opaření, k výraznému snížení hlukové zátěže obyvatel nejexponovanějších domů na ulici U Zimního stadionu oproti současnému stavu a stavba SOC by tak mohla výrazně přispět ke snížení počtu obyvatel obtěžovaných hlukem či rušených ve spánku. Nepřekračování nejvyšších přijatelných mezí

78


hlukových ukazatelů ovšem neznamená, že žádný z dotčených obyvatelů nebude hlukem obtěžován či rušen ve spánku. Je nanejvýš pravděpodobné, že mezi obyvateli jsou zvláště senzitivní jedinci, kteří jsou hlukem obtěžováni i při mnohem nižších expozicích. Nepřekračováním mezí hlukových ukazatelů se tak deklaruje celospolečensky přijatelné obtěžování hlukem a rušení spánku. Imisní příspěvek bude zanedbatelný a obyvatelé žijící v bezprostředním okolí areálu SOC nebudou negativně ovlivněni. Vlivy na ovzduší budou málo významné. Vzhledem k vysokému zabezpečení provozu společenského a obchodního centra proti znečištění podzemní vody, půdy, horninového prostředí a přírodních zdrojů se nepředpokládá vliv záměru na jmenované systémy. Vzhledem k umístění a rozsahu záměru a plánovaným kompenzačním opatřením lze předpokládat, že ovlivnění biotické složky životního prostředí a ekosystémů stavbou posuzovaného SOC bude nevýznamné. Společenské a obchodní centrum bude splňovat všechny současně platné normy v průběhu výstavby i provozu. Na předmětné ploše nejsou žádná zvláště chráněná území, segmenty ÚSES, ochranná pásma (kromě technických – např. drážní, komunikace apod.), objekty historického významu. Rovněž zde nebyly pozorovány nebo zjištěny chráněné druhy rostlin a živočichů.

oblast ovlivnění

způsob ovlivnění

obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů narušení faktorů pohody

Záměr se projeví pozitivně rozšířením pracovních příležitostí o 700 nových pracovních míst. Negativní vlivy se mohou projevit u mladistvých a starších obyvatel. Narušení faktoru pohody bude spojeno s vyšší hlučností navýšením počtu průjezdu vozidel v období výstavby i provozu; v dané lokalitě existuje již v současné době přibližně o 10 % počet lidí s pocity rozmrzelosti a nepohody v důsledku nuceného vnímání hluku; tento stav se po uvedení SOC do provozu v podstatě nezmění. Stavba SOC by neměla mít negativní dopad na zdraví většiny dotčených obyvatel. V období výstavby SOC se dá očekávat mírné překročení hladin hluku ze stavebních prací v 1. fázi výstavby pouze v nejbližších chráněných venkovních prostorách staveb (ul. Březnická a u Zimního stadionu). Na přechodnou dobu se pouze mohou zvýšit krátkodobá zdravotní rizika vyplývající z expozic prachu při výstavbě SOC. V sociálně ekonomické oblasti by stavba neměla mít výraznější vliv na zdraví obyvatel. Klima nebude ovlivněno. Realizace záměru nemůže mít na nepříznivou imisní situaci téměř žádný vliv. Provoz záměru sám o sobě nemůže způsobit překračování imisních limitů ani významně zhoršit kvalitu ovzduší v okolí. V období výstavby SOC pravděpodobně dojde k překročení hygienický limitů v první fázi výstavby především v důsledku těžby a přepravy zeminy. V období provozu SOC pravděpodobně nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době a v nejhlučnější hodině v noční době.

zdravotní rizika

ovzduší a klima

hluková situace

povrchové a podzemní vody půda

Záměr nebude mít vliv na odtokové poměry v území ani na podzemní vody. Dojde k záboru 16 400 m2 půdy. Vytěženo a přemístěno bude 195 000 m3.

79


horninové prostředí a přírodní zdroje fauna, flóra, ekosystémy krajina hmotný majetek a kulturní památky

Horninové prostředí bude pravděpodobně zasaženo v důsledku výkopu základové jámy. Vzhledem k umístění záměru nedojde k ovlivnění biotopů na něž jsou vázány zvláště chráněné druhy; nedojde k zásahu do významných krajinných prvků; záměr nebude mít významný vliv na zdejší flóru, faunu ani ekosystémy. Vliv na krajinu a ráz přilehlého území nebude nepřijatelný, zabraňující realizaci záměru. Vliv na kulturní památky se nepředpokládá.

80


H. Přílohy Příloha č. 1 A: Vyjádření stavebního úřadu Magistrátu města Zlína (18.6. 2007) Příloha č. 1 B: Vyjádření stavebního úřadu Magistrátu města Zlína (29.5. 2007) Příloha č. 2: Vyjádření Krajského úřadu Zlínského kraje k Natura 2000 (28.5. 2007) Příloha č. 3: Zájmová lokalita (1 : 7 000), širší vztahy Příloha č. 4: Společenské a obchodní centrum – řez objektem, přízemní podlaží (1:500) Příloha č. 5: Vypořádání se závěrem zjišťovacího řízení Příloha č. 6: Hluková studie Příloha č.7: Rozptylová studie Příloha č.8: Studie hodnotící vlivy na zdraví Příloha č.9: Bezpečnostní audit Příloha č.10: Dopravně inženýrské posouzení dopravního napojení investičního záměru na ul. Březnická Příloha č.11: Akustická studie Příloha č.12: Vizualizace Příloha č.13: Přehled dotčených parcelních čísel Příloha č.14: Dendrologická studie – textová část + výkres Příloha č.15: Popis stavebních objektů Příloha č.16: Lokální ÚSES Příloha č.17: Vyhodnocení vlivu změn intenzit dopravy vyvolané provozem SOC na akustickou situaci Příloha č.18: Výkres – rozsah rekonstrukcí ulic Mostní, Březnická a U zimního stadionu Příloha č.19: Výkres – protihluková opatření

Použité informační zdroje: literatura č. 1: Územní plán města Zlín literatura č. 2: Navrátil: POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVBY. Centroprojekt Zlín a.s., Společenské a obchodní centrum Zlín-Březnická, Z.č.064403B. literatura č. 3: Centroprojekt Zlín a.s. a Arch. z. studio, Společenské a obchodní centrum Zlín-Březnická, Studie realizovatelnosti, Z.č.053693A. literatura č. 4: Rimmel, V. (2004): Obchodní centrum Eden, Zlín – Čepkov, dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění literatura č. 5: Demek, J. a kolektiv: Hory a nížiny. Československá akademie věd, Academia, Praha 1987 literatura č. 6: Culek, M. a kol. (1996): Biogeografické členění české republiky, Praha literatura č. 7: Neuhäuslová, Z. a kol. (2001): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Praha literatura č. 8: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa- Studia Geographica, Brno literatura č. 9: Územní plán města Zlín, A. textová část 1.2. ochranné režimy, územní systém ekologické stability, veřejně prospěšné stavby, Urbanistické středisko Brno, srpen 1998 literatura č. 10: Zákon č.114/1992 Sb. a další legislativní předpisy 81


Internet: www zdroj 1: http://geoportal.cenia.cz www zdroj 2: http://www.mestozlin.cz/page/12866.ochrana-prirody/ www zdroj 3: http://www.mestozlin.cz/upload.cs/6/6b1f5534_0_brozura_zp www zdroj 4: http://www.mestozlin.cz/page/105.architektura-uzemni-planovani/ www zdroj 5: http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/klimapa.html www zdroj 6: http://www.mestozlin.cz/page/12634.ovzdusi/ www zdroj 7: http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?what=1502 www zdroj 8: http://www.infodatasys.cz/lesnioblasti/default.htm www zdroj 9: http://heis.vuv.cz

Datum zpracování dokumentace: 30.5. 2008 Vedoucí řešitelského týmu: Ing. Vladimír Rimmel, Chelčického 4, 702 00 Ostrava, tel. 596 114 440 osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 3108/479/opv/93, vydáno dne 3.6.1993; prodlouženo 2.6. 2006 Řešitelský tým: Mgr. Andrea Dovicová, Horní Bludovice 29, 739 37, tel: 596 114 440 RNDr. Vítězslav Jiřík, Opavská 9, 748 01 Hlučín Ing. Jitka Kaslová, Horní 114, 700 30 Ostrava - jih, tel.: 777 138 755 Bc. Jan Krejzek, Makovského 4423/1, Ostrava – Poruba, tel.: 774 072 681 Ing. Radim Seibert, Masná 8, Ostrava, 70200, tel.: 420 603 107 646 RNDr. Vladimír Suk, Konečného 1782/13, 715 00 Ostrava, tel.: 596 125 168

82

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická DOKUMENTACE

Recommend Documents