SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA VEPŘOVÉ MASO DRŮBEŽ A VEJCE ČERVENEC

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA VEPŘOVÉ MASO

DRŮBEŽ A VEJCE

Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 internet: www.eagri.cz, e-mail: [email protected] ISBN 978-80-7084-975-0

ČERVENEC

2006 2011

ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

Ministerstvo zemědělství Český statistický úřad, Praha Agra Europe EUROSTAT Meat and Livestock Commission Generální ředitelství cel (GŘC) Ministerstvo ﬁnancí ČR Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Státní veterinární správa ČR Státní zemědělský a intervenční fond United States Department of Agricultural Slovenský štatistický úrad Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Odbor živočišných komodit MZe Autoři: Části související s problematikou Vepřové maso Drůbež a vejce Ing. Michal Pavlů Ing. Markéta Roubalová CSc. ([email protected]) ([email protected]) Ředitel odboru živočišných komodit: Ing. Jiří Hojer MZe Autoři touto cestou děkují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Předkládaná „Situační a výhledová zpráva Vepřové maso – drůbež a vejce“ je poprvé společně vydávanou situační a výhledovou zprávou o nejvýznamnějších monogastrických zvířatech a byla autory zpracována samostatně s použitím pramenů ve zprávě uvedených. Navazuje na Situační a výhledovou zprávu – vepřové maso, která byla vydána v měsíci prosinci 2010 a na Situační a výhledovou zprávu – drůbež a vejce, která byla vydána v měsíci červnu 2010. Situační a výhledové zprávy jsou pro všechny zájemce z řad chovatelů, studentů, pedagogů odborných škol a podnikatelských subjektů a dalších k dispozici také na internetu na adrese: www.eagri.cz Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 internet: www.eagri.cz, e-mail: [email protected] ISBN 978-80-7084-975-0, ISSN 1211-7692, MK ČR E 11003 Tisk a distribuce TYPO – J. Jehlička, Třebichovice 9, 273 06 p. Libušín, e-mail: [email protected]

SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA VEPŘOVÉ MASO, DRŮBEŽ A VEJCE

ČERVEN 2011

2

OBSAH Úvod ...........................................................................................................................................................................................003 Souhrn .......................................................................................................................................................................................003 Zásahy státu ............................................................................................................................................................................005 m1.nLegislativa ............................................................................................................................................................................005 mmmmmmNěkteré předpisy upravující či podmiňující dovoz a vývoz zboží ..................................................................005 mmmmmmPřehled dovozních cel EU – komodita vepřové maso ..............................................................................006 mmmmmmPřehled dovozních cel EU – komodita drůbeží maso a vejce ................................................................008 mmmmmmNěkteré právní předpisy EU týkající se chovu prasat a drůbeže ...............................................................012 mmmmmmLegislativa ČR související s chovem prasat a drůbeže ..................................................................................014 m2.nDotační politika .................................................................................................................................................................024 mmmmmmDotační politika v chovu prasat v roce 2011 .....................................................................................................025 mmmmmmVyužívání dotací v chovu prasat v roce 2010 ...................................................................................................027 mmmmmmDotační politika v chovu drůbeže v roce 2011 .................................................................................................028 mmmmmmVyužívání dotací v chovu drůbeže v roce 2010 ...............................................................................................029 m3.nProgram rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 ................................................................................................ 30 4.nOpatření administrovaná prostřednictvím PGRLF, a. s. ...........................................................................................027 m mmmmmmPodpora zemědělského pojištění .......................................................................................................................032 m5.nPodpora opatření v oblasti snižování emisí amoniaku .............................................................................................. 33 m6.nOpatření v oblasti veterinární ......................................................................................................................................... 34 mmmmmmVyšetření prasat pro rok 2011 na základě Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace .................035 mmmmmmVyšetření drůbeže pro rok 2011 na základě Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace ..............037 mmmmmmNárodní program pro tlumení Salmonel ...........................................................................................................037 mmmmmmProgram sledování aviární inﬂuenzy u drůbeže a volně žijících ptáků ....................................................040 m7.nOpatření administrovaná prostřednictvím SZIF – 2013 .......................................................................................... 41 mmmmmmOpatření zakládaní skupin výrobců ................................................................................................................041 mmmmmmVývozní subvence pro vejce použitelné od 20. dubna 2011 ....................................................................042 mmmmmmVývozní subvence pro drůbeží maso použitelné od 23. června 2011 ......................................................043 mmmmmmVývozní subvence pro vepřové maso použitelné od 21. dubna 2011 .....................................................043 m8.nČinnost ÚKZÚZ – související s chovem prasat .......................................................................................... 44 Porovnání vývoje produkce, soběstačnosti a ostatních ukazatelů vybraných komodit ..............044 Dovoz a vývoz zboží zemědělské a potravinářské výroby (kapitoly CS 01 – 24) ............................................................046 Dovoz a vývoz hovězího, vepřového a drůbežího masa ..................................................................................................047 Vliv směnného kurzu při dovozu a vývozu .........................................................................................................................050 Užití obilovin v živočišné výrobě ...........................................................................................................................................052 Spotřeba masa v České republice ..........................................................................................................................................056 Vývoj komodity drůbeží maso a vejce ......................................................................................................................058 Vývoj stavů drůbeže ....................................................................................................................................................058 Vývoj nabídky a poptávky – bilance výroby a spotřeby drůbežího masa .......................................................058 Zpracovatelský průmysl ..............................................................................................................................................059 Cenový vývoj drůbežího masa ..................................................................................................................................063 Zahraniční obchod s drůbežím masem a situace na zahraničních trzích ......................................................065 Vejce - Vývoj nabídky a poptávky – bilance výroby a spotřeby vajec .......................................................070 Cenový vývoj vajec ......................................................................................................................................................071 Zahraniční obchod s vejci a situace na zahraničních trzích .............................................................................073 Vývoj komodity vepřové maso .....................................................................................................................................076 Cenový vývoj vepřového masa .................................................................................................................................083 Zahraniční obchod ........................................................................................................................................................087 Tuky ..................................................................................................................................................................................091 Situace na světových trzích vepřového masa .........................................................................................................092 Zpracovatelský průmysl ..............................................................................................................................................095

Ú VO D A S OU H R N

3

ÚVOD S odstupem několika měsíců vydává Ministerstvo zemědělství Situační a výhledovou zprávu Vepřové maso – Drůbež a vejce. Tj. společně vychází informace, týkající se více komodit. Tento krok vyvolává otázku: Co mají tato odvětví společného? To, proč jsou tato odvětví popsána společně v jedné publikaci, nespočívá pouze v tom, že jde o zvířata monogastrická. Obě tato odvětví se nachází v období, které vybízí ke srovnání. Česká republika není soběstačná ani v produkci vepřového, ani drůbežího masa. Rovněž vejce, aby byl uspokojen zájem spotřebitelů na českém trhu, musí být dovážena ze zahraničí. Výrazný pokles stavů prasat i drůbeže má za následek již zmíněný vývoj, nesoběstačnost, ale i následky týkající se nižšího odbytu produkce rostlinné výroby, především obilovin pěstovaných v České republice. Obě odvětví jsou vystavena velkému konkurenčnímu tlaku, který nastal liberalizací zahraničního obchodu, od 1. 5. 2004, kdy bylo se vstupem do EU zcela zrušeno uplatňování dovozních cel v rámci obchodu mezi jednotlivými členskými státy. Obchod se živými zvířaty, drůbežím a vepřovým masem v rámci EU-27 probíhá od tohoto dne bez cel, bez tarifních překážek a množstevních omezení. Důsledkem jsou zvyšující se dovozy a záporné saldo zahraničního obchodu. Rovněž výrazné kolísání cen zemědělských výrobců je problém, s kterým se musí chovatelé drůbeže i prasat několik let potýkat. Tyto společné problémy jsou řešeny v obdobném podnikatelském prostředí, které je vymezeno příslušnými právními předpisy, v nichž se mohou naši podnikatelé pohybovat. Konkurenční tlak, kterému jsou čeští chovatelé drůbeže a prasat vystaveni, vytváří tlak na co nejnižší ceny jak zemědělských výrobců, tak na ceny průmyslových výrobců i na ceny spotřebitelské. S ubýváním podnikatelů v oboru by se však mohl vychýlit tento tlak nevratným způsobem ve prospěch dovozců. V České republice zatím soběstačnost ve výrobě není všeobecným společenským tématem, ale v řadě zemí světa, včetně členských států EU již tomu tak je. V těchto zemích na pořad dne přichází „potravinové vlastenectví“, kdy jsou občané přesvědčeni o vyšší kvalitě potravin vyrobených z domácích zdrojů. Považují je za bezpečnější, ale i chutnější. V takových zemích již nastoupil trend omezení dovozu potravin. Tento vývoj, v případě jeho rozšíření, má za následek i výrazné změny ve spotřebě energií, především v úspoře pohonných hmot i růst pracovních míst v zemi, kde je potravina rostlinného či živočišného původu vyprodukována a domácími spotřebiteli upřednostňována. Některé země si střeží svůj prostor i proto, že rozvoj zemědělství vytváří další pracovní místa pro průmysl, obchod a služby. Úkolem právě vydávané Situační a výhledové zprávy Vepřové maso – Drůbež a vejce je zpřístupnění informací o vývoji legislativy, stavů drůbeže a prasat, dále shrnuje ukazatele těchto komodit v oblasti produkce, spotřeby, stávajícího výčtu možných podpor, uvádí možnosti podpory na uzavřené zemědělské pojištění, informace Státní veterinární správy ČR. Text by měl poskytnout orientaci v oblasti zahraničního obchodu s živou drůbeží a prasaty i drůbežím a vepřovým masem i vejci. Uváděny jsou změny salda zahraničního obchodu, stejně tak výkyvy kurzu české koruny, který má dopady na zahraniční trh. V příslušných kapitolách se situační a výhledová zpráva zabývá kolísáním cen i trendem spotřeby. Tato zpráva je předkládána odborné veřejnosti, včetně studentů odborných škol, aby umožnila komplexnější úvahy o dané problematice. Situační zpráva je určena i laické veřejnosti, která sleduje problematiku chovu drůbeže a prasat a dožaduje se vyvážených informací týkajících se současného stavu zemědělství, především chovu drůbeže a prasat. Autoři děkují za zaslané podněty a připomínky k doplnění či rozšíření Situační a výhledové zprávy.

4

SOUHRN Drůbeží maso a vejce

Vepřové maso

V roce 2011 klesly stavy drůbeže k 1. 4. proti roku 2010 o 14,5 %.

Celkový stav prasat k 1. 4. 2011, zveřejněný Českým statistickým úřadem, potvrdil trend snižování celkových stavů prasat na 1 749 092 kusů. Stavy prasnic činily 112 441 kusů.

V roce 2010 se snížila produkce i spotřeba drůbežího masa proti roku 2009 o 2,8 %. Jedním z důvodů poklesu produkce jsou i dopady unijních standardů pohody kuřat chovaných na maso. Domácí produkce nepokrývá poptávku a rozdíl byl řešen dovozy. V roce 2011 se očekává celkové snížení nákupu kuřat o cca 5 % proti roku 2010. V roce 2010 byla průměrná cena zemědělských výrobců kuřat nejnižší od roku 1993. V roce 2010 bylo dovezeno 77 952 tun drůbežího masa, což je ještě o 0,6 % více, než v roce 2009 a tento objem dovozu byl vůbec největší od roku 1989. U vývozu v roce 2010 došlo také ke zvýšení a to o 9,8 %. Letos lze očekávat zvýšení dovozu drůbežího masa o cca 7,8 % proti roku 2010 a také zvýšení vývozu o cca 12 %. V roce 2010 se snížila produkce vajec v důsledku poklesu stavů slepic v zemědělském sektoru o 6,6 % proti roku 2009. Nižší stavy slepic byly zřejmě způsobeny značnou měrou postupnými změnami a úpravami technologií podle Směrnice Rady (ES) č. 74/1999 stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic. I přes klesající ceny vajec na tuzemském trhu došlo ke snížení spotřeby vajec o 4 %. V roce 2010 bylo dovezeno vůbec největší množství vajec od roku 2000. Podle údajů známých za první čtyři měsíce roku 2011 lze dovodit, že celkový dovoz vajec (v textu je použit přepočet jehož cílem je přepočet dovozu vajec i vaječné hmoty na společného jmenovatele, kterým je počet kusů vajec) bude dokonce až o 23 % vyšší, než tomu bylo v roce 2010. Od roku 2008 se vyrovnává poměr dovozů skořápkových vajec a vaječných hmot po přepočtu na kusy. Před rokem 2008 převažoval výrazně dovoz skořápkových vajec před vaječnými hmotami.

V roce 2010 se narodilo v České republice 3 468 777 kusů selat. Počet odchovaných selat na 1 prasnici v roce 2010 činil 22,1 kusů, což souvisí i se snížením vykazovaného úhynu. Soběstačnost ve výrobě vepřového masa v roce 2010 dosáhla 63,4 % a očekáváno je další snižování. Spotřeba vepřového masa je poměrně stabilní, v posledních několika letech se pohybuje mezi 41 – 42 kg na obyvatele České republiky a rok. V roce 2009, v dosud posledním zjištěném údaji o spotřebě vepřového masa, uvádí ČSÚ spotřebu 40,9 kg na 1 obyvatele České republiky. Trh vepřového masa patří mezi trhy s velkou mírou kolísání cen zemědělských výrobců během roku. V roce 2010 podle údajů rezortního šetření byla nejnižší docílená výše denní ceny v mase o 6 % nižší než je průměr roku a nejvyšší cena naopak byla o 14 % vyšší než byl průměr roku. Cena jatečných prasat je v roce 2010 nižší než v předchozích letech. Nevyhnula se také výkyvům v průběhu roku, kdy nejnižší cenou dosaženou na přelomu února a března bylo 33,13 Kč/kg masa (odpovídá 27,50 Kč/kg ž. hm.). Nejvyšší cena byla dosažena v poslední dekádě června a to 40,24 Kč/kg masa (odpovídá 33,40 Kč/kg ž. hm.). Průměrná živá hmotnost jatečných prasat se v posledních letech zvyšuje.V roce 2009 bylo bez prasnic a kanců poraženo 3,0 milióny kusů o průměrné hmotnosti jednoho kusu 111,1 kg. V roce 2010 pokračoval zvýšený dovoz vepřového masa a živých prasat, především selat. Převaha dovezeného zboží pochází z členských zemí EU. Záporné saldo zahraničního obchodu v roce 2010 přesáhlo 8,2 mld Kč.

Z Á S A H Y S TÁT U, L E G I S L AT IVA

5

ZÁSAHY STÁTU 1. Legislativní předpisy 1. a) Některé předpisy upravující či podmiňující dovoz a vývoz zboží Vstupem do Evropské unie dne 1. května 2004 převzala Česká republika celní legislativu, včetně celního sazebníku i obchodně politická opatření v souladu s pravidly WTO, jejichž hlavní deklarovanou snahou je reciproční odstraňování obchodních bariér a pomoc nejchudším zemím světa. EU má společný celní kodex a společný celní sazebník, který je uveřejňován v Úředním věstníku EU (Official Journal of the European Union). Základní informace byly do roku 2009 uvedeny v tiskové podobě ČIT (v Českém integrovaném tarifu 2009) a doplněny o tzv. Národní opatření v oblastech neupravených TARIC (TARIF INTÉGRÉ DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES), jako jsou sazby spotřebních daní a předpisy veterinární, fytosanitární předpisy o chemických látkách a další národní legislativa. Od roku 2010 přešlo Generální ředitelství cel na digitální verzi Elektronického českého integrovaného tarifu (dále bude v textu používán výraz „EČIT 2011“). Jde o výpis společného celního sazebníku EU, který je pod názvem TARIC zdrojem informací o tarifních a netarifních opatřeních EU při dovozech a vývozech do států, které nejsou členy EU. EČIT 2011 je nutno považovat za pracovní pomůcku usnadňující orientaci ve složitém celním systému EU. Kódy musí být použity pro účely celní deklarace a statistické výstupy (viz. Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, pozměněné Nařízením Rady (ES) č. 254 /2000). Vlastní celní tarif pro rok 2011 vychází z Nařízení Komise (ES) č. 861/2010 ze dne 5. října 2010, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Změnami dosud provedenými v roce 2011 bylo Nařízení Rady (EU) č. 555/2011 ze dne 6. června 2011, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 a Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 620/2011 ze dne 24. června 2011, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87. Mimo to vydala celní správa Generálního ředitelství cel P“ Změny komínované nomenklatury platné od 1. 1. 2011, které jsou pracovní pomůckou a jsou vydány jako brožura určená k usnadnění výkladu změn provedených v kombinované nomenklatuře pro rok 2011. Slouží však pouze jako pomůcka a nemá žádný právně závazný účinek. Změny v EČITu jsou uváděny průběžně na adrese: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnik-es/Stranky/default.aspx Případné náměty, připomínky či dotazy lze směřovat na adresu: [email protected]. V zemích EU jsou pro komoditu živá prasata a vepřové maso, drůbež, drůbeží maso a vejce používány celní sazby: a)

valorické – vyjádřené v procentech z hodnoty zboží (například 2,0 znamená 2,0 % z celní hodnoty zboží)

b)

specifické – nevycházejí z hodnoty zboží, ale z jeho množství (například 41,2 Euro/100 kg net. tzn. čisté hmotnosti)

6

Přehled dovozních cel EU platných od 1. 1. 2011

Komodita vepřové maso Kód KN

komodita vepřové maso název zboží

Smluvní celní sazba pro třetí země tj. země, které nejsou členy EU

Živá prasata (*) Plemenná čistokrevná zvířata bez cla Ostatní živá prasata 0103 91 10 O hmotnosti menší než 50 kg 41,2 €/100 kg net. 0103 91 90 O hmotnosti menší než 50 kg – ne domácí druhy bez cla 0103 92 00 O hmotnosti 50 kg nebo vyšší bez cla 0103 92 11 Prasnice s hmotností nad 160 kg 35,1 €/100 kg net. 0103 92 19 Ostatní 41,2 €/100 kg net. Vepřové maso čerstvé nebo chlazené 0203 11 10 53,6 €/100 kg net. V celku nebo půlené, 0203 12 11 Kýty a kusy z nich nevykostěné, 77,8 €/100 kg net. 0203 12 19 Plece a kusy z nich nevykostěné, 60,1 €/100 kg net. 0203 19 11 Přední části a kusy z nich nevykostěné, 60,1 €/100 kg net. 0203 19 13 Hřbety s kostí a kusy z nich, 86,9 €/100 kg net. 0203 19 15 Bůčky prorostlé a kusy z nich, 46,7 €/100 kg net. 0203 19 55 až 59 Panenky, hřbety, kýty vykostěné, samostatně předkládané, 86,9 €/100 kg net. Vepřové maso zmrazené 0203 21 10 V celku nebo půlené, 53,6 €/100 kg net. 0203 22 11 Kýty a kusy z nich nevykostěné, 77,8 €/100 kg net. 0203 22 19 Plece a kusy z nich nevykostěné, 60,1 €/100 kg net. 0203 29 11 Přední části a kusy z nich nevykostěné, 60,1 €/100 kg net. 0203 29 13 Hřbety s kostí a kusy z nich, 86,9 €/100 kg net. 0203 29 15 Bůčky prorostlé a kusy z nich, 46,7 €/100 kg net. 0203 29 55 až 59 Panenky, hřbety, kýty vykostěné, samostatně předkládané 86,9 €/100 kg net. Droby 0206 30 až 49 Jedlé droby vepřové čerstvé, chlazené či mrazené bez cla Tuk vepřový, neprorostlý libovým masem 0209 00 11 Čerstvý, chlazený, solený, zmrazený 21,4 €/100 kg net. 0209 00 19 Sušený nebo uzený 23,6 €/100 kg net. 0209 00 30 Jiný tuk než 0209 00 11 a 0209 00 19 12,9 €/100 kg net. Vepřové maso a jedlé droby solené (nebo ve slaném nálevu), uzené (nebo sušené) 0210 11 11 Kýty a kusy z nich nevykostěné - solené 77,8 €/100 kg net. 0210 11 19 Plece a kusy z nich - solené 60,1 €/100 kg net. 0210 11 31 Kýty a kusy z nich nevykostěné - uzené 151,2 €/100 kg net. 0210 11 39 Plece a kusy z nich - uzené 119,0 €/100 kg net. 0210 11/12 90Ostatní - solené, uzené 15,4 0210 12 11 Bůčky (prorostlé)a jejich části - solené 46,7 €/100 kg net. 0210 12 19 Bůčky (prorostlé)a jejich části - uzené 77,8 €/100 kg net. 0210 19 10 Slaninové půlky nebo přední tři čtvrti - solené 68,7 €/100 kg net. 0210 19 20 Zadní tři čtvrti nebo půlky - solené 75,1 €/100 kg net. 0210 19 30 Přední části a kusy z nich - solené 60,1 €/100 kg net. 0210 19 40 Hřbety a kusy z nich - solené 86,9 €/100 kg net. 0210 19 50 Kýta ve slaném nálevu - zabalená 86,9 €/100 kg net. 0210 19 60 Přední části a kusy z nich - uzené 119,0 €/100 kg net. 0210 19 70 Hřbety a kusy z nich - uzené 149,6 €/100 kg net. 0210 19 81-89 Kotleta - uzená, vepřová krkovička - sušená na vzduchu 151,2 €/100 kg net. 0210 19 90 Ostatní 15,4 0210 99 41 Droby - játra 64,9 €/100 kg net. 0210 99 49 Droby - ostatní 47,2 €/100 kg net. Tabulka pokračuje 0103 10 00


7

Dokončení tabulky Kód KN

0502 00 00 0504 00 00 1501 00 11 1601 00 10 1601 00 91 1602 10 00 a 1602 90 10 1602 41 10 1602 42 10 1602 49 11 1602 49 13 1602 49 15 4103 30 4106 31/32



Štětiny Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat, bez cla Střeva Střeva, měchýře a žaludky z jiných zvířat než ryb bez cla Tuk pro průmyslové účely Vepřový tuk pro průmyslové účely (jiný než 0209 nebo 1503) bez cla Uzenky a salámy z masa, drobů či krve Z jater ze zvířat 0101 - 0104 s výjimkou divokých prasat 15,4 Uzenky a salámy, suché nebo pomazánkové, tepelně neuprav. 149,4 €/100 kg net. Přípravky a konzervy z masa, drobů a krve nezahrnuté do 1601 Homogenizované přípravky z vepřového masa a krve 16,6 Z kýty Z plece Hřbety s kostí včetně směsí ze hřbetu a kýty (s výjimkou krkovičky) Krkovička, včetně směsi krkovičky a plece Směsi z kýty, krkovičky, plec, hřbet s kostí Kůže Vepřové surové kůže - kusy Vyčiněné nebo polovyčiněné kůže vepřové - kusy v mokrém stavu (včetně wet-blue) i suchém stavu (crust) Usně po vyčinění nebo polovyčinění - m2

156,8 €/100 kg net. 129,3 €/100 kg net. 156,8 €/100 kg net. 129,3 €/100 kg net. 129,3 €/100 kg net. bez cla 2,0

4113 20 00 2,0 Pramen: EČIT 2011 Vysvětlivky: (*) - Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené právními předpisy Společenství (viz směrnice Rady 88/661/EHS (Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36); směrnice Rady 94/28/ES (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66); rozhodnutí Komise 96/510/ES (Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 53)). - tučně uvedené hodnoty celní sazby náleží položkám s celní kvótou WTO - viz. příloha 7 EČITu

8

Přehled dovozních cel EU platných od 1. 1. 2011

Komodita drůbeží maso a vejce Kód KN

název zboží

0105 00 00


Živí kohouti a slepice, kachny, husy, krocani, krůty a perličky

0105 1110 -0105 11 90

Kohouti a slepice druhu Gallus domesticus - o hmotnosti nejvýše 185 g

52,0 €/1 000ks

0105 12 -0105 19 20

Krocani a krůty , husy o hmotnosti nejvýše 185 g

152,0 €/1 000ks

0105 19 90

Kachny a perličky o hmotnosti nejvýše 185 g

52,0 €/1 000ks

0105 92 00

Kohouti a slepice druhu Gallus domesticus o hmotnosti vyšší než 185 g

20,9 €/100 kg/net

0105 99 10

Kachny o hmotnosti vyšší než 185 g

32,3 €/100 kg/net

0105 99 20

Husy o hmotnosti vyšší než 185 g

31,6 €/100 kg/net

0105 99 30

Krocani a krůty o hmotnosti vyšší než 185 g

23,8 €/100 kg/net

0105 99 50

Perličky o hmotnosti vyšší než 185 g

34,5 €/100 kg/net

0207 00 00

Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105. čerstvé, chlazené nebo zmrazené Z kohoutů a slepic nedělené, čerstvé nebo chlazené:

0207 11 10

Oškubané,vykuchané s hlavou a běháky, zvané „kuřata 83 %“

26,2 €/100 kg/net

0207 11 30

Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem – zvané „kuřata 70%“

29,9 €/100kg/net

0207 11 90


32,5 €/100kg/net

0207 12 10


29,9 €/100kg/net

0207 12 90


32,5 €/100kg/net

Nedělené, zmrazené

Dělené maso a droby, čerstvé nebo chlazené 0207 13 10

Dělené maso – vykostěné

102,4 €/100kg/net

0207 13 20

Nevykostěné – půlky nebo čtvrtky

35,8 €/100 kg/net

0207 13 30

Celá křídla, tíž bez špiček

26,9 €/100kg net

0207 13 40

Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel

18,7 €/100 kg/net

0207 13 50

Prsa a části prsíček

60,2 /100 kg/net

0207 13 60

Stehna a jejich části

46,3 €/100 kg/net

0207 13 70

Ostatní – částečně vykostěné

100,8 €/100 kg/net

0207 13 91

Droby -Játra

0207 13 99

Droby - Ostatní

6,4 18,7 €/100 kg/net

Dělené maso a droby, zmrazené – dělené maso 102,4 €/100 kg/net

0207 14 10

Vykostěné

0207 14 20

Půlky nebo čtvrtky

35,8 €/100 kg/net

0207 14 30

Celá křídla, též bez špiček

26,9 €/100 kg/net

0207 14 40

Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel

18,7 €/100 kg/net

0207 14 50

Prsa a části prsíček

60,2 €/100 kg/net

0207 14 60

Stehna a jejich části

46,3 €/100 kg/net Tabulka pokračuje

Nevykostěné


9



0207 14 70

Ostatní - částečně vykostěné

0207 14 91 0207 14 99

Droby - Játra Droby - Ostatní Z krocanů a krůt, nedělené čerstvé nebo chlazené Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem – zvané „krůty 80%“ Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem – zvané „krůty 73%“ Nedělené, zmrazené Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem – zvané „krůty 80%“ Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem – zvané „krůty 73%“ Dělené maso a droby, čerstvé nebo chlazené Vykostěné Nevykostěné Půlky nebo čtvrtky Celá křídla, též bez špiček Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel Prsa a části prsíček Nohy a jejich části Spodní stehna a jejich části Ostatní Ostatní - částečně vykostěno Droby - Játra Droby - Ostatní Dělené maso a droby zmrazené Vykostěné Nevykostěné Půlky nebo čtvrtky Celá křídla, tíž bez špiček Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel Prsa a jejich části Spodní stehna a jejich části Ostatní Ostatní částečně vykostěné Droby - Játra Droby - Ostatní Z kachen, nedělené čerstvé chlazené Oškubané, vykrvené, bez střev, ale nevykuchané, s hlavou a běháky, zvané „kachny 85 %“ Oškubané a vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, játry, srdcem a svalnatým žaludkem zvané „kachny 70“ Oškubané a vykuchané, bez hlavy, běháků a bez krků, srdce, jater a svalnatého žaludku, zvané „kachny 63 %“

0207 24 10 0207 24 90

0207 25 10 0207 25 90

0207 26 10 0207 26 20 0207 26 30 0207 26 40 0207 26 50 0207 26 60 0207 26 60 0207 26 70 0207 26 80 0207 26 91 0207 26 99 0207 27 10 0207 27 20 0207 27 30 0207 27 40 0207 27 50 0207 27 60 0207 27 70 0207 27 80 0207 27 91 0207 27 99

0207 32 11 0207 32 15 0207 32 19

Smluvní celní sazba pro třetí země tj. země, které nejsou členy EU 100,8 €/100 kg/net 6,4 18,7 €/100 kg/net 34,0 €/100 kg/net 37,3 €/100 kg/net

34,0 €/100 kg/net 37,3 €/100 kg/net

85,1 €/100 kg/net 41,0 €/100 kg/net 26,9 €/100 kg/net 18,7 €/100 kg/net 67,9 €/100 kg/net 25,5 €/100 kg/net 46,0 €/100 kg/net 83,0 €/100 kg/net 6,4 18,7 €/100 kg/net 85,1 €/100 kg/net 41 €/100 kg/net 26,9 €/100 kg/net 18,7 €/100 kg/net 67,9 €/100 kg/net 25,5 €/100 kg/net 46,0 €/100 kg/net 83,0 €/100 kg/net 6,4 18,7 €/100 kg/net

38,0 €/100 kg/net 46,2 €/100 kg/net 51,3 €/100 kg/net Tabulka pokračuje

10




Z hus 0207 32 51 0207 32 59 0207 32 90

0207 33 11 0207 33 19

0207 33 51 0207 33 59 0207 33 90 0207 34 10 0207 34 90 0207 35 11 0207 35 15 0207 35 21 0207 35 23 0207 35 25 0207 35 31 0207 35 41 0207 35 51 0207 35 53 0207 35 61 0207 35 63 0207 35 71 0207 35 79 0207 35 79

0207 35 91 0207 35 99 0207 36 11 0207 36 15 0207 36 21 0207 36 23

Oškubané, vykrvené, ale nevykuchané, s hlavou a běháky, zvané „husy 82 %“ Oškubané a vykuchané, bez hlavy a běháků, se srdcem a svalnatým žaludkem zvané „husy 75%“ Z perliček Z kachen, nedělené, zmrazené Oškubané a vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, játry, srdcem a svalnatým žaludkem zvané „kachny 70“ Oškubané a vykuchané, bez hlavy, běháků a bez krků, srdce, jater a svalnatého žaludku, zvané „kachny 63 %“ Z hus Oškubané, vykrvené, ale nevykuchané, s hlavou a běháky, zvané „husy 82 %“ Oškubané a vykuchané, bez hlavy a běháků, se srdcem a svalnatým žaludkem zvané „husy 75%“ Z perliček Tučná játra, čerstvá nebo chlazená Z hus Z kachen Ostatní, čerstvé nebo chlazené, dělené, vykostěné dělené maso Z hus Z kachen nebo perliček Nevykostěné maso - půlky, čtvrtky Z kachen Z hus Z perliček Celá křídla, též bez špiček Hřbety, krky,hřbety s krky, biskupy a špičky křídel Prsa a jejich části z hus Prsa a jejich části z kachen nebo perliček Stehna a jejich části z hus Stehna a jejich části z kachen nebo perliček „Husí nebo kachní paleta“ Stehna a jejich části ostatní Husí prsa a kusy z nich, žebra z kterých byly částečně nebo úplně odstraněny Droby Játra jiná než tučná Ostatní Ostatní, zmrazené, dělené, vykostěné Z hus Z kachen nebo perliček Ostatní zmrazené, nevykostěné Půlky nebo čtvrtky z kachen Půlky nebo čtvrtky z hus

45,1 €/100 kg/net 48,1 €/100 kg/net 49,3 €/100 kg/net

46,2 €/100 kg/net 51,3 €/100 kg/net

42,1 €/100 kg/net 48,1 €/100 kg/net 49,3 €/100 kg/net bez cla bez cla 110,5 €/100 kg/net 128,3 €/100 kg/net 56,4 €/100 kg/net 52,9 €/100 kg/net 54,2 €/100 kg/net 26,9 €/100 kg/net 18,7 €/100 kg/net 86,5 €/100 kg/net 115,5 €/100 kg/net 69,7 €/100 kg/net 46,3 €/100 kg/net 66,0 €/100 kg/net 123,2 €/100 kg/net 123,2 €/100 kg/net

6,4 18,7 €/100 kg/net 110,5 €/100 kg/net 128,3 €/100 kg/net 56,4 €/100 kg/net 52,9 €/100 kg/net Tabulka pokračuje


11



Smluvní celní sazba pro třetí země tj. země, které nejsou členy EU 54,2 €/100 kg/net

0207 36 25

Půlky nebo čtvrtky z perliček

0207 36 31 0207 36 41 0207 36 51 0207 36 53 0207 36 61 0207 36 63 0207 36 71 0207 36 71 0207 36 71 0207 36 79

Celá křídla, též bez špiček 26,9 €/100 kg/net Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel 18,7 €/100 kg/net Prsa a jejich části z hus 86,5 €/100 kg/net Prsa a jejich části z kachen 115,5 €/100 KG/net Stehna a jejich části z hus 69,7 €/100 kg/net Stehna a jejich části z kachen nebo perliček 46,3 €/100 kg/net „Husí nebo kachní paleta“ 66,0 €/100 kg/net Husí paleta 66,0 €/100 kg/net Kachní paleta 66,0 €/100 kg/net Ostatní maso zmrazené, nevykostěné 123,2 €/100 kg/net Droby Tučná játra z hus bez cla Tučná játra z kachen bez cla Játra ostatní 6,4 Ostatní droby 18,7 €/100 kg/net Ptačí vejce, ve skořápkách, čerstvá, konzervovaná nebo vařená z domácí drůbeže

0207 36 81 0207 36 85 0207 36 89 0207 36 90 0407 00 0407 00 11 0407 00 19 0407 00 30 0407 00 90 0408 0408 11 0408 11 20 0408 11 80 0408 19 20 0408 19 81 0408 19 89 0408 91 20 0408 91 80 0408 99 20 0408 99 80 1602 00 00 1602 31 1602 31 11 1602 31 19 1602 31 30 1602 31 90

Krůtí nebo husí na násadu Ostatní na násadu Ostatní z domácí drůbeže, násadová Ostatní

105,0 €/1 000 kusů 35,0 €/1 000 kusů 30,4 €/100 kg/net 7,7

Ptačí vejce bez skořápek a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přídatný cukr nebo jiná sladidla Žloutky sušené Nezpůsobilé k lidskému požívání 1) bez cla Ostatní 142,3 €/100 kg/net Žloutky ostatní Nezpůsobilé k lidskému požívání 1) bez cla Ostatní - tekuté 62,0 €/100 kg/net Ostatní včetně zmrazených 66,3 €/100 kg/net Ostatní z 0408 Sušené -nezpůsobilé k lidskému požívání 1) bez cla Sušené - ostatní 137,4 €/100 kg/net Ostatní z 0408 Nezpůsobilé k lidskému požívání 1) bez cla Ostatní 35,3 €/100 kg/net Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve z drůbeže čísla 0105 2 Z drůbeže čísla 0105 ) z krůt, obsahující 57 % hmotnostních nebo více masa nebo drobů 102,4 €/100 kg/net Obsahující výlučně krůtí maso tepelně neupravené z krůt, obsahující 57 % hmotnostních nebo více masa nebo drobů 102,4 €/100 kg/net jiné než 1602 31 11 Obsahující 25 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 57 % 102,4 €/100 kg/net hmotnostních masa nebo drobů Ostatní 102,4 €/100 kg/net Tabulka pokračuje

12




Z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, 1602 32 11 1602 32 19 1602 32 30 1602 32 90

1602 39 21 1602 39 29 1602 39 40

Tepelně neupravené- obsahující 57 % hmotnostních nebo více drůbežího masa nebo drobů Ostatní- obsahující 57 % hmotnostních nebo více drůbežího masa nebo drobů Obsahující 25 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 57 % hmotnostních drůbežího masa nebo drobů Ostatní Ostatní drůbež Tepelně neupravené - obsahující 57 % hmotnostních nebo více drůbežího masa nebo drobů Ostatní - obsahující 57 % hmotnostních nebo více drůbežího masa nebo drobů Obsahující 25 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 57 % hmotnostních drůbežího masa nebo drobů Ostatní

86,7 €/100 kg/net 102,4 €/100 kg/net 10,9 10,9

86,7 €/100 kg/net 10,9 10,9

1602 39 80 10,9 Pramen: EČIT 2011 Poznámky: - tučně uvedené hodnoty celní sazby náleží položkám s celní kvótou WTO - viz. příloha 7 EČITu (1) - zboží nezpůsobilé k požívání jemuž je poskytnuto zvýhodněné sazební zacházení, je uvedeno v příloze 8 EČITu s odkazem na položku, ve které je zařazeno spolu se specifikací použití denaturačního prostředku (2) - Pro účely stanovení procentního podílu hmotnosti drůbežího masa se nezahrnuje hmotnost kostí

1. b) Některé předpisy EU týkající se oblasti chovu prasat a drůbeže Statistický systém sledující pohyb zboží mezi členskými státy EU, tj. mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU se nazývá „I n t r a s t a t“, který je upřesněn vyhláškou č. 317/2010 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů, tato zcela nová vyhláška ze dne 24. 11. 2010 obsahuje řadu podstatných změn. Počínaje výkazem za leden 2011 se výkazy Intrastatu předávají pouze elektronicky. Písemně lze předat pouze opravy za uplynulé období a při jednorázovém dosažení prahu pro vykazování. Pro spodní hodnotu zásilek bude důležitá hodnota v Eurech a nikoliv jako dosud v korunách. Informace o jeho provádění lze získat v publikaci „Příručka pro Intrastat CZ 2011“, která byla na sklonku roku 2010 vydána Českým statistickým úřadem a Generálním ředitelstvím cel, která obsahuje vysvětlení všech základních ustanovení předpisů o provádění Intrastatu s řadou příkladů a je zveřejněna na adrese www.czso.cz v části „Intrastat“ Příručku lze najít přímo na adrese: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/intrastat_prirucky Od 1.1. 2009 došlo k významným změnám ve vykazování zboží sledovaného na Intrastatu. Měnil se mimo jiné limit hodnoty zboží odeslaného nebo přijatého z jiného členského státu od počátku roku 2009. Hodnota prahu pro vykazování v roce 2011 zůstává stejná jako pro rok 2010 a činí 8 miliónů Kč fakturované hodnoty zboží odeslaného do ostatních členských států EU i přijatého z ostatních členských států EU. Zpravodajská jednotka, která v roce 2009 dosáhla některého z prahů pro vykazování, musí vykazovat údaje do Intrastatu nejméně do konce roku 2010. Práh pro vykazování je v každém státě jiný. Je dán % z obratu zahraničního zboží, tj. jeden zahraniční obchodní partner nemusí obchodované zboží vykazovat a pro druhého může být vykazování povinností. Dalším významným údajem je povinné uvádění údaje o hmotnosti živých zvířat do výkazů Intrastat i pro ty podpoložky kombinované nomenklatury, kterým je v celním sazebníku přiřazen kód


13

doplňkové měrné jednotky. Tyto údaje byly od května 2006 nepovinné, a proto bylo v 1/3 členských států upuštěno od jejich sledování. Vzhledem k tomu, že se ztrácela logická kontrola nad těmito výkazy, je uvádění například hmotnosti i počtu kusů živých zvířat od 1. 1. 2009 povinné. Úřední věstník EU (Official Journal of the European Union) Obsahuje nařízení, směrnice a rozhodnutí. Právní předpisy jsou obsaženy v řadě L (Legislation), v řadě C jsou informace, oznámení a přípravné akty. Řady L a C je možné nalézt na internetové adrese http://eur-lex.europa.eu/JOIndex.do?ihmlang=cs Důležitou skutečností je, že platným předpisem je znění zveřejněné v Ústředním věstníku Evropské unie. Základním nařízením upravujícím všeobecné podmínky společné organizace je Nařízení Rady (ES) č. 1234/07 ze dne 22.října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) obsahuje dále uvedená opatření: -

Intervenční nákup – upravený Nařízením komise (EHS) č. 391/68 ze dne 1. 4. 1968, kterým se stanovila pravidla pro intervenční nákupy vepřového masa. Tyto nákupy se však od roku 1971 neuplatňují a není to již používaný nástroj k regulaci trhu a Nařízení Rady (ES) č. 1234/07 s ním již ani nepočítá.

-

Podpora soukromého skladování prostřednictvím finanční podpory je legislativně upravena Nařízením Rady (ES) č. 1234/2007. Dále pak Nařízením Komise (ES) č. 826/2008.

-

Systém podpory soukromého skladování je založen na uzavírání smluv s Intervenčními agenturami. Základním závazkem je uskladnění vepřového masa po stanovenou dobu. Účelem této podpory je stažení přebytků vepřového masa po stanovenou dobu z trhu. Tento zásah je považován za mimořádné intervenční opatření, které může Evropská Komise vyhlásit na základě dlouhodobě nepříznivé situace v komoditě vepřové maso. Výše podpory soukromého skladování může být poskytnuta dvěma způsoby: a) podpora soukromého skladování je stanovena na základě nabídkového řízení b) výše podpory je stanovena paušální sazbou předem.

Regulace vývozu a dovozu a) vepřového masa je upravena Nařízením Komise č. 1518/2003 ze dne 28. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví vepřového masa a dále Nařízením Komise (ES) č. 376/2008. U žadatelů o podporu exportu se vyžaduje zkušenost se zahraničním obchodem. Na doložení vážnosti záměru se skládá kauce za každých 100 kg zamýšleného exportu, která při neuskutečnění obchodu propadá. Dovozní licence se u vepřového masa předpokládá u dovozu v rámci kvót. Při dovozu mimo rámec kvót se licence nepředkládá. Kvóty pro vepřové maso jsou otevřeny a spravovány Nařízením Komise (ES) č. 442/2009 a Nařízením Komise (ES) č. 1301/2006, které stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty odléhající režimu dovozních licencí.Stejně jako u exportu je kladen důraz na to, aby kvótový dovoz byl určen pro tradiční dovozce. To souvisí se skutečností, že kvótový dovoz umožňuje dovoz za snížené clo. Subvencovaný vývoz je upraven Nařízením Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. 7. 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních subvencí pro zemědělské produkty. Evropská komise vydává zaktualizované sazby minimálně 1 x za čtvrtletí. Dovoz vepřového masa je upraven Nařízením Komise (ES) č. 376/2008. Ochrana trhu připouští využívání dodatečných cel za podmínek dodržení spouštěcí úrovně dovozu podle kritérií dohodnutých ve WTO.

14

Neopominutelným faktorem společné organizace trhu s vepřovým masem v Evropské unii je v současné době jednotná klasifikace obchodních tříd jatečných prasat (SEUROP). Tato klasifikace je v Evropské unii povinná od roku 1989. Dalšími prvky, které ovlivňují organizaci trhu s vepřovým masem, jsou prognózy stavů zvířat a předpoklad produkce. b) drůbežího masa je upravena Nařízením Komise č. 90/2011 ze dne 4. února 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví drůbežího masa. U vajec je vývoz upraven Nařízením Komise č. 1178/2010 ze dne 13. prosince 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví vajec.

Předpisy týkající se dovozních kvót pro drůbež a vejce lze v aktuální verzi nalézt na adrese: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/komodity/zv Zvláštní tržní opatření obsažená v Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007: -

čl.44 (Choroby zvířat), který stanoví možnost přijetí výjimečného opatření na podporu postiženého trhu s cílem zohlednit omezení obchodu uvnitř Společenství a obchodu se třetímu zeměmi, která mohou vyplynout použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat (týká se vepřového a drůbežího masa i vajec),

-

čl.45 (Ztráta důvěry spotřebitele), který stanoví možnost přijetí výjimečných opatření na podporu trhu s drůbežím masem a vejci s ohledem na vážná narušení trhu přímo související se ztrátou důvěry spotřebitele v důsledku existence rizika pro zdraví lidí nebo zdraví zvířat.

Členské státy mají za povinnost sledovat a poskytovat EK tyto druhy informací: -

informace o cenách

-

informace o uplatňování intervenčních opatření

-

statistické údaje

-

prognózy

(Státní zemědělský intervenční fond zajišťuje v České republice informace o nákupních cenách jatečných prasat a po rozšíření Evropské unie je zodpovědný za předávání informací z reprezentativních trhů do příslušného orgánu Evropské unie ke stanovení referenční ceny za kalendářní týden). Cenová hlášení u vepřového masa se řídí Nařízením Rady (ES) č. 1234/2007. Dále pak Nařízením Komise (ES) č. 1249/2008, kterým se stanoví pravidla pro zavádění klasifikačních stupnic pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a pro ohlašování jejich cen Cenová hlášení u drůbežího masa a vajec se řídí Nařízením Komise (ES) č. 546/2003 o některých sděleních údajů týkajících se používání nařízení Rady (EHS) č. 2771/75, (EHS) č. 2777/75 a (EHS) č. 2783/75 v odvětví vajec a drůbežího masa.

1. c) Legislativa ČR – předpisy vydané Předpisy vydané ve Sbírce zákonů České republiky a ve Věstníku Mze ČR v letech 2004 až 2011 související s chovem prasat a drůbeže Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. -

Vyhláška č. 173/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o způsobu a rozsahu vyžadování údajů Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky(účinnost od 1. 5. 2004).

-

Vyhláška č.213/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti v rámci působnosti Ministerstva zemědělství (účinnost od 1. 5. 2004).


15

-

Vyhláška č. 320/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 212/2004 Sb., o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci(účinnost od 7. 5. 2004).

-

Nařízení vlády České republiky č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování činnosti zemědělského podnikatele (účinnost od 7. 3. 2005).

-

Nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2006 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení některých ustanovení zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ve znění zákona č. 441/2005 Sb.,

-

Nařízení vlády České republiky č. 512/2006 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti strukturálních opatření v zemědělství (účinnost od 1. 12. 2006).

-

Zákon č. 35/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském a intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském a intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 12. 2. 2008).

-

Zákon č. 291/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (účinnost od 1. 10. 2009, některá uvedená ustanovení od 1. 1. 2010, 1. 6. 2010 a 1. 7. 2010).

-

Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (účinnost od 3. 12. 2009).

-

Nařízení vlády České republiky č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor (účinnost od 1. 1. 2010, některá uvedená ustanovení od 1. 1. 2012).

-

Nařízení vlády České republiky č. 480/2009 Sb., kterým se mění Nařízení vlády v souvislosti s přijetím Nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor (účinnost od 1. 1. 2010, některá uvedená ustanovení od 1. 1. 2012).

-

Zákon č.487/2009 Sb., Zákon o státním rozpočtu České republiky n rok 2010 (účinnost od 1. 1. 2010).

-

Vyhláška č. 306/2010 Sb., Českého statistického úřadu, O Programu statistických zjišťování na rok 2011 (účinnost od 1. 1. 2011).

-

Nařízení vlády České republiky č. 369/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledku porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, a některá související nařízení vlády (účinnost 1. 1. 2011).

Oblast činnosti SZIF Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. -

Zákon č. 367/2009 Sb., ú p l n é znění zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu jak vyplývá z pozdějších změn (účinnost 26. 10. 2009).

-

Nařízení vlády České republiky č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky (účinnost od 1. 5. 2004).

-

Nařízení vlády České republiky č. 224/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění společných organizací trhu v režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (účinnost od 1. 5. 2004).

16

-

Nařízení vlády České republiky č. 249/2004 Sb., o stanovení některých podrobností a bližších podmínek provádění patření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro hovězí a telecí maso a pro některé druhy hovězího masa (účinnost od 1. 5. 2004).

-

Nařízení vlády České republiky č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti (účinnost 12. 1. 2005).

-

Nařízení vlády České republiky č. 99/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky (účinnost od 28. 2. 2005).

-

Nařízení vlády České republiky č. 257/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky ve znění nařízení vlády č. 99/2005 Sb., (účinnost od 31. 5. 2006).

-

Nařízení vlády České republiky č. 332/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti (účinnost 31. 12. 2007).

Oblast veterinární péče a péče o pohodu zvířat (welfare) Zákon č.166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů -

Zákon č. 77/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1.3.2004, některá ustanovení od 1. 5. 2004).

-

Vyhláška č. 202/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat (účinnost od 26. 4. 2004).

-

Vyhláška č. 208/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat (účinnost od 1. 5. 2004).

-

Vyhláška č. 356/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o sledování (monitoringu) zoonóz a změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (účinnost od 12. 6. 2004).

-

Vyhláška č. 382/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování (účinnost od 1. 8. 2004).

-

Vyhláška č. 389/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č.299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb., (účinnost od 30. 6. 2004).

-

Vyhláška č. 122/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 378/2003 Sb., kterou se stanoví podniky, v nichž se připouští po dobu přechodného období uplatňovat odchylné veterinární požadavky na jejich provoz (účinnost od 29. 3. 2005).

-

Vyhláška č.424/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování (účinnost od 1. 1. 2006).


17

-

Vyhláška č. 425/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat (účinnost od 1. 1. 2006).

-

Zákon č. 48/2006. kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (účinnost 27. 2. 2006).

-

Zákon č. 77/2006, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (účinnost 15. 3. 2006).

-

Vyhláška č. 155/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami, embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (účinnost 1. 5. 2006).

-

Vyhláška č. 156/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí ve znění vyhlášky č. 260/2005 Sb., a kterou se zrušuje vyhláška č. 383/2003 o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí (účinnost 1. 5. 2006).

-

Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 2, v prosinci 2006, Seznam schválených národních laboratoří.

-

Vyhláška č. 8/2007 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a o oprávnění odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností ve znění pozdějších předpisů (účinnost 29. 1. 2007).

-

Vyhláška č. 289/2007 Sb., Ministerstva zemědělství, o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropského společenství (účinnost 23. 11. 2007, část - Hlava sedmá pozbývá platnosti 31.12.2009).

-

Vyhláška č. 316/2007 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů (účinnost 1. 1. 2008).

-

Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (účinnost 31. 12. 2007).

-

Zákon č. 182/2008. kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů (účinnost 1. 6. 2008).

-

Vyhláška č. 288/2008 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz nemocí přenosných ze zvířat na člověka (účinnost 3. 9. 2008).

-

Vyhláška č. 289/2008 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 375/2008 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče (účinnost od 3. 9. 2008).

-

Zákon č. 312/2008. kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (účinnost 22. 8. 2008).

18

-

Zákon č. 332/2008 Sb.,Úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá z pozdějších změn (účinnost 60 dní po vyhlášení, které nastalo dne 8. 9. 2008).

-

Vyhláška č. 344/2008 Sb., Ministerstva zemědělství, o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče (účinnost 15. 9. 2008).

-

Zákon č. 409/2008 Sb., ú p l n é znění zákona č.246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá z pozdějších změn (účinnost od 21. 11. 2008)

-

Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 2, v prosinci 2008, Oznámení o uveřejnění seznamu nákaz, jejichž výskyt musí být podle právních aktů Evropských společenství upravujících hlášení nákaz a výdaje ve veterinární oblasti hlášené Evropské komisi a členským státům

-

Vyhláška č. 3/2009 Sb., Ministerstva zemědělství, o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání (účinnost od 22.1. 2009).

-

Vyhláška č. 4/2009 Sb., Ministerstva zemědělství, o ochraně zvířat při přepravě (účinnost od 7.1. 2009).

-

Vyhláška č. 5/2009 Sb., Ministerstva zemědělství, o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu (účinnost od 7.1. 2009).

-

Vyhláška č. 21/2009 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemisťování a přepravě zvířat a oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů. (účinnost od 23.1. 2009).

-

Vyhláška č. 464/2009 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb., (účinnost od 1. 1. 2010).

-

Vyhláška č. 12/2010 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz nemocí přenosných ze zvířat na člověka ve znění pozdějších předpisů (účinnost 1. 3. 2010).

-

Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 1, v březnu 2010, 1. Úprava metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2010, 2. Vyhlášení testačního zařízení a metodiky pro testování finálních hybridů prasat

-

Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 3, v prosinci 2010, Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2011.

-

Zákon č. 75/2011 Sb., kterým se mění zákon č.378/2007 zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (účinnost 25. 3. 2011).

-

Nařízení vlády České republiky č. 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení. V návaznosti na nařízení 882/2004/ES o úředních kontrolách za účelem dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat je jedním z prováděcích předpisů veterinárního zákona. Příjemce je povinen poskytnout veterinární správě požadované informace tak, aby je obdržela nejpozději 24 hodin před příchodem živočišných produktů na místo určení (účinnost od 15. 5. 2011).

-

Vyhláška č. 143/2011 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče (účinnost 1. 6. 2011).


-

19

Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 1, v červnu 2011, 1. Úprava metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2011, 2. Vyhlášení testačního zařízení pro testování finálních hybridů prasat 3. Seznam schválených národních referenčních laboratoří

Oblast šlechtění, evidence a označování zvířat: Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon, o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ve znění pozdějších předpisů. -

Zákon č. 130/2006, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (účinnost od 14. 4. 2006).

-

Zákon č. 344/2006, ú p l n é znění zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), (účinnost 1. 1. 2006).

-

Vyhláška č. 136/2004 Sb.,Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem (účinnost od 1. 4. 2004).

-

Vyhláška č. 370/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, o odborných kurzech k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat (účinnost od 1. 8. 2006).

-

Vyhláška č. 447/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, o genetických zdrojích zvířat (účinnost od 1. 10. 2006).

-

Vyhláška č. 448/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, o provedení některých ustanovení plemenářského zákona (účinnost od 1. 10. 2006).

-

Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 2, v prosinci 2006, Vyhlášení testačního zařízení a metodiky, ve kterém je chovatelský podnik povinen pravidelně testovat finální hybridy prasat.

-

Vyhláška č. 213/2009 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb., (účinnost od 20. 7. 2009).

-

Vyhláška č. 202/2010 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 7. 2010).

-

Vyhláška č. 57/2011 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona (účinnost od 15. 3. 2011).

-

Zákon č.32/2011, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb.,o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 4. 2011).

20

Oblast zahraničního obchodu: -

Zákon č. 185/2004 Sb., zákon o Celní správě České republiky(účinnost od 1. 5. 2004, některá ustanovení od 1. 1. 2005).

-

Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky (účinnost od 1. 5. 2004, některá ustanovení od 1. 1. 2005).

-

Zákon č. 187/2004 Sb.,kterým se mění zákon č.13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 5. 2004, některá ustanovení od 1. 1. 2005).

-

Vyhláška č. 199/2004 Sb., Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží (účinnost od 1. 5. 2004).

-

Zákon č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (účinnost od 1. 5. 2004, některá ustanovení od 1. 1. 2005).

-

Vyhláška č. 317/2010 Sb., Českého statistického úřadu a Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb.,o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění vyhlášky pozdějších předpisů.(účinnost od 1. 1. 2011).

-

Zákon č. 104/2011 Sb., kterým se mění zákon č.13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb. (účinnost od 1. 8. 2011).

Oblast potravinářství: Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů. -

Vyhláška č. 44/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v zemědělské výrobě v potravinách a potravinových surovinách, ve znění vyhlášky č. 106/2002 Sb.(účinnost od 26. 1. 2004).

-

Vyhláška č. 194/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti (účinnost od 1. 5. 2004).

-

Vyhláška č. 212/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci (účinnost od 28. 4. 2004).

-

Vyhláška č. 161/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška MŽP ČR č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění vyhlášky č. 196/2002 Sb., (účinnost od 1. 5. 2004).

-

Zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 27. 5. 2004).

-

Vyhláška č. 320/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 212/2004 Sb., o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci (účinnost od 7. 5. 2004).

-

Vyhláška č. 113/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, o způsobu označování potravin a tabákových výrobků (účinnost od 21. 3. 2004).

-

Zákon č. 120/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 19. 4. 2008, část - § 15 od 1. 1. 2010).


-

21

Zákon č. 224/2008 Sb., ú p l n é znění zákona č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Oblast krmivářství: Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. -

Zákon č. 21/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. (účinnost od 23. 1. 2004, některá ustanovení od 1. 5. 2004).

-

Vyhláška č. 184/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 451/2000 Sb.,kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 5. 2004).

-

Nařízení vlády České republiky č. 204/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společné organizace trhu se sušenými krmivy (účinnost od 1. 5. 2004).

-

Vyhláška č. 497/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků. (účinnost od 1. 10. 2004).

-

Vyhláška č. 77/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 451/2000 Sb.,kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 9. 2. 2005).

-

Vyhláška č. 84/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č.91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost 1. 4. 2006). Zákon č.45/2008 Sb., ú p l n é znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá z pozdějších změn (účinnost od 1. 1. 2008).

-

Vyhláška č. 356/2008 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 15. 10. 2008).

-

Vyhláška č. 336/2010 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb.,o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 3. 12. 2010).

-

Zákon č. 33/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 3. 2011).

Ostatní související předpisy: -

Vyhláška č. 174/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 263/2003 Sb. (účinnost od 1. 5. 2004).

-

Zákon č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 23. 4. 2003, některá ustanovení od 1. 5. 2004).

22

-

Zákon č. 317/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně dalších zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském) ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 27. 5. 2004).

-

Vyhláška č. 399/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 8. 2004).

-

Vyhláška č. 401/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva (účinnost od 1. 8. 2004).

-

Úplné znění zákona č. 461/2004 Sb., kterým se mění zákon č.156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších změn (účinnost od 27. 5. 2004)

-

Vyhláška č. 504/2004 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP ČR č.382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (účinnost od 1. 10. 2004).

-

Nařízení vlády České republiky č. 119/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenviromentálních opatření), ve znění nařízení vlády č. 542/2004 Sb. (účinnost od 29. 3. 2005).

-

Nařízení vlády České republiky č. 515/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenviromentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 1. 2006).

-

Vyhláška č. 16/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích (účinnost 1. 2. 2006).

-

Ú p l n é znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn vyplývá provedených zákonem č. 320/2002 Sb. a zákonem č. 553/2005 Sb., (účinnost 2. 2. 2006).

-

Nařízení vlády České republiky č. 351/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenviromentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 9. 2006).

-

Nařízení vlády České republiky č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek posuzování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (účinnost od 1. 1. 2007).

-

Vyhláška č. 91/2007 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 5. 2007).

-

Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů (účinnost od 12. 2. 2008).

-

Vyhláška č. 363/2010 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob

23


jejího vyplnění (účinnost od 1. 1. 2011). -

Zákon č. 77/2011 Sb., kterým se mění zákon č.25/2008 Sb. o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (účinnost od 25. 3. 2011).

-

Ú p l n é znění zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) (uvedeno ve Sbírce zákonů roku 2010 pod číslem 49) – ( účinnost od 1. 1. 2002)

-

Ú p l n é znění zákona č. 76/2002 Sb., zákon o integrované prevenci a omezování znečištění (zákon o IPPC), jak vyplývá z pozdějších změn a dále dané ze zákona č. 435/2006 Sb.

Podstatou zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), je dosáhnout maximální možné prevence znečištění všech složek životního prostředí a zabezpečit tak plnou slučitelnost právního řádu České republiky v této oblasti ochrany životního prostředí s právem Evropského společenství, zejména se směrnicí Rady 96/61/ES (od 1.1 2008 již v kodifikovaném znění 2008/1/ES) o integrované prevenci a omezování znečištění. V současnosti je Radou EU a Evropským parlamentem (EP) připravována Směrnice o průmyslových emisích (IED), která nahradí původní směrnici o IPPC. V oblasti intenzivních chovů (velkochovů) hospodářských zvířat nejsou navrhovány žádné zásadní změny u kategorií chovů prasat 6.6 b) a 6.6 c) dle přílohy č. 1 výše uvedeného zákona. Hlavní navrhovanou změnou oproti původní Směrnici o IPPC má být podrobnější specifikace kategorie 6.6 a) u více druhů drůbeže dle jejich projektových kapacit. Významná novela úplného znění zákona o IPPC v návaznosti na novou Směrnici o průmyslových emisích (IED) by měla být projednána a schválena v průběhu let 2011 – 2012. Členské státy mají v integrované prevenci a omezování znečištění podporovat vývoj a uplatňování nejlepších dostupných technik (BAT) a nově vznikajících technik (emerging technique). Stav podání žádostí o IPPC v ČR k 31. 3. 2011 Počet ž á do s t í

Typ zařízení Chovy

podána

p r a s a t celkem:

z toho: výkrm prasat nad 2 000 ks nad 30 kg

Chovy

rozhodnuta

v řízení

zastavena

192

190

-

2

121

120

-

1

chovy prasnic nad 750 ks prasnic

34

34

-

-

chovy prasnic nad 750 ks prasnice se současným výkrmem

37

36

-

1

239

227

7

5

drůbeže

o kapacitě větší než 40 000 ks - celkem:

Zdroj: MŽP,CENIA, MZe Pozn.: Uváděný typ zařízení se týká možné ustájovací kapacity prostoru zařízení – nikoliv aktuálního stavu ve stáji!

Chovatelských zařízení pro chov prasat a drůbeže, která podala žádost o pasportizaci ve smyslu výše uvedeného zákona k 31.3.2011 bylo 431, což odpovídá kvalifikovanému odhadu cca 99 % ze všech relevantních zařízení spadajících do procesu IPPC v ČR. Evidované počty podání žádostí, rozhodnutí a pozastavení žádostí u všech kategorií v zařízení pro chov prasat v rámci systému IPPC zůstávají od III.čtvrtletí 2010 stejné a v administraci procesu IPPC krajské úřady nezaznamenaly poprvé od r. 2003 v letošním roce žádné nové podání žádosti o IPPC pro chov prasat. Všechna zařízení IPPC spadající pod resort Ministerstva zemědělství (potravinářské a zpracovatelské

24

podniky, kafilerie, bioplynové stanice, kompostárny, asanační podniky, velkochovy drůbeže a prasat), která obdržela od Krajských úřadů Rozhodnutí o vydání integrovaného povolení (IP) mají předpoklady a možnosti prosadit se na národní i celosvětové úrovni. Ministerstvo zemědělství jako odbornou pomoc a podporu procesu IPPC a výměny informací o nejlepších dostupných technikách (BAT) ustanovilo tzv. Hlavní Technickou pracovní skupinu (HTPS), která koordinuje a řídí tři odvětvové Technické pracovní skupiny (TPS) a další expertní pracovní skupiny. Odborníci z praxe, státních institucí, univerzit, vědeckých a výzkumných organizací v těchto skupinách se pak podílejí formou řízené odborné diskuse na řešení a konkrétním projednávání celkové problematiky IPPC a připravují odborná stanoviska nebo vyjádření pro nejvyšší státní a evropské instituce. V rámci národní výměny informací o BAT je každoročně organizováno Ministerstvem průmyslu a obchodu tzv. Fórum pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro všechny průmyslové, potravinářské a zemědělské výrobní činnosti dané zákonem o IPPC. Dne 27. 5. 2011 vzniklo z iniciativy a podpory Ministerstva zemědělství (MZe, Odbor bezpečnosti potravin, Oddělení environmentálního a technologického rozvoje), Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP – OSA 5) na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích vědecko-výzkumné tzv. BAT centrum ( Centrum pro nejlepší dostupné techniky – BAT resortu Ministerstva zemědělství ). První BAT centrum ve střední Evropě bude vzdělávacím, konzultačním a poradenským orgánem řešící problematiku eko-inovací, environmentálních technologií, nejlepších dostupných technik (BAT), metodik, postupů a nově vznikajících technik (emerging technique) zejména v oblastech potravinářské, asanační a zemědělské problematiky. Hlavním cílem a posláním BAT centra bude zavádění a aplikace vědy, výzkumu a inovací do praxe včetně aplikace know-how, odborné pomoci a podpory při posilování konkurenceschopnosti podniků v resortu MZe. Kontrolní činnost v oblasti IPPC vykonává Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP): -

kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením,

-

omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody,

-

rozhoduje o správních deliktech podle § 37 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci ve znění platných předpisů,

-

hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům

Další informace o procesu IPPC: www.mze.cz, www.mzp.cz, www.cenia.cz, www.cizp.cz, www.ippc.cz

2. Dotační politika v České republice Ministerstvo zemědělství ČR vydalo na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 238 z 9. schůze konané dne 15. prosince 2010 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2011. Podpora ministerstva zemědělství zahrnuje mimo jiné i dotační programy uvedené v následujících odstavcích (pro přehlednost je zachováno číslování používané v „Zásadách)“. a) b) c) d)

Dotační politika v oblasti chovu prasat v roce 2011 Využívání dotací v chovu prasat v roce 2010 Dotační politika v oblasti chovu drůbeže v roce 2011 Využívání dotací v chovu drůbeže v roce 2010

Z Á S A H Y S TÁT U, D OTA Č N Í P O L I T I K A

25

a) Dotační politika v oblasti chovu prasat v roce 2011

2. A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat Účel: na základě zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 154/2000 Sb.“) a vyhlášek MZe ČR, kterými se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 166/1999 Sb.“) zabezpečit udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat. 2.A.a. Podpora ověřování původu Podpora majiteli kance zapsaného do plemenné knihy za stanovení DNA typu pro účely ověření jejich původu. Týká se plemenných kanců používaných a nově zařazovaných do nukleových a rezervních chovů. Výše dotace: do 500 Kč za provedenou analýzu prasat, do 70 % nákladů za analýzu vykonávanou třetí stranou nebo jejím jménem s cílem stanovení genomické plemenné hodnoty. 2.A.b. Podpora zavádění a vedení plemenných knih (dále jen „PK“) dle plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat Podpora uznanému chovatelskému sdružení na zavádění a vedení PK podle plemen.

do 41 Kč na kus prasat, vedených v PK (dle čtvrtletního průměrného stavu, potvrzeného osobou pověřenou vedením ústřední evidence hospodářských zvířat),

2.A. e. Kontrola užitkovosti (dále jen „KU“), výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy a posuzování a kontrola dědičnosti (dále jen „KD“) užitkových vlastností a zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat 2.A.e.1) 2.A.e.1.a)

Kontrola užitkovosti Podpora chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do KU, oprávněným osobám zajišťujícím KU. Podpora chovatelům bude poskytnuta prostřednictvím oprávněných osob, které zajišťují KU, z toho oprávněná osoba obdrží, pokud se jedná o skot 8 %, pokud se jedná o ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata 4 % z přiznané dotace,

- prasata,

do 3 000 Kč na jednu prasnici – matku kanců (dle kritérií PK) v KU v uznaných nukleových chovech,

do 2 000 Kč na jednu prasnici (plemene bílé ušlechtilé nebo landrase) zařazenou do tvorby superplodných linií (dle kritérií PK),

do 200 Kč na jednu prasnici v uznaných rezervních chovech,

2.A.e.2) 2.A.e.2.e)

Výkonnostní zkoušky, kontrola dědičnosti, odhad plemenné hodnoty (dále jen „KD“): Podpora uznanému chovatelskému sdružení a osobě oprávněné k provádění a zabezpečování KD prasat

do 29 Kč na jedno změřené prase v nukleových a a rezervních chovech prasat – zkouška vlastní užitkovosti.

26

2.A.e.2.g) Podpora chovateli za testování kanečků unifikovaným testem vlastní užitkovosti v uznaných nukleových a rezervních chovech, kteří pocházejí od vybraných matek kanců, podle šlechtitelského programu uznaného chovatelského sdružení pro chov prasat a kteří ukončili test vlastní užitkovosti v období od 1. 10. 2009 do 30. 9. 2010. - u plemen bílé ušlechtilé, landrase, bílé otcovské, duroc a hampshire, české výrazně masné a pietrain (stresstabilní) do 3 000 Kč/kus - u plemen bílé ušlechtilé, landrase, bílé otcovské, duroc, hampshire, české výrazně masné a pietrain (stresstabilní), které prokáží, že pochází z chovu sérologicky negativní na PRRS do 5 000 Kč/kus - u plemen bílé ušlechtilé, landrase, bílé otcovské, duroc, hampshire, české výrazně masné a pietrain (stresstabilní), v případě unifikované textace s individuálním zjišťování spotřeby testovací krmné směsi a které pochází z chovu sérologicky negativního na PRRS do 6 000 Kč/kus 2.A.e.2.h)

2.A.e.3)

Podpora majitelům kanců pocházejících z uznaných nukleových a rezervních chovů prasat za testování kanců v období od 1. 10. 2009 do 30.9. 2010 podle metodiky uznaného chovatelského sdružení pro chov prasat do 20 000 Kč/kus. Podpora testování

Podpora osobě oprávněné k testování a posuzování vyjmenovaných hospodářských zvířat a chovatelským podnikům prasat: - prasat, stanice výkrmnosti a masné užitkovosti prasat a chovatelské podniky prasat, do 600 Kč na jedno dokrmené prase použité pro odhad plemenné hodnoty. do 90 000 Kč za 1 prověřenou skupinu v roce

8. Nákazový fond – odstraňování kadáverů 8.B) částečná úhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů – udržení příznivé nákazové situace v chovech hospodářských zvířat a minimalizace rizik šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

8.B.a) Předmět dotace: Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů. Subjekt: Chovatel hospodářských zvířat podnikající v zemědělské výrobě podle § 2 zákona č. 513/1991 Sb., který zajistí neškodné odstranění kadáverů hospodářských zvířat v souladu s § 40 odst.1 zákona č. 166/1999 Sb. Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční) Výše dotace: x do 5,- Kč za kg hmotnosti kadáveru předaného k neškodnému odstranění osobě, které byl povolen výkon veterinární asanační činnosti dle zákona č. 166/1999 Sb., Poznámka:

Dotace nemůže být poskytnuta na likvidaci kadáverů, jejichž neškodné odstranění bylo nařízeno mimořádným veterinárním opatřením a které bylo(bude) hrazeno v rámci poskytnutí náhrad z titulu zákona č. 166/199 Sb. Dotace se neposkytne žadatelům, kteří porušili zákon č. 166/1999 Sb., a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a toto porušení mělo za následek úhyn zvířete.Kadáverem se rozumí celá těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat. Na dotační program 8.B.a) Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů je termín ukončení přijímání žádostí v roce 2011 do 14. 10. 2011 včetně.


27

8. F) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravení chovů prasnic Podpora vybraných opatření zaměřených proti rozšiřování chorob prasat souvisejících s plněním „Ozdravovacího programu od vyjmenovaných nákaz prasat“ (dále jen „OP VNP“) schváleného příslušnou Krajskou veterinární správou (dále jen „KVS“) v souladu s § 49 odst.1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů. Předmět dotace: Podpora chovatelům na úhradu nákladů na úkony provedené formou služeb (uvedené v části D Zásad) spojených s prováděním opatření zaměřených proti rozšiřování vyjmenovaných chorob prasat. Subjekt: Chovatel prasnic podnikající v zemědělské výrobě podle § 2 zákona č. 513/1991 Sb., který provedl ozdravení od vyjmenovaných chorob prasat podle OP VNP v období od 1. 10. 2010 do 30. 9. 2011. Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční) Výše dotace: do 30 000 Kč za 1 ozdravené ustájovací porodní místo prasnic Poznámka: a)

poskytnutí dotace na 1 ozdravené ustájovací porodní místo prasnice je podmíněno dokončením naskladnění ozdravených míst zdravými zvířaty minimálně v poměru 1 : 4 (na 1 ozdravené porodní místo prasnice – 4 ks naskladněných zdravých zvířat).

b) dotace nemůže být poskytnuta žadateli, kterému bylo přiznáno preferenční kriterium na ozdravení předmětného chovu v rámci pravidel Programu rozvoje venkova – opatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků, kdy předmětem projektu byla budova/stavba/technologie určená pro zapuštěné, březí prasnice a prasničky a prasnice po porodu a získání tohoto zvýhodnění vyžadovalo povinnou přílohu – Potvrzení KVS podle „Pravidel, kterými se stanoví podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013“ a žadatel toto potvrzení doložil pro období od 1. 10. 2010 do 30. 9. 2011. c) předmětné vyjmenované choroby prasat: Brucelóza prasat, Aujeszkyho choroba prasat, Klasický mor prasat, Vezikulární choroba prasat, Reprodukční a respirační syndrom prasat. Na dotační program 8.F) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravení chovů prasnic je termín ukončení přijímání žádostí do 14. 10. 2011 včetně.

b) Využívání dotací v chovu prasat v roce 2010: Dotační politika v chovu prasat se týkala udržování a zlepšování genetického potenciálu prasat a využívání národních dotačních programů v chovech prasat v roce 2010 bylo následující: Podpora ověřování původu – majiteli kance zapsaného do plemenné knihy za stanovení DNA typu: vyplaceno 80 000,- Kč Podpora zavádění a vedení plemenných knih – uznanému chovatelskému sdružení: vyplaceno 1 225 777,- Kč. Kontrola užitkovosti - podpora chovateli, jehož prasata jsou zařazena do KU: vyplaceno 1 696 800,- Kč. Kontrola dědičnosti: vyplaceno 16 916 296,- Kč. Podpora testování prasat – stanice výkrmnosti a masné užitkovosti prasat a chovatelské podniky prasat:

28

Prvá část podprogramu podpora testování prasat, kdy sazba činila do 600 Kč na jedno dokrmené prase použité pro odhad plemenné hodnoty v letech 2004 – 2009 nebyla chovateli využívána, je však pro případ obnovy testování zařazována několik let do „Zásad“. Druhá část podprogramu testování prasat, určené na prověřování skupin chovatelskými podniky v roce 2010 nežádáno. Celkem bylo vyplaceno z dotačního programu 2.A. za rok 2010 – prasata: 19 918 873,- Kč Dále Ministerstvo zemědělství dotačním programem 9.A.a. Speciální poradenství pro živočišnou výrobu ve vztahu k zákonu č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podporuje pořádání seminářů a školení, vydávání poradenských publikací poskytovaných chovatelům zdarma, zveřejňování výsledků plemenářské práce, zabezpečování pořádání výstav a přehlídek v oblasti chovu prasat. Celkem bylo v roce 2010 využito pro prasata cca 3,4 mil. Kč. Program 10.D Podpora evropské integrace nevládních organizací: Odhad alikvótního podílu určeného pro sektor chovu prasat – cca 2 mil. Kč. Chovatelé prasat využili v roce 2010 finanční prostředky na částečné úhrady na odvoz a likvidaci kadáverů ve výši 14,1 mil. Kč. Dále Ministerstvo zemědělství zavedlo od roku 2010 nový dotační program 8 F, kterým byla v rámci řady cílených programů výhradně z národních zdrojů uskutečněna podpora vybraných činností zaměřených na ozdravení chovů prasnic.V rámci tohoto podprogramu bylo schváleno 23 žádostí s využitím finančních prostředků ve výši 88,8 mil. Kč.

c) Dotační politika v oblasti chovu drůbeže v roce 2011 2.A.e. Kontrola užitkovosti – užitkových vlastností a zdraví vyjmenovaných zvířat 2.A.e. 1) Kontrola užitkovosti - drůbež, běžci - do 70 Kč na každé rodokmenově vylíhnuté, označené a zastavené mládě do odchovu ve šlechtitelském chovu drůbeže – podle přílohy Osvědčení o původu hejna - do 250 Kč na každé rodokmenově vylíhnuté a označené kuře ve šlechtitelském chovu běžců. 2.A.e.2.1) Podpora chovateli na uznanou drůbež ve šlechtitelském chovu, v kmenech a drůbež zařazenou do individuální kontroly snášky a kontroly dědičnosti (podle Osvědčení a původu hejna) - do 230 Kč na jednu slepici a kohouta masného typu, - do 150 Kč na jednu slepici a kohouta nosného typu, - do 450 Kč na jednu krůtu, kachnu, husu, krocana, kačera, housera. - Poznámka: minimální počet podporovaných kusů drůbeže je 1000 ks. 2.A2e.3) Podpora testování drůbeže - Podpora osobě oprávněné k testování a posuzování drůbeže na testování rodičů a hybridního potomstva. - Do 500 Kč na jeden kus dospělé drůbeže v testovací stanici, - Do 85 Kč na jeden kus drůbeže ve výkrmovém testu v testovací stanici. - Subjekt: chovatel, oprávněný, uznaný nebo určený subjekt zabezpečující šlechtění a udržování genofondu zvířat.


29

9.A.a. Speciální poradenství pro živočišnou výrobu ve vztahu k zákonu č. 154/2000 Sb., 9.A.a.1) Podpora poradenství pro živočišnou výrobu ve vztahu k zákonu č. 154/2000 Sb., 9.A.a.2) Podpora osvětové činnosti v živočišné výrobě 8.Nákazový fond – odstraňování kadáverů 8.B) částečná úhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů - udržení příznivé nákazové situace v chovech hospodářských zvířat a minimalizace rizik šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 8.B.a)

Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů (§ 40 odst. 1 zákona č.166/1999 Sb.), v období od 1. 10. 2010 do 30. 9. 2011.

Subjekt: Podpora bude poskytnuta chovateli hospodářských zvířat podnikajícímu v zemědělské výrobě podle § 2 zákona č. 513/1991 Sb., který zajistí neškodné odstranění kadáverů hospodářských zvířat v souladu s § 40 odst.1 zákona č. 166/1999 Sb. Výše dotace: x do 5,- Kč za kg hmotnosti kadáveru předaného k neškodnému odstranění osobě, které byl povolen výkon veterinární asanační činnosti dle zákona č. 166/1999 Sb., Poznámka:

Dotace nemůže být poskytnuta na likvidaci kadáverů, jejichž neškodné odstranění bylo nařízeno mimořádným veterinárním opatřením a které bylo(bude) hrazeno v rámci poskytnutí náhrad z titulu zákona č.166/199 Sb. Dotace se neposkytne žadatelům, kteří porušili zákon č. 166/1999 Sb., a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a toto porušení mělo za následek úhyn zvířete. Kadáverem se rozumí celá těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat.

Na dotační program 8.B.a) Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů je termín ukončení přijímání žádostí do 14. 10. 2011 včetně.

d) Využívání dotací v chovu drůbeže v roce 2010: Dotační politika v chovu drůbeže se týkala udržování a zlepšování genetického potenciálu drůbeže a využívání národních dotačních programů v chovech drůbeže v roce 2010 bylo následující: Kontrola užitkovosti – podpora chovateli prostřednictvím oprávněných osob: vyplaceno 9 377 970,- Kč. Kontrola dědičnosti - na slepice: vyplaceno 2 979 000,- Kč. - na krůty, kachny, husy, krocany, kačery, housery vyplaceno 4 619 250,- Kč Podpora testování drůbeže – podpora osobě oprávněné k testování a posuzování: - dospělá drůbež v testovací stanici – vyplaceno 6 375 000,- Kč - drůbež ve výkrmovém testu v testovací stanici – vyplaceno 7 225 000,- Kč Na dotační program 2.A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu za rok 2010 bylo vyplaceno celkem 30 576 220,- Kč – drůbež, běžci.

30

9.A.a. Speciální poradenství pro živočišnou výrobu ve vztahu k zákonu č. 154/2000 Sb., Celkem bylo v roce 2010 využito pro drůbež cca 350 000,- Kč. Program 10.D Podpora evropské integrace nevládních organizací: Odhad alikvótního podílu určeného pro sektor chovu drůbeže – cca 2 mil. Kč. Chovatelé drůbeže využili v roce 2010 finanční prostředky na částečné úhrady na odvoz a likvidaci kadáverů ve výši 5,8 mil. Kč.

3. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 Ministerstvo zemědělství ČR podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu (EAFRD), na základě nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky a dále doplňujíc stávající Program rozvoje venkova ČR vydalo Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace rámci Programu rozvoje venkova České republiky pro období 2007 – 2013. V rámci tohoto Programu rozvoje venkova jsou dotovány mimo jiné i modernizace zemědělských podniků. Dotace z opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků jsou zaměřeny na investice do zemědělských staveb a technologií (rekonstrukce a výstavba nových staveb),včetně nezbytných manipulačních ploch pro živočišnou a rostlinnou výrobu. Opatření je dále zaměřeno na využití a zpracování biomasy pro vlastní potřebu. Částka celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč. V opatření I.1.1 Modernizace podniků jsou pro živočišnou výrobu způsobilé ke spolufinancování pouze následující investice: - výstavba a rekonstrukce staveb sloužících k ustájení a zlepšení welfare hospodářských zvířat, - pořízení technologií sloužících k chovu hospodářských zvířat, - výstavba a rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby, - výstavba a rekonstrukce skladovacích prostor pro krmiva. Z výše uvedeného vyplývá, že z opatření I.1.1 nelze dotovat nákup zvířat. Opatření Modernizace zemědělských podniků obsahuje podporu investic pro chovatele hospodářských zvířat, přičemž jednotlivé projekty jsou vybírány na základě preferenčních kritérií. Sektor chovu prasat: Od roku 2008 jsou výrazně bodově zvýhodněni chovatelé, kteří požadují finanční prostředky na základní prostředky pro chov prasat. Preferenční kritéria: Předmětem projektu je budova/stavba/technologie pouze pro chov prasat. Předmětem projektu je budova/stavba/technologie určená pouze pro zapuštěné, březí prasnice a prasničky a prasnice po porodu.

10 5

V případě, že žadatel/příjemce dotace získal bodové zvýhodnění za předmět projektu určený pouze pro zapuštěné, březí prasnice a prasničky a prasnice po porodu, pak při Žádosti o proplacení předkládá potvrzení Krajské veterinární správy (KVS), že zvířata byla 30 dnů před naskladněním laboratorně vyšetřena s negativním výsledkem v akreditované laboratoři Státních veterinárních ústavů (SVS ČR) na PRRS (prasečí reprodukční a respirační syndrom), sípavku prasat a aktinobacilovou pleuropneumonii prasat. U opatření Modernizace zemědělských podniků probíhal příjem žádostí v rámci 1., 3., 6. a 9. kola příjmu žádostí.

31

ZÁSAHY STÁTU, PROGRAM ROZVOJE VENKOVA, PODPORA AMINISTROVANÁ PGRLF

Bilance schválení projektů jednotlivých kol v sektoru chovu p r a s a t je následující: kolo příjmu

1.

3.

6.

9.

Celkem

počet

mil. Kč

počet

mil. Kč

počet

mil. Kč

počet

mil. Kč

počet

mil. Kč

registrované

116

321

135

500

102

408

406

382

759

1611

schválené

116

321

88

308

102

408

297

279

603

1316

V sektoru chovu prasat byly schváleny do konce října 2010 žádosti na celkem 603 projekty ve výši cca 1,3 mld. Kč. Sektor chovu drůbeže: Od roku 2009 jsou výrazně bodově zvýhodněni chovatelé, kteří požadují finanční prostředky na základní prostředky pro chov drůbeže. Preferenční kritéria: Předmětem projektu je budova/stavba/technologie pouze pro odchov a chov nosnic.

20

U opatření Modernizace zemědělských podniků probíhal příjem žádostí v rámci 1., 3., 6. a 9. kola příjmu žádostí. Bilance schválení projektů jednotlivých kol v sektoru chovu d r ů b e ž e je následující: 1. (2007)

3. (2008)

6. (2009)

9. (2010)

Celkem

kolo příjmu

počet

mil. Kč

počet

mil. Kč

počet

mil. Kč

počet

mil. Kč

počet

mil. Kč

registrované

38

71

29

88

58

265

100

695

225

1 119

schválené 4 16 15 64 55 234 74 424 148 738 Pozn.: v 1. kole a 3. kole nebyl bodově zvýhodněn sektor drůbeže v 6. kole byly schváleny všechny žádosti, kterým nebyla ukončena administrace (neproběhl proces bodování)

Další možnosti poskytují i jiná podopatření, například podopatření zaměřené na podporu rozvoje inovací v rámci zemědělské výroby spoluprací se subjekty podílejícími se na výzkumu a vývoji, podpora mladých začínajících zemědělců a další formy dané především osou I - Programu rozvoje venkova. Pravidla jsou včetně ostatních informací k dispozici na internetové stránce www.mze.cz, e-mail: [email protected], nebo přímo v budově ministerstva zemědělství na adrese: Těšnov 17, 117 05 Praha 1. V období 14. – 27. června 2011 byly přijímány žádosti pro živočišnou výrobu tj. i pro sektory chovu prasat a drůbeže.

4. Podpora administrovaná prostřednictvím PGRLF, a.s. Změnou v Zásadách poskytování finanční podpory Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s. v rámci programu „Zpracovatel-Provoz“ pro rok 2011 je vymezení pojmů v definici žadatele. „Žadatelem“ nebo „Příjemcem podpory“ může být podnikatel ve smyslu odst. 2 zákona č. 5123/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo podnikající na základě živnostenského oprávnění provozující činnost v oblasti zpracování produkce ze zemědělské výroby, která je zároveň malým či středním podnikem. Malým či středním podnikem se rozumí podnik, který zaměstnává méně než 250 osob a s ročním obratem méně než je korunový (Kč) ekvivalent částky 50 mil. eur nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje korunový (Kč) ekvivalent částky 43 mil eur ve smyslu a za podmínek stanovených v příloze č.1 nařízení Komise (ES) č. 800/2008. (OJ - Úřední věstník L 214,9. 8. 2008 s. 3). Další změnou je možnost podávat žádosti o poskytnutí finanční podpory již od 1. března 2011.

32

Přehled programů PGRLF, a.s. pro rok 2011: -

-

program „Podpora nákupu půdy“ (cílem programu je přispět k řešení přechodného nedostatku vlastních finančních zdrojů zemědělských prvovýrobců za současné finanční a hospodářské krize a umožnit tím nákup nestátní zemědělské půdy jako primárního výrobního prostředku zemědělských prvovýrobců. Jde o dotace části úroků z úvěru poskytnutému žadateli na nákup nestátní zemědělské půdy. Poskytovaná podpora nesmí být nižší než 100 tis. Kč a nesmí překročit částku 10 mil. Kč. program „Provoz“ (podpora ve formě dotace části úroků z provozních úvěrů a zajištění provozních úvěrů) program „Provoz - zpracovatel“ (podpora ve formě dotace části úroků z provozních úvěrů a zajištění provozních úvěrů) program „Podpora krátkodobého financování“ (podpora ve formě dotace části úroků a podpora ve formě zajištění, program „Zemědělec“ - cílem je snížení výrobních nákladů, modernizace či zlepšení jakosti. Podporován je nákup vyjmenovaných investic.

- od 10.3.2009 došlo k zvýšení dotace úroků z úvěrů ze 3 % na 4 % - zvýhodnění i pro mladé zemědělce + 1 % - podpora je určena i velkým podnikům ve smyslu příslušné definice. x program „Podpora obcím“ve formě finančních prostředků určených pro dokončení projektových záměrů obcí v Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013. Jde o přímou investiční a neinvestiční podporu x program “Pojištění lesních školek“ (až do výše 30 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění pro příslušný rok) Podpora zemědělského pojištění Jednou z možných podpor poskytovaných prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. je podpora zemědělského pojištění. Podmínkou pro získání finančních podpor pojištění v roce 2011 je mimo jiné splnění požadavků uvedených v Zásadách pro poskytování finanční podpor pojištění: „Žadatelem“ o podporu může být pouze takový subjekt, který splňuje kritéria „Zásad pro poskytování finanční podpory PGRLF, a.s. Týká se oblasti rostlinné i živočišné výroby. Počet žadatelů o tento druh podpory se stále zvyšuje. V roce 2008 bylo 3 724 žadatelů o podporu zemědělského pojištění (z toho 2 113 žadatelů o podporu pojištění hospodářských zvířat), v roce 2009 bylo podporováno 4 022 žadatelů. Podpora se poskytuje mj. chovateli, který na své jméno sjednal smluvní pojištění hospodářských zvířat. Uvedeným pojištěním se rozumí pojištění hospodářských zvířat pro případ: - živelních škod, - nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu, Výše podpory v roce 2009 a 2010 činila 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění hospodářských zvířat (v roce 2008 to bylo 20 %). Celkově činilo pojistné u všech hospodářských zvířat v roce 2007 více než 206 mil. Kč a v roce 2008 více než 188 mil. Kč a v roce 2009 dosáhlo pojistné 177 mil. Kč. Snižující trend výše pojistného souvisí s vývojem celkových stavů hospodářských zvířat. Propojištěnost u hospodářských zvířat se zvýšila na současných 80 %.

33

ZÁSAHY STÁTU, PODPORA OPATŘENÍ V OBLASTI SNIŽOVÁNÍ EMISÍ AMONIAKU

Přehled pojištění podle podprogramů v roce 2010 Počet žádostí celkem

Pojistné v tis. Kč

Hospodářská zvířata

2 183

Ostatní plodiny

3 332 505

Podprogram

Speciální plodiny Lesní školky

2

CELKEM 6 022 Pramen: PGRLF podle stavu k 31. 5. 2011

Výše podpory v tis. Kč

Výše podpory v %

170 120

85 060

50

582 973

291 486

50

197 881

98 941

50

193

58

30

951 167

475 544

50

Pro rok 2011 jsou programy vyhlášeny ve stejném rozsahu jako v roce 2010 s očekávaným počtem 6 000 žádostí pěstitelů i chovatelů, tj. pro pojištění hospodářských zvířat i plodin. Předpokladem je výše zaplaceného podporovaného pojistného 1 mld. Kč a výše schválené a vyplacené podpory 500 mil. Kč. Na tento rozsah programů pojištění jsou pro rok 2011 vytvořeny dostatečné zdroje. Podání žádostí pro rok 2011 je možné od 1.3. do 1. 11. 2011. Počínaje rokem 2011 je možné podávat žádosti již od 1. 3. s tím, že veškeré žádosti musí být podány na PGRLF, a.s. do 1.11. aktuálního roku s cílem urychlení zpracování a tím i výplat podpory pojistného tak, aby většina podpor byla vyplacena již v roce podání žádosti (tzn. mezi 1. 11. aktuálního roku a 31. 12. aktuálního roku). Propojištěnost u rostlinné výroby se pohybuje mezi 37- 41 %. Pojistné speciálních plodin (jde o jahody, přadné a okrasné rostliny, konzumní zeleninu, révu vinnou, ovoce, chmel) v roce 2008 činilo 158 miliónů a ostatních plodin 611 mil. Kč, tj celkové pojistné rostlinné výroby činilo 769 mil. Kč. Celková podpora nákladů na pojištění v roce 2008 činila 334 mil.Kč (v roce 2006 to bylo 249 mil. Kč a v roce 2007 se částka podpory zvýšila na 261 mil. Kč). Do sektoru rostlinné výroby bylo prostřednictvím PGRLF, a.s. v roce 2009 poukázáno 356 mil Kč pro rostlinnou výrobu, z toho 88 miliónů činila podpora speciálních plodin. Celkové pojistné v roce 2009 dosáhlo 713 mil. Kč. V roce 2010 celkové pojistné rostlinné výroby představovalo 781 mil. Kč a podpora činila 390 mil. Kč, z toho speciální plodiny byly podporovány částkou 99 mil. Kč. Chovateli prasat byly využity finanční prostředky na podporu pojištění prasat a chovatelských zařízení ze strany PGRLF a.s. v roce 2008 odhadem ve výši cca 17 mil. Kč, v roce 2009 byla podpora pojištění prasat 33 mil. Kč a v roce 2010 činila odhadovaná výše podpory nákladů pojištění pro prasata 30 mil. Kč. U drůbeže byla v roce 2010 odhadovaná výše podpory nákladů pojištění 13 mil. Kč. Výkyvy ve výši podpory přímo souvisí s dosaženými celkovými počty zvířat v daném roce, dále na míře propojištěnosti a na procentické výši podpory. Ta byla v roce 2009 a 2010 zvýšena na 50 %.

5. Podpora opatření v oblasti snižování emisí amoniaku Podpora opatření v oblasti snižování emisí NH3 do ovzduší v sektoru zemědělství z Operačního programu Životní prostředí, Ministerstva životního prostředí Tato informace je určena žadatelům, kteří mají zájem o podporu z Operačního programu Životního prostředí(dále jen OPŽP) na investice do technologií snižujících emise amoniaku do ovzduší., kterou vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky (SFŽP). Předmět podpory a časový rámec: V rámci oblasti podpory 2.2 - Omezování emisí, podoblasti d) OPŽP, je možno podporovat projekty zaměřené na technická opatření na zdrojích vedoucí k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší (v sektoru zemědělství se jedná zejména o snížení NH3 ze stájí, chovu prasat, chovu drůbeže, dále pro zavedení snižujících technologií uplatnitelných na skládkách statkových hnojiv a při aplikaci těchto hnojiv na pole). V této chvíli se jedná o dvě výzvy na příjem žádostí a to 25. výzvu, kde jsou podporovány projekty realizované na území Moravskoslezského

34

kraje (příjem žádostí do 20. prosince 2011) a 26. výzvu, určenou pro projekty realizované ve zbytku republiky (příjem žádostí do 30. listopadu 2011). Obecně lze podporovat u zemědělských zdrojů takové technologie, u kterých dojde k prokazatelnému snížení emisí NH3 oproti referenčnímu stavu. Referenční stav (respektive referenční technologie) je taková vybraná a vhodná technologie, která je již v současné době používána, je v souladu s platnými právními předpisy z hlediska ochrany ovzduší a je uvedena v integrovaném povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, nebo v povolení zdroje znečištění ovzduší vydaném v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcími předpisy, jehož součástí je schválený „Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe“. Předložené žádosti budou hodnoceny tak, aby byly vlivy na snížení emisí NH3 posouzeny komplexně (v celém dusíkovém cyklu), nikoli v jednotlivých fázích. Výše podpory a způsobilé náklady: Podpora je poskytována formou dotace, přičemž minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny na úrovni 0,5 mil. Kč. Podporu na ochranu životního prostředí lze poskytnout maximálně do výše 35 % (pro malé a střední podniky je možné poskytnout bonus ve výši 20 % resp. 10 %). Způsobilými náklady jsou investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je úroveň vyžadovaná normami Společenství, bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům. U projektů zaměřených na omezování emisí NH3 nesmí měrná finanční náročnost odstranění ročních emisí přesáhnout 1000 tis. Kč bez DPH/t NH3. Další podmínkou pro příjemce podpory je nutnost provozovat/využívat předmět podpory alespoň po dobu 5 let od dokončení realizace projektu, ve vztahu k ekologickým přínosům, na základě kterých byl projekt podpořen. Jak postupovat a kontakty: Podrobné informace pro zájemce o dotace je možno nalézt na webových stránkách www.opzp.cz, kde jsou v sekci „Dokumenty ke stažení“ umístěny Implementační dokument OPŽP, Příručka pro žadatele v OPŽP, Závazné pokyny pro žadatele v OPŽP, texty aktuálních výzev apod. Další podrobnosti lze získat přímo na Odboru ochrany ovzduší a OZE Státního fondu životního prostředí ČR: Kontaktní osoby: Bohdan Polak – vedoucí odboru E – mail: [email protected] Telefon: 267 994 466

Zdeňka Hlavatá – vedoucí oddělení E – mail: [email protected]

6. Opatření v oblasti veterinární Věstníkem Ministerstva zemědělství České republiky byla v částce 3 v prosinci 2010 vyhlášena „Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2011“, která podrobně popisuje veškerá povinná vyšetření hrazená státem či chovatelem. Všechna vyšetření předepsaná pro prasata domácí i divoká jsou placená státem. U domácích prasat se provádějí vyšetření na brucelózu, vezikulární chorobu prasat a Aujeszkyho chorobu. U divokých prasat je předepsáno jen vyšetření na klasický mor prasat (dále jen „KMP“) se zvláštním důrazem na vyšetření prasat ulovených a uhynulých v příhraničních oblastech se Slovenskem, kde se KMP vyskytuje a kde rovněž v některých oblastech probíhala vakcinace divokých prasat proti KMP. Veškerá u nás porážená domácí prasata a odlovená divoká prasata jsou na náklady státu vyšetřována na přítomnost Trichinella sp. V oblasti chovu domácích prasat má ČR status země prosté Aujeszkyho choroby (Rozhodnutí Komise 320/2004/ES) a tato nákaza se v současnosti v chovech domácích prasat v České republice nevyskytuje. Je však třeba mít na mysli trvající riziko zavlečení této nákazy volně žijícími prasaty, protože populace divokých prasat je výrazně promořena . V případě výskytu nákazy v některé třetí zemi nebo členském státě EU přijímá Komise neprodleně opatření omezující pohyb zvířat a živočišných produktů. Přijatá opatření jsou vydávána formou Rozhodnutí Komise a jsou závazná pro členské státy.

ZÁSAHY STÁTU, PODPORA OPATŘENÍ V OBLASTI VETERINÁRNÍ

35

V případě dovozu je nezbytné, aby se dovozce živých zvířat nebo živočišných produktů předem informoval u místně příslušné Krajské veterinární správy na veterinární podmínky dovozu a to i v rámci intrakomunitárního obchodu (povinná očkování, vyšetření, nákazová situace atd.) Z důvodů dodatečných garancí na Aujeszkyho chorobu nelze dovážet prasata ze zemí, ve kterých se nákaza vyskytuje a je omezený dovoz prasat ze zemí, které ozdravování teprve provádí. U drůbeže se v roce 2011 opatření ve veterinární oblasti zaměřují na tři hlavní oblasti. A to: 1. programy pro tlumení salmonel v chovech drůbeže v souladu s Nařízením EP a Rady 2160/2003, 2. program sledování aviární influenzy u drůbeže a volně žijících ptáků dle rozhodnutí Komise č.2010/367 a 3. Vakcinace hrabavé drůbeže proti Newcastelské chorobě v chovech evidovaných v ústřední evidenci podle zákona č. 154/2000 Sb. Potřebné formuláře pro veterinární osvědčení pro dovoz do ČR i pro obchodování v rámci EU jsou volně k dispozici na webové stránce SVS ČR: http://www.svscr.cz/dokumenty/eu/source.html

VYŠETŘENÍ PRASAT pro rok 2011

NA ZÁKLADĚ METODIKY KONTROLY ZDRAVÍ A NAŘÍZENÉ VAKCINACE Odběr krve na jatkách provádí KVS, kde jsou zvířata porážena. Rozsah vyšetření je požadován podle indikace v místě původu prasat (dle registračního čísla hospodářství), společně na nákazy – brucelózu, vezikulární chorobu prasat, Aujeszkyho chorobu a klasický mor prasat. EpB100 B RUCELÓZA – VyLa - komplexní sérologické vyšetření (RBT + RVK) Zmetalky nebo prasnice, které porodily málo životaschopná selata (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. EpB110 B RUCELÓZA – VyLa (P + BV) Při podezření z nákazy nebo nakažení vyšetření zmetků, málo životaschopných selat, případně plodových obalů bezprostředně po zmetání, jestliže matka je neznámá. KVS určí rozsah vyšetření. EpB120 B RUCELÓZA – VyLa - sérologické vyšetření (RBT) Vyšetření všech poražených prasnic a kanců; nejedná se o zvířata, která jsou v rámci intrakomunitárního obchodu nebo dovozu ze třetích zemí dovezená přímo na jatky. EpB130 B RUCELÓZA – VyLa - sérologické vyšetření (RBT + RVK) Plemenní kanci v hospodářství původu před přijetím do izolační stáje - v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

BRUCELÓZA – VyLa - sérologické vyšetření (RBT + RVK) EpB131 Plemenní kanci ve střediscích pro odběr spermatu 1x ročně - v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. BRUCELÓZA – VyLa - sérologické vyšetření (RBT + RVK) EpB132 Plemenní kanci v izolační stáji před přijetím do střediska pro odběr spermatu nejdříve za 15 dnů po zahájení izolace - v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

36

EpB200 V EZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Vyšetření všech poražených kanců. EpB201 V EZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Vyšetření poražených prasnic z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky (cca 3% dodaných zvířat). EpB202 V EZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Depistáž u prasat ve stádech při došetřování ojedinělých sérologických nálezů (singleton reactor). KVS určí rozsah vyšetření. EpB300 K LASICKÝ MOR PRASAT – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Z okresů s výskytem protilátek u divokých prasat. Vyšetření se provádí u 25% poražených prasnic a kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky po dobu 6 měsíců od posledního výskytu protilátek u divokých prasat; EpB301 K LASICKÝ MOR PRASAT – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Při dovozu chovných prasat ze třetích zemí se provádí vyšetření zvířat od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení. EpB302 K LASICKÝ MOR PRASAT – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Při přemístění chovných prasat z členských států s výskytem klasického moru prasat u domácích prasat, kdy je umožněno obchodování na základě regionalizace, se provádí vyšetření zvířat od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení. KVS určí rozsah vyšetření. EpB303 K LASICKÝ MOR PRASAT – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci v hospodářství původu před přijetím do střediska pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB304 K LASICKÝ MOR PRASAT – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci ve střediscích pro odběr spermatu 1x ročně - v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB310 K LASICKÝ MOR PRASAT – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Zmetalky nebo prasnice, které porodily málo životaschopná selata (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. (Odběr je společný pro vyšetření na brucelózu a ACH). EpB320 K LASICKÝ MOR PRASAT – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) V případě, že nebyl 6 měsíců zjištěn pozitivní sérologický nález u divokých prasat, provádí se vyšetření u cca 3% poražených prasnic a kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky. Odběr je společný a ve stejném rozsahu jako u vezikulární choroby – kód EpB201. EpB400 A UJESZKYHO CHOROBA – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Vyšetření všech poražených prasnic a kanců: nejedná se o zvířata, která jsou buď v rámci intrakomunitárního obchodu nebo dovozu ze třetích zemí dovezená přímo na jatky.


37

EpB401 A UJESZKYHO CHOROBA – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Při dovozu chovných prasat ze třetích zemí se provádí vyšetření od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení. EpB402 A UJESZKYHO CHOROBA – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Při přemístění chovných prasat z členských států, které nemají dodatečné garance k Aujeszkyho chorobě, se provádí vyšetření zvířat od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení. KVS určí rozsah vyšetření. EpB403 A UJESZKYHO CHOROBA – VyLa- sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci v hospodářství původu před přijetím do izolační stáje - v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB404 A UJESZKYHO CHOROBA – VyLa- sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci ve střediscích pro odběr spermatu 1x ročně - v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB405 A UJESZKYHO CHOROBA – VyLa- sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci v izolační stáji před přijetím do střediska pro odběr spermatu nejdříve za 15 dnů od zahájení izolace - v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB410 A UJESZKYHO CHOROBA – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA) Zmetalky nebo prasnice, které porodily málo životaschopná selata (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. (Odběr je společný pro vyšetření na brucelózu, KMP a ACH). EpB420 A UJESZKYHO CHOROBA – VyLa (PCR) Při podezření z nákazy nebo nakažení vyšetření zmetků, málo životaschopných selat, případně plodových obalů bezprostředně po zmetání, jestliže matka je neznámá. KVS určí rozsah vyšetření.

VYŠETŘENÍ DRŮBEŽE pro rok 2011

NA ZÁKLADĚ METODIKY KONTROLY ZDRAVÍ A NAŘÍZENÉ VAKCINACE Národní program pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic produkujících konzumní vejce Tento program navazuje na Národní program pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic, produkujících konzumní vejce v letech 2008 – 2010. Program je povinný pro všechny chovy drůbeže, které musí být registrované v ústřední evidenci podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších přepisů. Program se vztahuje na všechna hospodářství, která naskladnila jednodenní kuřata, provádí odchov kuřic pro chov nosnic pro produkci konzumních vajec uváděných do oběhu na území ČR a vlastní chov nosnic do doby ukončení snášky. Program zahrnuje odběry vzorků a jejich laboratorní vyšetření v určených laboratořích a vakcinaci v souladu s Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace. Vyšetření se provádějí v laboratořích SVÚ Praha, Jihlava a Olomouc pomocí mezinárodně uznaných a ověřených postupů, jejichž používání koordinuje Národní referenční laboratoř pro salmonely SVÚ

38

Praha. Úřední kontroly na úrovni chovů drůbeže organizují a provádí příslušné krajské veterinární správy (dále jen KVS), které v případě pozitivních výsledků přijímají příslušná opatření. Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná KVS. Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS. NÁRODNÍ PROGRAM PRO TLUMENÍ VÝSKYTU SALMONEL V REPRODUKČNÍCH CHOVECH KURA DOMÁCÍHO (Gallus gallus) Cíl programu je na základě vyšetření vzorků odebraných ve všech chovech drůbeže sledovat výskyt invazivních sérovarů S. enteritidis, S. typhimurium, S. infantis, S. virchow a S. hadar a přijímat opatření, která mají chránit především zdraví lidí, ale i zdraví dalších populací drůbeže. Cílem je dále zajistit snížení procenta reprodukčních hejn dospělé drůbeže tvořených nejméně 250 ptáky, která zůstávají pozitivní pod 1%. Do sledování je zahrnuta celá ČR se všemi registrovanými reprodukčními chovy kura domácího (Gallus gallus). Vyšetření se provádějí v laboratořích SVÚ Praha, Jihlava a Olomouc pomocí mezinárodně uznaných a ověřených postupů, jejichž používání koordinuje Národní referenční laboratoř pro salmonely SVÚ Praha. Úřední kontroly na úrovni chovů drůbeže organizují a provádí příslušné krajské veterinární správy (dále jen KVS), které v případě pozitivních výsledků přijímají příslušná opatření. Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná KVS. Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS.

Národní program pro tlumení salmonel v chovech kuřat chovaných na maso Cílem programu je do 31. prosince 2011 snížit procento hejn kuřat chovaných na maso, která zůstávají pozitivní na výskyt Salmonela enteritidis a Salmonela typhimurium v prostředí na maximálně 1 %. Cíl národního programu je stanoven v souladu s cílem Společenství podle čl. 4 odst.1 nařízení (ES) č. 2160/2003 zaměřeným na snížení výskytu Salmonela enteritidis a Salmonela typhimurium u kuřat chovaných na maso stanoveným v Nařízení Komise (ES) č. 646/2007. Program probíhá po dobu tří let od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2011 Vyšetření se provádějí v laboratořích SVÚ Praha, Jihlava a Olomouc pomocí mezinárodně uznaných a ověřených postupů, jejichž používání koordinuje Národní referenční laboratoř pro salmonely SVÚ Praha. Úřední kontroly na úrovni chovů drůbeže organizují a provádí příslušné krajské veterinární správy (dále jen KVS), které v případě pozitivních výsledků přijímají příslušná opatření. Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná KVS. Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS.

Národní program pro tlumení salmonel v chovech krocanů a krůt Cílem programu je snížit do 31. prosince 2012 maximální procento hejn výkrmových krůt, která zůstávají pozitivní na Salmonela enteritidis a Salmonela typhimurium v prostředí na maximálně 1 % a snížit do 31. prosince 2012 maximální procento hejn dospělých chovných krůt, která zůstávají pozitivní na Salmonela enteritidis a Salmonela typhimurium v prostředí na maximálně 1%. V případě, že je v ČR chováno méně než 100 hejn dospělých chovných krůt nebo výkrmových krůt je cílem, aby do 31. prosince 2012 zůstalo pozitivní nanejvýš jedno hejno dospělých chovných krůt nebo výkrmových krůt. Cíl národního programu je stanoven v souladu s cílem Společenství podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 2160/2003 zaměřeným na snížení výskytu Salmonela enteritidis a Salmonela typhimurium u krocanů a krůt stanoveným v Nařízení Komise (ES) č. 584/2008. Program bude probíhat po dobu tří let od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2012.


39

Vyšetření se provádějí v laboratořích SVÚ Praha, Jihlava a Olomouc pomocí mezinárodně uznaných a ověřených postupů, jejichž používání koordinuje Národní referenční laboratoř pro salmonely SVÚ Praha. Úřední kontroly na úrovni chovů drůbeže organizují a provádí příslušné krajské veterinární správy (dále jen KVS), které v případě pozitivních výsledků přijímají příslušná opatření. Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná KVS. Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS.

HOSPODÁŘSTVÍ MIMO PROGRAMY TLUMENÍ SALMONEL EpF270 V YŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET VyLa (BV Vyšetření vzorků trusu na hospodářstvích s nosnicemi pro produkci konzumních vajec, která neuvolňují vejce na trh, ale dodávají přímo konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům. Vzorek odebírá proškolená osoba. Odebírá se směsný vzorek trusu (2 x150 g trusu nebo 2 páry stíracích manžet) 2-3 týdny po přesunu hejna na hospodářství, na kterém bude hejno nosnic v produkčním období. Vyšetření se provádí i u nosnic z hejn, která byla v předešlém snáškovém období sledována programem pro tlumení salmonel. Vyšetření vzorku se nevykazuje v rámci národního programu na hospodářství a hejna. Vyšetření vzorku provádí SVÚ Praha, Jihlava, Olomouc.

Drůbež hrabavá – v chovech evidovaných v ústřední evidenci podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). EpF100 N EWCASTLESKÁ CHOROBA – VyLa - sérologické vyšetření (HIT) Vyšetření vzorků v hospodářstvích s reprodukčními chovy kura domácího (Gallus gallus), ve kterých byla provedena vakcinace nebo kam byla přesunuta vakcinovaná drůbež, podle kódu ExF110 (nejdříve 6 týdnů po poslední vakcinaci, vždy 60 vzorků z hejna) - hradí se pouze laboratorní vyšetření. Za pozitivní, tzn. protektivní hladinu protilátek, se považuje titr 1:16 a výše při vyšetření hemaglutinačně inhibičním testem. Chovatel je povinen zajistit dostatečnou imunitu po celou dobu reprodukčního cyklu, přičemž za dostatečnou imunitu se pokládá titr 1:16 a více u minimálně 75% vyšetřených vzorků.

EpF101 N EWCASTLESKÁ CHOROBA – VyLa - sérologické vyšetření (HIT) Vyšetření vzorků v hospodářstvích s chovem nosnic pro produkci konzumních vajec, ve kterých byla provedena vakcinace nebo kam byla přesunuta vakcinovaná drůbež, podle kódu ExF111 (nejdříve 6 týdnů po poslední vakcinaci, vždy 60 vzorků z hejna) - hradí se pouze laboratorní vyšetření. Za pozitivní, tzn. protektivní hladinu protilátek, se považuje titr 1:16 a výše při vyšetření hemaglutinačně inhibičním testem. Chovatel je povinen zajistit dostatečnou imunitu po celou dobu snáškového cyklu, přičemž za dostatečnou imunitu se pokládá titr 1:16 a více u minimálně 75% vyšetřených vzorků.

40

Program sledování aviární influenzy u drůbeže a volně žijících ptáků Monitoring je prováděn dle rozhodnutí Komise 2010/367/EU ze dne 25. června 2010 o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech. DRŮBEŽ EpF600 AVIÁRNÍ INFLUENZA – nosnice – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA test) Krevní vzorky na sérologické vyšetření se odebírají ode všech kategorií, a to od deseti ptáků z každého hospodářství a z různých hejn, pokud je v hospodářství více než jedno hejno. EpF601 AVIÁRNÍ INFLUENZA – volně chované nosnice – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého hospodářství s chovem drůbeže se odebere pro účely sérologických testů deset krevních vzorků. EpF602 AVIÁRNÍ INFLUENZA – plemenné krůty – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere deset krevních vzorků. EpF603 AVIÁRNÍ INFLUENZA – plemenné kachny – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků. EpF604 AVIÁRNÍ INFLUENZA – plemenné husy – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků. EpF605 AVIÁRNÍ INFLUENZA – pernatá zvěř z farmového chovu (vodní) – VyLa (PCR) Z každého farmového chovu vodní pernaté zvěře se odebere 10 kloakálních a 10 tracheálních výtěrů (tzn. z 1 kusu 2 výtěry). EpF606 AVIÁRNÍ INFLUENZA – pernatá zvěř z farmového chovu (hrabavá) – VyLa sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého vybraného farmového chovu pernaté hrabavé zvěře (např. bažanti), se zaměřením na dospělé ptáky jako je plemenná drůbež, se odebere deset krevních vzorků. EpF607 AVIÁRNÍ INFLUENZA – výkrm krůt – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého vybraného hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere deset krevních vzorků. EpF608 AVIÁRNÍ INFLUENZA – výkrm kachen – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého vybraného hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků. EpF609 AVIÁRNÍ INFLUENZA – výkrm hus – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého vybraného hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků. EpF651 AVIÁRNÍ INFLUENZA – ptáci nadřádu běžci – VyLa - sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého vybraného hospodářství s chovem ptáků nadřádu běžci se odebere deset krevních vzorků.

41

ZÁSAHY STÁTU, OPATŘENÍ ADMINISTROVANÁ PROSTŘEDNICTVÍM SZIF

VOLNĚ ŽIJÍCÍ PTÁCI EpF650 (PCR)

AVIÁRNÍ INFLUENZA – volně žijící ptáci – pitva, VyLa – virologické vyšetření

Pasivní dozor – virologické vyšetření vzorků odebraných od nalezených nemocných nebo uhynulých ptáků. Odebírá se celý pták nebo kloakální a tracheální/orofaryngeální výtěry (tzn. z 1 kusu 2 výtěry). EpF643

AVIÁRNÍ INFLUENZA – divoké kachny – VyLa – virologické vyšetření (PCR)

Aktivní dozor – virologické vyšetření vzorků odebraných od ulovených ptáků. Odebírají se kloakální a tracheální/orofaryngeální výtěry (tzn. z 1 kusu 2 výtěry).

7. Opatření administrovaná prostřednictvím SZIF Opatření zakládaní skupin výrobců

Komodita

Včelí produkty Obiloviny Olejniny Brambory Len a konopí pěstované na vlákno Květiny a okrasné dřeviny Léčivé, aromatické a kořenové rostliny Školkařské výpěstky ovocných dřevin Jatečný skot Jatečná prasata Jatečná drůbež Jatečné ovce a kozy Jateční běžci Celkem

Počet podaných žádostí v roce 2008


Nárok z podaných v roce 2009 tis. Kč

Vyplacené dotace k 31.12.2009 z podaných v roce 2009 v tis. Kč


Zastoupení v roce 2010 v%

Nárok z podaných v roce 2010 tis. Kč

Vyplacené dotace k 31.12.2010 z podaných v roce 2010 v tis. Kč

1

0

0,00

0,00

0

0,00

0,00

0,00

143 139 14

131 134 14

22 185,59 12 410,51 961,88

20 695,95 11 475,31 892,26

119 121 10

25,98 26,42 2,18

15 546,39 10 418,48 1 306,42

17 259,74 10 418,48 734,71

0

1

0,00

0,00

0

0

0,00

0,00

1

1

308,82

296,95

1

0,22

130,64

294,78

9

7

380,98

366,37

8

1,75

1 045,14

399,95

1

1

14,50

14,50

1

0,22

130,64

27,80

91

81

5 492,66

5 050,50

73

15,94

9 536,86

4886,40

119

103

14744,60

12 500,50

85

18,56

11 104,57

10 864,84

54

45

9 927,09

8 258,90

36

7,86

4 703,11

6 769,99

4

4

2,20

2,20

4

0,87

522,57

2,63

0

0

0,00

0,00

0

0

0,00

0,00

576

522

66428,83

59 553,44

458

100,0

59 834,02

51 659,32

42

Dovozní a vývozní licence Dovozní a vývozní licence pro živočišné a rostlinné komodity se vydávají na SZIF v Praze, Odbor zahraničního obchodu, oddělení vydávání vývozních a dovozních licencí. Informace o dovozních a vývozních licencích naleznete též na internetových stránkách www.szif.cz Subvence Subvence jsou poskytovány vývozcům vyvážejícím mimo EU z prostředků Evropského zemědělského orientačního a garančního fondu prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, a to odborem zahraničního obchodu rostlinných a živočišných komodit, oddělením vývozních subvencí v souladu s nařízením vlády č.181/2004 Sb., v platném znění. Sazby subvencí podle položek celního sazebníku jsou stanovovány minimálně 1 x za čtvrtletí formou nařízení Evropské komise. K uplatnění nároku na subvenci při vývozu jsou nezbytné následující dokumenty: - vývozní jednotný správní dokument (od 1.2.2007 vývozní doprovodný doklad) podle nařízení vlády č.181/2004Sb., v platném znění, odepsaná vývozní licence nebo osvědčení o stanovení subvence předem AGREX - prvopis kontrolního výtisku T5 (dokládá opuštění území EU), - přepravní doklady, - Veterinární atest - potvrzení o původu - Osvědčení zpracovatele v některých případech potvrzení o dovozu do třetí země. Poskytování subvencí v sektoru: Drůbež a vejce V roce 2010 bylo přijato 60 žádostí o subvence na vývoz vajec a 53 žádostí o subvence na vývoz drůbeže. Vyplaceno pak bylo 60 žádostí na subvence vývozu drůbeže v částce 280 tis. Kč a 26 žádostí na subvencování vývozu vajec v částce 367 tis. Kč. Sazby subvencí se nezměnily a činí: 0,2 EUR/100ks vajec a 0,24 EUR/100ks drůbeže. Vývozní subvence pro vejce použitelné od 20. dubna 2011 Kód položky 0407 00 11 9000 0407 00 19 9000 0407 00 30 9000

0408 11 80 9100 0408 19 81 9100 0408 19 89 9100

Krůtí nebo husí na násadu Ostatní na násadu Ptačí vejce, ve skořápkách, čerstvá, konzervovaná nebo vařená drůbeže domácí

Místo určení A02 A02

Měrná jednotka €/100 ks €/100 ks

E09

€/100 kg

0,00

E01 E19 A03 A03 A03

€/100 kg €/100 kg €/100 kg €/100 kg €/100 kg

22,00 0,00 84,72 42,53 42,53

Výše subvence 0,39 0,20

Žloutky sušení ostatní Tekutá vejce Tekutá ostatní včetně zmrazených Nezpůsobilé k lidskému požívání ostatní 0408 91 80 9100 A03 €/100 kg 53,67 (Celní kvóta WTO) Nezpůsobilé k lidskému používání ostatní 0408 99 80 9100 A03 €/100 kg 9,00 (Celní kvóta WTO) Pozn: Kódy produktů a kódy místa určení série „A“ jsou stanoveny v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87, ostatní místa určení jsou stanovena takto: E09: Kuvajt, Bahrajn, Omán, Katar, Spojené arabské emiráty, Jemen, Hongkong, SAR, Rusko, Turecko. E10: Jižní Korea, Japonsko, Malajsie, Thajsko, Tchaj-wan, Filipíny. E19:Všechna místa určení s výjimkou Švýcarska a skupin E09, E10.

ZÁSAHY STÁTU, OPATŘENÍ ADMINISTROVANÁ PROSTŘEDNICTVÍM SZIF

43

Vývozní subvence pro drůbeží maso použitelné od 23. června 2011 Místo určení

Kód položky

Měrná jednotka

Výše subvence

Samičí kuřata chovná o hm. nejvýše 185 g A02 €/100 ks 0,24 pro snášení vajec Samičí kuřata chovná o hm, nejvýše 185 g 0105 11 19 9000 A02 €/100 ks 0,24 ostatní 0105 11 91 9000 Ostatní pro snášení vajec A02 €/100 ks 0,24 0105 12 00 9000 Krocani a krůty A02 €/100 ks 0,47 0105 19 20 9000 Husy A02 €/100 ks 0,47 Kuřata 70 % (bez hlavy, běháků, s krkem, 0207 12 10 9900 V03 €/100 kg 32,50 srdcem, játry a voletem) Kuřata 65 % ( bez hlavy, běháků, krku, srdce, 0207 12 90 9190 V03 €/100 kg 32,50 jater a volete) Pozn: Kódy produktů a kódy míst určení série „A“ stanovilo nařízení Komise (EHS) č. 3846/87. Ostatní místa určení jsou vymezena takto: V03: Angola, Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Omán, Spojené arabské emiráty, Jordánsko, Jemen, Libanon, Irák, Irán. 0105 11 11 9000

Poskytování subvencí v sektoru: Vepřové maso V roce 2008 bylo požádáno o vývoz vepřových půlek se subvencí v celkovém množství 820 tun a téhož roku došlo k vývozu celého množství. Vývozy byly uskutečňovány do Ruska. V roce 2009 bylo vyvezeno 14,227 tun vepřových konzerv se subvencí. Vývozy byly uskutečňovány do Hong Kongu. V roce 2010 nebyly uskutečněny žádné subvencované vývozy vepřového masa. Vývozní subvence pro vepřové maso v euro/100 kg použitelné od 21. dubna 2011 Sazby subvencí stanovuje Evropská komise na základě vývoje na trhu, měnovém kurzu, limitů WTO a jiných faktorů minimálně 1 x za čtvrtletí. Kód položky 0210 11 31 91 10 0210 11 31 99 10 0210 19 81 91 00 0210 19 81 93 00 1601 00 91 91 20 1601 00 99 91 10

Výše subvence Vepřové maso uzené - kýty

54,20

Vepřové maso uzené - hřbety Vepřové maso uzené - ostatní,jinde neuvedené Uzenky a salámy tepelně neupravené Uzenky a salámy tepelně neupravené-neobsažené v předchozím Přípravky a konzervy z kýty

54,20 54,20 19,50

1602 41 10 91 10 1602 41 10 91 30 1602 42 10 91 10 Přípravky a konzervy z plece 1602 42 10 91 30 1602 49 19 91 30 Přípravky a konzervy ostatní, včetně směsí Pramen: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 399/2011 ze dne 20. 4. 2011 (účinnost od 21. 4. 2010)

15,20 29,00 17,10 22,80 17,10 17,10

Kontakt na odbor zahraničního obchodu SZIF Vývozní subvence administruje oddělení vývozních subvencí Bc. Romana Černá telefon: 222 871 435, e-mail: [email protected] Vývozní a dovozní licence v odvětví masa administruje oddělení licencí Ing.Pavla Brožová telefon: 222 871 858, e-mail: [email protected] Podrobné informace naleznete též na www.szif.cz

44

8. Činnost Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského – související s chovem prasat 8 a) Testace finálních hybridů prasat Ve Věstníku Ministerstva zemědělství vydaného v částce I., v červnu 2011 byl v bodě 2. uveřejněn následující text: “Na základě článku 1 směrnice Rady č. 119 ze dne 5. března 1990 o přijetí hybridů chovných prasat do plemenitby a k provedení rozhodnutí Komise č. 507 ze dne 18. července roku 1989, kterým se stanoví metody pro kontrolu užitkovosti a stanovení genetické hodnoty čistokrevných plemenných prasat a hybridů chovných prasat a podle § 3 zákona č.147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů vyhlašuje Ministerstvo zemědělství pro testování finálních hybridů prasat testační zařízení: Biologická testační stanice Lípa (Lípa 121, PSČ: 582 57) provozovaná Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Brně (dále jen „ÚKZÚZ“) kontakt: ÚKZÚZ, sekce úřední kontroly, Hroznová 2 Brno, 656 06 telefon: 543 548 241 a stanovuje, že Metodiku pro testování finálních hybridů prasat bude zveřejňovat ÚKZÚZ způsobem umožňujícím dálkový přístup po schválení Ministerstvem zemědělství, při čemž tato metodika musí být v souladu s Rozhodnutím Komise č. 507 z roku 1989.“ 8 b) Státní dozor nad prováděním klasifikace těl jatečných prasat Státní dozor nad prováděním klasifikace těl jatečných zvířat vykonává ÚKZÚZ podle §14 odst. 1) písmeno d) zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů. Předmětem státního dozoru je dodržování povinností stanovených v § 4a tohoto zákona, v prováděcí vyhlášce č. 194/2004 Sb. ve znění vyhlášky č. 324/2005 Sb. a v platných nařízeních Evropské unie.

45

POROVNÁNÍ VÝVOJE PRODUKCE, SOBĚSTAČNOSTI A OSTATNÍCH UKAZATELŮ

POROVNÁNÍ VÝVOJE PRODUKCE, SOBĚSTAČNOSTI A OSTATNÍCH UKAZATELŮ VYBRANÝCH KOMODIT S KOMODITAMI CHOVU PRASAT A DRŮBEŽE Stavy hospodářských zvířat k 1. dubnu Ukazatel SKOT celkem z toho krávy PRASATA celkem

v tisících ks

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 428

1 397

1 374

1 391

1 402

1 363

1 349

1 344

573

574

564

565

569

560

551

552

3 126

2 877

2 840

2 830

2 433

1 971

1 909

1 749

z toho prasnice

251

232

229

225

179

142

133

112

OVCE

celkem

116

140

148

169

184

183

197

209

DRŮBEŽ

celkem

25 494

25 372

25 736

24 592

27 317

26 491

24 838

21 250

z toho slepice 6 394 5 941 6 316 Pramen: ČSÚ-Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2004 až 2011

6 288

6 309

6 464

6 216

6 137

Vývoj produkce obilovin, krmných smČsí a drĤbežího, hovČzího a vepĜového masa v ýeské republice v letech 2003 -2010 v % (rok 2003=100 %)

120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0

obilí 60,0

KS

drĤbež

skot

prasata

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

obilí

100,0

110,3

110,4

105,0

108,2

106,8

105,6

100,0

KS

100,0

87,5

87,0

90,5

95,7

89,2

82,1

79,7

drĤbež

100,0

102,0

105,8

100,5

95,3

92,9

89,0

85,5

skot

100,0

89,2

84,1

86,0

85,8

92,1

91,2

88,7

prasata

100,0

94,8

81,8

77,8

80,4

74,9

64,1

62,0

Pramen: ČSÚ, MZe

Soběstačnost potravin v ČR (%) Ukazatel MLÉKO (Výroba mléka/spotřeba mléka) MLÉKO (Nákup mléka/spotřeba mléka) HOVĚZÍ MASO DRŮBEŽÍ MASO VEJCE VEPŘOVÉ MASO

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

123,3

125,5

123,0

119,6

123,2

121,2

118,9

118,2

113,5

106,3

106,1

107,0

102,6

102,5

117,2 88,2 95,5 96,9

105,6 90,6 89,7 82,8

106,8 85,0 83,4 79,7

104,2 85,0 84,6 78,7

122,2 83,3 80,6 74,0

121,1 78,8 84,3 65,1

104,6 81,2 84,0 63,4

Zdroj: výpočty příslušných útvarů MZe na základě údajů ČSÚ

46

Dovoz a vývoz zboží zemědělské a potravinářské výroby Sledujeme-li pohyb zboží zemědělské a potravinářské výroby přes hranice naší republiky od vzniku samostatné České republiky, pak vidíme, že jeho celkový objem i finanční hodnota plynule narůstá. Dovoz i vývoz zboží zemědělské a potravinářské výroby (zahrnutého podle nomenklatury celního sazebníku do kapitol 1 – 24 celního sazebníku) v roce 1993 byl téměř vyrovnaný. Vyváželo i dováželo se zboží v celkové hodnotě zboží 31 mld. Kč. V roce 2003, tj. před vstupem České republiky do EU, byla hodnota dovozu po deseti letech již více než dvojnásobná a činila 74 mld. Kč. Vývoz se rovněž zvýšil, finanční hodnota vyvezeného zboží (kapitol 1 – 24) dosáhla v roce 2003 téměř 50 mld. Kč. Od roku 2004, jak je zřetelné z přiloženého grafu, nastal prudký růst vývozu.

(kapitoly CS 01 – 24)

mld Kþ 0 130, Dovoz a vývoz zboží 0 , 0 2 1 zemČdČlské a potravináĜské výroby 0 v letech 1993 - 2010 110, v mld. Kþ (kapitoly 1 - 24) 0 , 0 0 1 90,0 dovoz vývoz 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0

93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 19 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 Pramen: ČSÚ

V roce 2010 hodnota vyváženého zboží z České republiky (zboží zahrnuté do kapitol 1-24 CN) dosáhla 99 mld. Kč, z toho v 93 % se jednalo o vývoz do EU-27 (91,5 mld. Kč). Tendenci vzestupu hodnoty sledujeme také u zboží, které je do České republiky dováženo. Jeho hodnota v roce 2010 přesáhla 130 mld. Kč, z toho zboží zemědělské a potravinářské výroby , které bylo dovezeno do ČR z členských zemí EU – 27 tvořilo 87 % (113,2 mld. Kč). Hodnota vyvážené živé drůbeže, drůbežího masa a vajec v roce 2010 přesáhla 3,2 mld. Kč (z toho za 2,9 mld. Kč bylo vyvezeno do EU-27). U živých prasat a vepřového masa dosáhla hodnota vývozu téměř 2,4 mld. Kč, téměř výhradně do EU-27. Vývoz živého skotu a hovězího masa činil celkově 2,8 mld., z toho 2,3 mld. bylo uskutečněno na trzích členských států EU-27. Tyto tři komodity se na celkovém vývozu zboží zemědělské a potravinářské výroby v roce 2010 podílely 8,5 %. Dovezeno bylo v roce 2010 drůbežího masa, živé drůbeže a vajec za 4,9 mld. Kč (z toho za 4,2 mld. Kč z EU-27), živých prasat a vepřového masa za 10,6 mld. Kč (naprostá většina ze zemí z EU) a živého skotu a hovězího masa za téměř 2 mld. Kč (za 1,9 mld. Kč ze zemí EU). Podíl těchto komodit na celkovém dovozu zboží zemědělské a potravinářské výroby v roce 2010 činil 12,7 %.


47

Dovoz a vývoz hovězího, vepřového a drůbežího masa Zahraniční obchod s masem se uskutečňuje téměř výhradně s členskými zeměmi EU. Výrazněji narůstal dovoz masa a masných výrobků po vstupu České republiky do EU, což souvisí se zrušením cel a dalších tarifních překážek ve formě licencí a množstevních omezení v rámci jednotného trhu EU. Před vstupem České republiky do EU, tj. před 1. 5. 2004, byla značná část zboží dováženého do České republiky zatížena dovozním clem. Pouze pro příklad: pro dovážená jatečná prasata byla uplatňována smluvní celní sazba ve výši 28,6 %, pro selata 21,0 % a pro vepřové maso 38,5 %. Mimoto bylo v některých obdobích pro vybrané položky používáno dodatečné clo, která navyšovalo celkovou cenu dováženého zboží o dalších 12,8 %. 200 180 160 140 120 100 80

Vývoj d o v o z Ĥ hovČzího, drĤbežího a vepĜového masa do ýeské republiky v tis.tun v letech 1996 - 2010 dle ýSÚ VepĜové maso - dovoz do ýR DrĤbeží maso - dovoz do ýR HovČzí maso - dovoz do ýR

60 40 20 0

U drůbežího masa byla uplatňována (u kura domácího - Gallus domesticus) smluvní celní sazba před 1. 5. 2004 dokonce 43 % a přístup uplatňování cel se značně lišil. Preferovány byly země pocházející z dřívějších politických svazků socialistických zemí. U těchto zemí byla sazba u výše uvedeného drůbežího masa 28 %. U hovězího masa byla většinou uplatňována smluvní sazba 34 % (u zemí bývalého socialistického bloku 25 %). Administrace cel byla komplikovanější, neboť byly využívány různé kvóty.

2 010 2 009 2 008 2 007 2 006 2 005 2 004 2 003 2 002 2 001 2 000 1 999 1 998 1 997 1 996

Z uvedených příkladů si lze vytvořit numerickou představu o tom, o kolik byl ztížen přístup zboží, v našem příkladu jde o přístup masa na domácí trh. Využívání cel bylo oboustranné, proto toto omezení, respektive ztížení přístupu se týkalo nejen dovozu do České republiky, ale i vývozu.

Společné pro zahraniční obchod s hovězím, drůbežím a vepřovým masem je stále se zvyšující objem dovozů s výrazným nástupem zvýšení po vstupu České republiky do EU v roce 2004. U drůbežího masa došlo proti období před vstupem České republiky k nárůstu dovozu o 140 %, tj. porovnáme-li rok 2003 a 2010). U masa hovězího představuje tento nárůst více než 600 % a vepřového 590 % ve srovnání roku 2003 a 2010. Vepřové maso se stalo nejvíce vyváženým, ale i dováženým druhem masa. V roce 2010 bylo dovezeno 195 tis. tun vepřového masa a v roce 2011 je očekáván další nárůst tohoto objemu dovozu, především v souvislosti se snižujícími se celkovými stavy prasat. Zvýšení dovozu je očekáváno i u dovozu drůbežího a hovězího masa. Ovšem situaci u dovozu hovězího masa je nutno vnímat odlišně. Nutné je posuzovat zahraniční obchod s hovězím masem v souvislosti s dovozem a vývozem živého skotu, neboť celkové saldo zahraničního obchodu živého skotu a hovězího masa je výrazně kladné vzhledem k vysokým vývozům živých zvířat.

48

D o v o z v mase

drůbežího, hovězího a vepřového masa do České republiky (tis. t) změna

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

I.-IV.

2010/2003

2011

v% Drůbeží maso

32,6

54,3

56,7

59,4

51,7

63,6

77,5

78,6

+ 141

29,0

42,92

44,02

47,59

40,58

47,45

45,09

42,27

43,60

+1

43,35

2,7

8,9

17,3

16,5

17,6

14,7

18,5

21,4

+ 692

6,2

53,01

69,87

70,87

79,88

91,73

93,57

92,78

89,59

+ 69

99,17

28,5

62,8

110,4

114,4

130,2

150,0

176,9

195,6

+ 586

60,9

47,46

53,08

49,9

52,65

52,3

52,48

52,99

49,46

+4

45,62

0207 Cena

Kč/kg

Hovězí maso 0201 a 0202 Cena

Kč/kg

Vepřové maso 0203 Cena

Kč/kg

Objem zahraničního obchodu v mld. Kč drůbež

chlazené a mražené maso (CN 0207) a živá zvířata (CN 0105) 2003

2008

2009

2010

dovoz

1,6

3,3

3,8

3,9

vývoz

1,1

2,6

2,5

2,6

SA L D O

-0,5

-0,7

-1,3

-1,3

Objem zahraničního obchodu v mld. Kč skot

chlazené a mražené maso (CN 0201,0202) a živá zvířata (CN 0102) 2003

2008

2009

2010

dovoz

0,2

1,5

1,8

2,0

vývoz

0,7

2,7

2,8

2,8

SA L D O

+0,5

+1,2

+1,0

+0,8

Objem zahraničního obchodu v mld. Kč prasata

chlazené a mražené maso (CN 0203) a živá zvířata (CN 0103)

Pramen: ČSÚ

2003

2008

2009

2010

dovoz

1,3

8,6

10,4

10,6

vývoz

0,5

2,4

2,2

2,4

SA L D O

-0,8

-6,2

-8,2

-8,2


drůbež Živá zvířata Chlazené maso Mražené maso

skot Živá zvířata Chlazené maso Mražené maso

prasata Živá zvířata Chlazené maso Mražené maso

položka CN 0105 ex 0207 ex 0207

položka CN 0102 0201 0202

položka CN 0103 02031 02032

dovoz do ČR - 2010 tis. kusů tis.tun 27 576 x x

5,9 30,2 48,4

dovoz do ČR - 2010 tis. kusů tis.tun 2 x x

1,1 18,7 2,8

dovoz do ČR - 2010 tis. kusů tis.tun 506 x x

21,7 154,0 31,6

49

mil.Kč 472 1 404 2 022

mil.Kč 49 1 665 257

mil.Kč 960 8 355 1 318

Dovoz chlazeného hovězího i vepřového masa převyšuje objem mraženého dováženého masa více než 5 x, zatímco u drůbežího masa je dováženo více masa ve formě mraženého masa. U živých zvířat bylo v roce 2010 dovezeno nejvíce mladých zvířat k dalšímu dokrmení. U drůbeže šlo o kuřata do 185 g (položka CN 0105 1111-01051199) v celkovém počtu 24 miliónů kusů. Ta tvořila celkově 87 % dovozu živých zvířat v kategorii drůbeže. U prasat byla rovněž dovážena především selata k výkrmu, především z Dánska, v celkovém počtu 404 tisíc kusů. drůbež Živá zvířata Chlazené maso Mražené maso skot Živá zvířata Chlazené maso Mražené maso prasata Živá zvířata Chlazené maso Mražené maso

položka CN 0105 ex 0207 ex 0207

položka CN

0102 0201 0202 položka CN 0103 02031 02032

vývoz z ČR - 2010 tis. kusů tis.tun 100 001 x x

33,9 13,3 12,8

vývoz z ČR - 2010 tis. kusů tis.tun

162 x x

mil.Kč 1 428 653 558

mil.Kč

47,5 5,7 0,8

2 251 489 71

vývoz z ČR - 2010 tis. kusů tis.tun 161 17,0 x 31,2 x 4,3

mil.Kč 510 1 691 183

Výrazně bilanci zahraničního obchodu ovlivnil vývoz živého skotu, přičemž nejvíce se vyvážela zvířata k dalšímu dokrmu a to v nižších hmotnostních kategoriích (CN 01029005 a 01029049). Ta z celkového počtu 162 tisíc kusů tvořila 59 %. Zvířata k porážce se na celkovém zastoupení u skotu podílela 24 % (CN 01029061 a 71), u prasat tvořila jatečná prasat vyvážená z České republiky 86 % a u drůbeže bylo zastoupeno ve vývozu pouze 5 % jedinců určených ke snášení vajec, takže převažují zvířata určená k výkrmu.

50

Vliv směnného kurzu při dovozu a vývozu 37,00 35,00

12.5.2000 37,04 Kþ

vstup ýR do EU -25 30.4.2004 32,54 Kþ

Denní aktuální pĜepoþet kurzu EURo v Kþ v letech 2000 - 2011 zdroj: ýNB

33,00 30.06.2011 24,35 Kþ

31,00 29,00

10.7.2002 28,97 Kþ

27,00 21.7.2008 22,97 Kþ

25,00 23,00

18 02 15 25 06 22 04 17 01 17 28 10 26 10 18 01 .1 0 .0 2 .0 5 .0 8 .1 2 .0 3 .0 7 .1 0 .0 2 .0 5 .0 8 .1 2 .0 3 .0 7 .1 0 .0 2 . 20 . 10 . 09 . 08 . 07 . 07 . 06 . 05 . 05 . 04 . 03 . 02 . 02 . 01 . 00 . 00

29,00 18.02.2009 28,85 Kþ 28,00

AKTUÁLNÍ PěEPOýET CZK/EURO 1.1.2008-30.6.2011

27,00

26,00

25,00

10

Vliv směnného kurzu se projevuje i v hodnotách vyváženého a dováženého zboží. V posledním desetiletí byla nejnižší nominální hodnota české koruny podle údajů České národní banky 21. 7. 2008 a naopak nejvyšší hodnota byla 12. 5. 2000. Obchodníky trápí nejen aktuální nominální hodnota, ale i výkyvy kurzu, proto se proti němu řada exportérů zajistila již v roce 2008. Ale i samotné zajištění má vliv na vlastní vývoj měny a to proto, že i česká koruna je investičním instrumentem. Mimo tuto úvahu je třeba si uvědomit, chceme-li se pokusit vyjádřit, která z krajních poloh hodnot kurzu je vlídnější, že rozdílná přání mají exportér a dovozce zboží.

11 2 .20 0 4.0 0 0 .1 2 5.1 7 .10 1 5.0 0 4 .1 0 2.0 9 2 .0 2 1.1 9 9 .0 0 8.0 9 5 .0 2 9.0 9 2 .0 1 6.0 0 .08 3 1.1 8 7 .0 2 3.0 8 4 .0 1 1.0 8 1 .0 0 1.0

Obecně platí, že při posilování kurzu české koruny když se snižuje numerická hodnota Kč za 1 Euro, 24,00 obdrží při platbě v Eurech vývozce méně korun za jednotku vyváženého zboží z ČR (například méně za 30.6.2011 24,35 Kþ 1 kg masa). To platí při uskutečněném obchodě. 21.07.2008 23,00 22,97 Kþ Samozřejmě je možné, že se díky tomuto přepočtu část obchodu neuskuteční, protože se prodejci nevyplatí tento obchod realizovat. Tj. co nejnižší číselně vyjádřená hodnota Eura v Kč znamená nejméně příznivou variantu prodeje (to platí v případě, že nebyly sjednány zajišťovací operace, které fixují na dohodnutou dobu hodnotu finanční operace). Tato situace je vnímána zcela odlišně u zboží dováženého (pochopitelně opět s výjimkou zajišťovacích operací, které fixují hodnotu přepočtu použité měny). Dovozci i konečný spotřebitel chtějí nakoupit zboží co nejvýhodněji. Chtějí zaplatit co nejméně za pořizované zboží v domácí měně. Pro ně je, z pohledu přepočtu Eura na Kč příznivé, když za 1 Euro je vynaloženo co nejméně, tj. české koruna je vůči cizí měně co nejpevnější. Opět obecně lze konstatovat, že v období pevnější koruny je pro spotřebitele levnější například dovážená ropa a ta se v nákladech na výrobu promítne nižším zatížením výrobního procesu. Stejným způsobem je spotřebitelem vnímán dovoz například potravin. Zahraniční zboží se jeví z pohledu spotřebitele nejzajímavější při co nejpevnějším kurzu. Tyto úvahy zasahují i do daňové oblasti. Nelze tudíž jednoznačně říci, je-li silná koruna pro české subjekty obchodu výhodnější, bez bližší specifikace daného subjektu. Pohyb se promítá do mnoha ekonomických aspektů. A to, co


51

se pro jednoho (například exportéra) jeví nepříznivým, se jeví druhému účastníku obchodu příznivým. Situace je komplikovanější tím, že nižší příjmová stránka jedněch či druhých má za následek skutečnost, že trh těm méně úspěšným pošle dolů i jejich akcie (nebo jiným způsobem ohodnocenou bonitu podniku). Dále je nutno kalkulovat při obchodu i s tím, že vývoj směnných kurzů nepodléhá změnám pouze v souvislosti s ekonomickými vlivy či pouze parametry obchodu, ale i faktory, makroekonomickými a politickými. Na těchto změnách se promítá momentální chuť investorů přesunovat finanční prostředky do různých investičních příležitostí, do komodit, měn a nabídek kapitálového či nemovitostního trhu. Důležitý je časový horizont, na který jsou ochotni uložit své finanční prostředky do těchto příležitostí a s jakou jistotou důvěry. Časová délka uložené investice i stupeň důvěry způsobuje kolísání cen těchto produktů podle zákonu nabídky a poptávky. Vyváženost z pohledu celospolečenského není vždy v souladu s individuálním zájmem. Na uplatnění živé drůbeže,živých prasat, ale i drůbežího a vepřového masa z České republiky na zahraničních trzích měl tudíž vliv i vývoj kurzu české koruny především vůči Euru v roce 2010, kdy startoval 4.ledna na úrovni 26,30 Kč/1 Euro a jehož interval se pohyboval od 24,41 (5. 11.2010) do 26,37 Kč/ 1 Euro v lednu 2010 (7. 1. 2010). V roce 2009 byl interval kurzu od 25,085 do 29,47 Kč/1 Euro a pro srovnání s rokem předchozím: v roce 2008 se tento interval pohyboval mezi 22,97 až 26,93 Kč/ 1 Euro. V roce 2011 začínal rok s přepočtem 25,08 Kč/1 Euro. Dne 31.5.2011 činil přepočet kurzu 24,54 Kč/1 Euro. Dne 30.6.2011 činil přepočet kurzu 24,35 Kč/1 Euro.

52

Užití obilovin v živočišné výrobě Prasata a drůbež jsou významným konzumentem rostlinné produkce, především obilovin, neboť spotřebují velkou část krmných směsí vyrobených v České republice. V roce 2004 spotřebovala drůbež 35,4 % a prasata dokonce 44,2 % z celkové výroby krmných směsí pro hospodářská zvířata tj. oba tyto sektory se podílely na celkové spotřebě krmných směsí v České republice více než 79 %. V roce 2010 klesl tento podíl spotřeby u prasat na 37,6 %. Podíl krmných směsí pro drůbež činil 40 % z celkově vyrobených krmných směsí vyráběných pro hospodářská zvířata v České republice. Podíl obilovin v krmných směsích činí v rámci EU 70,4 %. Toto zastoupení se zvýšilo v důsledku snižování zastoupení jiných komponentů, mezi které náležely různé odpady, včetně podílu živočišných bílkovin. Podíl obilovin v krmných směsích v České republice v roce 2010 činil 65,4 %. Výroba krmných směsí v ČR dle jednotlivých druhů zvířat (v tis.tun) 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Prasata celkem 1 474,8 1 344,6 1 199,4 1 243,0 1 268,1 1 093,2 929,2 935,2 Drůbež celkem 1 038,1 1 078,0 905,2 962,0 1 074,3 1 073,6 1 039,0 993,3 Skot celkem 498,1 521,6 541,5 544,7 547,9 535,9 502,5 469,1 Ostatní zvířata * 126,9 96,2 84,8 89,0 112,0 95,8 106,5 88,9 Celkem krmné směsi ** 3 137,9 3 040,4 2 730,9 2 838,7 3 002,4 2 798,4 2 577,2 2 486,5 Pramen: MZe Poznámky: *) položka ostatní zvířata obsahuje ryby, koně, králíky, ovce, kozy, lesní zvěř, zvířata v ZOO. **)V celkovém množství nejsou uvedeny krmné směsi pro domácí zvířata, především psy a kočky. Těch bylo v roce 2010 vyrobeno 270,8 tis. tun.

Obiloviny jsou rozhodující surovinou pro výrobu krmných směsí. V České republice je v krmných směsích nejvíce z obilovin zastoupena pšenice – podíl činí 54 %. Tímto složením krmných směsí se Česká republika odlišuje od průměru EU, kde je z obilovin nejvíce zastoupena pšenice, a to ale pouze 36,2 %. Odlišnost spočívá také ve vyšším zastoupení kukuřice, jejíž podíl v EU činí 26 %, zatímco v České republice 15 % z obsahu obilovin v krmných směsích. Zastoupení obilovin v krmných směsích pro drůbež i prasata je relativně vysoké a změna procentického zastoupení jednotlivých komponentů se v budoucnosti bude řídit i z pohledu cen těchto komponentů. Příkladem je nejen nižší obsah obilovin v krmných směsích v EU-27, ale i příklad Nizozemska, kde v době zdražování obilovin na trhu došlo k změně receptur ve prospěch sóji a extrahovaných šrotů tak, že obilovin bylo v krmných směsích pro prasata použito pouze 20 %. Z tohoto důvodu lze očekávat změnu pohledu na tvorbu receptury krmných směsí i v České republice. Prudké snížení zastoupení obilovin v krmných směsích pro drůbež a prasata by mělo závažné důsledky i pro uplatnění obilovin vypěstovaných v České republice. Výroba obilovin Ukazatel jedn. 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 Osevní plocha tis. ha 1 609,4 1 611,5 1 532,0 1 579,8 1 558,6 1 541,7 1 462,8 Výnos t/ha 5,46 4,75 4,17 4,53 5,37 5,08 4,70 Výroba tis. t 8 783,8 7 659,9 6 386,1 7 152,9 8 369,5 7 832,0 6 877,6 Pramen: ČSÚ Poznámka: marketingový rok zahrnuje období od 1. 7. do 30. 6. příslušného uvedeného roku.

Ozimá pšenice si svojí výměrou pěstování stále zachovává mezi ostatními obilovinami své výjimečné postavení, které se bezprostředně promítá do celkových výsledků sklizně s vlivem na celkovou bilanci obilovin. Konečná celková sklizeň obilovin v ČR v roce 2010 ve výši 6 877,6 tis. tun je stanovena na základě definitivní sklizně základních obilovin, kukuřice a ostatních obilovin (dle ČSÚ k 14. 2. 2011). Proti skutečnosti sklizňového roku 2009 je o 954,4 tis. tun (tj. o 12,2 %) nižší. Ve srovnání se sklizní loňského roku jde o mírný pokles a ve srovnání s běžnou produkční úrovní obilovin v České republice v letech předchozích lze hovořit o produkci srovnatelnou se sklizňovými ročníky 1997 a 2007. Tato

53


produkce se historicky řadí na desáté místo nejvyšších sklizní od roku 1990. Jedná se o sklizeň průměrné produkce, která svým množstvím dostatečně zabezpečuje kvantitativní pokrytí domácí spotřeby, která se v dlouhodobém průměru pohybuje ve výši 5 300 - 6 000 tis. tun. Takto vysoká, průměrná úroveň sklizně obilovin s nevyrovnanými jakostními parametry znamená, že celkový charakter vnitřního trhu se mírně změní a bude zvýšený zájem o kvalitní potravinářskou surovinu. U krmných obilovin bude zřejmě stále převyšovat nabídka nad poptávkou. Dle aktuální bilance obilovin EU-27 a na základě odhadu EK pro hospodářský rok 2010/11 je celková produkce odhadována na 277,2 mil. t (294,7 mil. t v m.r. 2009/10), z toho využitelná produkce činí 274,6 mil. t. Odhad produkce jednotlivých druhů obilovin je následující: pšenice obecná 126,8 mil. t, pšenice tvrdá 9,0 mil. t, ječmen 52,9 mil. t (-14,6%), kukuřice 57,0 mil. t, žito 7,8 mil. t (největší pokles: -21,2 %), oves 7,4 mil. t. Ve srovnání s minulým rokem celková produkce obilovin v EU poklesla o 5,9 %. Ve vztahu k průměrné produkci za posledních 5 let se jedná o mírně podprůměrnou produkci. Pro příští sklizeň marketingového roku 2011/12 EK předpokládá zatím mírný nárůst celkové plochy obilovin o 1,9 % na 57,3 mil. ha. Z jednotlivých druhů obilovin by podle prvních odhadů mělo dojít k nárůstu plochy pšenice o 2 %, ječmene o 2,3 %, kukuřice o 5 % a ovsa o 1,3 %, a naopak k poklesu plochy pšenice tvrdé o 3,9 % a žita o 0,2 %. Vzhledem k růstu cen obilovin a to jak na domácím, tak ale také na zahraničním trhu, se pro marketingový rok 2010/2011 předpokládá, že intervenční nákup obilovin bude nulový. Ke dni 10. 5. 2011 nebyly do intervenčního nákupu (IN) marketingového roku 2010/2011 podány žádné nabídky. Intervenční prodej zásob obilovin SZIF (ze sklizně roku 2009) na vnitřní trh EU byl ukončen ke dni 9. 2. 2011 (proběhlo celkem 6 kol). Celkem bylo prodáno 60 937,30 tun pšenice a 136 395,96 tun ječmene. V rámci programu potravinové pomoci pro nejchudší obyvatele EU bylo z intervenčních zásob obilovin nakoupených ze sklizně roku 2009 přiděleno na potravinovou pomoc 146 070 tun intervenčně skladovaného množství ječmene pro Rumunsko a 401 tun pšenice pro ČR, celkem tedy 146 471 tun obilovin. Pravidla intervenčního nákupu stanovuje Evropská komise a jsou platné pro všechny členské státy Evropské unie. Na základě nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v aktuálním znění byl v České republice pro marketingový rok 2010/2011 intervenční nákup otevřen v období od 1. listopadu 2010 do 31. května 2011, ale bylo umožněno realizovat tento nákup s množstevním omezením 3 miliony tun pouze pro pšenici pro celou EU 27, tj. pro všech 27 členských států. U krmných směsí pro prasata se mírně zvýšila výroba v ČR v roce 2010 oproti roku 2009 o 6 tis. tun (0,6 %). U skotu se výroba krmných směsí v roce 2010 meziročně snížila o 6 % a výroba krmných směsí pro drůbež se snížila o 4 %. Produkce pro uvedení do oběhu pro cizí odběratele pak výrazně převažuje nad produkcí pro vlastní spotřebu u všech druhů zvířat. Produkce pro vlastní spotřebu vzhledem k celkové produkci je u krmných směsí pro prasata 18 %, pro drůbež 9 % a pro skot 18 %. Prasata Krmná směs pro

Průměrné roční ceny průmyslových výrobců v Kč/t od roku 2004 2004

2005

2006

2007

KS pro prasata 5 015 4 206 3 914 4 927 nad 65 kg ž. hm. KS pro předvýkrm 5 805 4 861 4 660 5 550 (8 - 25 kg ž. hm) Pramen: ČSÚ, Poznámka: rok 2004 - 2011 počítán aritmetickým průměrem

2008

2009

2010

I.-V. 2011

6 012

4 657

4 446

5 189

6 815

5 482

5 307

5 995

54

7 500

MČ síþní ce ny prĤmyslových výrobcĤ krmných smČ sí pro prasata 2007-2011

7 000 6 500 6 000 5 500 5 000 4 500

I. 20 0 7 II . II I. IV. V. VI. VII. VIII . IX. X. XII. XI. 20 0 I. 20 07 8 II . II I. IV. V. VI. VII. VIII . IX. X. XII. XI. 20 0 I. 20 8 09 II . II I. IV. V. VI. VII. VIII . IX X XII. XI 20 0 I. 20 9 10 II . II I. IV. V. VI. VII. VIII IX. X. XI. X I. 2 II. 01 1 II . II I. IV. V.

4 000

KS pro prasata nad 65 kg živ.hm.

KS pro pĜedvýkrm (8-25 kg živ. hm.)

Pramen: ČSÚ

Drůbež

Průměrné roční ceny průmyslových výrobců v Kč/t od roku 2004 2007

2008

2009

2010

I.-V. 2011

KS pro nosnice 6 143 5 104 4 820 5 659 KS pro výkrm brojlerů 7 714 6 635 6 111 7 048 Pramen: ČSÚ, Poznámka: rok 2004 - 2011 počítán aritmetickým průměrem

7 109 8 475

5 624 6 998

5 445 6 799

6 351 7 578

Krmná směs pro

2004

2005

2006

9 000

MČsíþní ceny prĤmyslových výrobcĤ krmných smČsí pro drĤbež 2007 - 2011

8 500 8 000 7 500 7 000 6 500 6 000 5 500

KS pro nosnice

KS pro výkrm brojlerĤ

I . 200 7 II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. X II. XI. 20 I . 20007 8 II. III. IV. V. VI. VII VIII.. IX. X. X II. XI. 2008 I . 200 9 II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX X X II. XI 20 I . 20109 0 II. III. IV. V. VI. VII VII I. IX. X. XI. II. I. 2X 011 II. III. IV. V.

5 000

Pramen: ČSÚ

Od roku 2005 zúžil ČSÚ svá šetření ohledně cen průmyslových výrobců, takže meziroční srovnání lze uvést pouze u dvou druhů krmných směsí pro prasata a u dvou druhů krmných směsí pro drůbež. V roce 2007 se ceny průmyslových výrobců krmných směsí uváděných v tabulce zvýšily. Vliv na zvýšení ceny krmných směsí v roce 2007 měla především cena krmného obilí. V roce 2008 došlo od září k opětovnému snížení cen krmných směsí a trend poklesu je patrný na grafu i v roce 2009. Prudké zvýšení cen obilovin od počátku roku 2011 má vliv i na zvýšení krmných směsí. Rok 2007 se vyznačoval od července 2007 prudkým nárůstem cen krmných směsí, tj. významné nákladové položky, která představuje například u prasat ve výkrmu s průměrnou užitkovostí 63 % celkových nákladů (45 % celkových nákladů podle výběrového šetření ÚZEI o nákladovosti zemědělských výrobků v průběhu roku 2009 tvoří krmiva nakupovaná). U jatečných kuřat tvoří krmiva rovných 70 % z celkových nákladů.

55


I v následujícím období bude mít vliv na cenu krmných směsí především poptávka po obilí a to nejen v České republice, ale i na zahraničních trzích. Poptávka po komoditách, v tomto případě po pšenici, která ve všech světadílech lámala rekordy v roce 2007, byla příčinou i postupného zvyšování cen od poloviny roku 2007. Zvýšení cen obilovin od konce sklizně obilovin roku 2010 má přímý vliv i na změnu úrovně cen krmných směsí nejen v druhé polovině roku 2010, ale i v průběhu roku 2011. 6 000

C e n a zemČdČlských výrobcĤ pšenice krmné v Kþ za tunu v letech 2007 až 2011

5 500 5 000 prĤmČr roku dle ýSÚ Kþ/tunu: 2006: 2 548 2007: 3 851 2008: 4 498 2009: 2 603 2010: 2 957

4 500 4 000 3 500 3 000

2011: 4 599

2 500 2 000

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

2006 2 251 2 295 2 309 2 395 2 425 2 456 2 482 2 478 2 527 2 687 2 821 2 941 2007 3 780 3 923 4 100 4 154 4 089 4 076 4 026 4 435 5 133 4 792 4 908 4 860 2008 5 099 5 448 5 568 5 645 5 682 5 517 5 163 3 705 3 336 3 198 2 901 2 713 2009 2 651 2 666 2 769 2 740 2 749 2 781 2 784 2 457 2 408 2 400 2 407 2 419 2010 2 509 2 596 2 592 2 603 2 570 2 653 2 699 3 143 3 399 3 436 3 580 3 702 2011 3 882 4 647 4 782 4 839 4 843 Pramen: ČSÚ

Prvé pololetí roku 2011 sledovali chovatelé monogastrických zvířat ceny krmné pšenice s velkými obavami, protože tyto ceny vykazovaly a dosud vykazují obrovský nárůst ve srovnání s předchozími dvěma lety. Není vyloučeno, že chovatelé budou uvažovat o změně receptur krmných směsí a využití levnějších surovin. Ve snaze zlepšení rentability odvětví nelze očekávat neměnnost a setrvačnost ve složení krmných směsí.

56

Spotřeba masa v České republice Česká republika, která měla k 31. prosinci 2010 podle údajů Českého statistického úřadu 10 532 770 obyvatel, patří ve spotřebě vepřového i drůbežího masa k zemím nadprůměrným.

S p o t Ĝ e b a masa v kg

králiþí 2,3

zvČĜina 0,9

na 1 obyvatele ýeské republiky

v roce 2 0 0 9 celkem = 78,8 kg/rok hovČzí a telecí 9,5

drĤbeží 24,8

ve pĜové 40,9

skopové, kozí, koĖské 0,4

Pramen: ČSÚ ročenky, Spotřeba potravin Poznámka: a) Celková spotřeba masa nezahrnuje spotřebu rybího masa b) Celková spotřeba masa zahrnuje spotřebu vnitřností, jejichž spotřeba v roce 2009 činila 4,2kg.

Spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele České republiky byla v roce 2009 – v dosud posledním roce hodnoceném Českým statistickým úřadem – 40,9 kg. na 1 obyvatele z celkové spotřeby masa 78,8 kg. Spotřeba drůbežího masa se po prudkém růstu na konci devadesátých let ustálila a z posledních údajů vyplývá jeho spotřeba 24,8 kg na 1 obyvatele České republiky za rok 2009. Spotřeba masa v České republice za kalendářní rok v kg

(podle bilanční metody)

1936

1948

1955

1965

1975

1985

1990

1995

2000

2004

2005

2006

2007

2008

38,1

28,9

44,8

61,7

81,1

89,3

96,5

82,0

79,4

80,5

81,4

80,6

81,5

80,4

78,8

hovězí

15,2

11,0

13,4

17,7

26,1

29,5

28,0

18,5

12,3

10,3

9,9

10,4

10,8

10,1

9,4

telecí

3,1

1,8

2,5

1,6

1,2

0,8

0,4

0,3

0,2

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

14,6

12,0

22,9

35,5

40,0

43,9

50,0

46,2

40,9

41,1

41,5

40,7

42,0

41,3

40,9

0,3

0,2

0,4

0,4

0,3

0,3

0,4

22,3

25,3

26,1

25,9

24,9

25,0

24,8

0,4

0,6

0,6

0,5

0,8

1,1

0,9

3,0

2,9

2,8

2,6

2,6

2,5

2,3

Maso celkem:

2009

z toho :

vepřové skopové, kozí, koňské drůbež

2,2

2,5

3,9

4,9

10,0

zvěřina

0,4

0,3

0,3

0,2

0,5

králíci

10,6

13,6

13,0

Ryby 2,1 4,2 3,7 4,9 5,8 5,6 5,4 4,9 5,4 5,5 5,8 5,6 5,8 5,9 6,2 Pramen : ČSÚ ročenky, Spotřeba potravin Poznámka: Ryby (uváděna mrtvá hmotnost) Poznámka:V roce 2009 bylo spotřebováno 4,2 kg vnitřností, které jsou však zahrnuty do spotřeb jednotlivých druhů mas


57

Spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele ČR Konzumace vepřového masa jako zdroje živočišné bílkoviny pro lidskou výživu je tradičně v České republice v porovnání s ostatními druhy mas nejvyšší (téměř 51% z celkové spotřeby masa činí v České republice maso vepřové). Nejvyšší spotřeba byla zaznamenána v České republice v roce 1990 a to 50,0 kg na 1 obyvatele a kalendářní rok a od té doby se postupně snižovala. Část odborné veřejnosti pokles spotřeby masa spojovala se snižováním podílu vepřového masa v masných výrobcích. Ke kolísání spotřeby dochází dlouhodobě v důsledku změn spotřebitelských zvyklostí, dále kolísání cen průběžně ovlivňuje kupní síla obyvatel a cena nabízeného zboží. V devadesátých letech se postupně snižovala spotřeba nejen vepřového masa, ale i masa hovězího a naopak se prudce zvýšila obliba drůbežího masa. Při posuzování spotřeby je nutno vnímat i skutečnost, že například vepřové maso je konkurentem i ostatním druhům mas, především masu drůbežímu a hovězímu a naopak. Ale i případné zvýšení spotřeby masa rybího by pravděpodobně vedlo ke snížení spotřeby ostatních druhů mas, tedy i vepřového. Úroveň spotřeby je ovlivňována mnoha faktory, mezi než patří demografické vlivy včetně věkové struktury obyvatel, spotřební zvyklosti, kupní síla spotřebitelů a jiné. Trend výživy v ekonomicky vyspělých státech je spojen v posledních dvou desetiletích s odklonem od konzumace vepřového masa k jiným druhům mas s nižším obsahem tuku. Naopak v méně vyspělých státech se v souvislosti s akcelerací ekonomiky a vyšším nárůstem mezd předpokládá, že se spotřeba masa vepřového bude zvyšovat. Průměrná domácnost vynaložila ve 2.čtvrtletí roku 2010 na potraviny a nealkoholické nápoje 1 851 Kč na osobu a kalendářní měsíc, z toho 24 % na maso a masné výrobky, z čehož vepřové maso tvoří polovinu. Vepřové maso i drůbeží maso je u obyvatel České republiky v oblibě. Proto je otázkou, zda zpracovatelé vepřového masa vyčerpali veškeré možnosti, jak své zákazníky ovlivňovat ve smyslu znalostí jednotlivých druhů nabízeného zboží co se týče chuťových i lokálních odlišností. Propagace v takto pojatém smyslu není jednoduchá, ale je zřejmé, například pěstitelé vína a nejen oni udělali v tomto směru za posledních 20 let značný pokrok. Zákazník se v jejich nabídce orientuje rozhodně lépe než při výběru masa a výrobků z něj. Zákazník má pocit, že je na něm kolik při nákupu vynaloží finančních prostředků. Může si vybrat. Svobodně se rozhoduje v očekávání konkrétní chuti výrobku. Chuti o jejíž rozdílnosti u jednotlivých výrobků není pochyb a to nejen u trvanlivých uzenin, ale i u výrobků vařených. V řadě případů chybí zákazníkům informace tom, kdo je „autorem“ daného výrobku a proč je chuť daného výrobku odlišná od výrobku se stejně deklarovaným názvem.

Spotřeba drůbežího masa na 1 obyvatele ČR V roce 2005 došlo k rekordnímu zvýšení spotřeby drůbežího masa na 26,1 kg/obyatele/rok a vše nasvědčuje tomu, že je to pro tuzemské spotřebitele nejvyšší hranice. Pro srovnání, spotřeba drůbežího masa v průměru zemí EU se pohybuje na úrovni 23 kg/obyvatele/rok. V roce 2006 byla spotřeba tohoto druhu masa na úrovni 25,9 kg/obyvatele/rok, což znamenalo její stagnaci. V roce 2007 došlo proti minulým letům ke snížení spotřeby a to o 4,0 % na 24,9 kg/obyvatele/rok (ČSÚ). Důvodem byla pravděpodobně doznívající obava z ptačí chřipky. V roce 2008 byla spotřeba na úrovni 25,0 Kg/obyvatele/rok. V roce 2009 dosáhla spotřeba 24,8 Kg/obyvatele/rok. V roce 2010 se předpokládá pokles spotřeby drůbežího masa o 2,9 % na úroveň 24,1 kg/obyvatele/rok . Prognóza spotřeby drůbežího masa pro rok 2011 činí 22,8 kg/obyv/rok. Očekáván je podle tohoto odhadu další pokles o cca 5,4 %. Důvodem poklesu spotřeby nejsou cenové relace drůbežího masa, ale pokles poptávky nejenom tohoto druhu masa, ale i ostatních druhů mas.

58

VÝVOJ KOMODITY DRŮBEŽÍ MASO A VEJCE Vývoj stavů drůbeže v České republice V roce 2011 klesly stavy drůbeže k 1. 4. proti roku 2010 o 14,5 % (Soupis hospodářských zvířat) vlivem neustále se snižujících cen a realizací poptávky z domácích zdrojů. Nejvyšší pokles byl u kuřat na výkrm (o 24 %), které tvoří převážnou část produkce. V roce 2011 (Soupis hospodářských zvířat k 1. dubnu 2011) klesly proti roku 2010 i stavy kachen a krůt. Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR Rok

Kuřata na chov 4 993 5 194 5 964 3 663 3 706 3 608

Kuřata na výkrm 15 594 16 564 12 422 14 166 14 322 14 670

(v tis. ks)

Slepice

Kohouti

Husy

Kachny

Krůty

Drůbež celkem

6 999 6 838 7 044 6 394 5 941 6 316

160 158 187 142 134 175

29 28 34 32 33 17

289 279 532 258 420 494

799 887 670 837 816 456

28 865 29 947 26 873 25 494 25 372 25 736

2007 2 813 14 310 6 288 188 16 410 566 2008 3 465 16 183 6 309 149 19 496 697 2009 3 003 15 868 6 464 153 21 504 478 2010 2 755 14 884 6 216 187 19 402 376 2011 2 932 11 320 6 137 188 18 289 365 Pramen: ČSÚ- Soupis hospodářských zvířat 2001 – 2011 Pozn.: * Soupis hospodářských zvířat k 1. 3. (od roku 2003 se provádí k 1. dubnu příslušného roku)

24 592 27 317 26 491 24 838 21 250

2001* 2002* 2003 2004 2005 2006

Soupis hospodářských zvířat od roku 2002 doznal metodické změny, díky kterým nové údaje nejsou srovnatelné s předchozí časovou řadou. Publikované výsledky za Českou republiku jsou bez odhadů počtu zvířat za tzv. podlimitní jednotky („hobby aktivity“ obyvatelstva). Stavy slepic s dopočtem domácích hospodářství jsou publikovány pouze jedenkrát ročně ve výkazu Výsledky chovu drůbeže ČSÚ. V roce 2010 se proti roku 2009 stavy slepic celkem snížily o 18 %. Stavy slepic se ve výše jmenovaném období snížily v zemědělském sektoru o 30 % a v domácích hospodářstvích o 3,1 %. Stavy slepic po dopočtu domácích hospodářství obyvatelstva v ČR Rok Zemědělský sektor Domácí hospodářství 2003 6 754 852 4 961 280 2004 6 344 869 4 767 869 2005 5 539 143 4 378 116 2006 5 426 940 4 961 646 2007 5 749 022 4 912 030 2008 6 044 670 4 746 182 2009 5 744 053 4 698 720 2010 3 998 409 4 555 230 Pramen:Výsledky chovu drůbeže ČSÚ – údaj vyjadřuje průměr v roce, nikoliv stav k 31. 12.

Celkem 11 716 132 11 112 349 9 917 259 10 388 586 10 661 052 10 790 852 10 442 773 8 553 639

Vývoj nabídky a poptávky na trhu V roce 2010 poklesla produkce drůbežího masa proti roku 2009 o 2,8 % a o stejné procento poklesla i spotřeba drůbežího masa. Jedním z důvodů poklesu produkce jsou i dopady unijních standardů pohody kuřat chovaných na maso (směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso převedená do českého právního řádu vyhláškou

59

VÝVOJ KOMODITY DRŮBEŽÍ MASO A VEJCE

č. 464/2009 Sb., ze dne 16. prosince 2009, kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat). I když spotřeba tohoto druhu masa mírně klesla, přesto domácí produkce nepokrývá poptávku a rozdíl byl řešen dovozy. Výše dovozů v roce 2010 se zhruba pohybovala na úrovni roku 2009. Přestože poptávka po tomto druhu masa mírně klesá, tak díky jeho cenovým relacím i snadné kuchyňské úpravě se řadí na přední místo ve spotřebním koši. V roce 2011 se na základě údajů za první čtvrtletí předpokládá snížení produkce o cca 7,7 % proti roku 2010 a snížení spotřeby o 5,4 %. Bilance výroby a spotřeby drůbežího masa Ukazatel Počáteční zásoba Produkce Dovoz Domácí spotřeba Vývoz Konečná zásoba

(tis. t ž. hm.)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

6,4

7,7

7,7

12,4

10,6

7,4

7,9

8,9

2011* 8,6

304,0

310,0

321,7

305,5

289,6

282,5

270,5

263,0

243,0

43,5

72,4

74,5

80,1

70,8

87,5

103,2

103,9

112,0

329,0

349,5

355,0

359,5

340,9

339,1

338,3

332,6

315,6

17,2

32,9

36,5

27,9

28,6

30,4

34,4

35,6

40,0

7,7

7,7

12,4

10,6

7,4

7,9

8,9

8,6

8,0

25,8

30,5

31,2

35,5

Podíl dovoz/spotřeba 13,2 20,7 20,9 22,3 21,1 (%) Pramen:Rezortní statistika MZe, ČSÚ a VÚZE (od 1.7. 2008 ÚZEI) a MZe ČR Pozn. * odhad

Zpracovatelský průmysl Vývoj nákupu drůbeže celkem

(v tunách ž. hm.)

Období

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Leden

12 794

9 421

14 329

13 140

14 683

16 927

19 373

21 628

24 117

26 831

Únor

10 011

9 008

12 656

11 934

12 037

14 966

19 690

20 783

19 473

21 583

Březen

11 453

9 386

12 417

11 523

11 975

17 176

21 594

22 058

21 194

24 719

1. Q

34 258

27 815

39 399

36 597

38 695

49 069

60 657

64 469

64 784

73 133

Duben

11 278

9 168

12 560

13 185

14 895

17 737

20 320

20 164

21 448

24 740

Květen

10 413

11 174

15 274

13 997

13 512

17 163

20 415

22 807

23 198

26 267

Červen

11 041

12 884

15 264

12 325

13 856

18 612

21 962

22 634

23 164

24 181

2. Q

32 732

33 470

43 098

39 507

42 263

53 512

62 697

65 605

67 810

75 188

Červenec

8 319

9 865

10 794

12 909

14 671

18 586

19 540

20 288

21 911

26 524

Srpen

9 252

11 473

14 944

12 552

12 610

17 870

20 746

22 837

25 216

25 679

Září

9 572

11 391

13 552

13 124

14 737

20 006

20 084

21 972

22 209

27 281

3. Q

27 143

32 729

39 290

38 585

42 018

56 462

60 370

65 097

69 336

76 484

Říjen

9 353

16 645

14 162

15 515

14 860

19 250

19 937

24 845

27 650

27 211

Listopad

10 928

13 875

13 613

13 303

12 980

19 670

22 457

23 233

25 082

23 809

Prosinec

10 032

12 075

10 888

11 170

13 327

20 913

21 795

21 705

22 366

20 742

4. Q

30 313

37 592

38 663

39 988

41 167

59 833

64 189

69 783

75 098

71 762

Rok celkem

124 446 131 606 160 450 154 677 164 143 218 876 247 952 264 954 277 028 296 567

60

Pokračování tabulky

Vývoj nákupu drůbeže celkem

(v tunách ž. hm.)

Období

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Leden

25 242

24 484

24 168

25 717

22 693

23 772

19 748

18 559

17 446

Únor

19 600

21 643

22 411

21 421

20 884

19 754

17 634

17 414

16 020

Březen

22 627

24 822

25 642

26 660

21 661

22 052

20 941

22 774

18 245

1. Q

67 469

70 949

72 221

73 798

65 238

65 578

58 323

58 747

51 711

Duben

24 481

24 388

25 879

22 948

22 239

24 939

23 322

21 994

19 213

Květen

23 814

24 541

25 565

24 810

24 865

23 085

21 156

21 127

Červen

23 776

24 983

26 906

24 613

21 932

23 442

23 441

23 215

2. Q

72 071

73 912

78 350

72 371

69 036

71 466

67 919

66 336

Červenec

24 868

22 244

23 171

23 228

23 096

24 499

23 478

21 927

Srpen

22 066

25 358

27 430

26 532

24 382

21 937

21 952

21 796

Září

25 285

23 972

24 609

23 847

23 362

22 534

23 152

21 662

3. Q

72 219

71 574

75 210

73 607

70 840

68 970

68 582

65 385

Říjen

25 494

24 446

24 661

25 775

26 748

24 396

22 954

21 201

Listopad

22 895

24 375

26 095

22 625

24 206

20 147

21 819

22 058

Prosinec

23 860

24 459

25 153

21 283

19 477

19 943

20 899

19 332

4. Q

72 249

73 280

75 909

69 683

70 431

64 486

65 673

62 591

Rok celkem 284 008 289 715 301 690 289 459 275 545 270 500 260 497 253 059 Pramen: SDP Praha a od r. 1998 rezortní statistika MZe ČR Pozn: od roku 2010 jsou přidáni do nákupů drůbeže celkem i jiní domácí ptáci (podle Nařízení ES č. 1165/2008), chovaní pro produkci masa (křepelky, bažanti, perličky, holubi a pštrosy). Ptáci chovaní v zajetí pro lovecké účely zahrnutí nejsou.

V roce 2010 se vlivem nižší poptávky a nízkých cen zemědělských výrobců snížil nákup drůbeže celkem o 2,9 % proti roku 2009. Obdobně se snížil i nákup kuřat, který tvoří převážnou část nákupu drůbeže celkem. Nákupem drůbeže se rozumí nákup od chovatelů do zpracovatelských podniků. Do produkce drůbežího masa se ještě mimo nákupu jednotlivých kategorií drůbeže započítává i tzv. samozásobení (produkce na „dvorcích“). Od roku 2010 se nově do nákupů jednotlivých druhů drůbeže podle Nařízení ES č. 1165/2008 zahrnují i jiní domácí ptáci, chovaní pro produkci masa (křepelky, bažanti, perličky, holubi a pštrosi). Ptáci chovaní v zajetí pro lovecké účely tam zahrnuti nejsou. V prvním čtvrtletí roku 2011 se proti stejnému období roku 2010 snížil nákup drůbeže celkem o 12 % a za rok 2011 se očekává celkové snížení nákupu o cca 5 % proti roku 2010. Na celkovém nákupu drůbeže mají největší podíl nákupy kuřat, které v roce 2010 činily 94,18 %. Nákupy kachen a hus nejsou v posledních letech pro nedostatečný počet respondentů pravidelně publikovány a v roce 2009 se k nim ze stejného důvodu připojily i údaje o nákupu krůt, které rovněž nejsou pravidelně zveřejňovány. Proto nákupy podle jednotlivých kategorií s výjimkou kuřat nejsou uváděny. Tyto nákupy jsou ale zahrnuty v celkovém nákupu drůbeže.

61


Vývoj nákupu kuřat

(v tunách ž. hm.)

Období 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 1993 28 076 23 114 1994 24 045 25 366 1995 33 771 34 057 1996 31 316 32 613 1997 33 857 34 424 1998 42 384 44 518 1999 51 878 52 571 2000 57 438 55 987 2001 56 041 58 243 2002 63 801 63 677 2003 58 557 60 748 2004 62 210 65 379 2005 65 194 70 602 2006 67 797 65 781 2007 61 338 64 893 2008 60 786 66 396 2009 54 714 62 905 2010 54 343 62 631 2011 48 799 18 199* Pramen: Rezortní statistika MZe ČR Poznámka: * zahrnuty údaje pouze za měsíc duben

3. čtvrtletí 20 934 27 255 32 104 34 371 35 466 47 948 51 328 56 446 59 850 66 694 62 356 63 689 68 974 67 996 67 359 64 693 64 645 61 812

4. čtvrtletí 26 183 34 056 32 922 36 097 35 869 51 884 55 809 60 726 65 581 63 559 63 935 66 501 70 883 65 521 66 974 60 872 61 594 59 544

Rok celkem 98 307 110 722 132 854 134 397 139 615 186 734 211 589 230 597 239 715 257 731 245 596 257 779 275 652 267 095 260 564 252 747 243 857 238 330

Zásoby drůbeže V roce 2010 byl stav zásob na nižší úrovni, než tomu bylo v předchozích letech. Důvodem je relativně ustálená poptávka, nižší produkce a i při zvýšených dovozech je nutné pokrýt spotřebu. Za první tři měsíce roku 2011 se proti stejnému období roku 2010 mírně zvýšily stavy zásob drůbeže celkem a i kuřat, ovšem v měsíci dubnu se zásoby drůbeže celkem výrazně snížily o 27 % a u kuřat dokonce o 36 %. Od ledna do dubna roku 2011 se také snížily zásoby dělené drůbeže a to o cca 23 % ve srovnání s rokem 2010. Vývoj zásob – stav ke konci příslušného měsíce v roce 2010 Ukazatel I. II. Drůbež celkem 2 281 1 783 z toho kuřat 1 967 1 548 Pramen: Rezortní statistika MZe ČR

III. 1 637 1 454

IV. 1 949 1 622

V. 2 044 1 768

VI. 2 142 1 742

VII. 2 424 1 855

(v tunách)

VIII. 2 420 1 615

IX. 2 605 1 823

X. 2 785 2 071

Vývoj zásob – stav ke konci příslušného měsíce v roce 2011 Ukazatel I. II. Drůbež celkem 2 977 2 595 z toho kuřat 2 251 1 971 Pramen: Rezortní statistika MZe ČR

III. 2 186 1 697

IV. 1 429 1 076

V.

VI.

VII.

XI. 2 864 2 248

XII. 3 021 2 363

(v tunách) VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

62

Vývoj zásob drůbežích výrobků Měsíc

(v tunách) Drůbež dělená

2002

2003

2004

2005

2010

2011

Leden

5 897

2 772

3 129

3 453

5 545

2006

4 009

2007

3 554

2008

4 901

2009

4 284

3 301

Únor

5 980

2 857

3 310

3 880

5 881

3 329

3 858

4 836

3 845

3 134

Březen

5 181

2 889

3 309

4 261

7 408

3 058

4 501

4 653

3 684

3 235

Duben

5 560

2 716

4 011

4 440

7 626

2 527

4 983

4 661

3 667

Květen

5 029

2 248

3 800

3 959

6 840

1 884

4 693

4 232

3 573

Červen

4 604

1 909

3 327

3 359

6 177

1 542

5 209

3 597

3 122

Červenec

4 324

1 716

2 795

2 357

5 503

1 573

5 976

3 092

2 872

Srpen

4 024

1 739

3 015

2 284

5 121

1 411

5 609

3 658

2 723

Září

3 602

2 044

2 532

2 136

4 999

1 563

5 532

3 945

2 202

Říjen

3 589

2 211

2 702

2 970

4 882

2 373

5 692

4 538

3 611

Listopad

3 245

2 349

2 460

3 543

4 367

2 997

5 644

4 881

3 814

Prosinec 3 018 2 600 Pramen: Rezortní statistika MZe ČR

2 809

4 254

4 126

3 190

5 320

4 229

3 427

Vývoj zásob drůbežích výrobků Měsíc

(v tunách) Drůbeží polotovary

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Leden

653

560

598

431

359

765

256

Únor

581

390

502

389

486

410

274

Březen

397

363

386

343

485

472

Duben

397

384

420

351

408

Květen

414

317

311

305

443

Červen

440

463

309

302

Červenec

459

349

355

378

Srpen

541

479

375

Září

435

543

Říjen

586

462

Listopad

497

2009

2010

2011

509

243

283

551

422

289

283

381

281

300

418

355

447

222

570

247

471

307

498

354

229

472

222

412

380

268

443

330

416

406

290

218

355

325

311

445

361

328

187

320

240

309

512

377

324

205

269

356

451

296

423

379

333

274

253

320

Prosinec 558 715 Pramen: Rezortní statistika MZe

309

406

460

246

359

242

382

63


Cenový vývoj drůbežího masa V roce 2010 byla průměrná cena zemědělských výrobců kuřat vyjma roku 2006 nejnižší od roku 1993. Proti roku 2009 tato cena klesla pouze o 1,4 %, zatímco proti roku 1993 o 11 %. U cen průmyslových výrobců a spotřebitelských cen byl rovněž v roce 2010 pokles proti roku 2009. Ceny průmyslových Podle vývoje všech tří hladin cen za první čtvrtletí roku 2011 se předpokládá, že v letošním roce se ceny zvýší proti roku 2010 o cca 4%.

22,00

21,00

prĤmČrné CZV Kþ/kg 2007: 20,98 2008: 20,82 2009: 20,66 2010: 20,38

Ceny zemČdČlských výrobcĤ jateþných kuĜat v jednotlivých mČsících let 2010 a 2011 dle ýSÚ

20,00

19,00 r en ún o ezen ben Čten ven nec p en d e sr l du kv þer rve bĜ e 10 þ 0 2

r n d c n n Ĝí zá Ĝíje opa sin e eden ún o eze u be Čten Ĝ t l d kv b lis pro 11 20

Vývoj CZV, CPV a SC jatečných kuřat I. tř. j. (Kč/kg) Období

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

CZV

22,88

24,31

22,22

23,64

26,93

27,58

22,34

21,82

25,82

21,95

CPV

40,53

44,77

38,81

47,32

51,71

55,32

43,03

43,72

51,60

40,98

SC 49,04 Pokračování tabulky

56,60

46,80

57,00

61,57

66,22

50,09

53,63

63,53

51,42

Vývoj nákupu drůbeže celkem Období 2003 2004 2005 CZV 21,03 22,11 21,18 CPV 38,27 40,55 38,06 SC 48,50 52,15 51,58 Pramen: SDP Praha a od r. 1998 rezortní statistika MZe ČR

(v tunách ž. hm.) 2006 19,22 35,40 46,80

2007 20,98 39,06 53,47

2008 22,82 42,58 60,47

2009 20,66 40,70 57,68

2010 20,38 39,06 56,79

Pokračování tabulky

Vývoj nákupu drůbeže celkem 2011 leden únor březen CZV 20,72 21,40 21,68 CPV 40,73 40,57 40,13 SC 56,98 56,57 56,95 Pramen: ČSÚ - ceny zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny Období

(v tunách ž. hm.) duben 21,92 40,00 60,07

64

28,00

bĜezen 1998 28,02 Kþ/kg þerven 2001

26,00

KOLÍSÁNÍ mČsíþních cen zemČdČlských výrobcĤ jateþných kuĜat v Kþ za 1 kg ž. hm. (CZV podle údajĤ ýSÚ) od ledna 1994 do dubna 2011

24,00

22,00

20,00

18,00

arimetický prĤmČr hodnot: 22,65Kþ/kg medián (ze 208 údajĤ) = 21,79 smČrodatná odchylka=2,48 variaþní koeficient=11 %

kvČten 2011 22,24Kþ/kg

I.

19 94 I. VII 19 . 95 I. VII 19 . 96 I. VII 19 . 97 I. VII 19 . 98 I. VII 19 . 99 I. VII 20 . 00 I. VII 20 . 01 I. VII 20 . 02 I. VII 20 . 03 I. VII 20 . 04 I. VII 20 . 05 I. VII 20 . 06 I. VII 20 . 07 I. VII 20 . 08 I. VII 20 . 09 I. VII 20 . 10 I. VII 20 . 11

16,00

Pramen: Propočet Mze na základě údajů ČSÚ

Kolísání cen je součástí nejistoty trhu s drůbežím masem. Graf kolísání cen za období od ledna 1994 do dubna 2011 uvádí, že prostřední hodnotou dosahované ceny byla hodnota 21,79 Kč/kg, tj. stejné množství hodnot se vyskytovalo nad i pod touto hodnotou. Směrodatná odchylka stvrzuje velkou pravděpodobnost odchylky od průměru, který činí 22,65 Kč/kg. Většina dosahovaných cen se odchyluje od aritmetického průměru o více než 2,48 Kč v obou směrech. Nejnižší ceny 18,63 Kč/kg bylo dosaženo v roce 2006 a naopak nejvyšší cena 28,02 Kč/kg byla dosažena v roce 1998. V roce 2009 vykázaly podniky produkující jatečná kuřata náklady na 1 kilogram živé hmotnosti podle výběrového šetření ÚZEI 21,37 Kč na 1 kg ž.hm. Realizační cena předmětného souboru podle ÚZEI činila 20,50 Kč/1 kg živé hmotnosti. (Realizační cena podle ČSÚ činila 20,66 za 1 kg živé hmotnosti). Ze stejného zdroje pochází odhad nákladů na 1 kg živé hmotnosti v roce 2010 (konečná uzávěrka výpočtů je očekávána v září t.r.) ve výši 20,96 Kč.

65


Zahraniční obchod s drůbežím masem V roce 2010 se dovezlo 77 952 tun drůbežího masa, což je ještě o 0,6 % více než v roce 2009. Tento objem dovozu byl vůbec největší od roku 1989. U vývozu v roce 2010, i přes posilující kurz koruny, došlo také ke zvýšení a to o 9,8 %. Je zajímavé, že ceny za kg vyvezeného a dovezeného drůbežího masa v roce 2010 se liší jen velmi málo (cena Kč/kg dovozu byla 43,55 a vývozu 46,29), což ukazuje, že se dovážejí a vyvážejí výrobky přibližně stejné finalizace. Na základě údajů známých za první čtyři měsíce roku 2011 se očekává zvýšení dovozu drůbežího masa o cca 6,4 % proti roku 2010 a také zvýšení vývozu o cca 10 %. Saldo zahraničního obchodu s drůbežím masem jak hmotnostní, tak finanční, zůstává v roce 2011 záporné. Finanční bilance zahraničního obchodu s drůbežím masem

(mil. Kč)

Rok 2000 2001 2002 2003 2004

Dovoz 826 947 1 093 1 400 2 341

Vývoz 555 699 630 707 1 411

Saldo - 271 - 248 - 463 - 693 - 930

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011*

2 708 2 505 2 408 2 937 3 274 3 395 1 255

1 303 795 978 1 045 1 017 1 203 420

-1 405 -1710 -1 430 -1 892 -2 257 -2192 -835

Pramen: ČSÚ Pozn: * leden - duben

Země s největším podílem na dovozu drůbežího masa do ČR Rok 2007 2008 2009 2010 I.-IV. 2011 Pramen: ČSÚ

Země Polsko Polsko Polsko Polsko Polsko

tuny 15 380 25 804 30 742 31 316 9 696

Země Brazílie Brazílie Brazílie Brazílie Brazílie

tuny 9 515 12 121 12 054 12 344 4 803

Země Německo Německo Slovensko Slovensko Slovensko

(CS - 0207) tuny 6 765 7 258 7 949 7 227 2 839

Země s největším podílem na vývozu drůbežího masa z ČR Rok 2007 2008 2009 2010 I.-IV. 2011 Pramen: ČSÚ

Země Slovensko Slovensko Slovensko Slovensko Slovensko

tuny 10 258 12 152 9 969 10 827 4 564

Země Německo Německo Německo Nizozemsko Nizozemsko

tuny 4 243 3 387 4 544 4 162 1 553

Země Nizozemsko Maďarsko Maďarsko Maďarsko Německo

Země Slovensko Slovensko Francie Německo Německo

tuny 6 093 5 214 6 772 6 832 2 806

(CS - 0207) tuny 2 040 3 024 3 481 2 360 750

Země Maďarsko Rakousko Nizozemsko Rakousko Polsko

tuny 1 924 1 552 1 614 1 175 317

66

Dovoz drůbežího masa – skupina celních položek 0207 Rok I. 2005 3 763 Cena 43,14 Kč/kg 2006 5 738 Cena 39,27 Kč/kg 2007 3 834 Cena 39,68 Kč/kg 2008 5 633 Cena 43,95 Kč/kg 2009 5 226 Cena 41,31 Kč/kg 2010 6 011 Cena 39,70 Kč/kg 2011 6 664 Cena 45,73 Kč/kg Pramen: ČSÚ

(t)

II. 4 914

III. 6 127

IV. 5 441

V. 3 553

VI. 3 962

VII. VIII. 3 889 3 856

IX. 4 920

X. 5 229

XI. XII. Celkem 5 894 5 214 56 763

45,26

48,94

46,16

50,50

47,73

48,78

47,93

49,87

49,95

45,47

47,18

5 209

6 777

5 208

4 431

5 262

4 250

3 266

4 276

5 273

5 024

4 319 59 292

36,09

33,38

33,53

39,27

38,73

39,17

43,50

42,88

43,78

48,15

46,85

3 496

4 639

3 817

4 103

3 530

4 219

5 101

4 757

4 345

6 004

5 250 53 097

40,42

40,91

35,51

41,87

47,01

48,14

46,65

47,64

54,17

51,71

45,61

4 731

6 306

4 938

4 090

5 031

4 647

4 828

5 328

5 936

6 004

5 481 62 953

45,60

44,46

43,33

45,12

45,46

46,57

45,69

47,77

49,94

52,28

45,90

40,10

45,35

46,46

5 231

7 418

6 470

5 631

6 666

5 879

5 441

6 744

8 225

8 272

6 269

77 472

39,96

42,62

38,34

41,87

40,98

44,89

44,56

40,86

43,13

43,22

44,99

42,27

6 046

7 582

5 753

5 834

5 033

5 585

6 425

5 906

6 825

9 465

7 485

77 952

40,98

43,45

42,76

42,70

45,94

45,33

42,63

42,48

45,06

46,23

44,00

43,55

6 176

7 997

7 138

28 151

45,37

42,51

40,23

43,46

Vývoz drůbežího masa – skupina celních položek 0207 Rok I. 2005 2 418 Cena 39,10 Kč/kg 2006 1 957 Cena 36,30 Kč/kg 2007 1 852 Cena 37,48 Kč/kg 2008 1 587 Cena 46,80 Kč/kg 2009 1 905 Cena 45,50 Kč/kg 2010 1 878 Cena 39,90 Kč/kg 2011 1 631 Cena 44,51 Kč/kg Pramen: ČSÚ

47,56

(t)

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

2 137

2 520

2 390

2 905

2 881

2 510

2 488

2 185

1 923

1 626

1 377

Celkem

27 365

42,76

41,68

47,34

50,75

53,21

53,37

52,35

52,22

46,05

44,69

54,83

48,24

1 496

1 677

1 312

1 721

2 434

1 421

1 771

4 356

1 970

2 487

1 753

23 153

33,64

34,61

33,20

27,49

34,13

44,63

40,07

19,50

35,67

39,18

45,80

34,32

1 638

1 741

1 516

1 515

1 494

1 584

1 996

2 119

2 104

344

1 528

21 430

42,01

43,73

46,44

46,47

51,06

51,58

47,24

42,48

44,64

48,60

47,79

45,65

1 601

1 386

1 953

1 895

2 017

1 989

1 978

2 464

2 265

1 965

1 619

22 718

44,47

45,52

49,67

45,09

49,58

46,56

45,54

45,34

47,43

45,48

43,76

46,35

1 688

2 032

2 195

1 938

2 472

2 082

1 699

2 256

2 333

1 557

1 507

23 663

50,67

48,61

45,24

46,32

42,89

43,51

41,86

41,10

33,65

38,30

38,76

42,98

1 554

2 484

2 126

2 003

2 715

2 439

2 339

2 414

2 175

2 014

1 839

25 982

41,63

41,62

44,59

48,00

49,11

48,16

49,15

51,00

46,81

45,27

47,23

46,26

2 092

2 394

2 336

8 453

43,29

45,39

42,35

44,14

67


Zahraniční trhy Vývoj světového trhu s drůbežím masem roce 2010 Světová produkce kuřecího masa podle USDA (Ministerstvo zemědělství USA) v roce 2010 meziročně předběžně vzrostla o 5,1 % na 76,0 mil. t, čímž se naplnila předpověď postupného oživení sektoru drůbeže. Brazilská výroba kuřecího masa navázala na dlouhodobě vzestupný trend a dosáhla svého historického maxima, když po stagnaci produkce v roce 2009 došlo v roce 2010 k jejímu vzestupu na přibližně 12, 3 mil. t. Brazílie zůstala vedoucím světovým exportérem, navýšila objem vývozu o 3 %, takže bylo vyvezeno přibližně 29 % brazilské produkce kuřecího masa. Nejdůležitějším trhem byla Saúdská Arábie, dále pak ostatní země Středního východu a pouze 9 % exportu směřovalo do evropských zemí. Přesto pro státy EU zůstala Brazílie v rámci třetích zemí nejvýznamnějším importérem kuřecího masa. Při porovnání výše podílu exportu na tuzemské produkci v hlavních producentských zemích v roce 2010 s průměrem dosaženým v předchozích třech letech došlo v USA, Brazílii a v zemích EU k jeho navýšení, zatímco v Číně se výše tohoto podílu mírně snížila. Japonsko zůstalo nejvýznamnějším dovozním trhem kuřecího masa a také další důležité světové trhy navýšily objem importu. K opačné situaci dochází v Rusku, které podporou vlastní produkce postupně zvyšuje soběstačnost a snižuje tak poptávku po importu ze zahraničí. Světová spotřeba kuřecího masa v roce 2010 vzrostla meziročně o 4,5 % ve shodě s růstem poptávky ve většině sledovaných zemí, kde průměrné navýšení individuální spotřeby vzhledem k průměru dosaženému v letech 2007 – 2009 ve sledovaných zemích činilo 4,5 %. Výhled vývoje světového trhu s drůbežím masem na rok 2011 Podle předpovědí USDA-FAS z dubna 2011 by mělo v letošním roce znovu dojít ke zvýšení celosvětové produkce kuřecího masa přibližně o 3 % na 78,3 mil. t a zvyšování výroby je odhadováno u všech významných producentů. Silnější tuzemská poptávka a v menší míře také rostoucí exporty budou v mnoha zemích podporovat vzestup výroby za předpokladu příznivé nákazové situace. Nicméně je nutno v roce 2011 počítat s tím, že na výši produkce bude mít dopad také aktuální vývoj cen obilovin, který by mohl naopak negativně expanzi sektoru drůbeže ovlivnit. Podle zveřejněných odhadů USDA-FAS se spotřeba kuřecího masa bude zvyšovat a v roce 2011 lze očekávat znovu její meziroční nárůst přibližně o 3 %. Nejvýznamnější zvýšení spotřeby zřejmě nastane v Argentině (+8 %). Také země s nejvyšší spotřebou kuřecího masa, tedy USA, Čína a Brazílie, očekávají její růst v rozmezí 3 – 5 %; v zemích EU se zvýší podle odhadů pouze o 1,6 %. Podle prognózy vývoje spotřeby kuřecího masa na obyvatele se pro rok 2011 odhaduje ve většině ze sledovaných zemí nárůst spotřeby. Výrazné posílení se čeká v Hongkongu (+9,3 %), naopak snížení tohoto ukazatele vykáže pravděpodobně kromě Tchaj-wanu také Rusko. Produkce kuřecího masa ve vybraných zemích Země

2007

2008

USA 16 226 16 561 Čína 11 291 11 840 Brazílie 10 305 11 033 EU 27 8 320 8 594 Mexiko 2 683 2 853 Indie 2 240 2 490 Rusko 1 410 1 680 Argentina 1 320 1 430 Irán 1 423 1 450 Thajsko 1 050 1 170 Jihoafrická republika 1 159 1 240 Ostatní země 11 098 11 377 Celkem 68 525 71 718 Pramen: USDA-FAS, duben 2011, rok 2011 *odhad

(v tis. t)

20 09

2010

2011*

Index 2011*/2010 v%

15 935 12 100 11 023 8 756 2 781 2 550 2 060 1 500 1 525 1 200 1 250 11 613 72 293

16 563 12 550 12 312 9 095 2 809 2 650 2 310 1 600 1 600 1 280 1 290 11 932 75 991

16 792 13 200 12 925 9 185 2 850 2 700 2 520 1 750 1 650 1 380 1 300 12 031 78 283

1,38 5,18 4,98 0,99 1,46 1,89 9,09 9,38 3,13 7,81 0,78 0,83 3,02

68

Tuzemská spotřeba kuřecího masa ve vybraných zemích Země

2007

USA 13 582 Čína 11 415 Brazílie 7 384 EU 27 8 358 Mexiko 3 061 Rusko 2 630 Indie 2 239 Japonsko 1 945 Irán 1 464 Jihoafrická republika 1 394 Argentina 1 200 Ostatní země 13 636 Celkem 68 308 Pramen: USDA-FS, duben 2011, rok 2011 * odhad

(v tis. t)

2008

2009

2010

2011*

Index 2011*/2010 v%

13 428 11 954 7 792 8 564 3 281 2 834 2 489 1 926 1 460 1 428 1 270 14 606 71 032

12 940 12 210 8 032 8 692 3 264 2 966 2 549 1 978 1 542 1 443 1 327 14 917 71 860

13 463 12 457 9 132 8 779 3 344 2 923 2 649 2 063 1 660 1 514 1 395 15 748 75 127

13 930 12 990 9 616 8 920 3 414 2 887 2 699 2 090 1 720 1 530 1 509 16 084 77 389

3,47 4,28 5,30 1,61 2,09 -1,23 1,89 1,31 3,61 1,06 8,17 2,13 3,01

Vývoj evropského trhu s drůbežím masem roce 2010 Podle předběžných údajů za rok 2010 zveřejněných Evropskou komisí (EK) v březnu 2011 zůstala i nadále EU 27 v komoditě drůbeží maso soběstačná, když v důsledku zvýšení produkce vzrostl tento ukazatel v porovnání s rokem 2009 o 2,5 p.b. na 103,3 %. Hrubá domácí produkce drůbežího masa v roce 2010 je předběžně odhadována ve výši 12,0 mil. t, což je o 2,6 % více než v roce 2009. Ve spotřebě drůbežího masa došlo v roce 2010 pouze k velmi mírnému poklesu na 11,6 mil. t. Spotřeba drůbežího masa na obyvatele se meziročně nepatrně snížila o 0,1 kg na hodnotu 23,2 kg. Situace v zahraničním obchodu EU 27 v sektoru drůbežího masa byla v roce 2010 charakterizována opětovným snížením dovozu a výrazným posílením vývozu do třetích zemí. Současně s dlouhodobým trendem převahy intraunijního obchodu s drůbežím masem dochází také k dílčím změnám v obchodu se třetími zeměmi, i když hlavními exportéry zůstávají nadále Brazílie a Thajsko.V roce 2010 se podle předběžných údajů EK dovoz drůbežího masa do zemí EU 27 v objemovém vyjádření meziročně snížil o 8,6 %. Důvodem bylo zejména výraznější oslabení importu z hlavní dovozní země, tedy z Brazílie (-10,6 %), a klesl také dovoz z Chile. Naopak posílily dovozy z Thajska (+6,4 %). Podíl Brazílie na celkovém dovozu se sice meziročně snížil o 2,7 p. b. na 72,5 %, přesto zůstala tato destinace nadále dominantním dovozcem drůbežího masa na evropský trh. Thajsko se na importu do zemí EU 27 podílelo 18,5 %, takže jeho podíl v porovnání s rokem 2009 vzrostl. Podle odhadu se vývoz drůbežího masa ze zemí EU 27 meziročně výrazně zvýšil o 23,7 %.Velmi významně vzrostl vývoz do Hongkongu (o 71 %), export do Saúdské Arábie vzrostl o 21 % a o 36 % posílily také vývozy drůbežího masa do Beninu. V porovnání s rokem 2009 naopak klesl o 4 % vývoz na Ukrajinu.

69


Referenční ceny průmyslových výrobců kuřat v jednotlivých zemích EU v letech 20052010 („kuřata 65 %“ – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete) Ceny EUR/100 kg Země Belgie Bulharsko Česká rep. Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Průměr EU Pramen: Evropská komise

2005 151,07

2006 139,52

141,26 161,95 169,92 147,58 171,56 147,43 170,58 175,22 135,86 182,75 139,00 134,61 154,54 159,53 146,79 179,94 114,42 142,80

128,50 152,57 175,68 145,37 171,97 166,40 175,82 169,33 157,29 185,40 141,80 130,14 145,27 164,01 140,16 180,86 102,21 157,67

178,70 147,27 197,04 177,54 139,18 149,25

171,58 146,90 192,19 168,03 137,17 151,30

2007 163,92 138,12 158,36 170,30 216,31 182,61 199,15 184,80 204,43 172,95 197,80 219,06 177,04 150,41 181,09 169,69 168,40 185,04 133,92 169,13 174,31 183,79 178,00 195,10 179,48 145,13 175,76

2008 166,08 159,54 198,95 202,16 228,79 198,23 213,07 169,22 221,21 178,44 194,96 246,32 197,81 164,81 199,78 176,54 176,61 189,72 139,93 168,53 171,76 196,14 182,88 227,19 203,43 134,43 180,30

2009 160,01 143,76 172,83 184,33 242,56 169,43 224,91 156,88 208,55 180,40 179,41 238,64 186,29 151,36 174,48 192,96 165,91 188,72 123,75 161,24 151,36 187,73 172,04 245,72 181,79 124,73 169,67

2010 165,36 137,20 171,67 197,66 245,61 213,57 157,82 194,92 180,93 179,13 240,31 168,49 144,10 168,25 193,10 173,37 188,96 124,94 166,43 151,29 193,47 169,15 240,92 202,45 129,50 171,30

Cenový vývoj v sektoru kuřecího masa probíhal v roce 2010 v zemích EU bez výraznějších výkyvů a průměrná cena jatečných kuřat na reprezentativních trzích se plynule v průběhu roku zvyšovala z lednových 159 €/100 kg na 176 €/100 kg v prosinci 2010, když růst ceny ve druhé polovině roku 2010 byl vyvolán zejména zvýšením nákladů na produkci v souvislosti se zvyšující se cenou obilovin pro výrobu krmných směsí. Podle EK průměrná cena průmyslových výrobců jatečných kuřat se v EU 27 zvýšila ve srovnání s rokem 2009 o 1,0 % na 171,30 €/100 kg (tj. v přepočtu na 43,11 Kč/kg, meziroční pokles ceny po přepočtu o 3,9 %). Výhled vývoje evropského trhu s drůbežím masem na rok 2011 Dynamika růstu odvětví drůbežího masa v zemích EU úzce závisí především na vývoji výroby kuřecího masa. V roce 2011 by se mělo tempo růstu v porovnání s předchozím obdobím mírně snížit. Podle aktuálních odhadů Evropské komise (EK) z dubna letošního roku by mělo dojít ke zvýšení produkce pouze o necelé 1 % a meziročně by měla vzrůst také spotřeba o 1,6 %. Ve výhledu na rok 2011 se neočekávají ani výraznější změny v bilanci obchodu se třetími zeměmi a členské země zůstanou zřejmě v odvětví drůbežího masa nadále soběstačné. Cenový vývoj jatečných kuřat v zemích EU bude v roce 2011 zřejmě ovlivněn růstem nákladů na produkci v souvislosti se zvyšující se cenou obilovin, která se promítá do CZV producentů a následně také zpracovatelů drůbežího masa. Průměrná cena jatečných kuřat na reprezentativních trzích za

70

období od ledna do dubna 2011 činila 176,38 €/100 kg j. hm. a její dubnová hodnota 178,32 €/100 kg j. hm byla meziročně vyšší o 14,1% (průměrná cena za rok 2010 byla 171,30 €/100 kg j. hm.). Cena evropských producentů drůbežího masa se v souvislosti s rostoucími výrobními náklady pravděpodobně snižovat nebude, a proto lze očekávat, že dovozy drůbežího masa do zemí EU z destinací s nižšími náklady na produkci se budou také v roce 2011 držet stále na poměrně vysoké úrovni.

V E J C E – VÝVOJ NABÍDKY A POPTÁVKY V ČR Vývoj nabídky a poptávky na trhu vajec V roce 2010 vzhledem k poklesu stavů slepic v zemědělském sektoru se snížila produkce vajec o 6,6 % proti roku 2009. Nižší stavy slepic byly zřejmě způsobeny značnou měrou postupnými změnami a úpravami technologií podle Směrnice Rady 74/1999 stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic. Také vzrostla cena komponentů do krmných směsí v roce 2010 proti roku 2009 u pšenice krmné o 13,6 % a u krmného ječmene o 6,3 % a aktuální ceny vajec v EU se pohybovaly na úrovni 1,45 Kč/ kus, což je o necelých 10 % méně, než ceny v ČR. I přes klesající ceny vajec na tuzemském trhu (cena zemědělských výrobců v roce 2010 proti roku 2009 klesla o 5,8 % a spotřebitelská cena klesla o 4,7 %) se snížila spotřeba vajec o 4 %. Spotřeba ale neklesla tolik jako výroba a rozdíl poptávky byl v roce 2010 řešen dovozem. V roce 2011 se předpokládá vlivem poklesu stavů slepic pokračování snižování produkce vajec, ale již jenom o cca 2 %. Na rozdíl od roku 2010 se očekává zvýšení spotřeby o 5 % a tak by se měla spotřeba vajec dostat na úroveň roku 2009. Rozdíl mezi nabídkou a poptávkou podle údajů známých za 4 měsíce roku 2011 je řešen vysokým dovozem. Za celý rok 2011 by se měly dovozy zvýšit proti roku 2010 o cca 23 %. Bilance výroby a spotřeby vajec (mil. ks) Výroba z toho samoz. Dovoz 1995 3 047 1 155 48,0 1996 2 948 1 145 57,0 1997 3.322 1.586 51,3 1998 3.600 1.620 43,2 1999 3.307 1.594 26,0 2000 3 064 1 567 68,0 2001 3 190 1 658 45,8 2002 3 150 1 321 64,3 2003 2 626 982 117,0 2004 2 423 944 290,4 2005 2 148 876 409,7 2006 2 191 968 497,2 2007 2 203 958 519,4 2008 2 647 926 421,6 2009 2 275 916 527,9 2010 2 125 888 615,7 2011* 2 080 860 760,0 Pramen: MZe, ČSÚ Pozn: * odhad Koeficient pro přepočet kg na kusy vajec: skořápková vejce 17,4 ks tekuté vaječné produkty 20 ks sušené vaječné produkty 72 ks

Vývoz 165,0 180,0 128,0 83,4 127,5 59,0 60,6 140,7 143,0 175,6 165,9 159,9 372,1 180,1 146,3 191,7 160,0

Spotřeba 3 001,0 2 825,0 3.245,3 3.559,8 3.205,5 3 073,0 3 174,2 3 073,6 2 600,0 2537,8 2 393,8 2 528,3 2 350,3 2 888,5 2 656,6 2 549,0 2 680,0

71

V E J C E – VÝVOJ NABÍDKY A POPTÁVKY V ČR

Spotřeba vajec na obyvatele a rok Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010* 2011**

Kusy 256 247 246 245 252 270 256 246 258

Pramen: ČSÚ Pozn: přepočet MZe spotřeby vajec ČSÚ na ks koeficientem – 1kg = 17,4 kusů x *odhad x **předběžně

Cenový vývoj vajec V roce 2010 se průměrná cena zemědělských výrobců vajec proti roku 2009 snížila o 5,8 %. Cenu tlačily dolů především poměrně vysoké dovozy vaječných výrobků (melanže), nikoliv ceny skořápkových vajec. Ceny zemědělských výrobců vajec jsou v průběhu roku ovlivňovány sezónními výkyvy. I přes pokles těchto cen proti roku 2009 jsou ale o stejně o 10,8 % vyšší, než tomu bylo v roce 2005, kdy průměrná cena zemědělských výrobců vajec spadla na 1,47 Kč/kus. Podle údajů známých za čtyři měsíce roku 2011 výrazně klesla cena zemědělských výrobců vajec v roce 2011 proti stejnému období roku 2010 a to o 26,5 %. V roce 2011 se očekává snížení ceny zemědělských výrobců vajec do 10 %. Ceny zemědělských výrobců vajec tříděných konzumních (Kč/ks) Rok

1 2 1993 1,47 1,49 1994 1,86 1,70 1995 1,66 1,61 1996 1,48 1,54 1997 2,08 2,11 1998 2,06 2,03 1999 1,72 1,58 2000 1,94 2,02 2001 2,07 2,07 2002 1,85 1,82 2003 1,62 1,61 2004 2,24 2,26 2005 1,61 1,54 2006 1,53 1,54 2007 1,65 1,59 2008 2,07 2,09 2009 1,72 1,69 2010 1,78 1,84 2011 1,38 1,35 Pramen: Měsíční ceny ČSÚ

3 1,62 1,56 1,49 1,73 2,08 1,97 1,50 2,05 2,10 1,80 1,62 2,23 1,59 1,60 1,61 1,96 1,82 1,93 1,40

4 1,31 1,49 1,39 1,88 2,05 1,91 1,41 2,04 2,04 1,77 1,62 2,17 1,49 1,57 1,55 1,81 1,77 1,95 1,44

5 1,36 1,42 1,30 1,74 1,90 1,92 1,36 1,94 1,95 1,58 1,56 1,89 1,37 1,47 1,49 1,70 1,72 1,71 1,26

Měsíc 6 7 1,28 1,24 1,36 1,35 1,20 1,15 1,60 1,54 1,78 1,71 1,72 1,66 1,31 1,28 1,83 1,85 1,84 1,82 1,53 1,43 1,51 1,52 1,68 1,65 1,33 1,33 1,39 1,31 1,48 1,47 1,65 1,52 1,69 1,71 1,51 1,51

8 1,34 1,33 1,19 1,59 1,73 1,72 1,31 1,90 1,84 1,40 1,67 1,64 1,37 1,25 1,50 1,31 1,68 1,38

9 1,30 1,39 1,22 1,72 1,77 1,77 1,37 1,95 1,82 1,47 1,74 1,63 1,42 1,39 1,72 1,61 1,59 1,47

10 1,50 1,50 1,30 1,93 1,81 1,73 1,49 1,94 1,82 1,47 1,88 1,63 1,50 1,49 1,84 1,64 1,76 1,55

11 1,51 1,62 1,43 2,02 1,90 1,75 1,66 1,99 1,84 1,57 2,11 1,61 1,53 1,56 2,08 1,70 1,78 1,50

12 1,84 1,74 1,49 2,08 2,06 1,74 1,86 2,02 1,88 1,67 2,19 1,69 1,59 1,68 2,10 1,71 1,81 1,45

Průměr 1,44 1,53 1,37 1,74 1,91 1,83 1,49 1,97 1,92 1,58 1,76 1,80 1,47 1,48 1,67 1,75 1,73 1,63 1,37

72

V roce 2010 se spotřebitelská cena vajec snížila proti průměru roku 2009 o 4,7 %. Je zajímavé, že tato cena od začátku roku kolísala bez závislosti na sezónních výkyvech u producentů a k oživení došlo až v listopadu a prosinci vlivem zvýšené nabídky. V roce 2010 spotřebitelská cena vajec kopírovala úroveň cen zemědělských výrobců. Obdobně je to i s cenami za první čtyři měsíce roku 2011, kdy spotřebitelská cena proti stejnému období roku 2010 klesla dokonce o 11,2 %. Do konce roku 2011 se očekává pokles této ceny o 6 %. 2,00 1,90

Ceny zemČdČlských výrobcĤ v e j c e konzumní tĜídČná

1,80

v Kþ/kus dle ýSÚ v roce 2010 - 2011

1,70 1,60 1,501,78 1,84

1,93 1,95 1,71

1,40

1,51 1,51

1,30

1,38

1,47

1,55 1,5 1,45

prĤmČrné CZV Kþ/kus 2007: 1,67 2008: 1,75 2009: 1,73 2010: 1,63

1,44 1,38 1,35 1,4

Spotřebitelské ceny tříděných vajec Rok

1 2 1993 2,10 2,05 1994 3,02 2,51 1995 2,52 2,36 1996 2,11 2,14 1997 2,98 3,00 1998 2,98 2,98 1999 2,52 2,43 2000 2,69 2,72 2001 2,88 2,91 2002 2,66 2,63 2003 2,32 2,27 2004 3,10 3,10 2005 2,46 2,39 2006 2,37 2,37 2007 2,36 2,35 2008 3,15 3,07 2009 2,64 2,66 2010 2,76 2,81 2011 2,17 2,17 Pramen: Měsíční ceny ČSÚ Pozn.: * leden – duben

3 1,96 2,24 2,22 2,38 2,98 2,92 2,28 2,78 2,92 2,53 2,24 3,07 2,37 2,39 2,36 2,97 2,63 2,79 2,23

4 1,89 2,12 2,04 2,79 2,96 2,82 2,15 2,76 2,90 2,52 2,22 3,05 2,33 2,33 2,35 2,91 2,54 2,74 2,46

5 1,81 2,03 1,90 2,55 2,82 2,74 2,09 2,75 2,84 2,47 2,22 2,91 2,34 2,33 2,32 2,82 2,66 2,74

1,26

ún or bĜ ez en du be n kv Čt en

lis to pa pr d os i 20 nec 11 le de n

Ĝí je n

zá Ĝí

sr pe n

ún or bĜ ez en du be n kv Čt en þe rv en þe rv en ec

20 10

le

de n

1,20

(Kč/ks) Měsíc 6 7 1,69 1,61 1,89 1,83 1,76 1,66 2,36 2,17 2,63 2,54 2,59 2,52 2,00 1,98 2,70 2,65 2,78 2,68 2,40 2,23 2,22 2,21 2,76 2,64 2,25 2,25 2,30 2,27 2,33 2,29 2,74 2,74 2,61 2,55 2,54 2,32

8 1,73 1,85 1,62 2,23 2,56 2,53 1,96 2,67 2,70 2,24 2,42 2,50 2,19 2,21 2,31 2,62 2,52 2,24

9 1,90 1,92 1,67 2,38 2,58 2,54 1,98 2,76 2,66 2,20 2,50 2,52 2,32 2,34 2,36 2,56 2,45 2,18

10 2,00 2,16 1,81 2,66 2,59 2,54 2,08 2,82 2,66 2,22 2,75 2,46 2,36 2,36 2,65 2,62 2,45 2,19

11 2,07 2,38 1,93 2,82 2,72 2,55 2,31 2,86 2,65 2,28 2,84 2,55 2,33 2,35 2,98 2,62 2,61 2,22

12 2,55 2,52 2,04 2,93 2,86 2,53 2,56 2,89 2,64 2,31 3,11 2,47 2,30 2,37 3,11 2,59 2,72 2,14

Průměr 1,95 2,21 1,96 2,46 2,77 2,68 2,20 2,75 2,77 2,39 2,44 2,76 2,32 2,33 2,48 2,56 2,59 2,47 2,26*


73

Zahraniční obchod s vejci Dovoz a vývoz vajec V roce 2006 došlo ke změně sledování v celní statistice. Do května jsou u dovozů i vývozů uváděny jak hmotnostní objemy, tak i objemy kusové. Postupně se přechází pouze na objemy kusové, které se vykazují v celní statistice a hlášení objemů hmotnostních již není povinné. V roce 2010 se dovezlo vůbec největší množství vajec od roku 2000 a proti dovozům v roce 2009 byl nárůst o 16,6 %. Podle údajů známých od ledna do dubna roku 2011 se očekává, že celkový dovoz vajec (po přepočtu vejce i vaječné hmoty) bude dokonce až o 24 % vyšší, než tomu bylo v roce 2010. V posledních letech se vyrovnává poměr dovozů skořápkových vajec a vaječných hmot po přepočtu na kusy. U vývozů je situace odlišná. Více se vyváží skořápková vejce než vaječné hmoty a nárůst vývozu v roce 2010 proti roku 2009 byl 31,1 %. Za první čtyři měsíce roku 2011 bylo do České republiky dovezeno 40 % z celkového objemu dovozu roku 2010. a vyvezeno z České republiky bylo v roce 2011 za období leden až duben 26% z celkového objemu vývozu roku 2010. Dovozy konzumních vajec a vaječných hmot Rok

Vaječné hmoty tuny tis. kusů 628 39 432 561 30 896 985 44 784 911 60 216 1 701 94 756 2 725 148 300 3 059 82 551 6 362 153 783 10 657 213 982 12 687 254 504 10 575 231 450 3 302 75 843

v tunách a tisíci kusech Vejce tis kusů 57 211 37 845 24 273 56 828 195 820 367 070 414 694 365 648 207 653 273 377 384 246 175 604

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011* Pramen: Celní statistika Pozn.: * leden – duben x Koeficient pro přepočet kg na kusy vajec: skořápková vejce 17,4 ks tekuté vaječné produkty 20 ks sušené vaječné produkty 72 ks

Vývozy konzumních vajec a vaječných hmot Rok

Vaječné hmoty tuny tis. kusů 572 41 132 511 36 688 567 40 824 598 43 056 841 60 552 998 57 992 930 64 844 790 56 204 1 354 57 940 956 47 445 4 169 118 935 834 18 945

Celkem tis. kusů 96 643 68 741 69 057 117 044 290 576 409 700 497 245 519 431 421 635 527 881 615 696 251 447

v tunách a tisíci kusech Vejce tis kusů 52 966 54 410 104 957 99 893 154 042 108 541 95 056 315 924 122 168 98 845 72 823 30 803

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011* Pramen: Celní statistika Pozn.: * leden – duben x Koeficient pro přepočet kg na kusy vajec: skořápková vejce 17,4 ks tekuté vaječné produkty 20 ks sušené vaječné produkty 72 ks

Celkem tis. kusů 94 098 91 098 145 781 142 949 214 594 165 900 159 900 372 128 180 108 146 290 191 758 49 748

74

Zahraniční trhy s vejci Bilance konzumních vajec EU 25/ EU 27

Celková produkce Dovoz vajec a vaječných hmot Vývoz vajec a vaječných hmot Domácí užití Násadová vejce Spotřeba Počet obyv. v mil. Spotřeba(kg/obyv.) Soběstačnost (%) Pramen: EK

v tis. tunách

2005 EU 25

2006 EU 25

2007 EU 25

2007 EU 27

2008 EU 27

2009 EU 27

6 925

6 920

6 906

7 346

7 446

7 316

2010 EU 27 odhad 7 427

30

39

51

44

23

30

40

196

203

204

167

187

149

140

6 759 566 6 193 460,830 14,67 102,5

6 757 646 6 110 462,068 14,62 102,4

6 752 720 6 032 464,209 14,55 102,3

7 224 735 6 488 493,453 14,64 101,7

7 281 835 6 446 495,768 14,69 102,3

7 197 815 6 382 497,495 14,47 101,7

7 327 773 6 555 498,988 14,68 101,4

Ceny průmyslových výrobců vajec v jednotlivých zemích EU (L a M) Ceny EUR/100 kg Země Belgie Bulharsko Česká rep. Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Průměr EU Pramen: EK

2005 64,88

2006 76,73

78,71 132,89 76,70 78,18 104,95 66,26 75,79 124,89 119,74 120,87 88,69 78,49 94,38 82,31 71,95 84,26 84,40 73,40

84,18 136,62 86,02 87,21 102,87 80,58 84,69 116,86 135,02 116,25 96,49 82,31 96,05 87,35 86,38 91,86 93,00 86,64

119,63 74,40 86,75 133,57 100,00 86,08

117,36 84,42 78,35 151,51 104,87 95,73

2007 93,28 96,76 99,01 142,34 101,58 93,87 117,83 101,32 101,44 136,35 152,44 133,11 106,27 101,88 109,57 85,55 93,93 100,39 107,49 103,87 108,43 119,20 99,00 112,90 163,83 111,77 110,41

2008 93,27 104,96 109,98 158,47 98,66 118,73 132,47 103,11 100,24 149,85 157,21 169,49 132,49 122,16 117,98 95,21 79,27 102,22 119,54 102,08 109,59 130,91 112,02 121,58 186,41 116,24 113,21

2009 103,24 118,25 104,16 173,08 121,12 103,12 136,17 110,32 111,88 142,65 168,42 173,44 133,27 119,79 114,86 99,59 82,37 163,97 117,49 110,30 108,08 124,96 116,85 121,11 170,07 108,05 119,89

2010 83,11 101,67 100,37 178,30 120,98 108,24 136,83 87,60 94,74 134,48 169,66 168,31 110,30 106,68 110,12 110,58 73,12 156,89 121,96 99,12 92,27 124,52 103,54 107,17 174,07 109,85 112,09

75


Vývoz vajec EU do třetích zemí Země Japonsko Švýcarsko Angola Arabské Emiráty Thajsko Tchaj-wan Izrael Ukrajina Rusko Jižní Korea Norsko Libye Pramen: EK

2009 47 238 43 499 4 019 2 664 4 068 2 868 3 398 4 304 4 360 1 948 963 40

v tunách 2010 52 923 45 107 10 227 5 864 6 180 7 145 1 308 5 693 5 293 2 495 570 201

Dovoz vajec do EU ze třetích zemí

1. čtvrtletí 2011 14 020 11 569 3 564 2 034 1 543 1 533 990 843 750 709 126 0

v tunách

Země

2009

2010

1. čtvrtletí 2011

USA Argentina Indie Izrael Albanie Mexiko Kanada Brazílie Pramen: EK

11 165 7 899 5 776 711 1 659 1 893 33 67

13 439 7 888 3 211 941 3 208 1 425 2 0

1 857 1 206 308 209 116 15 0 0

76

VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO Vývoj chovu prasat v České republice v posledních letech lze charakterizovat poklesem celkových stavů prasat a narůstáním záporného salda zahraničního obchodu. Tento vývoj není trendem pouze posledních několika let, ale dochází k němu až na malé výjimky už od počátku let osmdesátých. Celkové stavy byly v období od druhé poloviny sedmdesátých let vysoké. Souviselo to s komplexní restrukturalizací odvětví, se začínajícím zaváděním velkochovů. A to nejen užitkových, ale i velkochovů rozmnožovacích a šlechtitelských. Zaváděla se plošně inseminace a s cílem soběstačnosti ve výrobě vepřového masa bylo s úspěchem usilováno o zlepšování reprodukčních ukazatelů a ukazatelů výkrmnosti a jatečné hodnoty chovaných prasat. Bylo to období, kdy bylo složité přesně plánovat vývoj výsledků chovů vzhledem k vyšší selekci základního stáda související se změnami v technologii chovů a v samotné šlechtitelské práci. V rámci uskutečňování hybridizačního programu docházelo postupně k očekávanému kvalitativnímu zlepšení v parametrech užitkovosti i v organizaci nejen jednotlivých chovů, ale celého sektoru v návaznostech na zpracovatelský průmysl. Postupně došlo k vytváření velkochovů, ke změně struktury chovaných plemen, k zlepšení reprodukčních vlastností včetně, s nynější dobou nesrovnatelných, výsledků inseminace a také plošnému rozšíření inseminace v českých chovech. Zvýšila se zmasilost jatečných prasat při co nejvyšší růstové schopnosti a při velmi dobré konverzi živin. Došlo ke transformačním změnám zemědělství, k zásadním změnám vlastnických vztahů. Po očekávané stabilizaci výsledků muselo dojít ke snížení stavů prasat. Předpokladem bylo ustálení celkových počtů prasat tak, aby byla Česká republika soběstačná ve výrobě vepřového masa. Ke zlomu došlo v posledním desetiletí, kdy se produkce vepřového masa v přímé souvislosti s poklesem celkových stavů prasat v České republice postupně snižovala. Vývoj chovu prasat v České republice ovlivňuje rentabilita tohoto odvětví, kterou nepříznivě ovlivňuje růst nákladů, výkyv cen zemědělských výrobců za jatečná prasata a dovozy živých prasat a vepřového masa. Zahraniční obchod je ovlivňován i aktuálním kurzem české koruny. Zvyšující se nároky ze strany legislativních požadavků na chovatele prasat měly za následek zvyšování nákladů na chov prasat a snižování rentability tím, že bylo investováno do technologického vybavení chovatelských zařízení i do technologií průmyslu zpracovatelského. Dalším nepříznivým projevem byl prudký nárůst cen obilovin v polovině roku 2007, které tvoří podstatnou součást používaných krmných směsí tj. významné nákladové položky, která představuje například u prasat ve výkrmu 93 % přímých materiálových nákladů. Připočteme-li k výčtu těchto faktorů zvyšující se tlak dovozů živých prasat a vepřového masa ze zemí EU a výkyvy cen zemědělských výrobců za jatečná prasata, dojdeme k logickému zdůvodnění, proč chovatelé prasat v České republice přikročili ke snižování stavů chovaných prasat. Celosvětově se vývoj v produkci vepřového masa ubíral opačným směrem. Ke zvyšování produkce došlo i v některých zemích EU za současného snížení odbytových možností do třetích zemí. Přebytky vepřového masa se snažili obchodníci i výrobci ze zemí, které byly členy EU před rokem 2004, tj. před rozšířením EU o dalších deset zemí včetně České republiky, uplatnit na trzích v sousedních zemích. Do České republiky bylo dováženo vepřové maso především z Německa, Rakouska, ale i z Polska. To mělo vliv na zvýšení konkurenčního tlaku na domácím trhu., který nastal především v důsledku zvýšení dovozů vepřového masa po zavedení velmi liberálního prostředí zahraničního obchodu na základě uzavřených mezinárodních smluv v posledním desetiletí. Odbourávání obchodních bariér umožnilo zvýšení konkurence. Postupná liberalizace, která byla dovršena vstupem České republiky do EU v květnu 2004, umožnila snazší přístup zahraničního vepřového masa na český trh zejména v rámci pravidel jednotného trhu EU a její Společné zemědělské politiky.

77

VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO

Vývoj v chovu prasat a produkci vepřového masa v ČR Ukazatel

Jednotk a

2004

Stavy prasat tis.kusů 3 126 k 1. 4. z toho stav prasnic tis.kusů 251 k 1. 4. Stavy prasat tis.kusů 2 914 celkem k 1. 12. z toho stav prasnic tis.kusů 237 k 1. 12. Počet narozených mil. 5,53 selat kusů Produkce tis. tun 547,0 jatečných prasat*) ž.hm. Spotřeba tis. tun 564,6 vepřového masa*) ž.hm. Spotřeba vepř. kg/osob 41,1 masa na kosti a/rok Dovoz prasat tis. tun 89,3 a vepř. masa*) ž.hm. Vývoz prasat tis. tun 75,6 a vepř. masa*) ž.hm. Soběstačnost ČR v produkci % 96,9 vepřového masa Pramen: ČSÚ, MZe Poznámka: *) po přepočtu na živou hmotnost **) modrá pole odhad MZe a ÚZEI

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 876

2 840

2 830

2 433

1 971

1 909

1 749

xxx

232

229

225

179

142

133

112

xxx

2 719

2 741

2 662

2 135

1 914

1 846

xxx

xxx

244

221

197

149

136

122

xxx

xxx

5,63

5,27

5,15

4,17

3,59

3,47

xxx

xxx

472,0

449,3

463,7

431,6

370,3

366,4

350,0

347,0

569,9

564,0

588,9

583,0

568,9

574,0

575,0

575,0

41,5

40,7

42,0

41,3

40,9

xxx

xxx

xxx

147,0

154,6

177,7

212,4

256,2

279,5

282,0

287,0

44,7

42,3

51,5

64,6

58,8

68,6

59,0

57,0

82,8

79,7

78,7

74,0

65,1

63,4

60,9

60,3

Celkový stav prasat v České republice k 1. dubnu 2011 dosáhl 1 749 092 kusů podle Soupisu hospodářských zvířat vydávaného každoročně k tomuto datu Českým statistickým úřadem. Meziročně došlo k poklesu celkových stavů prasat o 8,4 %. U prasnic, kterých bylo k 1. dubnu 2011 podle stejného zdroje 112 441 kusů byl meziroční pokles ještě strmější. Meziroční pokles stavů prasnic činil 15,3 %. Následkem několikaletého poklesu celkových stavů prasat je skutečnost, že Česká republika není ve výrobě vepřového masa soběstačná, ale musí se vzhledem k aktuální spotřebě spoléhat z velké části na dovoz vepřového masa. Výroba vepřového masa na hranici soběstačnosti byla v roce 2004, kdy činila 96,9 %. Postupně se tento ukazatel dostal až na 65,1 % v roce 2009 a jeho zastavení v roce 2011 není očekáváno.

78

5

tis.kusĤ 000 prasat celkem

4 500

Stavy prasat v ýeské republice od roku 1921 do roku 2011 v tisících kusech

tis.kusĤ 400 prasnic 350

4 000 300 3 500 1981 celkový stav prasat = 5,1 mil.ks a 368 tis. ks prasnic

3 000 2 500 2 000 1 500

250 k 1. 4. 2011 celkový stav prasat 1,749 mil. ks a

200 150

112,4 tis. ks prasnic stav prasat celkem

z toho prasnice

100

19 19 19 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 1 2 21 34 45 950 955 960 965 970 975 980 985 990 995 000 005 010 Pramen: ČSÚ-Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2003 až 2011

Stavy prasat podle hmotnosti a účelu chovu v České republice k 1. 4. 2008

k 1. 4. 2009

prasata c e l k e m 2 433 1 971 selata do 19 kg ž.hm. 711 573 mladá prasata 20 – 49 kg ž.hm 554 440 Výkrm celkem: 911 757 z toho: 50 – 79 kg ž.hm. 467 398 80 – 109 kg ž.hm. 393 301 110 a více kg ž.hm. 50 58 Chovná prasata celkem: 257 201 z toho: kanci 5 3 prasnice celkem 179 142 z toho zapuštěné prasnice 123 101 prasničky 73 55 z toho zapuštěné prasničky 35 30 Pramen: ČSÚ – Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2008 – 2011

v tisíci kusech

k 1. 4. 2010

k 1. 4. 2011

1 909 564 430 721 377 293 51 194 3 133 93 58 29

1 749 509 395 684 337 280 67 161 2 112 78 46 22

Index 2011/2010 (v %) 91,6 90,2 91,9 94,8 89,3 95,7 131,2 83,0 78,9 84,7 83,1 79,4 78,0

Pokles stavů prasat v České republice je výrazný u všech kategorií. Nepatrné zvýšení stavů v jedné z kategorií není rozhodující pro celkové snížení ani nevypovídá o změně stavů pro budoucí období. Stav kategorií prasat ve výkrmu, na něž je vykazován přírůstek, je podle Českého statistického úřadu ve srovnání s 1. 4. 2011 nižší o 5,2 %. Další vývoj teprve zodpoví otázku, zda dovoz živých prasat ze zahraničí bude ve svém důsledku mít vliv na zvýšenou obnovu základního stáda z tohoto zdroje.

79


Hmotnostní kategorie prasat – stav v tis. kusech k poslednímu dni příslušného čtvrtletí Živá hmotnost do 19 kg 20 - 49 kg 50 – 79 kg 80 –109 kg k 1. 4. 2003 1 043 765 591 495 k 1. 4. 2004 1 001 696 540 469 k 1. 4. 2005 881 654 540 411 k 1. 4. 2006 882 663 514 420 k 1. 4. 2007 883 617 534 406 k 1. 4. 2008 711 554 467 393 k 1. 4. 2009 573 440 398 301 k 1. 4. 2010 564 430 377 293 k 1. 4. 2011 509 395 337 280 Pramen: ČSÚ – Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2003 – 2011

nad 110 kg 65 64 55 62 62 50 58 51 67

Celkem 2 959 2 770 2 541 2 541 2 502 2 175 1 770 1 715 1 588

Budoucí vývoj lze předvídat od počtu zapuštěných prasnic a prasniček. Stavy zapuštěných prasnic poklesly meziročně o 6,9 % a zapuštěných prasniček dokonce o 12 %. Od těchto údajů se odvíjí i stav narozených selat. Meziročně poklesl i počet porodů prasnic a prasniček. Počet n a r o z e n ý c h selat a počet p o r o d ů za 1 měsíc – aritmetický průměr počet 2003 2004 2005 2006 porodů v tis. ks. 53 48 49 45 narozených selat 505 461 469 439 tis. kusů Pramen: ČSÚ – Výsledky chovu prasat k 1. 4. ,1.8. a k 1.12.2003-2011

2007 43 429

2008 34 347

2009 29 299

2010 28 289

Z důvodů poklesu stavů prasnic a snižování počtu narozených selat dochází ke zvyšování dovozu selat do České republiky. V roce 2009 bylo dovezeno téměř 250 tisíc selat. V roce 2010 dovoz selat vzrostl na 404 tisíce kusů selat, z toho z Dánska 351 tis. kusů. Tento zvyšující se dovoz selat začal ve výraznějších počtech až od roku 2005, kdy bylo dovezeno 57 tisíc kusů selat. Tento počet se dále rok od roku zvyšoval.

6 000

Poþet narozených selat

5 500

v ýeské republice

5 000

v tis. kusech

4 500 4 000 3 500 3 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 5 898 6 363 6 056 5 537 5 627 5 269 5 151 4 171 3 591 3 469 Pramen: ČSÚ–Výsledky chovu prasat k 1.4.,1. 8. a k 1. 12. 2004 – 2011 Poznámka. Od roku 2010 zrušil ČSÚ sledování narozených selat v období I. – III.

80

V roce 2010 se narodilo o 3,4 % méně selat ve srovnání s rokem 2009. V roce 2010 dosáhl ukazatel počtu odchovaných selat na prasnici v průběhu roku (do 31.7.2010) 13,1 odchovaného selete což předznamenávalo výsledek nad 22 odchovaných selat na 1 prasnici. Potvrzení odhadu celoročního výsledku byl netrpělivě očekáváno odbornou veřejností, jejímž přáním je docílit srovnatelných výsledků s chovatelsky nejvyspělejšími zeměmi jako je například Dánsko, Německo a USA, kde dosahují výsledku nad 24 kusů odchovaných selat na jednu prasnici a kalendářní rok.

23,0 22,0 21,0

Poþet odchovaných selat v ýeské republice na 1 prasnici za kalendáĜní rok

20,0 19,0 18,0 17,0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 . 17,6 17,8 17,9 18,1 18,5 19,0 19,2 19,5 20,1 20,8 21,2 22,1

Počet odchovaných selat na 1 prasnici v roce 2010 v České republice činil 22,1 kusů, což souvisí i se snižováním úhynu.

Pramen: ČSÚ – Výsledky chovu prasat k 1. 4.,1. 8. a k 1. 12. 2004 – 2011

Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2008 Ukazatel I. tis. kusů 296 tis. t jat. hm. 25,8 Ø porážková 112,0 hmotnost Pramen: ČSÚ

II. 302 26,4

III. 310 26,7

IV. 296 25,2

V. 299 25,6

VI. 279 23,5

VII. 289 24,5

VIII. 280 23,5

IX. 296 25,1

X. 289 24,5

XI. 269 23,0

XII. 303 25,8

Celkem 3 508 299,8

112,2

110,4

109,8

110,2

108,4

108,9

108,2

109,0

109,2

110,1

109,4

109,8

V roce 2008 bylo poraženo 107 tis. kusů prasnic (měsíční průměr 8 925 kusů) v průměrné živé hmotnosti 239,9 kg a v celkové jatečné hmotnosti 16,8 tis.tun (odpovídá 25,7 tis. tun živé hmotnosti). V roce 2008 bylo poraženo 4 047 kusů kanců o průměrné živé hmotnosti 142,6 kg. To odpovídá 577 tunám živé a 377 tunám jatečné hmotnosti. Ze srovnání let 2007 a 2008 vyplývá stejná úroveň porážek prasnic a kanců a snížení porážek ostatních jatečných prasat. Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2009 Ukazatel I. tis. kusů 264 tis. t jat. hm. 22,8 Ø porážková 110,6 hmotnost Pramen: ČSÚ

II. 251 21,7 111,0

III. 285 24,5 110,4

IV. 273 23,5 110,6

V. 259 22,1 110,0

VI. 270 23,1 109,7

VII. 258 22,1 110,0

VIII. 257 22,0 109,7

IX. 256 21,9 110,0

X. 256 22,1 111,2

XI. 258 22,5 111,9

XII. 274 23,7 111,0

I.-XII. 3 161 271,9 110,5

V roce 2009 bylo poraženo 78 tis. kusů prasnic (měsíční průměr 6 514 kusů) v průměrné živé hmotnosti 242,3 kg a v celkové jatečné hmotnosti 12,4 tis.tun (odpovídá 18,9 tis.tun živé hmotnosti). V roce 2009 bylo poraženo 3 698 kusů kanců o průměrné živé hmotnosti 144,2 kg. To odpovídá 533 tunám živé a 348 tunám jatečné hmotnosti.

81


Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2010 Ukazatel I. tis. kusů 232 tis. t jat. hm. 20,3 Ø porážková 112,7 hmotnost Pramen: ČSÚ

II. 238 20,9

III. 288 25,1

IV. 245 21,5

V. 255 22,0

VI. 256 22,0

VII. 228 19,6

VIII. 258 22,1

IX. 246 21,2

X. 244 21,2

XI. 264 23,2

XII. 280 24,2

Celkem 3 034 263,3

112,9

112,4

112,7

110,9

110,0

110,7

110,1

110,6

110,6

111,6

112,9

111,1

V roce 2010 bylo poraženo 78 tis. kusů prasnic (měsíční průměr 6 554 kusů) v průměrné živé hmotnosti 238,3 kg a v celkové jatečné hmotnosti 12,2 tis.tun (odpovídá 18,7 tis.tun živé hmotnosti). V roce 2010 bylo poraženo 3 270 kusů kanců o průměrné živé hmotnosti 144,6 kg. To odpovídá 473 tunám živé a 309 tunám jatečné hmotnosti. Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2011 Ukazatel tis. kusů tis. t jat. hm. Ø porážková hmotnost Pramen: ČSÚ

I. 226 19,6

II. 231 20,1

III. 262 22,8

IV. 246 21,3

V. 251 21,6

I.-V. 1 218 105,4

111,3

112,0

111,4

111,4

-

111,3

V prvých pěti měsících roku 2011 bylo poraženo 38 tis. kusů prasnic (měsíční průměr 7 681 kusů) v průměrné živé hmotnosti 234 kg a v celkové jatečné hmotnosti 5,9 tis.tun (odpovídá 9,0 tis.tun živé hmotnosti). V období od ledna do května roku 2011 bylo poraženo 1 279 kusů kanců o živé hmotnosti 144 kg. To odpovídá 184 tunám živé a 120 tunám jatečné hmotnosti. Porovnání porážek jatečných prasat Ukazatel tis. kusů tis. t jat. hm. Pramen: ČSÚ

2003 1 481 131,3

2004 1 426 128,0

v období leden až duben příslušného roku

2005 1 225 106,3

2006 1 208 104,2

2007 1 237 107,0

2008 1 204 104,1

2009 1 073 92,5

2010 1 003 87,8

2011 966 83,8

Počet kusů odporažených jatečných prasat (bez prasnic a kanců) byl v období prvých čtyř měsíců roku 2011 o 4 % nižší než ve stejném období roku 2010. Ve srovnání s rokem 2003, tj. před vstupem České republiky do EU, je tento pokles téměř 34 %. Vyřazování p r a s n i c v příslušném roce způsob vyřazení:

2004

2005

v kusech 2006

2007

2008

2009

2010

I.-IV. 2011

porážkou k jatečným 122 249 97 800 89 844 108 489 107 103 78 175 78 655 30 644 účelům vývozem z ČR 1 591 4 729 1 914 3 835 5 065 - 376 - 448 - 899 (rozdíl vývoz –dovoz) Celkem 123 840 102 529 91 758 112 324 112 168 77 799 78 207 29 745 průměrný měsíční úbytek způsobený vývozem 10 320 8 544 7 646 9 360 9 347 6 483 6 517 9 915 a porážkou k jatečným účelům Pramen: ČSÚ Pozn.: ve výše uvedené tabulce není uveden úbytek prasnic způsobený úhynem a v důsledku nutných porážek prasnic (tj. cca 700 kusů měsíčně)

82

V roce 2009 a 2010 se způsob vyřazení prasnic prodejem k jatečným účelům na domácím a zahraničním trhu snížil proti předchozím letům. V roce 2011 dochází k výraznému vyřazování prasnic, které nesouvisí pouze s ukončováním této podnikatelské aktivity , ale i s ozdravováním chovů podle individuelních ozdravovacích programů, na které lze čerpat národní dotace. Ve výše uvedené tabulce „Vyřazování prasnic“ není uveden úbytek prasnic způsobený úhynem, který by neměl v běžně provozovaném chovatelském zařízení činit více než 1 % ze stavu prasnic. Tj. pro doplnění bilance náhlý úhyn by podle vykazovaných stavů prasnic neměl překročit 2,0 tis. kusů prasnic za rok v České republice. Do tabulky není rovněž zahrnut úbytek v důsledku nutných porážek prasnic, jehož podíl je zhruba dvojnásobný proti úbytku způsobenému úhynem. Produkce jatečných prasat v České republice

(tis. tun ž. hm.)

leden – březen duben červen červenec – září říjen – prosinec Kalendářní rok 2007 105,9 *10 100,0 * 2 107,7 * 3 115,1 *10 438,7 *25 2008 115,3 *10 100,5 * 2 95,0 * 3 95,8 *10 406,6 *25 2009 104,3 *8 88,0 *1 75,0 *1 83,0 *10 350,3 *20 2010 **100,2 *8 **84,0 *1 **72,0 *1 **78,0 *10 **338,0 *20 2011 **98,0 *8 **84,0 *1 **72,0 *1 **74,0 *10 **328,0 *20 Pramen: ČSÚ, MZe,VÚZE (od 1.7. 2008 ÚZEI) Vysvětlivky: - * odhadovaná netržní spotřeba (domácí porážky) na základě hmotnostních kategorií prasat ve výkrmu dle ČSÚ ** odhadovaná produkce dle ČSÚ na základě propočtu MZe ČR a ÚZEI

Bilance vepřového masa Sektor chovu prasat se stále potýká se zvyšujícím se záporným saldem zahraničního obchodu a tento vývoj je očekáván i v následujícím období. Tuto skutečnost ovlivňuje dovoz nejen vepřového masa, ale i živých prasat, zejména selat, kterými je nahrazován nedostatek prasat k dalšímu dokrmu. Přímo na trhu České republiky není vepřového masa díky dovozům, které srážejí domácí produkci, nedostatek. Vliv na současnou nepříznivou situaci má výkyv cen zemědělských výrobců a růst nákladů, především zvyšování cen obilovin, které zvyšují nejistotu chovatelů prasat pro další období. Skutečností však je, že Česká republika není ve výrobě vepřového masa soběstačná a tento stav bude i nadále přetrvávat. Spotřeba vepřového masa bude dále stagnovat na úrovni mezi 41-42 kg na osobu a rok a nelze očekávat její výrazné zvýšení. V celkové představě o vývoji komodity vepřové maso je nutno brát v úvahu i další druhy obchodovatelného zboží s podílem vepřového masa, mezi které náleží uzené maso solené (CS 0210), dále uzenky a salámy (CS 1601). Ty mají vyšší přidanou hodnotu než živá prasata a výsekové vepřové maso čerstvé či zmrazené a vykazují i v roce 2010 nárůst vývozu z České republiky. Saldo zahraničního obchodu s uzenkami a salámy je kladné od roku 2008 a tento trend pokračuje. Bilance výroby a spotřeby vepřového masa Ukazatel 2004 2005 2006 2007 Počáteční zásoba 19,2 15,3 19,7 17,3 Výroba 547,0 472,0 449,3 463,7 Dovoz 89,3 147,0 154,6 177,7 Celková nabídka 655,5 634,3 623,6 658,7 Domácí spotřeba 564,6 569,9 564,0 588,9 Vývoz 75,6 44,7 42,3 51,5 Celková poptávka 640,2 614,6 606,3 640,4 Konečná zásoba 15,3 19,7 17,3 18,3 Soběstačnost v % 96,9 82,8 79,7 78,7 Pramen:Výsledky chovu prasat k 1. 4., 1. 8 a k 1. 12 2004 – 2010 – ČSÚ, Celní statistika, materiály VÚZE(od 1 .7. 2008 ÚZEI) a MZe Poznámka:*= odhad MZe a ÚZEI

(tis. tun živé hmotnosti) 2008 18,3 431,6 212,4 662,3 583,0 64,6 647,6 14,7 74,0

2009 14,7 370,3 256,2 641,2 568,9 58,8 627,7 13,5 65,1

2010 13,5 366,4 279,5 659,4 574,0 68,6 642,6 16,8 63,8

2011* 16,8 350,0 282,0 648,8 575,0 59,0 634,0 14,8 60,9

84

Graf kolísání cen za období 1994 do dubna 2011 uvádí, že prostřední hodnotou dosahované ceny byla hodnota 32,45 Kč/kg, tj. stejné množství hodnot se vyskytovalo nad i pod touto hodnotou. Vysoká směrodatná odchylka stvrzuje velkou pravděpodobnost odchylky od průměru. Většina dosahovaných cen se odchyluje od aritmetického průměru o více než 4,80 Kč v obou směrech. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v živé hmotnosti zařazení I tř. jakosti (Kč/kg ž.hm.) - odpovídá třídě E,U Rok

I.

2004 25,48 2005 34,33 2006 32,21 2007 28,89 2008 28,01 2009 29,83 2010 26,95 2011 26,47 Pramen: ČSÚ

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

24,41 32,27 30,49 26,93 26,75 28,98 26,31 26,24

27,00 31,78 29,17 26,10 26,11 28,92 26,00 26,20

30,03 31,40 29,17 26,07 27,68 30,23 26,22 27,33

30,33 29,98 29,63 26,53 29,31 30,73 26,40 28,89

31,14 31,03 30,76 28,21 32,16 31,37 27,52

35,13 33,07 32,60 30,55 33,15 31,90 29,26

36,17 33,39 33,67 32,72 32,66 31,61 28,99

36,18 33,19 34,53 32,95 33,27 31,08 28,36

37,09 32,57 33,87 31,20 33,41 29,67 27,71

35,38 31,98 31,57 28,39 31,72 27,61 26,73

34,72 32,33 29,68 27,67 30,43 26,93 26,15

roku 33,01 32,39 31,80 28,85 30,39 29,91 27,22 27,03

Průměrná cena zemědělských výrobců za jatečně upravená těla prasat byla v roce 2010 o téměř 2,70 Kč za 1 kg nižší než v roce 2009. Nejvyšší cena v roce 2010 byla v letních měsících, pak došlo k poklesu ceny. Pokles cen odpovídá i cenám zemědělských výrobců v živé hmotnosti i v mase. V roce 2011 se ceny opět o poznání pomaleji než v letech předchozích zvýšily v souvislosti s vyrovnáním nabídky a poptávky. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v JUT (jatečně upravené tělo) zařazení I tř. jakosti (Kč/kg) – odpovídá třídě E,U Rok

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

2004 31,17 29,70 34,20 37,52 37,38 39,63 45,86 46,02 46,20 47,88 44,96 2005 43,32 40,57 40,85 40,26 37,90 40,44 43,15 43,09 42,95 41,91 41,04 2006 41,31 39,03 37,57 38,10 38,75 40,12 42,66 44,04 45,19 43,57 40,43 2007 37,31 35,61 34,13 34,10 34,88 37,09 40,06 42,66 42,87 40,22 36,44 2008 36,45 34,61 34,12 36,81 38,37 42,36 42,39 42,04 43,12 42,98 39,93 2009 38,42 37,33 37,63 39,24 39,64 40,89 41,70 40,79 40,05 38,40 35,52 2010 34,30 33,46 32,98 33,53 34,02 36,47 38,01 37,25 36,52 35,61 34,39 2011 33,79 33,60 33,98 35,38 37,41 Pramen: ČSÚ Poznámka: jatečně upraveným tělem se rozumí vykrvené a vykolené tělo poraženého prasete, celé nebo rozdělené středem, bez jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice (Nařízení EK 3220/84)upravená Nařízením rady (ES) č. 3513/93 a 1234/07)

XII. 44,64 42,24 38,33 36,07 38,99 34,53 34,35

roku 41,95 41,68 41,22 37,62 39,35 38,68 35,07 34,83


85

Nákupní cena jateþných prasat 45,00 v ýeské republice Kþ/kg masa 43,00 v letech 2007 až 2011 (za studena) 41,00 dle výkazu Maso (SZIF)7-365 39,00 37,00

30. 6. 2011 38,70Kþ/kg

35,00 33,00

2007 2008 2009 2010 2011

1. 1 21 .1 16 .2 8. 3 29 .3 18 .4 6. 5 26 .5 15 .6 8. 7 28 .7 18 .8 7. 9 27 .9 18 .1 0 8. 11 29 .1 1 19 .1 2

31,00

PrĤmČr roku dle ýSÚ v Kþ/kg: 2006=41,22 2007=37,62 2008=39,35 2009=38,68 2010=35,07

V roce 2009 vykázaly podniky s chovem prasat posuzované ÚZEI náklady na 1 kilogram živé hmotnosti prasat ve výkrmu ve výběrovém šetření 33,97 Kč na 1 kg ž.hm. Realizační cena předmětného souboru podle ÚZEI činila 28,95 Kč/1 kg živé hmotnosti. (Realizační cena podle ČSÚ činila 29,91 za 1 kg živé hmotnosti). Ze stejného zdroje pochází odhad nákladů na 1 kg živé hmotnosti v roce 2010 (konečná uzávěrka výpočtů je očekávána v září t.r.) ve výši 33,50 Kč. Ceny odstavených selat Rok I. 2004 46,66 2005 59,01 2006 58,71 2007 55,81 2008 48,41 2009 53,40 2010 51,55 2011 48,29 Pramen: ČSÚ

II. 44,53 58,19 58,17 54,41 47,19 54,78 50,20 49,43

III. 46,36 58,40 57,90 54,07 47,65 55,19 51,69 46,71

v Kč/kg ž. hm. IV. 50,56 58,58 57,22 53,07 49,82 56,84 51,85 47,60

V. 53,61 58,49 58,54 53,37 51,68 59,60 52,70 46,42

VI. 52,75 58,36 59,79 53,60 54,41 60,58 55,73

VII 58,33 61,02 60,26 54,98 55,95 61,89 60,29

VIII. 60,21 61,46 60,95 55,61 56,12 62,39 58,99

IX. 60,61 60,60 62,27 56,80 56,29 60,73 58,50

X. 61,29 59,78 61,34 53,62 56,03 57,41 49,21

XI. 60,03 57,72 58,86 50,93 56,19 53,35 51,18

XII. roku 59,50 56,09 58,50 59,32 57,06 59,51 48,85 53,76 54,22 52,83 52,61 57,40 51,57 53,62 47,69

Kolísání cen během roku se týká i cen docilovaných za odstavená selata. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ceny z let 2007 a 2008 jsou výrazně nižší než v letech předešlých. Po relativně příznivějších cenách v roce 2009 je období roku 2010 a zvláště pak 2011 na výrazně nižších cenách. V období prosinec 2007 až duben 2008 a v roce 2011 byly dokonce nižší než 50 Kč za 1 kg. Tyto nízké ceny mají vliv na rentabilitu chovu prasnic a jsou jedním z důsledků snižování stavů prasnic. V roce 2010 pokračoval nedostatek selat na českém trhu, proto dochází k jejich zvýšeným dovozům, avšak nižší cena za jatečná prasata se odrazila i v poklesu ceny selat v tomto období. Pro srovnání: cena selat dovážených do České republiky v roce 2009činila 54,62 Kč/kg, v roce 2010 to bylo 53,10 Kč/kg a v roce 2011 je cena nižší a za prvé tři měsíce činí 49,40 Kč/kg.

86

Vývoj cen průmyslových výrobců (obchodních cen) Měsíc

2006 50,55 50,07 51,94 47,75 49,33 47,96 48,18 49,56 50,14 48,95 49,51 47,09

2007 44,47 43,33 43,13 45,67 47,58 46,44 48,28 50,04 49,95 47,73 45,26 46,41

Vepřový bok 2008 2009 46,04 47,65 43,18 47,24 43,80 48,64 45,19 49,63 45,68 49,44 48,69 50,11 48,45 50,04 47,93 49,68 48,90 50,11 50,03 48,74 49,78 47,63 49,74 48,83

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr 49,37 46,43 47,38 48,90 roku Pramen:TIS CR SZIF - průměr roku je vážený průměr Pozn.:*= vážený průměr leden – duben

v Kč/kg

2010 48,24 47,16 46,97 45,76 46,89 47,53 49,17 49,37 47,56 47,65 47,30 47,84

2011 46,80 46,54 47,07 46,96

2006 92,19 90,54 86,82 88,22 89,98 90,86 94,04 94,64 95,53 95,27 93,64 88,83

Vepřová kýta 2007 2008 86,16 85,11 81,48 83,20 82,07 82,53 84,25 84,49 85,52 86,23 82,88 88,27 87,63 86,44 89,45 87,18 90,00 88,24 86,33 90,26 84,61 83,22 86,33 83,13

(bez kosti) 2009 2010 82,46 78,55 80,87 76,35 79,50 75,64 82,25 75,44 83,47 74,64 84,70 75,77 85,03 78,62 82,63 78,47 82,48 77,09 80,96 75,50 78,76 75,59 80,21 76,40

47,59

46,85

91,64

85,56

81,87

85,62

76,47

2011 77,11 75,27 76,24 77,24

76,50

Výkyv lze sledovat i u cen průmyslových výrobců. Vývoj těchto cen je vývojově podobný, jako vývoj cen za jatečná prasata. V roce 2007 a v roce 2008, podobně jako v letech 2010 a2011 byly tyto ceny nižší než v předešlém roce (2006 a 2009). Cena vepřového boku byla v roce 2010 nižší o 1,30 Kč, u vepřové kýty o 5,4 Kč za 1 kg, tj. o 6,5 %. V roce 2010 byla nejnižší cena průmyslových výrobců v dubnu. Spotřebitelské ceny (SC) Vepřový bok

Měsíc 2006 64,09 64,00 62,83 62,71 63,40 63,73 63,57 63,78 66,42 65,63 65,50 63,49

2007 64,36 62,47 61,94 61,63 61,48 62,02 63,77 64,21 63,54 64,14 62,53 61,91

2008 62,35 62,31 62,12 61,80 62,90 66,23 66,85 67,31 66,43 67,52 67,07 66,31

2009 67,02 66,59 66,51 67,24 67,84 67,30 67,02 67,88 67,72 67,69 66,63 66,15

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr 64,09 62,83 64,93 67,13 roku Pramen: ČSÚ, Pozn.:průměr roku je aritmetický průměr

Vepřová kýta upravená na řízky (bez kosti) 2007 2008 2009 2010 112,24 107,57 109,88 105,02 109,09 107,00 110,62 104,07 107,45 106,97 109,34 103,28 105,66 106,74 108,82 100,70 106,07 106,81 110,57 101,80 106,23 111,11 109,72 101,68 105,93 112,74 110,73 101,97 108,76 110,85 111,01 102,40 107,66 112,58 110,36 104,48 107,75 111,76 110,02 102,84 106,65 111,21 108,40 104,04 106,27 110,52 106,63 102,37

2010 66,61 66,24 65,19 64,41 63,96 64,07 64,98 64,94 65,83 66,34 65,01 64,89

2011 63,94 63,15 63,62 64,74 66,09

2006 109,66 109,54 107,59 105,99 110,54 108,37 111,93 109,92 113,58 113,86 111,02 111,83

2011 102,73 102,69 101,79 102,66 102,10

65,21

64,31

110,32 107,48 109,65 109,67 102,89 102,39

Rozdíl u spotřebitelských cen mezi nejvyšší a nejnižší cenou bůčku činil v roce 2009 necelá 3 % a u vepřové kýty upravené na řízky 4 %. U bůčku byla spotřebitelská cena přes 67 Kč/1 kg zaznamenána naposledy v roce 2002. V roce 21010 byla cena bůčku nižší v průměru o 1,90 Kč což souvisí s nižšími cenami docilovanými za jatečná prasata i s vývojem cen průmyslových výrobců.

87


/k g

Na výši dosahovaných nákladů i ve svém důsledku na spotřebitelskou cenu vepřového masa mají zásadní vliv nejen náklady na krmiva, ale i náklady vynaložené na převoz živých prasat a následně i vepřového masa a masných výrobků ke konečnému spotřebiteli, tj. k přímé konzumaci. Z tohoto pohledu má pro spotřebitele pozitivní vliv důraz na nákup domácích výrobků, tedy i vepřového masa a masných výrobků.

EU RO

Referenþní ceny jateþných prasat v ýeské republice a EU 27 2,0 od 1. 1.2007 do 3. 7. 2011 v EURO /1 kg 1,9 1,8

3. 7. 2011 prĤmČ r EU 27 = 1,5671 ýe ská re publika = 1,6138 Slove nsko = 1,5989 Dánsko = 1,4145 Maćarsko =1,5921 Polsko = 1,6009 Rumunsko= 1,6186 NČ me cko = 1,6014 Rakousko = 1,5313

1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 ýeská republika

EU-27

01 .0 1. 0 1 07 .0 4. 0 01 7 .0 7. 0 01 7 .1 0. 0 01 7 .0 1. 0 1 08 .0 4. 0 01 8 .0 7. 0 1 08 .1 0. 0 01 8 .0 1. 0 1 09 .0 4. 0 01 9 .0 7. 0 01 9 .1 0. 0 01 9 .0 1. 0 1 10 .0 4. 0 1 10 .0 7. 1 01 0 .1 0. 1 01 0 .0 1. 0 1 11 .0 4. 1 01 1 .0 7. 11

1,2

Pramen: EK

ZAHRANIČNÍ OBCHOD se živými prasaty a s vepřovým masem Objem zahraničního obchodu 2003

Dovoz

1 357

2004

3 359

2005

5 678

v mil. Kč s vepřovým masem a živými prasaty (0203 a 0103) 2006

6 285

2007

2008

2009

7 118

8 565

10 392

2 048

2 362

2 200

551

1 294

1 707

1 746

(na Slovensko 70%)

(na Slovensko 79 %)

(na Slovensko 81%)

SALDO -806 Pramen: ČSÚ

-2065

-3971

-4539

-5070

-6203

-8192

Vývoz

2010 10 633 (nejvíce z Německa 47 %) 2 384 (nejvíce na Slovensko 77 %) -8249

I.-IV. 2010

I.-IV. 2011

3 149

3 050 (nejvíce z Německa 38 %)

752

822 (nejvíce na Slovensko 71 %)

-2397

-2228

Přechodem na úplné bezcelní obchodování v rámci EU bylo od druhé poloviny roku 2000 do prvé poloviny roku 2004 používáno obchodování, kdy předem dohodnutá množství určených položek byla dovážena do České republiky ze států EU bez zatížení dovozním clem a totéž platilo recipročně. Tyto množstevně omezené obchody, označované termínem „dvounulová varianta“ měly za cíl připravit odvětví na dobu po vstupu České republiky do EU. Ze strany členských států EU-15 byly tyto

88

obchody plně využívány, z české strany nikoliv. Mimo tyto zásahy vláda České republiky vycházela vstříc českým chovatelům prasat také tím, že zavedla poskytování subvencí na vývoz selat a jatečných prasat. Před vstupem do EU bylo podporováno i soukromé skladování vepřového masa. Tato opatření ze strany české vlády přestala být používána před vstupem České republiky do EU, protože to platná legislativa již neumožňovala. Před rokem 2004, tj. před vstupem České republiky do EU bylo dováženo 85 % vepřového masa mrazeného. V roce 2010 tomu bylo přesně naopak, 86 % dováženého vepřového masa je maso chlazené.V současné době v druhové skladbě převažuje ve vývozu i v dovozu vepřové maso vykostěné, ve formě samostatně předkládaných kusů, které je deklarováno jako chlazené (CS 0203 1955 až 90), které v roce 2010 představovalo 52 % veškerého dovozu vepřového masa nebo mražené (CS 0203 2955 až 90), jehož bylo v roce 2010 dovezeno 12 %. Vepřové půlky byly dováženy pouze chlazené a jejich objem v roce 2010 činil 11 %. Vývoj zahraničního obchodu s vepřovým masem (tuny) skupina celních položek 0203 za období kalendářního roku Ukazate l

2003

Dovoz 28 457 Vývoz 9 145 SALDO - 19 312 Pramen: ČSÚ

2004

2005

2006

2007

2008

62 803 14 113 - 48 690

110 416 21 299 -89 117

114 408 21 326 -93 082

130 200 28 177 -102023

149 924 34 514 -115410

2009

176 946 34 529 -142417

2010 195 564 35 455 -160109

změna 2010/2009 v tunách v % +18 618 + 10 + 926 + 3 -

Dovoz vepřového masa se v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 zvýšil o 10 %. Z celkového objemu dovezeného vepřového masa téměř polovina byla dovezena z Německa (53 % z celkového objemu dovážené hmotnosti). Dalšími významnými dovozci byli Belgie (16 tis. tun), Rakousko, Polsko a Španělsko. Nižší objem dovozu vepřového masa z Německa v posledním měsíci roku 2010 a na počátku roku 2011 byl odrazem nižšího zájmu českých obchodníků v důsledku „Dioxinové aféry“ propuklé v Německu na konci roku 2010. Podstatou tohoto problému bylo nalezení rakovinotvorných dioxinů v krmných směsích. Jejich nález souvisel s tím, že výrobce krmných tuků přidával tuky určené výhradně k technickým účelů a sice k výrobě papíru do krmných směsí pro drůbež a prasata. Nezodpovězenou otázkou zůstává skutečnost, jak se mohly kontaminovat krmiva v podniku, který pro tuto činnost neměl licenci. Reakcí na „Dioxinovou aféru“ byla prohlášení politiků, že se zasadí o vypracování závazného seznamu látek, které budou přípustné k výrobě krmiv v členských zemích EU – 27. 11 000

D o v o z vepĜového masa v jednotlivých mČsících roku 2010a 2011 10 000 do ýR z NČmecka 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000

I. 2010

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII. VIII IX.

X.

XI. XII.

I. II. 2011

III.

iV.

ěada1 7 166 7 824 9 302 7 476 7 865 8 854 8 501 8 615 9 285 9 560 9 821 8 818 6 788 5 448 6 787 7 872


18 000

DOVOZ - VÝVOZ vepĜového masa do ýeské republiky

16 000 14 000 12 000 10 000

od 1.1.2000 do 31. 3. 2011 v tunách

8 000 DO VO Z

6 000

VÝVO Z

89

Na vývozu vepřového masa z České republiky se převážně podílelo maso v chlazené formě, které činilo 88 % z celkové hmotnosti. Na celkovém vývozu masa se na rozdíl od dovozu v druhové skladbě vývozu podílely převážně chlazené půlky, které tvoří 43 % z celkového vývozu. Celých 96 % z celkově vyvážených chlazených půlek bylo vyvezeno na Slovensko. Průměrný měsíční objem dovozu vepřového masa do České republiky činí 16 tisíc tun, přičemž rekordní množství 19 tisíc tun bylo do České republiky dovezeno v listopadu roku 2010 a sice více než 19 tisíc tun.

4 000 2 000

I. 20 00 I. 20 01 I. 20 02 I. 20 03 I. 20 04 I. 20 05 I. 20 06 I. 20 07 I.2 00 8 I.2 00 9 I.2 01 0 I.2 01 1

0

Vývoj zahraničního obchodu s vepřovým masem (tuny) skupina celních položek 0203 za období: leden – duben 2010

Ukazatel

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2011

Dovoz Vývoz SALDO Pramen: ČSÚ

9 455

28 836

33 684

39 082

42 775

53 516

60 354

60 897

-5 151

-21 477

-26 319

-30 927

-31 829

-42 470

-49 338

-48 693

změna 2011/2010 v tunách v % + 543 +1 +1188 +11 x x

V roce 2011 pokračuje v prvých čtyřech měsících, na rozdíl od dovozu, nárůst vývozu vepřového masa a to o 6 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2010. Dováží se především vepřové maso chlazené (82 %). Položky celního sazebníku (dále jen CS) 0203 1955, 1959,1990 a 2955,2959 a 2990 které odpovídají jednotlivým kusům masa samostatně předkládaným chlazeným a mrazeným a jsou zastoupeny více než 55 %. Nejvíce se dováží vepřové maso z Německa, odkud se dovezlo v období leden až duben roku 2011 vepřové maso za 1,1 mld. Kč. Další země odkud se vepřové maso dováží je Polsko a Rakousko (obě za 0,26 mld. Kč za 4 měsíce roku 2011). Vývoz vepřového masa, které se ve většině vyváží chlazené tradičně směřuje na Slovensko (83 %). Rozdíl oproti vývozu je nejen v objemu zboží, ale i v druhové skladbě. Vyváží se především chlazené půlky (38 % za 4 měsíce roku 2011). Druhové zastoupení je podstatně méně rozmanité ve srovnání s dovozem. Lze říci, že půlky a samostatně předkládané kusy tvoří dohromady u vývozu 92 % veškerého vepřového masa. U dovozu tyto položky tvoří 63 %. Vývoj zahraničního obchodu s živými prasaty (tuny) skupina celních položek 0103 za období kalendářního roku Ukazatel Dovoz Vývoz SALDO Pramen: ČSÚ

2003 49 4 415 +4 366

2004 466 19 717 +19251

2005 3 460 17 032 +13572

2006 5 460 13 742 +8 282

2007 16 777 15 693 -1 084

2008 18 772 18 285 - 487

2009

24 908 9 554 -15 354

2010

změna 2010/2009

21 737 17 022 - 4 715

v tunách v % -3 171 - 13 +7 468 + 78 x x

90

Dovoz živých prasat od roku 2004 dynamicky narůstal. Souviselo to především s poklesem celkových stavů prasat a nedostatkem vepřového masa a zástavových selat z domácích chovů. Téměř nulový dovoz živých zvířat před rokem 2004 byl vždy pozitivně hodnocen i z pohledu ochrany zdraví a welfare zvířat. Selata, která se v posledních letech masivně dováží do České republiky se převáží ze značných vzdáleností (například silniční vzdálenost Kodaň – Praha činí 730 km) což rozhodně i přes dodržení všech pravidel pro přepravu zvířat neodpovídá obecným požadavkům na eliminaci stresu. Z Dánska byla v roce 2010 dovezena živá zvířata, převážně selata, za 551 miliónů Kč, v období leden až duben roku 2011 byla opět dovážena do České republiky především selata z Dánska a to celkem 114 tisíc kusů selat za 155 miliónů Kč. Živých prasat bylo nejvíce vyvezeno z ČR v roce 2010 do Maďarska. Tento objem vývozu činil 76 tisíc kusů jatečných prasat Tento trend pokračoval i v období leden až duben roku 2011, kdy do Maďarska bylo vyvezeno 29 tisíc kusů jatečných prasat.

Zahraniční obchod s položkami souvisejícími s výrobou vepřového a drůbežího masa S odvětvím chovu prasat souvisí rovněž položky, které jsou jednak důležitou surovinou a jsou určeny pro další zpracování v nejrůznějších oborech průmyslové výroby a jednak produkty potravinářské s poměrně vysokou přidanou hodnotou zboží. Mezi potraviny s vyšší přidanou hodnotou, které se z České republiky daří vyvážet a zároveň dosahují kladné saldo zahraničního obchodu patří uzenky a salámy, které jsou vyváženy do 19 zemí, mezi nimiž je nejvíce zastoupeno Slovensko a Maďarsko. Tato skutečnost, kladné saldo zahraničního obchodu u této skupiny položek celního sazebníku, není dlouhodobá záležitost, ale nastala od roku 2008 se zvyšujícím se trendem. Opačnou bilanci i trend lze pozorovat u konzerv, kde je záporné saldo zahraničního obchodu, protože se dovoz v posledních letech zvyšuje hlavně díky nárůstům dovozů. Konzervy neobsahují výlučně o vepřové maso, převažující podíl masa v konzervách tvoří maso drůbeží.

D OV O Z

2009

2010

Obchodní partneři v pořadí objemu zboží

tuny

mil. Kč

tuny

mil. Kč

11 340

1 035

2 849

233

5 674

424

1 488

108

17 500

257

4 514

64

Itálie, Německo,Nizozemsko

222

60

61

18

Střeva (CS 0504 00)

4 844

679

1 027

198

Kůže prasat surové (CS 4103 30, 410710)

285

4

111

1

Čína, Německo Slovensko, Německo, Nizozemsko Řecko, Makedonie, Slovensko

Uzenky a salámy(CS 1601….) Konzervy a přípravky (CS 160241,42,49) Tuk vepřový (CS 0209 011, 0019, 0030) Štětiny (CS 0502 10)

Polsko, Německo Slovensko,Maďarsko Slovensko, Nizozemsko, Španělsko


VÝV O Z Uzenky a salámy(CS 1601….) Konzervy a přípravky (CS 160241,42,49) Tuk vepřový (CS 0209 011, 0019, 0030) Štětiny (CS 0502 10) Střeva (CS 0504 00) Kůže prasat surové (CS 4103 30, 410710) Pramen: ČSÚ

91

tuny

mil. Kč

tuny

mil. Kč

Obchodní partneři v pořadí objemu zboží

23 294

1 501

5 701

359

Slovensko, Maďarsko Polsko

5 433

354

1 790

103

Slovensko, Německo, Maďarsko,

718

14

136

3

Slovensko, Rumunsko, Německo

-

-

-

-

2 755

374

773

104

1 655

40

363

9

-Polsko, Německo Slovensko, Francie Polsko, Tchaj-wan, Slovinsko

Tuky

8,5

SpotĜeba sádla vþ.vepĜové slaniny v ýeské republice na 1 obyvatele /1 rok v kg

7,5 6,5 5,5 4,5 3,5

19 1936 4 19 8 5 19 0 1954 6 19 5 1970 1975 8 19 0 1990 9 20 9 2000 0 20 1 2002 2003 0 20 4 0 20 5 2006 0 20 7 2008 09

2,5

Spotřeba tuků na obyvatele se v posledních letech postupně sice pozvolna, ale snižuje. Roste i možnost výběru mezi rozšířeným sortimentem tuků. Spotřeba sádla a vepřové slaniny činila po druhé světové válce v Československé republice pod 4kg na 1 obyvatele a rok. Prudký nárůst nastal v padesátých letech, kdy spotřeba přesáhla 6 kg a v roce 1954 činila 6,9 kg. Po mírné stagnaci spotřeby nad hodnotou 6 kg se významně zvýšil podíl spotřeby sádla a vepřové slaniny v roce 1965, kdy dosáhla rekordních 8,1 kg na 1 obyvatele a rok.

Pramen: Spotřeba potravin – ČSÚ

Součástí snahy přerušit tento vývoj vysoké spotřeby tuků byla snaha šlechtitelů prasat již v druhé polovině minulého století vyšlechtit jedince s ideálním poměrem tuku a kosterní svaloviny a složením mastných kyselin, které nepůsobí negativně na zdraví lidí.

92

19 000

D OVOZ vepĜového tuku v tunách (položky CS 0209 0011,019, 030)

17 000 15 000 13 000 11 000 9 000 7 000 5 000 3 000 1 000

ěada1

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

I.-IV. 2011

2 917

3 666

6 271

5 341

6 985

7 043

11 823

12 731

10 973

11 025

13 962

18 930

17 550

5 900

Pramen: ČSÚ

V roce 1990 činila spotřeba 6,9 kg sádla včetně vepřové slaniny na 1 obyvatele České republiky a rok V posledních třech letech, kdy zaznamenáváme výrazný odklon od spotřeby tučných potravin k masu libovému se spotřeba ustálila v letech 2006 - 2008 na 4,7 kg. V roce 2009 došlo k poklesu spotřeby sádla na 4,5 kg na 1 obyvatele za rok. I přes to, že se spotřeba vepřového tuku od počátku nového století snížila, je zřejmý nedostatek této suroviny na českém trhu. Dokládá to stále se zvyšující objem dovozu tohoto sortimentu do České republiky. V roce 1998 bylo dovezeno 2 917 tun a po pěti letech se objem dovozu zdvojnásobil a po třinácti letech, v roce 2010, činil více než šestinásobek, a to celkem 17 500 tun. Vepřový tuk ve formě slanin (CS 0209 0011 a 0019) a sádla (CS 0209 0030) je dovážen nejvíce z Itálie (36 % dovezeného množství) za jednotkovou cenu 14,70 Kč/ 1 kg. Největší objem dovozu byl zaznamenán v roce 2009, kdy bylo dovezeno rekordních 18 930 tun v jednotkové ceně 17,00 Kč/ 1 kg. Vysoký trend dovozu pokračuje v roce 2011, kdy za prvé čtyři měsíce bylo dovezeno 5 900 tun. Toto množství dovezené především z Itálie a Německa odpovídá objemu dovezenému v roce 2009.

Situace na zahraničních trzích vepřového masa Celosvětová produkce vepřového masa se v posledních letech postupně zvyšuje. Za deset let došlo k zvýšení produkce o 10 tis. tun.V roce 2010 činilo toto zvýšení meziročně 2,8 %. Produkce se logicky zvyšuje s možností se uplatnit, tj. se zvýšenou poptávkou, především v lidnatých asijských a latinskoamerických zemích, především v Číně. Očekávaný je vzrůst spotřeby i produkce vepřového masa v Brazílii. Světová produkce a spotřeba masa v letech 2006 – 2011 Ukazatel

2006

2007

2008

2009

P r o d u k c e** 58,600 57,356 97,743 100,399 77,053 77,320 233,396 235,075 S p o t ř e b a** Hovězí a telecí 56,994 58,133 57,975 56,668 Vepřové 95,109 93,849 97,853 100,268 Drůbeží* 69,251 73,325 76,124 76,779 Maso celkem 221,354 225,307 231,952 233,715 Pozn.:* Drůbeží maso zahrnuje kuřecí a krůtí,** údaje pouze za sledované země Pramen: USDA-FAS, April 2011, oficiální statistiky a výsledky vědeckého výzkumu Hovězí a telecí Vepřové Drůbeží* Maso celkem

57,751 95,377 69,464 222,592

58,618 94,013 73,663 226,294

v mil. t 2010 předběžn ě

2011 odhad

2011/10 v%

57,323 103,223 81,012 241,558

57,358 104,514 83,328 245,200

-0,2 1,9 2,3 1,5

56,544 102,953 79,975 239,472

56,493 104,392 82,226 243,111

-0,1 2,0 2,4 1,6

93


Světový obchod s masem v letech 2006 – 2011 v mil. t Ukazatel

2006

2007

2008

2009

I m p o r t** 6,899 6,697 6,196 5,512 8,285 8,016 21,380 20,225 E x p o r t** Hovězí a telecí 7,502 7,570 7,490 7,322 Vepřové 5,224 5,161 6,148 5,642 Drůbeží 7,113 7,957 9,069 8,750 Maso celkem 19,839 20,688 22,707 21,714 Pozn.:* Drůbeží maso zahrnuje kuřecí a krůtí,** údaje pouze za sledované země Pramen: USDA-FAS, April 2011, oficiální statistiky a výsledky vědeckého výzkumu Hovězí a telecí Vepřové Drůbeží Maso celkem

6,815 4,886 6,846 18,547

7,158 5,073 7,561 19,792

2010 předběžn ě

2011 odhad

6,779 5,758 8,348 20,885

6,901 6,152 8,328 21,381

3,2 2,8 4,9 3,8

7,609 6,013 9,337 22,959

7,747 6,313 9,453 23,513

2,1 0,3 3,1 2,0

2011/10 v%

EU-27 patří vedle USA a Kanady mezi největší exportéry, ale její možnosti se snižují, i když lze těžko odhadovat jestli očekávání dovozu především do Japonska, ale také Ruska i Ukrajiny budou v souladu s odhadem obchodníků zabývajících se touto komoditou. Souvisí to na kupní síle obyvatel, která prodělala několik změn týkající se celosvětové ekonomické krize i regionálních neštěstí v podobě přírodních katastrof (zejména Japonsko a Austrálie). V ý v o z vepřového masa ve světě v letech 2006 – 2011 v tis. t Země

2006

2007

2008

2009

USA 1 359 1 425 2 117 1 857 EU 27 1 285 1 286 1 727 1 415 Kanada 1 081 1 033 1 129 1 123 Brazílie 639 730 625 707 Čína 544 350 223 232 Chile 130 148 142 152 Mexiko 66 80 91 70 Austrálie 60 54 48 40 Vietnam 20 19 11 13 Norsko 6 2 1 3 Jižní Afrika 1 1 4 4 ostatní země 34 34 31 25 Celkem 5 225 5 162 6 149 5 641 Pozn.: Údaje za svět celkem jsou pouze za sledované země Pramen: USDA-FAS, April 2011, oficiální statistiky a výsledky vědeckého výzkumu

2010 předběž. 2 027 1 700 1 165 625 250 130 80 39 13 6 4 13 6 052

2011 odhad 2 121 1 550 1 175 640 280 140 85 40 15 6 4 12 6 068

2011/10 v% 104,6 91,2 100,9 102,4 112,0 107,7 106,3 102,6 115,4 100,0 100,0 92,3 100,3

94

D o v o z vepřového masa ve světě v letech 2006 – 2011 v tis. t 2010 předběž. Japonsko 1 154 1 210 1 267 1 138 1 150 Rusko 835 894 1 053 845 850 Mexiko 446 451 535 678 685 Jižní Korea 410 447 430 390 380 USA 449 439 377 378 385 Hong Kong 277 302 346 369 370 Čína 53 182 709 270 350 Kanada 146 171 194 180 200 Austrálie 109 141 152 176 195 Ukrajina 62 82 238 186 120 Filipíny 24 26 46 59 125 ostatní země 920 726 848 842 835 Celkem 4 885 5 071 6 195 5 511 5 645 Pozn.: Údaje za svět celkem jsou pouze za sledované země, dovoz proto není roven vývozu Pramen: USDA-FAS, April 2011, oficiální statistiky a výsledky vědeckého výzkumu Země

2006

2007

2008

2009

2011 odhad 1 157 850 690 410 397 380 370 230 205 110 100 906 5 408

2011/10 v% 100,6 100,0 100,7 107,9 103,1 102,7 105,7 115,0 105,1 91,7 80,0 108,5 102,8

Nárůst vývozu vepřového masa z EU-27 očekáván není, naopak růst exportu vepřového masa je očekáván v řadě zemí, především z Vietnamu, Číny , Mexika a dalších. Z pohledu dovozu je zajímavá skutečnost, že není očekáván zvýšený meziroční dovoz do Ruska a Ukrajiny. V těchto zemích byly vládami přijaty opatření, která vedla k podpoře vzniku nových chovatelských zařízení. Díky nim sice zatím nedošlo k zvýšení celkových stavů, ale je jen otázkou krátkého času, kdy tyto země zlepší kvalitativní ukazatele jak reprodukční, tak především ve spotřebě krmiv na jednotku produkce. Výrazný růst dovozu vepřového masa a živých prasat bude do Kanady, především z USA. Dále se zvýší dovoz do Jižní Koreje a dalších zemích, které nejsou jmenovitě uvedeny v příslušné tabulce (viz. výše). Spotřeba vepřového masa ve světě v letech 2006 – 2011 v tis. t Země

2006

2007

2008

2009

Čína 46 014 42 710 46 691 48 823 EU 27 20 631 21 507 21 024 20 782 USA 8 643 8 965 8 806 9 013 Rusko 2 639 2 803 3 112 3 049 Brazílie 2 191 2 260 2 390 2 423 Japonsko 2 452 2 473 2 486 2 467 Vietnam 1 731 1 855 1 880 1 876 Mexiko 1 489 1 523 1 605 1 770 Jižní Korea 1 420 1 502 1 519 1 480 Filipíny 1 239 1 275 1 270 1 298 Ukrajina 585 715 828 713 ostatní země 6 419 6 503 6 539 6 647 Celkem 95 453 94 091 98 150 100 341 Pozn.: Údaje za svět celkem jsou pouze za sledované země Pramen: USDA-FAS, April 2011, oficiální statistiky a výsledky vědeckého výzkumu

2010 předběž. 50 050 20 580 8 428 3 119 2 545 2 437 1 867 1 766 1 524 1 380 770 6 660 101 126

2011 odhad 51 590 20 600 8 485 3 159 2 620 2 444 1 900 1 789 1 550 1 360 840 6 778 103 115

2011/10 v% 103,1 100,1 100,7 101,3 102,9 100,3 101,8 101,3 101,7 98,6 109,1 101,8 102,0

95


Spotřeba vepřového masa ve vybraných zemích v letech 2006 – 2011 v kg/osobu/rok Země

2006

2007

2008

2009

Austrálie 22,9 22,2 21,7 22,0 Nový Zéland 20,5 21,3 20,4 21,4 Kanada 25,2 26,6 25,5 25,5 Chille 21,1 20,0 20,8 22,2 Čína 35,0 32,3 35,1 36,5 Švýcarsko 34,0 33,6 33,5 33,3 EU 27 42,1 43,8 42,8 42,8 Hong Kong 60,4 61,5 65,0 68,9 Vietnam 20,3 21,4 21,5 21,2 Japonsko 19,2 19,4 19,5 19,4 Jižní Korea 29,5 31,1 31,4 30,5 Mexiko 13,9 14,0 14,6 15,9 Rusko 18,2 17,9 19,8 19,2 Tchaj -wan 38,1 36,9 35,7 36,9 Ukrajina 12,5 15,4 18,0 15,6 USA 29,0 29,8 29,0 29,3 Pramen: USDA-FAS, April 2011, oficiální statistiky a výsledky vědeckého výzkumu

2010 předb. 22,5 21,2 23,9 23,0 37,9 33,1 43,2 65,7 21,0 19,6 31,6 15,8 19,9 35,8 17,5 27,9

2011 odhad 23,2 21,2 23,4 22,8 38,0 33,1 43,0 67,5 21,0 19,7 28,1 15,9 19,9 36,3 19,5 27,3

2011/10 v% 100,9 102,4 97,9 100,4 102,4 100,6 100,0 101,9 101,0 100,5 101,6 100,0 103,6 101,1 109,4 99,6

Po stagnaci ve spotřebě vepřového masa v EU – 27 na úrovni 42,8 kg spotřeby vepřového masa/obyv./kalendářní rok v roce 2008 a 2009 je očekáván mírný růst tohoto ukazatele na 43,2 kg/obyv./rok v roce 2010. Výrazné zvýšení je zaznamenáváno v souvislosti se zlepšením ekonomiky v Rusku a na Ukrajině. Velký vliv na celkovou spotřebu má i ekonomická situace v zemích velmi početných, jako například v Číně, kde i relativně malý růst spotřeby na jednoho obyvatele se promítne výrazně do celosvětové spotřeby.

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V ČR Výroba masa a masných výrobků Změna skladby suroviny pro vlastní výrobu v masokombinátech ČR Skladba v tunách

Období

Skladba v %

Průměrná CPV hov. masa Spotřeba Spotřeba z toho surovina : z toho surovina : (Kč/kg) suroviny suroviny hovězí vepřová hovězí vepřová dle skladby celkem celkem roku 2010

(v tunách) Průměrná CPV vepř. masa (Kč/kg) dle skladby roku 2010 55,73 59,66 58,87 57,48 54,67 56,53 55,17 51,26 50,08 50,40

2003 335 647 65 448 243 193 100 19,5 72,5 91,72 2004 337 682 62 706 244 523 100 18,6 72,4 97,33 2005 318 296 50 503 241 001 100 15,9 75,7 105,74 2006 322 547 48 956 247 180 100 15,2 76,6 108,00 2007 323 558 45 964 251 489 100 14,2 77,7 109,24 2008 322 446 44 256 252 979 100 13,7 78,5 109,01 2009 312 779 41 458 244 510 100 13,3 78,2 109,63 2010 307 791 40 736 235 362 100 13,2 76,5 106,70 1. – 4. 2010 99 401 13 252 76 961 100 13,3 77,4 107,17 1. – 4. 2011 96 755 12 272 76 500 100 12,7 79,1 109,76 Index 97,3 92,6 99,4 x 95,5 102,2 102,4 100,6 1.- 4.2011/1.- 4. 2010 Pramen:TIS CR SZIF CR Poznámka: - sledování TIS SZIF zahrnuje přibližně 50 % nákupu jatečných prasat v České republice, - výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy

96

Z údajů zpracovatelského průmyslu je patrná mírně nižší spotřeba vepřové suroviny v roce 2009 i 2010. Spotřeba vepřové i hovězí suroviny pro vlastní výrobu v masokombinátech v období leden až duben 2011 je menší ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Spotřeba hovězí suroviny byla v roce 2010 nižší o 1,7 % ve srovnání s rokem 2009 avšak o 8 % ve srovnání s rokem 2008. Vepřové maso také vykazuje trend poklesu použití pro vlastní výrobu a kleslo jeho zastoupení v surovině pro vlastní výrobu. V roce 2010 o 3,7 % oproti roku 2009 a o 7 % ve srovnání s rokem 2008. Celkové použití hovězí a vepřové suroviny v roce 2010 činilo 89,7 %. V prvých čtyřech měsících roku 2011 činilo 92 %. Z časových řad vyplývá pokles spotřeby hovězí suroviny od roku 2003 do roku 2010 o 25 tis. tun, což představuje 38 %. Na tomto poklesu se podílí růst ceny hovězího masa a snížení nabídky na českém trhu. Zastoupení vepřového masa ve výrobě se snížilo v roce 2010 oproti roku 2003 o téměř 3 %. Vliv na to je opačný než u hovězího masa – snížení ceny v důsledku vyšší nabídky na trhu. Podíl vepřové suroviny v období leden až duben 2011 činil 79 % a jeho absolutní množství potvrzuje meziroční mírné snížení použití vepřového masa V roce 2010 byl zaznamenán mírně nižší pokles výroby výrobků z masa.Tento vývoj postupného snižování je patrný od roku 2004. Na tomto poklesu se podílelo především maso výsekové. Výroba masa výsekového v roce 2011 (období leden až duben) je nižší ve srovnání s rokem 2010. K výraznému poklesu dochází také u konzerv. U masových konzerv lze pozorovat stálý pokles výroby, a to v desítkách procent. Meziroční snížení výroby konzerv v roce 2010 v porovnání s rokem 2008 činilo 40 %. Tento pokles je patrný i ve srovnání prvých čtyř měsíců let 2010 a 2011. Vzhledem k vývoji počtu poražených zvířat a jejich průměrné porážkové hmotnosti poklesla výroba jatečného masa v období leden až duben 2011 meziročně o 3 % oproti stejnému období roku 2010. Celkově bylo v roce 2009 vyrobeno 175,5 tis.tun jatečného masa, stejně tak v roce 2010 (V roce 2003 to bylo 255 tis. tun). V letech 2005 - 2007 byla výroba jatečného masa na stejné úrovni a sice téměř 193 tis.tun. Měsíční průměr výroby masa v roce 2006 i v roce 2007 dosáhl 16,1 tisíce tun, což odpovídá roční výrobě 193 tisícům tun výroby jatečného masa. Měsíční průměr roku 2009 se snížil na 14,6 tis.tun a v roce 2010 na 14,5 tis.tun měsíční výroby. Podíl výroby výsekového masa, masných výrobků a konzerv na celkové výrobě výrobků z masa v masokombinátech ČR Rok

Výroba výrobků z masa celkem 353 389 336 796 342 718 341 610 337 588 331 466 327 584 106 314 102 968

Skladba v tunách z toho: masné výsekové výrobky maso 159 938 185 637 156 835 174 198 165 518 172 457 165 164 172 637 155 601 178 099 152 977 175 384 149 749 175 496 49 533 56 076 48 664 53 698

masové konzervy

Výroba výrobků z masa celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Skladba v % z toho: masné výsekové výrobky maso 45,3 52,5 46,6 51,7 48,3 50,3 48,3 50,5 46,1 52,8 46,2 52,9 45,7 53,6 46,6 52,7 47,3 52,2

masové konzervy

2004 7 814 2,2 2005 5 763 1,7 2006 4 743 1,4 2007 3 809 1,1 2008 3 888 1,2 2009 3 105 0,9 2010 2 339 0,7 1.-4.2010 705 0,7 1.-4.2011 606 0,6 Index 1. -4. 2011/ 96,9 98,2 95,8 86,0 100 101,5 99,1 85,7 1.- 4 . 2010 Pramen:TIS CR SZIF Poznámka: - sledování TIS CR SZIF zahrnuje přibližně 50 % nákupu jatečných prasat v České republice, - výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy


Vývoj zásob hotových výrobků Měsíc

2004

2005

2006

97

(tis. t) 2007

2008

2009

2010

2011

Index 10/09 v% 115,2 128,5 112,5 110,4 136,4 124,5 119,8 110,8 108,5 104,9 114,1 127,0

Leden 5,00 3,86 4,18 5,15 4,56 4,22 4,86 5,44 Únor 5,14 4,13 4,33 4,15 4,87 4,14 5,32 5,74 Březen 5,65 4,53 4,23 3,85 4,62 5,03 5,66 5,94 Duben 4,96 3,93 3,77 3,63 4,18 4,82 5,32 5,59 Květen 4,63,, 4,23 4,11 3,77 4,13 3,93 5,36 Červen 4,86 4,28 3,84 3,72 4,36 4,29 5,34 Červenec 4,63 3,88 3,81 3,69 4,36 4,50 5,39 Srpen 4,52 3,91 3,89 3,92 4,01 4,62 5,12 Září 4,32 3,82 3,99 4,05 4,41 4,82 5,23 Říjen 4,35 4,15 4,79 4,17 4,35 5,09 5,34 Listopad 4,74 4,97 5,57 4,89 5,23 5,83 6,65 Prosinec 3,56 3,74 4,06 3,30 4,06 4,63 5,88 Pramen:TIS CR SZIF Poznámka: - sledování TIS CR SZIF zahrnuje přibližně 50 % nákupu jatečných prasat v České republice, - výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy

Vývoj výroby jatečného masa, odbytu masa Výroba jatečného masa Měsíc

2007

2008

2009

2010

(tis. t) Index 2011 10/09 v% 13,7 93,2 13,8 101,5 15,8 105,9 14,7 98,0 103,6 100,7 93,8 105,0 99,3 92,1 102,7 101,9 58,0 100,0 x 99,8

Tržní odbyt 1) 2007

2008

2009

2010

(tis. t) Index 2011 10/09 v% 22,1 93,9 22,0 98,0 25,9 105,9 25,9 88,6 97,3 101,1 94,9 99,6 97,4 93,9 103,8 96,7 95,9 93,0 x 97,5

Leden 16,0 16,2 14,8 13,8 25,9 25,9 26,2 24,6 Únor 15,5 15,9 13,6 13,8 27,3 26,6 24,5 24,0 Březen 17,5 16,4 15,2 16,1 29,4 28,1 27,3 28,9 Duben 16,0 16,1 14,8 14,5 28,7 28,9 28,9 25,6 Květen 16,4 15,9 13,9 14,4 29,9 29,1 25,9 25,2 Červen 15,3 14,6 14,5 14,6 27,9 27,3 26,8 27,1 Červenec 15,1 15,6 14,5 13,6 29,1 29,1 27,6 26,2 Srpen 16,5 14,9 14,0 14,7 29,9 27,6 26,2 26,1 Září 14,1 15,7 14,5 14,4 25,9 28,0 27,3 26,6 Říjen 17,6 15,6 15,2 14,0 30,4 29,3 27,8 26,1 Listopad 17,5 14,7 14,8 15,2 30,0 26,7 26,5 27,5 Prosinec 15,5 16,3 15,7 16,0 29,8 31,1 30,5 29,5 I.-IV. 65,0 64,6 58,4 58,2 111,3 109,5 106,9 103,1 I.-XII. 193,0 187,9 175,6 175,2 344,1 337,8 325,7 317,4 Pramen:TIS CR SZIF Poznámka: - sledování TIS CR SZIF zahrnuje přibližně 50 % nákupu jatečných prasat v České republice, - výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy 1) Odbyt výrobků z masa - z toho vnitřní trh celkem Pro výpočet údajů o porážkách skotu a prasat v mase byl použit koeficient výtěžnosti jatečných prasat 71 %, pro skot byl použit koeficient jatečné výtěžnosti 53 %.

98

Vývoj provozních zásob masa v letech 2007 až 2011 celkem Měsíc

2007

2008

2009

(tis. t) 2010

2011

z toho Index 10/09 115,1 134,9 107,7 109,4 97,4 90,8 93,3 90,2 95,4 96,9 99,7 94,4

2007

2008

vepřového masa 2009

2010

(tis. t) Index 2011 10/09 4,12 108,6 4,33 135,5 4,53 111,1 4,33 117,1 100,5 91,1 94,8 97,0 108,2 106,3 106,2 106,7

I. 5,89 6,27 4,84 5,57 5,45 4,39 4,72 3,49 3,79 II. 6,70 7,21 4,81 6,49 5,64 5,01 5,62 3,46 4,69 III. 7,14 7,30 5,95 6,41 5,74 5,55 5,43 4,23 4,70 IV. 6,74 7,58 5,72 6,26 5,78 5,24 5,65 3,86 4,52 V. 6,24 7,12 6,26 6,10 4,77 5,38 4,22 4,24 VI. 6,44 7,01 6,65 6,04 4,85 5,27 4,50 4,10 VII. 6,17 5,71 6,27 5,85 4,80 4,23 4,23 4,01 VIII. 6,37 5,18 6,03 5,44 4,97 3,81 4,05 3,93 IX. 6,31 5,25 5,82 5,55 4,87 3,90 3,92 4,24 X. 6,10 4,97 5,87 5,69 4,76 3,67 3,97 4,22 XI. 5,98 4,92 5,86 5,84 4,58 3,56 4,03 4,28 XII. 5,58 4,09 5,35 5,05 4,31 2,87 3,45 3,68 Pramen:TIS CR SZIF Poznámka: - sledování TIS CR SZIF zahrnuje přibližně 50 % nákupu jatečných prasat v České republice, - výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy

K výraznému poklesu dochází v roce 2009 u provozních zásob i u zásob hotových výrobků především na počátku roku. V roce 2010 došlo k výraznému zvýšení Průměrná zásoba provozních zásob masa v roce 2009 činila 5,7 tis. tun, v roce 2010 5,85 tis. tun (v roce 2008 to bylo 6 tis.tun a v roce 2007 dokonce 6,3 tis. tun). Nižší nabídka jatečných prasat na tuzemském trhu je vyvolaná nejen poklesem stavů, ale i vývozem zvířat do zahraničí. Dlouhodobou příčinou poklesu rentability je růst nákladů a snížení cen zemědělských výrobců. Tabulky v této kapitole ukazují časovou posloupnost a srovnání posledních období. Zjevný je růst zásob hotových výrobků v období roku 2010 a 2011. Je nutno konstatovat, že z cenových důvodů surovina pro vlastní výrobu zpracovatelského průmyslu (tj, vepřové a hovězí maso) je také částečně doplněna o jiné druhy masa, zejména o maso drůbeží.

SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA VEPŘOVÉ MASO DRŮBEŽ A VEJCE ČERVENEC

Recommend Documents