2013–2015
SBORNÍK ANTHOLOGY
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
2013–2015
OBSAH
O PROJEKTU PARTNEŘI JAK TO VIDÍ VÝSTUPY ZE ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE KRÁTCE REKAPITULACE
CONTENTS ABOUT THE PROJECT PARTNERS THE POINT OF VIEW COUTPUTS FROM FINAL CONFERENCE CONCLUSIONS SUMMARY
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
O PROJEKTU
ABOUT THE PROJECT
NAJÍT PRÁCI JE PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ STÁLE VELKÝ PROBLÉM
FINDING A JOB FOR DISABLED PEOPLE STILL MEANS A BIG PROBLEM
Ředitelka Asociace TRIGON Olga Rosenbergerová říká, že hlavním důvodem vzniku projektu IKOZ je spousta problémů a stále nezodpovězených otázek ohledně zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. „Jednou z nejpřirozenějších forem začleňování dospělých lidí s postižením do společnosti je pracovní integrace, která umožňuje takovému člověku stát se finančně méně závislým na svém okolí. Nejde ale jen o finanční stránku, u této skupiny lidí jde také o neocenitelné benefity, díky nimž mohou být po stránce sociální platnými a respektovanými členy komunity,“ uvádí O. Rosenbergerová.
Headmistress of the TRIGON Association Olga Rosenbergerová said that the main reason behind the IKOZ project was the number of problems and still not answered questions related to employment of disabled people. “One of the most natural forms of integration of disabled adults in the society has been the work-related integration which allows those people to become less dependent financially on others. But this is not only about the finance, there are also valuable benefits for these people thanks to which they can become socially valid and respected members of their communities,” said O. Resenbergerová.
Pro některé zdravotně postižené bývá začlenění na otevřený pracovní trh vzhledem k jejich pracovním schopnostem docela zásadní problém. „Ekonomická integrace, kterou pracovní trh zajišťuje, by měla obsahovat podpůrné mechanismy respektující specifické potřeby občanů se zdravotním postižením. Takové zaměstnání se promítá do kvality života obecně a umožňuje plnou participaci v dalších společenských systémech,“ dodává O. Rosenbergerová s tím, že od této skutečnosti se odvíjí projektový cíl, který je koncipován ve směru zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro nezaměstnané občany se zdravotním postižením. K tomu přispívají dílčí úkoly, ke kterým patří například vzdělávací cyklus zabývající se otázkami pracovní integrace v kontextu příkladů dobré praxe.
PODMÍNKY I MOŽNOSTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ LIDÍ S HANDICAPEM BYLY ÚSTŘEDNÍM TÉMATEM KAŽDÉ DEBATY Aktuální témata, která byla diskutována v jednotlivých cyklech projektu, velmi úzce souvisejí s otázkami základních podmínek přípravy na práci, podporovaného zaměstnávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce podle současné legislativy, ale také se týkají rekvalifikací, sociální politiky, sociálního podnikání, rozvoje chráněných pracovních míst včetně řešení problémů zaměstnavatelů zdravotně postižených pracovníků.
KURZY SE KONALY V MORAVSKOSLEZSKÉM A ZLÍNSKÉM KRAJI Mezinárodní projekt IKOZ se uskutečnil v letech 2013-2015 v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Jeho hlavním cílem bylo přinést inovativní přístupy, metody a nástroje v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením od zahraničních partnerů do České republiky.
Projednávána byla rovněž podpora sociálních podniků formou veřejných zakázek, úloha veřejné správy a podnikatelské sféry při tvorbě chráněných pracovních míst. Účastníci projektu se seznámili s novými metodami práce vytvořenými v rámci IKOZ.
Jednou z aktivit projektu bylo vzdělávání potenciálních zaměstnavatelů z neziskového sektoru, veřejné správy a podnikatelské sféry v oblasti pracovní integrace osob se ZP, uskutečnilo se 24 akreditovaných seminářů v Moravskoslezském a Zlínském kraji, proškoleno bylo 307 osob. Získané zkušenosti ze zahraničí a následná komparace nástrojů pro zaměstnávání byly prezentovány na dvou seminářích a workshopech v Ostravě za účasti zahraničních partnerů. Získané know-how jsme odzkoušeli v rámci pilotního programu, do něhož byly zapojeny 3 neziskové organizace. Výstupy z pilotáže jsou zveřejněny v Příručce vzdělávacích činností s cílem pracovní integrace osob se zdravotním postižením.
CYKLUS I. Podmínky a možnosti zaměstnávání osob se ZP podle současné legislativy II. Aktivní úloha nestátního neziskového sektoru v oblasti trhu práce III. Aplikace příkladů dobré praxe ze zahraničí v podmínkách stávající legislativy
IKOZ PODPORUJÍ
V roce 2014 byla na základě rostoucího zájmu účastníků vzdělávacích seminářů k projektu přidána klíčová aktivita – shromažďování odborných textů, knih a dalších výstupů z různých projektů, které obvykle nejsou k dispozici zaměstnavatelům a nestátním neziskovým organizacím. Výstupy strategického partnerství a příkladů dobré praxe byly prezentovány na závěrečné konferenci ve Zlíně.
ROK 2013 2014 2015
usualy avilabile to employers and non-gevernment non-profit organizations. Outpust from strategic partnership and best practice examples were presented at final conference in Zlin.
EMPLOYMENT CONDITIONS AND CHANCES FOR DISABLED PEOPLE MADE THE CORE TOPICS IN EVERY DISCUSSIONS The actual discussed topics within individual project cycles closely relate to basic conditions for preparation for work in supported jobs for disabled people in the open labour market, according to the valid legislature, but they also relate to retraining, social politics, social enterprising and the development of protected jobs, including the solution of issues for the employers of disabled workers.
Considering their work-related skills, the integration within the open labour market is usually the fundamental problem for some disabled people. “The economic integration ensured by the labour market should include supporting mechanisms respecting specific needs of disabled citizens. Such jobs reflect in the quality of life generally and allow for the full participation in other social systems,” said O. Rosenbergerová adding that the project objective has been based on this reality. The objective has been developed towards a better attitude and the return back to the labour market for disabled unemployed people. Partial objectives contribute to that and they include, for example, the educational cycle dealing with the issues of labour integration within the context of best practices.
There were also discussions about the support of social organisations by the form of public orders, the role of the state administration and the business sector when protected jobs are created. The project participants have learnt of new work methods created within IKOZ.
CYCLE I Employment conditions and chances for disabled people, according to the valid legislature II The active role of the non government and non profit sector in the labour market III Application of the best practice examples from abroad, according to the existing legislature
THERE WERE COURSES ORGANISED IN THE MORAVIAN -SILESIAN REGION AND IN THE REGION OF ZLIN The international IKOZ project was organised in the Moravian-Silesian region and in the region of Zlín in the period 2013-2015. International IKOZ project took place during years 2013 to 2015 in Moravian-Silesian region. Project‘s main goal was to bring from our foreign partners to Czech Republic innovative approaches, methods and tools for employment of people with health disability. One part of project was education for potential employers from non-profit field, municipalities and business about integration of people with health disability into labour market, there were 24 seminars in Moravian-Silesian and Zlin regions, attended by 307 people in total. Foreign experiences and comparison of methods of employment were presented at two seminars and workshops in Ostrava, which were also attended by our foreign colleagues. We put our newly acquired know-how into test in pilot program for first three of our non-profit organizations.
IKOZ IS SUPPORTED BY
Outputs from this pilot program are publicly available in Handbook of educational activities aimed at work integration of people with disability. In 2014, based on rising interest of seminars attendee, another crucial activity was added to the project – collecting expert texts, books and other outputs from various projects, which aren‘t -2-
-3-
YEAR 2013 2014 2015
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
PARTNEŘI
PARTNERS
FUTURA ŘÍM, ITÁLIE
FUTURA ROME, ITALY Denní centra pro osoby se zdravotním postižením Organizace poskytuje sociální služby ve třech denních centrech, která jsou rozdělena dle postižení klientů.
FUTURA - nezisková organizace / sociální družstvo Vznik:
1981. Organizaci založili dobrovolníci, rodiče dětí se zdravotním postižením.
Působnost:
XIII. obvod v Římě – území Ostia.
Chráněné bydlení Služba je poskytována od roku 2000, kdy organizace zakoupila od obce byt 5+1 (jeden bývalý pokoj slouží jako kancelář). Rozdělení bytu: kuchyň, společná místnost, 3 pokoje.
Sociální družstvo: typ A (sociálně-zdravotní a vzdělávací služby), dle zákona č. 381/1991 Sb.
Profesní dílny Jsou poskytovány v rámci pracovně terapeutické činnosti. Jedná se o výrobu bytových doplňků z přírodních materiálů (stolní a závěsné lampy, dřevěné doplňky - věšáky a háčky z přírodnin, zrcadla, nástěnné malby vytvořené z mořského písku) - za rok 2011 si prodejem výše uvedeného zboží vydělali 20 000 eur.
Zajišťuje sociálně-zdravotní a výchovné služby. Od roku 1985 je organizace financována radnicí města Říma. Držitel standardů kvality sociálních služeb – UNI EN ISO 9OO1, v roce 2008 získává SAQS – systém kvality. Poskytovatel sociálních služeb na území XIII. obvodu v Římě Cílová skupina Osoby se zdravotním postižením, děti a mladiství, kteří se ocitli v náročné životní situaci, rodiny, které řeší krizi.
Pracovní začlenění osob se zdravotním postižením na volném trhu práce Pracovní začleňování má několik fází, a to získání soběstačnosti a motivace k práci, výběr vhodné činnosti pro zájemce o práci, komunikace s rodinou a uzavření smlouvy. Za deset let cílené přípravy na zaměstnávání na volném trhu práce bylo úspěšně zaměstnáno 10 osob - uživatelů denního stacionáře (McDonald, zahradníci, manipulační práce, čištění objektů, ostraha, práce v marketech - řízení vozíku, doplňovači zboží, privátní kanceláře, telefonní operátoři, úklidové firmy).
Oblasti činnosti • Domácí péče S.A.I.S.H. • Terénní sociální práce v rodinách • Denní centrum „La Gabbianella“ – pro dospělé s Downovým syndromem • Denní centrum „Siamo Solo Noi“ – pro dospělé se středním zdravotním postižením • Denní stacionář „L‘Erbavoglio“ – pro dospělé se středním až těžkým zdravotním postižením • Startovací byty a chráněné bydlení „Il grillo parlante“ • Pracovně terapeutické dílny • Pracovní začleňování osob se zdravotním postižením prostřednictvím přímořských aktivit • Pracovní integrace na otevřeném trhu práce • Podpora školní integrace • Výchovné a vzdělávací služby • S.i.S.M.I.F (integrační služby pro mladistvé v rodinách) • Letní tábory a víkendové aktivity • Koordinace a příprava dobrovolníků
Dobrovolnictví je v Itálii základním prvkem občanské společnosti Míra aktivního zapojení do dobrovolnické činnosti roste úměrně s dosaženým vzděláním (vyšší procento dobrovolníků je mezi řediteli, podnikateli a manažery ve věkovém rozmezí 45 až 64 let). Organizace se snaží být ekonomicky co nejméně závislé na dotacích, k čemuž jí pomáhá i dobrovolnictví. Dobrovolníky si školí i získává prostřednictvím realizovaných aktivit a kampaní. Organizace podporuje další vzdělávání svých pracovníků, důraz klade na jejich profesní a osobnostní rozvoj.
Day-care centres for disabled people The organisation provides social services in three day-care centres divided in accordance with the clients’ disabilities.
FUTURA - a non profit organisation / social cooperative Founding:
1981. The organisation was founded by volunteers - parents of disabled children.
Protected housing The service has been provided since 2000 when the organisation bought an apartment 5+1 from the municipality (one former room serves as an office). The apartment arrangement: a kitchen, a community room, and three other rooms.
Place of activities: District XIII in Rome - the area of Ostia. Place of activities: Type A (the social-health and education services), according to the Act No. 381/1991 Coll.
Workshops They are provided for within the work-related therapeutic activities. There is the production of housing accessories made of natural materials (table and hanging lamps, wooden accessories - hangers and hooks made of natural materials, mirrors, wall paintings created of sea sand) - their profit from sales of the mentioned goods reached 20 000 euros in 2011.
It organises the social-health and education services. The organisation has been funded by the Rome Council since 1985. It is the holder of quality social service standards - UNI EN ISO 9001, and it has received SAQS in 2008 - the quality system. The provider of social services in Rome - District XIII Target group Disabled adults, children and youth finding themselves in difficult situations in life, and families resolving crises.
Labour integration of people with disabilities in the free labour market The labour integration consists of several stages like the gaining of self-sufficiency and work motivation, the selection of suitable activities for people interested in gaining jobs, the communication with the families, and the contract conclusion. There were 10 people successfully employed in the ten years of targeted preparation for jobs in the free labour market. They were the users of the day-care centre (McDonald, gardeners, handling works, object cleaning, security, jobs in supermarkets - trolley handling, goods refilling, private offices, telephone operators, and cleaning companies).
Area of activities • Home care S.A.I.S.H. • Social works in the field - in families • Day-care Centre “La Gabbianella” - for adults suffering of Down syndrome • Day-care Centre “Siamo Solo Noi” - for adults suffering of medium disabilities • Day-care Centre “L’Erbavoglio” - for adults suffering of medium or heavy disabilities • Starting and protected apartments “Il grillo parlante” • Work-therapeutic workshops • Labour integration of people with disabilities through seashore activities • Labour integration within the open labour market • Support of school integration • Educational services • S.i.S.M.I.F. (the integration services for the youth in families) • Summer camps and weekend activities • Coordination and preparation of volunteers
Voluntary activities are the basic parts of the citizens’ society in Italy The level of active involvement in voluntary activities increases proportionally with the level of education (there is the higher number of volunteers among directors, entrepreneurs and managers of the age between 45 and 64 years). The organisation tries to become economically independent from subsidies as much as possible and voluntary activities help with this. Volunteers are recruited by organised activities and campaigns. The organisation supports further education of its own workers and the stress is put on their professional and personal development.
Personal assistance A) For children and youth till 18 years of age. The assistance during the school attendance, leisure activities B) Personal assistance for adults C) Personal assistance for seniors
Osobní asistence A) Pro děti a mládež do 18 let. Asistence v období školní docházky, volnočasové aktivity B) Osobní asistence pro dospělé C) Osobní asistence pro seniory
-4-
-5-
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
COOPERATIVA SOCIALE CILS, CESENA, ITÁLIE Vznik:
a coordinator once a week who participates in the assessment and planning of individual and joint objectives. Another independent worker organises the collection of products and new orders.
COOPERATIVA SOCIALE CILS, CESENA, ITÁLIE
1974. Organizaci založily asociace ANFFAS (sdružení rodin s osobami s mentálním postižením), ENAIP (společnost odborného vzdělávání) a ANMIC (sdružení válečných a civilních invalidů) s cílem podporovat začlenění osob se zdravotním postižením do trvalého pracovního procesu s náležitou odměnou.
Typ B Pracovní příležitosti Litografie Organizace je majitelem provozovny, zaměstnanci se ZP se podílí na jednoduchých činnostech např. kompletaci vytištěného materiálu a ukládání do krabic. Pracovní doba je zde od pondělí do pátku od osmi do osmnácti hodin s dvouhodinovou přestávkou na oběd. Zaměstnanci se ZP pracují pod vedením pracovního asistenta na zkrácený pracovní úvazek. Celkový počet zaměstnanců je 16, z toho 9 pracovníků se ZP.
Působnost: oblast Emilia Romagna Sociální družstvo: smíšený typ A (sociálně-zdravotní a vzdělávací služby) a typ B (pracovní začlenění znevýhodněných osob), dle zákona č. 381/1991 Sb. Cílová skupina:
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
osoby se zdravotním postižením
Městské hřbitovy Dlouhodobá městská zakázka na údržbu, úklid, pomoc při organizaci pohřbů a udržování hrobů na základě smlouvy s majitelem. Zaměstnáno je zde 15 osob se ZP (i lidé se středně těžkým mentálním postižením nebo Downovým syndromem) a dva operátoři, kteří organizují práci dle potřeby. Před centrálním hřbitovem je obchod s květinami, ve kterém pracuje celkem osm osob, z toho dvě operátorky a tři zaměstnanci se ZP.
Organizace vznikla bez finančních příspěvků státních orgánů, rodiče postižených dětí ručili svým majetkem pro získání úvěru (30 mil. eur) na vybudování systému rezidenčního centra pro dlouhodobý pobyt osob se zdravotním postižením. V návaznosti na bydlení pro postižené vznikaly první pracovní dílny a pracovní příležitosti na volném trhu práce: • Správa veřejných nemocnic - úklidové činnosti (1975-1977), • vazačství knih - zakoupení strojů, (postupně bylo vazačství zrušeno pro nedostatek zakázek), • hlídání parkovišť, otevření litografické provozovny, zajištění úklidu v nemocnicích, školských zařízeních a domovech pro seniory (1976).
Cassa di Risparmio di Cesena – bankovní dům V bance zajišťuje organizace na zakázku třídění a rozdělování mincí ze všech filiálek, třídění pošty a další korespondence, kopírování a rozmnožování materiálů a úklid společných prostor a kanceláří. Činnosti vykonávají zaměstnanci se ZP pod vedením pracovních asistentů, všichni jsou placeni organizací.
Organizace začala odborně vzdělávat své zaměstnance s cílem podpory a doprovodu osob s mentálním postižením v průběhu jejich pracovní integrace. Organizace má zpracovaný plán zaměstnávání OZP, a to od vzdělávání a přípravy na práci až po umístění svých klientů na volném trhu práce.
Úklidové služby Úklidové práce zajišťuje organizace na základě zakázek od veřejných institucí (60%) a soukromých podniků (40 %). Jedná se např. o zametání historického centra, úklid kanceláří, školních prostor, domova důchodců apod. Celkový počet zaměstnanců je 157, z toho 44 zdravotně postižených.
Oblasti činnosti Typ A Rezidenční centrum „Renzo Navacchia“ Samostatné apartmány vybavené potřebným sociálním zázemím určené převážně pro osoby s mentálním postižením a rodiče seniorského věku, kteří se již nemohou postarat o svého postiženého potomka.
Továrna na výrobu plastových předmětů Romanoplast Cesena V továrně zajišťuje organizace na zakázku kompletaci a balení plastových předmětů, např. odpadkové koše na tříděný a recyklovaný odpad. Je zde zaměstnáno 15 pracovníků, z toho 10 se ZP. Vzhledem k náročnosti vykonávané práce jsou zde zaměstnány především osoby s civilizačním onemocněním.
Rezidenční, sociálně-rehabilitační centrum „Fabio Abbondanza“ Denní stacionář, který je součástí ubytovacího komplexu. Program stacionáře je zaměřen na sociálně-terapeutické činnosti.
Zaměstnanci se ZP jsou první rok odměňováni 50% z čisté mzdy stanovené na základě smlouvy, druhý rok 60%, třetí rok 70%. Po třech letech probíhá zhodnocení míry jejich pracovního začlenění a na základě zpracované metodiky mohou obdržet 80%, 90% nebo 100% výše mzdy stanovené pracovní smlouvou. V Itálii neexistuje minimální mzda. Organizace spoří každému zaměstnanci se ZP peníze, a to 13. plat za každý odpracovaný rok. V roce 2012 zaměstnávala organizace 421 zaměstnanců, z toho 86 OZP, 70 civilních invalidů. Organizace je řízena správní radou (15 lidí), která vykonává svou činnost bez nároku na odměnu.
Centrum přípravy pro pracovní začlenění CPL Příprava je poskytována po ukončení školní docházky po dobu jednoho až čtyř let, dle specifických potřeb klienta lze toto období prodloužit. V dílně probíhají především montážní činnosti a výroba svíček. Klient do dílny dochází na 20 až 25 hodin týdně a dostává plat 2 eura za hodinu. Kapacita CPL je cca 15 klientů, s kterými pracují dle individuálního plánu dva operátoři a jeden edukační pracovník. Pracoviště navštěvuje jednou týdně koordinátor, který se podílí na hodnocení a plánování individuálních a společných cílů. Další samostatný pracovník zajišťuje odběr výrobků a získávání nových zakázek. -6-
Founding:
1974. The organisation was founded by the ANFFAS Association (the association of families with mentally disabled people), ENAIP (the professional education society), and ANMIC (the association of war and civil disabled persons) with the objective to support the integration of disabled people into the permanent work processes providing the relevant remuneration.
Place of activities:
The area of Emilia Romagna
Social cooperative:
The mixed Type A (the social-health and education services) and Type B (the labour integration of disadvantaged people), according to the Act No. 381/1991 Coll.
Target group:
People with health-related disabilities
Type B Work opportunities Lithography The organisation owns the operating plant and the disabled employees participate in simple activities like, for example, the completion of printed materials and their stowing in boxes. The working hours start on Mondays and finish on Fridays, from 8:00 a.m. to 6:00 p.m., with two hours break for lunch. The employees with disabilities work supervised by part-time assistants. There is the total of 16 employees, and thereof 9 are the disabled people. Municipal cemeteries There has been the long-term municipal order for the maintenance, cleaning, and the assistance during the funeral organisation as well as for the grave maintenance in existence on the basis of a contract with the owner. There are 15 disabled people employed (the people with the medium mental disabilities or the Down syndrome) and 2 operators who organise the works as needed. There is a flower shop in front of the Central Cemetery in which the total of 8 people work, thereof 2 lady operators and 3 disabled employees.
The organisation was founded without any financial contributions from state bodies. The parents of disabled children guaranteed a loan (30 million euros) with their own assets. The funds were used for the preparation of the system of a residential centre utilised for long-term stays of disabled people. There were the first workshops connected with housing created as well as the job opportunities in the free labour market: • Public hospitals’ management - cleaning activities (1975 - 1977) • Bookbinding - the purchase of machines (this has been progressively cancelled because of the shortage of orders) • Parking spaces’ security, the opening of lithographic operations, cleaning in hospitals, school buildings and senior homes (1976).
Casa di Risparmio di Cesena - the Bank The organisation performs the Bank order on the change separation from all its branches, the classification of mail and other correspondence, the copy works and multiplication of materials as well as the cleaning of common spaces and offices. The activities are conducted by disabled people under the supervision of work assistants. They are all paid by the organisation.
The organisation started to professionally educate its own employees with the goal to support and accompany disabled people during their labour integration.The organisation has got an employment plan prepared - from the education and preparation for a job to the placement of its clients in the free labour market.
Cleaning services The organisation provides cleaning services on the basis of orders received from public institutions (60%) and private companies (40%). The works cover, for example, the cleaning of the historical centre, the cleaning of offices, school spaces, the senior nursing homes, etc. The total number of the employees has reached 157, and thereof 44 are disabled workers.
Activity areas Type A Residential centre “Renzo Navacchia” There are independent apartments equipped with the required social background determined mostly for mentally disabled people and parents of the senior age who cannot look after their disabled descendants.
The plant producing plastic goods Romanoplast Cesena The organisation attends the order on the completion and packing of plastic items in the plant. They are, for example, rubbish bins for classified or recycled wastes. There are 15 workers employed, thereof 10 people with disabilities. Considering the demanding work, there are mostly people suffering of civilisation illnesses employed.
Residential social-rehabilitation centre “Fabio Abbondanza” The day-care centre making a part of a housing complex. The programme of the day-care centre focuses on social-therapeutic activities.
During the first year, the remuneration of disabled people is 50% of the net wage determined by the contract. However, it reaches 60% in the second and 70% in the third year. The level of their labour integration is assessed after the first three years, according to the prepared methodology, and they can get 80%, 90%, or even 100% of the wage established in the work contract. There is no minimal wage in Italy. The organisation saves money for each disabled employee - the 13th wage of each worked year. In 2012, the organisation employed 421 workers, thereof 86 disabled people and 70 civil impaired people. The organisation is managed by a Board (15 people) which performs its activities without any remuneration.
Centre preparing for the labour integration CPL The preparation is provided after the end of school attendance for the period from one to four years, according to specific needs of clients. This period might be even extended. The workshop organises mainly assembly works and candle manufacturing. Clients attend the workshop for 20 to 25 hours a week and get the remuneration of 2 euros an hour. The CPL capacity cares for about 15 clients who are looked after, according to the individual plan, by two operators and one education worker. The workshop is visited by -7-
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
JAK TO VIDÍ
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
THE POINT OF VIEW Proč jste se rozhodla oslovit k partnerství právě Italy? Zkušenosti našich italských partnerů mají dlouhodobou tradici. Tamní podnikatelé, úřady a firmy se naučili dávat zakázky organizacím, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Z výběrového řízení vyčlení část zakázky, a tu na základě smlouvy realizuje organizace. Nezaměstnávají tedy sami, ale zaměstnávají organizace, které za tuto zakázku, nebo lépe řečeno – službu, dostanou zaplaceno. Organizace pak zaměstná osoby se zdravotním postižením a také sociální pracovníky, kteří pomáhají zaměstnancům se znevýhodněním práci si udržet. Pokud firma či úřad sám nezaměstnává, neodebírá výrobky z chráněných dílen či si nesjednává zakázku - službu od organizace zaměstnávající handicapované, platí státu vysoké pokuty. Důležité je ovšem i připomenout, že pozice sociálních pracovníků, kteří jsou podporou pro zaměstnance se zdravotním postižením, jsou zároveň financovány ze státních zdrojů.
Olga Rosenbergerová: Hledáme možnosti, jak zaměstnávat osoby se zdravotním postižením bez přítěže sociálních povinností pro podnikatele
Příklady táhnou, to je stále platné. Máme se čím v Česku chlubit? Samozřejmě, po celé zemi už existují firmy, společnosti, družstva a další subjekty zaměstnávající osoby se zdravotním postižením. V Ostravě se nám podařilo vybudovat Mléčný bar Naproti, kam k naší velké spokojenosti nacházejí cestu další a další návštěvníci. Solidarita a občanská angažovanost ovlivňují změnu myšlení. Funguje se vůbec někde? Funguje to především v zemích, kde má demokracie dlouhodobou tradici. Zažila jsem to např. v Itálii, Francii nebo USA. Elita společnosti a vlastně všichni občané jsou zapojeni do života místní komunity, a to jak prostřednictvím sponzoringu, tak se angažují v rámci dobrovolnické služby. U nás vznikly organizace zajišťující dobrovolníky pro jiné organizace, kde si lidé sami najdou organizaci, které důvěřují. Znají ji a chtějí se v ní nejrůznějšími způsoby angažovat. Pokud to cítíte, tak nepotřebujete prostředníky. Pro zahraniční partnery a i příležitostné zahraniční návštěvníky našeho sociálního podniku - mléčného baru NAPROTI bylo velkým překvapením, že političtí představitelé města nejsou našimi pravidelnými zákazníky a odběrateli. V zahraničí je to jinak, jde o prestižní záležitost podporovat podobné podniky. Uvádím to jen jako příklad, který znám, převést si to můžete na kterýkoliv jiný sociální podnik.
Správné načasování je základem všeho. U projektů podporujících zaměstnávání lidí se zdravotním postižením je tento aspekt obzvlášť důležitý, protože když si nedáte pozor, skončíte s naprostým nepochopením a nezájmem. Toto určitě neplatí pro IKOZ a ostravskou Asociaci TRIGON v čele s Olgou Rosenbergerovou. Právě ona stála u zrodu tříletého vzdělávání, výměny zkušeností a diskuzí odborné veřejnosti.
Před námi je ještě dlouhá cesta, co bychom měli udělat v polovině roku 2015, aby jednotlivé kroky směřovaly ke spokojenosti a úspěšnému řešení stávajících problémů se zaměstnáváním postižených v Česku? Změnit své myšlení, dívat se na svět v souvislostech, nemyslet si, že nám se to stát nemůže. Neříkám tady nic nového, základy nám dal již Mojžíš v podobě Desatera, a připomínají nám to filosofové a různí lidé v průběhu staletí. Jsme to my lidé, kteří na to zapomínají.
Na začátku projektu IKOZ byla snaha pomoci lidem se zdravotním postižením najít práci. Proč si myslíte, že je pro ně tak důležité mít zaměstnání? Práce patří k lidské přirozenosti. Člověk se prostřednictvím práce realizuje, poznává vlastní meze a možnosti, nepracuje tedy jen proto, aby mohl konzumovat. Někdy máme tendence přehlížet hlubší význam práce, tedy fakt, že je práce člověku vlastní. Lidé se zdravotním postižením mají jen méně možností se prostřednictvím práce seberealizovat a rozvíjet a potřebují větší či menší podporu, aby si práci udrželi.
Jaká jiná aktuální témata týkající se života lidí se zdravotním postižením by stálo za to určitě otevřít? Chystáte nějaký nový projekt? Se zaměstnáváním souvisí i osvěta veřejnosti a spolupráce s rodinou a lékařem zdravotně znevýhodněného pracovníka. Postoj nejbližších je ve většině případů stěžejní pro jeho setrvání v zaměstnání. Je zapotřebí si uvědomit, že jejich dítě přestává být dítětem, ale stává se dospělým. A nový projekt? V návaznosti na získané poznatky od zahraničních partnerů mám několik projektových vizí, které doufám, že se nám podaří brzy uskutečnit.
Co je v Česku největší úskalí? Legislativa? Neochota zaměstnavatelů nebo nechuť samotných zaměstnanců? Naprosto chápu zaměstnavatele, zejména menší a střední podnikatele, že hledají spolehlivé zaměstnance s určitým výkonem. V dnešní době není snadné podnikat. Projekt realizujeme především proto, abychom nalezli možnosti, jak zaměstnávat osoby se zdravotním postižením bez přítěže dalších sociálních povinností pro podnikatele. -8-
social workers, who support employees with disabilities, are funded from state resources at the same time.
Olga Rosenbergerová: We are looking for the chances how to employ people with disabilities without the burden of social obligations on the side of entrepreneurs
Good examples are easily followed - is this still valid? Could we boast about something in the Czech Republic? Of course, there are enterprises, companies, cooperatives and other persons employing disabled people throughout the country. We have succeeded in starting Opposite (Naproti) Milk Bar in Ostrava and we are really happy that more and more guests find their way in there.
The correct timing is basic for everything. This aspect is especially important in projects supporting the employment of disabled people because, if you are careless, you finish with complete misunderstanding and lack of interest. However, this does not apply to IKOZ and the TRIGON Association in Ostrava led by Olga Rosenbergerová. That was she who stood at the birth of the three-year education, the exchange of experiences and discussions by the professional public.
The solidarity and citizens’ involvement affect the thinking change. Does it work anywhere else? Yes, it works mostly in countries with long democratic traditions. I have seen it, for example, in Italy, France, or USA. The elites of the society and in fact all citizens are involved in the life of local communities either through sponsoring or voluntary services. There have been organisations founded in our country which organise volunteers for other organisations and people can find one they trust. They know it and wish to become involved by varied ways. If you feel it, then you do not need any mediators. It was a big surprise for our foreign partners and even for casual visitors of our social business - the Opposite (Naproti) Milk Bar, that the political leaders of the city are not the regular guests or clients. It is different abroad. It is a prestige issue to support similar businesses. I mention it only as an example I know and you can transfer it to any other social business.
There was the interest in helping people with disabilities at the beginnings of the IKOZ project. Why do you think that it is so important for them to have a job? Work makes a part of human nature. A person finds himself or herself in work and learns about own limits and possibilities. People do not work only because they wish to consume. We have sometimes the tendency to overlook the deeper importance of work - the fact that work makes a part of human basic activities. Disabled people have jus less chances to find themselves in work and develop. They need a bigger or smaller support to keep their jobs.
There is a long way in front of us. What should we do in mid 2015 to direct individual steps towards happy and successful solution of the current problems related to employment of people with disabilities in the Czech Republic? We should change our way of thinking, see the world in context and do not think that nothing like that could happen to us. I do not say anything new and the fundamentals have been already given to us by Moses in the form of the Decalogue. Philosophers and various people remind us of it for centuries. We are the people who forget this.
What is the biggest issue in the Czech Republic? The legislature? The lack of the employers’ will or the lack of interest among employees themselves? I completely understand employers, especially the smaller or medium-size entrepreneurs who look for reliable employees offering good performance. It is not easy to do business nowadays. We implement the project mainly because we wish to find employment chances for disabled people without the burden of other social obligations on the side of entrepreneurs.
Which are the other topics related to lives of disabled people we should open? Do you prepare any new project? There is the topic of public education and the cooperation with families and doctors of disabled workers. That relates to the employment. The opinion by the closest people is mostly the most important for a disadvantaged worker. We should realise that their child stops to be a child and becomes an adult. And a new project? I have got several project visions in connection with the gained knowledge from our foreign partners and I hope in their implementation soon.
Why have you decided to find partners just in Italy? The experiences by our Italian partners offer the long-term traditions. Their entrepreneurs, authorities and companies have learnt to place their orders with organisations which employ people with disabilities. They separate a part order within tenders and let the organisation implement this part on a contractual basis. They thus do not employ anybody by themselves, but employ the organisations which will get paid for the order, or better said for the service. The organisations then employ people with disabilities and also social workers who assist the disabled employees to keep the jobs. If the company or the authority does not employ anybody by itself and does not buy products from protected workshops, or does not place orders - the services with the organisation employing disabled people, it pays high penalties to the state. However, it is important to remember that the positions of -9-
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
Giuliano Galassi: Radnice přispívá k rozvoji družstva prostřednictvím zadávání zakázek K vytváření partnerství a vzájemné pomoci dochází z mnoha důvodů. Vzhledem k tomu, že v oblasti neziskového sektoru jsou tato spojení nezbytná a také zcela běžná, nikoho nepřekvapuje, že mezinárodní projekt IKOZ opět svedl dohromady český TRIGON a italskou Cooperativu Sociale CILS, jejíž prezident Giuliano Galassi říká, že lidé se zdravotním postižením jsou stejní ve všech zemích Evropské unie. Mají stejné problémy a měli by mít stejná práva i adekvátní péči. Co pro Vás znamená spolupráce s Asociací TRIGON a partnerství v daném projektu? Vycházíme ze společného zájmu odstranit v každé zemi příčiny, které vytvářejí nespravedlnost vůči lidem se zdravotním postižením a které samozřejmě brání jejich plnému začlenění do dané společnosti a také do pracovního procesu. Jsem přesvědčen, že účast Cooperativy CILS v projektu umožní díky výměně zkušeností plnou integraci osob se zdravotním postižením, pomůže odstranit kulturní bariéry. Právě výměna zkušeností je efektivním nástrojem pro šíření osvědčených postupů s cílem zajistit, aby postižená osoba, a to bez ohledu na její fyzický nebo duševní stav, přispěla k hospodářskému rozvoji své země.
Cooperativa Sociale CILS je podporována Magistrátem města Ceseny. Radnice přispívá k rozvoji družstva prostřednictvím zadávání zakázek, v rámci kterých jsou lidé se zdravotním postižením zaměstnáváni. Takže máme například na starost správu veřejného parkoviště v Ceseně, uklízíme v městské nemocnici, zajišťujeme údržbu zeleně a pořádku v historickém centru města. V následujícím období pak Rada města určila, že budeme dělat úklidové práce ve městě včetně údržby zeleně ve veřejných parcích. Se soukromými společnostmi naše vztahy nebyly vždy snadné, protože pro sociální družstva je problematické kombinovat podnikání, jeho účinnost a náklady na služby vzhledem k typu postižení zaměstnaných pracovníků. Postupem času jsme ale navázali zajímavé kontakty s několika soukromými společnostmi prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na smlouvy o dílo. Máte radu nebo doporučení, jak by měli lidé se zdravotním postižením postupovat, když hledají práci? Je třeba, aby postižený člověk byl vyškolen a připraven řešit své zaměstnání. Měl by navštěvovat kurzy, rozvíjet samostatnou činnost a dokázat se vypořádat s případnými obtížemi. Pak je důležitá ještě jedna věc. Člověk by neměl zůstat sám. Doporučuji také všem, aby nebyli spokojeni pouze s finančními příspěvky od státu, ale aby si uvědomili a uznali, že každý člověk má na to, i když třeba v omezené míře, vydělávat si na živobytí prací.
Jak se daří v Itálii zaměstnávat osoby se zdravotním postižením? Jaké existují možnosti na trhu práce? V Itálii je začlenění zdravotně postižených osob do pracovního procesu vymezeno zákonem č. 68 ze dne 12. března 1999 (Pozn.: Nařízení vlády - právo na práci zdravotně postižených). Tento zákon podporuje začlenění osob se zdravotním postižením ve státních a soukromých podnicích prostřednictvím tzv. rezervace míst na základě počtu zaměstnanců v daných organizacích. Kromě toho jsou poskytovány úlevy pro sociální družstva, hlavně pokud jde o příspěvky na sociální zabezpečení pro osoby se zdravotním postižením, dále jsou podporovány servisní smlouvy na sociální družstva ze strany veřejné správy. Zákon ale není aplikován v plném rozsahu, a to zejména pokud jde o osoby s těžkým zdravotním postižením. Každopádně umožňuje osobám s postižením získat zaměstnání zejména v sociálních družstvech. Jak funguje partnerství mezi veřejnou správou, soukromými firmami a neziskovými organizacemi v Itálii? - 10 -
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context Council has determined that we would do the cleaning works in the city, including the greenery maintenance in public parks. Our relations with private companies were not always easy because it is quite problematic for social cooperatives to combine business activities, their effectiveness and the service costs thanks to the nature of disabilities of the employed workers. However, we have gained some interesting contacts with several private companies later through the placement of public orders performed by work contracts.
Giuliano Galassi: Councils contribute to the development of the cooperative by assigning orders to it There are many reasons why partnerships and mutual help occur. Considering the fact that these contacts are necessary and also frequent in the non profit sector, nobody is surprised that the international project IKOZ has put together the Czech TRIGON and the Italian Cooperativa Sociale CILS. Its president Giuliano Galassi said that people with healthrelated disabilities are the same in all countries of the European Union. They experience the same problems and should have the same rights and the adequate care.
Could you give us advice or recommendation how should people with disabilities progress when they look for jobs? It is necessary that a person with disabilities is trained and prepared to resolve his or her employment. These people should attend courses, develop independent activities and try to manage even possible problems. Then, there is still one important fact. Nobody should be alone. I recommend to everybody not being satisfied only thanks to financial contributions from the state. They should realise and recognise that every person is able, even in a limited manner, to earn his or her living by work.
What does the cooperation with the TRIGON Association and the partnership within the project mean for you? We have the same interest and wish to remove causes of the injustice experienced by people with disabilities in every country. These causes understandably prevent their full integration with the given society and in the labour processes as well. I am convinced that the participation of the Cooperativa CILS in the project will allow for the full integration of people with disabilities and help in removing cultural barriers, thanks to the exchange of experiences. The exchange of experiences is the effective tool for the spread of proven processes with the objective to ensure that a disabled person, with disregard to his or her physical or mental situation, could contribute to the economic development of his or her country. How successful are you in Italy when it comes to the employment of disabled people? What are the chances in the labour market? The integration of people with disabilities into work processes is determined by the Act No. 68 of the 12th of March 1999 in Italy (Note: The Governmental Decree - the work rights of people with health-related disabilities). This law supports the integration of people with disabilities in the state or private enterprises through the so-called workplace reservations on the basis of the number of employees in the organisations. Beside this, there are exemptions granted to social cooperatives, mainly when it comes to social security levies for people with health-related disabilities. There are also service contracts concluded with social cooperatives supported by the state administration. However, the law has not been implemented in full, especially when it comes to people with heavy health-related disabilities. In any case, it allows people with disabilities to gain employment, especially in social cooperatives. How does the partnership between the state administration, private companies and non profit organisations work in Italy? Cooperativa Sociale CILS is supported by the City Council of Cesena. The Council contributes to the development of the cooperative by placing their orders within which disabled people are employed. For example, we look after the management of the public parking place in Cesena, we clean in the Municipal Hospital, organise the greenery maintenance and the order in the historical city centre. Consequently, the City
- 11 -
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu Kdo a za jakých podmínek může požádat např. o pracovní rehabilitace? Podat žádost o pracovní rehabilitaci může každá osoba se zdravotním postižením a rovněž mohou být na pracovní rehabilitaci zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, na základě doporučení ošetřujícího lékaře nebo OSSZ.
Jarmila Hladilová: Lidem se znevýhodněním a postižením je třeba dát šanci Vedoucí oddělení zprostředkování pro osoby se zdravotním postižením (OZP) Jarmila Hladilová říká, že statistiky nevyznívají pro nezaměstnané se zdravotním postižením příliš optimisticky. Krajská pobočka Úřadu práce v Ostravě eviduje k poslednímu květnovému dni roku 2015 téměř 8 700 lidí se znevýhodněním a postižením a v Ostravě je jejich počet 2 340.
Je zájem o specializované rekvalifikační kurzy? OZP využívají převážně rekvalifikační kurzy z běžné nabídky úřadu práce nebo zvolené rekvalifikační kurzy. Zde je možnost např. využití tlumočníka znakové řeči v rámci konání kurzu, přítomnost asistenta, případně školicí středisko umožní hodiny nad rámec běžné výuky, případně další konzultace. V letošním roce probíhaly specializované kurzy v rámci projektu ESF, které byly určeny pro osoby s mentálních a psychickým onemocněním. Specializované rekvalifikační kurzy, které jsou určeny jen pro OZP, využíváme velmi sporadicky. Ve kterých organizacích a firmách úspěšně provádějí přípravu na práci osob se zdravotním postižením a znevýhodněním? Nejčastěji jsou využívány v rámci MSK těmito subjekty - Asociace TRIGON, VIZ CENTRUM, Charita sv. Alexandra, POLYFOL, PRAPOS, MENS SANA, ANIMA VIVA, TRIANON Český Těšín, Kateřina Zajícová, Krnov a ERGON. V čem je podle vás nejobtížnější zaměstnávat osoby s handicapem? Zaměstnavatelé se obávají, že OZP nejsou tak flexibilní, zadané úkoly nezvládnou, je zde vyšší nemocnost v případě, kdy musí vykonávat práci nad rámec své pracovní doby. Nezanedbatelná je i skutečnost, že OZP v mnoha případech nesplňují požadavky zaměstnavatele na vzdělání, znalosti a praxi. Zaměstnavatelé se rovněž domnívají, že i komunikace bude problém např. se sluchově postiženými, samotný handicap – vozíčkáři, epileptici, psychika, případně bude nákladné i přizpůsobení pracovního prostředí a podmínek. Nevýhodou je, že zaměstnavatelé neumožňují zkrácené pracovní úvazky a největším mínusem je minimální mzda u těch, kteří pobírají invalidní důchody (8.000 Kč).
Jak se vám daří vytvářet místa na poli pracovních rehabilitací a podporovat aktivní politiku zaměstnanosti? Umístění je opravdu problematické. V mnoha případech si osoby se zdravotním postižením uvědomí již v průběhu zařazení do aktivit v rámci pracovní rehabilitace, že nástup do zaměstnání na běžný či chráněný pracovní trh opravdu nezvládnou. I přes tato negativa se nám daří po absolvování přípravy k práci v rámci pracovní rehabilitace tyto osoby umístit přímo u poskytovatelů přípravy k práci nebo na dotované místo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o příspěvky na zřízení chráněných pracovních míst nebo SÚPM (společensky účelná pracovní místa) - vyhrazené. Stále se osvědčuje úzká spolupráce se zaměstnavateli při obsazování volných pracovních míst, byť jsou zadána pro zdravé uchazeče o zaměstnání. Při bližší specifikaci zaměstnavatelé pochopí, že jimi zadané místo, může být obsazeno uchazečem OZP. V letošním roce po absolvování přípravy k práci nastoupilo do pracovního poměru za Moravskoslezský kraj 19 OZP, z toho za Ostravu 9. - 12 -
Jakým způsobem jsou motivováni zaměstnavatelé, aby pracovníky se zdravotním či jiným postižením zaměstnávali? Zaměstnavatelům jsou nabízeny možnosti poskytnutí příspěvku na daná pracovní místa, a to jak na zřízení chráněného pracovního místa, na částečnou úhradu provozních nákladů, tak na mzdu – SÚPM vyhrazené. Úřad práce jim také připraví zaměstnance takzvaně na míru. Umožníme absolvování rekvalifikačních kurzů, které zaměstnanec bude při výkonu své profese využívat. Zaměstnavatelé, kteří již mají zřízená chráněná pracovní místa, mají možnost před přijetím OZP do hlavního pracovního poměru využít možnosti přípravy k práci v rámci pracovní rehabilitace přímo u něj, nebo přípravu k práci absolvovat u jiného subjektu, který má obdobnou činnost. Zaměstnavatelům nabízíme i možnost konání výběrových řízení přímo na úřadu práce. Poradkyně pro zaměstnanost vyberou vhodné kandidáty, aby zaměstnavatelé nebyli kontaktováni velkým počtem zájemců o danou pozici. Nemalá motivace existuje v tom, že pokud mají zaměstnavatelé povinnost zaměstnávat 4% podíl OZP, nemusí toto řešit odvodem do státního rozpočtu, ale přímým zaměstnáváním těchto osob.
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Jarmila Hladilová: Disadvantaged and disabled people should get a chance The manageress of the Department of mediation for people with healthrelated disabilities (OZP), Ms. Jarmila Hladilová, said that the statistics about unemployed disabled people are not very optimistic. The regional branch of the Job Centre in Ostrava registered almost 8 700 disadvantaged or disabled people in Ostrava at the last day of May 2015 and 2 340 of them live in the city.
Employers are worried that people with disabilities are not as flexible and that they would not manage the assigned tasks, they are more frequently ill, especially when they have to work overtimes. An important item is also the fact that disabled people often cannot fulfil requirements on the employment like education, skills, or the required work experience. The employers also believe that communication could be difficult, for example, with people having hearing defects, a wheelchair bound disabled people, epileptics, psychologically ill, or that their employment might be costly as well as their adjustment to the work environment. Problems are also in the fact that the employers cannot offer part-time jobs. However, the biggest problem is in the minimal wage of those receiving the disability pensions (CZK 8 000).
How successful are you when you create places in the field of work rehabilitation and support the active employment policy? Placements are really difficult. In many situations, people with health-related disabilities are aware that they will not manage the entry into employment within the common or protected labour market even in the course of activities during their work rehabilitation. However, even despite these negative facts, we are successful in placing these people after they finish the preparation for work within the work rehabilitation directly with the providers of the preparation for work or in protected workplaces or in socially purposeful workplaces (SÚPM). The close cooperation with employers has proved itself when we fill vacancies even if these have been originally determined for healthy employment seekers. Closer specifications usually show the employers that the vacancy can be filled by a job seeker with disabilities. This year, 19 people with disabilities have entered employment contracts after they finished the preparation for work in the Moravian-Silesian region, and thereof 9 are from the City of Ostrava. Who can apply, for example, for the work rehabilitation and under which conditions? Any person with health-related disability can submit an application for retraining courses. Natural persons recognised as temporarily unable to work, on the basis of recommendation by their doctors or the Social Security could also be enrolled within the work rehabilitation. Is there the interest in specialised retraining courses? People with health-related disabilities use the retraining courses which are generally offered by the Job Centre, or specific retraining courses. They can take advantage, for example, of the sign language interpreter during courses, the presence of an assistant, or the training centre organises additional hours exceeding the usual lessons, or additional consulting. This year, there were specialised courses within the ESF project determined for people with mental or psychological illnesses. The specialised retraining courses determined only for people with health-related disabilities are utilised very seldom. In which organisation or companies they offer the preparation for work of people with disabilities or disadvantaged people? Within MSK, they are utilised most frequently by the following subjects: TRIGON Association, VIZ CENTRUM, Charity of St. Alexander, POLYFOL, PRAPOS, MENS SANA, ANIMA VIVA, TRIANON in Český Těšín, Kateřina Zajícová in Krnov, and ERGON. In your opinion, what is the most difficult item in the employment of disabled people? - 13 -
In which way are the employers motivated for employing people with health-related or some other disability? The employers are offered contributions related to their work vacancies, for the preparation of a protected job, a partial coverage of operating costs, or the wage reserved by SÚPM. The Job Centre can also offer the so-called customprepared employees. We allow for retraining courses addressing the specific job needs. The employers, who have already got protected jobs, can utilise the preparation for work within the work rehabilitation directly at their premises or the preparation for work at some other plant organising a similar activity before they enter work contracts with disabled people. We offer the employers also the chance to organise job interviews directly in Job Centres. Employment consultants select suitable candidates to prevent a large number of interested job seekers contacting the employers. An important motivation exists also in the fact that if the employers are obliged to employ 4% of people with health-related disabilities, they do not have pay levies to the state budget, but can directly employ these people.
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Valerie Souchard: Duševně nemocní jsou handicapovaní mezi handicapovanými
Valerie Souchard: Mentally ill people are disabled among the disabled
Komplexní péči o duševně nemocné provázejí stále problémy čekající na řešení. K těm nejvýraznějším patří bezesporu nabídka adekvátního zaměstnání právě těmto lidem. V současné době eviduje úřad práce v Moravskoslezském kraji přes 8 600 nezaměstnaných osob se zdravotním postižením, což je asi 10 procent z celkového objemu lidí bez práce. Nikdo nepochybuje o tom, že je potřeba vyvinout maximální úsilí k vytvoření příležitostí v rámci pracovních rehabilitací a podporovat mnohem víc aktivní politiku zaměstnanosti. Zkušenosti můžeme čerpat v zahraničí. Například ve Francii v Asociaci Les Genêts d‘Or. Vyšší formu chráněné dílny představila v roce 2014 na konferenci Evropských dnů handicapu Valerie Souchard, vedoucí zařízení Guipavas.
Complex care after mentally ill is still accompanied by problems which wait for their solutions. One of the most pronounced problems is, without doubts, the adequate job offers for these people. Currently, the Job Centre in the Moravian-Silesian region registers more than 8 600 unemployed people with health-related disability and that is about 10% of the total of unemployed people. Nobody doubts that we need to ensure the maximum effort and create opportunities within the work rehabilitation and support more active employment policy. We can utilise the experiences from abroad. For example, from the French Association Les Genets d´Or. Valerie Souchard, the manageress of the Gulpavas facility, presented a higher form of a protected workshop at the conference European Disability Days in 2014.
Proč je podle vás tak důležité, aby psychiatricky nemocní lidé pracovali? Od května 2011 provozujeme v Bretani průmyslovou prádelnu, multiservisní dílnu a audiovizuální dílnu. Naši klienti udržují zeleň a provádějí administrativní činnosti. Upravili jsme jim pracovní dobu podle individuálních potřeb. Pro mnohé z nich je zaměstnání u nás odrazovým můstkem pro návrat do běžného pracovního prostředí. Projekt Asociace Les Genêts d‘Or stojí na velmi úzké spolupráci s místními podniky a firmami, které nabízejí duševně nemocným lidem pracovní místa. Vysvětlujeme jim, jaké psychiatrické onemocnění klienti mají, lámeme předsudky a snažíme se zaměstnavatele ujistit, že i nemocný člověk může zastat kvalifikovanou práci.
In your opinion, why is it so important for psychiatric patients to start working? We have operated, since May 2011, an industrial laundry, a multi service workshop and audio-visual workshop in Bretagne. Our clients maintain greenery and conduct administrative activities. We have adjusted the working hours for them, according to their individual needs. The employment in our facilities means the starting block for the return back to common work environment for many of them. The project by the Association Les Genets d´Or has been based on a very close cooperation with local businesses and companies which offer jobs to mentally ill people. We explain to them which kinds of mental illnesses affect our clients, we remove the myths and try to assure the employers that even ill people could do specific jobs.
V jakých odvětvích tedy nacházejí zaměstnání nejčastěji? Musím přiznat, že nemáme k dispozici přesná čísla o pracovním začleňování handicapovaných osob. Pro lidi pracující v chráněných dílnách Guipavas všeobecně platí, že většinu času tráví na nekvalifikovaných místech. Musíte si uvědomit, že s ohledem na jejich potíže vydrží na pozici méně než 2 měsíce. Potýkáme se s docela velkou absencí i nevhodným chováním. Z důvodu jejich pracovní nestability pracují často na krátkodobé smlouvy. Jde o sezonní brigády, zadáváme jim krátkodobé úkoly.
Jaká je role rodiny, státu a ostatních organizací v systému pracovní rehabilitace a znevýhodněných osob při jejich zaměstnávání? Většina postižených osob s psychickou diagnózou je přijímána externě. Rodiny, pokud nejde o opatrovníky, nejsou účastníky jejich pracovní dráhy s výjimkou případu, kdy o to klient požádá. Přesto je mimořádně důležité rodinám naslouchat s tím, že musí být respektován názor a slovo klienta. Ráda bych ještě uvedla, že ve Francii existují organizace psychiatrické rehabilitace, kde se klientům dostává technického i praktického vzdělání a přípravy na práci. Duševně nemocní jsou v podstatě handicapovaní mezi handicapovanými, jejich počet roste. Snažíme se zaměřit se nejen na jejich nemoc, ale také na léčbu a rehabilitaci. Pracovní činnosti a aktivity patří k potřebným a významným formám poskytované péče a nabízeným službám.
In which industries they find their employment most frequently? I have to recognise that we do not have precise numbers related to work placements of disabled people. However, it is generally true that people working in the protected Gulpavas workshops spend most of their time in low qualification jobs. We have to be aware of the fact that they usually stay in a position for the period shorter than 2 months. We tackle the quite big absence and unbecoming behaviour. Because of their lack of work stability, they frequently work on short-term contracts. These are seasonal temporary jobs and we assign them short-term tasks. How much are you supported by local administration - by municipalities or cities? Do they preferentially offer orders to companies employing people suffering of psychological diagnosis? At the level of the state, the employers - the private companies, but also municipalities and cities, are obliged to employ 7% of disabled people from the total number of their employees. If this is not the reality, they pay penalties to the state. And they are really not negligible. For that reason, municipalities, for example, assign work to disabled people and thus lower the penalty fees. The system “agefiph” presses our employers to assign work to disabled people within tenders. In addition, when we are contacted by Councils in order to provide works, they mention the specifications in Article 15 which says that the tender can relate only to social businesses and it is not open to private enterprises. What is the role of families, of the state and other organisations in the system of the work rehabilitation of disadvantaged people when they are employed? Most disabled people having a psychological diagnosis are appointed externally. The families, if they are not the minders, are not the participants in their work route, with the exception when a client applies for it. Despite that, it is very important to listen to the families, but the opinion and the word by the client must be respected. I would like to say that there are organisations providing the psychiatric rehabilitation in France. They provide technological and practical education as well as the preparation for work to their clients. The mentally ill people are basically disabled among the other disabled people, and their numbers are growing. We try to focus not only on their illnesses, but also on the treatment and rehabilitation. Work activities belong among the needed and important forms of the provided care and offered services.
Do jaké míry jste podporováni územně správními celky – obcemi a městy? Nabízejí přednostně zakázky právě firmám, které zaměstnávají osoby trpící psychickou diagnózou? Na úrovni státu mají zaměstnavatelé, což jsou soukromé firmy i obce a města, povinnost zaměstnávat 7 procent handicapovaných osob z celkového počtu svých zaměstnanců. Pokud tomu tak není, platí státu sankční poplatek. A ten není opravdu malý. Proto například obce zadávají práce handicapovaným osobám a tímto snižují výši sankčního poplatku. Systém „agefiph“ tlačí zaměstnavatele u nás k tomu, aby v rámci výběrových řízení zadávali práce handicapovaným osobám. Navíc, když nás radnice poptávají na provedení prací, uvádějí specifikaci článku 15, ve kterém se uvádí, že takové výběrové řízení se může týkat pouze sociálních podniků a není otevřeno soukromým firmám. - 14 -
- 15 -
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Massimiliano Bossi: Většina postižených zůstává v Itálii žít v rodině
Massimiliano Bossi: Most disabled people lives in their families in Italy
Domácí péče, terénní sociální práce v rodinách, ale i denní centra a stacionář pro dospělé, výchovné a vzdělávací služby, pracovně-terapeutické dílny, pracovní integrace na otevřeném trhu práce, to vše a řadu dalších služeb poskytuje dětem a dospělým s handicapem italská organizace FUTURA se sídlem v Římě. Její viceprezident Massimiliano Bossi dobře ví, že zejména zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a jiným znevýhodněním nebývá vždy jednoduché. Ani v Itálii.
The homecare, field social workers in families, but also the day-care centres for adults, educational services, work-related therapeutic workshops, the labour integration within the open labour market – the Italian FUTURA organisation from Rome provides all this and a number of other services both to children and adults with disabilities. Its president Massimiliano Bossi knows very well that especially the employment of people with health-related disabilities and of other disadvantaged people is not always easy, not even in Italy.
V čem a s čím jsou největší problémy u vás na jihu Evropy? Chtěl bych zdůraznit, že najít zaměstnání pro lidi s handicapem je dnes velmi problémové. Itálie je zasažena vysokou mírou nezaměstnanosti. Práci obtížně hledá zdravá populace. A je pravda, že stále ještě v naší společnosti existují předsudky vůči postiženým. Podle mého názoru největší problémy jsou v tom, že firmy, které by mohly postiženým nabídnout zaměstnání, nejsou dostatečně připraveny. Lze hovořit o kulturním problému. Legislativa mnohdy nefunguje, právní normy a zákony nejsou aplikované, chybí důsledná kontrola, navíc není jednoznačně vymezeno postavení handicapovaných na trhu práce, nejsou jasně stanovená pravidla. Motivace lidí patří k zásadním aspektům při hledání vhodné práce pro tyto lidi. Co by měl adept ještě splňovat, co se od něj očekává? Pokud jde o pracovní začlenění adepta, je důležité brát zřetel hlavně na jeho schopnosti a kompetence. To, co zvládne a dokáže, vede k jeho následné nezávislosti a samostatnosti A naopak, co by měl zvládat při práci s handicapovanými osobami každý zaměstnavatel? V této oblasti existují převážně komunikační bariéry. Měla by být stanovena přesná pravidla komunikace s handicapovanými. Tito lidé často nerozumí jazyku zaměstnavatele, jinak chápou význam slov atd. Je zapotřebí naučit se otevřeně, vstřícně a jednoduše dorozumívat se, cokoli sdělovat. Zaměstnavatelé by měli chápat a rozumět, jaké jsou možnosti lidí s handicapem, měli by mít dostatek informací o míře postižení každého z nich. Právě tato znalost, může pomoci při odstranění předsudků ze strany zaměstnavatelů vůči postiženým.
What are the biggest problems for you in the Southern Europe? I would like to stress the employment of people with disabilities is nowadays very problematic. Italy suffers of high unemployment and even healthy people find jobs only with difficulties. It is true that there are still some preconceived opinions on disabled people. In my opinion, the biggest problems are in the fact that the companies which
Motivation of people belongs among the fundamental aspects when these people look for suitable jobs. What should a job seeker offer, what is expected of him or her? When it comes to the work integration of a candidate, his or her skills and competences must be mainly considered. The tasks he or she can manage to perform lead towards the independency and self-sufficiency. And the opposite – what should every employer be able to manage when dealing with disabled people? There are mainly communication barriers in this area. There should be precise rules established for the communication with people with disabilities These people often do not understand the language of employers, they understand the meaning of words differently, etc. They should learn to talk openly, simply, communicate everything and in a welcoming manner. The employers should understand the abilities of disabled people and they should have enough information about the disability level of each such person. It is just the knowledge that can help in removing the prejudices of employers towards disabled people. In the Czech Republic, young people often live at home after they finish their school education; he or she is fully dependent on the family and social allowances received from the state. How do you resolve in Italy the preparation for jobs, how do you work with young people to make them interested in further education and in jobs? In Italy, most disabled people live with their families. Everything depends of the family – how he or she decides, how he or she accepts the help on the offer. The families are the very important components influencing the lives of disadvantaged people. From my point of view, the work with the families is very important as well as their preparation for the fact that disabled people could find jobs even with the recognised disabilities. There are examples in which disabled people went through the preparation for jobs, they were offered the chances to work and the families rejected those opportunities in the end. The family simply plays the priority role.
V jakých oborech nacházejí osoby s handicapem a znevýhodněním uplatnění nejsnadněji? Mladí lidé s handicapem většinou po absolvování povinné školní docházky, která je v Itálii osm let (5 let scuola elemetare a 3 roky scuola media), absolvují tzv. scuola superiore. Ta trvá 5 let. Z toho jsou dva roky tzv. obecná škola a tři roky tvoří odborné specializované vzdělávání. Filozofie je zřejmá: prodloužit pobyt ve škole co nejdéle. Mladí lidé s postižením nalézají uplatnění převážně v oborech grafik, knihovník, typografie, kancelářské práce. Jinak ale pracují převážně jako pomocné síly při údržbě zeleně, úklidu nebo jako zaměstnanci v kuchyni.
In which job areas people with disabilities or disadvantaged people find jobs easier? Young people with disabilities usually attend the so-called scuola superiore after they finish the compulsory school attendance which takes eight years in Italy (5 years in scuola elemetare and 3 years in scuola media). That school attendance lasts for five years, thereof the general school is for two years and a specialised professional education requires further three years. The philosophy is clear: to extend the stay within the school education for as long as possible. Young people with disabilities find their jobs mostly in professions like graphics, librarians, typography, or office works. However, they mostly work in menial jobs maintaining greenery, cleaning, or kitchen hands.
V České republice často zůstává mladý člověk po skončení školní docházky doma, je plně závislý na rodině a sociálních dávkách od státu. Jak řešíte u vás v Itálii přípravu na práci, jak s mladými lidmi pracujete, aby měli zájem dál se vzdělávat a pracovat? Většina postižených zůstává v Itálii žít v rodině. Vše závisí právě na ní, jak se rozhodne, jak bude akceptovat nabízenou pomoc. Rodina je velmi důležitý prvek, který ovlivňuje život postižených. Z mého pohledu je velmi důležitá práce s rodinou a její příprava na skutečnost, že postižený může najít pracovní uplatnění i přesto, že má přiznanou invaliditu. Existují příklady, že postižený absolvoval přípravu na práci, byla mu nabídnuta možnost pracovat a ve finále rodina tuto příležitost odmítla. Rodina má prostě prioritní postavení. - 16 -
could provide employment to disabled people have not been prepared for it enough. We can talk here about a cultural problem. The legislature does not often work well and legal norms and laws are not applied. There are the consistent controls missing and the legal position of disabled people in the labour market has not been clearly determined, there are no clearly determined rules.
- 17 -
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
VÝSTUPY ZE ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE PROČ PODPOROVAT ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP? • Důvodů je několik, a to od humanistických po pragmatické, například pracovní a společenská integrace, která souvisí s lepší kvalitou života, nebo také ekonomická úspora státu (nezaměstnaný – 200 tisíc Kč ročně) apod.
• Finančního zvýhodnění podniků (např. snížení sazby DPH aj.) s více jak 50% OZP, v rámci místní komunity snížení např. nájmů apod
OUTPUTS FROM FINAL CONFERENCE
• Adjustments of the cooperation of social businesses and common enterprises when the firm pays for the performed work directly to the social business
C. Podpořit stabilizaci a udržitelnost pozic OZP
WHY SHOULD WE SUPPORT EMPLOYMENT OF PEOPLE WITH HEALTH-RELATED DISABILITIES?
• Financial advantages for businesses (e.g. the lower VAT, etc.) which employ more than 50% of people with disabilities, lower rents within the local community, etc.
• There are several reasons – the humanistic and pragmatic ones like, for example, the labour and social integration which relates to better quality of life, nut also the economic savings of the state (the unemployed person costs – CZK 200 thousand a year), etc.
C. The support of the stabilisation and sustainability of positions for people with health-related disabilities
DO DISABLED PEOPLE WISH TO WORK?
• Financial support of personnel organising the job sustainability – the work inclusion
• Multidisciplinární tým pracovníků - odborníků • Finanční podpora personálního zajištění udržitelnosti práce - pracovní inkluze • Zlepšení komunikace napříč rezorty, komplexní a provázaná péče a služby
CHTĚJÍ OZP PRACOVAT? • Ve společnosti se vždy najdou lidé, kteří zájem mají, a lidé, kteří zájem nemají. Přístup k práci je samozřejmě ovlivněn rodinnou i školní výchovou, vzděláním, inspirací dobrým příkladem či autoritou. U OZP hrají roli i negativní zkušenosti z nedostatku pracovních příležitostí (činností), kdy často po ukončení školní docházky zůstanou závislí na rodině a sociálních službách. Hlavní důvody ztráty motivace hledat zaměstnání • Nezájem ze strany zaměstnavatelů o zaměstnance s nízkou produktivitou práce
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
D. Legislativa - doporučení • Zvýšit odvody do státního rozpočtu pro zaměstnavatele, kteří nesplňují zákonnou povinnost zaměstnávat OZP v pracovním poměru, odebírat výrobky nebo služby od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců OZP; peníze z odvodů využít cíleně na podporu zaměstnávání OZP • Vytvořit legislativní úpravy a definice sociálního podnikání včetně finančního zvýhodnění sociálních podniků • Určit násobek minimální mzdy, kterou si mohou přivydělat OZP bez obavy ztráty invalidního důchodu - motivace k práci
• Nedostatek vhodných chráněných pracovních míst a pracovních činností
• There are always some people in the society who are interested and those who are not. The attitude to work is, of course, influenced by the family and school education, by the good example inspiration, or by a personality. In the case of people with health-related disabilities, there are negative experiences, caused by the shortage of work opportunities (activities), playing their role as these people often stay dependent on their families and social services after finishing the school education. Main reasons behind the lost motivation when it comes to job seeking
• „Projektové zaměstnávání“ bez udržitelnosti pracovního místa
CO OVLIVŇUJE ZMĚNU MYŠLENÍ?
• The lack of interest in employees offering low productivity by employers
• Sociální dávky, které jsou mnohdy poskytovány ve stejné výši jako mzdové ocenění
• Solidarita a občanská angažovanost
• The shortage of suitable protected jobs and work activities • “Project employment” without the sustainable job
• Obava ze ztráty důchodu a dávek
• Social allowances which are often granted at the same level as the wages • Worries related to the loss of a pension or allowances
• Multi disciplinary team of workers - experts
• Better communication across sectors, the complex and interlinked care and services D. Legislature - recommendations • Higher levies into the state budget for employers who do not fulfil their statutory duty to employ people with disabilities, to purchase products or services from the employers who employ more than 50% of workers with disabilities; the levied money should be utilised for the support of the employment of people with disabilities • Development of legislative adjustments and definitions of social enterprising, including the financial advantages for social businesses • Determination of the multiplied minimal wage which people with disabilities could earn in addition without the worries related to the loss of the disability pension – the work motivation
CO MŮŽEME ZMĚNIT? A. Zlepšit připravenost OZP na zaměstnání formou
WHAT COULD WE CHANGE?
• Dalšího vzdělávání (např. cílené rekvalifikace)
A. The improvement of preparedness of people with the health-related disabilities for jobs in the form of:
• Pracovní rehabilitace, přípravy na práci v reálném pracovním prostředí pro získání relevantní praxe
WHAT DOES INFLUENCE THE THINKING CHANGE? • Solidarity and the citizen’s involvement
• Additional education (e.g. the targeted retraining)
• Podporovaného zaměstnávání
• Work rehabilitation, preparation for work in the realistic work environment for the gain of relevant experience
B. Podpořit rozvoj chráněných pracovních míst prostřednictvím
• Supported employment
• Využití institutu zakázek - státní instituce, příspěvkové organizace apod., subdodávky od soukromých podniků
B. Support of the development of protected jobs by:
• Úpravy spolupráce sociálních podniků a běžných firem, kdy firma platí za odvedenou práci přímo sociálnímu podniku
• The utilisation of the order institute – the state institutions, allowance organisations, etc., subcontracts from private businesses - 18 -
- 19 -
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu a kvalita jídla se pohybuje už úplně někde jinde. Mluvíme často o ekologii prostředí, ale hovoříme také o ekologii těla a duše? To je také výchova. Důležitá je tedy solidarita místní komunity i státu, např. v podobě snížení či prominutí nájmu sociálním podnikům, jak to dělají v Polsku, finanční zvýhodnění v souvislosti s platbami DPH nebo dalších odvodů. Je však na politické vůli představitelů naší společnosti, jaká pravidla nastaví. Naší občanskou povinností je na danou problematiku poukazovat a vysvětlovat ji,“ říká realizátorka projektu IKOZ Olga Rosenbergerová.
KRÁTCE Každému člověku má být umožněno, aby mohl přispívat k hospodářskému rozvoji své země. Žijeme v demokratické zemi, z čehož zjednodušeně vyplývá, že máme práva a svobodu, ale i zodpovědnost. Existuje a vzniká čím dál víc organizací chránící a vyžadující práva rovnoprávnosti žen a mužů, gayů a leseb, národnostních i náboženských menšin atd. Otázkou je, zda si dostatečně uvědomujeme také protiváhu práva, a to zodpovědnost. Stále také nevíme, co taková změna v určitém prosazení práv s sebou přinese v kontextu historické zkušenosti naší společnosti. Jistě, lidé se zdravotním postižením mají právo na práci a na běžný život, který vede každý z nás. Znamená to však, že mají i zodpovědnost v přístupu k práci v kontextu solidarity celé společnosti. Z jedné strany existuje nezájem zaměstnavatelů o pracovníky s handicapem či jinak znevýhodněné, z druhé strany často nezájem pracovat samotných postižených. Není jednodušší a nakonec i levnější dát těmto lidem sociální dávky, důchody a jiné formy podpory a „netlačit“ je do práce? Existuje i třetí strana, která využívá zaměstnávání OZP k čerpání podpory poskytovanéstátem na chráněná pracovní místa. Jde jen o nastavení pravidel. Nad tím vším však stojí morální aspekt - co je správné a co ne. Neuvažujme tedy o jednodušší variantě. Demokratická společnost má pouze nastavit mantinely, aby každý člověk, ať je to podnikatel, zaměstnanec, muž či žena, zdravý či handicapovaný se mohl postarat sám o sebe. Tyto normy mají zahrnovat i solidaritu silnějších se slabšími. Nemůžeme se dostat do situace znevýhodněných i my sami? Co bychom si pak přáli, být aktivní nebo odsouzeni k pasivitě? Významnou roli zde může sehrát i výchova a vzdělání dětí a mládeže, protože ti budou nastavovat zásady v budoucnosti. Co lze dělat pro zaměstnavatele? Musíme nastavit přesná pravidla. Možností existuje mnoho, např. zvýšit procento odvodů za to, že firma nebo jiná organizace nezaměstnává OZP, nebo neodebírá výrobky od zaměstnavatelů s více jak 50% OZP. Souběžně s tím cíleně tyto odvody použít pro podporu zaměstnavatelů OZP, motivovat zaměstnavatele, aby dávali subdodávky či zakázky sociálním podnikům za předpokladu dodržení kvality. Příkladem by měly jít především státní instituce a úřady. Příklad dobré praxe: „Zaměstnáváme OZP v Mléčném baru NAPROTI. Krajský úřad nám dal šanci v podobě zajištění cateringu na jejich akcích. Nebáli se a šli do určitého rizika. Pokud bychom však nesplnili požadavky týkající se kvality a organizace služeb, tak by pro nás tato zakázka byla první a zároveň poslední. Pro nás to byla výzva a zástupci úřadu Moravskoslezského kraje si uvědomili i jiný rozměr v zajišťování služeb, který se nakonec stal v našich aktivitách přidanou hodnotou. Znám však i situace, kdy úředníci mají obavy, že nedodrží zákon o veřejných zakázkách, kde je nejdůležitějším kritériem pro výběr dodavatele cena. S použitím zdravého selského rozumu si však musíte zeptat, jestli se cena vždy rovná kvalitě? Ano, můžete nakupovat nejlevnější nekvalitní suroviny a pak je cena nízká, nebo můžete podporovat místní malé farmy a suroviny si sami dovážet. Pak je cena samozřejmě vyšší
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Motivovat handicapované a znevýhodněné je důležité. Obecně platí, že pro zaměstnance je motivační hlavně mzda a jistota v podobě pracovní smlouvy, poté pak následují pracovní podmínky a prostředí, kolektiv a zaměstnanecké výhody. U dlouhodobě nezaměstnaných jsou demotivující vysoké sociální dávky. Tady se poněkud dostáváme do začarovaného kruhu. Většina zaměstnavatelů OZP dává svým zaměstnancům minimální mzdu, protože jinak se v konkurenčním prostředí nemá šanci udržet. Solidarita státu a místní komunity pro rozvoj a udržitelnost sociálních podniků a z dalších opomíjených skutečností, jako je zaměstnávání „na černo“, krátkodobé zaměstnávání na dohody, projektové zaměstnávání, kdy jsou OZP zaměstnány pouze na dobu realizace projektu, většinou na práci v administrativě. Než OZP získají pracovní návyky a poznají i nároky zaměstnavatele na výkon a kvalitu, tak jsou propuštěni. Zapracování dlouhodobě nezaměstnaných osob s lehkým mentálním handicapem nebo duševním onemocněním a kumulací dalších sociálních problémů je dlouhodobá a systematická záležitost vyžadující vysoké pracovní nasazení celého pracovního týmu. Velmi důležitá je rovněž spolupráce multidisciplinárního týmu, tj. spolupráce s lékaři, sociálními pracovníky a rodinou. Chybí komplexní přístup ke znevýhodněnému člověku, zdravotník se na něj dívá jen po tělesné či duševní stránce. Je nezbytné eliminovat chyby, které mohou vést ke zpětné regresi jedince. Motivace musí vycházet z více stran. Pokud motivuje pouze zaměstnavatel a jeho motivace není v souladu s názory lékařů nebo rodiny, tak může vyvolat vnitřní konflikt znevýhodněného člověka. To znamená, že může vést k jeho dalším zdravotním potížím, stagnaci či pasivitě.
- 20 -
CONCLUSIONS Each person should be able to contribute to the economic development of his or her country. We live in a democratic country and that implies our rights and liberties, but also responsibilities. There are more organisations existing and founded which protect and ask for the gender equality, for the equality of gays, nationalities, religious minorities, etc. The question stays if we are aware enough of the rights opposite - the responsibilities. Also, we still do not know what will be the outcome of that change in the rights enforcement in the context of historical experience of our society. Sure, the people with health-related disabilities have the right to get jobs, to enjoy life as any one of us. However, it means also that they have the responsibility for their attitude to work within the context of the whole society solidarity. On one side, employers are not interested in disabled workers or disadvantaged in any other way. On the other side, the disabled people themselves are often not interested in jobs. Is it not easier and, in the end also cheaper to provide social allowances, pensions or other forms of support to those people rather than to “push” them into work? There is also the third side utilising the employment of disabled people for getting the support provided by the state in relation to protected jobs. This is about the set rules. The moral aspect stands above that all - what is right and what is not. We thus do not consider the easier variant. The democratic society should only set the limits for each person, be it an entrepreneur, an employee, a man or a woman, a healthy person or a disabled one, to ensure that he or she can look after himself/herself. These norms should also include the solidarity of the stronger ones with the weaker people. Could we not become in the situation of the disadvantaged people ourselves? What would we wish for, to be active or domed to passivity? Our upbringing and education of children and youth can play an important role in this because they will set the future rules. What should be done for employers? We have to set up precise rules. There are many possibilities, for example, to increase the levies for businesses and other organisations which do not provide jobs to people with disabilities or do not purchase products from the employers having more than 50% of disabled workers. Such levies should be targeted for the use of the support of the employers employing disabled people, for the employers’ motivation to place suborders or orders with social businesses under the prerequisite of the quality maintenance. The state institutions and authorities should become a good example. The best practice example: “We employ disabled people in the Opposite (NAPROTI) Milk Bar. The Regional Office has given us the chance in the form of organising the catering during their activities. They were not afraid and accepted some risks. However, if we could not fulfil the quality requirements and the service organisation, the order would become the first, but also the last one. It was a challenge for us and representatives of the Moravian-Silesian region were - 21 -
aware also of the other dimension in the service organisation which has become the added value to our activities. However, I know also the situations when officers were afraid of not observing the Public Tender Act, where the most important criterion for the selection of the supplier is the price. However, if we use the rule of a thumb, we have to ask if the price is always equal to quality? Yes, you can purchase the cheapest low quality materials and the price is then low, or you can support small local farms and transport the goods by yourself. Of course, the price is consequently higher, but the quality is at the very different level. We mention ecology often, but do we speak also about the ecology of our bodies and souls? This is also the upbringing. The solidarity by the local community and the state is important, for example, in the form of lower or pardoned rents for social businesses they do it in Poland, or the financial advantages in relation to VAT payments or any other levies. However, this is up to the political will of the representatives of our society which rules are set. Our citizen’s responsibility is to point out the issues and explain them,” said the person implementing the IKOZ project Olga Rosenbergerová. Motivation of disabled and disadvantaged people is important. It is generally true that wages and the certainty of the employment contract are the most important motivation features for employees, then the working terms and conditions, the working environment, the collective, and the employees’ benefits follow. High social allowances act in the opposite way in the case of long-term unemployed people. And we get ourselves into a vicious circle there. Most employers of disabled workers provide the minimal wages to their employees because they could not survive the competition otherwise. The solidarity by the state and the local community when it comes to the development and sustainability of social businesses and from the other neglected facts like the not registered employment, short-term work contracts, project employment, when the disabled people are employed only for the period of the project implementation, mostly for administration works. Before the disabled workers get the work-related habits and learn of the employer’s requirements on the output and quality, they are relieved. The training of long-term unemployed people with light mental disability or a psychological illness and the accumulation of other social problems takes long and it is a systemic issue requiring the high intensity work by the whole working team. The cooperation of the multi disciplinary team is also very important, i.e. the cooperation with doctors, social workers and the families. There is a lack of the complex approach to disabled people as the healthcare worker looks at them only from the bodily function or mental point of view. It is necessary to eliminate mistakes which might result in the reverse regression of an individual. The motivation must be based on more sides. If only an employer motivates and his motivation does not correspond with opinions by doctors or the family, it can result in an internal conflict of the disadvantaged person. This means that it might result in further health-related problems, stagnation, or passivity.
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
REKAPITULACE
SUMMARY
VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE
EDUCATIONAL WORKSHOPS
Příprava na práci a pracovní integrace OZP
11. 4. 2013
Zlín
Preparation for the work and the labour integration of disabled people
11 April 2013
Zlín
Příprava na práci a pracovní integrace OZP
18. 4. 2013
Ostrava
Preparation for the work and the labour integration of disabled people
18 April 2013
Ostrava
Zaměstnávání OZP na otevřeném trhu práce
14. 5. 2013
Zlín
Employment of disabled people in the open labour market
14 May 2013
Zlín
Zaměstnávání OZP na otevřeném trhu práce Problémy zaměstnavatelů osob se ZP
21. 5. 2013 3. 6. 2013
Rozvoj chráněných míst na otevřeném trhu práce, zapojení veřejné správy a podnikatelské sféry
11. 6. 2013
Problémy zaměstnavatelů osob se ZP
18. 6. 2013
Rozvoj chráněných míst na otevřeném trhu práce, zapojení veřejné správy a podnikatelské sféry
25. 6. 2013
Ostrava
Employment of disabled people in the open labour market
Ostrava
Problems experienced by employers of disabled people
Zlín
Development of protected jobs within the open labour market, the involvement in the public administration or the business sector
11 June 2013
Problems experienced by employers of disabled people
18 June 2013
Development of protected jobs within the open labour market, the involvement in the public administration or the business sector
25 June 2013
Zlín
Ostrava
Chráněná pracovní místa a podporované zaměstnávání
27. 3. 2014
Zlín
Chráněná pracovní místa a podporované zaměstnávání
13. 3. 2014
Ostrava
Sociální podnikání, sociální politika a zaměstnávání OZP
24. 4. 2014
Protected jobs and supported employment
Protected jobs and supported employment
Social enterprising, social policy and employment of disabled people
Zlín
Sociální podnikání, sociální politika a zaměstnávání OZP
15. 5. 2014
Ostrava
Rekvalifikace OZP se středně těžkým mentálním a kombinovaným postižením
2. 9. 2014
Zlín
Rekvalifikace OZP se středně těžkým mentálním a kombinovaným postižením
3. 9. 2014
Ostrava
Social enterprising, social policy and employment of disabled people
- 22 -
21 May 2013 3 June 2013
22. 10. 2014
Zlín
Providers of work rehabilitation, preparation for work and consulting activities
22 October 2014
Zlín
Poskytovatelé pracovní rehabilitace, příprava na práci a poradenská činnost
23. 10. 2014
Ostrava
Providers of work rehabilitation, preparation for work and consulting activities
23 October 2014
Ostrava
Syndrom vyhoření a psychohygiena
25. 11. 2014
Ostrava
Burnt-out syndrome and psychological hygiene
25 November 2014
Ostrava
Syndrom vyhoření a psychohygiena
27. 11. 2014
Zlín
Burnt-out syndrome and psychological hygiene
27 November 2014
Zlín
Aplikace příkladů dobré praxe – Syndrom vyhoření a psychohygiena
17. 2. 2015
Ostrava
Application of examples of the best practice Burnt-out syndrome and psychological hygiene
17 February 2015
Ostrava
Aplikace příkladů dobré praxe – Syndrom vyhoření a psychohygiena
17. 3. 2015
Zlín
Application of examples of the best practice Burnt-out syndrome and psychological hygiene
17 March 2015
Zlín
Alternativní formy zaměstnavatelské politiky v kontextu zahraničních zkušeností
19. 3. 2015
Ostrava
Alternative forms of the employment policy within the context of experience from abroad
19 March 2015
Ostrava
Alternativní formy zaměstnavatelské politiky v kontextu zahraničních zkušeností
7. 4. 2015
Zlín
Alternative forms of the employment policy within the context of experience from abroad
7 April 2015
Zlín
Rozvoj chráněných pracovišť provozovaných NNO – Reflexe profesní komunikace a chování
26. 3. 2015
Ostrava
Development of protected workplaces operated by NGO - Reflexion of the professional communication and behaviour
26 March 2015
Ostrava
Rozvoj chráněných pracovišť provozovaných NNO – Reflexe profesní komunikace a chování
2. 4. 2015
Zlín
Development of protected workplaces operated by NGO - Reflexion of the professional communication and behaviour
2 April 2015
Zlín
Ostrava Ostrava
Zlín
Zlín
Ostrava
27 March 2014
Zlín
13 March 2014
Ostrava
24 April 2014
Poskytovatelé pracovní rehabilitace, příprava na práci a poradenská činnost
Zlín
15 May 2014
Ostrava
Retraining of disabled people with heavy mental or combined disabilities
2 September 2014
Zlín
Retraining of disabled people with heavy mental or combined disabilities
3 September 2014
Ostrava
SEMINÁŘE, WORKSHOPY A ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE
SEMINARS, WORKSHOP, FINAL CONFERENCE
Chci pracovat, možnosti existují
9. 10. 2013 10. 10. 2013
Ostrava
I want to work, there are ways
Zlepšování podmínek pro osoby s psychiatrickou diagnózou v kontextu EU Vzdělání a zaměstnanost
29. 9. 2014 30. 9. 2014
Ostrava
Improving of conditions for people with psychiatric diagnose in education and labour context in EU
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kontextu mezinárodní spolupráce
21. 4. 2015
Zlín
Employment of people with health disability in international cooperation context
- 23 -
9 October 2013 10 October 2013
Ostrava
29 September 2014 30 September 2014
Ostrava
21 April 2015
Zlín
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
AKTIVITY
ACTIVITIES
Implementace metod do systému práce v oblasti pracovní integrace osob se ZP
srpen-říjen 2014
Implementation of methods into labour system in the area of integration of people with disability
Zajištění odborného knižního fondu v zaměření na možnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením - Knihovna
2014-2015
Making of collection – Library – of expert texts and books from the filed of employment of people with disability
VÝSTUPY PROJEKTU IKOZ
August-October 2014
2014-2015
IKOZ PROJECT OUTCOMES
Analýza názorové hladiny odborných pracovníků k situaci zaměstnávání osob se zdravotním postižením
2012
Analysis of opinion level of special worker towards situation of employing people with disability
2012
Metodický manuál - příklady dobré praxe ze zahraničí
2013
Methodical manual – best practices examples from foreign countries
2013
Příručka vzdělávacích činností s cílem pracovní integrace osob se ZP
2014
Handbook of educational activities aimed at work integration of people with disability
2014
Sborník
2015
Summary
2015
- 24 -
REALIZÁTOR PROJEKTU
PARTY IMPLEMENTING THE PROJECT
Asociace TRIGON, o.p.s. Skautská 1045/3 708 00 Ostrava-Poruba
TRIGON Association, o.p.s. Skautská 1045/3 708 00 Ostrava-Poruba
MANAŽERKA PROJEKTU
PROJECT MANAGER
Mgr. Olga Rosenbergerová Tel. č.: 596 910 022 E-mail:
[email protected] www.asociacetrigon.eu
Mgr. Olga Rosenbergerová Tel. č.: 596 910 022 E-mail:
[email protected] www.asociacetrigon.eu
Zpracoval / Prepared by: DATIV Ostrava, 2015
Projekt Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. The project “Innovative compendium in the system of employment of people with disabilities within the international context” has been co-funded by means from the European Social Fund, the operating programme Human Resources and Employment, and the state budget of the Czech Republic.