Rudolf II. Jak se žilo v Čechách v 16. století
Eduard Kelley
1555´1597
Magistr Edward Kelley původním jménem Edward Talbot. Narozen ve Worcesteru v roce 1555 pravděpodobně 1.srpna. Dokonce krátce navštěvoval Oxford. V městě Lancasteru zastával úřednické místo. Po zpronevěře peněz byl potrestán uříznutím uší. /pozn.4 Současná plastická chirurgie vše napravila/ V Anglii vstoupil do služeb k proslulému vědci, doktoru Johnu Dee. Spolu cestovali po Evropě a v roce 1584 zakotvili v českém království. Doktor Dee získal službu u Rudolfa II. Jeho pomocník Kelley se uchýlil na dvůr Viléma Rožmberka kde díky znalostem v lékárnictví proslul při léčení lidí. Po vypovězení doktora Dee kvůli intrikám, zakotvil ve službách Rudolfa II. Zde proslul několika velice zajímavými alchymistickými pokusy. Proslul výrobou zlata. Od Viléma Rožmberka obdržel dva statky, Rudolf II ho jmenoval rytířem. Oženil se a za věno se koupil proslulý Faustův dům na dnešním Karlově náměstí. V dubnu 1591 došlo mezi ním a dvorním úředníkem Jiřím Hunklerem k souboji rapírem, kdy Hunkler byl zabit a tím byla počata zkáza Kelleyo.
Protože krátce před touto událostí Rudolf II vydal patent jenž zakazoval souboje, byl Kelley zajat. A to při útěku z Prahy ke svému ochránci Rožmberkovi v soběslavském hostinci. Se záminkou tohoto souboje byl mučen na hradě Křivoklát, aby vydal tajemství výroby zlata. Při připravovaném útěku z věže Huderky se s ním utrhl provaz a Kelley si zlomil nohu, která mu byla amputována. Po této nehodě mu císař Rudolf II udělil milost. Protože byl zbaven služby na královském dvoře, neměl dostatečný přísun peněz. Pro velké množství dřívějších dluhů, se ocitl ve vězení pro dlužníky. Tentokráte na zámku Hněvín v Mostě. Při opětném útěku kdy sešplhával z okna mu došli síly, zřítil se a zlomil si obě nohy, zdravou i dřevěnou. Velké bolesti z nekvalitně ošetřené zlomeniny ho donutily vzít si neznámý jed. A tak se 1.11.1597 Kelley otrávil. (Dle jiných pramenů zemřel roce 1594 nebo 1595.) Nikdo však neví, kde je jeho hrob. Tak končí známá historie o Edwardu Kelley, nicméně je známo, že jeho smrt byla nafingovaná. Pro velké dluhy se nemohl volně pohybovat po českých zemích a tak změnil svoji identitu. Několikrát zasáhl do vývoje bitev 30-ti leté války, kdy vyzbrojoval chemickými látkami přepadový oddíl Albrechta z Valdštejna. Nakonec pracoval v několikanásobné konspiraci a jeho stopa končí roku 1642. Traduje se místní pověst, že před svou smrtí proklel Edward Kelley mostecký hrad a město Most, aby zmizely z povrchu země všechna za příkoří, jichž se mu zde dostalo. Pravdou je, že hrad zmizel za několik desítek let a samotné město o necelých čtyři sta let také.
Elizabeth Jane Weston, ( Westonia či Alžběta Johana Vestonia) mluvila plynně česky, anglicky, německy, italsky a latinsky.
1581 Chipping Norton, Anglie –1612, Praha) byla latinsky píšící básnířka anglického původu žijící v Čechách, představitelka tzv. neolatinské poezie. Je považována za první autorku působící na území dnešního Česka. pochována v kostele sv. Tomáše na Malé Straně.
Doktor Johannes Faust * asi okolo 1480 – † asi okolo 1538, Staufen im Breisgau ako Georg Faust) bol nemecký putovný čarodejník, astrológ a veštec. Príbeh, ako upísal svoju dušu diablovi, ktorý ho napokon uniesol, sa stal obsahom najvýznamnejšej knižky ľudového čítania v Nemecku z roku 1587 (české vydanie 1611).
Náboženské poměry „člověka ospravedlňuje především jeho víra a pak teprve jeho dobré skutky“ 85% obyvatelstva v v zemích Koruny české – nekatolického vyznání Habsburkové – tradiční obránci katolické víry 15% katolíků – nejvyšší úřady v zemi
Nekatolická vyznání staroutrakvisté novoutrakvisté – vliv luteránství(augsburská konfese) Jednota bratrská – vliv zejména helvétského vyznání habáni (toufaři, novokřtěnci)
hlavní pražský chrám
Jednota bratrská Unitas Fratrum založena Bratrem Řehořem v Kunvaldě v roce 1457
vliv učení Petra Chelčického
Pronásledování JB 1530 otevřená i šlechtě Svatojakubský mandát
Vladislav II. dne 10.8.1508. Nařizuje se v něm uzavření jejích sborů, spálení jejích knih a převedení jejích učitelů a duchovních ke katolíkům nebo utrakvistům. Mandát často obnovován habsburskými panovníky (rok 1547, 1575, 1584).Naposledy Rudolfem II. dne 22.7.1602, kdy na jeho základě došlo k uzavření bratrského sboru v Mladé Boleslavi.
1547 uvězněn Jan Augusta JB opustila Čechy – Polsko, V Prusy, Morava (Ivančice, Prostějov, Přerov)
Filipika proti misomusům
spor o vzdělání
JAN BLAHOSLAV
KATOLÍCI 1556 jezuité v Čechách (12) pražská kolej 1566 olomoucká kolej později gymnázia a koleje v Brně, ČK, JH, Chomutově, Kladsku koleje jsou na úrovni univerzity 1600 příchod kapucínů
Rekatolizace
Promyšlené, moderní školství, okázalé slavnosti, hudební a divadelní představení 1561 – po 130 letech jmenován pražský arcibiskup
pro katolíky pod jednou i pod obojí – i sv. Vít, jezuité
Petr Canisius
Antonín Brus z Mohelnice
Jezuitská kolej v Praze – dnešní NK
Katolická šlechta
Čechy Nejvyšší
kancléř: Jiří Bořita z Martinic Zdeněk Popel z Lobkovic
Katolická šlechta
Morava Zemský
hejtman Jáchym Haugvic z Biskupic Městská rada v Olomouci – katolická – odstoupil Karel starší ze Žerotína
Náboženská svoboda 1543 Česká konfese 1575 slib Maxmiliána uzákonit Českou konfesi 1608 zsitvatöröcký mír + vídeňský mír 1608 libeňský mír 1609 Majestát Rudolfa II.
Majestát Rudolfa II.
A poněvadž strana pod jednou v tomto království náboženství své volně a svobodně provozuje a strana pod obojí, k též konfesí české se přiznávající, jí v tom žádné překážky neb vyměření nečiní, aby tehdy v tom rovnost zachována býti mohla: protož jim k tomu povolovati moc a právo dávati ráčíme, aby i dotčení sjednocení stavové pod obojí jakž stav panský, rytířský, tak i Pražané, Horníci 8) a jiná města lidmi poddanými jich, a sumou všickni, kteří se koliv k dotčené konfesí české, někdy slavné a svaté paměti císaři Maxmiliánovi, panu otci našemu nejmilejšímu, při sněmě obecním léta tisícího pětistého sedmdesátého pátého a nyní Nám znovu povolané, (při kteréž je milostivě zůstavovati ráčíme) přiznali a přiznávají, žádného nevymiňujíce, tolikéž náboženství své křesťanské pod obojí podle též konfesí a svého mezi sebou učiněného porovnání a sjednocení, volně a svobodně všudy a na všelikém místě provozovati a vykonávati, při víře a náboženství svém, též i při kněžstvu a řádu církevním, kterýž mezi nimi jest anebo od nich nařízen bude, pokojně zanecháni býti mohli, a to až do křesťanského dokonalého obecného porovnání o náboženství ve svaté Říši. A kompaktáty, již prve na sněmu obecném léta tisícího pětistého šedesátého sedmého minulými a z privilegium zemského i jinde vypuštěnými, se spravovati povinni býti nemají, nejsou a nebudou.
Majestát Rudolfa II.
Dáleji také týmž stavům pod obojí tuto zvláštní milost činiti a jim, všem třem stavům pod obojí, k též konfesi se přiznávajícím, konzistoř pražskou dolejší 9) v moc a opatrování jejich zase dávati a k tomu milostivě povolovati ráčíme, aby tíž sjednocení stavové pod obojí touž konzistoř kněžstvem svým podle též konfesí a snešení svého obnovit a též kněžstvo, jak české tak německé, podle ní říditi dáti anebo řízené své kollatury 10) bez všelijaké překážky arcibiskupa pražského anebo kohožkoliv jiného dosazovati, přijímati, nicméně i akademii pražskou, od starodávna straně pod obojí náležející, kterouž jim stavům se vším jejím příslušenstvím tolikéž v moc jejich milostivě dávati ráčíme, tak aby ji muži hodnými a učenými osazovati, dobré chvalitebné řády nařizovati a nad tím obojím z prostředku svého jisté osoby za defensory naříditi mohli Jestliže by také kdo z týchž sjednocených všech tří stavův tohoto království po obojí mimo ty kostely a chrámy Boží, jichž v držení jsou a kteříž jim prvé náležejí (při nichž pokojně zůstaveni a zanecháni býti mají) ještě buď v městech, v městečkách, vesnicích aneb kdekoliv jinde chtěl nebo chtěli víceji chrámův neb kostelův k Boží službě aneb také školy pro vyučování mládeže vystavěti dáti: toho jakož stav panský, rytířský, tak Pražané, Horníci a jiná města, všickni společně, i jeden každý obvzláštně, volně a svobodně každého času učiniti moci bude a budou, bez překážky každého člověka všelikteraké. A jelikož v nejedněch městech Našich královských i Její milosti císařové, jakožto králové české, z obojího náboženství, totiž pod jednou a jich, pod obojí, pospolu bydlejí,protož tomu obvzláštně chtíti a o tom poroučeti ráčíme, aby pro zachování lásky a svornosti každá strana náboženství své volně provozovala, kněžími svými se řídila a spravovala, a jedna strana druhé v jejím náboženství a řádích žádného vyměřování nečinila, provozování náboženství, mrtvých tělo v kostelích a na krchovích pochovávání a zvonění nebránila. Také již po dnešní den žádný jak z vyšších svobodných stavův, tak ani města, městečka i také sedlský lid od vrchností svých, ani žádného jiného duchovního ani světského člověka nemají a nemá od svého náboženství odtiskován a k náboženství strany druhé mocí ani nižádným vymyšleným spůsobem přinucován býti.
Židé 1541 pogrom vypovězeni ze země, označení šatstva 1567 konec vyhánění 1571 návštěva Maxmiliána II.v židovském městě
Židé Mordechaj Maisel Rabi Löw (Jehuda ben Becalel)
Karel st. ze Žerotína
Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
Giuseppe Arcimboldo
Adrian de Vries
