8. TŘÍDA ZŠ PULICKÁ 378 DOBRUŠKA Červen 2008
Milí spolužáci, máme tu pro vás už páté číslo časopisu X-E-N-A! Všichni jsme se snažili ze všech sil, aby se vám toto číslo líbilo - vždyť je poslední v tomto školním roce! Připravili jsme si do něj článek o létě. Léto se blíží a s ním i velké prázdniny. Určitě každý z vás pojede někam na tábor nebo někam k moři, kde si odpočine od školy a užije si spoustu zábavy! V tomto čísle nebudou chybět ani rozhovory se zajímavými lidmi z naší školy. Dále si přečtete něco o bowlingovém turnaji, florbalu, atletice! Také se dočtete o dětském dni, o kroužcích na škole aj. Doufáme, že vás ani tentokrát nezklameme!!! Katka Netíková
Jistě jste si všimli, že v předchozích čtyřech číslech jsme vám představovali „nové tváře“ na naší škole. Jenže teď nám nějak došly, a tak jsme původně chtěli naši sérii zakončit rozhovorem s panem řiditelem. Ale vzhledem k nepříznivým podmínkám (odjel totiž do Itálie) nám mírně zkomplikoval náš záměr… Přemýšleli jsme, koho bychom měli vyslechnout, aby to bylo zase jiné, hezké a aby to zajímalo hlavně naše čtenáře. Naštěstí se v této době na škole objevil „záskok“ ve druhé třídě, tedy nová tvář! Rozhodli jsem se po dlouhém přemýšlení a promýšlení - paní učitelka Michaela Matoušková je pro náš rozhovor skvělá ze všech stran: Za prvé: Je to staronová tvář školy! Za druhé: Je to paní učitelka z prvního stupně, takže je skvělé dozvědět se zase něco jiného☺. Náš rozhovor začíná o velké přestávce: Vy jste na této škole už pracovala..Tak, paní učitelko, jak vás to tady baví po dlouhé dovolené (mateřské)? Paní uč.: No, je to vlastně od dětí k dětem… Je to i trochu šílené, protože jsem si odvykla. Sice je to doma taky honička, ale tam se nepřekřikuje 20 dětí najednou☺! Ale zase na druhou stranu člověk přijde na jiné myšlenky, když jde na chvíli do práce. strana 2
A chtěla byste učit na druhém stupni??? Paní uč.: No… Na něco to je lepší na prvním stupni, děti jsou ještě tvárnější, člověk je ještě snadno zaujme a dají se snadněji zaujmout akcí… Děti na druhém stupni jsou drzejší, už se jim nechce nic dělat, působí lenivým dojmem… Ale na druhé straně už jsou schopní samostatné práce, nemusí je pořád někdo kontrolovat jako ty malé děti. A vy jste zaměřená na…? Paní uč: Já mám specializaci na první stupeň s výtvarnou výchovou.☺ Těšíte se už domů??? Paní uč.: Jo, to se už docela těším, až bude pátek a já půjdu domů☺. Kolikpak je vašim dětem?? Paní uč.: Aničce je šest a Verunce je rok a dva měsíce. Paní učitelko, já vám moc děkuji za rozhovor a za to, že jste si na mě udělala čas. Paní uč.: Nemáš zač! T. Bónová
Jak se vyznat v chování psů V květnu navštívila naši školu paní se dvěma pejsky. I když měli trochu zpoždění, nakonec se celý první stupeň dozvěděl, co bylo potřeba. Předvedla s nimi, jak to vypadá, když si chce pes hrát, nebo když chce útočit. Naučili jsme se, jak se chovat, aby se nám nic nestalo.
strana 3
Dne 30. dubna 2008 žáci celého prvního stupně vyráběli čarodějnice. Nejdříve měli soutěž v tělocvičně. Paní učitelka Tošovská rozdělila děti do skupin po pěti. V tělocvičně byly nalepené lístečky s číslicemi od 1 do 20. V těch různých číslech se skrývaly otázky. Všechny skupiny dostaly papír a tužku, tam si zapisovaly odpovědi. Po velké přestávce soutěž skončila a všichni vyráběli čarodějnice. Každá třída svoji. Já myslím, že se jim to povedlo. Všichni jsme si je potom mohli prohlédnout na chodbě před výtahem, kde byly vystaveny. A víte, od koho jsem se to vše dozvěděla? Přece od mé sestry Alžběty Danišové!
Julie Danišová
strana 4
Jistě víte, že na naší škole se můžete věnovat různým aktivitám. Kromě nepovinných angličtin jsou i jiné možnosti. Každý se věnuje tomu, co ho baví. Flétny: Na flétny chodí většinou žáci prvního stupně. Vede je paní učitelka Dana Effenberková a pracují v několika skupinách.Vystupují na různých akcích, např. i na Školách za školou. Moderní gymnastika: Tu vede paní učitelka Vlasta Bajerová. Je to sport pro dívky. Děvčata mají trénink třikrát až čtyřikrát týdně. Dvakrát ve škole a dvakrát v sokolovně. Jezdí dokonce i na závody a myslím si, že jsou velmi šikovná!!! Výtvarka: Schází se jednou za 14 dní na dvě hodiny odpoledne pod vedením paní učitelky Jiřiny Pultarové. Děti pracují ve skupině nebo samostatně. Někdy chodí taky ven. Na každou hodinu mají jiné téma. Dokonce vyrábějí i z keramiky. Třeba na téma halloween si vyráběli z dýní. Sportovky: Tak ty vede každé úterý paní učitelka Vlasta Bajerová. Na začátku dělají vždy něco z gymnastiky, pak posilují a pak si hrají florbal. Keramika: Keramika Schází se každé pondělí a čtvrtek s paní učitelkou Magdalénou Hlavsovou. Dělají tam spoustu zajímavých věcí a je tam spousta šikovných dětí. Počítače: Mimo výuky informatiky od 5. třídy je pro ty menší v pátek připraven kroužek počítačových her. Sobotková, Flígrová strana 5
Každý den je můžeš potkat na chodbě. Možná sedí ve tvé třídě jen několik lavic od tebe. Víš, čím někteří naši žáci vynikají?Dnes vám představujeme:
Redakce: Jak se ti líbilo nebo spíš ještě líbí na ZŠ Pulické? Lukáš: No,… docela to šlo, no… Redakce: Na kterou školu ses dostal? Lukáš: Na obchodku do Náchoda. Redakce: Jaké sporty tě baví? Lukáš: Fotbal, hokej a koně. Redakce: Dozvěděly jsme se, že jezdíš na koních. Jak dlouho??? Lukáš: Dost dlouho….Já ani přesně nevím, jak dlouho. Redakce: Chceš se koním věnovat i do budoucna? Lukáš: No…asi jo. Redakce: Budeš jezdit závodně??? Lukáš: Já už jezdím závody. Redakce: Vyhrál jsi už někdy první místo??? Lukáš: Jo…v Nový Americe. Redakce: Co jezdíš za jezdeckou disciplínu??? Parkur nebo drezůru??? Lukáš: Western! Redakce: Kde jezdíš na koních??? Lukáš: Doma. Redakce: Jaké jsou tvé oblíbené předměty ve škole??? Lukáš: Tělocvik, matematika… Redakce: Co děláš ve volném čase, kromě ježdění na koních??? Lukáš: Hraji fotbal a hokej. Za rozhovor děkují Míša Flígrová a Terka Špinková!!! strana 6
Když jsme se ptali paní učitelky Tošovské na nějaké fajn děti z její třídy, doporučila nám Simonku Popovou a Andrejku Sedláčkovou…
Holky, copak máte rády za předměty? Andrejka: Hudební výchovu a výtvarnou výchovu☺. Simonka: Já tělocvik a výtvarku. Navštěvujete také nějaké kroužky??? Andrejka: Zrovna dneska máme výtvarku. Simonka: Já ještě k tomu hraju na flétnu. Copak byste chtěly dělat, až budete velké??? Andrejka: Chtěla bych dělat paní učitelku v mateřské školce. Simonka: Já taky☺. A tak zlobí vás doma rodiče? Simonka: Né, nezlobí! Andrejka: Někdy je to dobrý, ale někdy dost protivný… Proč? Andrejka: On pořád táta (pozn. připomínáme, že Andrea se jmenuje Sedláčková) hledá klíče, a když je nemůže najít, tak řve na mě:D. Nebo když jsem ve škole, chodí za mnou do třídy a říká mi, kdy mám spěchat domů nebo kdy nemusím spěchat… Simonka: Včera Andrejku málem nepoznal! Andrejka: Jo, seděla jsem na obědě a taťka mě tam nemohl najít:D. To asi proto, že mám kratší vlasy… Simi, ty tady máš na škole sestřenku, že? Jsi na ni pyšná? Simonka: Jo, jsem a moc… Hlavně tím, že hraje na varhany, to jsem asi zdědila po ní… Holky, co počasí, jak se vám líbí??? Máte bazén? Simonka: Líbí☺. Ano, bazén máme ☺. Andrejka: No někdy je až moc velké teplo… A bazén nemáme, jenom malé brouzdálko:D Lepší malé brouzdálko než nic☺. Moc děkuji za rozhovor! Tereza Bónová
strana 7
Dne 27. května 2008 jsme šli na bowling. Kdo? My, co chodíme na mediální výchovu. Všichni jsme se sešli u bowlingu. Po úvodní pracovní poradě nad pátým číslem nás paní Svobodová zapsala, kdo bude postupně hrát. Mně se to nechtělo hrát, protože jsem bowling ještě nikdy nehrála. Ale stačila chvilka a šlo to, naučila jsem se to. Všichni jsme byli spokojení. KLUCI 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo 5.místo 6.místo 7.místo
Jakub Svoboda (120 bodů) Václav Hrnčíř ( 82 bodů) Patrik Kubíček ( 78 bodů) Radek Kusko ( 69 bodů) Vojta Pavel ( 66 bodů) Tereza Bonová ( 64 bodů) Markéta Ovčariková ( 57 bodů) HOLKY 1.místo p.uč.Poulová ( 89 bodů) 2.místo Sabina Sobotková ( 86 bodů) 3. místo Tereza Špinková ( 71 bodů) 4. místo Julie Danišová ( 66 bodů) 5. místo Kateřina Netíková ( 59 bodů) 6. místo Michaela Flígrová ( 41 bodů) 7. místo Sabrina Sobotková ( 32 bodů) Julie Danišová
Naše škola se v květnu účastnila atletického ligy, která má několik „kol“. Každé kolo bylo v jiném městě a byly tam i trochu odlišné disciplíny. V prvním městě bylo oproti dalšímu málo disciplín - byl tam pouze skok daleký, hod koulí, běh na 60 metrů, běh na 120 metrů a běh na 800 metrů. Samozřejmě zvlášť běhala děvčata a kluci.V dalším městě už to bylo o hodně lepší, byla tam docela moderní běžecká dráha, tak se tam dalo běhat o hodně lépe. Také tam bylo více disciplín a bylo to rozděleno také na mladší a starší žáky. Naše škola byla téměř ve všem poslední, i když v některých disciplínách jsme i zabodovali! Kusko Radek
strana 8
Naši spolužáci odjeli v pátek 6. června do Itálie za sluníčkem☺. Vrátili se v neděli 15.6. V pondělí jsme vyzpovídali jednu z mála výjimek, které dorazily do školy. Ta výjimka se jmenuje Veronika Jirsová a právě teď se dozvíte, jak to tam asi probíhalo☺. Odjížděli jste z Dobrušky v 8:00 dvoupatrovým autobusem. Ten byl ale poloprázdný… Verča: Cestou jsme nabírali ještě další pasažéry v Brně. A jak to tam vlastně vypadalo? Verča: Spali jsme ve stanech po čtyřech nebo šesti. Lezli v nich ještěrky, ale jinak to šlo. Přes cestu byla písčitá pláž, ale nemohla se tam tahat lehátka, ta byla jen za příplatek. Naštěstí byla voda a vzduch akorát, tak jsem lehátko moc nepotřebovala☺. Pršelo vám tam? Verča: No, docela často. Byli jsme tam 8 dní s paní Hlavsovou, panem ředitelem a paní Schmoranzovou. Ty z nás měli radost, protože největší nepořádek jsme dělali v noci…A přes den jsme pak dospávali:D. Přijeli jste včera odpoledne. To se ti asi moc do školy nechtělo… Verča: Ne, ale nebyl důvod zůstávat doma… Chodili jste v Itálii na nějaké památky? Verča: Jednou jsme byli na laguně☺. Šli jsme asi hodinu a půl… Když jsme se tam doplazili, místo laguny jsme viděli moře, okolo něj byly šutry, což vytvořilo takový oblouk a v tom oblouku byla různá železa - no hrůza! Tak jsme se zase vrátili, vcelku procházka na nic!!!! Kromě památek jste copak ještě dělali? Verča: Po večerech jsme měli diskotéku… Docela dobrý☺ . A co ta italská PIZZA?? Verča: Na diskotéce jsme si jednu objednali a to byla buchta se zeleninou, takže fuj… Ale v sobotu jsme šli do nějaké restaurace, kde byl český personál, a tam byla teda ta pizza úplně špičková. Ještě teď bych si ji dala☺. Jééé tak kdybys ji někde sehnala, můžeš dát klidně i mně☺. Moc děkuji za rozhovor, doufám, že sis to v Itálii pořádně užila a měj se krásně! T. Bónová
strana 9
Výlet do Studené Vody probíhal od středy do pátku. Cesta byla sice moc dlouhá, všechny nás bolely nohy, ale stálo to za to. Rádi bychom si to zopakovali. Počasí se nám docela vydařilo, i když párkrát pršelo, přesto se nám tu líbilo. Hry ve Studené Vodě se velice vydařily a byly poučné. Noci ve Studené Vodě byly opravdu studené. Diskotéka byla fajn a určitě se nám všem moc líbila. Snídaně, obědy a večeře byly výtečné. V pátek jsme už museli jet domů a nikomu se moc nechtělo. Prostě to tam bylo super!!!
Hlídka jde na stanoviště.
Tak jaké jsou průběžné výsledky?
CO SI MYSLÍ OSTATNÍ??? Teprve nyní jsem přišla na to, proč se Studená Voda jmenuje Studená. Již se
stává zvykem, že pokaždé, když tam zavítáme, tak na nás spadají velké dešťové kapky. Byla tam sranda. Byla dobrá diskotéka a špatného nic. Jen asi to vstávání v 7:00 hodin.
Kdo se tady vlastně topil?
Figurant Jiří Honěk s drátem v ruce čekající na odbornou první pomoc
strana 10
Jídlo sice nejlíp vaří maminka, ale když je hlad, tak se dá sníst všechno. Je tam
hezká příroda, ale byla tam zima, a tak jsme nemohli do bazénu. Myslím, že to bylo lepší než před 2 lety. Dobré bylo rozdělení do hlídek –
takové spravedlivě namíchané. Cesta byla docela dobrá, až na Frintovy paty! Letos jsem si připadala na výlet více připravená než předloni. Věděla jsem, do
čeho jdu, a už jsem byla starší. Dlouhá cesta. Skvělé hry. Dobré jídlo. Nacpanej vlak až pod střechu. Super
diskotéka!! Každému se jistě líbila cesta tam, krásně jsme se prošli. Středeční noc byla
velice super a nejčastější téma ....holky. V noci a ráno byla strašná zima. Sabina a Sabrina Sobotkovy
Děti z družiny si 17.6. 2008 užily plný den zábavy, protože byl pro ně uspořádán DĚTSKÝ DEN. Žáci plnili úkoly v podobě poznávání různých zvuků, chůze na chůdách, střílení ze vzduchovky, shazování kuželek aj. Za tyto úkoly sbírali body a ty pak vyměňovali za ceny v podobě sladkostí a malých věcí. Dětem se den velice líbil, ani se jim nechtělo domů a těší se na příští rok, jestli se bude opakovat. Poděkování si zaslouží i paní vychovatelky, které den připravily, i starší žákyně, které jej pomáhaly uskutečnit.
Terka Špinková
strana 11
V tomto čísle se opět dozvíme něco z života osmáků, jak je neznáme... Tentokrát máme tři osmáky, kteří se budou navzájem zpovídat. Vaška, Patrika a Markétu. Tak postupme dál a pojďme už konečně na ten náš rozhovor!
Vašek se ptá Patrika: Patriku, jaké máš záliby? Patrik: Takže já hraju florbal a sbírám poštovní známky. Vašek: A když už jsme u těch známek, jaké máš výsledky ve škole? Patrik: Já jsem průměrný, ale na pětkách se zatím nevyskytuji... Vašek: Dobře a kam tedy chodíš hrát ten florbal a co tě na něm tak baví...? Patrik: Chodím hrát na horní školu do tělocvičny, kde je nějaké lepší vybavení. Florbal dělám proto, že je to kolektivní sport, ve kterém nacházím své kvality. Dostal jsem se k tomu přes Pajušku Moravce, který dříve hrál, a nějak mě to chytlo. Vašek: A chtěl by ses v budoucnu sportem třeba živit? Patrik: Když by mi to šlo a vzali mě, tak určitě.
Markéta se ptá Vaška: Markéta: Tak mi pověz, co provádíš ve svém volném čase a co bys mi na sebe prozradil? Vašek: Ve svém volném čase, hraju taky florbal, airsoft a rybařím (jsem tichý blázen:) ). A na sebe prozradím, že jsem Václav Hrnčíř a víc odmítám říci. Děkuji. Markéta: Se teda nezdáš, no tak fajn. Jinak by mě zajímalo, v čem třeba vynikáš nebo v čem si myslíš, že vynikáš... Vašek: Umím dobře kecat, to mi jde:)
Patrik se ptá Markéty Patrik: Máš nějaké záliby? Markéta: Atletika, klavír, kamarádi. Patrik: Jak dlouho to děláš? Markéta: Atletice se věnuji pátým rokem a na klavír hraji už sedm let. Patrik: Proč sis zrovna vybrala klavír? Markéta: Baví mě ty tóny. Patrik: Chtěla bys dělat něco jiného než atletiku a klavír? Markéta: Ne, nechtěla
strana 12
25. dubna 2008 si změřili síly někteří žáci z druhého stupně. Každý hráč určitě ze sebe vydal vše, co mohl. Hra byla velmi napínavá a vyrovnaná. A teď se můžete podívat, jak to na konec dopadlo. Pořadí TŘÍD: 1. 2. 3. 4.
9.A 6.A 8.A 7.A
587 bodů 480 bodů 468 bodů 396 bodů
Pořadí JEDNOTLIVCŮ: 1. Petr HAVLÍK 2. Jirka HONĚK 3. David HORÁČEK 4. Jan DUBEN 5. Michal KUBIČEK 6.-7. Jen MICHALÍK Jakub SVOBODA 8. Martin MORAVEC
9.A 9.A 6.A 7.A 9.A 6.A 8.A 9.A
125 bodů 125 bodů 108 bodů 101 bodů 100 bodů 98 bodů 98 bodů 98 bodů V. Pavel
Rafty Jeden z našich nejhezčích výletů školních let začal v Opočně 25.5.2008 v 5 hodin ráno, kdy jsme nastoupili do vlaku na dlouhou cestu do Českého Krumlova. I když cesta byla velmi úmorná, zdárně jsme dorazili až do našeho cíle. Hned na nástupišti se našich zavazadel ujali dva instruktoři, kteří ještě potom jezdili s námi jako kapitáni na raftech, a odvezli je do kempu, kde jsme měli strávit naši první noc. Ovšem pro nás dnešní dobrodružství teprve začalo, tak jsme se vydali ještě na zámek Český Krumlov. Myslím, že pro nás byl nejhezčí podívanou příkop s medvědem a poté i jezy, které jsme měli další den sjíždět. K našemu zklamání po chvíli po Vltavě připluly ke kempu další skupiny, a tak se jim podařilo nám vyplácat všechnu teplou vodu, proto se naše první sprcha neobešla bez trochy rozmrzelých obličejů. Ovšem to nebylo ještě všechno….. I když vypadali velice slušně, tak opak pro nás byl pravdou. Už tou vodou nám ukázali, že neberou ohled na ostatní, avšak potom ve dvě hodiny ráno nás v tom ještě utvrdili. Celým kempem se rozléhalo hlasité: „Ráno už přichází!“ Ale abychom nebyli jen nevděčníci, tak Vám musíme ještě říci, že jsme tam našli i hodné lidi např.: pána, který nám dal naštípané dřevo na ohýnek a dokonce nám zařídil i dobrou snídani (protože se pan Frýda s ním znal z badmintonu).
strana 13
Po naší krušné noci nastalo ráno a tím i pro nás začalo dobrodružství na raftech…. Naši noví a zároveň hlavní instruktoři Michal Hromek a Radek Pivnička nám ukázali a předali do skupin rafty, na kterých pojedeme, rozdali sudy na věci do lodi, aby nebyly mokré, a každému půjčili nejlepší kamarády – pádla, (to byla celkem obtížná věc, protože na ty menší z nás byla moc velká, nakonec se přece jen nějaká našla) a také vesty, za které jsme měli odpovědnost každý sám. Byli jsme také poučeni, co kdy udělat, jak se chovat… Před celou jízdou jsme si skoro všechny způsoby sjezdu vyzkoušeli. Jízdu vpřed, vzad, otáčení doleva, doprava… Po celém ,,výcviku“ jsme se vydali na cestu až do kempu do Zlaté Koruny. Cestu jsme si užívali a všichni pochopili, jak správně pádlovat, pohodlně sedět… Poté jsme se dozvěděli, že budeme sjíždět jez. Někteří se ho obávali, ale nakonec se všem zalíbil. A tak uplynul druhý den naší výpravy a my zakotvili v kempu Zlatá Koruna. Tento kemp navštěvovalo mnohem více lidí než ten první, ale i přesto působil klidně. V noci se neozývalo hlasité volání, jako spíše šílené chrápání. Kemp měl také velmi zapeklité, i když také čisté sprchy, které nám nadělaly kupu starostí, protože jsme moc nepochopili jejich mechanismus. Po celý večer jsme si zase povídali u ohně a pozdě v noci šli na kutě. V úterý ráno jsme se opět vydali na vodu, tentokrát bez Radka, místo kterého přišel Vojta. Cestou jsme si udělali zastávku na hradě Dívčí kámen, zde jsme museli vytahovat rafty na břeh. Opustili jsme rafty a šlapali po cestě – do kopce na zříceninu, kterou jsme si poté prohlédli. Cestou do Boršova jsme nepádlovali, jen se nechali unášet proudem vody, odpočívali a pozorovali přírodu kolem nás. To bylo přesně něco pro pana Sedláčka a pro ty, kteří byli unaveni, chtěli se opalovat, či si zaplavat nebo byli jen línější. Takže pro všechny. Pro někoho bohužel, pro jiného konečně. Na konci naší ,,vodní“ cesty jsme vrátili rafty, pádla a ostatní věci, rozloučili se s Vojtou a Michalem, kteří už odjeli, a šli jsme do kempu. Postavili stany, vybalili věci… - prostě vše jako v ostatních kempech. Tady se však stalo něco nečekaného - dvěma klukům (Jirkovi a Petrovi) se udělalo špatně. Domnívali jsme se, že to mají z jejich pití, které všude váleli a pak pili. Nemohli udělat více kroků, aby přitom nezvraceli, a tak pan Frýda radši zavolal pohotovost, která je pozdě večer odvezla do nemocnice, v které zůstali ještě 2 dny poté. Ráno opět balení. Tentokrát naposledy a přesun na nádraží. Vyjeli jsme déle než jsme měli naplánováno, protože se pan učitel Frýda stavil ještě za kluky v nemocnici, aby se dozvěděl, jak jim je, ale nic moc nového se nedozvěděl. Nakonec jsme se přece jen dostali přestupováním z vlaku do vlaku až do Opočna. Některé z nás tady odvezli rodiče domů, ostatní pak odjeli autobusem do Dobrušky.
strana 14
A co jsme vlastně dělali když jsme nebyli na vodě? Trávili čas v kempech. A jak dny probíhaly? Každé ráno jsme tu snídali, čistili zuby… Když jsme přijeli z raftů, večeřeli. Často jsme se tam i nudili, a tak jsme hráli karty, někdo se procházel a zkoumal okolí kempů, a když se setmělo, pálili jsme oheň, u kterého jsme si povídali a někdy i usínali. A jaká byla většinou témata? Kdo večer nahlas chrápe, že ti druzí nemohou ani spát, kdo kdy spadl do vody a vymáchal se, co se nám ten den líbilo… Tereza Procházková, Lenka Petrová, 9.A
Desatero pro příšní osmáky – redaktory školního časopisu 1. Příspěvky dělejte zavčasu, aby to paní učitelka mohla opravit. 2. Kontrolujte po sobě text, dělejte po čárkách a tečkách mezery a hlavně nezapomeňte přidávat obrázky. 3. Texty pište podle sebe a nestahujte je z internetu. 4. Držte se svých témat a dotahujte je do konce. 5. Podepisujte se pod příspěvek. Když už jste si s tím dali práci, tak ať to ostatní ocení. I paní učitelka. 6. Svou práci si nezapomeňte UKLÁDAT. Ať to nemusíte dělat znovu. 7. Když už ukládáte, tak sledujte, KAM ukládáte. Abyste se pak nedivili, že váš příspěvek v časopise chybí, protože je na nějakém počítači někde ve škole… 8. Pište tak, aby vaše slova nikomu neubližovala. 9. Všímejte si dění kolem sebe, ať máte o čem psát. 10. Užívejte si tento báječný předmět. Špinková
strana 15
Zprávy z našeho parlamentu aneb stále se něco děje Novinky z našeho školního parlamentu jsou... Počkejte chvíli, zapřemýšlíme... Takže, každé úterý procházíme o velké přestávce naše problémy, které se týkají naší školy, a řešíme je za Vás... V poslední době se řešila hodně Itálie, Studená Voda a ostatní výlety, o kterých se v tomto čísle XENY můžete dočíst.... V naší schránce“důvěry“ se poslední dobou neobjevují žádné požadavky a dopisy, proto Vás žádáme, abyste i nadále vhazovali své náměty a návrhy či stížnosti. Děkujeme, že třídíte odpad. A my jsme měli jet na zámek Kuks, ale pro nedostatek zájemců jsme bohužel nikam nejeli. Naše třídy se jako každý rok fotily, pan fotograf nám udělal jak fotku celé třídy (30 Kč), tak i zájemce vyfotil i ve skupinkách (16 Kč). V neposlední řadě nesmíme zapomenout na náš školní výlet ve Studené Vodě, jen vás chci upozornit, že Bobinka kulhá proto, že jí přejel nožičku kominík, který měl na řidítkách štětku a koule :-) Minulý týden se ukončil sběr pomerančové kůry. Předpokládám, že někteří na druhém stupni ani nevíte, že něco takového probíhá… Poslední červnový týden budou vyhlášeni sportovci tříd. Ve středu 25.6. bude celoškolní olympiáda, kde se můžete předvést v běhu, hodu a dálce. Měli byste si uvědomit, že když nebudete nic dělat, tak vás škola odměňovat nebude, přeci nechcete, aby byl vyhlášen sportovec třídy, který nic nedělá. Ve středu 18.6. jsme navštívili představení v klubu, které se jmenovalo Muzikálové melodie, vystupovala tam Základní umělecká škola z Opočna.
Svoboda, Ovčariková
X-E-N-A– školní časopis ZŠ Dobruška, Pulická 378 Vydávají žáci 8.A v rámci hodin mediální výchovy číslo 5. vyšlo 19.června 2008 distribuce zdarma do každé třídy školy. (Dobrovolný příspěvek pro zájemce: 3 Kč) šéfredaktor: Kateřina Netíková, redakční rada: Vojta Pavel,Vašek Hrnčíř
strana 16
