Rozvoj inovací a podnikavosti

Rozvoj inovací a podnikavosti Michal Kavan Námět k tomuto svému konferenčnímu příspěvku jsem získal před lety při svém studijním pobytu v kanadském Halifaxu, kde jsem se účastnil výukového programu Management of Change, na kterém jsem měl možnost poznat chod místní regionální hospodářské komory (Metropolitan Halifax Chamber of Commerce). Dnes, kdy hovoříme o rozvoji inovací a o podnikání se mně mé kanadské poznatky vybavují a rád bych se o ně s Vámi podělil. Smyslem mého příspěvku je poukázat na mimořádný význam našich hospodářských komor pro rozvoj inovací a podnikatelských subjektů, ústícímu zpětně ke zvýšení prestiže regionálních hospodářských komor. Poukazuji na akutní potřebu rychlého posílení významu regionálních hospodářských komor u nás, právě v souvislosti s existencí podniků ve změněných podmínkách členství v Evropské unii. Ač nerad, nemohu se vyhnout určité míře nepříjemných srovnání, což ale neznamená, že znevažuji velmi užitečnou práci mnoha odborníků při budování regionálních hospodářských komor, aby se jejich chod vůbec dostal na svou současnou základní úroveň. Všichni musíme usilovat o co nejrychlejší vybudování skutečně konkurenceschopného podnikatelského prostředí u nás. Ve svém článku v britském Daily Telegraphu (z pátku 22.4.2004), zveřejněném v českém vysílání rozhlasové stanice BBC i na Internetu - Kate Conollyová hodnotila naši republiku podle nedávné studie provedenou Universitou v Michiganu takto: Česká republika má nízký hospodářský růst, což snižuje její životní úroveň. Vinu za to nesou nedostatečné inovace a nízká úroveň manažerského vzdělání v zemi, kde produktivita dosahuje jen 55-ti procent evropského průměru. Tento volně přeložený názor je v zahraničí běžný. Trpíme nedostatečnou úrovní inovativnosti a tedy nízkou produktivitou. Je fakt, že z právního hlediska je podnikatelem každý kdo získal potřebné oprávnění (dle obchodního zákoníku). Manažeři definují podnikatele jako inovátora, který racionálním způsobem přesouvá činnosti z hladin nižší výnosnosti do hladin vyšších. Jako člověka, který se změn nebojí, ale naopak je vítá jako své příležitosti k posílení své konkurenční pozice na trhu. Urychlením rozvoje regionálních hospodářských komor-RHK můžeme značně posílit konkurenční pozici mnoha našich podnikatelů zároveň. V dobře fungující RHK by měl každý získat velmi levné, rychlé, kvalitní a ověřené informace, právě když je k podnikání, nebo jeho rozvoji, potřebuje. RHK by měla sloužit i jako kontaktní místo, prostor pro výměnu zkušeností i tržiště uzavírání obchodů. Nedávno provedla společnost STEM/MARK pro Hospodářskou komoru ČR důležitý průzkum názorů malých a středních českých podnikatelů. Šetření se účastnilo 1004 respondentů se záměrem na připravenost fungovat v EU. Ukázalo se, že při porovnání „organizovaných“ a „neorganizovaných“ podnikatelů (členů a nečlenů) hospodářských komor se stejně jako jinde ve světě i zde prokázalo, že propojení podnikatelé jsou mnohem lépe připraveni k této velké inovaci, kterou je jejich vstup do EU.

Dle provedeného průzkumu členové hospodářských komor vykazují mnohem vyšší připravenost k realizaci nových strategií, (např. expanze firmy do zahraničí), ale rovněž pro hledání zahraničního partnera, či investora. Naopak velmi nízkou připravenost prokázali nepropojení podnikatelé. Ti se často pohybu po EU děsí. Očekávají nárůst nákladů na mzdy, mají strach z přizpůsobení se novým technologickým postupům a normám, zříkají se nákupu nových zařízení a požadavků Evropské unie. Téměř čtvrtina dotazovaných respondentů se bojí, že nadcházející změny přinesou problémy a ty mohou jejich firmu vážně ohrozit. Dle mého názoru je velmi znepokojivé, že zdrojem informací našim podnikatelům o podnikání v EU stále nejčastěji slouží masová media jako je tisk, televize a rozhlas. Většinou popularizované informace, neuchopitelné úrovně, ve srovnání se zahraničním působením dlouho zavedených hospodářských komor. Dle mého názoru je třeba rychle a významně posílit funkce našich regionálních hospodářských komor, jež se zatím rozvíjejí příliš pomalu a neplní svou ve světě běžnou funkci. Je nezbytné jednat rychle a vynaložit pro rozvoj regionálních hospodářských komor mnohem víc finančních prostředků. Jak ze strany státu, tak i všech dalších zúčastněných. Včetně soukromých vysokých škol. Žijeme sice ve světě omezených zdrojů, ale vynaložení těchto prostředků právě nyní se zcela určitě rychle vyplatí. Na druhé straně říkám, že regionální hospodářské komory musí rovněž co nejrychleji změnit způsob své, zatím rutinní práce. Skutečným smyslem jejich práce není existovat, ale ze všech sil podporovat produktivitu a konkurenceschopnost regionů. Kanadská hospodářská komora v Halifaxu se řídí heslem: „Problémy neexistují, existují jen příležitosti je řešit“. Kanada přitom neprochází obdobím tak závažných změn jako Česká republika. V práci regionálních hospodářských komor se musíme mnohem víc zaměřit na uplatňování postupů řešení zdola nahoru i na realizaci inovací, která tomuto směru postupu řešení odpovídá. Regionální hospodářské komory vyžadují mnohem flexibilnější obsazení a méně administrátorů. To je nakonec ne jen můj názor, ale i názor Arnalda Abruzziniho, generálního tajemníka EUROCHAMBRES. Pro naše podnikatele je existence v společném prostoru EU určitě zásadní inovací. Regionální hospodářské komory jim musí s touto významnou inovací mnohem lépe pomáhat. Zcela obecně inovací rozumíme změnu užitných hodnot a uspokojení, kterou z daných zdrojů reálně získáme. Také rychlost je zásadní inovační veličinou. Veličinou jež sice umí plynout sama o sobě - po dobu života každému, avšak zatímco lidský život se pomalu prodlužuje – ten inovační se tryskem zkracuje a komplikuje. Má český podnikatel vytvořeny podobně dobré podmínky ke svému podnikání ze strany našich vládních strategií? Ano samotným vstupem do EU jsme našemu podnikateli věnovali dobrou šanci změnit k lepšímu výnosnost svých zdrojů. A stalo to velmi mnoho úsilí. Třeba dotacemi do bankovnictví. Co ale dál? Přimlouvám se za rozvoj regionálních hospodářských komor. Nasměrujme svou podporou dolů, do regionálních organizačních struktur rozvoje podnikání. Co jsou pro každého podnikatele veličiny na stejné úrovni deficitu jako

peníze? Jsou to užitečné a tříděné informace a skutečné úspory jeho drahocenného času. Když našim podnikatelům dokážeme účinně v regionálních hospodářských komorách pomoci, nebudou se cítit na tržním bojišti opuštěni (jak dokládají statistické průzkumy) a vydáni ostatním západoevropanům na pospas. Nemusí to stát ani příliš peněz. Nakonec stačí jen správným směrem vyregulovat málo praktické finanční toky, dnes k nám směřující z Bruselu. Cílem našeho racionalizačního úsilí musí zatím být především naše produktivita. Tedy míra účinnosti využívání zdrojů. A zdrojem není jen fyzická práce. Dalšími zdroji jsou informace, kapitál, organizační struktura, strategie, iniciativa, kooperace, analýza hledáním příčin nedostatků a mnoho dalšího. V učebnicích neurologie píšeme o své tvořivosti jako o správném a rychlém zpracování informací. Aby podnikatelé mohli být v našich regionech tvořiví – a podnikání o ničem jiném není, potřebují naši podnikatelé dostávat praktické, aktuální, tedy tříděné informace. Potřebují fungující prostředí regionálních hospodářských komor. Prostřednictvím účelně formovaného podnikatelského prostředí jako má Japonsko či Kanada můžeme mnohem lépe čelit změnám kterým se nevyhneme (strategie EU v oblasti dovozu asijského textilu atd.). Budeme se muset naučit užitečněji podporovat vznik systematických inovací, spočívajících na cíleném, strategicky orientovaném a podporovaném vyhledávání změn, ve skutečném zvýšení užitných hodnot tam kde je naděje na úspěch. Má malý a střední podnikatel dost peněz na rozsáhlé předpovědi vývoje bonity světových trhů? Přehledné informace a informační podpora podnikatelům v reálném čase pro ně má a čím dál víc bude mít cenu zlata. Dnes už nestačí jen stále opakovat, že se podnikatelé už konečně musejí naučit za dobré ceny úspěšně prodávat výrobky jinde, než byli doposud zvyklí. Proč by se to ale musel každý z nich učit zvlášť a opakovat stejné chyby? Jak si počínat v nepřízni propojených regionech? V tom všem mohou dobře fungující regionální hospodářské komory podnikání pomoci. Utvářet regionální hospodářské komory systematickým způsobem vyžaduje dobrou motivační strategii, kterou nalézt nebude snadné. Je to avšak nezbytné. Učit se podnikání je složitý, celosvětově rozšířený, ale diferencovaný výukový proces. Každý trh nese své vlastní rysy a musí se skládat z mnoha nezávislých rozhodovatelů. Ale zároveň je stále co se učit a v rozumné míře zobecňovat. Převezměme to co vyvolá zvýšení naší nízké míry produktivity. Od produktivity se odvíjí naše životní úroveň, naše úroveň platů. Inovace které nutně potřebujeme se netýkají jen věcí materiálních a jejich základem nemusí být pouze věda a technika. Pro organizaci podpory podnikání potřebujeme dnes udělat to, co jsme včera udělali pro rozvoj managementu. Například ve vysokoškolské výuce. Vyrovnejme své zpoždění. Právě se měnící sociální prostředí je výzvou, na kterou je třeba reagovat. Potřebujeme integrovat podnikatelské úsilí a potřebujeme vhodnou hospodářskou politiku. Tu potom hodnotit podle výsledků v konkurenční schopnosti, v porovnání

s nejvyspělejšími. Ve všech sférách potřebujeme skutečné podnikatele. Tvořivé lidi, kteří problémy neobchází, ani na ně jen nepoukazují, ale sami je řeší, nebo se o řešení aspoň pokusí. A na druhé straně jejich vedoucí, kteří takové inovátory podpoří. Vytvořme v našich organizačních strukturách skutečně pro-inovační prostředí. Nejvíc je ho dnes zapotřebí v regionálních hospodářských komorách a doprovodných regionálních strukturách. Tam by se měly rodit inovační náměty k prosazení v duchu dnešních užitných hodnot. V regionálních hospodářských komorách je v současné době klíč k přesunu našich aktivit z hladin nízké výnosnosti do hladin s výnosností mnohem vyšší. Zkraťme své dlouhé a zamotané informační toky i dlouhé průběžné doby doručení informací zákazníkům. Snížíme tak podnikatelům vysoké náklady a přitom dosáhnou na vyšší kvalitu. Prostřednictvím regionálních hospodářských komor a jejich podnikatelsky orientovaných zástupců lze pro rozvoj podnikavosti skutečně udělat velmi mnoho. Podnikání v regionech potřebuje autorizované informace a celoživotní vzdělávání, které jsou nezbytnou dostředivou silou regionálních komor. Principům podnikání by se měly učit i žáci na základních školách. Kdo je a kdo není skutečný podnikatel. Čím se zabývá? Co je smyslem jeho práce? Jakými se řídí principy? Potřeba systematických inovací u nás nepramení jen z nově vzniklých znalostí ve světě, ale především z výsledků porovnání produktivit. Potřeby inovací se dají rozpoznat ve všech pro nás nečekaných událostech. V rozpornostech našich prognóz, v každodenních „osvědčených“ rutinách, ale i v u nás obávaných změnách struktury oborů, nebo vývoji vzdálených regionů. Náš léty zaběhnutý pohled na svět je třeba změnit dobrými nápady. Na ně musíme sami přijít, nebo je získat z výměny zkušeností. Kde se zkušenosti lépe předají než v dobře fungujících regionálních hospodářských a agrárních komorách. Plán činnosti regionálních hospodářských komor by měl vycházet z hlubších a ne jen tradičních průzkumů potřeb podnikatelů v regionu. Výsledky průzkumů také nestačí jen prezentovat na svolaném Podnikatelském setkání a dát na vývěsku, abychom je zanedlouho nechali projít schválením představenstvem komory. Úspěšní podnikatelé své aktivity a vývoj situace neustále analyzují a korigují. To samé musí provádět i regionální hospodářská komora. Měla by se také učit od jiných, předávat požadavky nahoru. Podporuje konkurenceschopné výrobní procesy a používané technologie. I do výrobních procesů se snaží prosazovat evropské standardy, procesní směrnice ochrany životního prostředí, výkaznictví, nebo účetnictví. Dodržování závazných pravidel EU bychom měli zároveň spojit s dohledem (prostřednictvím hospodářské komory ČR) nad dodržováním opravdu rovných podmínek volné soutěže pro všechny. Ani tomuto trendu se aktivity regionálních hospodářských a agrárních komor zatím nepodřizují. Významnou, avšak zpožděnou iniciativou, podpořenou neodpovídajícími státními prostředky jsou rodící se Informační Místa pro Podnikatele (IMP), která jsou projektem ve stádiích různé rozpracovanosti a bohužel si kladou pouze minimální cíle.

Cíle IMP se mně nejeví jako dostatečné vzhledem k porovnáním s podobnými projekty ve světě (úkoly amerických The Small Business Development Center (SBDC, SBA, SBIC, …). Náš projekt IMP by si zasloužil mnohem lepší finanční podporu vlády. Potřebujeme, aby co nejdřív umět podnikatelům poskytovat mnohem širší nabídku služeb s prakticky uchopitelným zaměřením. Podnikatelé se dožadují skutečně tvůrčího poradenství, podpořeného mnohem reálnější podporou. Individuální konzultace poskytované podnikatelům regionu k problematice fungování trhů všude v EU jsou dnes nezbytností. V reálném čase kvalitní komerční informace o konkrétních nabídkách a poptávkách. Je třeba významně urychlit rozvoj integrovaného servisu podnikatelům v kontaktních místech (informačních, či oborových místech pro podnikatele), která potřebujeme v každé pověřené obci třetího stupně (v tzv. malém okresu). Kromě regionálního, musíme urychlit výstavbu oborového pokrytí. Mám na mysli specializovaná "oborová informační místa". Ta by měla odpovídat za tvorbu příruček, které by obsahovaly návody k tvorbě projektů „krok za krokem“. Ke kontrole jednotlivých kontaktních míst potřebujeme rychle vytvořit skutečně pravdivou zpětnou vazbu. Nejlepší zpětnou vazbou bude hodnocení spotřebitelů samých, získané na podkladě objektivní statistiky, především malých a středních podnikatelů. Inovace dnešních RHK se neobejdou bez systematického přístupu v utváření exportního a kooperačního potenciálu regionů. Potřebujeme odvážné strategie pro projekty zaměřené na zvýšení konkurenční schopnosti podnikatelů a na budování jejich exportních příležitostí. Až toto bude realitou, můžeme se soustředit na samotnou prezentaci konkurence-schopných firem. Je třeba dotvořit systém pro komunikaci podnikatelů s institucemi na městské, krajské, celostátní i evropské úrovni. Zkrátit vzdálenosti mezi těmi, kteří mají ve své kompetenci podporu malého a středního podnikání s uživateli jejich snažení. Velmi významnou a bohužel i stále opomíjenou a nedoceněnou je spolupráce regionálních hospodářských komor s odbornými a vědeckými kruhy našich vysokých škol. Překonejme bariéry zbytečných obchodních tajemství. Vysoké školy mohou významně pomoci v rozvoji regionu, podpořit sílu regionální hospodářské komory. Zapojme vysoké školy do spolupráce v síti Eurochambres (asociaci 37 národních a 1500 regionálních komor). Nemyslím tím účast děkanů na výročním kongresu, ale někoho méně zaměstnaného, kdo bude mít čas na odborně analyzované a mnohokrát opakované i srozumitelně prezentované informace o chodu Evropské komise v Bruselu. Integrace EU je neslučitelná s pomalým a nekvalifikovaným tokem informací. Prostřednictvím české podnikatelské reprezentace v Bruselu, přímých kontrahovaných vazeb je nutné nikoli jen podporovat, ale realizovat skutečné zastoupení našich regionů - krajů i měst v rozhodovacím sídle EU. Potřebujeme více individuálních, na míru šitých služeb pro skutečně informované exportéry. Současné akce spolupráce s agenturou Czech Trade - „Regionální manager Czech Trade“ nestačí.

Potřebujeme dosáhnout stavu, kdy by se měl každý náš malý podnikatel dobře vyznat v existujících projektech možností ko-financování jeho případných aktivit z různých zdrojů: EU, MPO, MZV, grantů KÚ JMK, OPPP, SFMP, SPP, IVF, Phare CBC a dalších. Proč by změny podnikatelům nevyučovali přímo odborníci z vysokých škol? Školy jsou schopny informace a zkušenosti s fungováním firem v EU rychle a profesionálně předat podnikatelům ve svých učebnách a při tom se přiblížit praxi. Potřebujeme mnohem efektivněji fungující místa (RHK) pro vyhledávání takových projektů integrace teorie s praxí. Propojení prospěje jak podnikatelům, tak vysokým školám. Je třeba propracovat systém konzultací a společných projektů regionálních hospodářských komor a vysokých škol během celého roku. Posílit efektivitu práce Regionálních poradenských a informačních center lze tedy mnoha způsoby. Například programy typu „Poradenství“, financované ze státního rozpočtu, nebo ze strukturálních fondů, které umožňují dotovat poradenské a vzdělávací služby pro malé a střední podnikatele. Vysoké školy mohou poskytnout malým, středním i velkým podnikům skutečně nezávislé a důležité srovnávací analýzy s případnou možností i certifikací kvality. Hospodářské komory by měly víc spolupracovat s vysokými školami v oblastech: • Odborných seminářů a oborových dnů, • konzultací pro účastníky rekvalifikačních kursů i pro začínající podnikatele, • konzultací k vhodným podnikatelským záměrům, • konzultací k programům typu KREDIT, včetně hodnocení Žádostí, • odborných konzultací a možná i sdíleného dohledu nad efektivností sítě regionálních informačních míst (vyhodnocování zpětných vazeb, připomínek a požadavků podnikatelů) atd. Pro současnou vzdělávací politiku v zemích Evropské unie je příznačné uplatňovat koncepci celoživotního vzdělávání. Koncepce je založena na zásadě, že pro dosažení a udržení hospodářské prosperity i dobré sociální úrovně každé země již nestačí vzdělání získané ve škole v mladším věku, ale je třeba se vzdělávat v průběhu celého života. Především tedy života pracovního. Vychází se ze zkušenosti, že kdo si znalosti průběžně nedoplňuje, zaostává a ztrácí konkurenční schopnost. Je dnes u nás nejvyšší čas integrovat vzdělávání dospělých (poskytovaného vysokými školami), se vzděláním amatérsky realizovaným podniky, úřady, regionálními, odvětvovými, nebo dalšími organizacemi. V EU (na rozdíl od České republiky) se nejrychleji rozvíjí vzdělávání dospělých. Tím vzdělanost v Česká republice zaostává, protože naše vzdělávací politika se zaměřuje většinou jen na vzdělávání dětí a mládeže. Účast dospělých na dalším vzdělávání je v ČR nižší než v tradičních zemích EU a dokonce v některých bývalých kandidátských zemích. Rovněž výdaje podniků na vzdělávání zaměstnanců jsou v ČR oproti zemím EU jen asi poloviční a dokonce rostou pomaleji. To se musí rychle změnit! Projekt zavádění Informačního systému pro malé a střední podnikání (IS MSP) je třeba tvůrčím způsobem ověřovat a rychle zlepšovat. Rovněž doporučuji výrazně posílit informační a komunikační procesy v rámci sítě hospodářských komor, které zatím rovněž váznou. Úroveň činnosti regionálních hospodářských komor je třeba

sjednotit na principech Benchmarkingu. Kromě nezbytné rutiny, kterou je možné automatizovat, potřebují komory mnohem víc tvořivosti. Regionální hospodářská komora musí být místem, kde se shromažďují podnikatelsky užitečné znalosti a zkušenosti opravdu z celého světa. Je tomu tak proto, protože celý svět prodává v našich supermarketech. Absence takových informačních míst znevýhodňuje naše podnikatele oproti konkurenci. To vše nebude možné realizovat, jestliže podnikatelská regionální samospráva nedostane více kompetencí. Dejme podnikatelským regionálním samosprávám důležité kompetence, které mají za našimi hranicemi. Zkušenosti v tomto směru prokazují dobré výsledky (uznávání odborné kvalifikace pro výkon živnosti, odborné vzdělávání…). Kontrolovaný rozvoj podnikatelské samosprávy by měl vést k větší podpoře domácích nápadů, měl by se pozitivně projevit i v zastupování ve vyšších, evropských orgánech a profesních skupinách. Jsem toho názoru, že je třeba podpořit myšlenku obnovení činnosti Hospodářské rady vlády, protože současná cesta k vládě je z podnikatelských regionů příliš dlouhá. Když byla v roce 1998 její činnost zastavena, projevil se deficit důležitého diskusního nástroje s podnikatelskou sférou. Poradní skupiny jednotlivých ministerstev jsou sice vhodné, ale Hospodářskou radu vlády nahradit nemohou. Zjednodušme ty zákony, které zbytečně zatěžují především malé podnikatele. Brání jim v zakládání firem a značně zhoršují jejich výsledky. Ať mohou malí podnikatelé fungovat podle jednoduchých pravidel a nemusí se bát a platit nepotřebné služby drahých expertů. Podnikatelská samospráva by měla být neopominutelným připomínkovým místem chodu regionálních hospodářských komor. Potřebujeme vybudovat spravedlivější podnikatelské prostředí, s jednoduššími předpisy (např.daňovými) a s rovnými i rychlými postihy pro všechny nepoctivce. O úspěchu firmy má rozhodovat jen zákazník na trhu. Jsem toho názoru, že potřebujeme uznat větší vliv regionálních podnikatelských samospráv. V souvislosti s fungováním ČR v EU navrhuji provést v činnosti hospodářských regionů jakýsi inovační audit. Audit, který by přezkoumal tvůrčí výkonnost, s cílem určit problémové oblasti a inovační příležitosti. Pak sestavme strategii a projekt ke zlepšení produktivity fungování regionálních hospodářských komor. Také potřebujeme stanovit systematickou sekvenci diagnostických a kontrolních kroků, vedoucích k opravdovému zvýšení konkurenční schopnosti našich regionů v širokém měřítku. Literatura: 1. Vysušil J., Macík K., Freiberg F.: Ekonomické výpočty v řídící praxi, Institut řízení Praha, 1989. 2. Zralý, M.: Zajistěte si komplexně orientované řízení podniku, sborník mezinárodní konference, Praha 1997, Institute for International Research, Wien. 3. Bauer, J.: Tschechischer Maschinenbau-Bereit für Kooperation. In: Teilname der Tschechischen Republik an der Messe Swisstech 98. Švýcarsko: Handelskammer Schweiz-Tschechischen Republik. 1998. p. 11-38.

4. Vaniš L.: Risky Alternatives Decision Making Under Incomplete Information, sborník mezinárodní konference Workshop 2002. 5. Hadraba, J. Marketing. Produktový mix – tvorba inovací produktů, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň, 2004 doc. Ing. Michal Kavan, CSc. vedoucí oddělení vědy a výzkumu Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 [email protected]