ROZVOJ CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE Tomáš Drobný
1. ÚVOD Cyklistika a cykloturistika představují v dnešní době rychle se rozvíjející trend a lákají stále větší počty zájemců, ať už na vhodnou sportovně-kondiční činnost nebo alternativu pro rodinnou dovolenou. Nakonec jízdní kolo představuje vhodný dopravní prostředek pro denní život. Budování kvalitní, bezpečné a atraktivní infrastruktury cyklostezek napomáhá zlepšování stavu životního prostředí, rekultivaci krajiny a péči o ekologické, kulturní i historické bohatství. Při správném postupu návrhu infrastruktury musí zákonitě dojít k zatraktivnění a oživení i těch regionů, které se nejvíce potýkají s nedostatkem pracovních míst a nezaměstnaností. Cykloturistika s sebou přináší velký potenciál k vytvoření nových pracovních příležitostí, zejména pro obyvatele venkova, v nejrůznějších oblastech turistických služeb (občerstvení, ubytování, půjčovny kol, servisy, atd.). Středočeský kraj, jakožto centrální tranzitní region, si uvědomuje potřebu vytvoření kvalitní sítě cyklostezek, neboť tímto krokem významně přispěje k propagaci svého regionu, k ochraně životního prostředí oblastí, jejichž přírodní i kulturní bohatství je třeba zachovat, a také k rozvoji sektoru služeb a drobného podnikání. Hlavními úkoly zůstává: •
co největší separace cyklistické dopravy od ostatních druhů pozemní dopravy z hlediska bezpečnosti (samozřejmě s logickým propojením těchto infrastruktur ve vhodných bodech - zastávky hromadné dopravy osob, parkoviště, příjezdové komunikace, apod.)
•
prostřednictvím sítě páteřních komunikací umožnit propojení turisticky nejzajímavějších oblastí v kraji
•
vytvoření kvalitního a srozumitelného dopravního značení ulehčujícího orientaci a pohyb cyklistů po sdružených komunikacích i na vyhrazených stezkách
•
zajištění doplňkových služeb podél cyklotras, jako mobiliář, občerstvení, servis, srozumitelný informační turistický systém, apod.
Jedním ze zásadních kroků Středočeského kraje na podporu rozvoje cyklistické dopravy bylo rozhodnutí o zpracování rozsáhlého a komplexního dokumentu analyzujícího současný stav problematiky na území regionu. Na podzim r. 2003 byl pořízen „Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje“, včetně projektu dopravního značení cykloturistické trasy CT 0100 „Pražské kolo“ na území Středočeského kraje. V současné době probíhá Aktualizace generelu. Zpracovatelem dokumentu je Sdružení organizací CityPlan spol. s r.o. a ČVUT v Praze Fakulta dopravní.
Cílem zhotovení díla je zjištění aktuálního stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek v kraji a navržení krátkodobých i dlouhodobých řešení vedoucích k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na území Středočeského kraje s ohledem na programovací období 2007-2013. Součástí tohoto strategického dokumentu jsou tedy i krátkodobé i dlouhodobé záměry obcí, sdružení obcí a organizací CR v oblasti realizace cyklistické dopravy. Naším zájmem je zohlednit nejen cykloturistiku, ale nově také plány obcí v oblasti cyklodopravy, které by měly směřovat k realizaci bezpečných dopravně-obslužných cyklostezek ve Středočeském kraji. Všechny poskytnuté podklady se pro nás stanou nezbytným a podnětným nástrojem pro budoucí koordinaci rozvoje cyklistiky na území Středočeského kraje. To vše hlavně s ohledem na nadcházející programovací období 2007-2013, které je jedinečnou šancí na získání finančních prostředků pro tyto účely. Generel bude dokončen v listopadu 2007.
2. ROLE STŘEDOČESKÉHO KRAJE V ROZVOJI CYKLISTICKÉ DOPRAVY Středočeský kraj má od roku 2006 zpracovánu aktualizovanou verzi Návrhu páteřních cyklostezek na svém území. Jedná se dlouhodobou vizi směřování kraje v oblasti podpory realizace zejména cykloturistických stezek. V současné době se jedná především o cyklotrasy, které z velké části kopírují úseky mezinárodních cyklotras. Cílem Středočeského kraje je oddělit tyto trasy, v co možná maximální míře, od komunikací se automobilovým provozem a zajistit přitom propojení turisticky nejatraktivnějších oblastí kraje. Téměř veškerá finanční pomoc ze strany kraje směřuje na projekty, které jsou součástí těchto koridorů, případně umožňují jejich propojení. Hlavní formu podpory představuje pořizování vyhledávacích studií pro rozsáhlé úseky nebo přímo projektových dokumentací až do fáze územního rozhodnutí, resp. stavebního povolení. Jedná se buď o projekty, kde je zadavatelem zakázky kraj, který zde financuje celých 100% částky. Příprava a znění výzvy probíhá ve spolupráci s jednotlivými obcemi, sdruženími obcí či organizacemi CR. Druhou formu podpory představuje výběrové dotační řízení CR. V rámci vyhlášení každoročních grantů, překládají subjekty žádosti o spolufinancování svých projektů. Opět se jedná o dokumentace k ÚR či SP. Výše krajského spolufinancování může dosahovat až 70%. Středočeský kraj si plně uvědomuje finanční náročnost, která stojí před jednotlivými obcemi a regiony v oblasti projektů cyklostezek. Právě proto se je kraj snaží finančně podporovat v prvních fázích, jakými jsou výše uvedené nezbytné projektové dokumentace. Jejich pořízení je podmínkou pro čerpání peněz ze Strukturálních fondů EU. Zdroje, jež je možné získat prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čchy v nadcházejícím programovacím období, jsou tedy z pohledu kraje naprosto rozhodující.
Obr. 1: Návrh páteřních cyklostezek ve Středočeském kraji
3. KLÍČOVÉ PROJEKTY CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 3.1 Vltavská cyklostezka Vltavská cyklostezka je součástí delšího evropského koridoru Eurovelo č. 7, který má za cíl propojit sever a jih evropského kontinentu, konkrétně země: Norsko – Finsko – Švédsko – Německo – ČR – Rakousko – Itálie. V ČR pak trasa vede po spojnici Děčín – Praha – Tábor – České Budějovice. Spojení Praha - Děčín zajišťuje na území Středočeského kraje trasa z Roztok u Prahy do Kralup n. Vltavou, dále do Mělníka, Litoměřic, Ústí n. Labem a Děčína.
Územím Středočeského kraje prochází takto: Roztoky u Prahy – Klecany – Kralupy n. Vltavou – Mělník – Horní Počaply Cyklotrasa (č. 2) má ve Středočeském kraji délku cca 57,4 km (delší varianta 59,2 km a je vedena z Prahy do Mělníka po pravém břehu Vltavy. Trasa je pro cyklisty provozuschopná jen v některých úsecích. Kritická je zejména situace v katastru obce Libčice nad Vltavou. Zde prochází po původní potahové cestě (navigační pás Vltavy) NPR Větrušická rokle. Středočeský kraj zde finančně podpořil projektovou dokumentaci do fáze ÚR. Vláda ČR v prosinci 2006 zamítla žádost o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek NPR pro vydání ÚR. V současné době řešíme s městem Libčice náhradní řešení, kterým bude pravděpodobně částečné odklonění trasy na levý břeh, kde je již pro krátký úsek vydáno SP. Pro rok 2007 schválilo krajské zastupitelstvo 1.500 tis. Kč na pokračování tohoto projektu. Dále je již vydáno ÚR, které nabylo právní moci, pro cca 20 km úsek Vrbno – Mělník - Horní Počáply (většina trasy je součástí Labské stezky). V současné době se připravuje vydání SP. V roce 2006 kraj finančně podpořil projektovou dokumentaci pro SP na akci Cyklotrasa Lobeček, kde se jedná o vyřešení bezpečného podjezdu vytížené komunikace uvnitř města Kralupy nad Vltavou. Projekt je rovněž součástí celé dálkové trasy a zároveň řeší situaci ve městě z hlediska dopravní obslužnosti. Jižní úsek středočeské části Eurovela č. 7 tvoří cyklotrasa č. 11, vedená zároveň jako Greenways Praha – Vídeň s celkovou délkou 81 km. Postupně prochází těmito obcemi: Průhonice – Týnec n. Sázavou – Neveklov – Sedlec-Prčice – Vrchotice Na konci roku 2006 Středočeský kraj podpořil v rámci dotačního řízení i dva menší projekty pro realizaci cyklostezek na této trase.
3.2 Berounská cyklostezka / Cyklostezka „Českých králů“ Spojení východ – západ (Praha – Plzeň) zajišťuje cyklotrasa č. 3, označená také jako Eurovelo 4 nebo jako mezinárodní trasa Praha - Plzeň - Regensburg a od května 2007 také jako Panevropská cyklotrasa (Praha – Paříž). Vedení těchto tras je po území Středočeského kraje až do Plzně shodné (délka v kraji je 72 km): Černošice – Řevnice – Zadní Třebáň - Neumětely - Hořovice – Komárov – Zaječov
Především díky iniciativě města Beroun vzniká k těmto mezinárodním cyklotrasám paralelní tzv. cyklostezka „Českých králů“, která se v Zadní Třebáni odděluje od výše uvedených tras a pokračuje samostatně v úsecích: Zadní Třebáň - Karlštejn – Beroun – Králův Dvůr – Žebrák a Točník – Hořovice, s přípojkou Křivoklát – Rakovník - (Jesenice)
Celá tato trasa je v současné době připravena stát se mnohem dříve cyklostezkou v celé své délce než uvedené dálkové cyklotrasy. Trasa nadto vede atraktivní oblastí Českého krasu a umožňuje propojení třech významných českých hradů. I z tohoto pohledu se jeví jako turisticky přitažlivější než výše popsané cyklotrasy, které navíc vedou po komunikaci se zvýšeným automobilovým provozem. Také KČT přislíbil, že v případě její realizace, je možné uvažovat o přetrasování některé ze zmíněných dálkových cyklotras. Středočeský kraj zde ve spolupráci s městem Beroun a částečně i regionem Dolní Berounka připravuje projekty na dílčích úsecích cyklostezky. V roce 2006 byla pořízena Vyhledávací studie Berounské cyklostezky pro téměř celý úsek Praha Černošice – Srbsko. Vydáno je i SP na úseky Lety – Dobřichovice (cca 9 km) pro levém břehu a Beroun – Králův Dvůr podél Litavky (cca 2 km). V současné době se řeší způsoby financování realizace. Pro rok 2007 kraj zatím vyčlenil cca 940 tis. na tyto konkrétní projekty: -
pravobřežní průjezd města Dobřichovice – dokumentace pro SP (grant kraje - 100 tis. Kč)
-
Králův Dvůr – Zdice (cca 7 km) – dokumentace pro ÚR a SP (grant kraje 240 tis. Kč)
-
Černošice – Srbsko (dílčí úseky) – dokumentace pro ÚR a SP ( 600 tis. Kč)
Rakovnická přípojka: Beroun – Křivoklát – Rakovník – Jesenice Rozsáhlou východní část kraje protíná páteřní trasa umožňující územím Rakovnicka propojení Berouna a severní části Plzeňského kraje. Jmenovitě se jedná o cyklotrasy č. 0050, 303 a 351. Především cca 16 km dlouhý úsek mezi Městečkem u Křivoklátu a Rakovníkem nabízí nevšední cyklistický zážitek v podobě bezpečné a zpevněné cyklostezky malebným údolím Rakovnického potoka. Ve spolupráci se Svazkem měst a obcí Rakovnicka hodláme v nadcházejícím období pokračovat v přípravě na realizaci dalších navazujících částí. V roce 2006 kraj celkovou částkou 320 tis. Kč finančně podpořil přípravu některých projektových dokumentací pro ÚR včetně vydání ÚR, např.: -
Městečko – Křivoklát (cca 1,4 km) – zpracována DÚR, podána žádost k ÚR
-
Rakovník – Kněževes (cca 6,7 km) – zpracována DÚR, probíhá projednávání s vlastníky – cca 150 vlastníků
-
Rakovník – Pavlíkov (0,5 km) – zpracovává se DÚR
Pro další období se plánuje zpracování vyhledávací studie pro úsek podél Berounky Křivoklát – Žloukovice, který ovšem zasahuje do území třech přírodních rezervací. Do budoucna by tak došlo prostřednictvím cyklostezky k propojení turisticky nejzajímavějších oblastí východní části Středočeského kraje.
3.3. Labská cyklostezka Labská cyklostezka patří mezi klíčové projekty v rámci všech navržených páteřních cyklostezek. Její celková délka ve Středočeském kraji je 126 km a dlouhodobým posláním kraje je zajistit kvalitní propojení Ústeckého a Pardubického kraje prostřednictvím zpevněné cyklostezky. Především rovinatý charakter celého území vybízí k vytvoření kvalitní infrastruktury, jež se může do budoucna stát rozhodující silou v rozvoji cestovního ruchu v tomto koridoru. Dokladem toho je již existující cyklostezka vedená po obou březích Labe mezi městy Nymburk a Poděbrady, s možným pokračováním do Libice nad Cidlinou po pravém břehu, která již ve slunných víkendových dnech zdaleka převyšuje svou kapacitu. Tento úsek je v současné době možné považovat za pravděpodobně nejkvalitnější cyklostezku v kraji. Středočeský kraj se zde intenzivně snaží prostřednictvím koordinace a spolufinancování projektové přípravy umožnit realizaci dalších úseků. Důraz klade zejména na aktivní účast při pořizování vyhledávacích studií a hlavně dokumentací pro územní řízení a stavební povolení. Značná pozornost je přitom věnována předpokládanému získávání prostředků ze Strukturálních fondů EU. Pravý břeh řeky Labe kopíruje dálková cyklotrasa č. 24, levý částečně cyklotrasa č. 0019. Labská cyklotrasa: Hořín - Brozánky – Neratovice – Kostelec n. Lab. – Brandýs n. Lab. – Čelákovice – Nymburk – Poděbrady – Velký Osek – Kolín – Týnec n. Lab.
Současný stav: -
Cyklistická stezka je vybudována (i s pomocí SFDI) po obou březích Labe mezi městy Nymburk - Poděbrady (8,5 km každý břeh) a v úseku Poděbrady – Libice nad Cidlinou (5,5 km)
-
v bezprostřední blízkosti Labské vodní cesty na Kolínsku byly již vybudovány tyto dopravně obslužné cyklostezky: Kolín – Ovčáry (cca 2,5 km) sloužící k cyklodopravě do automobilky TPCA, Kolín – Hradišťko (2 km), Velký Osek – Libice nad Cidlinou (1,2 km), Kolín – Tři Dvory (2 km)
-
Horní Počáply – Hořín – Vrbno (19,5 km) - vydáno ÚR, zpracovává se DSP. Celkové investiční náklady jsou odhadovány na cca 45 mil. Kč
-
Lysá nad Labem – Řehákova bouda (4 km) - probíhá zpracování DSP
-
Kolín – Čelákovice – rok 2006 zpracována Vyhledávací studie pro oba břehy – krajský projekt 360 tis. Kč
-
průjezd Mělníka pravý břeh (2,8 km) – zpracovává se DÚR, ÚR bude v polovině roku 2007 – grant kraje 350 tis. Kč
-
Ostrá – Lysá nad Labem (3 km) – zpracovává se DÚR – grant kraje 100 tis. Kč
Pro rok 2007 kraj připravuje projekty v celkové výši 1,7 mil. Kč: -
Vyhledávací studie – zbývající části Labské cyklostezky
-
DÚR a DSP – Poděbrady – Kolín (19 km) – levý břeh
3.4. Jizerská cyklostezka Hlavní pojizerská trasa z velké části podél levého břehu řeky Jizery a je tvořena převážně cyklotrasou III. třídy č. 241, částečně cyklotrasou 223. Trasa je na území Středočeského kraje vedena v délce více než 90 km takto: Radonice – Lázně Toušeň – Benátky n. Jizerou – Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště – Loukovec Důležitým aspektem Jizerské cyklostezky je skutečnost, že by do budoucna měla umožnit kvalitní spojení z Prahy a Středočeského kraje do Českého ráje. Středočeský kraj navázal v této oblasti spolupráci se Sdružením Český ráj, které je hlavním koordinátorem celého plánu vedení cyklostezky od pramene až po ústí. Pro rok 2007 bylo z krajského rozpočtu vyčleněno 300 tis. Kč na pořízení vyhledávací studie.
3.5. Sázavská cyklostezka Sázavská cyklostezka je trasována atraktivním územím podél řeky Sázavy. Pro rok 2007 bylo z krajského rozpočtu vyčleněno 500 tis. Kč na pořízení vyhledávací studie.
3.6. Další krajské projekty v roce 2007 Granty kraje na projekty cyklostezek – 3 mil. Kč Územně technická studie využití opuštěných železničních tratí – 300 tis. Kč Aktualizace generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje -
vč. kompletní pasportizace cyklotras a cyklostezek, dlouhodobé plány obcí
Kontaktní osoba: Tomáš Drobný Odbor regionálního rozvoje Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Tel.: 257 280 151, email:
[email protected] www.kr-stredocesky.cz
