Rozbory Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police n. Metují

Rozbory Chráněné krajinné oblasti Broumovsko k 31. 12. 2012

2

Obsah 1. Identifikační údaje.............................................................................................................. 5 1.1. Výnos.......................................................................................................................... 5 1.2. Mezinárodní význam ................................................................................................... 5 2. Charakteristika území ........................................................................................................ 6 2.1. Geologie a geomorfologie ........................................................................................... 6 2.2. Pedologie.................................................................................................................. 10 2.3. Klimatické poměry..................................................................................................... 11 2.4. Hydrologie a hydrogeologie....................................................................................... 11 2.5. Flóra a vegetace ....................................................................................................... 13 2.6. Fauna........................................................................................................................ 17 2.7. Dějiny osídlení a vývoj krajiny ................................................................................... 20 3. Ochrana přírody a krajiny................................................................................................. 24 3.1. Předmět ochrany CHKO............................................................................................ 24 3.2. Zonace CHKO........................................................................................................... 24 3.3. Maloplošná zvláště chráněná území ......................................................................... 26 3.4. Soustava Natura 2000............................................................................................... 29 3.4.1. Evropsky významné lokality ............................................................................... 29 3.4.2. Ptačí oblast ........................................................................................................ 30 3.5. Památné stromy........................................................................................................ 32 3.6. Rostlinná společenstva ............................................................................................. 35 3.7. Významné druhy rostlin............................................................................................. 41 3.8. Významné druhy živočichů........................................................................................ 49 3.9. Invazní a expanzivní druhy........................................................................................ 58 3.9.1. Invazní a expanzivní druhy rostlin ...................................................................... 58 3.9.2. Invazní a nepůvodní druhy živočichů.................................................................. 60 3.10. Neživá příroda......................................................................................................... 63 3.11. Územní systémy ekologické stability (ÚSES)........................................................... 70 3.12. Krajinný ráz ............................................................................................................. 76 3.13. Monitoring a výzkum ............................................................................................... 95 3.14. Práce s veřejností ................................................................................................. 101 4. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny ............................................................. 104 4.1. Lesní hospodářství.................................................................................................. 104 4.1.1. Vlastnictví lesů ................................................................................................. 104 4.1.2. Charakteristika lesů v jednotlivých zónách ....................................................... 105 4.1.3. Členění lesů podle PLO a kategorií lesa........................................................... 106 4.1.4. Zastoupení SLT v CHKO .................................................................................. 106 4.1.5. Věková struktura lesů....................................................................................... 108 4.1.6. Zastoupení dřevin............................................................................................. 109 4.1.7. Genové zdroje lesních dřevin ........................................................................... 110 4.1.8. Zdravotní stav lesních porostů...........................................................................111 4.1.9. Stav lesnické plánovací dokumentace .............................................................. 112 4.1.10. Dosavadní a aktuální způsob hospodaření..................................................... 113 4.2. Zemědělství ............................................................................................................ 117 4.3. Myslivost ................................................................................................................. 122 4.4. Rybníkářství a sportovní rybářství ........................................................................... 130 4.4.1. Rybníkářství ..................................................................................................... 130 4.4.2. Sportovní rybářství ........................................................................................... 132 4.5. Vodní hospodářství ................................................................................................. 136 4.6. Výstavba ................................................................................................................. 141 4.7. Doprava a inženýrské sítě....................................................................................... 150 4.7.1. Doprava .......................................................................................................... 150 4.7.1. Inženýrské sítě a energetika............................................................................. 152 4.8. Průmysl................................................................................................................... 159

3

4.9. Zacházení s odpady ....................................................................................... ........160 4.10. Těžba nerostných surovin..................................................................................... 161 4.11. Rekreace a turistika .............................................................................................. 166 5. Vyhodnocení minulého plánu péče ................................................................................ 177 6. Použitá literatura ............................................................................................................ 184 7. Seznam zkratek ............................................................................................................. 186

7. Přílohy 7.1. Textové přílohy č. 1 Vyhláška MŽP č. 157/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko č. 2 Seznam obcí a katastrálních území CHKO Broumovsko č. 3 Podrobná specifikace evropsky významných lokalit č. 4 Nařízení vlády č. 20/2005 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Broumovsko č. 5 Přehled průzkumů a výzkumů v CHKO Broumovsko č. 6 Model přirozené druhové skladby lesních porostů v CHKO Broumovsko č. 7 Evidované lokality 7.2. Mapové přílohy č. 1. Přehledová mapa č. 2. Zonace č. 3. MZCHÚ a památné stromy č. 4. Natura 2000 č. 5. ÚSES č. 6. Vlastnictví lesů č. 7. Kategorizace lesů č. 8. Honitby a farmové chovy č. 9. Turistika a rekreace č. 10. Ložiska nerostných surovin a těžba č. 11. Ochrana krajinného rázu č. 12. Kategorizace lokalit se zástavbou č. 13. Evidované lokality

4

1. Identifikační údaje 1.1. Výnos Chráněná krajinná oblast Broumovsko byla zřízena vyhláškou MŽP ČR č. 157/1991 Sb., o zřízení Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, vydanou 27. března 1991 s účinností od 1. května 1991. Vyhláška byla vydána v souladu s § 8 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Přílohami zřizovací vyhlášky je popis hranice oblasti (příloha č. 1 vyhlášky) a vymezení zón ochrany přírody (příloha č. 2 vyhlášky). Plné znění vyhlašovacího předpisu je v příloze č. 1. CHKO Broumovsko leží v Královéhradeckém kraji a její území spadá do obvodu obcí s rozšířenou působností Trutnov, Náchod a Broumov. CHKO zahrnuje zcela nebo částečně správní území 33 obcí. Seznam obcí a katastrálních území je v příloze č. 2. Sídlo Správy CHKO Broumovsko je v Polici nad Metují.

1.2. Mezinárodní význam CHKO Broumovsko sousedí na jihovýchodě na hranici s Polskem u Machova a Božanova s chráněným územím Park Narodowy Gór Stolowych. Na severozápadě u Meziměstí navazuje na CHKO přes státní hranici na polský Park Krajobrazowy Sudetów Walbrzyskich. Na území CHKO Broumovsko nebylo vyhlášeno žádné chráněné území podle mezinárodních úmluv s výjimkou evropské soustavy Natura 2000. Část CHKO Broumovsko byla vyhlášena jako Ptačí oblast Broumovsko a z důvodu ochrany evropsky významných společenstev a druhů bylo do soustavy Natura 2000 v CHKO Broumovsko zařazeno 8 evropsky významných lokalit – podrobněji viz kapitola 3.4.

5

2. Charakteristika území 2.1. Geologie a geomorfologie Geologie Chráněná krajinná oblast Broumovsko patří ke geologickému celku vnitrosudetské pánve; její česká část (asi 1/3, větší část se nachází na území Polska) orograficky odpovídá Broumovské vrchovině. Česká část pánve je budována kontinentálními sedimenty a vulkanity stáří svrchního karbonu a permu, dále kontinentálními uloženinami spodního triasu a mořskými uloženinami svrchní křídy. Celá pánev tvoří brachysynklinálu, jejíž dnešní osa má severozápadní, tj. sudetský směr. V osní části pánve se zachovaly svrchněkřídové sedimenty, budující dílčí strukturu polické pánve. Leží na svém podloží diskordantně. Na JV přesahují přes permokarbonské a spodnotriasové sedimenty a jsou spojeny se svrchní křídou v sousedním Polsku (území NP Góry Stolowe). Také na jihu (východně od Hronova) zakrývá křída karbon a je spojena s křídou tzv. svatoňovicko-hronovské pánve, což je v podstatě nejvyšší část výplně tektonického příkopu (hronovsko-poříčský příkop), který se přimyká k hronovsko-poříčské poruše. Úzkým pruhem u Zbečníka, Hronova a Žďárek území CHKO ještě do této struktury zasahuje. Území CHKO je v současném vymezení z větší části (cca 60 %) budováno sedimenty a vyvřelinami permokarbonu a spodního triasu. Zbývající část připadá na křídové sedimenty. Rozdílnost v litologickém utváření těchto formací vtiskuje zásadní rozdíly oblastem budovaným permokarbonem či svrchní křídou, a to jak v morfologii krajiny, tak i ve vzniku půd a dalších zvětralin. Pokryvné útvary Písčité hlíny až hlinité písky jsou rozšířené v oblasti výchozů křídových pískovců i pískovců a slepenců permokarbonu. Svahoviny s převahou kamene, hlinitokamenité suti a kamenité suti jsou rozšířené především v terénech budovaných eruptivními horninami broumovského souvrství (Javoří hory). Ryolity a ignimbrity vytvářejí volné kamenité suti o mocnostech přes 5 m (např. v Heřmánkovickém údolí). Specifická deluvia vytvářejí kvádrové pískovce Polické pánve. Jsou to blokové suti s metrovými až desetimetrovými bloky pískovců zapadlých v písčité svahovině. Nejmladším pokryvným útvarem jsou povodňové hlíny (holocén až recent), které budují nivy současných toků. Největší rozlohy dosahují u Stěnavy od Broumova k Otovicím, u toku Metuje od Petrovic po Hronov. Jejich mocnost je řádově metrová (převážně 1–2 m). V podloží povodňových hlín leží aluviální štěrky, štěrkopísky a hrubé písky (převážně würmského stáří). Štěrkové a pískové uloženiny říčních teras se zachovaly ve větší míře jen na Broumovsku, kde byly rozlišeny dvě stratigrafické úrovně. Spodní terasa má bázi 8–10 m nad údolní nivou Stěnavy a přítoků. Uloženiny, které nikde nepřesahují mocnost 10 m, jsou stáří středního pleistocénu. Báze svrchní terasy leží 25 m nad dnešní údolní nivou. Mocnost uloženin je o něco větší než u spodní terasy (až 13 m), přisuzuje se jim věk starého pleistocénu. Jejich petrologické složení je stejné jako u štěrků údolní nivy. Výskyt sprašových hlín je vázán na Broumovskou kotlinu, kde lemují terasy Stěnavy nebo tvoří rezidua na plošinách v oblasti Hejtmánkovic, Křinic, Martínkovic, Božanova, Rožmitálu a Šonova. Stářím odpovídají mladému a střednímu pleistocénu. Maximální zjištěná mocnost je 10 metrů. Jediným dosud zjištěným chemogenním sedimentem v území CHKO jsou recentní či subrecentní písčité pěnovce. Vyskytují se na výchozech otovického vápence v Otovicích (SV od kostela na lokalitě "Vápenka", dříve známé pod jménem "Lederhose"). Paleontologie Horniny vnitrosudetské pánve jsou velmi bohaté na nálezy zkamenělin, a to jak rostlinných zbytků (plavuně, kapraďorosty, nahosemenné) tak i nálezy živočišných zbytků zejména nižších obratlovců. Od počátku dolování černého uhlí byly nalézány četné rostlinné zbytky, jež v souboru dobře demonstrují vývoj květeny v období svrchního karbonu a spodního 6

permu. Místy se nacházejí i na přirozených výchozech, četné jsou nálezy araukaritů (zkamenělých dřev) v celé oblasti Jestřebích hor. Broumovská kotlina je však především známá zoopaleontologickými nálezy a lokalitami v permských vápencích, světově proslulých již z dob sběrů prof. A. Friče unikátními nálezy skelnošupinatých ryb, žraloků, krytolebců apod. Geomorfologie Výplň vnitrosudetské pánve tvoří orografický celek, který v hrubých rysech na území ČR odpovídá Broumovské vrchovině; dříve se používalo pro celou oblast vhodnější označení Sudetské nebo Broumovské mezihoří. Je málo oblastí v Českém masívu, kde by morfologlcké prvky tak věrně kopírovaly geologickou stavbu jako je tomu zde. Klíčovou roli v utváření reliéfu krajiny měly sedimentární procesy, tektonické pohyby a vodní eroze. V důsledku alpínského vrásnění byla původně plochá zemská deska, tvořící dno mělkého křídového moře prohnuta, rozlámána a vyzdvižena. Díky milionům let eroze má krajina dynamický vzhled. Mírně ukloněné svahy a plošiny střídají na ostrých hranách prudké stráně a hluboko zaříznutá, místy až kaňonovitá údolí s převýšením i přes 100 m. Podle dnes platného ortografického (geomorfologického) členění je území rozděleno do tří podcelků: Meziměstská vrchovina, Polická vrchovina a Žacléřská vrchovina. Meziměstská vrchovina zaujímá SV území CHKO a dále se dělí na dvě geologicky i geomorfologicky odlišné jednotky, na Javoří hory a na Broumovskou kotlinu. Javoří hory jsou budovány vulkanity a tvoří výrazný pohraniční hřeben ve směru SZ-JV, s rozsochami vybíhajícími k JZ. Plošně největší část Meziměstské vrchoviny náleží k Broumovské kotlině. Ta se dělí na relativně vyšší severozápadní (meziměstskou) část charakteru pahorkatiny a na plochou jihovýchodní část v okolí Broumova jen mělce modelovanou údolím řeky Stěnavy a jejích přítoků. Žacléřskou vrchovinu tvoří jihozápadní až západní část území CHKO. Lze ji dále rozdělit na morfologicky výrazný hřeben Jestřebích hor, budovaný především jíveckými vrstvami (svrchní karbon) ve vývoji žaltmanských arkóz a na relativně nižší vrchovinu směrně orientovanou souběžně s Jestřebími horami, která je na SV ohraničena Polickou vrchovinou. V této Radvanické vrchovině se v okolí Chvalče vytvořila malá mezihorská kotlina pokračující na sever do Polska. Polická vrchovina je zcela totožná s geologickou jednotkou svrchněkřídové polické pánve. Celý soubor těchto hornin dosahuje mocnosti přes 500 m a je uložen na podložních horninách permokarbonu a triasu. Střídání pevnějších hornin (pískovce, spongilitické prachovce) s měkčími (slínovce) zapříčiňuje stupňovitou stavbu (kuesty), která je v Polické vrchovině díky malému narušení erozními jevy klasicky vyvinuta. Polická vrchovina je dále dělena na Polickou pánev, Polickou stupňovinu a Stolové hory (českou část). Polická pánev zaujímá střed při ose území a je charakterizována strukturně denudačními plošinami uvnitř a oválným věncem vnitřních kuest po obvodu. Polická stupňovina pak tvoří oválný obvod celé Polické pánve soustavou vnějších kuest. Stolové hory na české území zasahují jen svahy spadajícími na sever do Machovské kotliny nebo k severovýchodu do Broumovské kotliny. Kvádrové pískovce Polické vrchoviny vykazují velice pestrý reliéf a modelaci až po vývoj rozsáhlých pískovcových skalních měst – představují tak z přírodovědného i krajinářského hlediska nejcennější části CHKO Broumovsko, jejichž význam přesahuje do nadnárodní úrovně. Proslulá pískovcová skalní města v Adršpašsko-teplických skalách, na Ostaši, Kočičích skalách, Hejdě, Broumovských stěnách i Stolových horách jsou nejen cílem intenzivního cestovního ruchu, turistiky a horolezectví, ale i četných přírodovědných studií. Pseudokrasový reliéf – pískovcový fenomén Název pseudokras byl vytvořen pro pojmenování morfologicky obdobných tvarů reliéfu jako jsou povrchové a podzemní tvary krasové. Pseudokrasové tvary však nevznikají na horninách lehko rozpustných převážně chemickými procesy rozpouštěním, ale na horninách nerozpustných či těžko rozpustných a za přispění především fyzikálních procesů, mechanickými procesy zvětrávání, rozpadu a odnosu hornin. Při vývoji těchto tvarů na

7

větších plochách terénu a v četných i pestrých formách jako je tomu příkladně na rozsáhlých morfostrukturách pískovcových lze přímo hovořit o pseudokrasovém reliéfu. V případě terénů tvořených křídovými horninami Polické vrchoviny v území CHKO Broumovsko je pseudokrasový reliéf tvořen celou stupnicí konkávních i konvexních makro-, mezoa mikroforem. Na podkladě současných poznatků geomorfologických procesů podílejících se na tvorbě pseudokrasového reliéfu (mechanické, částečně i chemické zvětrávání a odnos, svahové pohyby, řícení a akumulace skalních bloků a zvětralin, sufoze, menší měrou i fluviální a eolická eroze ad.) jsou nyní pseudokrasové tvary (s platností i pro kvádrové pískovce i další křídové horniny) děleny na základní morfostruktury a dílčí morfostruktury. Základní morfostruktury se dále dělí na stupňoviny (strukturně denudační plošiny, tabulové plošiny a kuesty) a hřbetoviny (strukturní hřbety, antiklinální hřbety, “kozí hřbety" a hrástě). Dílčí morfostruktury jsou konkávní (vhloubené) nebo konvexní (vypouklé) a dále se dělí na makroformy (soutěsky, kaňony, strže, rozsedliny, rozvodní plošiny s hřbety, skalní pilíře a skalní věže), mezoformy (jeskyně a propasti, závrty, skalní perforace /skalní brány, skalní okna, skalní tunely a skalní mosty/, skalní útvary /typu tors: skalní hřiby ap./ a mikroformy (skalní dutiny a výklenky, skalní voštiny, pseudoškrapy /žlábkové, meandrovité, stěnové, hrotovité, jamkové a šlápotovité/, skalní mísy, skalní lišty a hroty /převážně železivce/, pisolity a jiné formy sekundární mineralizace). I na území CHKO Broumovsko je morfologicky nejpestřejší reliéf vytvořen na terénu kvádrových pískovců, reprezentovaném strukturně denudačními plošinami i kuestami v oblasti Adršpašsko-teplických skal, Ostaše, Hejdy, Kočičích skal, Broumovských stěn a Stolových hor. Geneticky se zde uplatňují všechny tři hlavní fáze modelace: • pásmo odnosem nejméně narušené (s plochým nebo oblým povrchem krytým zvětralinami a jen nízkými skalními výchozy) – např. Bučina a Rokliny v oblasti Adršpašsko-teplických skal • pásmo rozčleněné roklemi a kryté skalními útvary typu tors – plošně převažuje ve všech částech terénů pískovcového pseudokrasu • pásmo skalních měst s výrazným vertikálním členěním hlubokými kaňony a soutěskami, skalními stěnami a věžemi o výšce až 100 metrů, s výraznou a pestrou modelací jejich povrchu – nejen Adršpašské a Teplické skalní město, ale i části terénů na Hejdě (východní část), Ostaši (Bludiště), Broumovských stěnách i Stolových horách, ale již s menší denivelací. Ve druhém a třetím uvedeném pásmu se vyskytují vedle povrchových i podzemní pseudokrasové jevy – jeskyně a propasti. Jeskyně patří k poměrně běžným tvarům pískovcového reliéfu, a proto se hojně vyskytují i ve všech skalních oblastech Polické vrchoviny. Z genetického a morfologického hlediska jsou pseudokrasové jeskyně děleny do šesti skupin: • jeskyně puklinové: jsou to svislé, úzké prostory s různou délkou; vznikají na puklinách či puklinových zónách a při jejich rozšiřování vlivem zvětrávání a odnosu hornin, např. erozí – příkladem může být jeskyně Pod Hvězdou v Broumovských stěnách • jeskyně vrstevní: vytvářejí se zvětráváním a odnosem méně odolných vrstevních poloh; prostory jsou většinou nízké, různě široké a dlouhé – příkladem tohoto typu mohou být jeskyně v Trpasličí skále I. a II. na Ostaši • jeskynní výklenky: patří k rozšířeným tvarům a vznikají destrukcí horniny selektivní denudací podmíněnou litologickým složením nebo destrukcí horniny v polohách tektonicky různosměrně porušených; prostory těchto jeskyní mají různou šířku a výšku, délky (hloubky do masivu) bývají menší – příkladem tohoto typu jsou jeskyně Nad Řeznickou sekyrou nebo jeskyně Pec, obě v Teplických skalách • jeskyně rozsedlinové: vznikají gravitačním odsedáním skalních bloků v okrajích plošin nebo na svahu v závislosti na svislé nebo vodorovné puklině, příp. vrstevní ploše; při pohybu vzniká prostora, většinou úzká a vysoká, s příčným profilem ve tvaru V nebo A, dle způsobu pohybu bloků; tímto způsobem vznikají i dlouhé prostory chodbovitého charakteru (např. jeskyně Tunel v Broumovských stěnách) nebo i poměrně hluboké

8

a úzké prostory propasťovitého charakteru (např. Teplická propast v Teplických skalách nebo Netopýří propast v Adršpašských skalách • jeskyně suťové: jsou specifickou skupinou pseudokrasových jeskyní, vzniklých v blokových akumulacích ve dnech roklí a kaňonů nebo na úpatí skalních stěn či v balvanových proudech na svazích; jeskynní dutiny mezi balvany mají nepravidelný tvar při častém prostřídávání větších i zcela těsných prostor; při spojitosti s podzemním tokem, který při průtoku dnem rokle je kryt balvanitou sutí a její prostory neustále vyklizuje, vznikají celé jeskynní systémy, které vynikají svojí délkou; díky existenci extrémního klimatu těchto jeskyní, proti vnějším atmosférickým vlivům krytých až 25 m mocnou blokovou akumulací (jako je to v příp. Teplické jeskyně), setrvává v některých částech prostor ledová výzdoba (rampouchy, ledové sloupy, ledové náteky a podlahové ledy, jinovatka) až do pozdních letních měsíců – z tohoto typu jeskyní lze jmenovat především Řeřichovou jeskyni (205 m dlouhá), jeskyni Pod Luciferem (400 m dlouhá) a Teplickou jeskyni, která délkou 1 065 m je nejdelší pseudokrasovou jeskyní České republiky • jeskyně kombinované: do této skupiny náležejí zbývající jeskynní tvary, na jejich vývoji se podílí více činitelů, výsledný tvar se pak morfologicky blíží nejméně dvěma z pěti předchozích typů jeskyně; nejčastější kombinací v terénech CHKO je kombinace puklinové a vrstevní jeskyně, puklinové a suťové jeskyně nebo (nejčastěji) rozsedlinové a suťové jeskyně – jako příklad lze uvést jeskyni Kořenka nebo Plutonův chrám v Teplických skalách, která je rozsedlinovo-suťovou jeskyní. Pseudokrasové terény v území CHKO Broumovsko jsou při srovnání s obdobnými terény v ostatních částech České křídové tabule (Český ráj, Kokořínsko, Labské pískovce ap.) významné nejen celkovým plošným rozsahem, ale i rozsahem ploch s charakterem vysoce dynamického reliéfu skalních měst s denivelací skalních věží a stěn až přes 100 metrů. Tyto terény svojí morfologií vytvářejí predispozici pro výskyt lokálních klimatických extrémů (vlhkost, chlad, nedostatek slunečního záření), které v tomto souboru podmiňují (při porovnání s okolními terény) i výskyt extrémních rostlinných i živočišných druhů a společenstev (výskyt glaciálních reliktů). Působení všech hlavních přírodních činitelů těchto terénů – geologický podklad – reliéf – klima/mikroklima – biosféra je v tomto případě natolik specifické, že se v poslední době pro celý přírodní soubor geo- i biosféry na pískovcovém pseudokrasovém reliéfu počalo používat výrazu pískovcový fenomén. Mineralogie Účast pestrého horninového zastoupení na geologické stavbě Broumovské vrchoviny (a tím na území CHKO) vykazuje i širokou škálu minerálů. Relativně nejvíce nálezů minerálů pochází z vulkanických hornin broumovského souvrství, především ze šonovských melafyrů (Javoří hory). Nejchudší mineralogickou pestrost a obsah mají křídové horniny Polické vrchoviny. V dutinách melafyrových mandlovců se vyskytují polodrahokamy, např. záhnědy, ametysty, chalcedony, acháty, jaspisy, dále i vykrystalovaný baryt a fluorit. Při rozvětrávání masivů se z dutin uvolňují a dostávají do sutin a náplavů potoků. Většinou se nalézají roztroušeně na polích i loukách, především v okolí Rožmitálu a Šonova. V Javořích horách se nacházejí i minerály z ignimbritů a ryolitových tufů, hlavně živce, pyroxeny, biotit, křemen, amfibol a další. Postupným rozkladem ryolitových tufů vzniká jílovitá hornina bentonit. V horninách svrchní křídy se objevují i kalcitové výplně trhlin nebo i chalcedonové rohovce. Významné mineralogické ložisko, na kterém se po řadu let těžila měď, se nacházelo u Horních Vernéřovic. Vyskytovaly se zde mědinosné minerály – většinou kovové, chalkosin, pyrit, bornit, chalkopyrit, gelenit, sfalerit i malachit. Těžbou však bylo celé ložisko vyčerpáno a nálezy jsou již jen ojedinělé.

9

2.2. Pedologie Půdy na území CHKO Broumovsko se vytvořily z matečných hornin až v době poledové, tj. až po ustoupení Würmského glaciálu, a můžeme je tedy označit jako půdy monocyklické. Pro vývoj půd na převážné většině území byl rozhodující vliv klimatu. Z těchto důvodů pokrývají většinu území ilimerizované půdy podzolové v nižších polohách, ve výše položených chladnějších oblastech podzoly a zejména hnědé půdy (kambizemě), které jsou nejvíce zastoupeným půdním typem na území CHKO. V některých místech se však díky extrémnímu reliéfu nebo ovlivnění stanoviště vodou vyvinuly půdy intrazonální. Podél potoků a řek tak vznikly nivní a lužní hydromorfní půdy, v oblastech prameništních nebo jinak zamokřených pak pseudogleje a gleje. V extrémních podmínkách kvádrových pískovců, tedy skalních měst a balvanitých sutí, je pedologický vývoj velmi mladý. Půdní druh lze většinou označit jako litozem neboli půdu nevyvinutou, tvořenou jen vrstvou mělkého humusovitého horizontu na půdotvorném substrátu (skále). Na některých místech v roklích mezi skalami dochází k hromadění rašeliny, jejíž nejhlubší vrstvy se dle palynologických rozborů usadily již v dobách poledových (preboreál a boreál). Zrnitostní složení půd, neboli půdní druh, je do značné míry určován půdotvorným substrátem. V oblasti Broumovské kotliny vznikly zvětráváním permokarbonských sedimentů půdy hlinité, při okrajích pánve s vyšším podílem písčité nebo štěrkovité frakce. V Javořích horách vytvořených paleovulkanity se setkáváme i s čistě kamenitými substráty a suťovými poli. Písčito-hlinité půdy na limnickém permokarbonu se nacházejí též v kotlině Chvalče a Radvanic a táhnou se podél Jestřebích hor jihovýchodním směrem údolím Dřevíče až k Hronovu a Žďárkám. V Polické vrchovině se na křídových opukách a spongilitických prachovcích nacházejí půdy písčito-hlinité, hlinité i jílovito-hlinité, většinou s vyšším podílem skeletu. Čela kuest budovaných spongilitickými prachovci pokrývají hlinito-kamenité půdy, místy pod skalními výchozy pak čistě kamenité suti. Na podloží kvádrových pískovců leží balvanité a blokové svahoviny. V písčitém substrátu jsou zde zabořeny jednotlivé balvany, vytvářející místy skupiny až kamenná moře. Zajímavostí je, že na celém území CHKO nebyly nalezeny spraše. Eolické sedimenty jsou zastoupeny pouze krátce přemístěnými sprašovými hlínami lemujícími místy terasy Stěnavy. Velmi významným půdotvorným faktorem je faktor biologický. Během holocénu vznikaly půdy pod vlivem lesní vegetace. Původní lesní půdy však byly na velké části území změněny během posledního tisíciletí lidskou činností, zejména zemědělskou kultivací. Nejvíce půd vhodných pro zemědělskou činnost se díky geologickému složení, morfologii terénu i nižší nadmořské výšce vytvořilo v Broumovské kotlině, kde lesy ustoupily na dnešní plošné zastoupení cca 20 % území. V ostatních částech CHKO Broumovsko se zemědělská půda nachází na příhodných pozemcích s menšími sklony, v oblasti Polické vrchoviny na mírných svazích křídových kuest. Skalní města a čela kuest pokrývají lesy, jen některé příkré svahy bez balvanů výjimečně louky. Nejúrodnější půdy se nacházejí v lužních polohách podél řeky Stěnavy na Broumovsku a podél řeky Metuje na Hronovsku. Z hlediska ochrany zemědělského a lesního půdního fondu je největším problémem vodní eroze. Hodnoty potenciální vodní eroze jsou vyšší v oblasti Polické pánve (1–5 mm/rok), nižší v oblasti Broumovské kotliny (0,1–1 mm/rok), kde je však kvůli většímu zornění území absolutní hodnota erozního smyvu přibližně stejná nebo dokonce vyšší. Na celém území se setkáváme s projevy plošné a rýžkové eroze. Významnější jevy stržové eroze byly v nedávné minulosti zaznamenány v obci Česká Metuje a ve Velké Vsi u Broumova. Pozitivem posledních let je zavádění zatravněných pásů vedených po vrstevnici (např. v okolí Police nad Metují). S vodní erozí souvisí též půdní sesuvy. Nejvíce půdních sesuvů bylo přírodovědeckými průzkumy nalezeno na Broumovsku, většinou se však jedná o sesuvy historické, dnes již zazeměné. Po extrémních srážkách v létě 1997 došlo na několika místech k tzv. svahovému slézání z důvodu plného nasycení půdy a vzniku aktivních smykových ploch na rozhraní spodní části půdního profilu a matečného podloží.

10

2.3. Klimatické poměry Základní klimatické charakteristiky Broumovska jsou dány jeho zeměpisnou polohou, nadmořskou výškou a převládajícími směry atmosférického proudění. Významné podnební rozdílnosti v rámci tohoto území způsobuje členitost terénu, poměrně výrazné rozpětí nadmořských výšek od 350 do 880 m a také převažující orientace horských hřebenů a údolí ve směru SZ–JV ve vztahu k převládajícímu západnímu směru větrů. Podle Quittovy klasifikace a klimatologických měření z let 1961–2000 je území Broumovska zařazeno do dvou oblastí, mírně teplé a chladné. Chladná oblast zaujímá výše položené partie Javořích hor a Broumovských stěn a širší oblast Adršpašsko-teplických skal včetně obcí Jívka a Adršpach. Zbytek území je začleněn do tří rajonů mírně teplé oblasti. Nejteplejší je střední a jihovýchodní část Broumovské kotliny v okolí Broumova a Otovic. Průměrná teplota vzduchu v území CHKO Broumovsko se pohybuje v rozmezí 5,5–7,0 ºC. Pro stanici Broumov je za období 1961–2000 uváděn údaj 6,9 ºC, přitom nejnižší naměřenou teplotou za toto období byla hodnota -30,2 ºC v letech 1987 a 1996, naopak nejvyšší teplota 35,5 ºC byla naměřena v roce 1983. Průměrný roční úhrn srážek se v území Broumovska pohybuje v rozmezí 650–1000 mm. Sněhová pokrývka leží průměrně 70–90 dnů, lokálně až 120 dnů. V celé oblasti převládají větry západních směrů (kvadrant SZ-JZ). Srážkový úhrn je 650–1000 mm, z toho zimní srážky činí 250–400 mm. Sněhová pokrývka leží průměrně 70–90 dnů, lokálně až 120 dnů. Délka jejího trvání (v závislosti na nadmořské výšce a expozici terénu) se prodlužuje zhruba SZ směrem ke Krkonoším. Území CHKO ve směru SZ-JV protíná proměnná linie klimatického předělu mezi "českou" a “slezskou” (kontinentálnější) klimatickou oblastí. Lokalizace tohoto rozhraní se polohově mění od linie hřebene Jestřebích hor (západní ohraničení CHKO) po linii hřebene Broumovských stěn. Broumovská kotlina a Javoří hory jsou převážně pod vlivem klimatu sousedního polského Slezska. Častý rozpad nízké oblačnosti v oblasti tohoto rozhraní přináší i zvýšené imisní zátěže z ovzduší i srážek, především na návětrných hřebenových a vrcholových partiích Broumovských stěn a Adršpašsko-teplických skal. Tyto návětrné svahy hřebenů vykazují i vyšší počet dnů s mlhou (většinou z nízké oblačnosti). V inverzních dnech se vytvářejí v údolích a kotlinách mlhy. Výjimečný mezoklimatický a mikroklimatický charakter vykazují rozsáhlejší pískovcové skalní oblasti (NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny, NPP Polické stěny, PR Ostaš a další), kde v hlubokých a zastíněných roklích, rozsedlinách a četných pseudokrasových jeskyních a propastech se tvoří výrazná klimatická inverze. Tato situace umožňuje, aby v těchto prostorách setrvával firn a led až hluboko do letního období.

2.4. Hydrologie a hydrogeologie CHKO Broumovsko náleží převážně do povodí řek Metuje a Stěnavy. Jejich rozvodí v ose JV-SV je zároveň hlavním evropským rozvodím mezi úmořími Baltského a Severního moře. Povodí Stěnavy Řeka Stěnava (polsky Ścinawka, hydrologické pořadí 2-04-03) protéká Broumovskou kotlinou cca 20 říčními kilometry. Pramení na polské straně hranic nad Mirošovem (Mieroszów), a opět v Polsku se vlévá do Kladské Nisy (Nysa Kłodzka). Řeka tak náleží do povodí Odry, úmoří Baltského moře. Hlásné profily ČHMÚ se nacházejí v Meziměstí a Otovicích. Databáze VÚV T.G.M hovoří o Stěnavě jako o přirozeném vodním toku, jehož chemický stav není dobrý a ekologický stav je poškozený. Ekologický potenciál toku nebyl klasifikován. Na katastrálním území pravobřežních přítoků Stěnavy je vymezena zranitelná oblast (definovaná v § 33 zákona č. 254/2001 Sb. a vymezená nařízením vlády č. 103/2003 Sb. a č. 219/2007 Sb.). Významnější levobřežní přítoky Stěnavy v CHKO jsou potok Vižňovský, Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý, významnější pravobřežní přítoky pak potok Vernéřovický, Jetřichovský, Liščí, Křinický, Martínkovický a Božanovský.

11

Profil

Qa(m3.s)

1

Meziměstí Otovice

0,809 2,3

Stěnava max.vod.stav za Q355(m3.s-1) posl.10 let V.– XI. (cm) 0,14 296 (8. 8. 2006) 0,45 296 (8. 8. 2006)

max.vod.stav za posl.10 let XII.–IV. (cm) 130 (31. 3. 2006) 277 (19. 3. 2005)

Povodí Metuje Řeka Metuje (hydrologické pořadí 1-01-03) náleží do povodí Labe, úmoří Severního moře. Pramení u Hodkovic poblíž adršpašského skalního města, kterým vzápětí protéká, a po 77 km se v Josefově u Jaroměře vlévá do Labe. Hlásné profily ČHMÚ jsou umístěny v Hronově a v Maršově nad Metují, mimo území CHKO je předpovědní profil v Krčíně. Metuje je dle VÚV T.G.M. přirozeným vodním tokem, ale stejně jako Stěnava nedosahuje dobrého chemického stavu, stav ekologický byl určen jako střední. Ekologický potenciál toku nebyl klasifikován, horní tok řeky s přítoky Dřevíčem a Jívkou, Skalním a Zdoňovským potokem byl však vyhlášen jako EVL Metuje a Dřevíč k ochraně populace mihule potoční. Horní i dolní tok Metuje byly nařízením vlády č. 71/2003 Sb. vyhlášeny jako lososová voda (povrchová voda vhodná pro život ryb lososovitých a lipana), z čehož vyplývá i povinnost pečovat o kvalitu vody a sledovat vybrané ukazatele a hodnoty jakosti vody (Příloha 2 zmiňovaného nařízení vlády). Významnější levobřežní přítoky Metuje jsou na území CHKO potoky Zdoňovský, Bohdašínský, Pěkovský, Ledhuje a Židovka, významnějšími pravobřežní přítoky jsou Skalní potok, Vlásenka, Dřevíč a Rokytník.

Profil

Qa(m3.s- Q355(m3.s1 1 ) )

Hronov

2,73

0,64

Maršov nad Metují

1,13

0,32

Metuje max. vod. stav za posl.10 let V.XI. (cm) 115 (8. 8. 2006) 134 (8. 8. 2006)

max. vod. stav za posl.10 let XII.-IV. (cm) 195 (31. 3. 2006) 173 (31. 3. 2006)

V povodí Metuje se nachází Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Polická křídová pánev (CHOPAV PKP), na jejímž území je zvýšená ochrana podzemních vod jako nejdůležitější složky přírodního prostředí. Polická pánev se rozkládá v SV Čechách v broumovském výběžku při česko-polské státní hranici a vyplňuje centrální část tzv. vnitrosudetské (dolnoslezské) pánve. Hlavním vodním tokem je Metuje. Celkový dlouhodobý průměrný průtok Metuje v profilu Hronov (který lze v prvním přiblížení považovat za uzávěrový profil celé polické pánve) je cca 2,73 m3/s, což při ploše povodí 247,75 km2 představuje celkový specifický odtok 11,02 l/s km2. Hydrogeologicky se jedná o pánev, ve které lze na základě litologicky odlišných těles vymezit několik nad sebou se vyskytujících regionálně rozšířených kolektorů. Převládajícím typem porozity v celé polické pánvi je porozita puklinová, velmi významně se uplatňující zejména v okolí hlavních zlomů. Toto hydrogeologické prostředí předurčuje velmi komplikované trojrozměrné proudění podzemní vody, a to jak zhruba horizontálním prouděním jednotlivými kolektory (často na velké vzdálenosti) s možnosti významného hydraulického ovlivnění příslušných zvodní, tak i vertikálním přetékáním mezi těmito kolektory napříč nedokonalými izolátory. Správa CHKO Broumovsko iniciovala vznik několikaletého úkolu financovaného MŽP ČR (v rámci Programu péče o životní prostředí pod č. GA/1807/93). Ten byl dokončen třetí etapou: Závěrečnou zprávou v r. 1997 s názvem „Optimalizace využívání a ochrany

12

podzemních vod s ohledem na ostatní složky životního prostředí, Polická pánev“, který zpracovala přírodovědecká fakulta UK – katedra hydrogeologie a inženýrské geologie. Práce vedl doc. Jiří Krásný. V PKP, která je zorněna méně než Broumovská kotlina, je snižována jakost povrchové vody některým ze způsobů nedodržování technologické kázně zejména při zemědělském obhospodařování. Nejsou prakticky dodržována ani hlavní ochranná opatření pro PHO (ani uplatňována kontrola jejich zřizovatelem), která spočívala ve vypracování rozvozových plánů a odsouhlasení umístění hnojišť hydrogeologem. V řadě lokalit polních hnojišť tak dochází k výluhům do terénu s častými úniky do povrchových toků a tím k možnosti ovlivnění podzemních vod (v hydropasivních zónách a na tektonických puklinách, které jsou na většině území křídy velmi husté). Dalším problémem jsou skládky a odpadní vody jak z domácností tak i průmyslu a zemědělství.

2.5. Flóra a vegetace Podle současného fytogeografického členění náleží převážná část regionu mezofytiku. Klimatické rozdíly spolu s pestrou geologickou stavbou oblasti se projevují ve složení květeny jednotlivých fytogeografických podokresů. Nejmarkantnější je však přítomnost několika druhů subarkticko-subalpínského a středoevropsko-subalpínského geoelementu a velké zastoupení boreálních druhů v Adršpašsko-teplických skalách. Toto území je vyčleněno jako samostatný fytogeografický okres oreofytika. Přehled podrobného fytogeografického členění Fytogeografická oblast: mezofytikum Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum Fytogeografický okres: Sudetské mezihoří Fytogeografický podokres: Polická kotlina Broumovská kotlina Žaltman Ostaš Broumovské stěny Javoří hory Hejšovina

oreofytikum České oreofytikum Teplicko-adršpašské skály

Převládajícími geoelementy v území CHKO jsou středoevropský a subboreální. Z významných boreálních, resp. subboreálních druhů lze uvést např. rojovník bahenní (Ledum palustre), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), toliji bahenní (Parnassia palustris), vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), ostřici plstnatoplodou (Carex lasiocarpa), třtinu nachovou (Calamagrotis phragmitoides), ze subarkticko-subalpínských violku dvoukvětou (Viola biflora), ze středoevropsko-subalpínských podbělici alpskou (Homogyne alpina). Poměrně vysoké úhrny srážek jsou příznivé pro druhy subatlantské, z nichž se v území vyskytují např. všivec lesní (Pedicularis sylvatica), třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), ostřice blešní (Carex pulicaris), svízel hercynský (Galium saxatile), vrba plazivá (Salix repens). Zastoupeny jsou také druhy jihosibiřského a subpontického geoelementu. V malé míře se vyskytují druhy submediteránní, např. dřišťál obecný (Berberis vulgaris) či modřenec chocholatý (Muscari comosum). Z hlediska migrace flóry má patrně značný význam předěl tvořený Broumovskými stěnami, pokračující na polském území Stolovými horami. Zatímco Polická kotlina a Žaltman (Jestřebí hory) komunikují hlavně s českým vnitrozemím, Broumovská kotlina a Javoří hory mají vztah spíše ke Kladské kotlině, resp. Kamenným horám na polském území. Broumovsko je oblastí s velmi změněnou skladbou lesů. Převládající smrkové kultury vykazují ochuzené složení podrostu a šíření některých expanzivních druhů, např. bezu hroznatého (Sambucus racemosa) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).

13

Území se nachází v dubobukovém až smrkobukovém vegetačním stupni, některé rokle ve skalních oblastech i ve stupni bukosmrkovém. Rekonstrukčně zde převládají květnaté a acidofilní bučiny (Fagion, Luzulo-Fagion). Problematická je vegetační rekonstrukce v silně odlesněné Broumovské kotlině, kterou snad z určité části pokrývaly lesy blízké dubohabřinám (Carpinion). Nejzachovalejšími přirozenými lesními společenstvy jsou reliktní bory na kvádrových pískovcích (Dicrano-Pinion) a suťové lesy (Tilio-Acerion) na příkrých svazích údolí a kuest polické křídové pánve. Přirozené smrčiny (Piceion excelsae) se vyskytují pouze maloplošně v inverzních polohách skalních oblastí a místy i jinde na podmáčených až rašelinných stanovištích. Na prameništích a podél vodních toků jsou zastoupeny prameništní olšiny a jaseniny a údolní lužní lesy (Alnenion glutinoso-incanae). Charakter vegetace pískovcových skalních oblastí Broumovska je určen především živinami chudým geologickým podkladem, poměrně velkou nadmořskou výškou a teplotními inverzemi v členitém reliéfu. Kyselý podklad způsobuje relativní chudost jejich flóry, pokud jde o cévnaté rostliny. Fytogeograficky významný je výskyt některých druhů známých u nás obvykle z horských poloh – patří k nim např. podbělice alpská (Homogyne alpina), violka dvoukvětá (Viola biflora), papratka horská (Athyrium distentifolium), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum). Pro tato území je charakteristická extrémní mozaikovitost biotopů a vegetace, neboť se tu prolínají různé typy lesních biotopů s biotopy skalními. Lesní porosty jsou zde však z převážné části velmi změněny lesnickým hospodařením. Vedle výše uvedených se na Broumovsku místy vyskytují ještě další druhy vyšších poloh, např. žebrovice různolistá (Blechnum spicant), vrba slezská (Salix silesiaca), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), udatna lesní (Aruncus vulgaris) aj. Výrazněji teplomilných druhů se z území udává jen nevelký počet. Floristicky bohaté jsou květnaté bučiny a suťové lesy, vyskytující se často v návaznosti. Z významnějších druhů je v květnatých bučinách Broumovska častá lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vzácné jsou již orchideje jako např. okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Suťové lesy provází zvláště kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a rybíz alpský (Ribes alpinum). Biotopy suťových lesů se vyvíjejí obvykle v okolí výchozů minerálně bohatších hornin, na Broumovsku nejčastěji slínovců až vápnitých pískovců. Pozoruhodně zde bývají vyvinuta společenstva skalních štěrbin s četnými kapradinami – puchýřníkem křehkým (Cystopteris fragilis), sleziníkem červeným (Asplenium trichomanes), sleziníkem routičkou (Asplenium ruta-muraria) a sleziníkem zeleným (Asplenium viride). Jen nejvyšší skály nejsou zastíněny okolními lesními porosty, takže lze říci, že vytvářejí maloplošná primární bezlesí s bylinnými i keřovými společenstvy – mj. se zde uplatňuje růže převislá (Rosa pendulina), vzácně skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). V lužních lesích a na vlhkých loukách je místy hojná bledule jarní (Leucojum vernum) – její nejbohatší naleziště se nacházejí zejména v okolí Jívky. Flóra stojatých a tekoucích vod není v oblasti příliš bohatá. V některých rybnících se vyskytuje bublinatka jižní (Utricularia australis). V minulosti zde však rostly např. rdestice hustolistá (Groenlandia densa) či rdest smáčknutý (Potamogeton compressus). Na prameništích byla vzácně nalezena zdrojovka potoční (Montia hallii). Rašeliništní vegetace je na Broumovsku přítomna jen ve zbytcích. Místy značně hluboká rašeliniště v roklích Adršpašsko-teplických skal jsou dnes většinou porostlá lesem. Nepočetné a většinou plošně nevelké jsou lokality charakteru slatinišť a přechodových rašelinišť v různých částech CHKO. K významným druhům těchto biotopů patří především ostřice Davallova (Carex davalliana), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kruštík bahenní (Epipactis palustris), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), vrba plazivá (Salix repens), zábělník bahenní (Comarum palustre), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), ostřice dvoudomá (Carex dioica), ostřice blešní (Carex pulicaris), ostřice dvoumužná (Carex diandra), ostřice příbuzná (Carex appropinquata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní

14

(Oxycoccus palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora) aj. Druhově bohaté polokulturní louky byly na Broumovsku plošně velmi redukovány intenzivní zemědělskou velkovýrobou v minulých desítiletích. Naproti tomu v důsledku ponechání nepřístupných pozemků ladem velmi vzrostlo zastoupení sukcesních stadií směřujících k lesu. Místy se však dochovaly zbytky pcháčových, ovsíkových, smilkových i bezkolencových luk, na nichž se vyskytují některé ohrožené druhy: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), hořeček český (Gentianella bohemica), prha arnika (Arnica montana), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgare), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), modřenec chocholatý (Muscari comosum) aj. Největší počet zachovalých květnatých luk s řadou lokalit orchidejí se dosud nachází na Machovsku. Specifické biotopy vznikaly a stále vznikají těžbou triasových pískovců v západní části Broumovské kotliny, v okolí Vernéřovic a Jetřichova. Na vlhkých odtěžených plochách se přechodně objevují společenstva s ostřicí skloněnou (Carex demissa), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), plavuňkou zaplavovanou (Lycopodiella inundata), všivcem lesním (Pedicularis sylvatica) aj., v minulosti zde byla známa i vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium). Mnoho lokalit vzácnějších druhů na Broumovsku v minulých desítiletích zaniklo. Negativně se projevil především rozvoj zemědělské velkovýroby, dále zalesňování luk, změny ve druhové skladbě lesů a další vlivy. Řada druhů pravděpodobně vyhynula nebo jsou nezvěstné. Kromě několika již výše zmíněných případů sem patří např. smrkovník plazivý (Goodyera repens), švihlík krutiklas (Spiranthes spiralis), vstavač kukačka (Orchis morio), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hořec křížatý (Gentiana cruciata) a další. Naproti tomu se v nedávné době podařilo v oblasti objevit jiné významné druhy, např. třtinu nachovou (Calamagrostis phragmitoides) či kruštík Greuterův (Epipactis greuteri). Výrazně se v posledních desetiletích změnilo složení plevelových společenstev (ústup až úplné vyhynutí některých druhů). Silně se zvětšilo zastoupení vysokobylinné ruderální vegetace. Mechorosty (podle materiálů N. Gutzerové, L. Němcové, J. Kučery, T. Štechové, Š. Kovala a M. Zmrhalové) Významnými biotopy mechorostů na Broumovsku jsou zejména pískovcové a slínovcové skály, dále pak rašeliniště a slatiniště. Bryologicky nejprozkoumanějšími lokalitami v CHKO jsou skalní oblasti, zejména NPR Adršpašsko-teplické skály, z níž je známo přes 260 druhů mechorostů. Vzhledem k charakteru geologického podkladu převažují druhy acidofilní. Na pískovcových skalních stěnách se běžně vyskytují dvouhrotcovka lámavá (Dicranodontium denudatum), bělomech skalní (Leucobryum juniperoideum), polanka drobná (Anastrophyllum minutum), zdvojenka bělavá (Diplophyllum albicans), čtyřzoubek průzračný (Tetraphis pellucida), sečovka štíhlá (Barbilophozia attenuata), slatinatka obnažená (Odontoschisma denudatum). Mezi vzácnější skalní druhy patří např. skřížovec lesní (Kurzia sylvatica), z horských druhů dvouhrotcovka drsná (Dicranodontium asperulum) či chudozubík zahnutý (Tetrodontium repandum), z teplomilných druhů křivonožka křehká (Campylopus fragilis), hojná na Křížovém vrchu, ale jen vzácně se vyskytující v Adršpašsko-teplických skalách i Broumovských stěnách. Z druhů vyšších poloh (včetně (sub)arkticko-(sub)alpínských), zde rostoucích většinou v chladných údolích, roklích a soutěskách, je možno vedle již zmíněných uvést především velmi vzácný dvouhrotec prodloužený (Dicranum elongatum), dříve uváděný z Adršpašsko-teplických skal pod jménem D. sendtneri, ploník horský (Polytrichastrum alpinum), plonitku horskou (Oligotrichum hercynicum), paprutku prodlouženou (Pohlia elongata), p. hromadnou (P. drummondii), omšenku ohrnutou (Anastrepta orcadensis), vršatku Taylorovu (Mylia taylorii), rohozec trojzubý (Bazzania tricrenata), zdvojenku tisolistou (Diplophyllum albicans),

15

kostrbatec řemenatý (Rhytidiadelphus loreus) či koprofilní mrvenku štíhlou (Tayloria tenuis). Primárně epixylické horské druhy polanku Michauxovu (Anastrophyllum michauxii), křepenku řetízkovou (Cephalozia catenulata) a k. bledou (C. leucantha) je zde možno najít i na skalách. Z Adršpašských skal se uvádí číšnatka hustá (Anoectangium aestivum), v poslední době však nepotvrzená – jinak u nás známá pouze z Hrubého Jeseníku. Z dalších významných druhů se v Adršpašsko-teplických skalách vyskytuje např. pérovec hřebenitý (Ptilium crista-castrensis). Pro acidofilní lesy na pískovcových plošinách jsou typické běžné druhy jako dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), ploník ztenčený (Polytrichastrum formosum), travník Schreberův (Pleurozium schreberi), paprutka nicí (Pohlia nutans) a další. Ve vlhčích typech smrkových borů a ve smrčinách inverzních poloh se lze setkat s rašeliníkem pětiřadým (Sphagnum quinquefarium), vršatkou Taylorovou (Mylia taylorii), rohozcem trojlaločným (Bazzania trilobata). Na rašeliništích a v rašelinných (popř. podmáčených) smrčinách rostou např. rašeliník křivolistý (Sphagnum fallax), r. Girgensohnův (S. girgensohnii), r. bodlavý (S. cuspidatum), r. prostřední (S. magellanicum), r. třásnitý (S. fimbriatum), r. ostrolistý (S. capillifolium), rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), ploník obecný (Polytrichum commune). Odlišný charakter má bryoflóra slínovcových (popř. opukových) skal na kuestách a svazích údolí polické křídové pánve. Vyskytují se zde např. kroknice chlupatá (Apometzgeria pubescens), kápěnka ohnutá (Seligeria recurvata), sourubka kadeřavá (Neckera crispa), s. hladká (N. complanata), čepičatka točivá (Encalypta streptocarpa), vijozub zkroucený (Tortella tortuosa). Na vápnitých prameništích a slatiništích byly zaznamenány např. hrubožebrec kapradinový (Cratoneuron filicinum), h. proměnlivý (Palustriella commutata), prutník hvězdovitý (Bryum pseudotriquetrum), štírovec prostřední (Scorpidium cossonii). Na slatinné louce v osadě Řeřišný u Machova se vyskytuje ohrožená srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus), pro kterou je zde zřízena EVL, spolu s vlasolistcem vlkomilným (Tomentypnum nitens), vlahovkou vápnomilnou (Philonotis calcarea) a několika druhy rašeliníků, např. rašeliníkem Warnstorfovým (Sphagnum warnstorfii). U kaple Hvězda roste na rozpadající se maltě můstku kriticky ohrožená konardia hustotrsá (Conardia compacta). V Javořích horách byl nově nalezen šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), pro zjištění jeho celkového rozšíření v oblasti je potřebné další studium. Lišejníky (zpracoval Josef Halda) Druhová diverzita lišejníků v CHKO Broumovsko je velmi rozdílná v závislosti na charakteru lokalit. V minulosti nebyl tento rozdíl patrně tak výrazný, jak to dokládají publikované záznamy – Mann (1825), Kuťák (1923, 1927), Rejmánek (1968), Zelinková (2004). Lišejníky na pískovcových skalách a kamenech (saxikolní) tvoří charakteristická společenstva, která nejsou druhově příliš bohatá, ale vyskytují se ve velkém množství a jsou vázaná právě jen na toto a podobná pískovcová území (CHKO Labské pískovce, CHKO Kokořínsko). Charakteristickými druhy v zastíněných roklích jsou artonie narůžovělá (Arthonia arthonioides), terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes), vláhomilka vřesovištní (Icmadophila ericetorum), misnička ceniská (Lecanora cenisia) a Pertusaria ocellata. Druhové složení se mírně liší s rozdílnou nadmořskou výškou a expozicí vzhledem k světovým stranám. Druhově nejcennější jsou uzavřené rokle, kde se projevuje tzv. teplotní inverze – díky tomu zde roste arkto-alpínský druh vousatec žlutozelený (Alectoria ochroleuca) ve výšce 700 m n. m. a dosud přežívá paličkovec tmavý (Bunodophoron melanocarpum). Cenné jsou také reliktní bory na skalních věžích a plošinách. Kromě charakteristických epifytů, např. terčovky moukovité (Imshaugia aleurites) a t. rozestřené (Parmeliopsis ambigua), jsou často přítomné horské skalní druhy, např. terčovka prohnutá (Arctoparmelia incurva), dutohlávka temná (Cladonia stygia), pukléřka játrová (Melanelia hepatizon), terčovka nádherná (Melanelia stygia) a vzácně také dutohlávka horská (Cladonia stellaris) a řada dalších druhů typických pro kyselé skály: drobnovýtruska smaragdová (Acarospora rufescens), misnička ceniská (Lecanora cenisia), misnička mnohosměrná (Lecanora polytropa), terčovka hnědá (Protoparmelia badia), šálečka podvinutá (Trapelia

16

glebulosa), pupkovka válcovitá (Umbilicaria cylindrica), p. osmahlá (U. deusta), p. mnoholistá (U. polyphylla). Pozoruhodné jsou na Broumovsku také bazické slínovcové substráty (např. Vysoký kámen, drobné lomy v okolí Police n. Met.). Historicky jsou odtud udávány vzácné skalní lišejníky – např. Eiglera flavida. Jeden drobný mikrolišejník (bradavnice) z malého lomu nedaleko Hvězdy popsal Servít (1946) jako nový pro vědu – Verrucaria policensis. Epifytická flóra je na Broumovsku poměrně chudá, významná jsou stanoviště se solitérními listnáči, které vzácně porůstají čárnička psaná (Graphis scripta), houboplodka krvavějící (Mycoblastus sanquinarius), strupatka obojetná (Ochrolechia androgyna), kreskovec obecný (Opegrapha vulgata), cecatka chřástnitá (Thelotrema lepadinum). V mladších lesních porostech dominuje pouze několik druhů, např. dutohlávka kuželovitá (Cladonia coniocraea), d. prstovitá (C. digitata), d. třásnitá (C. fimbriata), d. vyzáblá (C. macilenta), strupka lasturnatá (Hypocenomyce scalaris), s. nafouklá (H. caradocensis), terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes), misnička práškovitá (Lecanora conizaeoides), třpytka trávozelená (Micarea prasina), t. černomodrá (M. peliocarpa), terčovka rozestřená (Parmeliopsis ambigua), změnověnka přehlížená (Placynthiella icmalea), pukléřka sivá (Platismatia glauca), terčovka otrubičnatá (Pseudevernia furfuracea), misnička řasová (Scoliciosporum chlorococcum) a šálečka zrnkavá (Trapeliopsis pseudogranulosa).

2.6. Fauna Fauna Broumovska měla původně téměř výhradně lesní charakter. Aktivity člověka obohatily a zpestřily původní lesní faunu o druhy vázané na bezlesí a druhy synantropní. Dnešní podoba území mozaikou různou měrou ovlivněných stanovišť od přirozených až po zcela podmíněné činností člověka. Přehled chráněných a ohrožených druhů živočichů je uveden v kapitole 3.8. Faunu Broumovska zásadně ovlivňují rozsáhlá zalesněná a poměrně nepřístupná skalní města, částečně zachovalé vodní toky, pestrá zemědělská krajina, relativní klid a nabídka celé škály biotopů, které umožňují výskyt jak horských, tak i teplomilných druhů. Významný je i vliv koridorů dvou největších toků: Metuje a Stěnavy a jejich přítoků. S ohledem na biodiverzitu lze za významnější považovat povodí řeky Metuje. Bezobratlí Rozmanitost bezobratlých je na území CHKO Broumovsko podmíněna členitostí, různorodostí a relativní zachovalostí tohoto území; je vyšší zejména v jeho jihozápadní části. Významné průzkumy bezobratlých provedlo Muzeum Hradec Králové (vážky, brouci, motýli a dvoukřídlí), i jednotlivci: Hamet a Vancl (brouci), Maršík (motýli – především noční), Růžička (pavouci), Ložek (suchozemští měkkýši). Výsledky průzkumu brouků byly v roce 2005 shrnuty do publikace: Katalog brouků (Coleoptera) CHKO Broumovsko (autoři: Alois Hamet, Zdeněk Vancl a spolupracovníci). Velký význam mají na Broumovsku zoocenózy inverzních poloh, sutí a skal a vod. Lokality s teplotní inverzí jsou výjimečné výskytem glaciálních reliktů. Tyto organismy zde přežívají od doby posledního zalednění ve zbytkových populacích, a to v překvapivě nízkých polohách oproti jejich typickému výskytu v alpinských zónách. Na Broumovsku žijí tyto druhy v suťových jeskyních pískovcových skalních měst (Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny). Z brouků (Coleoptera) byl jednotlivě nalezen již min. třikrát v NPR Adršpašsko-teplické skály kozlíček hvozdník (Monochamus sartor) (Spíšek, Hamet, Mikát) v izolovaně stojících vzrostlých smrcích se silným tokem smůly po kmeni. Z dalších významných, na dřevo vázaných brouků jmenujme: tesaříka Pedostrangalia pubescens, jenž je pro Broumovsko významným nálezem, neboť dříve byl znám pouze v severních Čechách (NP Labské pískovce). Stejně tak jsou cenné nálezy zlatohlávka hladkého (Potosia cuprea) a zdobence zelenavého (Gnorimus nobilis) a z vodních brouků Helophorus montenegrinus (Kuwert, 1885) a Hydroporus fuscipennis (Schaum, 1868). Poslední dva jmenovaní patří mezi nově

17

objevené druhy pro Čechy a nebyly dosud zařazeny do přílohy č. III. vyhlášky č. 395/1992 Sb. Z výsledků síťového mapování ČR z roku 2002 vyplývají značné úbytky pestrosti i početnosti denních a nočních motýlů. Motýli jsou přitom vhledem k svojí atraktivitě využitelní pro ekologickou osvětu a zároveň jsou tzv. deštníkovými druhy. Jejich ochrana je tedy zároveň ochranou dalších organizmů na ně ekologicky vázaných. Myrmekofilní motýli modrásek očkovaný (Maculinea teleius) a modrásek bahenní (Maculinea nausithous) parazitující na mravencích rodu Myrmica jsou vázáni na druhově bohaté nepravidelně sečené plochy s výskytem živných rostlin – krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). V oblasti je častější modrásek bahenní, modrásek očkovaný se vyskytuje jen na některých lokalitách. Oba druhy tvoří převážně drobné populace. Hlavní příčinou úbytku motýlů je zánik jejich stanovišť, který souvisel s intenzifikací zemědělství a lesnictví (mezí, úhorů, květnatých luk, extenzivních pastvin a okrajů polních cest). Také nadužívaní insekticidů a chemických hnojiv vytlačilo citlivější druhy motýlů z krajiny. Zánik dříve rozšířeného pařezinového hospodaření a náhrada pařezin stinnými vysokokmennými lesy vyhubil druhy světlin. Velkou hrozbou pro druhy nelesních stanovišť je zalesňování takzvaně neplodných půd, v současnosti je zalesňování největší hrozbou pro motýly ve volné krajině všeobecně. Při obnoveném mapování mravenišť rodu Formica v CHKO Broumovsko v roce 2004 bylo v blízkosti Kočičích skal u Police n. Metují, 550–580 m n. m., nalezeno 132 hnízd mravence (Formica polyctena). Je to zatím nejpočetnější komplex mravenišť v rozsáhlé sledované oblasti severního českého pohraničí (Miles 2004). Dalším významným výskytem lesních mravenců je např. Bobří vrch v Javořích horách. Na vodní prostředí mají přímou vazbu vážky (Odonata). Souhrnná práce o vážkách z území CHKO Broumovsko dosud neexistuje. Jsou však známy nálezy některých vzácných druhů, např. šídlatky brvnaté Lestes barbarus (Mocek 1998), vážky čárkované Leucorrhinia dubia (Mocek 1998, Kolektiv 2002), vážky jasnoskvrnné Leucorrhinia pectoralis (Kolektiv 2002), šídla sítinového Aeshna juncea (Spíšek, nepubl. nález), ale také běžných druhů (Mocek 1999). Průzkum vážek na území NPR Adršpašsko-teplické skály (Mocek 2005) byl proveden v rámci inventarizačních projektů AOPK ČR s cílem získat podklady pro zpracování nebo upřesnění plánů péče. Z ostatního území jsou známy i ojedinělé vzácnější nálezy vážek, jako například páskovce kroužkovaného Cordulegaster boltonii (Rejl 2008). Na vodních plochách stojatého charakteru, resp. na tůních a malých lesních rybníčcích, byly zastiženy kromě jiných také šídlo sítinové (Aeschna juncea), vážka tmavá (Sympetrum danae), vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), vážka jasnoskrvrnná (L. pectoralis) a nový nález z poslední doby vážka běloústá (L. albifrons) (Mocek) a vážka bělořitná (Orthetrum albistylum) (Mocek). Její výskyt byl z východních Čech dosud publikován pouze ze 3 lokalit: PP Na Plachtě, nádrž Cesta myslivců v katastru Nový Hradec Králové a PR Mokřadlo v CHKO Železné hory (MOCEK & kol. 2006, MOCEK & BÁRTA 2010). Nález na Šlégrově rybníce na Broumovsku je novým faunistickým údajem pro oblast Broumovska. Chrostík (Ernodes vicinus) objevený na území CHKO Broumovsko je novým druhem pro faunu ČR (Chvojka 1998). Významná populace raka říčního (Actacus astacus) se nachází v povodí toku Dřevíč. Prosperuje díky zájmu a péči členů MO ČRS Stárkov, kteří na základě povolené výjimky provádějí opatření k ochraně těchto živočichů. Není však vyloučeno, že malé populace raků přežívají i v jiných částech toků na území CHKO Broumovsko a v rybnících i některých vodních nádržích. Populace raků je ohrožena přítomností vydry říční (Lutra lutra) a norkem americkým (Mustela vision), jehož výskyt je zatím sporadický. Na stav populace raka má významný vliv i způsob rybářského hospodaření. Původní druhy raků jsou také ohroženy tzv. račím morem, plísňovým onemocněním způsobovaným Aphanomyces astaci. Obratlovci Kruhoústí jsou zastoupení mihulí potoční (Lampetra planeri), která se vyskytuje zejména v bahnitých sedimentech a ponořených partiích drobného štěrkopísku v povodí řeky Metuje. Horní tok řeky s přítoky Dřevíčem a Jívkou, Skalním a Zdoňovským potokem byl vyhlášen jako EVL Metuje a Dřevíč právě k ochraně populace mihule potoční. Ojedinělý vyskyt byl

18

potvrzen v přítocích Stěnavy (Halačka, Lusk, Lusková, Vetešník: Diverzita ichtyofauny hydrologického systému CHKO Broumovsko, 2001). Toky náleží většinou k pstruhovému pásmu s charakteristickou faunou reprezentovanou pstruhem obecným (Salmo trutta), lipanem podhorním (Thymallus thymallus), hrouzkem obecným (Gobio gobio) a vrankou obecnou (Cottus gobio), významná je i přítomnost střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Tření ryb na Broumovsku probíhá v dubnu až červnu. Výjimkou je pstruh potoční, který se tře na podzim. Obojživelníci jsou zvlášť citliví na některé antropogenní činnosti: dopravu a rozvoj cest, rybářství a rybníkářství, likvidaci mokřadů a tůní. Také predace expandujícími nepůvodními i původními živočichy (norek americký, psík mývalovitý, volavka popelavá, vydra říční) omezuje jejich populace. S mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra) se lze na Broumovsku setkat jen velice zřídka. Ve většině stojatých vod, s výjimkou velkých zarybněných rybníků, se rozmnožují čolek horský (Mesotritos alpestris) a čolek obecný (Lissotriton vulgaris). Velmi vzácný je čolek velký (Triturus cristatus). Z žab jsou nejčastější ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Pelophylax esculenta) a skokan krátkonohý (Rana lessonae). Výskyt rosničky zelené (Hyla arborea) je spíše ojedinělý. Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) se na Broumovsku vyskytuje v početné a stabilní populaci pouze na jediné lokalitě u Jetřichova. Z plazů se dosud hojně na vyhovujících biotopech vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), a to i v okrajích lidských sídel. Méně často se již setkáme s ještěrkou živorodou (Zootoca vivipara), která spíše osídluje přechodové biotopy pole – les, dále meze a paseky a lze ji potkat i na mokřadních biotopech. Poměrně častým druhem CHKO Broumovsko je slepýš křehký (Anguis fragilis), vzácnější je užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Hnízdění nebo výskyt byl na území CHKO Broumovsko prokázán u 65 zvláště chráněných druhů ptáků. Od roku 2000 zde opět úspěšně hnízdí sokol stěhovavý (Falco peregrinus), zatím pouze v pískovcových skalních městech v počtu 2–4 párů. V oblasti hnízdí pravidelně minimálně 5 párů čápa černého (Ciconia nigra) a 5–6 párů čápa bílého (Ciconia ciconia). Pravidelně lze slýchat vzácné druhy zemědělských kultur koroptev polní (Perdix perdix) a chřástala polního (Crex crex), v jehož zájmu některé zemědělsky hospodařící subjekty upravily způsob hospodaření. Na otevřených mokrých loukách a polích v katastru Benešova u Broumova se vzácně objevuje čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Populace kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a sýce rousného (Aegolius funereus) mají stabilní charakter, u výra velkého (Bubo bubo) zaznamenáváme mírný pokles. Typickým obyvatelem souvislých lesů je datel černý (Dryocopus martius). Se skorcem vodním (Cinclus cinclus) se na víceméně přirozených úsecích toků setkáme často, méně často již s ledňáčkem říčním (Alcedo atthis). Krkavec velký (Corvus corax) a volavka popelavá (Ardea cinerea) hnízdí v CHKO ojediněle, na silně vzestupném trendu jejich populací se podílí zejména jedinci migrující z Polska. Dravce, větší sovy a další druhy velkých ptáků ohrožují linky elektrických vedení (náraz za letu i úraz el. proudem při dosednutí). Některé druhy ptáků jsou zvlášť citlivé na rušení, nebo mohou být i fyzicky likvidovány mechanizací. Fauna savců Broumovska vykazuje výskyt několika vzácných druhů: rejsek horský (Sorex alpinus), hrabošík podzemní (Pitymys subterraneus), plch velký (Glis glis) a plšík lískový (Muscardinus avellanarius). V posledních letech se úspěšně šíří vydra říční (Lutra lutra) a na přelomu roku 2010–2011 byl několikrát spatřen rys ostrovid (Lynx lynx). Na území CHKO Broumovsko byl zaznamenán výskyt celkem 18 druhů netopýrů. Všechny druhy netopýrů bez výjimky jsou v současné době považovány za silně až kriticky ohrožené. Přestože probíhá monitoring, není dosud dostatek informací o jejich výskytu a zejména zimovištích např. v důlních dílech, pevnostech, jeskyních. Zvláštní pozornost zasluhuje problematika výskytu přemnožené spárkaté zvěře, zejména jelena evropského (Cervus elaphus), srnce obecného (Capreolus capreolus), prasete divokého (Sus scrofa) a nepůvodního muflona (Ovis musimon) v některých honitbách. Současné stavy stále přesahují stavy únosné pro danou oblast. K tomu přistupuje

19

migrace zvěře z Polska a nepřítomnost predátorů, kteří byli v minulosti člověkem vyhubeni. V posledních několika letech byla v CHKO zaznamenána občasná přítomnost rysa (přímé pozorování, pobytové stopy), vliv na stavy zvěře, resp. změnu chování, zatím nelze hodnotit. Vysoké stavy zvěře mají vliv na přirozené procesy v ekosystémech (např. přirozená obnova lesa) a jsou z hlediska ochrany přírody a krajiny nepříznivé. Stavy divokých prasat nejsou přesně známy, jsou v každém případě značně vysoké, což se projevuje na škodách především na zemědělských kulturách. Výskyt bobra evropského (Castor fiber) byl na území CHKO potvrzen až v roce 2012 na řece Stěnavě, kam se rozšířil ze sousedního Polska.

2.7. Dějiny osídlení a vývoj krajiny Dnešní Broumovsko patří mezi typické oblasti, jimž vtiskla tvář středověká kolonizace ve 13. století. Historie osídlování krajiny však začíná již ve starší době kamenné – paleolitu – na horním toku Metuje a Stěnavy. Paleolitické lovce sem lákaly především průsmyky spojující údolí Metuje s Kladskou kotlinou a jejím prostřednictvím i s Dolnoslezskou nížinou. Tyto oblasti tvořily přirozené a snadno kontrolovatelné koridory. Nelze vyloučit, že se zde předtím pohybovala již skupina neandrtálců, kteří se v poslední době meziledové (interglaciál Eem, 70 000 – 60 000 let př. n. l.) nakrátko usadili na severovýchodě Kladska. Jednoznačně je však doložena až přítomnost mladopaleolitických lovců (40 000 – 8 000 let př. n. l.), jak ukazují archeologické nálezy z Náchoda-Plhova, Police nad Metují, Stárkova, Vernéřovic a Woliborzu u Nové Rudy. Situace se mění s nástupem zemědělské civilizace v polovině 6. tisíciletí př. n. l. Vysoko položenou, relativně chladnou a vlhkou krajinu první zemědělci neosídlili. Kamenné neolitické a eneolitické sekery a mlaty nalezené v údolí Metuje (Náchod, Zličko, Police nad Metují) a Stěnavy (Božanov, Gajów, aj.) však napovídají, že zdejšími průsmyky patrně procházela stezka spojující Českou kotlinu s úrodnými nížinami Dolního Slezska. Osídlení se do Kladské kotliny vrací až na počátku mladší doby bronzové (1250–1000 let př. n. l.). V této době sem z Dolního Slezska pronikají početné skupiny lidu lužických popelnicových polí, který posléze kolonizuje i celé severovýchodní Čechy. Teplé a suché subboreální klima umožnilo tomuto lidu se usadit i v poměrně vysoko položených oblastech. Osídlení postupuje i proti proudu Stěnavy a dostává se až na samé hranice Broumovska, ne-li ještě dál. Archeologickými nálezy z Adršpachu je osídlení na Broumovsku nezvratně doloženo až v době laténské (400 let př. n. l. až přelom letopočtu). Je však otázkou, zda se zde usadili přímo etničtí Keltové, kteří během své expanze obsazují severovýchodní Čechy, Kladskou kotlinu i Dolní Slezsko, nebo se do těchto míst uchyluje latenizovaný lid popelnicových polí, či dokonce skupinka przeworského obyvatelstva ze Slezska. V době římské (přelom letopočtu – 375) již zdejší osídlení takového rozsahu zdaleka nedosahuje. Germáni obsazují pouze střed Kladské kotliny. Nálezy římských mincí nicméně naznačují, že údolím Stěnavy až k průsmykům do údolí Svídnické Bystřice vedla jedna z vedlejších větví jantarové stezky. Po odchodu posledních germánských osadníků z Kladské kotliny na přelomu 4. a 5. století zdejší krajina definitivně pustne a zarůstá pralesem. S výjimkou nevelkého ostrůvku sídel kolem slavníkovského, později přemyslovského pohraničního hradu v Kladsku, zůstal tento pohraniční hvozd po téměř celý raný středověk neobydlen. K prvním změnám dochází teprve v polovině 12. století v souvislosti s výraznějším sídelním rozvojem v centru Kladské kotliny. Staré české názvy zachycené v listinách ze 13. století (flumen Bozanow, Brissnicz, Krims) naznačují, že osídlení postupující proti proudu řeky Stěnavy mohlo ještě před polovinou 13. století dosáhnout až na Broumovsko. Osídlování méně příznivé krajiny na horním toku Metuje postupovalo zřetelně pomaleji. Sídelní hranice se na přelomu 12. a 13. století posunula pouze ke Starému Městu nad Metují. Tuto skutečnost příliš nezměnila ani nevelká kolonie mnichů z Břevnovského

20

kláštera, kteří se podle listinných falz domněle datovaných do let 1213 a 1229 usadili v místech dnešní Police nad Metují. Zásadní zlom v dějinách Náchodska, Stárkovska, Teplicka, Policka a Broumovska přináší až mohutná kolonizační vlna v polovině 13. století. Král Václav I. pověřil kolonizací Náchodska pana Hrona z rodu Načeraticů, Stárkovsko obsazovali příslušníci rodu erbu zlatého třmenu. Přibližně ve stejné době zahájil se souhlasem posledních Přemyslovců kolonizaci Policka a Broumovské kotliny, původně součásti Kladska, také benediktinský klášter v Břevnově. Nové vesnice byly vesměs vysazovány na českém právu. Pouze na Broumovsku byla většina vesnic založena na základě emfyteutického (zákupního) práva, převážně za účasti německých kolonistů. Několik emfyteutických vsí bylo založeno také na Policku. Mapa osídlení, která se stabilizovala na konci kolonizace, se až na některé výjimky (např. vesnice nově založené ve druhé polovině 16. století – Březová, Hony, Slavný nebo v 19. století Benešov) již fakticky nelišila od současnosti. Vesnické osídlení doplňovala centrální sídliště městského charakteru, v nichž se soustřeďovala řemeslná výroba a probíhaly místní trhy. Do druhé poloviny 13. století spadá založení Stárkova na území kolonizovaném rodem erbu zlatého třmenu. Poloha této osady na bezvýznamné komunikaci postupně vedla ke stagnaci a Stárkov se stal městečkem až v roce 1573. Centrem území kolonizovaných benediktiny se z počátku stává klášter a osada v Polici nad Metují. Poprvé se s ní setkáváme v listině z roku 1253, jíž Přemysl Otakar II. přenáší do Police trh z Provodova. Jako trhové místo (locus forensis) je Police označována i roku 1295, kdy král Václav II. převádí na polického rychtáře výkon hrdelního práva. Jako městečko (oppidum) je nehrazená Police poprvé označena až roku 1395. V té době se však již centrum správy přesunulo do významnějšího Broumova. Broumov je poprvé uváděn k roku 1256 jako trhová osada (villa forense), na město je povýšen až v roce 1348, v dalším desetiletí byl opevněn hradbami. Osadu spolu se správním hradem založil břevnovský klášter. Půdorys Broumova nese typické znaky slezské kolonizace. Původní správní hrad byl přestavěn v opevněné probošství, do kterého se dokonce po vyvrácení břevnovského kláštera husity v roce 1420 na jistou dobu přesunulo centrum benediktinského řádu. Zdrojem hospodářské prosperity města se stala soukenická výroba zaměřená převážně na export na vzdálenější trhy. Sídelní strukturu nově kolonizovaných oblastí doplňovala feudální sídla, sdružující některé správní, centrální a obranné funkce. V období vrcholného středověku to byly především zeměpanské (Adršpach) a šlechtické (Skály, Střmen) hrady, benediktinské pohraniční hrádky, dále tvrze a svobodné statky, z nichž byla přímo spravována drobná pozemková držba. Jejich místo v 16. a 17. století začínají postupně zaujímat zámecká sídla (Skály, Stárkov, Teplice, Adršpach) a rezidenční dvory. Středověké a raně novověké osídlení bylo poměrně často vystavováno destruktivním vlivům válek a epidemií. V 15. století to byly především husitské války a války s Matyášem Korvínem, v 16. století epidemie moru. Zvláště zničující dopad pak měla v první polovině 17. století třicetiletá válka a další epidemie moru. Po třicetileté válce je život poddaných i charakter krajiny na broumovském panství výrazně ovlivňován provozem benediktinského klášterního velkostatku. Broumovský urbář z let 1676 až 1677 ukazuje na značně rozšířené rybníkářství a chov ovcí, dokládá ale i nezemědělské provozy, například dehtářské pece, vodní mlýny, pily a lisovny oleje. Výrazným krajinotvorným prvkem se od 18. století stává nově budovaná barokní sakrální i světská architektura. Věhlasní stavitelé Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové se zasloužili o přestavbu polického i broumovského kláštera a vybudování architektonicky jedinečné skupiny osmi venkovských barokních kostelů, které tvoří významné krajinné dominanty. Tvář krajiny na Broumovsku také poznamenává pás polních opevnění a vojenských táborů vybudovaných převážně za sedmileté války. Svébytnou podobu krajině a vesnicím vtiskla v 18. století také rozsáhlá výstavba zděné architektury (výstavné broumovské zděné statky, typický architektonicky typ). Převážně z minulého století pochází

21

i značná část výjimečně bohaté a kvalitní drobné sakrální architektury: kaple, křížové cesty a stovky pískovcových soch a křížů v obcích i ve volné krajině. Novověké osídlení na Broumovsku bylo značnou měrou formováno rozvojem textilní výroby. K tradičnímu soukenictví se přidružilo od druhé poloviny 17. století především domácké zpracování lnu a tkalcovství na vesnicích. Tato nová ekonomická aktivita umožnila většímu počtu dospělých osob zakládat vlastní rodiny (v porovnání s čistě zemědělskými oblastmi), což se v následujícím období projevilo ve značném nárůstu počtu obyvatel. Podle statistických údajů z počátku 70. let 19. století se Broumovsko dokonce řadilo mezi jednu z nejlidnatějších oblastí Čech se svými 140–159 obyvateli na km2. V obcích tehdy žilo průměrně kolem 1500 obyvatel. Od poloviny minulého století dochází k největšímu hospodářskému a následnému stavebnímu rozmachu. Textilní výroba se soustřeďuje do řady nově vznikajících továren, které zásadně mění tvář měst i některých vesnic (každá obec měla minimálně jednu továrnu). Proběhla politická a správní reforma a katastrální mapování. Klíčovým faktorem pro rozvoj Broumovska bylo vybudování tzv. choceňské dráhy (1875), spojující Vídeň se Slezskem a Kladskem. Na ni pak navázalo železniční propojení Teplic nad Metují a Trutnova. Do Broumova byl zaveden telefon a elektřina. Po 2. světové válce prošlo Broumovsko dramatickým vývojem, který se těžce podepsal na obyvatelstvu i krajině. Lze vyjmenovat minimálně pět historických mezníků, z nichž každý znamenal citelný negativní zásah do osídlení, hospodářství i stavu krajiny: v letech 1945–47 vyhnání Němců, osídlování pohraničí, v r. 1948 vítězství komunistů a počátek kolektivizace, v r. 1960 zrušení okresu Broumov, od r. 1970 počátky budování socialistické vesnice – tato snaha vrcholí v roce 1985 integrací obcí v okrese Náchod (program střediskových obcí). V organizovaném transferu bylo během roku 1946 z Broumovska vysídleno více než 22 000 osob německé národnosti. Státem zkonfiskovaná zemědělská půda na vesnicích a živnosti ve městech byly předány dosídlencům z přilehlých okresů východních Čech, ze Slovenska a reemigrantům z ciziny. Osídlování bylo dokončeno v polovině roku 1947. Noví obyvatelé obsadili téměř 1600 prázdných usedlostí, okres Broumov měl po této akci 32 000 obyvatel. V průmyslu tehdy pracovaly dvě třetiny obyvatel. V zemědělství se kladl důraz na pastevectví. Téměř úplná výměna obyvatel, doprovázená přerušením všech tradičních forem společenského a kulturního života, poznamenala těžce život oblasti na několik desetiletí. Noví osídlenci neměli velké zkušenosti se zemědělstvím ani vztah k půdě, proto se JZD zakládala na Broumovsku snadněji než na Policku. Některá družstva se však brzy rozpadla a patronát nad nimi napříště musely převzít průmyslové podniky. Přesto bylo ještě v roce 1956 pouze 22 % okresu v rukou družstev, zbytek vlastnili soukromníci. Vznikly státní statky Broumov a Teplice. V roce 1960 drželi soukromníci už jen 3 % plochy půdy. Kolektivizace vedla ke scelováni polí, náhradě původních zemědělských plodin (len, brambory aj.) novými a k nadměrným melioracím. Začal proces slučování obcí, zatím jen v omezené míře. Rozvoj socialistické vesnice znamenal definitivní rozpad tradičních vazeb, vznik střediskových obcí, slučování JZD v obří Státní statek Teplice (jeden z největších v republice, hospodařil na 16 230 ha), velkou a necitlivou výstavbu (nákupní střediska, velkochovy). Masivní správní i hospodářská centralizace i snaha kulturně připodobnit venkov městu přinesla kontraproduktivní výsledky: nárůst migrace obyvatelstva a jeho stárnutí, snížení počtu škol, vymizení malotřídek, převládání nekvalifikovaných učitelů, degradaci kulturního života a občanského sebevědomí. Ačkoli došlo v roce 1989 k zásadní politické změně, řada problémů minulého období přetrvává a některé se dokonce vlivem centralizace a dopady volného trhu na venkov prohloubily. Broumovsko trpí mnoha neduhy sudetského pohraničí a podhorského kraje: odlivem mladých vzdělaných lidí a obecně nízkou průměrnou vzdělaností, rušením středních škol, relativně nízkou ekonomickou aktivitou obyvatel a nízkou daňovou výtěžností, uzavíráním drobných průmyslových podniků, problémy zemědělského hospodaření a ponechávání pozemků ladem, klesající dopravní obslužností (zejména železniční), dostupností lékařské péče, relativně nízkou občanskou iniciativou aj.

22

Zemědělství doznalo také změny. Před transformací v roce 1992 hospodařilo na Broumovsku osm statků a pět družstev, nyní zde působí 16 společných zemědělských podniků a 204 soukromníků (několik provozuje biozemědělství). Úroveň hospodaření zemědělských subjektů je různá, ale řada z nich se potýká se značnými existenčními potížemi. V roce 1989 padla bariéra neprostupné státní hranice, izolující po druhé světové válce Broumovsko ze tří stran od sousedního Polska. Oblast se stává cílem návštěvníků z celé ČR i zahraničí i výchozím bodem cest do hospodářsky a turisticky atraktivních oblastí Dolního Slezska a Kladska. Poslední dvacetiletí tak představuje období mírného rozvoje turistického, zejména příhraničního ruchu, který mnozí místní představitelé považují za nejslibnější ekonomickou základnu budoucího Broumovska. Poslední léta také představují období zvýšeného zájmu o Broumovsko nejen ze strany turistů a návštěvníků, ale i řady odborníků, studentů, umělců a politiků.

23

3. Ochrana přírody a krajiny 3.1. Předmět ochrany CHKO Předmět a cíl ochrany CHKO je definován přímo ve zřizovací vyhlášce MŽP č. 157/1991 Sb., o zřízení Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, kde je uvedeno poslání oblasti takto: „Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti. K typickým znakům oblasti náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků, její rostlinstvo a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a místní zástavba lidového rázu.“ Předmětem ochrany jsou tedy všechny hodnoty krajiny a její vzhled, zastoupené přírodní, přírodě blízké a polopřirozené ekosystémy a v nich se vyskytující zvláště chráněné, vzácné či regionálně významné druhy rostlin a živočichů. V dnešním pojetí lze předměty ochrany CHKO Broumovsko dále specifikovat takto:
pískovcové skalní oblasti a skalní útvary,
významné geomorfologické jevy a geologické lokality,
přírodě blízké lesní ekosystémy, zejména ekosystémy vázané na typickou geomorfologii (reliktní bory, suťové lesy),
specifická stanoviště v extrémních podmínkách skalních měst a strží,
zachovalé luční ekosystémy,
geomorfologie terénu a typický ráz krajiny,
charakteristická struktura osídlení a typické stavby,
vodní toky, vodní plochy a přirozený vodní režim v krajině,
populace a stanoviště zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,
přírodní stanoviště a druhy významné pro soustavu Natura 2000.

3.2. Zonace CHKO Podle ustanovení § 25 odstavce 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen ZOPK), se: „hospodářské využívání chráněných krajinných oblastí se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území“. Základní ochranné podmínky platné pro zóny CHKO jsou zakotveny v § 26 ZOPK. Platná zonace CHKO Broumovsko je zakotvena přímo ve zřizovací vyhlášce MŽP č. 157/1991 Sb., v příloze č. 2 této vyhlášky. Zde uvedená zonace byla Správou CHKO Broumovsko přenesena do map podrobnějšího měřítka a od té doby nebyla měněna. Dle kritérií přírodních hodnot byly k bližšímu určení způsobu ochrany přírody v CHKO vymezeny 4 zóny odstupňované ochrany přírody. Zonace CHKO Broumovsko je zakreslena v mapové příloze č. 2. Tab. č. 1: Zastoupení jednotlivých zón v CHKO Broumovsko (dle GIS, lesy z OPRL) I. zóna (ha) PUPFL Mimo PUPFL Celkem

II. III. % % CHKO zóna CHKO zóna (ha) (ha)

3332

7,71

5166

97

0,22

3429

7,93

11,95

% CHK O

IV. zóna (ha)

Celkem % % (ha) CHKO CHKO

7808 18,06

246

0,57

16553

38,29

318

0,74 17048 39,43

9218

21,32

26680

61,71

5484

12,69 24856 57,49

9464

21,89

43233 100,0

24

I. zóna Do I. zóny CHKO byla zařazena přírodovědně cenná území z části již v době vyhlašování CHKO chráněná v MZCHÚ. Kromě velkých NPR Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny (dnes zčásti NPP Polické stěny) byly do I. zóny zařazeny i PR Ostaš, PR Křížová cesta, PP Borek a PP Kočičí skály, které chrání geomorfologicky významná území pískovcových skal s přírodě blízkými ekosystémy borů se specifickými rostlinnými i živočišnými lesními a skalními společenstvy. Menší segmenty I. zóny (některé o rozlohách jen několika hektarů) v jižní, západní a severní části CHKO chrání přírodovědně cenná území zejména přírodě blízkých lesů na prudkých stráních a nejzachovalejší lesy v Javořích horách. I. zóna je poměrně fragmentovaná – tvoří necelých 8 % plochy CHKO, ale je složena z celkem 49 segmentů. II. zóna II. zóna obklopuje a spojuje některé segmenty I. zóny a je vymezena zejména tam, kde se také vyskytují pískovcové skalní útvary nebo se fragmentárně zachovaly lesy s přírodě blízkým složení porostů s vyšším zastoupením domácích listnatých dřevin. II. zóna vytváří souvislý komplex lesů v Javořích horách a na svazích Broumovských stěn (od hranice s Polskem až po silnici z Police nad Metují do Broumova). Menší segmenty spojují malé segmenty I. zóny v okolí Ostaše a Hejdy, zahrnují lesy na levém břehu Metuje mezi Adršpachem a Teplicemi nad Metují, lesy na svazích Bukové hory a prudké stráně nad Metují a potokem Dřevíč jižně od Police nad Metují. III. zóna Do III. zóny byla plošně zařazena zemědělská i lesní krajina v západní části CHKO (až po svahy Broumovských stěn). Dále jsou v této zóně zařazeny menší části v Broumovské kotlině, kde krajinu tvoří mozaika lesů, luk, pastvin a menších sídel. Do III. zóny jsou zařazeny člověkem pozměněné ekosystémy, které jsou běžně hospodářsky využívané, např. hospodářské lesy s dominantním zastoupením smrku ztepilého. IV. zóna IV. zóna je v CHKO poměrně rozsáhlá (22 % CHKO) a zahrnuje téměř celé území Broumovské kotliny, nejen zastavěné území Broumova, ale i menší obce a navazující zemědělsky využívanými pozemky s vyšším podílem orné půdy.

Na většině území odpovídá vymezení zón ochrany přírody v CHKO Broumovsko přírodním a krajinným hodnotám území. Správa CHKO Broumovsko získala od doby schválení zonace mnoho nových poznatků, které by bylo možno do vymezení zón promítnout. Návrhy na úpravu zonace by byly na většině území dílčí a týkaly by se zejména vymezení III. a IV. zóny v obcích. Plošně významný by byl návrh přesunout části Broumovské kotliny z IV. zóny do III. zóny. Z hlediska zjednodušení administrativy pro občany žijící na území CHKO by mělo zásadní význam také nové vymezení IV. zón v městech a větších obcích při okrajích CHKO a v její západní části. Zjednodušení administrativy by přineslo i případné zmenšení II. zóny v Javořích horách. Naopak zpřísnění ochrany by si vyžádaly některé cenné partie, zejména části CHKO v okrese Trutnov, kde by některá území s přírodě blízkými lesy zasloužila zařazení do II. zóny. Přes uvedené nedostatky lze konstatovat, že na většině území plní platná zonace funkci diferenciace území při uplatňování ochranných podmínek dostatečně.

25

3.3. Maloplošná zvláště chráněná území Na území CHKO Broumovsko je vyhlášeno celkem 11 zvláště chráněných území, z toho dvě v kategorii národní přírodní rezervace na ploše 2269 ha, jedno v kategorii národní přírodní památka na ploše 686 ha, tři v kategorii přírodní rezervace na ploše 58 ha a pět v kategorii přírodní památka na ploše 15 ha. Celková plocha maloplošných zvláště chráněných území v CHKO Broumovsko je 3027 ha, tj. 7 % plochy CHKO. NPR Adršpašsko-teplické skály Kód ZCHÚ: 2401 Vyhlášení: • výnos Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 31. 12. 1933, č.j. 143457-V. • vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 95/2007 Sb. ze dne 13. 4. 2007 Výměra: 1712,0065 ha Katastrální území: Dolní Adršpach, Dolní Teplice, Skály u Teplic nad Metují, Teplice nad Metují, Hodkovice u Trutnova, Janovice u Trutnova, Studnice u Jívky. Předmět ochrany: Geomorfologicky mimořádně významné území kryté lesními ekosystémy s ojedinělými rostlinnými a živočišnými společenstvy podhorského a horského charakteru, vytvořené v kvádrových pískovcích svrchní křídy, s přírodovědně mimořádně významnými formami pískovcového reliéfu vyskytujícími se zde především v podobě rozsáhlých skalních plošin, složitě členěných hřbetů, kaňonů, soutěsek, skalních věží a jeskyní. Plán péče s platností 2004–2016 zpracoval RNDr. Stanislav Vacek, schválen MŽP pod č.j. MŽP/30919/02-610/7983/02 dne 1. 3. 2004. Geodetické zaměření: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano NPR Broumovské stěny Kód ZCHÚ: 2430 Vyhlášení: 557,3927 ha • výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55736/55 ze dne 5. 3. 1956 • vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 258/2009 Sb. ze dne 6. 8. 2009 Výměra: 557,3927 ha Katastrální území: Božanov, Křinice, Martínkovice Předmět ochrany: Přirozené lesní porosty na severních a východních svazích Broumovských stěn tvořené především acidofilními a květnatými bučinami a suťovými lesy a tvořícími biotop vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Geomorfologicky ojedinělý útvar Broumovských stěn tvořený formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde především v podobě rozsáhlých skalních stěn, věží a měst, složitě členěných hřbetů, soutěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním přepisem vyhlášena Evropsky významná lokalita Broumovské stěny a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace. Plán péče s platností 2009–2015 zpracovala Ekologická projekce, s.r.o. Olomouc, schválen MŽP pod č.j. 814/ENV/08-33/620/08 dne 1. 10. 2009. Geodetické zaměření: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano

26

NPP Polické stěny Kód ZCHÚ: 5325 Vyhlášení: vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 260/2009 Sb. ze dne 6. 8. 2009 Výměra: 685,7069 ha Katastrální území: Bělý, Hlavňov, Slavný, Suchý Důl Předmět ochrany: Geomorfologicky ojedinělý útvar Polických stěn tvořený formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde především v podobě rozsáhlých skalních plošin a měst, složitě členěných hřbetů a skalních věží, kaňonů, soutěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živočisnými společenstvy a se zbytky přirozených lesních ekosystémů a typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena EVL Broumovské stěny a které se nacházejí na území národní přírodní památky. Plán péče s platností 2009–2015 zpracovala Ekologická projekce, s.r.o. Olomouc, schválen MŽP pod č.j. 65770/ENV/09-3473/620/09 dne 1. 10. 2009 Geodetické zaměření: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano PR Farní stráň Kód ZCHÚ: 3413 Vyhlášení: nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 5/2008 ze dne 24. 7. 2008 Výměra: 13,6868 ha Katastrální území: Machov Předmět ochrany: Jedlové a klenové bučiny s typickou zvířenou a květenou, balvaniště a skalní výchozy se specifickými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Plán péče s platností 2008–2017 zpracoval Miroslav Malina, schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 02465/BR/2008/AOPK dne 27. 7. 2008 Geodetické zaměření: ano (komplet) Zanesení do katastru nemovitostí: ano PR Křížová cesta Kód ZCHÚ: 199 Vyhlášení: • výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956 • výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988 • nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 7/2008 ze dne 30. 12. 2008 Výměra: 13,7161 ha Katastrální území: Dolní Adršpach Předmět ochrany: Reliéf vyvinutý na kvádrových pískovcích svrchní křídy zahrnující geomorfologicky významné útvary, především skalní věže, soutěsky a jeskyně, a přírodě blízký ekosystém borů se specifickými rostlinnými i živočišnými lesními a skalními společenstvy. Plán péče s platností 2008–2017 zpracoval RNDr. Stanislav Vacek, Miroslav Malina, schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 03574/BR/2008/AOPK dne 30. 12. 2008 Geodetické zaměření: ano (komplet) Zanesení do katastru nemovitostí: ano PR Ostaš Kód ZCHÚ: 293 Vyhlášení: • výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956 • výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988 • nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 2/2009 ze dne 1.4.2009 Výměra: 30,3005 ha

27

Katastrální území: Žďár nad Metují Předmět ochrany: Geomorfologicky cenné území v kvádrových pískovcích svrchní křídy s přírodovědně významnými formami pískovcového reliéfu a zbytky přírodě blízkých ekosystémů se specifickými rostlinnými a živočišnými lesními a skalními společenstvy. Plán péče s platností 2009–2016 zpracoval Miroslav Malina, schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 00651/BR/2009/AOPK dne 31. 3. 2009 Geodetické zaměření: ano (komplet) Zanesení do katastru nemovitostí: ano PP Borek Kód ZCHÚ: 2422 Vyhlášení: • výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956 • výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988 • nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 3/2006 ze dne 4. 7. 2006. Výměra: 4,6692 ha Katastrální území: Teplice nad Metují Předmět ochrany: Geomorfologicky zajímavé území kvádrových pískovců Lysého vrchu s příkrou skalní stěnou, vysokým balvanitým osypem a na ně vázaných fragmentů specifických společenstev – reliktních borů a vegetace silikátových skal a drolin. Plán péče s platností 2006–2016 zpracoval RNDr. Stanislav Vacek a kol., schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 00479/BR/E/06 dne 10. 7. 2006. Geodetické zaměření: ano (komplet) Zanesení do katastru nemovitostí: ano PP Kočičí skály Kód ZCHÚ: 176 Vyhlášení: • výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956 • výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988 • nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 6/2008 ze dne 21. 10. 2008 Výměra: 8,2602 ha Katastrální území: Žďár nad Metují Předmět ochrany: Reliéf s geomorfologicky významnými útvary, vyvinutý na kvádrových pískovcích svrchní křídy, a přírodě blízký ekosystém borů se specifickými rostlinnými i živočišnými lesními a skalními společenstvy. Plán péče s platností 2008–2022 zpracoval Ing. Luboš Němeček, schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 03677/BR2008/AOPK dne 21. 10. 2008 Geodetické zaměření: ano (komplet) Zanesení do katastru nemovitostí: ano PP Mořská transgrese Kód ZCHÚ: 3415 Vyhlášení: nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 2/2008 ze dne 21. 5. 2008 Výměra: 0,8498 ha Katastrální území: Bohdašín, Vernéřovice Předmět ochrany: Geologické vrstvy, dokládající svrchnokřídovou záplavu – transgresi moře přes sedimenty triasu, odkryté ve stěně bývalého lomu a rostlinná i živočišná společenstva přírodě blízkého lesa na suťovém svahu. Plán péče s platností 2008–2017 zpracovala Věra Plná a kol., schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 01530/BR/2008/AOPK dne 21. 5. 2008 Geodetické zaměření: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano

28

PP Pískovcové sloupky Kód ZCHÚ: 3413 Vyhlášení: nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 4/2008 ze dne 16. 6. 2008 Výměra: 0,6296 ha Katastrální území: Česká Metuje Předmět ochrany: Přírodními procesy vymodelované skalní sloupky tvaru přesýpacích hodin ve stěně umělého odkryvu, geomorfologicky pozoruhodný suťový svah se skalními výchozy, rostlinná i živočišná společenstva přírodě blízkého lesa a skal, populace lilie zlatohlavé. Plán péče s platností 2008–2017 zpracovala Věra Plná a kol., schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 01958/BR/2008/AOPK dne 16. 6. 2008 Geodetické zaměření: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano PP Šafránová stráň Kód ZCHÚ: 5318 Vyhlášení: nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 3/2009 ze dne 1. 6. 2009 Výměra: 0,2298 ha Katastrální území: Suchý Důl Předmět ochrany: Populace silně ohroženého šafránu bělokvětého na druhově bohaté svahové louce. Plán péče s platností 2009–2018 zpracoval RNDr. Aleš Hájek, schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 01172/BR/2009/AOPK dne 16. 6. 2009 Geodetické zaměření: ano Zanesení do katastru nemovitostí: ano Počet MZCHÚ v CHKO Broumovsko není vysoký, ale podíl na celkové ploše je poměrně významný, protože NPR a NPP jsou značně rozsáhlé. Stávající MZCHÚ pokrývají dostatečně a reprezentativně společenstva vázaná na typický georeliéf pískovcových skalních měst, strží a roklí. Poměrně rozsáhlý soupis potenciálních lokalit vhodných k vyhlášení MZCHÚ byl uveden v předchozím plánu péče. Z nich se podařilo vyhlásit jen dvě území (PP Mořská transgrese a PP Pískovcové sloupky). Správa CHKO Broumovsko předpokládá doplnění soustavy MZCHÚ vyhlášením několika plošně menších přírodních rezervací a památek, jejichž předmětem ochrany budou zejména druhově bohatá nelesní společenstva luk a lesy se zachovalou dřevinnou skladbou (např. olšiny a suťové lesy na podloží opuk).

3.4. Soustava Natura 2000 3.4.1. Evropsky významné lokality Na základě směrnice Rady EU 92/43/EHS (O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) bylo na území chráněné krajinné oblasti Broumovsko vymezeno 8 Evropsky významných lokalit zařazených do tzv. národního seznamu (stanoven nařízením vlády č. 132/2005 Sb.). Základní údaje o těchto lokalitách jsou uvedeny v tabulce č. 2, podrobnější údaje pak v příloze č. 3. Tab. č. 2: Evropsky významné lokality Název lokality Adršpašsko-teplické skály

Rozloha (ha) 1715,7367

Předmět ochrany 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

29

Broumovské stěny

1354,9081

Kozínek

277,4949

Metuje a Dřevíč Řeřišný u Machova Stárkovské bučiny

46,1559 4,2226 129,1608

Vladivostok

22,1282

Žaltman

91,2073 (z toho 33,0414 v CHKO)

*91D0 Rašelinný les 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 4030 Evropská suchá vřesoviště 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum *9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích mihule potoční (Lampetra planeri) srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum *91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

(* hvězdička označuje prioritní stanoviště) Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny jsou součástí stávajících MZCHÚ a nadregionálních nebo regionálních prvků ÚSES. Ostatní lokality jsou v I. – III. zóně CHKO. Jejich ochrana zejména ve III. zóně není dostatečná. Není tedy vyloučeno, že pro zachování těchto lokalit použije Správa CHKO výsledky naturového mapování a navrhování EVL jako podklad pro vyhlášení nových MZCHÚ (např. Řeřišný, Stárkovské bučiny).

3.4.2. Ptačí oblast Na základě implementace směrnice Evropské unie č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků byla na území CHKO Broumovsko vyhlášena Ptačí oblast Broumovsko (nařízením vlády č. 20/2005 Sb. ze dne 15. prosince 2004). Ptačí oblast (CZ0521014) se rozkládá na ploše 9121,7086 ha, nachází se celá v CHKO Broumovsko a zaujímá zhruba ¼ její rozlohy – viz mapová příloha č. 4. Bližší ochranné podmínky ptačí oblasti jsou specifikovány v § 3 uvedeného nařízení (viz příloha č. 4).

30

Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro níže jmenované druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany. Ptačí oblast Broumovsko byla navržena pro dva cílové druhy. Prvním z nich je výr velký (Bubo bubo), jenž se vyskytuje v převážné části terénů pískovcových skalních oblastí a také v suťových a svahových lesích v údolích řeky Metuje a jejích přítoků. V Broumovské vrchovině dosáhla početnost výra maxima v období okolo r. 1995, odkdy je postupně zjišťován částečný ústup. Po r. 2000 se nepříznivý trend ještě prohloubil a některá tradiční hnízdiště jsou v současnosti opuštěná. Význačný pokles byl zaznamenán zejména na území nynější ptačí oblasti, kde stav poklesl více než o třetinu na současných 7–8 párů. Hnízdiště jsou v území rozmístěna rovnoměrně, osídlen je zejména příkrý svah Broumovských stěn, Vernéřovická stráň, masív Ostaše s Hejdou a odlehlá místa Adršpašsko-teplických skal. Dalším druhem přílohy I je sokol stěhovavý (Falco peregrinus). V minulosti Broumovsko patřilo mezi významná hnízdiště v rámci celé České republiky. Z posledních historických hlášení o výskytu a hnízdění sokolů lze za nejspolehlivější označit ta, která pocházejí z let 1947 až 1953, kdy zdejší populace mohla čítat 4–7 hnízdících párů. Poslední výskyt nehnízdících ptáků byl zaznamenán v roce 1968, poté sokoli z Broumovska, stejně jako z celého státního území, vymizeli. Opětovně se do oblasti vrátili po necelých třiceti letech a poprvé, leč bohužel neúspěšně zahnízdili na jaře 1998. Od roku 2000 se postupně početnost zvyšovala a do současné doby se stabilizovala na 3–4 páry. Tab. č. 3: Přehled hnízdění sokola stěhovavého na Broumovsku v letech 2000–2010 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem

Počet doložených hnízd 1 1 2 1 2 2 2 2 2 3 3 21

Počet úspěšných hnízd 1 0 0 1 1 2 2 2 2 2 1 14

Počet neúspěšných hnízd 0 1 2 0 1 0 0 0 0 1 2 7

Počet odrostlých mláďat 2 0 0 2 3 4 6 5 7 6 min. 1 min. 36

V ptačí oblasti se vyskytují i další druhy přílohy I směrnice o ochraně volně žijících ptáků. Na zbytky starých bukových porostů v ptačí oblasti je vázán výskyt čápa černého (Ciconia nigra), datla černého (Dryocopus martius), holuba doupňáka (Columba oenas) a sýce rousného (Aegolius funereus), který však dává přednost menším bučinám nebo lokalitám s jednotlivými doupnými buky ve starých jehličnatých porostech. V místech, kde smrkové porosty a bory plošin mají etážovitý charakter s bohatým podrostem hnízdí kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a ve smíšených porostech včelojed lesní (Pernis apivorus). Na vysokých věžích severozápadní části Adršpašského skalního města žije poslední kolonie kavky obecné (Corvus monedula) v počtu do 15 párů. V zimě do skal velmi vzácně zaletuje i zedníček skalní (Tichodroma muraria). Předmětné druhy jsou ohroženy přímým pronásledováním ze strany člověka, nelegálním vybíráním obsahů hnízd, rušením nelegální horolezeckou činností, vysokým nárůstem turistické návštěvnosti skalních měst a úrazy na elektrovodech v krajině. Druhy vázané na vzrostlé bučiny jsou nepřímo ohroženy likvidací hnízdních biotopů těžbou.

31

3.5. Památné stromy Na území CHKO Broumovsko je ochrana významných stromů vyhlašováním za památné s následným monitoringem a vhodným ošetřením k udržení či zlepšení zdravotního stavu uplatňována dlouhodobě. V CHKO je evidováno celkem 20 položek památných stromů vyhlášených ZOPK. Z celkového počtu 25 jedinců je 18 jednotlivých stromů a dvou skupin památných stromů (2 a 5 stromů), jako památné není vyhlášeno žádné stromořadí. U většiny památných stromů je základní ochranné pásmo dle § 46 odst. 3 ZOPK, u několika stromů je vyhlášené ochranné pásmo dáno průmětem koruny. Mezi památnými stromy se vyskytují jen domácí druhy dřevin, nejvíce je lip (srdčitá a velkolistá). Obvodů kmene kolem 6 m dosahuje 7 památných stromů; výšky památných stromů se pohybují v rozmezí 13 až 33 m. Většina památných stromů má stáří do 200 let, vyskytují se tři jedinci, kde je stáří odhadováno na 300 (350) let. Údaje o stavu památných stromů jsou z roku 2010, kdy proběhla jejich podrobná revize, která spočívala v doplnění chybějící dokumentace, dále v prověrce památných stromů v terénu a zpracování GIS vrsty památných stromů. Výsledky revize byly zapracovány do databáze památných stromů ÚSOP, v tištěné podobě jsou uloženy v ÚSOP a na Správě CHKO Broumovsko. Při této revizi bylo zjištěno, že památný strom 101478 Lípa u Šimočků vyhlášený v roce 2001 Správou CHKO Broumovsko byl již dříve v roce 1983 vyhlášen ONV Trutnov jako památný strom 101268 Janovická lípa, jehož výnos nepřešel do evidence Správy CHKO Broumovsko. Odstranění duplicity se řeší ve spolupráci s ÚSOP. Část stromů je v dobrém zdravotním stavu, respektive zdravotní stav odpovídá druhu a stáří. U 10 jedinců byl v roce 2010 konstatován silně poškozený stav, jedná se zejména o velmi staré stromy s rozsáhlými dutinami nebo stará dutá torza stromů se sekundárním obrostem. Monitoring zdravotního stavu je prováděn periodicky a podle jeho výsledků je zajišťována péče o památné stromy. Jsou prováděny odborné zásahy, z nich nejčastěji zdravotní a redukční řez, výměna nebo instalace bezpečnostních vazeb, v menší míře také obnova zastřešení dutin. Péče je většinou realizována z prostředků dotačního programu „Program péče o krajinu“ (PPK) a ročně se pohybuje ve výši cca 40 000,- Kč. Vlastní ošetřování památných stromů provádějí pouze odborné arboristické firmy, ve většině případů certifikované. Kromě vyhlášených památných stromů se na území CHKO Broumovsko nachází další stromy významné svým vzrůstem, věkem či estetickým působením, z nichž některé mohou být v budoucnu vyhlášeny jako památné stromy. Správa CHKO eviduje stovky takovýchto významných stromů, u kterých ve spolupráci s vlastníky pozemků pomáhá k udržení jejich dobrého zdravotního stavu formou poradenství (návrhem vhodné péče), příp. ošetřením stromů. Péče je většinou realizována z prostředků dotačního programu „Program péče o krajinu“ (PPK) a ročně se pohybuje ve výši cca 80 000,- Kč. Většinu komunikací III. třídy na Broumovsku lemují aleje domácích listnatých stromů stáří 80–120 let. Zachování těchto alejí je důležité z hlediska zachování typického krajinného rázu Broumovska. U nejvýznamnějších a dlouhodobě perspektivních alejí se Správa CHKO Broumovsko podíllí na financování péče z prostředků PPK a z Programu na obnovu přirozených funkcí krajiny (POPFK). Seznam památných stromů na území CHKO Broumovsko je uveden v tabulce č. 4.

32

Tab. č. 4: Seznam památných stromů v CHKO Broumovsko

Kód

K Název S (DR ÚSOP)

101470 5 Bartoňovy jasany 101473 1 Obecní lípa 101474 1 Maixnerova lípa 101475 1 Štajerova lípa 101476 1 Kosova lípa 101477 1 Hraniční buk 101478 1 Lípa u Šimočků

Datum vyhlášení

Vyhlašovací dokumentace

SCHKO 10.5.2002 Broumovsko SCHKO 29.11.2002 Broumovsko SCHKO 16.9.2002 Broumovsko SCHKO 10.5.2002 Broumovsko SCHKO 4.2.2002 Broumovsko SCHKO 4.5.2001 Broumovsko SCHKO 28.5.2001 Broumovsko

ORP

KÚ – parcela

Druhy stromů

Obvod (cm)

Náchod

Žďárky – 28

jasan ztepilý

292–500

Náchod

Chlívce – 2/3

lípa srdčitá

382

Náchod

Police nad Metují – 51/2

lípa velkolistá

597

Náchod

Maršov nad Metují – 54

lípa srdčitá

327

23,0 velmi dobrý silně 21,0 poškozený silně 22,0 poškozený

Náchod

Vysoká Srbská – 412/1, 242

lípa srdčitá

483

20,0 dobrý

Broumov

buk lesní

241

22,0 velmi dobrý

Trutnov

Libná – 515/1 Janovice u Trutnova 348/1KN, 363/1 (GP)

lípa srdčitá

496

Trutnov

Horní Vernéřovice – 586/2

buk lesní

33,0 dobrý silně 29,0 poškozený 30,0 (2ks)

Broumov

Horní Adršpach – 607

lípa srdčitá

399

20,0 dobrý

Náchod

Bezděkov nad Metují – 247

dub letní

438

24,0 dobrý

Náchod

Vysoká Srbská – 308/1

lípa srdčitá

359

22,0 dobrý silně 15,0 poškozený silně 22,0 poškozený silně 28,0 poškozený

101483 1 Bohadlova lípa

SCHKO 28.6.2001 Broumovsko SCHKO 4.5.2001 Broumovsko SCHKO 24.10.1995 Broumovsko SCHKO 12.3.1999 Broumovsko

101499 1 Barešova lípa

26.11.1981 ONV Náchod

Náchod

Suchý Důl – 244

lípa velkolistá

641

101500 1 Berkova lípa

26.11.1981 ONV Náchod

Náchod

Česká Metuje – 80/1

lípa velkolistá

598

101501 1 Husitská lípa

26.11.1981 ONV Náchod

Náchod

Žďár nad Metují – 807/1

lípa srdčitá

465

Klášterní dub v 101502 1 Broumově 101503 1 Vernéřovická lípa

26.11.1981 ONV Náchod 26.11.1981 ONV Náchod

Broumov Broumov

Broumov – 725 Vernéřovice – 34/1

dub letní lípa velkolistá

510 503

101504 1 Adršpašská lípa

26.11.1981 ONV Náchod

Broumov

Horní Adršpach – 208

lípa velkolistá

678

101479 2 Buky u Janovic 101480 1 Lípa na Krčmově 101482 1 Bezděkovský dub

33

355, 426

Výška (m)

Zdravotní stav velmi dobrý 21,0 (3ks), dobrý -25,0 (2ks)

26,0 velmi dobrý 21,0 dobrý silně 13,0 poškozený

Kód

K Název S (DR ÚSOP)

Datum vyhlášení

Vyhlašovací dokumentace

ORP

KÚ – parcela

Druhy stromů

Obvod (cm)

101505 1 Šrůtkova lípa 101506 1 Hrnčířův jasan

26.11.1981 ONV Náchod 26.11.1981 ONV Náchod

Náchod Náchod

Machov – 468, 487 Žabokrky – 1096/2

lípa velkolistá jasan ztepilý

700 629

101513 1 Vavřenova lípa

26.11.1981 ONV Náchod

Náchod

Velké Petrovice – 28/4

lípa velkolistá

707

34

Výška (m)

Zdravotní stav silně 23,0 poškozený 27,0 dobrý silně 19,0 poškozený

3.6. Rostlinná společenstva Následující přehled vegetace Broumovska je zpracován dle Katalogu biotopů ČR (Chytrý a kol. 2010). Podkladem ke zpracování byly zejména výsledky mapování přírodních stanovišť v letech 2001–2004, rozlohy všech identifikovaných biotopů v území, včetně okrajových a netypických, jsou uvedeny v tabulce č. 5. U jednotek skupiny X je však nutno si uvědomit, že nejde o jejich skutečné rozlohy v oblasti, neboť v rámci kontextového mapování se přírodě cizí vegetace nezaznamenává. Tab. č. 5: Rozlohy biotopů v CHKO Broumovsko Biotop A4.2 A4.3 K1 K2.1 K3 L1 L2.2 L2.2A L2.2B L3.1 L4 L5.1 L5.3 L5.4 L7.1 L8.1B L9.1 L9.2A L9.2B L9.3 L10.1 M1.1 M1.3 M1.4 M1.5 M1.7 M2.1 M3 M5 R1.2 R1.4 R2.1 R2.2 R2.3 S1.1 S1.2 S1.3 S1.5 S2B S3B T1.1

Rozloha (ha) 1 1 6 4 103 2 92 79 116 48 125 866 1 797 8 226 57 21 19 2 <1 9 1 2 4 21 <1 1 6 <1 4 <1 3 3 3 275 <1 <1 <1 <1 2971

Biotop T1.3 T1.5 T1.6 T1.9 T1.10 T2.3B T3.4C T3.4D T4.2 T5.5 T6.1B T8.2B T8.3 V1A V1C V1F V1G V2C V3 V4A V4B

Rozloha (ha) 526 262 114 3 1 166 <1 5 10 5 <1 1 5 <1 <1 8 13 <1 1 7 29

X1 X2 X3 X4 X5 X6 X7 X7A X7B X8 X9A X9B X10 X11 X12 X12A X12B X13 X14

57 17 2 1 265 11 93 17 16 6 2799 182 176 91 96 27 7 68 37 35

Stručný popis významných, plošně rozsáhlých nebo častých přírodních biotopů V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod Vegetace stojatých vod je na Broumovsku vázána především na rybníky a tůně. Místy se vyskytuje podjednotka V1C s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a velmi vzácně i podjednotka V1A s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae). Byl zaznamenán rovněž druhotný výskyt řezanu pilolistého (Stratiotes aloides), vzniklý patrně vysazením. V2 Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod V oblasti poměrně vzácný typ vegetace, vyskytující se hlavně v menších vodních nádržích s malou hloubkou. V některých případech její existenci napomáhá poškození hráze nádrže, v jehož důsledku se voda udržuje na nižší úrovni. Zastoupena je podjednotka V2A s dominantním lakušníkem štítnatým (Batrachium peltatum). Do podjednotky V2C se řadí porosty s hvězdoši, zejména s hvězdošem háčkatým (Callitriche hamulata). M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod Jednotka je zastoupena především porosty rákosu (Phragmites australis), ale dominovat mohou i další druhy, např. orobince (zvláště Typha latifolia), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), zblochan vodní (Glyceria maxima) či přeslička říční (Equisetum fluviatile). Tato vegetace se vyskytuje především v litorálu umělých vodních nádrží. M1.4 Říční rákosiny Říční rákosiny jsou zastoupeny svým okrajovým typem zasahujícím do vyšších poloh, v němž převládá chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) doprovázená devětsilem lékařským (Petasites hybridus). Byly zaznamenány podél břehů Metuje i Stěnavy, trpí však eutrofizací a ruderalizací. M1.5 Pobřežní vegetace potoků Jde o poměrně hojně rozšířený, ale často jen fragmentárně vyvinutý typ vegetace. Vedle zblochanů (Glyceria fluitans, G. notata, G. nemoralis) se nejčastěji uplatňuje rozrazil potoční (Veronica beccabunga) a často i některé druhy navazujících pcháčových luk, údolních luhů apod. M1.7 Vegetace vysokých ostřic Porosty vysokých ostřic jsou vázány na silně podmáčená až dočasně zaplavovaná, někdy i víceméně trvale zatopená stanoviště. Vyskytují se především v litorálu vodních nádrží, ale i jako luční vegetace terénních sníženin. Na eutrofnějších stanovištích je nejhojnější ostřice štíhlá (Carex acuta), dominantní druh asociace Caricetum gracilis. Vyskytují se však i porosty s ostřicí ostrou (Carex acutiformis), o. pobřežní (C. riparia), o. dvouřadou (C. disticha), o. liščí (C. vulpina), o. zobánkatou (C. rostrata), o. latnatou (C. paniculata) aj. Na eutrofizovaných stanovištích bývá hojná chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). M5 Devětsilové lemy horských potoků Jednotka se vyskytuje na březích potoků, kde vytváří přechody k jednotce M1.5. Dominantním druhem je zpravidla devětsil lékařský (Petasites hybridus), podél drobných toků místy i devětsil bílý (Petasites albus). R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců Poměrně častý, ale obvykle maloplošný biotop. Rostlinná společenstva pramenišť výrazně zpestřují floristické složení lesů. Z ohrožených a dalších významnějších druhů na těchto stanovištních místy roste prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), bledule jarní (Leucojum vernum), ostřice převislá (Carex pendula), violka bahenní (Viola palustris) či rozrazil horský (Veronica montana). 36

R2.1 Vápnitá slatiniště V oblasti velmi vzácný, maloplošně a ne zcela typicky vyvinutý biotop. Vyskytuje se v okolí pramenišť na vápnitém podkladě. Patří k floristicky nejbohatším typům vegetace v území. Dominují nízké druhy ostřic, mezi nimiž má výrazné zastoupení ostřice Davallova (Carex davalliana). R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště Ve srovnání s jednotkou R2.1 podstatně častější, ale i tak v oblasti již dosti vzácný, zpravidla maloplošný biotop. Převážně jde o společenstva rašelinných (slatinných) luk spadající do svazu Caricion canescenti-nigrae. Vzácně (I. zóna Řeřišný u Machova) se vyskytují společenstva svazu Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitensis s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), kruštíkem bahenním (Epipactis palustris), ostřicí Davallovou (Carex davalliana), o. dvoudomou (C. dioica), suchopýrem širolistým (Eriophorum latifolium) aj. Řeřišný je rovněž evropsky významnou lokalitou srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus). Většina slatinišť v oblasti je ohrožena eutrofizací, jejímž důsledkem bývá pronikání konkurenčně silnějších lučních druhů. R2.3 Přechodová rašeliniště Na Broumovsku rovněž vzácný biotop, vyskytující se maloplošně na rašeliništích údolních poloh v Adršpašsko-teplických skalách (kde je předmětem ochrany EVL) i jinde. S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin Do této jednotky se v oblasti řadí biotopy skalních výchozů tvořených horninami typu slínovců, opuk, popř. vápnitých pískovců, fytocenologicky zařaditelné do svazu Cystopteridion. Jsou poměrně hojné v polické křídové pánvi. V důsledku nižšího obsahu CaCO3 v porovnání s vápenci a také vlivem částečného odvápnění (srážky) nebývají jejich fytocenózy příliš typické a často tvoří přechody k následující jednotce. Sleziník routička (Asplenium ruta-muraria) a s. zelený (A. viride) jsou zastoupeny většinou jen řídce, bukovník vápencový (Gymnocarpium robertianum) je velmi vzácný. I přes nižší reprezentativnost jsou tyto biotopy velmi významným fenoménem oblasti, a proto byly zařazeny do předmětu ochrany EVL Stárkovské bučiny a Kozínek. Vybrané druhy zastoupených mechorostů a lišejníků jsou zmíněny v kapitole 2.5. S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Tato jednotka zahrnuje značně různorodé biotopy, odlišující se ekologicky i fyziognomicky. V území se vyskytují vesměs v zástinu lesa, jsou ohroženy odcloňováním při těžbě dřeva. Nejčastějšími horninami s výskytem této vegetace jsou na Broumovsku pískovce, zejména kvádrové pískovce skalních oblastí. Kvádrové pískovce představují vzhledem ke svému chemismu (výrazná kyselost a oligotrofie) a způsobu zvětrávání (poměrně malé množství štěrbin) okrajový typ, vyznačující se druhovou chudostí a nízkou účastí cévnatých rostlin. Rozšířena je zde hlavně kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), méně osladič obecný (Polypodium vulgare) aj. Často nejde o vlastní štěrbinovou vegetaci, nýbrž o společenstva osidlující slabé vrstvy humusu, které se vytvářejí na šikmých, popř. až vodorovných skalních plochách. Naprostou většinu rozlohy této jednotky na Broumovsku představují právě typy vyvinuté na kvádrových pískovcích, z největší části koncentrované do skalních oblastí. Jsou předmětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. Jednotka se však vyskytuje i v jiných částech CHKO. Na minerálně bohatších substrátech jsou vyvinuta druhově bohatší společenstva, např. se sleziníkem červeným (Asplenium trichomanes), puchýřníkem křehkým (Cystopteris fragilis) apod. Vybrané druhy zastoupených mechorostů a lišejníků jsou zmíněny v kapitole 2.5.

37

S3 Jeskyně Ve skalních oblastech Broumovska se nacházejí četné jeskyně, popsané blíže v kapitolách o geologii oblasti. Jsou předmětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. Z botanického hlediska jsou pozoruhodné výskytem kořenových stalagmitů. A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy V extrémních inverzních polohách Teplického i Adršpašského skalního města jsou zastoupena ochuzená společenstva svazu Adenostylion. Vzhledem k izolovanému výskytu v poměrně nízké poloze představují pozoruhodný fenomén oblasti a patří k floristicky nejbohatším společenstvům skalních měst. Počet indikačních druhů subalpínských niv je však nízký – mléčivec alpský (Cicerbita alpina), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), papratka horská (Athyrium distentifolium), violka dvoukvětá (Viola biflora), oměj pestrý (Aconitum variegatum). V některých případech jde pravděpodobně o primární bezlesí, podmíněné mj. hromaděním sněhu. Lesní porosty zde však byly částečně zredukovány a prosvětleny zřízením prohlídkových okruhů a kácením stromů v jejich okolí – otázka rozsahu přirozeně bezlesých ploch není dosud zcela vyjasněna. A4.3 Subalpínské kapradinové nivy V Teplických skalách jsou zastoupena společenstva s dominantní papratkou horskou (Athyrium distentifolium), případně i s papratkou samičí (Athyrium filix-femina), interpretovatelná jako ochuzené Adenostylo alliariae-Athyrietum distentifolii. Vedle rodu Athyrium jsou zastoupeny Dryopteris dilatata a D. expansa, resp. jejich kříženec. Podobně jako u jednotky A4.2 jde snad zčásti o primární bezlesí, mnohdy však spíše o podrost silně proředěných papratkových smrčin. Velmi vzácně byl tento typ vegetace zjištěn i v NPR Broumovské stěny. T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Plošně nejrozšířenější typ polopřirozených–polokulturních luk v oblasti. Z velké části jde o druhově chudší porosty na dříve intenzivně obhospodařovaných pozemcích (hnojení, orba, přísevy). Vyskytují se však i druhově bohaté porosty s ohroženými druhy. Tento biotop je předmětem ochrany v EVL Kozínek a Stárkovské bučiny. T1.3 Poháňkové pastviny V oblasti častý biotop pastvin na bohatších půdách, avšak velmi kolísající kvality. Časté jsou přechodné typy k mezofilním ovsíkovým loukám. Z významnějších druhů se místy vyskytuje hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata), většinou je však botanická hodnota těchto pastvin nízká. T1.5 Vlhké pcháčové louky Na Broumovsku místy dosud poměrně častý typ luk, i když v minulosti plošně velmi redukovaný intenzifikací zemědělské výroby, zalesňováním či náletem dřevin. Dochované lokality jsou většinou ohroženy eutrofizací. Pcháčové louky se vyskytují nejčastěji v nivách vodních toků, ale i v okolí pramenišť, po obvodu slatinišť apod. V oblasti je zastoupena dosti široká škála společenstev: Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei, Cirsietum rivularis, Scirpetum sylvatici, Scirpo sylvatici-Caricetum brizoidis, Angelico sylvestris-Cirsietum palustris, Polygono bistortae-Cirsietum heterophylli. Z ohrožených druhů se vyskytují např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), p. Fuchsův (D. fuchsii), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii). Většina luk udržovaných Správou CHKO Broumovsko v rámci krajinotvorných programů jsou právě pcháčové louky. T1.6 Vlhká tužebníková lada Jednotka představuje sukcesní stadium navazující na pcháčové louky, pokud jsou ponechány ladem, popř. jen zřídka sečeny. Vedle tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) bývá často dominantním druhem devětsil lékařský (Petasites hybridus). V oblasti se vyskytují 38

zvláště porosty klasifikovatelné jako asociace Lysimachio vulgaris-Filipenduletum ulmariae a Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum ulmariae. Lada jsou ohrožena jednak šířením dřevin, jednak eutrofizací, která časem vede k jejich zarůstání kopřivou dvoudomou a dalšími nitrofilními druhy. T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky Na Broumovsku vzácný biotop, jen zřídka se vyskytující v typické podobě – spíše ve formě přechodných typů k jiným jednotkám nebo v mozaice s nimi. Vedle bezkolenců (Molinia caerulea, M. arundinacea) jsou častěji zastoupeny zejména krvavec toten (Sanguisorba officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis) a svízel severní (Galium boreale). Klasifikace těchto porostů zde bývá značně obtížná a vyžaduje další studium. T2.3 Podhorské smilkové trávníky Roztroušeně se vyskytující typ krátkostébelných luk a pastvin na kyselém podkladě. V intenzifikované zemědělské krajině je někdy přítomen jen v liniové podobě na mezích či podél lesních okrajů. Smilkové louky jsou významné výskytem některých ohrožených druhů – např. pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prha arnika (Arnica montana). T3.4 Širokolisté suché trávníky Širokollisté suché trávníky jsou na Broumovsku zastoupeny jen okrajově, obvykle v ochuzené podobě nebo jako přechodné typy k mezofilním ovsíkovým loukám. Nejčastěji se vyskytují na slínovcovém podkladě. I když jsou tato společenstva v oblasti rozšířena jen řídce, významně zvyšují pestrost její květeny. Z ohrožených druhů se na některých lokalitách vyskytuje např. vstavač mužský (Orchis mascula), zcela ojediněle v. osmahlý (O. ustulata). T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd V území řídce se vyskytující typ vegetace, vyvinutý na mělkých, chudých půdách. Vyskytuje se např. na mezích a při okrajích lesů nebo tvoří v loukách či pastvinách mozaiky s jinými biotopy (T1.1, T2.3, T1.3). Tyto trávníky jsou výrazně ohroženy eutrofizací, sukcesními změnami, popř. zalesňováním. T8.2 Sekundární podhorská a horská vřesoviště V oblasti vzácný biotop, velmi dobře vyvinutý v lokalitě Starý písník (I. zóna CHKO). T8.3 Brusnicová vegetace silikátových skal a drolin Brusnicová vegetace svazu Genisto pilosae-Vaccinion myrtilli se na Broumovsku vyskytuje často, i když většinou dosti fragmentárně ve skalních oblastech. Jde zejména o keříčkové porosty při hranách vysokých skal nebo na skalních teráskách, víceméně představující primární bezlesí. Často jde vlastně jen o lemy reliktních borů, do nichž tato vegetace přechází bez zřetelného ohraničení. Vedle brusnic a vřesu se místy vyskytují i rojovník bahenní (Ledum palustre) a šicha černá (Empetrum nigrum). Porosty jsou místy narušovány horolezeckou činností. K1 Mokřadní vrbiny Mokřadní vrbiny jsou rozšířeny na podmáčených až rašelinných stanovištních. Jsou tvořeny křovitými vrbami – vrbou ušatou (Salix aurita), v. popelavou (S. cinerea) a v. pětimužnou (S. pentandra). Na Broumovsku se vyskytují poměrně zřídka a až na výjimky jen velmi maloplošně. K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny V oblasti velmi častý biotop. Vysoké křoviny tvoří lesní pláště a zarůstají jimi neobdělávané meze a často i bývalé louky a pastviny. V podrostu keřů jsou obvykle zastoupeny druhy dřívějších travinných společenstev, popř. se v nich šíří druhy nitrofilní, u pokročilejších 39

sukcesních stadií i druhy lesní. Biotop je velmi významný ze zoologického hlediska (zejména jako hnízdiště ptáků). Křoviny jsou postupně přerůstány stromy – pro jejich dlouhodobé udržení by byly nutné managementové zásahy. L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy Jasanovo-olšové luhy se vyskytují jednak v nivách vodních toků, jednak na prameništích. Většina těchto porostů na Broumovsku vznikla zalesněním nebo samovolným zarůstáním vlhkých luk, což se zpravidla odráží v jejich druhové skladbě. Společenstva na prameništích patří většinou do asociace Carici remotae-Fraxinetum excelsioris. Na některých lokalitách je hojná bledule jarní (Leucojum vernum), místy se vyskytují i další ohrožené druhy, např. prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), oměj pestrý (Aconitum variegatum) aj. L3.1 Hercynské dubohabřiny Do této jednotky se v oblasti řadí některé lesní porosty v dubobukovém, řidčeji i v bukovém vegetačním stupni, hlavně v Broumovské kotlině. Z dřevin jsou zastoupeny zejména dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata) a javor mléč (Acer platanoides), jen místy habr obecný (Carpinus betulus). Zčásti jde evidentně o druhotná společenstva vzniklá z květnatých bučin nižších poloh, zčásti může jít o vegetaci blízkou přirozené. Mnohé z těchto porostů vznikly na pozemcích, které byly kdysi využívány jako pastviny. L4 Suťové lesy Suťové lesy patří k nejzachovalejším, i když relativně maloplošným přírodním biotopům oblasti. Vyskytují se hlavně na strmých kamenitých svazích, obvykle v okolí skalních výchozů úživnějších hornin, nejčastěji slínovců. V oblasti jsou zastoupeny asociace Aceri pseudoplatani-Carpinetum betuli, Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris, Lunario redivivae-Aceretum a velmi vzácně i Arunco sylvestris-Aceretum pseudoplatani. Některé lokality jsou významné početným výskytem měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Suťové lesy jsou předmětem ochrany v EVL Kozínek. L5.1 Květnaté bučiny Květnaté bučiny tvoří podstatnou část potenciální vegetace oblasti, dochovaly se však jen místy. Výškově spadají od dubobukového do smrkobukového vegetačního stupně. Místy je ještě zastoupena jedle bělokorá (Abies alba), někde je vtroušen jilm horský (Ulmus glabra). Fytocenologicky lze zdejší květnaté bučiny řadit do asociací Dentario enneaphylli-Fagetum sylvaticae (bučina s kyčelnicí devítilistou) a Festuco altissimae-Fagetum sylvaticae (kostřavová bučina). Květnaté bučiny jsou předmětem ochrany v EVL Broumovské stěny, Stárkovské bučiny, Kozínek a Žaltman. L5.4 Acidofilní bučiny Podobně jako květnaté bučiny patří k nejrozšířenějším jednotkám potenciální vegetace Broumovska, většinou však byly přeměněny na smrkové kultury. Nejčastějším typem jsou bučiny s metličkou křivolakou (subasociace Luzulo luzuloides-Fagetum sylvaticae deschampsietosum flexuosae), ve vyšších polohách se vyskytují smrkové bučiny se třtinou chloupkatou (asociace Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae) a na skeletovitých stanovištních bývá velmi hojná kapraď rozložená (asociace Dryopterido dilatatae-Fagetum sylvaticae). Dominantním druhem může být rovněž třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Acidofilní bučiny jsou předmětem ochrany v EVL Broumovské stěny, Adršpašsko-teplické skály a Žaltman. L8.1 Boreokontinentální bory Charakteristickým rysem skalních oblastí Broumovska je výskyt smrkových borů řazených do asociace Betulo carpaticae-Pinetum sylvestris, které jsou reliktní, i když člověkem často již značně ovlivněnou vegetací (těžba dřeva, horolezectví). Největší rozlohu bory zaujímají v NPR Adršpašsko-teplické skály, naproti tomu v NPR Broumovské stěny a NPP Polické 40

stěny jsou jen maloplošné. Z menších lokalit borů jsou nejvýznamnější PR Křížová cesta, PP Kočičí skály, PP Borek, Hejda a Lada. V NPR Adršpašsko-teplické skály se v borech místy vyskytují rojovník bahenní (Ledum palustre) a šicha černá (Empetrum nigrum). L9.1 Horské třinové smrčiny Na balvanitých stanovištích v roklích skalních oblastí Broumovska se vyskytují klimaticky podmíněné smrčiny klasifikované jako asociace Anastrepto orcadensis-Piceetum abietis. Zatímco v NPR Adršpašsko-teplické skály jsou tyto smrčiny poměrně hojné a typicky vyvinuté, v NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny se s nimi setkáváme jen zřídka a na malých plochách. Výskyt smrčin v inverzních polohách má v oblasti značný fytogeografický význam. Jsou předmětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály. L9.2 Rašelinné a podmáčené smrčiny Na Broumovsku se vyskytují všechny tři u nás dnes rozlišované asociace těchto smrčin: Sphagno-Piceetum abietis (rašelinná smrčina), Bazzanio trilobatae-Piceetum abietis (rohozcová smrčina) a Equiseto sylvaticae-Piceetum abietis (přesličková smrčina). Převážně se vyskytují ve skalních oblastech, zejména v NPR Adršpašsko-teplické skály (kde se lze na rašeliništích setkat se všemi třemi typy), ojediněle i jinde. Místy byly tyto biotopy narušeny odvodněním. Rašelinné smrčiny jsou předmětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály. L9.3 Papratkové smrčiny Papratkové smrčiny (asociace Athyrio distentifolii-Piceetum abietis) jsou v území velmi vzácné – vyskytují se fragmentárně v NPR Adršpašsko-teplické skály. Tento výskyt je však fytogeograficky velmi významný, podobně jako v případě jednotky L9.1.

3.7. Významné druhy rostlin Na území CHKO Broumovsko byl v recentní době zjištěn výskyt 42 chráněných druhů – z toho v kategorii kriticky ohrožené 4, silně ohrožené 14 a ohrožené 24. Několik dalších zjištěných chráněných druhů je v oblasti (pravděpodobně) nepůvodních. Současně bylo zjištěno přes 50 nechráněných druhů uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky k r. 2000 (kategorie C1–C3). Nejpočetněji jsou mezi chráněnými druhy zastoupeny druhy slatinišť a vlhkých luk, což je odrazem vysoké míry ohrožení jejich společenstev. Mnohé tyto druhy mají v CHKO jen několik, či dokonce pouze jedinou lokalitu. Fytogeograficky významný je výskyt horských taxonů v inverzních polohách skalních měst. Tab. č. 6: Zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko (potvrzené po r. 1990) § – Vyhláška č. 395/1992 Sb. KO – kriticky ohrožené, SO – silně ohrožené, O – ohrožené ČS – Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) C1 – kriticky ohrožené, C2 – silně ohrožené, C3 – ohrožené

Latinský název

Český název

§

ČS

Charakteristika výskytu

Aconitum variegatum

oměj pestrý (různobarvý)

O

C3

údolní luhy, suťové lesy aj., několik lokalit

Arnica montana

prha arnika

O

C3

louky, vzácně (Vernéřovice, Machovsko)

Calamagrostis phragmitoides (purpurea)

třtina nachová

KO

C1

nevelká populace na slatinné louce v Řeřišném u Machova

41

Carex (Vignea) davalliana

ostřice (tuřice) Davallova

O

C2

slatinné louky, prameniště, zřídka (Machovsko, Jetřichov, Křinice, Vernéřovice, Pěkov, Žďárky, Horní Kostelec, Janovice u Trutnova, Zdoňov)

Carex (Vignea) dioica

ostřice (tuřice) dvoudomá

KO

C1

nevelká populace na slatinné louce v Řeřišném u Machova

Carex lasiocarpa

ostřice plstnatoplodá

SO

C2

pouze na rašeliništi u Horních Teplic (Za zbořeništi), početná populace

Carex pulicaris

ostřice blešní

O

C2

slatinné louky, nepočetné populace na několika lokalitách (Řeřišný u Machova, Jetřichov, Dolní Adršpach)

Centaurea montana (Cyanus montanus)

chrpa horská

SO

C2

vzácně zplanělá

Cephalanthera damasonium

okrotice bílá

O

C3

bučiny, lesní lemy, zřídka (Machovsko, Zbečník, Janovice u Trutnova aj.)

Crocus albiflorus

šafrán bělokvětý

SO

C1

PP Šafránová stráň u Suchého Dolu, nepůvodní výskyt

Dactylorhiza fuchsii

prstnatec Fuchsův (listenatý)

O

C4a louky, olšiny, prameniště (Machovsko, Božanov, Žďárky, Hlavňov, Pěkov, Žďár nad Metují)

Dactylorhiza majalis subsp. majalis

prstnatec májový pravý

O

C3

vlhké louky, prameniště, kolem 30 lokalit, často však slabé populace

Dactylorhiza sambucina

prstnatec bezový

SO

C2

louky, již jen na jediné lokalitě u Machovské Lhoty (Pod skalkami)

Dactylorhiza incarnata subsp. incarnata

prstnatec pleťový pravý

SO

C2

malá, nedávno objevená populace na starém odkališti u Jívky (Dolní Vernéřovice)

Doronicum austriacum

kamzičník rakouský

Drosera rotundifolia

rosnatka okrouhlolistá

SO

C3

slatinné louky, opuštěné pískovny, jen na třech lokalitách (Řeřišný u Machova, Starý písník u Vernéřovic, Jetřichovský písník)

Eleocharis quinqueflora

bahnička chudokvětá

SO

C1

slatinné louky, opuštěné pískovny, malé populace na dvou lokalitách (Řeřišný u Machova, Starý písník u Vernéřovic)

Empetrum nigrum

šicha černá

SO

C4a smrkové bory, keříčková vegetace skal, Adršpašsko-teplické skály

Epipactis atrorubens

kruštík tmavočervený

Epipactis palustris

(longibracteata)

O

C4a zavlečen z Nízkých Tater – Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny aj., mírná tendence k šíření

O

C3

početná populace na starém odkališti u Jívky (Dolní Vernéřovice)

kruštík bahenní

SO

C2

slatinné louky, pouze na dvou lokalitách (Řeřišný u Machova, Křinice)

Equisetum variegatum (Hippochaete variegata)

přeslička různobarvá (cídivka peřestá)

KO

C1

početná populace na starém odkališti u Jívky (Dolní Vernéřovice)

Galanthus nivalis

sněženka podsněžník (předjarní)

O

C3

vlhké louky i lesní porosty, několik lokalit, v oblasti pravděpodobně jen zplanělá

Gentiana (Pneumonanthe) asclepiadea

hořec (hořepník) tolitovitý

O

C4a zavlečen z Krkonoš – Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, mezi Bohdašínem a Vernéřovicemi aj., mírná tendence k šíření

Gentianella praecox subsp. bohemica

hořeček mnohotvarý český

KO

42

C1

vymírající druh v CHKO, naposled pozorován v r. 2003 na Machovsku

Gymnadenia conopsea

pětiprstka žežulník

O

C3

louky, několik lokalit (Machovsko, Božanov, Hlavňov, Janovice u Trutnova, Horní Vernéřovice)

Huperzia selago

vranec jedlový

O

C3

rokle ve skalních oblastech (smrčiny), zřídka jinde, místy i na druhotných stanovištích (manipulační plochy aj.), Adršpašsko-teplické skály, Broumovské a Polické stěny aj.

Ledum palustre

rojovník bahenní

O

C3

smrkové bory a keříčková skalní společenstva v Adšpašsko-teplických skalách (dříve uváděn i z oblasti Broumovských stěn)

Leucojum vernum

bledule jarní

O

C3

vlhké louky, údolní luhy, větší počet lokalit, na Javořích horách a v Broumovské kotlině vzácně, velmi početně v okolí Jívky

Lilium bulbiferum

lilie cibulkonosná

SO

C2

dříve uváděna z Jestřebích hor, v současné době na jediné lokalitě u Vernéřovic

Lilium martagon

lilie zlatohlavá

O

C4a listnaté a smíšené lesy (zvláště bučiny), louky, roztroušeně

Lunaria rediviva

měsíčnice vytrvalá

O

C4a suťové lesy, bučiny, nivy potoků, zvláště v údolí Metuje, rovněž na Machovsku, u Zdoňova, v Teplických skalách aj.

Lycopodium annotinum

plavuň pučivá

O

C3

rokle ve skalních oblastech (smrčiny), zřídka jinde, Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny aj.

Lycopodiella inundata

plavuňka zaplavovaná

SO

C2

vzácně na jediné lokalitě (Jetřichovský písník)

Matteuccia struthiopteris

pérovník pštrosí

O

C3

vzácně zplanělý, resp. jako pozůstatek kultury-

Menyanthes trifoliata

vachta trojlistá

O

C3

slatiniště a jiné mokřady, několik lokalit (Řeřišný u Machova, Hlavňov, Křinice)

Montia hallii

zdrojovka potoční (pobřežní)

SO

C2

prameniště, v současné době známa pouze na jediné lokalitě v Heřmánkovicích

Nymphaea alba

leknín bílý

SO

C1

v oblasti patrně jen vysazený

Nymphaea candida

leknín bělostný

SO

C1

v oblasti patrně jen vysazený

Ophioglossum vulgatum

hadí jazyk obecný

O

C2

louky, pastviny, vzácně

Orobanche reticulata

záraza síťnatá

SO

C2

zatím zjištěn pouze jediný výskyt – v příkopě silnice mezi Bystrým a Jívkou v údolí potoka Dřevíče

Orchis mascula subsp. signifera

vstavač mužský znamenaný

SO

C3

sušší louky, několik lokalit s většinou nepočetnými populacemi (Machovsko, Vysoká Srbská, Velká Ledhuje, Horní Dřevíč aj.)

Orchis ustulata

vstavač osmahlý

SO

C1

sušší louky, početně velmi slabá populace u Vysoké Srbské (Nad závodištěm)

Oxycoccus palustris

klikva bahenní

O

C3

rašeliniště, slatiniště, rašelinné smrčiny, vzácně (Adršpašsko-teplické skály, Řeřišný u Machova, Vernéřovice)

43

Parnassia palustris

tolije bahenní

Pedicularis sylvatica

všivec lesní (mokřadní)

Platanthera bifolia

O

C2

vlhké louky, vz. příkopy, v CHKO vymírající druh, zaznamenaný na několika málo lokalitách (Řeřišný u Machova, Horní Kostelec, Jetřichov, Jívka)

SO

C3

vlhké louky, staré pískovny, vzácně (Řeřišný u Machova, Starý písník u Vernéřovic, Dolní Adršpach)

vemeník dvoulistý

O

C3

louky, křovinaté stráně, většinou v nepříliš početných populacích (Machovsko, Hlavňov, Božanov, Horní Vernéřovice, Janovice u Trutnova, Hodkovice u Tr., Zbečník, Pomeznice, Vernéřovice, Vysoká Srbská, Stárkov)

Platanthera chlorantha

vemeník zelenavý

O

C3

louky, křovinaté stráně, zřídka, většinou v nepříliš početných populacích (Machovsko, Božanov, Heřmánkovice, Suchý Důl, Hlavňov, Jetřichov)

Salix repens (S. repens subsp. repens)

vrba plazivá

O

C1

slatiniště, rákosiny, vzácně

Salix rosmarinifolia (S. repens subsp. rosmarinifolia)

vrba rozmarýnolistá

O

C3

slatiniště, několik lokalit

Stratiotes aloides

řezan pilolistý

SO

C2

patrně vysazený u Police nad Metují

Trollius altissimus

upolín nejvyšší (evropský)

O

C3

vlhké louky, zřídka, většinou v nepříliš početných populacích

Tab. č. 7: Zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko vyhynulé, nezvěstné, popř. sporné (nepotvrzené po r. 1990) Latinský název

Český název

§

ČS

Andromeda polifolia

kyhanka sivolistá

O

C2

Botrychium matricariifolium

vratička heřmánkolistá

KO

C1

Botrychium lunaria

vratička měsíční

O

C2

Campanula cervicaria

zvonek hadincovitý

SO

C1

Carex hostiana

ostřice Hostova (lemovaná)

SO

C2

Carex lepidocarpa

ostřice šupinoplodá

SO

C2

Cephalanthera longifolia

okrotice dlouholistá

O

C3

Coeloglossum viride

vemeníček zelený

SO

C2

Corallorhiza trifida

korálice trojklaná

SO

C2

Cypripedium calceolus

střevíčník pantoflíček

SO

C2

Diphasiastrum complanatum

plavuník zploštělý

O

C3

Equisetum ramosissimum

přeslička (cídivka) větevnatá

O

C3

Gentiana (Tretorhiza) cruciata

hořec (prostřelenec) křížatý

O

C2

Gentianella amarella

hořeček nahořklý

SO

C1

Gentianella campestris

hořeček ladní

KO

Goodyera repens

smrkovník plazivý

KO

(Hippochaete ramosissima)

44

C1

Groenlandia densa

rdestice hustolistá

KO

C1

Listera cordata

bradáček srdčitý

KO

C1

Melittis melissophyllum

medovník meduňkolistý (velkokvětý)

O

C3

Moneses uniflora

jednokvítek velekvětý

SO

C1

Orchis morio

vstavač kukačka

SO

C2

Pedicularis palustris

všivec bahenní

SO

C2

Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare

zvonečník hlavatý pravý

SO

C2

Polystichum lonchitis

kapradina hrálovitá

KO

C2

Potamogeton alpinus

rdest alpský

SO

C2

Pyrola media

hruštička prostřední

KO

C1

Ranunculus lingua

pryskyřník veliký

SO

C2

Sagina nodosa

úrazník uzlovitý

SO

C1

Salix myrtilloides

vrba borůvkovitá

KO

C1

Sedum villosum

rozchodník huňatý (pýřitý)

KO

C1

Sparganium natans (minimum)

zevar nejmenší

SO

C2

Spiranthes spiralis

švihlík krutiklas

KO

C1

Taraxacum sect. Palustria

Tab. č. 8: Další ohrožené druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko (potvrzené po r. 1990) Latinský název

Český název

ČS

Charakteristika výskytu

Agrimonia procera

řepík vonný

C3

pouze vzácně zavlečený

Anthemis cotula

rmen smrdutý

C3

ruderální stanoviště

Aphanes arvensis

nepatrnec rolní

C3

polní plevel, vzácně

Aquilegia vulgaris

orlíček obecný

C3

sušší louky, lesní lemy, roztroušeně

Asplenium viride

sleziník zelený

C3

slínovcové skalní výchozy

Batrachium fluitans

lakušník vzplývavý (říční)

C3

říční koryta (Metuje)

Blysmus compressus

skřípinka smáčknutá

C2

velmi vzácně (Machov, Adršpach)

Campanula latifolia

zvonek širokolistý

C3

pravděpodobně pouze zplanělý

Cardamine dentata

řeřišnice bahenní

C2

mokřady, vzácně

Carex appropinquata

ostřice odchylná

C2

mokré louky, slatiniště, olšiny

Carex diandra

ostřice přioblá

C2

slatiniště, litorální společenstva, vzácně (Křinice, Dolní Teplice)

Carex hartmanii

ostřice Hartmanova

C3

vlhké louky, slatiniště

Coronopus squamatus

vranožka šupinatá

C2

ruderální stanoviště, vzácně (Hynčice)

Crepis mollis subsp. hieracioides

škarda měkká čertkusolistá

C3

louky, roztroušeně

Dipsacus laciniatus

štětka laločnatá (dřípená)

C2

ruderální stanoviště, zatím vzácně v Broumovské kotlině, předpoklad šíření

Dryopteris affinis (borreri)

kapraď rezavá

C3

zřídka, častěji v NPR Broumovské stěny, zvláště v bučinách

45

Eleocharis mamillata subsp. austriaca

bahnička bradavkatá rakouská

C3

početná populace na starém odkališti u Jívky (Dolní Vernéřovice)

Eleocharis ovata

bahnička vejčitá

C3

obnažená dna rybníků

Eleocharis uniglumis subsp. uniglumis

bahnička jednoplevá pravá

C2

vzácně, Machov

Epilobium obscurum

vrbovka tmavá

C3

luční i lesní prameniště, roztroušeně

Epipactis greuteri

kruštík Greuterův

C1

několik desítek rostlin v PR Farní stráň u Machova

Eriophorum latifolium

suchopýr širolistý

C2

slatinné louky, několik lokalit

Equisetum pratense

přeslička luční

C3

několik lokalit, nejčastěji v lesních porostech podél vodních toků

Euphrasia curta subsp. glabrescens

světlík krátký olysalý

C2

opuštěné lomy, okraje lesů apod. (Libná, Zdoňov, Adršpach)

Filago arvensis

bělolist rolní

C3

lomy (lom Rožmitál), okraje cest

Galeopsis angustifolia

konopice úzkolistá

C3

železniční tratě a nádraží v Broumovské kotlině

Gentianopsis ciliata

hořeček brvitý

C3

pastviny, louky, zřídka, ale místy hromadně

Glyceria nemoralis

zblochan hajní

C3

břehy vodních toků, prameniště

Hieracium aurantiacum

jestřábník oranžový

C3

louky, v oblasti snad jen zplanělý

Hieracium piloselliflorum

jestřábník dlouhokvětý

C3

Řeřišný u Machova

Hydrocharis morsus-ranae

voďanka žabí

C2

vzácně, Broumov (Velká Ves)

Hypericum humifusum

třezalka rozprostřená

C3

lesní cesty, vzácně

Isolepis setacea

bezosetka štětinovitá

C3

mokré lesní cesty, zřídka

Jovibarba globifera

netřesk výběžkatý

C3

několik lokalit u Šonova

Juncus alpinoarticulatus

sítina alpská

C3

slatinné louky, staré pískovny apod.

Limosella aquatica

blatěnka vodní

C3

obnažená dna rybníků, staré lomy

Lysimachia punctata

vrbina tečkovaná

C2

v území nepůvodní – hojně pěstovaná a místy zplanělá

Malus sylvestris

jabloň lesní

C2

vzácně, zda ještě geneticky čisté exempláře?

Melampyrum arvense

černýš rolní

C3

suché stráně, zřídka

Monotropa hypopitys

hnilák smrkový

C3

lesní porosty

Muscari comosum

modřenec chocholatý

C3

travinné porosty, vzácně na jediné lokalitě (Bučnice)

Ononis arvensis

jehlice rolní

C2

vzácně (Vernéřovice)

Ornithogalum umbellatum (angustifolium)

snědek chocholičnatý

C3

travinné porosty, vzácně

Parietaria officinalis

drnavec lékařský

C2

vzácně (Broumov)

Pyrola rotundifolia

hruštička okrouhlolistá

C2

opuštěné pískovny, okraje lesů

Poa remota

lipnice oddálená

C3

zvláště v Teplických skalách

Populus nigra

topol černý

C2

v území asi jen vysazený

Potamogeton lucens

rdest světlý

C3

rybníky, vzácně

Potamogeton trichoides

rdest vláskovitý

C2

rybníky

Ranunculus sardous

pryskyřník sardinský

C1

na polích pod Javořími horami

46

Ribes petraeum

rybíz skalní

C1

vzácně, patrně druhotné výskyty

Rosa sherardii

růže Sherardova

C2

meze, zřídka

Stachys annua

čistec roční

C2

rumiště, vzácně

Stellaria palustris

ptačinec bahenní

C3

mokřady, vzácně

Trifolium spadiceum

jetel kaštanový

C3

louky, vzácně

Triglochin palustre

bařička bahenní

C2

slatiniště a jiné mokřady, několik lokalit

Veronica agrestis

rozrazil polní

C2

při okrajích cest a v obcích, zřídka

Viscum album subsp. abietis

jmelí bílé jedlové

C3

vzácně

Tab. č. 9: Další ohrožené druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko vyhynulé, nezvěstné, popř. sporné (nepotvrzené po r. 1990) Latinský název

Český název

ČS

Agrostemma githago

koukol polní

C1

Antennaria dioica

kociánek dvoudomý

C2

Batrachium trichophyllum

lakušník niťolistý (vláskovitý)

C3

Bromus secalinus

sveřep stoklasa

C1

Camelina alyssum subsp. alyssum

lnička tařicovitá pravá

A1

Carex curvata

ostřice křivoklasá

C3

Carex elata

ostřice vyvýšená

C3

Centaurium pulchellum

zeměžluč spanilá

C2

Centunculus minimus

drobýšek nejmenší

C2

Crepis praemorsa

škarda ukousnutá

C2

Erysimum repandum

trýzel rozkladitý

C1

Euphrasia nemorosa

světlík větvený

C3

Filago vulgaris

bělolist obecný

C1

Gagea minima

křivatec nejmenší

C3

Gentianella germanica subsp. germanica

hořeček německý pravý

C1

Hyoscyamus niger

blín černý

C3

Juncus acutiflorus

sítina ostrokvětá

C3

Juniperus communis subsp. communis

jalovec obecný pravý

C3

Linaria arvensis

lnice rolní

C1

Medicago minima

tolice nejmenší

C3

Monotropa hypophegea

hnilák lysý

C2

Odontites vernus subsp. vernus

zdravínek jarní pravý

C2

Orobanche caryophyllacea

záraza hřebíčková

C3

Pinus rotundata

borovice blatka

C3

Potamogeton compressus

rdest smáčknutý

A1

47

Potamogeton perfoliatus

rdest prorostlý

C2

Potamogeton obtusifolius

rdest tupolistý

C3

Pyrola chlorantha

hruštička zelenokvětá

C1

Ranunculus arvensis

pryskyřník rolní

C3

Rhinanthus alectrolophus

kokrhel luštinec

C3

Rosa gallica

růže galská

C3

Rosa majalis

růže májová

C2

Rubus saxatilis

ostružiník skalní

C3

Scrophularia umbrosa

krtičník křídlatý

C3

Silaum silaus

koromáč olešníkový

C3

Silene gallica

silenka francouzská

C1

Utricularia minor

bublinatka menší

C2

Vaccaria hispanica

kravinec španělský

A2

Tab. č. 10: Zvláště chráněné druhy hub v CHKO Broumovsko Latinský název

Český název

Hohenbuehelia abietina

hlívička jedlová

KO

jehličnaté lesy (Teplické skály)

Boletus regius

hřib královský

KO

údaj nutno ověřit

Volvariella caesiotincta

kukmák dřevní

SO

údaj nutno ověřit

§

Charakteristika výskytu

Tab. č. 11: Evropsky významné druhy mechorostů CHKO Broumovsko Latinský název

Český název

Charakteristika výskytu

Hamatocaulis vernicosus

srpnatka fermežová

slatinná louka v osadě Řeřišný (EVL Řeřišný)

Buxbaumia viridis

šikoušek zelený

na mrtvém dřevě i na zemi u lesních potoků, zatím 2 lokality v Javořích horách

48

3.8. Významné druhy živočichů Na území CHKO Broumovsko je v současné době potvrzen výskyt 129 zvláště chráněných druhů živočichů (podle kategorizace § 14 odst. 1 vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. a přílohy č. III této vyhlášky), přičemž v kategorii kriticky ohrožené je zařazeno 20 druhů živočichů, v kategorii silně ohrožené 65 druhů a v kategorii ohrožené 44 druhů (viz tab. č. 12). V následujícím přehledu jsou dále označeny druhy uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých České republiky (Farkač et. al. 2005), a v Červeném seznamu obratlovců České republiky (Plesník et. al. 2003) a druhy chráněné v rámci Evropské unie dle Směrnice o ptácích nebo Směrnice o stanovištích a druzích EU . U každého druhu je uvedeno: zařazení do kategorie ohrožení podle vyhl. 395/92 Sb., výskyt v lokalitách známých Správě CHKO do současné doby, příčiny ohrožení na území CHKO a možný způsob ochrany. Tab. č. 12: Přehled zvláště chráněných druhů živočichů v CHKO Broumovsko Taxon

§

ČS

batolec Apatura spp.

O

bělopásek Limenitis spp.

O

bělopásek Neptis spp. bělořit šedý Oenanthe oenanthe bobr evropský Castor fiber

O

bramborníček černohlavý Saxicola torquata bramborníček hnědý Saxicola rubetra brkoslav severní Bombycilla garrulus cvrčilka slavíková Locustella luscinioides čáp bílý Ciconia ciconia čáp černý Ciconia nigra

EU

Poznámka k výskytu v CHKO Broumovsko

Příčiny ohrožení

Způsob ochrany

–

ojediněle, vzácně

nedostatek vhodných biotopů, pesticidy

–

ojediněle

nedostatek vhodných biotopů z důvodu jednotvárného druhového složení porostů – živné rostliny, pesticidy

omezení používání chem. prostředků, zachování vhodných biotopů zachování míst s výskytem živné rostliny (topol, osika), omezení používání chem. přípravků

vzácně

SO

EN

ano

pravidelný výskyt – protahuje

SO

VU

ano

vzácný

O

VU

ano

vzácný

O

LC

ano

pravidelně hnízdí

O

–

ano

migrant

O

EN

O

NT

ano

SO

VU

ano

změny charakteru řečiště, přímé pronásledování, doprava úbytek hnízdních možností, snížení potravní nabídky úbytek hnízdních možností, snížení potravní nabídky

práce s veřejností, náhrada vzniklých škod ochrana hnízdišť – vlhkých luk, zákaz vypalování stařiny ochrana hnízdišť – vlhkých luk, zákaz vypalování stařiny

předpoklad hnízdění

úbytek biotopů

zachování rozsáhlých porostů rákosin

hnízdící druh, vzestup lokální populace hnízdící druh, trend populace stabilizovaný, početnost vyrovnaná

změny prostředí, úbytek potravy na zimovištích

ochrana biotopů, hnízdišť, instalace umělých hnízd ochrana hnízdišť, omezení hosp. aktivit v době hnízdění

49

rušení při hnízdění (těžba dřeva)

číhalka pospolitá Atherix ibis čmelák Bombus spp.

O

čolek horský Triturus alpestris

SO

NT

na vhodných lokalitách častý

čolek obecný Triturus vulgaris

SO

LC

na vhodných lokalitách častý

čolek velký Triturus cristatus

SO

EN

ano

výjimečný vzácný výskyt

drozd cvrčala Turdus iliacus dudek chocholatý Upupa epops

SO

VU

ano

migrant, hnízdí

SO

EN

ano

SO

VU

ano

migrant, hnízdění dosud neprokázáno hnízdící druh, v bučinách

hýl rudý Carpodacus erythrinus

O

VU

ano

chřástal polní Crex crex

SO

VU

ano

chřástal vodní Rallus aquaticus

SO

VU

jeřáb popelavý Grus grus

KO

CR

ano

jeřábek lesní Bonasa bonasia

SO

VU

ano

jestřáb lesní Accipiter gentilis ještěrka obecná Lacerta agilis

O

VU

ano

SO

NT

ano

SO

NT

SO

VU

ano

migrant

SO

NT

ano

vzácně hnízdí ve skalních městech na 3 lokalitách, v zástavbě běžný druh

holub doupňák Columba oenas

ještěrka živorodá Lacerta vivipara kalous pustovka Asio flammeus kavka obecná Corvus monedula

VU

zjištěna na dvou lokalitách častý

O

chemizace zemědělství, úbytek vhodných stanovišť – meze acidifikace vod, používání chem. látek, periodické vysychání tůní acidifikace vod, používání chem. látek, periodické vysychání tůní acidifikace vod, používání chem. látek, periodické vysychání tůní

ochrana přirozených stanovišť

ochrana přirozených stanovišť

ochrana přirozených stanovišť

ochrana biotopů

úbytek starých porostů s dutinami

ojedinělé pozorování, hnízdění není vyloučeno pravidelně se vyskytující a hnízdící druh

populace v ČR na vzestupu, není přímo ohrožen

zjištěn na rybníku Šlégr

přirozený nedostatek vhodných biotopů v oblasti rušení při hnízdění, úbytek přirozených stanovišť

sekání luk v době hnízdění

zaletují 1–2 páry, ptáci z rašeliniště ve Stolových horách zaletují do okolí Božanova a další pár se zdržuje v oblasti Meziměstí – Vižňov zjištěn na Suchém vrchu v Broumovských stěnách a ve Zdoňově hnízdící druh, trend neznámý, vzácný výskyt

ochrana biotopů, vyloučení chemizace

ochrana doupných stromů a zachování zastoupení starých listnatých porostů ochrana biotopů – křovin podél vodních toků apod. zajištění ochrany lokalit výskytu v době hnízdění, úprava režimu sečení TTP

ochrana biotopu

nedostatek klidových míst, úbytek vhodných biotopů, vysoká početnost predátorů nelegální odlov

práce s veřejností

chemizace, úbytek přirozených stanovišť, vypalování stařiny

ochrana biotopů, omezení chemizace

vzácný výskyt

ochrana biotopů

50

rušení v době hnízdění nelegální horolezeckou činností

práce s veřejností, strážní služba

konipas luční Motacilla flava kormorán velký Phalacrocorax carbo

SO

VU

ano

O

VU

ano

koroptev polní Perdix perdix

O

NT

ano

SO

VU

ano

O

–

O

VU

ano

krutihlav obecný Jynx torquilla křepelka polní Coturnix coturnix

SO

VU

ano

SO

NT

ano

kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum

SO

VU

ano

ledňáček říční Alcedo atthis

SO

VU

ano

lejsek malý Ficedula parva

SO

VU

ano

výskyt vzácný

mizení starých bukových porostů

O

LC

ano

výskyt vzácný

nejsou známy, patrně snížení potr. nabídky

SO

EN

ano

výskyt vzácný

krahujec obecný Accipiter nisus krajník hnědý Calosoma inquisitor krkavec velký Corvus corax

lejsek šedý Muscicapa striata lelek lesní Caprimulgus europaeus

pravděpodobně jen protahuje migrant, v posledních letech v omezeném množství i zimuje, vzestupný trend méně častá – pokusy o vypouštění

běžný druh

ojediněle (zjištěn zatím na dvou lokalitách) hnízdící druh, stav hnízdících párů stabilní, trend vzestup početnosti nehnízdích ptáků, rychlý nárůst populace v posledních 20 letech, šíření druhu vzácný, hnízdění nepotvrzeno častý druh, pravidelně hnízdí

řídce hnízdí po celém území CHKO v souvislých porostech etážovitého typu řídký výskyt po celém území CHKO – hnízdí

51

celkový úbytek v ČR změněné prostředí, intenzifikace zemědělství, úbytek orné půdy, vysoká početnost predátorů a černé zvěře rušení na hnízdištích

zachování vhodných biotopů, zajištění vhodného zdroje potravy a úkrytů v době vegetačního klidu (např. biopásy) důsledná druhová ochrana, ochrana hnízdišť

není v současné době ohrožen, hrozí nelegální odlov v souvislosti se škodami, které působí na drobné zvěři

práce s veřejností, ochrana hnízdící populace ve skalách

úbytek hnízdních stromů celkový úbytek v ČR, změněné prostředí, intenzifikace zemědělství, úbytek orné půdy, vysoká početnost predátorů a černé zvěře nedostatek hnízdních dutin, úbytek vhodných biotopů

ochrana biotopu

regulace břehů, úbytek plevelných ryb

spolupráce se správci toků, zachování neupravených úseků toků s přirozeným vývojem morfologie koryt ochrana přestárlých původních bukových porostů, omezení používání insekticidů ochrana doupných stromů, omezení chemizace

zachování vhodných biotopů, zajištění vhodného zdroje potravy a úkrytů v době vegetačního klidu (např. biopásy) ochrana biotopů, vyvěšování a údržba budek

luňák červený Milvus milvus

KO

CR

ano

luňák hnědý Milvus migrant

KO

CR

ano

O

EN

mihule potoční Lampetra planeri

KO

EN

mlok skvrnitý Salamandra salamandra modrásek bahenní Maculinea nausithous

SO

VU

SO

NT

ano

modrásek očkovaný Maculinea teleius

SO

VU

ano

moták lužní Circus pygargus

SO

EN

ano

moták pilich Circus cyaneus

SO

CR

ano

vzácně hnízdí v JV části Broumovské kotliny, jeho stav kolísá migrant

moták pochop Circus aeruginosus

O

VU

ano

hnízdí

moudivláček lužní Remiz pendulinus

O

NT

ano

mravenec Formica spp.

O

dříve doloženo hnízdění (rybník Kinclův) místy na vhodných biotopech častý

netopýr černý Barbastella barbastellus

KO

–

ano

ojedinělý výskyt

netopýr pobřežní Myotis dasycneme

KO

CR

ano

ojedinělý výskyt

majka Meloe spp.

ano

nepravidelně hnízdící druh, v roce 2006 výjimečný výskyt desítek ptáků, aktuální početnost 3 páry Broumovskem migruje, v roce 2006 asi 10 exemplářů ojedinělý, náhodný výskyt

osvěta, ochrana hnízdišť

výjimečný vzácný výskyt

úbytek původních stanovišť

ochrana přiroz. stanovišť, omezení používání pesticidů věnovat zvýšenou pozornost potenciálním zdrojům znečištění, odstranění migračních překážek v toku, zachování přírodě blízké morfologie toků s písčitými nánosy s detritem ochrana přirozených biotopů

dosud častý zejména na extenzivně obhospodařovanýc h loukách výskyt spíše ojedinělý

úbytek a fragmentace přirozených biotopů, nevhodný způsob hospodaření

ochrana přirozených biotopů, zajištění rozmanitého managementu TTP

úbytek a fragmentace přirozených biotopů, nevhodný způsob hospodaření chemizace zemědělství, hubení hlodavců, predace hnízd

ochrana přirozených biotopů, zajištění rozmanitého managementu TTP osvěta, ochrana hnízdišť

chemizace zemědělství, hubení hlodavců, predace hnízd úbytek hnízdních možností v důsledku zemědělského hospodaření, pesticidy

osvěta, ochrana hnízdišť

populace víceméně stabilní v povodí řeky Metuje

52

úbytek biotopů chemizace v zemědělství dřívější úpravy toků s negativním vlivem na dnový substrát, technické úpravy toku, nedodržování zůstatkového průtoku při odběru vody z toku apod., znečištění povrchových vod

osvěta, ochrana hnízdišť

zachování křovin u vodních ploch ohrožení biotopů, používání chemických prostředků v lesnictví

úbytek přirozených stanovišť, rušení na zimovištích, používání biocidů úbytek přirozených stanovišť, rušení na zimovištích, používání biocidů

důsledná ochrana stanovišť (mechanická ochrana hnízd), transfery z ohrožených lokalit důsledná ochrana na zimovištích a ochrana letních kolonií důsledná ochrana na zimovištích a ochrana letních kolonií

netopýr velký Myotis myotis

KO

netopýři Microchiroptera (ostatních 14 druhů Broumovska) nosorožík kapucínek Oryctes nasicornis

SO

O

EN

orel křiklavý Aquila pomarina

KO

RE

ano

orel mořský Haliaeetus albicilla

KO

CR

ano

orel skalní Aquila chrysaetos orlovec říční Pandion haliaeetus ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes ostříž lesní Falco subbuteo

KO

–

ano

KO

–

ano

pravidelně protahuje

O

VU

ano

hnízdí ojediněle

změny prostředí

ochrana biotopů, klid při hnízdění

SO

EN

ano

řidce hnízdí

otakárek fenyklový Papilio machaon pačmelák cizopasný Psythirus rufipes pěnice vlašská Sylvia nisoria pisík obecný Actitis hypoleucos plch velký Glis glis

O

–

řídký výskyt po celém CHKO

snižování potravní nabídky, chemická kontaminace nedostatek vhodných biotopů, pesticidy

SO

–

SO

VU

ano

SO

EN

ano

O

DD

úbytek přirozených biotopů

ochrana biotopů

SO

–

ano

úbytek přirozených stanovišť

ochrana biotopu

O

VU

ano

výskyt lze předpokládat – pouze pozorován doklad o hnízdění dosud není historicky doloženo hnízdění na vhodných lokalitách ojedinělý výskyt na vhodných lokalitách ojedinělý výskyt ojedinělé pozorování

důsledná ochrana hnízdišť, omezení biocidů zachování biotopů, omezení používání chem. prostředků zachování biotopů, omezení použ. chem. prostředků

nevhodné obhospodařování rybníků (nevhodná obsádka, devastace litorálu, nedostatek vodních bezobratlých), eutrofizace

ochrana biotopu

plšík lískový Muscardinus avellanarius potápka roháč Podiceps cristatus

VU

ano

pravidelně zjišťován na zimovištích

ano

vzácný výskyt

úbytek přirozených stanovišť, rušení na zimovištích, používání biocidů úbytek přirozených stanovišť, rušení na zimovištích, používání biocidů

vzácný, avšak na vhodném substrátu (dřevní hmota) výjimečně i masový výskyt Broumovskem nepravidelně protahuje, v roce 2006 výskyt páru v hnízdním období u Zdoňova zaletuje, zjištěn na několika místech, patrně ještě nehnízdí vzácně zaletuje

úbytek přirozených biotopů (staré duby, pařezy)

důsledná ochrana na zimovištích a ochrana letních kolonií osvěta, ochrana zimovišť a ochrana letních kolonií

ochrana druhotných lokalit s výskytem larev a kukel

ochrana biotopu

ochrana biotopu

ochrana biotopu ochrana biotopu

53

rak říční Astacus fluviatilis

KO

EN

rákosník velký Acrocephalus arundinaceus raroh velký Falco cherrug

SO

VU

KO

CR

rejsek horský Sorex alpinus

SO

VU

ropucha krátkonohá Bufo calamita

KO

EN

ropucha obecná Bufo bufo

O

NT

rorýs obecný Apus apus

O

–

ano

SO

NT

ano

SO

EN

ano

skokan krátkonohý Rana lessonae skokan zelený Rana esculenta

SO

VU

ano

SO

NT

skřivan lesní Lullula arborea slavík modráček středoevropský Luscinia svecika cyanecula slavík obecný Luscinia megarhynchos

SO

EN

ano

historický výskyt

SO

EN

ano

pravidelně protahuje

O

LC

ano

předpokládá se i hnízdění

rosnička zelená Hyla arborea rys ostrovid Lynx lynx

populace víceméně stabilní v povodí potoka Dřevíč

rybářské hospodaření na rybnících, znečištění vody, nedodržení minimálního průtoku na potocích, zavlečení račího moru

ano

ojediněle

úbytek biotopů

ano

v minulosti vypuštěna 1 skupina metodou volného letu, nehnízdí vzácný obyvatel pískovcových skalních měst její výskyt je znám ze tří lokalit v CHKO Broumovsko, ale pouze na jedné lokalitě je populace víceméně stabilní na vhodných lokalitách častý výskyt

ano

hnízdí řídce na vhodných lokalitách výjimečný vzácný výskyt výskyt výjimečný, ojedinělý v posledních několika letech, spíše migrant vzácný výskyt

vzácný výskyt

54

zachování lokalit v současném stavu, kontrola dodržování minimálního průtoku, osvěta, vhodný rybářský management na tocích, aktivní podpora populace zachování rozsáhlých porostů rákosin ochrana biotopu

úbytek přirozených stanovišť, používání biocidů úbytek sekundárních biotopů, na které je její populace vázána, např. zanedbáním managementových opatření a následným nástupem sukcese

územní ochrana biotopů, omezení používání biocidů aktivní ochrana a management současných biotopů, tvorba nových biotopů

chemizace, hromadné úhyny na silnicích při jarním tahu

ochrana přirozených stanovišť, vyloučení chemizace, ochrana při přechodu přes komunikace, tvorba nových biotopů ochrana biotopů

úbytek hnízdních možností

přímé pronásledování ze strany člověka, fragmentace vhodných biotopů, neexistence vhodných biokoridorů

ochrana přirozených biotopů ochrana před pytláctvím, ochrana biotopu, zachování klidových oblastí a ochrana migračních koridorů ochrana přirozených biotopů, tvorba nových biotopů ochrana přirozených biotopů, tvorba nových biotopů

slepýš křehký Anguis fragilis

SO

LC

O

VU

ano

pravidelná pozorování na tahu

sokol stěhovavý Falco peregrinus

KO

CR

ano

sova pálená Tyto alba

SO

EN

ano

2–4 páry hnízdící, trend populace na Broumovsku – setrvalý dříve běžná, nyní velmi vzácně

strnad luční Miliaria calandra

KO

VU

ano

O

VU

O

–

O

–

O

NT

sluka lesní Scolopax rusticola

střevle potoční Phoxinus phoxinus střevlík Carabus arcensis střevlík Carabus scheidleri střevlík Carabus ullrichi svižník Cicindela spp. (s výjimkou C. hybrida) sýc rousný Aegolius funereus

rozšířen na celém území CHKO, na vhodných lokalitách častý výskyt (včetně intravilánu)

O

chemizace, poškozování přirozených stanovišť, přímé pronásledování člověkem (záměna s hadem), vypalování stařiny rušivá činnost, ničení hnízdišť prasetem divokým a liškou obecnou, možný nelegální lov rušení hnízdících ptáků, nezákonné vybírání hnízd, predace

aktivní ochrana hnízdiště a monitoring

úbytek přirozených biotopů úbytek přirozených biotopů

na vhodných lokalitách častý na vhodných lokalitách častý

úbytek přirozených biotopů chemizace v zemědělství, úbytek stanovišť

ochrana přirozených stanovišť ochrana biotopů a jejich management, vyloučení chemizace ochrana doupných stromů, vyvěšování budek a jejich údržba ochrana biotopů, vyvěšování a údržba budek ochrana biotopu, příp. transfer

ztráta přirozeného biotopu, změny hospodaření znečištění toků

SO

VU

ano

běžně hnízdící druh horských lesů

úbytek doupných stromů

sýček obecný Athene noctua

SO

EN

ano

velmi vzácný, zjištěn ve Vižňově

nedostatek hnízdních příležitostí, predace

škeble rybničná Anodonta cygnea

SO

VU

ojediněle v rybnících CHKO (např. Kuprovka)

ťuhýk obecný Lanius collurio

O

NT

ano

ťuhýk šedý Lanius excubitor užovka obojková Natrix natrix

O

VU

ano

znečištění vod, nevhodná rybí obsádka, vypouštění a odbahňování rybníků celkové snížení početnosti, příčiny nejsou známy, patrně úbytek přirozených biotopů a snížení potravní nabídky úbytek remízků

O

LC

SO

CR

ano

SO

VU

ano

vážka běloústá Leucorrhinia albifrons vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis

snižování stavů přemnožených prasat a lišek, osvěta

ochrana biotopů, vyvěšování a údržba budek sečení luk, znovuzavádění pastvy ochrana přirozených stanovišť, udržení čistoty toků ochrana přirozených stanovišť ochrana přirozených stanovišť

zjištěn u Božanova, Vernéřovic na vhodných lokalitách ojedinělý výskyt na vhodných lokalitách častý na vhodných lokalitách častý

nedostatek hnízdních příležitostí, predace

ochrana stanovišť, osvěta, omezení chemizace

na vhodných lokalitách řídce hnízdí, rozšířen v zemědělské krajině po celé CHKO hnízdění lze předpokládat na vhodných lokalitách ojedinělý výskyt

ochrana přirozených biotopů – zachování mezí s křovinami, remízků

ochrana biotopu

výjimečný vzácný výskyt

chemizace, znečištění vodních ploch, doprava, intenzifikace zemědělství úbytek přirozených biotopů, eutrofizace

ochrana přirozených biotopů

výjimečný vzácný výskyt

úbytek přirozených biotopů, eutrofizace

ochrana přirozených biotopů

55

ochrana stanovišť, omezení chemizace

včelojed lesní Pernis apivorus

SO

EN

veverka obecná Sciurus vulgaris

O

NE

vlaštovka obecná Hirundo rustica

O

LC

ano

volavka bílá Egretta alba vranka obecná Cottus gobio

SO

–

ano

O

VU

ano

vrápenec malý Rhinolophus hipposideros

KO

EN

vydra říční Lutra lutra

SO

výr velký Bubo bubo

O

zdobenec Trichius spp.

O

zedníček skalní Tichodroma muraria zlatohlávek Oxythyrea funesta zmije obecná Vipera berus

žluva hajní Oriolus oriolus

ano

řidce hnízdí, zvláště Javoří hory

snížení potravní nabídky (blanokřídlý hmyz), rušení na hnízdištích a přímé pronásledování (záměna s kání lesní)

zajištění klidu na hnízdištích

snižování populace, úbytek potravy a hnízdních možností

ochrana hnízdišť, přístup do zeměd. objektů

na vhodných lokalitách častý výskyt

znečistění vod, regulace toků

ano

ojedinělý – výjimečný výskyt

VU

ano

v posledních 3 letech častá pozorování pobytových znaků

EN

ano

na vhodných lokalitách řídce hnízdí

úbytek přirozených stanovišť, rušení na zimovištích, používání biocidů úbytek přirozených biotopů, regulace vodních toků, jejich znečištění, úhyny na silnicích, přímé pronásledování člověkem přímé pronásledování, rušení při hnízdění

zachování přírodě blízké morfologie toků, eliminace rizik znečištění v blízkostí vodních toků, migrační zprůchodnění jezů, revitalizace toků důsledná ochrana na zimovištích a ochrana letních kolonií

na vhodných lokalitách častý výskyt hnízdí řídce na vhodných lokalitách migrant

vzácný

KO

–

O

–

KO

VU

SO

LC

ano

ano

nepravidelně zimuje ve skalních městech, vzácný zatoulanec v posledních letech expanzivně se šířící druh na vhodných lokalitách častá

pozorována Božanov, Otovice

úbytek vhodných biotopů (listnaté lesy), pesticidy

revitalizace vodních toků, zamezení znečišťování a snížení acidity vodních toků, udržení potravní nabídky, osvěta ochrana biotopů, ochrana hnízdišť v době hnízdění, zachování potravní nabídky ochranou ekosystémů ochrana přirozených stanovišť, omezení pesticidů

v CHKO není přímo ohrožen

nevyžaduje zvláštní ochranu

pronásledování člověkem, úbytek biotopů

ochrana stanovišť, osvěta, příp. transfer jedinců z konfliktních lokalit ochrana biotopu se zjištěným hnízděním

rušivá činnost (likvidace nelesní zeleně)

Vysvětlivky zkratek v tabulce: § – vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb. ČS – Červený seznam ohrožených druhů České Republiky EU – druh chráněný v rámci Evropské unie Kategorie dle vyhlášky: KO – kriticky ohrožený druh SO – silně ohrožený druh 56

O – ohrožený druh Kategorie dle Červených seznamů: CR: critically endangered (kriticky ohrožený druh) EN: endangered (ohrožený druh) VU: vulnerable (zranitelný druh) NT: near threatened (téměř ohrožený druh) LC: least concern (málo dotčený) DD: data deficient (druh o němž jsou nedostatečné údaje) NE: not evaluated (nevyhodnocený)

Význam CHKO Broumovsko z pohledu zoologického Stav přírodního prostředí CHKO Broumovsko ze zoologického pohledu je relativně dobrý, i když postupem času se ho stále citelněji negativně dotýká vliv některých činností. Prováděný monitoring, mapování, inventarizační a jiné průzkumy dokládají většinou neměnící se stav populací většiny ZCHD, příp. jejich mírný pokles. Například – sokol stěhovavý se do oblasti historického výskytu na Broumovsku navrátil, ale vzhledem k vysokému rušivému tlaku ze strany přítomnosti lidí a lidských aktivit (návštěvnost, horolezectví, hospodaření v lesích) se daří zajistit jeho každoroční úspěšné vyhnízdění jen s vynaložením velkého úsilí a finančních prostředků. Lidské činnosti, které ovlivňují faunu a jimž je třeba věnovat pozornost: • likvidace okrajových a přechodových ploch mezi kulturami, jež jsou těmi nejcennějšími refugii pro většinu druhů živočichů a rostlin (nevhodná je orba a pasení až do okrajů lesa, luk, polí, toků a vodních ploch, likvidace ostrůvků zeleně v krajině, soliterních stromů, keřů a remízků) • změny kultur, zalesňování, pěstování energetických plodin nebo obnova luk • ponechávání příliš nízkých strnišť na loukách na podzim, mulčování a velkoplošné jednorázové sklizně travních porostů • likvidace starých stromů – torz, zlomů a letitých stromů • nevhodné způsoby rybářského využívání vodních toků a ploch – hlavně intenzita zarybňování některých rybníků • nevhodné úpravy vodních toků a ploch snižující jejich diverzitu (opevňování, regulování a omezování litorálních pásem). • sílící tlak na rekreační využívání relativně klidných oblastí – rušení nejvzácnějších druhů citlivých na přítomnost lidí (např. draví ptáci, sovy, čáp černý, velké šelmy, velcí sudokopytníci) • střety dopravy s migrujícími živočichy, střety živočichů s technickými prvky a zařízeními (elektrická vedení, větrné elektrárny, skleněné a lesklé plochy, odkryté jímky a šachtice) • urbanizace a výstaba zejména dopravní infrastruktury zhorušující migrační propustnost krajiny Zoologické lokality Stav evidence lokalit s vyšším nebo speciálním zoologickým významem není a nikdy nebude konečný. Neustále jsou zjišťovány nové lokality s výskytem cenných společenstev živočichů i s výskytem živočichů zvláště chráněných.

57

3.9. Invazní a expanzivní druhy 3.9.1. Invazní a expanzivní druhy rostlin Invazivní druhy rostlin byly zavlečeny člověkem z jiných geografických oblastí a v současné době se silně šíří, resp. se již rozšířily v minulosti. Mnohdy vytlačují domácí druhy i celá jejich společenstva. Některé z nich mohou ztěžovat obhospodařování pozemků či působit zdravotní rizika. Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) Druh v oblasti občas vysazovaný u venkovských sídel. Do volné krajiny zatím prakticky nepronikl. Některé drobné výskyty na okrajích obcí (Libná, Mokřiny u Žďárek) byly v 90. letech zlikvidovány herbicidem. Určitou hrozbou může být výskyt na polském území nedaleko od státní hranice. Informace o tomto druhu se často objevují ve sdělovacích prostředcích, takže se hrozba jeho šíření již dostatečně dostala do povědomí veřejnosti. Křídlatka (Reynoutria sp.) V oblasti se vyskytují křídlatka japonská (Reynoutria japonica), k. sachalinská (R. sachalinensis) i jejich kříženec k. česká (R. × bohemica). Rychle se šíří zvláště podél komunikací, vodních toků a v sídlech. Velká ohniska výskytu jsou v Hronově, Žabokrkách, Adršpachu i jinde. Byl zaznamenán i výskyt v okrajových částech NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny (zčásti již zlikvidován nebo omezen) a NPR Adršpašsko-teplické skály. V některých lokalitách byly křídlatky částečně likvidovány herbicidem ROUNDUP příslušnými obcemi. Na části území nedávno proběhlo podrobné mapování těchto druhů (Velehradský 2008). Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) Invaze tohoto druhu začala v oblasti až v nedávné době, i když jeho zplaňování zde bylo zaznamenáno již v polovině 20. století. Šíří se zejména podél vodních toků, nejvíce zatím podél Stěnavy a některých jejích přítoků. Tato jednoletá rostlina produkuje velké množství semen, a proto je její likvidace problematická – vyžaduje opakované sečení či vytrhávání během roku. Vzhledem k přísunu nových semen vodou však bývá efektivita těchto opatření nízká. Z uvedených důvodů zatím v oblasti nebylo proti tomuto druhu zasahováno, ale v některých lokalitách, např. podél potoků Javořích hor, se zásah jeví velmi potřebný a může být i dostatečně účinný. Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) se do území rozšířila již v dřívější době a místy zaplevelila lesní porosty, zejména v blízkosti obcí. S tímto stavem je nutno se smířit, neboť potlačování tohoto druhu je obtížné – připadá v úvahu jen v omezené míře na vybraných plochách v MZCHÚ či v I. a II. zóně odstupňované ochrany. Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) se zvláště v poslední době rychle šíří v sídlech a jejich okolí, na neobhospodařovaných místech a zejména podél železničních tratí. Místy proniká i do nesečených luk. Velké ohnisko výskytu je např. ve Studené Vodě u Božanova. Vzhledem k rozšiřování nažek větrem a již početnému, avšak většinou dosti rozptýlenému výskytu není zřejmě reálné šíření zastavit. Likvidace má smysl pouze na vybraných místech, podobně jako v případě netýkavky žláznaté. Kolotočník zdobný (Telekia speciosa) je v území vysazován jako okrasná rostlina a místy bylo zaznamenáno jeho zplanění (např. v osadě Zátiší u Teplic nad Metují, u Honů, v Kovářově rokli v NPP Polické stěny). Jde zatím o nevelké výskyty, které je možno udržet pod kontrolou, může však docházet k opětovnému šíření z kultur. Dobrým důvodem pro zastavení jeho šíření je skutečnost, že při dotyku může vyvolat alergickou reakci. 58

Rukevník východní (Bunias orientalis) se zatím vyskytuje jen v některých částech CHKO, častěji např. v Ruprechticích či v okolí Hronova. Protože se šíří semeny zvláště podél komunikací a v obcích, není patrně reálné jeho postup zastavit. Brzdou jeho šíření může být včasné sečení příkopů a dalších ruderálních míst. Loubinec popínavý (Parthenocissus inserta) a další druhy tohoto rodu se v oblasti často pěstují. Loubinec popínavý místy zplaněl, zatím ale jen v menší míře, většinou v obcích nebo v jejich blízkosti. Loubinec lze v daném místě potlačit za pomoci herbicidu, hrozí však rozšiřování do okolí ptactvem. Šťovík dlouholistý (Rumex longifolius) se vyskytuje zejména v oblasti Janovic a Hodkovic. Na pastvinách, loukách a ladech může představovat obdobný problém jako hojnější domácí druhy vysokých šťovíků. Obrana před jeho dalším šířením spočívá především ve včasném sečení pozemků s ohledem na dobu jeho kvetení. Lupina mnoholistá či vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) se v oblasti místy vyskytuje na loukách, pastvinách a pasekách. Byla dříve vysévána jako pícnina pro zvěř. Zatím nebylo potřebné proti tomuto druhu podnikat žádná opatření. Janovec metlatý (Cytisus scoparius) se místy rozšířil na mezích, okrajích lesů a neobhospodařovaných svazích. Lokálně může představovat ohrožení pro cenná travinná společenstva, v takových případech je vhodné jej vyřezávat v rámci běžné údržby pozemků. Náprstník červený (Digitalis purpurea) je místy častý v lesích, zejména na pasekách. Kdysi byl jako „vzácnost“ a esteticky působivá rostlina záměrně vyséván i ve skalních oblastech. Pro rostlinná společenstva nepředstavuje ohrožení. Vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum) je v oblasti již hojně rozšířena, vyskytuje se např. i na prohlídkových okruzích ve skalních městech. Jako nevysoká rostlina s nižší konkurenční schopností není nebezpečná pro rostlinná společenstva, hybridizací však narušuje genetickou strukturu populací domácích druhů vrbovek. Boj s tímto druhem není reálný. Ojediněle se lze ve volné přírodě Broumovska setkat s dalšími nebezpečnými invazivními bylinami, jakými jsou slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), štětička větší (Virga strigosa), štětinec laločnatý (Echinocystis lobata) či zplanělé hvězdnice (Aster sp. div.). Většinou jde o pozůstatky kultur nebo výsadky v nevelké vzdálenosti od míst pěstování. Jejich výskyt je potřebné sledovat a zjištěná ohniska šíření likvidovat. Výše uvedené druhy představují ovšem jen menší část neofytů vyskytujících se v oblasti. Z dalších v různé míře invadujících druhů lze zmínit např. sítinu tenkou (Juncus tenuis), rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa), na skalách v sídlech rozchodník pochybný (Sedum spurium). Tyto a podobné druhy se však v území nechovají příliš škodlivě. Historicky stojí za zmínku invaze vodního moru kanadského (Elodea canadensis), který podle Rohleny (1902) zaplnil na přelomu 19. a 20. století rybníky nad pivovarem v Broumově-Olivětíně. V těchto rybnících se vyskytovaly rdestice hustolistá (Groenlandia densa) a rdest smáčknutý (Potamogeton compressus), které vodní mor podle Rohleny skoro úplně vytlačil. Jejich výskyt v oblasti zanikl. Specifickým případem jsou regionálně nepůvodní horské druhy, které byly úmyslně rozšiřovány ve skalních oblastech a ojediněle i jinde – hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). První byl do území zavlečen z Krkonoš, druhý z Nízkých Tater. Oba vykazují mírnou tendenci k šíření, ale jejich výskyty jsou plošně zcela nevýznamné. I v NPR Adršpašsko-teplické skály jsou zatím vnímány spíše jako rarita než jako ohrožení rezervace. Na jejich zavlečení Správa pohlíží jako na nevhodný, 59

ale z ekologického hlediska zajímavý experiment, který si zaslouží pozdější vyhodnocení. Proto se s likvidací těchto druhů zatím nepočítá. Pokud jde o dřeviny, do zdejších lesů i mimolesní zeleně byla zavedena řada nepůvodních druhů, ale jen některé z nich mají tendenci zmlazovat a šířit se. Patrně nejvitálnější je regionálně nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua), řešený podrobně v lesnické části plánu péče. V některých lesních porostech bylo zaznamenáno zmlazování douglasky tisolisté (Pseudotsuga mensiesii). S tímto druhem se v oblasti v omezené míře počítá pro lesnické pěstování (výsadby jsou podmíněny povolením výjimky). V MZCHÚ a I. zóně však bude nutno přikročit k likvidaci ohnisek zmlazování (zejména v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských stěnách), i když se tato opatření budou patrně jevit kontroverzně z lesnického hlediska. V některých lokalitách dochází k rozrůstání šeříku obecného (Syringa vulgaris), který může potlačovat cenné typy vegetace, zejména společenstva vázaná na skalní výchozy. Podobný problém může představovat kustovnice (Lycium sp.), četně rozšířená na skalách v centru Broumova. Borovice vejmutovka (Pinus strobus) je lesnicky pěstovaná dřevina, v současné době však již v oblasti nevysazovaná. Ve skalních městech, kde představuje hrozbu pro společenstva reliktních borů, byla v poslední době vyřezávána. Likvidace však neproběhla dokonale, a proto je nutné tomuto druhu stále věnovat pozornost. Javor jasanolistý (Acer negundo) byl v oblasti ojediněle vysazen podél vodních toků. Tyto výskyty se mohou stát ohnisky invaze, a proto je třeba je co nejdříve zlikvidovat. Potenciálně invazivním druhem je v oblasti také jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica), který byl vysazen na několika místech v nivách. V I. zóně Hynčická olšina byl již zčásti vykácen. V oblasti byly zjištěny invazivní druhy mechorostů šířící se ze západní Evropy (původem z jižní polokoule): rovnozub čárkovitý (Orthodontium lineare) v Adršpašsko-teplických skalách (zde první nález na území České republiky v r. 1964), Broumovských stěnách i jinde a křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus) v Adršpašsko-teplických skalách. Expanzivní rostliny jsou domácí druhy, které se výrazně šíří především na člověkem silně ovlivněních stanovištích, ale někdy i v relativně přirozených podmínkách. Často se stávají dominantami společenstev a potlačují ostatní druhy. V nivách vodních toků se v důsledku eutrofizace a ukončení sečení vytvářejí rozsáhlé porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), někde i rákosu obecného (Phragmites australis). Na zanedbaných a eutrofizovaných loukách se šíří některé miříkovité rostliny, zejména kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). V návaznosti na zástavbu, v lemech porostů dřevin, na opuštěných loukách a nesečných mezích vznikají často rozsáhlé porosty kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). V pastevních areálech bývá velmi vysoké zastoupení šťovíků, zvláště šťovíku tupolistého (Rumex obtusifolius) a šťovíku kadeřavého (Rumex crispus), a rovněž pcháče rolního (Cirsium arvense). Na bývalých polích ve vyšších polohách se často silně uplatňuje medyněk měkký (Holcus mollis). Jedním z nejproblematičtějších druhů je třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), zaplevelující paseky a ladem ponechané louky i mokřady. Ve smrkových kulturách se často chová expanzivně bez hroznatý (Sambucus racemosa).

3.9.2. Invazní a nepůvodní druhy živočichů V CHKO Broumovsko je evidováno značné množství nepůvodních (allochtonních) druhů, z nichž jsou z hlediska ochrany přírody v současnosti problematické pouze některé. Allochtonní druhy se podílejí na destabilizaci ekosystému přímou predací (psík mývalovitý), potravní i prostorovou konkurencí (sumeček americký), přenosem nemocí (američtí raci) či křížením s autochtonními druhy (karas stříbřitý). 60

Ačkoli problémy spojené s invazí nepůvodních druhů živočichů dosud v CHKO Broumovsko nedosáhly takových rozměrů jako v jiných oblastech, nelze brát možná rizika na lehkou váhu. Druhem, jehož výskyt v CHKO Broumovsko v současné době působí problémy, je psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides). Jedná se o expanzivní druh, který se k nám rozšířil z Ruska. Mnohdy byl i záměrně vysazován v různých částech evropských zemí a postupně se šíří. V CHKO Broumovsko se krátce po prvních hlášeních jeho výskytu četnost pozorování stále zvyšuje. Je významným predátorem a v potravním řetězci konkurentem řady původních druhů (např. lišky a jezevce). Existuje i riziko spojené s přenosem některých parazitárních nákaz a také vztekliny. Kromě člověka prakticky nemá v naší přírodě významného nepřítele. Jedná se o plošně rozšířený druh, který je možné tlumit lovem, tj. odstřelem, popř. odchytem. Mezi druhy, které se teprve nedávno začaly na Broumovsku objevovat, patří norek americký (Mustela vison) a na základě zkušeností z jiných oblastí lze i v tomto případě očekávat problémy. Šelma, která pochází ze Severní Ameriky, se do naší přírody dostala v dobách rozvoje chovů kožešinových zvířat, kdy zvířata byla neúmyslně a někdy i záměrně vypouštěna z chovných zařízení (70. a 80. léta 20. stol.). Na Broumovsku byl norek několikrát spatřen a představuje opravdu velkou hrozbu obzvlášť pro některé chráněné druhy (raci, obojživelníci, plazi, ptáci, případně ryby a drobní savci). Při vysokých hustotách se stává potravním konkurentem např. vydry. Jedná se o druh, který je možné tlumit lovem (odstřelem, odchytem do pastí). Výskyt karase stříbřitého (Carassius gibelio) lze očekávat jak na stojatých, tak i na tekoucích vodách. Na Broumovsku v současné době není považován za významnou hrozbu, to však může plynout z nedostatečného povědomí o jeho skutečném rozšíření a početnosti. Druh je invazivní, způsobuje významné škody na vyvíjejících se generacích obojživelníků i hmyzu. Jeho populace tvoří pouze samice. Ty se vytírají se samci různých druhů kaprovitých ryb (kapr obecný, karas obecný, lín obecný, cejn velký, cejnek malý, plotice obecná aj.), přičemž však nevznikají kříženci, nýbrž opět karasí samice, neboť oplození je neúplné a zárodek se v podstatě vyvíjí jen ze samičí buňky (tzv. gynogeneze). Tento druh představuje významného konkurenta původním kaprovitým druhům ryb, a jelikož se jedná o značně odolný druh, vytlačuje i ostatní naše rybí druhy. Bohužel je občas záměrně vysazován do menších tůni. V dohodě s dotčenými spolky a institucemi je třeba při výlovech druh cíleně likvidovat. Účinnost je vyšší, pokud je možné nádrž úplně vypustit. K druhům, které zatím v CHKO Broumovsku nebyly zaznamenány, ale jejichž invaze hrozí, patří zejména americké druhy raků – rak signální (Pacifastacus leniusculus) a rak pruhovaný (Orconectes limosus). Vyskytují se na Labi a jejich rozšíření proti proudu i do toků v CHKO Broumovsko je možné. Větší riziko však spočívá v jejich šíření nepoučenými subjekty (chovatelé, akvaristi, rybáři). Američtí raci obsazují niky původních druhů raků a jsou jejich potravními konkurenty. Navíc patří mezi přenašeče vysoce infekčního račího moru, vůči kterému jsou prakticky imunní, ale který má katastrofické následky pro raka říčního. Pro jejich eliminaci je nezbytná spolupráce s dotčenými spolky (rybářské svazy apod.) a uživateli vodních toků a ploch a dodržování pravidel omezujících riziko šíření račího moru. Pokud invazní druhy raků obsadí některý biotop, je jejich úplné vyhubení téměř nemožné. Ani střevlička východní (Pseudorasbora parva) nebyla na Broumovsku dosud zaznamenána. Rozšiřuje se zejména při vysazování plůdku kaprovitých druhů ryb do rybářsky obhospodařovaných nádrží. Její výskyt je však třeba monitorovat, protože má schopnost přemnožovat se, čímž se stává významným potravním a stanovištním konkurentem původním druhům ryb. Tato drobná rybka napadá i ostatní ryby – zejména už poraněné. Sumeček americký (Ameiurus nebulosus) byl v CHKO zaznamenán zatím jen ojediněle. Objeven byl například rybáři v rybí násadě. Druh je potravním i stanovištním konkurentem našim původním druhům ryb a zároveň je významným predátorem, jenž ve vodní nádrži během několika let dokáže zdecimovat populace obojživelníků. Eliminace druhu je obtížná, na tekoucích vodách je tlumení možné pouze prostřednictvím přirozených predátorů. 61

Jako zdomácnělé se označují ty zavlečené (nepůvodní) druhy, jejichž populace se v území opakovaně a dlouhodobě rozmnožují bez přispění člověka. Mezi zdomácnělé druhy patří vodní savec ondatra pyžmová (Ondatra zibethica), která byla do Evropy zavlečena ze Severní Ameriky. Je všežravá, což v některých případech může znamenat nebezpečí pro populace raků. Původním areálem výskytu bažanta obecného (Phasianus colchicus) je Asie, do Evropy, kde se naturalizoval, byl uměle rozšířen člověkem. Často se chová v bažantnicích, to se ovšem netýká CHKO Broumovsko. Tady jsou jeho stavy spíše nízké. Do honiteb, kam byl bažant bonitován, je povolováno vypouštění uměle odchovaných jedinců za účelem doplnění stavů a genetického posílení populací. Holub domácí (Columba livia f. domestica) je domestikovaná forma holuba skalního. Řešení problémů souvisejících s jejich výskytem ve městech je otázkou hygienicko-veterinární a řeší je příslušný úřad vyhláškou. Likvidace holubů pomocí otrávených návnad může být ohrožením pro zvláště chráněné druhy. Chov kapra obecného (Cyprinus carpio) má hospodářský význam. Původní oblastí rozšíření kapra obecného v Evropě byly velké řeky spadající do úmoří Kaspického jezera a Černého a Středozemního moře. Někdy dochází k vysazení nadměrného množství kapří násady s důsledky pro biocenózy vodní nádrže souvisejícími s potravními nároky kapra, jeho přikrmováním a případnou medikací. Výsledkem je eutrofizace a snížení druhové rozmanitosti vodních ekosystémů. Prehistorické kosterní nálezy dokládají, že se kdysi na evropském kontinentu vyskytoval muflon (Ovis musimon), v dobách historických je však znám jen z Korsiky a Sardinie a odtud byl znovu do Evropy dovezen. Rozšíření muflonů v Českých zemích probíhalo v druhé polovině 19. století. V současné době je již považován za zdomácnělý druh a jako takový je i v některých mysliveckých honitbách v CHKO Broumovsko bonitován. Vzhledem k tomu, že při svém přemnožení dokáže napáchat na lesních a polních kulturách značné škody, je třeba jeho stavy udržovat ve stanovených výších a na území CHKO Broumovsko nedovolovat jeho zavádění do dalších honiteb. Zvláštní skupinou jsou geograficky nepůvodní druhy ryb, které mají hospodářský význam, ale v přírodě se u nás nerozmnožují (nebo jen vzácně), a proto jsou uměle odchovávány a vysazovány. Z jejich neschopnosti trvalé reprodukce v našich podmínkách bez pomoci člověka vyplývá, že je nelze považovat za invazní, ale také ne za zdomácnělé. Vysazování těchto druhů může mít negativní dopady na populace jiných živočichů (predace, konkurence) nebo rostlin v případě býložravých druhů a rovněž na koloběh živin ve vodním ekosystému. Do této skupiny patří zejména následující druhy: Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a siven americký (Salvelinus fontinalis) jsou původem ze Severní Ameriky; vysazování těchto dravých ryb může být v kolizi s ochranou mihule potoční i jiných druhů. Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) a tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), pocházející z východní Asie, jsou převážně býložravé ryby. Zatímco tolstolobik je planktonofágní, amur se živí hlavně vodními makrofyty. Někdy se používá k likvidaci přehoustlé vodní vegetace v rybnících. Tento biologický způsob je lepší než použití chemických prostředků a ryby lze následně bez problému slovit. Avšak nepovolené a odborně nekontrolované vysazení může způsobit zničení cenných rostlinných společenstev. Rizikem je rovněž rychlé uvolnění převážné části živin vázaných v rostlinách do vody, neboť na hmotnostní jednotku vlastního přírůstku musí amur zkonzumovat řádově větší množství rostlin.

62

3.10. Neživá příroda V CHKO Broumovsko jsou prvky neživé přírody jedním z hlavních předmětů ochrany a byly nepochybně i stěžejním důvodem pro vyhlášení CHKO. V první řadě jde o jevy geomorfologické a ukázkově vyvinuté příklady pískovcového pseudokrasu, mnohdy zvláště chráněné v síti MZCHÚ. Nachází se zde však také velké množství stratigraficky významných odkryvů a paleontologických nalezišť a nechybí ani zajímavé mineralogické nálezy, vázané především na vulkanické horniny. Česká geologická služba eviduje v území 89 významných geologických lokalit: Žaltman Ukázka typických žaltmanských arkóz v hrubozrnném vývoji jednotky. Typické jsou zde formy větrání – skalní stupně, sruby. Kolčarka Typické profily v žaltmanských arkózách. Výskyty araukaritů. Radvanický odkryv – železniční zářez Základní litotyp sv. permu – bohuslavického souvrství ve vnitrosudetské pánvi. Janovické peřeje – korycanské vrstvy Část údolí Janovického potoka s výchozem korycanských vrstev, které vytvářejí morfologický stupeň, který Janov. potok dosud zpětnou erozí nedokázal vyrovnat a vytváří zde peřeje. Charakteristická morfologie pro vývoj údolí. Významné je i bezprostřední podloží svrchnokřídových pískovců, které tvoří bohdašínské souvrství (sp. trias). Hraniční hřbet Typická vnější pískovcová kuesta (cenoman – sp. turon) s ukloněnou plošinou pokrytou skalkami typu tors a s řadou vhloubených skalních mís. Levobřežní lomy u Libné Kompletní profil jemnozrnným s paleontologickým obsahem.

běložlutým

cenomanským

kvádrovým

pískovcem

Pravobřežní lomy u Libné Ukázka písčité sedimentace v období těsně po transgresi křídového moře a záznam tzv. oceánské anoxické události (tmavošedé vápnité prachovce). Mořské oko Tůň uprostřed louky s pramennými vývěry na dně, kde je možné pozorovat víření sedimentu a úniky plynu z podloží. Křížová cesta Miniaturní skalní město z kvádrových pískovců. Geomorfologicky zajímavé skalní útvary ve tvaru podkovy tvořené křídovými pískovci. Ve skalních stěnách jsou reliefy křížové cesty ze 17. stol. Lada Relikt pískovcové plošiny (stř. turon – koniak) s pestrou pseudokrasovou modelací. Borek Geomorfologicky zajímavé skalní útvary tvořené křídovými pískovci.

63

Adršpašsko-teplické skály Jedinečný komplex pískovcového skalního města, největšího v České republice. Jednotlivé skalní věže dosahují relativní výšky až 70–90 m a působí impozantním dojmem. Vedle skalních věží jsou zde skalní mosty (např. Džbán) a skalní soutěsky (např. Vlčí důl). V pískovcových blocích Adršpašsko-teplických skal je nejdelší pseudokrasová jeskyně v ČR o délce 1 065 m (Teplická jeskyně). Vápenka u Stárkova Geologický profil zachycuje významnou globální událost v období křídy – vymření organismů při hranici cenoman – turon (záznam tzv. oceánské anoxické události), srovnatelné s vymíráním při hranici křída – terciér. Travertinová kupa Výskyt sladkovodního vápence holocenního stáří. Meandr v údolí Jíveckého potoka Tři výskyty skalek a skalních stěn představují horniny litofaciální jednotky sv. karbonu – žaltmanských arkóz, které dokumentují říční režim v barruelu – stephanu B. Meandr. Ostroh s arkózovým hřebenem uvnitř meandru představuje vývojově oblík. Z lokality jsou známy nálezy araukaritů. Kryštofovy kameny – arkózy, araukarity Skály až 10 m vysoké (tory) ve vrcholové části hřbetu Jestřebích hor. Skalní výchozy arkóz s polohami slepenců s výskyty allochtonních silicifikovaných kmenů araukaritů dokumentují uloženiny fosilních říčních toků. Na výchozech jsou patrné různé formy větrání. Důležitý je i kvartérní kamenitý suťový plášť jako sekundární naleziště araukaritů. Ostroh u Javora Typická ukázka rozvodního geomorfologickou modelací.

hřbetu

ve

svrchněkřídových

slínovcích

s

pestrou

Hejda Pískovcový pahorek tektonicky oddělený od stolové hory Ostaš. Kořenové stalagmity v pseudokrasových jeskyních. Kočičí skály Geomorfologicky zajímavé rozsáhlé skalní útvary tvořené křídovými pískovci. Ostaš Stolová hora, která je lemována strmými skalními stěnami o výšce až 40 m. Malé skalní město představuje labyrint pískovcových věží. Níže vystupují pevné lavicovité vápence jizerského souvrství (turon), obsahující hojnou fosilní faunu. Pušvíza Pravobřeží údolí řeky Metuje, hluboce zaříznutého do vápnitých pískovců a slínů svrchní křídy Polické pánve. Na údolí Metuje navazují dvě erozní rýhy, kterými protékají přes skalní prahy a kaskády periodické vodoteče. Při vyústění těchto rýh do nivy Metuje se vytvářejí denudační kužele. Pískovcové sloupky u České Metuje Drobné pseudokrasové jevy ve tvaru přesýpacích hodin vytvořených ve svislých puklinách v tenké poloze svrchnokřídového vápnitého pískovce. Neobvyklá forma selektivního zvětrávání. 64

Vysoký kámen u Stárkova Skalní rozsedlina a skalní sruby ve slínovcích. Významný geodynamický jev. Mořská transgrese Profil představuje unikátní zachování transgrese mořského cenomanu (korycanské vrstvy) přes obnažený povrch triasových pískovců v Polické pánvi. Lom u Bohdašína Stratotyp bohdašínského souvrství. Významný odkryv transgrese křídy na trias. Písník Březová Tři metry vysoká stěna písníku, ve které jsou dobře odkryty slepence spodní části bohdašínského souvrství (spodní trias). Vernéřovický odkryv Bohuslavické souvrství (thuring) v karbonátovém vývoji. Stěnavský břeh Odkryv bazální části trutnovského souvrství (saxon) ukazuje jednotky typické pro severní část vnitrosudetské pánve. Lom u Alpské Vísky Zachycena bazální část trutnovského souvrství (saxon) a její erozní styk s pískovci martínkovických vrstev. Pomeznice Vulkanodetritický vývoj olivětínských vrstev (autun), ukázka specifického druhu slepenců. Odkryvy jsou významné pro poznání vývoje broumovského souvrství v době vulkanické činnosti. Vižňov u kostela Zářez v levém břehu údolí s odkryvem vižňovského obzoru martínkovických vrstev (autun). Lom Vižňov Opuštěný lom v ignimbritu ryolitového komplexu broumovského souvrství. Heřmánkovické údolí Mohutný soliflukční proud balvanitých bloků a drobných zvětralin permských vulkanitů. Mufloní skála Výrazný skalní útvar vzniklý v pevných ryolitových ignimbritech mrazovým zvětráváním rozvodního hřbetu. Permská stěna v Hynčicích Skalní stěna téměř 200 m dlouhá, tvořená permskými sedimenty (autun). V profilu převažují červené, deskovitě odlučné a křížově zvrstvené pískovce a slepence, oddělené světlejšími jemnozrnnými polohami (jílovci). Nad zastávkou Hynčice Svrchní olivětínské vrstvy reprezentované narůžovělým až nafialovělým ruprechtickým vápencem a lavicemi červených pískovců. Hynčický lom Ignimbrity hynčického typu v ryolitovém komplexu broumovského souvrství. 65

Stěny v Uhlířském dole Skalní sruby a malé skupiny skal budované červenými tufy ryolitového komplexu noworudských vrstev. Supí vrch Až 10 m vysoké skály na sz. hraně vrcholu výrazného kopce nad horní částí údolí. Skály tvoří hrubozrnné drobové pískovce s polohou tufitických hornin patřící k vulkanodetritické facii olivětínských vrstev. Lom pod Rájem Umělý odkryv při cestě s Hejtmánkovic do Ráje. Permské červené jílovce s hlízami dolomitu. Malý lom na Mlýnském vrchu Andezitoidové tufy v olivětínských vrstvách, charakteristická ukázka produktů bazického vulkanismu. Velký lom na Mlýnském vrchu Bělavé hrubozrnné ryolitové tufy v olivětínských vrstvách. V západní části je zachycen styk s nadložními karbonátickými pískovci. Nad Horním mlýnem V zářezu cesty odkryv permských sedimentů s nálezy fosilií. Za pivovarem Olivětínské vrstvy s polohou walchiových lupků. Paleontologická lokalita permského útvaru. Hejtmánkovice (za křížkem) Ve výchozu a ve skeletu na plochém hřbítku jsou světle šedé vápence tvořící hlavní polohu hejtmánkovického obzoru v martínkovických vrstvách stáří svrchního autunu. Vápence mají charakteristický deskovitý rozpad a obsahují hojně konchostraka. Pod klášterní zahradou Charakteristická geomorfologická modelace skalních stěn a svahů v pravobřeží Stěnavy. Stěna pod hradbami a klášterní zahradou Instruktivní výchozy permských sedimentů martínkovických vrstev (červenohnědé pískovce, prachovce a jílovce). Nad příkopy Skalní stěna permských břidlic s typickou morfologií těchto hornin. Rožmitálský úvoz Vižňovský obzor a jeho nadloží v martínkovických vrstvách (autun). Příklad jezerní sedimentace broumovského souvrství. Rožmitál – lomy Lomy ve vulkanických horninách broumovského souvrství, olivětínské vrstvy. Mineralogické a paleontologické naleziště. U lomu (Rožmitál) Výrazná elevace členěná melafyrovými sruby lemovanými úpatní hranáčovou sutí.

66

Vysoká skála Rozvodní hřbet tvořený tufy a ignimbrity (permské vulkanity) s povrchovou modelací mrazovým zvětráváním a exfoliací. Rudný vrch Výchozy "melafyrů" modelované v kamýky a skalní sruby. Kamenec Nejvýraznější výchoz "melafyrů" v Javořích horách. Stupňovité sruby a úpatní sutě. Vysoká Porfyrová suť na prudkém svahu. Sopka (Šonov) Malé skalky, blokové eluvium nebo suť. Andezitoidy (dříve melafyry) náležející stratigraficky ke svrchním šonovským "melafyrům" v olivětínských vrstvách. V hornině četné stopy hydrotermální přeměny s mineralizací. Po četných puklinách proudí výrony vzduchu z dutin uvnitř skalního masívu, v zimě relativně teplé. Melafyrový odkryv pod Vysokou V zářezu nové svážnice odkryv melafýrů (permský vulkanismus). Tufový odkryv pod Homolí V zářezu nové svážnice odkryv sopečných tufů. Vápenka – Otovice Výchozy šedočerného otovického vápence (svrchní olivětínské vrstvy) s nadložními walchiovými lupky. Z otovického vápence byly získány části těl a isolované kosti paprskoploutvé ryby. V širším okolí Otovického vrchu pak nálezy zkamenělých dřev a sekundárních minerálů. Údolí Černého potoka Výchozy olivětínských vrstev ve facii walchiových lupků s polohou šedočerného otovického vápence. Rozpadavé lupky hojně obsahují větévky jehličnanů r. Walchia. Popsány nálezy fragmentů ryb a listů kapradinovitého vzhledu. U zastávky Otovice Olivětínské vrstvy reprezentované polohou šedočerného otovického vápence se zbytky fauny a flory. Hoprich Svrchní olivětínské vrstvy broumovského souvrství ve facii walchiových lupků (prachovce, jílovce) s polohou otovického vápence. Ve walchiových lupcích jsou běžně nalézány úlomky větviček jehličnanů rodu Walchia. Důležitým fosiliferním obzorem je poloha otovického vápence, kterou lze sledovat v řečišti Stěnavy. Lom na Pasách Umělý odkryv v triasových sedimentech – bohdašínské souvrství, s drobnými tvary selektivního zvětrávání. Amerika – pískovna Bohdašínské souvrství – spodní část (spodní trias).

67

Broumovské stěny Geomorfologicky zajímavé rozsáhlé skalní útvary vytvořené v kuestě křídových pískovců (skalní města). Při hraně stěn se vyskytují skalní hřiby. Pod Klůčkem Výchoz na okraji lesa a přilehlém poli. Silně vápnité pískovce středního turonu s bohatým obsahem zkamenělin. Čertova skála Izolovaná skalní věž tors ční jako relikt původní úrovně pískovcového hřbetu Klůček. Skalka představuje osamocený výchoz živcových pískovců na JZ od Broumovských stěn. Lom ve Žďáře nad Metují Vápnité pískovce stř. turonu (jizerské souvrství)se zkamenělinami. Žďárský útes Slínovcové skalní výchozy s charakteristickou modelací. Žďár – U hrušky Dva opuštěné lůmky ve vápnitých pískovcích středního turonu. Bohatá naleziště zkamenělin. Na Splachově Odkryv při silnici v údolí Ledhujky. Profil tvoří písčité vápence a vápnité pískovce středního turonu s nálezy zkamenělin. U Hadrovny Odkryv při silnici v údolí Ledhujky. Profil tvoří písčité vápence a vápnité pískovce s nálezy zkamenělin středního turonu. Projevy selektivního zvětrávání. Vlčinec Slínovcové (místy až vápencové) skalní výchozy (střední turon) vystupují v řadě skalních srubů a pilířů i izolovaných skalních věží. U chaloupky Slínovcové, místy až vápencové skalní výchozy (střední turon) vázané na svahy nad Ledhujkou a nad roklí, prudce sestupující z plochého temene strukturní plošiny. Dno úzké skalnaté rokle tvoří skalní stupně. Především skalní ostroh jižně od vyústění rokle je členěn do pilířů a skalních věží s uplatněním selektivní modelace (drobné i větší vhloubené tvary a výklenky). Za Königovou továrnou Výrazné až 6 m vysoké slínovcové sruby jsou členěné podél puklin a různě odolných vrstevních poloh, s ukázkou kombinace eroze Ledhujky a gravitačních pochodů. K těmto procesům je vázán i výskyt malých puklinových pseudokrasových jeskyní. U Kozínku (Nad Mýtem, Černý les, Kozínek) Typická ukázka litologie jizerského souvrství, tektonické porušení křídových vrstev a hydrogeologické jevy. Slínovcové skalní sruby a věže, mezo- a mikrotvary povrchové modelace srubů (skalní výklenky, skalní okna a jiné perforace) přecházejí i do drobných podzemních jevů (malé puklinové nebo rozsedlinové jeskyně). Střezina – skalní defilé Jeden z nejlepších odkryvů ze střední části jíveckých vrstev (sv. karbon) ve vnitrosudetské pánvi. Jsou zde zastoupeny jemnější sedimenty se dvěma litostratigrafickými obzory lokální 68

důležitosti, naspodu uhelný obzor Vítových dolů a v nejvyšší části obzor s karbonátovými konkrecemi. Baudyšův mlýn – thuring Charakteristický litotyp pro bohuslavické souvrství v nekarbonátovém vývoji. Dokumentuje vývoj sedimentačního prostředí v období nejmladšího permu. Skály pod Turovem – arkózy jíveckých vrstev Hrubozrnné arkózy, narůžověle hnědě zbarvené, na rozdíl od typických žaltmanských arkóz relativně stejnozrnné, bez slepencových poloh. Jednotlivé skalní kulisy připomínají miniaturní skalní město, jak je známe u křídových kvádrových pískovců. Zbečnické chleby Bochníkovitá forma zvětrávání žaltmanských arkóz. Maternice Na starých odvalech naleziště rostlinných fosilií (svrchní karbon). Pod Jírovou horou Skalky a skalní stěny tvořené karbonskými arkózami s výskytem araukaritů. Vítovy doly Lesní úsek Vítovy doly byl zkoumán pro uhelný výzkum jíveckých vrstev. Dnes je štola zabezpečena železnou mříží, můžeme pozorovat typické pozůstatky po dolování – propadlé stropy, haldovinu atd. Homolka – hronovské slepence Sedimenty představují charakteristický litotyp (sv. karbon) žacléřského souvrství pro okraj pánve. Transgrese sv. křídy přes sv. karbon. Borek – lom (petrovické vrstvy) Svrch. karbonské horninové typy žacléřského souvrství ze sedimentačního prostředí říčních koryt. Ukázky drobné tektoniky. Důl Vilemína Těženy zde byly uhelné sloje dolsko-žďáreckých vrstev žacléřského souvrství (duckmant). Odvalový materiál přináší ukázky typických hornin uhlonosných obzorů a zároveň umožňuje sběr fosilních rostlinných zbytků z období svrchního karbonu. Pod Borem Pískovcové skalní stěny jsou podél puklin členěny do četných výčnělků a výklenků, pilířů a skalních věží. Ukázka recentního vývoje svahů pískovcové tabulové plošiny. Božanovský vrch Skály hrubozrnných slepenců bazální části trutnovského souvrství spodního permu. Břidlicová stráň u Božanova Slepence trutnovského souvrství. V profilu se střídají různě vytříděný konglomerát střednězrnitý s tence vrstevnatým konglomerátem až štěrčíkovitým pískovcem s hojnými drobnými erozními výmoly a závalky jílovitých prachovců při bázi.

69

3.11. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability (ÚSES) krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Kostru ekologické stability tvoří v současnosti existující ekologicky významné segmenty krajiny. Na lesní půdě jsou to především geobiocenózy údolních niv, podmáčených stanovišť, strmých svahů a skal, porosty autochtonní a porosty geneticky hodnotné, porosty relativně stabilní (se složením přibližujícím se přirozené druhové skladbě), lesní louky a nezalesněné mokřiny. Na zemědělské půdě jsou to především louky a luční lada v údolních nivách, zbytky druhově bohatých luk a větší skupiny mimolesní zeleně, ať již plošného či liniového charakteru. Dále sem patří většina vodních toků (včetně upravených), rybníky, tůně, rašeliniště (slatiniště) a jiné mokřady. Kostra ekologické stability v CHKO Broumovsko je většinou dobře zachovalá, na části území, zejména v Broumovské kotlině, však následkem vysokého stupně odlesnění a intenzivního zemědělského hospodaření není dostatečná. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky, které zahrnují vybrané ekologicky významné segmenty krajiny. Biocentra a biokoridory se rozlišují podle svého významu na lokální, regionální a nadregionální a vytvářejí hierarchicky uspořádanou síť. Pro celou Českou republiku byl v 90. letech navržen nadregionální a regionální ÚSES na úrovni územně technického podkladu v mapovém měřítku 1:50 000 (ÚTP NR - R ÚSES ČR, MH ČR 1996), z dnešního hlediska již ovšem značně zastaralý, který sloužil jako podklad pro tvorbu generelů místních systémů ekologické stability. Ty byly v CHKO Broumovsko postupně zpracovávány v letech 1993–2000. V r. 2000 byl pro lesní oblast Sudetské mezihoří zpracován oblastní plán rozvoje lesů, do kterého byl tehdejší stav ÚSES začleněn již v digitální podobě. Protože vymezení skladebných prvků ÚSES doznává v průběhu času menších i větších změn (v rámci tvorby územních plánů obcí a zásad územního rozvoje kraje), je tato vrstva průběžně aktualizována. V r. 2011 nabyly účinnosti Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, které obsahují aktualizovaný (místy plošně rozšířený) stav regionálního ÚSES. Do tohoto dokumentu však již nemohla být zapracována aktualizovaná vrstva nadregionálního ÚSES vytvořená v letech 2010–2011, jež se od stávajícího stavu vymezení mírně odlišuje. Současný stav vymezení všech úrovní ÚSES zachycuje mapová příloha č. 5. V oblasti se nachází jedno nadregionální biocentrum – Adršpašské skály, propojené nadregionálními biokoridory s Orlickými horami (přes Jestřebí hory), Krkonošemi (přes Vraní hory) a Stolovými horami (přes Broumovské stěny) a Lesem Království. Regionálních biocenter je vymezeno 23. Vymezení ÚSES lze v oblasti celkově považovat za vyhovující – dále bude vyžadovat jen menší, dílčí úpravy, zejména upřesňování detailního průběhu a šířky biokoridorů. Zpracovatelům územních plánů je stávající vymezení poskytováno jako územně analytický podklad ve formě vrstev GIS. V současné době (2012) je ÚSES zapracován do územních plánů všech obcí (v ojedinělých případech nejsou tyto plány ještě platné), regionální ÚSES je v aktuální podobě obsažen ve výše zmíněných Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje, v územních plánech obcí ovšem ještě nikoliv. Přehled skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES Použité zdroje: Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, 2011; Plán nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje, 2009. Původní názvy biocenter podle ÚTP z r. 1996 jsou uvedeny v závorkách.

Nadregionální biocentrum NRBC 46 Adršpašské skály – rozloha cca 1923 ha • reprezentativní pro bioregion 1.38 Broumovský;

70

• • •

umístěné v lesním komplexu Adršpašských a Teplických skal a některých navazujících partiích údolí Metuje přilehlých lesních celků v severovýchodní části kraje, mezi Adršpachem a Teplicemi nad Metují, na území CHKO Broumovsko; cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, borové; zahrnuje národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály, přírodní rezervaci Křížová cesta, přírodní památku Borek.

Nadregionální biokoridory NRBK K 28 – mezofilní bučinná osa • propojuje severní částí Královéhradeckého kraje (přes údolí Úpy a kolem Žacléře, v západní části na území KRNAP a jeho ochranného pásma a v nejvýchodnější části na území CHKO Broumovsko) a částečně i přes území Polska NRBC 85 Prameny Úpy a mezofilní bučinou osu NRBK K 37. NRBK K 36 – mezofilní bučinná osa • propojuje střední až severovýchodní částí Královéhradeckého kraje NRBC 45 Les Království a mezofilní bučinou osu NRBK K 37; • CHKO Broumovsko se dotýká jen okrajově. NRBK K 37 – mezofilní bučinná osa • propojuje severovýchodní částí Královéhradeckého kraje (kolem Hronova a Náchoda a částečně na území CHKO Broumovsko) NRBC 46 Adršpašské skály a NRBC 87 Peklo. NRBK K 94 – borová osa • směřuje v návaznosti na NRBC 46 Adršpašské skály přes území CHKO Broumovsko nejprve k severovýchodu a poté k jihovýchodu, přes Broumovské stěny do Polska. Regionální biocentra vložená do tras nadregionálních biokoridorů RBC 1637 Krupná hora (Závora) – rozloha cca 172 ha • vložené do trasy mezofilní bučinné osy NRBK K 28 v lesním celku severovýchodně od Chvalče, na pomezí CHKO Broumovsko a zároveň na hranicích s Polskem; • RBC H00 reprezentativní pro typy biochor 4VL a 5VW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC H007 Rač – Milíře – rozloha cca 142 ha • vložené do trasy mezofilní bučinné osy NRBK K 37 v prostoru napojení mezofilní bučinné osy NRBK K 28 v lesním celku mezi Radvanicemi, Janovicemi a Horními Vernéřovicemi v západní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typ biochory 5VW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC 1198 Žaltman – rozloha cca 117 ha • vložené do trasy mezofilní bučinné osy NRBK K 37 převážně v lesním komplexu od Velkých a Malých Svatoňovic, na západním pomezí CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typy biochor 4VL a 5VM v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC H008 Rtyňské – rozloha cca 42 ha • vložené do trasy mezofilní bučinné osy NRBK K 37 v prostoru napojení mezofilní bučinné osy NRBK K 36 v lesním celku východně od Rtyně v Podkrkonoší; • reprezentativní pro typy biochor 4VL a 5VM v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. 71

RBC 524 Zbečník – rozloha cca 45 ha • vložené do trasy mezofilní bučinné osy NRBK K 37 v lesním celku severozápadně od Hronova, při jihozápadním okraji CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typ biochory 4VM v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC 533 Nad studánkou – rozloha cca 50 ha • vložené do trasy borové osy NRBK K 94 v lesním celku západně od Vernéřovic, v severní části CHKO Broumovsko, při hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typ biochory 5VD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – borové, mezofilní bučinné. RBC 383 Broumovské stěny – rozloha cca 1544 ha • vložené do trasy borové osy NRBK K 94 v lesním komplexu s pískovcovými skalními útvary mezi Křinicemi a Machovem, ve střední až jihovýchodní části CHKO Broumovsko, částečně při hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typy biochor 4BD, 5VD a zejm. 5YW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – borové, mezofilní bučinné; • zahrnuje národní přírodní rezervaci Broumovské stěny a národní přírodní památku Polické stěny. Ostatní regionální biocentra RBC H067 Libenské – rozloha cca 69 ha • umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku severně od Adršpachu, v severozápadní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typ biochory 5VW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC 532 Ruprechtický Špičák – rozloha cca 54 ha • umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním komplexu severně od Ruprechtic, v severní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typ biochory 5HO v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC H068 Heřmánkovické – rozloha cca 99 ha • umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním komplexu severně od Heřmánkovic, v severní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typ biochory 5HO v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC 530 Bobří vrch – rozloha cca 55 ha • umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním komplexu severně od Rožmitálu, v severovýchodní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typ biochory 5ZJ v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC 529 Šonovské (Kamenná paseka) – rozloha cca 160 ha • umístěné v prostoru styku dvou mezofilních větví R ÚSES v lesním komplexu a na přilehlých zatravněných plochách východně od horní části Šonova, ve východní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní zejm. pro typ biochory 4SJ, příp. i pro typy biochor 5HO a 5ZJ v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, luční.

72

RBC 531 Údolí Stěnavy (Hynčická olšina) – rozloha cca 108 ha • umístěné v prostoru křížení mezofilní větve R ÚSES a hydrfoilní větve R ÚSES v údolí Stěnavy u Hejtmánkovic (mezi Hynčicemi a Olivětínem), v severní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typy biochor 4BL a 4Nh v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, vodní, nivní. RBC H069 U Starostína – rozloha cca 68 ha • umístěné v prostoru styku mezofilní větve R ÚSES a hydrfoilní větve R ÚSES v údolí Stěnavy západně od Meziměstí, v severní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typy biochor 4BL a 4Nh v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, vodní, nivní. RBC 522 Hoprich – Stěnava (Hoprich) – rozloha cca 123 ha • umístěné v prostoru křížení mezofilní větve R ÚSES a hydrfoilní větve R ÚSES v údolí Stěnavy u Martínkovic a Otovic, ve východní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typy biochor 4BB, 4BL a 4Nh v bioregionu 1.38 Broumovském); • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, vodní, nivní. RBC 528 Ostaš – Hejda – Rovný (Ostaš) – rozloha cca 452 ha • umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku s pískovcovými skalními útvary mezi údolím Metuje u Dědova a Pěkovem, ve střední části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typy biochor 4UD a zejm. 5YW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – borové, mezofilní bučinné; • zahrnuje přírodní rezervaci Ostaš a přírodní památku Kočičí skály. RBC H070 Pod Hejdou – rozloha cca 20 ha • umístěné v trase hydrofilní větve R ÚSES ve dně údolí Metuje mezi Teplicemi nad Metují a Dědovem, ve střední části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro nivní stanoviště v rámci typů biochor 4BD a 4UD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – vodní, nivní. RBC H071 Česká Metuje – rozloha cca 13 ha • umístěné v trase hydrofilní větve R ÚSES v údolí Metuje z jižní strany České Metuje, uprostřed CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro nivní stanoviště v rámci typu biochory 4UD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – vodní, nivní, příp. mezofilní bučinné. RBC 523 Kozínek – rozloha cca 245 • umístěné v prostoru křížení hydrfoilní větve R ÚSES a mezofilní větve R ÚSES v údolích Metuje a Židovky mezi Petrovicemi, Bezděkovem nad Metují, Vysokou Srbskou a Žabokrky, v jižní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typ biochory 4UD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, vodní, nivní. RBC H074 Studnické bučiny – rozloha cca 33 ha • umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku v čelním svahu kuesty jihovýchodně od Studnice, v západní části CHKO Broumovko; • reprezentativní pro typ biochory 4VD v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC H075 Stárkovské – rozloha cca 47 ha • umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v převážně zalesněných partiích údolí Dřevíče u Stárkova, v jihozápadní části CHKO Broumovsko; 73

• •

reprezentativní pro typy biochor 4BD a 4UD v bioregionu 1.38 Broumovském; cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.

RBC H076 Hronovské – rozloha cca 52 ha • umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku ze severovýchodní strany Hronova, v jižní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typy biochor 4BD a 4VM v bioregionu 1.38 Broumovském (pro typ 4BD zřejmě jako hlavní reprezentativní RBC!); • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC 1634 U Sedmákovic (Březina) – rozloha cca 62 ha • umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v převážně zalesněném údolí Brlenky a navazujícíh partiích lesního celku východně od Vysoké Srbské, v jižní části CHKO Broumovsko; • reprezentativní pro typ biochory 4VD a zřejmě i pro typ biochory 4VL v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – mezofilní bučinné. RBC H077 Bor – Bludné skály – rozloha cca 32 ha • umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku jižně až jihovýchodně od Machova, v jižní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem; • reprezentativní pro typ biochory 5YW v bioregionu 1.38 Broumovském; • cílové ekosystémy – borové, mezofilní bučinné; • předpokládaná hlavní (jádrová) část RBC se nachází na polské straně (Bludné skály). Regionální biokoridory RBK RK 758 • součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje RBC H032 Pod Janským vrchem a RBC 1198 Žaltman. RBK RK H031 • součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severozápadním okraji CHKO Broumovsko, při hranici s Polskem, RBC 1637 Krupná hora a RBC H067 Libenské. RBK RK 752 • součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severním okraji CHKO Broumovsko RBC H067 Libenské a borovou osu NRBK K 94. RBK RK H032 • součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje RBK RK H031 a NRBC 46 Adršpašské skály. RBK RK 755 • součást mezofilní větve regionálního ÚSES – směřuje na severním okraji CHKO Broumovsko, při hranici s Polskem, z RBC 532 Ruprechtický Špičák do Polska. RBK RK 756/1 • součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severním okraji CHKO Broumovsko, při hranici s Polskem, RBC 532 Ruprechtický Špičák a RBC H068 Heřmánkovické. RBK RK 756/2 • součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severovýchodním okraji CHKO Broumovsko, převážně při hranici s Polskem, RBC H068 Heřmánkovické a RBC 530 Bobří vrch. 74

RBK RK 760 • součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severovýchodním okraji CHKO Broumovsko, převážně při hranici s Polskem, RBC 530 Bobří vrch a RBC 529 Šonovské. RBK RK 761 • součást mezofilní větve R ÚSES – směřuje na východním okraji CHKO Broumovsko z RBC 529 Šonovské do Polska. RBK RK 757 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v severní části CHKO Broumovsko RBK RK 756/1 a RBC 531 Údolí Stěnavy. RBK RK H033 • součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje v severní části CHKO Broumovsko RBC 531 Údolí Stěnavy a RBC 383 Broumovské stěny. RBK RK 753/1 • součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severním okraji CHKO Broumovsko, při hranici s Polskem, RBC 533 Nad studánkou a RBC H069 U Starostína. RBK RK 753/2 • součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje RBC H069 U Starostína a RBC 531 Údolí Stěnavy. RBK RK 754 • součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje RBC 531 Údolí Stěnavy a RBC 522 Hoprich – Stěnava. RBK RK 773 • součást hydrofilní větve R ÚSES – směřuje z RBC 522 Hoprich – Stěnava do Polska. RBK RK H034 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje ve východní části CHKO Broumovsko RBC 529 Šonovské a RBC 522 Hoprich – Stěnava. RBK RK H035 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jihovýchodní části CHKO Broumovsko RBC 522 Hoprich – Stěnava a RBC 383 Broumovské stěny. RBK RK 759/1, 759/2 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje ve střední části CHKO Broumovsko NRBC 46 Adršpašské skály a RBC 528 Ostaš – Hejda – Rovný. RBK RK 762 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje ve střední části CHKO Broumovsko RBC 528 Ostaš – Hejda – Rovný a RBC 383 Broumovské stěny. RBK RK H036 • součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje ve střední části CHKO Broumovsko NRBC 46 Adršpašské skály a RBC H070 Pod Hejdou. RBK RK H037 • součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje uprostřed CHKO Broumovsko RBC H070 Pod Hejdou a H071 Česká Metuje. RBK RK H038 • součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje uprostřed CHKO Broumovsko RBC H071 Česká Metuje a RBC 523 Kozínek. 75

RBK RK 763 • součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje RBC 523 Kozínek a RBC H072 Poříčská Metuje, v severní části na území CHKO Broumovsko. RBK RK H041 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v západní části CHKO Broumovsko NRBC 46 Adršpašské skály a RBC H074 Studnické bučiny. RBK RK H042 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jihozápadní části CHKO Broumovsko RBC H074 Studnické bučiny a H075 Stárkovské. RBK RK H043 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jihozápadní části CHKO Broumovsko RBC H075 Stárkovské a RBC 523 Kozínek. RBK RK 764 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC 523 Kozínek a RBC 383 Broumovské stěny. RBK RK 765/1 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC 524 Zbečník a RBC H076 Hronovské. RBK RK 765/2 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC H076 Hronovské a RBC 1634 U Sedmákovic. RBK RK 766/1 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC 1634 U Sedmákovic a RBC H077 Bor – Bludné skály. RBK RK 766/2 • součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC H077 Bor – Bludné skály a RBC 383 Broumovské stěny.

3.12. Krajinný ráz Charakteristiky krajinného rázu uváděné v této kapitole byly převzaty ze studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko, která byla zpracována v roce 2010 firmou Atelier V (doc. Ing. arch. Ivan Vorel a kol.). Hlavní příčiny narušení krajinného rázu jsou z větší části převzaty z diplomové práce „Negativní dominanty v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko“ zpracované Davidem Velehradským v roce 2011. Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Krajina je zákonem chráněna před činností snižující její přírodní a estetickou hodnotu. Předmětem ochrany krajinného rázu jsou všechny přírodní, kulturní, historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny. Charakteristika oblasti CHKO Broumovsko je v celostátním kontextu chráněných krajinných oblastí jedinečná svou geologickou stavbou a typickým reliéfem, rozsáhlými skalními městy, ale také svérázným urbanismem a architektonickými památkami dochovanými v krajině, která byla po staletí citlivě obhospodařována. Tato „barokní kulturní krajina“ s bohatou historií a dochovanými církevními i lidovými stavbami nadregionálního významu je v rámci ČR jedinečný krajinný ráz. 76

Vizuální scéna krajiny CHKO Broumovsko je výrazně rozlišitelná díky mohutným prostorovým předělům a krajinným dominantám. Jedná se především o vztah a rozdílný charakter tří ústředních prostorových jednotek – Adršpašsko-teplických skal, Broumovských stěn a masivu Ostaše a ohraničujících hřbetů a horských masivů – Žaltmanského hřbetu na jihozápadě, Javořích hor na severovýchodě a Stolových hor na jihovýchodě. Vzniká tak krajinná enkláva prostorově vymezená státní hranicí s Javořími a Stolovými horami, oddělená od vnitrozemí výrazným a k východu se prostorově vytrácejícím Žaltmanským hřbetem a rozlišitelná vnitřní strukturou přírodních složek (zejména georeliéfu) a kulturním vývojem a strukturou osídlení a zemědělské krajiny. V krajině se tak střídají krajinné celky vizuálně otevřené a přehledné z vyšších poloh – skládající se převážně z konkávních prostorů (Broumovsko, Policko), zcela ojedinělý celek – převážně konvexního tvaru – Teplicka s ústředním skalním masivem Adršpašsko-teplických skal obklopeným kuestami, které dávají vyniknout dominantnímu významu skal a v neposlední řadě velmi členité celky Radvanické vrchoviny a okraje Stolových hor s drobnými uzavřenými prostory. Historický vývoj a současný stav krajiny Historie osídlování krajiny Broumovska začíná již ve starší době kamenné – paleolitu – na horním toku Metuje a Stěnavy. Jednoznačně je zde doložena až přítomnost mladopaleolitických lovců, jak ukazují archeologické nálezy z Náchoda-Plhova, Police nad Metují, Stárkova, Vernéřovic a Woliborzu u Nové Rudy. Kamenné neolitické a eneolitické sekery a mlaty nalezené v údolí Metuje (Náchod, Zličko, Police nad Metují) a Stěnavy (Božanov, Gajów, aj.) napovídají, že zdejšími průsmyky patrně procházela stezka spojující Českou kotlinu s úrodnými nížinami Dolního Slezska. Osídlení se do Kladské kotliny vrací až na počátku mladší doby bronzové. V této době sem z Dolního Slezska pronikají početné skupiny lidu lužických popelnicových polí, který posléze kolonizuje i celé severovýchodní Čechy. Archeologickými nálezy z Adršpachu je osídlení na Broumovsku nezvratně doloženo až v době laténské (400 let př. Kr. až přelom letopočtu). V době římské (přelom letopočtu – 375) již zdejší osídlení takového rozsahu zdaleka nedosahuje. Germáni obsazují pouze střed Kladské kotliny. Nálezy římských mincí nicméně naznačují, že údolím Stěnavy až k průsmykům do údolí Svídnické Bystřice vedla jedna z vedlejších větví jantarové stezky. Po odchodu posledních germánských osadníků z Kladské kotliny na přelomu 4. a 5. století zdejší krajina definitivně pustne a zarůstá pralesem. S výjimkou nevelkého ostrůvku sídel kolem slavníkovského, později přemyslovského pohraničního hradu v Kladsku, zůstal tento pohraniční hvozd po téměř celý raný středověk neobydlen. K prvním změnám dochází teprve v polovině 12. století v souvislosti s výraznějším sídelním rozvojem v centru Kladské kotliny. Osídlení postupující proti proudu řeky Stěnavy mohlo ještě před polovinou 13. století dosáhnout až na Broumovsko. Osídlování méně příznivé krajiny na horním toku Metuje postupovalo zřetelně pomaleji. Sídelní hranice se na přelomu 12. a 13. století posunula pouze ke Starému Městu nad Metují. Zásadní zlom v dějinách Náchodska, Stárkovska, Teplicka, Policka a Broumovska přináší až mohutná kolonizační vlna v polovině 13. století z podnětu krále Václava I. Přibližně ve stejné době zahájil se souhlasem posledních Přemyslovců kolonizaci Policka a Broumovské kotliny, původně součásti Kladska, také benediktinský klášter v Břevnově. Nové vesnice byly vesměs vysazovány na českém právu, pouze v Broumovské kotlině byla většina vesnic založena na základě emfyteutického (zákupního) práva, převážně za účasti německých kolonistů. Několik emfyteutických vsí bylo založeno také na Policku. Struktura sídel, která se stabilizovala na konci kolonizace, se až na některé výjimky již fakticky nelišila od současnosti. Vesnické osídlení doplňovala centrální sídliště městského charakteru, v nichž se soustřeďovala řemeslná výroba a kde probíhaly místní trhy. Centrem území kolonizovaných benediktiny se z počátku stává klášter a osada v Polici nad Metují. Později se centrum správy přesunulo do významnějšího Broumova, který je na město povýšen až v roce 1348 a v dalším desetiletí byl opevněn hradbami. Osadu spolu se správním hradem založil břevnovský klášter. Půdorys Broumova nese typické znaky slezské kolonizace. Původní správní hrad byl přestavěn v opevněné proboštství, do kterého se dokonce po 77

vyvrácení břevnovského kláštera husity v roce 1420 na jistou dobu přesunulo centrum benediktinského řádu. Zdrojem hospodářské prosperity města se stala soukenická výroba zaměřená převážně na export na vzdálenější trhy. Sídelní strukturu nově kolonizovaných oblastí doplňovala feudální sídla, sdružující některé správní, centrální a obranné funkce. V období vrcholného středověku to byly především zeměpanské (Adršpach) a šlechtické (Skály, Střmen) hrady, benediktinské pohraniční hrádky, dále tvrze a svobodné statky, z nichž byla přímo spravována drobná pozemková držba. Jejich místo v 16. a 17. století začínají postupně zaujímat zámecká sídla (Skály, Stárkov, Teplice, Adršpach) a rezidenční dvory. Středověké a raně novověké osídlení bylo poměrně často vystavováno destruktivním vlivům válek a epidemií. V 15. století to byly především husitské války a války s Matyášem Korvínem, v 16. století epidemie moru. Zvláště zničující dopad pak měla v první polovině 17. století třicetiletá válka a další epidemie moru. Po třicetileté válce je život poddaných i charakter krajiny na broumovském panství výrazně ovlivňován provozem benediktinského klášterního velkostatku. Broumovský urbář z let 1676 až 1677 ukazuje na značně rozšířené rybníkářství a chov ovcí, dokládá ale i nezemědělské provozy, například dehtářské pece, vodní mlýny, pily a lisovny oleje. Výrazným krajinotvorným prvkem se od 18. století stává nově budovaná barokní sakrální i světská architektura. Věhlasní stavitelé Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové se zasloužili o přestavbu polického i broumovského kláštera a vybudování architektonicky jedinečné skupiny osmi venkovských barokních kostelů, které tvoří významné krajinné dominanty ovlivňující pozitivním způsobem vzhled krajiny Broumovska (Obr. č. 1).

Obr. č. 1: Kostel sv. Markéty – krajinná dominanta v Šonově u Broumova

Tvář krajiny na Broumovsku také poznamenává pás polních opevnění a vojenských táborů vybudovaných převážně za sedmileté války. Svébytnou podobu krajině a vesnicím vtiskla v 18. století také rozsáhlá výstavba zděné architektury (výstavné broumovské zděné 78

statky, typický architektonicky typ). Převážně z 19. století pochází i značná část výjimečně bohaté a kvalitní drobné sakrální architektury: kaple, křížové cesty a stovky pískovcových soch a křížů v obcích i ve volné krajině. Novověké osídlení na Broumovsku bylo značnou měrou formováno rozvojem textilní výroby. K tradičnímu soukenictví se přidružilo od druhé poloviny 17. století především domácké zpracování lnu a tkalcovství na vesnicích. Tato nová ekonomická aktivita umožnila většímu počtu dospělých osob zakládat vlastní rodiny (v porovnání s čistě zemědělskými oblastmi), což se v následujícím období projevilo ve značném nárůstu počtu obyvatel. Podle statistických údajů z počátku 70. let 19. století se Broumovsko dokonce řadilo mezi jednu z nejlidnatějších oblastí Čech. Od poloviny 19. století dochází k největšímu hospodářskému a následnému stavebnímu rozmachu. Textilní výroba se soustřeďuje do řady nově vznikajících továren, které zásadně mění tvář měst i některých vesnic (každá obec měla minimálně jednu továrnu). Proběhla politická a správní reforma a katastrální mapování. Klíčovým faktorem pro rozvoj Broumovska bylo vybudování tzv. choceňské dráhy (1875), spojující Vídeň se Slezskem a Kladskem. Na ni pak navázalo železniční propojení Teplic nad Metují a Trutnova. Počátek 20. století s sebou přináší národnostní nepokoje mezi českými a německými obyvateli a také hospodářskou krizi postupně prohlubovanou díky první světové válce. Prorakousky a všeněmecky orientovaní představitelé obcí na Broumovsku rozhodně odmítli vyhlášení československého státu 28. října 1918. Projevy odporu proti ČSR zcela neustaly ani po obsazení Broumovska českým vojskem a po převzetí moci pražskou vládou. Po několika letech hospodářské konjunktury a s tím souvisejícího politického uklidnění, postihly Broumovsko po roce 1929 obzvlášť těžce důsledky světové hospodářské krize. V roce 1938 po Mnichovské dohodě bylo území rozděleno – převážně německé Broumovsko a Teplicko bylo přiřazeno k Říši, Policko k protektorátu. Po válce prošlo Broumovsko dramatickým vývojem, který se těžce podepsal na obyvatelstvu i krajině. Lze vyjmenovat minimálně pět historických mezníků, z nichž každý znamenal citelný negativní zásah do osídlení, hospodářství i stavu krajiny: v letech 1945–47 vyhnání Němců, osídlování pohraničí, v roce 1948 vítězství komunistů a počátek kolektivizace, v roce 1960 zrušení okresu Broumov, od roku 1970 počátky budování socialistické vesnice – tato snaha vrcholí v roce 1985 integrací obcí v okrese Náchod (program střediskových obcí). Téměř úplná výměna obyvatel, doprovázená přerušením všech tradičních forem společenského a kulturního života, poznamenala těžce život oblasti na několik desetiletí. Noví osídlenci neměli velké zkušenosti se zemědělstvím ani vztah k půdě. Některá družstva se však brzy rozpadla a patronát nad nimi napříště musely převzít průmyslové podniky. Přesto bylo ještě v roce 1956 pouze 22 % okresu v rukou družstev, zbytek vlastnili soukromníci. Vznikly státní statky Broumov a Teplice. V roce 1960 drželi soukromníci už jen 3 % plochy půdy. Kolektivizace vedla ke scelováni polí, náhradě původních zemědělských plodin (len, brambory aj.) novými a k nadměrným melioracím. Rozvoj socialistické vesnice znamenal definitivní rozpad tradičních vazeb, vznik střediskových obcí, slučování JZD v obří Státní statek Teplice (jeden z největších v republice), velkou a necitlivou výstavbu (nákupní střediska, velkochovy). Masivní správní i hospodářská centralizace i snaha kulturně připodobnit venkov městu přinesla kontraproduktivní výsledky, nárůst migrace obyvatelstva a jeho stárnutí, snížení počtu škol, vymizení malotřídek, převládání nekvalifikovaných učitelů, degradaci kulturního života a občanského sebevědomí. Ačkoli došlo v roce 1989 k zásadní politické změně, řada problémů minulého období přetrvává a některé se dokonce vlivem centralizace a dopady volného trhu na venkov prohloubily. Broumovsko trpí mnoha neduhy sudetského pohraničí a podhorského kraje.

Diferenciace území z hlediska krajinného rázu a stručná charakteristika vymezených základních jednotek – oblastí krajinného rázu Prostorové a charakterové členění území CHKO Broumovsko je odvozeno od charakterových odlišností pozorovatelných vizuálně v obrazu krajiny, zejména od georeliéfu, 79

vegetačního krytu a charakteru osídlení. Na úrovni oblasti krajinného rázu (ve smyslu § 12 ZOPK) jsou v krajině vymezeny krajinné celky (KC), na úrovni míst krajinného rázu jsou vymezeny krajinné prostory (KP). Členění na oblasti krajinného rázu (krajinné celky) a místa krajinného rázu (krajinné prostory): Krajinný celek A – Polická vrchovina Adršpašsko-teplické skály Adršpach – Bučnice Hodkovická a skalská kuesta Česká Metuje Teplice nad Metují Mirošovské stěny – Příkrá stráň Zdoňov – Libná Horní Adršpach Hodkovice Ostaš Police nad Metují Suchý Důl Bezděkov nad Metují Machov Broumovské stěny Studnice Stárkov V rámci krajinného celku Polická vrchovina jsou vymezeny také dva segmenty urbanizované krajiny: - Teplice nad Metují - Police nad Metují Krajinný celek B – Jestřebí hory a Radvanická vrchovina Jestřebí hory – západ Jestřebí hory – východ Jívka Bystré – Rokytník Hronov V rámci krajinného celku Jestřebí hory a Radvanická vrchovina je vymezen segment urbanizované krajiny: - Hronov Krajinný celek C – Broumovská kotlina a Javoří hory Koridor Stěnavy Vižňov – Ruprechtice Javoří hory Heřmánkovice Šonov – Rožmitál Vernéřovice – Jetřichov Hejtmánkovice Křinice – Božanov

80

V rámci krajinného celku Broumovská kotlina a Javoří hory jsou vymezeny segmenty urbanizované krajiny: - Meziměstí - Broumov Popis krajinných celků Krajinný celek A – Polická vrchovina Přírodní charakteristika krajinného celku Vymezení krajinného celku A se téměř překrývá s vymezením Polické vrchoviny, podcelku ve střední části Broumovské vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu převážně v povodí Metuje budovanou na svrchněkřídových a triasových sedimentech. Erozně denudační reliéf střední části vnitrosudetské pánve je silně rozčleněný, tektonicky porušený (tektonicky a litologicky podmíněná sedimentární stupňovina), s výraznými strukturně podmíněnými tvary (strukturně denudační plošiny, stolové hory, kuesty, strukturní hřbety, suky) a charakteristickými skalními tvary selektivního zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců. Celkově má celek charakter krajiny rozřezaných tabulí a krajiny skalních měst. V oblasti Broumovska převládají hnědé půdy. Nejvýraznějším a nejrozsáhlejším okrskem Polické vrchoviny je v její střední části Polická pánev, tektonicky podmíněná pánev brachysynklinální stavby v povodí Metuje o ploše 120 km2. Je budovaná na slínovcích, spongilitech a pískovcích spodního a středního turonu a kvádrových pískovcích středního turonu. Členitý vrchovinný reliéf tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny se strukturně denudačními plošinami uvnitř obklopuje věnec kuest na okrajích. Příčný skalský zlom probíhající od Horních Vernéřovic na jihozápadě přes Studnice, Skály, Teplice nad Metují a Vernéřovice dělí Polickou pánev na vyšší Teplickou pánev na severu a nižší Machovskou pánev na jihu. Na jihu, západě, severozápadě a severovýchodě lemuje Polickou pánev věnec vnitřních (turonských) kuest místy s tvary zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců. Údolní síť využívá příčných i podélných zlomových linií. Významnými body pánve jsou Dlouhý vrch (698 m), Družstevní vrch (613 m), Hejda (625 m), Kočičí skály (590 m), Kopeček (586 m), Na kostele (690), Val (589 m) či Ostaš (700 m), velmi výrazný silně rozčleněný stolový vrch. V severozápadní části Polické pánve vyniká okrsek Adršpaško-teplických skal (krajina skalních měst). Dělí se na větší Teplické skály na jihu a západě a menší Adršpašské skály. Hranici tvoří Vlčí rokle. Členitá vrchovina o ploše 21 km2 na kvádrových pískovcích středního turonu až coniaku má silně tektonicky rozčleněný georeliéf erozně denudační tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny, v ose brachysynklinály s povrchem ukloněným od jihozápadu k severovýchodu. Příčný skalský zlom odděluje Skalský hřbet s výraznými skalními tvary selektivního zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců, s pískovcovými skalními městy (největší skalní město v ČR), stěnami, skalními věžemi, skalními bránami (největší Čertův most v Adršpašských skalách), hluboce zaříznutými kaňonovitými údolími a soutěskami nejhořejší Metuje a přítoků. Četné jsou pseudokrasové tvary (jeskyně). Nejvyšším bodem je Čáp (785 m), významnými body Borek (566 m), Bučina (604 m), Koňský hřbet (646 m), Křížový vrch (666 m), Lada (622 m), Liščí hora (709 m), Lysý vrch (611 m), Nad srázem (738 m), Skály (691 m), Starozámecký vrch (680 m), Supí skály (771 m) či Trojmezí (739 m). Rozsáhlé skalní město přestavuje jednu z hlavních přírodních krajinných dominant Broumovska. Jihovýchodní část Polické vrchoviny na hranici s Polskem tvoří malý okrsek Stolové hory, jehož hlavní část leží již Polsku. Jedná se o plochou hornatinu na kvádrových pískovcích středního turonu, slínovcích, spongilitech a pískovcích spodního a středního turonu o ploše na našem území bezmála 8 km2. Silně rozčleněný erozně denudační povrch tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny s výraznými tvary zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců se vyznačuje stolovými horami a pískovcovými údolími. Nejvyšším bodem je Hejšovina (828 m), významnými body Lopota (720 m) či Machovský 81

vrch (713 m). Ve východní okrajové části Polické vrchoviny leží Broumovské stěny (krajina skalních měst), členitá vrchovina na rozvodí Metuje a Stěnavy o ploše téměř 20 km2 budovaná převážně na kvádrových pískovcích středního turonu. Jedná se o silně rozčleněný erozně denudační georeliéf tektonicky ukloněné kry a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny s asymetrickými hřbety, s příkrými čely na severovýchod, do Broumovské kotliny. Čelní svah je rozčleněn hlubokými údolími, na dnech údolí se nacházejí blokové závaly s pseudokrasovými jeskyněmi. Týlový svah ukloněné kry je rozčleněn roklemi. Místy se objevují skalní města s výraznými skalními tvary výběrového zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců. Broumovské stěny se dělí na zalesněnou kuestu Příkrá stráň, kuestu Prostření vrch (573 m), kuesty Supí hřbet, Božanovský hřbet a Signál. Nejvyšším bodem okrsku je Božanovský Špičák (772 m), velmi výrazný silně rozčleněný zalesněný hřbet tektonicky ukloněné kry s čelem na severovýchod, významnými body Honské sedlo (591 m), Honský Špičák (652 m), Koruna (769 m), Modrý kámen (685 m), Signál (710 m), Strážná hora (688 m), Supí hnízdo (702 m) či Velká kupa (708 m). Jde o jeden z dominantních krajinných útvarů Broumovska, výrazný zejména při pohledu z Broumovské kotliny prudkými svahy a stěnami (do rovinaté Broumovské kotliny upadá hřeben příkrými skalními stěnami a prudkými svahy s převýšením i přes 300 metrů). Kuestový lem (tzv. vnější kuestu) na západě, severu a východě Polické vrchoviny tvoří Polická stupňovina, plochá vrchovina převážně v povodí Metuje o ploše 55 km2. Silně rozčleněný erozně denudační povrch tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny s kuestami (s čely na jihozápad, severozápad a severovýchod), se skalními tvary zvětrávání a odnosu a hluboce zaříznutými údolími přítoků Metuje se skládá z několika podokrsků, a to ze Stárkovských kuest, kuesty Šibeník, kuesty Záhoř, Janovických kuest, kuesty Závora, Hraničního hřbetu, Zdoňovských kuest (s výraznými Mirošovskými stěnami) a z kuesty Nad studánkou. Nejvyšším bodem je Přední Hradiště (712 m), významnými body Buková hora (638 m), Hradiště (683 m), Krupná hora (705 m), Mirošovské stěny (664 m), Příkrá stráň (601 m), Strážnice (701 m), Vysoký kámen (558 m) či Záhoř (609 m). V Polické vrchovině vyniká hluboce zaříznuté kaňonovité údolí Metuje a přítoků, s údolní sítí využívající příčných i podélných zlomových linií (jihozápad – severovýchod na severozápadě, severozápad – jihovýchod na jihovýchodě). Metuje pramení v nadmořské výšce 586 m v Broumovské vrchovině u Hodkovic, západně od Adršpašských skal. Na horním a středním toku vytváří hluboce zaříznuté údolí. Údolí významnějších přítoků Metuje jsou zčásti sevřená, ale převážně otevřená i s přechodem do volné otevřené krajiny. Všechny toky i jejich části jsou řazeny k podhorským potokům, podle staršího členění se jedná o pstruhové pásmo. Většinou se jedná o rychle tekoucí vodu s hloubkami toku od několika dm a většinou nepřesahující hranici 1 m hloubky. Toky dosud na některých místech přirozeně meandrují. Jedná se o toky, které mají ráz podhorského potoka a dosud místy polopřirozený charakter s členitým dnem i břehy. Na mnohakilometrové délce toků jsou různorodé břehové porosty – od plně zapojených dřevinných břehových porostů až po jednotlivě rostoucí stromy a keře na přilehlých mokřadních loukách. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších oblastí s výskytem mihule potoční v ČR (EVL Metuje a Dřevíč). V území se vyskytuje poměrně vysoké procento starých jehličnatých i listnatých lesů a také suťové listnaté a smíšené lesy na prudkých okrajových svazích křídových kuest. Vzácná květena se vyskytuje zejména v suťových lesích a strmých svazích údolí a kuest, v inverzních polohách a roklích skalních měst, také na loukách a mokřadech. Polická pánev je středně zalesněná převážně smrkem a borovicí s celou řadou dalších cenných lokalit na pískovcích, lučních enkláv či mokřin. Velké plochy zabírá i orná půda a přirozené porosty luk a pastvin. Adršpašsko-teplické skály jsou převážně zalesněné smrkovými porosty s příměsí borovice, s malými fragmenty přirozených smíšených porostů s bukem a jedlí a cennými reliktními bory. Cenná jsou též chladnomilná společenstva na dnech roklí. V roklích a údolích se místy vytvořila rašeliniště, dnes vesměs porostlá lesem. Také Stolové hory a Broumovské stěny jsou převážně zalesněné smrkovými porosty místy s borovicí či příměsí jedle. Ve vrcholových partiích se objevují fragmenty reliktních borů. Polická stupňovina je též zalesněná hlavně smrkem, místy s příměsí buku a jedle, objevují se zde i rozsáhlejší plochy 82

zemědělské půdy, zejména přirozené vegetace, ale i orné půdy. Některé louky jsou většinou v poměrně dobrém stavu, i když jejich zachovalost kolísá (některé partie byly v minulosti narušeny hnojením). Kulturní a historická charakteristika krajinného celku Krajinný celek A není historicky homogenním územím. Nacházíme v něm několik oblastí, které se historicky vyvíjely odlišně. Nejvýraznější jednotkou je Policko spojené po staletí s benediktinským klášterem v Polici nad Metují. Severozápadní část území krajinného celku náležela především k panství stárkovskému (skalskému), jihovýchodní k náchodskému. Vedle toho se zde objevují i menší feudální vlastníci, jejichž majetková držba se často střídá. Je to jen dokladem toho, že tento krajinný celek není tak pestrý jen z hlediska prvků přírodních, ale i z hlediska svého historického vývoje. Jihovýchodní část krajinného celku tvoří Policko s centrem v Polici nad Metují. V raném středověku zde býval tak zvaný „polický újezd“, krajina, která byla dosud jen rozsáhlým pralesem protkaným nanejvýš několika obchodními stezkami. Celý komplex hraničních hor včetně Krkonoš i Orlických hor byl od dob Římanů nazýván Hercynským lesem. Pohraničním hvozdem procházela, nepochybně již od pravěku, stará cesta vedoucí z polabské nížiny přes východočeskou sídlištní oblast Brankou u Náchoda do kladské kotliny a odtud dále až k pobřeží Baltického moře. Na sklonku 12. století se tato téměř pustá oblast, sloužící svou neprostupností jako přirozená ochrana hranic království, dostala do ohniska kolonizačních zájmů břevnovských benediktinů. Podle klášterní tradice získalo „polický újezd“ břevnovské opatství již na počátku 13. století. S pomocí lokátorů rozdělili benediktini zákupním právem (dědičným pachtem) prvním kolonistům polnosti budoucích vesnic a postupně celou krajinu osídlili a zúrodnili. Opat Martin, strůjce velké benediktinské kolonizace, zakládá někdy kolem roku 1255 trhovou ves Broumov a další vesnice na Policku a na Broumovsku. Kolem dřevěného polického klášteříku záhy vyrostla i malá zemědělská osada, kterou zde založili první čeští kolonisté, snad povolaní z těch vesnic ve vnitrozemí, které již dříve břevnovskému klášteru patřily. Postupně byly v nejbližším okolí kláštera založeny další, především české vesnice (Ledhuj, poplužní dvůr a ves Bukovice, Radešov, ves s dvorem Bezděkov, Česká Metuje) – vzniká tak klášterní panství. Z původní malé zemědělské osady, soustředěné poblíž kláštera, se postupně stává tržní místo. Z množství církevních staveb, postavených opatem Otmarem v době největšího stavebního vzedmutí baroka v nejbližším okolí Police, lze uvést zejména kostel sv. Kříže na Ostaši (1720), přestavbu polického farního kostela (1714) i stavbu nové zvonice farního kostela (1720). Kostel sv. Prokopa v Bezděkově (1729) a kapli P. Marie Sněžné na Hvězdě (1733) projektoval architekt K. I. Dientzenhofer. V roce 1723 byla dokončena i přestavba západního průčelí klášterního kostela do dnešní barokní podoby. Již v roce 1787 však byly císařem Josefem II. některé církevní stavby v nejbližším okolí zrušeny. Byl to zejména polický farní kostel na hřbitově (zbořen až na presbytář se zvonicí), kostel na Ostaši (zbořen) a kaple na Hvězdě (určena ke zboření). Klášterního kostela bylo nařízeno používat jako farního. Klášter zůstával i po zrušení poddanství v roce 1848, kdy vznikly samosprávné obce, největším pozemkovým vlastníkem v oblasti, a to až do pozemkové reformy po vzniku ČSR. V létě roku 1875 byla slavnostně otevřena železniční trať Choceň – Broumov, která se začala budovat roku 1873. Trasa železnice, vedená výhodně údolím Metuje, se vzdáleným nádražím umístěným 4 km od Police, však k jejímu průmyslovému rozvoji příliš nepřispěla, tak jako v jiných sousedních městech. V roce 1886 se objevily v Polici první začátky průmyslových podniků, ale teprve rok 1895 znamenal pro město skutečný začátek jeho průmyslového rozvoje. Vilém Pelly na místě svého zemědělského statku začíná se stavbou přádelny bavlny. Tím se prolomily bariéry továrního podnikání a Pellyho záhy následují další. Druhou oblastí a mocenským centrem v krajinném celku bylo panství Stárkov na Teplicku. Na ochranu důležité obchodní stezky spojující Čechy přes Teplicko a Broumovsko s Polskem a Pobaltím, doložené počátkem 12. století, vznikla v oblasti opevněná místa. 83

Nejpozději v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. tu byly postaveny pevné hrady Střmen a Skály. V jejich okolí vznikly potom osady, které se staly předchůdci Teplic nad Metují a jejich nynějších místních částí. Zdejší osídlení má pravděpodobně souvislost s osídlováním kraje rodem erbu třmene, který ve 13. století držel Stárkovsko, panství Skály a Adršpach. Před rokem 1393 získal panství Matěj Salava z Lípy, který si vybudoval nový sídelní hrad – Skály. V druhé polovině 15. století se Stárkov stal správním centrem panství Skály. Úředním jazykem byla čeština, po roce 1620 byla na císařský rozkaz zavedena úřední němčina, což vedlo k postupné germanizaci kraje. Roku 1625 bylo skalské panství rozděleno na stárkovské a skalské. V roce 1673 koupil stárkovské panství baron Jan František z Kaisersteina, který nechal přestavět zámek do nynější podoby a vybudoval i pivovar. Jeho rod udržel majetek až do roku 1924, kdy jej prodal rodu Pejskarů, továrníků z Police nad Metují. Samy Teplice nad Metují, které vznikly jako osada v podhradí skalního hradu Střmen také patřily příslušníkům rodu erbu třmene. První písemná zmínka o Teplicích je z roku 1362, kdy místo patřilo Tasovi z Rýzmburku. Po roce 1614 byly rozděleny na Horní a Dolní a obě části patřily různým majitelům. Revoluční rok 1848 učinil z Teplic nad Metují svobodnou obec a z panství Horní a Dolní Teplice pouhé velkostatky. V letech 1907–1909 byla postavena železniční trať Teplice nad Metují – Trutnov. Nejvýchodnější část krajinného celku měla majetkové a politické vazby k nedalekému Náchodu. Jako součást náchodského panství pánů z Dubé vznikly například Velké Petrovice, které posléze připadly k benediktinskému klášteru v Polici nad Metují. Na petrovickém zboží měl polický klášter dva poplužní dvory, v Petrovicích a na Petrovičkách. V roce 1545 se stal součástí náchodského panství, které zde hraničilo se sousedním panstvím polického kláštera broumovských benediktinů, Machov, který předtím v polovině 14. století patřil pánům z Adršpachu. Posledními majiteli náchodského panství byli do roku 1945 členové knížecího rodu Schaumburg-Lippe. Po odtržení Broumovska od ČSR v roce 1938 se Machov, Slavný, Pěkov a Žďár staly pohraničními obcemi. Po válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo, což znamenalo výrazné změny především pro Stárkovsko, zatímco Policko vždy zůstalo převážně české, a postupně se nastoupila cesta budování socialismu. V krajinném celku A se nachází řada památkově chráněných objektů a řada zdejších sídel vykazuje výrazné kulturní hodnoty. Stárkov a Police nad Metují, centra bývalých významných panství, jsou prohlášeny za městské památkové zóny. Dolní Vernéřovice a Skalka jsou chráněné jako vesnické památkové zóny, Nízká Srbská, Machov, Machovská Lhota a Vápenka jsou jako vesnické památkové zóny navrhovány. Vizuální charakteristika interiéru a exteriéru krajinného celku Určujícím rysem charakteru krajiny v krajinném celku A je rozmanitost utváření georeliéfu a výrazné uplatnění jedinečných krajinných útvarů ve vizuální scéně. Severní části celku dominují Adršpašsko-teplické skály, které značnou výškou (Supí skály 771 m n. m.) výškově zdůrazňují střed Polické stupňoviny. Unikátní prostorové uspořádání stupňoviny – členitá vrchovina Adršpašsko-teplických skal obklopená výrazně ohraničenými kuestami (Boskovická, Libenská, Hornoteplická Skalská a dalšími), které svým terénem přivráceným k lesnatým okrajům skal vytváří působivé, až bizarní scenérie (např. Pavlovská hora 663 m n. m.) – a jedinečnost neopakovatelných scenérií interiéru skalních měst představují symbol obrazu této krajiny. Rozlišitelnost jihovýchodní části krajinného celku spočívá v kontrastu ústřední přírodní dominanty – masivu stolového vrchu Ostaš (700 m n. m.), sousedních nižších dominant Hejda (626 m n.m.) a Rovný (582 m n. m.) vystupujících nad polickou pánev a výrazných zalesněných terénních horizontů Broumovských stěn a Stolových hor. Na rozdíl od Teplické části celku se v Polické části zemědělská krajina otevírá do rozlehlých konkávních prostorů rozčleněných při úpatí Broumovských stěn a Stolových hor do drobnějších uzavřených prostorů. V krajině tak vzniká řada velmi odlehlých míst a osídlených lokalit, vynikajících 84

výraznou harmonií měřítka bez rušivých prvků a souladem zástavby a krajinného rámce tvořeného terénem, vodotečemi a vegetačním krytem. Četná venkovská sídla se vyznačují přítomností cenných objektů lidové architektury v typických polohách v terénu. Urbanistická struktura některých sídel odpovídající terénu a uspořádání historických typů zástavby je v četných lokalitách dochována a spoluvytváří působivost a identitu míst krajinného rázu. Četné přestavby, necitlivé stavební úpravy a novostavby bez architektonické hodnoty snižují kvalitu zástavby a potlačují její harmonický výraz. Urbanizovaná území měst Teplic nad Metují, Police nad Metují a Hronova spoluvytvářejí charakter intenzivně využité krajiny s městskou zástavbou, historickými i technickými dominantami. Krajinný celek B – Jestřebí hory a Radvanická vrchovina Přírodní charakteristika krajinného celku Většinu krajinného celku B tvoří Radvanická vrchovina a Jestřebí hory, okrsky Žacléřské vrchoviny v Broumovské vrchovině (krajina rozřezaných tabulí, krajina výrazných svahů a skalních horských hřebenů). Radvanická vrchovina, severovýchodní část Žacléřské vrchoviny, je plochá vrchovina o ploše 21 km2 převážně v povodí Metuje, na severozápadě v povodí Úpy. Je budována na karbonských a permských slepencích, pískovcích a jílovcích. Rozčleněný erozně denudační povrch je charakterizován strukturními hřbety a podélnými údolími směru severozápad – jihovýchod. Nejvyšším bodem je zčásti zalesněný stolový (svědecký) pahorek Turov (602 m) tvaru hřbetu ze spongilitů a slínovců spodního turonu, spočívajících na slepencích a pískovcích cenomanu a permských pískovcích. Jestřebí hory, jihozápadní část Žacléřské vrchoviny, je členitá vrchovina o ploše 60 km2 v povodí Úpy na severozápadě a Metuje na jihovýchodě. Jsou budovány na karbonských slepencích, pískovcích a jílovcích. Mají charakter silně rozčleněného erozně denudačního povrchu tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny, s charakteristickými strukturními hřbety (kuestami) a se dvěma strukturními podstupni na jihozápadě při hronovsko-poříčské poruše. Objevují se zde zdvojené kuesty ve směru severoseverozápad – jihojihovýchod. Okrsek je přeťatý hluboce zaříznutým údolím Petříkovského potoka (Ostrožnice), Metuje a Žďáreckého potoka. Četné jsou tvary zvětrávání a odnosu pískovců i antropogenií tvary po dolování. Nejvyšším bodem je převážně zalesněný vrch Žaltman (739 m), velmi výrazná protáhlá úzká kuesta s čelem na jihozápadě, z karbonských arkóz, slepenců a pískovců, se skalními tvary zvětrávání a odnosu, skalními stěnami, mrazovými sruby, balvanovými proudy a kryoplanačními terasami. Dalšími významnými body jsou Borek (552 m), Bukovina (600 m), Janský vrch (697 m), Jírova hora (484 m), Kolčarka (692 m), Kryštofova skála (586 m), Maternice (545 m), Na souši (562 m), Slavětínský kopec (708 m) či Švédský vrch (660 m). Krajinným celkem protéká několik potoků v povodí Metuje a Úpy. Jedním z nejvýznamnějších je Dřevíč. Pramení v nadmořské výšce 598 m západně od Hodkovic a ústí zprava do Metuje pod Velkým Dřevíčem ve výšce 375 m. Horní část ze Stárkova meandruje, nad Jívkou vytváří skalní peřeje (Janovické peřeje); podél toku se rozkládá řada chráněných mokřadů. Jívka pramení v nadmořské výšce 610 m u Radvanic a ústí zprava do Dřevíče ve Stárkově ve výšce 417 m. V povodí toku je několik rybníků. Toky protékají křídovými sedimenty (převážně tzv. opukami), ve kterých si zejména Metuje vyhloubila místy i hluboko zaříznutá údolí (krajina zaříznutých údolí). Všechny toky i jejich části jsou řazeny k podhorským potokům, podle staršího členění se jedná o pstruhové pásmo. Většinou se jedná o rychle tekoucí vodu s hloubkami toku od několika dm a většinou nepřesahující hranici 1 m hloubky. Toky dosud na některých místech přirozeně meandrují. Dřevíč je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu mihule potoční v České republice (EVL Metuje a Dřevíč). Radvanická vrchovina je středně zalesněná smrkem s příměsí buku. Jestřebí hory jsou převážně zalesněné smrkem s příměsí buku a modřínu s fragmenty původních kyselých a květnatých bučin. V údolí Jívky se objevují i cenné louky s výskytem vzácných druhů. Cenné porosty jsou v Jestřebích horách pod horou Žaltman. Klíčovými biotopy zde 85

vymezené EVL Žaltman jsou bučiny (převážně acidofilní, ale i květnaté) a pramenné mísy s olšinami. Bučiny vykazují různou kvalitu, místy je zde i převaha smrku, podmíněná kulturou. Jedná se o jednu z mála bukových enkláv v komplexu kulturních smrčin Jestřebích hor. Olšiny představují, přes malou rozlohu segmentů, v oblasti Jestřebích hor ochranářsky velmi významný biotop, a to vzhledem k místy masovému výskytu bledule a k relativní druhové bohatosti. V krajinném celku je poměrně málo ploch orné půdy, plochy jehličnatých a smíšených lesů doplňují zemědělské plochy, které tvoří především zemědělské oblasti s přirozenou vegetací, louky a pastviny. Kulturní a historická charakteristika krajinného celku Krajinný celek B není oproti Broumovské kotlině (KC C) jednotným a historicky homogenním územím. Již se otevírá na jih, mimo krajinu CHKO a k sídlům ležícím většinou mimo její hranice. Lze jej rozdělit více méně na tři rozdílné části, východní Hronovsko, střední Stárkovsko (Stárkov leží již v KC A) a západní Radvanicko (Radvanice leží již mimo hranice CHKO). Východní části krajinného celku dominuje město Hronov. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím Hrona z Náchoda (1241–1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. Hranici mezi panstvím rytíře Hrona z Náchoda a polickým panstvím břevnovských benediktinů, kterým patřila nedaleká ves Vysoká Srbská, tvořil potok Srbská, který je poprvé připomínán v roce 1254. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí, Žabokrky, Žďárky a posléze (od 16. století) i Vysoká Srbská, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Roku 1544 koupil náchodské panství bohatý rod Smiřických ze Smiřic. V roce 1634 se stává majitelem panství Ottavio Piccolomini. Období druhé poloviny 17. století a první poloviny 18. století bylo pro místní obyvatele dobou zvýšeného útlaku ze strany náchodské vrchnosti, což vedlo k řadě menších povstání. Ke kulturnímu rozkvětu náchodského panství došlo především v letech 1792 až 1839, kdy zde vládli Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský a jeho nejstarší dcera Kateřina Vilemína kněžna Zaháňská. Posledními majiteli do roku 1945 byli představitelé německého knížecího rodu Schaumburg-Lippe. Většina obyvatel Hronovska se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Významným momentem v rozvoji tohoto koutu Broumovska bylo otevření kamenouhelného „Vilemínina dolu“, kde se uhlí dobývalo již v 18. století a podle písemných dokladů se mimo jiné vozilo i k vypalování cihel na stavbu Josefovské pevnosti. Později převzalo dolování náchodské panství a v roce 1846 byla těžba uhlí zastavena. Po osmileté přestávce byly doly zakoupeny Mirošov-Libušín-Svatoňovickou společností. Byly velkým nákladem upraveny a dolovalo se zde až do roku 1903, kdy byla těžba z důvodu nerentability zastavena. V roce 1907 odkoupil doly továrník Gustav Deutsch, ještě v tomto roce byl zasypaný důl odkryt, vyčištěn a bylo opět započato s dolováním. Těžba zde pokračovala až do roku 1923. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Nicméně samotných venkovských obcí jako byla Vysoká Srbská se průmyslový rozvoj příliš nedotkl a pouze malá část obyvatel nalezla zaměstnání v rodícím se textilním průmyslu v nedalekém Hronově a přilehlých obcích. Oproti samotnému Broumovsku, ale i Stárkovsku, bylo zdejší obyvatelstvo české. Kvůli odtržení pohraničí v roce 1938 bylo Hronovsko přičleněno k okresu Náchod. Po válce ze zdejších obcí v rámci dosídlení odešla řada obyvatel do pohraničí. Na druhou stranu sem přišla řada uprchlíků z Kladska. Střední část krajinného celku – okolí Jívky a Stárkova – leželo v raném středověku uprostřed pohraničních hvozdů země České, jejichž kolonizace českými obyvateli začala v 1. polovině 13. století. Zdejší osídlení má pravděpodobně souvislost s osídlováním kraje 86

rodem erbu třmene, který ve 13. století držel Stárkovsko, panství Skály a Adršpach. Nejstarším známým členem tohoto rodu byl Sezema. Před rokem 1393 získal panství Matěj Salava z Lípy, který si vybudoval nový sídelní hrad – Skály. Součástí panství byly mimo Stárkova a jeho tvrze vesnice Skalka, Studnice, Horní a Dolní Vernéřovice, Metuje, Bystré, Chlívce, Jívka, Radvanice a Vápenka. V druhé polovině 15. století se majitelé panství rychle střídali. Stárkov se stal správním centrem panství Skály, měl vlastní kancelář s právem vést si vlastní městské knihy, dále obecní hospodářské účty a příslušné spisy. Úředním jazykem byla čeština, po roce 1620 byla na císařský rozkaz zavedena úřední němčina. Roku 1625 bylo skalské panství rozděleno na stárkovské a skalské. V roce 1673 koupil stárkovské panství baron Jan František z Kaisersteina, který nechal přestavět zámek do nynější podoby a vybudoval i pivovar. Jeho rod udržel majetek až do roku 1924, kdy jej prodal rodu Pejskarů, továrníků z Police nad Metují. Stárkovsko bylo krajem zemědělců, tkalců a horníků. Půda podhorského kraje byla kamenitá a málo úrodná. Výnosnější byly jen louky, zejména kolem potoků. Až do 19. století bylo Stárkovsko známé množstvím lesů. Nejstarší zprávy o lesním hospodaření pocházejí z konce 18. století. Lesy byly považovány za nejvýnosnější část panství a od 19. století soustavně obnovovány. V 19. století se ve zdejším kraji rozšířilo domácí tkaní a pěstování lnu. Stárkov se stal tkalcovským městečkem. Od roku 1910 působila ve Stárkově textilní továrna založená Josefem Wolfem. V polovině 19. století začala na Stárkovsku těžba uhlí pro pomalu se rozrůstající průmysl. V letech 1880 až 1890 byly doly na Stárkovsku pro nebezpečí vpádů vody uzavřeny a těžba pokračovala v okolí Rtyně, Svatoňovic a Radvanic. Pro hospodářské povznesení regionu měla význam výstavba železnice v roce 1875, jedna z jejích odboček měla vést přes Stárkov na Radvanice, ale páni z Kaisersteina si nechtěli nechat zničit své letovisko a trať byla odkloněna směrem k Polici nad Metují. Stárkovsko se tak ocitlo stranou důležité obchodní a turistické trasy a možnosti jeho dalšího rozvoje byly omezeny. Stárkovsko mělo oproti Hronovsku převážně německý charakter. Česko-německé spory se po vzniku československé republiky stále stupňovaly a kvůli možnosti napadení Německem se začalo budovat opevnění z železobetonových pěchotních srubů. Pozůstatky z tohoto opevnění najdeme dodnes. Po Mnichovské dohodě bylo celé Stárkovsko začleněno do německé říše. Po skončení druhé světové války byla většina německých občanů odsunuta do Německa, čímž výrazně poklesl počet obyvatel. V západní části krajinného celku jsou nejvýznamnějším sídlem Radvanice (již mimo CHKO). Zřejmě je založil Kryštov Materna, kolem jehož dvorce při kolonizaci za posledních Přemyslovců vznikla osada. Radvanice byly dlouho málo významnou obcí, kde převládalo zemědělství a selský způsob dobývání uhlí. Novodobé dějiny obce jsou spjaty s těžbou černého uhlí. Zejména po roce 1945 s rozvojem těžby na dole Kateřina Východočeských uhelných dolů se rozvíjí i obec Radvanice. Těžba uhlí byla ukončena rozhodnutím vlády ČR v roce 1994. Pozůstatky těžby se objevují i na různých místech krajinného celku B (např. Hoffnung Schacht – jáma Naděje 1856, později Neuer Schacht – Nová jáma 1876, Jívecká jáma – také Tiefbauschacht in Jibka – hluboká šachta v Jívce 1889, Karl Schacht – Karlova Šachta nebo Karlův důl, Tmavý důl 1918; důl Kolektiv 1901 ad.). Vizuální charakteristika interiéru a exteriéru krajinného celku Z hlediska prostorového členění tvoří krajinný celek B výrazný jihozápadní okraj CHKO. Jeho výraznost spočívá v souvislém lesnatém pásu Jestřebích hor, ohraničujícím v délce více jak 20 km prostor Policka a Broumovska. Nejvyšší část tohoto pásu – Žaltmanský hřbet (Žaltman 739 m n. m.) je z vnější – jihozápadní – strany zdůrazněn terénním stupněm (Odolovský stupeň) a ze severovýchodní strany širokým údolím Jívky, ohraničeném výraznými okraji Polické stupňoviny (Přední Hradiště 710 m n. m., Hradiště 683 m n. m., Záhoř 607 m n. m.). Souvislý Žaltmanský hřbet je směrem jihovýchodním ohraničen údolím Bysterského potoka od Maternické pahorkatiny a dalším předělem je údolí Metuje, které odděluje 87

Homoleckou pahorkatinu. Stejně tak se proměňuje i nižší terénní stupeň ohraničující Javoří hory ze severovýchodu. Široké a poměrně přehledné údolí Jívky se mění v proměnlivou a rozmanitou krajinu povodí Bysterského potoka a ve svéráznou krajinu Homolecké pahorkatiny ohraničené od vnitřní části CHKO okrajem Vysokosrbské kuesty. V krajinných panoramatech se projevuje zřetelný lesnatý hřeben Žaltmanského hřbetu, a to nejenom z interiéru krajinného celku, ale též z exteriéru. Drobné osídlené lokality v horských sedlech vynikají odloučeností a harmonií sídla a krajinného rámce. Přehledné údolí Jívky je neobyčejně výrazně ohraničeno vysokými lesnatými svahy Žaltmanského hřbetu (převýšení přes 200 m) na jedné straně a lesnatými svahy Záhoře na druhé straně (převýšení cca 70 m). Oproti této přehlednosti vyniká povodí Bysterského potoka drobnější prostorovou skladbou, působivostí dílčích scenérií a celkovou nepřehledností s překvapivými průhledy do navazujících prostorů. Krajinný celek C – Broumovská kotlina a Javoří hory Přírodní charakteristika krajinného celku Krajinný celek C se téměř kryje s vymezením geomorfologické jednotky Meziměstská vrchovina, podcelku v severovýchodní části Broumovské vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu v povodí říčky Stěnavy, založenou na permských a triasových sedimentech, permských porfyrech a melafyrech. Erozně denudační povrch severovýchodní části vnitrosudetské pánve je silně rozčleněný, tektonicky porušený, s výraznými strukturně podmíněnými tvary (strukturně denudační plošiny, strukturní hřbety, suky) a projevy selektivní eroze a denudace. Jádro krajinného celku tvoří okrsek v jihozápadní části Meziměstské vrchoviny, Broumovská kotlina, krajina vrchovin Hercynika, tektonicky a litologicky podmíněná kotlina v povodí Stěnavy o ploše 121 km2. Je budována na permských a triasových pískovcích a jílovcích. Její členitý pahorkatinný reliéf se strukturně denudačními plošinami a strukturními hřbety vyniká antiklinálním hřbetem uprostřed, asymetrickým údolím Stěnavy, s příkřejšími pravými údolními svahy, pleistocenními říčními terasami Stěnavy a drobnými sprašovými pokryvy a závějemi. Významnými body Broumovské kotliny jsou Božanovský Špičák (496,3 m), Mlýnský vrch (526,8 m) a Supí vrch (541,4 m). Severovýchodní část krajinného celku tvoří Javoří hory, krajina výrazných svahů a horských hřbetů, plochá protáhlá hornatina podél státní hranice s Polskem v povodí Stěnavy, která výrazně vystupuje nad Broumovskou kotlinou. Okrsek o ploše 49 km2 je budován na permským porfyrech a melafyrech. Silně rozčleněný erozně denudační povrch Javořích hor, tektonicky a litologicky podmíněných paleovulkanických struktur s výraznými strukturními hřbety a suky, doplňují četné kryogenní tvary (dlouhé kongeliflukční proudy) a sesuvy. Česká strana je rozčleněná konsekventními údolími levých přítoků Stěnavy. Nejvyšším bodem Javořích hor je Ruprechtický Špičák (880 m), velmi výrazný homolovitý vrch zalesněný smrkovými porosty, významnými body jsou Bobří vrch (740 m), Březový vrch (742 m), Černá hora (726 m), Čertův vrch (786 m), Červená hora (746 m), Holý vrch (546 m), Homole (648 m), Javorový vrch (777 m), Jedlový vrch (733 m), Jelení vrch (751 m), Malý kopec (726 m), Mez (720 m), Obírka (781 m), Kamenec (611 m), Rudný (654 m), Světlina (795 m), Široký vrch (838 m) či Vysoká (740 m). Z půd převládají kambizemě, místy luvizemě, v nivách vodních toků fluvizemě a gleje. Osou krajinného celku je řeka Stěnava (Ścinawka, Steine, Stynau, Steinwasser nebo Steinau) protékající Broumovskou kotlinou zhruba střední částí od severozápadu, kde u obce Starostín přitéká z Polska, směrem k jihovýchodu, kde znovu pod obcí Otovice vstupuje na území Polska – s řadou menších přítoků (zleva Starostínský potok, Dobrohošťský potok, Vernéřovický potok, Ruprechtický potok, Uhlířský potok, Heřmánkovický potok, Kravský potok, Svinský potok; Šonovský potok; zprava Liščí potok, Křinický potok, Martínkovický potok, Černý potok, Božanovský potok). Na svém pravém břehu podtéká Stěnava řadu vrchů a elevací s výrazným převýšením nad tokem řeky (Sokol 504 m, Mlýnský vrch, Spořilov 467 m, Hoprich). Pravý příkrý břeh Stěnavy má často charakter nárazového břehu s erozně obnaženým horninovým profilem (např. Permská stěna v Hynčičích, V Ráji, Pod klášterní 88

zahradou, Hoprich u Otovic aj.). Pravobřežní přítoky Stěnavy mají pramenné oblasti v Broumovských stěnách a severnější části linie vnějších křídových kuest; jen Hejtmánkovický potok odvodňuje plochý terén uprostřed kotliny. Všechny levobřežní přítoky Stěnavy pramení v Javořích horách a odvodňují je. I u těchto potoků se na jejich levých březích erozí vytvořily úseky s morfologicky zvýrazněným nárazovým břehem (skalní stěny, skalní sruby). Na neregulované břehy jsou vázány nivní a břehové porosty. Broumovská kotlina je poměrně málo zalesněná, v lesích převažují smrkové porosty, jen místy smíšené či bukové lesy. Cenné jsou květnaté, vstavačovité a vlhké louky. Převažuje nezavlažovaná orná půda, v okrajových polohách a v okolí Meziměstí louky a pastviny, v nivách přirozené porosty. Javoří hory jsou zalesněné smrkem s příměsí jedle, borovice a buku. Vedle jehličnatých a smíšených lesů se zde objevují louky a pastviny, orná půda jen ojediněle. Kulturní a historická charakteristika krajinného celku Až do konce 12. století byla Broumovská vrchovina, tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami (výhodná poloha v blízkosti obchodních cest), neobydlená – snad až na jednotlivé nouzové příbytky lovců, kteří sem pravděpodobně pronikali z vnitrozemí – pokrytá hustým lesem, který tvořil přirozenou hranici království. Počátky kolonizace zdejšího kraje jsou spojeny s působením nejstaršího mužského kláštera na území Čech – břevnovskými benediktiny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka (snad i území dnešního Teplicka a Adršpašska) a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Lesnatá krajina od dnešního Vižňova přes Vernéřovice, s oblastí Teplic a příhraničním krajem k Mirošovu, původně nebyla v držení kláštera jako ostatní část Broumovska a náležela vladykovi Sezemovi. I tato část Broumovska se však v průběhu 15. století dostala pod klášterní panství. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné kolonizační vlny německých zemědělců a řemeslníků z Durynska a Flander, která ve 13. století zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum kotliny ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn jako jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V rámci benediktinské kolonizace Broumovska byly ve 13. století založeny Hejtmánkovice, Jetřichov, Křinice, Pěkov, Ruprechtice, Vernéřovice, Heřmánkovice, Božanov, Martínkovice či Otovice. Za husitských válek se Broumov stal opěrným bodem katolické strany. Po roce 1540 se však pod vlivem sousedních slezských měst začalo mezi broumovskými řemeslníky šířit protestantství. Vzrůstu vlivu Lutherova učení a pokračujícího úpadku kláštera se nedařilo čelit. V roce 1614 si broumovští luteráni postavili vlastní kostel, spor o něj se dokonce stal jedním z vnějších podnětů pražské defenestrace v roce 1618. Po bělohorské bitvě se na Broumovsku správa a vlastnictví dominia opět upevnila v rukou břevnovských benediktinů. Zatímco rekatolizace na Broumovsku proběhla bez významnějších konfliktů ještě před skončením třicetileté války, spory měšťanů s klášterní vrchností o rozšíření hospodářských a samosprávných svobod nebyly ukončeny a projevily se i při poddanské rebelii v roce 1680. Škody způsobené klášternímu velkostatku třicetiletou válkou se podařilo úspěšně napravit, řád dosáhl velmi dobrého hospodářského postavení, které mu umožnilo nákladnou výstavbu klášterních objektů (Carlo Lurago, Martin Reiner, Martin Allio, Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer, 1661 až 1733) a kostelů v okolních vsích klášterního dominia i nákupy uměleckých děl od předních umělců pražského baroka. Nové kostely tzv. broumovské skupiny byly vybudovány z velké části v relativně krátkém období první čtvrtiny 18. století jako dílo jednoho opata (Othmara Zinka) a jedné stavitelské rodiny (Dientzenhoferů). Motivem tohoto i v evropském kontextu výjimečného stavebního podniku byla obnova již nevyhovující sítě dožívajících dřevěných kostelů. Starší kostely byly malé, na hranici životnosti, proto dospěl opat k přelomovému rozhodnutí všechny existující kostely nahradit novostavbami. Jedinou lokalitou, kde dříve gotický kotel není doložen 89

a vznikla zde novostavba, byl geograficky oddělený Bezděkov, patřící k polickému proboštství. Ambiciózní záměr předpokládal vytvoření jednotně koncipovaného celku navazujícího na správní centrum v broumovském klášteře, který by v poloze pomyslné krajinné „megasítě“ propojil nové pohledové dominanty chrámů se silnicemi a sídelní strukturou převážně ulicových vesnic. V letech 1690 až 1692 byl vystavěn kostel v Martínkovicích, který byl prvním kamenným farním chrámem na panství. Od ostatních staveb této skupiny se výrazně liší svým pojetím, které je stylově spjato ještě s doznívajícím obdobím raného baroka výrazně italské orientace. Spokojenost s prací při přestavbě kláštera v Břevnově přivedla na Broumovsko stavitele z rodiny Dientzenhoferů a spolupráce kláštera s těmito architekty evropského významu završila finální proměnu zdejšího kraje. Vedle velkolepé novostavby broumovského kláštera, obnovy města či kláštera v Polici nad Metují se jedná především o obnovu venkovských kostelů ve správě kláštera. Na základě plánů Kryštofa Dientzenhofera vnikly kostely ve Vernéřovicích (1719 až 1720) a Ruprechticích (1720 až 1730), podle jeho staršího projektu vystavěl jeho syn i kostel v Otovicích (1725 až 1726). V plné režii Kiliána Ignáce Dientzenhofera pak byly postaveny kostely v Heřmánkovicích (1722 až 1724), Vižňově (1724 až 1725), Bezděkově (1724 až 1727), Šonově (1726) a v Božanově (1735 až 1743). Kryštof uplatňoval především osvědčený typ centralizovaného oválu či oktogonu s vloženými pilíři, Kilián Ignác základní téma podélné centrály varioval v různorodých nápaditých konceptech. Ke skupině kostelů lze volně přiřadit i další stavby – ojedinělou kapli Hvězda, vybudovanou Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na horském hřebeni nad Křinicemi, kapli Bolestné P. Marie v Olivětíně (1701), šestiboké kněžiště z roku 1725 při dnes zbořeném poutním kostele v Janovičkách či kapli sv. Floriana v Rožmitálu z roku 1747. Všechny chrámy broumovské skupiny představují uplatnění specifického typu venkovského kostela s jednoduchým a přehledným řešením v zásadě jednolodní stavby se zvonicí, která musela být laciná a rychle realizovatelná bez příliš složitých technických prvků a bohatší dekorativní výzdoby. Broumovskou skupinu charakterizují i výrazné siluety relativně strmých valbových střech, které svoji výškou konkurují věžím. Cílem architektů bylo dosažení zamýšleného krajinného účinku a propojení staveb se sídelní strukturou a přírodním rámcem. Podle specifických podmínek byla někde původní orientace a situace gotických kostelů respektována, ve větší míře byly orientace i umístění zcela změněny. Přitom byl sledován zejména požadavek vytvoření nové dominanty na mírném návrší a v těžišti rozvíjející se obce v kontaktu s křížením dnes často nezřetelných páteřních komunikací. Pohledově byly akcentovány dálkové silniční tahy a vzájemné optické vazby mezi jednotlivými lokalitami i směrem ke klášteru jako krajinnému těžišti. Všechny kostely vznikaly na volném prostranství a byly koncipovány s určitým záměrem a důvěrnou znalostí místních terénních podmínek. Urbanistický kontext dotvářely i ohradní zdi hřbitovů s branami, fary a školy stejně jako solitéry kamenných plastik rozeseté v katastru obcí i mimo ně. V německém kraji bez předchozí vyhraněné stavební tradice vznikla zásluhou obou Dientzenhoferů architektura hlásící se svým charakterem k českému baroku. Ta následně ovlivnila architektonický vývoj ve Slezsku i lidovou stavební kulturu v kraji, dodnes typickou důrazem na zděnou architekturu výstavných statků s uplatněním řady motivů z formálního barokního aparátu. Nejvýznamnější hodnotu skupiny však představuje jednotné řešení krajinného komplexu celého panství, jednoznačně vymezeného geograficky jako rozlehlá náhorní plošina obklopená horskými hřebeny. Klášter v Broumově a hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově jsou prohlášeny národními kulturními památkami. Před polovinou 19. století se situace řemeslné textilní výroby na Broumovsku začala zhoršovat. V roce 1856 Josef Schroll, jeden z nejznámějších podnikatelů a obchodníků s plátnem, postavil v Olivětíně první mechanickou tkalcovnu a zahájil tak industrializaci regionu. V roce 1860 založili v Hynčicích bratři Heinzelové přádelnu Inu. Záhy byla výroba rozšířena i o zpracování bavlny a na konci 19. století také o tkalcovnu a úpravnu tkanin. Další textilní firmu zde založil Franz Drechsel, když roku 1840 koupil dvůr, v němž v roce 1856 zřídil mandl s valchou a následně ještě bělidlo. Textilka v Martínkovicích byla postavena na místě bývalého mlýna ve druhé polovině 19. století. V roce 1875 v ní tehdejší nový majitel 90

továrník Moritz Schur z Vídně rozšířil provoz přádelny o tkalcovnu a sukárnu. Postupně, díky dalším továrnám ve zdejších sídlech, se Broumovsko stalo významným centrem textilní výroby. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství a feudální systém správy země. Roku 1850 byl v Broumově zřízen okresní úřad jako sídlo politické správy nejen bývalého klášterního panství, ale i Policka, Teplicka a Stárkovska. V průběhu druhé poloviny 19. století se Broumov vymanil z původní středověké uzavřenosti a zejména po otevření železniční trati Choceň – Broumov v roce 1875 dosáhlo město prudkého rozvoje. Na přilehlých katastrech sousedních vesnic byly postaveny tovární objekty a nájemné domy, veřejné budovy jako nemocnice a školy, byl vybudován městský vodovod a kanalizace, vydlážděny a osvětleny ulice. Osvobození selského stavu a příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu po roce 1848 uspíšily přeměnu broumovského venkova. Během poměrně krátké doby dostaly vesnice na Broumovsku novou tvář v podobě slohově jednotné zástavby – typického empírového zděného statku, jehož příznačný dekor a stylový výraz vyzařuje jižněji na Policko i Náchodsko, kde se stýká s klasicistním domem hradeckého kraje. Venkovský klasicistní dům okolí Broumova vznikl nepochybně pod vlivem klasicistní výstavby a přestavby města Broumova a na venkově se prosazoval už od 20. let 19. století, zejména však v letech 1850 až 1870. Výzdoba fasád nerozlišuje mezi stavbami obytnými a hospodářskými a má charakteristické tvarosloví důsledně klasicistního dekoru. Detaily jsou vytvořeny ve štuku, zpravidla šablonou, někdy modelováním. Doplňují základní členění fasád určených lizénami, římsami, slepými arkádami a pilastry hladkými nebo kanelovanými. Charakteristické jsou vstupní portály umístěné v obloukových výklencích. Po stranách jsou niky se sedátky k posezení, vytesané z pískovce, často zdobené na okraji perlovcem. Součástí jsou kamenná ostění vstupu s klasicistním dekorem v reliéfu na ploše portálků. Klenáky vstupních portálků jsou většinou datovány a značeny monogramem majitele, také s číslem popisným. Na okapové straně dvorních fasád je charakteristickou zajímavostí psí bouda, obložená pískovcovými deskami s reliéfním dekorem domečku. Omítky staveb jsou barevné, nejčastěji dvoubarevné – žluté a bílé. Barevné jsou také stylové klasicistní dveře vstupů do domů. Chlévy a maštale byly součástí obytného domu. Sýpky a stodoly tvořily obestavění dvora doplněné často výměnkem, jehož součástí byla někdy i sýpka. Sklepy byly někdy mimo dům, častěji ale součástí domu. Rozmanité jsou vstupní brány do statků. Někdy bývají průjezdní výměnkem, jindy samostatné. Vzácně jsou zdobeny bohatou sochařskou výzdobou. Vesnice v celém krajinném celku jsou kolonizačního typu. Charakter uliční zástavby nebo výstavby typu lánová ves se v těchto obcích zachoval v původní podobě. Křinice jsou chráněny jako vesnická památková rezervace, Martínkovice, Božanov a Heřmánkovice jsou navrhované jako vesnické památkové zóny. Sám Broumov je městskou památkovou zónou. Prorakousky a všeněmecky orientovaní představitelé města a všech obcí na Broumovsku rozhodně odmítli vyhlášení československého státu v roce 1918. Projevy odporu proti ČSR zcela neustaly ani po obsazení Broumovska českým vojskem a po převzetí moci pražskou vládou. V roce 1938 bylo Broumovsko odloučeno od Čech. Připojení k Německé říši uvítala velká většina obyvatel ve městě i na vesnicích. Po válce bylo během roku 1946 z Broumovska vysídleno do západní a východní okupační zóny Německa ve 22 transportech více než 22 000 osob německé národnosti. Státem zkonfiskovaná zemědělská půda na vesnicích a živnosti ve městě byly předány dosídlencům z přilehlých okresů východních Čech, ze Slovenska a reemigrantům z ciziny. Téměř úplná výměna obyvatel, doprovázená přerušením všech tradičních forem společenského a kulturního života, samozřejmě poznamenala život města na několik desetiletí. Po zrušení broumovského okresu v roce 1960 se Broumovsko stalo součástí okresu Náchod. Díky geografické poloze a zvláštnostem svého historického a kulturního vývoje si však i nadále uchovalo svůj charakter a svéráz. Město Broumov zůstává i po téměř 750 letech své existence hospodářským a kulturním centrem broumovského výběžku. V posledních letech postupně padla i bariéra státní hranice, izolující po druhé světové válce region Broumovska na třech stranách od sousedního Polska. Broumov se stává cílem 91

návštěv z blízkého východního zahraničí i výchozím bodem cest do hospodářsky a turisticky atraktivních oblastí Dolního Slezska a Kladska. Vizuální charakteristika interiéru a exteriéru krajinného celku Krajinný celek C má tři určující rysy vizuální charakteristiky Prvním určujícím rysem je otevřenost a relativní přehlednost prostoru Broumovské kotliny s krajinnou osou koridoru Stěnavy, procházející krajinným celkem. Druhým rysem je výraznost vizuálně velmi rozdílného projevu souvislých horských hřbetů a hran ohraničujících Broumovskou kotlinu. Jedná se o zarovnané a dramatické (Koruna 769 m n. m., Božanovský Špičák 773 m n.m.) siluety Broumovských stěn na jihozápadě a poměrně rozeklané až tvarově bizarní siluety Javořích hor (Ruprechtický Špičák 881 m n.m. a okolní vrcholy). Třetím rysem je pravidelná plánovitě založená struktura osídlení Broumovska s dlouhými lánovými obcemi a kompozičně svázanou konfigurací kostelů. Vzniká krajina vizuálně vnímatelného segmentu krajiny (z nadhledových poloh se jedná o konvizuální celek) s terénními i kulturními dominantami a s geometrizací soustavy osídlení. Jedná se o obraz kultivované kulturní krajiny, ve které vznikají vysoké hodnoty vizuální atraktivnosti v celkových panoramatech krajiny, vysoké hodnoty krajinářsko-estetické v dílčích scenériích horských poloh a jejich okrajů a působivost dochované urbanistické struktury a charakteru staveb v částech původních zemědělských obcí.

Hlavní příčiny narušení krajinného rázu území Hlavní problematické trendy nové výstavby, které mají vliv na dochovanou hodnotu krajinného rázu oblasti byly popsány v kapitole 4.6. Výstavba. Z dalších příčin narušení krajinného rázu území lze jmenovat tyto: •

•

•

Rozvoj výstavby na urbanisticky nevhodných vizuálně exponovaných lokalitách. Obce se potýkají s odlivem místního obyvatelstva, s majetkoprávní a tržní nedostupnosti pozemků v zastavěném území (pozemků v prolukách příp. pozemků pod stavebně-technicky nevyhovujícími budovami) a s tím související nedostatečnou nabídkou stavebních míst. Z těchto důvodů jsou vymezovány rozvojové plochy na pozemcích ve vlastnictví obce někdy i bez přímé návaznosti na zastavěné území a s konfigurací terénu, která nedovoluje dotvořit strukturu zástavby s ohledem na obraz sídla v krajině. Podobně negativně se projevuje výstavba z období reálného socialismu, která nerespektuje hladinu historické urbanisticky hodnotné zástavby, objemové měřítko a proporcionalitu regionálně typických staveb a je charakterizována geometricky pravidelným půdorysem (přímé linie ulic a pravidelné rozestupy domů). Proporcionálně, tvarově, materiálově nebo barevně vybočující stavby rodinných domů neodpovídající svým charakterem stavbám typickým pro oblast Broumovska. Dochází k vizuálně výrazně disharmonickým vztahům mezi novou a stávající zástavbou. V interiéru sídla se negativně projevují rodinné domy s atypickým půdorysem a s použitím prvků typických pro městské prostředí (víceboké arkýře, balkóny aj.). Dalšími rušivými prvky projevujícími se v krajinném měřítku jsou nevhodné sklony střech a použití střešní krytiny s výrazně reflexními vlastnostmi povrchu. Negativně ovlivňuje vnímání celkového obrazu sídla a jeho zapojení do krajinného rámce také barevnost fasád za použití zářivých barev při současné absenci vysoké zeleně zahrad nebo veřejného prostranství rozvojových lokalit. V minulosti neregulovaný a nekoncepční vznik rekreačních chatových osad, které sestávají z architektonicky nekvalitních a neidentických objektů a vyznačují se velkou hustotou zástavby, chaotickým půdorysným uspořádáním bez vazby na regionálně typickou strukturu historických sídel a umístěním někdy i ve větší vzdálenosti od souvislé zástavby obcí. 92

Vedle nevhodně realizované výstavby rodinných domů, rekreačních objektů a chatových osad se na ovlivnění vzhledu krajiny oblasti velkou měrou podílí tzv. krajinné dominanty. Dominantní prvky s negativním projevem na krajinu byly v roce 2011 zmapovány v rámci diplomové práce „Negativní dominanty v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko“. Jedná se zpravidla o technická díla, která byla ve většině případů vybudována v celospolečenském zájmu, ale ne vždy byly při jejich povolování a následné výstavbě uplatněna všechna opatření minimalizující jejich projev v krajinné scéně. Zmíněná práce dělí negativní dominantní prvky v krajině do tří hlavních skupin: - liniové – elektrovody, parovody aj. - prostorové – zemědělské a průmyslové areály aj. - komíny, vysílače, sila aj. V případě skupiny liniových dominant je třeba zmínit, že se Správa CHKO Broumovsko dlouhodobě snaží prosazovat jejich umisťování pod úroveň terénu, eliminovat počet těchto prvků v krajině popř. je koncentrovat do “páteřních“ koridorů a nefragmentovat jimi dále krajinu. Stejně jako v případě ostatních skupin negativních dominantních prvků záleží u liniových dominant na jejich velikosti, materiálovém i barevném ztvárnění a v neposlední řadě i na jejich umístění. Některé tyto prvky již neodmyslitelně patří k vzhledu vybraných krajinných prostorů a harmonizují s okolní krajinou (nepředstavují rušivý prvek v rámci krajinné scény). Naproti tomu se některé prvky této kategorie stávají výrazně negativní dominantou, která poměrně zásadně ovlivňuje tvář krajiny v rámci krajinného prostoru někdy i širšího celku. Projev těchto prvků v krajině dokumentuje Obr. č. 2.

Obr. č. 2: Krajina nad Suchým Dolem – stožáry elektrického vedení se výrazně uplatňují v poměrně drobném měřítku krajiny.

V případě skupiny prostorových dominant se jedná o prvky, které svým prostorovým rozsahem výrazně přesahují obvyklé objemy stavebních prvků v území. Ve většině případů se jedná o zemědělské a průmyslové areály. Množství těchto objektů dokládá, v jaké intenzitě byla oblast Broumovska v nedávné minulosti využívána. V rámci výše zmíněné diplomové práce bylo na území Broumovska zmapováno celkem 68 prvků této skupiny. V několika případech jsou do této kategorie zahrnuta i panelová sídliště, která svým umístěním a projevem výrazně ovlivňují celková panorama měst (Obr. č. 3). 93

Velká většina těchto prvků (vyjma panelových sídlišť) je v současné době nevyužívaná nebo jen částečně. Některé z areálů mají nevhodné architektonické ztvárnění, obsahují výškově dominantní prvky v podobě komínů, skladovacích sil aj. a postrádají obvodovou zeleň, která by napomohla jejich začlenění do krajiny. Tyto prvky se vymykají svými měřítky a použitými materiály jakékoliv tradiční venkovské zástavbě. Výraznost jejich působení v krajinném obraze je dále posílena polohou na okrajích obcí nebo úplně mimo souvislou zástavbu, v některých případech na vyvýšené poloze při příjezdu do obce.

Obr. č. 3: Pohled na Broumov při příjezdu od Police nad Metují – v pravé části fotografie je patrná silueta historického jádra města a v levé části snímku vystupuje dominantní prvek panelového sídliště Spořilov V případě skupiny bodových dominant se jedná o prvky, které svou výškou výrazně přesahují obvyklé objemy stavebních prvků v území. Ve většině případů se jedná o vysílače a komíny průmyslových areálů, které v některých případech nejsou zahrnovány mezi prostorové dominanty, protože svým prostorovým uspořádáním výrazně nepřesahují objemy zástavby v dané lokalitě. V rámci práce mapující tyto objekty v krajině bylo celkem zaneseno 37 nejvýraznějších prvků.

Obr. č. 4: Krajina nad Slavným – kumulovaný projev dominantních prvků, které se „zakusují“ do národní přírodní památky Polické stěny Objekty vysílačů jsou ve většině případů situovány mimo zastavěné území obcí – ve volné krajině, a proto je velmi důležité jejich citlivé umístění do krajiny. Tato zařízení představují umělé tzv. vertikální dominanty. Díky jejich častému umísťování na vrcholech a horizontech výrazně potlačují projev přirozených krajinných dominant a narušují „čisté“ linie horizontů (Obr. č. 4). 94

Velkým problémem bývá architektonické ztvárnění doprovodných zařízení (technologických kontejnerů), barevné ztvárnění vlastní nosné konstrukce a v některých případech i značné šířkové parametry koruny prvků, díky kterým je umocněn projev zařízení v krajinné scéně. Převážná většina těchto zařízení v území postrádá ozelenění, které by napomohlo jejich plynulejšímu začlenění do krajiny. V některých případech dochází k negativnímu ovlivnění dochované hodnoty krajinného rázu nevhodně navrženým zalesněním. Jedná se např. o zalesňování vzdálenějších hůře dostupných luk obtížně obhospodařovatelných těžší mechanizací (např. luk střídavě vlhkých až zamokřených nebo suchých trávníků a zarůstajících historických pastvin). Často se jde o plošně nevelké, ale svým umístěním i charakterem významné segmenty krajiny (plochy přiléhající ke stávajícím lesním okrajům nebo „vklíněné“ do stávajících lesních porostů, lesní loučky, místa významných výhledů do krajiny, místa panoramatických pohledů na krajinu). Zalesňováním těchto ploch dochází k zarovnávání (geometrizaci) lesních okrajů a tím k postupné likvidaci fenoménu nepravidelných zvlněných lesních okrajů a lučních enkláv jakožto významné charakteristiky krajinného rázu. Zalesňováním může dojít také k zániku v minulosti typických pohledových propojení. Zalesněné plochy rovněž výrazně ovlivní mikroklimatické podmínky v nejbližším okolí. Vlivem těchto změn (způsobených např. zastíněním) dojde ke změnám v druhové diverzitě na sousedních pozemcích, což se může odrazit i v produkční využitelnosti a následně v upuštění od hospodaření na louce, která byla dosud využívána. Zvětšování podílu lesa na úkor mozaiky lučních biotopů výrazně ovlivní i měřítko krajiny ve prospěch její uniformity.

3.13. Monitoring a výzkum Botanický průzkum a monitoring Nečetné údaje o nálezech některých druhů rostlin na Broumovsku se objevují již v 18. století. V r. 1755 uvádí J. K. A. Boháč (J. T. Bohadsch) řadu českých nalezišť vrbovky (Epilobium), mezi nimi i Broumov. H. G. von Mattuschka (1779) se zmiňuje o skalníku celokrajném (Cotoneaster integerrimus) u Adršpašských skal. K nejstarším pramenům ke květeně oblasti patří dále krátká zmínka o výskytu několika druhů, kterou připojil broumovský klášterní lékař J. König ke svému sdělení o pokusu s rašelinou (1784). A. J. Krocker uvádí ve své Flora Silesiaca (1787) výskyt klikvy (Oxycoccus palustris) u Adršpachu. Četnější floristické údaje však pocházejí až z 19. století (F. M. Opiz, R. K. F. von Uechtritz, L. J. Čelakovský, E. Fiek, A. Strähler, J. Mayer a další). Zčásti byly zveřejněny v pracích nálezců, zčásti v souborných dílech, zejména v Čelakovského Prodromu a navazujících Resultátech. Pozornost botaniků tu přitahovaly hlavně skalní oblasti, zvláště Adršpašsko-teplické skály, o čemž vedle publikovaných údajů svědčí i sběry místních významných druhů (např. Cicerbita alpina, Homogyne alpina, Viola biflora či Ledum palustre) uložené v různých herbářových sbírkách. Stejně jako jinde se i zde o základní průzkum významnou měrou zasloužili místní floristé – učitelé, lékaři apod. Svou polohou na pomezí Čech a Slezska s převahou německého osídlení spadalo území z větší části do oblasti zájmu německých botaniků. Vedle již zmíněných se do dějin botanického výzkumu Broumovska zapsali zvláště V. Maiwald, profesor a ředitel broumovského gymnázia, známý především jako autor knihy Geschichte der Botanik in Böhmen, vydané v r. 1904, a E. Nowotny, primář broumovské nemocnice, který ve 30. a 40. letech 20. století publikoval několik floristických článků v časopise Natur und Heimat a později své výsledky zveřejnil i knižně. J. Šulc uveřejnil v r. 1903 práci o květeně okolí Police nad Metují zaměřenou na místní lidová jména rostlin. Významné floristické údaje z oblasti publikoval J. Rohlena. Území příležitostně navštívila řada známých botaniků, např. K. Domin, J. Dostál, V. Krajina, z východočeských floristů např. K. Prokeš, K. Krčan, V. Horák. Častým objektem zájmu byla slatinná lokalita v Řeřišném u Machova, kterou již ve 40. letech fytocenologicky zkoumali 95

J. Klika a B. Válek. Z místních floristů je třeba uvést zejména F. Lelka, F. Martince a B. Kašpara. Články místních autorů lze nalézt např. ve vlastivědném sborníku Od kladského pomezí a v regionálním časopise Broumovsko (1947–1949). Od konce druhé světové války floristická i fytocenologická prozkoumanost oblasti postupně vzrůstala, vznikl značný počet publikovaných či rukopisných prací, příspěvků, inventarizací. Pracovali zde J. Fiedler, J. Vondřejc, T. Lokvenc, M. Kovanda, R. Mikyška, E. Hadač, T. Sýkora, M. Rejmánek, J. Kirschner, J. Štěpánek, E. Balátová-Tuláčková, P. Kovář, L. Klimeš, V. Petříček, F. Černohous, V. Faltys, H. Faltysová-Nováková, M. Studnička a další. I. Pokorná se ve své diplomové práci z r. 1974 zabývala ekologií vybraných dominant pískovcových ekotopů. Velké množství floristických údajů bylo získáno v rámci přípravy síťového Atlasu východočeské flóry, Hadačova projektu dále rozvíjeného Faltysem. V Broumově existoval i botanický klub, na jehož organizaci se podílel zejména F. Andrš. Od 90. let provádí průzkum oblasti botanik Správy CHKO Broumovsko A. Hájek. O výzkum kapradin se v poslední době zasloužil L. Ekrt. Velký počet údajů, bohužel ne vždy spolehlivých, přineslo mapování biotopů pro soustavu Natura 2000 v letech 2001–2004, prováděné větším počtem mapovatelů. Za dobu existence CHKO bylo v oblasti vypracováno několik diplomových prací zaměřených na vegetaci vybraných lokalit. Řada botanických dat byla získána i v rámci biologických hodnocení různých investičních záměrů, např. pokračování těžby v lomu Rožmitál (V. Samková). Z geobotanického hlediska je velmi významný typologický průzkum lesů, který v oblasti prováděl J. Gregor, a dále v něm pokračuje M. Mikeska (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, pobočka Hradec Králové). Velmi významné výsledky přinesl paleobotanický výzkum kvartérních profilů, zvláště rašelinných, započatý v 70. letech M. Peichlovou, v poslední době zaměřený na rašeliniště Adršpašsko-teplických skal (V. Jankovská, P. Kuneš, K. Chaloupková, D. Nováková). Dlouhou tradici má v oblasti bryologický průzkum, řada údajů pochází již z 19. století (např. Ch. G. D. Nees von Esenbeck, E. Weiss, K. G. Limpricht, J. Dědeček, E. Bauer). Ve 20. století zde pracovali zejména Z. Pilous, Z. Dohnal, J. Duda, J. Váňa, J. Zittová-Kurková, v poslední době zvláště N. Gutzerová, L. Němcová, T. Herben a P. Hájek. Rovněž o lichenoflóře oblasti existuje značné množství údajů. V 19. století zde pracovali např. W. Mann, G. W. Körber, G. Stein, ve 20. století např. J. Anders, V. Kuťák, A. Hilitzer, Z. Černohorský, P. Anděl, v posledních letech zvláště J. Halda. Významným mykologem zde byl J. Bezděk, který působil jako učitel v Polici nad Metují (je známý hlavně dvoudílnou knihou Houby jedlé a jim podobné jedovaté, vydanou v letech 1901 a 1905). Ze starších mykologických prací, vztahujících se k oblasti, je možno uvést např. práci E. Baudyše o mikroparazitických houbách publikovanou v r. 1912. Mykoflórou Adršpašsko-teplických skal se zabýval A. Příhoda (1951). V r. 2008 byla obhájena bakalářská práce o rzích ve vybraných společenstvech CHKO (V. Valášková). Z nedávných kryptogamologických studií je ještě třeba zmínit diplomovou práci o epifytických řasách na lokalitách s výskytem rašeliníků v Adršpašsko-teplických skalách z r. 2002 (J. Nováková). V minulém desetiletí se v oblasti uskutečnilo několik inventarizačních průzkumů, především maloplošných zvláště chráněných území. V letech 2004–2005 byly v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských stěnách provedeny inventarizační průzkumy bryologické (N. Gutzerová), lichenologické (J. Halda, J. Zelinková), algologické (T. Hauer) a floristicko-fytocenologické (A. Hájek). V současné době probíhají mykologické průzkumy Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn v rámci projektu tzv. implementace soustavy Natura 2000. Pracovníci Správy provádějí monitoring biotopů a monitoring efektivity opatření financovaných ve zvláště chráněných územích z dotačního programu péče o krajinu MŽP ČR. Dále se realizuje aktualizace mapování biotopů (prováděná převážně externími pracovníky) a monitoring srpnatky fermežové (T. Štechová). Probíhá rovněž výzkum bříz (Česká zemědělská univerzita – viz níže). Broumovsko lze označit za floristicky již velmi dobře prozkoumanou oblast, pokud jde o cévnaté rostliny. Chybí především podrobné zpracování některých obtížných skupin (např. 96

rodů Rubus a Crataegus). Méně podrobné a územně nerovnoměrné je zatím zpracování mechorostů a lišejníků. Zatímco pro skalní oblasti je k dispozici větší množství aktuálních údajů, v dalších významných územích bude třeba tyto průzkumy zadat. Rovněž není dostatek údajů o rozšíření hub a řas. V rámci monitorovacích a inventarizačních projektů bylo zatím Správou založeno několik desítek trvalých ploch pro sledování vývoje rostlinných společenstvech. Tato síť však ještě není dokončena, neboť neobsahuje všechny důležité typy vegetace a je územně velmi nerovnoměrná (většina ploch se nachází v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských stěnách). Zoologický průzkum a monitoring Do roku 1991, tj. do doby vyhlášení CHKO Broumovsko, nebylo v území provedeno mnoho zoologických průzkumů. Pozornost byla věnována hlavně ptákům. Ornitologové (většinou amatérští) prováděli svá pozorování a sledování ve skalách, věkovitých porostech listnáčů a smíšených lesů, případně v biotopech v okolí rybníků i ve volné krajině. Zprávy o této činnosti existují v archivu České společnosti ornitologické nebo její Východočeské pobočky. K. Lohniský, pracovník Východočeského muzea v Hradci Králové, provedl několik ichtyologických průzkumů v povodí řeky Metuje i Stěnavy na území budoucí CHKO (1968). V r. 1979 publikovali M. Anděra a V. Vohralík výsledky 7letého průzkumu výskytu savců provedeného v letech 1969–1976 Dále je třeba zmínit malakozoologické práce J. Brabence z let 1972 a 1978. V letech 1984–1985 proběhla v rámci celostátního mapování také na Broumovsku tzv. „Akce Formica“. Do této akce byli vedle několika odborníků zapojeni i amatéři z řad členů ČSOP a zaměstnanci státních lesů. Nejhodnotnějším výstupem z této akce jsou zákresy výskytu provedené do lesnických map, uložené v archivu Správy CHKO. Na původní akci Formica navázal v roce 2004 P. Miles, který provedl několik dílčích terénních šetření. Podobným způsobem bylo organizováno mapování výskytu obojživelníků a plazů, které v letech 1985–1990 prováděli členové ČSOP. Tato akce bohužel probíhala z velké části na amatérské úrovni a její výsledky jsou značně nedůvěryhodné – prakticky nepoužitelné. Využívány byly později pouze informace o lokalitách, kde se obojživelníci a plazi vyskytují, ale nálezy bylo třeba prověřit a aktualizovat. Po vzniku CHKO Broumovsko (1991), se uskutečnil větší počet průzkumů a inventarizací, které prováděli vesměs odborníci a specialisté na jednotlivé skupiny. Z bezobratlých byli na vybraných lokalitách studováni: suchozemští měkkýši (V. Ložek), pavouci (V. Růžička), brouci (A. Hamet, Z. Vancl), dvoukřídlí (B. Mocek, J. Ježek), vážky (B. Mocek), chrostíci (P. Chvojka), noční motýli (V. Maršík), vodní bezobratlí (V. Koza, O. Skácelová). Od roku 2006 je věnována pozornost vyhledávání lokalit s výskytem modráska bahenního a očkovaného (J. Zámečník, J. Spíšek). Pokračují průzkumy zaměřené na avifaunu (J. Vrána, J. Kult, T. Diviš, T. Bělka), na téma netopýři skalních měst vznikla v roce 1997 diplomová práce (J. Ježek). V letech 2000–2003 byly provedeny průzkumy toků v CHKO zaměřené na rybí faunu (S. Lusk, K. Halačka aj.), na jejichž základě byla vyhlášena EVL Metuje a Dřevíč pro mihuli potoční (Lampetra planeri). V letech 2007–2011 proběhlo síťové mapování obojživelníků a plazů, které do zoologické databáze přineslo četné nové údaje o rozšíření těchto živočichů na území CHKO. Výsledky z mapování jsou přímo zaznamenávány do databáze AOPK (NDOP). V současné době probíhají inventarizační průzkumy národních kategorií ZCHÚ (v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských stěnách) v rámci projektu tzv. implementace soustavy Natura 2000. V 90. letech probíhal komplexní synekologický biomonitoring v síti vybraných zvláště chráněných území, avšak vzhledem k ukončení grantu skončil. Zahrnoval sběr dat ornitologických a hydrobiologických a výzkum epigeonu. Zoologický monitoring se prováděl na stanovených trvalých monitorovacích plochách v NPR Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny a v oblasti Ostaše a Hejdy. 97

Již od vzniku CHKO Broumovsko spolupracuje Správa na monitoringu netopýrů na nejvýznamnějším zimovišti v oblasti, kterým je opuštěná štola v NPR Adršpašsko-teplické skály, monitorovaná již cca 30 let (P. Rybář, J. Flousek). Po dobu existence CHKO Broumovsko se provádí monitoring obojživelníků při jejich jarní migraci ve vztahu k rizikovým místům křížení tažných cest s dopravně zatíženými komunikacemi. Monitoring je prováděn v souvislosti s managementovými opatřeními na ochranu těchto ohrožených živočichů a slouží k jejich kvalitnějšímu provádění. Ve vazbě na vyhlášení Ptačí oblasti Broumovsko probíhá každoroční monitoring stavu populace a úspěšnosti hnízdění sokola stěhovavého a výra velkého – hlavních předmětů ochrany v této PO. Spolu s pracovníky CHKO Broumovsko se na tomto tématu významně podílí člen České společnosti ornitologické J. Vrána. V PO je dále věnována pozornost datlu černému, jehož monitoring se pravidelně opakuje v intervalu tří let. Od roku 2006 byl zahájen inovovaný biomonitoring, jenž je řízen a organizován ústředním pracovištěm v Praze a patří mezi prioritní úkoly AOPK ČR. Zoolog Správy (J. Spíšek) pravidelně monitoruje na vybraných plochách následující druhy – z plazů ještěrku obecnou, z obojživelníků ropuchu krátkonohou, skokana hnědého a skokana krátkonohého, ze savců netopýry i na dalších zjištěných zimovištích, z kruhoústých mihuli potoční, která je předmětem ochrany v EVL Metuje a Dřevíč (spolu s ní je zde monitorována i populace vranky obecné), z bezobratlých živočichů raka říčního, modráska bahenního a modráska očkovaného. V roce 2008 byl zahájen monitoring efektivity opatření financovaných ve zvláště chráněných územích z dotačního programu péče o krajinu MŽP ČR. V jeho rámci se sleduje výskyt obojživelníků v lokalitě lom na Pasách, kde byly zřízeny umělé tůně. Dlouhodobě je monitorován hnízdní výskyt ptáků v území CHKO (dravci a sovy, čáp černý, čáp bílý a další zvláště chráněné a evropsky významné druhy ptáků). Obecně je věnována pozornost vlivu managementu a obhospodařování luk na rostliny a živočichy s cílem vyhledat optimální management pro co nejširší škálu organismů (Mokřadní louky u Jetřichova) nebo naopak s cílem vyhledat optimální management zaměřený na podporu určitých cílových druhů (např. optimalizace sečení ve vztahu k populaci modrásků v EVL Vladivostok). Máme-li zhodnotit současnou úroveň vědomostí o jednotlivých skupinách živočichů v CHKO, je možno konstatovat následující. Na dobré úrovni je znalost dravců a sov, méně již ostatních skupin ptáků, z nichž by v budoucnu měla být věnována pozornost především pěvcům. Savcům byla dosud věnována malá pozornost a stejně tak bezobratlým. Dosud nebyla systematicky prozkoumána vodní fauna – především ryby zasluhují zvýšenou pozornost. O obojživelnících a plazech se díky mapování a monitoringu v posledních 5 letech podařilo získat více informací, které však upozorňují na to, jak citliví tito živočichové jsou a jak snadno dochází k zhoršování stavu jejich populací. Proto je potřebné sledování těchto dvou skupin prohloubit. Stávající rozsah monitoringu odpovídá momentálním personálním a finančním možnostem v ochraně přírody, nelze jej však považovat za optimální. Současná síť monitorovacích ploch nepokrývá oblast dostatečně, není věnována náležitá pozornost bezobratlým živočichům a prakticky schází hydrobiologický monitoring. Lesnický výzkum a monitoring Podrobný rozbor stavu lesů i zhodnocení jejich historického vývoje na území CHKO Broumovsko je obsažen v Oblastním plánu rozvoje lesů zpracovaného pro přírodní lesní oblast 24 Sudetské mezihoří Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) v roce 2000. Množství cenných údajů o lesích Broumovska lze získat z jednotlivých lesních hospodářských plánů a osnov zpracovávaných pro jednotlivé majetky, ale i z celostátně či celoevropsky prováděných výzkumů a monitoringu. Mezi nejvýznamnější patří Národní inventarizace lesů v České republice, zpracovaná a obnovovaná ÚHÚL, a Monitoring zdravotního stavu lesa v České republice v rámci programu ICP Forest (jedna z monitorovacích ploch I. úrovně se nachází v NPR Adršpašsko-teplické skály – monitorovací plocha C180 Teplice nad Metují). 98

Z významných prací zaměřených přímo na lesy Broumovska je třeba uvést Historický průzkum lesů lesního závodu Broumov, tj. LHC Javoří hory a Skály, zpracovaný Karlem Horákem (ÚHÚL Zvolen, pobočka Hradec Králové) v roce 1966. V minulosti, zejména v 80. letech 20. století, bylo na území CHKO Broumovsko založeno několik desítek výzkumných a pokusných ploch pro účely lesnického výzkumu. V oblasti Jestřebích hor také do území CHKO Broumovsko zasahoval Demonstrační objekt pro obhospodařování lesů postižených imisemi, vyhlášený výnosem MLVH ze dne 4. 10. 1972 pod č.j. 26249/ORLH/72. Podrobný výčet těchto ploch byl uveden v minulém plánu péče. Protože se však nejedná o vlastní výzkum AOPK, Správa CHKO Broumovsko nemá přehled o jejich současném využití – většina z nich již zřejmě původnímu účelu neslouží. V posledních deseti letech se Správa CHKO Broumovsko na aktivním lesnickém monitoringu podílela pouze sběrem vzorků pro izoenzymové analýzy za účelem zjištění genetické příbuznosti místního smrku se smrkem z ostatních pískovcových oblastí ČR. Tento výzkum zajišťovala Správa CHKO Labské pískovce ve spolupráci se Správou NP Šumava. Z nových lesnických výzkumů je třeba uvést probíhající výzkum České zemědělské univerzity Praha, Lesnické fakulty, „Vztah populací břízy karpatské a typu stanoviště ve vrcholových horských polohách“, zaměřený na základní výzkum bříz a zahrnující i genetické analýzy. Dlouhodobě přetrvává problém se získáváním údajů o výsledcích sčítání zvěře a provedených odlovech podle jednotlivých honiteb od orgánů státní správy myslivosti. S odkazem na zákon o ochraně údajů poskytují Správě CHKO Broumovsko pouze statistické údaje za celé správní území. Z tohoto důvodu Správě chybějí mnohé důležité údaje o výskytu významných druhů savců a ptáků. Neživá příroda Území CHKO Broumovsko je poměrně podrobně geologicky prozkoumáno. Základní geologický průzkum zde probíhal v rámci celorepublikového průzkumu a tvorby geologických map. Kromě toho zde však byly prováděny speciální průzkumy zaměřené na ověření ložisek uhlí, rud, uranu, ale i kamene s ohledem na dříve využívané zdroje nerostných surovin na Broumovsku. Základním souborným dílem pojednávajícím o geologii celého území CHKO Broumovsko je monografie R. Táslera z roku 1979: Geologie české části vnitrosudetské pánve. Tásler a Kotlář byli též autory základního oborového dokumentu Geologie CHKO Broumovsko z roku 1987. Tektonické mapy území 1:50 000 zpracoval v roce 1993 Lysenko. Geofyzikálním měřením radioaktivity hornin a jaderného spadu na Broumovsku se v 90. letech i po roce 2000 zabývali Dědáček, Gnojek a Matolín (letecká mapování i pozemní měření). V současné době probíhá v CHKO Broumovsko několik dlouhodobých monitorovacích prací v rámci vědecké činnosti Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, monitoring pohybu skalních bloků (Ostaš), seismická měření (Ostaš, Chvaleč), měření pohybu tektonických desek (Malá geodetická síť Ostaš, Spojovací geodetická síť Ostaš – Hejšovina a Systém TM – 71) či geodynamická měření (Rokytník). Další významné posudky a studie jsou rovněž evidovány v Geofondu. Podrobný rozbor dosavadní těžby nerostných surovin, ale i možnosti jeho dalšího využití zpracovala firma GET, s. r. o. (Spudil a kol.) v roce 2002 v práci Nerostný surovinový potenciál CHKO Broumovsko a limity jeho využití. Staré zátěže okresu Náchod (registr skládek odpadů) zpracoval v roce 1992 Kněžek. Protože území CHKO Broumovsko (zejména jeho část Polická křídová pánev) je významné z hlediska zdrojů pitné vody, existují rovněž podrobné hydrogeologické podklady. V 60., 70. a 80. letech byly provedeny hydrogeologické průzkumy Vrbou, Brožkem a Kněžkem. Zhodnocení geologických a hydrogeologických prací a diskusi základních podmínek a rizik vodárenského využití podzemních vod provedli v letech 1993–1996 Krásný a kol. Geomorfologie území byla popsána v 90. letech J. Demkem, který je autorem geomoroflologických map 1 : 50 000 a vybraných listů 1 : 5 000 (Ostaš, Hejda). 99

Geomorfologické charakteristiky Broumovska popsal v 90. letech též Kopecký. Souhrnnou podkladovou prací je Geomorfologie navrhované CHKO Broumovsko zpracovaná J. Vítkem v roce 1986. Vítek je rovněž autorem dalších detailních studií zaměřených na dílčí části CHKO Broumovsko, např. údolí Dřevíče. Za I. etapu speleologického výzkumu z let 1970–1980 lze pokládat první odborné geomorfologické studie skalních terénů Broumovské vrchoviny, zaměřené jak na povrchové, tak i na podzemní pseudokrasové jevy, kdy se zdejším terénům věnoval J. Vítek jako řešitel studie pro Ministerstvo kultury ČSR a Státní ústav památkové péče a ochrany přírody Praha. Za II. etapu speleologického výzkumu v CHKO lze považovat léta následující po roce 1980 až do současnosti. Mezníkem je ustavení základní organizace České speleologické společnosti 5-03 Broumov. Základní přehled poznatků speleologie v CHKO Broumovsko zpracovali Jenka a Kopecký v roce 1987. Významný speleologický průzkum provedla v rámci biospelologického průzkumu zejména v oblasti Adršpašsko-teplických skal Správa jeskyní ČR (Mlejnek a Ouhrabka). Výsledky byly publikovány pouze dílčím způsobem, práce nejsou dokončeny a souhrnné výsledky utříděné do jediné publikace nejsou k dispozici. V jednotné evidenci speleologických objektů (JESO) je do současnosti evidováno na území Broumovska 189 objektů. Paleontologický výzkum prováděl na území Broumovska již v 19. století A. Frič (nálezy skelnošupinatých ryb, žraloků, krytolebců v permských vápencích Broumovské kotliny). Bohaté nálezy fosilií jsou i z uhelných slojí Jestřebích hor a také z mnoha skalních výchozů, lůmků i z jednotlivých rozsáhlejších zemních prací v Polické křídové pánvi. Za povšimnutí stojí diplomová práce V. Mencla z roku 2007 zaměřená na nálezy araukaritů. Významná naleziště fosilií jsou evidována v systému evidovaných lokalit Správou CHKO Broumovsko. Utříděná regionálně zaměřená paleontologická monografie pro Broumovsko však dosud chybí. Moderní pedologické údaje pro CHKO Broumovsko vycházejí zejména z celostátně organizovaných prací. Jedná se zejména o výsledky komplexního průzkumu půd provedeného v 60. a 70. letech 20. století a o výsledky lesnického typologického mapování, jehož poslední velké zpřesnění proběhlo na přelomu tisíciletí v rámci tvorby OPRL a zvláštních studií pro Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. V posledních 20 letech prováděla AOPK vlastní výzkum v rámci projektů Atmosférická depozice a Bazální monitoring půd, orientovaných na výzkum obsahu polutantů v půdě v chráněných územích (v CHKO Broumovsko jediná lokalita Ostaš, roky monitoringu 1993, 2000, 2006). Tento monitoring byl v roce 2011 pro nedostatek financí ukončen. Standardní meteorologický a hydrologický monitoring zajišťuje v rámci své sítě ČHMÚ, případně ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským a správci toků. Potřebné údaje využívané pro účely ochrany přírody jsou přebírány z těchto zdrojů. Některá šetření však bohužel byla časově velmi omezená. Například z let 2002–2007 existují data o průtocích a čistotě vod v některých potocích v Broumovské kotlině (Božanovský, Martínkovický, Křinický a Vernéřovický potok), která pořídila Zemědělská vodohospodářská správa. Toto sledování však bylo ukončeno. Na území CHKO Broumovsko se v současnosti nacházejí 4 automatizované vodočetné stanice (Meziměstí a Otovice pro Stěnavu a Maršov nad Metují a Hronov pro Metuji), stanice dlouhodobého sledování vydatnosti pramenů (Jetřichov) a několik meteorologických stanic různé hierarchické úrovně. Zajímavé jsou však i výsledky krátkodobých měření základních meteorologických veličin pomocí automatických datalogerů ve specifických podmínkách skalních měst a jeskyní (Růžička 2010).

100

3.14. Práce s veřejností Práce s veřejností je činnost, která je subjekty státní správy v ochraně přírody již dlouhodobě deklarovaná jako potřebná pro pochopení jejich správní i managementové působnosti. Je podložená potřebnými koncepčními dokumenty na celostátní úrovni. Přesto lze konstatovat, že se prostor pro ni získává v podmínkách správy velkoplošného chráněného území jen velmi obtížně. Z psychosociologického hlediska je u kolísavě velké, ale poměrně významné části veřejnosti dlouhodobě pozorován odpor k ZOPK a ke Správě CHKO Broumovsko. Tento jev je způsoben zejména: - omezeními, jež vyplývají ze základních ochranných podmínek CHKO; - existencí úzkých skupinových zájmů, jež jsou díky ochranným podmínkám CHKO omezovány; - nepochopením nezbytnosti územní ochrany přírodního prostředí a krajiny jako celku; - vznikem a šířením nepravdivých fám a informací; - nedostatečným personálním zázemím Správy CHKO pro výchovnou činnost; - neexistencí vlastního informačního střediska. Soustavná, promyšlená a profesionální práce s veřejností je smysluplnou odpovědí na většinu konfliktních situací, do kterých se Správa CHKO při svojí činnosti dostává a zároveň způsobem, jak těmto situacím předejít. Ekologická výchova, vzdělávání a osvěta (EVVO) Broumovsko je regionem, kde citelně chybí přítomnost ekovýchovných subjektů. Pokusy různých organizací zabývat se EVVO donedávna nepřesahovaly hranici „nadšenectví“ a ztroskotávaly mimo jiné na nízké odborné úrovni. Správa CHKO zde z kapacitních důvodů jen obtížně uspokojuje alespoň minimálně poptávku školských a kulturních zařízení po EVVO programech, přednáškách apod. Na přelomu roku 2009 a 2010 vzniklo Ekocentrum Violka v Teplicích nad Metují, organizačně provázané se subjektem provozovatele jednoho z turistických okruhů v NPR Adršpašsko-teplické skály. Zatím je jeho činnost prováděna jednou pracovnicí. Činnost ekocentra je konzultována se Správou. V úzké spolupráci vznikl projekt „Za sokolem do skal“, který reaguje na hnízdění sokola stěhovavého v NPR Adršpašsko-teplické skály a NPP Polické stěny. Kvůli ochraně hnízdění správa přijala opatření na regulaci turistiky. I díky uvedenému projektu se zvyšuje pochopení veřejnosti pro tato omezení. Přes značnou poptávku zejména ze strany školských zařízení nemá Správa CHKO Broumovsko kapacitu uskutečňovat EVVO programy v pravém slova smyslu. Na přímé žádosti o ekovýchovný program se daří většinou reagovat krátkou interaktivní přednáškou pracovníka správy. Pravidelně se daří pořádat “hravý” Den Země, spojený s pobytem v terénu. Ten je určen především pro školní děti a správa se snaží jej realizovat v různých částech regionu tak, aby se přiblížila různým školám. Tradicí se stává pořádání Evropské noci pro netopýry. Další exkurze, např. botanické výpravy do skalních měst, sledování jarních tahů obojživelníků a další, jsou nepravidelné akce, obvykle propagované lokálními sdělovacími prostředky. Práce s návštěvníky oblasti V současné době není na území CHKO informační středisko nebo návštěvnické středisko, které by Správa CHKO provozovala, nebo do provozu výrazně vstupovala. Klasická turistická infocentra jsou ve městech Broumově, Polici nad Metují, Teplicích nad Met. a Adršpachu. Správa je nepravidelně zásobuje svými materiály, které však pravděpodobně nejsou v infocentrech tohoto typu výrazně poptávány ani nabízeny. Zejména okolí NPR Adršpašsko-teplické skály je v pohledu ČR i celoevropském vzhledem k svojí návštěvnosti lokalitou typicky vhodnou pro vznik návštěvnického střediska, seznamujícího s přírodním fenoménem místa a zasazujícího toto dědictví do kontextu lidských vlivů. 101

Interpretace místa prostřednictvím instalací v terénu Naučné stezky, které spravuje Správa CHKO, jsou i přes možné námitky k zastaralosti jejich konceptu celkově stále poměrně vyhovující po obsahové i formální stránce. Další NS nejsou ve vlastnictví Správy CHKO. Správa je však většinou hlavním zdrojem „know-how“ pro jejich koncepci a náplň. Správa je v poslední době oslovována nejrůznějšími partnery s žádostí o účast na tvorbě dalších naučných objektů v krajině a jen obtížně plní tuto poptávku. Zároveň lze považovat za diskutabilní umisťování nových grafických panelů do krajiny. Přitom lze konstatovat určitou nerovnoměrnost v rozmístění panelů a dalších naučných objektů v oblasti. Dosud málo dotčeným územím jsou v tomto smyslu Javoří hory. Tab. č. 13: Naučné stezky v CHKO Broumovsko Název NS (téma)

Zřizovatel

Lokalita

Naučná stezka Josefa Vavrouška v Teplických skalách

AOPK ČR, NPR Správa CHKO AdršpašskoBroumovsko teplické skály AOPK ČR, NPR Okruh Stěny Správa CHKO Broumovské (naučná cyklotrasa) Broumovsko stěny a okolí AOPK ČR, Okruh Stolové hory Broumovsko, Správa CHKO (naučná cyklotrasa) Stolové hory Broumovsko AOPK ČR, NPR Vyhlídková cesta Správa CHKO Broumovské (naučná cyklotrasa) Broumovsko stěny a okolí o. s. Teplice nad Naučná stezka Bischovstein Metují – Skály Bischofstein Skály Proč chodit o. s. Ruce Křinice daleko?... Raději Křinice zůstaňte v Křinicích Naučná stezka Lom ZD Šonov Rožmitál u Rožmitál Broumova

Délka Počet Návštěvnost (km) panelů/zastavení 4

13

100000

52

14

15 000

126

19

20 000

6

4

10 000

1

2

5000

5

11

1000

1

7

nová NS, zatím nezjištěno

Dalšími terénními instalacemi s výrazným podílem informací Správy CHKO Broumovsko jsou infotabule u 19 památných stromů. Ekoporadenství Správa CHKO Broumovsko může jen obtížně plnit veřejností poptávanou funkci ekoporadenského subjektu, který v regionu chybí. Přesto se snaží tuto mezeru poněkud vyplnit např. vydáním „Rádce pro hospodaření“ i jednotlivými konzultacemi. Pro vydání „Rádce“ ovšem bylo třeba kontaktovat partnerskou organizaci až z Českých Budějovic. Vlastní tiskoviny Edice tiskovin Správy CHKO si dále klade za cíl mimo jiné vysvětlovat návštěvníkům „příběhovou“ formou důvody omezení pro ochranu přírody. Správa vydala letáky k nově vyhlášeným MZCHÚ (PP Pískovcové sloupky, PP Mořská trangrese, NPR a NPP Broumovské a Polické stěny) a k ptačí oblasti. Reakcí na veřejnou 102

diskusi o managementu NPP Babiččino údolí bylo mimo jiné vydání letáku vysvětlujícího ochranu zdejší přírody. Investoři ve stavebnictví uvítali brožuru “Jak stavět v CHKO”. Na konci roku 2010 byl zahájen cyklus článků o CHKO Broumovsko, zveřejňovaný v časopisu Krkonoše. Toto periodikum je vhodným prostředkem pro zapojení širší, ale poučené veřejnosti do tématu ochrany přírody a krajiny na Broumovsku. Má tradici s uveřejňováním článků z Českého ráje a Jizerských hor. Dvoustranu věnovanou Broumovsku lze označit jako šanci hodnou dalšího využívání. Spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi Na Broumovsku nefugují aktivně místní organizace celostátních NNO, jejichž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny. Probíhá však plodná spolupráce s několika lokálními občanskými sdruženími: • Agentura pro rozvoj Broumovska: Konzultace a příprava projektů v destinačním managementu • Centrum rozvoje Česká Skalice: Konzultace, lektorská činnost, tvorba naučné stezky, spolupořádání akcí • Ekocentrum Viloka: Konzultace, společný projekt • Český mykologický svaz – ZO Broumov: Sběr dat • Junák – Svaz skautů a skautek ČR: praktické managementové zásahy Přeshraniční spolupráce Důležité je pro Správu CHKO Broumovsko bilaterální řešení aktuálních témat se Správou sousedního Parku narodowego Gór Stolowych (PNGS). Dochází k vzájemným konzultacím odborných otázek, k výměně informací i jejich zdrojů i ke spolupořádání akcí. Vetšímu využití příležitostí vyplývajících z existence správy sousedního národního parku brání jazyková bariéra, která však byla z polské strany částečně snížena proběhlým školením pracovníků v českém jazyce. Správa CHKO Broumovsko už několikrát zajistila provedení školení pro Klub sudetských průvodců Polské turisticko-vlastivědné společnosti. Organizovanost a profesionalitu polských turistických průvodců lze pro naši stranu považovat za vzorovou. Stráž přírody Na území CHKO Broumovsko působí celkem 30 dobrovolných strážců,. Dobrovolní strážci podávají informace o porušování ZOPK, které zjišťují namátkou při pochůzkách terénem v místech, která mají určena ke kontrolám, a v případě nutnosti sami udělují pokuty v blokovém řízení. Mimo to se zapojují do kontrol při veřejných akcích, kontrolují dodržování podmínek pro pořádání prázdninových dětských táborů, nebo hlídají dodržování podmínek pro rozdělávání ohňů při „Pálení čarodějnic“. V NPR Adršpašsko-teplické skály na turistickém okruhu skalním městem střídavě působí tři strážci, kteří tuto činnost provádějí na pracovní smlouvu s obcí Adršpach. Dále strážní službu provádějí i zaměstnanci Správy CHKO Broumovsko. Jejich činnost je zaměřena zejména na dodržování zákazů vstupu, ostrahu sokola stěhovavého při hnízdění, dodržování podmínek pro horolezení, zákazy vjezdu zejména do NPR a NPP.

103

4. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny 4.1. Lesní hospodářství Lesy jsou důležitým krajinotvorným prvkem a spoluvytváří typický ráz krajiny CHKO Broumovsko. Současné lesní porosty jsou oproti původním lesům díky dlouhodobému obhospodařování a velkým kalamitám v minulosti významně změněny. Části, kde současná dřevinná skladba odpovídá původnímu složení porostů, se zachovaly především v extrémních terénech se špatnou dostupností a často jen ve fragmentech. Celkově lesy zaujímají plochu 16 553 ha a v současné době činí lesnatost CHKO 38 %. Lesy jsou v CHKO rozloženy nerovnoměrně. V Broumovské kotlině tvoří lesy jen malé ostrůvky v zemědělské krajině, na Policku, Stárkovsku a Hronovsku se lesy vyskytují zejména v úzkých členitých pruzích na příkrých stráních kuest. V CHKO se vyskytuje i několik větších lesních celků – na západě CHKO na svazích Jestřebích hor a nad Chvalčí a Radvanicemi, komplex Adršpašsko-teplických skal, různě široký pás lesů na prudkých svazích a ve skalách Broumovských stěn a na hřebeni Javořích hor na hranici s Polskem.

4.1.1. Vlastnictví lesů Vlastnictví lesů v CHKO Broumovsko je celkem pestré. V současné době se zde nachází celkem 19 LHC (včetně zařizovacích obvodů LHO). Největší podíl zaujímají lesy ve státním vlastnictví, které spravují Lesy České republiky, s. p. (dále LČR), LS Dvůr Králové (dříve LS Broumov). Státní lesy tvoří většinou ucelené souvislé komplexy (hřeben u Radvanic a Chvalče, část Adršpašsko-teplických skal, Ostaš a Hejda, lesy Broumovských stěn, Javoří hory, Maternice u Hronova). Ve správě AOPK ČR je relativně velká plocha lesů (cca 190 ha), kterou tvoří i větší celky, cca 40 ha v NPR Adršpašsko-teplické skály, cca 65 ha na Javorové hoře v Javořích horách a cca 14 ha představující PR Farní stráň a její ochranné pásmo. Významnými vlastníky lesů jsou obce a města. Rozloha obecních lesů se v CHKO pohybuje obvykle od 50 do 200 ha a lesy jsou vždy v blízkosti příslušné obce. Město Náchod má rozsáhlý lesní majetek, ale v CHKO je z něho jen část (cca 260 ha). Výjimkou je rozsáhlý majetek města Teplice nad Metují (téměř 1500 ha), který celý leží v CHKO a tvoří podstatnou část NPR Adršpašsko-teplické skály. Přes 500 ha zaujímá v Jestřebích horách soukromý majetek Lesního statku Radvanice. Majetky menších vlastníků zařazené do LHO se ve větší míře vyskytují v jižní části CHKO na Hronovsku, v ostatních částech CHKO jsou rozptýleně, obvykle při okrajích lesních komplexů. Rozdělení lesů podle vlastnictví uvádí tabulka č. 14 a mapová příloha č. 6. Tab. č. 14: Rozdělení lesů podle vlastnictví (dle GIS LHP a LHO) Druh vlastnictví Celkem PUPFL (ha) Lesy státní (spravované Lesy ČR, s.p.) 10327 Lesy státní (spravované AOPK ČR) 188 Lesy měst a obcí (s vlastním LHP) 3129 Lesy soukromé (s vlastním LHP) 559 Lesy zařazené do LHO 2255 Celkem 16458

104

% 62,8 1,1 19,0 3,4 13,7 100,00

4.1.2. Charakteristika lesů v jednotlivých zónách Lesy CHKO Broumovsko jsou zařazeny do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. Při vymezování zón se významně uplatnila velikost lesů a geomorfologické hledisko, takže ve III. zóně lze mnohdy nalézt konkrétní lesní porosty s lépe zachovanou dřevinnou skladbou než v některých partiích II. zóny. I. zóna reprezentuje nejcennější lesní porosty z hlediska dochovaného stavu přírodního prostředí. Kromě lesních porostů v NPR, NPP a PR, kde jsou lesní společenstva předmětem ochrany společně s unikátní geomorfologií pískovcových skalních měst, balvanitých sutí, roklí a strží, jsou do I. zóny zařazeny menší části lesa v ostatních částech CHKO, kde lesní porosty mají přírodě blízkou dřevinnou skladbu nebo se v nich vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin. Při hospodářském využívání těchto území se předpokládá v MZCHÚ soulad s plánem péče a mimo MZCHÚ šetrné hospodaření zaměřené na zvyšování podílu dřevin přirozené skladby. Pro nejcennější partie je uveden samostatný návrh managementu po dílčích plochách. Do II. zóny je zařazen souvislý komplex lesů v Javořích horách a na svazích Broumovských stěn (od hranice s Polskem až po silnici z Police nad Metují do Broumova) mimo MZCHÚ, kde jsou porosty s přírodě blízkou zachovány fragmentárně. Do II. zóny jsou dále zařazeny lesy v okolí Ostaše a Hejdy, na levém břehu Metuje mezi Adršpachem a Teplicemi nad Metují (kolem PP Borek) a to jak z důvodů geomorfologických, tak i z důvodu přírodě blízké druhové skladby a zejména s ohledem souvislost lesního komplexu a přirozené funkce refugia lesních druhů. Vyšší zastoupení dřevin přirozené skladby je v lesích na svazích Bukové hory a na prudkých stráních nad Metují a potokem Dřevíč jihozápadně od Police nad Metují. Nejcennější partie se kryjí s EVL Kozínek a EVL Stárkovské stráně. Při hospodářském využívání těchto území se předpokládá přednostní využívání přirozené obnovy v porostech s příznivou druhovou skladbou a postupné zvyšování ekologické stability porostů opatřeními na podporu přirozené druhové a prostorové skladby lesa. Do III. zóny je zařazena zemědělská i lesní krajina v západní části CHKO. Jsou zde tak zařazeny lesní porosty s výrazně změněnou druhovou skladbou na svazích Jestřebích hor (porosty s převahou smrku), ale i části s mozaikou smrkových porostů a porostů s převahou listnatých dřevin na Stárkovsku a Hronovsku. Součástí III. zóny je také komplex lesů mezi Horními Vernéřovicemi, Radvanicemi a Chvalčí (Přední a Zadní Hradiště, Krupná hora), kde jsou místy zachovány velmi cenné lesy s přírodě blízkou druhovou skladbou vázané na zajímavý reliéf a geomorfologické útvary (včetně připravované PR Rač-Milíře), u nichž by odpovídalo zařazení do II. zóny CHKO. Při hospodářském využívání těchto území se předpokládá (při zachování zbytků listnatých porostů) postupné zvyšování ekologické stability lesů opatřeními na podporu přirozené druhové a prostorové skladby lesa. IV. zóna – věškeré lesy v zemědělské krajině Broumovské kotliny, od remízů po celky o velikosti desítek ha. Lesy jsou tvořeny často smrkovými monokulturami, část je také první generací lesa založeného na zemědělské půdě. Tab. č. 15: Podíl lesa podle zón (dle OPRL) Zóna I. II. III. IV. Celkem

ha 3332,29 5165,91 7808,39 246,43 16553,03

% 20,13 31,21 47,17 1,49 100 105

4.1.3. Členění lesů podle PLO a kategorií lesa Celé území CHKO Broumovsko náleží do přírodní lesní oblasti 24 Sudetské mezihoří. Lesy CHKO Broumovsko jsou na většině území zařazeny do kategorie lesů hospodářských (71 %, 11 489 ha porostní půdy). Značná část lesů je zařazena do kategorie lesů ochranných (12 %, 1996 ha porostní půdy) na mimořádně nepříznivých stanovištích, která v CHKO reprezentují pískovcová skalní města, balvanité sutě a rokle a dále extrémně prudké svahy a do kategorie lesů zvláštního určení (téměř 17 %). Z lesů zvláštního určení se vyskytují zejména: lesy v pásmech hygienické ochrany I. stupně (31a) – cca 5 ha lesa (vždy porostní půda dle LHP, LHO) lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod (31b) – cca 197 ha lesa lesy na území NPR (31c) – cca 1126 ha lesa (jen lesy, které nejsou lesem ochranným) lesy v I. zóně CHKO a v PR a PP (32a) – cca 318 ha lesa (jen lesy, které nejsou lesem ochranným) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou (32e) – cca 732 ha lesa lesy potřebné pro zachování biologické rozmanitosti (32f) – cca 308 ha lesa. Tab. č. 16: Kategorie lesů v CHKO Broumovsko (porostní půda dle LHP, LHO) Kategorie Les hospodářský Les ochranný Les zvláštního určení Celkem

Celkem ha 11488,66 1996,01 2687,17 16171,84

% 71,0 12,3 16,6 100,0

4.1.4. Zastoupení SLT v CHKO Území CHKO Broumovsko je dle klasifikace ÚHÚL řazeno převážně do pátého – jedlobukového (49,1 % lesů CHKO) lesního vegetačního stupně (LVS). Významné zastoupení má také čtvrtý – bukový (27,4 % lesů CHKO) a šestý – smrkobukový (16,8 % lesů CHKO) LVS. Edaficky podmíněný LVS 0-bory, vázaný na chudý pískovcový podklad, zaujímá po revizích typologického mapování jen 3,2 % lesů CHKO Tab. č. 17: Zastoupení souborů lesních typů dle OPRL pro PLO 24 SLT I. 0K 0N 0Y 0Z 1G 3A 3B 3C 3D 3H 3J 3K 3L

7,32 51,05 453,78 1,66 1,64 0,41 4,86 3,53 6,31 17,64

Zóna CHKO II. III. 0,99 5,17 0,00 14,65 0,11 0,34 0,35 2,53 5,25 26,96 0,62 6,00 6,67 39,30 78,28 14,48 10,81 0,31 15,59 26,76 64,57 106

Celkem IV.

0,02 4,45 0,54 9,06 45,51 4,23 1,56 6,11

ha 8,31 56,21 468,54 2,00 0,35 9,44 31,41 7,57 59,89 127,32 35,82 17,46 115,08

% 0,1 0,3 2,8

0,1 0,2 0,4 0,8 0,2 0,1 0,7

3N 3S 3U 3V 4A 4B 4C 4D 4F 4H 4I 4K 4M 4N 4O 4P 4S 4V 5A 5B 5C 5D 5F 5G 5H 5I 5J 5K 5L 5M 5N 5O 5P 5S 5U 5V 5Y 5Z 6A 6D 6F 6G 6I 6K 6M 6N 6O 6P 6Q 6R 6S 6V

0,01

11,52

9,96 25,90 1,62 5,35

42,62 150,76 9,70 32,38 13,78 14,59 29,42 478,20 8,11 10,83 0,44

2,10 5,33 1,16

18,50 143,02 9,90 4,44 7,75 0,00 2,06 12,29 9,48 163,26 1,37 1,53 301,84 0,08 269,94 5,71 30,51 36,78

353,02 1,39 102,33 71,50 59,95 64,89 4,45 55,71 46,82 20,46 1331,15 15,82 76,85 413,07 15,10 6,25 859,41 24,20 97,63 7,52 14,07

0,60 53,85 2,92 65,53 381,15 24,88 119,22 95,40 198,25 29,61 1033,08 44,62 8,60 36,51 0,83 1097,34 25,47 40,33 74,55 0,71 36,58 89,89 8,25 97,48 140,74 19,49 1594,43 9,37 41,11 253,13 59,78 12,38 1192,39 28,64 125,01 6,05

9,41 0,18 0,93 0,81 0,00 0,01 1,95 0,01 10,87 10,70 43,70 0,72 1,63 30,63 0,23 54,15 2,28

0,42 0,00 0,15 0,02 0,00 0,66 0,00 0,00 0,51

1,00 11,74 8,09 11,41 206,24 134,63 504,12 44,38 19,43 7,25 3,50 10,21 17,92

0,33 11,16 37,42 317,87 25,40 109,45 30,93 1,03 2,42 54,14 5,23

21,26 8,41 236,75 13,34 110,87 63,88 21,95

0,01

4,58 7,75 2,62

4,06

107

0,00

0,60 74,78 3,10 0,93 118,91 557,82 36,21 158,89 109,18 225,81 69,74 1560,31 53,45 22,21 67,58 1,06 1523,00 29,14 285,67 155,95 0,71 100,97 162,53 12,70 155,67 199,85 49,58 3088,86 26,56 119,49 968,03 75,62 18,63 2321,74 58,55 253,65 50,35 14,07 1,00 11,74 0,33 40,52 57,24 760,86 173,36 724,45 108,26 72,31 8,28 14,55 72,10 25,76

0,5

0,7 3,4 0,2 1,0 0,7 1,4 0,4 9,4 0,3 0,1 0,4 0,0 9,2 0,2 1,7 0,9 0,6 1,0 0,1 0,9 1,2 0,3 18,7 0,2 0,7 5,8 0,5 0,1 14,0 0,4 1,5 0,3 0,1 0,1 0,2 0,3 4,6 1,0 4,4 0,7 0,4 0,1 0,1 0,4 0,2

6Y 6Z 7R 7T 7V 7Y neklasifikováno Celkem

633,89 3,85 16,88 31,29 9,29 39,10

26,91 27,52

3332,29

5165,91

7,72 13,57

7808,39

0,95 246,43

668,52 44,94 16,88 31,29 9,29 39,10 0,95 16553,03

4,0 0,3 0,1 0,2 0,1 0,2 100,0

Rozhodující zastoupení má v CHKO 5. LVS, důležitý je i podíl 4. a 6. LVS. V těchto LVS je nejvíce zastoupena řada kyselá, zejména edafické kategorie K (32,8 %), N (10,7%), M (2,1 %) a I (2 %). Významný podíl má i živná řada s edafickými kategoriemi S (24,1 %), B (4,5 %) a H (3,1 %). Řada extrémní s edafickou kategorií Y (7,4 %) se vyskytuje v 6. LVS a edaficky podmíněném LVS 0 (bory). Největší plochu v CHKO zaujímají SLT 5K, 5S, 4K, 4S, 5N, 6K, 6N a 6Y, které dohromady tvoří 70% plochy lesů. Zastoupení větší než 5 % má v CHKO jen 5 SLT – 5K, 5S, 4K, 4S, 5N a zastoupení větší než 1 % celkem 17 SLT. Zajímavé je také zastoupení 7. LVS v CHKO Broumovsko (96 ha), prakticky výhradně v inverzních polohách v roklích v oblastech s pískovcovým reliéfem. Původně byl 7. LVS vymezen také ve vrcholových partiích Javořích hor, zde však došlo v rámci revize k úpravě na 6. LVS.

4.1.5. Věková struktura lesů Zastoupení věkových stupňů v porovnání s normálním (modelovým) zastoupením je poněkud nerovnoměrné. Poněkud nižší je zastoupení 3. věkového stupně. Naopak nadnormální je zastoupení 7. a 8. věkového stupně, v kterém se částečně odráží kalamity v první polovině 20. století. Poměrně rozsáhlé poškození lesů větrnými polomy v posledních letech, po kterém vznikly místy rozsáhlé kultury, se do zastoupení věkových stupňů promítne až s obnovou LHP. Zastoupení starých porostů ve 13.–17. věkovém stupni dosahuje sice 8 % lesů, ale ani v nich není významně vyšší zastoupení dřevin přirozené skladby a staré porosty se vyskytují většinou jen na extrémních stanovištích a v MZCHÚ. Nejvyšší věk porostu uváděný v LHP je 194 let. Tab. č. 18: Zastoupení věkových stupňů (porostní půda dle LHP, LHO) Věkový stupeň

Zastoupení ha

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

181,76 1372,43 1321,70 935,24 1036,99 1224,29 1323,80 1618,48 1823,84 995,37 1060,34 1199,69 781,44 385,04 397,23 236,95 157,07

% 1,12 8,49 8,17 5,78 6,41 7,57 8,19 10,01 11,28 6,15 6,56 7,42 4,83 2,38 2,46 1,47 0,97 108

17 Celkem

120,18 16171,84

0,74 100,00

4.1.6. Zastoupení dřevin Tab. č. 19: Zastoupení dřevin v CHKO (vypočtené z platných LHP a LHO) Dřevina SM BO JD MD OST. JEHL. BK DB HB JV KL JS JL BR JR LP OL OS VR TR TP OST. LIST. Celkem

Celkem ha % 11407,37 71,34 1048,54 6,56 82,31 0,51 896,24 5,60 39,30 0,25 1185,20 7,41 60,99 0,38 8,95 0,06 6,37 0,04 248,58 1,55 77,36 0,48 4,91 0,03 621,38 3,89 17,66 0,11 66,87 0,42 177,20 1,11 19,36 0,12 1,85 0,01 1,30 0,01 9,31 0,06 9,03 0,06 15990,08 100,00

V CHKO v celkovém zastoupení výrazně převládají jehličnaté dřeviny (84 %) nad listnatými (16 %). Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupen smrk ztepilý (71 %), který vytváří monokulturní porosty nebo směsi s dalšími, častěji jehličnatými dřevinami. Obvyklé jsou směsi s borovicí lesní, s modřínem a v mladších porostech (vzniklých po kalamitách) s břízou. Z dalších jehličnanů jsou významně zastoupeny BO (6,5 %), která se více vyskytuje v oblastech s pískovcovými skalami i když ani zde obvykle nepřevládá. Častý je také výskyt MD (5,6 %), který se obvykle vyskytuje ve směsi se smrkem. JD, která je původní jehličnatou dřevinou a v určitém období vývoje lesů měla na složení lesů rozhodující podíl, dosahuje zejména díky jejímu vyššímu podílu v kulturách, celkově zastoupení 0,5 %. Jehličnaté exoty dosahují zastoupení 0,25 %. Z listnáčů je nejvíce zastoupenou dřevinou buk, který se roztroušeně vyskytuje po celé CHKO (celkově 7,4 %). Starší porosty s převahou BK se vyskytují ojediněle, několik takovýchto lokalit je v Javořích horách, dále jsou to všechny jádrové lokality NPR Broumovské stěny, okrajově se vyskytují i v NPR Adršpašsko-teplické skály. Obvykle však dosahují výměry jen několika hektarů. Poněkud vyšší zastoupení BK je v Polické vrchovině při okrajích Polické křídové pánve (vnější a vnitřní pásmo kuest), kde se buk spolu s dalšími listnáči vyskytuje na prudkých svazích se skalními výchozy opuk a slínovců se sutěmi. Nejvýznamnější lokality jsou Rohový a Dlouhý vrch u Adršpachu (I. zóna), Stárkovské stráně (II. zóna), okolí Kozínku (I. a II. zóna), Farní stráň (PR) a připravovaná PR Rač-Milíře (III. zóna). Zastoupení vyšší než 1 % mají v CHKO ještě javor klen, bříza a olše (lepkavá a šedá). Klen obvykle doprovází BK na prudkých stráních a sutích, olše se vyskytuje zejména podél toků. Vyšší zastoupení břízy (3,9 %) souvisí nejen s výskytem chudých 109

kyselých stanovišť, ale také s kalamitami, po kterých došlo k náletu břízy na holiny. Zastoupení listnatých exot je v CHKO zanedbatelné. Běžnými porostními typy jsou smrkové porosty (v celé CHKO) a borové porosty (zejména v oblastech pískovcových skal) a jejich směsi. Porosty listnatých dřevin (bukové, směsi s převahou klenu, březové a olšové) nevytvářejí obvykle větší souvislé plochy. Odchylka současného zastoupení dřevin od rekonstruovaného stavu je patrná z údajů v následující tabulce. Při stanovování rekonstruované dřevinné skladby byl použit model vycházející z OPRL pro PLO 24, který byl částečně modifikován na základě zkušeností Správy CHKO Broumovsko a je uveden v příloze č. 6. Skutečné zastoupení dřevin je vypočteno z platných LHP a LHO. Tab. č. 20: Porovnání současného zastoupení dřevin a rekonstruovaného stavu Dřevina

SM BO JD MD OST. JEHL. BK DB HB JV KL JS JL BR JR LP OL OS VR TR TP OST. LIST. Celkem

Rekonstruovaná dřevinná skladba % 11,28 1,90 22,54 --+ 54,76 1,94 0,23 0,58 1,43 0,89 0,52 1,34 0,30 1,23 0,79 0,04 0,00 0,24 + + 100,00

Skutečná dřevinná skladba % 71,34 6,56 0,51 5,60 0,25 7,41 0,38 0,06 0,04 1,55 0,48 0,03 3,89 0,11 0,42 1,11 0,12 0,01 0,01 0,06 0,06 100,00

4.1.7. Genové zdroje lesních dřevin Významným prvkem v soustavě opatření k zachování a reprodukci genových zdrojů lesních dřevin jsou genové základny (GZ). Hospodařením v GZ by se v dlouhodobém vývojovém procesu mělo docílit optimální druhové skladby lesních dřevin na daném stanovišti. Základním prostředkem k tomu je přirozená obnova dochovaných populací stanovištně původních dřevin. GZ zároveň často plní funkci biocenter ÚSES. Tab. č. 21: Přehled genových základen v CHKO GZ

Dřevina

Adršpašskoteplické skály Rač

BO BK

výměra Zřízena rozhodnutím (čj.) (ha) 237,75 KÚ Královéhradeckého kraje č.j. 4598/1/ZP/2006-Vi-2 z 2.4. 2007 197,83 KÚ Královéhradeckého kraje č.j. 4598/ZP/2006-Vi-2 z 2.4. 2007 110

4.1.8. Zdravotní stav lesních porostů Škody zvěří Škody zvěří se projevují prakticky po celé CHKO. Zvěř mufloní spásá v místech svého výskytu nárosty, okusem srnčí a jelení zvěře jsou v kulturách a nárostech poškozovány zejména dřeviny, které se v oblasti vyskytují zřídka (např. jedle, buk), i když bežný je i okus na smrku a borovici. Loupání a ohryzem poškozuje porosty zvěř jelení a mufloní. Nejvíce poškozeny jsou porosty v oblasti Javořích hor, Libné, Broumovských stěn, Machova a v severní části Chvalečského hřbetu. Imise Na imisním zatížení CHKO Broumovsko se mimo imisí z dálkového přenosu podílí vliv imisí z elektrárny Poříčí u Trutnova, tepláren Náchod a Dvůr Králové, případně menších místních zdrojů. Od roku 1998 po zavedení odsiřovacích zařízení objem imisí výrazně klesl V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století dosahovaly nahodilé těžby z důvodu poškození porostů imisemi značných objemů, později došlo k jejich výraznému poklesu. Území CHKO je v současnosti zařazeno do pásem ohrožení B, C a D. Pásmo B je vylišeno na malé části Jestřebích hor (cca 140 ha). Většina plochy větších lesních komplexů v CHKO je zařazena do pásma ohrožení C (Jestřebí hory, hřeben Javořích hor, Adršpašskoteplické skály, Ostaš, část Broumovských stěn). Ostatní části CHKO jsou v pásmu ohrožení D. Tab. č. 22: Pásma ohrožení imisemi Pásmo ohrožení B C D Celkem

Plocha v CHKO (ha) 140 8467 34626

Plocha lesů (ha) 137 7568 8848

% lesů CHKO 0,8 45,7 53,5

43233

16553

100,0

Poškození lesních porostů imisemi v CHKO se po odtěžení a obnově nejvíce poškozených porostů projevuje především redukcí jehličí na návětrných okrajích starších porostů, v proředěných částech porostů a na chudších stanovištích. V řadě lokalit na chudších stanovištích a na exponovaných polohách dochází k výrazným projevům chřadnutí dřevin, především žloutnutí smrku. Poškození jehličnatých porostů, zejména smrku imisemi lze pozorovat v různých částech oblasti, výraznější projevy pak v Javořích horách, při okrajích a ve vyšších polohách Adršpašsko-teplických skal, na Ostaši, na návětrné straně Broumovských stěn, resp. Polických stěn a Boru a v Jestřebích horách. Stupeň poškození imisemi 1 je (dle LHP a LHO) uváděn na cca 1750 ha (z toho cca 1550 ha SM, 200 ha BO) a stupeň poškození 2 na cca 640 ha (téměř vše SM). Abiotičtí činitelé Největší škody působí v CHKO bořivý vítr, menší jsou škody sněhem a námrazou, případně suchem. S ohledem na značnou členitost terénu a převážnou orientaci hřebenů SZ-JV, škodí v CHKO hlavně větry západních směrů (Z, SZ, JZ). Poměrně časté jsou i větry od S a SV. Velké škody způsobil při prudké bouři v roce 1929 jižní vítr a polom v roce 1988 způsobil silný vítr od JZ–JV. V posledních dvaceti letech byly ročně vykazovány nahodilé těžby způsobené větrem ve výši několika tisíc m3 ročně. Rozsáhlejší byly větrné polomy obvykle v porostech narušených po exhlačních či kůrovcových těžbách na návětrné straně Broumovských stěn a v Javořích horách. Extrémně silné větry v roce 2007 a 2008 (orkán Kyrill a vichřice Emma) způsobily značné škody především v revíru Ruprechtice v nejvýše položených částech Javořích hor a také v revíru Chvalečský hřbet. V revíru Ruprechtice způsobil orkán Kyrill kalamitu o celkovém objemu 27 000 m3, vichřice Emma 10 000 m3. 111

Následně zde došlo i ke kalamitě kůrovcové a to zejména z důvodu opožděného zpracování rozsáhlé kalamity způsobené orkánem Kyrill v navazujícím území v sousedním Polsku. Jen v revíru Ruprechtice bylo pro zvládnutí kůrovce položeno 3000 m3 lapáků v roce 2009. V revíru Chvalečský hřbet došlo v důsledku orkánu Kyrill k rozvrácení několikahektarového středněvěkého porostu založeného po II. světové válce na bývalé zemědělské půdě u státní hranice s Polskem nad osadou Krčmov u Adršpachu. Významné škody způsobil orkán Kyrill také na obecních lesích v Hejtmánkovicích. Škody sněhem a námrazou se vyskytují dosti často a to někdy i ve značném rozsahu, hlavně ve vyšších polohách nad 600 m. Značné škody sněhem se vyskytly v zimě 1995/1996 a v posledních letech také v prosinci 2005. Poškození se projevuje nejčastěji vrcholovými zlomy. Ohrožené a pravidelně poškozované lokality jsou na hřebenech Jestřebích hor, Broumovských stěn a Javořích hor. Sněhovými zlomy trpí i v nižších polohách porosty poškozené loupáním jelení zvěří a následně hnilobou kmene. Škody suchem se v oblasti vyskytují častěji v lokalitách na pískovcích a na jižních a jihozápadních expozicích. V posledním období obvykle sucho vedlo k oslabení porostů, které se následně projevilo kůrovcovými kalamitami. Hmyzí škůdci Z kalamitních škůdců se vyskytuje především lýkožrout smrkový, méně bekyně mniška a klikoroh borový. Bekyně mniška je v oblasti v základním stavu, velká mnišková kalamita byla naposledy ve 20. letech dvacátého století, ale při nepříznivém vývoji počasí by v nižších polohách mohlo opět dojít k její gradaci. Vliv klikoroha borového není v posledních letech díky ošetřování jehličnatých sazenic nijak výrazný a je uváděn do 5 % úhynu sazenic při zalesnění. Vliv na zdravotní stav lesních porostů zde mají i další škůdci, zejména další kůrovci na smrku (lýkožrout lesklý) a borovici (lýkohub menší). Lýkožrout severský byl již v oblasti potvrzen a při případném vzniku nové kůrovcové kalamity (v důsledku sucha či polomů) je zde velmi reálný škodlivý výskyt tohoto škůdce, protože optimum jeho výskytu je od nižších poloh do nadmořské výšky 600 m n. m. Jeho výskyt dlouho probíhá skrytě, protože napadá pouze stojící stromy v jejich horních částech a ne na porostních stěnách, ale spíše uvnitř porostu. Rozhodujícím hmyzím škůdcem v lesích CHKO je lýkožrout smrkový. V důsledku vleklé kůrovcové gradace na imisně ovlivněných stanovištích došlo k významným škodám na lesích na návětrné straně Broumovských stěn (dnes NPP Polické stěny) v 80. a 90. letech 20. století. V nepříznivých terénech byly napadené stromy často vyklízeny pomocí lanovek i vrtulníku a vznikly tak rozsáhlé seče o výměře přesahující i 20 ha. Ty jsou v současnosti ve stádiu mlazin s vysokým podílem břízy. Ta byla jako přípravná dřevina na rozsáhlých holinách vysévána z vrtulníku. Hniloby Poškození porostů a dřevní zásoby hnilobami je značné. Nejvíce napadeny jsou hnilobami smrkové porosty první generace lesa, zejména tehdy jsou-li navíc silně poškozeny loupáním a ohryzem jelení zvěří. Dále jsou hnilobami poškozeny geneticky nevhodné porosty, které jsou opakovaně postihovány vrškovými zlomy a všechny další porosty, které jsou mechanicky poškozeny ať již při těžbě, přibližování nebo ohryzem a loupáním zvěře. Nejběžněji se vyskytujícími dřevokaznými houbami způsobujícími hniloby na smrku jsou v CHKO pevník krvavějící a kořenovník vrstevnatý, méně časté je poškození porostů václavkou.

4.1.9. Stav lesnické plánovací dokumentace OPRL pro PLO 24 – Sudetské mezihoří s platností 2000–2019 zpracovaný Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočkou Hradec Králové byl schválen Ministerstvem zemědělství dne: 5.12.2000 pod č.j. 2427/2000 - 5040. 112

Tab. č. 23: Přehled zpracovaných LHP a LHO Název LHC

Kód LHC

Broumov Obec Adršpach Obecní lesy Česká Metuje Obecní lesy Božanov Obecní lesy Hejtmánkovice Městské lesy Hronov Obecní lesy Machov Obecní lesy Stárkov Městské lesy Police nad Metují Městské lesy Teplice nad Metují Obecní lesy Heřmánkovice Obecní lesy Jívka Lesní statek Radvanice Skalka LHO Broumov LHO Broumov-Trutnov Náchod II (LHO) Městské lesy Náchod Lesy ve vlastnictví státu – Královéhradecký kraj

506000 506405 506406 506407 506411 506412 506413 506414 506415

Plocha v CHKO (ha dle GIS LHP,LHO) 10328 124 63 58 189 87 136 366 107

Platnost LHP/LHO

Zpracovatel

2007–2016 2004–2013 2005–2014 2005–2014 2007–2016 2007–2016 2007–2016 2007–2016 2007–2016

Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.

506416

1476

2007–2016

Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.

506421

68

2007–2016

Lesní taxační společnost, s.r.o.

506423 506708 506718 506819 506820 506822 507408 852201

190 488 70 486 33 1736 265 188

2008–2017 2006–2015 2007–2016 2007–2016 2007–2016 2007–2016 2006–2015 2007–2016

Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. Les Info CZ, a.s. Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Lesprojekt Brno, a.s.

4.1.10. Dosavadní a aktuální způsob hospodaření Historický průzkum lesů Až do kolonizace benediktinským řádem z kláštera v Praze – Břevnově koncem 12. století, kdy začaly být lesy ve větší míře mýceny a přeměňovány na zemědělskou půdu, bylo území Broumovska pokryto hlubokými pohraničními hvozdy. Po osídlení zdejší krajiny byly lidské zásahy do lesů značné. Spotřeba dřeva byla vysoká, neboť dřevo bylo základním stavebním materiálem, dále se z něho vyráběl nábytek a nástroje. Lesní hospodářství se až do poloviny 18. století omezovalo na těžbu dříví pro potřeby panských a klášterních statků, menší množství dřeva z lesů brali i poddaní. Těžilo se hlavně v blízkých a přístupných místech, což vedlo k ústupu lesa v nižších polohách. Malé pily, pivovary, mlýny, šindelky apod. sice potřebovaly dřevo pro svou výrobu, ale spotřeba dříví v nich nebyla tak vysoká, aby nutně docházelo k devastaci lesů. Teprve od konce 18. století s rozvojem průmyslu se objevují snahy o intenzivnější lesní hospodaření a využívání lesů i v odlehlých a nesnadno přístupných partiích. Spotřeba dřeva v pivovarech, sklárnách, hutích, papírnách a dolech (uhelné doly u Rtyně a Radvanic) nabyla velkého rozsahu a nepříznivě ovlivňovala lesní hospodářství v okolních lesích. V severovýchodní oblasti Jestřebích hor byly lesy z důvodu obrany země chráněny, takže se v nich těžilo pouze toulavou sečí a obnova probíhala přirozeně. Obrovské dřevní zásoby pralesa skalních měst Adršpachu a Teplic byly pravděpodobně zpracovány na dřevěné uhlí pro železářskou huť, která kdysi existovala v teplickém údolí Bučnice. Pro výrobu potaše byly na Broumovsku vyhledávány a mýceny javory. 113

Dalším náporem na les byla pastva hovězího dobytka, ovcí a koz v lese. V důledku pastvy ustupoval buk, naproti tomu jedle a smrk odolávaly lépe a na rozhraní 18. a 19. století převládly v lesích jehličnany. Výjimkou byl revír Odolov, kde okolo roku 1790 existovaly ještě listnaté porosty buku a javoru. Do poloviny 18. století se obnova lesů prováděla převážně přirozenou obnovou pomocí výstavků a pouze s doplňujícími umělými síjemi. Na konci 18. století byl do oblasti dovezen modřín evropský, většinou ze Slezska, méně z oblasti Alp. Až do poloviny 19. století bylo na většině majetků používáno semeno z vlastního sběru (SM, BO), pak však začalo být nakupováno i semeno smrku z různých oblastí Čech i Rakouska. V první polvině 19. století z obnovy pomalu ustupovala síje a přecházelo se na sadbu sazenic, která cca od roku 1850 spolu se zaváděním smrkových monokultur zcela převládla. V době vlády Marie Terezie nastalo podstatné rozšíření borovice lesní, jejíž rychlý růst měl zmírnit nedostatek dřeva. Při rozvoji průmyslu a těžby uhlí v devatenáctém století požadavky trhu na smrkové dřevo ještě vzrostly a vedly k plošnému zakládání smrkových monokultur („smrková mánie“), které však zhruba od 20. let dvacátého století podléhají zkáze vlivem kalamit všeho druhu (mniška, imise, kůrovci). K roku 1833 existovalo v oblasti 64 % lesů dominikálních /panských/ a 36 % lesů rustikálních /selských/. Tento poměr zůstal zhruba zachován až do roku 1945. Výjimku tvořily lesy města Teplice nad Metují. Lesnatost krajiny se po roce 1945 významně zvýšila, neboť byly zalesňovány zemědělské plochy opuštěné po odsunu obyvatelstva německé národnosti. Lesnatost krajiny CHKO se tak zvýšila z 29,9 % v roce 1833 na 34,7 % v roce 1985. Zhodnocení současného způsobu hospodaření v lesích v CHKO Broumovsko Tato kapitola se zabývá hodnocením způsobů hospodaření v lesích v CHKO Broumovsko v období posledních 30 let. Za tuto dobu prodělalo lesnictví na Broumovsku poměrně výrazné změny, které se týkají se vlastnické a organizační struktury v souvislosti se společenskými změnami a používaných technologií, ale i celkového přístupu k lesu. Způsob hospodaření v lesích je v oblasti ovlivňován třemi základními faktory. Na prvním místě fyzickým stavem lesů, primárně druhovou skladbou, věkovou strukturou, zdravotním stavem lesa a ostatními přírodními faktory, zejména kalamitami, ale výrazně také přístupností, tj. terénními podmínkami a stavem lesní cestní sítě. Dalším podstatným faktorem ovlivňujícím hospodaření je způsob ochrany, kdy zejména v lesích v I. zónách CHKO a maloplošných chráněných územích je přístup hospodáře do značné míry limitován ochrannými podmínkami upřesněnými v plánech péče. Nezanedbatelným faktorem je však také forma vlastnictví lesů a přístup jednotlivých hospodářů a majetkových správců k lesu s ohledem na aktuální situaci na trhu se dřívím a možnosti odbytu vytěžených sortimentů. Všechny lesy na Broumovsku byly ještě počátkem devadesátých let 20. století spravovány v rámci Východočeských státních lesů. V 90. letech došlo k transformaci a správu státních lesů převzal státní podnik Lesy ČR. Státní lesy v CHKO Broumovsko byly spravovány prostřednictvím Lesní správy Broumov, která zanikla sloučením s Lesní správou Dvůr Králové nad Labem, která spravuje státní lesy v CHKO Broumovsko od roku 2005. Od roku 1991 postupně přebíraly od státu své historické majetky obce v oblasti a také soukromé fyzické osoby v rámci restitucí. Od roku 2000 byly obcím navraceny i majetky, které obce nabyly jako příděly po druhé světové válce a do roku 2007 byly tyto nároky vypořádány. Na Broumovsku je v současné době (2011) stále většina lesa v majetkové správě LČR. Ty aktuálně spravují rozsáhlé lesní komplexy patřící v minulosti církvi a šlechtě, menší podíl představují lesy vzniklé poválečným zalesněním opuštěné zemědělské půdy, nepřidělené drobné lesní majetky zabavené sudetským Němcům, odúmrti apod. Drobný podíl státních lesů v oblasti spravuje také AOPK ČR, která získala lesy částečně výkupy v NPR Adršpašsko-teplické skály od soukromých fyzických osob a od města Teplice nad Metují a částečně převodem majetkové správy k pozemkům spravovaným dříve Okresním úřadem Náchod v souvislosti se vznikem krajů. K menším změnám vlastnictví lesů dochází i v současnosti, především v případech drobných soukromých vlastníků (individuální koupě 114

a prodeje). Mezi významnější změny vlastnictví patří zakoupení cca 260 ha lesů městem Náchod ve Stárkově, Jívce a České Metuji od restituentů po původních majitelích v roce 2000. Nezanedbatelné plochy lesa vznikly v posledních desetiletích také zalesněním zemědělské půdy. Kromě roztroušených menších zemědělských pozemků o ploše několika ha je to i větší soukromý les v k.ú. Skalka. Nelze přehlédnout ani měnící se způsob realizace veřejných zakázek. V 80. letech byly práce prováděny ve vlastní režii státu vlastními zaměstnanci Východočeských státních lesů. Po transformaci státních lesů na LČR a privátní akciové společnosti prováděla většinu lesnických zakázek Lesní společnost Broumov, a.s., která se vytvořila privatizací části provozních majetků Východočeských státních lesů a v oblasti dosud provozuje také lesní školky. Se změnami u LČR došlo postupně ke změně osoby hlavního dodavatele lesnických prací ve státních lesích, kde komplexní lesnickou zakázku realizuje jedna dodavatelská firma vždy jen kratší období po dobu 1 až 2 let. Na menších obecních a soukromých lesních majetcích realizují lesnické práce přímo vybírané místní soukromé firmy, zakázky se dělí na jednotlivě prováděné činnosti. Za posledních 30 let se také postupně mění technologie využívané při hospodaření v lese. V těžební činnosti stále převažuje klasická technologie kácení stromů jednomužnou motorovou pilou, přibližování dříví traktorem (UKT, LKT) na odvozní místo a odvoz soupravou s opleny. V těžební činnosti postupně klesá podíl soustřeďování a přibližování dříví koněm, který byl s ohledem na složité terénní podmínky (skály, strmé stráně) v oblasti tradičně vysoký. Určitou raritou oblasti bylo přibližování dříví vrtulníkem, které se v nejméně přístupných skalních oblastech Broumovska využívalo v letech 1982–2000. Tato k prostředí šetrná technologie byla problematická z hlediska rušení klidu v lesích, z ekonomických důvodů však byla ukončena. Z části ji nahrazují moderní lanovkové technologie, částečně také asanace kůrovce odkorněním s ponecháním odkorněných klád na místě k zetlení. Od roku 2001 se také postupně zavádějí harvestory a vyvážecí soupravy. První nasazení harvestorů se uskutečnilo v roce 2001 na majetku města Náchoda v k.ú. Dolní Vernéřovice. Od té doby využívání těchto moderních technologií postupně narůstá. Od roku 2004 slouží k přibližování dříví zejména v těžko přístupných terénech Adršpašsko-teplických skal na majetku města Teplice nad Metují lehká vyvážecí souprava Loglander. To spolu s investicemi do údržby cest přispělo k podstatnému zlepšení stavu cestní sítě, ale také ke snížení poškozování půdního povrchu při vyklízení pokácené dřevní hmoty. Ve většině případů jsou tyto moderní technologie šetrnější a daří se díky nim lépe zašetřit přirozené zmlazení. Bohužel existují i negativní případy, naštěstí spíše výjimečné, kdy nasazení harvestorových uzlů v nevhodnou roční dobu vedlo k významnému poškození půdy i cest. Míra využití této technologie závisí zejména na výsledcích výběrových řízení na komplexní lesnickou zakázku u LČR. Na ostatních lesních majetcích se uplatňuje jen výjimečně (obecní lesy Božanov, obecní lesy Hejtmánkovice). Pozitivním přispěním je také postupné uplatňování odvozu dříví na vyvážecích vlecích připojených k lesním traktorům. V souvislosti s novými technologiemi se v posledních letech také v podstatně větší míře uplatňuje sortimentní způsob těžby a třídění dříví přímo na odvozním místě, namísto odvozu surových kmenů v celých délkách a třídění na manipulačních skladech. Obecně lze konstatovat, že výše popsané změny v těžebních technologiích jsou ve výsledku spíše pozitivní i z hlediska požadavků ochrany přírody, nemají však zásadní vliv. Důležité jsou také změny týkající se zpracování těžebních zbytků, a to z hlediska celkového koloběhu živin, ale i podpory biodiverzity. Do nedávné doby byla klest po mýtní těžbě obvykle pálena na hromadách. V posledních desetiletích se od pálení klestu obecně ustupuje a klest bývá rovnána do řad nebo na hromady a ponechávána k zetlení, což lze považovat z hlediska ochrany přírody za pozitivní. Uplatněny byly také technologie hrubého štěpkování klestu s částečným zapracováním do půdy nebo likvidace štěpkováním s následným odvozem štěpky či ponecháním štěpky na místě k zetlení. Přístup ke zpracování klesti se však hodně liší podle druhu vlastnictví, u většiny obecních majetků bývá klest vzniklá mýtními těžbami obvykle na místě pálena. V drobných soukromých lesích obvykle také s tím, že část bývá ještě zužitkována jako palivové dřevo. V posledních letech 115

se u LČR objevily i pokusy o průmyslové zužitkování těžebních zbytků pro energetické účely; klest byla připravována na velké hromady na dovozní místa k seštěpkování, nebo nabalíkována k odvozu. V obnově lesa je zřejmý obecný příklon k přírodě bližším způsobům obnovy. Zvyšující se podíl přirozené obnovy lesa je důsledkem jednak ekonomických požadavků, ale i zmenšením obnovních prvků a zvýšením podílu podrostního způsobu hospodaření v důsledku přísnější legislativy v oblasti státní správy lesa a ochrany přírody. V souvislosti s omezením imisí došlo i ke zlepšení fruktifikace lesních dřevin. Z hlediska úspěšnosti přirozené, ale i umělé obnovy jsou klíčové stavy spárkaté zvěře. Ty se významně zvýšily po druhé světové válce, ale specificky na Broumovsku zejména v druhé polovině 80. let minulého století v důsledku politického rozhodnutí tehdejšího vedení státních lesů. V té době byla také zásadně poškozena většina kultur a mladých smrkových porostů loupáním. Snížení stavů spárkaté zvěře v polovině 90. let situaci sice významně zlepšilo, škody zvěří jsou však nadále hlavním limitem přeměny smrkových porostů na smíšené lesy. Ke zlepšení stavu lesů z hlediska celkové stability i biologické rozmanitosti zásadně přispělo zavedení lesnické legislativy s povinným procentem melioračních a zpevňujících dřevin (MZD), které představují v převážné většině dřeviny přirozené druhové skladby lesních dřevin. I při zvýšeném podílu MZD při obnově u LČR ve výši přes 40 % přetrvávají vysoké ztráty v důsledku okusu zvěří a nedostatečné ochrany proti ní (nedostatečná údržba oplocenek a individuálních ochran, nedostatečná aplikace repelentů) a v důsledku bude podíl MZD v zajištěných kulturách nižší (údaje o porostních skupinách v prvním věkovém stupni zatím zásadní ztráty nenaznačují). Výchova lesa probíhá na většině majetků tradičním způsobem, prováděním. prořezávek a probírek. Většina hmoty z prořezávek je ponechána na místě k zetlení. Z hlediska ochrany přírody bude do budoucna žádoucí věnovat zvýšenou péči jednotlivě smíšeným porostům tak, aby podíl dřevin přirozené druhové skladby nebyl probírkami snižován ve prospěch hospodářských dřevin, naopak vtroušené listnáče a jedle by měly být výchovou preferovány a v porostech s nízkým podílem MZD by neměla být paušálně odstraňována bříza. Při hodnocení dosavadního způsobu hospodaření nelze přehlédnout rozdíly způsobené odlišným přístupem vlastníků. U státních lesů je způsob hospodaření do značné míry ovlivňován centrálně a je zjevný posun co se týče tlaku na produktivitu práce a ekonomickou efektivitu prováděných činností. Postupně ubývá pracovníků zajištujících správu majetku i organizaci lesnických zakázek. Snižuje se tlak na zpracování dříví z těžko dostupných lokalit, kde začíná převažovat spíše hledisko prevence šíření kalamitních škůdců. Zvyšuje se podíl přirozené obnovy a snižují hektarové počty sazenic při umělých obnovách. Jen na některých majetcích se provádí skutečně pečlivá ochrana nezajištěných kultur a mladých porostů (vylepšování, celoplošné vyžínání, zraňování kůry, individuální ochrany kmene proti loupání). V nejpřísněji chráněných územích z hlediska ochrany přírody získává lesní hospodaření teprve v posledních letech podobu účelové péče s finanční podporou státu a začíná se postupně odlišovat od běžných postupů v hospodářských lesích. Zcela novým tipem majetkového správce lesa je pak AOPK ČR, která při správě lesů primárně nesleduje hospodářské výsledky, ale zaměřuje se v rámci rozpočtových možností čistě na cíle ochrany přírody. Pro dokreslení obrazu současného lesního hospodaření nelze nezmínit ani některé excesy nedávné doby, jako nelegální těžby v drobných soukromých lesích. Zejména v letech 1999–2002 došlo na území CHKO Broumovsko v několika lokalitách k nepovoleným těžbám v soukromých lesích, při nichž došlo ke vzniku rozsáhlých holin (v lese u Meziměstí přes 5 ha), které byly následně zalesněny jen v některých případech. V převážné většině případů byly takto dotčeny lesy hospodářského charakteru mimo MZCHU a první zóny CHKO a následnou přirozenou sukcesí na nezalesněných holinách vznikla v důsledku sukcese druhová skladba následného lesa bližší přirozenému stavu než v okolních pečlivě obhospodařovaných hospodářských lesích.

116

4.2. Zemědělství Charakteristika zemědělství na území CHKO Vývoj zemědělství a tradiční formy hospodaření Dnešní Broumovsko patří mezi typické oblasti, jimž vtiskla tvář středověká kolonizace. Vesnice byly zakládány od 13. století českým a německým obyvatelstvem a doplňovány centrálními sídlišti městského charakteru, v nichž se soustřeďovala řemeslná výroba a probíhaly místní trhy. Broumovský urbář z let 1676 až 1677 ukazuje na značně rozšířené rybníkářství a chov ovcí, dokládá ale i nezemědělské provozy, například dehtářské pece, vodní mlýny a pily. V novověku přistoupila k zemědělství jako další faktor formující tvář krajiny a osídlení textilní výroba. Výrazným mezníkem v tradičním způsobu hospodaření i společenském a kulturním životě na Broumovsku, Policku a okolí se staly události po druhé světové válce, kdy došlo vlivem odsunu Němců a následnému dosídlení k téměř úplné výměně obyvatel. Noví obyvatelé neměli velké zkušenosti se zemědělstvím ani vztah k půdě. Začátkem 50. let započala kolektivizace spojená se vznikem jednotných zemědělských družstev (JZD). Byla tak přeťata v jednotlivých rolnických rodinách po generace předávaná zkušenost, jak v místních pro zemědělství spíše méně vhodných podmínkách úspěšně hospodařit. Kolektivizace vedla ke scelování polí, kdy z krajiny mizely polní cesty a rozptýlená zeleň: aleje, meze, příkopy apod. Bohužel s tím však vymizela i jejich funkce větrolamů, protierozních zábran a ostrůvků relativně přírodních biotopů osídlených mnohými druhy rostlin a živočichů, které od té doby přestaly být běžnými, nebo se dokonce staly vzácnými (zajíci, koroptve, drobné zpěvné ptactvo…). Ještě v roce 1956 bylo pouze 22 % tehdejšího okresu Broumov v rukou družstev, zbytek stále vlastnili soukromníci, v roce 1960 drželi soukromníci už jen 3 % plochy půdy. Některá družstva se však brzy rozpadla a patronát nad nimi napříště musely převzít průmyslové podniky. Na takzvaných zbytkových statcích vznikly státní statky Broumov a Teplice. V zemědělství se kladl důraz na pastevectví. Tvář krajiny byla zasažena také necitlivou výstavbou rozsáhlých objektů velkochovů v rámci „budování socialistické vesnice.“ Po změnách vlastnických poměrů, kvůli svému vzhledu a stavebně-technickému stavu, byly považovány za újmu na krajinném rázu a za nebezpečí pro životní prostředí. Provozem těchto zemědělských staveb byla přímo ohrožována kvalita spodních a povrchových vod. Nedostatečná kapacita jímek na tekuté exkrementy nutila zemědělce vyvážet je i v zimním období na zamrzlou půdu, čímž docházelo k ohrožování kvality podzemních vod a vedlo to k nežádoucí eutrofizaci povrchových toků. V současnosti jsou tyto objekty postupně adaptovány a přizpůsobovány požadavkům dnešní doby. Jednou z možnosti využití takových staveb jsou bioplynové stanice (více viz kap. 4.6. Výstavba a 3.12. krajinný ráz). V CHKO je 50 % ZPF odvodněno a části vodních toků napřímeny, popř. zatrubněny. To vše vede k postupnému snižování schopnosti zemědělské půdy zadržovat vodua k urychlenému odtoku vody z krajiny. Předimenzovaná (zahloubená a narovnaná) koryta toků sice v jarním období bezpečně provedou velké množství vody, ovšem v létě mnohdy téměř vysychají. Těmito opatřeními se voda z krajiny nadměrně odvádí, což je nejen z hlediska ekologické stability, ale i samotného zemědělství, negativním jevem. Dalším negativním jevem bylo nepromyšlené umísťování meliorací na území CHKO. Meliorační práce byly zemědělskou praxí chápány jednostranně pouze jako odvodňování ve snaze zúrodnit co největší plochy orné půdy a luk, a byly prováděny bez ohledu na ekologická a kulturní hlediska v krajině, převážně bez důsledného hydrogeologického průzkumu. Důsledkem bylo narušení vodního režimu na těchto pozemcích a následné změny druhové diverzity. V současnosti je většina dřívějších melioračních systémů ponechána dlouhodobě bez potřebné údržby a svoji funkci neplní. Některé takové pozemky jsou dále z části nezpůsobilé k zemědělskému využívání a některé se staly cennými vzhledem k výskytu vzácných mokřadních společenstev a budou připravovány k vyhlášení jako zvláště chráněné území (Mokřadní louky u Jetřichova). 117

Jedním z kritických faktorů znehodnocujících krajinu a zemědělskou půdu je i přílišné zornění ZPF. Přestože se v posledních dvaceti letech i díky dotační politice státu snížil podíl orné půdy, zůstávají v některých částech Broumovského výběžku neúnosně velké hony, které jsou příčinou vodní (Teplicko, Policko, okolí Heřmánkovic a Otovic) a větrné eroze (JV část Broumovské kotliny). Nástrojem pro vytvoření podmínek racionálního hospodaření na zemědělské půdě, který také zajišťuje zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení ekologické stability, jsou komplexní pozemkové úpravy. V současné době jsou KPÚ realizovány na území obcí Suchý Důl a Petroviče, další byly zahájeny a probíhají v Hejtmánkovicích, Křinicích a Heřmánkovicích. V rámci zahajovaných KPÚ Správa CHKO prosazuje tvorbu navržených nefunkčních prvků ÚSES (zasakovací pásy, průlehy, výsadby stromořadí a větrolamů) přednostně na velkých blocích zemědělské půdy a podél cest. Dalším využitím příliš rozsáhlé plochy orné půdy je pěstování rychle rostoucích dřevin, např. formou protierozních pásů. Takovéto využiti zemědělské půdy kromě ekologické a stabilizační role představuje i možnost získat vhodné doplňkové místní zdroje energie. Dalším ekologickým zdrojem energie, a zároveň alternativou ke klasickému zemědělství, může být pěstování energetických plodin. Z hlediska ochranných podmínek CHKO jsou možnosti pěstování těchto plodin ale omezeny ustanovením § 26 odst. d ZOPK, které zakazuje záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů. Devadesátá léta minulého století přinesla další výraznou změnu v zemědělství. Před transformací zemědělství v roce 1992 hospodařilo na Broumovsku osm statků a pět družstev, Státní statek Broumov patřil se svými 16 000 ha k největším v republice. Vlivem politických změn došlo k narovnání vlastnických práv k půdě a transformaci zemědělských podniků. Došlo k rozpadu velkých zemědělských podniků hospodařících na státní půdě na menší společnosti, zemědělská družstva byla zlikvidována, nebo došlo alespoň k jejich značné redukci. Pozemky ve vlastnictví státu převzal Pozemkový fond ČR, část z nich pronajal nově vzniklým zemědělským subjektům, menší část byla navrácena původním majitelům v restitucích. Nyní zde působí 20 společných zemědělských podniků a 200 soukromníků. Úroveň hospodaření zemědělských subjektů je různá, ale velká část z nich se potýká se značnými existenčními potížemi. V současné době se transformovaly na 200 soukromě hospodařících rolníků, 3 zemědělská družstva a 17 jiných subjektů (v.o.s., s.r.o.). Zemědělská výroba zaznamenala v posledních letech výrazný útlum, ovlivněný změnami zemědělské politiky státu, vlastnických vztahů k půdě (velké množství půdy se dostalo do vlastnictví lidí, kteří zemědělsky nehospodaří) a ekonomickými podmínkami. V souladu s dotační zemědělskou politikou státu je patrný nárůst uvádění půdy do klidu, tj. převod orné půdy do kultury louka a pastvina. Dále roste tlak ze strany vlastníků pozemků na zalesnění pozemků méně vhodných pro zemědělskou výrobu (horší přístupnost, malá výnosnost), což souvisí s poskytovanými dotacemi a nezájmem vlastníků půdy o zemědělské hospodaření. Na území III. a IV. zóny CHKO Broumovsko byl v posledních deseti letech zaznamenán tlak na zábor zemědělské půdy pro výstavbu rodinných domů. Dalšími negativními faktory, způsobujícími ohrožení významných krajinných prvků a předmětu ochrany přírody, jsou i nadměrné pojezdy těžkou mechanizací, nevhodné způsoby hnojení (nedodržování technologické kázně při aplikaci hnojiv), nevhodné použití techniky (např. velkoplošná seč několika hektarů luk během pár hodin, kdy je množství živočichů naráz připraveno o biotop a v mnoha případech i o život, protože se nestihnou přemístit a v blízkém okolí a beztak mnohdy nenaleznou vhodný náhradní biotop). To vše má i neblahý vliv na podíl humusu v půdě a na její utužení, což dále zhoršuje půdní úrodnost a schopnost půdy vsakovat srážky. V některých případech dochází i k poškozování okrajů lesních porostů blízkým ukládáním hnoje, pojezdem mechanizace (poškozování kořenového systému) a nežádoucí aplikací hnojiv a chemických přípravků.

118

Aktuální stav zemědělské výroby Chráněná krajinná oblast Broumovsko patří s výjimkou jihovýchodní části Broumovské kotliny do bramborářského výrobního typu. Nejrozšířenější půdní typy na Broumovsku jsou hnědé půdy. V nižších polohách (Polická pánev a jižní část Broumovské kotliny) to jsou typické hnědé půdy, na plochých svazích typické kyselé hnědé půdy. V oblasti Broumovské kotliny a jižní části Polické pánve se pěstují obiloviny (hlavně pšenice a ječmen), dále pícniny a z technických plodin především řepka olejka. Chová se skot (hlavně dojnice), v menší míře i prasata a ovce. Zbytek území je charakteristický pěstováním pícnin. Značnou plochu zaujímají louky a pastviny. Z obilovin se nejvíce pěstuje ječmen, v menší míře pšenice. Dále se pěstují brambory, z technických plodin nabývá na významu řepka olejka. Z hospodářských zvířat se chová skot (především jalovice a dojnice). Chovem prasat a ovcí se zabývají malí a střední soukromí zemědělci. Zemědělský půdní fond pokrývá přibližně 200 km2, tj. cca 50 % plochy CHKO Broumovsko. Tab. č. 24: Přehled významných zemědělských subjektů hospodařících na území CHKO Broumovsko Název zem. subjektu

Oblast působnosti

Statek Stárkov s.r.o., 549 36 Stárkov 102

Stárkovsko, Hronovsko

ZD OSTAŠ, 549 55 Žďár nad Metují 141

Česká Metuje, Žďár n. M., Policko, Stárkovsko, Křinice Policko

Družstvo vlastníků Police nad Metují, 549 54 Police nad Metují, Radimovská 68 Radvan spol. s r.o., 542 12 Radvanice v Čechách 19

Radvanice, Janovice, Jívka

BOR spol. s r.o., 549 64 Bezděkov nad Metují

Machovsko, Bezděkov

Ekospol s.r.o., 549 81 Meziměstí, 5. května 90

Ruprechtice, Hynčice, Meziměstí

Velká Ves a.s., 120 00 Praha 2, Sokolská

Meziměstí, Broumovsko, Křinice

ZD Šonov u Broumova, 549 71 Šonov

Rožmitál, Šonovsko

LIMBA spol. s r.o., 547 01 Náchod, U Písníku 206

Meziměstí, Jetřichov, Březová

Lainka Bernard, 383 01 Pěčnov 3

Zdoňov

Bošina Jan, Ing. , 549 82 Vernéřovice 56

Vernéřovice, Meziměstí

Žoček Petr, 550 01 Martínkovice 50

Křinice

Krecbach Karel, Adršpach, Dolní Adršpach 130, 549 57

Adršpach

Tůma Milan, 549 31 Hronov, Žižkova 848

Skalka, Metujka

Hilscher Jiří, Pěkov 45, 549 54 Police nad Metují

Pěkov

Šefc Jan, 549 57 Teplice nad Metují, Lachov 32

Lachov, Dědov

Martinec Stanislav, 549 57 Teplice nad Metují, Dolní Teplice, Aloise Jiráska 124

Teplicko

V současné době platná zonace CHKO je vymezena v příloze vyhlášky č.157/1991 Sb. o zřízení CHKO Broumovsko. Rozloha jednotlivých zón na zemědělském půdním fondu je následující: plocha I. zóny v CHKO je 3 431 ha, II. zóny 5 780 ha, III. 25 247 ha a IV. zóny 6 660 ha. I. zóna zahrnuje některé botanické lokality, které jsou z pohledu zemědělské výroby bezvýznamné. V minulosti byly ušetřeny před rekultivací z důvodů špatné terénní přístupnosti ploch pro zemědělské stroje, malé efektivnosti vzhledem k vynaloženým prostředkům, anebo některé plochy byly už v minulosti vedeny jako evidované lokality ochrany přírody. Plocha II. zóny na ZPF v CHKO Broumovsko je v současné době přibližně 270 ha. Jedná se vesměs o extenzívně obhospodařované louky a pastviny. Rozsah této zóny, jak je 119

vymezen vyhláškou č.157/1991 Sb., není zcela dostačující. Z údajů mapování biotopů je zřejmé, že plocha pozemků, které odpovídají charakterem II. zóně, je rozsáhlejší. III. a IV. zóna zaujímá zbývající část zemědělského půdního fondu. IV. zóna je vymezena pouze v Broumovské kotlině.

Obr. č. 5: Zemědělská krajina v CHKO Broumovsko (okolí Jetřichova)

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Současná dotační politika Zemědělská výroba v oblastech s horšími přírodními podmínkami (zvláště v horských a podhorských oblastech) je podporována dotacemi EU. S cílem podpořit rozvoj venkova a zemědělství byly v členských státech Evropské unie zavedeny agroenvironmentální programy, které mají posílit způsoby využívání zemědělské půdy v souladu s ochranou přírody, krajiny a zlepšováním životního prostředí. Po vstupu do EU je další rozvoj zemědělství spjat s uplatňováním podmínek Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Jejich dodržováním vzniká zemědělcům nárok na dotace, které umožní hospodařit i v těchto horších podmínkách. Do programů HRDP, především Agroenvironmentální opatření na období 2004–2008, byla zapojena velká část zemědělců, a to zejména do podopatření ošetřování travních porostů – základní management louky, pastviny. Od roku 2009 většina zemědělců přešla k dalšímu novému stupni agroenvironmentálních opatření označovaného jako Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) na období 2009–2013. EAFRD zahrnuje agroenvironmentální opatření, jejichž cíle jsou obdobné jako u programu HRDP, nabídka titulů je však po zkušenostech z minulých let doplněna a lépe rozpracována. V rámci těchto nových opatření byla Správou CHKO na bloky LPIS vymezena jednotlivá opatření, a to na základě mapování 120

stanovišť NATURA 2000 a ve spolupráci s ČSO na základě dlouhodobého ornitologického sledování území. Na loukách byly vymezeny tituly mezofilní a vlhkomilné louky, horské a suchomilné louky, v menším rozsahu trvale podmáčené a rašelinné louky, a dále louky se základním managementem a z ptačích lokalit hnízdiště chřástala polního. Na pastvinách především druhově bohaté pastviny a pastviny v základním managementu. Ze zkušenosti Správy vyplývá, že tento program je využíván zemědělci v mnohem větší míře, než předchozí HRDP. Výrazný vliv na zvýšení ekologické stability zemědělské krajiny mají komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), které kromě k narovnání vlastnictví půdy a dotvoření chybějící dopravní infrastruktury přispívají také k obnově stabilizačních prvků v krajině. Při jejich plánování je potřeba důsledně prosazovat realizaci prvků ÚSES a ochranu VKP. V poslední době byl v oblasti zaznamenán zájem investorů o pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin. Zatím k jejich realizaci nedošlo. Vliv zemědělství na předmět ochrany přírody a krajiny Zemědělství je jedním z určujících a neopominutelných odvětví, které v historické době určovaly charakter celého území CHKO a nadále bude i základním faktorem. Pozitivní vlivy zemědělství na ochranu přírody a krajiny: - udržení dochovaného historicky vzniklého typického krajinného rázu - zachování a obnova lesem nepokrytého prostoru jako ekosystému pro rostlinné a živočišné druhy otevřené volné krajiny - základní nástroj pro udržení a obnovu biotopů zvláště chráněných či regionálně významných druhů rostlin a živočichů - potlačování invazivních druhů rostlin

Obr. č. 6: Pastviny u Slavného 121

Možné negativní vlivy zemědělství na ochranu přírody a krajiny: - použití velkovýrobních způsobů obhospodařování zemědělské půdy vedoucích k nežádoucím rychlým a plošně rozsáhlým změnám krajiny jako životního prostoru druhů otevřené krajiny - používání intenzivních technologií s cílem dosažení rychlého maximálního zisku na úkor trvale udržitelného zemědělství a zachování a ochrany zemědělské krajiny jako vyváženého dobře fungujícího ekosystému - použití nevhodných technologií potlačujících biodiverzitu a ničících biotopy vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů - rozšiřování plevelných a invazních druhů nevhodným hospodařením a agrotechnickými postupy - devastace podmáčených ploch, vodních ploch a vodních toků v blízkosti pastvin - obhospodařování podmáčených ploch nevhodnou (těžkou) technikou - likvidace prvků mimolesní zeleně v krajině, její neudržování a neobnovování - snižování druhové a ekosystémové diverzity používáním nevhodných technologií a termínů při obhospodařování zemědělské půdy - postupná změna, degradace až zánik biotopů nelesní krajiny z důvodu přílišné extenzity zemědělského obhospodařování (špatně přístupné plochy a hlavně mokré a podmáčené louky se pro jejich malou produkčnost, nízkou kvalitu píce a velkou náročnost obhospodařování ponechávají bez kosení, zarůstají vysokými bylinami a náletovými dřevinami – Správa CHKO Broumovsko pečuje s pomocí prostředků Programu péče o krajinu alespoň o nejcennější lokality)

4.3. Myslivost Podle zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. je zvěř definována populacemi druhů volně žijících živočichů, které jsou v zákoně taxativně vyjmenovány. Zvěř je podle zákona rozdělena na skupinu druhů zvěře, kterou nelze lovit na základě mezinárodních smluv nebo na základě jejich zařazení mezi zvláště chráněné druhy živočichů, a dále na skupinu druhů zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem. Ochrana přírody zaměřuje svůj zájem jednak na zvěř, která je chráněna podle ZOPK, se zvláštním zřetelem na druhy evropsky významné (Natura 2000), jednak na druhy zvěře, které mají významný, mnohdy až limitní vliv na stav a obnovu ekosystémů. Některé druhy zvěře patří k druhům geograficky nepůvodním, jejichž úmyslné rozšiřování je v rozporu se základními ochrannými podmínkami CHKO. Vývoj myslivosti na Broumovsku Mezi vyhynulé druhy zvěře, které se pravděpodobně v minulosti na území Broumovska vyskytovaly pravidelně patří bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), vlk euroasijský (Canis lupus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix). V historických výkazech o lovu se do 19. století pravidelně vyskytuje zvěř vysoká, srnčí, zajíc, tetřev, tetřívek, jeřábek, koroptev, sluka, liška, kuna, tchoř. V archivech při historickém průzkumu lesů na LZ Broumov byly vyhledány následující zajímavosti: Velkostatek Adršpach: v roce 1835 ulovena vydra, v roce 1923 vysazen bažant, předtím i tetřev, v roce 1924 vymřel výr. Velkostatek Broumov: v roce 1685 uloven poslední medvěd, v 17. a na počátku 18. století obora, v roce 1786 došlo k rozmnožení jeřábka po velkém polomu. Velkostatek Police: v roce 1663 uloven poslední medvěd, až do poloviny 18. století vlci, 1825 uloveno 32 ks jestřába a sokola. Velkostatek Teplice: v roce 1926 ulovena hlavně zvěř srnčí, zajíc, ale i tetřevi a tetřívci, ve skalách každoročně hnízdí sokol. 122

Velkostatek Stárkov: v druhé pol. 17. století obora (3 ks vysoké, 6 ks daňků), v první polovině 19. století uloveno několik vyder, v roce 1930 se objevily ondatry. Rys ostrovid a vydra říční, druhy dříve považované za vyhynulé, se začínají znovu objevovat. Rys ostrovid od roku 2009 do 2011 pozorován šestkrát (včetně samice s odrostlými koťaty). Pobytové znaky vydry říční opakovaně nalézány v povodí Metuje i Stěnavy. Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber) jsou pozorovány zatím jen v Polsku na Stěnavě mezi hranicemi a městečkem Golińsk. Druhy zvěře Celkově se v CHKO Broumovsko vyskytuje trvale nebo přechodně (tah, migrace) 44 druhů zvěře, z toho 14 druhů patří zároveň mezi druhy zákonem chráněné. Zvěř srstnatá jelen evropský daněk skvrnitý (ojediněle) srnec obecný muflon sika Dybovského (ojediněle) prase divoké zajíc polní liška obecná Zvěř pernatá bažant obecný koroptev polní křepelka polní holub hřivnáč holub doupňák hrdlička zahradní sluka lesní racek chechtavý lyska černá kachna divoká

kuna lesní kuna skalní tchoř tmavý vydra říční jezevec lesní ondatra pižmová rys ostrovid

polák velký polák chocholačka jeřábek lesní jestřáb lesní krahujec obecný poštolka obecná sokol stěhovavý moták pochop káně lesní káně rousná

výr velký volavka popelavá kormorán velký krkavec velký vrána obecná havran polní straka obecná sojka obecná špaček obecný

Významné druhy zvěře z hlediska OPK Jelen evropský Jelen evropský je v CHKO předmětem chovu v převážně lesních honitbách, zejména na severu CHKO v Javořích horách. Dále se vyskytuje v lesních komplexech Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn. V lesích působí lokálně škody okusem a ohryzem a loupáním, největší škody byly zaznamenány v oblasti Broumovských stěn, ale i na Záhoři. Srnec obecný Srnčí je běžným druhem zvěře ve všech honitbách po celé CHKO. Kvalita srnčí zvěře v CHKO je průměrná. Srnčí zvěř působí lokálně škody na výsadbách málo zastoupených dřevinách přirozené druhové skladby lesů, zejména na jedli a buku. Muflon Muflon je v CHKO předmětem chovu v několika honitbách v různých částech CHKO. Aktuálně se několik populací vyskytuje nejčastěji na Javořích horách, v okolí Machova, Hejtmánkovic a Stárkovska. Machovská populace patří trofejemi mezi nejsilnější volně chované populace na světě. Jednotlivá stáda mají 20 až 60 kusů. Mufloní zvěř má negativní 123

vliv na stav lesních ekosystémů (spásá např. přirozenou obnovu buku a jedle) a je z hlediska ochrany přírody žádoucí, aby se její stavy snižovaly. Prase divoké Prase divoké je zvěří rozšířenou po celé CHKO. Stavy prasat obdobně jako v jiných částech ČR v posledních desetiletích rostly. Přestože jsou prasata oblíbeným předmětem lovu, nedaří se jejich stav snižovat. Značné jsou škody především na zemědělských plodinách. Černé zvěři je přičítán i vliv na nízké stavy drobné zvěře. Vydra říční Vrátila se na toky v CHKO. Pobytové znaky zjištěny v povodí Stěnavy i Metuje včetně přítoků. Objevuje se ve výkazech myslivců o stavu zvěře. Rybáři jí přičítají škody na rybí osádce toků, ale i na stavu raků v tocích. Rys ostrovid Rys ostrovid od roku 2009 do 2011 šestkrát pozorován, včetně samice s odrostlými koťaty. Volavka popelavá V roce 2011 prvé prokázané hnízdění volavek na Stárkovsku. Žádost o povolení lovu ze strany rybářů zamítnuta. Sokol stěhovavý V posledních letech pravidelné hnízdění dvou párů v NPR Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. Výr velký Pravidelné hnízdění po celé CHKO. Krkavec velký Na území CHKO v posledních letech stoupají jeho stavy. Desítky jedinců pravidelně viděny u Studnic. V dubnu 2011 pozorováno v blízkosti Božanova nocoviště krkavců s rekordními 260 jedinci. Myslivci upozorňují na škody působené krkavci na drobné zvěři. Chovatel ovcí v Lachově pozoroval útok krkavců na jehňě. Koroptev polní V období 2006–2010 byla udělena výjimka pro vypouštění 40 ks koroptví MS Bor. Do roku 2014 udělena výjimka k vypouštění 20 ks MS Koruna. Honitby Na území CHKO Broumovsko je aktuálně vymezeno 41 schválených honiteb. Držiteli honiteb jsou převážně honební společenstva, několik převážně lesních honiteb je v majetku LČR, vlastníkem honitby jsou dále město Teplice nad Metují a soukromé subjekty (pan Jiří Švorčík, Žabokrky a Velká Ves v.o.s.). Právo myslivosti vykonávají na základě nájemní smlouvy převážně myslivecká sdružení, v několika případech soukromé fyzické a právnické osoby a také sami vlastníci honiteb. Myslivecké hospodaření je zaměřeno podle charakteru honiteb, v lesních honitbách převážně na chov zvěře spárkaté (jelen, srnec, muflon) a černé a ve smíšených honitbách na chov zvěře srnčí, černé a drobné (zajíc, bažant). Převážně lesní jsou zejména honitby v Javořích horách a Broumovských stěnách. Plocha honiteb se pohybuje v rozmezí od cca 600 ha do cca 2000 ha. Soupis honiteb s údaji o minimálních a normovaných stavech zvěře je v tabulkách č. 25 a 26. Hranice honiteb jsou v mapové příloze č. 8.

124

Tab. č. 25: Údaje o honitbách v CHKO Broumovsko Název honitby

ORP

Držitel

Uživatel

Plocha ha V CHKO Karel Krecbach, Adršpach 130, 549 57 Teplice nad Metují 764 celá Martin Vlček, Proruby 53, 552 05 Brzice 892 celá HS Batňovice, Batňovice 3, 545 32 Úpice 631 část MS Božanov, 549 74 Božanov 1221 celá MS Metuje, 549 56 Česká Metuje 1586 celá MS Ráj, 550 01 Broumov 1840 celá Bohumil Kantorík, Heřmánkovice 204, 549 84 Josef Slavíček, Heřmánkovice 12, 549 84 924 celá František Holman, Šedivá hora 25, 549 31 Hronov 1109 celá Václav Jakl, Mezilesí 93, 549 23 1264 celá Honební sdružení Horská strana, Voletiny 25, 541 03 Trutnov 921 část MS Ráč, 542 11 Chvaleč 133 1210 část MS Ráč, 542 11 Chvaleč 133 894 část František Holman, Šedivá hora 25, 549 31 Hronov 984 celá Lesní společnost a.s. Broumov 845 celá František Holman, Šedivá hora 25, 549 31 Hronov 874 celá MS Hvězdecké Pohoří, 550 01 Broumov 1162 celá Ing. Josef Franěk, Provodov 16, 549 08 Provodov-Šonov 1006 celá HS Machov, 549 63 Machov 1539 celá MS Koruna Martínkovice 871 celá MS Hronov, 549 31 Hronov 692 část MS Stěnava, 549 72 Otovice 1047 celá HS Pěkov-Hlavňov, 549 61 Bukovice 1385 celá Ekospol s.r.o., 5. května 90, 549 81 Meziměstí 1342 celá HS Bezděkov nad Metují-Radešov, 549 54 Police nad Metují 620 celá Jiří Švorčík, Žabokrky 20, 549 31 Hronov 1046 část HS Rožmitál 644 celá MS Rtyňka, Strážkovice 6, 542 34 Malé Svatoňovice 1170 část (ÚHÚL 2005)

Adršpach Horní Adršpach Batňovice Božanov Česká Metuje Hejtmánkovice-Jetřichov

Broumov Broumov Trutnov Broumov Náchod Broumov

HS Adršpach HS Horní Adršpach HS Batňovice HS Božanov-Koruna HS Česká Metuje HS Hejtmánkovice-Jetřichov

Heřmánkovice Hony LČR Horní Teplice

Broumov Broumov Broumov

HS Heřmánkovice Lesy ČR, s.p. HS Horní Teplice

Horská Strana Chvaleč Janovice Javory I LČR Javory II LČR Javory III LČR Křinice Libná Machov Martínkovice Maternice Otovice Pěkov Pomeznice Radešov-Bezděkov nad Metují Radvanice les.st. Rožmitál Rtyně

Trutnov Trutnov Trutnov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Náchod Broumov Náchod Broumov Náchod Broumov

Lesy ČR, s.p. HS Chvaleč Lesy ČR, s.p. Lesy ČR, s.p. Lesy ČR, s.p. Lesy ČR, s.p. HS Křinice HS Libná HS Machov HS Martínkovice Lesy ČR, s.p. HS Otovice HS Pěkov-Hlavňov HS Ekospol s.r.o. HS Bezděkov nad Metují-Radešov, 549 54 Police nad Metují Jiří Švorčík, Žabokrky 20, 549 31 Hronov HS Rožmitál HS Rtyně v Podkrkonoší

Náchod Trutnov Broumov Trutnov

125

Název honitby

ORP

Držitel

Uživatel

Plocha ha V CHKO

(ÚHÚL 2005)

Slavný Stárkov Strážný Vrch Studená Voda LČR Suchý Důl Šonov Teplice nad Metují Turov

Náchod Náchod Trutnov Broumov Náchod Broumov Broumov Náchod

Lesy ČR, s.p. HS Stárkov HS Janovice-Strážný Vrch, 542 13 Jívka Lesy ČR, s.p. HS Suchý Důl HS Šonov u Broumova Město Teplice nad Metují HS Turov Hronov

Velká Ves Velké Petrovice Velké Poříčí Vernéřovice LČR Vernéřovice-Březová Vysoká Srbská Žďár nad Metují

Broumov Náchod Náchod Broumov Broumov Náchod Náchod

VOS Velká Ves HS Velké Petrovice HS Velké Poříčí Lesy ČR, s.p. HS Vernéřovice-Březová HS Vysoká Srbská HS Žďár nad Metují

Josef Havel, Dolní Radechová 247, 549 11 Dolní Radechová Myslivecký spolek "Háj" Stárkov, 549 36 Stárkov MS Janovice-Strážný vrch, Na Struze 41, 541 01 Trutnov Libor Cejnar, Lipí 16, 547 01 Náchod MS Koruna, 549 54 Police nad Metují MS Šonov u Broumova, 549 71 Šonov u Broumova MS Skály, 549 57 Teplice nad Metují HS Turov Hronov, 549 31 Hronov Honební společnost Broumov-Velká Ves, 550 01 Broumov HS Velké Petrovice, 549 54 Police nad Metují MS Velké Poříčí Jan Školník, Jetřichov 87, 549 83 Meziměstí 3 Ing. Jan Bošina, Vernéřovice 56, 549 82 Vernéřovice MS Vysoká Srbská, 549 31 Hronov HS Žďár nad Metují

126

770 1154 681 1300 1123 1410 1949 1215

celá celá celá celá celá celá celá část

860 631 1191 685 642 707 1386

celá celá část celá celá celá celá

Tab. č. 26: Údaje o stavech zvěře v honitbách CHKO Broumovsko

40

16

42

20

8

14

46

46

30

30

55

43

2

62

20

62

26

48

44

4

32

15

48

42

42

54

1

60

40

51

17

7

2

61

34

23

19

67

42

30

54

40

49

49

35

42

18

7

30

10

11

7

77

25

54

15

9

6

20

20

53

24

65

38

13

9

39

17

28

18

17

10

63

19

121

33

28

10

38

15

3 4

46

29

18

49

19

70

35

8

1

57

18

72

43

38

10

65

38

11

61

20

90

37

2

29

10

36

19

4

7

53

15

70

29

6

10

35

12

38

17

1

70

21

66

23

18 33

5

9 29

12

6 16

8

8

5

11

12

7

62

35

11

62

38

17

7

30

15

10

47

8

12

5

21

27

21

55

43

44

26

36

50

25

24

27

63

35

43

14

21

15

21

20 106

59

45

13

35

35

20

57

27

19

16

14

9 14

*ORP Broumov poskytla jen celková data za všechny honitby (řádky pro jednotlivé honitby jsou skryty)

127

minimální stav

normovaný stav

3

23

39

2

9

10

5

odstřel+úhyn

sčítání 2011 29

8

6

8

5

13

10

12

minimální stav

odstřel+úhyn

6

8

normovaný stav

sčítání 2011

6

31

odstřel+úhyn

minimální stav

87

6

sčítání 2011

normovaný stav

45 420 704 658 384 497 110 281 134 294

26

sčítání 2011

63

sčítání 2011

52 341 130

minimální stav

55

normovaný stav

72 312 180 707 281 1124 620

odstřel+úhyn

82

sčítání 2011

odstřel+úhyn

Bažant

minimální stav

Zajíc polní

normovaný stav

Prase divoké

odstřel+úhyn

Muflon

minimální stav

Název ORP Broumov* Batňovice Horská Strana Chvaleč Janovice Radvanice Strážný vrch Česká Metuje Machov Maternice Pěkov Radešov-Bezděkov nad Metují Slavný Stárkov Suchý Důl Turov Velké Petrovice Velké Poříčí Vysoká Srbská Žďár nad Metují

Srnec obecný

normovaný stav

Jelen evropský

3 1

14

8

118

59

21 213 11

Intenzivní chovy Na území CHKO Broumovsko v současnosti neexistují žádné obory, samostatné bažantnice ani uznané bažantnice v rámci honiteb, ve kterých je bažant bonitován. V bývalé oboře Heřmánkovice, kde byl až do roku 1998 prováděn chov jelena dybovského, byl chov zrušen na základě rozhodnutí vlastníka. Obdobně v minulosti využívané bažantnice byly při uznávání honiteb zrušeny, převážně z majetkoprávních důvodů a nesouhlasu vlastníků pozemků. V některých honitbách, kde je bažant předmětem chovu, existují ještě zařízení na komorování bažantů, která slouží k dočasné aklimatizaci mladých bažantů v honitbě; následně jsou z nich bažanti vypouštěni do volné krajiny. Faremní chovy zvěře V současnosti je na území CHKO Broumovsko založeno několik faremních chovů zvěře, v kterých jsou chováni daňci a mufloni. Farmy s chovem zvěře jsou v Teplicích nad Metují, Jetřichově, Křinicích, Martínkovicích, Velkých Petrovicích, v osadě Závrchy (obec Vysoká Srbská), Heřmánkovicích a Hejtmánkovicích. Ministerstvo zemědělství eviduje na území CHKO Broumovsko 8 farmových chovů zvěře. Pět z nich nahlásilo celkem 182 ks chované zvěře (daňci, jeleni a mufloni). Správa odhaduje oplocenou plochu farmových chovů zvěře na území CHKO Broumovsko na 20 ha. Jedná se většinou o plochy navazující na intravilány obcí. Počty chovaných zvířat mnohdy převyšují přirozenou úživnost stanoviště a místy tak dochází k intenzivnímu vypásání vegetace ve výbězích. Nežádoucí je i riziko úniku chovaných jedinců nejisté genetické kvality do volné krajiny a možnost křížení s místní divokou populací. Zavádění nových nebo rozšiřování uvedených faremních chovů je z hlediska ochrany přírody obecně nežádoucí, protože při něm dochází k oplocování volné krajiny a lesa a tím k vytváření migračních bariér pro volně žijící živočichy. Při realizaci záměru farmového chovu je Správa dotčeným orgánem jen při povolování stavby oplocení. Střety myslivosti s ochranou přírody Ke střetu výkonu práva myslivosti a ochrany přírody a krajiny dochází v CHKO v případech, kdy stavy zvěře překročí úživnost prostředí, přitom zejména zvěř jelení, mufloní, srnčí a černá mají silnou tendenci k přemnožení. Zvěř jelení, muflon a srnčí páchají převážnou většinu škod, které se dotýkají zájmů ochrany přírody. Rozhodující je zejména okus náletů a nárostů dřevin v místech, kde se zvěř často shromažďuje. Pokud v lesích nenachází dostatek zdrojů potravy, je okusem prakticky znemožněna přirozená obnova lesa. Tyto škody jsou významné zejména v NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny, kde škody zvěří limitují odrůstání přirozeného zmlazení, a to u všech dřevin vyjma smrku, břízy a jeřábu. V složitých terénních podmínkách je však odlov zvěře problematický. Podstatné jsou škody okusem i v ostatních lesních komplexech při hranicích s Polskem (Javoří hory, Bor), kde navíc regulace početních stavů selhává díky rozdílnému managementu zvěře po obou stranách státní hranice a příznivějším klimatickým podmínkám pro zvěř v zimním období na české straně hranic. Problematický je i chov muflona, který má sice dobré výsledky vzhledem k dosaženým hodnotám trofejí, ale v kombinaci se souběžným chovem jelení zvěře způsobuje neúměrný tlak na přirozenou obnovu lesa. To se týká zejména oblasti Javořích hor a Boru. Kromě výše uvedených škod zde zvěř výrazně poškozuje i mladé porosty do čtyřiceti let, a to ohryzem a loupáním kůry. Vyšší stavy černé zvěře ve většině honiteb mají negativní vliv na stav na některých jiných živočichů např. na zemi hnízdící ptáky. V souvislosti s koncentrací krkavců na nocovišti v Božanově bylo ze strany myslivců zažádáno o vyjímku k lovu několika jedinců. Vyjímka nebyla udělena a stav krkavců a škody na drobné zvěři jsou monitorovány. Vydry způsobují dle rybářů jedny z největších škod na tocích a některých rybnících a nádržích. Rybáři jí přičítají škody nejen na rybí osádce, ale i na racích. Správa provedla monitoring pobytových stop vydry v povodí Metuje a Stěnavy a početní stav vydry odhaduje na pět jedinců na celém území. Negativně je ze strany rybářů vnímána i přítomnost volavek na tocích a nádržích. Jde o jedince, kteří na území CHKO pouze zalétavají za potravou. Teprve v roce 2011 bylo potvrzeno první hnízdiště u Stárkova.

129

Určité problémy by mohly nastat i v souvislosti s vlastním výkonem práva myslivosti, zejména v případě živelného umisťování krmných zařízení, ponechávání velkého množství krmiva na volných krmelištích či nedostatečné likvidace dožilých mysliveckých staveb a zařízení. Správa CHKO Broumovsko však udržováním komunikace s mysliveckými hospodáři těmto problémům předchází.

4.4. Rybníkářství a sportovní rybářství 4.4.1. Rybníkářství Rybníky jsou významnými krajinnými prvky dle ust. §3 odst. 1 b) ZOPK, které jsou chráněny před poškozením a je možné je využívat pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizační funkce. Na rybnících v I. a II. zóně CHKO je zakázáno používat intenzívní technologie. Na území CHKO Broumovsko se nachází několik desítek převážně menších rybníků, většinou s polointenzívním chovem ryb. Několik rybníků bylo vybudováno i v posledních letech, a to jako soukromé investice. Tab. č. 27: Přehled nejvýznamnějších rybníků a dalších vodních ploch Název Starostín I. a II. p.p.č. 436/16 a 436/1

Zóna

SES

IV

–

III

BC

I.

BK

IV

Katovna Metznerův Černý Dolní Telecí Horní Zdoňovský p.p.č. 1183/2,3

Význam

Katastrální území

rybníkářství

Hornych

ptáci, Meziměstí obojživelníci

7,48

rybníkářství sportovní

ČRS MO Broumov

ptáci, Křinice obojživelníci rostliny

2,49

rybníkářství ČEKO elektro kombinovaný s.r.o. sport., chov.

ptáci, Hejtmánkovice obojživelníci

BC BK

3,30

rybníkářství chovný

Velká Ves a.s.

obojživelníci Křinice rostliny

–

1,60

rybníkářství

MVDr. Kulich

obojživelníci Velká Ves u Broumova

–

1,55

rybníkářství chovný

ČRS MO Broumov

obojživelníci Broumov

III.

BC BK

1,00

vypuštěný

III.

BC BK

0,98

rybníkářství

Velká Ves a.s.

obojživelníci Benešov u Broumova

–

0,40

rybníkářství

ČRS MO Broumov

obojživelníci Křinice

BK

0,37

rybníkářství

ČRS MO Broumov

obojživelníci Velká Ves u Broumova

–

0,24

rybníkářství

ČRS MO Broumov

obojživelníci Křinice

BC BK

2,10

rybníkářství

Rindt Emil

ptáci, Zdoňov obojživelníci

Cihelný (Cígl)

Břídlo (Bělidlo)

Hospodaří

3,71 4,30

Šlégrův (Šlégl)

Kynclův (Hejtmánkovický)

Plocha Účel (ha)

IV. IV.

IV. III. IV.

III.

130

–

vypuštěný

Benešov u Broumova

Pískovna Adršpach p.p.č. 691/3

I. NRBC NPR

3,40

NPR Adršpašskoteplické skály

–

NPR

Dolní Adršpach

Honský p.p.č. 419/1

III.

BC BK

1,69

rybníkářství

ČRS MO obojživelníci Pěkov Police nad Met.

Cihelný p.p.č. 1163/3

III.

BC BK

1,05

rybníkářství

ČRS MO obojživelníci Police nad Police nad Met. Metují

Bělidlo p.p.č. 661/75

IV.

–

0,72

rybníkářství

ČRS MO Hradec Král.

obojživelníci Jetřichov

Pivovarský p.p.č. 988

III.

–

0,50

rybníkářství

Pivovar Broumov

obojživelníci Velká Ves u Broumova

Buchťák – Jívka p.p.č. 656/1 a další

BK

5,57

rybníkářství

III.

ČRS MO Stárkov

obojživelníci Dolní raci Vernéřovice

Kuprovka – Jívka p.p.č. 364

III.

BK

4,73

rybníkářství

ČRS MO Stárkov

obojživelníci Dolní raci Vernéřovice

Zámecký p.p.č. 12

III.

BC BK

0,61

vypuštěný

Obec Adršpach obojživelníci Dolní Adršpach

BC BK

0,50

rybníkářství, vybudován z programu OPŽP

soukr. – Krecbach, Dolanský

obojživelníci Horní retence Adršpach

–

1,39

rybníkářství

Ing. Kovář

obojživelníci Jetřichov

–

1,47

rybníkářství

Ing. Kovář

obojživelníci Jetřichov

–

0,72

rybníkářství

Ing. Kovář

obojživelníci Jetřichov

–

1,22

rybníkářství

Město Meziměstí

obojživelníci Meziměstí

–

0,84

vypuštěný

AOPK Praha

obojživelníci Křinice

–

0,58 0,80

v areálu

Veba Broumov technické účely

–

0,21

návesní

Obec Vysoká Srbská

obojživelníci Vysoká Srbská

–

0,06

návesní

Obec Velké Petrovice

obojživelníci Velké Petrovice

–

0,06

v obci

Obec Bezděkov nad Metují

obojživelníci Bezděkov nad Metují

–

0,24

v obci

Obec Bezděkov nad Metují

obojživelníci Bezděkov nad Metují

–

0,10

v obci

soukr.

obojživelníci Šonov u Broumova

Kalousy III.

Kaprový p.p.č. 1619

IV.

Prostřední p.p.č. 1620

IV.

Krajní p.p.č. 1621

IV.

Koupaliště p.p.č. 178

IV.

Školní p.p.č. 338/1 a 338/2

IV.

Teplárna p.p.č. 660/4 a 667

IV.

Vysoká Srbská p.p.č. 8

III.

Velké Petrovice p.p.č. 530/8

III.

Paňák p.p.č. 27/2

III.

Bezděkov p.p.č. 115/1

III.

Šonov u Br. p.p.č. 727/2

III.

131

Broumov

Šonov u Br. p.p.č. 3741/1, 2 rybníky

III.

–

0,03 0,13

v obci

soukr.

obojživelníci Šonov u Broumova

Šonov u Br. p.p.č. 1004/5 a 1004/1

III.

–

0,22 0,21

v obci

soukr.

obojživelníci Šonov u Broumova

Lachovský p.p.č. 218

III.

–

0,34

v obci

Město Teplice nad Metují

obojživelníci Lachov

U Dolní chaty p.p.č. 865/1

II.

BC

0,66

v lese

LČR

obojživelníci Heřmánkovice

Červeňák Vrchní a Dolní p.p.č. 734/3 a 798

II.

BC

0,52 0,43

v lese

LČR

obojživelníci Hynčice u Broumova

Za zbořeništi p.p.č. 692/2

I.

BC

0,55

soukr.

Leppelt Jaroslav

obojživelníci, Horní Teplice rostliny

Studnický p.p.č. 134

III.

BC BK

0,23

rybníkářství

LČR (ČRS MO obojživelníci Studnice Stárkov) raci u Jívky

Horní p.p.č. 386

IV.

BC BK

2,33

rybníkářství

soukr. (u trati)

obojživelníci Jetřichov

Dolní p.p.č. 398

IV.

BC BK

0,40

rybníkářství

soukr. (u trati)

obojživelníci Jetřichov

2,10

rybníkářství

I.

Brabant CZ, spol. s r.o.

obojživelníci Křinice

BC BK

Křinické rybníčky – Křinice p.p.č. 2300/1,3,4,5

Vznik nových nádrží je možný ve vhodných lokalitách na základě biologického hodnocení a posuzení vlivu záměru na VKP (zejm. tok a niva), rostliny, živočichy a krajinný ráz. Podstatná je velikost nádrže, její začlenění do krajiny a způsob jejího využívání. CHKO Broumovsko není rybníkářskou oblastí. Pouze šest rybníků má výměru v rozmezí 3–7 ha (viz předchozí tabulka). Ale i hospodaření na menších vodních plochách může významně ovlivnit stav přírodního prostředí a biotu ve vodních nádržích. Rybníky prakticky vždy slouží zároveň pro rozmnožování a vývoj obojživelníků, případně raka říčního, škeble rybniční i jiných ZCHD a jsou prvkem obohacujícím biodiverzitu oblasti. K tradičním problémům při hospodaření na rybnících patří nízká druhová rozmanitost (jak živočichů, tak rostlin), která je ovlivněna velikostí a skladbou rybí obsádky, eutrofizací a mírou používání látek závadných pro vody. S ohledem na výskyt ZCHD živočichů je třeba zásahy do rybničního ekosystému (zejm. vypouštění a odstraňování sedimentu) provádět ve vhodném období roku a řídit se pokyny OP, aby byl jejich případný negativní vliv na chráněné fenomény co nejmenší. K dalším negativním jevům může dojít při rychlém vypouštění rybníků, kdy se do toků pod rybníky dostává velké množství sedimentu. Přetrvávajícím problémem je nepovolené osazování rybníků nepůvodními druhy ryb, mj. i z důvodu destruktivního vlivu vysazovaných býložravých druhů na vodní vegetaci.

4.4.2. Sportovní rybářství Na území CHKO Broumovsko je sportovní rybolov provozován na 9 pstruhových a 2 mimopstruhových revírech, obhospodařovaných příslušnými místními organizacemi Českého rybářského svazu (MO ČRS). Nedílnou součástí obhospodařovaných vod jsou i chovné toky, které využívají místní organizace ČRS pro chov ryb a jiných vodních živočichů (rak říční) určených k nasazení do rybářských revírů. Lov ryb na těchto vodách je zakázán.

132

Na revírech společného rybolovu Východočeského územního svazu ČRS platí rybářský řád vydávaný každoročně Radou ČRS a schválený Ministerstvem zemědělství České republiky. Popis rybářských revírů, které se aktuálně (rok 2011) nacházejí úplně nebo částečně na území CHKO Broumovsko: Revíry pstruhové 453 021 JÍVKA 1 – délka 11,0 km, rozloha 14,00 ha Uživatel revíru: Východočeský územní svaz Organizace pověřená hospodařením: MO Stárkov Popis revíru GPS Z: 50°31'57.509"N, 16°9'50.8"E, K: 50°32'45.687 "N, 16°5'23.064"E Od vtoku do Olšavky ve Stárkově až k pramenům. K revíru patří nádrž: Průmyslová nádrž (GPS 50°32'49.555"N, 16°5'24.856"E) v k. ú. Jívka (3,5 ha) Přítoky a pramenná část jsou chovné – lov ryb zakázán. Na Průmyslové nádrži u přítoku po obou stranách je chráněné pásmo vyznačeno tabulemi – lov ryb zakázán. 453 044 METUJE 5 – délka 9,0 km, rozloha 10,00 ha Uživatel revíru: Východočeský územní svaz Organizace pověřená hospodařením: MO Hronov Popis revíru GPS Z: 50°26'7.184"N, 16°11'35.147"E, K: 50°30'12.4 07"N, 16°12'38.08"E Od jezu s.p. Tepna Babí až ke kamennému splavu nad mlýnem Kozinek nad Hronovem mimo potoka Olšavka. Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán. Od loděnice až 80 m pod Freivaldův splav je vyhlášeno muškařské pásmo – vyznačeno tabulemi. 453 045 METUJE 6 – délka 10,0 km, rozloha 10,00 ha Uživatel revíru: Východočeský územní svaz Organizace pověřená hospodařením: MO Police nad metují Popis revíru GPS Z: 50°30'12.391"N, 16°12'38.08"E, K: 50°32'13.4 86"N, 16°10'50.353"E Od kamenného splavu nad mlýnem Kozinek nad Hronovem až k Zemánkovu splavu nad obcí Maršov nad Metují. K revíru patří nádrž: Cihelna (GPS 50°31'41.119"N, 16°14'14.469"E) v k. ú . Police nad Metují (0,5 ha) Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán. 453 046 METUJE 7 – délka 20,0 km, rozloha 8,00 ha Uživatel revíru: Východočeský územní svaz Organizace pověřená hospodařením: MO Teplice nad metují Popis revíru GPS Z: 50°32'13.486"N, 16°10'50.404"E, K: 50°36'55. 601"N, 16°7'8.905"E Od Zemánkova splavu nad obcí Maršov nad Metují až k pramenům. Úsek Metuje od silničního mostu Teplice – Broumov až po splav u fotbalového hřiště směr Adršpach je chovný – lov ryb zakázán. Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán.

133

453 053 OLŠAVKA 1 – délka 20,0 km, rozloha 3,00 ha Uživatel revíru: Východočeský územní svaz Organizace pověřená hospodařením: MO Stárkov Popis revíru GPS Z: 50°29'24.055"N, 16°11'0.136"E, K: 50°33'39.8 57"N, 16°6'14.226"E Od vtoku do Metuje nad Hronovem až k pramenům mimo potok Jívka. Pramenná část a přítoky revíru jsou chovné – lov ryb zakázán. 453 076 STĚNAVA 1 P – délka 10,0 km, rozloha 8,00 ha Uživatel revíru: Východočeský územní svaz Organizace pověřená hospodařením: MO Broumov Popis revíru GPS Z: 50°32'57.672"N, 16°24'38.946"E, K: 50°36'39. 317"N, 16°19'13.844"E Od státní hranice u Otovic až ke vtoku Heřmánkovického potoka. Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán. Heřmánkovický potok do revíru nepatří. Potok protékající osadou Studená Voda do Polska do revíru nepatří. 453 109 STĚNAVA 2 – délka 8,0 km, rozloha 2,00 ha Uživatel revíru: Východočeský územní svaz Organizace pověřená hospodařením: MO Broumov Popis revíru GPS Z: 50°36'39.317"N, 16°19'13.844"E, K: 50°37'18. 107"N, 16°15'37.307"E Od vtoku Heřmánkovického potoka až k jezu balírny v Jetřichově. Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán. 453 077 STĚNAVA 3 – délka 5,0 km, rozloha 4,70 ha Uživatel revíru: Východočeský územní svaz Organizace pověřená hospodařením: MO Meziměstí Popis revíru GPS Z: 50°37'18.107"N, 16°15'37.307"E, K: 50°37'59. 764"N, 16°13'1.604"E Od jezu v Jetřichově až ke státní hranici, kde řeka vtéká do ČR z Polska. Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán. 453 096 ŽIDOVKA 1 – délka 9,0 km, rozloha 2,00 ha Uživatel revíru: Východočeský územní svaz Organizace pověřená hospodařením: MO Hronov Popis revíru GPS Z: 50°29'37.408"N, 16°13'41.392"E, K: 50°29'58. 589"N, 16°12'37.447"E Na revíru lov ryb povolen od mostu v obci Vysoká Srbská, až po soutok Židovky s Metují. Revíry mimopstruhové 451 075 STĚNAVA 1 – rozloha 7,81 ha Uživatel revíru: Východočeský územní svaz Organizace pověřená hospodařením: MO Broumov Popis revíru Revír tvoří nádrže: 1. Katovna (GPS 50°34'47.792"N, 16°19'2.664"E) v k. ú. Broumov (1,3 ha) chovný 2. Kolonie (GPS 50°34'22.055"N, 16°19'50.78"E) v k. ú. Křinice (0,5 ha) 3. Punerův (GPS 50°32'8.843"N, 16°20'52.361"E) v k. ú. Martí nkovice (1,0 ha) chovný 4. Šírák (GPS 50°35'57.523"N, 16°20'27.16"E) v k. ú . Velká Ves (0,25 ha)

134

5. Předehřívárna u koupaliště (GPS 50°34'44.034"N, 16°19'11.47"E) v k. ú. Broumo v (0,1 ha) 6. Šlégl (GPS 50°35'15.054"N, 16°17'22.067"E) v k. ú. Křinice (4,66 ha) U přítoku nádrže Katovna je chráněná a Předehřívárna je zákaz chytání z hráze. 65 cm. Ulovený kapr jehož míra přesáhne vody v místě ulovení. V úlovkovém listu jednotlivých rybníků (1., 2., 3., 4., 5., 6.).

rybí oblast. Na rybnících Katovna, Kolonie Na nádrži Šlégl je stanovena horní míra kapra 65 cm, musí být co nejšetrněji vrácen zpět do je nutné v kolonce podrevír uvádět označení

451 074 STĚNAVA 2 – rozloha 0,80 ha Uživatel revíru: – Organizace pověřená hospodařením: MO Meziměstí Popis revíru Revír tvoří nádrž: Bělidlo (GPS 50°37'14.026"N, 16°15'20.938"E) v k. ú. Meziměstí (0,8 ha) Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán. Kontakty na místní organizace ČRS Broumov [5035] Adresa: 550 01 Broumov, okres Náchod Mobil: 602 685 450 – Vévoda Jiří (předseda), 605 985 695 – Gabaj Drahomír (hospodář) E-mail: [email protected] www: rybaribroumov.cz Hronov [5038] Adresa: Přibil Jaroslav (hospodář), Máchova 704, 549 31 Hronov, mobil: 733 192 124 Plšek Jiří – prodejce povolenek, mobil: 777 887 555 Berger Boris – jednatel, mobil: 723 722 250 E-mail: [email protected] Meziměstí [5040] Adresa: 549 81 Meziměstí (pošta Meziměstí u Broumova 1) Mobil: 607 248 747 – Matouš Josef (jednatel), 605 789 543 – Krejčí Milan (hospodář) E-mail: [email protected], [email protected] www: http://www.rybmez.ic.cz/ Police nad Metují [5043] Adresa: 549 54 Police nad Metují Mobil: 606 790 614 – Řehák Václav (prodejce povolenek), 602 628 885 – MVDr. Kulich Miroslav (hospodář) E-mail: [email protected], [email protected], [email protected] – jednatel Stárkov [5044] Adresa: 549 36 Stárkov Mobil: 737 380 580 – Grunt Luboš (hospodář), 731 476 197 – Andres Karel ml. (jednatel) E-mail: [email protected] Teplice nad Metují [5046] Adresa: 549 57 Teplice nad Metují Telefon: 721 005 118 – Řeháček Bohumil (prodejce povolenek) Mobil: 603 254 141 – MUDr. Hnátnický Ladislav (předseda), 605 555 351 – Hromádko Vladimír (hospodář)

135

Mezi druhy vysazované do jednotlivých revírů na tocích patří kromě hlavní ryby – pstruha obecného potočního – také pstruh duhový, siven americký a lipan podhorní, na rybnících pak kapr obecný. Z dalších vyskytujících se druhů jmenujme lína obecného, jelce tlouště, úhoře říčního, štiku obecnou, okouna říčního, candáta obecného, střevli obecnou, vranku obecnou, mníka jednovousého, plotici obecnou, hrouzka obecného, mřenku mramorovanou. Z rybářského hlediska tyto ostatní druhy nemají pro dané území zásadní význam, na rozdíl od ryb lososovitých, převažujících na pstruhových tocích. Mezi ubývající druhy patří slunka obecná a karas obecný. Výkon práva rybářství na výše uvedených lovných tocích (revírech) není činností, která by vyvolávala zásadnější střety se zájmy ochrany přírody s výjimkou vysazování nepůvodních druhů. Ryby jsou zde pravidelně dosazovány z chovných toků. Složení rybí obsádky je částečně přirozené podle typu pásma a charakteru toku (zejména původní neobhospodařované druhy), dále závisí na čistotě vody a podle toho, co zde rybáři vysadí (i nepůvodní druhy – pstruh duhový, siven americký). Problémové místo mezi rybářskými a ochranářskými zájmy zaujímá rybářské hospodaření na tocích chovných. S rybami je neustále manipulováno, dávno již byly zlikvidovány všechny původní místní formy nejlépe přizpůsobené danému prostředí a nemůže se vytvořit přirozená vodní zoocenóza, tj. rovnovážné zastoupení všech místních vodních živočichů, kteří by v daném toku s ohledem na životní podmínky mohli žít. Hospodářské druhy ryb (v podmínkách CHKO Broumovsko především pstruh obecný potoční) jsou vysazovány do chovných toků a později zde opět sloveny a vysazeny do lovných toků. Tento cyklus je obvykle dvouletý. V praxi to znamená, že v chovných tocích se vyskytují pouze stejnověké skupiny mladých ryb, po odlovu do opětovného vysazení zůstává potok bez ryb, nemůže se vytvořit různověká rybí obsádka. Při odlovu elektrickým agregátem nelze vyloučit nepříznivý vliv na další živočichy (raky, vodní hmyz, bentické druhy ryb a mihule). Může dojít k jejich poškození, v době kdy jsou omráčeni, mohou být spláchnuti do nižších úseků toku, z nichž se již nedostanou nahoru, pokud jim stojí v cestě migrační překážka, a mohou se snadno stát kořistí predátorů. Takto je vodní fauna horních částí toků ochuzována. Na tocích lovných je sice relativně klidnější režim, pokud se týká vlivu lovu elektrickým agregátem na biotu toku, avšak vzhledem k tomu, že zde lovná ryba, především pstruh potoční, nutně musí dosahovat vysoké velikostní parametry, vzniká silný predační tlak na ostatní faunu toku (menší druhy ryb, mihule, raky a ostatní bezobratlé). Spolupráce s Českým rybářským svazem se po různých konfliktech (např. vypouštění nepřiměřeného množství rybí násady do toků) zlepšila, je na relativně dobré úrovni a dále se rozvíjí. Třecí plochou zůstává ochrana ryb před predací chráněnými druhy živočichů (vydrou, kormoránem, volavkou popelavá, čápem černým atp.) Správa ve spolupráci s MO ČRS podporuje vytváření úkrytových možností před predátory na tocích i na stojatých vodách.

4.5. Vodní hospodářství Vodní toky Hydrologická síť na Broumovsku je tvořena povodími dvou řek, Metuje a Stěnavy. Rozvodnice mezi těmito povodími a zároveň hranice evropských úmoří (Baltského a Severního moře) probíhá po hřebeni Broumovských stěn a dále směrem k Bukové hoře a Mirošovským stěnám. Povodí obou řek i jejich odtokové poměry se značně odlišují. Metuje má podstatně větší schopnost tlumit velké vody a v jejím povodí nedochází při povodních k velkým škodám, zatímco na Stěnavě a jejích přítocích je nástup povodňových vln rychlý i strmý a působí značné škody v obcích a městech. Řeka Stěnava (hydrologické pořadí 2-04-03) protéká Broumovskou kotlinou cca dvaceti říčními kilometry. Pramení na polské straně hranic nad Mirošovem (Mieroszów), a opět 136

v Polsku se vlévá do Kladské Nisy (Nysa Kłodzka). Řeka tak náleží do povodí Odry, úmoří Baltského moře. Významnější levobřežní přítoky Stěnavy v CHKO jsou potok Vižňovský, Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý, významnější pravobřežní přítoky pak potok Vernéřovický, Jetřichovský, Liščí, Křinický, Martínkovický a Božanovský. Řeka Metuje (hydrologické pořadí 1-01-03) náleží do povodí Labe, úmoří Severního moře. Pramení u Hodkovic poblíž Adršpašského skalního města, kterým vzápětí protéká, a po 77 km se v Josefově u Jaroměře vlévá do Labe. Významnější levobřežní přítoky Metuje jsou na území CHKO potoky Zdoňovský, Bohdašínský, Pěkovský, Ledhuje a Židovka, významnějšími pravobřežní přítoky jsou Skalní potok, Vlásenka, Dřevíč a Rokytník. Horní tok řeky s přítoky Dřevíčem a Jívkou, Skalním a Zdoňovským potokem byl vyhlášen jako EVL Metuje a Dřevíč k ochraně populace mihule potoční. Vodní plochy Území CHKO Broumovsko není příliš bohaté na větší vodní plochy. Plocha rybníků zaujímá 23,5 ha (0,05 % CHKO), ostatní vodní plochy 265 ha (0,6 %). Celkově vodní plocha pokrývá 288,5 ha (což je pouze cca 0,7 % z celkové plochy CHKO). Plochy, které rychle odvádějí vodu či způsobují rychlý odpar (zejména zastavěné plochy) zaujímají 2301,7 ha, což je 5,6 % plochy CHKO. Orná půda (dříve výrazný rezervoár vody) zaujímá 17 645,8 ha (43 % CHKO), louky 9 003,8 ha (22 % CHKO), pastviny 2 658 ha (6 % CHKO). Odvodnění orné půdy je však značné. Lesy jako nejvýznamnější rezervoár vod zaujímají 15 557,9 ha (cca 38 % CHKO). Plocha mokřadů je nezjištěna. V CHKO najdeme mnoho poměrně malých rybníků, největší z nich, Šlégrův, se rozkládá na ploše cca 7,48 ha. Dalšími rybníky jsou Starostín I. a II., Kynclův, Cihelný, Pískovna, Buchťák, Kuprovka a další. Seznam rybníků viz kap. 4.4. V souvislosti s vodními plochami je vhodné zmínit i mokřadní biotopy, které jsou sice nepatrných rozměrů (nejvýše několik arů), ale výjimečné přírodovědné hodnoty. Na rozdíl od rybníků jsou přírodního původu a schraňují vzácnou biotu vázanou na mokřadní biotopy. Největší mokřady se nacházejí u Jetřichova, Křinic, Božanova, u Zdoňovského rybníka aj. Obecně jsou jako mokřady na území CHKO Broumovsko brána ta území, která navazují na litorál vodních nádrží, ale např. u Jetřichova se jedná o mokřadní louky. Odběry podzemních vod Nejvýznamnější odběry podzemních vod pro pitné účely se uskutečňují v Polické křídové pánvi (PKP) – dosud se neprokázalo, zda narušují vodní režim CHKO Broumovsko. Podařilo se však prosadit zpracování rozsáhlých průzkumných prací a v letech 1993–1996 probíhalo vyhodnocení vodního režimu PKP ve třech etapách, které bylo ukončeno v r. 1996 závěrečnou zprávou studie: “Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod s ohledem na ostatní složky životního prostředí: Polická pánev”. V r. 2011 dosahoval odběr vod firmou VAK Náchod 5 542 693 m3/rok, což průměrně vychází cca 180 l/s. Množství čerpané vody se od roku 1989 neustále snižuje. Jak uvádí výhledová bilance průtoků v PKP, problémy s čerpáním podzemních vod a vznik deficitu by mohly nastat při čerpání nad 400 l/s. Na jeden odčerpaný litr by měl být deficit v povrchových tocích rovněž jeden litr. Z “Optimalizace využívání podzemních vod“ vyplývá, že významná zásoba spodních vod je také v oblasti Kozínku a nikoli jen v Teplické výronové oblasti, jak se udávalo dříve. Ohrožením pro jakost podzemní vody je uvažované stanovení průzkumného území pro těžbu břidlicového plynu, snižování hladiny v čerpaných vrtech a velké množství vrtů pro čerpání vody a umístění tepelných čerpadel. Předpokladem udržení dosavadní jakosti podzemní vody je její preventivní ochrana. Její nedílnou součástí je sledování jakosti vod jednak v okolí potenciálních zdrojů znečištění, jednak v okolí jímacích objektů. Nejzávažnější zdroje znečištění bude nutno likvidovat. Zvláštní pozornost je třeba věnovat infiltračním oblastem polické pánve. Geologické a hydrogeologické poměry polické pánve, vyhlášení CHOPAV Polická křídová pánev a CHKO Broumovsko, velká zalesněnost území, nízká hustota osídlení a s výhradami i současný stav průmyslu, zemědělství a dopravy vytvářejí podmínky pro 137

ekonomické využití zdrojů podzemní vody. Při rozumném hospodaření v zájmovém území, včetně hospodaření s vodou, je naděje zachovat tyto zdroje kvalitní pitné vody i pro budoucí generace. Povrchové vody a čistírny odpadních vod Na území CHKO Broumovsko je část toků vyhlášena jako lososové vody a část přes svůj habitat nesplňuje parametry ani pro vody kaprové. Aby byla na Metuji a jejích přítocích zajištěna čistota vody odpovídající lososové vodě a na Stěnavě a jejích přítocích bylo této čistoty v budoucnu dosaženo, je třeba kvalitní čištění odpadních vod ze všech zdrojů znečištění. V oblasti funguje 9 centrálních čistíren odpadních vod (MČOV Broumov, MČOV Teplice nad Metují, MČOV Meziměstí, MČOV Střmenské Podhradí, MČOV Horní Adršpach, MČOV Police nad Metují, MČOV Žďár nad Metují, MČOV Jívka a MČOV Machov) – viz tabulka v kapitole 4.7.2. Město Hronov je odkanalizováno na ČOV do Náchoda – Bražce. Většina velkých podniků má vlastní specifické ČOV dle druhu odpadních vod (např. Broumovské strojírny Hynčice), ev. předčištění s napojením do městské kanalizace (Kovopol Police aj.). Tyto ČOV zlepšily výrazně kvalitu povrchových toků, ale zvyšování objemů kalů představuje vážný problém kontaminace zemědělské půdy cizorodými prvky. Z hlediska chemického zatížení vodních toků představují výraznou zátěž textilní podniky. V letech 2011–2012 byly intenzifikovány MČOV Broumov a Police nad Metují, v přípravě je intenzifikace MČOV v Horním Adršpachu. Přesto jsou některé složky odpadních vod z textilních podniků obtížně odbouratelné. Zdrojem biologického zatížení vodních toků na území CHKO Broumovsko je zemědělská činnost a odpadní vody z domácností. Obecně lze konstatovat, že především v menších obcích na území CHKO není odkanalizovaní v současné době v souladu s požadavky platné legislativy (zastaralé technologie, špatný technický stav, právně neexistující kanalizace apod.). Města mají většinou vybudované částečné či kompletní kanalizační systémy (nejčastěji jednotné kanalizace pro odvod jak splaškových tak dešťových vod). Problémem je v řadě případů nevyhovující technický stav a v některých obcích jsou provozovány kanalizace, které odvádějí pouze částečně předčištěné nebo vůbec nečištěné odpadní vody do místních recipientů. Jedná se většinou o stavby realizované v 2. polovině minulého století, které už mnohde procházejí rekonstrukcí a intenzifikací čištění. Městské čistírny odpadních vod většinou provozuje a.s. VAK Náchod. Zejména na Metuji hrozí při havárii negativní ovlivnění EVL Metuje – Dřevíč. Obce v Broumovské kotlině plánují většinou připojení na ČOV Broumov. Vlastní ČOV plánují Stárkov, Bezděkov n. M., Dolní Adršpach, Česká Metuje a Božanov. Stavby vlastních ČOV jsou obvykle umisťovány do nivních poloh a úroveň čištění významně ovlivňuje kvalitu povrchových vod v tocích, které jsou v oblasti málo vodné. Do veřejné kanalizace bývají svedeny splaškové vody z centrálních částí obcí, zatímco periferní oblasti zůstávají často bez napojení. Trvalý problém představuje absence čištění odpadních vod v rozptýlené zástavbě obcí a příměstských částí, kde je budování ekonomicky náročných centrálních ČOV nerentabilní. Likvidace odpadních vod z domácností je zajišťována bezodtokými jímkami (v praxi často s odtokem), málo účinnými septiky nebo zcela absentuje – více viz kap. 4.7.2. Provoz domovních ČOV je ovlivněn provozní nekázní (záměrné vypínání, nedostatečné vyvážení kalů). Ve spolupráci s vodoprávními orgány se SCHKO podílí na důsledných kontrolách nakládání s odpadními vodami s cílem zlepšit povědomí občanů a dosáhnout zlepšení kvality vod v recipientech. Migrační bariéry na vodních tocích Migrační bariérou je jakákoliv překážka ve vodním toku bránící volné migraci vodních organismů, zejména příčné stavby a vzdouvací objekty na toku a dále místa s nedostatečnou hloubkou vodního sloupce. Překážky pro migraci vodní fauny se tak vyskytují prakticky na všech i jen nesouvisle upravených vodních tocích – přítomnost příčných staveb v podobě přehrážek, jezů MVE, stupňů a prahů je na nich běžná.

138

Vzhledem k tomu, že migrace je jedním ze základních životních projevů a potřeb mnoha vodních organismů, kterou je podmíněna i schopnost rozmnožování, osídlování nových lokalit a udržování genofondu populací, jedná se o vážný problém, k jehož řešení je ovšem v závislosti na možnostech řešení a jeho očekávaném efektu nutno na území CHKO Broumovsko přistupovat diferencovaně. Ve většině případů je nejvhodnějším řešením nahrazení spádových objektů drsnými skluzovými objekty, a toto opatření se stalo základním požadavkem při rekonstrukcích dosavadních vodohospodářských úprav. Ve speciálních případech, zejména u vyšších objektů (jezů) na větších vodních tocích se v posledních letech přistoupilo k budování přírodě blízkých rybích přechodů typu by-pass, balvanitý skluz nebo balvanité rampy. Malé vodní elektrárny (MVE) Pro výstavbu MVE na území CHKO Broumovsko jsou vhodné především dva největší toky – Metuje a Stěnava, kde se také nachází většina MVE v CHKO. Přítoky obou řek, s výjimkou Dřevíče, jsou pro svůj nízký průtok pro výstavbu MVE nevhodné. Z praxe vyplývá, že MVE na menších vodních tocích (s M-denními průtoky na úrovni Q355 nedosahujících hodnoty 20 l/s) jsou obecně problematické a mohou vést až k nezákonným zásahům (např. svévolné navýšení úrovně spádového objektu). Obecně lze konstatovat, že malé vodní elektrárny jsou přínosem pro ŽP nejen tzv. "zelenou" energií, ale též existencí mnohdy velmi dlouhých vodních náhonů, které podporují biodiverzitu v krajině. Na druhou stranu výstavba malých vodních elektráren významně přispívá ke zhoršení ekologického stavu vodních toků vlivem nesprávného provozu MVE, a to: a) nadměrnými odběry vody a s tím spojeným nedodržováním stanovených hodnot minimálních zůstatkových průtoků převáděných do úseků toků ovlivněných odběrem vody, b) usmrcováním vodních živočichů splavených do technologických částí MVE, které vesměs využívají moderních vysokootáčkových turbín s vyšší účinností. Negativem jsou rovněž vysoké jezy, které vlivem existence rozsáhlých jezových zdrží mění přirozené proudové podmínky v tocích v neprospěch rheofilních druhů ryb. Tab. č. 28: Přehled MVE na území CHKO Broumovsko Tok Dřevíč Metuje

Stěnava

Říční km 2,300 17,240 45,847 46,207 49,480 51,198 54,405 29,190 37,745

V provozu v r. 2011 ? ano ano ano ano ano rekonstrukce ano ano

139

Lokalita (k. ú.) Velký Dřevíč (Velký Dřevíč) Janovice (Janovice u Trutnova) Hronov (Hronov) Žabokrky (Hronov, Žabokrky) Kozínek (Velké Petrovice, Žabokrky) Velké Petrovice (Velké Petrovice) Velké Petrovice (Velké Petrovice) Otovice (Otovice u Broumova) Olivětín (Broumov)

Revitalizace vodních toků Na území Broumovska stále trvá sezónní vysychání horních přítoků Metuje. Je způsobeno nešetrným způsobem zemědělského hospodaření a sérií opatření minulosti, která vedla k odvodnění krajiny vlivem přílišného stupně odvodnění a zhutnění půd, napřímení toků, vybetonování jejich koryt, existencí příliš velkých lánů polí a v neposlední řadě odběry podzemních vod. Na území CHKO je cca 200 km většinou upravovaných toků. Pro úplnost informací o stavu toků je nezbytné zpracovat Koncepční studii povodí Stěnavy, v případě zájmu obcí i studie povodí některých potoků. Tab. č. 29: Provedené nebo plánované revitalizace REVITALIZACE Uskutečněné Vodní tok Opatření Bohdašín – levostranný vymělčení přítok Bohdašínského napřímeného potoka (pod PP Mořská toku, tůně ransgrese) Zdoňov – pravostranný vytvoření přítok Zdoňovského meandrů, potoka, nad rybníkem vymělčení, tůně Bělý – Třeslice nad vytvoření rybníkem meandrů, vymělčení, tůně Suchý Důl – levostranný prodloužení toku, přítok Ledhuje nad tůně poldrem pravostranný přítok Jívky v Dolních Vernéřovicích

Plánované Vodní tok Bučnice

Opatření vytvoření meandrů, vymělčení, tůně

Stěnava – hranice – Meziměstí Teplický potok

vytvoření meandrů, vymělčení, tůně

pravostranný přítok Teplického potoka

vytvoření meandrů, vymělčení, tůně

prodloužení toku, Levostranný přítok tůně , doprovodná Stěnavy – Broumov – zeleň Olivětín Metuje – ř.km 75 – 76 Mokřadní louky u Jetřichova

zrušení odvodnění, vymělčení, tůně

Tab. č. 30: Provedená nebo plánovaná protipovodňová opatření

Vodní tok levostranný přítok Ledhuje Vižňovský potok Ruprechtický potok

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Uskutečněná Plánovaná Opatření Vodní tok Opatření poldry Pod Klůčkem poldry Křinice poldr nad Suchým Dolem poldr Benešov

úprava Vižňovský potok (LČR)

poldr pod Velkou Vsí + protipovodňové úpravy poldr Hejtmánkovice

úprava Ruprechtického potoka(LČR)

Ruprechtický potok

obnova retenčního prostoru na Liščí potok Ruprechtickém potoce(LČR)

Liščí potok

úprava toku v Hejtmánkovicích (více etap)

140

úprava Hejtmánkovice

4.6. Výstavba Urbanistické celky a historická zástavba Urbanistická skladba sídel v Polické vrchovině i v Broumovské kotlině patří převážně k typu silničních nebo přípotočních lánových obcí táhnoucích se v délce i několika kilometrů, s dvorci rozsazenými v pravidelných intervalech na zdvižených okrajích mělkých (v případě Policka i hlubších) údolí. Mezi téměř neporušené urbanisticky celky, kde se uplatňuje lidová zástavba na historickém půdorysu, lze v rámci Polické vrchoviny zařadit Machovskou Lhotu, Bystré, Chlívce, Vápenku, Maršov nad Metují, Suchý Důl, Slavný, Hlavňov, Bělý a Nízkou Srbskou. V oblasti Trutnovska se jedná o Janovice a Jívku. Na území Broumovské kotliny si základní historický rámec sídelní struktury uchovala většina obcí. Oproti Policku zde ale došlo v mnohem větším měřítku k zániku jednotlivých usedlostí. Základní kostru historického i současného osídlení oblasti tvoří 5 měst: Broumov – na řece Stěnavě, je tvořen historickým jádrem města, kolonií 5. května, Novým Městem, Olivětínem, Poříčím, Velkou Vsí. Administrativně mu patří oddělené a dříve samostatné obce Rožmitál a Benešov. Město Broumov má dle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 8631 obyvatel. K městu Broumovu patří dále spádové obce Heřmánkovice (Janovičky), Hejtmánkovice, Křinice, Šonov u Broumova, Otovice, Martínkovice a Božanov. Meziměstí – rovněž situované na řece Stěnavě. Jeho administrativní součástí jsou Starostín, Vižňov, Ruprechtice a Březová (celkem 2852 obyvatel dle údajů z roku 2001). Spádově k němu patří také samostatné obce Jetřichov, Vernéřovice (vlastní úřad od roku 1990) a Hynčice (1991). Police nad Metují – spolu s Velkou Ledhují tvoří jeden sídelní celek. Hlavňov, Radešov, Hony a Pěkov jsou k městu administrativně přidružené osady (celkem 4396 obyvatel dle údajů z roku 2001). Spádově patří do polického regionu samostatné obce Bukovice, Česká Metuje (se Skalkou a Vlásenkou), Velké Petrovice (s částmi Petrovičky a Maršov nad Metují), Žďár nad Metují, Bezděkov nad Metují, Suchý Důl (se Slavným), Machov (s Bělým, Nízkou Srbskou a Machovskou Lhotou). Teplice nad Metují – tvoří městský komplex tvořený Horními a Dolními Teplicemi. Administrativně zahrnují ještě Libnou (z původní předválečné obce zůstaly po válce jen dva objekty), Zdoňov, Bohdašín, Lachov, Dědov, Javor a Skály (celkem 1840 obyvatel dle údajů z roku 2001). Spádově přináleží do tohoto celku ještě Horní a Dolní Adršpach tvořící samostatnou obec Adršpach. Hronov – město na hranici CHKO Broumovsko tvoří se Zbečníkem jeden urbanistický celek. Administrativně náleží k Hronovu také prostorově oddělené Žabokrky, Velký Dřevíč a Rokytník (celkem 6519 obyvatel dle údajů z roku 2001). Spádově k Hronovu patří i obce Žďárky, Vysoká Srbská (se Zlíčkem a Závrchy), Stárkov (s Horním Dřevíčem, Bystrým, Chlívci a Vápenkou) a z okresu Trutnov obec Jívka s Dolními a Horními Vernéřovicemi, Janovicemi, Hodkovicemi a Studnicemi. Z okresu Trutnov je v CHKO Broumovsko ještě částečně obec Radvanice mající dle údajů z roku 2001 1091 obyvatel. Zbývající katastry okresu Trutnov zasahují do CHKO jen svými neobydlenými okrajovými částmi. Charakteristika sídel V CHKO Broumovsko vznikla většina sídel v otevřenějším prostoru a v nižších nadmořských výškách, menší obce v sevřených terénních útvarech. Starší zástavba obcí má svůj výraz vyplývající z přirozených hospodářských, materiálových, ale i duchovních podmínek doby svého vzniku a nese stopy přirozeného začlenění do reliéfu. Při kolonizaci ve 13. století vznikla v tomto prostoru jednotná síť vesnic, pro kterou je charakteristická zástavba podél potoků, stoupající k úpatí zalesněných kopců – tzv. údolní lánový typ půdorysu vesnic. Kolmo na břehy potoka byly rozměřeny úseky přidělené jednotlivým usedlostem. Nejblíže za usedlostí byla pole, pak následovaly louky a les. Vznikl

141

zde specifický typ usedlosti tzv. francký dvorcový statek. Vesnice lánového typu nemají náves, neboť prvotní zde bylo umístění usedlostí co nejblíže polnostem. Většina vesnic na Broumovsku byla založena na základě zákupního práva s převažující účastí německých kolonistů. Ke konci kolonizace byla sídelní struktura již prakticky definitivní a její součástí byla feudální sídla s obrannou, správní a centrální funkcí – zeměpanské a šlechtické hrady, benediktinské pohraniční hrádky a dále tvrze a svobodné statky. V 16. a 17. století přebírají postupně jejich funkci zámky a rezidenční dvory. Součástí vesnického sídla a krajiny na Broumovsku jsou v 17. století i technické stavby jakými jsou vodní mlýny, lisovny oleje, pily či dehtářské pece. K velkorysé barokní obnově broumovského panství došlo zejména po polovině 17. století, kdy nastoupil do opatského úřadu Tomáš Sartorius (1630–70) a Othmar Zinke (1664–1738). Vznikla tak jednotná tvář vesnických kostelů, které obohatily oblast o významné krajinné dominanty. V tomto období byly postaveny kostely sv. Máří Magdaleny v Božanově, sv. Barbory v Otovicích, sv. Markéty v Šonově, Nejsvětější Trojice v Heřmánkovicích, sv. Jakuba Většího v Ruprechticích, sv. Anny ve Vižňově, sv. Michaela Archanděla ve Vernéřovicích a kaple Hvězda v Broumovských stěnách. Zmíněné kostely jsou zpravidla umístěny excentricky ve vyvýšené poloze při okraji zástavby. Barokní stavební zkušenosti byly posléze uplatňovány i při klasicistních úpravách měšťanských domů v Broumově a staly se tak základem jednotného stylu stavební činnosti u specifického typu lidové architektury – tzv. broumovského zděného statku, který se vyvinul kolem poloviny 19. století. Velké usedlosti, které mnohdy dosahují monumentálního měřítka, jsou situovány na samé hraně údolí nad potokem. Níže položenou nivní část vyplňují menší chalupy, jakými jsou obecní stavby, domky bezzemků – domkářů a chalupníků.

Obr. č. 7: Statek broumovského typu v Heřmánkovicích Klasicistní dvorcový statek Broumovska má jednotnou výzdobu fasád obytného i hospodářského stavení. Zásadní štuková výzdoba objektů se projevuje na štítovém průčelí, které je členěno římsami, lisenami, pilastry, slepými arkádami, reliéfy a výklenky pro plastiku světců. Charakteristické jsou zaklenuté vstupní portály s nikami a dvojicí kamenných sedátek. Vstupy do objektů jsou často orámovány kamenným ostěním s klasicistním dekorem. Výzdoba fasád je jak na obytných tak i hospodářských budovách. Součástí 142

usedlostí je vejminek, který je s obytnou budovou propojen vstupní bránou a většinou má okapovou orientaci vzhledem ke komunikaci. V tzv. koutové poloze bývá k obytnému objektu připojen místo vejminku špýchar. Stodola stojí naproti hlavní budově se štítem orientovaným do údolí. Dvůr uzavírá kůlna otevřená do dvora. Pro broumovské statky je charakteristický komoro-chlévní půdorys domu, kdy v podélné ose je za světnicí a vstupní síní domu komora a vedle komory je úzký průchod do chléva. Ve světnici je klenutí, nesené jedním masivním pískovcovým sloupem. Budova je zakončena stájí, která je rovněž někdy zaklenuta do kamenných sloupů. Štíty domů jsou velice vysoké dvoupatrové. V prvním patře jsou pokoje a komory a v dalším patře jsou komory pro uskladnění obilí. Prostory nad chlévy sloužily pro uskladnění sena. Zápraží bývají vyskládána z pískovcových kvádrů, které se používaly i na budování mostků, vyrovnávacích zídek a podezdívek, které dosahují mnohdy i výšky patra. U některých statků se dochovaly i vjezdové brány s nadpražím zdobeným pískovcovými plastikami. Oplocení se dochovala ojediněle a byla tvořena pískovcovými sloupky se vsazenými břevny. Pro CHKO Broumovsko (zejména pro území Polické vrchoviny, Jestřebích hor a Radvanické Vrchoviny) je typickou stavbou i roubený dům horského podkrkonošského a slezského typu. Charakteristická jsou prostá a tvarově jednoduchá stavení, kdy obytná část je spojená se stájí a chlévy. Velké množství chalup se vyznačuje vysokým strmým štítem, který v této oblasti přežíval až do konce 19. století. U některých chalup se objevují u střech i náběžky. Od poslední čtvrtiny 19. století se stavěly domy s mírnějším sklonem střechy a poměrně širokým průčelím. Lomenice jsou jednoduše bedněné prkny kladenými na svislo a ve vrcholu jsou deštěny klasovitě do středního švu. Celý prostor CHKO Broumovsko dotváří kromě monumentálních sakrálních staveb kříže, plastiky, křížové cesty a drobné kapličky.

Obr. č. 8: Městská zástavba v prostoru venkovského sídla (Rokytník) Při hodnocení současného stavu zástavby lze konstatovat, že do venkovského prostoru se v nedávné minulosti vmísila i nevenkovská architektura. Do malebného venkovského prostředí chalup, stodol, stavení, výměnků apod. byly včleněny rodinné domky městského

143

typu. Tento necitlivý zásah do struktury zastavěných částí dnes vyznívá v nesourodé až chaotické zastavění, nerespektující urbanistickou skladbu obce. Městská architektura sebou na vesnici přináší i omezenou funkčnost oproti tradičním zvyklostem. A pokud je hospodářská funkce u tohoto typu novějších staveb potřebná, zastavují se pozemky rodinných domků a vilek nahodile kolnami a hospodářskými objekty, které svým výrazem zpravidla „nesedí“ ke stavbě hlavní. Nesourodost zástavby se tak ještě více potvrzuje. Památková ochrana Zvláštní postavení v obcích mají objekty památkově chráněné. Vyhlášenými památkovými zónami v CHKO Broumovsko jsou historické části měst Police nad Metují, Broumova a Stárkova. Vesnickou památkovou rezervací byla vyhlášena část obce Křinice. Výjimečné postavení mezi významnými sakrálními stavbami ČR mají klášter v Broumově a v Polici nad Metují a venkovské kostely tzv. broumovské skupiny ze 17. a 18. století – Šonov, Martínkovice, Božanov, Vernéřovice, Ruprechtice, Otovice, Heřmánkovice, Bezděkov nad Metují, Vižňov. Zcela ojedinělými jsou zděné statky „broumovského typu“ převážně z 19. stol., dominující zástavbě lánových vesnic v Broumovské kotlině a doplňující stavení podkrkonošského a slezského typu na Policku. Úplný seznam památkových objektů (viz např. aplikace MonumNet na internetových stránkách Národního památkového ústavu) neobsahuje zdaleka všechny stavby, které by si zvýšenou pozornost a ochranu zasloužily. Navíc skutečností je fakt, že méně se již chrání prostředí, ve kterém se tyto objekty nacházejí, na což zpravidla doplácí celkový vzhled a urbanistická skladba zastavěného prostoru. Územní plánování Územní plánování, respektive územní plány obcí jsou pro Správu CHKO jedním ze základních nástrojů krajinného plánování – uplatnění koncepčních požadavků ochrany přírody a krajiny při rozvoji území (především ochrana krajinného rázu a tvorba ÚSES). Královéhradecký kraj nemá dosud schválené zásady územního rozvoje (ZÚR). Téměř všechny obce na území CHKO Broumovsko mají schválený územní plán. Z 33 obcí ležících na území CHKO má 31 platný územní plán. Z obcí bez schváleného územního plánu mají dokumentaci ÚP v různém stupni rozpracovanosti obec Bukovice a město Teplice nad Metují. Negativním jevem jsou poměrně časté dílčí zásahy do územních plánů pomocí jejich změn. Regulační plán dosud nebyl na území CHKO Broumovsko zpracován pro žádné sídlo. Vzhledem k nákladnosti pořízení této dokumentace se nedá ani do budoucna předpokládat větší nárůst jeho pořizování. Kategorizace sídel a lokalit se zástavbou (LOsZ) na území CHKO Sídla a lokality se zástavbou byly dle studie „Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko“ zpracované Atelierem V (doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. a kol.) v roce 2010 rozděleny do čtyř (resp. do tří) kategorií, jednotlivé kategorie jsou charakterizovány níže. Z uvedeného schématu rozmístění jednotlivých kategorií (Mapová příloha č. 12) je patrné, že velmi cenná sídla nebo jejich části zařazené do I. kategorie jsou rozloženy po celém území CHKO ve všech třech krajinných celcích. Na území CHKO Broumovsko nebylo žádné sídlo a LOsZ zařazeno do IV. kategorie (LOsZ-IV). Na území CHKO Broumovsko bylo vymezeno 5 segmentů urbanizované krajiny (SUK) – Teplice nad Metují, Police nad Metují, Hronov, Meziměstí, Broumov. Sídlo a LOsZ I. kategorie Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuálně otevřený segment krajiny, v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje území, ve kterých má zástavba mimořádně silný vliv na vznik výrazného rázu krajiny a kde přírodní rámec (morfologie terénu a vegetační kryt) dotváří estetické hodnoty a harmonii krajiny. Jedná se zejména o území se zástavbou, která má dochované tradiční formy, zřetelný architektonický výraz, architektonické a památkové hodnoty. Jedná se též o krajinné segmenty, kde výrazně dochovaná historická struktura

144

zástavby je zcela typická, dokládá způsob osídlení území, obhospodařování zemědělských ploch a spoluvytváří typickou krajinnou scénu. Jedná se o sídlo s některými z následujících znaků krajinného rázu: • sídlo (nebo ucelená část sídla) jehož charakter urbanistické struktury, charakter zástavby a architektonický výraz staveb zásadním způsobem spoluvytvářejí ráz krajiny, • sídlo (nebo ucelená část sídla) s výrazně dochovanou historickou urbanistickou strukturou a s dochovanými stavbami lidové architektury, • sídlo (nebo ucelená část sídla) s architektonickými a urbanistickými hodnotami, které leží na terénních horizontech, hranách a pohledově exponovaných svazích nebo jehož rozvojové možnosti jsou omezeny krajinným rámcem, • sídlo se zřetelnými stopami členění historické plužiny. Sídlo a LOsZ II. kategorie Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuálně otevřený segment krajiny, v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje území, ve kterých je doposud dochovaná rázovitá struktura zástavby nebo taková zástavba, která výrazně dotváří hodnoty krajinné scény. Samotná zástavba v těchto případech nemusí vynikat významnými architektonickými nebo památkovými hodnotami, ale spoluvytváří harmonii prostředí po stránce měřítkové i estetické. Jedná se o sídlo s některými z následujících znaků krajinného rázu: • sídlo (nebo ucelená část sídla), jehož charakter urbanistické struktury, charakter zástavby a architektonický výraz staveb spoluvytvářejí ráz krajiny, • sídlo (nebo ucelená část sídla) s částečně zachovanou, příp. mírně narušenou historickou urbanistickou strukturou a dochovanými objekty lidové architektury event. jinými hodnotnými objekty doplněnými dalšími stavbami hmotově ani výškově výrazně nenarušujícími dochovaný ráz lokality, • sídlo s dochovanými dílčími stopami členění historické plužiny. Sídlo a LOsZ III. kategorie Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuálně otevřený segment krajiny, v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje krajinné prostory se zástavbou, které nevynikají významnými urbanistickými ani architektonickými či památkovými hodnotami, jejich projev v obrazu krajiny je však do značné míry harmonický. Jedná se o sídlo s některými z následujících znaků krajinného rázu: • sídlo (nebo ucelená část sídla), které se dílčím způsobem podílí na rázu krajiny, • sídlo (nebo ucelená část sídla) se setřenou historickou urbanistickou strukturou s výrazně přestavěnými původními objekty a s novodobou zástavbou nevymykající se hmotově z tradičního charakteru hmot a forem objektů, • sídlo s nečetnými cennými objekty lidové architektury rozptýlenými v různorodé zástavbě.

145

Tab. č. 31: Přehled kategorizace sídel (LOsZ) na území Polické vrchoviny Krajinný celek A – Polická vrchovina Sídlo

Kategorie

Adršpach Zdoňov – jih Bučnice Skály Solovický dvůr Skalka Česká Metuje Horní Teplice Bohdašín Lachov Zdoňov – sever Horní Adršpach Hodkovice Ostaš Žďár nad Metují Radešov Končiny Pěkov Hlavňov Suchý důl Slavný Bezděkov nad Metují Vysoká Srbská Bělý Machov Nové Dvory Studnice Vápenka Stárkov Dřevíč Maršov Velké Petrovice

III II III III I I/II II/III III III III I/II I/II/III II III III II I II/III I II I II II I I/II/III I I I II III I II/III

146

Tab. č. 32: Přehled kategorizace sídel (LOsZ) na území Jestřebích hor a Radvanické vrchoviny Krajinný celek B – Jestřebí hory a Radvanická vrchovina Sídlo Paseky Odolov

Kategorie I I

Zlíčko Žďárky Závrchy Jívka – sever Jívka – jih Bystré Zada Rokytník

III III/I I II/III II I/II I III/I

Tab. č. 33: Přehled kategorizace sídel (LOsZ) na území Broumovské kotliny a Javořích hor Krajinný celek C – Broumovská kotlina a Javoří hory Sídlo Kategorie Starostín

III

Hynčice Velká Ves Otovice Vižňov Ruprechtice

III II II II II

Heřmánkovice

I/II

Janovičky Benešov Rožmitál Šonov Vernéřovice Jetřichov Hejtmánkovice Křinice Martínkovice Božanov

III III II II I/II III II I/II II/III I/II

Segment urbanizované krajiny (SUK) Urbanizované plochy větších sídel – území malých měst v CHKO zahrnující historické jádro, okrajové partie zástavby, výrobní a dopravní stavby a zařízení, kde v obrazu krajiny převládají civilizační (antropogenní) prvky a struktury – byly zařazeny do zvláštního pásma „silně urbanizované krajiny“. V tomto pásmu je třeba uplatňovat ochranu krajinného rázu na základní (nikoliv zvýšené) úrovni, specifickým způsobem s ohledem na dané krajinné podmínky a na specifický charakter zástavby. V segmentech urbanizované krajiny (SUK) je třeba zejména: • věnovat pozornost negativním dopadům výstavby na krajinná panoramata a na změny v siluetě měst,

147

•

podporovat opatření odstraňující nebo minimalizující existující negativní projevy zástavby a využití území v krajinné scéně (negativní dominanty a negativní dominantní rysy krajiny).

Zhodnocení aktuálního stavu výstavby Zásahy Správy CHKO do procesu výstavby jsou dány jejím postavením dotčeného orgánu státní správy v územním plánování a při umisťování a povolování staveb (ust. § 12 a § 44 ZOPK). V minulém plánu péče platném od roku 2003 byly stanoveny tzv. „Obecné podmínky pro zástavbu na území CHKO Broumovsko“. Tyto podmínky stanovily základní limity pro novou výstavbu na území CHKO a vycházely z tradičních forem venkovské architektury na území CHKO Broumovsko a byly Správou CHKO uplatňovány při posuzování stavebních záměrů v oblasti. Správa při posuzování závěrů využívala rovněž studii „Chráněná krajinná oblast Broumovsko – hodnocení krajinného rázu“ autorky Ing. arch. Jitky Brychtové. Jako preventivní nástroj vydala Správa v roce 2006 informační brožuru pro stavebníky obsahující základní podmínky pro výstavbu v CHKO Broumovsko (Jak stavět v CHKO, Praktická příručka pro stavebníky). Další podrobné informace pro stavebníky ke stavební agendě jsou na internetových stránkách Správy CHKO. Značná část staveb v CHKO Broumovsko nese dochované znaky lidové architektury ve svém architektonickém výrazu. Původní stavení se často nevhodně přestavují, realizují se půdní vestavby, či jednostranné nástavby a mnohde tak dochází k celkové deformaci původního objektu. Leckdy skromné materiální podmínky stavebníků se střetávají s přežívajícími trendy městské, uživatelsky pohodlné zástavby vesnice. Stávající stavby hmotově narůstají a vesnici cizí stavební prvky se objevují na části původních objektů. Velice necitlivým přístupem k venkovskému zastavění je v řadě případů také situování samotných či skupinových garáží, většinou opatřených plochými střechami. Zásahy do chalup, stodol a stavení, vyvolané touhou po tzv. „kvalitnějším bydlení“, jsou v mnoha případech již nahrazovány rekonstrukcemi cílenými k navrácení původní podoby stavbám i jejich souborům. Tato činnost je však ještě v mnoha případech narušována snahami stavebníků o realizace maximálně strohých, pouze funkčních doplňků, kvalitativně nesourodých s původním stavebním stavem. Stará, uchovaná a citlivě obnovovaná zástavba v obcích má vysokou hodnotu v tom, že kromě architektonické kvality stavby samotné ctí a respektuje své okolí. Novou zástavbou, zahrnující odlišnou formu náhledu na bydlení, došlo a ještě dochází k narušování původní estetické symbiózy staveb v obci. Snahou musí být neopakovat staré chyby a zvažovat takovou formu bydlení, která je vpravitelná do jednoduchých tradičních objemů staveb ctících historické prostředí. Závažným nešvarem je vznik nepovolených staveb. Neinformovaní a neukáznění stavebníci si takovým způsobem bez ohledu na společnost a společné prostředí doslova diktují a vynucují svoje požadavky, byť se zvýšeným rizikem finančního postihu (pokuty). Leckde tak dochází k silnému narušení daného prostředí. V těchto případech musí dojít k umocnění zodpovědnosti stavebních úřadů, aby došlo k nápravě takovýchto skutečností. Jinak se budou opakovat stále stejné chyby. Nešťastným zásahem do urbanistické skladby obcí jsou velkokapacitní zemědělská zařízení z šedesátých až osmdesátých let 20. století. Jejich velmi častá objemová a materiálová nesourodost ostře kontrastuje s harmonií původního zastavění a přírodou. Samostatným problémem a dědictvím nedávné minulosti jsou chatové osady mimo zastavěná území sídel. Naštěstí jich není mnoho a jsou zpravidla soustředěny do míst intenzivnějšího turistického ruchu. Přesto jsou z hlediska ochrany krajinného rázu (zejména některé z nich) problematické.

148

Při povolování novostaveb v CHKO Broumovsko se nejčastěji objevují následující problematické trendy: - umisťování novostaveb bez ohledu na charakteristickou urbanistickou strukturu v území, - nevhodný půdorys a hmotové proporce novostaveb, - naddimenzované stavby pro průmysl a zemědělství (sklady, stavby pro výrobu), - import zástavby městského nebo příměstského charakteru do ryze venkovského prostředí, - katalogové rodinné domy navržené bez ohledu na jejich umístění – např. finančně dostupné přízemní rodinné domy (tzv. bungalovy), - import cizorodých typů staveb jako jsou kanadské sruby, roubené domy odpovídající svým ztvárněním vzdáleným regionům apod., - používání rušivých „dekorativních“ prvků, jako jsou víceboké arkýře, neproporčně navržené vikýře, balkóny apod., - nevhodné oplocení, - barvy fasád a střešní krytiny, které upoutávají pozornost a konkurují okolnímu přírodnímu a kulturnímu prostředí. Dobrým podkladem pro usměrňování jednotlivých stavebních záměrů se ukázala kategorizace sídel a lokalit se zástavbou, kterou obsahuje aktualizovaná studie „Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko“ zpracovaná Atelierem V (doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. a kol.) v roce 2010.

Obr. č. 9 Novostavba rodinného domu ve Zlíčku pod Vysokou Srbskou

149

4.7. Doprava a inženýrské sítě 4.7.1. Doprava Silniční doprava Území CHKO je dopravně relativně špatně přístupné. V jižní části CHKO je poměrně hustá síť silnic III. třídy a místních komunikací. Hřbet Broumovských stěn, který se táhne ve směru SZ – JV, překračuje do Broumovské kotliny jen jedna silnice. Tento významný terénní zlom je od Honského Špičáku po hranici s Polskem (délka cca 10 km) pro dopravu prakticky nepřístupný (i lesní cesty tento zlom nepřekračují a jsou většinou z obou stran slepě ukončeny). V Broumovské kotlině není cestní síť hustá a většina silnic končí v obcích na úpatí Broumovský stěn nebo Javořích hor. V CHKO se nevyskytuje žádná silnice I. třídy a územím procházejí jen 3 silnice II. třídy. Z hlediska vnitrostátní přepravy mají v CHKO Broumovsko větší význam silnice: − II/301 Trutnov – Radvanice – Police nad Metují, která CHKO prochází v úseku Radvanice – Police nad Metují v délce cca 14 km − II/303 Náchod – Hronov – Police nad Metují – Broumov – Janovičky u Broumova, která CHKO prochází v úseku od Hronova až po Janovičky (u hranice ČR/PL) v délce cca 31 km. Část z Broumova směrem k hranici je z dopravního hlediska nevýznamná a slouží jen místní dopravě. Silnice II/302 hranice ČR Starostín u Meziměstí – Broumov – hranice ČR u Otovic, dlouhá v CHKO cca 18 km, má z vnitrostátního hlediska význam malý, spíše je využívána pro tranzitní dopravu (zkratka přes ČR pro polské dopravce). Silnice II/567 Rtyně v Podkrkonoší – Hronov tvoří hranici CHKO v úseku Horní Kostelec – Hronov v délce cca 4 km. Největší provoz je na silnici II/303, která je nejvíce využívaným přístupem z vnitrozemí do Broumovské kotliny. Podle výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR, které v roce 2010 provádělo Ředitelství silnic a dálnic ČR, je největší intenzita provozu na výjezdu z Hronova – 7818 voz./24h. Přestože pod Honským Špičákem je zmíněná silnice poměrně svažitá, překonává větší výškový rozdíl a značná část dopravy směřuje k Teplicím nad Metují a Adršpachu, dosahuje na ní intenzita provozu 4001 voz./24h. Dopravní zatížení v letní sezoně výrazně vzrůstá na silnici Chvaleč – Adršpach – Teplice nad Metují v důsledku vysoké návštěvnosti skalních měst v NPR Adršpašsko-teplické skály (zdroj: http://scitani2010.rsd.cz). Z dlouhodobého hlediska Správa CHKO usiluje o fixaci stávající dopravní sítě s jejím minimálním rozšiřováním. V uplynulých letech došlo k řadě rekonstrukcí komunikací při zachování původního trasování a další rekonstrukce obdobného charakteru jsou v současné době projekčně připravovány. Z nedávno realizovaných záměrů lze zmínit např. rekonstrukci komunikace II/303 v úseku Hronov –Žabokrky, rekonstrukce silnice III/301 10 – Zdoňov – státní hranice s Polskem, modernizace přístupových komunikací k hraničním přechodům Broumovského výběžku – silnice II/302 hraniční přechod Starostín – křižovatka III/3023, III/3023 Meziměstí – Teplice nad Metují, III/30322 Teplice nad Metují – Pěkov aj. Po otevření hranic v devadesátých letech 20. století prudce stoupl nárůst tranzitní dopravy Broumovskem do Polska se všemi průvodními negativními jevy. Správa CHKO Broumovsko opakovaně čelí pokusům o „zprůjezdnění“ Broumovského výběžku. ZÚR KHK hájí územní rezervu pro vybudování komunikace v parametru rychlostní silnice nebo dálnice pro napojení na Polsko mimo území CHKO přes Královec. Do dostavby této komunikace je třeba bránit zvyšování zatížení oblasti i režimem omezujícím tonáž vozidel na hraničních přechodech a vyloučením výstavby nových úseků (přeložek) a obchvatů obcí v členitém terénu. Z pohledu zamýšlených záměrů přeložek, obchvatů apod. lze jmenovat především rozšíření komunikace II/303 v úseku Pěkov – Broumov od křižovatky na Hony po křižovatku na Jetřichov. V době zpracování Plánu péče se projednává dokumentace pro stavební povolení k této akci. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o poměrně vytížený úsek

150

komunikace, který se stává problematickým zejména v zimním období. Podél zmíněného úseku komunikace je současně navržena i nová cyklostezka, která má zajistit co možná nejpřímější a nejbezpečnější dopravu cyklistů mezi městy Police nad Metují a Broumovem. V rámci projednávání záměru bylo pamatováno i na zajištění migrační propustnosti pro lesní zvěř a ostatní skupiny živočichů (např. požadavek na migrační propustky, naváděcí oplocení a zábrany pro obojživelníky). V Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje zůstává na úrovni územní rezervy přeložka komunikace II/303 v úseku od konce obce Bukovice – konec Pěkova (tzv. obchvat Pěkova). Správa dlouhodobě tento záměr odmítá s odůvodněním nevratného poškození dochované hodnoty krajinného rázu území, kdy by dle názoru Správy došlo pouze k přesunutí současného dopravního problému do jiné části území. Ve zmíněném úseku se Správa snaží podporovat rekonstrukci stávající komunikace s možností jejího pomístního rozšíření popř. napřímení. Dokumentace tohoto řešení jsou v současné době se Správou projednávány. Z hlediska fragmentace CHKO se silniční síť uplatňuje (zejm. s ohledem na hustotu dopravy a stavební provedení silnic) jako migrační bariéra pouze minimálně. Významnější je uvedená silnice II/303 v úseku, kde překračuje hřbet Broumovských stěn, který je zároveň nadregionálním biokoridorem. Zimní údržba komunikací je v souladu se zákonem prováděna plužením a posypem inertními materiály. Vzhledem ke klimatickým podmínkám oblasti jsou pro používání chemického ošetření komunikací v zimním období povoleny výjimky. Výjimky jsou povoleny pro tyto úseky silnic: - II/301 Police nad Metují (Zděřina) – Police nda Metují (II/303), - II/302 Meziměstí – Otovice (mezi hraničnimi přechody), - II/303 Hronov – Olivětín, - II/567 Červený Kostelec – Horní – Hronov (II/303), - III/3021 Meziměstí (intravilán obce), - III/3024 Jetřichov (II/302) – křižovatka III/30326, - III/30326 Olivětín (II/303) – Hynčice (III/3024). Pro údržbu úseků silnic v případě vzniku kalamitních situací např. při vzniku ledovky (hladké souvislé vrstvy ledu vytvořené dopadem mrznoucího deště nebo mrholení na povrch silnice ochlazený pod 0 °C), p ři vzniku souvislé ledové vrstvy nebo z jiných příčin (mrazíky, při vzniku jednotlivých bodových závad – např. ledových ploten) je udělena výjimka pro použití chemického posypu, a to až do doby zajištění potřebné sjízdnosti pro tyto úseky silnic: - III/30316 Mýto (II/303) – Bezděkov nad Metují (pouze k autobusové zastávce Bezděkov nad Metují u Vojtěchova pohostinství), - pokračování silnice z Radvanic přes Horní Vernéřovice dále do Janovic, Hodkovic a do Horního Adršpachu k závodu VDO, - III/30110 Adršpach (závod VDO) – křižovatka II/30116, - III/30116 Jívka – Horní Vernéřovice (křižovatka III/301) – Horní Adršpach (křižovatka 30110). Výjimka k použití chemického posypu na uvedených úsecích je udělena na období 2006/2007 – 2011/2012 za těchto hlavních podmínek: 1. Ošetření komunikací bude prováděno technologií zkrápěné soli, která umožňuje přesnou regulaci dávkování (chlorid sodný do max. dávky 60 g/m2). 2. Chemickému posypu bude předcházet řádné mechanické odstranění sněhové vrstvy z vozovky.

151

3. Při chemickém ošetřování budou prováděna taková opatření, aby nedošlo k proniknutí použitých látek do podzemních a povrchových vod a neohrozily tak jejich jakost či zdravotní nezávadnost a nedošlo k negativnímu ovlivnění nebo poškození vegetace v okolí komunikace. (zdroj: Výjimka MŽP ČR z ochranných podmínek CHKO Broumovsko č.j. 4024/M/06,2763a/620/06 z 4. 9. 2006)

V průběhu zimní sezóny 2010–2011 byla při údržbě silnic na území CHKO spotřebována následující množstí posypových materiálů: Posypová sůl ..................................715 t Posypový písek............................2.280 t Posypová drť...................................183 t (zdroj: Zpráva SÚS KHK o spotřebě posypových hmot na území CHKO z 3. 6. 2011)

Výjimkou povolený rozsah chemického ošetření silnic odpovídá potřebám sjízdnosti silnic v zimním období. Solení komunikací představuje problém z hlediska negativního ovlivnění často cenných stromořadí a alejí, které lemují většinu komunikací na Broumovsku. Dokladem negativního vlivu chemické údržby a poměrně intenzivního provozu motorových vozidel je alej podél komunikace II/303 v úseku od křižovatky na Jetřichov po město Broumov, která postupně odumírá a její obnova je z hlediska vlastnických poměrů v území a bezpečnosti silničního provozu poměrně složitá. Železniční doprava Územím CHKO procházejí dvě železniční trati. Větší význam má rychlíková trať č. 026 Týniště nad Orlicí – Náchod – Teplice nad Metují – Meziměstí, která od Meziměstí pokračuje dále do Polska nebo do Broumova. Trať není elektrifikovaná, územím CHKO prochází od Hronova po Broumov (celkově cca 35 km), ale frekvence na ní není příliš velká a dosahuje cca 40 spojů denně. Trať dříve pokračovala do Otovic, ale osobní doprava na ní v úseku Broumov – Otovice již není provozována. V jarních měsících roku 2011 začal Krajský úřad Královehradeckého kraje poměrně intenzívně vyjednávat o jejím znovu obnovení a zadal zpracování studie proveditelnosti záměru, která má odpovědět na hlavní otázky související s obnovením trati (např. ekonomická náročnost projektu, přínosy pro region, zhodnocení vlivů na životní prostředí aj.). Regionální význam má trať č. 047 Trutnov střed – Teplice nad Metují (v CHKO cca 20 km), kde se frekvence spojů pohybuje kolem 12 spojů denně. Její význam narůstá v době letních prázdnin, kdy je spojením do nejnavštěvovanějších částí CHKO, Adršpašského a Teplického skalního města. Žádná z uvedených tratí není elektrifikovaná a není Správou CHKO považována za významnou migrační bariéru. Letecká doprava Na území CHKO se nachází jen menší veřejné vnitrostátní letiště u Broumova, které se nachází u silnice do Martínkovic. Letištní služba je poskytována od 1. dubna do 30. září o sobotách, nedělích a svátcích. Letiště je využíváno zejména pro sportovní lety a Aeroklub Broumov zde provádí výcvik zájemců o létání na větroních.

4.7.2. Inženýrské sítě a energetika Inženýrské sítě představují na území CHKO cizorodý prvek s velikostí negativního účinku na přírodu a krajinu závislou na jejich typu. V souvislosti s vedením inženýrských sítí jsou řešeny následující problémy: • ochrana krajinného rázu • ochrana mimolesní zeleně 152

• • •

ochrana lesů potřeba ochrany ptáků při dosednutí na sloupy VN ochrana vodního režimu a na něm závislých cenných lučních ekosystémů při výstavbě podzemních sítí

Liniové stavby mohou při provádění zemních prací ve volné krajině narušit a poškodit přírodní lokality – evidované lokality ochrany přírody (zejména botanické a zoologické, ale i geologické, geomorfologické a paleontologické). V případě dotčení stromů pokládkou podzemních inženýrských sítí je vyžadováno minimálně dodržování podmínek státní normy ČSN 83 9061 (2006) – Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích (dříve ČSN 18 920 z roku 1997), která upravuje např. vzdálenost výkopu od kmene stromu, způsob hloubení výkopu, nakládání s výkopovým materiálem, zajištění výkopu proti vysychání či vymrzání kořenů a další. V souvislosti s liniovými stavbami je nutné uvažovat i s jejich doprovodnými stavbami (elektrické rozvodny, vodojemy, regulační plynové stanice apod.), které mnohdy značně ovlivňují krajinný ráz svým (technologicky či provozně daným) umístěním mimo zastavěná území. Mnohdy jsou tyto stavby nevhodné nejen svým umístěním ale i architektonickým ztvárněním. Plynovody Plynofikace Broumovského výběžku proběhla v letech 1998–2002. Sdružení měst a obcí pro plynofikaci CHKO Broumovsko sdružilo města Police nad Metují, Broumov, Meziměstí, Teplice nad Metují a obce Machov, Bezděkov a Hynčice. Kromě těchto uvedených byl plyn zaveden do Žďáru nad Metují, Hejtmánkovic, Bukovice, Jetřichova, Žďárek, Zlíčka a Vysoké Srbské. Regulační stanice byly postaveny v Polici nad Metují, Teplicích nad Metují, Broumově a v obcích Bukovice, Bezděkov nad Metují a Jetřichov. Oproti spalování pevných paliv (zejména uhlí) jsou při spalování zemního plynu nesrovnatelně nižší exhalace oxidů síry a dusíku, přičemž není zanedbatelná ani absence pevných úletů (popílek). Elektrovody Nadzemní vedení vysokého napětí (VN) a velmi vysokého napětí (VVN) znamená podstatné zásahy do krajiny a to jak estetické tak i funkční. Příhradové i betonové stožáry vytváří výrazné negativní dominanty v krajině a výstavba vedení si vyžaduje značné prostorové nároky – výseky lesních porostů, zábor zemědělské a lesní půdy, likvidace nelesní zeleně aj. Elektrovody nízkého napětí v CHKO Broumovsko Převážně v intravilánech obcí a měst. Dle bezpečnostních předpisů je vyžadováno dodržování bezpečné vzdálenosti větví stromů, které jsou pak v místech možného dotyku s vodiči odřezávány. Při neodborném provádění hrozí poškození mimolesní zeleně. Dále může vedení působit rušivě na krajinný ráz, zejména v památkových zónách obcí a měst. SCHKO požaduje v intravilánech kabely ukládat do země. Elektrovody vysokého napětí v CHKO Broumovsko Na území CHKO Broumovsko je cca 150 km vedení VN = 35 kV. Vedení VN prochází také I. zónou CHKO a to v úsecích mezi Slavným a Martínkovicemi, kde toto vedení přetíná severojižním směrem NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny, a mezi Teplicemi nad Metují a Adršpachem v k.ú. Dolní Adršpach, kde vedení přetíná okrajovou partii NPR Adršpašsko-teplické skály. V současné době se používají betonové sloupy s ocelovými konzolemi. Podle nosnosti pro větší zatížení jsou pak používány i ocelové stožáry. Z důvodu ochrany ptáků je postupně přecházeno ke sloupům typu „pařát“, které neumožňují dosedání velkých ptáků. Ustanovení § 5a odst. 6 ZOPK nařizuje: „Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně

153

zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem“. Dosud se používaly tzv. lavičky, které se instalovaly na sloupy VN 22 kV s podpůrnými izolátory. Zkušenosti ukázaly, že tento typ ochrany je již překonaný, neboť lavičky nezajišťují dostatečnou ochranu ptáků na elektrických stožárech. Po dohodě mezi zástupci energetiků a ochrany přírody doporučilo MŽP ČR upustit od instalace laviček a používat vhodnější způsoby ochrany, zejména nové bezpečnější typy sloupů (typ „Delta Variant“, typ „Pařát“, rovinné konzole se závěsnými izolátory aj.) v kombinaci s izolací rizikových míst u trafostanic, případně plastové kryty na izolátory (které jsou však méně vhodné s ohledem na nutnost průběžné kontroly a údržby). Pro snížení nebezpečnosti starých sloupů je instalována v nebezpečné zóně (do 2 m od sloupu) na dráty izolace. V některých případech je znemožněno dosednutí instalací hřebenů. Předpisy pro stavby vedení VN se řídí zákonem č. 458/2000 Sb. Stavby vedení VN do roku 1995 měly předepsáno ochranné pásmo 10 m od krajního vodiče. Stavby vedení VN po roce 1995 mají ochranné pásmo 7 m. • Vliv na úhyn velkých ptáků – prevence popsána výše. • Vliv na krajinný ráz – velmi podstatný rušivý prvek. • Vliv na lesní porosty – uplatňován předpis o ochranném pásmu, kdy v ochranném pásmu pod vedením vysokého napětí nesmí porost přesáhnout výšku 3 m. Tato pásma by mohla být mimo I. a II. zóny využívána k pěstování vánočních stromků, jelikož není striktně vyžadováno bezlesí. Nově jsou realizovány rekonstrukce jednotlivých tras, ať už pouze nevyhovujících vodičů z důvodů kapacitních, či výměna již nevyhovujících sloupů. Vhodný druh materiálu je vybírán s ohledem na umístění v dané lokalitě a v navržené zóně odstupňované ochrany přírody. Hlavní rozvoj sítě VN je soustředěn do III. a IV. zóny, do míst nově vznikající zástavby. Na vhodných místech dochází k výstavbě trafostanic a k výstavbě a rekonstrukci stávajících sítí NN. Úloha správy je v korekci tras a volbě materiálu podpěr nadzemního vedení, případně k prosazování volby podzemního vedení kabelem. V místech s dochovanými soubory lidové architektury je snaha povolovat rekonstruované a případné nové vedení pouze na dřevěné sloupy. Vodovody Na území CHKO má většina obcí vodovody, převážně ve správě společnosti Vodovody a kanalizace, a.s. V majetku společnosti jsou vedle obslužných provozů především veřejné vodovody, veřejné kanalizace a některé čistírny odpadních vod. Zbývající vedení jsou pak v majetku a správě jednotlivých měst a obcí, na jejichž katastru se stavby nalézají. V oblasti je nejvýznamnějším zdrojem pitné vody Polická křídová pánev, která je chráněnou akumulací podzemních vod. Voda z ní je jímána pro potřeby místních obyvatel, i pro Hradec Králové. V Teplicích nad Metují je stáčírna balené vody. Jímací zařízení jsou často umístěna v I. a II. zónách, případně v MZCHÚ. Při prodlužování povolení k odběru vod a rekonstrukcích těchto zařízení je nutné vyhodnocovat vliv na biotopy ovlivněné odběrem vody a zejména ne zůstatkové průtoky v Metuji. Nově budované vodovody v jednotlivých obcích jsou z hlediska ochrany přírody akceptovatelné, neboť jsou většinou vedeny v tělesech komunikací. V případech, kdy jednotlivé trasy jsou vedeny přes plochy s výskytem předmětů zájmu ochrany přírody, jako je např. výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů, prvků ÚSES, významných dřevin rostoucí mimo les a pod., dochází k úpravám ve vedení jednotlivých tras. Zásadní je způsob přechodu přes vodní toky (vhodnější je protlak oproti překopání) a přechody přes nivní pozemky, botanicky významné lokality a pozemky se vzrostlou mimolesní zelení (poškození překopáním kořenového systému). Vedení dálkového vodovodu v úseku u Police n. M. má negativní dopad na krajinný ráz. Vodojemy a čerpací stanice bývají umístěny ve volné krajině a jejich ochranné pásmo je vymezeno oplocením. Často to jsou prefabrikové objekty a mají značně negativní vliv na krajinný ráz. Při rekonstrukcích požaduje SCHKO vhodnější hmotové ztvárnění těchto objektů.

154

Kanalizace a kvalita povrchových vod Obecně lze konstatovat, že především u menších obcích na území CHKO není odkanalizovaní v současné době v souladu s požadavky platné legislativy (zastaralé technologie, špatný technický stav, právně neexistující kanalizace apod.). Města mají většinou vybudované částečné či kompletní kanalizační systémy (nejčastěji jednotné kanalizace pro odvod jak splaškových tak dešťových vod). Problémem je v řadě případech nevyhovující technický stav a v některých obcích jsou provozovány kanalizace, které odvádějí pouze částečně předčištěné nebo vůbec nečištěné odpadní vody do místních recipientů. Jedná se většinou o stavby realizované v 2. polovině minulého století, které už mnohde procházejí rekonstrukcí a intenzifikací čištění. Městské čistírny odpadních vod většinou provozuje akciová společnost Vodovody a kanalizace Náchod (Broumov, Meziměstí, Teplice n. M., Teplice n. M. – Střemenské podhradí, Horní Adršpach, Jívka, Žďár nad Metují, Machov, Police nad Metují). Zejména na Metuji hrozí při havárii negativní ovlivnění EVL Metuje – Dřevíč. Obce v Broumovské kotlině plánují většinou připojení na ČOV Broumov. Vlastní ČOV plánují Stárkov, Bezděkov n. M., Dolní Adršpach, Česká Metuje a Božanov. Stavby vlastních ČOV jsou obvykle umisťovány do nivních poloh a úroveň čištění významně ovlivňuje kvalitu povrchových vod v tocích, které jsou v oblasti málo vodné. Do veřejné kanalizace jsou často svedeny splaškové vody z centrálních částí obcí, zatímco periferní části zůstávají často bez napojení. Vybudování kanalizace pro celou obec je na Broumovsku v typických dlouhých lánových vesnicích velmi nákladné. Žumpa – je vhodná tam kde je problém získat povolení k vypouštění zejména do vod podzemních a u domů využívaných jen zřídka. Musí být zajištěno pravidelné vyvážení a tedy i příjezd pro fekální vůz. Septik s biologickým stupněm čištění – usazený kal je nutné z usazovacích komor septiku jednou ročně odčerpat. Odvedení předčištěných odpadních vod ze septiku je řešeno buďto zásakem do půdy nebo přímým odvedením do vodního toku. Samotný septik není dostatečně účinný a z něj odváděné odpadní vody je nutné biologicky dočistit. V mnoha případech postačí doplnit septik o biologické čištění, např. zemní pískový filtr. Vhodně navržený septik ve spojení se zemním filtrem je stejně účinný jako správně provozovaná domovní čistírna. Septik je vhodným řešením u staveb k individuální rekreaci. Vhodnou variantou čistění odpadních vod, zejména v místech s vhodnou morfologií (malý sklon terénu) je septik ve spojení s kořenovou ČOV. Výhodami jsou nízké investiční náklady, nízké provozní náklady (občasné vyvážení kalů ze septiku a kosení technologických porostů), esteticky vyhovující vzhled zařízení, schopnost snášet velké výkyvy v množství protékající vody. Domovní ČOV – je vhodným řešením u objektů trvalého bydlení a skupinové rekreace. Je nutné počítat s provozními náklady, zejména na spotřebu elektrické energie. Vždy je třeba řešit vhodnost vyústění přečištěných vod do recipientu s ohledem na jeho kapacitu a ekologickou hodnotu (např. s ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů atp.) Kořenové ČOV – nabízejí hledanou alternativu (nejdou vypnout, nezamrzají, nepotřebují elektrickou energii, mokřadní biotopy, krajinný ráz). Tab. č. 34: Likvidace odpadních vod na území CHKO Broumovsko Obec Adršpach Bezděkov n. M. Božanov Broumov

ČOV se plánuje ano – Horní Adršpach ano – Dolní Adršpach ne ano ne ano – více menších ano – intenzifikována, ČOV

155

Vodní tok

v CHKO

Metuje

celá obec

Metuje Božanovský potok Stěnava,

celá obec celá obec celá obec

neřeší Benešov, Rožmitál ne ne Horní Kostelec – ano, ne osada V Ráji – ne

Svinský p., Černý potok Dunajka Olešnice

ano – cca 50 obyv. na ne – napojení Broumov na ČOV v Broumově v r. 2013 ne napojení na Broumov neřeší Janovičky ano – Náchod, neřeší Dřevíč, Rokytník

Stěnava

Heřmánkovický celá obec potok

Hynčice Chvaleč

ne ne

Stěnava Chvalečský p.

celá obec pouze část k.ú.

Jetřichov

ne

Jetřichovský p.

celá obec

Jívka

ano – pro centrální část Vernéřovic ne

ne ano – pro část obce ano – pro soustředěnou zástavbu ne

Dřevíč

celá obec

napojení na Broumov ano pro Machovskou Lhotu ano – napojení na ČOV Úpice ne – plánují napojení na ČOV v Broumově

Stěnava, Křinický p. Židovka, Třeslice

celá obec

Bukovice Červený Kostelec

Hejtmánkovice

Heřmánkovice

Hronov

Křinice Machov

ano – neřeší Lhotu a Bělý

Malé Svatoňovice

ne

Martínkovice

ne

Meziměstí

ano, neřeší Vižňov a Ruprechtice

Otovice

ne

Police nad Metují

ano – intenzifikována, neřeší Hony, Pěkov a Hlavňov, Radešov

Radvanice Rtyně v Podkronoší Stárkov

ano – ne celá obec ano ne

Suchý Důl

ne

Šonov

ne

ano – varianta ještě není vybrána

intenzifikace

celá obec

Metuje, Dřevíč, pouze celá k.ú. Rokytník Žabokrky, V. Dřevíč a Rokytník a část k.ú. Hronov a Zbečník

celá obec

pouze část k.ú. Strážkovice a Odolov Stěnava, Martínkovický p.

celá obec

Stěnava, Ruprechtický a Vižňovský potok Stěnava

celá obec

Ledhujka, Pěkovský p., Hlavňovský p. Metuje Jívka Rtyňka Jívka a Dřevíč

ano pro centrální část ano – nebo Ledhujka napojení na Polici ano – Šonovský p.

156

celá obec pouze část k.ú. Bohdašín a Horní Kostelec

celá obec

celá obec

pouze část k.ú. pouze část k.ú. celá obec celá obec

celá obec

výhledově

Velké Petrovice

ano (2) neřeší Zdoňov, H.Teplice, Javor a Dědov, Skály a Bohdašín ne

Velké Svatoňovice

ne

Vernéřovice

ne

Vysoká Srbská

ne

Žďár nad Metují Žďárky

ano ne

Teplice nad Metují

ano – ještě nebyla vybrána varianta ano – napojení na ČOV Úpice kanalizace na ČOV Meziměstí ne

napojení na Náchod

Metuje, Zdoňovský p.,Teplický p.,

celá obec

Metuje

celá obec

pouze část k.ú. Starý Sedloňov Vernéřovický p. celá obec

Židovka, Brlenka Dunajka Brlenka

celá obec celá obec pouze část k.ú.

Obdobně jako u tras vodovodů jsou nově budované kanalizační stoky vedeny převážně v tělesech místních komunikací, kde je střet se zájmy ochrany přírody a krajiny minimální. Časté jsou pouze kolize s dřevinami rostoucími mimo les (zvláště alejové stromy), kde vzhledem k náročnosti stavby kanalizace (vyšší nároky na prostor výkopu) hrozí jejich závažná poškození. Proto jsou Správou CHKO v těchto případech, stejně jako u ostatních výkopů inženýrských sítí, vyžadovány podmínky ochrany dřevin vycházející z české státní normy ČSN 83 9061 z února 2006 na ochranu stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích. Telekomunikační síť Síť mobilních telefonů jednotlivých společností je součástí jednotné telekomunikační sítě České republiky. Signál je zajišťován pomocí sítě základnových stanic GSM (o umístění vysílačů více kap. 3.12.) Území CHKO je signálem dostatečně pokryto. Případné umisťování dalších základových stanic je možné v městských aglomeracích na výškové objekty, stožáry vysokého napětí, tovární komíny nebo budovy. Případně sdílením stávajících zařízení. Umísťováním vysílačů na vyvýšených místech dochází ke střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny, protože se většinou jedná o pohledově exponovaná místa, kde stavba vytváří výraznou krajinnou dominantu a svým působením negativně ovlivňuje značný krajinný prostor a často nedotčené přirozeně působící partie krajiny. Tuto skutečnost posiluje často zájem konkurenčních firem vybudovat si svůj anténní nosič jako samostatný objekt nezávisle na ostatních. Nadpovrchové – vedení na sloupech bez většího vlivu a významu na přírodní složky, platí zde prakticky stejné přístupy jako v případě vedení nízkého napětí na sloupech. V současné době je snaha i toto vedení převádět do kabelů uložených v zemi. Podpovrchové – kabelizace, uloženo. Významnější stavbou je dálkový optický kabel (DOK). Jeho trasa vede ve směru Velký Dřevíč – Petrovičky – Velké Petrovice – Police nad Metují – Broumov a odtud jedna větev vede na Martínkovice a druhá na Meziměstí, Adršpach a Radvanice. Výroba elektrické energie Naprostá většina elektrické energie určená ke spotřebě na území CHKO Broumovsko je vyráběna mimo území CHKO Broumovsko (uhelná elektrárna v Poříčí u Trutnova). Elektrická energie je přiváděna pomocí vrchního vedení VVN. Níže popsané elektrárny jsou pouze doplňkovými zdroje.

157

Malé vodní elektrárny Hydroenergetický potenciál většiny vodních toků v CHKO byl v minulosti vzhledem k příznivým podmínkám využíván. V současné době jsou využívány některé vodní stupně na malé vodní elektrárny (MVE), často však bez rybích přechodů s rizikem nadměrných odběrů vody a s tím spojeným nedodržováním stanovených hodnot minimálních zůstatkových průtoků převáděných do úseků toků ovlivněných odběrem vody. U malých elektráren požaduje SCHKO obnovení průchodnosti. Více kap. 4.5. Sluneční elektrárny Využití slunečního záření k výrobě elektrické energie pomocí slunečních kolektorů a fotovoltaických panelů zaznamenalo v letech 2009–10 značný rozvoj. Tento trend byl způsoben zejména státními dotačními pobídkami a fixací cen odebírané energie. Umístění rozsáhlých elektráren ve volné krajině se na území CHKO Broumovsko podařilo zabránit. V oblasti jsou (v r. 2012) umístěny v průmyslových zónách přímo na terénu dvě fotovoltaické elektrárny – v Broumově a České Metuji. V řádu desítek jsou instalovány menší FVE na střechách rodinných domů a průmyslových nebo zemědělských objektů. Umístění bylo posuzováno s ohledem na krajinný ráz. Řada stavebních návrhů byla z výše uvedených důvodů zamítnuta. Větrné elektrárny Na území CHKO Broumovsko není umístěna žádná velká větrná elektrárna. S ohledem na nepůvodnost v území a výrazný rušivý vliv na krajinný ráz a negativní dopady na avifaunu a letouny se s rozvojem těchto zařízení nepočítá.

158

4.8. Průmysl Průmysl v CHKO Broumovsko se začal rozvíjet jako řemeslná činnost vázaná na tradiční zemědělství a lesnictví. Tak postupně vznikal v prvé fázi průmysl textilní a dřevozpracující. Zcela specifické a tradiční je na Broumovsku zpracování pískovce. Průmysl textilní se rozvíjel již od středověku. Nejdříve zpracovával domácí len – kvalitní broumovské sukno bylo od 16. století vyváženo do značné části Evropy. S rozvojem průmyslu a železnice se stala hlavní textilní surovinou bavlna. Hlavními středisky byly Broumov, Meziměstí, Police a Teplice n. M. Další textilky byly ve Žďáru n. M., České Metuji, Jívce, Machově a jiných obcích. Textilní průmysl prošel a prochází řadou krizí, malé vesnické textilky zanikly. Hlavní výrobce a. s. Veba Broumov a zároveň největší firma Broumovska, zaměstnávající přes 1200 pracovníků, však patří k nemnoha prosperujícím textilním podnikům v ČR a většinu své kvalitní produkce vyváží do zahraničí. Pro CHKO je potěšující, že se jedná o tradiční průmysl, prosperující ve světle požadavků na kvalitu výroby i ochranu životního prostředí. Hlavním zlomem pro místní textilní průmysl byl rok 1989, který znamenal vpád levnějších surovin ze zahraničí (len) a postupný útlum navazujícího textilního průmyslu. Postupně byly uzavřeny provozy v České Metuji, Meziměstí, Teplicích n. M., Žďáru n. M. Průmysl dřevozpracující prošel změnami (přechod z vodních pil na dnešní typy), až se ustálil na největší pile v Meziměstí (manipulační sklad LČR – hrubá příprava dříví na další zpracování a zbytky pro topné účely), Broumově a po roce 1989 několika menších soukromých provozech rozptýlených po celém území CHKO (Machov – dvě pily, Dřevíč, Teplice n. M. – dvě pily). K tradičním dřevozpracujícím a nyní prosperujícím podnikům oblasti patří firmy Hobra – Školník Broumov a Dřevoterm Březová. V minulosti byl v oblasti na mnoha drobných lokalitách dobýván kámen. Nejčastěji to byl pískovec, využívaný zejména jako kámen stavební (kvádry) ale i pro kamenické a sochařské zpracování. Kromě lámání skály v drobných lomech u téměř každé vsi bývaly v místech výskytu využívány i jednotlivé balvany z blokových sutí na svažitých lesnatých stráních (Broumovské stěny, Rač). Pro místní využití bývala těžena i opuka (např. Bezděkov nad Metují), porfyr, melafyr, vápenec a písek. Tradiční průmysl zpracování kamene prošel velkou proměnou – od mnoha drobných kamenických dílen k několika větším podnikům, které kombinují těžbu a zpracování kamene. V současné době se na území CHKO Broumovsko nacházejí dva činné lomy, ve kterých je těžen pískovec druhohorního stáří (křída) – více viz kap. 4.10. Vedle průmyslu zpracovávajícího místní suroviny se v minulosti postupně vyvinul průmysl kovozpracující, zaměřený na materiálově nenáročné přesné strojírenství (Kovopol Police n. M., bývalá Meopta Hynčice – nyní Hynčické strojírny). Dalším výrazným podnikem v oblasti je závod VDO Adršpach (bývalý PAL), kde se vyrábějí součástky k automobilům, Strojtex Meziměstí, KOMAP Dědov, BRONAS Heřmánkovice, VK ložiska aj. Nejstarším “potravinářským” podnikem na Broumovsku je bývalý klášterní, nyní soukromý, pivovar v Broumově – Olivětíně, založený ve 14. století. Specifické místo v potravinářském průmyslu zaujímá největší a jediná mlékárna v CHKO Milpo Police. Novým podnikem je stáčírna balené pitné a kojenecké vody – bývalá Toma v Teplicích nad Metují, nyní General Bottlers, s.r.o. Dále je uplatňován prodej zemědělských přebytků a komodit u jednotlivých zemědělských subjektů. Zásobování zemědělské výroby provádí ZZN Česká Skalice s pobočkou na Kozínku. Významným výrobcem uzenářských výrobků je společnost Pejskar a spol. sídlící v Polici nad Metují. Dalším průmyslovým oborem v oblasti je keramický závod v Polici n. M. a firma Hauk vyrábějící shrnovací dveře a keramiku. V oblasti je i další umělecko-keramická dílna v Suchém Dole. V oblasti dále fungují opravárenská družstva a autoservisy (Broumov, Police n. M.) i jednotlivé drobné autoopravárenské dílny v soukromých rukou (Bukovice, Jetřichov, Teplice n. M., Broumov). Významnou firmou je Barum Jetřichov, který skladuje a expeduje pneumatiky Barum.

159

Stavební průmysl je zastoupen několika stavebními firmami (Broumovské stavební sdružení, Broumstav, Bezedos – Broumov, Klimeš – Bukovice, Myška – Teplice aj.) a prodejen stavebnin (Police n. M, Broumov). Průmysl tiskařský je zastoupen tiskárnou Matěna v Polici n. M. a tiskárnou na Kozínku. Hlavní místní znečišťující zdroje z průmyslové výroby Kotelny továren (zejména Broumov, Police, méně Meziměstí, Teplice n. M.), centrální výtopny (opět hlavně města), domovní kotelny, skládky, polní hnojiště (viz zemědělství), skládky či překladiště sypkých materiálů (uhelné sklady – Police, Teplice n. M., Broumov), rozprach z cest. Vzhledem k plynofikaci CHKO poklesly emise tuhých a plynných látek více než čtyřikrát, což má velmi pozitivní vliv na přírodní prostředí. Dnešní průmyslová výroba ve značné míře využívá plastů, ať již jako komponentů k výrobkům, tak i jako obalů. Domácnosti mohou vzniklé odpady ukládat do speciálních kontejnerů či sběrných dvorů jednotlivých obcí. Přes značný nárůst povědomí o třídění stále mnoho odpadů končí jako palivo v lokálních topidlech. Zplodiny v ovzduší (chlorované uhlovodíky, dioxiny a další organické látky) působí jako karcinogeny či mutageny. Jejich nežádoucí dopad postihuje zejména druhy na vrcholu potravního řetězce (člověk, dravci). Po zdražení energií byl pozorovatelný návrat a následný negativní dopad vytápění rodinných domů pomocí lokálních topidel dřevem a uhlím. Průmyslové objekty a jejich provozy mají v mnoha případech negativní vliv na krajinný ráz. V mezích zákona dochází též ke znečišťování toků, akustické emisi, prašnosti a exhalacím.

4.9. Zacházení s odpady Odpad z domácností Z celé CHKO je komunální a tříděný odpad svážen na skládky mimo území CHKO (Rtyně v Podkrkonoší a Křovice u Dobrušky). Hospodaření s komunálním odpadem zajišťuje na území CHKO Broumovsko především firma RUMPOLD s.r.o., Broumov, dále pak firmy Marius Pedersen, a.s., Scheele a TRANSPORT Trutnov s.r.o. Téměř ve všech obcích jsou kontejnery na plasty, sklo a papír, v některých také na tetrapacky. Řada obcí zavedla sběrné dvory (Broumov‚ Heřmánkovice, Hronov, Meziměstí, Police nad Metují, Bezděkov nad Metují, Radvanice, Žďár nad Metují, Bukovice), kde vytřiďují i další komponenty. Organický odpad likvidují na venkově většinou sami občané – v městech jsou přistavovány kontejnery. Problémy působí pouze drobné nelegální skládky odpadů obyvatel rodinných domů bydlících na okraji měst nebo obcí nebo v okolí chatových a zahrádkářských kolonií. Dalším negativním jevem je vznik nepovolených navážek inertních zemin nebo stavebních výkopků v rámci terénních úprav při stavbách nových obytných objektů obvykle do niv nebo lesů. Odpad z průmyslu Průmysl zajišťuje likvidaci svých odpadů většinou nezávisle na systému likvidace domovního odpadu. Výjimku tvoří podnikatelé, kteří likvidují svůj odpad (či jeho část) pomocí popelnic, neboť charakter odpadu odpovídá domovnímu. Odpad ze zemědělství U některých zemědělců stále přetrvává situace, že jsou statková hnojiva odpadem. Jedná se především o zimní období, kdy někteří zemědělci nemají odpovídající kapacity jímek na exkrementy, čímž dochází k vyvážení na zamrzlou zem či na sníh a následně při jarním tání ke znečišťování i nezemědělských ploch (zejména vodních toků) při jejich intenzivním odtoku.

160

Dalšími odpady jsou pytle od mořeného osiva, plastové fólie ze senážních balíků, veterinární přípravky, zbytky průmyslových hnojiv a obaly a zbytky po prostředcích na ochranu rostlin a proti škůdcům. Odpady z dopravy Hlavním zdrojem odpadů z dopravy je zimní posyp komunikací. Přes úklid vozovek dochází k výrazné kontaminaci okolí vozovek a vozovku sledujících či křížících vodotečí. K posypům se používají kamenné drtě a jen na hlavních tazích přetrvává používání soli, ovšem vlhčené, takže došlo ke snížení objemu aplikované soli. Přesto stále dochází k poškozování dřevin v okolí míst, kde je solení povoleno (např. aleje v okolí Broumova). Obtížně se likvidují vyjeté oleje a automobilové akumulátory i pneumatiky. V řadě lokalit v obcích se stále nacházejí vraky automobilů. Na území CHKO se nachází několik firem, které se zabývají sběrem i likvidací autovraků a nebezpečných odpadů z dopravy, např. EKLASS CZ s.r.o. v Hronově Žabokrkách nebo Václav Pumr v Meziměstí. Přesto stále přetrvávají černé skládky, na kterých se nacházejí akumulátory, pneumatiky a různé jiné části automobilů. Obce se snaží černé skládky likvidovat, jakmile se o nich dozví. Odpady ze stavebnictví Hlavním problémem je odpad vznikající při demolicích objektů, který má v řadě případů velkoobjemový charakter. V současnosti existuje v CHKO i v jejím okolí několik řízených skládek, kam je možné odvážet hlínu z výkopků a stavební suť (např. skládka Trutnov – Kryblice, firma GEMEC – UNION a.s. – Jívka, Obec Hejtmánkovice). Jakmile je někde suť uložena bez řádného zabezpečení, stává se místo automaticky potenciální skládkou i pro nebezpečnější odpady z domácností a pod. Dalším problémem je ukládání stavební suti a hlíny z výkopků do niv toků (snižení ekostabilizační funkce nivy jako VKP) a na lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Staré zátěže Zcela zásadním problémem, zejména s ohledem na Chráněnou oblast přirozené akumulace vod Polická křídová pánev, jsou staré skládky. Některé skládky jsou již rekultivovány (např. Dolní Adršpach, Starostín, Broumov – Olivětín, Police n. M. a Teplice n. M, Radešov a Bystré u Stárkova). Na území CHKO se stále nalézají staré skládky, které byly v minulosti pouze překryty zeminou. Tyto skládky mohou v budoucnu působit potíže zejména ve vztahu k podzemní vodě. Je vhodné pokračovat dále v jejich monitoringu. Nejhorší starou zátěží na území CHKO Broumovsko byla skládka zbytků na chemickou ochranu rostlin a galvanických kalů na Pasách na lesním půdním fondu ve starém zavodnělém písníku. Rekultivace skládky byla provedena v letech 2003–2004, monitoring však stále probíhá.

4.10. Těžba nerostných surovin Ložiska černého uhlí a uranu Těžba černého uhlí v české části vnitrosudetské pánve (dolnoslezské pánve) nedosáhla takového významu jako např. v kladenském revíru, přesto velmi významně podpořila industrializaci severovýchodních Čech. Na úbočí Jestřebích hor u Rtyně a Strážkovic se černé uhlí kopalo již okolo roku 1634. V oblasti Radvanic bylo černé uhlí objeveno až v roce 1840, z této doby také pocházejí nejstarší šachtice a štoly v centru obce (pozdější důl Kateřina) a také chvalečský důl Celestýn. Toto období dokládá několik desítek opuštěných šachtic, úpadních jam i odvodňovacích štol, z nichž se ty hlavní a perspektivní staly od konce 19. století základem Svatoňovické báňské společnosti, která po znárodnění po roce 1948 byla přetvořena na Východočeské uhelné doly, s. p. Plány VUD v osmdesátých a na počátku devadesátých let předpokládaly ze stavu ověřených zásob a perspektivy ložisek těžbu až do hloubky 1200 m od ústí otvírek (až na –800 m p. m.) a zvýšení těžby v jednotlivých revírech. Např. nový důl

161

Kateřina II. v Radvanicích měl nově zahloubenou šachtou do hloubky 1040 m a nejmodernější těžební zařízení s předpokladem zvýšení těžby z 200 tis. tun na 550 tis. tun ročně. V důsledku nových ekonomických podmínek po roce 1989 však došlo k uzavření všech dolů VUD Trutnov. V Radvanicích tak vyjel 1. dubna 1994 z podzemí na povrch poslední vůz uhlí v dosavadních dějinách zdejšího dolování a ukončil tak více než 400 let trvající éru uhelného hornictví v této oblasti. Jen v areálu dolu Kateřina II. zůstalo v podzemí více jak 75 mil. tun dobyvatelných zásob, v celém žacléřsko – svatoňovickém revíru je to několik set mil. tun. Průzkum a následně i těžba uranových rud probíhaly v padesátých letech na dnešním území CHKO především v oblastech důlní těžby černého uhlí (Radvanicko, Stárkovsko, Hronovsko, Žďárecko), dvě průzkumné etapy proběhly i na Broumovsku (hlavně v oblasti Rožmitálu a Šonova). V letech 1952–57 na dole Kateřina (Stachanov) a dole Bohumír (Dolní Vernéřovice) byla těžena radioaktivní surovina vázaná na organickou hmotu radvanických slojí, zvláště druhé sloje a sloje Baltazar. Uhlí se v těch letech dostávalo na důlní haldu v Radvanicích jako odpad. Zkušební těžba byla prováděna i na řadě dalších lokalit. Území CHKO se týká problematika tří ze čtyř revírů: svatoňovického, radvanického a žďáreckého. Nejvíce problémů přinesl revír radvanický, především širokým dopadem zabezpečení celého důlního systému Kateřina I., Kateřina II. a Celestýn a nutností čištění důlních vod s odtokem do Jívky (a dále do Dřevíče, Metuje a Labe), dále i problematickým způsobem likvidace zahoření obří důlní haldy u dolu Kateřina I. (o obsahu více jak milion m3), s odhadovaným obsahem až 40 % organické hmoty (hlavně z období těžby surovin) a neznámého obsahu radioaktivních materiálů. Radioaktivní zatížení v řádech deseti až stonásobků přirozeného radioaktivního pozadí se vyskytuje ve všech částech CHKO dotčených těžbou, ale i rozvozem radiací zatížených haldových materiálů i do dalších částí CHKO. Další problémy je nutné očekávat ve sféře všech povrchových, připovrchových i podzemních stařin, od kterých dosud neexistuje ani řádná evidence. Tab. č. 35: Výhradní ložiska uhlí a uranu Číslo 3074937 3074938 3075100

3161300

Název Rtyně – Svatoňovické sloje Rtyně – Žacléřské sloje Radvanice – Důl Kateřina

Těžba dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná

Surovina radioaktivní suroviny, uhlí černé uhlí černé

Nerost černé uhlí, U-ruda černé uhlí

radioaktivní suroviny, uhlí černé

černé uhlí, U-ruda

Bohdašín – Velké Svatoňovice

dosud netěženo

uhlí černé

černé uhlí

CHLÚ 07493700 Rtyně 07493700 Rtyně 07510001 Radvanice v Č. 16130001 Markoušovice

DP – – –

–

Potenciální ložiska ropy a zemního plynu V roce 2011 podala australská firma Basgas žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledání ložisek ropy a zemního plynu, které zahrnuje i celé CHKO Broumovsko. Geologický průzkum v hloubkách výrazně přes 1 km nebyl dosud v CHKO Broumovsko proveden, vyjma jediného vrtu ve Velké Vsi u Broumova. Není proto možné zcela vyloučit nalezení nekonvenčních ložisek těchto surovin, především ložisek tzv. břidlicového plynu. Protože nekonvenční těžba břidlicového plynu, případně na uhlí vázaného plynu, se provádí způsobem hydraulického štěpení (hydrofracking), které představuje významná rizika z hlediska životního prostředí, není vhodné tento způsob těžby na území CHKO Broumovsko podporovat s ohledem na veřejný zájem ochrany přírody a krajiny i další veřejné zájmy, zejména ochranu kvalitních zdrojů pitné vody. Případná těžba touto technologií je také zásadním střetem s ochranou krajinného rázu, protože při ní dochází k vytváření terénních úprav ve volné krajině – vytváření podložek pro vrt o rozloze přes 1 ha, vrtné soupravy významně převyšují výšku lesních porostů, bývají i v noci nasvícené, na 1 km2 bývají umísťovány až 3 vrty. Rozvíjení tohoto odvětví těžebního průmyslu v CHKO Broumovsko by tak šlo zcela proti smyslu dosavadní ochrany území.

162

Rudní akumulace a jejich těžba Oblast vnitrosudetské pánve je velmi chudá na rudní ložiska, zato však má poměrně hojné rudní indicie. Jde především o výskyty mineralizace Cu-Pb-Zn. Ekonomicky nejvýznamnější bylo ložisko mědi u Horních Vernéřovic. Ložisko je tvořeno polohami šedozeleného jílovce s nízkým obsahem jemně rozptýleného organického uhlíku. Rudní minerály (chalkozín, bornit, malachit a azurit spolu s pyritem) jsou jednak ve formě jednotlivě vtroušených zrn, jednak ve formě oválných konkrecí vázány na šedozelené pelity. Mocnost rudonosných slojí se pohybuje od 0,2 do 1,5 m, kovnatost od setin % do 5 % Cu. Po vybrání mědí bohatších partií byla r. 1966 těžba na ložisku pro příliš nízkou kovnatost získávané rudy zastavena. V prostoru těžby vznikl závod na zpracování měďnatého koncentrátu; po ukončení zdejší těžby závod dále zpracovával rudy z dovozu. Pozůstatkem ukončené těžby i výroby koncentrátu jsou pod bývalým závodem dvě odkaliště s naplaveným jemným odpadem s nevyhodnocenou zátěží pro okolní přírodní a životní prostředí. Ložiska cihlářských surovin. V polické pánvi až do konce roku 1971 byla v provozu cihelna v Polici n. Metují, kde byly těženy kvartérní svahové a eluviální hlíny a hlíny eolického původu. Mocnost suroviny včetně zvětralých slínovců v podloží dosahovala až 9 m. Kvalita suroviny umožňovala výrobu pouze plných cihel horší kvality. Zásoba činí na ložisku téměř 750 000 m3. V roce 2000 začalo nové využití tohoto ložiska za účelem těžby hlín a jejich použití v objemu cca 16 tis. m3 jako těsnicí vrstvy zeminy při rekultivaci skládky odpadů "Na zámečku" v Polici nad Metují. Záměr investora byl Správou CHKO využit: obě lokality těžebních jam byly po této jednorázové akci v letech 2000–2001 ponechány k zatopení spodní vodou a k přirozené sukcesi. Ložiska sprašových hlín v Broumovské kotlině v okolí Olivětína a Broumova byla po druhé světové válce opuštěna, přestože mocnost suroviny dosahuje až 10 m. Ložiska kameniva Ložiska drceného kameniva se nacházejí v permu na Broumovsku a v křídě polické pánve. Lom Rožmitál Kamenivo je v okolí Broumova v současnosti těženo v melafyrových lomech v Rožmitálu. Vzhledem k úložným poměrům, kdy příkrovy melafyrů o mocnosti 20–40 m se uklánějí k JZ, se těžba soustřeďuje podél výchozů, poněvadž do předpolí stoupá skrývka. Surovina je stanovena pro výrobu drceného silničního kameniva ve II. jakostní třídě. Těžbu kamene provozuje dlouhodobě organizace Zemědělské družstvo Šonov. Střet těžby se základními ochrannými podmínkami II. zóny byl až dosud řešen udělením výjimek. Další postup těžby v platném dobývacím prostoru je ve střetu s ochrannými podmínkami II. zóny CHKO Broumovsko a v potenciálním střetu s požadavky na ochranu krajinného rázu. V současnosti je těžbou dotčena cca 1/3 dobývacího prostoru o výměře 41,17 ha, zábor plochy s aktivní těžbou či manipulací s vytěženou surovinou má stále rostoucí tendenci, neboť realizace rekultivace těžbou dotčených ploch je s ohledem na další plánovaný postup zatím nemožná. Na rekultivované části lomu Homole (v předpolí lomu Rožmitál) vznikla v roce 2011 hodnotná naučná stezka seznamující návštěvníky jak s vlastní těžbou, tak zejména se zajímavostmi neživé i živé přírody v dotčeném území. Platnost POPD: 2011 – do vytěžení vymezené části k lesní cestě Výhradní ložisko: 3047800 Rožmitál; surovina: stavební kámen; nerost: křemenný porfyrit, melafyr Chráněné ložiskové území: 04780000 Rožmitál Dobývací prostor: 70791 Rožmitál Ložisko Bezděkov Z obvyklých typů hornin používaných pro výrobu drceného kameniva se vymyká ložisko spongilitických písčitých prachovitých slínovců středního turonu s čočkami vápenců v Bezděkově u Police nad Metují. Těžba je však zablokována nebezpečím porušení stropu 163

artéského cenomanského obzoru střelnými pracemi. Případný záměr obnovení těžby je potenciálně ve střetu s požadavky na ochranu krajinného rázu, nachází se v těsné blízkosti I. a II. zóny CHKO Broumovsko a EVL Kozínek. Výhradní ložisko: 3022800 Bezděkov nad Metují; surovina: stavební kámen, vápenec; nerost: pískovec, slínovec, vápenec Chráněné ložiskové území: 02280000 Bezděkov Lom Libná Ložiska kamene pro dekorační a kamenické práce jsou v křídové polické pánvi. V západní části bývalé obce Libná (u Zdoňova) byl v minulosti těžen jemnozrnný běložlutý cenomanský kvádrový pískovec s glaukonitickou příměsí ve více drobnějších (selských) lomech. Po roce 1945 těžba pokračovala pouze v prostoru 3 lomů, sloučených provozovatelem do jednoho ložiska. V šedesátých letech zde byla těžba zastavena. O novou otvírku těžby požádala organizace ČMPK Hradec Králové v roce 1995, v r. 2001 započala těžba velmi malého rozsahu a šetrnou technologií. Roku 2001 převzala těžbu organizace Granit Lipnice s.r.o., Dolní Město, která lom provozuje do současnosti (2011). Těžba je zde provozována jen nárazově s ohledem na nižší poptávku po této surovině. Významnější střety se zájmy ochrany přírody v rámci stanoveného dobývacího prostoru nelze v návrhovém období plánu péče předpokládat. Platnost POPD: 1997 – do vytěžení zásob Výhradní ložisko: 3102900 Libná; surovina: kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu; nerost: pískovec Chráněné ložiskové území: 10290000 Libná Dobývací prostor: 70548 Libná Lom Božanov Nejrozsáhlejší těžba pískovce v CHKO Broumovsko probíhá v lomu Božanov, který je situovaný do příkrého vnějšího svahu kuesty české části Stolových hor, s expozicí k SV do Broumovské kotliny. Předmětem těžby je druhohorní pískovec středně turonského stáří. Lom Božanov leží v II. zóně CHKO těsně při hranici I. zóny a NPR Broumovské stěny a jeho dobývací prostor Božanov I zasahuje do samotné rezervace. Lom také podstatně narušuje krajinný ráz této NPR i celé přilehlé části CHKO (pohledově i území NP Góry Stolowe v Polsku). Navíc se nachází v bezprostřední blízkosti hranice NP Góry Stolowe i státní hranice s Polskem (méně než 0,5 km). Další těžba v lomu představuje vážný střet se zájmy ochrany přírody (těžba je na území I. a II. zóny CHKO a na území NPR ZOPK zakázána). Z těchto důvodů Správa CHKO Broumovsko navrhla převod části zásob do zásob vázaných jako ochranný val cesty a zbývajících zásob, které jsou nad přeloženou lesní cestou směrem do nitra I. zóny a NPR, k odpisu zásob, v dané věci však dosud nebylo Ministerstvem průmyslu a obchodu rozhodnuto. Těžbu zahájila a dlouhá léta provozovala organizace Českomoravský průmysl kamene, Hradec Králové. Roku 2001 převzala těžbu organizace Granit Lipnice, s.r.o., Dolní Město, která lom provozuje do současnosti (2011). Prakticky všechen vytěžený kámen firma dále zpracovává, buďto přímo v lomu nebo ve vlastní provozovně v Teplicích nad Metují. Vysoce kvalitní pískovec se používá na opravy uměleckých památek i výstavbu prestižních budov v ČR i v zahraničí. Ročně se vytěží okolo 5 tis. tun kamene, z toho nejkvalitnější surové bloky představují přibližně 900 m3, předrcený kámen z odvalu se využívá zejména pro opravy lesních cest. Platnost POPD: 2008 – do vytěžení zásob Výhradní ložisko: 3144900 Božanov; surovina: kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu; nerost: arkóza, pískovec Dobývací prostor: 71010 Božanov I a 70875 Božanov

164

Další těžební lokality pískovce a kameniva V minulosti bylo kamenivo těženo v řadě menších lomů v oblasti. Velký objem nutných prací a potřeba rychlé rekonstrukce lesních komunikací v Javořích horách po katastrofálních povodních v r. 1997 si vyžádaly povolení drobné těžby zvětralin z velkých údolních osypů s přirozeně (přírodně) vytříděným materiálem místních vulkanických hornin, řešených formou stavebního povolení. Protože se svým rozsahem jedná o malé těžebny v rozsáhlých lesních komplexech, které budou po ukončení ponechány sukcesi, nelze předpokládat žádné významnější střety se zájmy ochrany přírody a krajiny. V případě jejich dostatečného zajištění proti navážení odpadů mohou být naopak pozitivním příspěvkem ke zvýšení biodiverzity území. zemník LČR, LS Broumov "Vodní strž", k. ú. Ruprechtice, p. p. č. 1588, platnost povolení hornických prací 1997 – do vytěžení zásob (zásoby zde ještě nejsou dotěženy) zemník LČR, LS Broumov "Na odbočce", k. ú. Heřmánkovice, p. p. č. 1291, platnost povolení hornických prací 1999 – 31. 10. 2012.

Tab. č. 36: Výhradní ložisko kameniva Číslo 3022900

Název Šonov u Broumova

Těžba dosud netěženo

Surovina Stavební kámen

Nerost křemenný porfyrit, melafyr

CHLÚ 02290000 Šonov u Broumova

DP –

Tab. č. 37: Nevýhradní ložiska kameniva Číslo 5243800

Název Zdoňov

Těžba dřívější povrchová

5232900

Heřmánkovice

5232800

Ruprechtice u Broumova Libná

současná povrchová současná povrchová dřívější povrchová

3102901

Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Stavební kámen

Nerost pískovec

křemenný porfyrit

Stavební kámen

křemenný porfyrit

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

glaukonit, pískovec

Vápence V minulosti byly těženy v lůmcích, štolkách a šachticích vápence u Otovic k výrobě vápna. Z ruprechtického obzoru se používalo vápence k výrobě dlažby či jako stavebního kamene. Karbonáty v otovickém, ruprechtickém a hejtmánkovickém obzoru mají mocnost od 0,5 do 4 m (v průměru kolem 1 m), a proto nemají dnes praktický význam. Jejich přirozené i umělé odkryvy jsou většinou v zájmu ochrany přírody vedeny jako evidované lokality, neboť obsahují významné paleontologické (paleozoologické i paleobotanické) nálezy z období permu. Ložiska písků a štěrků K nejvýznamnějším ložiskům oblasti patřily sklářské a slévárenské písky v Adršpachu, kde kvalita písků umožňovala jejich použití i pro výrobu českého křišťálu. Poněvadž se ložisko nalézá v národní přírodní rezervaci a nepodařilo se najít náhradní ložisko mimo ni, byla těžba zastavena. Písník Jetřichov K přípravě malt se používá rozpadavých, středně až hrubě zrnitých pískovců s příměsí valounů, náležejících do spodní části bohdašínského souvrství, které se těží JZ od Jetřichova. Technologicky lze suroviny použít pro výrobu malt na omítku s pevností do 100 kg/cm2. Písník Jetřichov je lokalitou s perspektivou střetů mezi zájmy těžby nerostných surovin a zájmy orgánů

165

státní ochrany přírody a krajiny, a proto Správa CHKO musí věnovat této lokalitě trvalou pozornost. V případě zájmu o další pokračování těžby zde hrozí potenciální střety s ochranou ohrožených druhů v prostoru pískovny, zejména kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé, a dále s ochranou mokřadních luk u Jetřichova s chráněnou faunou a flórou, z důvodu ovlivnění jejich vodního režimu. Zvětšující se rozsah těžebny začíná být významný i z hlediska zásahu do krajinného rázu. Vnitrosudetská pánev je deficitní oblastí ložisek štěrkopísků. Místně byla využívána eluvia arkóz a arkózových pískovců jíveckých vrstev. Mimo písník Jetřichov v současné době žádný další písník se stanoveným “Plánem těžby” a DP v území CHKO nepracuje. platnost povolení hornických prací 2003 – 31. 12. 2011. Nevýhradní ložisko: 5239500 Jetřichov u Broumova; surovina: štěrkopísky Stará důlní díla Na území CHKO Broumovsko se nacházejí desítky až stovky starých důlních děl, zejména v oblasti Jestřebích hor je mnoho pozůstatků po dřívější těžbě černého uhlí. Z důvodu bezpečnosti osob a majetku dochází v některých případech k jejich zajišťování. Obvykle se jedná o zemní práce menšího rozsahu bez významnějšího významu z hlediska dotčení zájmů ochrany přírody. Potenciálně zde však hrozí střety z hlediska ochrany krajinného rázu, dotčení lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů, tj. zejména netopýrů nebo vegetace vázané na podmáčené plochy a prameniště.

4.11. Rekreace a turistika Potenciál oblasti pro rekreaci, sport a turistiku CHKO Broumovsko je významnou oblastí rekreace a cestovního ruchu, jejíž potenciál je dosud využíván nerovnoměrně. Území CHKO nabízí atraktivní přírodní prostředí harmonické kulturní krajiny s několika lesními komplexy, s mozaikou různě obhospodařovaných zemědělských ploch a s řadou venkovských sídel s dochovanými památkami i stavbami lidové architektury. Z hlediska návštěvnosti jsou však těžištěm pískovcová skalní města, která zároveň představují přírodně nejcennější části CHKO. Rekreace má v CHKO výrazně sezónní charakter, kdy v letních měsících je počet návštěvníků řádově vyšší. Oblast je k rekreaci běžně využívána i návštěvníky z cizích zemí, zejména ze sousedního Polska. V nejatraktivnějších lokalitách (Adršpašské a Teplické skalní město) se tak návštěvníci koncentrují a i provedená opatření (pravidelně udržované a zpoplatněné stezky) zcela nezabraňují poškozování přírody. Možnosti snížit koncentraci návštěvníků jejich směrováním do jiných částí narážejí na potřebu zachování klidových území. Vysoký počet návštěvníků vede dále k tlaku na budování doprovodné infrastruktury (parkoviště, restaurace) v těchto přetížených lokalitách. Naproti tomu některé části CHKO (např. Javoří hory, Stárkovsko) nejsou z hlediska rekreace ještě plně doceněny. V Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje je Broumovsko charakterizováno jako oblast, kde jsou dominujícími formami rekreace rodinná cykloturistika, pěší a horská turistika, poznávací turistika. Jako doprovodné formy jsou uváděny běžecké a sjezdové lyžování, snowboarding a ostatní zimní sporty, kulturní turistika, ozdravné pobyty. Vzhledem k atraktivním přírodním podmínkám zdůrazňují ZÚR potenciál území pro další rozvoj letní turistiky. Skalní města přitahují velké procento zahraničních návštěvníků (zejména z Polska a Německa) a českých návštěvníků ze všech krajů republiky. Nacházejí se zde nejnavštěvovanější horolezecké terény v ČR. Dokument uvádí potřebu posílit ekonomickou a sociální stabilitu tohoto území pomocí koordinovaného rozvoje cestovního ruchu a dalších hospodářských odvětví, která jsou šetrná k životnímu prostředí. Je třeba řešit střety aktivit rekreace a cestovního ruchu s ochranou přírodních a krajinných hodnot. Pro

166

zvýšení konkurence-schopnosti sektoru cestovního ruchu na Broumovsku je podle ZÚR mimo jiné třeba: • efektivně využívat kulturního i přírodního potenciálu, • podporovat rozvoj turistické dopravní infrastruktury, • vytvářet předpoklady pro prodloužení průměrné délky pobytu návštěvníků v regionu, prodloužení hlavních návštěvnických sezon a vyrovnanější rozložení návštěvnosti v průběhu celého roku, rovnoměrné rozmístění toků návštěvníků v regionu, zabezpečit vybavenost turistickou infrastrukturou a kvalitu služeb srovnatelnou s vyspělými evropskými regiony. Královéhradecký kraj má vypracován Program rozvoje cestovního ruchu KHK pro období 2007–2013. Tento dokument agreguje klíčové problémy do tří tematických oblastí, na jejichž řešení je strategie zaměřena: 1. systém řízení a organizace cestovního ruchu v kraji; 2. marketing a propagace; 3. základní a doprovodná turistická infrastruktura. Ze strategických cílů dokumentu lze v souvislosti s plánem péče o VZCHÚ zmínit zejména: • prodloužení pobytu návštěvníků • rovnoměrné rozmístění návštěvníků • stabilizace a udržitelný rozvoj periferních oblastí Na území CHKO Broumovsko působí Branka, o. p. s., jako subjekt, jehož úkolem je rozvoj cestovního ruchu v turisticky významné oblasti Kladské pomezí. Členy Svazu cestovního ruchu Branka jsou města a obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace a soukromé subjekty. CHKO Broumovsko představuje zhruba severní polovinu této turistické oblasti. Koncepce rozvoje turisticky významné oblasti Kladské pomezí vzniká v době vzniku tohoto plánu péče. V tématech souvisejících s destinačním managementem a rozvojem turistické infrastruktury působí v oblasti také místní akční skupiny: MAS Království – Jestřebí hory, o.p.s., MAS Broumovsko + a MAS Stolové hory. Rozvoj cestovního ruchu je jednou z priorit rozvojových úvah zdejších obcí. Cestovní ruch je vnímán jako významná ekonomická aktivita s potenciálem pro vznik a udržení pracovních míst, tvorbu zisku a zprostředkovaně pro naplňování veřejných rozpočtů. Přestože existují zmíněné strategie tohoto rozvoje, lze se důvodně obávat, že pojetí tohoto rozvoje je mezi obcemi a dalšími subjekty velmi rozdílné. Určitý lokální konsensus byl však dosažen v dokumentu Broumovsko – vize 2029, ve které DSO Broumovsko, MAS Broumovsko + a Agentura pro rozvoj Broumovska formulují základní strategické cíle rozvoje regionu. Při něm má být podle tohoto dokumentu dbáno na zachování hodnot, které činí Broumovsko jedinečným. Za jednu z těchto hodnot je označen i klid. Broumovsko je zde představeno jako lákavá destinace pro turisty z ČR i ze zahraničí, ale potřebná infrastruktura má být v souladu s krajinou, jejími hodnotami a tradicí tak, aby nenarušovala klidný ráz místního prostředí. Hlavní provozované aktivity Ubytování návštěvníků Skutečnou kapacitu ubytování v CHKO Broumovsko lze jen odhadovat a pohybuje se v roce 2011 mezi 1200 a 1300 místy. Určitou evidenci ubytovacích kapacit a poskytovaných služeb v regionu lze nalézt na webových stránkách BRANKA o.p.s. Správa CHKO Broumovsko s touto o.p.s. spolupracuje a využívá informace o cestovním ruchu ke své činnosti v ochraně přírody a krajiny. Stávající ubytovací kapacity, které zahrnují nejen hotely, penziony a kempy, ale také stále častěji pronajímané soukromé chaty a chalupy, nejsou ani v hlavní turistické sezóně plně využívány a zatím mírně převládá nabídka ubytovacích služeb nad poptávkou. Rezervy na výstavbu nových ubytovacích kapacit v případě zvýšeného zájmu existují v zastavěných částech obcí. Umístění rekreačních staveb do volné krajiny se nepředpokládá. Z minulosti je území CHKO zatíženo výstavbou menších chatových osad v Hlavňově, na Závrchách, na Skalách a v Bělém, které již nebudou dále rozšiřovány. Obecně lze konstatovat, že v ubytovacích i stravovacích zařízeních je třeba dále rozvíjet

167

spíše kvalitu než kvantitu. Nedostatek dobrých stravovacích zařízení se projevuje zejména v centrech turistického ruchu v Adršpachu, Teplicích nad Metují, v Machově. Větší poptávka po službách stravovacích zařízení v letní turistické sezóně může stimulovat další podnikatelské aktivity. Tábořiště, autokempy a letní dětské tábory Táboření a rozdělávání ohňů je na celém území CHKO, mimo místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO, zakázáno. V CHKO je oficiálně povoleným veřejným tábořištěm kemp v Božanově, který má kapacitu 30 prostorných kempingových míst. Ve Stárkově funguje tábor „Pod Vysákem“ s kapacitou 60 míst ve dvou chatkách a stanech s podsadou, v období letních prázdnin je však zadaný pro dětské tábory. Menší kemp s hřištěm a restaurací je na Ostaši a je v něm 9 šestilůžkových chatek a místo pro cca 20 stanů. Tábořiště „Tři jezera“ u Jívky je drobný kempový provoz s deseti chatkami a parkovištěm pro karavany. Z větších kempů je od května do konce září v provozu autokemp v Bučnici u Teplic nad Metují s kapacitou 17 čtyřlůžkových chatek, 3 pětilůžkových chatek a plochou pro cca 120 stanů a 20 karavanů. V Teplicích nad Metují funguje ještě kemp Kamenec, který nabízí osmdesát míst v chatkách. U Police nad Metují leží areál „Zděřina“ s kapacitou 180 míst v chatkách. Od června do konce srpna je provozován autokemp ve Velkém Dřevíči u Hronova s 15 čtyřlůžkovými chatkami, 24 místy pro obytné přívěsy a 30 místy pro stany, který má bohaté sociální a sportovní zázemí. Vhodnou formu aktivního odpočinku a rekreace dětí a mládeže představuje letní táboření uprostřed přírody. K této činnosti je území CHKO v hojné míře využíváno takovými organizacemi, jako jsou např. Junák, SDH, ČSOP, Pionýr aj. Správa CHKO táboření na svém správním území dlouhodobě podporuje a v součinnosti s obcemi a vlastníky pozemků ho ve správním řízení povoluje. Správa pak také provádí namátkové kontroly užívaných tábořišť, zda jsou dodržovány podmínky stanovené v jednotlivých rozhodnutích Správy. V současné době je na území CHKO evidováno 70 lokalit vhodných (po dohodě s vlastníky pozemků a specifikaci podmínek pro likvidaci odpadu a vjezd vozidel) pro postavení stanových táborů v letním prázdninovém období. Přibližně polovina z nich je každoročně obsazena, některé pravidelně stejnými oddíly. Některé z těchto míst bezprostředně navazují na trvalý rekreační objekt, který v takových případech zpravidla vytváří hospodářské zázemí tábora. Zájemcům poskytuje Správa ze své databáze aktuální informace o možnostech a podmínkách táboření na vybraných místech v CHKO. Pěší turistika Členitý terén a malebná krajinná mozaika vytvářejí v CHKO Broumovsko vhodné podmínky pro rozvoj pěší turistiky. Hustá je síť značených turistických cest. Značení je pravidelně v tříletém cyklu obnovováno odbory KČT v Náchodě a Trutnově. Celkově je v CHKO značeno cca 450 km turistických tras. Tradičně nejvíce navštěvovaná je NPR Adršpašsko-teplické skály a NPR Broumovské stěny. Zdejší stezky umožňují poměrně pohodlný průchod jinak těžko prostupného terénu. Návštěvnost udržovaných okruhů v Adršpašském a Teplickém skalním městě nebyla exaktně zjištěna. Z dostupných zdrojů lze u Adršpašského skalního města odvodit roční návštěvnost cca 300 000 lidí, v Teplickém skalním městě cca 100 000 návštěvníků, z nichž mírná většina jsou návštěvníci z ciziny. Na obou vstupech do skalních měst (v Adršpachu a u železniční zastávky Teplice – skály) je tradičně už od 19. století vybíráno vstupné. Zajímavostí je, že některé partie skal se lidem odhalily a zpřístupnily až po velkých lesních požárech v 19. století. V dnešní době je poskytována služba trvalého zpřístupnění na okruhu v Adršpachu Technickými službami Adršpach s.r.o., v Teplických skalách okruh udržuje Teplické Skály s.r.o. Turistická sezona v Adršpachu trvá celoročně, v Teplicích od poloviny dubna do listopadu. Vstupenka platí i pro druhé skalní město po průchodu Vlčí roklí. Některé části stezek jsou fyzicky náročnější a zavedou návštěvníky mezi balvany a kořeny, po

168

schodech a přes povalové chodníky, ale na zeleném okruhu u Adršpachu se mohou dobře pohybovat i vozíčky a kočárky. V oblasti Broumovských stěn (NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny) je návštěvnost výrazně nižší, i když i zde jsou různě rozsáhlá skalní města. V této části se mohou návštěvníci pohybovat po všech značených cestách bez poplatku. Návštěvnost zde lze odhadovat na cca 100 000 osob ročně. Hojně navštěvované je i malé skalní město v PR Ostaš a blízké okolí (PP Kočičí skály) – odhadem cca 60 000 osob ročně. Nesrovnatelně nižší návštěvnost je v CHKO mimo oblast výskytu pískovcových skal, jak na severu CHKO v Javořích horách, tak na jihozápadě CHKO v oblasti Jestřebích hor. V Javořích horách je více navštěvována jen část hřebene v okolí Ruprechtického špičáku s rozhlednou, v Jestřebích horách pak hřeben nad Malými Svatoňovicemi a Rtyní v Podkrkonoší, kde atraktivitu území pro turisty zvyšuje rozhledna na Žaltmanu, objekty opevnění z doby před druhou světovou válkou (některé přístupné), příp. pozůstatky po důlní činnosti. Nezapomenutelným zážitkem je pěší turistika také v zimě. Celodenní výlet skalami po turistických stezkách zapadaných sněhem mezi zasněženými vrcholy skalních věží je náročný. Lze předpokládat výraznější rozvoj turistiky na sněžnicích, která umožní průchod volnou krajinou mimo stezky, což může vést mimo jiné ke zvýšenému rušení živočichů v energeticky nejnáročnějším období roku. Návštěva skalních měst je z hlediska bezpečnosti problematická zejména v době oblevy – zledovatělé úseky, možnost pádu laviny, neprůchodnost v důsledku zaplavení některých částí stezky apod. Při zajištění péče o vyhlášená zvláště chráněná území a ohrožené druhy rostlin a živočichů Správa CHKO Broumovsko část státních prostředků věnuje podpoře šetrné turistiky a usměrnění pohybu turistů – jsou prováděny opravy turistických stezek (dřevěné povaly, zábradlí, kamenné stezníky) a budovány naučné objekty v krajině. Správa figuruje jednak při projednávání a schvalování úpravy a údržby sítě značených cest, ale podílela se i na přípravě turistických map oblasti vydaných KČT a nakladatelstvím ROSY a turistického průvodce nakladatelství Freytag a Berndt. Cykloturistika CHKO Broumovsko má předpoklady pro rozvoj cykloturistiky: členitý reliéf, pestrou mozaiku přírodních prvků, velký počet i na kole dostupných vyhlídkových bodů – mnohá zajímavá místa jsou v oblasti zpřístupněna sjízdnými komunikacemi. Kolo v tomto území nachází široké uplatnění. I vyznavači rychlejší jízdy na silničních kolech najdou v oblasti vhodné trasy a okruhy po vedlejších silnicích s malou frekvencí automobilové dopravy. Oblastí procházejí tři cyklotrasy vybavené naučnými tabulemi o přírodě, krajině a lidském působení na Broumovsku: Vyhlídková cesta (23 km), Stěny (mezinárodní, 55 km) a Stolové hory (mezinárodní, 126 km). Poslední z nich propojuje nejkrásnější přírodní i kulturní místa v CHKO (Adršpach, Teplice, Broumov) a polská lázeňská města i poutní místo Vambeřice. Tyto tři hlavní cyklotrasy jsou vzájemně propojeny řadou spojek. V současné době je na území CHKO značena poměrně hustá sítí cyklotras o celkové délce cca 300 km. Intenzita cykloturistických vyjížděk zatím není nijak extrémní a protože se většina cyklistů pohybuje po značených trasách, respektive po zpevněných cestách, jejich přímý negativní vliv na přírodní prostředí není mimořádně vysoký. Problematická je však snaha některých cyklistů o adrenalinové zážitky a vjíždění mimo vyznačené cyklotrasy na stezky pro pěší. Síť „výletních“ cyklostezek lze vzhledem k jejich hustotě a výběru jejich cílů považovat za dostatečnou. Pouze v případech rizikového vedení cyklotras např. na nestabilním terénu nebo v cennějších lokalitách je třeba měnit vedení stávajících tras, popř. některé dílčí úseky rušit. Nedostatečně řešena je dosud síť tras pro cyklistickou dopravu nerekreačního charakteru – stávající, byť poměrně hustá síť turistických cyklostezek je jen velmi částečně využitelná např. pro pravidelné dojíždění do zaměstnání na kole. Rozvoj cyklotras jako racionálních spojnic mezi jednotlivými centry regionu se jeví jako smysluplný.

169

Horolezectví Pískovcová skalní města Broumovska patří mezi nejznámější horolezecké terény v České republice. Lezeckým centrem v Čechách jsou však nejmladším. Zatímco v Českém ráji jsou první výstupy Čechů známy už před rokem 1910, v polické pánvi zůstával lezecký sport neznámý i přes prvovýstupy Sasů v Adršpachu ve 20. letech, kdy slezli většinu nejvyšších věží (první výstup se jim zdařil 21. 5. 1923 na Krále). Rozvoj horolezeckých aktivit nastal až ve druhé polovině 40. let na Ostaši, brzy na to začala česká lezecká generace objevovat Adršpašsko-teplické skály. Od 70. let se datuje výrazný nárůst horolezeckých aktivit ve skalních městech Broumovska, kde je dnes známo cca 2500 věží s lezeckými cestami až do obtížnosti X UIAA/Sas. Počet cest se blíží deseti tisícům. Pískovec je hornina relativně křehká. Jeho lámavost a obrusnost roste zejména po dešti a jarním tání. I výstup na suché skále odroluje ze skály křemenná zrna. Přestože je pískovec v polické pánvi dobře stmelený a patří k jednomu z nejpevnějších v republice, je i místní rozdílnost v pevnosti tmelu značná. Nejměkčí tmely jsou v centrální části Adršpašského skalního města. O něco tvrdší jsou na Křížovém vrchu. Nejtvrdší tmely jsou pak na západní straně Ostaše. Proto je nutná šetrnost a ohleduplnost lezců ke skále ve všech těchto terénech, které jsou součástmi maloplošných zvláště chráněných území. V tzv. horolezeckých oblastech působí dobrovolní správci, kteří spravují jednotlivé horolezecké oblasti. Každé zájmové území má, dle rozlehlosti a hustoty cestní sítě, jednoho nebo více správců. Největší počet správců má území Adršpašských skal – tam v dnešní době pečuje o skalní terény 8 správců. Na území Teplických skal působí 4 správci, území Ostaš je v péči 3 správců, území Broumovských a Polických stěn a Křížového vrchu mají po jednom správci. V nejvíce navštěvovaných lokalitách jsou vyznačeny přístupové stezky k lezeckým cestám, na exponovaných místech i s jednoduchou technickou úpravou (stabilizace přírodními materiály). Kapacity strážců ochrany přírody a správců horolezeckých oblastí jsou však vzhledem k návštěvnosti, rozsahu a využívání lezeckých oblastí Broumovska zcela nedostatečné. Horolezectví na celém území CHKO Broumovsko je vázáno na souhlas Správy CHKO, která vymezuje povolené lezecké terény spolu s bližšími ochrannými podmínkami (rozhodnutí Správy CHKO Broumovsko o vyhrazení horolezeckých terénů v NPR Adršpašsko-teplické skály č.j. 00669/BR/2009/AOPK (platné do 30. 11. 2013) a analogické rozhodnutí č.j. 00819/BR/2010/AOPK (platné do 31. 12. 2012) pro NPR Broumovské stěny, kde se také uvádí časové období využití konkrétních oblastí. Pro PR Ostaš je vydáno rozhodnutí o vyznačení horolezeckých terénů (č.j. 01516/BR/2009/AOPK), platné do roku 2016. V přírodní rezervaci Křížová cesta platí rozhodnutí č.j. 00965/BR/2009/AOPK do roku 2017. Z důvodu negativního dopadu pohybu osob v okolí např. sokolích hnízd na úspěšnost hnízdění přistupuje Správa CHKO již několik let k rozhodnutím, zakazujícím lokálně a časově omezeně vstup na některé definované horolezecké terény, jakožto i na turistické stezky v jejich okolí. Zimní ledové lezení není na terénech v MZCHÚ legální a zejména vzhledem k nutnosti udržení zimního klidu pro živočichy není žádoucí. Mimo terény v MZCHÚ je pro zimní lezení výjimečně a legálně využíváno okolí tunelu u Velkých Petrovic. Agroturistika Agroturistika je formou aktivní rekreace, která je vzhledem k šetrnosti vůči přírodě a krajině, Správou CHKO vítána. Aktuálně se v CHKO provozováním farem s agroturistikou zabývají: - Ekofarma s ubytováním, Tůmová, Dědov 71, 549 57 Teplice nad Metují - Farma Vladimír Vacek, Pěkov 31, 549 54 Police nad Metují- Penzion Selský dvůr, Pěkov 153, 549 54 Police nad Metují - Ekofarma Dostál, Slavný 224, 549 54 Police nad Metují Hippoturistika Rekreační jízdu na koních převážně poskytují větší chovatelé na svých farmách. Největšími z chovů koní jsou farma Dvorka v Janovicích, chov moravských teplokrevníků pana Richtera 170

v Janovicích u Trutnova a farma pana Votavy ve Vápence. Dalšími subjekty nabízejícími projížďky jsou Ekofarma Tůmová (Dědov), Farma Vladimír Vacek, Penzion Selský dvůr (Pěkov), Ekofarma Dostál (Slavný), Farma Turov (Vernéřovice u Meziměstí). Přestože má chov koní a jezdectví v regionu vzestupný trend, hippoturistika zde není zatím masově rozšířena. Hippostezky nejsou v CHKO vyznačeny, vícedenní, respektive dálkové jízdy se v CHKO neprovádějí. Přesto není na Broumovsku žádnou výjimkou potkat jezdce na koních. Při větším rozšíření jezdeckých aktivit může být problémem nerespektování vlastnických poměrů a průjezd přes louky a lesy, kde dochází k poškozování půdního povrchu, zejména po deštích a na strmých svazích. Lyžování Pro vyznavače bílé stopy je po celém Broumovsku síť tras udržovaná rolbami i skútry s napojením do polského NP Stolové hory nebo také přes Hronov do Náchoda a dále na Dobrošov. Táhlá mírná stoupání a sjezdy však vytvářejí při dostatku sněhu ideální podmínky pro běžkaře prakticky v celé Polické vrchovině a v Javořích horách, oblíbené jsou též Jestřebí hory. Na území CHKO je již několik let udržováno za dobrých sněhových podmínek cca 300 km běžeckých tras pomocí sněžných skůtrů. Správa CHKO se podílí na koordinaci subjektů, které tuto údržbu provádějí. Vedení těchto tras je dále optimalizováno s ohledem na migrační trasy zvěře a další aspekty ochrany přírody. I když výšková členitost CHKO nezakládá nejlepší podmínky pro sjezdové lyžování, některé prudší svahy (např. v Teplicích nad Metují, v Machově, na Turově, v Chlívcích, na Janovičkách, v Hronově a Polici nad Metují) je zpřístupněna pro sjezdaře lyžařskými vleky a sjezdovkami. Případné nové budování vleků a sjezdovek i jejich modernizace je nutné pečlivě zvažovat zejména s ohledem na předměty ochrany ptačí oblasti, migrační trasy zvěře, ovlivnění krajinného rázu a zábor pozemků. Geocaching Geocaching je poměrně novou a extrémně se rozvíjející rekreační aktivitou se sportovními a poznávacími prvky. Spočívá zejména ve vyhledávání schránek s tématickým obsahem ukrytých ve volném terénu, jejichž databáze je zveřejněna celosvětově na centrálním serveru a dostupná na internetové síti (www.geocaching.com). Body jsou definovány zeměpisnými souřadnicemi a k vyhledávání se užívá především technologie GPS navigace. Geocaching přišel do ČR kolem roku 2004, na počátku roku 2012 bylo v terénu umístěno na 27 000 „keší“. ČR je státem s nejvyšší koncentrací keší na jednotku plochy na celém světě a obliba této aktivity dále roste. Dodržování platné národní legislativy v ochraně přírody je jednou z vnitřních etických podmínek geocachingu, takže k umístění keše do zákonem chráněného území není příliš časté a pokud k němu dochází, je většinou provedeno v souladu s platnou legislativou (keš je dostupná přímo po přístupné cestě). V CHKO Broumovsko je dnes umístěno více než 100 schránek. Nejvíce keší v jižní části CHKO, kde nejsou velká MZCHÚ, která by jejich umisťování omezovala. Ve střední části je jich méně a jsou hlavně ve skalních městech (několik i v NPR Adršpašsko-teplické skály). Severovýchodní část CHKO (Broumovská kotlina a Javoří hory) ukrývá jen několik schránek. Zejména v případě umisťování keší do MZCHÚ je vhodné toto umístění napřed konzultovat se Správou. Potenciál dalšího růstu této aktivity je vzhledem k atraktivnímu prostředí CHKO značný. Její využití pro ekologickou výchovu a vzdělávání se jeví jako reálné. Motorismus V CHKO je zakázáno vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO Broumovsko. Správa CHKO nemá dostatečné personální, materiální a finanční podmínky k tomu, aby zajistila obecné respektování této základní ochranné podmínky CHKO. Najít přijatelnou rovnováhu je pro obce, kterým zvýšený ruch samozřejmě přináší i zisky, úkol obtížně řešitelný. Jednou z cest je podpora jiných možností přepravy, zejména vlaků, autobusů a cyklodopravy.

171

Stávající parametry silniční sítě a zejména parkovišť mohou vytvářet limity pro turistický tlak na konkrétní lokality. Kapacita parkoviště v Adršpachu (400 os. automobilů a 30 autobusů) vytváří možná jediný funkční limit pro momentální návštěvu zdejšího turistického okruhu. Totéž platí pro parkoviště k turistickému okruhu v Teplických skalách (90 os. aut., 15 autobusů). a v menší míře pro další východiska turistických cest: parkoviště na Slavném (37 os. aut., 2 autobusy), Hvězdě (30 os. aut, 2 autobusy), záchytné parkoviště pro Hvězdu v Hlavňově (20 os. aut.) a další parkovací plochy. Jak v Adršpachu, tak v Teplicích lze kapacitu případně navýšit využitím dalších míst v obci. V Teplicích při předpokladu extrémního náporu turistů (např. období polských svátků) dařilo vytipovat dalších několik desítek parkovacích ploch: Pod Metují (bývalý Uran) (60 míst), sjezdovka (20 míst, projekt rozšíření parkoviště počítá s celkem 70 místy), náměstí (100 míst). Na některých dalších lokalitách není parkování vyřešené tak, aby lokální situace nenutila návštěvníky k překračování zákona a k parkování mimo vyhrazené plochy. To platí zejména pro parkování pod stolovou horou Ostaš nebo pro konce některých vsí pod Javořími horami, např. pro Ruprechtice, které jsou východiskem na Ruprechtický Špičák, jehož atraktivita se otevřením rozhledny zvýšila. Hromadné akce pro veřejnost V regionu se pravidelně uskutečňuje množství turistických pochodů a cyklistických závodů, které zaštiťují obce, města či zájmová sdružení.Všechny aktivity pro veřejnost hromadného charakteru, které se mají alespoň zčásti odehrát mimo souvisle zastavěná území obcí nebo silnice, místní komunikace a místa už vyhrazená se souhlasem Správy CHKO, je třeba se Správou v dostatečném předstihu projednat. Velká koncentrace lidí na jednom místě přináší mnoho nežádoucích vlivů od zatížení komunikací a tendenci řidičů parkovat své vozy na loukách, rozšiřování a poškozování pěšin a cest, po zbytečné rušení vzácných živočichů, zejména ptáků v citlivém období hnízdění. Je tedy nutné zvažovat nejen vlastní vliv jednotlivé akce, ale i to, zda např. nově navrhované akce nemají už svůj ekvivalent, se kterým může dojít ke kumulaci vlivů. Některé tradiční hromadné akce v CHKO Broumovsko během roku: - Přejezd Javořích hor – běžkařská akce z Meziměstí do Janoviček - Středeční pohár – multisportovní seriál šesti typů závodů pro veřejnost: běhu na lyžích, triatlonu, cyklistických závodů a časovek do vrchu, závodů horských kol a běhu do vrchu. Každou středu od jara do podzimu se koná jeden závod na území CHKO Broumovsko nebo v blízkém okolí - Aprílová osmička – závod horských kol v okolí Lysého vrchu u Teplic nad Metují - Specialized Sudety Tour – silniční cyklistický maratón krajem Broumovska, se stabilizovanou trasou i v nejtěžších terénech. Trasa je specificky značena a průběžně dochází k její precizaci ve spolupráci se Správou CHKO - Putování Broumovskem – turistická akce pro pěší a cyklisty v Broumovské kotlině. - Bufo Cross – běh Teplickými skalami, součást programu Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují - Specialized Rallye Sudety – tradiční závod horských kol v náročném terénu. Trasa stabilizována, značena v terénu - Teplicko-adršpašská třiatřicítka: turistický pochod s několika trasami pro pěší a pro cyklisty - Katovská třicítka: turistický pochod s vysokou účastí, několik tras pro pěší, cyklisty a jezdce na koních v okolí Stárkova. Trasa stabilizovaná. Termín přijatelný v podzimním období - Zimní táboření na Hvězdě

172

Sportovní stavby Ve větších obcích CHKO jsou vybudována a využívána fotbalová a volejbalová hřiště, tenisové kurty, tělocvičny, v Broumově sportovní hala. Některá větší rekreační zařízení nabízejí svým klientům minigolfová hřiště (např.zámeček Skály). Vodní sporty V CHKO nejsou pro vodní sporty vhodné podmínky, protože se zde vyskytuje jen minimum vodních ploch. Z vodních toků je pro vodáctví potenciálně využitelná Metuje. Jako pro vodáctví splavný tok je uváděna z Teplic nad Metují (na hranici CHKO cca 23 km toku), případně z České Metuje (15 km toku), ale pouze při vyšším stavu vody po jarním tání nebo delších deštích. S vodáctvím se lze v rámci CHKO setkat jen výjimečně a z hlediska ochrany přírody zatím nepředstavuje problém. Koupaliště vyhovující hygienickým předpisům jsou v letním období v provozu pouze v Polici nad Metují a v Meziměstí. V Teplicích nad Metují, ve Žďárkách, Žďáru nad Metují a ve Velkém Dřevíči jsou koupaliště v létě napuštěna povrchovými vodami, které nejsou přečišťovány a musí být často měněny. V Machově, v Broumově a v Hronově jsou koupaliště z hygienických i jiných důvodů dlouhodobě uzavřena. Ke koupání jsou využívány rovněž některé rybníky, jako např. Hlavňovský či Šlégl, nebo zatopené bývalé lomy či odkaliště, např. Kuprovka v Jívce. V Adršpachu a na Skalách jsou nelegálně užívány ke koupání vodní plochy v zatopeném bývalém pískovcovém lomu a v rašelinném Černém jezírku, které jsou součástí NPR. Koupaliště v Dolním Adršpachu pod hotelem Skalní Město není veřejnosti přístupné. Jeho případné otevření by jistě uspokojilo poptávku po koupání v místě a snížilo motivaci návštěvníků a obyvatel k překračování zákona. Vliv rekreace, sportu a turistiky S ohledem na mimořádnou atraktivitu Broumovska pro aktivnější formy rekreace a v souvislosti s tím, že je turistický ruch pokládán za jeden z pilířů ekonomického rozvoje tohoto odlehlejšího regionu, je do budoucna počítáno s nárůstem počtu, a tím i tlaku návštěvníků na pohyb v krajině a budování další turistické a rekreační infrastruktury. Pro Správu CHKO je důležité se aktivně podílet na formování zdejší návštěvnické infrastruktury, nabídky a propagace aktivit (prezentací dobrých příkladů, formou rad, předběžných a závazných stanovisek, spolutvorbou publikací a map, péčí o naučné stezky a informační panely, pořádáním seminářů a exkurzí apod.), aby bylo předejito nežádoucí koncentraci lidí v nejatraktivnějších lokalitách a aby byli návštěvníci dostatečně informováni o přírodních a kulturních hodnotách tohoto regionu, a vědomě se tak nepodíleli na jeho ničení. Pobytová rekreace, rekreační objekty Negativní vlivy:
problematická architektonická a materiálová úroveň některých objektů (zejména vzniklých před rokem 1992) – rekreační chaty a kolektivní zařízení i nevhodné adaptace tradičních lidových objektů, včetně doplňkových staveb různých kolen a garáží
fragmentace krajiny (ploty, komunikace)
zejména u velkých rekreačních a ubytovacích center nabízejících apartmánové rekreační bydlení dochází k narušení územní struktury s přímým vlivem na vývoj přírody i kulturní krajiny a ovlivněním krajinného rázu
požadavky na budování další infrastruktury a zvyšování standardu této infrastruktury a služeb mimo přirozená měřítka rozvoje venkovské krajiny (zpevňování komunikací, zimní údržba, osvětlení, stavby pro sport a zábavu)
přímé znečišťování a poškozování prostředí v okolí (zdroje vytápění, nevhodně řešené odpadové hospodářství, hluk, nebezpečí požárů, světelné znečištění, poškozování nelesní zeleně, vnášení geograficky nepůvodních a invazních druhů organismů) 173

Pozitivní vlivy:
záchrana a citlivá údržba některých cenných staveb lidové a industriální architektury, nalezení jejich nového účelu
péče o některé části nelesní krajiny – travní porosty, sady, nelesní zeleň, drobné vodní plochy (bohužel zpravidla v měřítku, které neodpovídá původnímu využití podmíněnému hospodářsky)
udržení sídelního potenciálu krajiny (převod rekreačního bydlení na trvalé) Pěší turistika Negativní vlivy:
hlučnost větších skupin návštěvníků
sešlap vegetace
odpadky, exkrementy i v obtížně dostupných a citlivých částech přírody
při koncentraci návštěvníků v NPR jejich tendence přelézat zábradlí, procházet mimo stezky, kouřit, poškozovat povrch skal, odhazovat odpadky a hlučet v důsledku „splynutí s davem“ Pozitivní vlivy:
formování kladného vztahu k místní krajině a přírodě a jejich ochraně
odchází poučený návštěvník (pěší turisté jsou vhodným objektem pro ekologickou výchovu a osvětu v terénu prostřednictvím informačních panelů a exkurzí s průvodcem) Motorismus Negativní vlivy:
extrémní hlučnost
destrukce vegetačního krytu
rýhová eroze, poškozování lesních pěšin
rušení živočichů, přímé zraňování a usmrcování živočichů (plazi, obojživelníci, bezobratlí, ptáci hnízdící na zemi...)
úniky provozních náplní motorových vozidel Pozitivní vlivy:
Motorismus ve všech podobách je v chráněných územích jednoznačně negativní aktivitou, která i při relativně nízkém počtu svých účastníků zanechává dlouhodobé stopy a má tak devastující vliv na přírodu i krajinu. Navíc výrazně obtěžuje hlukem, což je v klidné rekreační oblasti rovněž nežádoucí. Využití řízeného motorismu ke stabilizaci cenných sukcesních stadií, např. na bývalých těžebních plochách nebo vojenských výcvikových prostorech, je na území CHKO Broumovsko bezpředmětné, neboť takové lokality se v tomto území nevyskytují. Cykloturistika Negativní vlivy:
MTB závody a downhill – eroze, koncentrace diváků a s tím i dopravní potíže, hluk, odpadky
přítomnost cyklistů v krajině i v brzkých ranních a pozdních večerních hodinách, což je v přírodě tradiční období klidu
vysoká koncentrace odpadků a exkrementů podél cyklistických tras Pozitivní vlivy:
prostředek formování pozitivního vztahu návštěvníka k přírodě a krajině CHKO
zastánci přírodě blízkých cest mohou být silným spojencem proti snahám o asfaltování a betonování turistických cest v ZCHÚ, což lze často považovat za horší řešení než jízdu po nezpevněném povrchu

174

Horolezectví Negativní vlivy:
eroze přístupových cest, sešlap okolí skal
úpravy (poškození) skalního povrchu a vegetace na skalách
hlučnost (zejména rodinní příslušníci a známí, psi)
rušení živočichů hlukem a pohybem (hnízdění ptáků, zejména sokola)
odpadky, exkrementy, rozdělávání ohňů Pozitivní vlivy: Přímý pozitivní vliv na přírodu a krajinu nebyl zaznamenán, kromě formování pozitivního vztahu k přírodě a její ochraně u jednotlivců. Hippoturistika Negativní vlivy:
rušení živočichů (zejména při jízdě volným terénem)
poškozování vegetačního krytu, vytváření nových pěšin
devastace ploch trvalých výběhů u jízdáren a farem (sešlap, zbahnění, eroze, eutrofizace) Pozitivní vlivy:
extenzivní pastva koní a sklizeň travních porostů má pozitivní vliv na udržení biodiverzity a kultivaci kulturní venkovské krajiny, jde tedy o velmi vhodnou turistickou aktivitu Běžecké lyžování Negativní vlivy:
narušení prostředí výstavbou areálů pro výkonnostní a závodní běžecké lyžování (odlesňování při výstavbě tratí, běžecké stadiony s osvětlením, technickým zasněžováním, ozvučením, doprovodnou infrastrukturou, vysokou koncentrací lyžařů i diváků...)
rozšiřování stávajících cest a lesních rozdělovacích linií pro umístění kapacitních tratí (2x stopa pro klasiku + pruh pro skating) a bezpečný průjezd sněžných vozidel upravujících trati
rušení živočichů v citlivém zimním období (navíc stále oblíbenější noční lyžování s „čelovkami“)
provoz motorových vozidel (rolby) s nebezpečím úniku provozních kapalin, hlukem a exhalacemi (zejména v nočních hodinách)
požadavky na doprovodnou infrastrukturu mimo centra ve volné krajině – odpočívadla, přístřešky, bufety (hluk, odpady, provoz obslužných motorových vozidel...)
poškozování vegetace strojní úpravou tratí i lyžařským provozem na nízké sněhové pokrývce (v MZCHÚ citelné i při minimální intenzitě provozu) Pozitivní vlivy:
lyžařská turistika ve své klasické formě může být prostředkem k formování pozitivního vztahu návštěvníka k přírodě a krajině CHKO Sjezdové lyžování a snowboarding Negativní vlivy:
narušení krajinných struktur rozsáhlou liniovou i bodovou výstavbou (v řádu stovek metrů, hektarů, ve formě hmotných a kapacitních objektů sjezdovky, parkovišť a jejich provozního zázemí, výstavba půjčoven, bufetů, diskoték)
významné odlesnění s možným vlivem na dlouhodobou integritu lesa v širokém okolí (otevření porostních stěn)
terénní úpravy velkého rozsahu, plošná a rýhová eroze
narušení krajinného rázu
změna vodního režimu lokality (drenáže, druhotná hydrická síť, zasněžovací systémy s velkou spotřebou vody), ohrožení zdrojů pitné vody 175




změna vegetačních poměrů (zkrácení veg.doby vlivem technického zasněžování)
poškozování vegetace a půdního krytu při úpravě tratí i vlastním provozu
vnášení nepůvodních nebo místně nevhodných rostlinných druhů, ruderalizace (užívání komerčních travních směsí, nevhodná údržba TTP – např. mulčování)
úniky a depozice látek ohrožujících přírodní prostředí (ropné látky, chemikálie užívané při zasněžování – např.Snomax apod.)
znečišťování odpadky a exkrementy
rušení živočichů
hlukové znečištění – ozvučení tratí, provoz zasněžovacích systémů, noční úprava sjezdovek...
extrémní světelné znečištění
znečištění prostředí extrémní motorovou dopravou (včetně nároku na chemickou údržbu vozovek) Pozitivní vlivy:
zvýšení lokální biodiverzity v případě umístění sjezdovek do přírodě vzdálených lesních porostů, monokultur (alternativou jsou přeměny těchto porostů v souladu s přírodě blízkým hospodařením v lesích)
pokud jsou sjezdovky umístěny na trvalých travních porostech, je pozitivním prvkem kosení těchto porostů (avšak s problematickým aspektem deponování „nepotřebné“ biomasy)
existence některých vzácných druhů organismů (sukcesních, málo konkurenčně schopných) na disturbovaných plochách sjezdovek či terénních valů Geocaching Negativní vlivy
sešlap vegetace, rušení živočichů – pouze v případě mimořádně vysoké frekvence Pozitivní vlivy
tematické využití keší umístěných poblíž cenných lokalit k ekologické výchově a osvětě Sběr hub a plodů Negativní vlivy:
poškozování populací „zájmových druhů“ (exploatace porostů bobulí, sběr vzácných a ohrožených druhů hub), zejména při používání mechanických pomůcek a na místech dostupných autem
rutinní porušování ochranných podmínek maloplošných ZCHÚ (zákazy vstupu, příjezd motorovým vozidlem co nejblíž, zároveň špatný příklad dalším návštěvníkům...)
sešlap vegetace a eroze
rušení živočichů
odpadky, exkrementy Pozitivní vlivy:
pozitivní vliv na přírodu a krajinu nebyl zaznamenán

176

5. Vyhodnocení minulého plánu péče Předchozí plán péče o CHKO Broumovsko byl zpracován na období od roku 2004 do roku 2013 a byl schválen Ministerstvem životního prostředí dne 3. května 2004 pod č. j. 620/2456/04. Část plánu péče týkající se lesních ekosystémů byla samostatně zpracována a schválena v roce 1997 a v roce 2007 byla její platnost prodloužena do roku 2013. V plánu péče byly formulovány obecné strategické cíle, dále dlouhodobé cíle podle jednotlivých zón CHKO a velké množství střednědobých a krátkodobých cílů a úkolů. Dlouhodobé a některé střednědobé cíle definované v plánu péče přesahují platnost jednoho plánovacího dokumentu a krátkodobé cíle a úkoly obvykle sloužily jako prostředek k jejich naplnění. Stručný přehled obecných strategických cílů je uveden dále, některé cíle však byly formulovány široce a jejich splnění místy záviselo na vnějších okolnostech mimo kompetence Správy CHKO. Jednotlivé střednědobé a krátkodobé cíle a úkoly nejsou v dalším textu samostatně vyhodnocovány, namísto toho je provedeno vyhodnocení v obdobném členění, jako jsou předchozí kapitoly tohoto dokumentu. Stručný přehled strategických cílů Správy CHKO dle dosavadního plánu péče (formulace některých cílů zkrácena)

• •

• • • • • • • • • • • • • •

Chránit a zlepšovat stav dochovaných ekosystémů zejména v maloplošných chráněných územích a I. zóně CHKO, v územních systémech ekologické stability krajiny a v síti evidovaných lokalit ochrany přírody Pokračovat v odborném průzkumu a výzkumu dochovaného stavu přírody a krajiny a zajistit monitoring k zajištění podkladů pro řádný výkon státní správy a pro kvalitní management i péči o krajinu Zajistit ochranu ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zejména zachováním podmínek pro jejich přežití ochranou a tvorbou jejich stanovišť Podporovat zvyšování biologické rozmanitosti území s využitím geograficky původních druhů rostlin a živočichů, bránit šíření druhů geograficky nepůvodních a invazních Zajistit ochranu neživé přírody, geologických, geomorfologických a paleontologických jevů a reliéfu. Spolupracovat při zajišťování ochrany povrchové a podzemní vody a podporovat šetrné využívání přírodních zdrojů Zajistit ochranu jedinečného krajinného rázu Broumovska uchováním a zlepšováním přírodních, kulturních a historických hodnot CHKO Vymezit územní systémy ekologické stability krajiny do územně-plánovacích podkladů všech stupňů, realizovat navržené prvky ÚSES a zajistit jejich důslednou ochranu ve spolupráci s vlastníky i uživateli pozemků a s obcemi Vyhlásit další přírodní rezervace a přírodní památky z nejcennějších evidovaných lokalit Zpřesnit a zkvalitnit zonaci CHKO danou vyhláškou č. 157/1991 Sb. o zřízení CHKO Zlepšovat stav dochovaných přírodních ekosystémů i narušené zemědělské krajiny a zvyšovat podíl a kvalitu mimolesní zeleně Prohloubit spolupráci s majoritními vlastníky a nájemci pozemků a využíváním dotací prosazovat mimoprodukční funkce lesů i zemědělské krajiny. Zabránit snahám o ekonomicky jednostranné využívání pozemků vedoucím k jejich přírodní degradaci Vytvářet podmínky pro péči o krajinu ze strany hospodářů s cílem udržet ekologicky a esteticky vyváženou harmonickou kulturní krajinu, udržet zemědělské obhospodařování krajiny, podporovat biologické zemědělství Zvyšovat v lesích zastoupení dřevin přirozené druhové skladby (zejména listnáčů a jedle), podporovat regulaci stavů spárkaté zvěře tak, aby nebránila přirozené obnově lesa, podporovat ekologicky šetrné lesní hospodaření Vytvářet podmínky pro trvale udržitelné osídlení venkova Zabezpečit, aby územní rozvoj vedl k trvalému harmonickému souladu přírodních, 177

• • • • • • • •

kulturních a civilizačních hodnot, zejména se zřetelem na péči o krajinu Navázat spolupráci se státní památkovou péčí s cílem lepší ochrany a obnovy kulturního dědictví zejména v cenných územích venkovských památkových zón Zamezit výstavbě a činnostem devastujícím přírodu a krajinu, chránit volnou krajinu. Zamezit vzniku nepovolených skládek, přispívat ve spolupráci s obcemi a úřady k odstraňování starých zátěží. Podporovat poradenstvím ekologicky šetrný, energeticky, materiálově a odpadově nenáročný průmysl a služby Spolupracovat na vypracování koncepce rozvoje turistiky a cestovního ruchu, podporovat ekologicky šetrnou turistiku, sport a cestovní ruch Zlepšit terénní informační a strážní službu Podporovat environmetální výchovu, vzdělávání a osvětu a zlepšit práci s veřejností, zejména spolupráci s místními obyvateli, obcemi a jejich sdruženími, úřady, neziskovými organizacemi, podnikateli a dalšími hlavními partnery ve správě území Poskytovat pravidelné informace o činnosti Správy, o hlavních problémech i úspěších, poskytovat environmentální poradenství

Ochrana přírody a krajiny Zonace CHKO Hranice CHKO Broumovsko a platná zonace daná vyhláškou je v současnosti nezpochybnitelným územně analytickým podkladem zapracovaným také v jiných strategických dokumentech. Návrh nové zonace byl připraven podle platné metodiky, avšak vzhledem k nejasné legislativní situaci byly práce na tomto úkolu přerušeny. Maloplošná zvláště chráněná území V souladu s cíli se podařilo nově vyhlásit stávající MZCHÚ. MŽP nově vyhlásilo stávající NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny (část bývalé NPR Broumovské stěny). Správa revidovala hranice a nově vyhlásila všechna dosavadní MZCHÚ (PR Křížová cesta, PR Ostaš, PP Borek, PP Kočičí skály). Správa dále vyhlásila zcela nová MZCHÚ (PR Farní stráň, PP Pískovcové sloupky, PP Mořská transgrese, PP Šafránová stráň) a připravila podklady pro vyhlášení PR Rač Milíře. Ostatní plánem péče navržená území vyhlášena nebyla (úkol byl s ohledem na kapacitní možnosti předimenzován); u většiny z území potřeba vyhlášení MZCHÚ trvá. Soustava Natura 2000 Správa CHKO se v souladu s metodickými pokyny a platnou legislativou podílela na přípravě návrhů evropsky významných lokalit a ptačí oblasti. Současný rozsah území Natura 2000 lze v rámci CHKO považovat za vyhovující. Určitou výjimkou je snad území Rač a Milíře v k. ú. Horní Vernéřovice, které přes svou vysokou hodnotu (bučiny) neprošlo sítem výběru a nestalo se evropsky významnou lokalitou. Památné stromy a Mimolesní zeleň Správa CHKO podpořila ošetření více než 1000 ks významných stromů v krajině a podařilo se zajistit vzornou péči o památné stromy (památné stromy byly do roku 2011 ošetřeny každý min. 2x). Z krajinotvorných programů a prostředků měst a obcí a za podpory SFŽP a díky revitalizacím vodních toků bylo v krajině Broumovska od roku 1990 vysázeno cca 41 km nových stromořadí, které přispěly k bohatství rozptýlené zeleně v krajině. Správa CHKO z prostředků PPK podpořila cíl údržby a zachování rozptýlené zeleně a památných a významných stromů částkou cca 3 mil Kč. Rostlinná společenstva a Významné druhy rostlin Cíl „zajistit další existenci a zlepšování stavu dostatečného počtu lokalit se zastoupením ochranářsky cenných rostlinných společenstev a na ně vázaných ohrožených druhů rostlin“

178

se dařilo naplňovat péčí o botanicky významné lokality, která je až na malé výjimky úspěšná. Problémem je zejména záchrana výskytu hořečku mnohotvarého českého, který i přes probíhající údržbu lokality nebyl v posledních letech potvrzen. V průběhu platnosti se podařilo zajistit pro evidované lokality vhodnou péči (z PPK, MaS)., zejména pravidelné sečení luk, případně odstraňování náletových dřevin či zraňování půdního povrchu. Tato opatření jsou prováděna dle priorit stanovených plánem péče, rozsah je limitován přidělenými finančními prostředky. V průměru se zajišťuje na 60–100 ha lučních enkláv roztroušených po celé oblasti. Významné druhy živočichů Každoročně byla prováděna kontrola lokalit s výskytem chráněných druhů živočichů a byl vyhodnocován stav populací těchto druhů. Každoročně byl také prováděn monitoring vybraných skupin či druhů živočichů: obojživelníků a plazů na vybraných lokalitách, sokola stěhovavého, výra velkého a zimujících netopýrů. V tříletých cyklech byl prováděn monitoring stavu populací vranky obecné, mihule potoční a datla černého. V posledních dvou, třech letech je prováděno sledování stavu populace vydry říční, volavky popelavé a krkavce velkého. Průběžně byl plněn úkol zajištění ochrany hnízdících párů sokola stěhovavého. V území, které je extrémně rekreačně využíváno (prohlídkový okruh v NPR Adršpašskoteplické skály) bylo využíváno dočasné omezení vstupu. Každoročně byla prováděna ostraha hnízdišť sokolů stěhovavých s využitím finančních prostředků z PPK (od roku 2003 každoročně, celkem cca 1,3 mil. Kč), která umožnila úspěšné vyvedení nejméně 38 mláďat. Invazní a expanzivní druhy Likvidace invazivních druhů se v oblasti uskutečnila zatím jen v omezené míře. Především bylo prováděno odstraňování borovice vejmutovky ve skalních oblastech, likvidace však neproběhla dokonale, takže je výskyt nutno nadále monitorovat. Na několika místech byly (vesměs vlastníky pozemků nebo obcemi) likvidovány křídlatky, všechna ohniska jejich výskytu se zatím zlikvidovat nepodařilo. Neživá příroda K ochraně významných geomorfologických a geologických jevů byly vyhlášleny 2 PP, ostatní lokality neživé přírody jsou zahrnuty mezi evidované lokality, kde Správa uplatňuje požadavky na jejich ochranu při zpracování LHP, ÚP aj. Ochranu podzemní vody zajišťuje Správa spoluprací s odbory ŽP městských úřadů a se správci toků. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Podařilo se vymezit ÚSES do územně-plánovacích podkladů všech stupňů a zajistit důslednou ochranu stávajících funkčních prvků ÚSES (zakotvení vhodných opatření v LHP, mimo les podpora z PPK). Realizovat navržené prvky ÚSES je dlouhodobou záležitostí, uskutečněnou (v rámci PPK či pozemkových úprav) zatím jen v některých lokalitách např. lokální biokoridor v obcích Božanov, Suchý Důl a Heřmánkovice nebo interakční prvky v k.ú. Nízká Srbská. Krajinný ráz Ochranu krajinného rázu Správa zajišťovala jak na úrovni vyjádření k zpracovávaným územně plánovacím dokumentacím měst a obcí, tak při vyjadřování ke konkrétním stavebním záměrům. V případě vesnických památkových rezervací a zón Správa koordinovala svá vyjádření k jednotlivým záměrům ve spolupráci s odbory památkové péče při MěÚ v Broumově, Trutnově a Náchodě. Aby se předcházelo návrhům, které by negativně ovlivňovaly krajinný ráz, poskytovala Správa stavebníkům odborné konzultace a spolupracovala se stavebními úřady a úřady územního plánování. Jako preventivní nástroj také Správa vydala v roce 2006 informační brožuru obsahující základní podmínky pro výstavbu v CHKO a doplňující informace pro 179

stavebníky uvedla na internetových stránkách. Jako podklad objektivizující rozhodování o konkrétních stavebních záměrech bylo v roce 2010 zpracováno „Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko z hlediska ochrany krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb.“ (Atelier V, doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. a kol.). Správa také podporovala zásahy pozitivně ovlivňující krajinný ráz v různých oblastech mimo výstavbu (např. zemědělství), kde byly podporovány výsadby a obnovy rozptýlené zeleně, zatravnění orné půdy apod. Monitoring a výzkum V roce 2011 byl zahájen program Implementace soustavy Natura 2000 v územích v péči AOPK ČR a jejich monitoring-inventarizační průzkumy. V rámci programu budou v letech 2011–2014 na území národních kategorií MZCHÚ probíhat inventarizační průzkumy u vybraných skupin organismů. Inventarizační průzkumy budou provedeny systematicky u všech důležitých skupin, pokud nejsou dostatečně aktuální a dále u skupin organismů, o kterých jsou jen kusé informace. Jedná se o inventarizační průzkum hub, savců, letounů, pavouků, měkkýšů, motýlů, plazů, obojživelníků a ryb. S ohledem na specifikum oblasti (pískovcové skály) bude proveden inventarizační průzkum geomorfologie a geologie. V letech 2000–2002 byl na celém území CHKO proveden základní ichtyologický průzkum (Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno). Pravidelně je prováděn monitoring obojživelníků v tůních v písníku na Pasách Botanické monitorování bylo prováděno zejména v rámci monitoringu biotopů a monitoringu PPK. Práce s veřejností Správa aktivně informovala veřejnost prostřednictvím médií o své činnosti, pozitivních příkladech a výsledcích ochrany přírody i o aktuálních problémech a ohroženích v regionu. Správa CHKO se také podílela na vydávání informačních brožur a letáků a další publikační činnosti. Pro veřejnost byly pořádány pravidelné akce např. Dny Země, Noci pro netopýry, exkurze s tematikou přírodovědnou, lesnickou, nebo tematikou ochrany krajinného rázu. Nepravidelně byly pořádány výstavy v sídle Správy i v jiných dohodnutých prostorách, besedy pro veřejnost s konkrétním tématem (např. péče o živočichy lidských sídel) apod. Dařila se spolupráce s nevládními organizacemi při řešení konkrétních problémů např. mapování invazních druhů, úklid turistických cest nebo niv. Za nedostatečně atraktivní lze považovat prezentaci CHKO na webových stránkách. Správa zajišťovala údržbu jí zřízeného terénního informačního systému (4 NS) a poskytovala „know-how“ pro koncepci a náplň naučných stezek jiných subjektů. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny Lesní hospodářství Ekologicky šetrné lesní hospodaření bylo podporováno na základě zákona o lesích a platných LHP využíváním dotací MZe a kraje. V rámci toho byly řešeny i cíle týkající se druhové diverzity a přirozené skladby lesů, dosažení rozrůzněné věkové a prostorové struktury lesa, udržování genofondu lesních dřevin, používání jemnějších hospodářských způsobů a šetrných technologií. Postupně se dařilo zvyšovat v lesích zastoupení dřevin přirozené druhové skladby (zejména listnáčů a jedle). Intenzita zvyšování zastoupení listnáčů a jedle by mohla být větší; zde se projevila nejen závislost na dostupných financích, ale mnohdy byl limitem i nezájem vlastníka a preference hospodářských dřevin (SM, MD, BO). Vytvoření souboru ukázek autoregulačních ekosystémů na všech typech lesních stanovišť je úkolem dlouhodobým. Zatím byly 4 lokality zařazeny do databáze přirozených lesů VÚKOZ. Vzhledem k mozaikovitosti lesů s různými stupni přirozenosti ńebude v nejbližší době možné ponechat rozsáhlejší lesní porosty bez zásahu, zejména z důvodu rizika jejich kalamitního rozpadu (kůrovec).

180

Kromě dotací byly k naplňování cílů v lesním hospodářství využívány i krajinotvorné programy PPK, POPFK a MaS. Na výše uvedené cíle bylo z krajinotvorných programů za dobu platnosti plánu péče uvoIněno celkem asi 16 mil. Kč (na území I. zóny 4 mil. Kč, na území II. zóny 7 mil. Kč a na území III. zóny 5 mil. Kč). Prakticky to znamenalo výsadbu cca 120 tis. sazenic dřevin přirozené skladby, instalaci 20 km oplocenek a 5000 individuálních ochran výsadeb či přirozeného zmlazení proti zvěři. Zemědělství Cíl „udržení a obnova rozmanitosti travinných ekosystémů na zemědělském půdním fondu“ byl naplňován především uplatňováním dotačních titulů MZe. Ovlivňovat zemědělství ke zlepšení vodního režimu krajiny a nižší intenzitě se dařilo také díky PRV (Osa II Agroenvironmentální opatření – preference extenzivnějších managementů). Uvedené cíle se dařilo naplňovat i díky KPÚ (Suchý Důl, Velké Petrovice), programu PPK a MaS (výsadba alejí, sečení cenných luk), revitalizačním opatřením (Bohdašín, Zdoňov, Bělý, Dolní Vernéřovice) a protipovodňovým opatřením (poldry Pod Klučkem, Nad Suchým Dolem, úprava Vižňovského a Ruprechtického potoka). Na části zemědělských ploch hospodáři upřednostnili šetrné hospodaření, zvýšil se podíl zatravněných ploch, klesla intenzita chovu skotu, na druhé straně stoupal zájem o pěstování energetických plodin (řepka, rychle rostoucí dřeviny), budování bioplynových stanic a zalesňování ZPF. Na mnoha lokalitách zalesnění přispělo ke zvýšení biologické rozmanitosti a ekologické stability území díky využití dřevin přirozené druhové skladby a také díky umístění v rozsáhlých plochách orné půdy. Botanicky významné lokality se dařilo před zalesněním uchránit, naopak se před ním často nedařilo uchránit těžko obhospodařovatelné pozemky s vysokým množstvím druhů, ale s absencí druhů zvláště chráněných. Diky dotační politice státu za posledních dvacet let na území CHKO Broumovsko bylo zatravněno skoro 2000 ha orné půdy. Na zemědělském půdním fondu byla z prostředků PPK do r. 2011 realizována opatření za přibližně 6 mil. korun, zejména na výsadbu mimolesní liniové i solitérní zeleně (např. v Bezděkově n. M., Horních Teplicích, Šonově, Janovicích u Trutnova, Honech, Křinicích, Martínkovicích nebo v Božanově) a údržbu botanicky významných lokalit. Myslivost Pro dosažení cílů v oblasti myslivosti komunikovala Správa s orgány státní správy myslivosti, vlastníky pozemků, honitebními společenstvy i mysliveckými sdruženími a propagovala nové přístupy k myslivosti. Při jednáních dlouhodobě prosazovala snížení stavů spárkaté zvěře a podporovala i mimořádný odstřel spárkaté zvěře. Dále Správa usilovala v řízení o změnách honiteb o zrušení bonitace a stanovení normovaných a minimálních stavů pro mufloní zvěř. Přesto nedošlo k žádoucímu snížení skutečných stavů spárkaté zvěře, která nadále limituje přirozenou obnovu listnatých dřevin a jedle. Značně se na tom podílí také migrace zvěře v zimním období z Polska, kterou stimuluje odlišný způsob mysliveckého hospodaření (např. odlišná doba lovu) a přírodní podmínky. Správa také vydala rozhodnutí o odchylném postupu při lovu psíka mývalovitého, aby nedošlo k šíření tohoto nepůvodního druhu. Rybářství a rybníkářství Byly podporovány snahy rybářů o úpravu vodního prostředí v tocích a rybnících, kdy rybáři vytvářeli úkrytové příležitosti pro vodní živočichy (ryby, raky, a další bezobratlé) a tím podporovali biodiverzitu toků i chránili cílové organismy před šířícími se rybožravými predátory (např. volavka popelavá, kormorán). Vodní hospodářství Správa CHKO se zasazovala o šetrné využívání podzemních i povrchových vod. Horní tok řeky Metuje s přítoky Dřevíčem a Jívkou, Skalním a Zdoňovským potokem byl vyhlášen jako EVL Metuje a Dřevíč k ochraně populace mihule potoční. Toky v jejím povodí byly dále zařazeny mezi lososové vody (dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb.). 181

Populace ryb, raků a mihulí jsou i nadále ovlivňovány migračními překážkami (kamenné stupně, jezy, MVE), které se vyskytují prakticky na všech významnějších vodních tocích. V důsledku v minulosti prováděných vodohospodářských a protipovodňových úprav dochází také k úbytku přirozených úkrytů. Správa iniciovala řadu projektů správců toků (ZVHS a LČR) např. revitalizace v k.ú. Suchý Důl, Bělý, Vernéřovice, Horní Teplice, Hejtmánkovice, Ruprechtice, které byly následně provedeny. Ke zlepšení retence vody v krajině Správa využívala i provádění komplexních pozemkových úprav (např. k.ú. Velké Petrovice, Suchý Důl a Slavný, Hejtmánkovice). Na území Broumovska stále trvá sezónní vysychání horních přítoků Metuje. Je způsobeno nešetrným zemědělským hospodařením a sérií opatření minulosti, takže je třeba provádět další opatření ke zlepšení. Výstavba Dopad výstavby na krajinný ráz byl řešen v rámci stanoviska ke zpracování územně plánovací dokumentace i konkrétních stavebních záměrů. V průběhu platnosti plánu péče byla vydána stanoviska k cca 25 územním plánů obcí (ve všech fázích projednání) a ročně několik set stanovisek k jednotlivým stavbám. Přitom se podařilo zamezit několika projektům, které by měly na krajinný ráz jednoznačný negativní dopad např. se podařilo zabránit výstavbě velkých větrných elektráren v Bezděkově nad Metují a Meziměstí, rozsáhlých záměrů fotovoltaických elektráren např. ve Žďáru nad Metují a Vysoké Srbské a výstavbě hmotově předimenzovaného penzionu v Bučnici. Mnoho stavebních záměrů bylo na základě stanoviska Správy upraveno. Podařilo se ochránit cenné stavby lidové architektury např. ve Zdoňově a Vižňově před nevhodnou rekonstrukcí i obnovit původní vzhled dříve chátrajících sakrálních objektů v Martínkovicích, Heřmánkovicích a Stárkově. Dále je potřebné ve zvýšené míře chránit krajinný ráz v obcích Machov, Machovská Lhota, Nízká Srbská, Skalka, Vernéřovice (Meziměstí), Božanov, Martínkovice, Heřmánkovice, které jsou památkovými orgány hodnoceny jako velmi cenné a je připraven návrh na jejich vyhlášení. Přesto vznikly v CHKO ojedinělé stavby, které do krajinného rázu nezapadají např. sruby v Maršově a Božanově nebo bioplynová stanice ve Žďáru nad Metují. Doprava Správa podporovala veřejnou, železniční a cyklistickou dopravu a v rámci své správní činnosti i při tvorbě koncepčních plánovacích materiálů se jí dařilo prosazovat řešení, která umožňují udržet stávající silniční infrastrukturu v dobré kvalitě, ale nerozšiřovat ji, aby nenarušovala krajinný ráz a nevytvářela pro živočichy nepropustné migrační bariéry. Také se podařilo eliminovat tendence využívat území CHKO pro dopravu mezi regiony Polské republiky. Průmysl Správa umožňovala výstavbu alternativních zdrojů energie, ale bylo nutné řešit střet některých záměrů výstavby (bioplynové stanice, sluneční a fotovoltaické elektrárny, aktuálně těžba břidlicového plynu) s ochranou krajinného rázu a ochranou spodních vod. Zacházení s odpady Zamezit vzniku nepovolených skládek se dařilo částečně; obce se snažily nepovolené skládky průběžně likvidovat. Některé staré skládky byly již rekultivovány (např. Dolní Adršpach, Starostín, Broumov – Olivětín, Police n. M. a Teplice n. M, Radešov a Bystré u Stárkova). Nejhorší starou zátěží na území CHKO byla skládka zbytků na chemickou ochranu rostlin a galvanických kalů na Pasách (na PUPFL) ve starém zavodnělém písníku. Rekultivace skládky byla provedena v letech 2003–2004. Monitoring, zda nedochází ke kontaminaci spodních vod, stále probíhá. Několik starých skládek nebylo dosud rekultivováno, pouze byly přehrnuty zeminou.

182

V posledních letech bylo snahou Správy zlepšit čištění OV v oblasti a prosazovat jejich vypouštění spíše do horninového podloží, kde neovlivní čistotu vody v tocích.

Těžba nerostných surovin Těžba nerostných surovin probíhá jen v několika lokalitách. V rozsáhlém lomu Božanov, jehož schválený dobývací prostor zasahuje na území NPR Broumovské stěny, Správa podala návrh na odpis zásob. Správa odmítla návrhy na průzkum území z hlediska těžby břidlicového plynu, neboť ta by měla výrazný negativní dopad na krajinný ráz a přírodní prostředí. Rekreace a turistika Správa CHKO podporovala „měkké“ formy turistiky při svojí spolupráci na projektech Společností pro destinační management Broumovska nebo svojí prací v redakci turistického magazínu Letní a Zimní Broumovsko. Podařilo se vytvořit a stabilizovat síť cyklotras tak, aby nedocházelo k poškozování přírody a konfliktům s pěšími turisty. Zlepšila se spolupráce s informačními centry v regionu, Správou poskytovala informace pro měkké formy turistiky různých typů návštěvníků oblasti. V přetížených lokalitách (zejména Adršpachu) není zpoplatnění vstupu dostatečně účinné a Správa stále hledá další způsoby snížení turistické zátěže. Postupně se sice podařilo vytvořit politickou podporu pro některá alternativní řešení vstupu do skalního města např. rezervační systém, regulace dopravy a využití hromadné dopravy, nabízení alternativních cílů v nejexponovanějších dnech, medializace přetíženosti. Zároveň však přetrvával stav, kdy provozovatel okruhu např. neposkytl údaje o počtu návštěvníků a Správa byla nucena provádět vlastní šetření. Správa z prostředků PPK zajišťovala opatření k usměrnění návštěvníků ve výši cca 2,8 milionů Kč zejména v lokalitách NPR Broumovské stěny, NPP Polické stěny a NPR Adršpašsko-teplické skály.

183

6. Použitá literatura Další speciální literatura (publikované biologické a geologické práce, průzkumy, monitoring, invertalizace a diplomové práce) je uvedena v příloze č. 5. Brychtová J. (2001): Hodnocení území chráněné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu. 1. část: Policko-teplická oblast, Jestřebí hory. – Ms. Brychtová J. (2002): Hodnocení území chráněné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu. 2. část: Broumovská kotlina, Javoří hory. – Ms. Cramp,S. a Simmons, K.E.L. (eds.) 1980: Handbook of the Birds of Europe, the Middle East and North Africa: The Birds of the Western Paleartic, Vol. II. Hawks to Bustards. Oxford University Press, Oxford. Farkač J., Král D. a Škorpík M. (eds.), (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha. Hájek A., Heinzelová H., Jirásek T., Katryčová L., Kuna P., Kopecký J., Malík J., Piňos J., Rohulán J., Spíšek J., Štěpánková J., Tvrdková L. (2002): Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003–2012. Správa chráněných krajinných oblastí České republiky – Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují. Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A., Williams R. (eds.) (2007): Sandstone landscapes. Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany a krajiny ČR, Praha. Kněžek V. (1992): Staré zátěže okresu Náchod. Register skládek odpadů. Vodní zdroje GLS, Praha. Kocián J., Poláková S. (2009): Plán nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje. Objednal Královéhradecký kraj, zhotovil AGERIS s.r.o. Krásný J., Buchtele J., Čech S., Hrkal Z., Jakeš P., Kobr M., Mls J., Šantrůček J., Šilar J., Valečka J. (1996): Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod s ohledem na ostatní složky životního prostředí: POLICKÁ PÁNEV. Závěrečná zpráva úkolu, Katedra hydrogeologie a inženýrské geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha. Kučera J., Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). Příroda, 23: 1–104. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J.(eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Liška J. (2010): Česká jména lišejníků. Příroda, 29: 67–135. Miles P. (2004): Lesní mravenci a program Formica. Ochrana přírody, 8: 229–336. Plesník J., Hanzal V., Brejšková L. (eds.), (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Praha.

184

Procházka F. (eds.) (2001): Červený a černý seznam cévnatých rodtlin České republiky (stav v roce 2001). Příroda, 18: 1–146. Štambergová M., Svobodová J., Kozubíková E. (2009): Raci v České republice. Metodika AOPK ČR. Praha. Směrnice rady EU 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Směrnice rady EU 79/409/EEC, o ochraně volně žijících ptáků. Velehradský D. (2011): Negativní dominanty v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Diplomová práce. ČZO – fakulta Životního prostředí, Praha. Vorel I., Vorlová J., Kupka J., Štréblová Hronovská K. (2010): Preventivní hodnocení území CHKO Broumovsko z hlediska krajinného rázu podle §12 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Atelier V, Praha. Vyhláška č. 157/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého Královéhradeckého kraje.

185

kraje.

(2011):

vydalo

zastupitelstvo

7. Seznam zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody České republiky BPEJ – bonitovaná půdně ekologická jednotka ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí ČOV – čistírna odpadních vod ČRS – Český rybářský svaz ČSN – česká technická norma ČSOP – Český svaz ochránců přírody DOK – dálkový optický kabel EAFRD – (European Agriculture Fund for Ruderal Development) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EIA – (Environmental Impact Assessment) posuzování vlivů záměrů na životní prostředí EL – evidovaná lokalita EU – Evropská unie EVL – evropsky významná lokalita EVVO – ekologická výchova, vzdělávání a osvěta FVE – fotovoltaické elektrárny GIS – geografický informační systém GZ – genová základna HRDP – Horizontální plán rozvoje venkova HS – honební společenstvo HSL – horní a střední Labe CHKO – Chráněná krajinná oblast CHOPAV – Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod JESO – Jednotná evidence speleologických objektů JZD – Jednotné zemědělské družstvo KC – krajinné celky KČOV – kořenová čistírna odpadních vod KČT – Klub českých turistů KHK – Královéhradecký kraj KP – krajinné prostory KPÚ – komplexní pozemkové úpravy KRNAP – Krkonošský národní park LČR – Lesy České republiky, s.p. LHC – lesní hospodářský celek LHO – lesní hospodářská osnova LHP – lesní hospodářský plán LKT – lesní kolový traktor LOsZ – lokalita se zástavbou LPIS – Land parcel identification system (systém pro identifikaci zemědělských pozemků) LVS – lesní vegetační stupeň MaS – majetek státu (pozemky v majetkové správě AOPK ČR) MS – myslivecké sdružení MTB – Mountain Bike (závody horských kol) MVE – malé vodní elektrárny MZD – meliorační a zpevňující dřeviny MZe – Ministerstvo zemědělství MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území MŽP – Ministerstvo životního prostředí NDOP – nálezová data ochrany přírody NN – nízké (elektrické) napětí NNO – nestátní nezisková organizace

186

NP – národní park NPP – národní přírodní památka NPR – národní přírodní rezervace NRBC – nadregionální biocentrum NRBK – nadregionální biokoridory NS – naučná stezka NT – (Near treatened) téměř ohrožený druh OkÚ – (bývalý) okresní úřad OOP – orgány ochrany přírody OP – ochrana přírody OPK – ochrana přírody a krajiny OPRL – Oblastní plán rozvoje lesa PHO – pásmo hygienické ochrany vod PKP – Polická křídová pánev PLO – přírodní lesní oblast PNGS – Park narodowy Gór Stolowych (národní park v Polsku) PO – ptačí oblast POPD – plán odkrývky a postupu dobývání PP – přírodní památka PPK – Program péče o krajinu PR – přírodní rezervace PS – památný strom PUPFL – pozemek určený k plnění funkcí lesa RBC – regionální biocentrum RBK – regionální biokoridory SDH – Sbor dobrovolných hasičů SEA – Strategické posuzování vlivů na životní prostředí SCHKO – správa Chráněné krajinné oblasti SLT – soubor lesních typů SUK – segment urbanizované krajiny SÚS KHK – Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje TTP – trvalý travní porost ÚAP – územně analytický podklad ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů UKT – univerzální kolový traktor ÚP – územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability VČE – Východočeská energetika VKP – významný krajinný prvek VN – vysoké (elektrické) napětí VÚV T.G.M. – Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka VVN – velmi vysoké (elektrické) napětí VZCHÚ – velkoplošná zvláště chráněná území ZD – zemědělské družstvo ZCHD – zvláště chráněné druhy ZCHÚ – zvláště chráněné území ZOPK – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů ZPF – zemědělský půdní fond ZÚR – zásady územního rozvoje ZVHS – Zemědělská vodohospodářská správa ŽP – životní prostředí

187