CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST BROUMOVSKO

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie

CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST BROUMOVSKO Semestrální práce Geografie 2

Čejchanová Sára [email protected]

Praha 2013 1

Obsah 1. Úvod 2. CHKO Broumovsko 2.1. Základní charakteristika 2.2. Geografie 2.3. Geologie, geomorfologie 2.4. Vodstvo 2.5. Klimatické poměry

4-5 5 5-6 6-7 7

3. Části a zóny CHKO 3.1. Národní přírodní rezervace 3.1.1 Adršpašsko-teplické skály 3.1.2 Broumovské stěny

8-10 10

3.2. Přírodní rezervace 3.2.1 Ostaš 3.2.2 Křížová cesta 3.2.3 Farní stráň

11 11 12

3.3. Přírodní památky 3.3.1 Borek 3.3.2 Kočičí skály 3.3.3 Mořská transgrese 3.3.4 Pískovcové sloupky 3.3.5 Šafránová stráň

12 12 12 13 13

4. Fauna a Flora 4.1 Fauna 4.2 Flora a vegetace 4.3 Památné stromy 4.4 Natura 2000

13-14 14-15 15 16

5. Turismus 5.1 Pěší turistika 5.2 Cykloturistika 5.3 Horolezectví 5.4 Zimní využití 5.5 Letní tábořiště, camping

17 17 17 18 18

6. Závěr

18

7. Použité zdroje 7.1 Literatura 7.2 Internetové zdroje 7.3 Zdroje obrázků

19 19 19 2

Abstrakt Semestrální práce je určena pro seznámení se s Chráněnou krajinnou oblastí Broumovsko. Pozornost je věnována geografii, historii i současnému stavu oblasti. Popsány jsou jednotlivé části a zóny, ze kterých se oblast skládá a také její fauna a flóra. Práce je proložena také řadou zajímavostí, na které je možno v lokalitě narazit. Závěrem je zmíněn rozvoj turismu a cestovního ruchu.

Abstract The purpose of this term paper is to introduce Protected Landscape Area Broumovsko. The paper emphasis particularly geography, history and also current condition of the area. Furthermore, it describes individual parts and zones which compose the area and also its fauna and flora. The paper also presents many attractions, which can be found in the area. The last part includes development of hiking and tourism.

3

1 ÚVOD Semestrální práci na téma CHKO Broumovsko jsem se rozhodla napsat, jelikož je mi tato oblast blízká. Většinu tšinu z míst, o kterých se budu dále zmiňovat, jsem osobně osobn několikrát navštívila.. Prostřednictvím této práce bych Vás chtěla chtěla seznámit s mnohdy opomíjenými a neznámými místy, kterými se tato oblast obla vyznačuje.

2 CHKO BROUMOVSKO 2.1 Základní charakteristika Chráněná ná krajinná oblast Broumovsko byla vyhlášena 27.3.1991 27.3. vyhláškou Ministerstva životního prostředí. prostř „Účelem elem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření vytvo ení a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních p zdrojů v oblasti. K typickým znakům m oblasti náleží zejména její povrchové utváření, utvá včetně vodních ploch a toků, tok její rostlinstvo a volně žijící živočišstvo, živo išstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského zem půdního dního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění rozmíst ní a urbanistická skladba sídlišť sídliš a místní zástavba lidového rázu.“ e východních Čechách v Broumovském výběžku. výbě Rozkládá Oblast naleznete ve se na ploše 430 km2 a nadmořská nadmoř výška se pohybuje v rozmezí 350 – 880 m.n.m. Území CHKO je rozděleno rozdě do čtyř zón dle přírodních írodních hodnot, a dle míry ochrany přírody. Nejvýznamnější, je území I.zóny ( zóna přírodní, jádrová). Do ní spadají zejména pískovcové skalní oblasti a zachovalé údolní nivy. Zahrnuje nejcennější přírodní ekosystémy skalních skal oblastí a lesní porosty s přírod řírodě blízkou druhovou skladbou. Rozlohou tvoří tvo zhruba desetinu celkové plochy CHKO. Veškeré činnosti v první zóně podléhají přísnému ísnému ochrannému režimu (zákaz těžby, t výstavby, atd). II. zóna (přírodě blízká ochranná) zahrnuje lesy s různo-druhovou druhovou skladbou od starších listnatých a smíšených Obrázek 1: Zonace CHKO Broumovsko

porostů až k čistě jehličnatým čnatým lesům. les Tato zóna a zabírá 14% oblasti CHKO. III. zóna (kulturně – krajinná) je tvořena tvo ena lesy, pastvinami, loukami a rozptýlenou zástavbou s malými sídly. Tato zóna zaujímá 61,5% území CHKO Broumovsko a nepodléhá dle zákona kona žádným zvláštním ochranným podmínkám. 4

IV. zóna zaujímá 16% území CHKO Broumovsko. Je tvořena souvislým zastavěným územím měst a obdělávanou ornou půdou. Tato zóna zahrnuje území člověkem nejvíce pozměněné.

2.2 Geografie Jak již bylo zmíněno, celá oblast se rozkládá ve Východních Čechách. Většina území oblasti se nachází v Broumovském výběžku a její území spadá do obvodu obcí s rozšířenou působností Trutnov, Náchod a Broumov. Východní a severní hranice je tvořena státní hranicí s Polskou Republikou. Hranice vnitrostátní pak vede několika malými městy a vesnicemi. Konkrétně od Žďárek přes Hronov, dále Zbečníkem směrem k Červenému Kostelci. Následně pokračuje po Panské cestě do Jestřebích hor, od tud směřuje k Odolovu a končí na státní hranici u Chvalče.

Obrázek 2: Obvod CHKO Broumovsko

2.3 Geologie, Geomorfologie Z geologického hlediska je oblast Broumovska velice rozmanitá. Nalezneme zde rozsáhlá skalní města a stolové hory, jenž se svojí rozlohou řadí na první místa v evropském žebříčku skalních měst. Typické jsou prudké erozní svahy a zvlněné kotliny, které naleznete na celém území oblasti. CHKO Broumovsko je součástí Vnitrosudetské pánve, zaujímá však pouze její jednu třetinu. Větší část pánve, se rozkládá na polském území. Celá pánev je tvořena 5

především sedimenty a vulkanity kanity stáří svrchního karbonu a permu. Hlavními horninami jsou pískovce, jílovce a slepence. Dále pak různé r zné porfyry, amfibolity a diabasy. K pokryvným útvarům útvarů nacházející se v oblasti CHKO Broumovskou patří pat zejména hlíny až hlinité písky. Nejmladším pokryvným pokryvným útvarem jsou povodňové povod hlíny, které budují nivy současných časných toků. tok Horniny Vnitrosudetské nitrosudetské pánve jsou bohaté na nálezy zkamenělin ělin jak rostlinných, tak i živočišných. išných. Známé jsou nálezy zkamenělin zkamen a otisků skelnošupinatých ryb, žraloků žralok apod. Největší geologickou gickou zajímavostí jsou pískovcové celky, které tvoří tvo hlavní část chráněné né krajinné oblasti. Jde o Adršpašsko-teplické Adršpašsko teplické skály a Broumovské stěny. st Tato dvě místa byla vyhlášena národními rezervacemi. Podrobněji Podrobněji budou popsány níže.

geomorfologick členění je v současné době ě území rozděleno rozd do Z hlediska geomorfologického tří částí. Jsou to Meziměstská ěstská stská vrchovina, Polická vrchovina a Žacléřská Žaclé vrchovina. Meziměstská stská vrchovina se rozkládá na severovýchodní části CHKO a dělí se na další dvě jednotky a to Javoří ří hory a Broumovskou Broumovsk kotlinu. Polická vrchovina je totožná s geologickou jednotkou polické pánve. Vrchovina je dále dělena lena na Polickou pánev, Polickou stupňovinu stup a Stolové hory (na českém území jen ty svahy Stolových hor, které spadají do Machovské kotliny). kotliny) V této oblasti zasahují do CHKO polské Stolové hory, jejichž nejvyšším vrcholem je Velká Hejšovina s nadmořskou řskou výškou 919 m. Kvádrové pískovce Polické vrchoviny vytvářejí vytvá ejí pestrý reliéf a modelaci až po vývoj rozsáhlých pískovcových skalních měst. m Tato skalní města představují ředstavují z krajinářského a přírodovědného ř ědného hlediska nejcennější část ást CHKO Broumovsko. Žacléřská vrchovina tvoří jihozápadní část pánve a je rozdělena na oblast zvanou Jestřebí ebí hory, což je morfologicky velice výrazný hřeben h s nejvyšším vrcholem Žaltman (739m.n.m), druhou oblastí je Radvanická vrchovina.

2.4 Vodstvo CHKO spadá převážně řevážně do povodí dvou řek ek a to Metuje a Stěnavy. Probíhá jím tak evropské rozvodí. Stěnavou ěnavou je Broumovská kotlina odvodňována odvodňována do Baltského moře. Metuje, pak odvádí vodu z Polické pánve do úmoří ří Severního moře. Řeka eka Metuje pramení poblíž Horního Adršpachu, protéká Adršpašskými skalami a polickou pánví pokračuje k jihu, až se v Josefově Josefov u Jaroměře vlévá do Labe.. Tok řeky, ř probíhá hlavně pískovcovým územím a členitým, zalesněným ným terénem. Vlivem nešetrného zemědělství a vlivem budování melioračních systémů systém dochází k sezónnímu vysychání horních přítoku Metuje. Obrázek č. 3: Voda v krajině krajin 6

Stěnava pramení v sousedním Polsku nedaleko hranice s Českou Republikou a to konkrétně v Kamenných horách. Její tok vede pahorkatinou Broumovské kotliny a zemědělskými oblastmi. Stojaté vody nemají na Broumovsku velké zastoupení. Plocha rybníků zaujímá pouze 0,05% rozlohy CHKO což odpovídá 23,5 ha. Ostatní vodní plochy pak tvoří 0,6% území CHKO odpovídající 265 ha. Nejvýznamnější zásobárnou vody jsou zalesněné plochy, které tvoří 38% území CHKO. Dešťové srážky dosahují hodnot okolo 650 -850 mm. V nejvyšších polohách pak až 900mm. Celkový oběh vody je nejrychlejší na povrchu, podzemní vody jsou vlivem horninového složení zadržovány až 5000 let a to hlavně v oblasti Polické křídové pánve. Polická pánev je tak významnou CHOPAV (Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod).

2.5 Klimatické poměry Jelikož na území CHKO je výrazná členitost území, probíhají zde značné podnební výkyvy a rozdílnosti. Dle klimatické rajonizace ČR je CHKO Broumovsko rozděleno do dvou klimatických oblastí. Do mírně teplé oblasti je začleněna Broumovská kotlina, Policko, Machovsko a Stárkovsko. Do klimaticky chladné oblasti pak spadají Javoří a Jestřebí hory, Broumovské stěny, Adršpach a okolí Teplic nad Metují. Průměrná roční teplota oblasti se pohybuje v rozmezí 5-8°C. Podrobnější informace jsou uvedeny v následující tabulce Chladná Mírně teplá Klimatická oblast Klimatická oblast Počet letních dnů 10-30 20-30 Počet dnů s teplotou nad 10°C 120-140 140-160 Počet mrazových dnů 140-160 110-130 Počet ledových dnů 50-60 40-50 Průměrná teplota v lednu -3°C - -4°C -3°C - -4°C Průměrná teplota v červenci 15°C – 16°C 16°C – 17°C Průměrný počet dnů se srážkami nad 1mm 120 -130 120- 130 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 - 120 80 - 120 Zdroj: www.broumovsko.ochranaprirody.cz

Významný klimatický charakter prokazují pískovcová skalní města (NPR Adršpašskoteplické skály, NPR Broumovské stěny), kde v hlubokých roklích a soutěskách dochází k výrazné klimatické inverzi se zvratem teplot. V těchto oblastech se vyskytuje led i v letních měsících.

7

3. ČÁSTI CHKO BROUMOVSKO 3.1 Národní přírodní rezervace 3.1.1 NPR Adršpašsko-teplické skály Adršpašsko-teplické skály se staly přírodní rezervací roku 1993. V současné době jsou největší přírodní rezervací nacházející se na území ČR. Současně jsou největším celistvým skalním městem Střední Evropy a jsou evropsky proslulé a spojované s fenoménem pseudokrasového reliéfu. Jedná se o seskupení členitých skalních plošin, hřbetů, kaňonů a skalních věží rozkládajících se na ploše 20km2 a tvořících nejvýznamnější pískovcovou plošinu Polické pánve. Podíváme-li se do historie skal, první zmínku nalezneme ve 13. století, v souvislosti s osídlováním zdejšího kraje. Větším krokem k objevování skal byl však první horolezecký výstup na nejvyšší skalní věž a to v roce 1924. Od té doby se ve skalách začala rozvíjet turistika a roku 1999 byla otevřena první naučná stezka. V adršpašských skalách jsou k vidění až 90 m vysoké skalní věže a hluboké soutěsky. Typické jsou zde samostatné skalní útvary, z nich většina je pojmenována dle Obrázek 4: Historická dokumentace Adršpachu

podobenství k různým zvířatům či předmětům. Turistům jsou připraveny dva zajímavé okruhy, které vedou okolo nejzajímavějších míst, které mohou skály nabídnout. Za zmínku stojí například skalní útvary jako Homole cukru, Varhany, Lvice nebo Sloní náměstí. Za nejkrásnější a nejvyšší sousoší celých skal jsou považováni Milenci, kterým se přezdívá nejvěrnější pár planety. Málokterý z turistů, jenž skaly navštíví, ví, že pod skalami se nalézá rozsáhlá zásobárna pitné vody pro celý kraj. Voda zde hraje od nepaměti velkou roli, ať už při vytváření dnešní podoby skalních útvarů, nebo v současnosti, kdy skalami protéká řeka Metuje. Naleznete zde i dvě jezírka, jedno malé skalní a druhé větší s názvem Pískovna. Dále se ve skalách nachází Malý a Velký vodopád, a dotvářejí tak krásnou atmosféru, kterou skály nabízí.

8

Obrazek 5: Pohled na Adršpašsko-teplické Adršpašsko skály

Obrázek 6: Starosta

Teplické skály se vyznačují vyzna svým drsnějším přírodním írodním charakterem. Typické jsou souvislé skalní stěny, ěny, které v některých místech přesahují esahují 70m. Dále jsou zde k vidění štíhlé skalní věže, ěže, převisy, př jeskyně a úzká údolí sevřená řená mezi skalami. Vystavěný ný turistický okruh je dlouhý 7 km a při jeho procházení ocházení narazíte na skalní útvary podobající podobají se například íklad housence, nebo řeznické ř sekyře. Zajímavostí tohoto skalního města sta je oblast zvaná Sibiř, ve které se drží sněhová pokrývka i v letních měsících, sících, a to proto, že skalní soutěsky sky jsou zde velice hluboké hlubo a klikaté, takže se do nich vůbec ůbec nedostanou sluneční ní paprsky. O Obrázek 7: Martinské Stěny St

Nejvyšším a nejznámějším ějším útvarem Teplických skal je Skalní koruna a Chrámové a Martinské stěny. st Za zmínku zajisté stojí i Skalní labyrint Poseidon, rozkládající se pod celými Chrámovými a Martinskými stěnami. stěnami. Jedná se o nejrozsáhlejší skalní labyrint v Evropě. Jeho rozloha činí 138000m2 a odsunul za sebe i pískovcové jeskyně jeskyn ve Francii a Španělsku. lsku. Délka labyrintu je 27 km a jde především p edevším o systém hlubokých hlu puklin a propastí. Výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem zde dosahuje až 105m. Celý systém Poseidonu je rozdělen rozd úzkými soutěskami skami na tři tř části a to Poseidon I. II. a III. Labyrint byl objeven teprve nedávno a veřejnosti řejnosti je nepřístupný. nep V blízké době se zpřístupně řístupnění neplánuje a to nejen kvůlili špatné dostupnosti, ale také kvůli ochraně rostlin a živočichů, živoč kteří byly v labyrintu nalezeni. Původ ůvod těchto t organismu sahá až do doby ledové. Objev tohoto místa byl velkým překvapením, př jelikož málokdo by věřil, ěřil, že v dnešní době je v České eské Republice takovýto nález možný.

9

Obrázek 8,9: Skalní labyrint Poseidon

3.1.2 Broumovské stěny ěny Broumovské stěny ěny byly vyhlášeny národní přírodní p írodní rezervací roku 1956. Jedná se o 12 km dlouhý hřeben řeben stěn, stě který se táhne mezi Policí nad Metují a Broumovem. Stěny tvoříí samostatná skalní města, m skalní věže a hluboké soutěsky. sky. Zajímavými skalními útvary charakterizující Broumovské stěny st jsou skalní hřiby, řiby, které jsou volně voln rozprostřeny po krajině. Nalezneme zde i mnoho turisticky navštěvovaných vovaných vyhlídek, které nám nabízí daleký výhled na okolní krajinu. Mezi nejznámější ější patří patř Hvězda, Zaječíí rokle nebo Supí koš. Nejvyšším vrcholem Broumovských stěn n je Božanovský špičák s výškou 773 m. Právě v okolí špičáku áku se nacházejí zmiňované skalní hřiby. Obrázek 10: Skalní hřiby h

Celá oblast stěn, je hustě protkána turistickými stezkami, které umožňují umožň průchod těžko žko prostupného terénu. Stezky se kříží na vyhlídkovém vrchu zvaném Hvězda, Hv jenž turisty přitahuje itahuje nejen výhledem do Broumovské kotliny a pohraničních pohrani pohranič hor, ale také barokní kaplí postavené podle plánů plán K.I.Dientzenhofera a oblíbená turistická chata.

Obrázek 11: Hvězda

10

3.2 Přírodní rezervace 3.2.1 PR Ostaš Přírodní írodní rezervace Ostaš byla vyhlášena roku 1956. Rozkládá se na území o ploše 29,5 ha. Nachází se asi 2 km severozápadním směrem sm od města ěsta Police nad Metují ve vrcholové části ásti hory Ostaš s nadmořskou výškou 700m. Dělí ělí se na Horní a Dolní labyrint a turistům m nabídne pohled na soustavu skal, jeskyní a chodeb. Na vrcholu Ostaše se nachází vyhlídka Frýdlantská skála, která nabízí výhled na AdršpašskoAdršpašsko teplické skály, Krkonoše, Javoří Javo hory a mnoho dalšího. Předmětem tem ochrany je zejména geologická a geomorfologická geomorfologická stavba území. Zajímavé jsou skalní sruby a samostatné skalní věže. v

Obrázek 12: Pohled na skaly na Ostaši

3.2.2 PR Křížová cesta Jedná se o křížový řížový vrch, mezi obcemi Adršpach a Zdoňov. Zdoňov. Předmětem Předm ochrany je skalní město ěsto na vrcholu Křížového K ížového vrchu (666,8 m.n.m) a na něj n vázaný ekosystém. Přírodní írodní rezervací byla vyhlášena roku 1956 s rozlohou 12,92 ha. Obrázek 13: Krajina v okolí Křížového K vrchu

Křížový vrch se vyznačuje mimořádnou členitostí lenitostí a pestrou mozaikou pseudokrasových reliéfů. relié Přírodní rezervace je tvořena řena dvěma dv hlavními pásmy, která od sebe dělí d pískovcové hřbety bety a skalní věže. vě První pásmo tvoří jižní věže ě a Křížový řížový hřbet h a druhé pásmo je tvořeno řeno velmi členitou částí ástí se skalními stěnami stě a tzv. Zdoňovským ovským obloukem. Oblast je velice využívána jak z hlediska turistiky, tak sportu, jelikož skalní útvary jsou pro svou lehkou a středně těžkou žkou výstupovou náročnost náro často vyhledávány začínajícími čínajícími horolezci.

11

3.2.3 PR Farní stráň Přírodní rezervace Farní stráň byla vyhlášena roku 2008 a jejím předmětem tem ochrany jsou jedlové a klenové bučiny, balvaniště a skalní výchozy se specifickými rostlinami a živočichy. ichy. Lokalita se nachází na severních svazích stolové hory Bor poblíž obce Machov Obrázek 14: Farní stráň strá

3.3 Přírodní památky 3.3.1 PP Borek Přírodní írodní památka Borek se nachází na vrcholu Lysého vrchu (611,2 m.n.m) severozápadně od Teplic nad Metují. Přírodní P írodní památkou byla vyhlášena roku 1956 na ploše 3,63 ha. Území je zajímavé z hlediska geomorfologie a to zejména kvádrovými pískovci Lysého vrchu s příkrou skalní stěnou. nou. Vrchol je turisticky zpřístupněn značenou enou stezkou procházející horní hranou skalního srubu. Vyhlídkový vrch pak nabízí pohled na protější prot část Adršpašsko-teplických teplických skal a na Teplice nad Metují.

3.3.2 PP Kočičí skály Přírodní írodní památkou byly stejně jako Borek vyhlášeny roku 1956. Zaujímají plochu o rozloze 6,08ha dva kilometry severozápadně severozápadn od Police nad Metují. Předmětem Př ochrany jsou zejména pískovcové útvary rozmanitých tvarů tvar navazující na Východní svah vrchu Ostaš. Nejzajímavější Nejzajímavě části Kočičích skal jsou zpřístupně řístupněny turistickou stezkou, avšak intenzita turismu vede k začátkům eroze půdy. dy. Na řadu skalních věží v nacházejících se v této oblasti se pořádají po oblíbené výstupové cesty.

3.3.3 PP Mořská ská transgrese Přírodníí památkou vyhlášena v roce 2008 na výměře 0,85ha. Jedná se o geologické vrstvy, které dokládají zaplavení pevnin mořem řem a ukládání svrchnokřídových svrchnok vrstev na starší vrstvy triasu (zhruba před p 95 miliony let). Tento jev, je odkryt ve stěně bývalého lomu, v lese severně od Bohdašína. Odkryv lomové stěny stě je dlouhý přibližně 200m, výškove dosahuje místy až 8 m. Součástí Sou chráněného území je také svah nad lomem, úžlabí s potůčkem a podmáčená plocha dna bývalého lomu (zachování příznivých p podmínek pro život obojživelníků). Obrázek 15: Mořská Mo transgrese

12

3.3.4 PP Pískovcové sloupky Společně s dalšími přírodními řírodními památkou vyhlášeno roku 2008. Předmě ředmětem ochrany jsou vymodelované skalní sloupky a to pouze vlivem přírodních p írodních procesů proces (krasové procesy – chemické rozpouštění rozpouště vápence). Sloupky připomínají ipomínají svým tvarem přesýpací esýpací hodiny a jsou zasazeny do stěny st umělého lého odkryvu. Ochranné území zahrnuje i blízké okolí sloupků jako suťový ový svah se skalními výchozy a blízký les s různými rostlinnými nnými a živočišnými živoč společenstvy.

Obrázek 16: Pískovcové sloupky

3.3.5 PP Šafránová stráň Tato oblast, byla vyhlášena přírodní př rezervací roku 2009 z důvodu ůvodu ochrany populace silně ohroženého šafránu bělokvětého bě na svahové louce.

4 FAUNA A FLÓRA 4.1 Fauna Dnešní podoba broumovské fauny je ovlivněná ovlivn ná rozsáhlým zalesněním zalesn a poměrně nepřístupnou ístupnou skalní krajinou. Částečně zachovalé vodní toky, pestrá krajina a relativní klid nabízí celou škálu biotopů, biotop které umožňují ují výskyt horských i teplomilných druhů zvěře. Po celém území CHKO Broumovsko je k nalezení mnoho menších lokalit s velice pestrou faunou. V těchto tě lokalitách se nacházejí i některé z chráněných a ohrožených druhů. Velice bohatá je kategorie bezobratlých živočichů. živo . Na chladných místech hlubokých okých roklí žije vzácný pavouk plachetnatka. Setkat se tu můžeme můžeme i se 13

zajímavými vážkami jako například například vážka jasnoskvrnná, nebo vážka čárkovaná. č Ve dne se na vlhkých loukách setkáme s modráskem behanním. Ostatní bezobratlí živočichové, kteříí stojí za zmínku, zmín jsou například tesařík ík nebo kozlíček hvozdík. Zajímavý je návrat raka řříčního, čního, který dokládá čistotu istotu vod a okolní krajiny. Z kategorie obratlovců se zde vyskytuje velká řada obojživelníků (ropucha krátkonohá, krátkonoh čolek olek velký, mlok skvrnitý) a běžné druhy plazů. Z ptačího č světa ěta stojí za zmínku například íklad sýc rousný, kulíšek nejmenší, ččáp černý, jeřábek ábek lesní, výr velký nebo sokol stěhovavý. hovavý. Mezi významné savce žijící v oblasti CHKO patří ří rejsek horský, plch velký a vzácně i vydra říční. Celkem bylo ylo zaevidováno 54 druhů savců a 17 druhů ů ptáků. ptáků Obrázek brázek 17: Vydra říční

4.2 Flóra a vegetace Broumovsko je oblast floristicky středně st bohatá avšak velice zajímavá a pozoruhodná. Zhruba 40% CHKO tvoří tvoř lesní porosty tvořeny převážně ě duby a buky. Přirozenější jší smrkové lesy se vyskytují pouze maloplošně a to ve sklaních oblastech. V celkové skladbě lesů ů převláda řevláda smrk ztepilý (72%), který byl rozšířen rozšíř hlavně lesnickým hospodařením. řením. Dále zde má své zastoupení borovice lesní, bříza, b buk, modřín ín opadavý olše lepkavá a javor. Tyto druhy se podílejí na skladbě skladb ve větší míře. e. Zlomky procent se podílejí ostatní druhy jako jedle bělokorá, ělokorá, dub letní a mnoho dalších. Obrázek 18: Pohled do krajiny

V pískovcových skalních oblastech je flóra vlivem vlivem velké nadmořské nadmoř výšky, kyselého podloží a nízkých teplot relativně chudá na výskyt vysokých rostlin. Bohatší je však z hlediska výskytů ů mechorostů, mechorost nachází se tu až 262 druhů ů mechorostů mechorost a z toho je pouze jeden nepůvodní. ůvodní.

14

Další floristicky bohatou oblastí jsou květnaté kv bučiny a suťové ové lesy. Mezi významné druhy rostlin zde patří pat šafrán bělokvětý, lilie zlatohlávek a různé r druhy orchidejí (např.. okrotice bílá). V suťových lesích nalezneme měsíčnici vytrvalou nebo kapradinu laločnatou. Významnou rostlinou je šafrán bělokvětý, b pro který je vyhlášena PP Šafránová stráň strá zmiňovaná výše. Na Broumovsku ku jsou zachovány i významné pozůstatky rašelinišť s původní ůvodní vegetací. Tato rašeliniště slouží především ředevším k rekonstrukci vývoje vegetace v celém území. Obrázek 19: Šafrán bělokvětý b

Bohužel mnoho lokalit se vzácnými druhy rostlin v minulých desetiletích zaniklo. Na zániku se negativně negativn podílel především rozvoj zemědělské ě ělské velkovýroby, zalesňování luk, změnyy ve druhové skladbě skladb lesů a mnoho dalšího. Řada Ř druhů zde pravděpodobně vyhynula, mezi ně n se řadí například íklad švihlík krutiklas, vstavač vstava kukačka, střevíčník ník pantoflíček pantoflíč nebo zvonečník hlavatý.

4.3 Památné stromy Památné stromy jsou mimořádně mimo významné stromy, skupiny stromů ů nebo stromořadí stromo neobyčejného vzrůstu stu a stáří. stář V CHKO Broumovsko je doposud vyhlášeno 25 takových stromů. strom Konkrétně se jedná o 14 lip, 6 jasanů, jasan 3 buky a 2 duby. Sedm z těchto chto stromů má obvod kmene větší než 5 m. Mezi nejstarší stromy patří pat Šrůtkova lípa v Machově, Vavřevická lípa ve Velkých Petrovicích a Adršpašská lípa v Horním Adršpachu. Stáří Stá těchto stromů je odhadováno od 300 – 500 let. Kromě vyhlášených památných stromů strom se na území CHKO Broumovsko movsko nachází další stromy významné svým vzrůstem, věkem či estetickým působením, p z nichž některé které mohou být v budoucnu vyhlášeny jako památné stromy. Správa CHKO eviduje stovky stov takovýchto významných stromů. strom Památné stromy tu vytvářejí vytvá jedinečnou přírodní zajímavost a přispívají řispívají k typickému krajinnému rázu obcí. Obrázek 20: Památný strom

15

4.4 Natura 2000 Výskyt některých kterých druhů rostlin a živočichů je v CHKO významný nejen z regionálního hlediska, ale i z evropského. Natura 2000 je soustava chráněných chrán území přírody EU, která má za cíl tyto přírodní írodní hodnoty chránit. Natura 2000 rozlišuje dva typy chráněných chrán oblastí a to ptačíí oblasti a evropsky významné lokality. Oba tyto typy mají se zastoupení i v CHKO Broumovsko. oumovsko. Ptačíí oblast Broumovsko byla vyhlášena v lednu roku 2005 a to zejména pro ochranu sokola stěhovavého hovavého a výra velkého. Oblast zahrnuje všechny významné pískovcové celky na Broumovsku, které jsou pro tyto druhy ideálním životním prostředím. prost Celková rozloha ptačíí oblasti je 9128 ha. Evropsky významné lokality uvedené na evropském seznamu zde nalezneme tři. t První z nich je Metuje a Dřevíč, ř č, což je druhová lokalita vymezená pro ochranu mihule potoční. poto Druhou lokalitou jsou Adršpašsko-teplické teplické skály a Broumovské stěny, ny, které byly zřízeny z pro ochranu květnatých tnatých a acidofilních bučin, buč rašeliništ a sklaních biotopů. Poslední z lokalit je Žaltman a to pro ochranu druhově bohatých luk, bučin bu a jasanovoolšových luhů. Obrázek 21: Sokol stěhovavý st

5 TURISMUS Počátky turismu v této oblasti by se daly spojit s prvním horolezeckým výstupem em na nejvyšší skalní věž vě v Adršpašsko-teplických teplických skalách. Tento výstup byl uskutečněn roku 1924, od té doby se ve skalách začala za ala rozmáhat turistika. V roce 1999 byla ve skalách otevřena řena první naučná nau stezka a turisté začali čali objevovat krásy tohoto území v plné míře. V současné době ě existuje na Broumovsku rozsáhlí síť síť turistických stezek a cyklotras, které umožní návštěvníkům návště m zblízka poznat místní krajinu. V několika částech CHKO jsou vytvořeny řeny naučné nau stezky, které jsou hojně ě navštěvovány. navště Mezi nejoblíbenější ější a nejnavštěvovanější nejnavšt místa patří zejména éna AdršpašskoAdršpašsko teplické skály a Broumovské stěny. st V průběhu hu letní sezóny navštíví tato místa průměrně čtvrt tvrt milionu turistů. turistů Jejich návštěva přináší největší tší objem financí fin do obecních pokladen, ale stojí za poškozováním chráněné chrán krajiny aťť už z hlediska devastování půdy dy nebo rušení klidu místních živočichů. živo Méně ě navštěvované navště jsou pak oblasti Machovska, Hronovska nebo Javořích Javo hor.

16

5.1 Pěší turistika Jednou z nejběžnějších rekreačních aktivit, je turistika, pro její rozvoj jsou v CHKO Broumovsko vytvářeny velice vhodné podmínky. Celkový charakter terénu s mnoha lesy, loukami a vodními toky vytváří ideální prostředí pro klidný turistický výlet. Turisty láká nejen místí krajina, ale i vzácné druhy vyskytující se fauny a flóry. V oblasti se nachází také několik kulturních památek, lákajících k návštěvě. Po celém území CHKO je hustá síť turisticky značených cest (cca 450 km). Správu a údržbu má na starost komise Klubu českých turistů (KČT) Náchod a Trutnov, kteří značení pravidelně obnovují (každé 3 roky). Do budoucna se uvažuje o rozšíření značených cest i v méně navštěvovaných Javořích horách. Také se plánuje více provázat turistické cesty se sousedním Polskem a to zejména v oblasti Národního parku Stolové hory. V roce 1994 byly zrušeny některé z turistických cest v Národní přírodní rezervaci Adršpašsko – teplické skály a zachovány byly jen prohlídkové okruhy ve skalních městech. Toto opatření mělo zabránit ničení přírody na velkých plochách a vytvořit jasná pravidla pro pohyb turistů ve skalách.

5.2 Cykloturistika Další hojně využívanou rekreační aktivitou je cykloturistika. Síť cyklotras je relativně rovnoměrná a umožňuje výlety různé náročnosti. Celková cyklistická síť je dlouhá cca 300km. Podmínky, které však místní komunikační síť nabízí, přilákaly do přírody CHKO velké skupiny sportovců a brzy se tu stala oblíbeným sportem. Největším lákadlem se staly skalnaté terény, stezky a náročný terén Adršpašsko – teplických skal. Bohužel rozmach takového sportovního vyžití se dostal do střetu s vyznavači klidného a ničím nerušeného prostředí krajiny. CHKO Broumovsko tak muselo v těchto místech cykloturistiku regulovat, a tak byly v roce 1994 vybrány čtyři přejezdy Broumovských stěn s jednou okružní trasou. Nachází se zde však i mnoho jiných, cykloturisty navštěvovaných míst. Příkladem jsou na kole přístupné vyhlídkové vrchy, které jsou zpřístupněny sjízdnými komunikacemi. Pro vyznavače rychlejší jízdy v méně náročném terénu se pak najdou vhodné okruhy po vedlejších komunikacích a upravených lesních cestách. V roce 1997 byla provedena první studie cykloturistických tras pro okres Náchod, tím pádem i pro CHKO Broumovsko. Vyznačeny v ní jsou cyklotrasy v Broumovských stěnách a sousedním Polsku. Do budoucna by tato studie měla posloužit jako podklad pro budování nových samostatných cyklostezek.

5.3 Horolezectví Nejvýznamnější sportovní aktivitou je horolezectví. Většina horolezeckých lokalit se nachází v Adršpašsko-teplických skalách. V CHKO se nachází přes 2500 věží, na kterých je bezmála 10 000 horolezeckých cest. I když je horolezecká návštěvnost velice oblíbená, musí být v poslední době regulována, a to zejména z důvodu ochrany skal a výskytu vzácných živočichů. V souvislosti s horolezectvím se v Teplicích nad Metují každoročně koná Mezinárodní horolezecký filmový festival s již 30-ti letou historií.

17

5.4 Zimní vyžití Přes zimní sezónu je turistická návštěvnost několikanásobně menší než v letních měsících. V některých částech jsou však udržovány stopy pro běžecké lyžování, a to zejména v oblasti Policka a Jestřebích hor. Za dobrých sněhových podmínek dosahuje délka udržovaných tras až 300 km. Nalezneme zde i několik svahů upravených pro sjezdové lyžování. Krátké sjezdovky s vleky nalezneme například v Teplicích nad Metují, Machově, Trutnově nebo Chlívcích. Nejvýznamnějším je lyžařské středisko v Janovičkách, které návštěvníkům nabídne dva vleky a odpovídající lyžařské zázemí.

5.3 Letní tábořiště, camping V CHKO Broumovsko byly vybrány vhodné lokality pro provoz letních stanových táborů. V Současné době je evidováno 68 lokalit v okolí Javořích hor, Polické vrchoviny a Žacléřské vrchoviny, které jsou pro stanování v letních měsících vhodná. Polovina těchto lokalit je každoročně plně využívána. Letní táboření je správou CHKO plně podporováno, jelikož je považováno za nejvhodnější formu aktivního odpočinku a využití volného času dětí. Pobyt dětí v táboře je samozřejmě podmíněn dodržováním pravidel pro pobyt v Chráněné krajinné oblasti. Pro letní odpočinek jsou k dispozici dva provozované autokempinky. Jeden v Teplicích nad Metují a druhý ve Velkém Dřevíči u Hronova. Tuto možnost častěji využívají zahraniční návštěvníci, kteří se do těchto míst každoročně vrací.

6 ZÁVĚR Jak bylo výše popsáno, Broumovsko patří k chráněným krajinným oblastem, ve kterých se prolíná poklidná krajina s místy divoké přírody. Jde o krajinu, pod kterou ve velké hloubce proudí nejčistší voda, krajinu, která je obhospodařována s velkou péčí a má i vlastní bohatou historii. Broumovsko je všeobecné známé díky svým přírodním krásám a geologickým zajímavostem nejen u nás, ale i v Evropě. Každoročně sem přijíždějí turisté z okolních i vzdálenějších zemí a dokládají tak významnost a neobyčejnost těchto míst. V současné době je podán ke schválení nový Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2013-2022. Plán zahrnuje seznam navrhovaných lokalit, které by mohly být vyhlášeny přírodními památkami a rezervacemi. Také zahrnuje seznam nově zahrnutých oblastí do soustavy Natura 2000. Dovoluji si tak tvrdit, že v blízké době přibudou v oblasti další významná místa, která nebyla doposud doceněna.

18

7 POUŽITÉ ZDROJE 7.1 Použitá literatura [1] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Chráněná území ČR svazek V. KRÁLOVEHRADECKO. Artedit, s.r.o., PRAHA, 2002 [2] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správe CHKO Broumovsko: Broumovské stěny, Police nad Metují, 2009 [3] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správe CHKO Broumovsko: NPR Adršpašskoteplické skály, Police nad Metují, 2009 [4] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správe CHKO Broumovsko: Ptačí oblast Broumovsko, Police nad Metují, 2010 [5] Hájek A., Heinzelová H., Jirásek T., Kartyčová L., Kuna P., Kopecký J., Malík J., Piňos J., Spíšek J., Štěpánková J., Tvrdková L.: Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003 – 2012. Správe chráněných krajinných oblastí ČR - Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují, 2002 [6] Vyhláška MŽP č. 157/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko

7.2 Internetové zdroje www.broumovsko.ochranaprirody.cz www.spa-broumovsko.cz www.casopis.ochranaprirody.cz www.nasebroumovsko.cz www.oldnase.broumovsko.cz http://drusop.nature.cz/

7.3 Zdroje obrázků Mapové podklady - Správa CHKO Broumovsko ( Ing. Petr Kuna) - http://drusop.nature.cz/ Fotografie:

-

Správa CHKO Broumovsko ( Ing. Petr Kuna) Datový sklad AOPK ČR Osobní zdroje autorky

19