Role veterinárního lékaře v SPF chovech prasat MVDr. Marek Žižlavský, Ph.D. Sevaron poradenství
SPF chovy prasat v ČR • Představy chovatelů o SPF chovech byly velmi zkreslené • Je vůbec třeba veterinárního lékaře – vždyť máme zdravá zvířata? • Jaká je role veterinárního lékaře v SPF chovech?
Současná situace v chovech prasat v ČR • Příprava repopulací od roku 2006 • První repopulace do SPF statutu v roce 2009 • Počet prasnic 101.000 kusů, před vstupem do EU 240.000 kusů • 60 % prasnic v SPF chovech • Dotace na ozdravování od PRRS v roce 2015 Dotační titul 8.F.a. - repopulace Dotační titul 8.F.b. – selata do 25 kg ž.hm., prasničky a kanečci do 8 měsíců věku a prasnice • Budou pokračovat i v letech 2015-2020
8 eradikačních protokolů • • • • • • •
Přímá expozice viru – TGE Vakcinace – Aujeszkyho choroba (ACH) Medikace – dyzentérie prasat, svrab Laboratorní vyšetření a vyřazení – ACH Izolovaný časný odstav – APP, ART Uzavření stáda – PRRS, MH Švýcarská depopulace (částečná depopulace) – MH, PRRS • Depopulace a repopulace
Zdravotní statut chovů prasat • Germ free (axenic) – prosté mikroorganismů, hysterotomie nebo hysterectomie, sterilní prostředí, krmivo a voda, do věku 6 týdnů, výzkum
• Gnotobiotická selata – spontánní porod a dále germ free • Specific patogen free (SPF) – prosté vybraných patogenů (APP, MH, ART, PRRS, SD, vši, svrab)
Primární SPF – germ free, 2 týdny v isolátoru, mikrobiotika, dále v provozních podmínkách, výzkum nebo repopulace
Sekundární SPF – selata narozena primárním SPF matkám, sekundární SPF selata jsou základem pro nové základní stádo při repopulaci. Dnes používáno k udržení SPF chovů DanBred
• Definovaný zdravotní statut = SPF + patogen
Repopulace • Nejčastější důvody: zdravotní stav stáda, změna genetiky, rekonstrukce farem. • Princip repopulace • Repopulační stanice
Repopulace – poučení z minulosti • Jak došlo k infekci původního základního stáda? • Existuje nadále původní riziko infekce? • Jaká je vzdálenost od ostatních chovů prasat a rizikových provozů? • Budou nová prasata pocházet opravdu ze zdravého chovu prasat? • Lze aplikovat a dodržovat přísné zásady biosekurity? • Jak dlouho zůstane farma prázdná? • Ve kterém ročním období bude repopulace provedena?
Výsledky chovů po repopulaci • Doposud se SPF statut udržel ve všech repopulovaných chovech • Ekonomika chovu po repopulaci je nesrovnatelně lepší: - o 75 % nižší náklady na veterinární péči - na jatky dodáno ne 18-20, ale 28-29 jatečných prasat na prasnici a rok - se stejným počtem prasnic o 1/3 vyšší výroba
Srovnání konvenčních a SPF chovů Parametr
Konvenční
SPF
Narozeno všech
12,5
15-17,4
Narozeno živě
11,1
14-15,9
Odstaveno / vrh
10,2
12,4-13,0
Odstaveno na prasnici / rok
24,5
28,9-32
Poraženo na prasnici / rok
18-20
28-29
DWG (25-115kg ž.hm.)
750-850g
870-980g
FC (25-115kg ž.hm.)
3,1 kg/kg
2,7 kg/kg
Mortalita (7-25kg ž.hm.)
6%
2%
Mortalita (25-115kg ž.hm.)
4%
1,5 %
Libová svalovina
56-58 %
59,3-59,8 %
Veterinární péče 1kg ž.hm.
2,50 Kč
0,6-0,8 Kč
Celkové náklady na 1 kg ž.hm.
33-35 Kč
26-28 Kč
Zdravotní problematika • SPF statut (MH, APP, ART, PRRS E/A, SD, Svrab, Vši) • Diagnostikovaná onemocnění a původci: prasnice a kanci - M.hyosynoviae, H.parasuis, sající selata - CpA, PED, Rotavirus, S.suis, M.suis selata po odstavu – H.parasuis, S.suis, S.hyicus, výkrm - hemorhagický syndrom, žaludeční vředy, VIP, H.parasuis
Koinfekce PCV2 a Haemophilus parasuis
Vakcinační a medikační program Základní stádo: • Vakcinace proti: PPV, ERY, PCV2, (HP), EC, (Cpa) • Odčervení a aplikace vitamínů Potomstvo: • Aplikace Fe a někde 5% toltrazuril • ZnO po odstavu • ERY se většinou nevakcinuje • Vitamíny a ATB medikace při naskladnění na výkrm • Improvac
Odlišnosti SPF chovů od konvenčních • Chov prasat o velikosti 2000 prasnic, předvýkrm, výkrm, vše na jedné farmě - před repopulací 55-60 pracovníků - po repopulaci do 30 pracovníků • Na 200 prasnic + předvýkrm - 1 pracovník • Na 2000 míst ve výkrmu - 1 pracovník • Maximalizace výroby • Nový, nezaškolený personál • Nová genetika • Nové technologie
Odlišnosti SPF chovů od konvenčních • Nárůst chybovosti managementu a ošetřovatelského personálu • Základní věci, které dříve fungovaly, dnes nefungují správně díky nedostatku lidí • Negativní dopad i na účinnost vakcinačního a medikačního programu • Nárůst individuálního ošetření • Horší hodnocení práce veterináře
Veterinární péče v chovech prasat • • • •
Vakcinační a medikační plán Individuální ošetření Evidence PA nálezů a laboratorních výsledků Pravidelné laboratorní kontroly zdravotního stavu a interpretace výsledků • Odborné školení zaměstnanců farmy • Biosekurita • Kontrola managementu na všech úrovních (analýza stáda, porodny, předvýkrmy, výkrmy, eros, kanci, hygiena, mikroklima, kojné, délka laktace, vyhledávání říje a připouštění, kondice, výživa na porodně …..)
Cena veterinární péče – příjem veterinárního lékaře • V ČR kombinace úkonů, paušálů a prodeje léčiv • Rozpětí nákladů na vet. péči na 1kg výroby v živém Kč/kg výroby 0,60 4,00 Kč/112kg ž.hm.
67,20
448
% (z ceny 4.500 Kč)
1,49
9,95
• V Dánsku od roku 1996 není možný příjem z léčiv • 1.200.000 prasnic / 70 veterinářů • 17.000 prasnic na 1 veterináře
Kontrola managementu • • • • • • •
Analýza stáda Porodny Předvýkrm Výkrm Inseminace Březí Obecné – biosekurita, technologie, voda…
Kontrola managementu na porodnách • • • • • • • • •
Příprava zvířat před přesunem a přesun Dezinfekce a příprava stáje Teplota prostředí a podlážek Strategie krmení prasnic, kontrola kondice Délka laktace Překládání selat Kojné prasnice Dělené odstavy Kontrola funkčnosti všech zařízení
Dezinfekce a příprava porodny Správně provedená dezinfekce Mechanická očista Namáčení - detergent - mytí Dezinfekční roztok - koncentrace, množství Vyschnutí a vytemperování porodny před naskladněním • Omytí a dezinfekce prasnic při naskladňování
• •
4 základní kroky čištění a dezinfekce Krok 1 Příprava stáje
Krok 2 Mytí
Krok 3 Dezinfekce
Vynesení mobilních zařízení Odstranění trusu, zbytků krmiva a prachu Vyprázdnění koryt Vypuštění podroštů Namáčení
Krok 4 Sušení a odpočinek stáje
Aplikace
Aplikace
detergentu
pracovního
Topení
Mytí vysokým
roztoku
Fogování
tlakem
dezinf.
(2. dezinfekce)
Oplach vodou
přípravku (1. dezinfekce)
Kalkulace spotřeby pracovního roztoku a dezinfekčního přípravku Porodna Stáj
a
b
c
m2
l/m2
Spotřeba l
Kg hala 1%
Kg rok 1%
Cyklů/rok
porodna 1
26,0
19,0
2,6
1 482
0,25
370,5
3,7
44,5
12
porodna 2
26,0
19,0
2,6
1 482
0,25
370,5
3,7
44,5
12
porodna 3
26,0
19,0
2,6
1 482
0,25
370,5
3,7
44,5
12
porodna 4
26,0
19,0
2,6
1 482
0,25
370,5
3,7
44,5
12
porodna 5
26,0
19,0
2,6
1 482
0,25
370,5
3,7
44,5
12
porodna 6
26,0
19,0
2,6
1 482
0,25
370,5
3,7
44,5
12
porodna 7
26,0
19,0
2,6
1 482
0,25
370,5
3,7
44,5
12
311,2
Přístroj k dezinfekci
Nejčastější chyby při provádění dezinfekce Špatně provedená příprava stáje Nedodržení časového sledu jednotlivých kroků Nepoužívání detergentů Nevhodný výběr dezinfekčního přípravku Nesprávně zvolená koncentrace Nesprávné množství aplikovaného pracovního roztoku L/m² Neprovádění kontroly účinnosti dezinfekce Neprovádění kontroly nákupu dezinfekce
Teplotní režim na porodně • Kontrola doupat pro selata každý den ráno • Optimálně selata leží vedle sebe v suchu • V doupatech nesmí být zbytky výkalů, krmiva,.. • Prasnice vyžírá, nejsou zbytky krmiva po 1-1,5 hodinách po krmení a nabízí mléčnou žlázu • Na porodní sekci je klid
Doporučené teploty pro prasnice a selata (upravené podle Lorenza)
Teplota podlahy
Selata
Teplota vzduchu
Prasnice
Věk selat ve dnech
Doporučené teploty na porodně prasnic Technologie
Porod – 4. den
Den 4. – 14.
D 14. - Odstav
Difúzní ventilace Částečné rošty
20 – 22°C
Snižování o 0,3°C/den
17 – 18°C
Přetlaková ventilace
20 – 22°C
18 – 20°C
18 – 20°C
Kontinuální provoz
19 – 20°C
19 – 20°C
19 – 20°C
Celoroštová podlaha
22 – 23°C
20 – 22°C
20°C
Doporučené teploty pro selata na porodně Technologie
Porod – 4. den
Den 4. – 14.
Den 14. - Odstav
Teplota na podlaze v doupěti
34 – 36°C
32 – 34°C
30°C
Teplota na přívodním potrubí do doupat
40 - 42°C
Přibližně 40°C
30 - 35°C
+
Vypnutí den 3 - 5
x
Lampa (100 Watt)
Teplota podlážek a ležení selat
Teplota podlážek a ležení selat
Teplotní režim na porodně • Nižší příjem KPK, nižší laktace • Nižší odstavová hmotnost – vyšší nemocnost v předvýkrmu • Vyšší % zalehnutých selat • Vyšší výskyt průjmů u selat
Kontrola managementu ve výkrmu • • • •
Hemorhagický syndrom Žaludeční vředy Salmonelóza Struktura částic krmné směsi ve vztahu k užitkovosti – konverze krmiva • Podíl ječmene min. 25 %, pH 4,2-5,0 • Organické kyseliny – 1% kyselina mravenčí • SEUROP
Hemorhagický syndrom
Struktura velikosti částic KKS % menší částice 0,1-0,6 mm
100 % 0,6-0,8 mm
• vyšší riziko salmonelózy, hemorhagického syndromu a ulcus gaster • vyšší pH • lepší konverze krmiva • vyšší denní přírůstek
% vetší částice 0,8-4,0 mm
• nižší riziko salmonelózy, hemorhagického syndromu a ulcus gaster • nižší pH • kašovitost, délka pasáže • vyšší počet anaerob. bakterií • vyšší produkce organických kys. • horší konverze krmiva • nižší denní přírůstek
Vliv fyzikálních vlastností krmiva na strukturu obsahu žaludku
Hrubá, sypká KKS
Jemná, granulovaná KKS
Fyzikálně chemické vlastnosti obsahu žaludku a střev při různých typech KKS Jemná, sypká
Jemná, granulovaná
Hrubá, sypká
Hrubá, granulovaná
Ulcus gaster index (0-10)
2,2
4,2
0
3,2
Vazba vody (%)
40
33
81
42
Sušina (%)
19
17
28
21
3,93
3,7
3,38
4,19
2,6
0
10,8
4,5
0
0
5,7
0,2
Konc. kys. mléčné
1,6
1,9
20,3
10,9
Konc. kys. máselné
0
0
1,6
0,2
pH Konc. kys. octové Konc.kys. propionové
Vliv hrubosti šrotování na žaludeční aciditu -------------------------------Hodiny
Hrubá KKS Jemná KKS
Specifický poločas mortality Salmonella typhimurium DT12 v žaludku a slepém střevě dle typů KKS Typ krmné směsi
T1/2
Hrubá, sypká
22 minut
Hrubá, granulovaná
219 minut
Jemná, sypká
139 minut
Jemná, granulovaná
95 minut
Kontrola managementu na inseminaci • Kontrola vyhledávání říje a provedení inseminace • Kondice prasnic • Nastavení krmení pro tlusté, normální a hubené • Kontrola funkčnosti a dostatečnosti osvětlení – 120 luxů 16 hodin denně – 8 hodin tmy • U březích 120 luxů 11 hodin denně • Evidence výtoků, přebíhání
Světlo
Závěr • Vlastní vzdělávání a práci v chovu je třeba orientovat více na kontrolu managementu na všech úrovních • Více se zaměřit na vlivy výživy, zootechniky, etologie a na ekonomický přínos pro chovatele • Chovatel musí vědět, že veterinář mu peníze šetří a přináší • Role současného veterinárního lékaře je daleko komplexnější a náročnější než dříve
Děkuji za pozornost
117/16,7/35
Srdečně Vás zveme na další vzdělávací akci: VETFAIR 17.-18. 4. 2015 Aldis, Hradec Králové „Výživa ve vztahu ke zdraví“
