Republika Moldávie
Obecná charakteristika vodního hospodářství Moldávie Republika Moldávie se nachází v regionu JV Evropy, v oblasti s průměrnými ročními srážkami cca. 520 mm/rok. Problémem je velká nerovnoměrnost rozložení těchto srážek, a také nedostatečná retenční kapacita krajiny (pouze 10% plochy Moldávie je pokryto lesy), což vede k tomu že většina srážek prakticky bez užitku odtéká do řek ( Dněstru, Prutu či Dunaje ). Podzemní vody jsou velmi nekvalitní, zvláště pak v oblasti Jižní Moldávie, která se nachází v oblasti s artézskou vodou. Vody je v této oblasti sice dostatek, ale velmi mineralizované a navíc s obsahem H2S. Tento stav je velmi problematický s ohledem na produkci pitné vody, zvláště pak pro venkovské oblasti, kde neexistují vodárny a zdroje pitné vody jsou pouze individuelního charakteru. Podle statistik má v Moldávii přístup k centralizovanému zásobování pitnou vodou cca. 86% obyvatel, kde 13 % z celkového objemu dodávané pitné vody tvoří voda podzemní. Odhaduje se, že cca. 80% městského obyvatelstva má, je napojeno na veřejnou kanalizaci. Střední stáří kanalizace je cca. 25-30 let. Ztráty vody v systému vodovodů jsou odhadovány na cca. 30-40%. Pouze dvě největší města, Chisinau a Balti, mají čistírnu odpadních vod (dále ČOV). Obě tyto ČOV jsou morálně i technicky velmi zastaralé. Řada vybudovaných ČOV v Moldávii je v současné době v havarijním stavu. Platby za dodávku pitné vody a čištění vody odpadní představují cca. 3,5% příjmů průměrné moldavské rodiny. Dodavatel těchto služeb (v naprosté většině jsou tyto organizace – obdoba českých Vodovodů a kanalizací – dále VaK - ve vlastnictví města) v průměru obdrží 65% plateb za dodanou vodu od fyzických osob, cca. 65% od podnikatelské sféry a 30% od rozpočtových organizací. Povrchové vody Všechny řeky Moldávie spadají do povodí Černého moře, směr jejich toku je od severozápadu k jiho-východu. Síť moldavských řek se skládá ze dvou větších řek – Dněstru a Prutu, které se vlévají do jezer v blízkosti Dunaje a jsou spojeny s Černým mořem. Moldávie má celkem 3621 velkých i malých řek, stálých i občasných toků, ale pouze 9 jich je delších více než 100 km. Průtok malých řek je výrazně snížen během letního období, kdy některé řeky kompletně vysychají. Největší povodně jsou zaznamenávány během letní sezóny, kdy často přicházejí prudké deště. V Moldávii je celkem 57 jezer s celkovou rozlohou 62,2 km2. Většina z nich jsou jezera s rozlohou menší než 0,2 km2. Vedle přírodních jezer bylo v Moldávii vybudováno celkem 3.500 rybníků a rezervoárů, s celkovým objemem 1,8 km2 a rozlohou 333 km2. Pouze 10% všech nádrží má objem přes 1 mil. m3. Spodní vody Zásoby spodních vod nejsou rozloženy rovnoměrně. Nejvíce spodních vod je lokalizováno v bazénech pod řekou Dněstr. Pokud se budeme pohybovat jakýmkoliv směrem
od tohoto rezervoáru, tak zásoby spodní vody dramaticky klesají. Spodní voda je potom dobývány převážně z kratozoických a silurských formací. Pouze polovina z celkem 200 známých rezervoárů spodní vody je v současnosti využívána. Stupeň využívání spodní vody je relativně malý ve srovnání s ostatními zeměmi a nepřevyšuje 40%. Dostupné zásoby spodních sladkých a brakických vod jsou odhadovány na 3-3.2 milionu m3/den, z toho pitná voda 1.7 milionu m3/den. Důležité prvky vodní rovnováhy Republika Moldávie se nachází v regionu s nedostatečnými srážkami. Z čehož lze usoudit, že má velmi limitované zásoby vodních zdrojů. V posledních 50 letech se střední nebo umírněná sucha vyskytla přibližně v 40 % tohoto období. Celkové dostupné zásoby vody jsou během běžného roku 6.3 bilionu m3 , 4.9 bilionu m během suchého roku a 3.4 bilionu m3 během extrémně suchého roku. Přibližně 3.2 bilionu m3 vody jsou nutné pro zabezpečení ekonomických aktivit a pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou ( z toho 2 biliony m3 jsou využity každoročně v moldavské tepelné elektrárně Dubosari ). Zbytek vody, což činí přibližně 1.2 bilionu m3 je využito následovně: 63% zemědělství, 15% zásobování domácností, 14% průmysl a 8% stavebnictví, transport a ostatní spotřeby. Moldávie získává vodu z 56% z řeky Dněstr, 16% z řeky Prut, 8% z malých řek a 20% tvoří voda podzemní. 3
Zásobování a spotřeba vody v Moldávii Denní spotřeba pitné vody pro zásobování obyvatelstva je celkem 849.000 m3. Hlavními zdroji pitné vody v Moldávii zůstávají řeky Dněstr a Prut, dále 600 pramenů, 6.600 artézských studní a 123.000 kopaných studní. Na počátku 90-tých let bylo plánováno, že se k přípravě pitné vody bude využívat voda z Dunaje Od této myšlenky je v současné době upuštěno. V současnosti nesplňují povrchové říční vody z výše jmenovaných zdrojů normy pro pitnou vodu. Pokud by říční voda měla dosáhnout parametrů vody pitné, bylo by nutné její intenzivní čištění, které je založené na sedimentaci, filtraci, koagulaci, adsorpci, oxidaci a desinfekci. V současnosti tyto metody nejsou v Moldávii v komplexnosti používány. Kapacita vodáren byla při posledním sledování v polovině 90-tých let 391 mil. m3 / rok. Pitná voda byla distribuována vodovody o celkové délce 4.081 km. Nejvýznamnějším hlediskem v oblasti vodního hospodářství v současné Moldávii je obsah sloučenin dusíku ve vodách, který je zapříčiněn rozsáhlým využitím NPK hnojiv na severu země. Nepropustné skalní podloží je na severu země hluboké v průměru pouhých 12 m , což přispívá k rozsáhlé alkalizaci a zasolení půd vlivem jejich zavlažování. Na jihu země byly k zavlažováni využívány vody z malých řek. Většina těchto toků obsahuje minerály a soli ve vysokých koncentrací, což opět přispělo k zasolení a alkalizaci půd v oblasti. Využití často kontaminovaných vod pro zavlažování mělo za následek kritické zvýšení hodnot dusíku prakticky ve všech typech vod v této části země. Spotřeba vody domácnostmi V Moldávii je celkový počet obyvatelstva odhadován na 4.3 mil., v posledních 10 – 15 letech značná část ekonomicky aktivního obyvatelstva emigrovala za prací do zahraničí
(ca. 80.000 občanů moldavské národnosti žije v ČR, z toho cca. 70% nelegálně), 60% obyvatelstva žije ve venkovských oblastech. V roce 1999 byl proveden odborný průzkum zaměřený na oblast využití vody, spotřebu vody v domácnostech a vznik municipálních odpadních vod. Pouze 36% domácností v Moldávii je napojeno na systém vodovodů, a pouze 35% domácností je napojeno na kanalizaci a následné (byť nedokonalé) čištění odpadní vody. Ostatní domácnosti (64%, cca. 2 mil. obyvatel) využívají vodu z individuálních zdrojů (studny, prameny), které nejsou podchyceny v systému státní kontroly. Na venkově jsou napojena na vodovodní sít pouhá 3% obyvatelstva a na kanalizaci pak 2% obyvatel. Objem vody čerpané domácnostmi z nekontrolovaných vodních zdrojů je cca. 30 milionů m3. Objem následně vznikajících odpadních vod bez čištění uvolňovaných do životního prostředí činí cca. 26 mil. m3.
Spotřeba vody v průmyslu Podle statistik z poloviny 90-tých let je v Moldávii využito 14% vody k průmyslovým účelům (kromě chladící vody elektrárny Dubosari) a v zemědělství činí tato hodnota 63% z celkového objemu pitné vody. V objemu vypouštěného znečištění můžeme zařadit odpadní vody z průmyslových zdrojů pravděpodobně za největší zdroj znečištění. V druhé polovině 20-stol., kdy začaly být budovány čistírny odpadních vod i pro větší městské celky v Moldávii, se průmyslové vody čistily převážně na městských čistírnách odpadních vod . Z hlediska projekce takové čistírny šlo prakticky pouze o údaj, jaký objem OV bude natékat na projektovanou ČOV. Množství průmyslového znečištění z hlediska ostatních charakteristik (BSK5, CHSK, NL, .…) zde nebylo posuzováno jako prvek ovlivňující design ČOV. V první polovině 90-tých let nastal, podobně jako v ČR, trend narovnávání cen pitné vody (částečně) a s ním spojené snižování spotřeby vody (v mnohem větší míře) domácnostmi, průmyslem i v zemědělství (zde šlo spíše o zkolabování systému závlah). Celková spotřeba vody v Moldávii se snížila cca. 2,5x, z toho spotřeba vody na zavlažování až 10x, spotřeba vody v průmyslu 2x, spotřeba vody domácnostmi 2x apod.
Kvalita vody v Moldávii Sledování kvality povrchových a podzemních vod je v kompetenci Ministerstva zdravotnictví, jmenovitě epidemiologické služby. Národní centrum pro preventivní medicínu sleduje kvalitu vody, včetně vody pitné, podle zákona Republiky Moldávie 1513-XII z 16.června 1993 (Zákon o vodách). Tento zákon ukládá pověřené osobě sledovat kvalitu veškeré vody pro pitné účely, rekreační účely, závlahy apod. Vodní zdroje, vodovody, studně a prameny jsou sledovány dle typu a určení zdroje. Nyní je v provozu 8 monitorovacích stanic na řece Dněstr a na Dunaji, a 6 stanic na řece Prut. Tyto monitorovací stanice provádějí sledování kvality dodávané vody pro pitné účely. Periodicita rozborů je v horizontu jedenkrát za 3 měsíce na jímacích bodech a měsíčně na distribučních místech. Celkem je sledováno 42 sanitárně-chemických vlastností vody. Již několik let se tato data vedou a ukládají v elektronickém formátu na základě projektu podporovaného EU a realizovaného francouzskou konzultační společností.
Celkově tento systém nezaručuje kvalitu vody ani pro centrální zásobování a samozřejmě nikoliv pro individuální zdroje pitné vody, které nejsou, dle praktických zkušeností projektového týmu, sledovány vůbec. Spotřeba vody v Republice Moldávie ( 1 mil. m3 )
Celková spotřeba vody Pro výrobní účely Z toho pro pitné účely Zavlažování Zásobování pro zemědělství Zásobování obyvatelstva Ztráty během transportu Množství vody v oběhu
1995 1889 1139 41 402 87 261 90 558
1996 1766 1173 35 274 80 239 99 502
1997 1412 992 30 128 67 225 90 510
1998 1176 767 26 92 65 214 81 453
1999 920 590 22 80 58 185 74 396
2000 849 588 21 50 57 146 64 369
2001 797 587 19 42 36 130 71 367
2002 792 587 20 46 36 120 68 368
Množství odpadní vody v čistírnách odpadních vod, septicích a jiných nadzemních nádržích ( 1 mil. m3 )
Celkový objem odpadních vod v nadzemních nádržích Z toho: Čisté vody Odpadní vody Z toho: Bez jakéhokoliv čištění Nedostatečně čištěné Odpadní vody čištěné klasickou metodou (septik + zasakování) Odpadní vody čištěné klasickou metodou (septik) z celkového objemu odpadních vod
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 1381 1384 1239 1030 794 740 708 696
1120 1133 1007 802 15 12 11 12
593 10
569 9
557 13
560 19
0,4 14,6 245
0,5 11,5 238
0,3 10,7 222
0,4 11,6 215
0,4 9,4 191
0,5 8,2 162
0,3 12,6 138
0,5 18,9 116
94
95
95
94
95
95
91
86
Monitoring kvality vody V Moldávii neexistuje rozsáhlejší centrální systém pro sledování kvality vody. Tento systém se v současné době vytváří za přispění ODA (The official development assistance ) Francie.
Kvalita povrchových vod je rozdělena do 4 tříd: a)
I.třídy (dobrá kvalita),
b) c) d)
II.třídy (středně znečištěná), III. třídy (znečištěná), IV. třídy (velmi znečištěná).
Kvalita vody v řece Dněstr a Prut není kritická, tato voda vyhovuje moldavským standardům. Problémem je celkově vysoká mineralizace vody, která je od 290 – 450 mg/l RL (rozpuštěných látek) na vyšším toku až po 365 – 578 mg/l RL na nižším toku. Ve srovnání s předchozími lety jsou maxima dosahovaného znečištění minulostí. Charakteristickým jevem pro moldavské řeky je jejich vysoká turbidita, kde například v polovině 90-tých let činil celoroční průměr cca. 462 mg/l TU (turbidity units). Během posledních 20-ti let se pronikavě zvýšila koncentrace dusíku a fosforu v těchto vodách na hodnoty 10 mg/l N a 0,2 mg/l P. Tyto hodnoty již způsobují poměrně značnou eutrofizaci vod, například v Dubosarské vodní nádrži. Podíváme li se na koncentrace těžkých kovů, například na dně Dubosarské nádrže, tak tyto koncentrace překračují 400x povolené limity, přičemž koncentrace těžkých kovů výše proti proudu jsou v přípustné normě. Bakteriologické analýzy v těchto vodách jsou opět alarmující, například v řece Dněstr jsou zjištěny hodnoty od 1.102 do 2.290 fekálních koliformních bakterií ve 100 ml vzorku. Voda tak dosahuje ve svém objemu na některých místech IV. stupně kvality. Řeka Prut patří k jednomu z nejvíce znečištěných toků v Moldávii. Celkový počet koliformních bakterií se pohybuje v hodnotách od 3.105 v 100 ml v Ungheni, do 5.500 v Leově a Guirgulesti. Kvalita vody v řece Prut je ve středním toku v kategorii III. Od Valea Mare ji řadíme do kategorii IV., tedy silně znečištěná voda. Počet rozborů pitné vody provedených certifikovanými laboratořemi v roce 2002
Celkem
Centrální zdroje pitné vody Decentralizované zdroje pitné vody Povrchové zdroje pitné vody určené pro zásobování obyvatelstva
1227 7316 877
Z toho nevyhovující sanitárním normám (dle WHO) Celkem (%) 629 51 6111 83 379 43
V některých oblastech je spodní voda kontaminováno až do hloubky 12 – 14 m vlivem špatných zemědělských postupů v minulosti. V některých případech je možno pozorovat extrémní znečištění ropnými produkty, například v okolí Leovy. K těmto situacím docházelo díky praktikám v rámci skladování pohonných hmot, kde byl nejenom jednotlivec, ale i družstvo hodnoceno a placeno dle množství spotřebovaných pohonných hmot, což vedlo k jejich prostému vylévání do okolí v objemech převyšujících tisíce m3/rok. Kolem 60% studní na venkově je znečištěno pesticidy, sirovodíkem (vyskytuje se zde v přírodní formě), fluoridy, a hlavně dusíkatými sloučeninami. Nicméně tyto hodnoty byly mnohem vyšší během 80-tých let, kromě přítomnosti sirovodíku, který se vyskytuje stále. V povrchových i spodních vodách je dále možné nalézt těžké kovy, nitráty a amonné ionty.
Z celkového objemu spodních vod, pouhých 25% může být využito bez další úpravy pro pitné účely, zvláště z důvody vysoké mineralizace spodních vod (2,5 – 3 g/l), přírodně vysokého obsahu fluoru (5-15 mg/l) a vysoké koncentrace amoniakálního dusíku (15 – 20 mg/l) a již zmíněného sirovodíku a methanu (až do 10 mg/l). Spodní vody na více nežli 60% území Moldávie nemohou být využity pro pitné účely a více něž polovina spodních vod v povodí řeky Prut překračuje standardy na obsah dusíkatých sloučenin (45 mg/l). V některých regionech Moldávie (Nisporeni, Ungheni, Falesthi, Calarashi), jsou ve vodě přítomny vysoké koncentrace fluoru, který právě ve vyšších koncentracích (v těchto regionech běžně 5-12 mg/l, doporučený limit podle WHO je 1,5 mg/l) způsobuje fluorózu (která se navenek projevuje extrémně špatnými zuby). Podle některých zdrojů má tyto symptomy až 25% populace žijící postiženém území. Na mnoha místech Moldávie jsou skladovány naprosto nevyhovujícím způsobem staré pesticidy. Podle nařízení z roku 1992 měly být všechny pesticidy v Moldávii zlikvidovány. Bohužel nikdo neřekl dotčeným municipalitám jak to mají provést. Většinou tedy došlo jen k jejich zakopání do země, případně k uschování na více či méně zabezpečeném místě. Jejich postupné prosakování do země a následná kontaminace spodních vod vede k jejich detekci ve spodních vodách, zvláště na severu území a v okolí hlavního města Chisinau.
Management vody v Moldávii Hlavní institucí zastřešující vývoj a realizaci politiky v oblasti péče o životní prostředí je Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů Republiky Moldávie. Toto ministerstvo vyvíjí a aplikuje politiky a strategie v oblasti ochrany přírody a přírodních zdrojů, racionálního využívání přírodních statků a ochrany biodiversity. Zároveň identifikuje prioritní problémy, vyvíjí a aplikuje národní akční plány, koordinuje plány na jejich implementaci a dohlíží na jejich dosažení. Dle schválené strategie priorit Republiky Moldávie v rámci ochrany životního prostředí, je hlavní střednědobou prioritou tohoto ministerstva „snížení znečištění vodních zdrojů“. Česká republika tedy zcela v souladu s prioritami vlády Moldávie a Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů Moldávie zvolilo prioritu, kde má co nabídnout a zároveň zde existuje zcela jasná poptávka po tomto druhu aktivit (tzv. „demand driven assistance“).
Zákonné normy upravující management vody v Moldávii Základy systémové ochrany životního prostředí byly položeny po vzniku samostatné Moldávie v roce 1993 přijetím zákona o Ochraně životního prostředí. Další zákony týkající se problematiky ochrany vodních zdrojů či související jsou: Zákon o vodách (1993) Zákon o vytvoření ochranných zón pro řeky, jezera a povodí (1993) Koncept ochrany životního prostředí v Republice Moldávii (1995) Národní akční plán ochrany životního prostředí (NEAP I, 1995) Zákon o využívání přírodních zdrojů (1997) Zákon o poplatcích za znečišťování životního prostředí (1998)
Zákon o pitné vodě (1999) Národní akční plán pro zvýšení zdraví obyvatelstva (2001) Vláda Republiky Moldávie se dále zavázala svým podpisem dodržovat následující mezinárodní konvence (výběr, celkem 17 mezinárodních smluv): •
Convention on Protection and use of Transboundary water courses and International lakes, Helsinki, 1992
•
Convention on biological diversity, Rio de Janeiro, 1992
•
Convention on the Control of Transboundary Movement of Hazardous Waste and their Disposal, Basel, 1989
•
Convention on Co-operation for the protection and sustainable use of the Danube river, Sofia, 1994
•
Convention on Access to Information, Publica Partcipation in Decision making and Access to Justice in Environmental Matters, Aarhus, 1998
•
Convention on Wetlands of International Importance especially as a habitat of aquatic birds, Ramsar, 1971
Dále je Republika Moldávie signatářem Úmluvy o ochraně Černého moře.
Zákonné normy upravující vypouštění čištěných odpadních vod do vod povrchových v Moldávii Tak jako každá země chránící životní prostředí i Republika Moldávie reguluje zákonnou úpravou množství znečištění vypouštěného do povrchových a podzemních vod. V Moldávie se jedná o poměrně komplexní problematiku, která je svázána s normami a vyhláškami od kategorizace povrchových a podzemních vod, stavebních norem až po normy chemických analýz. V současnosti se jedná o zjednodušení této normy zhruba do podoby českého Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kde jsou v příloze č. 1 stanoveny i emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod pro vyjmenované typy odpadních vod. Tato norma je plně v souladu s normami EU, a proto by byl tento krok moldavské vlády plně v souladu se strategii přibližování k legislativě EU. Nicméně, v současné době platí pro celou Moldávii normy, které jsou přinejmenším kontraproduktivní z pohledu ochrany přírody. Ve stručnosti se jedná o to, že prakticky celé území Moldávie bylo vyhlášeno za území s tzv. vodami vhodnými pro chov ryb, tedy s nejpřísnější formou ochrany těchto vod.
Srovnání normy pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových, Republiky Moldávie a Česká republika (EU)
Ukazatel
Moldávie1) ( mg/l )
ČR2) ( mg/l )
CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ Ncelk. Pcelk. EL AOX
15 3 5 9 0,2 0,05 -
125 30 35 15 15 2 10 0,5
1) Nepřekročitelné hodnoty 2) Roční průměry stanovené dle normy, okamžitá maxima mohou být vyšší (obyčejně 0,5 - 3x, podle ukazatele), a opět se stanovují dle normy. Pozn.: Tyto ukazatele se sledují u splaškových odpadních vod v ČR i v Moldávii, kromě těchto ukazatelů moldavská norma ještě stanovuje celkem dalších 12 ukazatelů, ve kterých musí všechny druhy vypouštěných odpadních vod vyhovovat, bez ohledu na to z jakého zdroje (průmyslového provozu) jsou vypouštěny
Tato přísná zákonná úprava vznikla po roce 1990, jako reakce na tehdy neuspokojivý stav v oblasti čištění odpadních vod. Ve svém důsledku tato zákonná norma, požadující nesmyslně přísné limity pro čištění všech odpadních vod, vedla ke stagnaci situace v oblasti čištění odpadních vod v celé Moldávii, a spolu se stagnací celého hospodářství pak zapříčinila současný stav, který je hluboce neuspokojující i pro rozvojovou zemi. Tyto normy mohly být pro jistou skupinu úředníků (zvláště inspektorů kontrolujících dodržování těchto norem) po určitou dobu velmi výhodná. Korupční jednání této skupiny inspektorů je v současné době vážnou brzdou pro rozvoj celé země a také vysoce kontraproduktivní pro životní prostředí. Na druhé straně, ve chvíli kdy v Moldávii nebyly dostupné technologie, které by snížily znečištění na úrovně akceptovaného ve světě, bylo by očekávání jiného přístupu idealistické.