Rekultivace a revitalizace oblasti Jezero Most a dopad. na cestovní ruch

Rekultivace a revitalizace oblasti Jezero Most a dopad na cestovní ruch

Bakalářská práce

Pavla Vargová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management volného času Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Věra Fišerová Datum odevzdání bakalářské práce: 24. 04. 2014 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected] Praha 2014

Bachelor's Dissertation

Restoration and revitalization of the region Lake Most and the impact on tourism

Pavla Vargová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Leisure Time Management Thesis Advisor: Mgr. Věra Fišerová Date of Submission: 24. 04. 2014 Date of Thesis Defense: E- mail: [email protected] Prague 2014

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Rekultivace a revitalizace oblasti Jezera Most a dopad na cestovní ruch zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o.

Vargová Pavla

V Praze dne 24. 04. 2014

Poděkování V této části bych chtěla poděkovat především paní Mgr. Věře Fišerové za odbornou metodickou pomoc při zpracování mé bakalářské práce.

Abstrakt VARGOVÁ, Pavla. Rekultivace a revitalizace oblasti Jezero Most a dopad na cestovní ruch. Bakalářská práce, Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran 53. Tato práce je zaměřena na rekultivaci a revitalizaci Jezera Most a dopad na cestovní ruch. Cílem bakalářské práce je zhodnotit možnosti této lokality pro rozvoj cestovního ruchu. Pro analýzu jsou zvoleny lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu. Rekultivace by měla do budoucna sloužit jako sportovně rekreační areál. Cílem je vytvořit a nabídnout atraktivní oblast pro účastníky cestovního ruchu. V první části jsou vymezeny pojmy cestovního ruchu, volného času a životního stylu. Další kapitoly se týkají pojmů rekultivace, jejich rozdělení a revitalizace. Druhá část je orientována na předpoklady pro cestovní ruch. Jsou zde uvedeny jak přírodní faktory, tak i antropogenní. Dále se praktická část zaměřuje na silniční a železniční dopravu. V následujících kapitolách popisuje oblast před zahájením rekultivace a představuje současnou oblast Jezero Most s projekty, které by se tu měly do budoucna objevit. V závěrečné kapitole je pomocí dotazníkového šetření vyhodnoceno, jak je Jezero Most v současné době známé a jestli má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Návrhová část je zaměřena na náměty, které by mohly do budoucna přispět k rozvoji cestovního ruchu a udělat tak z celé lokality perspektivní místo.

Klíčová slova: Cestovní ruch, Jezero Most, rekultivace, revitalizace, volný čas, životní styl

Abstract This work is focused on the restoration and revitalization of Lake Most and an impact on tourism. The aim of this work is to evaluate the potential of this site for the development of tourism and also for the analysis to be on a selected location and implementation of assumptions to tourism. Reclamation should in the future be used as a sports and recreation complex. The aim is to create and offer an attractive area for tourism participants. The first part defines the concepts of tourism, leisure and lifestyle. Another chapter focuses on the concepts of restoration and revitalization of their distribution. The second part is focused on the potential for tourism. They are presented here both natural factors and anthropogenic. Furthermore, the practical part focuses on road and rail transport. The following sections describe the area before the start of reclamation and represents the current area of the lake Most projects that would have had to appear in the future. The final chapter is evaluated through a questionnaire survey of Lake Most as it is currently known, and if it has the potential for tourism development. It also focuses on topics that may contribute to the development of tourism and to do so from the perspective of the entire site instead.

Key words: Tourism, Lake Most, restoration, revitalization, leisure, lifestyle

Obsah Seznam tabulek, ilustrací a grafů Seznam zkratek Úvod ........................................................................................................................... 11 1

TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST .................................................. 13

1.1

Cestovní ruch ........................................................................................... 13

1.1.1

Význam cestovního ruchu ....................................................................... 13

1.1.2

Členění cestovního ruchu ........................................................................ 14

1.1.3

Druhy a formy cestovního ruchu ............................................................. 14

1.1.4

Služby v cestovním ruchu ........................................................................ 15

1.1.5

Zážitkový cestovní ruch ........................................................................... 16

1.1.6

Sportovní cestovní ruch ........................................................................... 16

1.1.7

Motivy a motivační faktory cestovního ruchu......................................... 16

1.1.8

Předpoklady cestovního ruchu ................................................................ 18

1.2

Volný čas .................................................................................................. 19

1.2.1

Funkce volného času ............................................................................... 20

1.3

Životní styl ............................................................................................... 20

1.4

Rekultivace .............................................................................................. 21

1.4.1

Rozdělení rekultivací ............................................................................... 21

1.5

Revitalizace .............................................................................................. 24

2

ANALYTICKÁ ČÁST.................................................................................... 25

2.1

Předpoklady cestovního ruchu pro město Most ..................................... 25

2.1.1

Lokalizační předpoklady .......................................................................... 25

2.2

Realizační předpoklady ............................................................................ 30

2.2.1

Městská hromadná doprava města Most a Litvínov ............................... 31

2.2.2

Autobusová doprava z hlavního města Prahy, Brna a Ostravy do města Most a zpět .............................................................................................. 33

2.2.3

Kombinovaná doprava autobus / vlak..................................................... 35

2.2.4

Železniční doprava z hlavního města Prahy, Brna směr město Most a zpět .......................................................................................................... 36

2.3

Popis lokality Lom Most – Ležáky Jezero Most ....................................... 38

2.3.1

Historie místa........................................................................................... 38

2.3.2

Lom Most-Ležáky ..................................................................................... 39

2.3.3

Jezero Most a sportovní cestovní ruch .................................................... 42

2.3.4

Doprava ................................................................................................... 42

2.3.5

Palivový kombinát Ústí nad Labem, správce území Jezero Most............ 43

2.3.6

Připravované projekty na území Jezera Most ......................................... 43

2.4

Dotazníkové šetření ................................................................................. 47

2.4.1

Vyhodnocení odpovědí ............................................................................ 47

3

NÁVRHOVÁ ČÁST ..................................................................................... 58

Závěr ........................................................................................................................... 61 Seznam literatury ....................................................................................................... 63 Přílohy

Seznam tabulek, ilustrací a grafů Tabulka 1 Vývoj základních parametrů Jezera Most ........................................................... 41 Tabulka 2 Základní údaje Arboretum................................................................................... 44 Tabulka 3 Tabulka 3 Kolik je Vám let? ................................................................................. 48 Tabulka 4 Z jakého kraje pocházíte? .................................................................................... 49 Tabulka 5 Víte, co znamená pojem rekultivace? ................................................................. 51 Tabulka 6 Navštívili jste někdy nějakou rekultivaci? ........................................................... 52 Tabulka 7 Slyšeli jste někdy o projektu Jezero Most? ......................................................... 53 Tabulka 8 Jak jste se o Jezeru Most dozvěděli? ................................................................... 54 Tabulka 9 Navštívili jste někdy Jezero Most? ...................................................................... 55 Tabulka 10 Líbí se Vám, v jaké oblasti Mostu se jezero nachází? ........................................ 56 Tabulka 11 Chystáte se do budoucna Jezero Most navštívit? ............................................. 57 Tabulka 12 Návrh reklamy ................................................................................................... 59

Graf 1 Kolik je Vám let?........................................................................................................ 48 Graf 2 Z jakého kraje pocházíte? ......................................................................................... 50 Graf 3 Víte, co znamená pojem rekultivace? ....................................................................... 51 Graf 4 Navštívili jste někdy nějakou rekultivaci? ................................................................. 52 Graf 5 Slyšeli jste někdy o projektu Jezero Most? ............................................................... 53 Graf 6 Jak jste se o Jezeru Most dozvěděli? ........................................................................ 54 Graf 7 Navštívili jste někdy Jezero Most? ............................................................................ 55 Graf 8 Líbí se Vám, v jaké oblasti Mostu se jezero nachází? ............................................... 56 Graf 9 Chystáte se do budoucna Jezero Most navštívit? ..................................................... 57

Seznam zkratek DPmML – Dopravní podnik města Most a Litvínov ČHMÚ – Český Hydrometeorologický ústav MHD – Městská hromadná doprava MUS – Mostecká uhelná společnost ÚAN – Ústřední autobusové nádraží

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Rekultivace a revitalizace oblasti Jezero Most a dopad na cestovní ruch“. Jedním z důvodů výběru tohoto tématu je v současnosti rekultivovaná oblast s vidinou revitalizace a budoucí potenciál pro rozvoj cestovního ruchu města Most. V dnešní době je v Mostě několik zrekultivovaných oblastí různého druhu. Jsou navštěvovány i zahraniční klientelou, ale ne v takovém množství, jak by si město Most představovalo. Cílem mé bakalářské práce je vyhodnocení možností pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Most a oblasti Jezero Most a seznámení čtenáře s danou lokalitou. Pro popis předpokladů jsem si vybrala analýzu předpokladů podle teorie Petera Mariota. Na vypracování cíle jsem práci rozdělila na tři části: teoretickou, praktickou a návrhovou. Jako hypotézu jsem si zvolila názor, že Jezero Most má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a přísun nových návštěvníků do města. V teoretické části se zaměřuji na cestovní ruch, jeho charakteristiky a základní dělení. Zmiňuji se zde o volném čase, životním stylu a zabývám se i rekultivacemi podle druhu a podle lokality, kde se tyto rekultivované plochy nacházejí. V praktické části bude popsáno město Most podle lokalizačních předpokladů, tak aby se čtenář seznámil s vybranou destinací. Uvedu zde stručně popis jednotlivých rekultivací neboli Mosteckých dromů. Budu se věnovat realizačním předpokladům, a to konkrétně dopravě na území města Most. V praktické části se také zaměřím přímo na Jezero Most z pohledu historie a budoucích projektů. Nakonec si pomocí dotazníku, sdíleném na sociální síti Facebook, vyhodnotím odpovědi, jak je Jezero Most známé. V návrhové části zhodnotím výstupy a analýzu, určím budoucí potenciál návštěvnosti a zaměřím se na návrh pro rozvoj cestovního ruchu. V příloze jsou doloženy schéma městské hromadné dopravy, návrhy na revitalizaci oblasti Jezera Most. Dalšími přílohami jsou pro představu osobně pořízené fotografie z dané oblasti. 11

Ve své práci budu nejvíce čerpat z projektů, které jsem měla možnost studovat ve spolupráci s odborem „Rozvoje a dotace“ Magistrátu města Mostu. Jako druhý významný zdroj mi sloužily průvodní zprávy, které zpracovaly Báňské projekty Teplice a.s. a které jsem měla k nahlédnutí na konzultační schůzce se zástupcem podniku Palivový kombinát města Ústí nad Labem. Další důležité materiály mi poskytla zástupkyně oddělení rekultivací podniku Severní energetická a.s., čerpala jsem i ze spolupráce s Turistickým informačním centrem, s dopravním podnikem města Most a Litvínov, z odborné literatury a internetových zdrojů.

12

1 TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST 1.1 Cestovní ruch „Cestovní ruch je pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálená od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ (Jakubíková, 2012, s. 18) Podle P. Mariota definice cestovního ruchu vymezuje objekt studia geografie cestovního ruchu, kdy cestovní ruch je společenská aktivita, která podmiňuje přemisťování obyvatelstva do částí krajinné sféry, charakterizovanými interakcemi krajinných prvků, schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu. (Mariot, 1983, s. 8) Cestovní ruch je rozsáhlý trh, který působí jak pozitivně, tak i negativně. Napomáhá vzdělanosti, vytváří příležitosti pracovních míst, také zviditelňuje místa a obce a napomáhá jejich revitalizaci. Tato pozitiva doplňují negativa a to například hluk vzniklý turisty anebo také ničení životního prostředí odpadky. Cestovní ruch prochází velkými změnami. V roce 2003 evropská komise uvedla faktory, které do budoucna jeho účinnost ovlivní. Těmito jevy jsou demografie, zdraví, vzdělání, volný čas, zkušenosti s cestováním, životní styl, informační technologie, doprava, udržitelný rozvoj, jistota a bezpečí. (Kotíková, 2013, s. 25)

1.1.1 Význam cestovního ruchu Cestovní ruch je ukazatel životní úrovně obyvatelstva a podílí se na rozvoji osobnosti. Díky cestovnímu ruchu si rozvíjíme kulturní a vzdělávací stránku, taktéž je velkou součástí volného času. Napomáhá vytvářet nový životní styl pomocí návyku a zvyků z ostatních zemí či oblastí, také dochází k vzájemnému poznání mezi lidmi. Motivuje k získávání jazykových znalostí, má vědecko-informační funkci, ekonomickou funkci a nezanedbatelný význam má také vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu. (old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchuv-cesku/) Podle mého názoru je cestovní ruch již neodmyslitelnou součástí lidstva. Je to jedna z příležitostí, jak se dostat z místa, kde pracujeme, či studujeme a najít si tak destinaci nebo místo námi vybrané, kde budeme schopni zapomenout na náš denní stereotyp. 13

1.1.2 Členění cestovního ruchu Základní členění cestovního ruchu je uváděno v souladu se Světovou organizací cestovního ruchu UNWTO. Toto členění respektuje geografické hledisko a dělí se: 

domácí cestovní ruch



zahraniční cestovní ruch

Zahraniční cestovní ruch se člení dále: 

příjezdový cestovní ruch



výjezdový cestovní ruch (Kotíková, 2013, s. 21)

„Pokud je cestovní ruch omezen a cestujeme tak v geografickém prostoru jednoho státu, hovoříme o domácím cestovním ruchu. Domácí cestovní ruch představuje pohyb a pobyt obyvatel daného státu v rámci jeho území, bez překročení státních hranic.“ (Kotíková, 2013, s. 21) Jestliže se cílové místo cestovního ruchu nachází mimo území daného státu, hovoříme o zahraničním cestovním ruchu – pohyb a pobyt obyvatel daného státu, při účasti na zahraničním cestovním ruchu dochází k překročení státních hranic. Příjezdový cestovní ruch jako součást zahraničního cestovního ruchu je příjezd zahraničních účastníků do území daného státu a tím pádem výjezdový cestovní ruch je cestování účastníků dané země do zahraničí. (Kotíková, 2013, s. 22)

1.1.3 Druhy a formy cestovního ruchu Druhy cestovní ruchu: 

Podle místa realizace



dle vztahu k platební bilanci



dle délky pobytu



dle způsobu zabezpečení



podle způsobu účasti



dle formy úhrady nákladů na účast

Formy cestovního ruchu: 

Rekreační 14



Kulturně poznávací



Lázeňsko-léčebná forma



Sportovně rekreační forma



Cestovní ruch spojen s profesními motivy



Seniorská forma cestovního ruchu



Mládežnická forma cestovního ruchu



Venkovská turistika



Cestovní ruch mimo veřejné formy



Ostatní

formy

cestovního

ruchu-

náboženská,

dobrodružná,

nákupní

(old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovnihoruchu-v-cesku/) Příčiny vzniku cestovního ruchu jsou následující: potřeba obnovit spojení s přírodou s cílem reprodukovat pracovní sílu, vzdělání za účelem poznání a samozřejmě obnovování a navazování styku s lidmi. (Jakubíková, 2012, s. 20)

1.1.4 Služby v cestovním ruchu Pro spokojenost návštěvníků dané destinace jsou vytvořené určité služby v cestovním ruchu. Tyto služby jsou poskytovány podnikatelskými i nepodnikatelskými subjekty nejen v rekreačním prostoru, ale také v místě poptávky. Aby vše fungovalo a došlo tak k naplnění potřeb zákazníků, musí být mezi jednotlivými subjekty spolupráce a koordinace činností v prostoru i v čase. (Jakubíková, 2012, s. 22) Služby v cestovním ruchu se dělí na dodavatelské, zprostředkovatelské a ostatní. Mezi dodavatelské služby zahrnujeme: 

Informační



Dopravní



Ubytovací



Stravovací



Sportovně – rekreační



Kulturně – společenské



Lázeňské



Kongresové 15



Venkovského CR



Průvodcovské



Asistenční



Animační (Jakubíková, 2012, s. 23)

Ostatní se člení na specializované služby pro cestovní ruch a služby místní infrastruktury v cílovém místě. (Jakubíková, 2012, s. 23)

1.1.5 Zážitkový cestovní ruch Ze zážitkového cestovního ruchu nás především bude zajímat sportovní a zdravotní cestovní ruch. Do zážitkového cestovního ruchu nadále patří: 

gurmánský cestovní ruch



adrenalinový cestovní ruch



meditační cestovní ruch



gamblerský cestovní ruch



kosmický cestovní ruch



virtuální cestovní ruch

Základním atributem zážitkového cestovního ruchu je spojení s přírodou, kulturou a poznat něco nového v rámci atrakcí. Vyhledávání a prožívání nových sociálních kontaktů. (Čertík, Fišerová, 2009, s. 41)

1.1.6 Sportovní cestovní ruch Díky zdravému životnímu stylu, trendem dvacátého prvního století, je sport jako součást cestovního ruchu mnohem vyhledávanější. V programu sportovně rekreačních areálů se účastník může věnovat různým druhům sportu a to outdoorových a indoorových, zimních a letních. U formy sportovního cestovního ruchu můžeme tak rozdělit několik druhů zákazníka. Podle mě mezi základní členění patří účastník takzvaný divák, aktivní sportovci jak rekreační, příležitostní tak i vrcholoví. (Čertík, Fišerová, 2009, s. 49)

1.1.7 Motivy a motivační faktory cestovního ruchu Jedna z prvních motivací byla motivace religiózní, motivace udržení zdraví a obchodní motivace. S postupem času a především v posledních čtyřiceti letech motivů začalo 16

značně přibývat. „V roce 1957, podle Dumazediera, byla motivace v oblasti rekreačního turismu spojována s takzvaným 3D přístupem – délassement (relaxace), divertissement (zábava), développment (rozvoj). V roce 1989 připojil Comic čtvrté D – dépassement (překonání sebe sama) “. (Palatková, 2006, s. 101) Nejznámější teorie členění potřeb je podle Maslowova takzvaná „hierarchie potřeb“, ta se skládá z pěti kategorií: 

fyziologické potřeby



potřeby bezpečnosti



společenské potřeby



potřeby uznání



potřeby seberealizace (Čertík, Fišerová, 2009, s. 23)

Na základě Maslowovy teorie identifikoval Macintosh čtyři základní skupiny motivačních faktorů:

 Fyzická  Kulturní  Interpersonální motivace  Snaha o prestiž a statut (Palatková, 2006, s. 101) Motivační faktory podle Thomase: 

Kulturní motivy a motivy vzdělanosti (poznání způsobu života místních lidí, poznání památek, porozumění dění v destinaci, účast na zvláštních akcích).



Relaxace a zábava (útěk ze všedního života, příjemně strávit čas, romantické zážitky).



Etnické motivy (poznání míst svých předků, navštívení míst, která se líbila známým a příbuzným).



Ostatní motivy (počasí, zdraví, sport, ekonomický motiv – nízké životní náklady v místě dovolené, dobrodružství, sociologické motivy). (Palatková, 2006, s. 101 102)

17

Na zákazníka působí mnoho motivačních faktorů, se kterými souvisí i determinující faktory. Tyto faktory jsou dvojího typu, jsou to buď ty, podle kterých účastník vyhodnocuje, jestli bude nebo nebude moci jet na dovolenou, a potom ty, které určí druhy výletů a cest, které bude moci podniknout. Mezi determinující faktory patří: 

dostupnost vhodných produktů



dostupnost informací o produktech



minulé zkušenosti zákazníka či jeho příbuzných



ceny různých typů dovolených



různá roční období



výkyvy měnových kurzů



názory ostatních členů rodiny (Čertík, Fišerová, 2009, s. 24)

1.1.8 Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady Cestovního ruchu se dají třídit z řady hledisek. Základním předpokladem cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat. Velkou součástí je i volný čas, který je neodmyslitelnou náplní cestovního ruchu, dále dostatek finančních prostředků a také příznivé politické klima. (Jakubíková, 2012, s. 16) „Rozvoj cestovního ruchu se promítá do oblasti ekonomické, sociálně - kulturní i environmentální.“ (Kotíková, 2013, s. 25) Předpoklady podle P. Mariota: „Souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnoho - úrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčně chronologického členění je lze členit dle těchto předpokladů:“ (Pásková, Zelenka, 2012, s. 455) 

Lokalizační předpoklady



Selektivní předpoklady



Realizační předpoklady

Podmínky cestovního ruchu lze rozdělit do tří kategorií, a to lokalizační, selektivní a realizační. Toto rozdělení podmínek označuje P. Mariot jako funkčně chronologické podmínky. Lokalizační podmínky tvoří přírodní předpoklady jako je reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo. Dále tyto podmínky zastávají i kulturně – historické předpoklady, neboli antropogenní, člověkem vytvořené. Mezi tyto uměle vytvořené pak spadají kulturní 18

památky a lidová kultura. Selektivní podmínky se zabývají účastí obyvatelstva na cestovním ruchu. Mají na starost to, jak často a kdo se podílí na cestovním ruchu. Mezi selektivní podmínky patří hustota a věková struktura obyvatelstva. Tyto dva znaky se nacházejí pod demografickými faktory. Dále jsou zde urbanizační hlediska, jako hustota a velikost sídel, výstavba sídel, bytový fond a socioekonomické faktory, mezi které patří ekonomická aktivita, sociální příslušnost, příjem na člena domácnosti a podobně. A v neposlední řadě mezi selektivní podmínky patří i političtí činitelé. Třetí kategorií jsou realizační předpoklady, které vycházejí z předchozích dvou kategorií. Jedná se o komunikační a materiálově – technické činitele. (Mariot, 1983, s. 88)

1.2 Volný čas „Volný čas je část mimopracovní doby, v níž člen společnosti nevykonává žádnou nutnou činnost a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy zájmové činnosti.“ (Jakubíková, 2012, s. 16)

Podle výkladového slovníku cestovního ruchu je volný čas časem, ve kterém člověk nevykonává věci pod tlakem pracovních povinností, či z nutnosti zachování svého biofyziologického a rodinného systému. Je často charakterizován jako svobodná volba, která vede k očekávání příjemných prožitků. Spojují je následující funkce: 

Rekreační



Zábavní



Sociální kontakty



Rozvoj vlastní osobnosti



Fyzická a psychická regenerace

Časové vymezení volného času je veškerý čas zbývající z 24 hodin dne po odečtení průměrné pracovní doby, průměrné doby na cestování do a z práce, průměrné doby věnované spánku, provádění domácích prací a uspokojování nezbytných potřeb člověka. Zde se jedná o to, která aktivita je považována dosud za práci a co už jako zábava. Měřítkem je svoboda volby, která je však také relativní, individuální, závislá též na sociálních faktorech a životním stylu jedince. (Pásková, Zelenka, 2012, s. 615) 19

1.2.1 Funkce volného času V této kapitole jsem se zaměřila na funkce volného času podle autorů doc. Ing. M. Čertíka, CSc. a Mgr. V. Fišerové. Ve své publikaci uvádějí, že ze společenského hlediska fungují tři funkce volného času: 

Instrumentální funkce - tuto funkci času chápeme jako veškerý čas pro odpočinek. Pokud je vysoká produktivita práce, musí být taktéž dopřán čas k regeneraci sil. Práce je potom lépe strukturovaná a organizovaná.



Humanizační funkce - je funkce, která nás spojuje s kulturním dědictvím pomocí lidských zvyků a slavností. Patří sem také výchovné vzdělávací a socializační možnosti volného času.



Zábavná funkce - se váže k sociálně psychologickým aspektům volného času. Volný čas tak dává prostor pro věnování se osobním zájmům a zálibám, jejich naplnění navozuje pocity uspokojení a prožitku. Radost, prožitek, zábava jsou základní symboly volného času. (Čertík, Fišerová, 2009, s. 10)

1.3 Životní styl Podle výkladového slovníku cestovního ruchu je životní styl způsob života jednotlivce, skupiny osob nebo sociální skupiny, charakteristický hmotnými i nehmotnými podmínkami existence, metodami a podmínkami práce, povahou zdrojů, formami bydlení, chováním v určitých situacích a rolích, sociálními vztahy, preferencemi, žebříčkem hodnot, formou spotřeby zboží a služeb, způsobem trávení volného času, vztahem k životnímu prostředí. Životní styl souvisí s místní kulturou, životní zkušeností, sociální skupinou a sociálním postavením individua. Výzkum životního stylu je důležitým podkladem pro segmentaci trhu. Dvěma protipóly životního stylu jsou konzumní životní styl a návrat k přírodnímu stavu. Životní styl a místní kultura ve zdrojové oblasti se zásadně projevují i v motivacích, chování a zaměření cestovního ruchu návštěvníků a určují i charakter environmentální bubliny. (Pásková, Zelenka, 2012, s. 656) Jednoduše lze říci, že životní styl je úzce propojen s cestovním ruchem a volným časem. Životní styl má různá dělení a to právě to, jak trávíme volný čas, svůj kulturní a

20

společenský život, například návštěva koncertů, či sportovních událostí, tak i podle stylu oblékání, bydlení a práce.

1.4 Rekultivace Od roku 1953 bylo na Mostecku rekultivováno a k novému využití navráceno téměř 7 000 ha ploch. Zahájení rekultivačních prací předchází zpracování projektu, rozbor půd, schválení projektů orgány státní správy. Realizace projektů má dvě fáze, technickou a pěstební. (Krajině vracíme tvář, 2013) „Rekultivace je obnova narušené krajiny a je více typů, z těch základních jsou to například lesnické, zemědělské a vodní.“ (Krajině vracíme tvář, 2013) Rekultivace je aktivní obnova původního prostředí v oblasti devastované průmyslové činnosti. Na výsypkách je cílevědomě vytvářena úrodná půda, a to technickými, vodohospodářskými, biologickými a dalšími prostředky. Je to činnost, která se nedá provádět živelně bez prognóz a generálů rekultivací, bez projektů. Jednotlivé části, nová pole, lesy, vodní plochy, každá část obnovené plochy do sebe musí funkčně zapadat. Rekultivace je tvorba ekologicky vyvážené krajiny se stabilním ekosystémem, ekonomicky efektivní a zároveň zdravotně, hygienicky a sociálně přijatelná. (Krajině vracíme tvář, 2013) Hlavním cílem rekultivací je zahlazení následků těžby hnědého uhlí a postupné navrácení původní tváře krajiny. Je to návrat narušené půdy do produktivního i sociálně ekonomického využívání. "Vytvoření nové krajiny jako plnohodnotného životního prostředí z pohledu dopravního, sociálního i ekologického." (Krajině vracíme tvář, 2013)

1.4.1 Rozdělení rekultivací Tato kapitola je vytvořena na základě informací v podobě elektronické pošty, které mi poskytla zástupkyně oddělení rekultivací podniku Severní energetická a.s. Rozdělení rekultivací: 

Zemědělská rekultivace



Lesnická rekultivace



Vodohospodářská rekultivace



Ostatní rekultivace 21

1. Zemědělský rekultivační cíl: orná půda, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty. 2. Lesnický rekultivační cíl: lesní pozemky - porosty dřevin, lesní školky, vřesoviště, dočasné holiny a pozemky nezalesněné sloužící pro plnění funkce lesa. 3. Vodohospodářský rekultivační cíl: vodní plochy - rybníky, vodní toky přírodní i umělé, vodní nádrže přírodní i umělé, močály, bažiny. 4. Ostatní rekultivační cíl: zeleň, sportoviště, rekreačně ubytovací plochy, ostatní komunikace, manipulační plochy, skládky, skály, plochy přirozené a řízené sukcese.

Zemědělská rekultivace je realizována podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a z povinnosti skrývky kulturních vrstev půdy. Výsledkem zemědělské rekultivace mohou být vinice, sady, louky i pole. V polovině 20. století byly zemědělské rekultivace velice důležitě, jelikož byl úbytek orné půdy. Také rostliny jsou pro zemědělské rekultivace velmi důležité, aby vytvořily kořenový systém. Tyto rostliny odumřou a obohatí půdu o živiny, připraví ji tak na výsadbu budoucích rostlin. Jsou to například rostliny jako jetel plazivý, jetel luční nebo lipnice luční. Do zemědělských rekultivací patří vinice, které jsou umístěny na Rudolické výsypce mezi Mostem a městskou částí Rudolice. Opodál se nachází Střimická výsypka, místo, kde leží mostecké letiště zvané Aerodrom. Tato výsypka bývalého dolu Ležáky je řešena jako lesnická a zemědělská rekultivace s formou lučních porostů.

Lesnická rekultivace má dvě fáze, první trvá 1 až 3 roky a týká se přípravy místa a výsadby sazenic, druhá fáze se nazývá pěstební a konkrétně u lesnických rekultivací se zabývá správným výběrem dřevin domácího původu. Tento druh rekultivace se nachází na Kopistské výsypce, která má rozlohu 453 ha a je jedna z nejstarších výsypek na Mostecku.

Vodohospodářské rekultivace jsou rekultivace, kde dochází k zatopení určitého kamenného lomu. Při realizaci jsou prováděna nezbytná bezpečnostní opatření, která funkce rekultivace zabezpečují. Tato místa jsou pak využívána k rekreaci se zaměřením na sport a volný čas. Zavodňování zbytkových jam je významnou formou zahlazení následků po uhelné těžbě. Předpokladem je, že jezera budou oligotrofní s vysokou kvalitou vody. 22

Nejčastěji používané odvodňovací prvky při řešení odvodnění povrchu výsypek a svahů jsou: 

Odvodňovací příkopy - při navrhování profilu a sklonu příkopů se vychází z požadovaného odvedení kulminačního průtoku a zajištění nezanášení.



Průlehování pozemků - rozdělení dlouhého svahu příčnými průlehy na řadu menších.



Retenční nádrže - tyto poldry se budují v případě potřeby za účelem regulace odtoku vody a zachycení erozního sedimentu.



Rekreační vodní plochy – tam, kde je to vhodné, jsou vytvářeny vodní plochy, koncipované pro účely příměstské rekreace a pro koupání. Při realizaci jsou prováděna zejména opatření, která tyto funkce zabezpečí.



Rybníky – pro rozvoj flóry a fauny je nutné udržet na povrchu rekultivačních ploch dostatek vody. Z tohoto důvodu je účelné, a to po odborném posouzení, respektovat lokální deprese vody a ponechat je přirozenému vývoji. V těchto biotopech jsou vzniklá společenstva významným stabilizujícím prvkem v krajině.



Mokřady – přirozeně vzniklé biotopy se stálým výskytem vody, zejména po hlubinné činnosti. Z důvodu ekologické a stabilizující hodnoty jsou tato stanoviště při rekultivaci respektována.



Sanační odvodnění – jedná se většinou o odvodňovací prvky na bočních svazích, které odvádí organizovaně mělkou podzemní vodu z kvartérních propustných vrstev mimo svahové partie. Pro tyto účely se využívají především drény a kamenná odvodňovací žebra. Tato sanační opatření se využívají na svazích, kde je stabilita svahu narušena vlivem mělké podzemní vody. Plní funkci nejen odvodňovací, ale i stabilizační a jsou navrhována k zajištění trvalé stability.

Ostatní rekultivace jsou řešené většinou jako funkční a rekreační zeleň se zpevněnými komunikacemi a manipulačními plochami. Rozptýlená zeleň jako polyfunkční využití krajiny patří k významným krajinotvorným prvkům, jejichž důležitost bude nabývat na významu. Vytvářené skupiny a pásy stromů a keřů v rekultivované krajině, pokud nedosahují plošné výměry nad 0, 3 ha, nemají charakter lesního porostu. V některých případech jsou zakládány i druhově složitější komplexy výsadeb. Cílem je vytvoření

23

například parků, sadovnických úprav a příměstské zeleně. Významným vegetačním prvkem je doprovodná zeleň kolem vodotečí a břehových partií zatopených zbytkových jam. Do rekultivované krajiny jsou navrhována stromořadí podél cest a komunikací, polní lesíky a remízky, keře na protierozně ohrožených svazích výsypek. Všechny tyto prvky mají velký význam a to z pohledu tvorby lokálních biokoridorů a biocenter. (vlastní zdroje, [email protected], 2014-03-10)

1.5 Revitalizace Revitalizace je obecně obnova, neboli oživení poškozené, nefunkční entity. Revitalizace, nebo také renaturalizace je uvádění do takového stavu, aby odpovídal původní funkci, jeho vazbám na okolí a významu. Výsledkem revitalizace krajiny je obnova ekologických funkcí krajiny, obnova lesní a mimoletní zeleně, také úprava vodních toků jako například vyčištění koryta, obnovení říčních meandrů a zajištění břehového porostu. Revitalizace může navrátit krajinu průmyslově využívanou, respektive zatíženou těžbou, či jinak narušenou člověkem. (Pásková, Zelenka, 2012, s. 492)

24

2 ANALYTICKÁ ČÁST V mé druhé části práce se zabývám předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Jako první uvádím předpoklady lokalizační. Zaměřuji se na město Most z pohledu reliéfu, ovzduší, vodstva a rostlinstva. U kulturně - správních předpokladů zmíním nejvýznamnější kulturní památky města. Důležité je říci něco o rekultivacích, protože v další části této kapitoly se budu věnovat popisu novější rekultivace Jezera Most. Dále se věnuji realizačním předpokladům, a to konkrétně dopravě po městě Most a návaznosti dopravy na větší města. Zabývám se také tím, jak na sebe navazují městské linky a kolik mají přestupních uzlů. Pokud využíváme hromadnou dopravu, dá se do města dostat dvěma způsoby, a to silniční a železniční dopravou.

2.1 Předpoklady cestovního ruchu pro město Most 2.1.1 Lokalizační předpoklady Současné město Most je moderní, nabízí sportovní, kulturní a společenské vyžití. Město o rozloze 86, 94 km2, v nadmořské výšce 230 m. n. m, s 67 000 obyvateli, leží pod Krušnými horami, na okraji Českého středohoří, v severozápadní části Ústeckého kraje. Díky těžbě hnědého uhlí je město Most často nazýváno měsíční krajinou, či průmyslovým městem, ale opak je pravdou. Řadí se mezi nejzelenější místa naší republiky a to díky rekultivacím, mezi které patří i Mostecké dromy, ale také zde nalezneme vinice, ovocné sady, vodní nádrže nebo naučnou stezku. (Turistické informační centrum, 2013-12-11) Ve městě Most funguje měřící stanice ovzduší ČHMÚ, která je umístěna u zimního stadionu. V průběhu roku 2013 byla smogové situace celkem příznivá, protože byla vyhlášena jen jedna smogová situace. V důsledku zvýšených koncentrací ozónu byl naopak rok 2013 výjimečný. V létě byla vyhlášena kritická situace a to hned tři krát a to v červnu, červenci a v srpnu. O kvalitu ovzduší mají zájem i občané města Mostu. Za minulý rok přijalo ekologické centrum Mostu dva tisíce sedm set třináct dotazů na stav ovzduší. Evidovanými velkými zdroji znečišťování ovzduší jsou Teplárna Komořany a MUS, a.s. Středních zdrojů znečišťování ovzduší je evidovaných devadesát sedm. Patří mezi ně například čerpací stanice, kotelny, lakovny a zemědělské podniky. (Vlastní šetření, zelená linka, ekologické centrum Most, 2014-04-02) 25

Ve městě je jen jeden tok a tím je řeka Bílina. Zdroji znečištění pro tuto řeku je chemický průmysl, důlní činnost a veškeré čistírny odpadních vod. Řeka Bílina protéká kolem sídliště Chánov a sídliště zvané Stovky na severozápadě města. Koryto této řeky je výrazně znečištěno komunálním odpadem. (www.ecmost.cz/voda.php) V minulosti byla příroda na Mostecku poznamenána antropogenní činností. Zásah byl natolik četný, že způsobil zánik tehdejší pánevní krajiny severně od Mostu a později i západně od Resslu a v okolí. Zeleň v Mostě má v dnešní době kolem 22 ha. V centru města se nachází park Šibeník. Šibeník je vrcholová plošina, na které najdeme například Mateřídoušku, Hvozdík kartouzek nebo Řepík lékařský. Nad částí města Zahražany se tyčí vrch Hněvín s výskytem xerotermních a skalních druhů. Zde rostou dva ohrožené rostlinné druhy, a to Bělozářka liliovitá a Modřenec tenkokvětý. Na východním okraji Mostu se nachází vrch Lajsník s výskytem ohroženého druhu Sasanky lesní a Hvězdice. Na jihu města najdeme skalnatý vrch Špičák s xerotermní a skalní vegetací. (www.mesto-most.cz, 2014-04-02) Město Most má mnoho památek a atraktivit, které jsou zajímavé pro cestovní ruch. Mezi ty nejhlavnější patří: 

Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie



Hrad Hněvín



První náměstí



Naučná stezka Ressl



Turistické informační centrum



Mostecké dromy

Spousta památek ze starého Mostu byla převezena do nového města. Ta nejvýznamnější a nejznámější, která se zde nachází právě poblíž jezera Most, je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Děkanský kostel musel v roce 1975 uvolnit místo novému povrchovému uhelnému dolu. Pomocí speciální technologie byl přesunut téhož roku o 841 metrů. Dnes památka nabízí prohlídku kostela, stálou expozici gotického a 26

renesančního umění severozápadních Čech, také promítaní dokumentu o přesunu kostela, v podzemí stavby je galerie, kde jsou výstavy výtvarného umění a nabízí vyhlídku z věže kostela. (Turistické informační centrum, 2013-12-11) Okolí gotického kostela je využíváno k Mosteckým slavnostem, které jsou doprovázeny kulturním programem, jako jsou například koncerty a divadelní představení a tržištěm s historickými řemesly. Další významnou památkou je hrad Hněvín. Hněvín je replika původního hradu z 13. století. Hrad je dominantou města Most a slouží hlavně jako restaurační zařízení a výletní místo. Hněvín je oblíbeným návštěvním místem s širokým rozhledem do kraje od Krušných hor po České středohoří. Pořádají se zde koncerty, zpřístupněna je hvězdárna a vyhlídková věž a také letní divadlo. Každou třetí sobotu v červnu se na nádvoří hradu koná Den magistra Edwarda Kelleyho. Tyto oslavy jsou symbolem magie, můžeme zde očekávat vystoupení kouzelníků, na programu jsou také divadelní představení, vystoupení skupin historického šermu. Ti nejmenší si zde mohou vyzkoušet historická řemesla anebo sledovat vystoupení sokolníků. (Turistické informační centrum, 2013-12-11) Důležitost dnes i v minulosti má v tomto městě i První náměstí. Místo, kde se v raném středověku křížily obchodní cesty a tržiště. Místo, které mělo několik názvů, z nichž poslední uchycený je právě První náměstí. Přirozené centrum historického Mostu však na počátku 80. let 20. století taktéž zaniklo v důsledku těžby hnědého uhlí. V roce 1997 bylo znovu vybudováno a o rok později slavnostně otevřeno nové První náměstí mezi mosteckou radnicí a divadlem. Nové První náměstí se pyšní zachovalými mosteckými památkami, jako je kašna s kamennou plastikou českého lva, držícího kartuši se znakem města Mostu sochaře Jana Adama Dietze, rodáka z Jezeří, a morový sloup italského sochaře Jana Petra z Toscany se sochami sv. Anny, sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Anežky a sv. Rosalie. Náměstí je centrem města, konají se zde každoročně velikonoční a vánoční trhy s kulturním programem. (Turistické informační centrum, 2013-12-11) Příjemné prostředí v lese si mohou obyvatelé města vychutnat v rámci Naučné stezky na vrchu Ressl. Seznamuje účastníky s místní faunou a florou a v závěru i s historií těžby a rekultivacemi na plochách, které funkčně souvisí s touto lokalitou. Stezka je dlouhá téměř 3 km a má 13 zastávek. Dozvíme se zde například o ekosystému lesa, lesní zvěři, vodním ekosystému se složkou rostlinnou, živočišnou a chráněními obratlovci. Dalšími zastávkami 27

jsou Památné stromy, Selský statek, Historie těžby hnědého uhlí na Mostecku, Historie rekultivací na Mostecku. (www.imostecko.cz/za-poznanim/naune-stezky/385-ressl) Nedílnou součástí města je Turistické informační centrum. V týdnu je otevřeno od devíti ráno do pěti odpoledne a v sobotu do dvou odpoledne. Toto turistické informační centrum poskytuje informace jak o památkách, kulturních a přírodních zajímavostech, kulturním a společenském vyžitím na Mostecku, tak i informace o ubytování, stravování a dopravě. Zájemcům nabídne rady a tipy na výlety, poskytne mapy, brožurky, můžeme si zde zakoupit pohlednice nebo knižní publikace. (Turistické informační centrum, 2013-1211) Velkou úlohu ve městě Most zastávají svojí zajímavostí a jedinečností takzvané Mostecké dromy: 

Aerodrom



Aquadrom



Autodrom



Hipodrom

Aerodrom je jedna z rekultivací, která je též využívána k účelům cestovního ruchu, sloužící pro turisty i místní obyvatelstvo. Poskytované služby zde na letišti jsou například komerční lety, tandemové seskoky, letecký výcvik, ubytování, letecké práce, reklama a ostatní služby jako například pronájem skladových, kancelářských nebo parkovacích prostor areálu. Turistická ubytovna má kapacitu padesáti lůžek ve dvou, čtyřech a šestilůžkových pokojích. (www.letistemost.cz/index.php/sluzby) Komplexní možností pro sportovní a relaxační vyžití pro širokou veřejnost je Aquadrom. Tento drom má bezbariérový přístup, nerezové bazény, vodní atrakce a je spojen s mnoha službami jako je například solárium, minigolf a wellness. Mezi vodní atrakce, které zde naleznete, patří tobogány, parní aroma kabina s umělým deštěm, divoká řeka, masážní lavice a mnoho dalších. (www.aquadrom.cz/uvodem) S dalšího názvu dromu jde odvodit, že se jedná o rekultivaci spojenou především s automobily. Na autodromu se konají závody automobilů, trucků, motocyklů. Tato rekultivace je vytvořená na bývalém území výsypky dolu Vrbenský. Závodní okruh slouží 28

nejen pro dosahování rekordů na trati, ale také pro cvičení zkušebních jízd vozů, cvičení řidičů hasičských, sanitních a policejních vozů. Součástí Autodromu je centrum bezpečné jízdy neboli Polygon. Jedná se o největší a nejkomplexnější zařízení svého druhu v České republice. Díky nainstalovaným technologiím lze Polygon využívat celoročně. V létě tak lze vytvořit například kluzký a mokrý povrch díky zavlažovacímu zařízení. Vyhřívaná technologie naopak brání zamrznutí v zimním období. Součástí Polygonu je dětské dopravní

hřiště

o

rozloze

6 282

m 2.

(www.autodrom-most.cz/cz/informace-o-

autodromu/historie/) Velebudická výsypka, která je známá pod dnešním názvem Hipodrom, je vnější výsypkou lomu Jan Šverma a byla zakládána od roku 1955. Skrývkové hmoty (písky, jíly a spraše) byly sypány na celkové ploše 790 ha v mocnosti až 75 m. Terénní úpravy a zalesňovací práce byly zahájeny v roce 1965. Využití Velebudické výsypky od roku 1973 bylo cíleně koncipováno se záměrem výstavby koňské dostihové dráhy s travnatým povrchem, živými ploty překážek, s výstavbou okrasné zeleně a zatravněnými tribunami pro 40 000 diváků. Závodní dostihová dráha má ovál o délce 1 800 metrů, nejdelší rovinu v ČR v délce 1 200 metrů. Vybudování závodiště skončilo v roce 1997 prvními dostihy. Závodiště má unikátní odvodňovací i závlahový systém, v roce 2008 byla kolem oválu vybudována částečně obousměrná in-line dráha. Sportovně rekreační areál doplňuje golfové hřiště. (www.hipodrom.cz/hipodrom/index.html)

Mostecké dromy nejsou ale jediné rekultivace ve městě. Sportovně rekreační forma cestovního ruchu je zastoupena i na místech vodních rekultivací v Mostě, kde se sportovně zaměřené pobyty týkají například vodních sportů, cykloturistiky a pěší turistiky. Mezi tyto rekultivace patří: 

Sportovně – rekreační areál Benedikt



vodní plocha Matylda



Jezero Most

Vodní rekultivace Benedikt jsou dvě vodní plochy vybudované po dřívější těžbě uhlí hlubinným a později i povrchovým způsobem. Umělé jezero bylo vytvořeno na přelomu 60. a 70 století a v roce 1999 bylo rekonstruováno kvůli úniku vody z jezera. Areál 29

s rekreačně sportovním zaměřením doplňuje in-line dráha, cyklostezka, bowling, sportoviště a hotel. (Turistické informační centrum, 2013-12-11) Benedikt, sportovně rekreační areál, se nachází na jihovýchodním okraji Mostu. Původně zatopený důl, sloužící pouze ke koupání, ale po rekonstrukci v letech 2001 až 2002 se z rekultivace stal prostor, sloužící jak k rekreaci, tak i ke sportu a to zejména volejbalu, basketbalu, házené, tenisu, dráze pro in – line brusle, a své si zde najdou i cyklisti. Také je zde restaurace s bowlingem a půjčovnou koloběžek. Benedikt Most také nabízí ubytování, můžeme si zde rezervovat pokoje, apartmány a bungalovy. (benediktmost.cz/ubytovani/

Jezero Matylda je vodní rekultivace, která vznikla z lomu Vrbenský. Z jedné části zbytková jáma, zasypána a zatopena pomocí průmyslového přivaděče z Nechranické přehrady a z druhé části lomu sportovní areál Autodrom. Vodní plocha Matylda se nachází v severozápadní části města Most. Matylda o rozloze téměř 40 ha slouží dnes jako odpočinkový a sportovní areál. Místo pro rybáře, ale také pro vodní lyže a skútry, své si zde najdou cyklisti, běžci a také milovníci in - line bruslí. Na východních březích jsou travnaté plochy a písčité vstupy do vody, místo pro opalování a koupání, ale také se zde dají vypůjčit lodě a šlapadla. V roce 2011 zde byl vybudován areál s vodními atrakcemi. (Turistické informační centrum, 2013-12-11)

Jezero Most, které je větší než známé Máchovo jezero, bude sloužit pro krátkodobou rekreaci obyvatel zájmového území, doplňkově i pro rekreaci pobytovou, víkend případně týden. V prostoru jezera budou umístěny i další funkce jako je bydlení, občanská vybavenost a sport, také se zde promítne historie místa spojená se zbouráním královského starého města Mostu. (Turistické informační centrum, 2013-12-11)

2.2 Realizační předpoklady V této kapitole analyzuji dopravu ve městě Most z několika směrů. Nejdříve se zaměřuji na městskou hromadnou dopravu a dále pak na dopravu mimo město. Zkoumám frekventovanost spojů, návaznost na městskou dopravní linku a cenu. Komunikační systém je jedním nejzákladnějším předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Dopravní síť umožňuje účastníkům přemisťování se z jednoho místa na druhé. Tento předpoklad 30

rozebírám podle dopravní sítě ve městě a příměstskou dopravní síť. Pro přehled v příloze č. 1 a č. 2 přikládám mapy dopravní sítě po městě Most a v okolí.

2.2.1 Městská hromadná doprava města Most a Litvínov Tato kapitola je zpracovaná pomocí spolupráce Dopravního podniku měst Most a Litvínov. Informace mi poskytl na konzultační schůzce zástupce podniku, který má na starosti jízdní řády. Dále jsem byla odkázána na pana Ing. F. Krtičku, který mi zodpověděl další otázky na městskou hromadnou dopravu pomocí elektronické pošty. Městská doprava v Mostě se skládá z tramvajových a autobusových linek. Trasa tramvajových linek vede skrz města Most a Litvínov. Tramvajové linky jsou: 1. Tramvaj č. 1: Litvínov, Citadela - Most, Interspar 2. Tramvaj č. 2: Most, nádraží - Most, Interspar 3. Tramvaj č. 3: Litvínov, Citadela - Most, nádraží 4. Tramvaj č. 4: Litvínov, Citadela – Most, DP Autobusové linky Mostu a Litvínova jsou odlišné, obě města mají své autobusové linky a ty jsou napojeny na tramvajový systém přestupními uzly. Tyto přestupní uzly se dělí na denní, ve večerních hodinách a víkendové. V pracovní den jsou hlavními uzly ve městě Most zastávka: Obchodní dům Prior, Most nádraží a Zimní stadion. Ve městě Litvínov: Litvínov nádraží, Poliklinika a Citadela. Všechny denní uzly s přestupem pět minut a to v obou směrem tramvaj - autobus. Ve večerních hodinách (to je od sedmé hodiny večerní) a o víkend je ve městě Most hlavní centrální přestupní uzel zastávka Obchodní dům Prior. Autobusové a tramvajové linky na sebe vzájemně čekají do všech směrů v intervalu patnácti minut. Autobusy Most se skládají z jedenácti dopravních linek a autobusy Litvínov z osmi. Autobusové trasy měst jsou v následujících trasách: Autobusy Most 1. Linka č. 5: Nádraží - Okružní, Shell (- Vtelno) 2. Linka č. 9: Dopravní podnik - Čepirohy - Dopravní podnik 3. Linka č. 10: Most, nádraží - Obrnice (- Korozluky - Dobrčice) 4. Linka č. 12: (Dopravní podnik -) Nádraží – Komořany – Záluží 5. Linka č. 16: Nádraží – Za krematoriem – Nádraží 31

6. Linka č. 17: Dopravní podnik – Zahražany – Dopravní podnik 7. Linka č. 20: Nádraží – Čs. Armády (- Kostelní hřbitov) 8. Linka č. 22: Nádraží – Souš, Matylda 9. Linka č. 25: Halasova – Vtelno 10. Linka č. 30: Nádraží – Nemocnice – Nádraží 11. Linka č. 31: Most, nádraží – Havraň, JOSEPH II Autobusy Litvínov 1. Linka č. 8: Litvínov, nádraží – Litvínov, průmyslová zóna 2. Linka č. 13: (Křížatky -) Janov, konečná – Loučná, konečná (- Lom – Osek) 3. Linka č 14: Litvínov, nádraží – Horní Jiřetín, pekařství 4. Linka č. 15: Litvínov, nádraží – Janov, škola – Litvínov, nádraží 5. Linka č. 21: Janov, škola (- Loučná, konečná) – Záluží, CHEMOPETROL 6. Linka č. 23: Litvínov, poliklinika – Meziboří – Litvínov, poliklinika 7. Linka č. 27: Litvínov, nádraží – Litvínov, Šumná 8. Linka č. 28: Horní Jiřetín, Triola – Záluží, CHEMOPETROL Tyto linky jsou hojně využívány a ke každé rekultivaci vede jedna či dvě linky, které jsou v dostatečné blízkosti. V mém zájmu bylo tedy zjistit, jak se řeší městská doprava k Jezeru Most. Po konzultaci se zástupcem Dopravního podniku města Most a Litvínov jsem se dozvěděla, že nyní je jediná linka číslo 20, která vede nejblíže k Jezeru Most. Její zastávka je totiž u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dopravní podnik měl zájem o prodloužení této linky o zastávku blíže k Jezeru Most, ale město se tímto návrhem zatím nezabývá a tak v této době není od města k dopravnímu podniku zatím žádná zpětná vazba. Po kontaktu s panem Ing. F. Krtičkou jsem se dozvěděla následující odpovědi na mé otázky: 1. Doprava k Jezeru Most: Na tuto otázku jsem dostala odpověď, že o vznikající zájmové oblasti samozřejmě ví a výhledově mají v plánu obsloužit MHD i tuto lokalitu. Rozsah dopravy (četnost spojů) a podoba obsluhy (prodloužením linky č. 20 nebo zavedením jiné linky s jinou trasou) jim zatím nejsou známy, neboť se budou odvíjet až podle skutečné situace v řešené oblasti 32

(konkrétní podoba komunikací, možnosti obratů vozidel, rozmístění zájmových bodů, zjištěná poptávka atd.) 2. Doprava k rekultivacím: Některé lokality, které jsme zmiňovala (viz kapitola Mostecké dromy, Rekultivace vodní plochy) mají zajištěnu dopravu některou z linek MHD (Matylda či Autodrom linkou č. 22, Benedikt linkami č. 5 či 25). Nejedná se však nikdy o linku, která by sloužila výhradně k účelům dopravy k této lokalitě. Vždy se jedná zároveň o dopravní obsluhu přilehlých obytných oblastí. Na Hipodrom zajížděla před několika lety linka č. 9, nicméně vzhledem k velmi nízkému obsazení v tomto úseku bylo toto zajíždění zrušeno. Úprava počtu spojů do těchto lokalit není v současné době v plánu, nicméně pokud by se ukázalo, že je poptávka po takové přepravě z nějakých důvodů vyšší, příslušné úpravy se do budoucna zváží. Obecný problém v dopravě k rekultivacím vidí Ing. F. Krtička v nárazovosti poptávky, která je obecně neslučitelná s pravidelným provozem MHD. Je jasné, že lidé chtějí cestovat na zmiňovaná místa zejména v případě hezkého počasí, v případě tam konaných kulturních či sportovních akcí atd. Bohužel si lze těžko představit poznámku v jízdním řádu "Jede pouze v případě hezkého počasí" nebo "Jede pouze v případě konání významné akce na Hipodromu" a podobně. Pokud by tyto spoje jezdily denně (nebo třeba pravidelně všechny soboty a neděle od rána do večera), byly by s velkou pravděpodobností většinou nevyužité. V případě konání nějaké větší společenské akce na některé z rekultivací se na Dopravní podnik většinou obrátí přímo organizátor akce s žádostí o zajištění smluvní dopravy. ([email protected], 2014-04-01)

2.2.2 Autobusová doprava z hlavního města Prahy, Brna a Ostravy do města Most a zpět V této kapitole analyzuji autobusové spoje, které jsou napojené na větší města. Informace shromažďuji z oficiálních webových stránek autobusových dopravců. Tyto autobusové spoje nejsou napojeny na městskou hromadnou dopravu. Autobusoví dopravci mají totiž mnoho zastávkových stanic a tak účastník, který využívá tuto dopravu, má na výběr z mnoha možností zastávek po celém městě. Navíc tito autobusoví dopravci často mění své jízdní řády, a tak by bylo komplikované přizpůsobit na ně městské linky.

33

Z hlavního města je asi nejvíce spojů, co se týče autobusové dopravy. Jedná se o tři autobusové dopravce: 

AUTOBUSY KAVKA, a.s.



Karel Mudroch



Student agency

Autobusy Kavka, a.s. jezdí na trase Litvínov - Most - Louny - Praha. Ve všední den je sedm spojů, které jezdí pravidelně přibližně po hodině a půl. Tyto spoje jezdí od půl páté ráno do čtyř hodin odpoledne směr Praha. O víkendu jezdí dohromady šest spojů - tři v sobotu a pět v neděli. Doba trvání cesty je zhruba jedna hodina a pětatřicet minut. Jízdenku lze koupit u řidiče autobusu, nebo telefonicky rezervovat místenku. Ve městě Most je mnoho zastávek, kde linka zastavuje, a dá se říct, že jsou dobře rozmístěny po městě. Zastávek je celkem šest: 1. Most, Rudolická, MUS a. s. 2. Most, 1. Náměstí 3. Most, ČS. mládeže 4. Most, Zd. Štěpánka 5. Most, Kahan 6. Most, Interspar V Praze jsou dvě příjezdové stanice Most – Praha: 

Praha, Dejvická



Praha, ÚAN Florenc

Druhá trasa od společnosti Autobusy KAVKA, a.s. jezdí ve směru Litvínov - Most - Praha, Ládví. Zastávky ve městě Most jsou stejné jako předchozí s výjimkou zastávky v Praze, která je jen jedna a to stanice Praha, Ládví. Tato linka jezdí v pracovní dny a v neděli. Ve směru Most - Praha se jedná o jeden spoj denně, v opačném směru o dva spoje. Všechny spoje jsou v odpoledních hodinách. Doba trvání cesty je zhruba jedna hodina a deset minut.

34

Dopravce Karel Mudroch jezdí trasu Most - Praha, Ládví a zpět. Zde je důležité si objednat místenku po telefonu. Jako dopravní prostředek jsou pro zákazníky k dispozici mikrobusy až s šestnácti místy. Hlavní zastávka v Mostě je zastávka Most, Kahan. Po domluvě s dopravcem se lze domluvit i na ostatních zastávkách, které jezdí například Autobusy KAVKA, a.s. Ve směru Most - Praha jezdí ve všední den pět spojů a to od půl šesté ráno, s posledním spojem ve večerních hodinách, v šest hodin a čtyřicet minut. V sobotu a v neděli jezdí tři spoje. Ve směru Praha - Most jezdí ve všední den mikrobusy od sedmé hodiny ranní do osmé hodiny večerní. Doba cesty je asi sedmdesát minut. Společnost Student agency zahájila na podzim roku 2013 obslužnost nové trasy, jednou z ní byla právě linka na trase Praha - Most - Chomutov. Směrem Most - Praha a nazpátek je mezistanice ve městě Louny, autobusové nádraží. Student agency má dvě zastávky v Mostě - Most, 1. náměstí a Most, Rudolická, MUS a.s. s konečnými zastávkami v Praze ve stanicích Praha, Dejvická a Praha, ÚAN Florenc. V pracovní dny jezdí na trase Most Praha šest spojů, v opačném směru o jeden spoj více. Linka z Mostu jezdí od půl páté ráno do půl šesté večer a linka na trase Praha - Most od devíti hodin ráno do devíti hodin večer. V sobotu jede ve směru Most - Praha pět spojů, v neděli o jeden méně. Ve směru Praha Most jede v sobotu i v neděli sedm spojů. U tohoto dopravce lze koupit jízdenku v elektronické podobě, u řidiče autobusu, nebo na pobočkách Student agency. Doba trvání jedné cesty je přibližně jedna hodina a čtyřicet minut. Student agency jezdí také trasu Most - Brno a zpět. Je to nejpohodlnější způsob, jak uskutečnit tuto cestu, a to jen s jedním přestupem. V pracovní den jezdí šest autobusových spojů s přestupem na ÚAN Florenc od půl páté ráno do půl šesté večer. V sobotu a neděli jezdí ve stejném čase o jeden spoj méně. O pracovní den a v sobotu jezdí linka na trase Brno – Most od půl šesté ráno do půl šesté večer a to sedm spojů. V neděli jezdí taktéž sedm spojů s tím rozdílem, že první spoj jede už ve čtvrt na pět ráno.

2.2.3 Kombinovaná doprava autobus / vlak V druhé polovině roku 2011 se na železniční trať dostaly i žluté vlaky. Stejně jako žluté autobusy jsou luxusně vybaveny. Tyto žluté vlaky Regiojet nabízejí zdarma denní tisk a časopisy, balenou vodu Rajec, italskou kávu Illy, wifi, sluchátka k zapůjčení a mnohé další.

35

Pro kombinovanou dopravu jsem si vybrala tedy autobusy Student agency a vlaky Regiojet. Na trase Ostrava - Most jezdí spoj šestkrát denně s jedním přestupem v Praze. Ve všední den a v sobotu jede první spoj v čtyři hodiny a pětačtyřicet minut ráno a poslední spoj ve čtyři hodiny a pětačtyřicet minut odpoledne. V neděli jede spoj pět krát denně s jedním přestupem a to od šesti hodin a pětačtyřiceti minut ráno do čtyř hodin a pětačtyřiceti minut odpoledne. Tato trasa má v Mostě stejné zastávky jako trasa Most - Praha, ÚAN Florenc od Studen agency, vlakem se pokračuje ze zastávky Praha, Hlavní nádraží do konečné stanice Ostrava, Hlavní nádraží. Takto jezdí spoj pětkrát denně a to od půl šesté do půl šesté. Doba trvání je asi pět hodin a pětačtyřicet minut. Jednou denně jezdí spoj, který vyjíždí z Mostu v půl dvanácté odpoledne. Linka jezdí přes autobusové zastávky Praha, ÚAN Florenc - Brno, u hotelu Grand a přes Olomouc a Ostravu se napojuje linka na vlak. Tato cesta trvá osm hodin a pětačtyřicet minut. O víkend jezdí tuto trasu také pět spojů, s tím rozdílem, že první spoj jede už v půl páté ráno.

2.2.4 Železniční doprava z hlavního města Prahy, Brna směr město Most a zpět Pro železniční dopravu jsem si vybrala České dráhy, největšího železničního dopravce s dlouholetou tradicí. Informace jsem shromažďovala na oficiálních webových stránkách Českých drah. Městská hromadná doprava v Mostě je řízena na přestupní uzly na vlakové nádraží. Analyzovala jsem tak cesty z hlavního města Prahy do města Most a zpět. Druhou možnost jsem si vybrala trasu Brno - Most a zpět. Ve všední den jede z Prahy do Mostu celkem třiadvacet spojů. Osm spojů je přímých, jedenáct s přestupem v Ústí nad Labem a zbylé čtyři spoje jsou s přestupními stanicemi v Lovosicích, Kralupech nad Vltavou, Lounech, Bílině a Slaném. Většina vlaků vyjíždí z Hlavního nádraží v Praze. Pouze dva vlaky z Masarykova nádraží. Všechny vlaky staví v Mostě na Vlakovém nádraží, kde je jediná stanice. První vlak vyjíždí z Prahy minutu před půl pátou ranní. Poslední vlak, kterým je možno se dostat do Mostu, vyjíždí minutu před půl dvanáctou v noci. S přímým spojem se do Mostu dostaneme přibližně za dvě hodiny. O víkendu jede z Prahy do Mostu celkem dvacet spojů. Devět spojů je přímých, devět 36

s přestupem v Ústí nad Labem a zbylé dva spoje jsou s přestupními stanicemi v Kralupech nad Vltavou, Slaném a Lounech. Pouze dva spoje vyjíždí z Masarykova nádraží v Praze, ostatní vlaky vyjíždí z Hlavního nádraží v Praze. První vlak vyjíždí z Prahy minutu před půl pátou ranní. Poslední spoj vyjíždí minutu před půl dvanáctou v noci. V opačném směru, tedy z Mostu do Prahy, jede sedmadvacet spojů. První vlak vyjíždí z Vlakového nádraží v Mostě ve tři hodiny a čtyřiačtyřicet minut ráno. Poslední spojení je v devět hodin a čtyři minuty večer. Celková doba trasy je stejná jako v opačném směru. Z Mostu do Prahy jede vlak přibližně dvě hodiny. Z Mostu do Prahy si lze o víkendu vybrat z jednadvaceti spojů. První a poslední vlak z Mostu vyjíždí ve stejný čas jako ve všední dny. První vlak vyjíždí z Vlakového nádraží v Mostě ve tři hodiny a čtyřiačtyřicet minut ráno. Poslední spojení je v devět hodin a čtyři minuty večer. Na trase Brno směr Most jezdí ve všední den třiadvacet spojů. Šest spojů je s jedním přestupem v Ústí nad Labem, sedm spojů s přestupem v Praze a ostatní spoje jsou s přestupy v Pardubicích, Kolíně, Poděbradech a Lysé nad Labem. První spoj vyjíždí z Brna v jednu hodinu a tři minuty ráno. Poslední spojení je v osm hodin a devětatřicet minut večer. Vlaky s jedním přestupem jedou do Mostu přibližně pět hodin. V tomto směru, tedy z Brna do Mostu, vyjíždí o víkendu devatenáct vlaků. Šest spojů je s jedním přestupem v Ústí nad Labem, sedm spojů s přestupem v Praze. První spoj vyjíždí z Brna v jednu hodinu a tři minuty ráno. Poslední spojení je v osm hodin a devětatřicet minut večer. V opačném směru z Mostu do Brna lze ve všední den vybírat z devatenácti spojů. První vlak vyjíždí z Vlakového nádraží v Mostě ve tři hodiny a čtyřiačtyřicet minut ráno. Poslední spoj jede v jednadvacet hodin a čtyři minuty. Z Mostu do Brna se s jedním přestupem lze dostat za necelých pět hodin. O víkend vyjíždí z Mostu do Brna dvacet spojů. První a poslední spojení vyjíždí ve stejný čas, jako ve všedních dnech, tedy první vlak vyjíždí z Vlakového nádraží v Mostě ve tři hodiny a čtyřiačtyřicet minut ráno, poslední spoj jede v jednadvacet hodin a čtyři minuty.

37

2.3 Popis lokality Lom Most – Ležáky Jezero Most V následujících kapitolách jsou použity informace z projektů a průvodních zpráv o Jezeru Most, které mi poskytnul Palivový kombinát města Ústí nad Labem. Tyto údaje jsem na základě podkladů zpracovala. Další informace ohledně historie mi poskytlo Turistické informační centrum. Ohledně variant řešení sanace zbytkové jámy pomocí elektronické pošty s podnikem Severní energetická, a.s.

2.3.1 Historie místa Jezero Most je situováno v místě, kde původně bylo vybudováno město Most, dnes již s názvem Staré město Most. V letech 1967 až 1982 muselo staré město Most ustoupit těžbě hnědého uhlí. Již v Kosmově kronice jsou zmínky o osídlení místa, kterým přes zdejší močálovitou krajinu vedly mosty přes řeky. Jelikož zde všude byly bažiny, mosty byly jediná spojka s ostatní komunikací. Odtud také pochází název místa. Do roku 1228 ovládal město rod Hrabišiců a poté Most patřil Přemyslovcům. Tehdy se stalo i královským městem, které bohatlo díky pěstování vinné révy na vinicích již na počátku 13. století. „Po vlně požáru v roce 1455 a 1515 došlo k přestavbě a modernizaci městského centra. Z této doby

pochází

pozdně-gotický

děkanský

kostel

Nanebevzetí

Panny

Marie.“

(www.imostecko.cz/za-poznanim/hrady-zamky-a-kostely/451-kostel-nanebevzeti-pannymarie) Během třicetileté války byl hrad Hněvín dobyt Švédy a vzhledem k útrapám nechal Ferdinand III. na žádost obyvatel hrad zbořit a tím pádem v polovině 17. století město ztratilo hospodářský a politický význam. Obtížnou poválečnou situaci Most překonal teprve počátkem 18. století, kdy se začaly upevňovat hospodářské poměry. Počátkem 19. století město Most ovlivnily napoleonské války a roku 1820 postihl Most další velký požár, shořelo přes dvě stě domů a také řada městských a církevních budov. „Počátkem 19. století byla na městských pozemcích zahájena těžba uhlí na dole Zlatá trojka, až do 60. let 19. století se ale jednalo o primitivní dolování. Od 70. let 19. století začal rozvoj průmyslového podnikání na území města. Zásadní obrat přináší roku 1870 prodloužení železnice z Ústí nad Labem do Chomutova vedoucí přes Most, což znamená spojení mosteckých dolů s širším odbytištěm, k dolování nastupují velké akciové společnosti. Poslední čtvrtina 19. století město zcela pozměnila. Prudce stoupl počet obyvatel, dochází 38

k přílivu českého obyvatelstva, je zahájena mohutná výstavba bytů. Rozsáhlá stavební činnost, která je průvodním jevem měnících se podmínek a poměrů, pokračuje i počátkem 20. století. Ve 30. letech 20. století končí stavební dějiny starého Mostu. Po 2. světové válce probíhá výstavba nových čtvrtí. V roce 1964 vláda vydává rozhodnutí o likvidaci Mostu, to je realizováno od roku 1967 a ukončeno 1982.“ (http://www.imostecko.cz/zapoznanim/hrady-zamky-a-kostely/74-hrad-hnevin)

2.3.2 Lom Most-Ležáky Technický projekt likvidace lomu obsahoval tři varianty řešení sanace zbytkové jámy s pracovními názvy: 

varianta suchá se zasypáním



varianta suchá bez zasypání



varianta se zaplavením zbytkové jámy

První varianta by byla finančně dost náročná a zároveň nepřijatelná i z hlediska environmentálního. Muselo by proběhnout odtěžení již zrekultivovaných vnějších výsypek, dále obnovení báňského provozu v těsné blízkosti města Most a v neposlední řadě dlouhá doba sanace a rekultivace území v době třiceti až padesáti let. Druhá varianta bez zasypání by vyžadovala přemístění 10, 32 milionů m3 pro překrytí a utěsnění uhelné sloje. Také vytvoření retenční nádrže ve zbytkové části dna jako řešení pro zvládání přirozených přítoků vody. Tato varianta by vyžadovala zajištění trvalého čerpání vody. Varianta nesplňovala základní požadavek na plnohodnotné začlenění území zbytkové jámy do krajiny a využití daného prostoru. Třetí varianta zaplavení zbytkové jámy předpokládala dotvarování jámy po skončení těžby uhlí tak, aby byl vytvořen terén s možností realizace celkové obnovy krajiny. Záměrem je tedy vybudovat jezero pro rekreační a sportovní účel. K této variantě byl řešen zdroj vody. Z výsledků řady odborných studií zabývajících se kvalitou vod a vodohospodářskými předpoklady zapojení jezera do vodohospodářské soustavy podkrušnohorské oblasti vyplynulo, že pro napouštění jezera nebude využita voda z řeky Bíliny, ale že bude vybudován potrubní přivaděč vody. V souvislosti návrhem jezera byly řešeny i sanace a rekultivace ploch jezera. S ohledem na úroveň technického řešení, časové hledisko 39

zahlazení, finanční zajištění a celkové řešení obnovy krajiny byla tato varianta schválena k realizaci. Rekultivace oblasti jezera Most jsou řešeny následovně: 

lesnická rekultivace (528 ha) – 41,8 %



zemědělská rekultivace (57 ha) – 4,5 %



hydrická rekultivace (325 ha) – 25,7 %



ostatní rekultivace (354 ha) – 28 %

Celkové území po těžbě v bývalém lomu Most- Ležáky, kvůli kterému bylo zbouráno město Most, představuje plochu 1 265 ha. Změna ekonomických poměrů a celkový pokles potřeby hnědého uhlí si vyžádal rozhodnutí o útlumu těžby. V roce 1995 byl následovně vydán souhlas od ministerstva obchodu a průmyslu se zahájením útlumu tohoto lomu. V srpnu roku 1999 byla těžba uhlí v této lokalitě ukončena. Okolí přesunutého děkanského kostela je zpracováno jako parková úprava s umělým jezírkem, centrální část je zatravněna s výsadbou dřevin a keřů, boční svahy jsou zalesněny. Zbytková jáma je zavodňována. Napouštění zbytkové jámy lomu Most- Ležáky budoucího Mosteckého jezera, bylo zahájeno dne 24. října roku 2008. Zajišťuje ho Palivový kombinát Ústí nad Labem. Napouštění mělo být podle předpokladů dokončeno v roce 2011, ale jezero se bude ještě dopouštět na jaře roku 2014. Nyní je zdroj vody pro napouštění uzavřen. Umělé jezero by mělo mít maximální hloubku 75 metrů. Ke dni zahájení napouštění mělo jezero rozlohu necelých 22 hektarů a hloubku zhruba 21 metrů. Jako zajímavost pro Mostecko i turisty zde bude netradiční sport - jachting a MiniMost. MiniMost by měl být projekt sloužící jako významný kulturně - historický prostor, vzpomínka na královské město Most v podobě muzea pod širým nebem. Aktuálně je rekultivace zpřístupněna pro veřejnost jen v okolí, ale do oblasti, kde je samotné jezero, je přístup zakázán pod pokutou patnáct tisíc korun českých. I v tuto dobu, kdy není objekt zcela zpřístupněn, jsou zde známky cestovního ruchu a to pomocí naučné stezky. Naučná stezka nás informuje o vzniku rekultivace, o provedené práci, napouštění jezera a taky se dozvíme například, jací živočichové se v okolí nacházejí.

40

Zajímavostí Jezera Most je jeho dvoubarevnost (Příloha č. 4). Tento úkaz se objevil na jaře 2014. Ředitel Palivové kombinátu Ústí nad Labem tento jev vysvětlit tak, že podpovrchové vody s sebou nesou prvky železa. Při styku s vzdušným kyslíkem vytvářejí tyto prvky sloučeniny a ty mají velmi dlouhou dobu usazování. Z tohoto důvodu vytvářejí hnědé nebo načervenalé zabarvení vody. (usti.idnes.cz/dvoubarevne-jezero-most-083-/ustizpravy.aspx?c=A140326_132447_usti-zpravy_alh) Jezero má fungovat jako místo ke koupání, k vykonávání sportovní aktivity, pro oddych a rekreaci. Revitalizace okolí by měla vytvořit podmínky pro krátkodobou rekreaci a zázemí pro sportovně rekreační činnost. Podle souhrnné technické zprávy, v kapitole „Popis stavby“, má být součástí Jezera cyklotrasa, včetně promenády pro pěší. Tato cyklostezka, dlouhá 1223 metrů, by měla být z asfaltového povrchu. Dále budou navezeny písčité pláže, kde tloušťka písku je navržena na 350 až 400 mm. Pískové pláže budou obsahovat písek složený z jemných zrn bez ostrých kamínků. Jako doplněk pláží jsou navrženy čtyři betonové stoly na stolní tenis. Parametry stolu mají mít 13 x 7,5 metru. Ve stejném počtu budou postavena hřiště na plážový volejbal. Prvky pro dětské hřiště jsou navrženy z nabídky od firmy TOMOVY PARKY. Tato firma je největším českým výrobcem originálních dřevěných hřišť. Jedná se o houpačky, prolézačky ze dřeva, pružinové a lanové prvky, včetně krátké lanovky. Nebudou zde chybět ani převlékárny, jednoduché dřevěné stavby bez zastřešení a komunikace pro vozidla do 3,5 tun. Tabulka 1 Vývoj základních parametrů Jezera Most

VÝVOJ ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ JEZERA MOST Stav před zahájením Stav ke dni 01. 06. Plánovaný napouštění jezera 2012 stav Plocha (ha) Množství vody (mil. m2)

21,6

296,68

311

1,9

69,37

70,5

Obvod (m)

−

8 560

9 815

Hladina (m. n. m.)

145,12

197,91

199

Max. hloubka (m)

21,12

73,91

75

konečný

Zdroje: Uhlí rudy geologický průzkum

41

2.3.3 Jezero Most a sportovní cestovní ruch Jak jsem se již zmínila v první části mé práce, v dnešní době je sport neoddělitelnou součástí cestovního ruchu, trávení volného času a zároveň zdravého životního stylu. Proto si myslím, že potenciál zviditelnit jezero Most je právě díky sportovně rekreační formě cestovního ruchu, která má být zde vybudována. Zážitkový cestovní ruch je něco, co účastník hledá, aby se odpoutal od všedního života a zažil vzrušení. Můj názor je takový, že tuto potřebu uspokojení by mohl naplnit právě jachting, který zde bude možné provozovat. Jachting je druh vodního sportu na plachetních lodích, které jsou poháněny větrem. Hovoříme nejenom o sportu, ale opět také o životním stylu. Jachting je velice zajímavý druh sportu. Jsou lidé, kteří tráví měsíce a roky na moři na jachtách, nebo se využívá i jako součást výuku k námořnictvu.

2.3.4 Doprava V okolí Jezera Most je naplánováno obnovení dvou komunikací, jedná se o stavbu „ Obnovení komunikace III/2565 Most – Mariánské Radčice a III/2538 Most – Braňany“. Příjezdová komunikace bude napojena k prostorům expozice MiniMost. Jedná se o komunikaci napojenou na silnici III. třídy Most – Braňany, ta je ukončena parkovištěm. Parkoviště by mělo mít kapacitu 25 míst pro osobní auta, dvě parkovací místa pro vozidla přepravující osobu těžce pohybově postiženou a tři stání pro autobusy. Stání pro zaměstnance bude mít kapacitu sedmi míst a bude za oplocením areálu u jeho vjezdu. Dopravní obslužnost místa bude zajištěna vybudováním objízdné komunikace. Objízdná komunikace zajišťuje možnost zásobování a údržby objektů provozně správní budovy, dílen, depa modelů a zahradního občerstvení. Související právní předpisy: 

Zákon č. 12/97 Sb. o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a doplňků



Zákon č. 13/97 Sb. o pozemních komunikacích



Prováděcí vyhláška č. 104/97 k zákonu 13/97 Sb.



Vyhláška č. 30/2001 Sb., Ministerstva dopravy pro místní rozvoj ze dne 10. října 2001, o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace 42



Navrhování staveb pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých osob, autoři Viktor Dudr, Petr Lněnička

2.3.5 Palivový kombinát Ústí nad Labem, správce území Jezero Most Palivový kombinát je státní podnik se sídlem v Chlumci. Hlavním předmětem jeho činnosti byla těžba a odbyt uhlí a doprovodných surovin. „V roce 1991 usnesením vlády ČR číslo 331 ze dne 11. září 1991 a číslo 444 ze dne 30. října 1991 bylo rozhodnuto o zastavení činnosti státního podniku Palivový kombinát Ústí nad Labem a současně o následné a postupné revitalizaci celého území dotčeného činností Lomu Chabařovice. Podnik byl zařazen do programu útlumu uhelného, rudného a uranového hornictví. V dubnu r. 1997 skončila veškerá těžba, zpracování a odbyt uhlí.“ (www.pku.cz/pku/site.php?location=1) Nyní je jeho hlavním úkolem revitalizace krajiny, neboli oživení míst po důsledku těžby uhlí a navrácení tak krajině opět její tvář.

2.3.6 Připravované projekty na území Jezera Most 

Arboretum



MiniMost



Přístaviště



Pláže



Komunikace a infrastruktura v jižní části



Komunikace Most – Mariánské Radčice



Komunikace Most – Braňany



Pravoslavný kostel



Mostecký cykloturistický okruh (část)



Obytná zóna

Po domluvě se zástupcem Palivového kombinátu Ústí nad Labem jsem měla možnost nahlédnout do průvodních zpráv vyprojektovaných pro oblast Jezero Most od zpracovatele Báňské projekty, Teplice. V následující části se věnuji dvěma projektům. Představuji zde projekt Arboretum a projekt MiniMost. Arboretum je umístěno na vnitřní straně výsypky lomu Most. Tato stavba je vybudována především k účelům revitalizace území. V příloze přikládám barevnou mapu, kde je 43

znázorněno, kde a v jakém množství budou lesnické porosty listnaté a jehličnaté, travnaté plochy extenzivní, intenzivní, záhony především keřovitých výsadeb a záhony převážně trvalkové tematické zahrady. Základní orientační údaje můžeme vyčíst zde z tabulky: Tabulka 2 Základní údaje Arboretum

Základní údaje Arboretum Oplocená část arboreta

89.176,5 m2

Neoplocená část arboreta

22.216,7 m2

Celková plocha

111.393,2 m2

Celková plocha komunikací a zpevněných ploch

5.507,8 m2

Celková plocha chodníků

1.336,4 m2

Celková plocha štěrkových cest

4.507,6 m2

Zdroje: Projektová příprava a realizace staveb

Další zajímavostí bude projekt zvaný MiniMost. Vybudováním by měl vzniknout park miniatur především významných a základních budov starého města Most, také model region, který bude představovat zajímavé a turisticky navštěvované stavby Ústeckého kraje. Dalším záměrem je model hornictví, proměna mostecké krajiny a miniaturní modely lomů, dolů. Model Most má být zhotoven v měřítku 1:25 a bude se nacházet v centrální části areálu. Model má znázornit dobu ze starého Mostu a budovy, které zde byly dříve, ale musely ustoupit kvůli těžbě hnědého uhlí. Mezi modely významných staveb bude například: 

Pivovar s pivovarskou restaurací



Děkanský kostel



Klášter minoritů na 2. náměstí



Kapucínský klášter



Pošta



Divadlo



Spořitelna a kavárna Opera



Městské lázně

44



Evangelický kostel sv. Anny



Hlavní nádraží



Hornický reprezentační dům



Správní budova dolu Richard



Synagoga



Gymnázium s vilou a tělocvičnou

Dále budovy, které se zachovaly: 

Průmyslová škola



Kostel sv. ducha se špitálem



Porcelánka

V areálu bude taktéž vyhrazena plocha pro prezentaci historie městské hromadné dopravy. Dále modely dolu Evžen, Jan a Ležáky, model výsypky Rudolice jako názorné příklady povrchové těžební činnosti. Model regionu bude vynikat hradbou pohraničních hor – Krušné hory, Děčínské hory, modely řek Labe a Ohře. Krajina bude modelována 1:2500 a v této krajině budou modely významných budov Ústeckého kraje a to v měřítku 1:25. Mezi modely bude patřit například: 

Zámek Klášterec nad Ohří



Zámek Červený Hrádek



Zámek Jezeří



Zámek Libochovice



Hrad Střekov s řekou a zdymadlem



Zámek v Děčíně s tekoucí řekou



Mariánský most přes Labe v Ústí nad Labem



Osecký klášter



Lázně Bílina



Zámek Teplice



Komáří Vížka



Hrad Házmburk 45

MiniMost bude otevřen v sezoně, a to od dubna do října, bude vybaven dalšími zařízeními jako restaurace, prodejem suvenýrů, prezentačními prostory. Areál bude napojen na příjezdovou komunikaci a to na vyprojektovanou silnici III. třídy Most - Braňany. Vstupní a provozně správní objekt projektu bude sloužit k různým účelům, jako je prodej vstupenek a zázemí pro obsluhu. Pro návštěvníky areálu bude pak provozní objekt sloužit jako restaurace a občerstvení. Objekt bude jednopodlažní s tím, že se bude jednat o dvě podlouhlé lodě, spojené střední vloženou částí. Severní loď s kapacitou šedesáti lidí bude sloužit jako restaurace pro návštěvníky. Jižní loď se stejnou kapacitou je vyhrazena pro samoobslužné občerstvení i s venkovním posezením. Střední část zahrnuje sociální zařízení pro návštěvníky a pro tělesně postižené.

46

2.4 Dotazníkové šetření Pomocí dotazníku jsem chtěla zjistit, jak je Jezero Most známé v okolí a případně v jiných krajích České republiky. Dotazník jsem sdílela na sociální síti Facebook a zajímalo mě kolik lidí, hlavně Z Ústeckého kraje, zná rekultivaci Jezero Most. Dotazník obsahoval devět otázek, dvě demografické a sedm konkrétně na rekultivaci Jezero Most. Na mé šetření mi zodpovědělo osmdesát dva respondentů ze sta.

2.4.1 Vyhodnocení odpovědí Z odpovědí vyplynulo, že zde bude hodně důležitá propagace. Mnoho lidí ví, co to rekultivace znamená, ale už nevědí, že oblast Jezero Most pod pojem rekultivace též spadá. Zapracovat by se mělo hlavně na reklamě, která by obsahovala klíčová slova pro znalost základních informací.

47

1. Otázka: Tuto otázku jsem vytvořila z takového důvodu, abych měla představu, jaký segment trhu mi odpovídal nejvíce. Vyznačila jsem si tři věkové kategorie. Nejvíce respondentů spadá do kategorie do dvaceti šesti let. Druhou kategorií jsem zvolila rozmezí od dvaceti šesti let do padesáti pěti let. A třetí kategorie, do které mi spadá nejméně respondentů, je nad padesát pět let. Tabulka 3 Tabulka 3 Kolik je Vám let?

do 26 let 26-55 let nad 55 let

Kolik je Vám let? Odpovědi 48 29 5

Podíl 58,53% 35,37% 6,10%

Zdroje: vlastní zpracování

Graf 1 Kolik je Vám let?

Kolik je Vám let? 6,1 %

do 26 let

35,37 %

26-55 let nad 55 let 58,53 %

Zdroje: vlastní zpracován

48

2. Otázka: Pro zajímavost jsem nechala respondenta zařadit se do příslušného kraje. Nejvíce respondentů mi odpovědělo z Ústeckého kraje. Z hlavního města jsem měla druhý nejvyšší počet respondentů. Až na Olomoucký kraj jsem dostala odpovědi ze všech krajů a to v rozmezí jeden až pět respondentů. Tabulka 4 Z jakého kraje pocházíte?

Z jakého kraje pocházíte? Odpovědi Hlavní město Praha 14 kraj Vysočina 1 Jihomoravský kraj 1 Olomoucký kraj 0 Zlínský kraj 5 Moravskoslezský kraj 1 Středočeský kraj 2 Jihočeský kraj 2 Plzeňský kraj 1 Karlovarský kraj 1 Ústecký kraj 49 Liberecký kraj 2 Královéhradecký kraj 2 Pardubický kraj 1

Podíl 17,07 % 1,22 % 1,22 % 0,00 % 6,10 % 1,22 % 2,44 % 2,44 % 1,22 % 1,22 % 59,76 % 2,44 % 2,44 % 1,22 %

Zdroje: vlastní zpracování

49

Graf 2 Z jakého kraje pocházíte?

Z jakého kraje pocházíte? 2,44%

2,44%

1,22%

Hlavní město Praha

17,07%

kraj Vysočina 1,22% 1,22%

Olomoucký kraj

0%

Zlínský kraj

6,10% 1,22%

Moravskoslezský kraj

2,44%

59,76%

Jihomoravský kraj

2,44% 1,22% 1,22%

Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj

Zdroje: vlastní zpracování

50

3. Otázka: Třetí otázka se týkala pojmu rekultivace, zajímalo mě, zda lidi mají nebo nemají přehled. Většina respondentů mi odpověděla ano, z čehož jsem byla příjemně překvapená. Jelikož polovina respondentů je z Ústeckého kraje, může být výsledek o znalosti trochu zkreslený. Ovšem kladně odpovědělo přes devadesát procent tázaných. Tabulka 5 Víte, co znamená pojem rekultivace?

Víte, co znamená pojem rekultivace? Odpovědi Podíl ano 76 92,68% Ne 6 7,32% Zdroje: vlastní zpracování

Graf 3 Víte, co znamená pojem rekultivace?

Víte, co znamená pojem rekultivace? 7,32%

ano ne

92,68% Zdroje: vlastní zpracování

51

4. Otázka Další mojí otázkou bylo, jestli nějakou rekultivaci navštívili. Pokud ano, měl respondent napsat konkrétně jakou. Z tázaných mi odpovědělo dvacet procent kladně. Nejvíce dotazovaný zmiňovalo právě Jezero Most, dále Autodrom, Hipodrom, Matyldu a Benedikt. Tabulka 6 Navštívili jste někdy nějakou rekultivaci?

Navštívili jste někdy nějakou rekultivaci? Odpovědi Podíl ano 16 19,91% Ne 33 40,24% pokud ano - jakou? 33 40,24% Zdroje: vlastní zpracování

Graf 4 Navštívili jste někdy nějakou rekultivaci?

Navštívili jste někdy nějakou rekultivaci? 19,51% 40,24%

ano ne pokud ano - jakou?

40,24%

Zdroje: vlastní zpracování

52

5. Otázka Zde jsem se už konkrétně ptala na Jezero Most. Ze sta procent tázaných mi osmdesát procent odpovědělo, že o projektu už slyšelo. Tabulka 7 Slyšeli jste někdy o projektu Jezero Most?

Slyšeli jste někdy o projektu Jezero Most? Odpovědi Podíl ano 68 82,93% ne 14 17,07% Zdroje: vlastní zpracování

Graf 5 Slyšeli jste někdy o projektu Jezero Most?

Slyšeli jste někdy o projektu Jezero Most? 17,07%

ano ne

82,93%

Zdroje: Vlastní zpracování

53

6. Otázka Tato otázka navazuje na předešlou otázku číslo pět. Nejvíce lidí tedy ví o Jezeru Most díky svým známým. Další zdroje jsou nejvíce prostřednictvím internetu a tisku. Pouhých šest respondentů o jezeru Most nikdy neslyšelo. Do jiných zdrojů byla nejčastěji uvedena odpověď, že se o Jezeru Most respondent dozvěděl z místa pracovní činnosti. Tabulka 8 Jak jste se o Jezeru Most dozvěděli?

Jak jste se o Jezeru Most dozvěděli? Odpovědi Internet 18 Tisk 18 od známých 19 Škola 9 nikdy jsem o tom neslyšel/a 6 jiné zdroje 12

Podíl 21,95% 21,95% 23,17% 10,98% 7,32% 14,63%

Zdroje: vlastní zpracování

Graf 6 Jak jste se o Jezeru Most dozvěděli?

Jak jste se o Jezeru Most dozvěděli? 14,63% 21,95% internet

7,32%

tisk od známých škola nikdy jsem o tom neslyšel/a

10,98%

jiné zdroje 21,95% 23,17% Zdroje: vlastní zpracování

54

7. Otázka Zajímalo mě, kolik lidí do tohoto okamžiku už Jezero Most navštívilo. Odpovědi byly lehce překvapující. Tato otázka totiž nepřímo navazuje na otázku číslo tři a čtyři. Přestože Jezero Most je taktéž rekultivací, odpovědí „ano“ na otázku čtyři bylo velmi málo, ačkoliv na otázku, zda navštívili Jezero Most, mi kladně odpovědělo přes 60 procent. Tabulka 9 Navštívili jste někdy Jezero Most?

Navštívili jste někdy Jezero Most? Odpovědi Podíl ano 52 63,41% Ne 30 36,59% Zdroje: vlastní zpracování

Graf 7 Navštívili jste někdy Jezero Most?

Navštívili jste někdy Jezero Most? 36,59%

ano ne 63,41%

Zdroje: vlastní zpracování

55

8. Otázka Další dotaz na oblast Jezero Most se týkal líbivosti. Negativních ohlasů nebylo tolik, ale hodně se zde opakovalo, že prostředí má velký problém a tím je výhled na chemické závody CHEMOPETROL, další negativní ohlasy zmiňovaly skládku Celio v blízkosti Jezera Most. Tabulka 10 Líbí se Vám, v jaké oblasti Mostu se jezero nachází?

Líbí se Vám, v jaké oblasti Mostu se jezero nachází? Odpovědi Podíl ano 53 65,43% Ne 7 8,64% nikdy jsem tam nebyl/a 12 14,81% pokud ne, proč? 9 11,11% Zdroje: vlastní zpracování

Graf 8 Líbí se Vám, v jaké oblasti Mostu se jezero nachází?

Líbí se Vám, v jaké oblasti Mostu se jezero nachází? 11,11%

14,81%

ano ne nikdy jsem tam nebyl/a pokud ne, proč?

8,64% 65,43%

Zdroje: vlastní zpracování

56

9. Otázka Poslední můj dotaz byl, jestli se do budoucna respondenti chystají navštívit Jezero Most. Přes sedmdesát procent odpovědělo, že ano. Tabulka 11 Chystáte se do budoucna Jezero Most navštívit?

Chystáte se do budoucna Jezero Most navštívit? Odpovědi Podíl ano 62 75,61% Ne 20 24,39% Zdroje: vlastní zpracování

Graf 9 Chystáte se do budoucna Jezero Most navštívit?

Chystáte se do budoucna Jezero Most navštívit? 24,39%

ano ne

75,61%

Zdroje: vlastní zpracování

57

3

NÁVRHOVÁ ČÁST

V této třetí části je mým cílem hodnotit výstupy analýzy. První jsem tedy uvedla lokalizační předpoklady města Most a Jezera Most. Z analýzy vyplývá, že místo je poznamenáno důlní činností, ale že se celá oblast revitalizuje a v dnešní době je zrekultivována a využívána pro volný čas lidí. V lokalizačních předpokladech, a to zejména v kulturně - historických, potenciál pro cestovní ruch existuje, avšak rozvoj v dnešní době není tak perspektivní. V realizačních předpokladech analyzuji dopravu. Uvádím městkou hromadnou dopravu a dopravu z větších měst v České republice. Chtěla jsem tímto zjistit, jak časté jsou spoje a jestli je složité se do města Most dostat, zda existuje více možností. Musím uznat, že do města Most není těžké se dopravit. Zaměřila jsem se na variantu, že účastník se nevydá na cestu automobilem, ale chce využít hromadné dopravy. V tomto případě jsou dvě možnosti výběru, a to z autobusové a železniční dopravy. V návrhové části doporučuji možnosti, jak by se dala zviditelnit oblast Jezera Most. Nezáleží na tom, že toto místo není zcela dokončené, naopak si myslím, že teď se nabízí první fáze, jak zviditelnit tuto oblast. Už jen samotné napouštění jezera přilákalo mnoho účastníků a nyní je čas využít místo natolik, aby nalákalo návštěvníky pro budoucí cestovní ruch. V okolí jezera je krásná příroda, kolem jezera je vytvořená stezka, které seznamuje účastníka s různými údaji ohledně jezera a okolí. Místo je dokonalé pro procházky, cvičení psů, s možností využít prostředí pro sportovní životní styl. Ovšem to je zde výhodné zatím hlavně pro obyvatele města Mostu a okolí. Podle mého názoru nejde o to, aby k Jezeru Most právě teď jezdili lidé z Prahy či Ostravy. Jde o to, jak vyvolat zájem o toto místo tak, aby se vědělo, kde se nachází, co se zde bude dít a proč by to mělo účastníky cestovního ruchu zajímat. Pomocí MHD bych zviditelnila město Most a lokalitu Jezera Most. Firma RAPRINT, s. r. o., zajišťuje reklamy pro DPmML, a. s. S firmou jsem se zkontaktovala a zjistila základní údaje o zprostředkování, které lze vidět na tabulce č 12. Když by město dalo reklamu na autobusy, pojistilo by si tak, že o Jezeru Most se dozví více lidí. Do města a z města Most jezdí několik spojů denně, jak autobusových, tak vlakových. Například autobus z Mostu do 58

Brna, který má přestupní stanici v hlavním městě, by informoval o lokalitě a to zároveň na více místech České republiky. Pod reklamou by byla uvedena internetová stránka, kam by se zájemci mohli obracet pro více informací ohledně města Mostu nebo samotného jezera. Do budoucna by se pro tuto oblast Jezera Most měl vymyslet slogan, který by utkvěl v paměti lidem, kteří si prohlédnou reklamu na dopravním prostředku. Tento slogan by mohl obsahovat ironické prvky a navázat na hrozby v okolí, což je v tomto případě chemička CHEMOPETROL. Také by mohl být svázán například s pojmem „měsíční krajina“, protože město Most bylo pod tímto výrazem často označováno. Tabulka 12 Návrh reklamy

Reklama Poskytoval Druh MHD Typ prostředku Typ polepu Množství Umístění Velikost Doba Cena

RAPRINT, s. r. o. Autobus nízkopodlažní fólie 1 boční strana autobusu 2 m x 60 cm 6 měsíců 9 000 Kč

Zdroje: Vlastní zpracování

Na hrozby v oblasti rekultivace Jezero Most bych navázala návrhem, týkající se výhledu na CHEMOPETROL. V příloze číslo 4 je vidět, jaký je výhled na komíny chemického závodu, který se nachází v Záluží. Působí to velmi negativně a člověk, který žije zdravým životním stylem, logicky nechce trávit svoje volnočasové aktivity s výhledem na komíny chemičky. Návrh spočívá v tom, že by se mohly tyto komíny začlenit do projektu Jezero Most. Tím mám na mysli například pomalovat zdi komínů. Tyto obrazce na komínech by souvisely s tématikou přírody, jezera, nebo zajímavou zvláštností, aby to přilákalo pozornost lidí. Pokud by tento návrh z nějakého důvodu nešel realizovat, a to například z důvodu zatím neznámých negativních faktorů, pak bych navrhovala tyto komíny zahrnout taktéž do projektu, aby nebyly hrozbou pro příliv návštěvníků. Dalším návrhem, jak zviditelnit Jezero Most, jsou slevové portály. Téměř každý člověk zná minimálně jeden slevový portál a na slevu se každý druhý obrátí se zájmem. Proto bych 59

tuto lokalitu spojila s nějakou rekultivací, která je v plném proudu dění. Myslím si, že nyní by bylo perspektivní spojit Jezero Most a Autodrom a udělat takzvaný packaging. Autodrom je nejblíže a je v dokonalém centru zajímavých míst. Autodrom se rozkládá na místě poblíž vodní plochy Matylda. Dva kilometry od Autodromu směrem na sever se nachází vrch Hněvín se stejnojmenným hradem. Směrem na jih se právě rozprostírá oblast Jezera Most a přesunutý kostel Nanebevzetí Panny Marie. Do budoucna by návrh spočíval v tom, že na slevový portál by se umístil packaging, neboli balíček služeb, za jednotnou cenu, ale se zaměřením na všechny dromy. Balíček by zahrnoval základní služby – dopravu, ubytování, stravování. S tím, že všechny služby budou v rámci rekultivace Jezero Most, protože zde bude jádro dění, dále by obsahoval exkurze po Mosteckých dromech.

60

Závěr Ve své bakalářské práci se věnuji rekultivaci a revitalizaci v oblasti Jezero Most s dopadem na cestovní ruch. Tuto oblast jsem zkoumala z hlediska možností pro rozvoj cestovního ruchu. Pro analýzu možností jsem se v druhé části mé práce věnovala pohledu lokalizačních a realizačních předpokladů. Přestože je město Most zelené město, v povědomí lidí se stále jeví jako průmyslová oblast s měsíční krajinou. Rekultivace by měly město zvýraznit svojí jedinečností a atraktivitou. Nová rekultivace Jezero Most by do budoucna splňovala předpoklady pro cestovní ruch. Můj názor je totožný s hypotézou v úvodu. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu zde opravdu je. V severozápadní části republiky není žádný podobný projekt, jako je Jezero Most. Zajímavost tohoto projektu by měla nalákat návštěvníky, ale jak jsem zmínila v návrhové části, důležitá je propagace místa. Přísun nových návštěvníků je ale zatím vzdálenou otázkou. Vznikají návrhy i na nadčasové projekty. Jedná se například o vybudování města na vodě nebo úplně nové moderní čtvrti. V prvé řadě chce město hlavně nalákat obyvatelstvo a okolí pro rekreaci a relaxaci. Návštěvnost je hlavně zatím tvořena z obyvatel města Most. Ovšem předpoklady pro rozvoj do budoucna jsou. Jezero Most je poblíž vlakového nádraží, na které navazují přestupní uzly městské hromadné dopravy. Poblíž jezera jsou další místa k vidění jako například přesunutý gotický kostel nebo Autodrom. Samotné město Most má velmi dobré lokalizační předpoklady. Toto město má dvě důležité složky a to je zelená „tvář“ krajiny a druhé jméno města je Sport. Potenciál návštěvnosti vidím hlavně pro sezonní cestovní ruch a to v době letních měsíců. Atraktivní pro návštěvníky bude jen samotná velikost Jezera. Z dotazníkového šetření je nepatrně vidět, že lidé minimálně slyšeli o této zrekultivované oblasti, ale hlavně od svých známých či z internetu. To je dobrý začátek a první krok, je tedy jen otázka času pro rozvoj a hlavně na nápadu jak prezentovat tuto část města Most dál. Jen si lidé zatím nedokážou toto místo propojit se skutečnostmi, že se jedná vlastně taky o rekultivaci v počátcích revitalizace. Podle mého názoru je místo zajímavé už teď. Jezero, které vzniklo zatopením místa, kde ne zas tak ve vzdálené minulosti stálo Královské město, které bylo zbouráno kvůli těžbě hnědého uhlí. S dotazníku je zřejmé, že 61

velkou hrozbou jsou viditelné komíny chemického závodu CHEMOPETROL ve vzdáleném okolí. Bude to pro město velká zkouška jak zvládnout tuto překážku. Jak jsem se již zmínila, nejlepší by bylo zapojit tyto hrozby do projektu tak aby se z nich staly příležitosti pro rozvoj cestovního ruchu. Co je velmi plusové pro tuto destinaci? Mostecká hospodářská komora spolupracuje s mosteckými podnikateli a ti mohou přispět marketingovými tahy a zkušenostmi do propagace jezera. Pokud do toho podnikatelé vloží veškerou energii a zaměří se na tuto oblast, tak by to mělo přinést jen úspěch. Chtějí přispět i němečtí podnikatelé, kteří napomohli zviditelnit průmyslové oblasti tam, kde se proměnily doly v jezera. Tyto rekultivace můžeme dnes vidět v Sasku - Anhaltsku. V Německu již fungují u jezer hotely, půjčovny lodí, ale také jsou to místa pro odpočinek, sport a zábavu. Revitalizace oblasti Jezero Most je zatím otázkou a vizí budoucna. Plánované ukončení je předběžně vypočteno roku 2020. Myslím si, že má práce naplnila můj cíl a podařily se mi zhodnotit možnosti potenciálu, které město Most nese. Pokud zde vyjde naplánované vyprojektování oblasti rekultivace Jezera Most, bude to minimálně přísun nových pracovních příležitostí a to je v této oblasti České republiky velmi důležité.

62

Seznam literatury [1] ARTECH. Projektová příprava a realizace staveb, Středisko Starý Most – Arboretum, Průvodní zpráva. 2009. [2] BÁŇSKÉ PROJEKTY, TEPLICE. General rekultivací lokality Ležáky pro období 2010 - 2015. 2010. 22 s., Arch. č. ZR-6-10155. [3] BÁŇSKÉ PROJEKTY, TEPLICE. MiniMost, zadávací dokumentace stavby. 2006. 39 s., Arch. č. IC-6-07652. [4] BÁŇSKÉ PROJEKTY, TEPLICE. Jezero Most – napojení na komunikaci a IS, Dokumentace pro územní rozhodnutí. 2010. 31 s., Arch. č. IC-6-09784. [5] BÁŇSKÉ PROJEKTY, TEPLICE. Obnovení komunikace III/2538 Most – Braňany, Dopravní část – SO 01, 03, 11. 2007. 15 s., Arch. č. DO-6-08243b. [6] BÁŇSKÉ PROJEKTY, TEPLICE. Obnovení silnice III/2565 Most – Mariánské Radčice, A. Průvodní zpráva. 2009. 44 s., Arch. č. IC-6-09615. [7] COOPER, C. a kol. Tourism principles and practise. FT Prentice Hall, 2008. ISBN 0-5823127-6. [8]CZECH TOURISM: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online]. © 20052014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [9] ČERTÍK, M.; FIŠEROVÁ, V. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s. r. o. 2009. 104 s., ISBN 978-80-86578-93-4. [10] ČESKÉ DRÁHY, a.s. Vyhledávač spojení - Vyhledaná vlaková spojení [online]. © 2009 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z:http://www.cd.cz/default.htm [11] DVOŘÁK, P.; ŠVEC, J. Napouštění zbytkové jámy lomu Most - Ležáky. Vesmír 88. 2009, 46 - 47 s., ISSN: 1214-4029.

63

[12] EKOLOGICKÉ CENTRUM MOST. Zpravodaj Ekologického centra Most pro Krušnohoří. Most: Ekologické centrum Most, 2014 [cit. 2014-4-7]. Dostupné na internetu: http://www.ecmost.cz/zpravodaj/pdf_zpravodaje_2014/elektronicky_zpravodaj_ECM_12014.pdf> [13] EKOLOGICKÉ CENTRUM MOST. Zpravodaj 2, voda. Most: Ekologické centrum Most, 2014 [cit. 2014-4-7]. Dostupné na internetu: http://ecmost.cz/zpravodaj2.php [14] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada, 2012. 320 s., ISBN 97880-247-4209-0. [15] KAREL MUDROCH. Autobusová doprava - jízdní řád [online]. © 2006-2012 [cit. 201403-19]. Dostupné z:http://www.autobusy-dale.cz/rubrika-2-jizdni-rad [16] KAVKA. Litvínov - Most - Louny - Praha [online]. © 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.kavka-bus.cz/_jr/570673.pdf [17] KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada, 2013. 208 s., ISBN 978-80-247-4603-6. [18] LITVÍNOVSKÁ UHELNÁ, VRŠANSKÁ UHELNÁ, Czech Coul Group. Krajině vracíme tvář pro žití současných i budoucích generací. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z Turistického informačního centra. [19] MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: VEDA, 1983. 252 s., ISBN 71-05383. [20] MERTL, J.; SLAVATA, J. Jezero Most – Revitalizace území pro oddech, pro oddech a individuální výstavbu pláže. 2010. 6 s., ID 481. [21] MERTL, J.; SLAVATA, J. Jezero Most – Revitalizace území pro oddech, pro oddech a individuální výstavbu pláže, C. Souhrnná technická zpráva. 2010. 9 s., ID 481. [22] PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat vice příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada, 2006. 341 s., ISBN 978-80-247-1014-3. [23] PALIVOVÝ KOMBINÁT ÚSTÍ. Palivový kombinát Ústí, státní podnik [online]. 2008 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.pku.cz/pku/site.php?location=1 64

[24] PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2012. 768 s., ISBN 978-80-7201-880-2. [25] Ručně malovaná mapa regionu Mostecko, Krušné hory - východ. Zlín, 2013, 1 mapa. ISBN 978-80-87724-10-1. [26] STUDEN AGENCY. Online rezervace autobusových a vlakových jízdenek STUDENT AGENCY

a

REGIOJET [online].

©

2014

[cit.

2014-03-21].

Dostupné

z:

https://jizdenky.studentagency.cz/?0 [27] VOZKA, V. Těžaři vrací rekultivované pozemky občanům města Most. Uhlí rudy geologický

průzkum.

2012,

11

–

14

s.,

ISSN:

1210-7697.

65

Přílohy Příloha 1 Dotazník - Jezero Most Příloha 2 Schéma MHD Most a Litvínov Příloha 3 Veřejná autobusová doprava DPmML, a.s. Příloha 4 Jezero Most Příloha 5 Jezero Most - Příjezdová komunikace Příloha 6 Okolí Jezera Most Příloha 7 Panorama Příloha 8 Revitalizace území A Příloha 9 Revitalizace území B

Příloha 1 Dotazník - Jezero Most

Dobrý den, jsem studentkou posledního ročníku bakalářského studia Vysoké školy hotelové v Praze 8, s. r. o. Chtěla bych Vás poprosit, abyste věnovali několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku. Vaše odpovědi týkajícího se Jezera Most mi budou sloužit jako materiály k mé bakalářské práci pro vyhodnocení jak vnímáte tuto oblast. Otázky: 1. Kolik je vám let? o do 26 let o 26 až 55 let o nad 55 let

2. Z jakého kraje pocházíte? o Hlavní město Praha o Středočeský kraj o Jihočeský kraj o Plzeňský kraj o Karlovarský kraj o Ústecký kraj o Liberecký kraj o Královéhradecký kraj o Pardubický kraj o kraj Vysočina o Jihomoravský kraj o Olomoucký kraj o Zlínský kraj o Moravskoslezský kraj

3. Víte, co znamená pojem rekultivace? o ano o ne

4. Navštívili jste někdy nějakou rekultivaci? o ano o ne o pokud ano, jako?

5. Slyšeli jste někdy o projektu Jezero Most? o ano o ne

6. Jak jste se o Jezeru Most dozvěděli? o internet o tisk o od známých o škola o Nikdy jsem o tom neslyšel/a o Jiné zdroje

7. Navštívili jste někdy Jezero Most? o ano o ne

8. Líbí se Vám, v jaké oblasti Mostu se jezero nachází? o ano o ne o nikdy jsem zde nebyl/a o Pokud ne, proč?

9. Chystáte se do budoucna Jezero Most navštívit? o ano o ne

Zdroje: Vlastní zpracování

Příloha 2 Schéma MHD Most a Litvínov

Zdroje: Dopravní podnik města Most a Litvínov, a.s.

Příloha 3 Veřejná autobusová doprava DPmML, a.s.

Zdroje: Dopravní podnik města Most a Litvínov, a.s.

Příloha 4 Jezero Most

Zdroje: Vlastní zpracování

Příloha 5 Jezero Most - Příjezdová komunikace

Zdroje: Vlastní zpracování

Příloha 6 Okolí Jezera Most

Zdroje: Vlastní zpracování

Příloha 7 Panorama

Zdroje: Vlastní zpracování

Příloha 8 Revitalizace území A

Zdroje: [email protected]

Příloha 9 Revitalizace území B

Zdroje: [email protected]