REKONSTRUKCE A REVITALIZACE MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ

REKONSTRUKCE A REVITALIZACE MALÝCH  VODNÍCH NÁDRŽÍ  František Marcián 

 Posouzení  nezbytnosti,  způsob  a  rozsah  rekonstrukce  je  dána  především  důvody, proč se pro  rekonstrukci investor rozhodne.  

 

Hlavní důvody pro rekonstrukce malých  vodních   nádrží     

Nevyhovující technický stav nádrže  Snížený užitný stav nádrže  Změna využití nádrže  Kombinace předchozích  

 

Nevyhovující technický  stav nádrže   



Nevyhovující technický stav nádrže nemá vliv na její bezpečnost.    stav nevyhovuje obhospodařování,  údržbě,  užívání.  Většinou  se jedná o stav, kdy  je složitá  a namáhavá údržba a manipulace,  nutnost častých oprav apod. 



Nevyhovující technický stav nádrže má vliv na její bezpečnost  (z hlediska ČSN 75 2410 - malé vodní nádrže, příp. TNV 75 2935 posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních).  Posouzení stavu nádrže je dle zák. 254/2001 §59 nutno provádět při technické revizi 1x za dva roky prostřednictvím odborně způsobilé osoby pověřené MŽP. Dalším posouzením stavu nádrže je pravidelná prohlídka TBD, jejíž četnost je dána kategorií nádrže. U zjevných poškození nebo u stavů uvedených v manipulačním řádu vodní nádrže pak určí další postup přímo ustanovení MŘ. 

Pokud je technický stav shledán jako ohrožující bezpečnost (havarijní stav), je rekonstrukce nádrže nezbytná, v opačném případě určí vodoprávní úřad OŽP MÚ ORP způsob naložení s vodním dílem (dle zák. 254/2001, §55, článek.1, odst. a, je vodní nádrž vodním dílem). Pokud majitel díla nezajistí odstranění závad na vodním díle, může být tato povinnost provedena jinou osobou pověřenou vodoprávním úřadem na náklady vlastníka nádrže.

  Snížený užitný stav nádrže   stav, kdy není ohrožena bezpečnost ani není snížen technický stav objektů, ale nádrž neplní funkce, které jsou od ní očekávány. Dlouhodobým provozem nádrže dochází k oslabení jejích funkcí pro požadavky na ni kladené, nebo je nutno aby byly původně kladené požadavky na nádrž plněny ve větší míře.  ve většině případů se jedná o nutnost odbahnění nádrže z důvodů: - snížené rybochovné užitnosti - zmenšeného akumulačního objemu nádrže - zhoršené kvality vody v nádrži - estetických, rekreačních, enviromentálních - ojediněle z důvodů retenčních

Změny využití nádrže   Změny  nádrží  na  nádrže  s  převládajícím  retenčním  účinkem  (retenční  nádrže, poldry)    - navýšením hráze - snížením zásobní nebo stálé hladiny - rozšířením retenčních prostorů snížením terénu nad zátopou nádrže - méně často odbahněním suchého retenčního prostoru nad stálou, příp. zásobní hladinou

 změny  na  nádrže  s  převládajícím  krajinotvorným,  biologickým  a  botanickým účinkem (revitalizační) s potlačením rybochovného účelu.    

           

Hlavní zásady rekonstrukce nádrží   Rekonstrukce  při  nevyhovujícím  technickém  stavu  nádrže, který nemá vliv na její bezpečnost    



starší  nádrže  s  původními  konstrukcemi.    Čepové  a  jiné  původní   uzávěry  s  různým  mechanickým  ovládáním  napojené  na  dřevěné  odpadní potrubí.    Jedinou  možností  rekonstrukce  je  celková  výměna  výpustného  zařízení spojená s prokopáním hráze a výměnou výpustného potrubí  tak, aby byl objekt v souladu s ČSN 75 2410.     



Základní požadavky na nově budovaná výpustná zařízení :  ‐ 

výpust  musí  umožnit  manipulaci  při  všech  v  úvahu  připadajících  hladinách  

‐ minimální průměr výpustného potrubí  je 300 mm   ‐  výpust  musí  umožňovat  úplné  vypuštění  nádrže  a  odvodnění  jejího 

dna   ‐  objekt  musí  umožnit  zahrazení  při  opravách  provozního  uzávěru  (provizorní hrazení).   ‐ u menších nádrží do výšky 5 m se navrhují výpusti s dlužovou stěnou  pro  horní  regulaci.  Pro  hrazení  vodní  hladiny  vyšší  než  3  ‐  4  m  je  vhodné  kombinovat  spodní  výpust  hrazenou  šoupětem  s  dlužovou  stěnou pro hrazení horní ch  1 až 2 m.   ‐  výpust  je  nutno  osadit  uzávěrem,  který  umožní  vypouštění  minimálního  zůstatkového  průtoku  dle  §  36,  zák.  254/2001    a  měřícím zařízením zůstatkového průtoku.   ‐  výpustné  potrubí  se  zpravidla  navrhuje  betonové  nebo  železobetonové  hrdlové  s  pryžovým  těsněním.  Potrubí  musí  být  v  délce  procházející  hrází  obetonováno  se  šikmými  stěnami  10:1,  aby  bylo  zajištěno  dokonalé  spojení  zeminy  a  betonu  a  to  především  při  dotvarování hráze vlivem jejího sedání.   ‐  výpustné  potrubí  se  navrhuje  tak,  aby  za  žádných  okolností  nedocházelo  k  tlakovému  proudění.    Pro  tyto  účely  je  možno  na  vstupu  navrhnout  diafragmu  a  potrubí  za  diafragmou  zavzdušnit  potrubím vycházejícím z nezatopené části  výpustného objektu. 

‐  u  menších  nádrží  navrhujeme  zpravidla  požerák  se  zdvojenou  dlužovou stěnou.         Příklad  rekonstrukce  nádrže  s  původním  čepovým  uzávěrem  a  dřevěným  odpadním potrubím ‐ rybník Olšovec v Jedovnicích. 

Rybník Olšovec v Jedovnicích ‐ původní stojan ovládání čepového   uzávěru s přístupovou lávkou 

 

Rybník Olšovec v Jedovnicích ‐ průkop hráze v místě původního dřevěného potrubí 

 

 

Rybník Olšovec v Jedovnicích  ‐ vykopané původní dřevěné výpustné potrubí 

 

 

Rybník Olšovec v Jedovnicích ‐ montáž ŽB výpustného potrubí DN 600 mm 

Rybník Olšovec v Jedovnicích ‐ detail uspořádání výpustného objektu 

 

 

 

Rybník Olšovec v Jedovnicích ‐ detail uspořádání výpustného objektu 

 

 

 

Rybník Olšovec  v Jedovnicích ‐ pohled na rekonstruovanou výpust při výlovu 



Použití nevhodného typu uzávěru 

Rybník Židloch u Třebíče před rekonstrukcí ‐ zcela nevhodné uspořádání výpusti 

                   

 

Rekonstrukce při nevyhovujícím technickém stavu, který má  vliv na bezpečnost nádrže      

nádrž nemá žádný bezpečnostní přeliv nebo má přeliv nevyhovující  nádrž nemá funkční výpustné zařízení  nádrž není možno zcela napustit  hráz nádrže má nevyhovující parametry  kombinace předchozích  

 

Nádrž nemá žádný bezpečnostní přeliv nebo má  bezpečnostní přeliv nevyhovující   

   

Újezd u Boskovic ‐ protržená hráz lesní nádrže bez bezpečnostního přelivu,   před rekonstrukcí   

 

Lesní nádrž Lipová‐lázně ‐ "bezpečnostní přeliv"   

 

   

    

většinou  je  nutnost  vybudování  zcela  nového  bezpečnostního  přelivu  nejvhodnějším  typem přelivů jsou přelivy kašnové a boční přelivy.    často  se  s  výhodou  používají  kašnové  přelivy  kombinované  se  spodní výpustí (sdružený objekt, monoblok).    méně vhodné jsou přelivy přímé, šachtové, násoskové,   v  odůvodněných  případech  je  možno  navrhnout  přelévanou  hráz  nebo nouzový bezpečnostní přeliv.  

 

Velmi  důležitou  částí  objektu  je  odpad  od  bezpečnostního  přelivu  procházející hrází.     nejvhodnějším  z  hlediska  provozu  je  odpad  otevřený  s  přemostěním     zvláště u vyšších hrází se používá odpad uzavřený (zatrubněný)              

Přímé korunové přelivy, časté chyby při návrhu a konstrukční zásady jejich  návrhu:     délka přelivu je počítána pro dokonalý přepad přes ostrou hranu   přepadová hrana a skluz jsou opevněny dlažbou do betonu.    přímé  přelivy  se  chybně  navrhují  spolu  s  výpustí  do  nejvyšší  části  hráze. Sklon skluzu pak kopíruje sklon vzdušného svahu hráze.  Aby  byl  navržen  způsob  opevnění  pro  vysokou  rychlost  proudící  vody,  navrhuje se buď kamenná dlažba nebo kamenná rovnanina.    odpad od přelivu je nutno provést na základě konstrukčních zásad  skluzů   v  návodní  části  přelivu  je  nutno  vybudovat  nepropustnou  stěnu  (ŽB, štětovou apod).   dle konstrukčních zásad pro navrhování skluzů je nutno volit sklon  skluzu min 1 : 8.  Opevnění skluzu je pak vhodné provést jako drsný  balvanitý  skluz  a  velikost  kamene  je  nutno  volit  s  ohledem  na  vypočtenou  rychlost proudění. Aby délka skluzu nevycházela příliš  velká,  volí  se  přeliv  nejčastěji  v  místě  nejnižší  hráze,  tj.  v  zavázání  hráze do terénu. Optimální je navrhovat přeliv do rostlého terénu,  to je však s ohledem na morfologii terénu  málokdy možné.    aby délka skluzu nevycházela příliš velká, volí se přeliv nejčastěji v  místě  nejnižší  hráze,  tj.  v  zavázání  hráze  do  terénu.  Optimální  je  navrhovat přeliv do rostlého terénu   při dodržení konstrukčních zásad pak mnohdy vychází cena přelivu  neúměrně vysoká a pro velkou délku nejsou ani estetické     Šachtové bezpečnostní přelivy    



nejsou vhodné, zvláště u lesních nádrží, kde se při  povodních mohou  do  nádrže  dostat  splavené  větve  a  kmeny.  ČSN  75  2410  použití  šachtových  přelivů  nedoporučuje,  ČSN  75  2340  dovoluje  použití  šachtového přelivu mimo jiná omezení  pouze při stálé obsluze vodní  nádrže.   

  Násoskový přeliv    není příliš rozšířený, používá se spíše jako doplňkový.             

Ukázky nesprávně provedených přelivů   

Újezd u Boskovic ‐ lesní nádrž ‐ přímý přeliv v koruně hráze     

Olešnice na Moravě ‐ vodní nádrž ‐ přímý přeliv po průchodu   menší povodně 

 

 

 

Základní  konstrukční zásady návrhu bezpečnostních přelivů  Vycházejí především z ČSN 75 2410 









    

 

   

kapacita bezpečnostního  přelivu se navrhuje na návrhový průtok. Dle  ČSN  75  2410  je  návrhový  průtok  pro  malé  vodní  nádrže  Qn  =  Q100.  Přitom nesmí  hladina v nádrži překročit návrhovou maximální hladinu.  kapacita přelivu musí vyhovět pro převedení kontrolní povodňové vlny  (KPV) při hladině menší nebo rovné  mezní  bezpečné hladině. Velikost  kontrolní povodňové vlny je dána zatříděním nádrže do skupin A,B a C  dle ČSN TNV 75 2935.  velikost  návrhového  průtoku  a  tím  i  kapacitu  přelivu  je  možno  snížit  započítáním  transformačního  účinku  nádrže  způsobeného  neovladatelným retenčním prostorem nádrže   velikost  návrhové povodňové  vlny je možno  určit různými  metodami.   Pro  vodoprávní  řízení  je  ovšem  nutno  mít  tento  výpočet  potvrzený  autorizovanou  osobou  v  oboru  hydrologie.  Proto  doporučuji  používat  hodnoty dle ČSN 75 1400,  vydané ČHMÚ.  hloubka spadiště na konci se navrhuje na dvojnásobek kritické hloubky  pro navržený profil spadiště.    příčný profil i sklon spadiště a odpadu přes hráz má být stejný  odpad od přelivu by měl být navržen na kapacitu rovnou dvojnásobku  návrhového průtoku, to platí hlavně pro uzavřené odpady.  v  uzavřeném  odpadu  od  přelivu  nesmí  dojít  v  žádném  případě  k  tlakovému proudění  založení  bezpečnostního  přelivu  musí  být  na  únosném  nenamrzavém  podloží,  z  toho  důvodu  nebývá  zpravidla  nejnižší    místo  údolí  nejvhodnější  vnější  stěny  přelivu  procházející  hrází  musí  být  hladké,  svislé  stěny  musí být zešikmeny ve sklonu 10 : 1   z důvodu promrzání se navrhuje v části odpadu procházejícím těsnícím  jádrem hráze, kolmo na podélnou osu,  zavazovací žebro délky obvykle  1 m.     v místě průchodu konstrukce hrází se rozšiřuje těsnící část hráze, aby  se zamezilo možným průsakům kolem stěn konstrukce  při přechodu odpadu od bezpečnostního přelivu do koryta pod nádrží   je nutno navrhnout tlumení kinetické energie vody    sklon spadiště i odpadu od bezp. přelivu se navrhuje tak, aby proudění  mělo charakter bystřinného.  Obvykle se navrhuje sklon 2 %.    hrana  bezpečnostního  přelivu  se  obvykle  navrhuje  půlkulatého  tvaru.  U  jiných  tvarů  je  méně  výhodný  součinitel  přepadu  a  délka  přelivné  hrany vychází delší. 



objekt spadiště se obvykle odděluje od  hrázové části dilatační spárou  těsněnou  dilatčním  pásem  z  důvodu  dilatace  betonu  a  z  důvodu  možného odlišného sedání obou částí.  

   

Ukázky bezpečnostních přelivů     

Vodní nádrž v Nivě‐ výstavba kašnového bezpečnostního přelivu             

 

 

Vodní nádrž v Nivě‐ dokončený kašnový bezpečnostní přeliv 

 

 

Vodní nádrž v Nivě ‐ balvanitý skluz pod odpadem od  bezpečnostního přelivu       

 

 

Retenční nádrž Bezměrov ‐ kašnový bezpečnostní přeliv     

Vodní nádrž "U Suchých" v Třebíči ‐ výstavba bočního bezpečnostního přelivu   

 

 

 

 

Vodní nádrž Pohora ‐ boční bezpečnostní přeliv     

Vodní nádrž Na Suchém ‐ výkres kašnového bezpečnostního přelivu   

 

 

Vodní nádrž Kočičák V Mohelně ‐ kašnový bezpečnostní přeliv 

 

 

Sdružený bezpečnostní přeliv ‐ Vysočina 

   

 

Nádrž nemá funkční výpustné zařízení  

Rekonstrukce  výpustného  zařízení  je  závislá  na  důvodu  nefunkčnosti.  Ve  většině  případů  nutno  výpustné  zařízení  zcela  nahradit  novým  objektem.  Základní zásady konstrukce výpustných zařízení již byly uvedeny.   

Nádrž není možno naplnit             

velká propustnost dna   velká propustnost hráze   voda protéká kolem některého z objektů  kombinace předchozích      většinou  je  při  pochůzce  zřetelný  vývěr  vody  v  některém  místě  pod  hrází,  buď v okolí objektů nebo v patě hráze případně přímo v hrázi   ve většině případů je nadměrný průsak  snadno odhalitelný, někdy je nutno  použít složitější metody   použití georadaru pro zjištění nehomogenity hráze nebo podloží  v  každém  případě  většina  těchto  průsaků  ohrožuje  stabilitu  hráze  a  tím  bezpečnost celé nádrže.    příčinou  je  nedostatečná  znalost  geologického  složení  podloží  nádrže  a  zeminy pro násyp hráze.    často jde o důsledek technologické nekázně při provádění hráze  rekonstrukce je vždy obtížná a nákladná   u menších plošných průsaků dnem je možno "zkusit" dodatečné dotěsnění  založené  na  dodatečné  kolmaci  dna.  Jedná  se  o  použití  bentonitu  a  jiných  ve vodě rozptýlených látek, v literatuře jsou popsány i biologické metody 

  Způsoby rekonstrukce  Pokud se jedná o nadměrný průsak hrází, jsou zpravidla dvě možnosti:   obnažení návodního svahu hráze a doplnění hráze o těsnění na návodní  straně.     otevření  hráze  v  místě  průsaku  a  provedení  nového  násypu  hráze  vhodným materiálem.    

Pokud se jedná o nadměrný průsak dnem nádrže :   provede se dodatečné geologické sondování podloží dna nádrže a podloží  hráze s důrazem na stanovení filtračního koeficientu zemin dna. Vhodné  je v zátopě umístit síť  kopaných sond a provést zasakovací pokusy.   

 na  základě  výsledků  geologického  průzkumu  je  nutné  provést  výpočet 

průsaku (výsledek by se měl shodovat se skutečným stavem), navrhnout  opatření a to opětovně posoudit výpočtem.   Opatření spočívá v :     doplnění  předloženého  těsnícího  koberce  do  dna  nádrže    před  návodní patu hráze.    těsnící koberec musí být napojen na těsnící prvek hráze     tloušťka  předloženého  těsnícího  koberce  je  závislá  na  použité  těsnící  zemině,  která  je  k  dispozici.  Minimální  tloušťka  těsnícího  koberce je 60 cm.    délka  předloženého  koberce  je  závislá  na  výsledku  výpočtu  pro  přijatelnou  hodnotu  průsaku.  V  nejnepříznivějším  případě  může  být nutné opětovně zatěsnit celou plochu zátopy.    předložený  těsnící  koberec  je  nutno  překrýt  ochrannou  vrstvou  zeminy v tloušťce alespoň 20 cm. Důvodem je ochrana jemnozrnné  těsnící zeminy a ochrana nádrže před nadměrným zakalením.   

Vodní nádrž Niva ‐ pokládání předloženého návodního těsnícího koberce 

         

 

 

Hráz nádrže má nevyhovující parametry   



problém  je  u  nádrží    často  skrytý  a  nevede  nutně  k  funkčním  problémům.  Odhalení  by  mělo  být  záležitostí    pravidelných  prohlídek  TBD  (u  nádrží  IV.  kategorie 1 x za 10 let) a nově technických prohlídek jednou za 2 roky.   

  Nejčastější nedodržení parametrů hráze: 

 návodní,  vzdušný,    případně  oba  svahy  mají  velký  sklon  a  nevykazují     

  

dostatečnou rezervu ve stabilitě.    převýšení koruny hráze nad maximální hladinou  je menší než je nutné pro  výběh vlny.    návodní  opevnění  je  nedostatečné  a  návodní  svah  hráze  je  poškozený  účinkem vln  opevnění  vzdušného  svahu  hráze  je  nedostatečné,  nevhodné  nebo  neudržované a návodní svah je poškozen erozí stékající vody při srážkách.      koruna hráze je prolehlá nebo jinak poškozená např. přejezdem lesní nebo  zemědělské  techniky.  Propad  hráze  může  ale  signalizovat  vnitřní  erozi  hráze!  hráz je poškozena hlodavci  hráz  je  nasypána  z  nevhodných  materiálů  (namrzavé,  rozbřídavé,  bobtnavé apod.)  ve  vzdušné  patě  hráze  jsou  zřetelná  zamokření.    Patní  drén  hráze  není  funkční nebo zcela chybí.   

   

Hlavní zásady rekonstrukce hráze :   provedení  geologického  průzkum  hráze  a  jejího  podloží  pro  zjištění  skutečného složení násypu hráze a podloží.    pro případné dosypání hráze je nutno najít vhodný zemník a geologickým  průzkumem zjistit parametry zemin stejně jako v případě násypu hráze.   pokud hráz nevykazuje dostatečnou těsnost, je možno při její rekonstrukci  doplnit  těsnění  z  jílovitých  zemin  do  návodní  části.    Zpravidla,  aby  bylo  dosaženo dostatečné těsnosti, je nutno provést prodloužení těsnění hráze  před  hráz  do  tzv.  předloženého  těsnícího  koberce.    Nový  tvar  hráze  je  nutno staticky posoudit, především na stabilitu proti usmyknutí a posoudit  filtrační stabilitu.   návrh sklonů návodního a vzdušného svahu hráze do výšky 6 m je možno  určit  na  základě  hodnot  odečtených  z  ČSN  75  2410,  u  vyšších  hrází  je  vhodné provést stabilitní výpočet.   

 převýšení  koruny  hráze  nad  maximální  hladinu  závisí  na  délce  rozběhu 



 

  

vlny. Pro délku rozběhu do 300 m je možno odečíst přímo z ČSN 75 2410,  při mezilehlých délkách se určí interpolací  opevnění  návodního  svahu  hráze  se  u  nízkých  hrází  provádí  obvykle  na  celou výšku hráze.  Minimálně se však musí provést od koruny po  úroveň  0,8 m pod hladinu stálého nadržení.    opevnění  návodního  líce  se  zpravidla  provádí  kamenným  pohozem.  Tloušťka a zrnitost kameniva vycházejí z výšky výběhu vlny.   šířka  koruny  hráze  se  obvykle  navrhuje  3,0  m,  při  vedení  komunikace  po  hrázi  musí  být  šířka  hráze  zvětšena  tak,  aby  vyhovovala  návrhovým  parametrům této komunikace.  pro  spolehlivé  kontrolované  odvedení  vody  prosáklé  hrází  a  podložím  se  ve vzdušné části hráze navrhuje patní drén, popřípadě drenážní koberec.   vyústění patního drénu se provede do koryta nebo vývařiště  pod vyústění  spodní výpusti tak, aby bylo možno průsaky měřit   tam, kde by mohlo dojít k prolomení horní nepropustné vrstvy na vzdušné  straně  pod  hrází  vlivem  vztlaku  se  provedou  drenážní  studny  pro  snížení  vztlaku. Studny se zaústí do potrubí patního drénu. 

 

  Ukázka provádění geologického průzkumu stávající hráze 

Provádění kopaných sond na vzdušné patě hráze       

 

 

Rekonstrukce sníženého užitného stavu nádrže ‐ odbahnění  Nejčastěji  bývá  užitný  stav  nádrží  snížen  vrstvou  postupně  uložených  nánosů  ve  dně.    Odbahnění  nádrže  je  pak  jedinou  možností,  jak  obnovit  její funkce.    Při odbahnění je nutno respektovat  následující zásady:   







návrh  nivelety  dna  nádrže  po  odbahnění  by  měl  vycházet  z  původní  dokumentace   pokud  se  k  nádrži  nedochovala  žádná  výkresová  dokumentace,  je  nutno provést síť sond do sedimentu, aby byla určena jejich mocnost  v celé ploše zátopy   ze  dna  nádrže  je  nutno  odebrat  vzorky  sedimentů  pro  stanovení  koncentrace  jednotlivých  prvků  určených  předpisy  pro  uvažované  naložení se sedimenty   odstraněné  sedimenty  z  vodních  nádrží    nejsou  dle  novely  zákona  o  odpadech  185/2001(novela  154/2010)  odpadem,  pokud  vyhovují  limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a  k úpravám povrchu terénu  stanoveným v příloze č.9  tohoto zákona,   nebo pokud vyhovují limitům znečištění  pro uložení na zemědělskou  půdu.    Rovněž  nejsou  odpadem  v  případě  použití  pro  rekultivaci  půdy, pokud nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených  v  příloze  2  zákona  o  odpadech.    V  ostatních  případech  je  nutno  se  sedimenty nakládat jako s odpadem dle ustanovení zákona 185/2001  (zákon o odpadech) a jeho novelizací.   pro  uložení sedimentu  na pozemky  ZPF se vztahuje zák. 156/1998  o  hnojivech  především  ve  znění  novely  č.  9/2009.,  a  zák.  334/1992  o  ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů.     

Pokud  je  to  z  hlediska  výsledků    rozborů  možné  a  předpokládáme  ukládání  vytěženého  sedimentu  na  zemědělskou  půdu  je  nutno  respektovat zejména :   ukládat sedimenty je možno pouze na druh pozemku orná půda nebo 

trvalý travní porost při jeho obnově   je  nutno  vyžádat  souhlas  orgánu  ochrany  zemědělského  půdního  fondu   je nutno dodržet podmínky stanovené zákonem 156/1998 (sediment  musí  být  rozprostřen  rovnoměrně,  nesmí  být  rozprostřen  na  půdu  zatopenou nebo zamokřenou  apod.)  

 nesmí  být  poškozeny  příznivé  fyzikální  nebo  biologické  podmínky   



 



půdy  vlastník  pozemku  nebo  nájemce  musí  udělit  písemný  souhlas  s  ukládáním sedimentu  musí  být  doloženo  potvrzení  akreditované  laboratoře  o  odběru  a  hodnocení vzorku jak sedimentů, tak zemědělské půdy na kterou mají  být sedimenty ukládány  zvlášť  u  starších  nádrží,  které  nebyly  odbahňovány  od  konce  II.  světové  války  je  vhodné  před  začátkem  odbahňování  provést  pyrotechnický průzkum.    nádrž  je  nutno  v  delším  časovém  předstihu  vypustit  a  odvodnit  soustavou odvodňovacích rýh.   pro  odbahňování  je  nejvhodnější  období  zimy,  kdy  je  při  zámrzu  dostatečná  únosnost  dna  nádrže,  pole  jsou  ve  vegetačním  klidu  a  zmrzlá zemina se nelepí na kola nákladních automobilů a  nedochází k  velkému znečištění používaných komunikací.  lhůty  pro  ukládání  sedimentů  na  pole  jsou  dány  agrotechnickými  lhůtami  a  v  případě  jejich  nedodržení  vlivem  zpoždění  prací  na  odbahňování  je  nutno  počítat  s  finančními  ztrátami,  které  jdou  na  vrub stavebníka.    

Rybník Olšovec v Jedovnicích  ‐ odstraňování sedimentů ze dna zátopy 

 

Změna využití nádrže  Možností  změny  využití  nádrže  je  celá  řada.  V  poslední  době  často  prováděné  a  to  jednak  z  důvodů  praktické  potřeby,  tak  z  důvodu  dostupné  podpory  financování  z  dotačních  titulů  jsou  změny  na  nádrže  retenční  a  na  nádrže s krajinotvorným, biologickým a botanickým účinkem (revitalizační).  Hlavní zásady  rekonstrukce při změně  na nádrž retenční  :  

      

 

posouzení možnosti snížení kulminačního průtoku návrhové povodně  morfologie  terénu  a  vlastnictví  pozemků,  ve  vztahu  k  velikosti  kulminačních  průtoků  návrhových  povodní  a  objemu  návrhových  povodňových vln.   pro  rozšíření  retenčního  prostoru  nádrže  je  možno  využít  i  zemědělsky nebo lesnicky  využitelné pozemky. Je nutno ale počítat s  možnými škodami na pozemcích při příchodu povodně.    pro  suché  nádrže    nebo  pro  nádrže  s  převažujícím  retenčním  objemem se návrh řídí TNV 75 2415   při rekonstrukci nádrže je nutno zpravidla zcela přebudovat výpustný  objekt  a  výpustné  potrubí.  Dle  TNV  75  2415  je  nejmenší  přípustný  rozměr výpustného potrubí DN 800 mm   vtok  do  potrubí  je  nutno  opatřit  hydraulickou  clonou  (diafragmou)  pro transformaci odtoků.   ochranu  nádrže  je  nutno  provést  bezpečnostním  přelivem  dimenzovaným  na  návrhový  průtok,  stejně  jako  u  všech  ostatních  nádrží   na  vtoku  do  transformační  výpusti  se  osazují  česle  s  co  největší  plochou, aby se  snížila pravděpodobnost  takového  ucpání , které by  ovlivnilo parametry pro transformaci povodně.  ochranu  návodního  svahu  hráze  kamenem    proti  účinkům  vln  je  možno  provést    pouze  pro  trvalou  hladinu  s  převýšením  na  výšku  výběhu  vln,  nad  touto  úrovní  může  být  opevnění  návodního  svahu  pouze dobře udržovaným zatravněním 

Retenční nádrž Bezměrov II ‐ s malou stálou zátopou a převládajícím   ovladatelným retenčním objemem 

 

 

Suchá retenční nádrž Bezměrov I    

 

Hlavní  zásady    rekonstrukce  při  změně    na  nádrž  s  krajinotvorným,  biologickým a botanickým účinkem (revitalizační) :     

           

v 

nedávných  letech  bylo  velké  množství  nádrží  revitalizováno  nebo  nově  vybudováno  z  programu  revitalizace  říčních  systémů,  v  současnosti  je  využíván operační program životní prostředí  při revitalizaci nádrže platí pro hráz a funkční  objekty zásady stejné jako pro  ostatní typy nádrží. Je větší důraz na začlenění do krajiny a přírodní charakter  všech použitých materiálů.    hlavní  rozdíl  od  ostatních  druhů  nádrží    je  v  úpravě  zátopy  nádrže  a  okolí  nádrže.   principem  revitalizace  nádrží  je  vytvoření  optimálních  podmínek  pro  uchycení  a  rozvoj  vodních  živočichů,  především  obojživelníků,  vodních  a  mokřadních  rostlinných  společenstev  a  pro  uchycení  a  rozvoj  drobného  ptactva vázaného na vodní prostředí.   tyto  nádrže  je  vhodné  začlenit  do  okolního  ekosystému  buď  jako  součásti  biocenter nebo biokoridorů, nejlépe jako biocenter na trase biokoridorů   z důvodu rozšíření nepůvodních agresivních druhů živočichů, především ryb  je u těchto nádrží důraz na vypustitelnost nádrže a možnost slovení  ryb   nádrže by měly mít  několik pásem hloubky vody   mělké  části  s  hloubkou  do  50,  max.  60  cm  (litorál)  by  měly  být  v  nádrži  zastoupeny minimálně z 20 ‐ 25 % celkové vodní plochy při zásobní hladině    nejlépe  by  měla  alespoň  část  litorálu  být  oddělena  od  ostatní  vodní  plochy  nízkou průceznou hrázkou  břehy nádrže by měly mít mírný sklon (1 : 3 a menší), nejlépe aby břehy byly  tvořeny  přirozenými  svahy  údolnice  bez  dalšího  zásahu.  To  by  mělo  platit  alespoň pro břehy v litorálu nádrže.   dno mělkých částí by mělo být zvlněné s různými hloubkami  pomístně  může  vystupovat nad hladinu, pomístně může hloubka dosahovat 80 cm až 1 m.   u větších nádrží je vhodné v zátopě vybudovat ostrov nebo několik menších  ostrůvků pro nerušené hnízdění vodních ptáků  u menších nádrží, kde by ostrov oddělovalo od břehu jen několik metrů vodní  hladiny (mnohdy mělké), jsou ostrovy nevhodné   nad koncem zátopy, případně v ostatních vhodných místech v okolí nádrže se  zřizují mělké tůně pro uchycení a rozvoj obojživelníků   osázení  litorálů  a  oddělených  mokřadů  v  nádrži  vodními  a  mokřadními  rostlinami provádět minimálně a to jen nižšími a méně "agresivními" druhy  osázení,  příp.  doplnění  stávajícího  osázení  břehů  dřevinami  je  většinou  součástí celkového řešení okolního biocentra, příp. biokoridoru. Obecně platí  zásada, že je nutno ponechat část vodní hladiny nezastíněné a část zastíněné.  

 Pro  osázení  musí    být  voleny  místní  (autochtonní)  druhy  vodních  a  mokřadních rostlin i dřevin   při  návrhu  revitalizace  nádrže  je  vhodné  navrhnout  i  revitalizaci  toku  nad  a  pod nádrží,  nebo alespoň jeho úseku nebo úseků.    pro  zarybnění  nádrže  je  nutno  vypracovat  zvláštní  zarybňovací  plán,  aby  nebyla  nádrž  "přerybněna",  zvlášť  kaprovitými  rybami.  Některé  druhy  jsou  zcela nevhodné (např. amur).  Vhodné jsou drobné bílé ryby a dravci.     Ukázky revitalizačních nádrží   

Vodní nádrž v Nivě ‐ pohled na litorál v horní  části zátopy         

 

Vodníní nádrž v k.ú. Dzbel  ‐ horní mělká nádrž s částečně uchycenými   mokřadními rostlinami       

Vodní nádrž v k.ú. Dzbel  ‐  mělké vodní tůně v okolí nádrže 

 

 

 

Vodní plochy s mokřadem v Rajhradicích ‐  mělké vodní tůně v okolí nádrže s kam. zídkou jako  útočiště drobných vodních živočichů 

Vodní plochy s mokřadem v Rajhradicích ‐  oddělený mokřad  

 

 

 

Závěr  Závěrem je nutno konstatovat, že problematika rekonstrukce malých vodních  nádrží  je  mnohem  rozsáhlejší  a  pro  její  detailnější  rozvedení  není  v  tomto  příspěvku  prostor  a  ani  to  nebylo  jeho  cílem.  Mnohdy  je  problematika  rekonstrukcí  a  výstavby    zlehčována  a  nádrže  a  jejich  rekonstrukce  jsou  navrhovány  projektanty  bez  zkušeností  nebo  projektanty  jiných  oborů.    Cílem  tohoto příspěvku je upozornit na složitosti rekonstrukcí a staveb nových malých  vodních nádrží a uvést alespoň základní zásady jejich navrhování a provádění.