Regulace vybraných zvlášť nebezpečných plevelů, rozmnožujících se generativně
Oves hluchý Uplatňuje se ve špatně založených porostech obilnin na jaře Koeficient odnožování je 2,2-9,3 Ekonomický práh škodlivosti 8-12 r/m² Po vysemenění vzejde v prvních 2 letech 80% semen
Oves hluchý Znehodnocen je po třech letech v půdě Př: 1. LOS 2., 3. Vojteška 4. Oz. Pšenice 5. Cukrovka vzchází z hloubky až 20 cm, Podmítka je neúčinná (dormance obilek)
Plevelné prosovité trávy Rody ježatky, béry a rosičky Škodí v širokořádkových kulturách Jednoleté, pozdně jarní (vzcházejí ve druhé polovině května z hloubky 0,5-3 cm) Důležité je zabránit zaplevelení Podmítka není účinná (dormance 2-5 měsíců)
Svízel přítula Jeden z nejrozšířenějších plevelů, klíčí po celý rok 4 rostliny/m² sníží výnos až o 0,4 t/ha Vyskytuje se ve všech plodinách (v OP s vysokým podílem ozimů) Významně nepoškozuje pícniny a okopaniny
Svízel přítula Při vyloučení nových přírůstků nažek se mobilizuje cca 25% semen Př: LOS – vojtěška – vojtěška – pšenice ozimá důležité je v meziporostním období vyprovokovat semena ke klíčení a následně zničit (vláčení, plečkování, kultivace apod.)
Šťovíky Šťovík tupolistý (orná půda), šťovík kadeřavý (TTP) Na pozemek se dostává špatně vyčištěným osivem jetelovin Značná regenerační schopnost kořene Po zaorání víceletých (zaplevelených) pícnin se vyskytuje ještě 2-4 roky v následných plodinách
Šťovíky – regulace výskytu Použití vyčištěného osiva jetele Odstranění z vlhké půdy (celé rostliny) Vícenásobná seč jeteloviny (zeslabení rostlin) Odříznutí kořenového krku v hloubce 10 cm a hluboké zaklopení
Regulace vytrvalých plevelů, rozmnožujících se vegetativně i generativně
Pcháč oset Ve všech plodinách Na orné půdě se rozmnožuje hlavně kořenovými výběžky Kořenové výběžky jsou o to silnější, čím dříve jsou ve vegetaci poškozeny (netvoří pak květy) a o co později a méně jsou poškozovány ve druhé polovině vegetace (zásobní látky pro příští rok)
Pcháč oset – př. obilniny Na jaře je mechanicky přerušen generativní vývoj pcháče (vyžene další výběžky a nevykvete) Pokud na podzim zůstane na pozemku podsev, opět nedojde k jeho poškození tzn, že při pěstování obilnin v kombinaci s plečkováním a podsevem jsou vytvořeny ideální podmínky pro rozvoj pcháče
Pcháč oset – př. obilniny Obecná zásada: na jaře poškozovat pcháč co nejméně, na podzim ho nenechat na pokoji Na jaře regulace semených plevelů vláčením hřebovými branami Během sloupkování vypichování (vytahování) rostlin pcháče, resp. zabránit jeho vysemenění (usekat nejdéle 10 dní po otevření poupata)
Pcháč oset – př. obilniny Po podmítce a po opětovném obrůstání pcháče (výška 5-10 cm) druhá hlubší podmítka a následná hluboká podzimní orba (kořenové výběžky následně vyschnou a zmrznou). Alternativou může být strnisková směska (vikev, svazenka, ředkev olejná) = bujný růst a silné zastínění
Pcháč oset – př. obilniny 1. pololetí
2. pololetí
Jetelotráva – ve druhém roce po pozdní první nebo časné druhé seči zorat Přezimující pícnina (např. landsberská směska) pozdě sklizená Časný jarní výsev vzrůstného zeleného úhoru
Odplevelovací kůra a II. výsev husté druhé plodiny Zaorání, hustý výsev další plodiny (bob, peluška, jarní vikev)
Pýr plazivý Šíří se: 1. Podzemními výběžky – oddenky vyrůstajícími z
2. 3. 4. 5.
kořenových uzlin (1 m oddenku se za rok může rozrůst až na 100 m délky) Znečištěným osivem Přenesením oddenků na pozemek Rozřezané výběžky mají obrovskou regenerační schopnost Vysoká schopnost generativního rozmnožování
Pýr plazivý Pokud rostliny pýru dozrají, sníží se regenerační schopnost výběžků Ve fázi 3-4 listů je dosaženo minimální hladiny rezerv a výživa z listů (fotosyntéza) je směrována do oddenků. Pýr má během roku tři období růstu: I. jarní měsíce – růstová aktivita je nejvyšší II. Letní měsíce (7-8) – v závislosti na vláze III. Podzim, je-li vlhko a teplo
Pýr plazivý - regulace Pýr může vyhladovět během jednoho roku po opakovaném ničení nadzemních částí před dosažením fáze 4. Listu Po zpracování půdy je možné: pýr vyvláčet nebo rozřezané výběžky co nejhlouběji zaorat