REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Návrhová část. Agentura pro regionální rozvoj, a.s

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020

Návrhová část

Zadavatel:

Moravskoslezský kraj

Zpracovatel:

Agentura pro regionální rozvoj, a.s.

Leden 2012

Zpracovatelé: Ing. David Pawera Ing. Jan Březina Ing. Miroslav Bialožyt Ing. Ladislav Glogar Ing. Petra Chovanioková Mgr. Zdeněk Karásek doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo Ing. Daniel Konczyna PhDr. Adéla Koudelová, DiS. doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph. D. Ing. Jiří Michálek, Ph.D. Ing. Jaroslav Pindor, Ph.D. Ing. Miroslav Pulchart Mgr. Martin Radvan, LL.M. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D. Ing. Roman Smelík Mgr. Jiří Štursa

ARR Hospodářská komora České republiky VÚHŽ, a. s. Moravskoslezský automobilový klastr, o. s. ARR RPIC-ViP, s. r. o. VŠB - TU Ostrava Úřad Regionální rady NUTS II Moravskoslezsko Magistrát města Ostravy Moravskoslezský kraj Vítkovice, a. s. MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM, s. r. o. Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj Ostravská univerzita v Ostravě Klastr ENVICRACK VŠB - TU Ostrava

2

OBSAH SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................................. 4 ÚVOD......................................................................................................................................... 5 1 METODIKA ........................................................................................................................... 6 2 VIZE A GLOBÁLNÍ CÍL ........................................................................................................ 8 2.1 VIZE .................................................................................................................................... 8 2.2 GLOBÁLNÍ CÍL ...................................................................................................................... 8 3 PRIORITNÍ OBLASTI A SPECIFICKÉ CÍLE......................................................................... 9 3.1 SPECIFICKÉ CÍLE PRO PRIORITNÍ OBLAST A – TRANSFER TECHNOLOGIÍ ................................ 10 3.1.1 SPECIFICKÝ CÍL A1 - PODPORA TRANSFERU A KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMNÉ A VÝVOJOVÉ ČINNOSTI ................................................................................................................... 10 3.1.2 SPECIFICKÝ CÍL A2 – PODPORA REALIZACE SMLUVNÍHO VÝZKUMU PRO SOUKROMÝ SEKTOR VE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍCH V MSK ...................................................................................... 10 3.1.3 SPECIFICKÝ CÍL A3 – PODPORA ZAKLÁDÁNÍ A ROZVOJE SPIN-OFFS A INOVATIVNÍCH STARTUPS ...................................................................................................................................... 10 3.1.4 SPECIFICKÝ CÍL A4 - ZVÝŠENÍ INTENZITY VYUŽÍVÁNÍ NÁSTROJŮ OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ .............................................................................................................................. 11 3.1.5 SPECIFICKÝ CÍL A5 - ZVYŠOVÁNÍ VYUŽITÍ RIZIKOVÉHO KAPITÁLU K FINANCOVÁNÍ INOVATIVNÍCH PODNIKATELSKÝCH ZÁMĚRŮ .................................................................................. 11 3.2 SPECIFICKÉ CÍLE PRO PRIORITNÍ OBLAST B – LIDSKÉ ZDROJE .............................................. 11 3.2.1 SPECIFICKÝ CÍL B1 – ZVÝŠENÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ O ZNALOSTNÍ EKONOMICE ............................................................................................................................... 11 3.2.2 SPECIFICKÝ CÍL B2 – ZVÝŠENÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A DALŠÍCH DOVEDNOSTÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZNALOSTNÍCH INSTITUCÍCH ........................................................................................ 12 3.2.3 SPECIFICKÝ CÍL B3 – ZVÝŠENÍ ŽÁDOUCÍ MOBILITY LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZNALOSTNÍCH INSTITUCÍCH (Z/DO MSK) ............................................................................................................ 12 3.3 SPECIFICKÉ CÍLE PRO PRIORITNÍ OBLAST C – INTERNACIONALIZACE ..................................... 12 3.3.1 SPECIFICKÝ CÍL C1 – PODPORA NAVÁZÁNÍ MEZINÁRODNÍCH KONTAKTŮ A ÚČASTI V MEZINÁRODNÍCH INICIATIVÁCH A PROJEKTECH VAV ................................................................... 12 3.3.2 SPECIFICKÝ CÍL C2 – ZVYŠOVÁNÍ INFORMOVANOSTI MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM O TRENDECH VÝVOJE TECHNOLOGIÍ A ZAHRANIČNÍCH TRHŮ ............................................................. 13 3.4 SPECIFICKÝ CÍL PRO PRIORITNÍ OBLAST D – KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS .................. 13 3.4.1 SPECIFICKÝ CÍL D1 – ZAJIŠTĚNÍ KOORDINACE SUBJEKTŮ INOVAČNÍHO SYSTÉMU, IMPLEMENTACE A PROPAGACE RIS.............................................................................................. 13 4 KONCEPCE REALIZACE RIS............................................................................................ 15 5 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 15

3

Seznam zkratek ARR

Agentura pro regionální rozvoj, a.s.

CTT

Centrum pro transfer technologií

ČR

Česká republika

EIT

Evropský institut pro inovace a technologie

EK

Evropská komise

ENET

Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie

EU

Evropská Unie

ICT

Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin

IET

Institut environmentálních technologií

INEF

Inovace pro efektivitu a životní prostředí

JIC

Jihomoravské inovační centrum

JMK

Jihomoravský kraj

KÚ

Katastrální úřad

MSP

Malé a střední podniky

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MSK


MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

OP

Operační program

OU

Ostravská univerzita

Ph.D.

Vědecká hodnost udělována po dokončení kompletní výzkumné práce v rámci vysokoškolského studijního programu

PI

Podnikatelský inkubátor

RCTT

Regionální centrum pro transfer technologií

RIS

Regionální inovační strategie

RMTVC

Regionální materiálově technologické výzkumné centrum

ROP

Regionální operační program

SC

Specifický cíl

SF

Strukturální fondy

SRK

Strategie rozvoje kraje

SU

Slezská univerzita

SWOT

Analýza silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb

TT

Transfer technologií

ÚGAV

Ústav geoniky akademie věd

VaV

Výzkum a vývoj

VŠB-TUO

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

4

Úvod Původní RIS MSK na léta 2010 – 2016 byla schválena zastupitelstvem MSK dne 22. září 2010. Od tohoto data byla zahájena její oficiální implementace, na konci roku 2011 byla ukončena realizace prvního akčního plánu 2010 – 2011 (podrobnější informace o koncepci realizace RIS viz kapitola 4). RIS MSK na léta 2010 – 2016 následovala příkladu jiných regionů v ČR a zahraničí, které již dlouhodobě podporují výzkumné, vývojové a inovační aktivity v univerzitním i podnikovém sektoru prostřednictvím specializovaného nástroje – regionální inovační strategie. Je podloženo řadou studií a analýz, že regiony, které pravidelně a systémově vynakládají prostředky (ať už z vlastních či jiných zdrojů) na podporu výzkumu, vývoje a inovací, vykazují v porovnání s ostatními regiony vyšší přidanou hodnotu výroby, vyšší export, míru zaměstnanosti, průměrný výdělek a tím pádem i celkově vyšší životní úroveň. Na základě těchto faktů a v zájmu zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti MSK na českých i zahraničních trzích byla v letech 2009 a 2010 zpracována RIS, která vycházela ze zásady být specializovaný regionálně a zároveň být konkurenceschopný globálně. V praxi při realizaci strategie to znamenalo soustředit se na vybraná tradiční regionální odvětví se silným inovačním potenciálem do budoucna a zároveň na nová perspektivní odvětví a alokovat finanční prostředky na výzkumné a vývojové aktivity a jejich následný transfer do podoby nových inovativních výrobků, služeb a technologií, na rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a podporu technického vzdělávání, na podporu navazování mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a exportních aktivit firem s inovačním potenciálem. Zároveň bylo velmi důležité zahájit konsolidaci regionálního inovačního systému (tvořeného firmami, univerzitami, výzkumnými ústavy, klastrovými organizacemi, veřejnými institucemi - zejména MSK a ARR a dalšími organizacemi) pro posílení spolupráce a výměny informací mezi jeho subjekty, a to zejména formou partnerství při přípravě a realizaci společných projektů strategie a eliminaci paralelnosti a duplicit výzkumných, vývojových a inovačních aktivit v kraji. V souvislosti s přípravami ČR i MSK na nové programovací období EU 2014+ bylo vedením MSK rozhodnuto o aktualizaci strategie (společně s komplexní Strategií rozvoje MSK) dle strategických dokumentů EU (Evropa 2020) a ČR připravených pro dané období. Došlo tak prodloužení horizontu realizace RIS až do roku 2020 (nyní RIS MSK 2010 – 2020). Hlavní koncepce a zaměření RIS uvedené v předchozím odstavci zůstávají nezměněny, do strategie však byly zahrnuty nové specifické cíle a inovační nástroje vycházející zejména z nové strategie EK Evropa 2020 (některé stávající specifické cíle byly zachovány/upraveny) za účelem získání čím jak nejvíce sofistikovaného portfolia těch nejprogresivnějších inovačních nástrojů do RIS MSK a zároveň za účelem vytvoření výchozích podmínek pro získání čím jak největšího množství disponibilních prostředků ze Strukturálních fondů a dalších finančních zdrojů EU na výzkum, vývoj a inovace pro MSK v příštím programovacím období. Aktualizace RIS a Strategie rozvoje MSK byla realizována za finanční podpory ROP NUTS2 Moravskoslezsko v rámci projektu Moravskoslezský kraj – konkurenceschopný region, CZ.1.10/5.2.00/04.01150. Hlavní výzvou pro MSK je nadále zvýšení hrubé přidané hodnoty na zaměstnance, neboť v současné globální ekonomice mohou být dlouhodobě konkurenceschopné a tudíž i úspěšné pouze ty regiony, které exportují produkty s vysokou úrovní přidané hodnoty, které nelze jednoduchým způsobem substituovat podobnými levnějšími produkty z nízkonákladových zemí. Současná úroveň hrubé přidané hodnoty na zaměstnance v MSK je 47 % průměru této hodnoty v Evropské unii a 86 % průměru této hodnoty v ČR. Globální cíl strategie je tak nadále platný - zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky MSK na globálních trzích, a to zejména koordinovaným prováděním aktivit přispívajících ke zvýšení hrubé přidané hodnoty na zaměstnance v MSK. Podrobnější informace o způsobu aktualizace strategie jsou obsaženy v následující kapitole 1 – Metodika.

5

1 Metodika Původní analytická část pro RIS MSK 2010 – 2016 zpracovaná v druhé polovině roku 2009 (zahrnující statistickou analýzu inovační výkonnosti MSK, terénní šetření firem v MSK, terénní šetření znalostních a intermediárních institucí v MSK, příklad podpory inovací v JMK – JIC a návazné hodnotící a sumarizační dokumenty: SWOT analýzu a strom problémů) nebyla vzhledem k poměrně krátké době od jejího zpracování a k přetrvávající aktuálnosti a relevantnosti převážné většiny jejího obsahu předmětem aktualizace. Rovněž vize a na ni navazující globální cíl strategie zůstávají beze změn. Rozdělení hlavních směrů aktivit realizace RIS do čtyř prioritních oblastí zůstává také zachováno. Aktualizace RIS tak byla provedena až na úrovni specifických cílů v rámci jednotlivých prioritních oblastí a dílčích projektů sloužících k jejich naplňování. Tyto projekty jsou uvedeny v příloze č. 1 – Seznam rozvojových projektů RIS na léta 2012 – 2020. Nově byly doplněny indikátory u globálního cíle a jednotlivých specifických cílů (u každého cíle uveden indikátor jeho naplňování s cílovou hodnotou do roku 2020). Při aktualizaci se vycházelo z následujících dokumentů: -

Strategie Evropa 2020: stěžejní iniciativy Inovace v Unii, Nová průmyslová politika pro éru globalizace, Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa a Mládež v pohybu, Národní rozvojové priority ČR pro období 2014+, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti MPO pro období 2012 – 2020, Národní inovační strategie ČR.

Aktualizace RIS probíhala společně s aktualizací SRK, globálního strategického cíle 1 – Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika v rámci pracovní skupiny složené z odborníků na danou problematiku z řad firem, univerzit, výzkumných ústavů, klastrových organizací, veřejného sektoru (MSK, ARR), ad.; pro seznam členů pracovní skupiny – autorů aktualizace RIS viz strana č. 2 (zpracovatelé). Za účelem zajištění vzájemné provázanosti RIS a SRK a odbourání eventuálních duplicit podporovaných aktivit bylo přistoupeno k těmto opatřením: -

-

-

RIS byla zahrnuta do SRK, globálního strategického cíle 1 jako klíčový strategický projekt naplňující specifický strategický cíl 1.1 Zajištění koordinované a systémové podpory výzkumu, vývoje a inovací v MSK; všechny tyto aktivity tak komplexně řeší RIS jako součást SRK, Podpora technického vzdělávání na základních a středních školách byla z RIS vypuštěna (v rámci původního specifického cíle B3 – Rozvoj systému technického a dalšího vzdělávání), nyní bude zahrnuta pouze v rámci SRK, globálního strategického cíle 2; aktualizovaná RIS se bude soustředit výhradně na další odborný rozvoj výzkumných pracovníků a zvyšování jejich dalších dovedností v oblasti tvrdých a měkkých kompetencí a na zvyšování mobility výzkumných pracovníků z i do MSK (nové specifické cíle B2 a B3), Podpora zvyšování exportní výkonnosti firem v MSK (zejména malých a středních firem s inovačním potenciálem) byla z RIS vypuštěna (původní specifický cíl C3 – Zvyšování exportní výkonnosti firem v MSK), tato problematika bude zahrnuta pouze v SRK, globálním strategickém cíli 1, specifickém strategickém cíli 1.2 Zlepšit exportní výkonnost místních malých a středních firem a posílit jejich zapojení do globálních hodnotových řetězců. V aktualizované RIS je namísto této aktivity zahrnuto uplatnění principů technology foresight za účelem zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů (nový specifický cíl C2).

6

Předmětem podpory jsou u konkrétních specifických cílů a v nich obsažených projektů nadále stejná tradiční a také nová perspektivní odvětví se silným inovačním potenciálem: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Strojírenství, IT a informační společnost, Nové materiály a nanotechnologie, Moderní energetika, Environmentální technologie, Biomedicínský výzkum, Kreativní odvětví (design, architektura, média, atd.).

V poslední části dokumentu (v kap. 4) je popsán plán samotné realizace strategie, která bude založena na systému jednoletých akčních plánů.

7

2 Vize a globální cíl 2.1 Vize Níže stanovená vize vychází z analýzy stavu inovačního systému MSK a bere zároveň v úvahu budoucí možnosti rozvoje tradičních i nových, perspektivních odvětví a s nimi související inovační infrastruktury, lidských zdrojů a mezinárodní spolupráce. Na základě těchto aspektů je vize RIS MSK na léta 2010 – 2020 stanovena v následujícím znění:

Moravskoslezský kraj usiluje stát se progresivně a dynamicky se rozvíjejícím znalostně orientovaným regionem střední Evropy stavějícím na specifickém know-how koncentrovaném v tradičních odvětvích kraje ve vzájemné interakci s novými perspektivními odvětvími odrážejícími trendy současné globální ekonomiky. Klíčovým faktorem tohoto rozvoje se stane koordinovaná a systémová podpora excelentního výzkumu a vývoje s důrazem na aplikaci jeho výsledků v podobě inovací v komerční sféře se schopností prosadit se na globálních trzích. K tomu dopomůže kvalitní systém celoživotního učení rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, která je tvořena technicky zdatnými a kreativními lidmi.

2.2 Globální cíl Globální cíl Regionální inovační strategie MSK na léta 2010 – 2020 vychází z výše formulované vize a je vyjádřením jejího naplnění. V souladu s obsahem vize je globální cíl definován takto:

Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích. Indikátor naplňování cíle: Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance v MSK / hrubá přidaná hodnota na zaměstnance v ČR – 100 % průměru ČR do roku 2020

8

3 Prioritní oblasti a specifické cíle Pomocí zjištěných slabých stránek ve SWOT analýze, jejich následném rozboru ve stromu problémů, na základě přímé poptávky subjektů inovačního systému po konkrétních nástrojích podpory a na základě jednotlivých rozvojových směrů, opatření a nástrojů obsažených v evropských a národních dokumentech, z nichž bylo při aktualizaci RIS vycházeno (viz kapitola 1 – Metodika), byly definovány dílčí specifické cíle. Z charakteru těchto specifických cílů vyplynulo jejich rozčlenění do čtyř prioritních oblastí klíčových pro budoucí rozvoj inovačního systému.

Prioritní oblast A – TRANSFER TECHNOLOGIÍ se zaměřuje na posilování transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti ze znalostních institucí do firem na straně jedné a podporou realizace smluvního výzkumu ve znalostních institucích/výzkumných organizacích na straně druhé (stimulace poptávky firem po výzkumných kapacitách znalostních institucí). Důraz je kladen také na podporu využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví při transferu výsledků výzkumu a vývoje do podoby konkrétních inovací v nových/zdokonalených výrobcích, technologiích či službách. Vzhledem k tomu, že MSK patří v ČR ke krajům s nejnižší mírou podnikatelské aktivity v sektoru malého a středního podnikání, je zahrnuta do této prioritní oblasti také podpora zakládání nových spin-offs a inovativních start-ups. V souvislosti s touto aktivitou zde patří také opatření ke zvyšování využití rizikového kapitálu pro financování inovativních podnikatelských záměrů.

Prioritní oblast B – LIDSKÉ ZDROJE reaguje na zjištěné potřeby zvyšování odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice (např. v oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví, metod inovačního managementu, technology foresight, apod.). Jako velmi důležité se dále jeví zvyšování odborné kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích pomocí motivačních systémů a rozvoj jejich dalších dovedností potřebných ke kvalitní přípravě a řízení kolaborativních výzkumných projektů s jinými znalostními institucemi, ale zejména s podniky (marketingové, jazykové, manažerské a komunikační dovednosti). Klíčové je také lákání špičkových výzkumníků ze zahraničí pro zajištění úspěšné realizace projektů výzkumných center podpořených z OPVaVpI a zároveň také podpora mobility našich výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů k účasti na odborných stážích v zahraničí.

Prioritní oblast C – INTERNACIONALIZACE se zaměřuje na vytváření a posílení využívání příležitostí v oblasti navazování mezinárodních kontaktů a transferu know-how a na posílení účasti subjektů inovačního systému MSK v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje včetně účasti našich odborníků z univerzit, výzkumných ústavů a firem v klíčových seskupeních na úrovni Evropské komise pro přípravu a další rozvoj strategických výzkumných agend EU (Evropská inovační partnerství a znalostní inovační komunity EIT). Stěžejní v této prioritní oblasti je také analýza budoucích trendů vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v klíčových odvětvích MSK zejména ve prospěch malých a středních firem. Prioritní oblast D – KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS se orientuje na odstraňování paralelnosti a duplicit aktivit ve výzkumu a vývoji u jednotlivých subjektů inovačního systému (v řadách znalostních institucí, soukromého sektoru, podpůrných institucí a veřejné správy) a na eliminaci bariér jejich vzájemné spolupráce. Tato aktivita je velmi důležitá pro zajištění efektivního průběhu realizace strategie a dosažení jejich cílů. K tomu účelu je rovněž nastaven efektivní a transparentní systém implementace strategie založený na jednoletých akčních plánech (garance jednotlivých projektů akčních plánů je rozdělena mezi partnerské organizace – subjekty inovačního systému). Nedílnou součástí je rovněž propagace a medializace RIS. Následující kapitoly 3.1 – 3.4 obsahují popisy specifických cílů, jejichž naplnění zajistí dosažení globálního cíle a tím také vize RIS v MSK.

9

3.1 Specifické cíle pro prioritní oblast A – Transfer Technologií 3.1.1 Specifický cíl A1 - Podpora transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti Aktivity v rámci tohoto cíle mají optimalizovat a zefektivnit podmínky na univerzitách a výzkumných ústavech k transferu jejich výsledků výzkumu a vývoje do podnikového sektoru. Kromě toho spadají do tohoto cíle i aktivity na podporu připravenosti firem tyto výsledky využívat. Indikátor naplňování cíle: Počet podniků s produktovou inovací novou trhu / celkový počet podniků – úroveň Jihomoravského kraje (indikativně 20 %) do roku 2020.

3.1.2 Specifický cíl A2 – Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK U tohoto cíle je hlavním účelem motivovat firmy, aby zadávaly univerzitám a výzkumným ústavům v kraji konkrétní výzkumné a vývojové úkoly pro své potřeby (tzv. smluvní výzkum). S tím souvisí samozřejmě i propagační aktivity samotných univerzit vůči firmám zejména ve vztahu k novým výzkumným centrům podpořeným z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Tato výzkumná centra představují novou příležitost pro významné posílení podílu smluvního výzkumu ve výzkumných organizacích v MSK prováděného pro soukromý sektor. Jedná se o následující projekty: · · · · · ·

Centrum excelence IT4Innovations, Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin (ICT), Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie (ENET), Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF), Institut environmentálních technologií (IET), Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC).

Indikátory naplňování cíle: Nárůst objemu smluvního výzkumu pro soukromý sektor na univerzitách v MSK – VŠB: v roce 2020 dvojnásobek hodnoty roku 2010 (64,7 mil. Kč); OSU: dosáhnout do roku 2020 dvojnásobku hodnoty z roku 2010 (1,6 mil. Kč). Zvyšování podílů smluvního výzkumu pro soukromý sektor na celkových příjmech univerzit v MSK – VŠB: do roku 2020 dosáhnout 10% (stav 2010: 3,6 %); OSU: do roku 2020 dosáhnout 0,44% (stav 2010: 0,22 %).

3.1.3 Specifický cíl A3 – Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups V tomto cíli se jedná především o poskytování odborných poradenských služeb začínajícím inovativním malým a středním podnikům (ve fázi před, event. po založení, max. do 3 let existence), potřebné finanční podpory i technického zázemí pro generování a testování nových inovativních podnikatelských záměrů.

10

Indikátor naplňování cíle: Počet nově založených spin-offs/inovativních start-ups – 20 firem v roce 2020 (2 firmy ročně).

3.1.4 Specifický cíl A4 - Zvýšení intenzity využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví Záměrem tohoto cíle je podporovat zejména u malých a středních firem využívání nástrojů k ochraně výsledků jejich výzkumu a vývoje (zejména patenty a užitné vzory). V současné době poměrně málo firem využívá tyto nástroje, proto budou firmy prostřednictvím jednotlivých opatření (projektů) motivovány k větší aktivitě v ochraně svého duševního vlastnictví.

Indikátor naplňování cíle: Patenty udělené (validované) Úřadem průmyslového vlastnictví, které mají původce z kraje – dosažení 75 % hodnoty JMK v roce 2020.

3.1.5 Specifický cíl A5 - Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských záměrů Rizikový kapitál (business angels, seed fondy, venture kapitálové fondy, aj.) je alternativní zdroj financování nových inovativních podnikatelských záměrů, který slouží k eliminaci špatné dostupnosti klasických úvěrů komerčních bank pro tyto záměry. Rizikový kapitál je v ČR i v Moravskoslezském kraji samotném využíván velmi ojediněle, téměř vůbec. Proto budou v rámci tohoto cíle uskutečňovány různé zprostředkující aktivity, které by měly umožnit novým inovativním firmám a potenciálním investorům rizikového kapitálu pravidelný a koordinovaný přístup k sobě navzájem.

Indikátor naplňování cíle: Celkový objem investic rizikového kapitálu – 100 mil. Kč kumulativně do roku 2020.

3.2 Specifické cíle pro prioritní oblast B – Lidské zdroje 3.2.1 Specifický cíl B1 – Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice Tento cíl klade důraz na zvyšování povědomí široké i odborné veřejnosti o problematice výzkumu, vývoje a inovací. Náplní cíle budou konkrétní vzdělávací aktivity v této oblasti (inovační management, open innovation, transfer technologií, ochrana duševního vlastnictví, technology foresight, aj.).

Indikátor naplňování cíle: Počet vzdělávacích akcí – 20 akcí do roku 2020.

11

3.2.2 Specifický cíl B2 – Zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdrojů ve znalostních institucích Do tohoto cíle patří podpora rozvoje odborných dovedností výzkumných pracovníků na univerzitách a výzkumných ústavech (včetně Ph.D. studentů) ve svých specializacích, včetně rozvoje dalších kompetencí, tj. měkkých (komunikační, manažerské dovednosti) a tvrdých (jazykové, marketingové dovednosti), které jsou nezbytné pro správnou přípravu a řízení výzkumných projektů a efektivní spolupráci s podnikovým sektorem.

Indikátory naplňování cíle: Počet finančně podpořených doktorandů a absolventů doktorského studia na univerzitách v MSK – 805 do roku 2020. Počet uskutečněných vzdělávacích projektů – 15 do roku 2020.

3.2.3 Specifický cíl B3 – Zvýšení žádoucí mobility lidských zdrojů ve znalostních institucích (z/do MSK) Mobilita výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů na univerzitách a výzkumných ústavech je zásadní podmínkou pro zvyšování znalostního kapitálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v kraji. Tento cíl se bude zaměřovat jak na akvizici špičkových zahraničních odborníků k jejich zapojení do výzkumných projektů v našem kraji (zejména ve vztahu k výzkumným centrům podpořeným z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace), tak na zajišťování účasti našich výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů na stážích v zahraničí (budou zapojeni do výzkumných projektů na zahraničních univerzitách a výzkumných ústavech).

Indikátory naplňování cíle: Počet zahraničních výzkumných pracovníků na univerzitách v MSK – 390 do roku 2020. Počet výzkumných pracovníků a PhD studentů účastnících se zahraničních stáží – 540 do roku 2020.

3.3 Specifické cíle pro prioritní oblast C – Internacionalizace 3.3.1 Specifický cíl C1 – Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV Účelem tohoto cíle je podporovat zapojení výzkumných pracovníků univerzit, výzkumných ústavů i firem do mezinárodních projektů výzkumu a vývoje a do mezinárodních odborných výzkumných skupin na úrovni EU (Evropská inovační partnerství, Evropský institut pro inovace a technologie – Znalostní inovační komunity). Přenosem nejaktuálnějších znalostí a výsledků výzkumu a vývoje z těchto mezinárodních aktivit tak dojde k dalšímu posílení schopností efektivně a cíleně realizovat výzkumné projekty, jejichž výsledky budou nové inovativní výrobky, služby a technologie konkurenceschopné na globálních trzích.

Indikátory naplňování cíle: Počet identifikovaných příležitostí k mezinárodní spolupráci – 100 do roku 2020.

12

Počet mezinárodních VaV projektů s účastí subjektů MSK – 30 do roku 2020.

3.3.2 Specifický cíl C2 – Zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů Většina malých a středních firem v kraji pouze pasivně reaguje na nejnovější technologie a vývoj poptávky na zahraničních trzích v jejich odvětvích tím, že se jim v době, kdy se stávají realitou, přizpůsobují. Firmy však musí být napřed a vědět, jaký bude možný vývoj technologií a poptávky na zahraničních trzích tak, aby se byly schopny na ně připravit a tím s předstihem rozvíjet své technologické know-how a postupně posilovat své pozice na zahraničních trzích (postupovat na vyšší úrovně v globálních hodnotových řetězcích). Přesně to je předmětem řešení tohoto cíle, v rámci něhož bude firmám na základě uplatnění principů technology foresight poskytován pravidelný informační servis o možných směrech vývoje technologií v odvětvích klíčových pro Moravskoslezský kraj a s nimi souvisejícím vývoji poptávky.

Indikátor naplňování cíle: Počet zpracovaných studií o technologických trendech a vývoji poptávky na zahraničních trzích – 4 studie do roku 2020 (a jejich pravidelné aktualizace).

3.4 Specifický cíl pro prioritní oblast D – Koordinace a implementace RIS 3.4.1 Specifický cíl D1 – Zajištění koordinace subjektů inovačního systému, implementace a propagace RIS Tento cíl má za úkol zajistit řádnou realizaci RIS z hlediska vrcholového řízení i po technickoorganizační stránce. Do tohoto cíle patří určování klíčových směrů realizace RIS (v rámci platné struktury RIS), na to navazující příprava a realizace jednoletých akčních plánů RIS a jejich vyhodnocování (prostřednictvím indikátorů ke globálnímu cíli, specifickým cílům a projektům akčních plánů), posilování vzájemné informovatnosti subjektů inovačního systému o jejich konkrétních aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje za účelem zamezení případných duplicit a zvyšování efektivity výzkumných a vývojových činností, přenos informací o aktuálních výsledcích výzkumu a vývoje v jednotlivých odvětvích v kraji a propagace a medializace RIS a problematiky výzkumu, vývoje a inovací jako takové. Bližší informace k systému realizace RIS jsou uvedeny v kapitole 4.

Indikátory naplňování cíle: Počet zasedání Koordinační rady RIS – 19 zasedání do roku 2020. Počet realizovaných kulatých stolů – 20 kulatých stolů do roku 2020. Počet zpracovaných akčních plánů a monitorovacích zpráv – 10 akčních plánů a 10 monitorovacích zpráv do roku 2020. Počet zpracovaných propagačních plánů – 10 propagačních plánů do roku 2020.

13

Specifický cíl A5 Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských záměrů

Specifický cíl A4 - Zvýšení intenzity využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví

Specifický cíl A3 – Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups

Specifický cíl A2 – Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK

Specifický cíl A1 - Podpora transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti

Prioritní oblast A: Transfer technologií

Obr. 3-1 Struktura návrhové části

14

Specifický cíl B3 – Zvýšení žádoucí mobility lidských zdrojů ve znalostních institucích (z/do MSK)

Specifický cíl B2 – Zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdrojů ve znalostních institucích

Specifický cíl B1 – Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice

Prioritní oblast B: Lidské zdroje

Specifický cíl C2 – Zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů

Specifický cíl C1 – Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV

Prioritní oblast C: Internacionalizace

Globální cíl: Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích

Specifický cíl D1 – Zajištění koordinace subjektů inovačního systému, implementace a propagace RIS

Prioritní oblast D: Koordinace a implementace RIS

4 Koncepce realizace RIS Z hlediska organizačního bude realizace Regionální inovační strategie MSK na léta 2010 – 2020 nadále uskutečňována ve dvou úrovních: 1. Strategické řízení RIS (určování klíčových směrů realizace RIS v rámci stanovené struktury specifických cílů) bude zajišťováno prostřednictvím Koordinační rady RIS, jejímiž členy budou přední zástupci univerzit, výzkumných ústavů, firem, KÚ MSK, ARR, klastrových organizací a dalších subjektů z MSK, 2. Výkonné řízení RIS – bude zajišťováno Agenturou pro regionální rozvoj, a. s. (ARR) a bude zahrnovat: organizaci pravidelných zasedání Koordinační rady RIS, přípravu jednoletých akčních plánů RIS, jejich předkládání Koordinační radě k projednání, následnou realizaci akčních plánů (ve spolupráci s ostatními partnery – garanty jednotlivých projektů akčních plánů) a jejich vyhodnocení, činnosti k odbourávání bariér spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými ústavy a firmami a k zamezení duplicit a paralelnosti aktivit ve výzkumu a vývoji u těchto subjektů, propagaci a medializaci RIS a problematiky výzkumu, vývoje a inovací samotné. Z hlediska konkrétní obsahové náplně bude realizace RIS zajištěna prostřednictvím jednoletých akčních plánů. Každý akční plán bude obsahovat konkrétní rozvojové projekty ve struktuře specifických cílů RIS. U těchto projektů budou vždy specifikovány konkrétní aktivity, harmonogram jejich realizace, rozpočet a zdroje financování, odpovědný garant realizace projektu a indikátor naplňování projektu cílovou hodnotou. Na základě harmonogramů realizace jednotlivých projektů, jejich rozpočtů a zdrojů financování budou sestavovány harmonogramy realizace a finanční plány k jednotlivým akčním plánům. Je zpracován Seznam rozvojových projektů RIS na léta 2012 – 2020 (příloha č. 1), z něhož budou dle aktuálních potřeb inovačního systému MSK vybírány rozvojové projekty do jednotlivých akčních plánů. Tento seznam bude průběžně aktualizován. Dle aktualizované struktury specifických cílů RIS budou sestavovány akční plány.

5 Seznam příloh Příloha č. 1 – Seznam rozvojových projektů RIS na léta 2012 – 2020

15

VYHODNOCENÍ KONCEPCE DLE ZÁKONA . 100/2001 Sb., O POSUZOVÁNÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ, VE ZN NÍ POZD JŠÍCH P EDPIS

„Aktualizovaná Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020)“

OSTRAVA B EZEN 2012

Vyhodnocení koncepce

SEA – Aktualizovaná Regionální inova ní strategie MSK 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020).

OBSAH

Strana

ÚVOD ........................................................................................................................................7

1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ...................10 2. INFORMACE O SOU ASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVD PODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ...........................................................................................................................19 3. CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMN ZASAŽENY .....................51 4. VEŠKERÉ SOU ASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ......................................53 4.1. Významné problémy životního prost edí v dot eném území ............................53 4.2. Sou asné problémy životního prost edí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prost edí ........................................................................................54 4.3. Sou asné problémy v oblasti ve ejného zdraví ..................................................56 5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZP SOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU B HEM JEJÍ P ÍPRAVY, ZEJMÉNA P I POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH EŠENÍ...................................................................................................................................59 5.1. P ehled cíl ochrany životního prost edí souvisejících koncep ních materiál 59 5.2. Zp sob stanovení referen ního hodnotícího rámce v oblasti ŽP .......................64 5.3. Sada referen ních cíl životního prost edí ........................................................65 5.4. Referen ní cíle ve ejného zdraví .......................................................................66 6. ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ..........................................................................................................................68 6.1. Hodnocení aktualizované Strategie jako celku ..................................................68 6.2. Hodnocení vize a globálního cíle.......................................................................69 6.3. Hodnocení vliv specifických cíl RIS .............................................................70 6.4. Hodnocení vliv aktivit (projekt ).....................................................................73 6.5. Hodnocení vliv Programu na referen ní cíle v oblasti ve ejného zdraví .........75 7. PLÁNOVANÁ OPAT ENÍ PRO P EDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ..........................................................................................................................76 8. VÝ ET D VOD PRO VÝB R ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, V ETN P ÍPADNÝCH PROBLÉM P I SHROMAŽ OVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJ ..........................................................79 8.1. Výb r zkoumaných variant ................................................................................79 8.2. Popis provedení posouzení vliv koncepce na životní prost edí .......................79 8.3. Problémy p i shromaž ování požadovaných údaj ...........................................80 -

2



9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATEL (INDIKÁTOR ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ .........................................................................81 9.1. Monitorování vliv realizace aktualizované RIS na životní prost edí...............81 9.2. Stanovení monitorovacích ukazatel (indikátor ) ochrany životního prost edí 81 9.3. Stanovení monitorovacích ukazatel (indikátor ) ochrany zdraví ....................84 10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPAT ENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIV ZJIŠT NÝCH P I PROVÁD NÍ KONCEPCE ...........................................................................................................................86 10.1. Opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv zjišt ných p i provád ní koncepce ......................................................................................................86 10.2. Opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv aktivit/projekt ...................................................................................................................86 11. STANOVENÍ INDIKÁTOR (KRITÉRIÍ) PRO VÝB R PODPOROVANÝCH PROJEKT ............................................................................................................................88 11.1. Environmentální hodnocení projekt ...............................................................88 11.2. Environmentální kritéria pro výb r projekt ...................................................88 11.3. Indikátory (kritéria) podpory projekt v oblasti ve ejného zdraví...................90 12. VLIVY KONCEPCE NA VE EJNÉ ZDRAVÍ ............................................................91 13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJ .....................................92 14. SOUHRNNÉ VYPO ÁDÁNÍ VYJÁD ENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ A VE EJNÉ ZDRAVÍ ...............108 15. ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI . ....................................................................................................................................116 SEZNAM ZPRACOVATEL VYHODNOCENÍ KONCEPCE ....................................124 SEZNAM POUŽITÝCH PODKLAD .............................................................................125

P ÍLOHY: P íloha . 1: P íloha . 2: P íloha . 3: P íloha . 4: P íloha . 5: P íloha . 6: P íloha . 7:

Mapa dot eného území Stanoviska dot ených orgán ochrany p írody Záv r zjiš ovacího ízení Posouzení vlivu koncepce na EVL a PO soustavy NATURA 2000 Strategické hodnocení vliv koncepce na ve ejné zdraví Vyhodnocení specifických cíl Vyhodnocení projekt

3



Zkratky a vysv tlivky: AOPK R Agentura ochrany p írody a krajiny HMÚ eský hydrometeorologický ústav OV istírna odpadních vod CR cestovní ruch EIA posuzování vliv zám ru na životní prost edí ES Evropská spole enství EVL evropsky významná lokalita (Natura 2000) EVVO environmentální vzd lávání, výchova a osv ta CHKO chrán ná krajinná oblast KOPK MSK Koncepce ochrany p írody a krajiny MSK KÚ MSK Krajský ú ad Moravskoslezského kraje LV limitní hodnota LV+MT limitní hodnota + mez tolerance MPR m stská památková rezervace MPZ m stská památková zóna MSK Moravskoslezský kraj MZCHÚ maloplošná zvlášt chrán ná území MŽP Ministerstvo životního prost edí NATURA 2000 soustava chrán ných území Natura 2000, která je tvo ena evropsky významnými lokalitami (EVL) a pta ími oblastmi (PO) NKP národní kulturní památka NNO nestátní neziskové organizace NPP národní p írodní památka NPR národní p írodní rezervace oxidy dusíku NOX OR odds ratio (vyjad uje pravd podobnost onemocn ní) OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PAU polyaromatické uhlovodíky PCB polychlorované bifenyly PP p írodní památka PO pta í oblasti (Natura 2000) suspendované ástice frakce PM10 (prašný aerosol) PM10 REZZO registr emisí a zdroj zne iš ování ovzduší ROP Regionální opera ní program SEA posuzování vliv koncepce na životní prost edí SUR Strategie udržitelného rozvoje R SWOT analýza analýza silných a slabých stránek, hrozeb a p íležitostí (formalizace analytických výstup ) TZL tuhé zne iš ující látky ÚPN VÚC územní plán velkého územního celku ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek VPR vesnická památková rezervace VPZ vesnická památková zóna VÚC velký územní celek ZCHÚ zvlášt chrán ná území ŽP životní prost edí

4



Název koncepce: Aktualizovaná Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016, (po aktualizaci na léta 2010-2020) (v textu zkrácen také RIS MSK)

P edkladatel:

Moravskoslezský kraj ul. 28. íjna 117 702 18 Ostrava I : 70890692

Oprávn ný zástupce p edkladatele: Ing. Jaroslav Palas hejtman Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj ul. 28. íjna 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 440 E-mail: [email protected]

Kontaktní osoba: Mgr. Ji í Št pán Agentura pro regionální rozvoj, a.s. ul. Na Jízdárn 7 702 00 Ostrava Tel.: 595 691 220, 731 505 959 E-mail: [email protected]

5



Zpracovatel: RADDIT consulting, s.r.o. Fojtská 574 739 24 Krmelín telefon: mobil: E-mail:

+420 596 115 922 +420 739 460 212 [email protected]

Oprávn ný zástupce zpracovatele (držitel autorizace a odpov dný ešitel): Ing. Bohumil Sulek, CSc. Držitel osv d ení odborné zp sobilosti ke zpracování dokumentací a posudk ve smyslu § 19 zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ; . osv d ení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osv d ení odborné zp sobilosti prodloužena do 13.6.2016 Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku .j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne 20.6.2011. Adresa:

Na Pláni 2863/9,

telefon: e-mail:

150 00 Praha 5 602 353 194 [email protected]

ešitelský tým ( lenové týmu v abecedním po adí): Ing. Bohumil Sulek, CSc. RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provád ní posouzení dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ( . osv d ení 57148/ENV/09) Bc. Barbora Budayová RNDr. Radim Misia ek Lenka Polachová MUDr. Eva Rychlíková, osv d ení o odborné zp sobilosti pro oblast posuzování vliv na ve ejné zdraví .j. 2611-OVZ-32.1-7.1.10.po . . 2/2010 RNDr. Ji í Skorkovský

6



ÚVOD Východiska P edložené Vyhodnocení vlivu koncepce „Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020)“ na životní prost edí a ve ejné zdraví (dále také Vyhodnocení) je zpracováno na základ § 10e - §10f zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , p edevším v rozsahu p ílohy . 9 tohoto zákona. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Záv ru zjiš ovacího ízení podle § 10d) citovaného zákona, vydaného odborem posuzování vliv na ŽP Ministerstva životního prost edí R dne 9.2.2012, pod .j. 11100/ENV/12. Na základ žádosti p edkladatele byla k rozpracovanému návrhu koncepce vydána stanoviska orgán ochrany p írody – KÚ Moravskoslezského kraje a AOPK – správ CHKO Jeseníky, Beskydy a Pood í. Uvedená stanoviska nevylou ila vliv Strategie na lokality soustavy Natura 2000 (viz p íloha . 2), a proto byl vyhodnocen vliv uvedené Strategie (dále též koncepce)1 také na evropsky významné lokality (EVL) a pta í oblasti (PO) dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis . Vliv na EVL a pta í oblasti byl vyhodnocen osobou, autorizovanou ke zpracování posouzení dle § 45i citovaného zákona, a citovaný dokument je sou ástí p ílohy . 4 Vyhodnocení. Vliv na ve ejné zdraví byl vyhodnocen držitelem osv d ení o odborné zp sobilosti pro oblast posuzování vliv na ve ejné zdraví a je sou ástí p ílohy . 5 Vyhodnocení. P i zpracování posouzení byla zohledn na Metodika posuzování vliv koncepcí na životní prost edí a pro srovnání také metodika SEA Strukturální fondy EU „Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007 – 2016“. K obsahu Vyhodnocení p isp la také stanoviska dot ených orgán ve ejné správy a dalších subjekt ke zve ejn nému Oznámení koncepce, tak jak bylo požadováno v Záv ru zjiš ovacího ízení a další koncep ní podklady a informace, p edané zpracovatel m vyhodnocení p edkladatelem koncepce; dále konzultace s orgány ve ejné správy, literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatel p i zpracování koncep ních materiál Moravskoslezského kraje. Základním podkladem, který byl podroben hodnocení, byly postupn pr b žné verze Strategie s tím, že poslední verzí, k níž se toto Vyhodnocení vztahuje, je verze z ledna 2012. Oproti p edchozí pracovní verzi z prosince 2011, použité ke zpracování oznámení koncepce, došlo k nevýznamným obsahovým zm nám, které jsou pln zachyceny ve Vyhodnocení. Vyhodnocení koncepce zpracoval tým pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je autorizovanou osobou, oprávn nou zpracovávat dokumentace a posudky podle zákona a držitelem autorizace ve smyslu § 19, odstavec 1, zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . Složení týmu je uvedeno výše. Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován se sou asn platnou legislativou. Existují-li další závažné skute nosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli vyhodnocení koncepce v dob jejího zpracování známy. 1 Koncepce ve smyslu § 10c) zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ; termín použit p edevším p i

popisu obligatorních krok , stanovených zákonem . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis .

7



P edm t posouzení a vymezení území P edm tem posouzení je „Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020)“, zahrnující území Moravskoslezského kraje. Území je vymezeno v hranicích Moravskoslezského kraje. P estože se kraj nevyvíjí izolovan a pro úsp šné dosažení cíl Strategie jsou nezbytné vazby a vztahy s ostatními oblastmi eské republiky i p ilehlými i vzdálen jšími územími lenských stát Evropské unie i dalších zemí, je pro ú ely tohoto posouzení hodnoceno území Moravskoslezského kraje. Zpracovatel koncepce Zpracovatelem koncepce je na základ pov ení p edkladatele Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, Na Jízdárn 7, 702 00 Ostrava, kontaktní osobou je Mgr. Ji í Št pán (dále jen zpracovatel koncepce). Koncepce byla zpracována dle princip strategického plánování rozvojových dokument s významným zapojením klí ových aktér rozvoje Moravskoslezského kraje do jeho p ípravy, zahrnující odborníky z podnikatelského sektoru, institucí ve ejné správy, st edních a vysokých škol, m st a obcí a také zástupce Hospodá ské komory a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Proces posuzování, v etn zajišt ní p ístupu k informacím a ú asti ve ejnosti Procedura posouzení koncepce probíhá v p sobnosti Ministerstva životního prost edí eské republiky. Zapojení ve ejnosti probíhá v souladu s obligatorními kroky, stanovenými zákonem . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , o posuzování vliv na životní prost edí, i na základ fakultativních (dobrovolných) krok p edkladatele i zpracovatele koncepce. Obligatorní kroky procedury do doby p edložení Vyhodnocení 1. Oznámení koncepce ve smyslu § 10c) zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , bylo p íslušnému ú adu p edloženo p edkladatelem v lednu 2012. Oznámení bylo v souladu s požadavkem odstavce 2, § 10c) citovaného zákona2 p íslušným ú adem zasláno dot eným správním ú ad m a dot eným územním samosprávným celk m. Dne 9.1.2011 bylo oznámení zve ejn no na ú ední desce Moravskoslezského kraje a tímto dnem bylo zahájeno zjiš ovací ízení dle § 10d) citovaného zákona. 2. Na základ vyjád ení, doru ených k oznámení byl p íslušným ú adem vydán 9.2.2012 Záv r zjiš ovacího ízení (p íloha . 3 Vyhodnocení), který mimo jiné stanovil obsah a rozsah Vyhodnocení jak v rozsahu základních požadavk , daných §§ 2 a 10b) a p ílohou . 9 zákona, ale také nad tento rámec, se zam ením na aspekty plynoucí ze zjiš ovacího ízení. V souladu s požadavky zákona byl Záv r zjiš ovacího ízení zve ejn n. 3. Dne 16.3.2012 byl MŽP R p edložen návrh koncepce, v etn Vyhodnocení jejího vlivu na ŽP a ve ejné zdraví, ve smyslu § 10f) citovaného zákona.

2 Není-li uvedeno jinak, je dále v tomto textu zákonem vždy mín n zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na

životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis

8



Vybrané fakultativní kroky procedury do doby p edložení Vyhodnocení 1. Strategie byla p ipravována prost ednictvím odborné 17ti lenné skupiny, zahrnující odborníky z podnikatelského sektoru, institucí ve ejné správy, st edních a vysokých škol, m st a obcí a také zástupce Hospodá ské komory a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. V rámci zpracování koncepce byla z ízena také koordina ní rada RIS podílející se na zpracování aktualizace návrhové ásti. Koordina ní rada RIS byla ustanovena jako orgán zast ešující celý proces a je složena z respektovaných odborník , zástupc klí ových organizací a politického vedení kraje. Ob tyto skupiny se podílely analogicky i na aktualizaci dokumentu, ímž byla zajišt na personální a odborná kontinuita procesu zpracování, realizace a aktualizace dokumentu. 2. Aktualizovaná verze návrhové ást Strategie byla vytvá ena prost ednictvím workshop a jednání výše uvedené Koordina ní rady RIS a pracovní skupiny. Do procesu jejího zpracování byla zapojena ve ejnost, v etn odborné ve ejnosti. V rámci výše uvedených jednání pracovní a Koordina ní skupiny byly také prezentovány principy posuzování vliv koncepce na životní prost edí, v jejichž rámci byli lenové seznámeni s principy posuzování, jeho harmonogramem i možnostmi do celého procesu aktivn vstoupit a vznikající koncepci p ipomínkovat a navrhovat úpravy a doporu ení. Plánované obligatorní kroky procedury po p edložení Vyhodnocení 1. Zve ejn ní návrhu koncepce, v etn Vyhodnocení, a jeho zaslání p íslušným ú adem dot eným správním ú ad m a dot eným samosprávným celk m dle § 10f), odstavec 2 citovaného zákona. 2. Shromaž ování vyjád ení dot ených správních ú ad , dot ených samosprávných celk a ve ejnosti po celou dobu zve ejn ní návrhu koncepce. 3. Ve ejné projednání návrhu koncepce dle § 10f), odstavec 4 citovaného zákona. 4. Vydání stanoviska k posouzení vliv návrhu koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví Ministerstvem životního prost edí R na základ návrhu koncepce, vyjád ení k n mu podaných a ve ejného projednání dle § 10g), odstavec 1 citovaného zákona.

Plánované fakultativní kroky procedury po p edložení Vyhodnocení 1. Podpora ú asti ve ejnosti p i získávání informací a projednávání návrhu koncepce a Vyhodnocení.

9



1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1. Obsah koncepce „Aktualizace Regionální inova ní strategie MSK na léta 2010 – 2016 (po aktualizaci 20102020)“ je základním koncep ním dokumentem, ur ujícím pro následující roky hlavní sm ry rozvoje inova ního prost edí Moravskoslezského kraje. RIS je zpracována jako st edn dobý až dlouhodobý strategický dokument, který navazuje na stávající Regionální inova ní strategii z roku 2010. Strategie však není takovým strategickým dokumentem, který by p ímo zakládal financování konkrétních zám r v oblasti inovací v MSK, ale p edevším stanovuje rámec pro další rozvoj inovací, který je považován v rámci rozvoje kraje za prioritní. Aktualizace strategie vychází ze stávajícího dokumentu roku 2010, využívá tedy jak p vodní strukturu, tak i upravenou (aktualizovanou) analytickou ást (zm ny prob hly v ásti návrhové). Návrhová ást RIS vychází z analýzy inova ního prost edí MSK a bere v úvahu všechny okruhy zpracované v analytické ásti. Z komplexních záv r analytické ásti byla zpracována podrobná analýza silných a slabých stránek SWOT a v návaznosti na ni takzvaný strom problém , zahrnující všechny zjišt né kauzality v logické posloupnosti aktuálního zjišt ného stavu (d sledku) a jeho dopad . Strom problém byl hlavním nástrojem pro zacílení návrhové ásti RIS. Návrhová ást je dále podkladem pro p ípadnou úpravu realiza ního rámce a zp sobu monitoringu realizace strategie Z hlediska struktury je návrhová ást RIS tvo ena na nejvyšší úrovni vizí, která byla zformulována na základ zvážení rozvojového potenciálu regionu. K jejímu napln ní slouží globální cíl, zam ený na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky MSK na globálních trzích. K jeho dosažení budou sloužit aktivity rozd lené do ty prioritních oblastí: Prioritní oblast A – Transfer technologií, Prioritní oblast B – Lidské zdroje, Prioritní oblast C – Internacionalizace a Prioritní oblast D – Koordinace a implementace RIS. Každá prioritní oblast obsahuje specifické cíle, jejichž napln ní by m lo zajistit dosažení uvedeného globálního cíle. Specifické cíle pak obsahují p íklady jednotlivých projekt , sloužících k jejich napln ní. Z operativního hlediska bude realizace RIS rozd lena do jednoletých ak ních plán , které budou obsahovat projekty sloužící k napln ní jednotlivých specifických cíl . 1.2. Rozvojová vize Níže stanovená vize vychází z analýzy sou asného stavu inova ního systému MSK a bere zárove v úvahu budoucí možnosti rozvoje tradi ních i nových, perspektivních odv tví a s nimi související inova ní infrastrukturu, lidské zdroje a mezinárodní spolupráci. Na základ t chto aspekt byla vize RIS MSK na léta 2010 – 2020 p evzata v plném rozsahu z p vodní strategie a potvrzena v následujícím zn ní:

10



„Moravskoslezský kraj usiluje stát se progresivn a dynamicky se rozvíjejícím znalostn orientovaným regionem st ední Evropy stav jícím na specifickém know-how koncentrovaném v tradi ních odv tvích kraje ve vzájemné interakci s novými perspektivními odv tvími odrážejícími trendy sou asné globální ekonomiky. Klí ovým faktorem tohoto rozvoje se stane koordinovaná a systémová podpora excelentního výzkumu a vývoje s d razem na aplikaci jeho výsledk v podob inovací v komer ní sfé e se schopností prosadit se na globálních trzích. K tomu dopom že kvalitní systém celoživotního vzd lávání rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, která je tvo ena technicky zdatnými a kreativními lidmi.“ 1.3. Globální cíl a specifické strategické cíle Globální cíl byl formulován následujícím výrokem, jehož podrobn jší specifikace je uvedena níže: „Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích“ Globálním cílem Strategie je p isp t realizací adekvátn nastavených opat ení k využití výsledk výzkumu a vývoje formou inovací v komer ní sfé e, zvýšit p idanou hodnotu produkce hospodá ství a tím i celkovou výkonnost ekonomiky MSK. Je však nutno brát na z etel, že existuje nespo et faktor tržních mechanism a v žádné strategii tudíž nebude možné postihnout všechny cesty, které by vedly k optimálnímu výkonu ekonomiky. Je proto nanejvýš d ležité um t vyhodnotit a kvantifikovat díl í pot eby systému a na n navázat takové nástroje ešení, jež ve svém d sledku p isp jí k pln ní vyty eného globálního cíle a naplní vizi RIS. Na základ slabých stránek zjišt ných ve SWOT analýze, jejich následného rozboru ve stromu problém , ale také na základ p ímé poptávky subjekt inova ního systému po konkrétních nástrojích podpory byly identifikovány díl í specifické cíle, z jejichž charakteru vyplynulo jejich roz len ní do ty prioritních oblastí klí ových pro budoucí rozvoj inova ního systému. V následujícím textu je uveden p ehled prioritních oblastí a specifických strategických cíl : Prioritní oblast A – TRANSFER TECHNOLOGIÍ se zam uje na posilování transferu a komercializace výsledk výzkumné a vývojové innosti ze znalostních institucí do firem na stran jedné a podporou realizace smluvního výzkumu ve znalostních institucích/výzkumných organizacích na stran druhé (stimulace poptávky firem po výzkumných kapacitách znalostních institucí). D raz je kladen také na podporu využívání nástroj ochrany duševního vlastnictví p i transferu výsledk výzkumu a vývoje do podoby konkrétních inovací v nových/zdokonalených výrobcích, technologiích i službách. Vzhledem k tomu, že MSK pat í v R ke kraj m s nejnižší mírou podnikatelské aktivity v sektoru malého a st edního podnikání, je zahrnuta do této prioritní oblasti také podpora zakládání nových spin-offs a inovativních start-ups. V souvislosti s touto aktivitou sem pat í také opat ení ke zvyšování využití rizikového kapitálu pro financování inovativních podnikatelských zám r .

11



• • • • •

A1 - Podpora transferu a komercializace výsledk výzkumné a vývojové innosti A2 – Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK A3 – Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups A4 – Zvýšení intenzity využívání nástroj ochrany duševního vlastnictví A5 – Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských zám r

Prioritní oblast B – LIDSKÉ ZDROJE reaguje na zjišt né pot eby zvyšování odborných kompetencí lidských zdroj o znalostní ekonomice (nap íklad v oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví, metod inova ního managementu, technology foresight a podobn ). Jako velmi d ležité se dále jeví zvyšování odborné kvalifikace lidských zdroj ve znalostních institucích pomocí motiva ních systém a rozvoj jejich dalších dovedností pot ebných ke kvalitní p íprav a ízení kolaborativních výzkumných projekt s jinými znalostními institucemi, ale zejména s podniky (marketingové, jazykové, manažerské a komunika ní dovednosti). Klí ové je také lákání špi kových výzkumník ze zahrani í pro zajišt ní úsp šné realizace projekt výzkumných center podpo ených z OPVaVpI a zárove také podpora mobility našich výzkumných pracovník a Ph.D. student k ú asti na odborných stážích v zahrani í. • • •

B1 – Zvýšení odborných kompetencí lidských zdroj ve znalostní ekonomice B2 – Zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdroj ve znalostních institucích B3 – Zvýšení žádoucí mobility lidských zdroj ve znalostních institucích (z/do MSK)

Prioritní oblast C – INTERNACIONALIZACE se zam uje na vytvá ení a posílení využívání p íležitostí v oblasti navazování mezinárodních kontakt a transferu know-how a na posílení ú asti subjekt inova ního systému MSK v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje v etn ú asti našich odborník z univerzit, výzkumných ústav a firem v klí ových seskupeních na úrovni Evropské komise pro p ípravu a další rozvoj strategických výzkumných agend EU (Evropská inova ní partnerství a znalostní inova ní komunity EIT). St žejní v této prioritní oblasti je také analýza budoucích trend vývoje technologií a poptávky po nich na zahrani ních trzích v klí ových odv tvích MSK zejména ve prosp ch malých a st edních firem. • •

C1 – Podpora navázání mezinárodních kontakt a ú asti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV C2 – Zvyšování informovanosti malých a st edních firem o trendech vývoje technologií a zahrani ních trh

12



Prioritní oblast D – KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS se orientuje na odstra ování paralelnosti a duplicit aktivit ve výzkumu a vývoji u jednotlivých subjekt inova ního systému (v adách znalostních institucí, soukromého sektoru, podp rných institucí a ve ejné správy) a na eliminaci bariér jejich vzájemné spolupráce. Tato aktivita je velmi d ležitá pro zajišt ní efektivního pr b hu realizace strategie a dosažení jejich cíl . K tomu ú elu je rovn ž nastaven efektivní a transparentní systém implementace strategie založený na jednoletých ak ních plánech (garance jednotlivých projekt ak ních plán je rozd lena mezi partnerské organizace – subjekty inova ního systému). Nedílnou sou ástí je rovn ž propagace a medializace RIS. •

D1 – Zajišt ní koordinace subjekt RIS.

inova ního systému, implementace a propagace

13



14


SEA – Aktualizovaná Regionální inova ní strategie MSK na léta 2010-2016 (po aktualizaci 20102020).

1.4. Projekty RIS Další ásti strategie tvo í, mimo jiné, vybrané / vzorové / p íkladmé aktualizované aktivity (projekty), dopln né i upravené Koordina ní skupinou RIA a pracovní skupinou ze seznamu projekt p vodní Regionální inova ní strategie. Ke každému specifickému cíli jsou v návrhové ásti RIS uvedeny jeden nebo více možných aktivit (projekt ), které napl ují dosažení cíl . RIS tedy tvo í rámec pro konkrétní projekty rozvoje inovací v MSK. Seznam projekt v jednotlivých projektových oblastech je uveden níže: Oblast Transfer technologií SC A1 – 1 Podpora spolupráce klastr ve VaV (s využitím interdisciplinárního p ístpu) SC A1 – 2 Podpora firem v MSK na vytvo ení pracovních míst pro VaVaI SC A1 – 3 Podpora p ípravy projektové dokumentace SC A1 – 4 Rozvoj a stabilizace systému TT VŠB-TUO SC A2 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT3 (inova ní vouchery) SC A2 – 2 Aktivní marketing jednotlivých výzkumných center podpo ených z OPVaVpI a sdílení informací a zkušeností SC A3 – 1 Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem SC A3 – 2 Fond mikrop j ek pro zakládání a rozvoj spin-offs a inovativních start-ups SC A3 – 3 Inovativní hub pro studenty v MSK (v rámci sít Demola) SC A4 – 1 Patentový fond SC A5 - 1 Workshopy - organizovaná setkání investor rizikového kapitálu se zástupci spin-offs a inovativních start-ups Oblast Lidské zdroje SC B1 – 1 Odborné workshopy na aktuální témata VaVaI SC B2 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT5 SC B2 – 2 Rozvoj tvrdých a m kkých kompetencí výzkumných pracovník ve znalostních institucích. SC B2 – 3 P íležitost pro mladé výzkumníky SC B3 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT1 SC B3 – 2 Moravskoslezský program mobility a asisten ních služeb pro výzkumné pracovníky ze zahrani í (sí EURAXESS) SC B3 - 3 Podpora mobility výzkumných pracovník a Ph.D. student Oblast Internacionalizace SC C1 – 1 Brokerage Events SC C1 – 2 Facilitace zapojení MSK do mezinárodních výzkumných tým – Evropská inova ní partnerství a EIT SC C2 – 1 One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce SC C2 – 2 Uplatn ní princip technology foresight pro identifikaci možných variant vývoje klí ových odv tví v MSK Oblast Koordinace a implementace RIS SC D1-1 Koordina ní rada RIS SC D1 – 2 Kulaté stoly RIS SC D1 - 3Implementace a monitoring RIS SC D1 – 4 Propagace a medializace RIS a jejich výstup

15



1.5. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví s jinými zám ry 1.5.1. Vazby na další strategické dokumenty dle zpracovatel koncepce Vzhledem ke svému zam ení má zpracovávaná koncepce aktalizované RIS MSK na léta 2010 – 2020 vztah k ad dokument na národní, regionální, krajské i místní úrovni. Reaguje ovšem p edevším na podstatné zm ny a pot eby podnikatelského prost edí a vyžaduje založení jednotné institucionalizované koordina ní platformy pro podporu realizace a udržitelnosti navržených opat ení a projekt v oblasti tvorby inovací a podpory výzkumn -vývojových a znalostn náro ných aktivit v kraji. P i zpracování Regionální inova ní strategie kraje byla zohledn na a využita Regionální inova ní strategie MSK z roku 2010, která navázala na strategii z roku 2003 (jejíž opat ení však nebyla až na jednu výjimku realizována) a také další dokumenty na regionální i národní úrovni. Jedná se p edevším o „Hlavní sm ry inova ní politiky MSK 2009 – 2010“, které do asn nahrazovaly p edchozí RIS MSK z roku 2010. Mezi další op rné dokumenty pat í nap íkla Strategie rozvoje MSK na léta 2009 – 2016 (v sou asné dob je také aktualizována), strategické plány rozvoje m st a mikroregion Moravskoslezského kraje, koncep ní dokumenty z oblasti životního prost edí MSK3 a další. Vzhledem k charakteru o ekávaného financování ásti zám r ze strukturálních fond EU (i v rámci nového programového období), byla aktualizovaná Regionální inova ní strategii provázána s opera ními programy a jejich dokumenty, p edevším opera ním programem Výzkum a vývoj pro inovace (VaVPI), konkrétn : IT for Innovations, Institut istých technologií t žby a užití energetických surovin (ITT), Energetické jednotky pro využití netradi ních zdroj energie (ENET), Inovace pro efektivitu a životní prost edí (INEF), Institut environmentálních technologií (IET), Regionální materiálov technologické výzkumné centrum (RMTVC), Progresivní stavební materiály a technologie (PSMT), Léka ská fakulta Ostravské univerzity a Centrum medicínského výzkumu této fakulty.

1.5.2 Dopln ní souvisejících relevantních strategických dokument V této kapitole jsou uvedeny hlavní relevantní strategické dokumenty, které mohou mít vliv na provád ní RIS i dopad na podporované území. Jedná se o koncepce, vztahující se k problematice udržitelného rozvoje a životního prost edí, které byly vzaty v úvahu p i samotném posuzování vliv koncepce na ŽP a ve ejné zdraví. Cíle navrhované v rámci RIS by m ly být v souladu s cíli vybraných strategických a programových dokument . Jedná se jak o další krajské dokumenty, tak i dokumenty na národní úrovni. 3 Koncep ní dokumenty MSK v oblasti ŽP jsou navíc v sou asné dob

aktualizovány v rámci tvorby Politiky

životního prost edí Moravskoslezského kraje

16



Vazby aktualizované Regionální inova ní strategie s relevantními dokumenty, jsou shrnuty v kapitole . 6 Vyhodnocení. Vzhledem ke stavu životního prost edí v Moravskoslezském kraji, které je a nadále m že být jedním z limit jeho rozvoje, jsou klí ovými dokumenty, s nimiž by m la být Strategie v souladu, p edevším tyto koncepce v oblasti životního prost edí: • Krajský integrovaný program zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje • Krajský program snižování emisí a imisí Moravskoslezského kraje • Koncepce strategie ochrany p írody a krajiny Moravskoslezského kraje (porovnání souladu mimo jiné vyžádáno v rámci p ipomínek k oznámení koncepce) • Plán odpadového hospodá ství Moravskoslezského kraje • Koncepce environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty Moravskoslezského kraje • Státní politika životního prost edí R, 2004 – 2010 Strategie má dále p ímý i nep ímý vztah k následujícím nadregionálním strategickým dokument m, které zpracovatel Vyhodnocení vzal v odpovídajícím rozsahu v úvahu: • Strategický rámec udržitelného rozvoje R, 2010, který byl Radou vlády pro udržitelný rozvoj dne 25.11.2009 a následn schválen vládou R v lednu 2010 • Národní program snižování emisí eské republiky • Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 • Státní program ochrany p írody a krajiny • Ak ní program zdraví a životní prost edí eské republiky (NEHAP, 1998) • Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R – Zdraví pro všechny v 21. století („program ZDRAVÍ 21“), 2002 V obecné úrovni lze konstatovat, že z hlediska vlivu na ŽP m že docházet p edevším ke kumulaci vlivu specifických cíl aktualizované RIS s vlivy ostatních strategických dokument . V konkrétní rovin , to ale znamená, že p i p íprav a realizaci každého jednotlivého projektu musí proti potenciální negativní kumulaci vlivu na úrovni implementace projekt p sobit následující postupy: 1. D sledná, nikoliv formální aplikace environmentálních kritérií (respektive kritérií v oblasti ve ejného zdraví) p i rozhodování o podpo e projekt v rámci financování z OP VaVPI i jiných zdroj , uvád ných ve finan ní ásti RIS. 2. Využití procedur posuzování vlivu zám r na životní prost edí (EIA), p ípadn procedur posuzování vlivu zám ru na EVL a pta í oblasti v t ch p ípadech, kdy je jejich aplikace relevantní. 3. Uplat ování stavebního zákona (v etn nástroj územního plánování) tam, kde projekty nebudou podléhat výše uvedeným procedurám.

17



Smyslem posuzování vlivu strategických dokument i konkrétních projekt , realizovaných v jejich rámci, p itom je maximalizovat jejich pozitivní a minimalizovat jejich negativní vlivy na životní prost edí a ve ejné zdraví. Je však nezbytné uvést, že aktualizovaná RIS nezahrnuje žádné aktivity (projekty), které by mohly být v rozporu se záv ry krajských a celostátních koncepcí, zejména s koncepcemi ochrany p írody a krajiny (nap íklad Státním programem ochrany p írody a krajiny R, Strategií ochrany biologické rozmanitosti R, Státní politikou životního prost edí R, Strategií ochrany p írody a krajiny Moravskoslezského kraje), Krajským programem snižování emisí Moravskoslezského kraje a plány odpadového hospodá ství. Koncepce není v rozporu s cíli Evropské úmluvy o krajin a Strategie udržitelného rozvoje R ani s koncep ními materiály v oblasti ochrany p írody. Koncepce neovlivní zvlášt chrán ná území, která leží nebo zasahují na území Moravskoslezského kraje. Záv ry vybraných koncepcí byly použity k ur ení referen ních cíl ŽP.

18



2. INFORMACE O SOU ASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVD PODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1. Úvod Zpracovatel Vyhodnocení p i p íprav níže uvedené kapitoly erpal p edevším z oficiáln vykazovaných údaj Ministerstva ŽP R pro dot ené území a z podklad Moravskoslezského kraje. Výše uvedené zdroje byly tam, kde to bylo možné a ú elné, dopln ny dalšími relevantními údaji o stavu životního prost edí (viz seznam podklad v kapitole 18). Cílem kapitoly o stavu životního prost edí podporovaného území není provést samoú elnou kompletní analýzu stavu životního prost edí, ale odlišit významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek ŽP i v jejich geografické distribuci tak, aby bylo možno posoudit vliv navrhovaných intervencí koncepce na vývoj životního prost edí (viz kap. . 7 tohoto Vyhodnocení). I v této souvislosti však je nezbytné uvést, že dopady aktualizované RIS na ŽP Moravskoslezského kraje budou minimální. P estože se v Moravskoslezském kraji poda ilo zejména v posledních desetiletích podstatn zlepšit kvalitu životního prost edí, pat í jeho území mezi nejzatížen jší oblasti v eské republice. Postiženy jsou všechny složky životního prost edí, ale nejzávažn jším sou asným problémem MSK je zne išt ní ovzduší. A to zejména p i srovnání s dalšími oblastmi eské republiky (severní echy, Praha), u nichž došlo v minulých letech k podstatn významn jšímu zlepšení. Zne išt ní ovzduší prokázalo svoji klí ovou roli p i limitování dalšího rozvoje kraje také v období procesu SEA (podzim/zima 2011/12), kdy vlivem nep íznivých meteorologických podmínek došlo v n kterých oblastech jak k velmi asnému nástupu každoro ního období zvýšených koncentrací zne išt ní ovzduší, tak i rychlému „vy erpání“ po tu „povolených“ 35ti dn s p ekro ením koncentrací škodlivin. Delší období p ekra ování koncentrací škodlivin p etrvávalo i v b eznu 2012, tedy v ásti roku, kdy se již obvykle kvalita ovzduší zlepšuje. Dalšími významnými problémy ŽP kraje je poškození krajiny zp sobené t žbou uhlí, kontaminace horninového prost edí a podzemních vod v d sledku p edchozí pr myslové innosti (staré ekologické zát že) a zne išt ní povrchových vod. Nejzávažn jší dopady na životní prost edí se koncentrují p edevším do st ední a severovýchodní ásti kraje na ostravsko, karvinsko a t inecko. Na druhé stran se na území regionu nacházejí atraktivní a zachovalá území, nap íklad na severozápad Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník a Oderské vrchy a na jihovýchod Moravskoslezské Beskydy, které obklopují hust osídlenou centrální ást kraje. Nejcenn jší ásti jsou chrán ny v rámci velkoplošných zvlášt chrán ných území (CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy a CHKO Pood í), která zaujímají tém p tinu rozlohy kraje (7. místo mezi kraji R), a dále velkým po tem maloplošných zvlášt chrán ných území, p ípadn dalších p írodn cenných lokalit evropské soustavy Natura 2000 (pta í oblasti, evropsky významné lokality). Rozloha Moravskoslezského kraje: 5 426 km2. Po et obyvatel: 1 230 534 (2011)

19



2.2. Ovzduší P estože se ovzduší v Moravskoslezském kraji ve srovnání s minulostí pom rn výrazn zlepšilo a celkové emise hlavních zne iš ujících látek se snížily, stále výrazn p evyšují pr m r EU i situaci v jiných ástech R. Zásadním problémem se v posledních letech stal op tovný lokální nár st zne išt ní ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, polyaromatickými uhlovodíky (PAU) a zejména polétavým prachem (PM10) ve velkých m stech a v blízkosti zatížených komunikací v d sledku kombinace emisí z velkých pr myslových zdroj zne išt ní, lokálních topeniš a rostoucí intenzity automobilové dopravy. Kraj pat í k region m s nejvíce zatíženým ovzduším v R. Podstatný je p edevším negativní trend produkce škodlivin, který po roce 2000 neutralizoval vliv významného snížení objemu emisí, dosaženého v devadesátých letech minulého století v d sledku útlumu n kterých výrob a opat ení na zdrojích u nejv tších zne iš ovatel (ke zm n uvedeného negativního trendu po roce 2000 došlo až áste ným snížením produkce emisí od roku 2009). ást zlepšení v p ípad emisí TZL byla zp sobena odprášením aglomerací v T ineckých železárnách, a.s., aktuáln také opat ením v Arcelor-Mittal, Ostrava, a.s, na druhé stran se výrazn zvyšuje produkce TZL u malých zdroj . P i srovnání produkce celkových emisí (zahrnujících všechny typy zdroj zne išt ní, v etn mobilních) je z ejmé, že MSK produkuje zhruba stejn škodlivin jako region Severozápad (složený ze 2 kraj R). Sou asn je druhým nejv tším p vodcem oxid dusíku a t kavých organických látek mezi kraji R. Je naprosto z ejmé, že stav ovzduší, p edevším v jádrové ásti ostravsko-karvinské aglomerace, je v sou asné dob klí ovým problémem životního prost edí Moravskoslezského kraje, a to i v území, která byla tradi n považována za mén problematická (v etn nap íklad západní ásti Ostravy). Zne išt ní ovzduší m že na jedné stran negativn ovlivnit rozvoj vybraných ástí kraje (snížení atraktivity území pro nové zam stnance i absolventy škol4, odchod obyvatel pro n ž pat í kvalita ŽP mezi životní priority, apod.) a sou asn je tato situace limitující pro n které z rozvojových aktivit, jejichž povolení by mohlo mít (by i nevelký) vliv na další zhoršení kvality ovzduší (nap . problematika p ísp vku emisí nových zdroj v zatížených oblastech, vlivy související dopravy, apod.).

4 Tato skute nost je klí ová p edevším pro rozvoj inovací, který vyžaduje p íchod vzd laných odborník , respektive atraktivitu území pro studenty vzd lané v místních vysokoškolských a dalších v deckých institucích. Nízká kvalita ŽP uvedené oborníky i studenty odrazuje a limituje tím i realizace inova ní strategie.

20



2.2.1 Emisní situace5 Obdobn jako v celé eské republice dochází i v Moravskoslezském kraji k postupnému ústupu významu p vodn p evažující škodliviny (oxidu si i itého) ve prosp ch nár stu objemu i významu suspendovaných ástic (prachu), oxid dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodík . Rozmíst ní zdroj emisí v kraji je velmi nerovnom rné. Nejv tší zdroje zne iš ování se nacházejí p edevším v ostravsko-karvinské aglomeraci a na t inecku. V Moravskoslezském kraji se nacházelo celkem 2152 zdroj zne iš ování ovzduší, které produkovaly alespo jednu ze zájmových zne iš ujících látek, a které byly rozmíst ny v 284 provozovnách. Mezi významné provozovatele stacionárních zdroj zne iš ování ovzduší, ovliv ujících kvalitu ovzduší v kraji, pat í p edevším ArcelorMittal Ostrava a.s., Dalkia eská republika, a. s. – Elektrárna T ebovice, OKD, OKK, a.s., VÍTKOVICE STEEL, a.s., Energetika Vítkovice, a.s., EZ, a.s., Biocel Paskov a.s., T INECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. a ENERGETIKA T INEC, a.s. V p ípad zvlášt velkých a velkých zdroj došlo v roce 2009 k celkovému meziro nímu snížení produkce TZL o 22%. (nejvýznamn jší pokles u velkých zdroj zne išt ní byl zaznamenán u zdroje ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece). Tabulka: Celkové emise hlavních zne iš ujících látek v roce 2010

Zdroj: Situa ní zpráva k Programu snižování emisí a imisí zne iš ujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010

5 Vzhledem k datu zpracování a neexistenci dat pro analýzu za rok 2010 v plném rozsahu, jsou v oznámení

uvedeny hodnoty za rok 2010, v p ípad nezbytnosti 2009, dopln né aktuálními údaji studie „Analýza národních a krajských koncepcí v oblasti životního prost edí, energetiky, dopravy a územního plánování jako sou ásti posílení absorp ní kapacity prioritní osy 2 opera ního programu Životní prost edí“, 2011.

21



Graf: Struktura zdroj emisí v Moravskoslezském kraji [%] v roce 2010

Graf: Vývoj emisí základních zne iš ujících látek v MSK v letech 2000 -2009.

(Aktuáln jší data nebyla v dob uzáv rky Vyhodnocení koncepce k dispozici) Z výše uvedené tabulky a graf je z ejmý významný vliv zvlášt velkých a velkých zdroj zne iš ování ovzduší, zejména v p ípad produkce oxidu si i itého, TZL a oxid dusíku. P es pr myslový charakter Moravskoslezského kraje jsou však významným zdrojem emisí zne iš ujících látek do ovzduší rovn ž lokální topeništ s nedokonalým spalováním mén hodnotných paliv a mobilní zdroje. Lokální topeništ se podílejí na zne išt ní ovzduší významn p edevším v podzimních a zimních m sících p i inverzním po así a jsou významným producentem tuhých zne iš ujících látek a široké škály organických látek. K nár stu zne išt ní dochází i v oblastech s možnostmi alternativního vytáp ní ušlechtilejšími palivy (plyn). P í inou je mimo jiné i áste ný návrat k vytáp ní tuhými palivy, zp sobený p edevším zvyšováním náklad na vytáp ní p i sou asné dostupnosti levn jších druh

22



pevných paliv, v n kterých p ípadech doprovázený i spalováním odpad se všemi z toho vyplývajícími negativními d sledky. M rné emise z vytáp ní domácností p esahují v hodnotách TZL, PM10 i PAU pr m ry eské republiky. O ekávaný pozitivní trend snižování emisí v d sledku zateplování obytných dom , respektive instalace alternativních zdroj vytáp ní (tepelná erpadla, solární zdroje) v rámci podpory programu „Zelená úsporám“ se významn ji m že projevit až p i hodnocení celé zimní sezóny. Dopady spole ného opat ení MSK a MŽP, zam eného na vým nu technicky nevyhovujících kotl na tuhá paliva za modern jší s nižšími m rnými emisemi, se projeví až v nadcházející zimní sezón . Dominantní role malých zdroj zne išt ní ovzduší se projevuje p edevším v p ípad produkce t kavých organických látek (více než 65% veškeré produkce VOC v kraji). Spole n s dopravou tak jde o více než ¾ veškeré produkce VOC, což má dopad z hlediska zát že území nejen v jádrové ásti kraje, kde se na zne išt ní ovzduší podílí p edevším pr mysl, ale také v oblastech relativn vzdálených dosahu zvlášt velkých a velkých stacionárních zdroj zne išt ní. V následujícím obrázku (zdroj: SZÚ) je uvedeno rozložení zdroj lokálních topeniš v MSK:

Z hlediska zne išt ní ovzduší se stále v tším problémem stává, krom výše uvedeného nar stajícího podílu malých zdroj zne išt ní ovzduší, také již citovaná doprava. A to p edevším v d sledku nar stající intenzity vnitrostátní i mezinárodní kamionové p epravy.

23



Na n kterých úsecích silnic v kraji se intenzita dopravy, zejména v první polovin minulé dekády, zvýšila o desítky procent. Nejvýznamn jšími zdroji zne iš ování jsou komunikace v centrech m st (p edevším Ostrava a její okolí), všechny rychlostní komunikace a zatížené úseky silnic I. t íd (jihozápadn od Ostravy). P ínos dokon ené dálnice se zatím významným zp sobem neprojevil, d ležitou roli m že sehrát její využití p i smogových situacích. Dalším, výše nezmín ným zdrojem zne išt ní ovzduší, je významný lokální vliv termicky aktivních d lních odval (nutnost sanace) a vliv velkých plošných rekultiva ních prací. 2.2.2. Imisní situace Koncentrace škodlivin v ovzduší je mimo jiné závislá na meteorologické situaci, proto je tento faktor v jednotlivých sezónách i letech r zn významný. P esto se dá konstatovat, že po roce 2000 došlo v Moravskoslezském kraji - na rozdíl od stagnace koncentrací ostatních škodlivin - k významnému nár stu koncentrací suspendovaných ástic PM10 (špi ka hodnot v roce 2003) i oxid dusíku (špi ka hodnot v roce 2006). Následující graf (zdroj: HMÚ) p ináší navíc i srovnání s dalšími aglomeracemi v R. Z n j mimo jiné plyne, že koncentrace škodlivin (zejména PM10) v Moravskoslezském kraji od roku 1999 stoupaly podstatn více, než v dalších zatížených oblastech R (SZ echy, Praha) a postupný pokles koncentrací od roku 2003 nebyl natolik výrazný, aby se hodnoty p iblížily ke stavu, který je dnes v uvedených srovnávacích oblastech. Vyhlášená oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) tak v posledních letech stále zaujímá významnou ást MSK a zasahuje stále výrazn i za západní a jihozápadní hranice m sta Ostravy. Kraj je vzhledem ke své homogenit nejv tší velkoplošnou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území eské republiky. Ta v roce 2009 dosahovala 45,4% rozlohy kraje, což je zhoršení oproti roku 2008 (36% rozlohy kraje). Oproti roku 2005 a 2007 (45,5% a 51% území kraje) se jedná o zhruba stejnou rozlohu. P í inou neuspokojivého imisního stavu je, krom vysoké produkce emisí ze všech typ zdroj (v etn malých zdroj – lokálních topeniš a dopravy), astý výskyt období se špatným rozptylem škodlivin v ovzduší – p edevším p i inverzních stavech v chladných ástech roku. Klí ové je p edevším zne išt ní ovzduší suspendovanými ásticemi PM10, a to nejen v ostravsko-karvinské pr myslové aglomeraci a p ilehlých územích, ale i ve v tších m stech mimo tuto aglomeraci. V roce 2010 byl denní imisní limit koncentrací PM10 p ekro en na všech 20 stanicích. P ekro ení hodnoty 24 hodinového imisního limitu bylo nej ast ji dosahováno na stanicích v okrese Karviná a Ostrava. Nejv tší po et p ekro ení hodnoty 50 ug.m-3 byl dosažen na stanici Bohumín (165x oproti 136x v roce 2009 a 110 x v roce 2008), Ostrava Radvance (148x), Ve ovice (147 x), ad. Ro ní imisní limit PM10 40 ug.m-3 byl v roce 2010 na území Moravskoslezského kraje p ekro en na 13 stanicích imisního monitoringu. Nejvyšší hodnota byla nam ena ve V ovicích (66,1 µg.m-3) a Bohumín (63,9 µg.m-3). ty i z p ti lokalit s nejvyššími

24



hodnotami se nacházejí v Moravskoslezském kraji, až pátou lokalitou je stanice Stehel eves v okrese Kladno. Srovnání hodnot PM10 v rámci R je v níže uvedeném obrázku ( HMÚ). Je d ležité zmínit, že v n kterých oblastech se na koncentracích zne išt ní ovzduší výrazn podílejí lokální topeništ . Nap . v p ípad PM10 m že být p ísp vek lokálních topeniš k celkovým koncentracím v pr m ru od 1- 5 µg/ m3 , ale lokáln mohou p ispívat i 15 µg/m3.

25



Mimo aglomerace jsou našt stí koncentrace zne išt ní PM a persistentními polutanty nižší. Z vyhodnocení kvality ovzduší v místech mimo ostravsko-karvinskou aglomeraci lze uvést, že v roce 2010 koncentrace PM10 nap . na eladné v ro ním aritmetickém pr m ru nep ekro ily ro ní imisní limit. I zde však došlo 52 x k p ekro ení 24-hodinového limitu s maximální nam enou hodnotou PM10 358 ug/m3. V Moravskoslezském kraji byly p ekra ovány také imisní limity pro ješt nebezpe n jší suspendované ástice o velikosti PM2,5 ve výši 25 ug.m-3 (navrhovaný ro ní limit podle sm rnice ES 2008/50/EC) na všech sedmi stanicích na území kraje (V ovice, Bohumín, Ostrava-Radvanice, Ostrava-P ívoz, Ostrava-Záb eh, T inec-Kosmos a Ostrava-Poruba), Uvedené ástice jsou považovány za nejvýznamn jší prachové ástice z hlediska vliv na lidské zdraví. P ekro eny byly také hodnoty cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu (prokázaný lidský karcinogen dle IARC) na všech osmi stanicích na území kraje, kdy na lokalit Ostrava-Bartovice byly op t nam eny nejvyšší hodnoty v R rovnající se 7,2 ng.m3 (nicmén nižší než v roce 2009 , kdy bylo nam eno 9,2 ng.m-3). Cílový imisní limit je p ekro en velmi výrazn . P ekvapivé je, že vysokých hodnot a negativního trendu bylo dosahováno také v náv trných ástech m sta Ostravy, nap . v Ostrav – Porub , která byla tradi n považována za místo s kvalitním životním prost edím. Ze srovnání asové ady6 plyne, že lokalita dosahovala v roce 2008 podstatn vyšších hodnot benzo(a)pyrenu, než v prvním srovnávacím roce 2004. Zatímco v roce 2004 se jednalo konkrétn o 2,1 ng/m3 oproti 10,0 ng/m3 v Ostrav Bartovicích, resp. 6,5 ng/m3 v Ostrav -P ívoze a 4,5 ng/m3 v Ostrav -Mariánských horách, v roce 2009 již hodnota v Ostrav – Porub dosahovala 3,3 ng/m3, zatímco v Ostrav – P ívoze klesla na 5,5 ng/m3 a v Ostrav – Mariánských horách stoupla na 4,8ng/m3. P í inou jsou pravd podobn zvyšující se intenzity dopravy, v etn nár stu tranzitní dopravy do doby dokon ení nového napojení na budovanou silnici . I/11 na Opavu. Další podrobné údaje ke koncentracím nejvýznamn jších škodlivin jsou uvedeny v p íloze . 5: Strategické hodnocení vliv koncepce na ve ejné zdraví. V roce 2010 došlo k p ekro ení ro ních pr m rných koncentrací benzenu z celé v Moravskoslezském kraji a to na stanici Ostrava-P ívoz.

R jen

6 Švecová, V., Topinka, J., Šrám, R.J.(2009): Personální monitoring polycyklických aromatických uhlovodík a volatilních organických látek. In: Ochrana ovzduší 5-6/2009(z m ení HMÚ).

26



Graf: Ro ní pr m rná koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech 2000-2010 na vybraných stanicích (zdroj: HMÚ)

Graf: Pole ro ní koncentrace benzo(a)pyrenu, v ovzduší v roce 2010 (Zdroj: HMÚ).

27



Graf: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limit m pro ochranu zdraví, bez zahrnutí p ízemního ozónu, 2010 (Zdroj: HMÚ).

2.3. Hluk Spole n s dopady nar stající intenzity dopravy v oblasti zne išt ní ovzduší (a už samotná produkce emisí nebo sekundární zne išt ní prachem) se projevuje i nár st hlukové zát že obyvatel. Jednou z p í in nár stu hluku z dopravy je nevyhovující kvalita a nedostate ná kapacita komunikací, a také chyb jící obchvaty m st a obcí. Hluk z pr myslové innosti je ve srovnání s hlukem z dopravy mén významný. K této situaci p ispívá neustálý nár st intenzity silni ní dopravy. I p es ob asné meziro ní poklesy (množství p epravených osob a nákladu po železnici i po silnici meziro n pokleslo nap . v roce 2009 o 9%) je významný setrvalý trend nár stu. Množství osob a zboží, p epraveného po silnici p evyšuje až 4x objem p epravy po železnici. Nejvyšší po et obyvatel na území kraje dot ených hlukem (hodnota Ln 60 dB pro rušení spánku) dle uve ejn ných údaj žije ve velkých m stech Moravskoslezského kraje – FrýdekMístek (3279 obyvatel), Opava (5529 obyvatel), Haví ov (5379 obyvatel). Celodenn (ukazatel Ldvn 70 dB) je hlukem z dopravy dot eno v uvedených m stech - Frýdek-Místek (2

28



623 obyvatel), Opava (4 811 obyvatel), Haví ov (4 898 obyvatel). V aglomeraci Ostrava žije nad mezní hodnotou Ln pro silni ní dopravu 33 300 obyvatel a Ldvn 27 800 osob. Strategické hlukové mapy, z nichž jsou údaje erpány, byly vypracovány na základ sm rnice 2002/49/ES pro aglomerace s po tem obyvatel nad 250 000 a pro hlavní komunikace s dopravní intenzitou nad 6 mil. vozidel/rok. V roce 2010 ešila Krajská hygienická stanice MS kraje se sídlem v Ostrav celkem 167 podn t s ohledem na nadm rný hluk. Jednalo se p edevším o dopravní hluk z provozu liniových staveb (silnice, železnice). 2.4. P íroda a krajina Vzhledem k požadavk m orgán ve ejné správy z projednávání p edchozích krajských koncepcí, je nezbytné v novat zvýšenou pozornost potenciálním st et m Strategie s chrán nými zájmy v oblasti ochrany p írody a krajiny. P es obecné vnímání Moravskoslezského kraje, jako území se siln poškozeným životním prost edím, leží na území regionu ada rozsáhlých území s cennými p írodními hodnotami. Jedná se p edevším o velkoplošná zvlášt chrán ná území – celé území CHKO Pood í a dále ásti CHKO Beskydy a CHKO Jeseníky. Celková rozloha velkoplošných ZCHÚ dosahuje více než 17% rozlohy regionu. Velkoplošná ZCHÚ od roku 2008 postupn dopl ovalo 147 maloplošných zvlášt chrán ných území o rozloze 6 798 ha. V Moravskoslezském kraji stejn jako v celé R p evládá kulturní krajina ovlivn ná intenzivní antropogenní inností. P sobení lov ka m lo za p í inu vznik n kolika unikátních krajinných typ , ve kterých se udržela nebo vytvo ila ada jedine ných ekosystém . Další intenzifikace zem d lské a pr myslové výroby tyto ekosystémy ohrožuje. Moravskoslezský kraj má pro podporu managementu ochrany p írody a krajiny zpracovánu „Koncepci strategie ochrany p írody Moravskoslezského kraje“, která analyzuje dosavadní stav a ukládá prioritní úkoly v daném území na období 10 let. Zásluhou dlouhodobé tradice v ochran p írody a zvyšujícím se dota ním prost edk m se situace v kraji postupn zlepšuje. Je provád n management v maloplošných zvlášt chrán ných územích (biotechnické zásahy na území p írodních rezervací (PR) a p írodních památek (PP)) jako je pravidelné kosení, likvidace invazních druh rostlin, údržba lesního porostu a podobn . Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v sou asné dob velkoplošné terénní úpravy, nap íklad v souvislosti se stavbami výrobního, obchodního a logistického charakteru (sklady, logistická centra, podnikatelské areály, pr myslové zóny, podniky na zelené louce) s nároky na další plochy. Uvedený trend vede k postupnému zvyšování podílu využívané plochy v pom ru k území p írodního charakteru. Problémem je rovn ž zvýšení fragmentace krajiny a snížení její migra ní propustnosti v d sledku stavební innosti. Dalším relativn novým problémem jsou zásahy do krajinného rázu v d sledku výstavby stožárových staveb, p edevším v trných elektráren v exponovaných lokalitách.

29



V následující mapce je uveden p ehled chrán ných území Moravskoslezského kraje.

Velkoplošná zvlášt chrán ná území CHRÁN NÁ KRAJINNÁ OBLAST BESKYDY CHKO Beskydy je nejv tší chrán nou krajinnou oblastí v R, byla vyhlášena v roce 1973 na ploše 116 000 ha. Rozprostírá se na moravsko-slovenském pomezí v horské ásti Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrch a Javorník . Podnebí Beskyd ur uje jejich nadmo ská výška a poloha v míst st et oceánského a kontinentálního klimatu. Nejnižší pr m rnou ro ní teplotu 2,5°C má nejvyšší vrchol Beskyd Lysá hora, nejnižší polohy oblasti mají pr m r okolo 7°C. Celá oblast je dosti bohatá na srážky, p i emž nap íklad Lysá hora s pr m rnou hodnotou 1532 mm za rok pat í k srážkov nejbohatším míst m R. Lesy pokrývají asi 70 % území, jejich druhová skladba byla vlivem lov ka zna n pozm n na, takže p vodní smíšené porosty byly v tšinou nahrazeny smrkovými monokulturami. P írodní lesy se zachovaly jen místy. Jsou to p edevším kv tnaté bu iny i zbytky su ových les . Na nejvyšších beskydských vrcholech a jejich svazích z staly

30



p írodní horské smr iny. V tšina významných prales a ást dalších typických beskydských porost je chrán ná v rezervacích. P i utvá ení beskydské krajiny se výrazn projevil vliv jejího osídlení a využívání. Zvlášt významn se projevil vliv st edov ké valašské kolonizace s paseká ským zp sobem hospoda ení, v jehož d sledku došlo k vytvo ení hodnotné a esteticky vyvážené kulturní krajiny s roztroušenými chalupami a drobnými polí ky. Oblast je významná p edevším pro hnízd ní pta ích druh vázaných na p írodní pralesovité lesy s významným podílem buku. Vyskytuje se tu jediná p vodní populace puštíka b lavého (Strix uralensis) v R, hnízdí zde také sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Plochy bezlesí hostí nap íklad po etnou populaci ch ástala polního (Crex crex) a uhýka obecného (Lanius collurio). Nejv tší populace v R zde tvo í strakapoud b loh betý (Dendrocopos leucotos) a lejsek malý (Ficedula parva). CHKO Beskydy plní d ležitou funkci z hlediska takzvané Bernské úmluvy (Úmluva o ochran evropské fauny a flóry a p írodních stanoviš ) pokud jde o výskyt velkých šelem – vlka (Canis lupus), rysa ostrovida (Lynx lynx) a medv da hn dého (Ursus arctos). Pro p ilehlou pr myslovou oblast Ostravska p edstavují Beskydy významnou rekrea ní oblast, což se projevuje v návšt vnosti atraktivních oblastí. CHRÁN NÁ KRAJINNÁ OBLAST JESENÍKY CHKO Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na ploše 74 000 ha. Území dominuje nejvyšší moravský masív – Hrubý Jeseník. Z geologického hlediska p edstavují Jeseníky nejvýchodn jší ást eského masívu, jenž byl vyvrásn n na konci prvohor. Z klimatického hlediska pat í Jeseníky mezi chladn jší oblasti s vysokými srážkami a vysokou délkou trvání sn hové pokrývky (v h ebenové ásti poho í zpravidla od poloviny íjna až do konce kv tna), což vytvá í vhodné podmínky pro zimní sporty a další související aktivity cestovního ruchu. Pro provozování zimních sport byla vybudována nezbytná infrastruktura (nap íklad lyža ské areály u Ov árny pod Petrovými kameny a u ervenohorského sedla), která – spole n s vysokou koncentrací návšt vnosti (místní i asovou) – zp sobuje potenciální st ety s požadavky na ochranu p írody a krajiny. Lesní porosty pokrývají území oblasti tém z 80 procent. P evažují smrkové monokultury, které z velké ásti nahradily p vodní bukojedlové porosty a p irozené smr iny. Horní hranice lesa probíhá v nadmo ské výšce 1 300 m, nad ní je rozsahem nevelké, ale p írodov decky velmi hodnotné p irozené bezlesí – horské hole, které jsou dokladem zaledn ní. Kle je zde nep vodní d evinou a její nep ítomnost v p vodní vegetaci je jedním z d vod velkého druhového bohatství n kterých lokalit v alpínském pásmu. Nap íklad z Velké kotliny se uvádí na 450 druh vyšších rostlin, jde o nejbohatší botanickou lokalitu v R. Ve vrcholových partiích jsou etná vrchovišt , rašeliništ , prameništ a byst iny. Oblast je významná p edevším pro lesní druhy pták a ptactvo horských luk, v etn druh zasahujících do oblasti údolních niv. Vyskytuje se zde p vuška podhorní (Prunella collaris) a linduška horská (Anthus spinoletta), jejichž rozší ení je v R zna n omezené. Kritická

31



situace nastala u tet eva hlušce (Tetrao urogallus) – asi p ežívá n kolik jedinc , došlo také k rychlému snížení po tu tet ívka obecného (Tetrao tetrix). O ekává se návrat sokola st hovavého (Falco peregrinus). Pozornost zasluhuje ojedin lý výskyt kulíka hn dého (Charadrius morinellus) a slavíka modrá ka tundrového (Luscinia svecica svecica). V sou asné dob se p ipravují podklady pro posouzení možnosti z ízení národního parku v jádrové ásti stávající CHKO. CHRÁN NÁ KRAJINNÁ OBLAST POOD Í Jedná se o území zachovalé údolní nivy Odry s pestrým mikroreliéfem, vzniklým jejím vývojem ve tvrtohorách a následn hospodá ským využíváním po st edov ké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedin lé zachovalým vodním režimem s každoro ním zaplavováním rozsáhlých ástí nivy. Dále pak v národním m ítku jedine ným charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy ramen a t ní v r zném stupni zazemn ní, zna ným podílem trvalých travních porost s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex zhruba 2 300 ha aluviálních luk), lužními lesy v niv (zastoupení dubu a jasanu tém 50 %), dubohab inami na terasách Odry a kone n rybni ními soustavami. Území je místem výskytu ady ohrožených druh p edevším vodní a mok adní kv teny a zví eny. Oblast byla vyhlášena v roce 1991 v plošné vým e 8 150 ha a v roce 1993 za azena k mok adním územím Ramsaarské konvence (rozloha mezinárodn významného mok adu 5 450 ha). Nejcenn jší lokality jsou chrán ny v maloplošných chrán ných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se p ipravují k vyhlášení. V rámci územního systému ekologické stability je severní ást CHKO nadregionálním biocentrem a jižní nadregionálním biokoridorem. CHKO je významná p edevším pro vodní a bažinné ptáky jak v dob hnízd ní, tak i p i tahu. Na n kolika místech se vyskytuje buká velký (Botaurus stellaris), hnízdí zde hohol severní (Bucefala clangula) a další vzácné kachny. Od konce 90. let 20. století hnízdí husa velká (Anser anser) a kormorán velký (Phalacrocorax carbo), od roku 2000 pak zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Existuje tu hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibindus). Z bah ák je nejhojn jším hnízdním druhem ejka chocholatá (Vanellus vanellus), z mén astých b ehouš ernoocasý (Limosa limosa) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). Hlavní hospodá skou inností je zem d lství. Rybníky jsou využívány k chovu ryb. Maloplošná zvlášt chrán ná území (MZCHÚ) mají rozlohu 6 798 ha. V roce 2009 se po et MZCHÚ zvýšil o jednu, v p edchozím roce o ty i. Konkrétn se jedná o 10 národních p írodních rezervací (NPR), 8 národních p írodních památek (NPP), 74 p írodních rezervací (PR) a 56 p írodních památek (PP). V roce 2009 se po et maloplošných zvlášt chrán ných území rozší il o NPP Javorový vrch (84,15 ha) na území CHKO Jeseníky a PR Bažantula (36,52 ha) na území CHKO Pood í. Moravskoslezský kraj financoval v roce 2009 management v maloplošných zvlášt chrán ných územích (mimo území CHKO) ve výši p ibližn 2 mil. K . Dále se na území kraje nachází 5 p írodních park , které zajiš ují územní ochranu p írody na obecné úrovni. Ze 148 MZCHÚ je 78 ZCHÚ umíst no ve volné krajin

32



ve správ Krajského ú adu Moravskoslezského kraje. Seznam všech maloplošných ZCHÚ je uveden v analytické ásti koncepce ochrany p írody a krajiny Moravskoslezského kraje.

Zdroj: Koncepce ochrany p írody a krajiny Moravskoslezského kraje P írodní parky V Moravskoslezském kraji byly vyhlášeny následující p írodní parky: P írodní park Sovinecko (na území p írodního parku leží NPP Rešovské vodopády) P írodní park Údolí Byst ice (na území leží PP Kamenné proudy a PR Hrubovodské sut ) P írodní park Oderské vrchy P írodní park Podbeskydí (nejcenn jší ástí parku NPP Šipka) P írodní park Moravice. Významné krajinné prvky (VKP) V Moravskoslezském kraji je registrováno více než 2150 VKP (Zdroj: KOPK MSK), nejvíce v kompetenci pov ených obecních ú ad Odry, Fulnek a Nový Ji ín (dohromady více než 50 % všech VKP na území MSK). Z výše uvedeného plyne, že rozmíst ní registrovaných VKP na území MSK je nerovnom rné, což vyplývá z r zného postupu p i jejich vyhlašování.

33



Zdroj: Koncepce ochrany p írody a krajiny Moravskoslezského kraje Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou vzájemn propojené soubory p irozených i pozm n ných, avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Rozlišují se na místní, regionální a nadregionální ÚSES a jejich cílem je: • uchování a podpora rozvoje p irozeného genofondu krajiny • zajišt ní p íznivého p sobení na okolní ekologicky mén stabilní ásti krajiny a jejich prostorové odd lení • podpora možnosti polyfunk ního využívání krajiny • uchování významných krajinných fenomén . Jejich vymezení je sou ástí územn -plánovací dokumentace. V územn -plánovací dokumentaci VÚC je to na úrovni nadregionálních a regionálních ÚSES, v územn -plánovací dokumentace obcí pak až do úrovn lokálních ÚSES. Pé e o zvlášt chrán né živo ichy V kraji p sobí 2 záchranné stanice pro hendikepované živo ichy (Bartošovice nad Odrou a Stránské – ve druhém p ípad specializace na dravce a sovy), které se v nují také EVVO. Jen samotná stanice v Bartošovicích p ijme ro n 700-1100 hendikepovaných zví at a pr m rn 55% jich po dolé ení vypustí zp t do p írody (v roce 2010 bylo z 1 046 p ijatých zví at vypušt no zp t do p írody 475). Celkem bylo za období 1983-2010 p ijato 12 978 živo ich .

34



Invazní druhy V Moravskoslezském kraji se, podobn jako v celé republice, ší í invazní druhy živo ich a rostlin. V této souvislosti je vhodné zmínit v roce 2010 dokon ený projekt „Záchrana lužních stanoviš v povodí Morávky“, který byl nejvýznamn jším projektem ešícím likvidaci invazních druh v eské republice a je ojedin lým i v rámci Evropy (projekt získal finan ní podporu z Programu Life-Nature EU a prezentace jeho výsledk byla vybrána v rámci programu návšt vy Eurokomisa e pro ŽP M. Poto nika v R v íjnu 2011). Cílem projektu byla nejen revitalizace p vodních porost v povodí, kde je soust ed no n kolik chrán ných území, a které je zasaženo invazním druhem – k ídlatkou, ale také získání v deckých i praktických poznatk pro likvidaci uvedeného druhu. Na základ zkušeností z tohoto úsp šného projektu, probíhá likvidace invazních druh rostlin také v ásti CHKO Pood í. Natura 2000 Do potenciálního konfliktu s rozvojem aktivitami Moravskoslezského kraje se také m že dostávat ochrana lokalit evropské soustavy Natura 2000. To m že nastat mimo jiné i vzhledem k tomu, že do soustavy Natura 2000 jsou zahrnuty i ásti území, která d íve nebyla speciáln chrán na národní legislativou. Posouzení možných vliv na území soustavy Natura 2000 proto tvo í (i z d vodu obsahu vyžádaných stanovisek orgán ochrany p írody) nedílnou sou ást následného Vyhodnocení. V celkovém p ehledu p inášíme standardní p ehled území soustavy Natura 2000 v MSK. Do národního seznamu evropsky významných lokalit bylo na území Moravskoslezského kraje p vodn za azeno na ízením Vlády . 132/2005 Sb. celkem 45 EVL. Další EVL byla do národního seznamu EVL za azena v roce 2009 na ízením Vlády . 371/2009 Sb. Na území Moravskoslezského kraje se tedy celkov nachází celkem 51 evropsky významných lokalit (zdroj: Cenia). Nejpo etn jší kategorií evropsky významných lokalit na území Moravskoslezského kraje jsou území, jejichž p edm tem ochrany jsou konkrétní evropsky významné druhy (takzvané druhové lokality), zejména evropsky významné druhy živo ich . Evropsky významné druhy rostlin jsou p edm tem ochrany pouze ojedin le: Prad d, Beskydy, Skalské rašeliništ , Sovinec. Z „druhových“ lokalit je v tší ást tvo ena lokalitami vodních a podmá ených biotop (rybníky, t n , vodní toky, mok ady). Celkem se jedná o 25 EVL, ve kterých jsou p edm tem ochrany živo ichové (ojedin le rostliny) vázaní na vodní prost edí (nej ast ji: olek velký, ku ka žlutob ichá a ohnivá, dále vranka obecná, vydra í ní a další). Dále jsou na území Moravskoslezského kraje významn zastoupeny „druhové“ evropsky významné lokality v biotopech bývalých d lních d l (celkem deset EVL), jejichž p edm tem ochrany jsou netopý i.

35



Další skupinou „druhových lokalit“ jsou EVL u nichž jsou jediným i jedním z n kolika p edm t ochrany zástupci hmyzu, konkrétn lesní druhy brouk vázané na trouchniv jící d evo starých strom v alejích, parcích a lesích (zejména páchník hn dý) – 6 lokalit, p ípadn lu ní druhy (modrásek bahenní, p ástevník kostivalový) – 3 lokality, vodní druhy hmyzu (vážka jasnoskvrnná) – 1 lokalita. Typy evropských stanoviš jsou p edm tem ochrany ve 13 EVL, jedná se však o plošn nejrozsáhlejší lokality (Beskydy, Pood í, Niva Morávky, Sovinec, Prad d, Hrani ní meandry Odry). Nej ast ji zastoupeným typem stanovišt jsou lesní (13 EVL), následují mok adní a lužní stanovišt (10 EVL), lu ní (7 EVL), dále jsou zastoupeny stanovišt sutí a skal (ve 4 EVL), vodní stanovišt na tocích (3 EVL), k oviny (2 EVL) a na záv r shodn po jedné EVL jeskyn , horská (alpinská) stanovišt . Plošn nejrozsáhlejší EVL jsou Beskydy (CZ0724089) - 120 387 ha. Uvedená lokalita zárove obsahuje nejv tší po et p edm t ochrany (typ evropských stanoviš a evropsky významných druh ) v Moravskoslezském kraji, v etn prioritních druh . Významné jsou zejména šelmy (vlk obecný, medv d hn dý, rys ostrovid), pro n ž jsou Beskydy jedinou EVL na našem území, kde tyto druhy dohromady požívají ochranu EU prost ednictvím evropsky významné lokality. Mezi další plošn rozsáhlé EVL pat í následující: Prad d (CZ0714077) 6071 ha, Pood í (CZ0814092) - 5235 ha, Sovinec (CZ0810018) - 2561 ha. V Moravskoslezském kraji se dále nacházejí 4 pta í oblasti: Beskydy, Jeseníky, Pood í a He manský stav – Poolší. Pta í oblast Jeseníky: Pta í oblast Jeseníky (CZ0711017) byla vyhlášena na ízením Vlády R . 599/2004 Sb. na ploše 52 228,12 ha. Území pta í oblasti z ásti sleduje hranice CHKO Jeseníky, celkov je však její rozloha nižší než rozloha CHKO Jeseníky. P edm tem ochrany pta í oblasti Jeseníky jsou populace t chto druh pták : je ábek lesní (Bonasa bonasia) a ch ástal polní (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany pta í oblasti je zachování a obnova ekosystém významných pro druhy pták , pro které je oblast vyhlášena, v jejich p irozeném areálu rozší ení a zajišt ní podmínek pro zachování populací t chto druh ve stavu p íznivém z hlediska ochrany (§1 na ízení Vlády R). Jen s p edchozím souhlasem p íslušného orgánu ochrany p írody, lze v pta í oblasti Jeseníky, mimo sou asn zastav né a zastavitelné ásti území obcí (§3 na ízení Vlády R): a) vyty ovat nové turistické, cyklistické, lyža ské trasy a jezdecké stezky, b) provád t innosti vyvolávající zm nu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla zp sobit zm nu biotopu druhu, pro který je pta í oblast z ízena, c) m nit druh pozemk a zp soby jejich využití. P edchozí souhlas p íslušného orgánu ochrany p írody není pot eba ve vymezených p ípadech (viz (§3 odst. 2 na ízení Vlády R).

36



Pta í oblast Beskydy: Pta í oblast Beskydy (CZ0811022) byla vyhlášena na ízením Vlády R . 687/2004 Sb. na ploše 41 702 ha a pokrývá zhruba jednu t etinu její plochy. P edm tem ochrany pta í oblasti jsou populace t chto druh pták - áp erný (Ciconia nigra), je ábek lesní (Bonasa bonasia), tet ev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík b lavý (Strix uralensis), žluna šedá (Picus canus), datel erný (Dryocopus martius), strakapoud b loh betý (Dendrocopos leucotos), datlík t íprstý (Picoides tridactylus) a lejsek malý (Ficedula parva) a jejich biotop (§1 na ízení Vlády R). Všech deset druh p ílohy I Sm rnice o stanovištích, pro které byla pta í oblast vyhlášena, jsou lesní druhy, z nichž n které vyžadují pralesovitý charakter porost . Cílem ochrany pta í oblasti je zachování a obnova ekosystém významných pro druhy pták , pro které je oblast vyhlášena, v jejich p irozeném areálu rozší ení a zajišt ní podmínek pro zachování populací t chto druh ve stavu p íznivém z hlediska ochrany (§1 na ízení Vlády R). Jen s p edchozím souhlasem p íslušného orgánu ochrany p írody, lze v pta í oblasti, mimo sou asn zastav né a zastavitelné území obcí (§3 odst. 1 na ízení Vlády R): a) provád t veškeré mýtní a p edmýtní t žby a mechanizované práce v p stební innosti v porostních skupinách v dob od 15.3. do 15.7. ve vzdálenosti menší než 200 metr od známých obsazených hnízd ápa erného, b) provád t veškeré mýtní a p edmýtní t žby a mechanizované práce v p stební innosti v porostních skupinách v dob od 1.2. do 15.6. ve vzdálenosti menší než 100 m od známých obsazených hnízd puštíka b lavého, c) v dob od 15.3. do 31.7. provád t mýtní a p edmýtní t žby v porostních skupinách s mén než 50% zastoupením smrku, starších 80ti let, a všech lesních porostech starších 130 let, d) vyty ovat nové turistické, cyklistické a lyža ské trasy, e) m nit druh pozemk a zp soby jejich využití, f) nov umis ovat myslivecká za ízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd ápa erného nebo ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd puštíka b lavého. V územích první a druhé zóny Chrán né krajinné oblasti Beskydy, nacházejících se v pta í oblasti, lze jen se souhlasem orgánu ochrany p írody (§3 odst. 2 na ízení Vlády R): a) provád t mýtní a p edmýtní t žby, které nebyly umíst ny ve schváleném lesním hospodá ském plánu nebo v p evzaté lesní hospodá ské osnov , respektive t žby, u kterých dojde k jejich p esunu b) provád t mýtní nahodilé t žby listnatých d evin a jedle, s výjimkou vývrat a ležících zlom P edchozí souhlas p íslušného orgánu ochrany p írody není pot eba ve vymezených p ípadech (viz (§3 odst. 2 na ízení Vlády R).

37



Pta í oblast Pood í: Pta í oblast Pood í (CZ0811020) byla vyhlášena na ízením Vlády R . 25/2005 Sb. na ploše 8043 ha. Hranice pta í oblasti jsou totožné s hranicemi CHKO Pood í a území tvo í úzký pruh podél eky Odry. P edm tem ochrany pta í oblasti jsou populace t chto druh pták : buka velký (Botaurus stellaris), kop ivka obecná (Anas strepera), led á ek í ní (Alcedo atthis), moták pochop (Circus aeruginosus) a jejich biotop (§1 na ízení Vlády R). Cílem ochrany pta í oblasti je zachování a obnova ekosystém významných pro druhy pták , pro které je oblast vyhlášena, v jejich p irozeném areálu rozší ení a zajišt ní podmínek pro zachování populací t chto druh ve stavu p íznivém z hlediska ochrany (§1 na ízení Vlády R). Jen s p edchozím souhlasem p íslušného orgánu ochrany p írody, lze v pta í oblasti, mimo sou asn zastav né a zastavitelné území obcí (§3 na ízení Vlády R): a) provád t innosti vyvolávající zm nu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla zp sobit zm nu biotopu druhu, pro který je pta í oblast z ízena, b) m nit druh pozemk a zp soby jejich využití, c) vstupovat do litorálních porost rybník v dob od 1.4. do 31.7., krom vlastník a nájemc pozemk , d) m nit výši vodní hladiny v dob od 1.4. do 31.7. o více než 20 cm v asovém úseku kratším než 14 dní na rybnících Velký Okluk, Kotvice a Horní Bartošovický, e) p i obhospoda ování rybník používat hnojiva a biocidy, f) odstra ovat litorální porosty, g) vyty ovat nové turistické a cyklistické trasy, h) provád t innosti vykonávané správci tok p i zásazích do b eh a b ehových porost , s výjimkou zásah v havarijní situaci, kdy bezprost edn hrozí škody na majetku i bezpe nosti a zdraví osob 2.5. Staré ekologické zát že Staré ekologické zát že pat í v Moravskoslezském kraji k závažným problém m životního prost edí. V Moravskoslezském kraji je evidováno celkem 673 ekologických zát ží, tvo í tak 7,5 % ze všech kraj eské republiky. V kraji se jedná p evážn o zát že z oblasti chemického a hutnického pr myslu, uzav ené, technicky nevyhovující skládky odpad a území dlouhodob (v tšinou v minulosti) provozovaných pr myslových podnik . V p ípad skládek je nejv tším problémem jejich rekultivace a zabezpe ení, narážející na nedostatek finan ních prost edk obcí, které byly jejich provozovateli. Spole n s Ústeckým krajem pat í MSK mezi kraje, v nichž je tento problém dominantní. Odstra ování starých ekologických zát ží probíhalo v posledních letech p edevším v lokalitách Ostrava Koksovna Šverma (OKD a. s.), Koksovna Karolina (OKD, a. s.), Ostrava - Radvanice, OKD Bastro, Bruntál (ALFA Plastik a. s.), Opava Komárov (IVAX CR a. s.), Frenštát pod Radhošt m (Siemens Elektromotory, s. r. o.), Moravský Beroun (Granitol a.s.), Horní Suchá plnírna propan-butanu - PRIMAPLYN s. r. o. a další.

38



Nejvýznamn jší lokality, jejichž sanace po dlouhé p íprav probíhá jsou Nápravná opat ení laguny Ostramo (DIAMO s. p.), resp. aktuální jsou opat ení OKD a. s. (koksovny SA a Trojice, lokality jednotlivých dol ), Severomoravská plynárenská a. s. (lokality po celém kraji), Severomoravská energetika a. s. (lokality po celém kraji), Arcelor-Mittal Steel a. s, Válcovny plechu a.s., T INECKÉ ŽELEZÁRNY a. s., lokality erpacích stanic PHM, ad. Samotná likvidace starých zát ží však m že p inést i p echodné zhoršení kvality životního prost edí, zejména v p ípad porušení technologických postup – viz extrémní zvýšení koncentrací oxidu si i itého v ovzduší v d sledku likvidace lagun Ostramo v íjnu 2011. Specifickým problémem území s bývalou i sou asnou hlubinnou t žbou erného uhlí je nutnost zabezpe ení starých likvidovaných d lních d l z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu d lních plyn a dále devastace poddolovaných území s omezenými možnostmi t žebních organizací a státu p i odstra ování a náprav zp sobených škod. 2.6. Odpady Produkce a nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji jsou ovlivn ny vysokou hodnotou zalidn ní a množstvím pr myslových podnik v kraji. Odpadové hospodá ství lze charakterizovat velkým množstvím pr myslových odpad , odpad z obal a komunálního odpadu. Celková produkce odpad na obyvatele se v kraji v posledních letech snižuje. Kraj se v produkci odpad za adil na 2. místo v R. Struktura produkce pr myslových odpad v Moravskoslezském kraji odpovídá struktu e pr myslové výroby. Významná ást produkce odpad p ipadá na anorganické odpady z tepelných proces a odpady ze zpracování ropy, z išt ní zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí – tedy odpady z koksochemie. Ve vybraných ástech kraje probíhá ada asana n rekultiva ních staveb, v jejichž rámci jsou využívány certifikované vedlejší energetické produkty, což snižuje celkový objem pr myslových odpad . Tímto zp sobem však zdaleka nedochází k tak významnému snížení produkce pr myslových odpad , jako nap íklad v Ústeckém kraji, kde došlo v polovin dekády k poklesu objemu pr myslových odpad oproti p edchozím lét m zhruba na polovinu. Skládky odpad jsou v sou asné dob nadále využívány jak pro odstra ování pr myslových odpad tak i pro odstra ování komunálních odpad . Krom skládek jsou na území Moravskoslezského kraje provozována za ízení k využívání nebo odstra ování odpad , která jsou svou kapacitou a charakterem významná pro systém nakládání s odpady. Mezi n pat í zejména spalovna nebezpe ných odpad (10 kt/rok) provozovaná spole ností SPOVO a.s. v Ostrav , za ízení pro sb r, výkup a využívání autovrak provozované ŽDB GROUP a.s. v Bohumín a dot i ovací linky spole ností Nehlsen T inec, s. r. o. a Frýdecká skládka a. s. Od roku 2002 je v Ostrav -Kun icích v provozu linka na výrobu alternativního paliva ze spalitelných odpad kategorie ostatní odpad, kterou provozuje OZO Ostrava s. r. o.

39



K p etrvávajícím problém m v oblasti nakládání s odpady stále pat í množství biologicky rozložitelných odpad ukládaných na skládky a malé množství energeticky nebo materiálov využívaných komunálních odpad . P í inou d íve uvedeného je nedostate ná kapacita za ízení pro využívání biologicky rozložitelných odpad , a to jak kal z OV, tak i nap íklad odpad ze stravování a z obchodních et zc . Dalším problémem je rekultivace a zabezpe ení uzav ených a uzavíraných skládek odpad a využití tohoto typu brownfields. Tabulka: Celková produkce odpad v MSK (t), zdroj KÚ MSK celková produkce odpad podíl ostatních odpad podíl nebezpe ných odpad

2004 2005 2006 2007 2008 2009 6 586 800 5 284 916 5 797 652 4 315 150 5 169 805 4 463 700 6 141 300 4 944 318 5 479 004 4 008 129 4 816 853 4 118 892 444 808 445 500 340 598 318 648 307 021 352 952

Graf:

V roce 2009 byla produkce odpad na podobné úrovni jako v roce 2007. Došlo tak k poklesu oproti let m 2004-2006 i roku 2008. Výjimku tvo í podíl nebezpe ného odpadu, který byl nejv tší od roku 2004. Od roku 2004 do roku 2008 docházelo ke snižování celkové kapacity za ízení pro skládkování odpad (z 15,3 mil. m3 na 3,3 mil. m3). V roce 2009 došlo k navýšení této kapacity na 10 mil. m3 (viz níže uvedená tabulka). Pokud se týká komunálních odpad , jejich produkce po výrazném poklesu mezi lety 2004 a 2005 klesala již jen mírn , v roce 2009 naopak ve srovnání s rokem 2007 stoupla na úrove p evyšující produkci od roku 2005.

40



Tabulka: Celková produkce komunálních odpad v MSK (t), zdroj KÚ MSK

Komunální odpad se v p evážné mí e skládkuje. Podíl skládkovaného odpadu dosáhl v roce 2008 hodnoty 84% a procento dále stoupá, zatímco podíl energeticky využitého komunálního odpadu je jen 0,02%. K hlavním cíl m kraje pat í snižování množství sládkovaných odpad ve prosp ch zvýšení jejich materiálového a energetického využívání. K dosažení tohoto cíle má v budoucnu p isp t vybudování za ízení pro energetické využití odpad s p edpokládanou kapacitou p ibližn 190 tis. t komunálního odpadu za rok, jehož výstavba se p ipravuje s odhadovaným uvedením do provozu v roce 2015. Graf: Množství komunálních odpad v Moravskoslezském kraji odstran ných skládkováním [tis. t], 2002–2009, Zdroj: Cenia

2.7. Voda 2.7.1. Jakost povrchových vod Z dlouhodobého hlediska se jakost vody v tocích trvale zlepšuje. Od po átku 90. let výrazn poklesl, v rámci sledovaných profil jakosti povrchových vod, po et profil s nejhoršími t ídami jakosti. P es dosažené zlepšení však nelze považovat sou asný stav za zcela vyhovující, problematické jsou hlavn úseky vodních tok s menší vodností a vysokou kumulací zdroj zne išt ní. V kraji je sledováno 28 profil na tocích Odra, Olše, Opava, Ostravice, Moravice, Hvozdnice, Ji ínka, Lubina, Lu ina, Olešná, Stonávka, a erný potok. Podle základní klasifikace skupiny ukazatel byly v období 2008-2009 nejvíce zne išt ny vodní toky Hvozdnice, Ji ínka a Lu ina ve Slezské Ostrav (byly za azeny do IV. t ídy zne išt ní, tedy siln zne išt ná voda), p evážn díky ukazateli celkový fosfor, v n kterých p ípadech spole n s ukazateli BSK5 a CHSKcr). Tyto ukazatelé také ovlivnily zat íd ní Odry, Opavy a Olše (na v tšin profil ) a dále erného potoka, Lubiny, Lu iny do III. t ídy

41



zne išt ní. Hodnocení V. t ídy v profilech Lu ina-Slezská Ostrava, Odra-Svinov dosáhly nerozpušt né látky sušené (NL 150°). Do stejné t ídy byly za azeny profily Olše- eský T šín a Olše-ústí pro RL 150°. Termotolerantní koliformní bakterie byly klasifikovány nejh e III. t ídou, a to na deseti profilech. Zdroj: Cenia.

Další pozornost musí být v nována problematice erozních splach .

Graf: Jakost vody v tocích Moravskoslezského kraje v období 2008-2009

Chrán né oblasti p írodní akumulace vod ásti území MSK náleží do chrán ných oblastí p írodní akumulace vod (CHOPAV) Beskydy a Jeseníky, které byly vyhlášeny na ízením vlády . 40/1978 Sb., a kde se zakazuje, mimo jiné, zmenšovat rozsah lesních pozemk , odvod ovat lesní a nelesní pozemky, provád t zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, a další. To je d ležité vést v patrnosti také v souvislosti s potenciálními vlivy podporovaných projekt Strategie.

42



Zdroj: Koncepce ochrany p írody a krajiny Moravskoslezského kraje 2.7.2. Vodní hospodá ství Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z ve ejné vodovodní sít v Moravskoslezském kraji se pohybuje kolem 95 %, meziro n se v roce 2009 zvýšil o cca 1 037 obyvatel. Kvalita produkované vody je velmi dobrá a až na ídké výjimky trvale vyhovuje všem ukazatel m normy pro pitnou vodu SN 75 7111. Spot eba pitné vody pokra ovala v dlouhodobém poklesu. V roce 2010 došlo k meziro nímu snížení 1 mil. m3 na hodnotu 84,3mil. m3 (v roce 2009 o 2,5 mil. m3 na hodnotu 85,3 mil. m3, 2008 o 2,4 mil. m3 oproti roku 2007 na 87,8 mil. m3). P esto byla spot eba pitné vody na obyvatele v roce 2009 mírn nad pr m rem R, tedy 98,4 na obyv. za den Graf: Zásobování pitnou vodou a p ipojení na kanalizaci v Moravskoslezském kraji, zdroj KÚ MSK

43



2.7.3. Voda pro koupání Jakost vody je hodnocena orgány ochrany ve ejného zdraví dle vyhlášky . 135/2004 Sb. a dle Metodického návodu pro sjednocení hodnocení jakosti vod využívaných ke koupání ve volné p írod . Výsledné hodnocení zohled uje jak smyslov postižitelné ukazatele jakosti vody jako je zákal, p na, olejový film nebo nep íjemný zápach, tak výsledky mikrobiologických, biologických a chemických laboratorních analýz. V rámci Moravskoslezského kraje byla kvalita vody sledována na 24 místech. Sledování provádí Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje v intervalu nejmén 1x za 14 dní v období od konce kv tna do za átku m síce zá í. P i p ekro ení limit , kdy hrozí ohrožení zdraví, vydává KHS zákaz koupání. Zákaz se zve ej uje na ú ední desce KHS, na ú ední desce místn p íslušné obce s rozší enou p sobností a všech obcí tvo ících její správní obvod. Vývoj jakosti vody v koupací sezón 2011 je ilustrován v následující tabulce.

44



Tab.: Koupací oblasti– vývoj jakosti vody v koupací sezón 2011 (Zdroj: KHS MSK)

Tab.: Koupališt ve volné p írod - vývoj jakosti vody v koupací sezón 2011 (Zdroj: KHS MSK)

45



2.7.4 Odpadní vody Pr myslové podniky v Moravskoslezském kraji mají zajišt no išt ní odpadních vod na úrovni legislativou požadovaných standard . Dominantní podíl na zne išt ní vod v regionu mají komunální odpadní vody. A to jak vzhledem k množství odpadních vod, tak i vzhledem k hodnotám p ivád ného organického zne išt ní a vnosu dusíku a fosforu do povrchových vod. Na kanalizaci s koncovou OV je napojeno menší procento obyvatel regionu, než iní pr m r R. K této skute nosti p ispívá i charakter slezské (rozptýlené) výstavby v ásti regionu, který neumož uje ekonomicky srovnatelné napojování obyvatel na kanalizaci, jako v n kterých jiných regionech. P evážná ást obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) má vybudovanou ve ejnou kanalizaci. Všechny obce nad 10 000 EO mají vybudovanou kanalizaci ukon enou na mechanicko-biologické OV. Po et obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou istírnou dosahoval v roce 2010 80,8% z celkového po tu obyvatel kraje, išt no bylo 90,6% odkanalizovaných odpadních vod (mén než v roce 2008). Za nejvýznamn jší akce, vedoucí ke snížení množství zne išt ní vypoušt ného v odpadních vodách v posledních letech lze považovat uvedení do provozu OV Opava a OV P íbor. 2.8. P da Stejn jako v p edchozích letech dochází nadále k poklesu vým ry zem d lské p dy (v roce 2010 meziro n o 551 ha, v roce 2009 o 362 ha, v roce 2008 o 622 ha a v roce 2007 o 585 ha) a snižuje se také procento jejího zorn ní (v sou asnosti 32% rozlohy kraje). Hlavní p í inou je tlak na využití p dy pro realizaci pr myslových a obchodních komplex , logistických a dopravních staveb a bytové výstavby. ásti zem d lské p dy byly zatravn ny a p evedeny na trvalé travní porosty (meziro ní nár st o 55 ha), dalším trendem je nár st vým ry lesní p dy (meziro ní nár st o 134 ha) a vodních ploch. Problémem je rovn ž znehodnocování p dy vodní a v trnou erozí. V roce 2010 byla na území kraje povolena stavba 30 fotovoltaických elektráren (s výkonem v tším než 100kW). I z tohoto pohledu došlo k významnému záboru zem d lské p dy. (zdroj: KHS MSK) Podle zdroj Ústavu zem d lské ekonomiky a informaci v Moravskoslezském kraji hospoda í ekologickým zp sobem více než 250 právnických a fyzických osob s oprávn ním k podnikání (v roce 2008 150 subjekt a v roce 2007 107 subjekt ). Nejv tší po et ekologických zem d lc je evidován v okrese Bruntál, který pat í i z hlediska vým r, na kterých je tento druh zem d lské innosti provozován, na p ední místo v kraji. Ekologické hospoda ení využívá v kraji cca více než 1/3 vým ry trvalých travních porost . Se zapo tením orné p dy lze konstatovat, že ekologický zp sob hospoda ení byl v roce 2009 v kraji provozován na více než 17 % vým ry zem d lské p dy.

46



2.9. Lesy Lesnatost Moravskoslezského kraje v roce 2009 dosáhla 34,5% rozlohy kraje (šestá nejvyšší hodnota mezi kraji R). Rozloha les zvláštního ur ení inila 15% (meziro ní nár st o 1 procentní bod). Výše nahodilých t žeb dosáhla druhé nejvyšší hodnoty v R, 935 628 m3 (39,4 % bylo vyt ženo v d sledku poškození k rovcem) Nejvážn jší fytopatologický problém v lesních porostech p edstavují d evokazné houby, na jehli nanech p edevším václavka. Kalamitní ch adnutí a odumírání smrkových porost v d sledku napadení václavkou smrkovou pokra ovalo v MSK i v posledních letech. Tabulka: Zales ování ploch Moravskoslezského kraje v letech 2000 - 2010

Zales ování celkem (ha)

2000 2001

2002 2003 2004

2005 2006 2007 2008 2009 2010

2 262 1 568

1 540 1 526 1 906

1 561 1 434 1 395 1 678 1 796 2 022

2.10. Kulturní památky Na území Moravskoslezského kraje se nachází zna né množství kulturních památek. Ochrana kulturních památek a ochrana památkov hodnotných soubor i celk je základním principem památkové pé e. Tabulka: Stav památkového fondu v Moravskoslezském kraji v roce 2010 (*Zdroj: Monument, 2010, ** Zdroj: NPÚ, Ostrava, výr. zpráva 2009)

Okres Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Ji ín Opava Ostrava Celkem

2

-

-

1

2

5

6

Celkový po et rejst . ísel nemovitých* 436

1

-

-

-

3

1

6

302

411

1

-

-

-

1

-

4

128

214

2

1

3

-

4

-

2

525

498

3 4 13

1

3

1 2

4 4 18

6

11 8 36

350 322 2026

730 252 3356

NKP NKP MPR VPR MPZ VPZ OP nemovité movité

Celkový po et movitých** 1251

NKP - národní kulturní památka MPZ - m stská památková zóna MPR - m stská památková rezervace

47



VPZ - vesnická památková zóna VPR - vesnická památková rezervace OP - ochranná pásma P ehled Národních kulturních památek v Moravskoslezském kraji • • • • • • • • • • •

Rodný d m Františka Palackého v Hodslavicích Památník J. A. Komenského ve Fulneku Zámek Hradec nad Moravicí Zámek Bruntál Kaple sv. K íže (tzv. švédská kaple) v Opav Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opav D l Michal v Ostrav D l Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren v Ostrav Památník ob tem nacistického teroru v Haví ov -Životicích Památník Rudé armády v Ostrav Památník partyzánského hnutí "No ní p echod" v Morávce

Památkové rezervace a zóny Moravskoslezského kraje V Moravskoslezském kraji se nacházejí celkem t i m stské památkové rezervace, dv vesnické památkové rezervace, 18 m stských památkových zón a t i vesnické památkové zóny. Sou ástí nástroj ochrany jsou také památková ochranná pásma, která zahrnují historická jádra ady m st. Chrán nou lokalitou je také Archeologická rezervace Šipka ve Štramberku. Tabulka a mapa – zdroj KÚ MSK M stské památkové rezervace: Nový Ji ín P íbor Štramberk Vesnické památkové rezervace: He manovice Lipina M stské památkové zóny: Bílovec Frýdek-Místek - Místek Opava Bruntál Fulnek Ostrava – Moravská Ostrava Brušperk Hlu ín Ostrava – Poruba Budišov nad Budišovkou Hradec nad Moravicí Ostrava – P ívoz Frenštát pod Radhošt m Karviná Ostrava – Vítkovice Frýdek-Místek – Frýdek Odry Rýma ov Vesnické památkové zóny: Karlova Studánka Komorní Lhotka Malá Morávka Pisko ov Stará Ves – Ž árský potok Petrovi e

48



2.11. Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta Pro Moravskoslezský kraj je zpracována koncepce environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty, která prochází pravidelnou aktualizací. Je zam ena na všechny cílové skupiny v rámci regionu, p edevším ve ejnost, NNO, podnikatele, ve ejnou správu, ad. Význam EVVO spo ívá p edevším v tom, že je – v p ípad n kterých problém ŽP – jediným, p ípadn jedním z mála použitelných nástroj umož ujících ešení. Týká se to p edevším problematiky emisí z domácích topeniš , áste n také ochrany p írody, problematiky nakládání s komunálním odpadem, ale také podpory úspor spot eby energií a dalších krok v oblasti energetiky. Podpora EVVO v regionu tedy musí být nedílnou sou ástí dalších opat ení. 2.12. Vývoj životního prost edí bez provedení koncepce Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020) byla projednávána v rámci Koordina ní komise RIS a pracovních skupin s adou klí ových aktér MSK (viz také Úvod Vyhodnocení). V tomto procesu byly zvažovány r zné alternativy díl ích ástí Strategie. Výsledkem projednávání je p edložení koncepce v jediné variant . Krom navržené varianty lze definovat variantu nulovou, která znamená zachování stávajícího stavu, bez realizace Strategie. V takovém p ípad by vývoj životního prost edí pokra oval ve stávajících trendech, které však m že aktualizovaná inova ní strategie ovlivnit jen zprost edkovan a pouze áste n . Nelze totiž p edpokládat implementaci všech 26 projekt do konce výhledového horizontu koncepce ani – jak plyne z kapitoly 6 tohoto Vyhodnocení – nelze o ekávat jejich významný vliv na ŽP i ve ejné zdraví. Implementace projekt bude dále závislá na financování z r zných zdroj , nap íklad ze strukturálních fond EU, jak v sou asném, tak i v sou asnosti neujasn ném budoucím programovém období.

49



Za azení aktivit (projekt ) do seznamu zám r koncepce má p edevším ten cíl, aby bylo z ejmé, jakými prost edky se koncepce bude p edevším realizovat. Není to záruka, že se ve skute nosti za azený projekt opravdu realizovat bude, respektive že se nebudou realizovat projekty jiné, které také odpovídají konkrétnímu strategickému cíli. V takovém p ípad tedy dojde nikoliv k realizaci projektu, uvedeného v Koncepci, ale projekt jiných, bez možnosti odhadnout p ed jejich konkretizací, které z nich budou mít v tší vliv na životní prost edí a jak se tato skute nost projeví ve vývoji stavu životního prost edí v kraji. V hypotetickém a v b žném život nereálném p ípad – tedy v p ípad , že by nebyl realizován žádný z projekt , uvedený v seznamu aktivit aktualizované inova ní strategie, respektive že nebudou podporovány žádné aktivity zam ené na inova ní rozvoj Kraje, ubíral by se vývoj stavu životního prost edí v Moravskoslezském kraji pravd podobn níže uvedeným sm rem (taková situace však nem že nastat, nebo realizace v tšiny zám r nezávisí na jejich za azení do Strategie): • Redukovaly by se inova ní aktivity Moravskoslezského kraje • P ípadné inova ní aktivity by se prosazovaly živeln ji, bez koordinace ze strany ve ejné správy, v závislosti pouze na zájmech a finan ních možnostech investor • Omezení inovací by vytvo ilo tlak na rozvoj jiných typ projekt bez inovativní složky, a tedy pravd podobn i s vyšším dopadem na kvalitu ŽP v MSK.

50



ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMN ZASAŽENY

3. CHARAKTERISTIKA

Globální i strategické cíle „Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020)“ se týkají celého dot eného území Moravskoslezského kraje, tak jak je uvedeno v p edm tu posouzení a v p íloze . 1 Vyhodnocení. Je tedy možno p edpokládat potenciální vliv opat ení koncepce na celé dot ené území. Dopady realizace Strategie se však mohou lišit nejen podle charakteru jednotlivých strategických cíl , ale také podle citlivosti lokalit, potenciáln dot ených projekty, jimž p íslušný strategický cíl tvo í rámec. Tuto problematiku eší d sledné uplat ování environmentálních kritérií pro výb r projekt (viz kapitola 12) a vzhledem k tomu, že pomocí t chto environmentálních kritérií budou eliminovány (nebudou podpo eny) projekty, které by mohly mít negativní vliv na životní prost edí, nem ly by být realizací Strategie žádné oblasti významn (negativn ) zasaženy. Nicmén je však t eba uvést, že v zájmovém území existují dv skupiny „citlivých“ oblastí, v nichž je pot ebné vyhodnocovat p ípadné dopady projekt , potenciáln navrhovaných k podpo e v rámci Strategie, z hlediska jejich možných nep íznivých vliv na životní prost edí zvláš d sledn . Jedná se konkrétn o následující oblasti: •

Oblasti se zvlášt zhoršeným stavem životního prost edí. Z analýzy stavu životního prost edí dot ené oblasti vyplynulo, že postižení n kterých složek životního prost edí, p edevším koncentrace škodlivin v ovzduší v jádrové a východní ásti MSK, dosahují nejvyšších hodnot v rámci celé eské republiky. V této souvislosti lze tedy považovat vybrané oblasti ostravska a karvinska za území, v n mž je pot eba v novat pozornost jak negativním, tak p edevším p ípadným pozitivním dopad m koncepce. A také limit m, které sou asný stav životního prost edí pro rozvoj Moravskoslezského kraje p ináší ve smyslu blokování jeho p irozeného i aktivn podpo eného rozvoje (image Kraje, zájem o bydlení, podnikání i návšt vu, negativní migrace, apod.). Uvedená skute nost je zvláš významná v p ípad podpory inovací, které jsou zásadn závislé na atraktivit území pro vzd lané odborníky, a už místní (riziko emigrace), z jiných ástí R i zahrani í (riziko nezískání dostate ného po tu kvalitních odborník z d vod nekvaltního životního prost edí).

•

Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu p írody a krajiny7. Jedná se p edevším o území zvlášt chrán ných území a území evropsky významných lokalit a pta ích oblastí soustavy NATURA 2000 dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , p ípadn další cenná p írodní území, která nejsou vyhlášena jako zvlášt chrán ná (p írodní parky, prvky ÚSES, VKP a další). Lokality významné z hlediska ochrany p írody a krajiny jsou v tomto textu uvedeny v kapitole 2.4, informace o lokalitách soustavy Natura 2000 jsou dopln ny

7 Viz také požadavek Záv ru zjiš ovacího ízení

51



v citované kapitole 2.4 a v p íloze . 4 tohoto vyhodnocení. Vymezení t chto území je d ležité zejména z hlediska jejich potenciálního ohrožení aktivitami inova ní strategie (projekty). Vzhledem k tomu, že v rámci vyhodnocení koncepce nelze detailn hodnotit jednotlivé projekty (viz dále v kap. 6.3., jsou v základním hodnocení zvlášt zvažovány dopady na výše uvedené ZCHÚ, lokality soustavy Natura 2000 i další chrán né ásti p írody, tam kde to je z charakteru uvedené aktivity z ejmé. Je však nezbytné uvést, že krom citovaných environmentálních kritérií pro výb r potenciálních projekt , je další pojistkou provád ní zám r v oblastech, které by mohly být jeho realizací významn zasaženy (v této souvislosti myšleny p edevším oblasti se siln zne išt ným životním prost edím a lokality ochrany p írody a krajiny), také samostatné posouzení vliv projekt (zám r ) na životní prost edí podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , nebo podle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , i podle stavebního zákona v t ch p ípadech, kdy navržený projekt výše citovaným zákon m nepodléhá. K výše uvedenému je však nezbytné dodat, že všechny projekty, za azené v aktualzované RIS MSK, jsou z hlediska vlivu na p írodní složky nevýznamné a nebudou spadat mezi zám ry posuzované podle citovaných zákon (menšina podle stavebního zákona).

52



VEŠKERÉ SOU ASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

4.

4.1. Významné problémy životního prost edí v dot eném území Uvedeno hierarchicky dle míry potenciálních st et s aktualizovanou RIS MSK. Relativn nízký po et významných problém je zp soben minimálními dopady RIS MSK na životní prost edí. Ovzduší (klí ový problém ŽP Moravskoslezského kraje – limitování rozvoje) zne išt ní ovzduší ze stacionárních zdroj , p edevším suspendovanými ásticemi frakce PM10, oxidy dusíku, oxidem si i itým a p ízemním ozónem, zp sobené koncentrací zvlášt velkých a velkých zdroj zne iš ování ovzduší (hut a koksovny, energetika), zne išt ní ovzduší tuhými zne iš ujícími látkami a VOC v d sledku spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích i mimo pr myslové jádro oblasti emise z dopravy, v etn druhotného zne išt ní, a to zejména v kategorii suspendovaných ástic frakce PM10, ale i oxid dusíku, oxidu uhelnatého, benzo(a)pyrenu v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v d sledku nevyhovující kvality a nedostate né kapacity komunikací a v d sledku chyb jících obchvat obcí P íroda a krajina velkoplošné terénní úpravy v d sledku výstavby obchodních a logistických st edisek, pr myslových zón, pr myslových staveb na zelené louce a liniových staveb tlak na výstavbu další infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany narušený vodní režim, snížená reten ní schopnost krajiny zajišt ní ochrany území za azených do soustavy Natura 2000 Hluk hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací, zatížených intenzivní automobilovou dopravou, zejména v intravilánech m st a obcí a podél zatížených komunikací Voda stav zne išt ní vodních tok , nedostate n rozvinutý systém kanaliza ních sítí a OV

53



P da existence neobhospoda ovaných pozemk s následnou ruderalizací krajiny a snižováním estetiky krajinného rázu pokra ující úbytek zem d lské p dy Horninové prost edí, staré ekologické zát že sanace starých ekologických zát ží, které by potenciáln mohly kontaminovat zdroje pitné vody sloužící pro hromadné zásobování obyvatel, vlivy na životní prost edí v d sledku porušování technologie likvidace zabezpe ení starých likvidovaných d lních d l z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu d lních plyn , devastace poddolovaných území, nedostate né odstra ování a náprava škod, staré ekologické zát že v lokalitách bývalých i dosud provozovaných pr myslových za ízení Odpadové hospodá ství rekultivace a zabezpe ení uzav ených a uzavíraných skládek odpad nedostate ná kapacita za ízení pro využívání biologicky rozložitelných odpad neexistence komplexního za ízení na energetické využití odpad rizika snižování ekonomické výhodnosti zpracování vyt íd ného odpadu 4.2. Sou asné problémy životního prost edí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prost edí NATURA 2000 Jakákoliv koncepce nebo zám r, který m že samostatn nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo zám ry významn ovlivnit n kterou z lokalit soustavy Natura 2000 (území evropsky významné lokality nebo pta í oblast), podléhá hodnocení jeho d sledk na toto území a stav jeho ochrany. Možnost významného vlivu aktualizované Strategie na lokality soustavy Natura 2000 byla posouzena orgány ochrany p írody. Oznámení koncepce bylo prost ednictvím p edkladatele zasláno orgán m ochrany p írody s žádostí o stanovisko k jejím vliv m na území soustavy Natura 2000 podle § 45i odst. 1 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis . Jednalo se o stanoviska t chto orgán ochrany p írody: • Správa CHKO Beskydy (Stanovisko ze dne 6.10.2011, .j.: 4408/BE/2011) • Správa CHKO Jeseníky (Stanovisko ze dne 19.9.2011, .j.: 2035/JS/2011) • Správa CHKO Pood í (Stanovisko ze dne 14.9.2011, .j.: 1895/PO/2011/AOPK) • Krajský ú ad Moravskoslezského kraje (Stanovisko ze dne 3.10.2011, .j.: MSK 159412/2011).

54



Všechny uvedené orgány ochrany p írody svým stanoviskem dle §45i ZOPK nevylou ily významný vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000. Kopie jednotlivých stanovisek orgán ochrany p írody dle § 45i ZOPK byly p ílohou oznámení koncepce a jsou také sou ástí p ílohy . 2 Vyhodnocení. Vzhledem k tomu, že orgány ochrany p írody svým stanoviskem nevylou ily potenciáln významný vliv koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti, byla koncepce dále podrobena hodnocení vliv dle § 45i) výše citovaného zákona. Toto hodnocení je sou ástí procesu SEA a je p ílohou . 4 Vyhodnocení. Jak vyplývá z rozboru obsahu hodnocené koncepce, provedeného v kap. 2.1 naturového hodnocení (viz p íl. . 4 Vyhodnocení), bylo konkrétn stanoveno, že nejpodrobn jší informace o konkrétních zamýšlených zám rech jsou k dispozici v návrhové ásti RIS, konkrétn v kapitole 3 - Prioritní oblasti a specifické cíle, respektive v P íloze 1 Seznam rozvojových projekt Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2012 – 2020. Ostatní ásti hodnocené koncepce p ináší syntézu získaných informací, návrh vize, globálního cíle a další, jež nep inášejí riziko konkrétních negativních dopad na lokality soustavy Natura 2000. Z výše uvedených d vod byla následná pozornost p edloženého naturového hodnocení dle § 45i ZOPK zam ena na vyhodnocení výše uvedené kapitoly a p ílohy. Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vliv koncepce na lokality Natura 2000 bylo zvoleno tabelární bodové vyhodnocení všech v koncepci navržených, potenciáln problémových opat ení (projekt ), s doprovodným komentá em. Bylo zjišt no, že z celkového po tu 26 projekt navržených ve 4 prioritních oblastech lze o ekávat u všech projekt nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na evropsky významné lokality a pta í oblasti. Riziko mírn i významn negativního vlivu (-1 resp. -2 dle stupnice hodnocení) nebylo konstatováno u žádného z navržených projekt . Obdobn nebylo u žádného z navržených projekt konstatováno riziko možného vlivu s nejasnou intenzitou vlivu (zna no ? respektive ?? dle stupnice hodnocení). Nulový vliv všech 26 navržených projekt na lokality Natura 2000 byl konstatován vzhledem k tomu, že se jedná o projekty podporující vzd lání, výzkum a inovace, p evážn administrativní i logistické povahy. Z textu návrhové ásti koncepce nevyplývá, že by v souvislosti s realizací koncepce moho dojít k jakémukoliv nep ímému i p ímému ovlivn ní evropsky významných lokalit i pta ích oblastí. Autor naturového posudku záv rem konstatuje, že na základ vyhodnocení p edložené koncepce v souladu s § 45h,i zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis lze konstatovat, že uvedená koncepce nebude mít významný negativní vliv na celistvost a p edm ty ochrany evropsky významných lokalit a pta ích oblastí.

55



4.3. Sou asné problémy v oblasti ve ejného zdraví Zdraví obyvatel Moravskoslezského kraje V Moravskoslezském kraji žilo ke 31.12.2010 1 244 739 obyvatel, z toho 635 671 žen. V letech 1999 – 2010 došlo k dalšímu úbytku obyvatel, více obyvatel se odst hovává a celkový úbytek obyvatel se zvyšuje (v roce 2011 došlo k dalšímu úbytku více než 4000 obyvatel). Do roku 2007 po et živ narozených d tí stoupal, dále nepatrn klesá. St ední délka života pro muže (SDŽ) se v Moravskoslezském kraji v pr b hu let 2000 – 2010 prodlužuje a je podobná témuž ukazateli v pr myslovém Ústeckém kraji. SDŽ p i narození muž se nedá srovnávat s hodnotami pro R, Jižní Moravu a zdaleka ne s hodnotami pro Prahu (zde je p ibližn o 4 roky rozdíl). SDŽ pro ženy p i narození je kratší, než parametr R, ve srovnání s hlavním m stem Prahou je rozdíl vyšší, než rok, není ale tak vysoký, jako v p ípad muž . Mužové v Moravskoslezském kraji jsou z ejm ohroženou popula ní skupinou. Okresy kraje se však v tomto ukazateli liší. Zajímavým zjišt ním je nejdelší st ední délka života žen z Frýdku-Místku a nejkratší SDŽ u muž z Karviné. Kojenecká úmrtnost v roce 2010 dosáhla pouhých 2,7 a poklesla proti p edcházejícím let m. Je nepatrn vyšší než v eské republice, nesrovnatelná však s hlavním m stem Prahou, kde je situace nejlepší. Na druhé stran se významn liší od Ústí n/L. Kojenecká úmrtnost je také determinována i sociálními souvislostmi, bývá však také dávána do souvislosti se zne išt ním ovzduší. V letech 1970 – 2010 poklesla kojenecká úmrtnost v okresech MSK o ád a je nízká, nejvyšší v Bruntále. Výzkum environmentálního zdraví v Moravskoslezském kraji: Zdraví obyvatel regionu bylo p edm tem zkoumání environmentálních léka , kte í hledají vztahy zne išt ného ovzduší a zm n na zdraví na úrovni klinické (astma, bronchitidy u d tí, respira ní onemocn ní, reproduk ní zm ny) až molekulární. Pravd podobné vztahy ke zne išt ní ovzduší byly nalezeny již v projektu Silesia v letech 1993-1997, jsou nacházeny i ve výzkumu Akademie v d, vedeného Dr. Šrámem, Dr.Sc. Ovzduší Zne išt ní ovzduší m že ovlivnit zdraví lov ka. V Moravskoslezském kraji p es významnou ekologizaci v devadesátých letech p etrvává zne išt ní ásticemi prachu vyjád ené jako PM10 a PM2,5. S ním jsou spojeny karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, p edstavované benzo(a)pyrenem. Závažné zne išt ní p edstavuje také karcinogenní benzen, související s destila ními procesy uhlí v koksovnách. Koncentrace troposférického ozónu také p ekra ují imisní cíl. V sou asné dob se hlavní význam klade na zohledn ní velikosti ástic, která je rozhodující pro pr nik a depozici v dýchacím traktu. Ú inek prachových ástic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti ástic, které ho tvo í. ím menší je ástice, tím je nebezpe n jší. V tší ástice (nad 100 µm) sedimentují velmi rychle a do dýchacích cest se prakticky nedostanou. ástice, jejichž velikost je mezi 100 – 10 µm, jsou v tšinou zachyceny v horních

56



cestách dýchacích. ástice menší než 10 µm (PM10) pronikají do dolních partií dýchacích cest a bývají proto také nazývány thorakálními ásticemi. Zat žují samo isticí schopnosti plic. V kategorii nejjemn jších ástic PM2,5 mají ástice pr m r menší než 2,5 µm. ástice PM2,5 se považují za p í inu nejv tšího poškozování lidského zdraví. Usazují se hluboko v plicích, blokují reprodukci bun k a p sobí respira ní nemoci. Frakce PM2,5 zvyšuje škodlivé ú inky SO2 a tím stoupá i náchylnost k chronickým onemocn ním respira ního traktu. Pom r suspendovaných ástic PM2,5/PM10 je velmi prom nlivý a závisí na typu zne išt ní. M že se pohybovat v rozmezí 30 až 60%. V Moravskoslezském kraji je realita jiná a obsah jemných ástic v PM10 je daleko vyšší a dosahuje tém 100 % zejména v posledních letech. V ovzduší se jemné ástice zdržují dny až týdny a vytvá ejí více i mén stabilní aerosol, který m že být transportován na velké vzdálenosti. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdíl mezi jednotlivými oblastmi. Tabulka: Koncentrace PM 2,5 2004 - 2010 v MSK ( HMÚ) T inec Kosmos Ve ovice Bohumín Záb eh P ívoz Poruba Bartovice

2004 29,1 38,8

2005

2006

45

50,4

32,3 34,3 25

34,1 38,7 43,3

35,1 44 31,4

2007 26,4 35 35,9 29,5 33,2 24,4

2008 26,7 37,7 38,7 29,4 36,3 25,5

2009 27,3 39 39 30,4 37,4 27,6 35,1

2010 36,1 49,8 47,2 38,8 42,4 33,2 46,7

S uvedeným zne išt ní souvisejí významná zdravotní rizika pro obyvatele, kte í zde trvale žijí, nebo dlouhodob pobývají, délka expozice zne išt ní riziko vyznamn ovliv uje. Tabulka: Pravd podobné aditivní zvýšení celkové úmrtnosti v % v d sledku dlouhodobé inhalace PM2,5 2004 - 2010 v MSK T inec Kosmos Ve ovice Bohumín Záb eh P ívoz Poruba Bártovice

2004 1,746 2,328

2005

2006

2,7

3,024

1,938 2,058 1,5

2,046 2,322 2,598

2,106 2,64 1,884

2007 1,584 2,1 2,154 1,77 1,992 1,464

2008 1,602 2,262 2,322 1,764 2,178 1,53

2009 1,638 2,34 2,34 1,824 2,244 1,656 2,106

2010 2,166 2,988 2,832 2,328 2,544 1,992 2,802

Celková dlouhodobá úmrtnost na všechna onemocn ní v souvislosti s dlouhodobou inhalací bude pravd podobn navýšena podle zne išt ní lokality o 1,5 – 3% . Popula ní riziko pro rok 2010, kdy ze všech d vod zem elo v roce celkem 13 293 osob, bude p edstavovat atributivní proporci celkové úmrtnosti na vrub zne išt ní jemným prachem pravd podobn (na základ m ení min. a max. zne išt ní PM2,5) 264 - 372 osob v kraji.

57



Další významnou látkou ovzduší Moravskoslezského kraje je benzo(a)pyren. Tabulka: Koncentrace bezo(a)pyrenu 2001 - 2010 v MSK ( HMÚ,ZÚ) Karviná ZÚ T šín Mar.hory P ívoz Bartovice Poruba

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

5,7

4,5

6,4

4,5

3,1 4,5

5,5 6,5 4,9 6,8 11,7 3,7

5,3 4,1 4,1 6,4 8,9 2,2

7

7,7

7,8

6,5

9,2

2,1

3,2

2008 2009 7,4 4,7 4,8 5,5 9,2 3,3

4,4 3,9 5,1 9,3 3,5

Tabulka: Pravd podobné riziko karcinogenity související s dlouhodobou inhalací benzo(a)pyrenu 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Karviná ZÚ 0,0005 0,0004 0,0006 0,0004 0,0003 0,0005 0,0005 0,0006 T šín 0,0004 0,0006 0,0004 0,0004 0,0004 Mar.hory 0,0004 0,0004 0,0003 0,0004 P ívoz 0,0006 0,0007 0,0007 0,0006 0,0008 0,0006 0,0006 0,0004 0,0005 Bartovice 0,0010 0,0008 0,0008 0,0008 Poruba 0,0002 0,0003 0,0003 0,0002 0,0003 0,0003

Karcinogenní zdravotní riziko spojené s inhalací benzo(a)pyrenu je na všech m ených místech na území kraje neúnosné v hodnotách jednotek na 10 000 obyvatel. Nejvyšší hodnoty jsou nacházeny v Ostrav - Bartovicích a Ostrav – P ívoze. Pokud by takto vysoké zne išt ní bylo inhalováno celoživotn , pak dosahované zdravotní riziko spojené s dlouhodobou inhalací je zapot ebí bezprost edn ešit. Mariánské Hory, P ívoz a Bartovice-Radvanice, jsou lokality, kde jsou zjiš ovány nejvyšší koncentrace karcinogenního arsenu, kadmia a niklu v ásticích PM10 a toto zne išt ní se výrazn liší od ostatních zjišt ní v kraji. Sou asný výskyt t chto karcinogen se m že sou asn s karcinogenním benzo(a)pyrenem a p i celoživotní inhalaci zp sobovat vysoké karcinogenní rizko. Záv ry z posouzení vlivu na ve ejné zdraví jsou uvedeny v kapitole . 13 a p íloze . 5 tohoto Vyhodnocení.

58

2010 6,3 4,6 4,4 5,7 7,2 3,8

2010 0,0005 0,0004 0,0004 0,0005 0,0006 0,0003



5.

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZP SOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU B HEM JEJÍ P ÍPRAVY, ZEJMÉNA P I POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH EŠENÍ

V této kapitole je uveden výb r hlavních cíl dalších koncep ních materiál , které byly využity pro stanovení referen ních cíl životního prost edí Strategie. Vzhledem k tomu, že jako hlavní problematické oblasti z hlediska realizace Strategie byly v analytické ásti identifikovány zne išt ní ovzduší a ochrana p írody a krajiny (viz také záv ry zjiš ovacího ízení), byly pro stanovení cíl vybrány p edevším cíle takto zam ených dokument . 5.1. P ehled cíl ochrany životního prost edí souvisejících koncep ních materiál Ve stru ném p ehledu koncep ních materiál jsou uvedeny p edevším ty cíle, které jsou relevantní k obsahu a posouzení Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje. Koncepce ochrany p írody a krajiny Moravskoslezského kraje (aktualizace 2006) Relevantní cíle: a) Obecná územní a druhová ochrana – ochrana mok ad , obnova vodního režimu v krajin , b) Zvláštní územní a druhová ochrana c) Lesnictví – zvýšení lesnatosti d) Zem d lství – ekologicky šetrné zem d lství Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší (na ízení MSK, b ezen 2009) Relevantní specifické cíle: a) Snížit imisní zát ž zne iš ujícími látkami pod úrove stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity p ekra ovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); b) Snížit ve stanovených termínech imisní zát ž zne iš ujícími látkami pod úrove stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity p ekra ovány; c) Udržet podlimitní imisní zát ž v lokalitách, kde nedochází k p ekra ování imisních limit a cílových imisních limit ; d) Dodržet ve stanoveném termínu doporu ené hodnoty krajských emisních strop pro oxid si i itý, oxidy dusíku, t kavé organické látky a amoniak. Nejv tší problém kvality ovzduší Moravskoslezského kraje pak p edstavuje p ekra ování imisních limit pro ochranu zdraví pro suspendované ástice velikostní frakce PM10 a benzen a p ekra ování cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren a arsen.

59



Prioritními zne iš ujícími látkami jsou pro ú ely Programového dodatku následující prioritní zne iš ující látky: - tuhé zne iš ující látky (s d razem na jemné ástice, velikostní frakce PM10), - oxidy dusíku, - t kavé organické látky, - oxid si i itý. Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (aktualizace 2010) . Základní cíle Programu: 1. Omezování emisí TZL a jejich prekurzor (SO2, NOx, NH3, VOC); 2. Omezování emisí PAH (zejména benzo(a)pyrenu); Vedlejší cíle Programu: 1. p isp t k omezování emisí skleníkových plyn , zejména oxidu uhli itého a metanu (cestou preference nástroj a opat ení omezujících sou asn jak emise zne iš ujících látek, tak emise skleníkových plyn ); 2. p isp t k šetrnému nakládání s energiemi a p írodními zdroji; 3. p isp t k omezování vzniku odpad ;

Státní politika životního prost edí R 2004 – 2010 Relevantní prioritní oblasti a cíle: 1.Ochrana p írody, krajiny a biologické rozmanitosti 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Pé e o vodní a mok adní ekosystémy 2. Udržitelné využívání p írodních zdroj , materiálové toky a nakládání s odpady 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod 2.2 Ochrana neobnovitelných p írodních zdroj 2.3 Využívání obnovitelných zdroj 2.5 Odpov dné nakládání s nebezpe nými odpady 3. Životní prost edí a kvalita života 3.1 Snižování zát že prost edí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení po tu (celkové rozlohy) území s p ekro enými kritickými zát žemi ovzduší (acidifikace prost edí) 3.3 Ochrana životního prost edí a lov ka p ed hlukem 3.5 Omezování antropogenních/pr myslových vliv rizik

60



Koncepce vodohospodá ské politiky Ministerstva Z m d lství do roku 2015 Relevantní prioritní oblasti a cíle: a) b) c) d) e)

Zadržování vody v území a ochrana vod Integrace politik hospodá ských sektor a samospráv P edb žná opatrnost Zapojení ve ejnosti Ekonomické a sociální dopady

Relevantní dlouhodobé cíle: a) Ochrana vod jako složky životního prost edí b) Ochrana p ed povodn mi c) Vodohospodá ské služby Plán oblasti povodí Odry Relevantní cíle: a) b) c)

Ochrana vod ve smyslu požadavk Rámcové sm rnice Prevence ochrany p ed povodn mi a dalšími škodlivými ú inky vod Trvale udržitelné užívání vodních zdroj a hospoda ení s vodami pro zajišt ní požadavk na vodohospodá ské služby, zejména pak pro ú ely zásobování pitnou vodou

Strategie ochrany biologické rozmanitosti R 2005 Cíle strategie: 1. ochrana biologické rozmanitosti 2. udržitelné využívání složek biologické rozmanitosti 3. spravedlivé a rovnom rné rozd lování p ínos , plynoucích z využívání genetických zdroj .

Aktualizace Státního programu ochrany p írody a krajiny R Cíle: 1. Krajina 1.1. udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemn propojených biologicky funk ních prvk a ástí, schopných odolávat vn jším negativním vliv m v etn zm n klimatu 1.2. udržet a zvyšovat p írodní a estetické hodnoty krajiny

61



1.3. zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku p edevším omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s p ednostním využitím ploch v sídelních útvarech, p ípadn ve vazb na n . 1.4. zajistit odpovídající pé i o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ p írodní infrastruktury krajiny, zajiš ující zachování biologické rozmanitosti a fungování p írodních, pro život lidí nezbytných proces . 2. Lesní ekosystémy 2.1. zvýšit druhovou rozmanitost lesních porost sm rem k p irozené druhové skladb , zvýšit strukturální rozr zn nost lesa a podíl p irozené obnovy druhov a geneticky vhodných porost a posílit mimoproduk ní funkce lesních ekosystém . 3. Vodní a mok adní ekosystémy 3.1.obnovit p irozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a p izp sobovat se o ekávaným klimatickým zm nám, 3.2.zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazb na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle Sm rnice 60/2000/ES 3.3.zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mok adních ekosystém obnovením volné prostupnosti vodního prost edí a omezením jeho další fragmentace 4. Horské ekosystémy 4.1.dosažení udržitelného využívání horských ekosystém , které by zaru ilo zachování a biologické rozmanitosti. 4.2.rozvoj ekologicky p ijatelných forem cestovního ruchu v horských územích respektujících krajinný ráz a p írodní hodnoty území. 4.3.zpomalení nebo zastavení úbytku biologických a kulturn historických fenomén horské krajiny, a to zejména v souvislosti s nep im en vysokou antropogenní zát ží. 5. Agroekosystémy, p da 5.1.zabezpe ení ochrany p dy jako nezastupitelného a neobnovitelného p írodního zdroje, s uplatn ním princip udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prost edí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zem d lské 35 p dy, snížení negativního p sobení ohrožujících initel na p du, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb p dními ekosystémy (produk ní a ekologické funkce p dy). 5.2.trvalé zvýšení r znorodosti zem d lsky obhospoda ovaných ploch a p ilehlých pozemk , které jsou sou ástí zem d lsky využívané krajiny. 6. Travní ekosystémy 6.1.zachovat, p ípadn obnovit druhov a morfologicky pestré travní porosty jako nedílnou sou ást zem d lského hospoda ení v krajin . 7. Urbánní ekosystémy

62



7.1.zajišt ní vyšší kvality života v sídlech zapojením p írodních nebo p írod blízkých prvk do struktury sídel. 8. Chrán ná území 8.1.optimalizovat soustavu ZCHÚ z hlediska reprezentativního podchycení nejcenn jších ástí p írody a krajiny, vymezení a nastavení režimu ochrany 8.2.zlepšit pé i o chrán ná území 8.3.integrovat ZCHÚ do života region s d razem na trvale udržitelné využívání, zejména v oblasti cestovního ruchu, a zlepšení životních podmínek místních obyvatel. 9. Druhy 9.1. udržení dostate n po etných a tím i geneticky kvalitních populací p vodních plan rostoucích rostlin a voln žijících živo ich , schopných dlouhodobé samostatné existence. Minimalizace rizik zavád ní nových invazních nep vodních druh v R, omezení dalšího rozši ování již p ítomných invazních nep vodních druh a jejich regulace a odstra ování v p írodn hodnotných územích, a to i s ohledem na probíhající a o ekávané zm ny podnebí. 10. Legislativní nástroje 10.1. zjednodušit, zp ehlednit a zefektivnit právní úpravu ochrany p írody a krajiny v etn dopln ní chyb jících nástroj k napl ování mezinárodních mnohostranných a dvoustranných úmluv v ochran p írody a krajiny a odstran ní nejvýznamn jších rozpor mezi p edpisy upravujícími využívání biologické rozmanitosti, zejména ekosystém . 10.2. sjednotit výkon státní správy a posílit odbornost orgán ochrany p írody a krajiny.

11. Ekonomické nástroje 11.1. vyvážený systém ekonomických nástroj p edevším v oblasti dota ní, náhradové a da ové, který p isp je k napl ování cíl ochrany p írody a krajiny. 12. Odborné informa ní nástroje 12.1. podporovat rozhodování státní správy v ochran p írody a krajiny aktuálními a hodnov rnými údaji o stavu, zm nách a vývojových trendech složek p írody a krajiny v R 12.2. zajistit sb r, zpracování, vyhodnocování, rozši ování a pé i o údaje o p írod a krajin v R s využitím služeb Informa ního systému ochrany p írody a Portálu ochrany p írody a krajiny (eNature) 13. Práce s ve ejností 13.1. Informovat, vzd lávat a radit ve ejnosti (p edevším výše citovaným cílovým skupinám) v r zných aspektech ochrany p írody a krajiny v eské republice, zvyšovat pov domí o principech ochrany p írody a krajiny v R a aktivn zapojovat ve ejnost do podpory ochrany p írody a krajiny.

63



Cíle v oblasti ve ejného zdraví jsou podrobn popsány v p íloze . 5: Strategické hodnocení vliv koncepce na ve ejné zdraví. P i zpracování Vyhodnocení aktualizované inova ní strategie byly výše uvedené cíle koncep ních materiál p im en využity p i stanovení referen ních cíl životního prost edí a p i vlastním vyhodnocení vliv dokumentu na životní prost edí a ve ejné zdraví. 5.2. Zp sob stanovení referen ního hodnotícího rámce v oblasti ŽP Základní rámec pro vyhodnocení souladu cíl koncepce s požadavky na ochranu životního prost edí tvo í referen ní cíle ochrany životního prost edí. Referen ní cíle p edevším umož ují posoudit, jak mohou jednotlivé globální cíle a specifické strategické cíle ovlivnit napln ní cíl ochrany životního prost edí a zda je ovliv ují pozitivn , negativn nebo jsou v i pln ní cíl neutrální8. Následn mohou sloužit jako základ pro sledování (monitoring) dopad implementace Strategie na životní prost edí pomocí stanovených indikátor a jako rámec pro ur ení environmentálních kritérií výb ru potenciálních projekt , které jsou sou ástí rámce koncepce. Obvykle se pro stanovení referen ního hodnotícího rámce a tím i sestavení vybrané sady referen ních cíl pro konkrétní strategický dokument postupuje tím zp sobem, že se vychází p edevším z cíl a priorit komunitárních a národních koncep ních dokument , které mají k p edm tnému strategickému dokumentu vztah (nap íklad koncepce v oblasti životního prost edí, apod.). Dalšími zdroji pro formulaci referen ního hodnotícího rámce zpravidla jsou analýza stavu ŽP dot eného území a identifikace významných problém v oblasti životního prost edí. V p ípad posuzované Strategie byly pro stanovení referen ních cíl životního prost edí významn využity p edevším regionální koncepce v oblasti životního prost edí a cíle ochrany Naturových lokalit (viz naturové hodnocení). Tímto zp sobem byl identifikován seznam referen ních cíl , u nichž byla nalezena p ímá vazba k jednotlivým cíl m aktualzované Strategie. P i posuzování Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020) byl z hlediska využití referen ních cíl životního prost edí zvolen následující postup:

A. Vyhodnocení vize a globálního cíle Vzhledem k charakteru vize a globálního cíle bylo použito pouze slovní hodnocení

8 Analogie platí i pro referen ní cíle ochrany ve ejného zdraví

64



B. Hodnocení specifických cíl Popis specifických cíl aktualizované RIS MSK je obecn jšího charakteru. Specifické cíle tedy mohou mít r zný dopad na životní prost edí podle umíst ní, formy, objemu a dalších charakteristik projekt , které je napl ují. P i hodnocení nebyla (vzhledem k obecnému charakteru specifických cíl ) použita celá sada referen ních cíl životního prost edí, ale p edevším porovnání s hlavními dv ma oblastmi životního prost edí, jejichž rozhodující význam pro vlivy koncepce na životní prost edí vyplynul z analýzy a záv ru zjiš ovacího ízení. Jedná se jednak o vlivy na ovzduší a jednak o vlivy na p írodu a krajinu. C. Hodnocení aktivit (projekt ) Aktualizovaná Regionální inova ní strategie MSK uvádí seznam celkem 26 projekt , které napl ují specifické cíle všech 4 prioritních oblastí. V tomto p ípad jsou aktivity posouzeny vzhledem k celé sad referen ních cíl životního prost edí. Dopln n je také p ehled vliv na EVL a pta í oblasti (viz naturové hodnocení – p íloha . 4 vyhodnocení), nebo aktivity s vlivy na ŽP (p edevším na referen ní cíle v oblasti ochrany p írody a krajiny) jsou asto i aktivitami s vlivy na naturové lokality. Je však pot eba uvést, že tyto projekty jsou pochopiteln uvedeny pouze jako p íklad aktivit p íslušného opat ení. V inova ní strategii nejsou a ani nemohou být uvedeny bližší podrobnosti o jejich p esné lokalizaci, kapacitách, a dalších faktorech, které rozhodují o konkrétních vlivech na životní prost edí. Pod uvedeným jménem projektu si tedy lze ve vybraných p ípadech p edstavit aktivitu, jejíž dopad na životní prost edí m že být zna n rozdílný podle charakteru základních údaj a konkrétní lokalizace. O povolení v tší ásti z nich m že být rozhodnuto pouze na základ standardních procedur územního a stavebního ízení (územního plánování), a jen v malé ásti p ípad také na základ posouzení zám ru ve smyslu zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis . V této souvislosti je nezbytné uvést, že za azení projekt do aktualizované inova ní strategie v žádném p ípad nezakládá nárok jejich schválení ve smyslu p íslušných p edpis eské republiky. Každý z nich bude muset projít nezbytnou procedurou, odpovídající jejich charakteru. 5.3. Sada referen ních cíl životního prost edí Níže uvedená sada referen ních cíl ochrany životního prost edí p edstavuje rámec pro Vyhodnocení koncepce. V p ípad strategických cíl se jedná p edevším o referen ní cíle zam ené na dv klí ové oblasti životního prost edí z hlediska dopad inova ní strategie – ovzduší, p íroda a krajina (viz p edchozí kapitola). P i vyhodnocování aktivit (projekt ) podporujících strategické cíle je v tabelární form posouzeno, nakolik mohou projekty ovlivnit napln ní referen ních cíl ochrany životního prost edí, to znamená, zda je ovliv ují pozitivn , negativn i jsou v i nim neutrální.

65



P i hodnocení byl dále vzat v úvahu požadavek orgán ochrany p írody z p edchozích procedur SEA v Moravskoslezském kraji (nap . p ipomínek k Vyhodnocení vliv Marketingové strategie CR MSK na léta 2009-2013, ervenec 2009), konformní s požadavky orgán ochrany p írody k oznámení Aktualizace Regionální inova ní strategie MSK na léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020), týkající se podrobn jšího len ní referen ního cíle 3 „Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity“. Proto byly p i hodnocení vzaty v úvahu i vlivy na • ochranné podmínky ZCHÚ • územní integritu EVL a pta ích oblastí (viz p íloha . 4 vyhodnocení) • biotopy s výskytem zvlášt chrán ných druh • vlivy na p írodní stanovišt • vlivy na pr chodnost krajiny a její fragmentaci, tam, kde to konkrétnost i podrobnost startegického cíle, resp. aktivity umož ovala. Tabulka: Referen ní cíle ochrany životního prost edí Referen ní cíle ochrany životního prost edí pro SRK MSK 1 2 3 4 5 6 7 8

Snižovat emise prioritních zne iš ujících látek - oxidu si i itého, oxid dusíku, tuhých zne iš ujících látek – p edevším suspendovaných ástic a t kavých organických látek Snižovat koncentrace suspendovaných ástic v ovzduší (p edevším velikosti PM10, resp., PM2,5 ) a dalších škodlivin (p edevším benzo(a)pyrenu), pod úrove platných limit Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity (viz také podrobn jší len ní) Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny Chránit povrchové a podzemní vody (v etn ochrany CHOPAV) Snížit produkci odpad , zejména nebezpe ných, v etn likvidace starých zát ží (v etn skládek odpad ) Snižovat zát ž populace v sídlech z expozice hlukem Využít prvky systému environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty pro pot eby ochrany životního prost edí, p edevším v oblasti snížení zne iš ování ovzduší a nakládání s odpady

5.4. Referen ní cíle ve ejného zdraví Pro hodnocení vliv Strategie na ve ejné zdraví byly využity referen ní cíle zdravotních a sociálních politik, které byly zohledn ny v celkovém hodnocení vliv Strategie na ve ejné zdraví (viz kap. . 13 a p íloha . 5 vyhodnocení). Pro stanovení referen ních cíl byly zohledn ny p edevším o tyto politiky: a) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva eské republiky Zdraví pro 21. století - Zdraví 21 (18) b) Ak ní plán zdraví a životní prost edí- NEHAP c) Zásady Národního programu p ípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve stá í)

66



d) Ak ní plán pro Globální strategii prevence a kontroly neinfek ních nemocí 2008-2013 WHO, p edstavuje: monitorování, prevenci, lé bu a výzkum kardiovaskulárních nemocí, chronických dýchacích onemocn ní, diabetu a nádorových onemocn ní ve lenských státech WHO. Globální strategie je také obsažena v cílech Zdraví 21. e) Bílá kniha Evropských spole enství je prvním rámcem zdravotních politik EU. Zdravotní politika na úrovni Spole enství by m la podporovat dobrý zdravotní stav, a chránit ob any p ed hrozbami a podporovat udržitelnost. f) D ti a zdraví – Ak ní plán WHO se zam uje na redukci dopad úraz , snížení úmrtí z nedostatku pohybu, bezpe né prost edí v sídlech pro všechny d ti, prevenci a redukci nemocí dýchacích cest, astmatických atak, zajišt ní zdravého ovzduší d tem, redukci postižení z chemických látek (t žké kovy), hluku a biologických determinant v pracovním prost edí u matek a b hem vývoje dít te i v dosp losti. Cíle jsou obsaženy i v cíli Zdraví 21 zdravé a bezpe né životní prost edí.

Z t chto strategických dokument byly vybrány pro hodnocení tyto referen ní cíle: • • • • •

Zdravé a bezpe né životní prost edí (i pro d ti viz CEHAPE) Výzkum a znalosti v zájmu zdraví Genderový p ístup Snižování sociálních a geografických rozdíl (ekvita) (19) Chránit ob any p ed hrozbami a podporovat udržitelnost.

67



6. ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST

EDÍ

Aktualizace Regionální inova ní strategie kraje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020), je p edkládána v jedné variant . Tato varianta vznikla na základ dlouhodobého procesu p ípravy strategie prost ednictím Koordina ní komise RIS MSK a pracovní skupiny ve spolupráci s klí ovými aktéry rozvoje kraje (viz Úvod Vyhodnocení). Zpracovatelé Vyhodnocení dosp li k záv ru, že koncepce jako celek ani její vize, globální cíl, specifické cíle (respektive prioritní oblasti) i projekty nebudou mít, vzhledem k jejich charakteru, závažné vlivy na životní prost edí. P es tento obecný záv r je provedeno níže uvedené hodnocení.

6.1. Hodnocení aktualizované Strategie jako celku P i hodnocení vliv Aktualizace Regionální inova ní strategie kraje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020) na životní prost edí byly brány v úvahu nejen potenciální dopady koncepce na ŽP ve smyslu zákona . 100/2001 Sb., ale také vzájemná interakce stavu životního prost edí s deklarovanou ambicí inova ního rozvoje kraje. V této souvislosti se jedná p edevším o sou asnou nízkou kvalitu životního prost edí v ásti Moravskoslezského kraje (zne išt ní ovzduší), která m že být jedním z limit dalšího rozvoje kraje, a to a už p ímo – omezením možností implementace aktivit, které by mohly mít (by mírný) negativní vliv na ŽP v siln zatíženém území ásti kraje, tak i zprost edkovan – tedy možným negativním vývojem image oblasti, jako území s nekvalitním (vnímáno „nezdravým“) životním prost edím. Sou asný trend ve vývoji stavu ŽP m že do budoucna image kraje dále poškozovat. To m že ilustrovat i v celostátních médiích prezentovaná problematika zne išt ní ovzduší, která již zdaleka není omezena pouze na nejzatížen jší ásti ostravsko-karvinské aglomerace (nap íklad mediální prezentace negativních informací o významném zne išt ní ovzduší a jeho negativním trendu v “tradi n isté“ lokalit Ostrava-Poruba, která je sou asn také významnou lokalitou z hlediska aktivit Inova ní strategie)9. Na druhé stran , práv špatný stav životního prost edí m že být stimulem pro rozvoj nových inova ních technologií (v etn inova ních technologiíí v ochran životního prost edí) v Moravskoslezském kraji i jedním z d vod pro rozvoj inovací práv v tomto regionu. Inova ní rozvojové aktivity, respektive jejich nositelé (firmy, znalostní organizace) mohou k uvedené problematice pozitivn p isp t p edevším prost ednictvím implementace inova ních technologií s respektem ke stávajícím hodnotám a stavu životního prost edí kraje a aplikací t chto technologií s cílem zlepšení stavu ŽP kraje, p edevším kvality ovzduší.

9 V rámci interpretace informací o stavu ŽP v

R, resp. díl ích výsledcích probíhajících výzkum

AV

68



Návrhy a doporu ení zpracovatele SEA Akcentovat v textu aktualizované RIS MSK (nap íklad v úvodu a dále ve SWOT analýze) témata, která zvýrazní jak souvislost mezi stavem životního prost edí v Moravskoslezském kraji a potenciálními pozitivními dopady inova ního rozvoje v této oblasti, tak i limity, které stav životního prost edí pro rozvoj inovací p ináší (snížení atraktivity území pro p íchod zahrani ních i setrvání místních mladých odborník ). SWOT analýzu doporu ujeme doplnit: - o hrozbu: • Nízká atraktivita území pro p íchod zahrani ních a setrvání mladých místních odborník z d vod nízké kvality životního prost edí, p edevším kvality ovzduší - o p íležitosti: • Zam ení inova ního rozvoje na environmentální problematiku (technologie v oblasti snižování zne iš ování ovzduší, technologie minimalizující environmentální dopady likvidace nebezpe ných odpad , apod.) •

Propagace rozvoje inovací, jako sou ást environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty, zam ené p edevším na odbornou a podnikatelskou ve ejnost

6.2. Hodnocení vize a globálního cíle Z hlediska vliv koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví není vize aktualizované Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje v rozporu s navrhovanými referen ními cíli ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví. Naopak by v d sledcích m la znamenat jak modernizaci výrobních technologií s nižšími dopady na životní prost edí, tak i vývoj technologií p ímo ur ených pro ochranu životního prost edí, které p inesou zlepšení sou asného stavu životního prost edí. Návrhy a doporu ení zpracovatele SEA P estože na základ záv r , uvedených v kapitole . 6.1, se nabízí možnost doplnit vizi o environmentální aspekt rozvoje inovací, zpracovatelé hodnocení zm nu vize nedoporu ují. A to p edevším z toho d vodu, že vize vznikala jako výsledek komplexního procesu strategického plánování ve spolupráci a konsensu klí ových aktér a její dodate ná úprava by mohla uvedený konsensus narušit. Vzhledem k celkov velmi nízkému potenciálnímu negativnímu vlivu aktualizované RIS na životní prost edí (viz dále), by takový krok byl zbyte ný a nep inesl by významný efekt. Obdobn není doporu ováno upravovat formulovaný globální cíl.

69



6.3. Hodnocení vliv specifických cíl RIS10 P i hodnocení environmentálních vliv koncepce vzal zpracovatel SEA v úvahu také princip p edb žné opatrnosti a tam, kde by dle jeho názoru mohlo dojít b hem implementace projekt k nep íznivým vliv m, byla v souladu s tímto principem formulována doporu ení, jak t mto nep íznivým vliv m p edejít, nap íklad zp sobem hodnocení p i výb ru projekt . Jak již bylo uvedeno výše, jsou vize a globální cíl hodnoceny slovn . Specifické cíle jsou pak hodnoceny zejména v i vlivu na dv hlavní složky životního prost edí, kterým musí být - na základ analýzy a požadavk záv ru zjiš ovacího ízení – v nována zvláštní pozornost (ovzduší a p íroda), zatímco v RIS uvedené projekty, sloužící k implementaci specifických cíl , jsou pak hodnoceny v i celé sad referen ních cíl životního prost edí. Tedy hodnocením, nakolik tyto projekty p ispívají k napl ování referen ních cíl ochrany životního prost edí, i zda s nimi nejsou v rozporu. Jak pro hodnocení specifických cíl , tak pro hodnocení projekt (aktivit) byla použita stupnice, která je uvedena v následující tabulce. Tabulka 6.1 Stupnice hodnocení vliv na životní prost edí

+2 +1 0 -1 -2 X

Stupnice hodnocení silný pozitivní vliv opat ení (aktivity) na oblast ŽP, respektive referen ní cíl ŽP slabý pozitivní vliv opat ení (aktivity) na oblast ŽP, respektive referen ní cíl ŽP bez vlivu (neutrální dopad) slabý negativní vliv opat ení (aktivity) na oblast ŽP, respektive referen ní cíl ŽP silný negativní vliv opat ení (aktivity) na oblast ŽP, respektive referen ní cíl ŽP vliv nelze hodnotit

íselné vyjád ení hodnocení podle výše uvedené tabulky p edstavuje celkový výsledek systematického hodnocení globálního a specifických cíl , které všude tam, kde to bylo možné a ú elné, bralo v úvahu klasifikaci vliv dle Sm rnice 2001/42/EC, která kategorizuje možné environmentální vlivy podle jejich pravd podobného charakteru a p sobení, a to vzhledem k následujícícím charakteristikám: a) pozitivnímu nebo negativnímu p sobení na životní prost edí a udržitelný rozvoj, b) p ímému nebo nep ímému (sekundárnímu) charakteru, c) trvání, pravd podobnosti, nevratnosti, d) kumulativnímu charakteru a synergickému spolup sobení jiných vliv , e) oblasti p edpokládaného dopadu (lidské zdraví, p íroda, složky životního prost edí, lokální (bodové) nebo plošné dopady, p eshrani ní a globální p sobení apod.).

10 K hodnocení jsou použity pouze specifické cíle RIS, protože Prioritní oblasti RIS (viz Tab. 2.1. Struktura

návrhové ásti RIS) jsou zast ešujícím prvkem RIS pro specifické cíle a není d vod je samostatn hodnotit.

70



V rámci posuzování byly brány v úvahu možné vlivy p ímé, nep ímé, sekundární, kumulativní, synergické, krátkodobé, do asné, dlouhodobé a permanentní. Hodnocení specifických cíl se promítá do výsledného hodnocení p íslušného globálního cíle. Obdobn je hodnocení specifických cíl provázáno i s hodnocením projekt , nebo projekty jsou nástrojem, napl ování specifických cíl . P i hodnocení vlivu specifických cíl na životní prost edí se postupovalo tak, že vybraní lenové týmu zpracovatele SEA provedli vlastní kompletní hodnocení formou matic. Úkolem každého experta bylo samostatn ohodnotit jednotlivé specifické cíle koncepce vzhledem k vybraným prioritním oblastem životního prost edí (ovzduší, p íroda a krajina) a výsledky svého hodnocení zaznamenat do matice (tabulky). Na základ hodnocení jednotlivých len týmu bylo pro každé pole matice zpracováno agregované hodnocení jako aritmetický pr m r hodnocení všech len týmu. P ehled hodnocení specifických cíl je sou ástí p ílohy . 6. Pokud se týká jednotlivých projekt , ty byly hodnoceny v i referen ním cíl m životního prost edí samostatn , rovn ž pomocí matic. Pro p ehlednost jsou výsledky hodnocení zapracovány do souhrnné tabulky, která reprezentuje agregované hodnocení celého týmu zpracovatele SEA (hodnotící tabulky jednotlivých expert týmu jsou k dispozici u zpracovatele SEA). P ehled všech hodnocených projekt je sou ástí p ílohy . 7. Hodnocení vliv jednotlivých specifických cíl a projekt na životní prost edí vychází jak z provedeného zkoumání, tak i z rozsáhlé diskuse týmu posuzovatele k vliv m RIS na napl ování referen ních cíl ochrany životního prost edí. Obecný popis postupu hodnocení je uveden v kapitole . 8. K uvedeným strategickým cíl m je dále v této kapitole zpracován slovní komentá hodnocení (tabelární forma agregovaného hodnocení je uvedena v p íloze . 6). Souhrnné vyhodnocení vlivu specifických cíl na životní prost edí Z p ílohy . 6, v níž jsou vyhodnoceny specifické cíle koncepce je z ejmé, že v tšina specifických cíl je formulována zna n obecn . Jejich potenciální vlivy na vybrané oblasti životního prost edí byly proto logicky stanoveny s ohledem na výsledky hodnocení vliv projekt zahrnutých do p íslušných specifických cíl . Výsledkem hodnocení je „0“ (bez vlivu, neutrální dopad). Na druhé stran však v tšina formulovaných cíl m že mít slabý pozitivní vliv na vybrané oblasti ŽP (p edevším ovzduší), a to za p edpokladu, že sou ástí rozvoje inovací bude také rozvoj inovací v environmentální oblasti. Tento p edpoklad je velmi pravd podobný. Z tabelárn provedeného hodnocení tedy vyplývá, že specifické cíle Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 nejsou v rozporu s požadavky na ochranu životního prost edí a mezi navrženými specifickými cíli není žádný, který by m l potenciáln významný negativní vliv na životní prost edí. Analogicky platí totéž i pro globální cíl, který specifické cíle zast ešuje. Jak již ovšem bylo uvedeno výše, i zde budou možné vlivy na životní prost edí záležet na konkrétním provedení projekt , kterými jsou uvedené cíle napl ovány (viz kap. . 6.4).

71



Níže je uveden komentá k vybraným specifickým cíl m, zast ešeným 4mi prioritními oblastmi (viz Tab. 2.1. Struktura návrhové ásti aktualizované RIS): A) Specifické cíle prioritní oblasti Transfer technologií Celkový vliv hodnocených specifických cíl byl hodnocen v rozmezí „+1 až 0/+1“ (slabý pozitivní vliv, p ípadn neutrální dopad). Ten vyplývá ze skute nosti, že podpora transferu výsledk v dy a výzkumu, posílení spolupráce firem a znalostních institucí i podpora za ínajících firem, m že p inést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií i integraci environmentálních požadavk v rámci podporovaných inovací (s dopadem hlavn na oblast ovzduší). B) Specifické cíle prioritní oblasti Lidské zdroje Celkový vliv hodnocených specifických cíl byl hodnocen také v rozmezí „+1 až 0/+1“ (slabý pozitivní vliv, p ípadn neutrální dopad). V tomto p ípad je odhad potenciáln slabého pozitivního vlivu založen na skute nosti, že zlepšování kompetencí, kvalifikace a vzd lání zpravidla vede ke zvyšování významu environmentální složky innosti dot ených osob („lidských zdroj “). C) Specifické cíle prioritní oblasti Internacionalizace Celkový vliv hodnocených specifických cíl byl hodnocen také v rozmezí „+1 až 0/+1“ (slabý pozitivní vliv, p ípadn neutrální dopad). Potenciální pozitivní vliv specifických cíl m že p inést skute nost, že podpora mezinárodních kontakt , transfer know-how, respektive posílení ú asti v mezinárodních projektech m že p inést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií i integraci environmentálních požadavk v rámci podporovaných inovací (obdobn jako v prioritní oblasti A). Pozitivním zjišt ním pro hodnotitele je skute nost, že specifický cíl „Zvyšování exportní výkonnosti firem v MSK“, který byl uveden v p vodní inova ní strategii z roku 2010 a na jehož riziko v oblasti souvisejících negativních dopad zvyšování objemu výroby (a tím i potenciálních vliv na ŽP) v míst výroby pro exportní ú ely, zpracovatelé upozor ovali, byl z aktualizované Strategie vypušt n. D) Specifické cíle prioritní oblasti Koordinace a implementace RIS Celkový vliv hodnocených specifických cíl byl hodnocen také v rozmezí „+1 až 0/+1“ (slabý pozitivní vliv, p ípadn neutrální dopad) Samotná existence, implementace a zejména propagace RIS m že p inést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií i integraci environmentálních požadavk v rámci podporovaných inovací.

72



6.4. Hodnocení vliv aktivit (projekt ) Každý specifický cíl obsahuje projekty, které jsou nástrojem napl ování t chto cíl . Uvedení t chto projekt do aktualizované RIS však není zárukou jejich financování, ani jejich schválení nebo realizace. Sou asn je t eba zd raznit, že v rámci RIS mohou být v budoucnu podporovány i jiné projekty, které ve strategii dosud uvedeny nejsou. Všechny uvedené projekty musí být ve schvalovacím procesu posouzeny, zda nepodléhají standardním procedurám hodnocení vliv na ŽP. Projekty jsou v RIS charakterizovány prost ednictvím stru ných projektových list . Nelze je tedy zcela jednozna n konkretizovat, a tudíž ani nelze posoudit naprosto p esn jejich vlivy na životní prost edí, tak jako tomu p i schvalování kokrétních projekt (procedura EIA, naturové hodnocení, ízení dle stavebního zákona, apod., tam kde to je relevantní). Také je pot eba vzít v úvahu, že ani „obecn známé“ projekty, k nimž existuje projektová dokumentace, která je k dispozici orgán m ve ejné správy, p ípadn i ve ejnosti prost ednictvím informa ních systém , nemohou být jednozna n ztotožn ny s projekty uvedenými v aktualizované inova ní strategii, nebo ta neobsahuje podrobn jší informace, které by k takovému kroku mohly sloužit. Na druhé stran však lze jednozna n konstatovat, že forma p íkladmého vý tu projekt je zcela v souladu s principy strategického plánování a jejich za azení v podob indika ních i typových projekt (jako jistých synonym pro termín p íkladmý) odpovídá metodice. Úkolem zpracovatele SEA tedy není detailn vyhodnotit vliv jednotlivých projekt na životní prost edí, nebo k tomu ú elu nejsou ve Strategii k dispozici dostate né údaje, jednozna n identifikující každý projekt, ale na druhou stranu je na základ pricipu p edb žné opatrnosti nezbytné upozornit na ty projekty, které by mohly mít negativní vliv na životní prost edí. K uvedenému ú elu slouží p edevším porovnání potenciálních dopad projekt se stanovenými referen ními cíli životního prost edí a odlišení t ch, jimž musí být v nována zvýšená pozornost. Dalším cílem je upozornit jak p edkladatele koncepce, tak i nositele projekt , aby p i jejich schvalování o ekávali v tší nároky na posouzení vliv na životní prost edí, respektive aby p i jejich p íprav hledali taková ešení, která budou minimalizovat jejich vlivy na životní prost edí. O výrazn nižším potenciálním vlivu uvedené koncepce na životní prost edí, resp. p írodní složky kraje (zejména ve srovnání s jinými koncepcemi MSK, nap íklad Strategií rozvoje MSK, která je v sou asné dob také aktualizována, Marketingovou strategií rozvoje CR MSK a dalšími) sv d í jak výsledky tabelárního hodnocení projekt , uvedeného v p íloze . 7 tohoto Vyhodnocení, tak výsledky hodnocení vliv na EVL a pta í oblasti (viz p íl. . 4). Zpracovatel naturového hodnocení u všech projekt a opat ení ur il nulový (neutrální) vliv na EVL a pta í oblasti, to znamená, že nep edpokládá žádný potenciáln negativní vliv projekt na soustavu Natura 2000.

73



V aktualizované Regionální inova ní strategii Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020) je za azeno celkem 26 projekt : 11 projekt prioritní oblasti A 7 projekt prioritní oblasti B 4 projekty prioritní oblasti C 4 projekty prioritní oblasti D Vyhodnocení vlivu jednotlivých projekt (aktivit) na životní prost edí a ve ejné zdraví provedl zpracovatel SEA postupem, uvedeným v kapitole . 6.2. Vyhodnocení, tedy v i stanoveným referen ním cíl m životního prost edí. Tabelární forma agregovaného hodnocení vlivu projekt (aktivit) na životní prost edí je uvedena v p íloze . 7, slovní komentá níže v tomto textu. Souhrnné vyhodnocení vlivu aktivit na životní prost edí Ve v tšin p ípad je vliv projekt na referen ní cíle vyhodnocen jako „0“ (bez vlivu, neutrální dopad). Výjimku tvo í následující projekty, které mohou mít potenciáln mírn pozitivní vliv na životní prost edí: SC A1 – 3 Podpora p ípravy projektové dokumentace SC A2 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT3 (inova ní vouchery) SC B1 – 1 Odborné workshopy na aktuální témata VaVaI SC B2 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT5 SC B2 – 2 Rozvoj tvrdých a m kkých kompetencí výzkumných pracovník ve znalostních institucích. SC B2 – 3 P íležitost pro mladé výzkumníky SC B3 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT1 Tyto projekty mohou mít potenciáln mírn pozitivní vliv na referen ní cíle v oblasti ochrany ovzduší, ochrany vod, zpracování odpad a EVVO. Žádný z projekt , za azených v RIS nebude mít potenciáln významný negativní vliv na životní prost edí (referen ní cíle ochrany ŽP). Záv r: Projekty uvedené v rámci aktualizované RIS nemají významný potenciální negativní vliv na životní prost edí. Vzhledem k charakteru aktualizované Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020), která je zam ena p edevším na podporu výzkumu a vývoje s d razem na aplikaci jeho výsledk v podob inovací a na systém celoživotního vzd lávání rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, nezahrnuje tato koncepce žádné aktivity, které by mohly mít významný p ímý vliv na zvlášt chrán ná území, vyznamné krajinné prvky, p írodní parky, územní systémy ekologickénstability, zvlášt chrán né druhy rostlin, živo ich a hub, zranitelné biotopy, biodiverzitu, krajinný ráz nebo fragmentaci p írodních biotop a krajiny.

74



6.5. Hodnocení vliv Programu na referen ní cíle v oblasti ve ejného zdraví Hodnocení vliv Programu na referen ní cíle v oblasti ve ejného zdraví je provedeno v kapitole . 13 Vlivy koncepce na ve ejné zdraví. Níže uvádíme záv ry vliv na jednotlivé prioritní oblasti: Prioritní oblast A – TRANSFER TECHNOLOGIÍ Transfer technologií a komercionalizace výsledk výzkumu je samoz ejm žádoucí, zlepší m.j. i sociální klima osob zainteresovaných ve výzkumné sfé e. Vzhledem k tomu, že Moravskoslezský kraj musí ešit specifické problémy životního prost edí a zdraví, tradi n spolu s problémy sociálními a problémy minoritních skupin, prost ednictvím výzkumu práv zde m že vzniknout nejlepší dostupné ešení, které bude využitelné i jinde ve sv t , pokud bude výzkum na sociální problémy a zdraví a prevenci zam en. Moravskoslezská v decká komunita je velmi soudržná, podpora spolupráce by nem la být problémem. P i tvorb spinoff by nem ly být p edem ztraceny zkušené ženy a mladé v dkyn , které se rozhodnou mít d ti, a starší kolegové, kte í mohou p isp t svými zkušenostmi. Prioritní oblast B – LIDSKÉ ZDROJE Prioritní oblast a pln ní cíl povedou k benefitu sociáln zdravotnímu, více vzd lané osoby prokazateln mén stonají, jsou schopny a ochotny p ijímat zdravý životní styl a udržet ho i do vysokého v ku. Nejen technické vzd lání pot ebuje Ostrava, další vzd lávání je významné pro ešení problém životního prost edí, zdraví a sociálních vztah , to je i vzd lání humanitní a biologické, které nelze v Ostrav podce ovat a významné jsou také obory spojené s územním plánováním, architekturou a estetikou prost edí. Prioritní oblast C – INTERNACIONALIZACE Záv r: Internacionalizace je strategickým cílem, který m že urychlit a posílit výzkum v oborech, které Moravskoslezský kraj pot ebuje. Siln jší vazbu s cíli zdraví mohou mít projekty, které budou ešit aktuální problémy kraje, kterými je t žký pr mysl s dopady na životní prost edí, nezam stnanost v ur itých kvalifikacích, dopady životního prost edí na zdraví, agrese v i menšinám a sociální vylou ení. Tyto nevýrobní obory se však ve strategii nevyskytují. Prioritní oblast D – KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS Koordinace a implementace RIS je velmi d ležitým strategickým cílem, bdít nad RIS je nezbytné. P ímý vliv na zdraví však nemá. Celá Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje bude mít pozitivní vliv na ve ejné zdraví, chybí jí zam ení na humanitní obory a biologické obory. Je podmínkou, aby ne ešila jen technické obory, ale sou asn s technickými v dami i ochranu životního prost edí, vztah životního prost edí a zdraví, územní plánování k vy ešení vztah v území MSK, sociální témata v etn sociálního vylou ení, kriminality, postavení minoritních skupin populace, agrese proti vylou eným skupinám, pedagogiku a andragogiku, územní plán, estetiku prost edí a další

75



7. PLÁNOVANÁ OPAT ENÍ PRO P EDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ Hlavním cílem hodnocení Aktualizované regionální inova ní strategie MSK na léta 20102016 (po aktualizaci 2010-2020) v rámci procedury SEA bylo posouzení, zda je v návrhu aktualizace Strategie dostate n integrována environmentální problematika, p ípadn zda Strategie neobsahuje návrhy, které by mohly p edstavovat potenciální významná rizika pro životní prost edí. Tabulková i slovní hodnocení provedená v tomto smyslu jsou uvedena v p íloze i p edcházející kapitole. Dodržování deklarovaných cíl Strategie i doporu ení SEA m že být zajišt n pouze prost ednictvím d sledného hodnocení projekt a to tak, aby vybrané projekty p ispívaly jak k napl ování cíl aktualizované Strategie, tak k napl ování referen ních cíl ochrany životního prost edí i ve ejného zdraví. Principy výb ru projekt i jeho faktické provád ní by m lo za každých okolností zajistit, aby nebyly podpo eny projekty s významnými negativními vlivy na životní prost edí a naopak, aby podpora byla sm ována na ty projekty, které mohou nejvíce p isp t ke zlepšení stavu životního prost edí v Moravskoslezském kraji, p ípadn aby projekty spl ující environmentální kritéria byly p i výb ru významn preferovány. Projektem s pozitivním vlivem na životní prost edí je p itom t eba chápat takový projekt, jehož pozitivní vlivy budou významn v tší než jeho p ípadné negativní vlivy. Návrh vlastních environmentálních kritérií (indikátor ) pro podporu projekt financovaných z rozpo tu Moravskoslezského kraje která zajistí výše uvedené požadavky, a návrh na jejich za len ní do systému hodnocení a výb ru projekt (týká se ásti projekt ), je uveden v kapitole . 12. Vzhledem k tomu, že ada projekt bude financována z dalších zdroj (nap íklad strukturálních fond sou asného i budoucího programového období), bude hodnocení a výb r t chto projekt probíhat rovn ž podle procedur výb ru v souladu s podmínkami financování z konkrétního zdroje. Plánovaná opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci p ípadných negativních vliv koncepce na životní prost edí p itom vytvá ejí zp sob a míru integrace problematiky životního prost edí a jeho ochrany a ve ejného zdraví v jednotlivých ástech RIS. Podrobn jší popis jednotlivých plánovaných opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv zjišt ných p i provád ní koncepce je uveden v kapitole 10 tohoto Vyhodnocení.

76

B Lidské zdroje

A Transfer technologií

Prioritní oblast

A1 - Podpora transferu a komercializace výsledk výzkumné a vývojové innosti A2 – Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK A3 – Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups A4 – Zvýšení intenzity využívání nástroj ochrany duševního vlastnictví A5 – Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských zám r B1 – Zvýšení odborných kompetencí lidských zdroj ve znalostní ekonomice B2 – Zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdroj ve znalostních institucích B3 – Zvýšení žádoucí mobility lidských zdroj ve znalostních institucích (z/do MSK)

Specifické cíle

Žádné

Žádné

Možné negativní vlivy

77

Zam it zlepšování kompetencí, kvalifikace a vzd lání také na environmentální aspekt rozvoje inovací

Podpo it transfer výsledk v dy a výzkumu v environmentální oblasti; zam it se v rámci spolupráce firem a znalostních institucí a podpo e za ínajících firem na problematiku využití inovací v oblasti ochrany životního prost edí

Opat ení

Tabulka 7.1 P ehled opat ení (doporu ení) pro vybrané specifické strategické cíle, vyžadující zvýšenou pozornost z hlediska ochrany životního prost edí

SEA – Aktualizovaná Regionální inova ní strategie MSK na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020).


D Koordinace a implementace RIS

C Internacionalizace

D1 – Zajišt ní koordinace subjekt inova ního systému, implementace a propagace RIS

C1 –Podpora navázání mezinárodních kontakt a ú asti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV C2 –Zvyšování informovanosti malých a st edních firem o trendech vývoje technologií a zahrani ních trh

Žádné

Žádné

78

V rámci propagace RIS posílit environmentální aspekty inovací a tím posílit environmentální v domí odborné i široké ve ejnosti

Podpo it mezinárodní kontakty, transfer know-how, resp. posílení ú asti v mezinárodních projektech na spolupráci p i vývoji environmentálních technologií a environmentální aspekty inovací

SEA – Aktualizovaná Regionální inova ní strategie MSK na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020).




8. VÝ

ET D VOD PRO VÝB R ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, V ETN P ÍPADNÝCH PROBLÉM P I SHROMAŽ OVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJ

8.1. Výb r zkoumaných variant „Aktualizace Regionální inova ní strategie MSK na léta 2010-2016 (po aktualizaci 20102020) je zpracována jednovariantn . V rámci zpracování koncepce byla p i jednáních pracovního skupiny a Koordina ní skupiny pro inovace i v rámci koordinace p ípravy koncepce ešena díl í variantní ešení, která po projednání vyústila v jednovariantní p edkládaný text aktualizované RIS. Varianty mohou fakticky nastat p i realizaci Strategie, zejména prost ednictvím podpory konkrétních aktvit/projekt . Je proto nezbytné, aby p i výb ru projekt byla dostate n zohledn na environmentální kritéria, a aby systém monitorování implementace koncepce obsahoval environmentální indikátory. A to jak p i výb ru projekt p edkladatelem, tak p i výb ru projekt v rámci rozhodnutí o jejich financování z jiných zdroj , p edevším strukturálních fond (a už v tomto i v p ipravovaném programovém období). 8.2. Popis provedení posouzení vliv koncepce na životní prost edí Vyhodnocení vliv Strategie na životní prost edí bylo zpracováno na základ § 10e) až § 10f) zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , v rozsahu jeho p ílohy . 9. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Záv ru zjiš ovacího ízení podle § 10d) citovaného zákona, vydaného odborem posuzování vliv na ŽP Ministerstva životního prost edí R dne 9.2.2012, pod .j. 11100/ENV/12. Vyhodnocení využívá také podn t a p ipomínek, zaslaných v rámci zjiš ovacího ízení i mimo n . V souladu s požadavky zákona je vyhodnocen také vliv na ve ejné zdraví a dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , rovn ž vliv koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti (soustava Natura 2000). Vyhodnocení návrhu koncepce vychází z následujících zdroj a metodických krok : • Analýza stavu životního prost edí dot eného území, v etn charakteristiky hlavních trend vývoje • Analýza relevantních strategických koncep ních rozvojových dokument na komunitární, národní i regionální úrovni • Stanovení referen ního hodnotícího rámce (sada referen ních cíl ochrany životního prost edí), zpracovaná na základ vybraných koncep ních dokument (v etn doporu ení výb ru ze strany orgán ve ejné správy). • Tabulkového a slovního hodnocení globálních a strategických cíl koncepce • Doporu ení a návrhy úprav textu koncepce na základ výše uvedených krok • Návrhu environmentálních kritérií pro výb r podporovaných projekt . • Návrhu environmentálních indikátor pro sledování vliv realizace koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví. 79



Hodnocení vize a globálního cíle bylo provedeno slovn . Hodnocení specifických cíl , které jsou za azeny do jednotlivých prioritních oblastí, bylo provedeno v tabulce (porovnání se dv mi nejvíce ohroženými složkami ŽP – ovzduší, p íroda a krajina) a následn slovn komentováno. Hodnocení projekt , uvedených ve Strategii k napl ování specifických cíl , bylo provedeno s použitím p edem p ipravené podrobné matice vliv , ve které byl každý projekt hodnocen nezávisle každým zú astn ným expertem týmu vzhledem k daným referen ním cíl m ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví. V matici vliv bylo hodnocení vliv jednotlivých globálních a strategických cíl na životní prost edí provedeno pomocí numerického indexu. Index ozna uje odhadovanou velikost potenciálního pozitivního nebo negativního vlivu na životní prost edí a velikost tohoto vlivu je v matici vliv vyjád ena íselnou 5-bodovou stupnicí (-2, -1, 0, +1, +2). Každý zú astn ný expert provedl své vlastní hodnocení z hlediska vliv na životní prost edí. Všechna hodnocení pak byla sumarizována a zpr m r ována. Použitá stupnice hodnocení vliv je podrobn uvedena v kapitole Vyhodnocení 6.3. Hodnocení vliv specifických cíl RIS. 8.3. Problémy p i shromaž ování požadovaných údaj P edkladatel i zpracovatel koncepce poskytli zpracovateli Vyhodnocení SEA dostate né množství relevantních údaj pro zpracování hodnocení, týkajících se samotné aktualizované RIS. Ur itým problémem, který je podrobn diskutován v p íslušných ástech Vyhodnocení, je uvedení p íkladmého vý tu projekt (aktivit) v rámci koncepce, p i sou asné absenci podrobných údaj o t chto projektech i možností jejich identifikace, respektive odlišení od jiných verzí obecn známých projekt (jiná kapacita, lokalizace, objemy, apod.), k nimž existuje dokumentace v r zných fázích schvalovacího procesu. Vzhledem k tomu, že je v rámci Strategie uveden jen indikativní seznam projekt , jejichž realizace bude podléhat standardním procedurám schvalování podle stavebního zákona, ve vybraných p ípadech také v rámci posuzování zám r dle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , respektive §45i, zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , nem ly tyto skute nosti na výsledné hodnocení zásadní dopad a jeho výsledek neovlivnily.

80



9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATEL (INDIKÁTOR ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

9.1. Monitorování vliv realizace aktualizované RIS na životní prost edí Návrh systému monitorování vliv implementace Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020), vychází ze skute nosti, že obsah koncepce musí být natolik obecný, aby umožnil intervence dané rámcem globálních a specifických strategických cíl . Nástrojem implementace aktualizované Strategie budou tedy až jednotlivé aktivity/projekty, podporované v rámci strategie a napl ující navržené strategické cíle. Realizace t chto projekt p itom m že mít – dle jejich konkrétního charakteru – zna n rozdílné dopady na životní prost edí a ve ejné zdraví. P i monitorování implementace koncepce navíc asto nelze rozlišit, zda a v jaké mí e byl vývoj stavu životního prost edí a zejména ve ejného zdraví ovlivn n intervencemi koncepce nebo intervencemi v rámci dalších koncep ních dokument v dot eném území, p ípadn jinými procesy probíhajícími mimo celý systém podpory ze strany MSK (nap íklad vlivy strukturálních fond , programy bilaterální podpory, dynamika “p irozeného vývoje“, globální vlivy, dopady aktuální ekonomické krize a podobn ). Z tohoto d vodu byl p i stanovování environmentálních kritérií p ijat systém, který sla uje monitorování implementace na strategické i projektové úrovni, zajiš uje dodržení souladu mezi cíli koncepce a dopadem podporovaných projekt a sou asn v d sledku propojení referen ních cíl , indikátor a environmentálních kritérií výb ru podporovaných projekt umož uje také praktické postupné sledování dopad intervencí “zdola”, prost ednictvím agregace dat a údaj o dopadech projekt . Nastavení systému monitorovacích ukazatel (indikátor ) pro sledování vlivu (monitorování) implementace koncepce z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví a environmentálních kritérií lze považovat za jednu z nejd ležit jších sou ástí hodnocení koncepce v rámci procedury SEA. 9.2. Stanovení monitorovacích ukazatel (indikátor ) ochrany životního prost edí V rámci zpracování Vyhodnocení vliv aktualizované inova ní strategie na ŽP a ve ejné zdraví byl identifikován výb rový seznam referen ních cíl ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví a následn z n j byla stanovena základní sada cíl , odpovídající charakteru koncepce. Potenciální dopady realizace Strategie jsou odhadovány prost ednictvím posouzení vliv koncepce na napl ování t chto cíl (pozitivní, negativní i neutrální). Pro sledování vliv realizace Strategie na jednotlivé referen ní cíle ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví byly navrženy p íslušné indikátory. Jejich sledování by m lo být provád no v celém období platnosti koncepce a vychází mimo jiné z požadavk ustanovení §10h) zákona

81



. 100/2001 Sb., o posuzování vliv (povinnost p edkladatele koncepce).

na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis

Návrh mechanizmu monitorování koncepce ze strany p edkladatele je uveden v následujícím textu. Moravskoslezský kraj, jako p edkladatel koncepce po schválení aktualizované Strategie zve ejní podle § 10 g, odst. 5, zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , opat ení pro zajišt ní sledování a rozboru vliv koncepce na ŽP a ve ejné zdraví dle § 10h uvedeného zákona. Návrh mechanizmu monitorování: „Moravskoslezský kraj bude 1 x za rok, vždy k výro í schválení koncepce, vyhodnocovat vliv provád ní uvedené koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví. Provád ní koncepce, p edevším vlivy za azených projekt na životní prost edí a ve ejné zdraví, bude hodnoceno na základ požadavk stanoviska p íslušného ú adu k Vyhodnocení koncepce dle § 10 g) citovaného zákona a dále také na základ indikátor referen ních cíl životního prost edí, tak jak byly stanoveny a schváleny v rámci dokumentu Vyhodnocení vliv koncepce na ŽP a ve ejné zdraví (kapitola . 10 Vyhodnocení). Uvedené stanovisko i dokument Vyhodnocení budou zve ejn ny na Internetových stránkách MSK v sekci, v níž je zve ejn na uvedená koncepce. Pravidelné vyhodnocení bude provád no odborem životního prost edí a zem d lství KÚ MSK v sou innosti s odborem, který garantoval zpracování koncepce, v tomto p ípad odborem regionálního rozvoje KÚ MSK. Výsledky hodnocení budou p edkládány vedení Moravskoslezského kraje a následn zve ej ovány na Internetových stránkách MSK. K tomu, aby bylo možné sledovat vliv koncepce pomocí navržených indikátor , je nutné jejich sledování provázat s environmentálním hodnocení projekt , realizovaných v rámci aktualizované Strategie. Monitorováním a agregací dat z hodnocení jednotlivých projekt pak bude možné vyhodnotit celkový dopad realizace koncepce na referen ní cíle ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví. Je však pot eba upozornit, že aktivity (projekty) koncepce jsou s rozpo tem p edkladatele i jeho kompetencemi p i schvalování projekt svázány velmi voln . Jednotlivé aktivity za azené v aktualizované inova ní strategii pouze ukazují na zp sob realizace strategických cíl , nebo z prost edk p edkladatele bude (spolu)financována jen menší ást projekt a p evážná v tšina aktivit bude financována z jiných zdroj (nap íklad ze strukturálních fond a už tohoto, i dalšího programového období). V t chto p ípadech budou použity systémy environmentálního hodnocení výb ru projekt , tak jak byly nastaveny v rámci uvol ování finan ních prost edk z t chto fond . V p ípad financování z jiných zdroj (privátní zdroje a podobn ), však nástroje environmentálního hodnocení projekt p evezmou standardní procedury hodnocení vliv zám r na životní prost edí (EIA), naturového hodnocení nebo procedury územního plánování v t ch p ípadech, kdy zám ry pod uvedené zákony . 100/2001 Sb. a 114/1992 Sb., oba ve zn ní pozd jších p edpis , nespadají.

82



Návrh environmentálních indikátor V následující tabulce jsou uvedeny navržené monitorovací ukazatele (indikátory) pro hodnocení vlivu aktualizované inova ní strategie na životní prost edí, vycházející z referen ních cíl , formulovaných zp sobem podrobn popsaným v kapitole . 6. Tabulka

Návrh environmentálních indikátor

Referen ní cíl Snižovat emise prioritních zne iš ujících látek oxidu si i itého, oxid dusíku, tuhých zne iš ujících látek – p edevším suspendovaných ástic PM10 a PM2,5 a t kavých organických látek Snižovat koncentrace suspendovaných ástic v ovzduší a dalších škodlivin, p edevším benzo(a)pyrenu, pod úrove platných limit

Indikátor Emise za všechny kategorie zdroj : a) TZL b) SO2 c) NOx d) VOC

Koncentrace suspendovaných ástic velikosti PM10 a PM2,5 , a benzo(a)pyrenu v OZKO

Jednotky/ zp sob m ení

Definice

tis. tun/rok

Emise zne iš ujících látek za ur ité asové období

ug/m3

Pr m rné koncentrace uvedených zne iš ujících látek v ovzduší

Chránit ohniska („hotspots“) biodiverzity

Rozloha ohnisek biodiverzity

%

Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny

Míra zm ny krajinného rázu

po et

Chránit povrchové a podzemní vody (v etn ochrany CHOPAV)

Zne išt ní povrchových a podzemních vod

Po et

Snížit produkci odpad , zejména nebezpe ných

Snížení produkce nebezpe ných odpad

%

Snižovat zát ž populace v sídlech z expozice hlukem

Hluková zát ž obyvatel

Po et obyvatel

P ír stek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity v rámci programu (Pozn.: za ohniska biodiverzity lze považovat: 1. a 2. zóny NP a CHKO, NPR, PR, ÚSES) a další). Po et aktivit, jejichž implementace zp sobila zm nu krajinného rázu Havarijních zne išt ní povrchových a podzemních vod Snížení produkce nebezpe ných odpad za sledované období (%) Snížení po tu obyvatel, žijících v území s p ekro ený limitem hluku.

83


SEA – Aktualizovaná Regionální inova ní strategie MSK na léta 2010-2016 (po aktualizaci 20102020). Referen ní cíl

Využít prvky systému environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty pro pot eby udržitelného rozvoje kraje

Indikátor

Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta


Po et projekt

Definice Po et projekt , zahrnujících EVVO pro podporu udržitelného kraje, resp. zam ených na ešení nejzávažn jších problém ŽP (nap . zne išt ní ovzduší z lokálních topeniš , naládání s odpady, ad.)

9.3. Stanovení monitorovacích ukazatel (indikátor ) ochrany zdraví Monitorovací ukazatele (indikátory) v oblasti ve ejného zdraví jsou obsahem p ílohy . 5 Vyhodnocení. Je t eba poznamenat, že indikátory v oblasti ve ejného zdraví se áste n prolínají i s environmentálními indikátory (vliv na lidské zdraví prost ednictvím životního prost edí). Uvedené indikátory vlivu koncepce na oblasti ve ejného zdraví jsou doporu ovány jako dopln k monitorovacího systému RIS. Prioritní oblast A: Transfer technologií Specifické cíle Indikátor Specifický cíl A1: Podpora komercionalizace Po et komer ních aktivit v env. zdraví, výsledk v decké innost sociální sfé e Specifický cíl A2: Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných Bez vztahu organizacích v MSK Po et firem obojího p vodu respektujících Specifický cíl A3: Podpora zakládání a rozvoje env. a ve ejné zdraví, sociální rozvoj, spin-offs a start-ups výchovu d tí a dosp lých Specifický cíl A4 - Zvýšení intenzity využívání Bez vztahu nástroj ochrany duševního vlastnictví Specifický cíl A5 - Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních Bez vztahu podnikatelských zám r Prioritní oblast B: Lidské zdroje . Specifické cíle Specifický cíl B 1: Zvýšení odborných kompetencí lidských zdroj ve znalostní ekonomice Specifický cíl B 2: Zvýšení kvalifikace lidských zdroj ve znalostních institucích

Indikátor Po et osob se získanými znalostmi a zkušenostmi z oboru ve ejného zdraví, environemnetu, sociálních služeb, výchovy Po et osob se zvýšeným a dalším vzd láním z oboru ve ejného zdraví, environemnetu, sociálních služeb, výchovy

84



Specifický cíl B3 – Zvýšení žádoucí mobility lidských zdroj ve znalostních institucích(z/do MSK)

Po et odborník p inášejících know-how do MSK ve ve . a env. zdraví, sociální sfé e, edukací

Prioritní oblast C:Internacionalizace Specifické cíle Specifický cíl C1 – Podpora navázání mezinárodních kontakt a ú asti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV Specifický cíl C2 – Zvyšování informovanosti malých a st edních firem o trendech vývoje technologií a zahrani ních trh

Indikátor Po et kontakt v oboru životní prost edí, ve ejné a env. zdraví, sociální sféra, výchova d tí a dosp lých Po et malých a st edních institucí využívajících informa ní toky v oboru životní prost edí, ve ejné a env. zdraví, sociální sféra, výchova d tí a dosp lých

Prioritní oblast D: Koordinace a implementace RIS Specifické cíle Specifický cíl D1 – Zajišt ní koordinace subjekt inova ního systému, implementace a propagace RIS

Indikátor Po et aktivit

85



10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPAT ENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIV ZJIŠT NÝCH P I PROVÁD NÍ KONCEPCE 10.1. Opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv zjišt ných p i provád ní koncepce Základním opat ením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv zjišt ných p i provád ní aktualizované Strategie bude - vedle pe livého a kvalifikovaného výb ru podporovaných projekt z hlediska jejich možných vliv na životní prost edí (viz též kapitola 7 Vyhodnocení) - pravidelná kontrola (monitoring) realizace projekt . Tuto kontrolu by m l provád t p edkladatel s využitím možností, které mu role orgánu ve ejné správy umož uje. V p ípad zjišt ní závažných negativních vliv na životní prost edí nebo ve ejné zdraví b hem realizace koncepce je p edkladatel na základ požadavk citovaného zákona povinen zajistit p ijetí opat ení k odvrácení nebo zmírn ní takových vliv a informovat o tom p íslušný ú ad, tedy Ministerstvo životního prost edí R, dot ené správní ú ady a sou asn rozhodnout o adekvátní zm n koncepce. Opat ení mohou být r zného charakteru, od zvýšení dohledu p i výb ru podporovaných projekt po uložení nápravných opat ení, p ípadn zastavení podpory. 10.2. Opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv aktivit/projekt Konkrétní vlivy aktualizované Strategie na životní prost edí a ve ejné zdraví nastanou až v p ípad realizace projekt , které jsou v koncepci p íkladmo uvedeny, jako zp sob napl ování specifických startegických cíl . Nejvýznamn jším opat ením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv aktivit / projekt aktualizované Strategie na životní prost edí proto bude posuzování projekt z hlediska jejich možných vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví. A to podle jejich charakteru bu posouzením v rámci procedury EIA dle zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , nebo podle stavebního zákona v p ípadech, kdy projekty nebudou citovanému zákonu podléhat. V n kterých p ípadech budou muset být projekty posouzeny také podle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis v souvislosti s potenciálními významnými negativními vlivy na EVL, p ípadn pta í oblasti (Natura 2000). Hlavní doporu ení pro eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv projekt v rámci výb rových ízení v procedurách svázaných s jejich financováním jsou uvedena níže. Možným nástrojem je také aplikace environmentálních kritérií výb ru projekt , nicmén vzhledem k tomu, že v tší ást projekt nebude financována z rozpo tu p edkladatele, je tato možnost omezena.

86



Dalším opat ením je pravidelná kontrola (monitoring) realizace projekt . V p ípad zjišt ní závažných nebo nep edpokládaných negativních vliv na životní prost edí nebo ve ejné zdraví b hem realizace aktivity / projektu budou p ijata odpovídající opat ení eliminaci, minimalizaci a p ípadn kompenzaci t chto vliv . Opat ení mohou být r zného charakteru, od zvýšení dohledu p i výb ru podporovaných projekt , p es úpravu projektu, uložení nápravných nebo kompenza ních opat ení až po zastavení podpory.

87



11. STANOVENÍ INDIKÁTOR PROJEKT

(KRITÉRIÍ) PRO VÝB R PODPOROVANÝCH

11.1. Environmentální hodnocení projekt Environmentální hodnocení projekt p i jejich výb ru je jednou z možností snížení vliv koncepce na životní prost edí. Toto hodnocení je omezeno na projekty financované p edkladatelem nebo jiným nositelem projektu, který uvedenou metodu implementuje do svých rozhodovacích kritérií. Stanovení environmentálních kritérií hodnocení projekt a jejich za azení do systému výb ru je z tohoto d vodu jedním z nástroj souladu evidovaných projekt s deklaratorním charakterem globálního a specifických cíl aktualizované RIS. V p ípad koncepce s p evážn neutrálním, i pozitivním vlivem na ŽP – jako je RIS – však uvedený nástroj nebude mít obdobnou váhu, jako v p ípad koncepcí s výzamn jšími dopady na životní prost edí regionu. Kritéria environmentálního hodnocení projekt byla stanovena vzhledem k referen ním cíl m ochrany životního prost edí a indikátor m vlivu koncepce na životní prost edí (viz výše). Environmentální hodnocení projekt pak má odpov d t na otázku, jakým zp sobem m že p edkládaný projekt ovlivnit životní prost edí ve smyslu referen ních cíl ochrany životního prost edí. Hodnocení projektu z hlediska životního prost edí je navrhováno v podob slovního hodnocení, to znamená konstatováním pro jednotlivá environmentální kritéria, že projekt na n má pozitivní/žádný/negativní vliv. V p ípad této koncepce lze d vodn p edpokládat (viz kapitola . 6), že v p evážné v tšin budou vlivy projekt pozitivní. Níže uvedený text je zde proto uveden p edevším z d vodu respektování principu p edb žné opatrnosti. 11.2. Environmentální kritéria pro výb r projekt Zpracovatel SEA navrhl pro jednotlivé referen ní cíle ochrany životního prost edí (viz kapitola 6) environmentální kritéria, která jsou uvedena v následující tabulce. Tato kritéria by m la být za len na do systému hodnocení projekt v rámci koncepce (platí pro projekty financované p edkladatelem koncepce). P edkladatel koncepce p itom m že provést jejich výb r, úpravu i zm ny dle svých pot eb a požadavk tak, aby kritéria co nejlépe reflektovala zam ení p edkládaných a hodnocených projekt .

88



Tabulka 11.1. Referen ní cíle a environmentální kritéria pro výb r projekt Referen ní cíl Snižovat emise prioritních zne iš ujících látek - oxidu si i itého, oxid dusíku, tuhých zne iš ujících látek – p edevším suspendovaných ástic (vyjád ených jako PM10 p ípadn PM2,5) a t kavých organických látek (VOC) . Snižovat koncentrace suspendovaných ástic v ovzduší, p edevším velikosti PM10 a PM2,5 , a dalších škodlivin, p edevším benzo(a)pyrenu, pod úrove platných limit Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny

Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity

Chránit povrchové a podzemní vody (v etn ochrany CHOPAV) Snížit produkci odpad , zejména nebezpe ných Snižovat zát ž populace v sídlech z expozice hlukem . Využít prvky systému environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty pro pot eby udržitelného rozvoje kraje

Otázky pro hodnocení a výb r projekt z hlediska životního prost edí

P isp je realizace projektu ke snížení emisí prioritních zne iš ujících látek, p edevším tuhých zne iš ujících látek?

P isp je realizace projektu ke snížení koncentrace suspendovaných ástic v ovzduší v OZKO?

Ovlivní projekt negativn krajinný ráz? Má projekt významný pozitivní/negativní vliv na ohnisko biodiverzity? [ano/ne] Pomocné otázky: * Narušuje projekt ochranné podmínky ZCHÚ? [ano/ne] * Narušuje projekt územní integritu EVL a pta ích oblastí? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivn ní nebo likvidaci biotop s výskytem zvlášt chrán ných druh ? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivn ní p írodních stanoviš ? [ano/ne] * Dojde ke snížení pr chodnosti krajiny a její fragmentaci? [ano/ne] Pozn.: Za významná ohniska biodiverzity považovat maloplošná zvlášt chrán ná území, 1. zóny národních park a chrán ných krajinných oblastí, lokality soustavy Natura 2000, skladebné prvky územních systém ekologické stability a podobn . M že projekt ohrozit kvalitu povrchových a podzemních vod? M že projekt ohrozit ochranné podmínky CHOPAV? Dojde v rámci projektu ke snížení/zvýšení produkce nebezpe ných odpad , respektive dojde k likvidaci stávající skládky nebezpe ných odpad ? P isp je projekt ke zvýšení i snížení hlukové zát že? Pokud ano, p isp je významnou m rou? P isp je projekt k podpo e využití EVVO pro pot eby udržitelného rozvoje kraje, respektive pro projekty zam ené na snížení emisí z lokálních topeniš , odpovídající nakládání s odpady a podobn ?

89



11.3. Indikátory (kritéria) podpory projekt v oblasti ve ejného zdraví Na základ identifikace možných vliv koncepce na ve ejné zdraví byl navržen soubor kritérií (indikátor ) pro podporu aktivit (projekt ), napl ujících specifické cíle RIS. Stejn jako v p ípad indikátor pro hodnocení (monitorování) RIS je p edkladateli koncepce doporu eno, aby uvedenou sadu indikátor využil pro hodnocení projekt . P ehled indikátor je uveden v p íloze . 5.

90



12. VLIVY KONCEPCE NA VE

EJNÉ ZDRAVÍ

Hlavní relevantní strategické dokumenty, které byly použity pro stanovení referen ních cíl ochrany ve ejného zdraví (relevantních cíl prevence a podpory zdraví) k hodnocení na mezinárodní, národní a regionální úrovni jsou následující: • • • • • •

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva eské republiky Zdraví pro 21. století - Zdraví 21 Ak ní plán zdraví a životní prost edí- NEHAP Zásady Národního programu p ípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve stá í) Ak ní plán pro Globální strategii prevence a kontroly neinfek ních nemocí 2008-2013 WHO Bílá kniha Evropských spole enství D ti a zdraví – Ak ní plán WHO

V rámci hodnocení vliv koncepce na ve ejné zdraví byl posouzen vliv specifických strategických cíl ve vztahu k cíl m programu Zdraví pro 21. století, jehož n které cíle se shodují s cíli Národního programu pro zdraví a životní prost edí (NEHAP) a se zásadami Národního programu p ípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve stá í). Záv ry hodnocení vliv koncepce na ochranu ve ejného zdraví se promítly do následujícího doporu ení (podrobné výsledky jsou uvedeny v p íloze . 5): Strategie bude mít pozitivní vliv na ve ejné zdraví, environmentální zdraví, sociální sféru, výchovu a další vzd lávání, pokud nebudou realizovány pouze sm ry technické, ale i humanitní a biologické a pokud strategické a specifické cíle budou sm rovány do t chto obor . Jejich realizací m že dojít ke zlepšení životního prost edí v Moravskoslezském kraji, zejména zlepšení kvality ovzduší. Výzkum nesmí p inést další zne išt ní, nové chemické látky a p ípravky, výrobky s nebezpe nými vlastnostmi, které mohou poškodit zdraví a p inesou další hluk v obytném území. Podmínkou je i rovnocenné uplatn ní gendru, využití potenciálu starších zkušených v dc a výzkumník a takto i prevence sociálního vylou ení. Urgentní je inovace ve výzkumu, který sice ihned nep inese zisk, ale m že p isp t ke zlepšení sociálního klimatu – prevence kriminality, ešení prevence agrese proti minoritám, výzkum sociáln vylou ených skupin, jejich zdraví a specificky. Zapojení do mezinárodních projekt je žádoucí, m že urychlen donést know-how pro technická i netechnická ešení, kterých je v MSK t eba. Významným zám rem je i podpora obor , které podpo í nejen techniku, ale i estetiku prost edí.

91



13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJ P edm tem tohoto vyhodnocení vlivu koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví je „Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020)“, zahrnující území Moravskoslezského kraje. Mapa dot eného území je p ílohou . 1. Uvedená „Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 20102016 (po aktualizaci 2010-2020)“ (dále také Strategie, p ípadn koncepce) je je základním koncep ním dokumentem, ur ujícím pro následující roky hlavní sm ry rozvoje inova ního prost edí Moravskoslezského kraje. Aktualizovaná RIS je zpracována jako st edn dobý až dlouhodobý strategický dokument, který navazuje na stávající Regionální inova ní strategii z roku 2010. Aktualizace strategie vychází p edevším ze stávajícího dokumentu, využívá tedy jak p vodní strukturu, tak i upravenou (aktualizovanou) analytickou ást. Hlavní, by z hlediska vliv na životní prost edí nevýznamné, zm ny oproti p vodní inova ní strategii prob hly v návrhové ásti, která byla také podkladem pro úpravu realiza ního rámce a zp sobu monitoringu realizace strategie. Aktualizovaná inova ní strategie však není takovým strategickým dokumentem, který by p ímo zakládal financování konkrétních investi ních zám r v oblasti rozvoje MSK, ale p edevším stanovuje rámec pro další rozvoj, který je považován za prioritní. Seznam projekt uvedených v koncepci je tedy nutno považovat za p íkladmý, nikoliv taxativní vý et. Vyhodnocení je provedeno v souladu s požadavky zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis a dle zákona R . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis (posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti). Procedura posouzení koncepce probíhá v p sobnosti Ministerstva životního prost edí eské republiky. Vyhodnocení za íná Úvodem. První kapitola Vyhodnocení pojednává o obsahu a cílech aktualizované inova ní strategie a jejich vztazích k jiným koncepcím. Návrh koncepce je ve své návrhové ásti len n na n kolik úrovní, které vycházejí z doporu ené metodiky pro zpracování strategických dokument . Aktualizace strategie vychází ze stávajícího dokumentu roku 2010, využívá tedy jak p vodní strukturu, tak i upravenou (aktualizovanou) analytickou ást (zm ny prob hly v ásti návrhové). Návrhová ást RIS vychází z analýzy inova ního prost edí MSK a bere v úvahu všechny okruhy zpracované v analytické ásti. Z komplexních záv r analytické ásti byla zpracována podrobná analýza silných a slabých stránek SWOT a v návaznosti na ni takzvaný strom problém , zahrnující všechny zjišt né kauzality v logické posloupnosti aktuálního zjišt ného stavu (d sledku) a jeho dopad . Strom problém byl hlavním nástrojem pro

92



zacílení návrhové ásti RIS. Návrhová ást je dále podkladem pro p ípadnou úpravu realiza ního rámce a zp sobu monitoringu realizace strategie Z hlediska struktury je návrhová ást RIS tvo ena na nejvyšší úrovni vizí, která byla zformulována na základ zvážení rozvojového potenciálu regionu. K jejímu napln ní slouží globální cíl, zam ený na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky MSK na globálních trzích. K jeho dosažení budou sloužit aktivity rozd lené do ty prioritních oblastí: Prioritní oblast A – Transfer technologií, Prioritní oblast B – Lidské zdroje, Prioritní oblast C – Internacionalizace, Prioritní oblast D – Koordinace a implementace RIS. Každá prioritní oblast obsahuje specifické cíle, jejichž napln ní by m lo zajistit dosažení uvedeného globálního cíle. Specifické cíle pak obsahují p íklady jednotlivých projekt sloužících k jejich napln ní. Z operativního hlediska bude realizace RIS rozd lena do jednoletých ak ních plán , které budou obsahovat projekty sloužící k napln ní jednotlivých specifických cíl . Rozvojová vize Rozvojová vize RIS MSK na léta 2010 – 2020 p evzata v plném rozsahu z p vodní strategie a potvrzena v následujícím zn ní: „Moravskoslezský kraj usiluje stát se progresivn a dynamicky se rozvíjejícím znalostn orientovaným regionem st ední Evropy stav jícím na specifickém know-how koncentrovaném v tradi ních odv tvích kraje ve vzájemné interakci s novými perspektivními odv tvími odrážejícími trendy sou asné globální ekonomiky. Klí ovým faktorem tohoto rozvoje se stane koordinovaná a systémová podpora excelentního výzkumu a vývoje s d razem na aplikaci jeho výsledk v podob inovací v komer ní sfé e se schopností prosadit se na globálních trzích. K tomu dopom že kvalitní systém celoživotního vzd lávání rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, která je tvo ena technicky zdatnými a kreativními lidmi.“ Globální cíl a specifické cíle Globální cíl byl formulován následujícím výrokem, jehož podrobn jší specifikace je uvedena níže: „Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích“ Globálním cílem Strategie je p isp t realizací adekvátn nastavených opat ení k využití výsledk výzkumu a vývoje formou inovací v komer ní sfé e, zvýšit p idanou hodnotu produkce hospodá ství a tím i celkovou výkonnost ekonomiky MSK. Je však nutno brát na z etel, že existuje nespo et faktor tržních mechanism a v žádné strategii tudíž nebude možné postihnout všechny cesty, které by vedly k optimálnímu výkonu ekonomiky. Je proto nanejvýš d ležité um t vyhodnotit a kvantifikovat díl í pot eby systému a na n navázat takové nástroje ešení, jež ve svém d sledku p isp jí k pln ní vyty eného globálního cíle a naplní vizi RIS.

93



Na základ slabých stránek zjišt ných ve SWOT analýze, jejich následného rozboru ve stromu problém , ale také na základ p ímé poptávky subjekt inova ního systému po konkrétních nástrojích podpory byly identifikovány díl í specifické cíle, z jejichž charakteru vyplynulo jejich roz len ní do ty prioritních oblastí klí ových pro budoucí rozvoj inova ního systému. V následujícím textu je uveden p ehled prioritních oblastí a specifických strategických cíl : Prioritní oblast A – TRANSFER TECHNOLOGIÍ se zam uje na posilování transferu a komercializace výsledk výzkumné a vývojové innosti ze znalostních institucí do firem na stran jedné a podporou realizace smluvního výzkumu ve znalostních institucích/výzkumných organizacích na stran druhé (stimulace poptávky firem po výzkumných kapacitách znalostních institucí). D raz je kladen také na podporu využívání nástroj ochrany duševního vlastnictví p i transferu výsledk výzkumu a vývoje do podoby konkrétních inovací v nových/zdokonalenýchvýrobcích, technologiích i službách. • • • • •


Prioritní oblast B – LIDSKÉ ZDROJE reaguje na zjišt né pot eby zvyšování odborných kompetencí lidských zdroj o znalostní ekonomice (nap . v oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví, metod inova ního managementu, technology foresight, apod.). Jako velmi d ležité se dále jeví zvyšování odborné kvalifikace lidských zdroj ve znalostních institucích pomocí motiva ních systém a rozvoj jejich dalších dovedností pot ebných ke kvalitní p íprav a ízení kolaborativních výzkumných projekt s jinými znalostními institucemi, ale zejména s podniky (marketingové, jazykové, manažerské a komunika ní dovednosti). Klí ové je také lákání špi kových výzkumník ze zahrani í pro zajišt ní úsp šné realizace projekt výzkumných center podpo ených z OPVaVpI a zárove také podpora mobility našich výzkumných pracovník a Ph.D. student k ú asti na odborných stážích v zahrani í. • • •


Prioritní oblast C – INTERNACIONALIZACE se zam uje na vytvá ení a posílení využívání p íležitostí v oblasti navazování mezinárodních kontakt a transferu know-how a na posílení ú asti subjekt inova ního systému MSK v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje v etn ú asti našich odborník z univerzit, výzkumných ústav a firem v klí ových seskupeních na úrovni Evropské komise pro p ípravu a další rozvoj strategických výzkumných agend EU (Evropská inova ní partnerství a znalostní inova ní komunity EIT). St žejní v této 94



prioritní oblasti je také analýza budoucích trend vývoje technologií a poptávky po nich na zahrani ních trzích v klí ových odv tvích MSK zejména ve prosp ch malých a st edních firem. • •


Prioritní oblast D – KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS se orientuje na odstra ování paralelnosti a duplicit aktivit ve výzkumu a vývoji u jednotlivých subjekt inova ního systému (v adách znalostních institucí, soukromého sektoru, podp rných institucía ve ejné správy)a na eliminaci bariér jejich vzájemné spolupráce. Tato aktivita je velmi d ležitá pro zajišt ní efektivního pr b hu realizace strategie a dosažení jejich cíl . K tomu ú elu je rovn ž nastaven efektivní a transparentní systém implementace strategie založený na jednoletých ak ních plánech (garance jednotlivých projekt ak ních plán je rozd lena mezi partnerské organizace – subjekty inova ního systému). Nedílnou sou ástí je rovn ž propagace a medializace RIS. •



Projekty RIS Další ásti strategie tvo í, mimo jiné, vybrané / vzorové / p íkladmé aktualizované aktivity (projekty), dopln né i upravené Koordina ní skupinou RIS a pracovní skupinou ze seznamu projekt p vodní Regionální inova ní strategie. Ke každému specifickému cíli jsou v návrhové ásti RIS uvedeny jeden nebo více možných aktivit (projekt ), které napl ují dosažení cíl . RIS tedy tvo í rámec pro konkrétní projekty rozvoje inovací v MSK. Seznam projekt v jednotlivých projektových oblastech je uveden níže: Oblast Transfer technologií SC A1 – 1 Podpora spolupráce klastr ve VaV (s využitím interdisciplinárního p ístpu) SC A1 – 2 Podpora firem v MSK na vytvo ení pracovních míst pro VaVaI SC A1 – 3 Podpora p ípravy projektové dokumentace SC A1 – 4 Rozvoj a stabilizace systému TT VŠB-TUO SC A2 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT3 (inova ní vouchery) SC A2 – 2 Aktivní marketing jednotlivých výzkumných center podpo ených z OPVaVpI a sdílení informací a zkušeností SC A3 – 1 Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem SC A3 – 2 Fond mikrop j ek pro zakládání a rozvoj spin-offs a inovativních start-ups SC A3 – 3 Inovativní hub pro studenty v MSK (v rámci sít Demola) SC A4 – 1 Patentový fond SC A5 - 1 Workshopy - organizovaná setkání investor rizikového kapitálu se zástupci spin-offs a inovativních start-ups 95



Oblast Lidské zdroje SC B1 – 1 Odborné workshopy na aktuální témata VaVaI SC B2 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT5 SC B2 – 2 Rozvoj tvrdých a m kkých kompetencí výzkumných pracovník ve znalostních institucích. SC B2 – 3 P íležitost pro mladé výzkumníky SC B3 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT1 SC B3 – 2 Moravskoslezský program mobility a asisten ních služeb pro výzkumné pracovníky ze zahrani í (sí EURAXESS) SC B3 - 3 Podpora mobility výzkumných pracovník a Ph.D. student Oblast Internacionalizace SC C1 – 1 Brokerage Events SC C1 – 2 Facilitace zapojení MSK do mezinárodních výzkumných tým – Evropská inova ní partnerství a EIT SC C2 – 1 One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce SC C2 – 1 Uplatn ní princip technology foresight pro identifikaci možných variant vývoje klí ových odv tví v MSK

Oblast Koordinace a implementace RIS SC D1-1 Koordina ní rada RIS SC D1 – 2 Kulaté stoly RIS SC D1 – 3 Implementace a monitoring RIS SC D1 – 4 Propagace a medializace RIS a jejich výstup

Druhá kapitola Vyhodnocení podává informace o sou asném stavu životního prost edí v dot eném území a jeho pravd podobném vývoji bez provedení koncepce. V kapitole jsou popsány základní charakteristiky životního prost edí v dot eném území ve všech relevantních sektorech životního prost edí: • Ovzduší (emisní situace, imisní situace) • P íroda a krajina, v etn lokalit soustavy Natura 2000 • Voda • Odpady • P da • Les • Staré ekologické zát že • Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta. T etí kapitola Vyhodnocení uvádí charakteristiky životního prost edí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významn zasaženy. V souvislosti s tím je t eba uvést, že v zájmovém území existují dv skupiny „citlivých“ oblastí, v nichž je pot ebné zvláš d sledn vyhodnocovat potenciální dopady projekt podporovaných Strategií rozvoje kraje z hlediska jejich možných nep íznivých vliv na životní prost edí. Jedná se konkrétn o následující oblasti:

96



•

•

Oblasti se zvlášt zhoršeným stavem životního prost edí. Jedná se o jádrovou a východní ást zájmového území, kde koncentrace škodlivin v ovzduší dosahují nejvyšších hodnot v rámci eské republiky. Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu p írody a krajiny. Jedná se p edevším o oblasti velkoplošných i maloplošných zvlášt chrán ných území a území evropsky významných lokalit a pta ích oblastí soustavy Natura 2000.

Ve tvrté kapitole Vyhodnocení jsou diskutovány hlavní sou asné problémy životního prost edí, které jsou významné pro realizaci aktualizované Strategie (se azeno hierarchicky dle míry potenciálních st et s koncepcí): Ovzduší (klí ový problém ŽP Moravskoslezského kraje – limitování rozvoje) zne išt ní ovzduší ze stacionárních zdroj , p edevším suspendovanými ásticemi frakce PM10, oxidy dusíku, oxidem si i itým a p ízemním ozónem, zp sobené koncentrací zvlášt velkých a velkých zdroj zne iš ování ovzduší (hut a koksovny, energetika), zne išt ní ovzduší tuhými zne iš ujícími látkami a VOC v d sledku spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích i mimo pr myslové jádro oblasti emise z dopravy, v etn druhotného zne išt ní, a to zejména v kategorii suspendovaných ástic frakce PM10, ale i oxid dusíku, oxidu uhelnatého, benzo(a)pyrenu v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v d sledku nevyhovující kvality a nedostate né kapacity komunikací a v d sledku chyb jících obchvat obcí P íroda a krajina velkoplošné terénní úpravy v d sledku výstavby obchodních a logistických st edisek, pr myslových zón, pr myslových staveb na zelené louce a liniových staveb tlak na výstavbu další infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany narušený vodní režim, snížená reten ní schopnost krajiny ší ení nep vodních druh rostlin a živo ich , zajišt ní ochrany území za azených do soustavy Natura 2000 Hluk hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací, zatížených intenzivní automobilovou dopravou, zejména v intravilánech m st a obcí a podél zatížených komunikací Voda stav zne išt ní vodních tok , nedostate n rozvinutý systém kanaliza ních sítí a OV P da existence neobhospoda ovaných pozemk s následnou ruderalizací krajiny a snižováním estetiky krajinného rázu pokra ující úbytek zem d lské p dy Horninové prost edí, staré ekologické zát že sanace starých ekologických zát ží, které by potenciáln mohly kontaminovat zdroje pitné vody sloužící pro hromadné zásobování obyvatel, 97



vlivy na životní prost edí v d sledku porušování technologie likvidace zabezpe ení starých likvidovaných d lních d l z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu d lních plyn , devastace poddolovaných území, nedostate né odstra ování a náprava škod, staré ekologické zát že v lokalitách bývalých i dosud provozovaných pr myslových za ízení Odpadové hospodá ství rekultivace a zabezpe ení uzav ených a uzavíraných skládek odpad nedostate ná kapacita za ízení pro využívání biologicky rozložitelných odpad neexistence komplexního za ízení na energetické využití odpad rizika snižování ekonomické výhodnosti zpracování vyt íd ného odpadu V kapitole 4 jsou rovn ž popsány hlavní sou asné problémy v oblasti ve ejného zdraví.

V páté kapitole Vyhodnocení jsou stanoveny referen ní cíle ochrany životního prost edí, které tvo í základní rámec pro vyhodnocení souladu cíl aktualizované Strategie s požadavky na ochranu životní prost edí. Referen ní cíle, uvedené v následující tabulce, p edevším umož ují posoudit, jak mohou jednotlivé globální a specifické strategické cíle, ale p edevším aktivity (projekty) ovlivnit napln ní cíl ochrany životního prost edí, a zda je ovliv ují pozitivn , negativn nebo jsou v i pln ní cíl neutrální. Referen ní cíle ochrany životního prost edí pro SRK MSK 1 2 3 4 5 6 7 8

Snižovat emise prioritních zne iš ujících látek - oxidu si i itého, oxid dusíku, tuhých zne iš ujících látek – p edevším suspendovaných ástic a t kavých organických látek Snižovat koncentrace suspendovaných ástic v ovzduší (p edevším velikosti PM10, resp., PM2,5 ) a dalších škodlivin (p edevším benzo(a)pyrenu), pod úrove platných limit Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity (viz také podrobn jší len ní) Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny Chránit povrchové a podzemní vody (v etn ochrany CHOPAV) Snížit produkci odpad , zejména nebezpe ných, v etn likvidace starých zát ží (v etn skládek odpad ) Snižovat zát ž populace v sídlech z expozice hlukem Využít prvky systému environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty pro pot eby ochrany životního prost edí, p edevším v oblasti snížení zne iš ování ovzduší a nakládání s odpady

V kapitole jsou rovn ž formulovány cíle ochrany ve ejného zdraví. Vlastní vyhodnocení vlivu Strategie na životní prost edí obsahuje kapitola 6 dokumentu. Hodnocení je provedeno v n kolika úrovních (celkové hodnocení koncepce v etn hodnocení vize a globálního cíle, hodnocení specifických cíl , hodnocení projekt a ur ení projekt s potenciálním významným negativním vlivem na ŽP) a jeho výsledky je možno shrnout následovn :

98



Hodnocení strategie jako celku P i hodnocení vliv Aktualizace Regionální inova ní strategie kraje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020) na životní prost edí byly brány v úvahu nejen potenciální dopady koncepce na ŽP ve smyslu zákona . 100/2001 Sb., ale také vzájemná interakce stavu životního prost edí s deklarovanou ambicí inova ního rozvoje kraje. Návrhy a doporu ení zpracovatele SEA Akcentovat v textu aktualizované RIS MSK (nap íklad v úvodu a dále ve SWOT analýze) témata, která zvýrazní jak souvislost mezi stavem životního prost edí v Moravskoslezském kraji a potenciálními pozitivními dopady inova ního rozvoje v této oblasti, tak i limity, které stav životního prost edí pro rozvoj inovací p ináší (snížení atraktivity území pro p íchod zahrani ních i setrvání místních mladých odborník ). SWOT analýzu doporu ujeme doplnit: - o hrozbu: • Nízká atraktivita území pro p íchod zahrani ních a setrvání mladých místních odborník z d vod nízké kvality životního prost edí, p edevším kvality ovzduší - o p íležitosti: • Zam ení inova ního rozvoje na environmentální problematiku (technologie v oblasti snižování zne iš ování ovzduší, technologie minimalizující environmentální dopady likvidace nebezpe ných odpad , apod.) • Propagace rozvoje inovací, jako sou ást environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty, zam ené p edevším na odbornou a podnikatelskou ve ejnost Vyhodnocení vize a globálního cíle Z hlediska vliv koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví není vize aktualizované Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje v rozporu s navrhovanými referen ními cíli ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví. Naopak by v d sledcích m la znamenat jak modernizaci výrobních technologií s nižšími dopady na životní prost edí, tak i vývoj technologií p ímo ur ených pro ochranu životního prost edí, které p inesou zlepšení sou asného stavu životního prost edí. Návrhy a doporu ení zpracovatele SEA P estože na základ záv r , uvedených v kapitole . 6.1, se nabízí možnost doplnit vizi o environmentální aspekt rozvoje inovací, zpracovatelé hodnocení zm nu vize nedoporu ují. A to p edevším z toho d vodu, že vize vznikala jako výsledek komplexního procesu strategického plánování ve spolupráci a konsensu klí ových aktér a její dodate ná úprava by mohla uvedený konsensus narušit.

99



Vzhledem k neutrálnímu, resp. mírn pozirtivnímu potenciálnímu vlivu aktualizované RIS na životní prost edí (viz dále), by takový krok byl zbyte ný a nep inesl by významný efekt. Obdobn není doporu ováno upravovat formulovaný globální cíl. Vyhodnocení specifických cíl V tšina specifických cíl je formulována zna n obecn . Jejich potenciální vlivy na vybrané oblasti životního prost edí byly proto logicky stanoveny s ohledem na výsledky hodnocení vliv projekt zahrnutých do p íslušných specifických cíl . Výsledkem hodnocení je „0“ (bez vlivu, neutrální dopad). Na druhé stran však v tšina formulovaných cíl m že mít slabý pozitivní vliv na vybrané oblasti ŽP (p edevším ovzduší), a to za p edpokladu, že sou ástí rozvoje inovací bude také rozvoj inovací v environmentální oblasti. Tento p edpoklad je velmi pravd podobný. Z tabelárn provedeného hodnocení tedy vyplývá, že specifické cíle Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 nejsou v rozporu s požadavky na ochranu životního prost edí a mezi navrženými specifickými cíli není žádný, který by m l potenciáln významný negativní vliv na životní prost edí. Analogicky platí totéž i pro globální cíl, který specifické cíle zast ešuje. Jak již ovšem bylo uvedeno výše, i zde budou možné vlivy na životní prost edí záležet na konkrétním provedení projekt , kterými jsou uvedené cíle napl ovány (viz kap. . 6.4). Níže je uveden komentá k vybraným specifickým cíl m, zast ešeným 4mi prioritními oblastmi (viz Tab. 2.1. Struktura návrhové ásti aktualizované RIS): A) Specifické cíle prioritní oblasti Transfer technologií Celkový vliv hodnocených specifických cíl byl hodnocen v rozmezí „+1 až 0/+1“ (slabý pozitivní vliv, p ípadn neutrální dopad). Ten vyplývá ze skute nosti, že podpora transferu výsledk v dy a výzkumu, posílení spolupráce firem a znalostních institucí i podpora za ínajících firem, m že p inést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií i integraci environmentálních požadavk v rámci podporovaných inovací (s dopadem hlavn na oblast ovzduší). B) Specifické cíle prioritní oblasti Lidské zdroje Celkový vliv hodnocených specifických cíl byl hodnocen také v rozmezí „+1 až 0/+1“ (slabý pozitivní vliv, p ípadn neutrální dopad). V tomto p ípad je odhad potenciáln slabého pozitivního vlivu založen na skute nosti, že zlepšování kompetencí, kvalifikace a vzd lání zpravidla vede ke zvyšování významu environmentální složky innosti dot ených osob („lidských zdroj “). C) Specifické cíle prioritní oblasti Internacionalizace Celkový vliv hodnocených specifických cíl byl hodnocen také v rozmezí „+1 až 0/+1“ (slabý pozitivní vliv, p ípadn neutrální dopad). Potenciální pozitivní vliv specifických cíl m že p inést skute nost, že podpora mezinárodních kontakt , transfer know-how, respektive posílení

100



ú asti v mezinárodních projektech m že p inést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií i integraci environmentálních požadavk v rámci podporovaných inovací (obdobn jako v prioritní oblasti A). Pozitivním zjišt ním pro hodnotitele je skute nost, že specifický cíl „Zvyšování exportní výkonnosti firem v MSK“, který byl uveden v p vodní inova ní strategii z roku 2010 a na jehož riziko v oblasti souvisejících negativních dopad zvyšování objemu výroby (a tím i potenciálních vliv na ŽP) v míst výroby pro exportní ú ely, zpracovatelé upozor ovali, byl z aktualizované Strategie vypušt n. D) Specifické cíle prioritní oblasti Koordinace a implementace RIS Celkový vliv hodnocených specifických cíl byl hodnocen také v rozmezí „+1 až 0/+1“ (slabý pozitivní vliv, p ípadn neutrální dopad) Samotná existence, implementace a zejména propagace RIS m že p inést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií i integraci environmentálních požadavk v rámci podporovaných inovací. Vyhodnocení aktivit/projekt Každý specifický cíl obsahuje projekty, které jsou nástrojem napl ování t chto cíl . Uvedení t chto projekt do aktualizované RIS však není zárukou jejich financování, ani jejich schválení nebo realizace. Sou asn je t eba zd raznit, že v rámci RIS mohou být v budoucnu podporovány i jiné projekty, které ve strategii dosud uvedeny nejsou. Všechny uvedené projekty musí být ve schvalovacím procesu posouzeny, zda nepodléhají standardním procedurám hodnocení vliv na ŽP. Projekty jsou v RIS charakterizovány velmi stru n . Nelze je tedy zcela jednozna n konkretizovat, a tudíž ani nelze posoudit naprosto p esn jejich vlivy na životní prost edí, tak jako tomu p i schvalování kokrétních projekt (procedura EIA, naturové hodnocení, ízení dle stavebního zákona, apod., tam kde to je relevantní). Také je pot eba vzít v úvahu, že ani „obecn známé“ projekty, k nimž existuje projektová dokumentace, která je k dispozici orgán m ve ejné správy, p ípadn i ve ejnosti prost ednictvím informa ních systém , nemohou být jednozna n ztotožn ny s projekty uvedenými v aktualizované inova ní strategii, nebo ta neobsahuje podrobn jší informace, které by k takovému kroku mohly sloužit. Na druhé stran však lze jednozna n konstatovat, že forma p íkladmého vý tu projekt je zcela v souladu s principy strategického plánování a jejich za azení v podob indika ních i typových projekt (jako jistých synonym pro termín p íkladmý) odpovídá metodice. Úkolem zpracovatele SEA tedy není detailn vyhodnotit vliv jednotlivých projekt na životní prost edí, nebo k tomu ú elu nejsou ve Strategii k dispozici dostate né údaje, jednozna n identifikující každý projekt, ale na druhou stranu je na základ pricipu p edb žné opatrnosti nezbytné upozornit na ty projekty, které by mohly mít negativní vliv na životní prost edí. K uvedenému ú elu slouží p edevším porovnání potenciálních dopad projekt se stanovenými referen ními cíli životního prost edí a odlišení t ch, jimž musí být v nována

101



zvýšená pozornost. Dalším cílem je upozornit jak p edkladatele koncepce, tak i nositele projekt , aby p i jejich schvalování o ekávali v tší nároky na posouzení vliv na životní prost edí, respektive aby p i jejich p íprav hledali taková ešení, která budou minimalizovat jejich vlivy na životní prost edí. O výrazn nižším potenciálním vlivu uvedené koncepce na životní prost edí, resp. p írodní složky kraje (zejména ve srovnání s jinými koncepcemi MSK, nap íklad Strategií rozvoje MSK, která je v sou asné dob také aktualizována, Marketingovou strategií rozvoje CR MSK a dalšími) sv d í jak výsledky tabelárního hodnocení projekt , uvedeného v p íloze . 7 tohoto Vyhodnocení, tak výsledky hodnocení vliv na EVL a pta í oblasti (viz p íl. . 4). Zpracovatel naturového hodnocení u všech projekt a opat ení ur il nulový (neutrální) vliv na EVL a pta í oblasti, to znamená, že nep edpokládá žádný potenciáln negativní vliv projekt na soustavu Natura 2000. V aktualizované Regionální inova ní strategii Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020) je za azeno celkem 26 projekt : 11 projekt prioritní oblasti A 7 projekt prioritní oblasti B 4 projekty prioritní oblasti C 4 projekty prioritní oblasti D Vyhodnocení vlivu jednotlivých projekt (aktivit) na životní prost edí a ve ejné zdraví provedl zpracovatel SEA postupem, uvedeným v kapitole . 6.2. Vyhodnocení, tedy v i stanoveným referen ním cíl m životního prost edí. Tabelární forma agregovaného hodnocení vlivu projekt (aktivit) na životní prost edí je uvedena v p íloze . 7, slovní komentá níže v tomto textu. Souhrnné vyhodnocení vlivu aktivit na životní prost edí Ve v tšin p ípad neutrální dopad).

je vliv projekt

na referen ní cíle vyhodnocen jako „0“ (bez vlivu,

Výjimku tvo í následující projekty, které mohou potenciáln mít mírn pozitivní vlivy: SC A1 – 3 Podpora p ípravy projektové dokumentace SC A2 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT3 (inova ní vouchery) SC B1 – 1 Odborné workshopy na aktuální témata VaVaI SC B3 – 2 Moravskoslezský program mobility a asisten ních služeb pro výzkumné pracovníky ze zahrani í (sí EURAXESS) SC C1 – 2 Facilitace zapojení MSK do mezinárodních výzkumných tým – Evropská inova ní partnerství a EIT Žádný z projekt , za azených v RIS nebude mít potenciáln významný negativní vliv na životní prost edí (referen ní cíle ochrany ŽP). Záv r: Projekty uvedené v rámci aktualizované RIS nemají významný potenciální negativní vliv na životní prost edí.

102



V sedmé kapitole Vyhodnocení jsou navržena opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vliv na životní prost edí. Plánovaná opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci p ípadných negativních vliv koncepce na životní prost edí p itom vytvá ejí zp sob a míru integrace problematiky životního prost edí a jeho ochrany a ve ejného zdraví v jednotlivých ástech Strategie. V osmé kapitole Vyhodnocení je uvedena posuzovaná varianta a popis, jak bylo posuzování provedeno, v etn p ípadných problém p i shromaž ování požadovaných údaj . Z hlediska zkoumaných variant je možno konstatovat, že hodnocená aktualizovaná inova ní strategie je ešena v jedné variant . Nicmén je t eba zd raznit, že hodnocená verze aktualizované Strategie je výsledkem zvažování a hodnocení ady r zných pracovních variant, které byly postupn zpracovány v pr b hu p ípravy aktualizované inova ní strategie prost ednictvím Koordina ní skupiny RIS a pracovních skupin s klí ovými aktéry Moravskoslezského kraje. Vyhodnocení vliv Strategie na životní prost edí bylo zpracováno na základ zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis a vychází ze Záv ru zjiš ovacího ízení podle § 10d) citovaného zákona. V souladu s požadavky zákona je vyhodnocen také vliv koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti (soustava Natura 2000) a vliv koncepce na ve ejné zdraví (p íloha . 4, respektive 5 vyhodnocení). Zpracovatel i p edkladatel Strategie poskytli zpracovateli SEA dostate né množství relevantních údaj pro zpracování hodnocení, týkajících se samotné koncepce. V deváté kapitole Vyhodnocení jsou navrženy monitorovací ukazatele (indikátory) pro hodnocení vlivu aktualizované inova ní strategie na životní prost edí. Pro sledování vliv implementace koncepce na jednotlivé referen ní cíle ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví byly navrženy p íslušné indikátory, které jsou uvedeny v následující tabulce. K tomu, aby bylo možno sledovat vliv Strategie na životní prost edí pomocí navržených indikátor , je nutné jejich sledování provázat s environmentálním hodnocením projekt , napl ujících specifické strategické cíle aktualizované Strategie, což je možné p edevším u projekt , u nichž je nositelem p edkladatel Strategie. Tabulka

Návrh environmentálních indikátor

Referen ní cíl Snižovat emise prioritních zne iš ujících látek oxidu si i itého, oxid dusíku, tuhých zne iš ujících látek – p edevším suspendovaných ástic PM10 a PM2,5 a t kavých organických látek

Indikátor Emise za všechny kategorie zdroj : a) TZL b) SO2 c) NOx d) VOC


tis. tun/rok

Definice

Emise zne iš ujících látek za ur ité asové období

103


SEA – Aktualizovaná Regionální inova ní strategie MSK na léta 2010-2016 (po aktualizaci 20102020). Referen ní cíl Snižovat koncentrace suspendovaných ástic v ovzduší a dalších škodlivin, p edevším benzo(a)pyrenu, pod úrove platných limit

Indikátor Koncentrace suspendovaných ástic velikosti PM10 a PM2,5 , a benzo(a)pyrenu v OZKO


3

ug/m

Chránit ohniska („hotspots“) biodiverzity

Rozloha ohnisek biodiverzity

%

Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny

Míra zm ny krajinného rázu

po et

Chránit povrchové a podzemní vody (v etn ochrany CHOPAV)

Zne išt ní povrchových a podzemních vod

Po et

Snížit produkci odpad , zejména nebezpe ných

Snížení produkce nebezpe ných odpad

%

Snižovat zát ž populace v sídlech z expozice hlukem

Hluková zát ž obyvatel

Po et obyvatel

Využít prvky systému environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty pro pot eby udržitelného rozvoje kraje

Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta

Po et projekt

Definice

Pr m rné koncentrace uvedených zne iš ujících látek v ovzduší P ír stek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity v rámci programu (Pozn.: za ohniska biodiverzity lze považovat: 1. a 2. zóny NP a CHKO, NPR, PR, ÚSES) a další). Po et aktivit, jejichž implementace zp sobila zm nu krajinného rázu Havarijních zne išt ní povrchových a podzemních vod Snížení produkce nebezpe ných odpad za sledované období (%) Snížení po tu obyvatel, žijících v území s p ekro ený limitem hluku. Po et projekt , zahrnujících EVVO pro podporu udržitelného kraje, resp. zam ených na ešení nejzávažn jších problém ŽP (nap . zne išt ní ovzduší z lokálních topeniš , naládání s odpady, ad.)

V desáté kapitole Vyhodnocení je uveden stru ný popis opat ení navrhovaných k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv zjišt ných p i provád ní koncepce. Základním opat ením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv zjišt ných p i provád ní Strategie bude - vedle kvalifikovaného výb ru projekt z hlediska jejich možných vliv na životní prost edí - pravidelná kontrola (monitoring) realizace projekt , podporovaných v rámci Strategie. Tato kontrola bude provád na mimo jiné pomocí monitorovacích ukazatel navržených v kapitole 9 tohoto Vyhodnocení.

104



V textu kapitoly je také navržen systém opat ení pro zajišt ní sledování a rozboru vliv koncepce na ŽP a ve ejné zdraví dle § 10h zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . V p ípad zjišt ní závažných negativních vliv na životní prost edí nebo ve ejné zdraví b hem implementace koncepce je p edkladatel - na základ požadavk citovaného zákona povinen zajistit p ijetí opat ení k odvrácení nebo zmírn ní takových vliv a informovat o tom p íslušný ú ad, tedy Ministerstvo životního prost edí R, dot ené správní ú ady a sou asn rozhodnout o adekvátní zm n koncepce. Opat ení mohou být r zného charakteru, od zvýšení dohledu p i realizaci projekt , p es uložení nápravných opat ení, až po zastavení financování projekt (týká se projekt financovaných z rozpo tu p edkladatele koncepce). Konkrétní vlivy aktualizované Strategie na životní prost edí a ve ejné zdraví nastanou až v p ípad realizace projekt , které jsou v koncepci p íkladmo uvedeny, jako zp sob napl ování specifických startegických cíl . Nejvýznamn jším opat ením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv aktivit / projekt aktualizované Strategie na životní prost edí proto bude, stejn jako opat ení pro provád ní koncepce, pravidelná kontrola (monitoring) realizace projekt V p ípad zjišt ní závažných nebo nep edpokládaných negativních vliv na životní prost edí nebo ve ejné zdraví b hem realizace aktivity / projektu budou p ijata odpovídající opat ení eliminaci, minimalizaci a p ípadn kompenzaci t chto vliv . Opat ení mohou být r zného charakteru, od zvýšení dohledu p i výb ru podporovaných projekt , p es úpravu projektu, uložení nápravných nebo kompenza ních opat ení až po zastavení podpory. Jedenáctá kapitola vyhodnocení popisuje navržené indikátory (kritéria) pro výb r projekt . Environmentální hodnocení projekt by m lo být z hlediska vliv implementace koncepce provád no pomocí environmentálních indikátor (kritérií) pro výb r projektu. Environmentální hodnocení projekt p i jejich výb ru je jednou z možností snížení vliv koncepce na životní prost edí. Toto hodnocení je omezeno na projekty financované p edkladatelem nebo jiným nositelem projektu, který uvedenou metodu implementuje do svých rozhodovacích kritérií. Stanovení environmentálních kritérií hodnocení projekt a jejich za azení do systému výb ru je z tohoto d vodu jedním z nástroj dosažení souladu evidovaných projekt s deklaratorním charakterem globálních a specifických cíl Strategie. Hodnocení projekt dle navržených kritérií by m lo být provád no jako sou ást schvalovacích procedur projekt , nap íklad v p ípad rozhodování o financování v rámci výb rových ízení. Na základ hodnocení projekt dle environmentálních kritérií by m ly být následn schváleny i doporu eny k realizaci pouze ty projekty, které nebudou mít negativní vliv na životní prost edí11. Sou asn by m ly být v p ípad v cn stejných projekt doporu eny k realizaci ty projekty, které budou hodnoceny jako p ízniv jší z hlediska životního prost edí.

11 Projektem, který nemá negativní vliv na životní prost edí je t eba chápat takový projekt, jehož pozitivní vlivy

významn p evažují nad jeho p ípadnými vlivy negativními a sou asn žádný jeho p ípadný negativní vliv na životní prost edí není nep ijatelný.

105



Zpracovatel SEA navrhl pro jednotlivé referen ní cíle ochrany životního prost edí environmentální kritéria, která jsou uvedena v následující tabulce. Tato kritéria by m la být za len na do systému hodnocení projekt v rámci Strategie. P edkladatel Strategie p itom m že provést jejich výb r, úpravu i zm ny dle svých pot eba a požadavk tak, aby kritéria co nejlépe reflektovala zam ení p edkládaných a hodnocených projekt . Tabulka

Referen ní cíle a environmentální kritéria pro výb r projekt Referen ní cíl

Snižovat emise prioritních zne iš ujících látek - oxidu si i itého, oxid dusíku, tuhých zne iš ujících látek – p edevším suspendovaných ástic (vyjád ených jako PM10 p ípadn PM2,5) a t kavých organických látek (VOC) . Snižovat koncentrace suspendovaných ástic v ovzduší, p edevším velikosti PM10 a PM2,5 , a dalších škodlivin, p edevším benzo(a)pyrenu, pod úrove platných limit Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny

Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity

Chránit povrchové a podzemní vody (v etn ochrany CHOPAV) Snížit produkci odpad , zejména nebezpe ných

Otázky pro hodnocení a výb r projekt z hlediska životního prost edí

P isp je realizace projektu ke snížení emisí prioritních zne iš ujících látek, p edevším tuhých zne iš ujících látek?

P isp je realizace projektu ke snížení koncentrace suspendovaných ástic v ovzduší v OZKO?

Ovlivní projekt negativn krajinný ráz? Má projekt významný pozitivní/negativní vliv na ohnisko biodiverzity? [ano/ne] Pomocné otázky: * Narušuje projekt ochranné podmínky ZCHÚ? [ano/ne] * Narušuje projekt územní integritu EVL a pta ích oblastí? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivn ní nebo likvidaci biotop s výskytem zvlášt chrán ných druh ? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivn ní p írodních stanoviš ? [ano/ne] * Dojde ke snížení pr chodnosti krajiny a její fragmentaci? [ano/ne] Pozn.: Za významná ohniska biodiverzity považovat maloplošná zvlášt chrán ná území, 1. zóny národních park a chrán ných krajinných oblastí, lokality soustavy Natura 2000, skladebné prvky územních systém ekologické stability a podobn . M že projekt ohrozit kvalitu povrchových a podzemních vod? M že projekt ohrozit ochranné podmínky CHOPAV? Dojde v rámci projektu ke snížení/zvýšení produkce nebezpe ných odpad , respektive dojde k likvidaci stávající skládky nebezpe ných odpad ?

106


SEA – Aktualizovaná Regionální inova ní strategie MSK na léta 2010-2016 (po aktualizaci 20102020). Referen ní cíl Snižovat zát ž populace v sídlech z expozice hlukem . Využít prvky systému environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty pro pot eby udržitelného rozvoje kraje

Otázky pro hodnocení a výb r projekt z hlediska životního prost edí P isp je projekt ke zvýšení i snížení hlukové zát že? Pokud ano, p isp je významnou m rou? P isp je projekt k podpo e využití EVVO pro pot eby udržitelného rozvoje kraje, respektive pro projekty zam ené na snížení emisí z lokálních topeniš , odpovídající nakládání s odpady a podobn ?

Ve dvanácté kapitole vyhodnocení jsou posouzeny vlivy Strategie na ve ejné zdraví. V uvedené kapitole a zejména v p íloze . 5 koncepce jsou uvedena doporu ení, sm ující k tomu, aby koncepce m la co nejmenší dopad na ve ejné zdraví. T ináctá kapitola pak obsahuje toto stru né shrnutí trnáctá kapitola obsahuje vypo ádání p ipomínek, zaslaných k návrhu oznámení koncepce a zahrnutých do p íloh Záv ru zjiš ovacího ízení. Patnáctá kapitola obsahuje návrh stanoviska k návrhu koncepce dle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vlvi na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis .

107



14. SOUHRNNÉ VYPO

ÁDÁNÍ VYJÁD ENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIV ŽIVOTNÍ PROST EDÍ A VE EJNÉ ZDRAVÍ

NA

Zpracovateli vyhodnocení byla prost ednictvím p íslušného ú adu, Ministerstva životního prost edí R, odboru posuzování vliv na životní prost edí, p edána vyjád ení obdržená ve smyslu § 10 c, odstavec 3 zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . Všechna p edaná vyjád ení jsou p ehledn uvedena v následující tabulce. P edm tem níže uvedeného vypo ádání jsou vyjád ení íslo 1 až 9. Zbývající vyjád ení byla bez p ipomínek. Odesilatel vyjád ení

Kontaktní adresa

1. Ministerstvo životního prost edí – odbor ochrany vod 2. Ministerstvo životního prost edí – odbor zvlášt chrán ných ástí p írody 3. AOPK R, Správa chrán né krajinné oblasti Jeseníky 4. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostrav 5. Magistrát m sta Ostrava, odbor ochrany životního prost edí 6. Statutární m sto Karviná, Nám stek primátora 7. M stský ú ad Bohumín, odbor životního prost edí a služeb

Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Vršovice Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Vršovice

8. M stský ú ad Odry, odbor životního prost edí 9. M stský ú ad eský T šín, odbor výstavby a životního prost edí 10. Statutární m sto Ostrava, nám stek primátora 11. Obvodní bá ský ú ad pro území kraj Moravskoslezského a Olomouckého

.j.:

Ze dne

3527/740/11

24.1.2012

3525/620/12

11.1.2012

Šumperská 93, 790 01 Jeseník

41/JS/2012

5.1.2012

Na B lidle 7, 702 00 Ostrava

KHSMS 00031/2012/HOK/OV

17.1.2012

SMO/024313/12/OŽP/Bey

19.1.2012

MMK/002556/2012

10.1.2012

Masarykova 158, 735 81 Bohumín

MUBO/03926/2012

26.1.2012

Masarykovo nám. 25, 742 35 Odry

M ÚO/01435/2012

19.1.2012

Nám. SA1/1 737 01 eský T šín

SPIS/580/2012/ŽP/Pet

18.1.2012

SMO/024314/12/OŽP/Bey

19.1.2012

SBS/00076/2012/OBÚ-05/630/Ing. Tk

13.1.2012

Prokešovo nám stí 8, 729 30 Ostrava Fryštátská 72/1, 733 24 Karviná Fryštát

Prokešovo nám stí 8, 729 30 Ostrava Veleslavínova 18, P.O. Box 103, 702 00 Ostrava – Mor. Ostrava

108



Odesilatel vyjád ení 12. eská inspekce životního prost edí, Oblastní inspektorát Ostrava 13. M stský ú ad Krnov, odbor životního prost edí

Kontaktní adresa

.j.:

Ze dne

Valcha ská 15, 702 00 Ostrava

IŽP/49/IPP/1200207.002/12/VMJ

27.1.2012

Hlavní nám stí 1, 794 01 Krnov

Mukrn/201200269/ZP/EK/Va

26.1.2012

A. Premisa: Základní p edpoklady, vztahující se k ad p ipomínek uvedených níže: Jak je uvedeno v textu Vyhodnocení (kap. 6.2.3.) návrh Regionální inova ní strategie MSK uvádí celkem 26 projekt , které napl ují strategické cíle jednotlivých prioritních oblastí. U všech aktivit / projekt spojených s Aktualizací RIS MSK 2020 byl potvrzen neutrální nebo mírn pozitivní vliv na životní prost edí. Je však pot eba uvést, že tyto projekty jsou ve Strategii uvedeny – v souladu s principy strategického plánování - jako p íklady aktivit p íslušného cíle. Jedná se tedy o projekty p íkladmé, které mají charakterizovat obsah cíle. Ve strategii rozvoje kraje nejsou a ani nemohou být uvedeny bližší podrobnosti o jejich p esné lokalizaci, kapacitách, a dalších faktorech, které budou rozhodovat o jejich konkrétních vlivech na životní prost edí. Projekty jsou ve strategii charakterizovány svým jménem, ozna ením nositele, rolí kraje p i realizaci, zdrojem financování a územní p sobností. Nejsou tedy uvedeny žádné specifické údaje typu kapacit projektu, jejich p esné lokalizace anebo podrobné charakteristiky i verze zpracované (projektové) dokumentace. Pod jménem projektu uvedeným ve Strategii si tedy lze ve vybraných p ípadech p edstavit aktivitu, jejíž dopad na životní prost edí m že být rozdílný podle charakteru základních parametr projektu a jeho konkrétní lokalizace (které nejsou s ohledem na ú el a charakter Strategie specifikovány). O financování, schválení nebo realizaci konkrétního provedení každého uvedeného projektu bude muset být teprve rozhodnuto na základ standardních procedur územního a stavebního ízení (územního plánování), respektive v ásti p ípad nepochybn také na základ posouzení zám ru ve smyslu zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , respektive dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis . Sou asn je t eba zd raznit, že v rámci Strategie mohou být v budoucnu podporovány i jiné projekty, které ve strategii dosud uvedeny nejsou, a které budou v souladu s n kterým ze specifických cíl . Každý z t chto projekt bude muset projít nezbytnou procedurou, odpovídající jejich charakteru. Za azení projektu do Strategie rozvoje kraje ani samotná procedura SEA nenahrazují výše uvedená ízení, týkající se posuzování a schvalování zám r (staveb, inností, technologií).

109



Nezbytnost dodržování všech relevantních p edpis , by vyplývá z legislativy R, je uvedena v záv re ném doporu ení Vyhodnocení a je zd razn na i v tomto vypo ádání. Nutnost posuzování všech projekt , které spadají pod zákon . 100/2001 Sb. (EIA) je uvedena v ad kapitol Vyhodnocení, stejn jako nezbytnost posoudit projekty podle § 45i zákona . 114/1992 Sb., pokud to jejich charakter vyžaduje. Podstata p íslušného vyjád ení a vypo ádání zpracovatele vyhodnocení koncepce V následujícím p ehledu jsou postupn uvedeny podstatné relevantní údaje z vyjád ení podaných ke zve ejn nému oznámení obsahujících nám ty a p ipomínky (vyjád ení íslo 1 až 9 v etn ) a jejich vypo ádání zpracovatelem vyhodnocení. Zbývající vyjád ení (vyjád ení íslo 10 až 13 v etn ) byla bez p ipomínek, a proto nejsou p edm tem vypo ádání. 1. Ministerstvo životního prost edí, odbor ochrany vod Uvádí se, že vzhledem k tomu, že koncepce je obecné povahy a neobsahuje podrobn jší popisy specifických cíl , nelze zodpov dn vylou it ovlivn ní jakosti a množství povrchových a podzemních vod. Je doporu eno vyhodnotiti vlivy koncepce na stav vodní složky životního prost edí. Vypo ádání p ipomínek: Ve Vyhodnocení je provedeno hodnocení specifických cíl a aktivit / projekt navrhovaných v rámci Strategie na základ referen ních cíl ochrany životního prost edí. Na základ provedeného hodnocení lze konstatovat že žádný z hodncených projekt nebude mít významný negativní vliv na životní prost edí, a to v etn jeho vodní složky. 2. Ministerstvo životního prost edí, odbor zvlášt chrán ných ástí p írody 1. Požaduje se vyhodnotit vliv koncepce na zvlášt chrán ná území, p i emž je nutno posoudit, zda p edpokládaný materiál respektuje limity využití území, respektive základní ochranné podmínky dané zákonem a bližší ochranné podmínky dané z izovacím p edpisem, zárove je nezbytné vyhodnotit, zda v d sledku realizace koncepce nem že dojít k ohrožení p edm t a cíl ochrany dot ených zvlášt chrán ných území. 2. Vyžaduje se, aby vyhodnocení obsahovala návrh a posouzení opat ení k p edcházení, vylou ení, snížení, zmírn ní nebo kompenzaci negativních vliv na zvlášt chrán ná území. 3. Dále se požaduje vyhodnotit, zda koncepce napl uje cíle stanovené ve schválených koncep ních dokumentech – Strategie ochrany biologické rozmanitosti R, Aktualizace Státního programu ochrany p írody a krajiny R, Státní politika životního prost edí R. 4. Požaduje se porovnat a vyhodnotit p ípadné varianty. 5. V kapitole C.4. „Stávající problémy životního prost edí v dot eném území“ v ásti „P íroda a krajina se požaduje doplnit bod „zvýšení fragmentace krajiny a snížení její migra ní propustnosti v d sledku stavební innosti“. 6. Požaduje se opravit chybnou informaci, že CHKO Beskydy je po Šumav druhá nejv tší CHKO v R.

110



Vypo ádání p ipomínek: Ad 1. Vlivy koncepce (specifických cíl / aktivit) byly hodnoceny v i referen ním cíl m ochrany životního prost edí, jejichž sou ástí jsou referen ní cíle, zam ené na ochranu p írody a krajiny. Vedle toho byla koncepce vyhodnocena z hlediska vlivu na zvlášt chrán né území, p edevším bylo provedeno posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti podle §45i zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní. Posouzení je uvedeno v p íl. .4 Vyhodnocení. Ad 2. Opat ení k p edcházení, vylou ení, snížení, zmírn ní nebo kompenzaci negativních vliv jsou sou ástí Vyhodnocení. Koncepce je takového charakteru (obecný charakter, bez specifikace lokalizace a obsahu projekt ), že návrh konkrétních opat ení pro konkrétní území není možný a opat ení jsou proto navržena v obecné poloze. Ad 3. Posouzení, zda koncepce napl uje cíle stanovené ve schválených koncep ních dokumentech bylo ve Vyhodnocení provedeno. Ad 4. Koncepce je navrhována v jediné variant , a proto není hodnocení variant relevantní. Ad 5. V kapitole 2.4. P íroda a krajina Vyhodnocení byl dopln n bod „zvýšení fragmentace krajiny a snížení její migra ní propustnosti v d sledku stavební innosti“. Ad 6. Rozloha CHKO Beskydy byla opravena.

3. Správa Chrán né krajinné oblasti Jeseníky Požaduje se, aby p edm tná Strategie byla dále posuzována podle zákona . 100/2001 Sb., to znamená, že SCHKO Jeseníky požaduje vypracování dokumentace posouzení vliv Strategie na životní prost edí. Vypo ádání p ipomínek: S ohledem na vyjád ení dot ených ú ad , že nelze vylou it vliv koncepce na chrán ná území soustavy Natura 2000, a záv r zjiš ovacího ízení bylo požadované Vyhodnocení dle zákona 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpisl , zpracováno. 4. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostrav Doporu uje, aby p i posuzování vliv koncepce na ve ejné zdraví byly zohledn ny zejména zám ry s vlivem na ovzduší. P i rozpracování koncepce preferovat zám ry a technologie p ispívající ke zlepšení kvality životního prost edí a zdraví. Vypo ádání p ipomínek: Oblast ovzduší byla vyhodnocena jako klí ová, a proto je této oblasti v nována ve Vyhodnocení mimo ádná pozornost. Na n kolika místech je uveden požadavek preferovat zám ry a technologie p ispívající ke zlepšení kvality životního prost edí a zdraví. Zám ry a technologie, které p ispívají ke zlepšení kvality životního prost edí jsou nal ovány pomocí cíl v prioritních oblastech Transfer technologii a Internaciolizace. Jak specifické cíle, tak i projekty jsou v dokumentaci vyhodnoceny z hlediska jejich vliv na ŽP a zdraví. Sou ástí

111



Vyhodnocení je specializované posouzení vlivu koncepce na zdraví obyvatelstva (uvedeno v p íl. . 5 Vyhodnocení). 5. Magistrát m sta Ostrava, odbor ochrany životního prost edí 1. Doporu uje, aby se vyhodnocení zam ilo na posouzení vlivu koncepce na významné krajinné prvky (v etn prvk vyjmenovaných v § 3 odst. 1 písm. b) zákona . 114/1992 Sb.), p írodní park Oderské vrchy a územní systém ekologické stability. 2. Orgán ochrany zem d lského p dního fondu upozor uje na t snou souvislost úbytk zem d lského p dy a zm n krajiny, které jsou patrné v souvislosti s výstavbou pr myslových a logistických zón a center v etn staveb pro bydlení, tzn. na zelené louce. Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje by m la tyto aktivity p ednostn sm ovat do lokalit bývalých pr myslových areál p íp. na nevyužité pozemky nacházející se v zastav ném území. Vypo ádání p ipomínek: Ad 1. Charakter specifických cíl koncepce a úrove detailu koncepce jsou takového charakteru, že samostatné posouzení vliv na jednotlivé významné krajinné prvky není proveditelné. Hodnocení vliv koncpce je provedeno na základ referen ních cíl ochrany životního prost edí. Ad 2. Vyjád ení je zam eno na vlastní Strategii. Lze konstatovat, že inova ní strategie není takového charakteru, aby hrozilo riziko snižování rozlohy ZPF v d sledku její implementace. 6. Statutární m sto Karviná, Nam stek primátora 1. Projekty, opat ení a aktivity navrhované v návaznosti na výše uvedenou koncepci nesmí zhoršit imisní situaci na území statutárního m sta Karviná. 2. Projekty, opat ení a aktivity musí respektovat podmínku hospodárného a ú elného využívání povrchových a podzemních vod a zneškod ování odpadních vod za použití nejlepší dostupné technologie tak, aby nedocházelo ke zhoršování kvality povrchových a podzemních vod, znehodnocování zásob podzemní vody ani ke zhoršování odtokových pom r v území a zm n režimu proud ní podzemních vod. 3. Požaduje se zd raznit v rámci koncepce „Aktualizovaná Regionální inova ní strategie“ se nutnost vybudování jižního obchvatu m sta Kraviné – p eložka silnice . I/67. 4. Požaduje se, aby navrhované projekty omezily snižování záboru zem d lské p dy a zachovat rozlohu les v Moravskoslezském kraji tak, aby nedocházelo ke snižování protencuálního zaastoupení sou asného stavu. 5. Požaduje se, ve vztahu ke snížení zatížení životního prost edí, uplatnit možnosti, které by vedly ke snížení emisí p i vytáp ní v individuální bytové zástavb (lokální top ništ ). Vypo ádání p ipomínek: Veškeré p ipomínky se vztahuji k vlastní strategii a nevztahují se k jejímu hodnocení podle zákona 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . P ipomínky byly p edány zpracovateli koncepce. Sou asn je však nezbytné upozornit, že z vyhodnocení specifických cíl a aktivit koncepce vyplynulo, že koncepce bude mít pouze neutrální i mírn pozitivní vliv na životní prost edí, nebude mt tedy negativní dopady na žádný z citovaných p edm t zájmu/ochrany.

112



7. M stský ú ad Bohumín, odbor životního prost edí a služeb 1. Vyhodnocení koncepce by se m lo zam it p edevším na problematiku zne išt ní ovzduší. 2. Požaduje se nepovolovat další zdroje zne iš ování ovzduší, které by zhoršovaly stávají neuspokojivý stav 3. Konstatuje se, že na zne išt ní ovzduší se významnou m rou podílí také dopravní situace. Z tohoto d vodu považují M Ú Bohumín za d ležitou realizaci stavby „Rekonstrukce silnice III/46816 ul. Drátovenská Bohumín – 1. stavba“ a rovn ž vybudování severovýchodní spojky – obchvatu Bohumína, Dolní Lutyn a Karviné. 4. Vyhodnocení by se m lo zabývat vlivem regula ních plán na úrove zne išt ní, posoudit zastoupení jednotlivých zdroj zne išt ní ovzduší (podniky, lokální topeništ , doprava, meteorologické situace, apod.) 5. Považuje se za nezbytné zajistit dodržování termínu rok 2015 pro vybudování a uvedení do provozu Krajské integrované centrum pro zpracování komunálního odpadu v Karviné, které bude mít zásadní vliv na režim odpadového hospodá ství v kraji. 6. Požaduje se v novat pozornost protipovod ovým opat ením, která by omezila rozsah zaplavovaných území a využívat opat ení k posílení reten ní schopnosti krajiny. 7. Vyhodnocení by se m lo zabývat tím, jak koncepce zohled uje cíle stanovené v jiných dokumentech týkajících se životního prost edí. 8. Specifické cíle s prioritní oblasti B (Lidské zdroje) by se m ly zam it na osv tu, výchovu a ekologické vzd lávání. 9. Dále je t eba zvýšit komunikaci ohledn p eshrani ních vliv na stav životního prost edí zejména v oblasti ochrany ovzduší, zajistit spolupráci s Polskem. Považuje se za ú elné vyhodnotit vliv zdroj zne išt ní ovzduší na území Polské republiky na stav ovzduší v kraji. Vypo ádání p ipomínek: Ad 1. Kvalita ovzduší je považována za jeden ze dvou nejv tších problém ŽP kraje relevantních k posuzované koncepci, a proto mu byla v koncepci v nována zásadní pozornost. Jako podklad pro stanovení referen ních cíl koncepce pro oblast životního prost edí byly využity cíle Krajského integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. P enosu škodlivin z Polska je v nována p íslušná ást kapitoly íslo 3. Ad 2. Jedná se o požadavek sm ovaný na p íslušné orgány státní správy, který nelze ešit v rámci inova ní strategie. Ad 3. Jedná se o požadavek investice, která nem že být sou ástí inova ní strategie. Ad 4. Regula ních plány ani zastoupení jednotlivých zdroj zne išt ní ovzduší nejsou p edm tem hodnocené koncepce a jejich hodnocení proto nem že být sou ástí Vyhodnocení. Ad 5. Jedná se o požadavek investice, která nem že být sou ástí inova ní strategie. Ad 6. Jedná se o požadavek sm ovaný na p íslušné orgány státní správy, který nelze ešit v rámci inova ní strategie. Ad 7. Porovnání cíl koncepce s cíli jiných relevantních dokument týkajících se životního prost edí bylo rámci vyhodnocení provedeno (viz kapitola Vyhodnocení íslo 5)

113



Ad 8. Specifické cíle s prioritní oblasti B (Lidské zdroje) se krom jiného zam ují také na EVVO. Oblast EVVO byla za zena mezi referen ní cíle ŽP, s nimiž je koncepce porovnávána. Ad 9. Mezinárodní spolupráce je významnou sou ástí koncepce, která se prolíná všemi specifickýi cíli. Uvedená skute nost byla vyhodnocena jako potenciání pozitivní dopad inova ní koncepce. Uvedený požadavek byl p edán zpracovateli koncepce k využití (orientace a obsah spolupráce). Dle názoru zpracovatele Vyhodncoení však uvedená problematika hodnocené koncepci nep ísluší. 8. M stský ú ad Odry, odbor životního prost edí 1. Doporu uje se provést monitoring výskytu zvlášt chrán ných rostlin a živo ich u segment typických krajinných typ a poté pr b žn vyhodnocovat jejich budoucí vývoj. 2. Doporu uje se pro každé katastrální území, kde je územními plány navrhován ÚSES, zablokovat prodej státní p dy pot ebné vým ry pro tyto ú ely. 3. Doporu uje se finan n zajistit pé i o zvlášt chrán né živo ichy a hendikepované voln žijící živo ichy. 4. Uvádí se, že spalování ásti komunálního odpadu vyprodukovaného v kraji m že být umíst ním spalovny v oblasti s nejhorší kvalitou ovzduší v R v rozporu se strategickým cílem zlepšení kvality ovzduší na Ostravsku. Pokud spalovna adekvátn (kvalitou spalin) nenahradí stávající energetické zdroje, zp sobí zhoršení kvality ovzduší. 5. U jakosti povrchových vod (kapitola . 3.2.6.1. na stranách 35 a 36) zmínit také problematiku erozních splach . 6. U vodního hospodá ství (kapitola . 3.2.6.2. na stranách 37 a 38) se doporu uje zachovat a zajistit divezifikaci zdroj pitné vody 7. U vod pro koupání (kapitola . 3.2.6.3. na stranách 38 a 39) zajistit vhodnou kvalitu vody (i vhodné lokality) pro koupání v p írod . 8. U ist ní komunálních odpadních vod (kapitola . 3.2.6., strana 40) se doporu uje zp ísn ní legislativy, zlepšení informovanosti a finan ní motivace producent odpadních vod. 9. U zem d lské p dy (kapitola . 3.2.6., strana 40) se požaduje podporou protierozních opat ení zamezit znehodnocování p dy vodní a v trnou erozí. 10. Doporu uje se stanovit pravidla chrán ní lesa p i a po t žb . 11. Požaduje se, p i variantním ešení, objektivn a d kladn posoudit možné vlivy všech variant a vybrat variantu nejmén škodlivým vlivem na životní prost edí. P itom by m l mít vliv na ŽP prioritu p ed ekonomickými p ínosy. Vypo ádání p ipomínek: V p ípad vyjád ení íslo 1., 2., 3., 6., 7., 8., 9. a 10. jedná o doporu ení a požadavky, které mohou ešit p edevším p íslušné orgány státní správy a nemohou být sou ástí inova ní strategie, a tedy ani Vyhodnocení této koncepce ani k hodnocení této koncepce podle zákona 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . Ad 4. Jedná se o investici, která není sou ástí inova ní strategie. Ad 5. Problematiku erozních splach byla do p íslušné kapitoly dopln na. Ad 11 Požadavek na posouzení možných vliv variant a výb r varianty s nejmenším vlivem na životní prost edí byl zapracován do Vyhodnocení jako doporu ení pro výb r projekt podporovaných v rámci koncepce.

114



9. M stský ú ad eský T šín, odbor výstavby a životního prost edí 1. Požaduje se trvalá užší spolupráce s polskými orgány, které se zabývají ochranou životního prost edí a zvlášt pak ovzduším. 2. Požaduje se prosazovat jednotnou legislativu všech zemí EU. Vypo ádání p ipomínek: Ad 1. Jedná se o požadavek sm rovaný na orgány ve ejné správy, který nem že být sou ástí inova ní strategie. Na druhé stran Mezinárodní spolupráce je významnou sou ástí koncepce, která se prolíná všemi specifickými cíli. Uvedená skute nost byla vyhodnocena jako potenciání pozitivní dopad inova ní koncepce. Uvedený požadavek byl p edán zpracovateli koncepce k využití (orientace a obsah spolupráce). Ad 2. Jedná se o požadavek sm rovaný na p íslušné orgány ve ejné správy, p edevším vládu R, který nelze v rámci Regionální inova ní strategie ešit. Samotné dodržování zákon navíc nem že být ešeno formou koncepce.

115



15. ZÁV

RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

Na základ stávajících výstup vyhodnocení vliv Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020) na životní prost edí lze konstatovat, že nebyly identifikovány takové negativní vlivy této koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví, a už se týká celkového vyhodnocení koncepce, tak i vyhodnocení její vize, globálního a strategických cíl a aktivit / projekt které by znemož ovaly její schválení. Dále je však pot eba zd raznit, že vzhledem k mí e obecnosti Strategie, zejména rozsahu a obsahu informací o aktivitách (projektech) uvedených v Koncepci, bude možné specifické vlivy na jednotlivé složky životního prost edí stanovit až p i hodnocení realizovaných projekt , respektive p i posuzování vliv jednotlivých projekt na životní prost edí p ed jejich p ípadnou realizací. D ležitým prvkem Vyhodnocení RIS je návrh environmentálních kritérií pro následné vyhodnocení projekt , jejichž využití by m lo být pojistkou, aby implementace Koncepce nem la negativní vlivy na životní prost edí.

116



Návrh stanoviska: Zpracovatel Vyhodnocení vliv koncepce na životní prost edí p edkládá následující návrh stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozdjších p edpis .

Ministerstvo životního prost edí Vršovická 65 100 10 Praha 10 – Vršovice V Praze, dne: .j.:

………. 2012 …………….

STANOVISKO K NÁVRHU KONCEPCE

AKTUALIZACE REGIONÁLNÍ INOVA NÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA LÉTA 2010-2016 (PO AKTUALIZACI 2010-2020), podle § 10g zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis . P edkladatel koncepce:


Zpracovatelé posouzení:

Ing. Bohumil Sulek, CSc., autorizovaná osoba dle zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba dle zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (Natura 2000) MUDr. Eva Rychlíková RNDr. Radim Misia ek RNDr. Ji í Skorkovský Lenka Polachová Bc. Barbora Budayová

Pr b h posuzování: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu p ílohy . 7 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen „zákon . 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prost edí p edloženo p edkladatelem koncepce v prosinci 2012. Zjiš ovací ízení bylo zahájeno zve ejn ním oznámení koncepce Moravskoslezským krajem dne 9.1.2012 a rozesláním oznámení koncepce dot eným správním ú ad m a dot eným územním samosprávným celk m. Na základ vyjád ení doru ených k oznámení byl p íslušným ú adem vydán dne 9.2.2012 Záv r zjiš ovacího ízení, který mimo jiné stanovil obsah a rozsah vyhodnocení nejen 117



v rozsahu základních zákonných požadavk , daných §§ 2 a 10b) a p ílohou . 9 zákona, ale také nad jeho rámec, se zam ením na aspekty plynoucí ze zjiš ovacího ízení. Dne 16.3.2012 byl MŽP R p edložen návrh koncepce „Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020)“ (dále také koncepce), v etn Vyhodnocení vliv koncepce na ŽP, ve smyslu § 10f) citovaného zákona. Postup zpracování koncepce byl prost ednictvím Koordina ní skupiny RIS a pracovní skupiny projednáván s klí ovými aktéry Moravskoslezského kraje, starosty m st a obcí kraje, odbor Krajského ú adu a dalších zapojených subjekt na jejich setkáních v pr b hu roku 2011 a 2012. Stru ný popis koncepce: Aktualizace strategie vychází ze stávajícího dokumentu roku 2010, využívá tedy jak p vodní strukturu, tak i upravenou (aktualizovanou) analytickou ást (zm ny prob hly v ásti návrhové). Návrhová ást RIS vychází z analýzy inova ního prost edí MSK a bere v úvahu všechny okruhy zpracované v analytické ásti. Z komplexních záv r analytické ásti byla zpracována podrobná analýza silných a slabých stránek SWOT a v návaznosti na ni takzvaný strom problém , zahrnující všechny zjišt né kauzality v logické posloupnosti aktuálního zjišt ného stavu (d sledku) a jeho dopad . Strom problém byl hlavním nástrojem pro zacílení návrhové ásti RIS. Návrhová ást je dále podkladem pro p ípadnou úpravu realiza ního rámce a zp sobu monitoringu realizace strategie Z hlediska struktury je návrhová ást RIS tvo ena na nejvyšší úrovni vizí, která byla zformulována na základ zvážení rozvojového potenciálu regionu. K jejímu napln ní slouží globální cíl, zam ený na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky MSK na globálních trzích. K jeho dosažení budou sloužit aktivity rozd lené do ty prioritních oblastí: Prioritní oblast A – Transfer technologií, Prioritní oblast B – Lidské zdroje, Prioritní oblast C – Internacionalizace, Prioritní oblast D – Koordinace a implementace RIS. Každá prioritní oblast obsahuje specifické cíle, jejichž napln ní by m lo zajistit dosažení uvedeného globálního cíle. Specifické cíle pak obsahují jednotlivé projekty, sloužící k jejich napln ní. Rozvojová vize Rozvojová vize RIS MSK na léta 2010 – 2020 p evzata v plném rozsahu z p vodní strategie a potvrzena v následujícím zn ní: „Moravskoslezský kraj usiluje stát se progresivn a dynamicky se rozvíjejícím znalostn orientovaným regionem st ední Evropy stav jícím na specifickém know-how koncentrovaném v tradi ních odv tvích kraje ve vzájemné interakci s novými perspektivními odv tvími odrážejícími trendy sou asné globální ekonomiky. Klí ovým faktorem tohoto rozvoje se stane koordinovaná a systémová podpora excelentního výzkumu a vývoje s d razem na aplikaci jeho výsledk v podob inovací v komer ní sfé e se schopností prosadit se na globálních trzích. K tomu dopom že kvalitní systém celoživotního vzd lávání rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, která je tvo ena technicky zdatnými a kreativními lidmi.“

118



Globální cíl a specifické cíle Globální cíl byl formulován následujícím výrokem, jehož podrobn jší specifikace je uvedena níže: „Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích“ Globálním cílem Strategie je p isp t realizací adekvátn nastavených opat ení k využití výsledk výzkumu a vývoje formou inovací v komer ní sfé e, zvýšit p idanou hodnotu produkce hospodá ství a tím i celkovou výkonnost ekonomiky MSK. Je však nutno brát na z etel, že existuje nespo et faktor tržních mechanism a v žádné strategii tudíž nebude možné postihnout všechny cesty, které by vedly k optimálnímu výkonu ekonomiky. Je proto nanejvýš d ležité um t vyhodnotit a kvantifikovat díl í pot eby systému a na n navázat takové nástroje ešení, jež ve svém d sledku p isp jí k pln ní vyty eného globálního cíle a naplní vizi RIS. Na základ slabých stránek zjišt ných ve SWOT analýze, jejich následného rozboru ve stromu problém , ale také na základ p ímé poptávky subjekt inova ního systému po konkrétních nástrojích podpory byly identifikovány díl í specifické cíle, z jejichž charakteru vyplynulo jejich roz len ní do ty prioritních oblastí klí ových pro budoucí rozvoj inova ního systému. V následujícím textu je uveden p ehled prioritních oblastí a specifických strategických cíl : Prioritní oblast A – TRANSFER TECHNOLOGIÍ se zam uje na posilování transferu a komercializace výsledk výzkumné a vývojové innosti ze znalostních institucí do firem na stran jedné a podporou realizace smluvního výzkumu ve znalostních institucích/výzkumných organizacích na stran druhé (stimulace poptávky firem po výzkumných kapacitách znalostních institucí). D raz je kladen také na podporu využívání nástroj ochrany duševního vlastnictví p i transferu výsledk výzkumu a vývoje do podoby konkrétních inovací v nových/zdokonalenýchvýrobcích, technologiích i službách. • • • • •


Prioritní oblast B – LIDSKÉ ZDROJE reaguje na zjišt né pot eby zvyšování odborných kompetencí lidských zdroj o znalostní ekonomice (nap . v oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví, metod inova ního managementu, technology foresight, apod.). Jako velmi d ležité se dále jeví zvyšování odborné kvalifikace lidských zdroj ve znalostních institucích pomocí motiva ních systém a rozvoj jejich dalších dovedností pot ebných ke kvalitní p íprav a ízení kolaborativních výzkumných projekt s jinými znalostními

119



institucemi, ale zejména s podniky (marketingové, jazykové, manažerské a komunika ní dovednosti). Klí ové je také lákání špi kových výzkumník ze zahrani í pro zajišt ní úsp šné realizace projekt výzkumných center podpo ených z OPVaVpI a zárove také podpora mobility našich výzkumných pracovník a Ph.D. student k ú asti na odborných stážích v zahrani í. • • •


Prioritní oblast C – INTERNACIONALIZACE se zam uje na vytvá ení a posílení využívání p íležitostí v oblasti navazování mezinárodních kontakt a transferu know-how a na posílení ú asti subjekt inova ního systému MSK v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje v etn ú asti našich odborník z univerzit, výzkumných ústav a firem v klí ových seskupeních na úrovni Evropské komise pro p ípravu a další rozvoj strategických výzkumných agend EU (Evropská inova ní partnerství a znalostní inova ní komunity EIT). St žejní v této prioritní oblasti je také analýza budoucích trend vývoje technologií a poptávky po nich na zahrani ních trzích v klí ových odv tvích MSK zejména ve prosp ch malých a st edních firem. • •


Prioritní oblast D – KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS se orientuje na odstra ování paralelnosti a duplicit aktivit ve výzkumu a vývoji u jednotlivých subjekt inova ního systému (v adách znalostních institucí, soukromého sektoru, podp rných institucía ve ejné správy) a na eliminaci bariér jejich vzájemné spolupráce. Tato aktivita je velmi d ležitá pro zajišt ní efektivního pr b hu realizace strategie a dosažení jejich cíl . K tomu ú elu je rovn ž nastaven efektivní a transparentní systém implementace strategie založený na jednoletých ak ních plánech (garance jednotlivých projekt ak ních plán je rozd lena mezi partnerské organizace – subjekty inova ního systému). Nedílnou sou ástí je rovn ž propagace a medializace RIS. •



Projekty RIS Další ásti strategie tvo í, mimo jiné, vybrané / vzorové / p íkladmé aktualizované aktivity (projekty), dopln né i upravené Koordina ní skupinou RIS a pracovní skupinou ze seznamu projekt p vodní Regionální inova ní strategie.

120



Ke každému specifickému cíli jsou v návrhové ásti RIS uvedeny jeden nebo více možných aktivit (projekt ), které napl ují dosažení cíl . RIS tedy tvo í rámec pro konkrétní projekty rozvoje inovací v MSK. Seznam projekt v jednotlivých projektových oblastech je uveden níže: Oblast Transfer technologií SC A1 – 1 Podpora spolupráce klastr ve VaV (s využitím interdisciplinárního p ístpu) SC A1 – 2 Podpora firem v MSK na vytvo ení pracovních míst pro VaVaI SC A1 – 3 Podpora p ípravy projektové dokumentace SC A1 – 4 Rozvoj a stabilizace systému TT VŠB-TUO SC A2 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT3 (inova ní vouchery) SC A2 – 2 Aktivní marketing jednotlivých výzkumných center podpo ených z OPVaVpI a sdílení informací a zkušeností SC A3 – 1 Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem SC A3 – 2 Fond mikrop j ek pro zakládání a rozvoj spin-offs a inovativních start-ups SC A3 – 3 Inovativní hub pro studenty v MSK (v rámci sít Demola) SC A4 – 1 Patentový fond SC A5 - 1 Workshopy - organizovaná setkání investor rizikového kapitálu se zástupci spin-offs a inovativních start-ups Oblast Lidské zdroje SC B1 – 1 Odborné workshopy na aktuální témata VaVaI SC B2 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT5 SC B2 – 2 Rozvoj tvrdých a m kkých kompetencí výzkumných pracovník ve znalostních institucích. SC B2 – 3 P íležitost pro mladé výzkumníky SC B3 – 1 Podpora v dy a výzkumu v MSK, DT1 SC B3 – 2 Moravskoslezský program mobility a asisten ních služeb pro výzkumné pracovníky ze zahrani í (sí EURAXESS) SC B3 - 3 Podpora mobility výzkumných pracovník a Ph.D. student Oblast Internacionalizace SC C1 – 1 Brokerage Events SC C1 – 2 Facilitace zapojení MSK do mezinárodních výzkumných tým – Evropská inova ní partnerství a EIT SC C2 – 1 One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce SC C2 – 1 Uplatn ní princip technology foresight pro identifikaci možných variant vývoje klí ových odv tví v MSK Oblast Koordinace a implementace RIS SC D1-1 Koordina ní rada RIS SC D1–2 Kulaté stoly RIS SC D1 – 3 Implementace a monitoring RIS SC D1 – 4 Propagace a medializace RIS a jejich výstup

121



Stru ný popis posouzení: Posouzení vliv Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020) na životní prost edí bylo provedeno v souladu s požadavky zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , a zpracováno v rozsahu p ílohy . 9 citovaného zákona a v souladu s požadavky Záv ru zjiš ovacího ízení. Posuzování bylo provád no p evážn pr b žn se zpracováním koncepce. K posouzení byla využita metoda referen ních cíl ochrany životního prost edí, to znamená porovnávání možného vlivu globálního a specifických strategických cíl koncepce se stanovenými referen ními cíli ochrany životního prost edí. Sou ástí posouzení Strategie bylo hodnocení vliv koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti a stav jejich ochrany dle §§ 45h) a i) zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , a posouzení vliv koncepce na ve ejné zdraví. Záv ry posouzení: Na základ návrhu koncepce, oznámení a vyhodnocení koncepce podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , v etn vyhodnocení vliv koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti dle ustanovení § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , posouzení vliv koncepce na ve ejné zdraví, záv ru zjiš ovacího ízení a vyjád ení dot ených územn samosprávných celk , dot ených správních ú ad a ve ejnosti a ve ejného projednání vydává Ministerstvo životního prost edí jako p íslušný ú ad podle § 21 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí), ve zn ní pozd jších p edpis

souhlasné stanovisko k návrhu koncepce

Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016, (po aktualizaci 2010-2020) Souhlasné stanovisko k návrhu koncepce Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje pro léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020) se vydává p i dodržení následujících podmínek:

122



A. Podmínky souhlasného stanoviska: 1. V rámci sledování dopad realizace Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020) monitorovat vlivy její realizace na životní prost edí, to znamená zejména: • zapracovat navržené environmentální indikátory do celkového systému sledování dopad realizace Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020) • pravideln zve ej ovat výstupy monitoringu, to znamená pr b žné vlivy realizace Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020) na ŽP a ve ejné zdraví • navázat systém monitoringu na rozhodování o podpo e výb ru projekt , financovaných z rozpo tu p edkladatele, s využitím environmentálních kritérií 2. P i podpo e jednotlivých projekt zohlednit doporu ení pro snížení jejich potenciálních negativních vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví, která byla navržena v rámci Vyhodnocení Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020) B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vliv na lokality soustavy Natura 2000 Aktualizace Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020) nebude mít významný negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo pta í oblasti. C. Doporu ení 1. Podporovat napl ování referen ních cíl ochrany životního prost edí, vztahujících se k Aktualizaci Regionální inova ní strategie Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016 (po aktualizaci 2010-2020) 2. Dbát p i realizaci RIS p edevším na problematiku ochrany ovzduší (omezování emisí zne iš ujících látek do ovzduší) a využít tak plánované inovace p edevším ke snížení koncentrací škodlivin v ovzduší Moravskoslezského kraje. 3. Zapracovat úpravu SWOT analýzy tak, jak byla doporu eny zpracovatelem SEA (viz kap. . 6 Vyhodnocení). Toto stanovisko není Rozhodnutím podle zákona . 500/2004 Sb., o správním ízení (správní ád), ve zn ní pozd jších p edpis . Toto stanovisko nenahrazuje vyjád ení dot ených správních ú ad ani p íslušná povolení podle zvláštních p edpis . Datum vydání stanoviska: Otisk razítka p íslušného ú adu: Jméno, p íjmení a podpis pov eného zástupce p íslušného ú adu: Ing. Jaroslava H o n o v á editelka odboru posuzování vliv na životní prost edí a IPPC 123



SEZNAM ZPRACOVATEL

VYHODNOCENÍ KONCEPCE

Toto vyhodnocení koncepce bylo zpracováno v souladu s § 10c) zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , kolektivem autor pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je odborn zp sobilou osobou oprávn nou zpracovávat dokumentace a posudky podle téhož zákona. Zhotovitel:

RADDIT consulting s.r.o. Fojtská 574 739 24 Krmelín

Odpov dný ešitel:

Ing. Bohumil Sulek, CSc. Držitel osv d ení odborné zp sobilosti ke zpracování dokumentací a posudk ve smyslu § 19 zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ; . osv d ení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osv d ení odborné zp sobilosti prodloužena do 13.6.2016 Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku .j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne 20.6.2011.

ešitelé ( lenové týmu v abecedním po adí): Ing. Bohumil Sulek, CSc. (odpov dný ešitel) RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provád ní posouzení dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ( . osv d ení 57148/ENV/09) Bc. Barbora Budayová RNDr. Radim Misia ek Lenka Polachová MUDr. Eva Rychlíková, osv d ení o odborné zp sobilosti pro oblast posuzování vliv na ve ejné zdraví .j. 2611-OVZ-32.17.1.10.po . . 2/2010 RNDr. Ji í Skorkovský Rozd lovník:

1-2 3 4 5 6

Datum zpracování:

Ministerstvo životního prost edí Moravskoslezský kraj (p edkladatel) Agentura pro regionální rozvoj, a.s. (zpracovatel koncepce) RADDIT consulting s.r.o. (zpracovatel Vyhodnocení) Ing. Bohumil Sulek, CSc. (autorizovaná osoba)

15. b ezna 2012

124



SEZNAM POUŽITÝCH PODKLAD Základní podklady Zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis Metodika posuzování vliv koncepcí na ŽP, vydaná MŽP, 2004 Atlas klimatických oblastí; Quitt; 1975 Culek, M.: Biogeografické len ní eské republiky. Enigma, Praha 1995 Chytrý M. et al. (2001): Katalog biotop

eské republiky. – AOPK R Praha.

Friedl, K. a kol.: Chrán ná území v eské republice, MŽP, Praha 1991 Hejný, S. et Slavík, B.: Kv tena SR 1: 103-121. MŽP, Praha 1988 Kolektiv: Atlas životního prost edí a zdraví obyvatelstva. Geografický ústav FVŽP, Praha 1992

SAV Brno,

Internetové stránky MŽP, Moravskoslezského kraje, HMÚ, SÚ, ad. Právní p edpisy týkající se životního prost edí a ochrany zdraví obyvatel, normy a metodické pokyny MŽP. Ro enka – Stav životního prost edí v Moravskoslezském kraji v roce 2008, MŽP Zdraví 21 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu populace „Zdraví pro všechny v 21. století, Ministerstvo zdravotnictví, 2002 Ak ní plán zdraví a životní prost edí Ministerstvo životního prost edí, 1998

eské republiky

eské republiky, Ministerstvo zdravotnictví,

Zne išt ní ovzduší na území eské republiky v roce 2004,2005, HMÚ, ÚO O, 2005-2008 COM (2005) Zelená kniha: Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozm r prevence nadváhy, obezity a chronických chorob, Komise Evropských spole enství, 2005 Communication from the Commission to the Council, the European Parlament and the European Economic and Social Committee. A European Environment and Health Strategy Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 1786/2002/ES ze dne 23. zá í 2002 kterým se p ijímá Ak ní program spole enství v oblasti ve ejného zdraví (2003 – 2008), Off. Journ, L 271, 09/20/2002, p .0001 - 0012 Children´s and Environment Action Plan for Europe, WHO Europe, EUR/04/5046267/7, 25 June 2004 European Charter on Environment and Health, WHO, Reg. Office for Europe, Copenhagen 1988 Decission No 1786/2002/EC The European Parliament and of the Council of 23 September 2002, Off. Journ., of the EC, 9.10.2002 adopting a programme of Community action in the Field of Public Health (2003 – 2008) 125



Národní program p ípravy na stárnutí na období let 2003 - 2007, MPSV, 2003 Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel v Moravskoslezském kraji. Hodnocení vliv na zdraví -Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vliv na životní prost edí, MŽP, MZ, SZÚ, 2006 Zdravotnická ro enka eské republiky 2004, ÚZIS R 2005 Kristin Aunan.: Exposure - Response functions for health effects of air pollutants based on epidemiological findings, CICERO, University Oslo, ISSN – 4562 Fact sheet EURO/04/05, Berlin, Copenhagen, Rome, 14 April 2005 “Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes”. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady pé e o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 8/2004. MŽP R. Kolektiv (2001): Pé e o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení lánku 6 sm rnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. Kolektiv (2001a): Hodnocení plán a projekt , významn ovliv ujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická p íru ka k ustanovení lánk 6(3) a 6(4) sm rnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Polák P., Saxa A. (eds). (2005): Priaznivý stav biotopov a druhov európského významu. ŠOP SR, Banská Bystrica, 736 s. Sm rnice Rady . 92/43/EEC z 21.5.1992 o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin (NATURA 2000). Dále byla použita spisová agenda týkající se posuzované koncepce a internetové zdroje: http://stanoviste.natura2000.cz , http://ptaci.natura2000.cz, http://www.mzp.cz, Další podklady Bajer T., Kotulán J.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti vliv zám r na obyvatelstvo. EIA . 2/98. P íl.1. MŽP R a EÚ, Praha, 1998. Bláha K., Cikrt M.: Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav, Praha, 1996. Machá ek M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti zám r na p írodu a krajinu. EIA .3/98. P íl.1. MŽP R a EÚ, Praha, 1998. Ma ák J., Obršál. Z., Šára M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti zám r na ovzduší a klima. EIA .4/98. P íl.1. MŽP R a EÚ, Praha, 1998.

126

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Návrhová část. Agentura pro regionální rozvoj, a.s

Recommend Documents