Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: POLSKO1 Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected] Základní údaje o zemi2
1.
2.
Počet obyvatel: 38 136 000 (odhad, 31. prosinec 2008). Rozloha země: 312 679 km2. Administrativní uspořádání: Polsko je od 1. ledna 1999 administrativně členěno do šestnácti vojvodství (województwo) a 373 okresů (powiat). Počet obcí: 2 478 (de facto střediskové obce, které lze dále strukturovat do zhruba 15 390 sídel). Bezpečnostní komunita země
Stěžejní institucí, odpovědnou za oblast vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v Polsku je Policie (Policja). V posledních letech v rámci sboru sloužilo okolo 100 000 osob ve služebním poměru3 a 20 000 civilních zaměstnanců.4 Související přehled Eurostat-u pokrývá roky 2000 až 2009 včetně.5 2000 100 695
2001 101 246
2002 99 502
2003 99 919
2004 100 770
2005 100 654
2006 99 083
2007 98 337
2008 100 648
2009 98 955
101500 101000 100500 100000 99500 99000 98500 98000 97500 97000 96500 2000
2001
2002
2003
2004
1
2005
2006
2007
2008
2009
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatizace bezpečnosti. 2 Główny Urząd Statystyczny, Central Statistical Office, Rocznik Demograficzny; Demographic Yearbook 2009 of Poland (ISSN: 1505-6716)
. 3 Tento počet se v posledních letech nepatrně snižuje (Světová encyklopedie policie uvádí pro rok 2004 stav 100 000 osob; aktuální čísla z přelomu let 2006-2007 hovoří o počtu 97 071 uniformovaných policistů). 4 Wikipedia: Polish Police . 5 Eurostat: Crime Trends in Detail . Number of Police Officers .
1
V průběhu roku 2011 otevřené zdroje6 nicméně hovoří o blíže nespecifikované vlně odchodů či propouštění z řad policejního sboru (přitom některé hlasy hovoří o možnosti pokles na asi 90 000 osob, jiní kontrují, že sbor je na tak velkou a lidnatou zemi už nyní malý a pokud by bylo třeba ho nějak restrukturovat, tak pouze formou sloučení s jinými bezpečnostními sbory, viz níže). „Policejní“ struktura v Polsku sleduje hranice vojvodství.7 V každém z nich působí příslušné ředitelství (Komenda Wojewódzka Policji, KWP), stejně jako expozitura kriminální policie (Vyšetřovací kancelář). Určitou výjimkou z pravidla vazby „policejních“ regionů a vojvodství je rozdělení vojvodství Mazowieckie na „metropolitní oblast“ – hlavní město Warszawa a jeho bezprostřední okolí na straně jedné (Komenda Stołeczna Policji, KSP) a „zbytek“ vojvodství s ústředím ve městě Radom na straně druhé.8 Na úrovni jednotlivých vojvodství je obdobně sledována struktura okresů, přičemž v konkrétních případech je příslušný “městský“ okres spojen se svým “venkovským“ zázemím v jedno “městské policejní ředitelství“ (Komenda Miejska Policji, KMP). Takových ředitelství je v celé zemi celkem 65. Ty se dále dělí na 270 okresních policejních velitelství (komendy powiatowe).9 Ryze “venkovské” okresy pak utvářejí “okresní policejní ředitelství” (Komenda Powiatowa Policji, KPP). Takových případů je v celé zemi 263. Nejnižším stupněm policejní teritoriální struktury jsou “policejní komisařství” (Komisariat Policji), tedy základní spádové oblastí pro výkon policejní práce (roku 2007 jich bylo 1 793). Významnou součástí bezpečnostní komunity Polska je Pohraniční stráž (Straż Graniczna, SG), v jejíž řadách slouží podle některých údajů okolo 35 000 osob.10 To staví do zcela jiného stavu statistiku „policejní hustoty“, která operuje „pouze“ s policisty v užším smyslu slova. Ozbrojené síly Polska (Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej)11 se skládají ze čtyř součástí: Pozemní armáda (Wojska Lądowe, WL, 60 000 příslušníků), Vzdušné síly (Siły Powietrzne, 25 400), Vojenské námořnictvo (Marynarka Wojenna, 10 000) a Speciální jednotky (Wojska Specjalne, zbytek do celkového stavu 99 778 – stav k 31. lednu 2011).12
6
Policjanci masowo odchodzą ze służby! Dlaczego?; in: Na sygnale, 12. X. 2011 . 7 Policja: Jednostki Policji . 8 Součástí systému je i 22 Specializovaných policejních stanic (Komisariaty Specialistyczne); 22 Preventivních týmů (Oddzialy Prewencji); 5 Policejních škol (Szkoly Policji); 13 Policejních výcvikových středisek (Ośrodka Szkolenia Policji) a 14 Protiteroristických pododdělení (Pododdzialy Antyterrorystyczne). Policja: Jednostki Policji . Mazowiecka Komenda Wojewódzka Policji (vojvodství Mazowieckie). Wikimedia: Warszawa, Podzial administracyjny . Komenda Stołeczna Policji (více o výkonu policejní práce v hlavním městě). Komenda Stołeczna Policji (identická záložní stránka). 9 Nejnižším úroveň tvoří síť 566 komisařství a 764 strážnic (posterunki). 10 Komenda Główna Straży Granicznej . 11 Bílá kniha o obraně České republiky, Ministerstvo obrany České republiky, Praha 2011, s. 28. 12 Armia ma 100 tys. żołnierzy; in: Ministerstwo Obrony Narodowej, 1. II. 2011 .
2
Profesionálních hasičů (Straż pożarna)13 je v rámci Polska okolo 28 000 (508 stanic). K nim je třeba přičíst okolo 460 000 dobrovolníků (přes 18 000 stanic). Zpravodajská komunita Polska po reformách z roku 2002 a 2006 sestává z následujících subjektů:14 Agentura vnitřní bezpečnosti (Agencja Bezpieczeństwa Wewnętrznego, ABW), civilní kontrarozvědka. Zpravodajská agentura (Agencja Wywiadu, AW), civilní rozvědka. Služba vojenské kontrarozvědky (Służba Kontrwywiadu Wojskowego, SKW). Služba vojenské rozvědky (Służba Wywiadu Wojskowego, SWW). Ústřední protikorupční kancelář (Centralne Biuro Antykorupcyjne, CBA). Finanční zpravodajství (Wywiad Skarbowy), součást Ministerstva financí. Řada obcí zřídila sbory obecní policie (Straż miejska, Straż gminna).15 První sbory tohoto typu vznikaly roku 1991. Současný právní rámec jejich utváření pochází z roku 1997. Statistické údaje o těchto sborech shromažďuje Ministerstvo vnitřních záležitostí.16 Roku 2010 se týkaly tyto údaje: Strážníky zaměstnává 568 obcí. Celkem se jedná o 9 869 strážníků a 1 442 osob spadajících pod „další personál“. Mezi povinnosti strážníků v Polsku – poněkud netypicky – patří i kontrola topenišť v domech, ve snaze zjistit případné nelegální spalování plastů a dalšího odpadu. „Pokud je majitel domu odmítne pustit dovnitř, dopustí se přestupku. I tady má však legislativa svoje limity. Většina obcí si tímto výkladem zákona totiž není jistá a bojí se ho v plném rozsahu uplatnit. Městská policie proto zpravidla topeniště zkontroluje jen tehdy, když je to majitelem povoleno. Častěji se omezuje pouze na kontrolu majitelovy smlouvy o odvozu odpadků – zjišťuje, zda je nepálí a nešetří tak peníze za odvoz.“17 Ilustrace: Hlídka v ulicích Těšína (vlevo)18 a měření rychlosti na pozemních komunikacích jako nezanedbatelný zdroj financí pro obce (vpravo). 19
13
Komenda Główna Państwowej Straży Pożarnej . Main Fire Statisitc in Poland; in: International Association of Fire and Rescue Service . 14 Poland: Intelligence Agencies; in: Federation of American Scientists . 15 Pl.Wikipedia: Straże Gminna . 16 Straże Gminne (Miejskie); in: Ministerstwo Spraw Wewnętrznych. . Dane statystyczne dotyczące straży gminnych (miejskich); in: Ministerstwo Spraw Wewnętrznych. . 17 V Polsku kotle kontrolují strážníci. Často neúspěšně; in: Lidové noviny, 24. X. 2011. 18 Sleeping Beauty; in: Pl.Wikipedia . 19 Straż miejska lub gminna nie wyskoczy już zza krzaka!; in: Gazeta Prawna, 7. XII. 2010 .
3
Kriminalita v Polsku20
3.
Zjištěná kriminalita v Polsku, podobně jako v ostatních postsocialistických zemích, prudce vzrostla na přelomu 80. a 90. let XX. století.21 Počet trestných činů v roce 2003 atakoval hranici 1,5 milionu. Od té doby až do roku 2008 počet registrovaných trestných činů setrvale klesal.22 V posledních letech jsme však svědky mírného nárůstu zjištěné kriminality. rok zjištěné trestné činy rok zjištěné trestné činy rok zjištěné trestné činy
1997 992 373 2002 1 404 229 2007 1 152 993
1998 1 073 042 2003 1 466 643 2008 1 082 057
1999 1 121 545 2004 1 461 217 2009 1 129 577
2000 1 266 910 2005 1 379 962 2010 1 138 523
2001 1 390 089 2006 1 287 918 2011 1 159 554
1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
Statistika kriminality v Polsku jako taková působí značně uceleným a „sevřeným“ dojmem. Aktuální výstupy (červen 2012) pokrývají periodu let 1999 až 2011 včetně. Navigace z úvodní stránky policejního sboru je relativně snadná.23 Pro zájemce je k mání i historické okénko (20. až 50. léta XX. století). Nachází se zde i aktuální tiskové zprávy (pro čtvrtletí nebo jiné zajímavé trendy). Specifickou pozornost zasluhuje „statistika dne“, která popisuje konkrétní „včerejšek“. Tak například zjistíte počet úmrtí při dopravních nehodách nebo jiné zajímavé údaje. 24 Rok
Zjištěné trestné činy
2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999
981 480 964 614 994 959 968 620 1 014 695 1 156 031 1 235 239 1 296 356 1 248 082 1 277 420 1 275 418 1 169 185 1 075 869
Celkový počet zahájených řízení 1 159 554 1 138 523 1 129 577 1 082 057 1 152 993 1 287 918 1 379 962 1 461 217 1 466 643 1 404 229 1 390 089 1 266 910 1 121 545
20
Počet podezřelých osob 521 942 516 152 521 699 516 626 540 604 587 959 594 088 578 059 557 224 552 301 533 943 405 275 364 272
Eurostat: Crimes Recorded by the Police . Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 670 (autoři uvádí nárůst počtu zjištěných trestných činů mezi lety 1989-2003 z 550 000 na 1 460 000, což v přepočtu znamená nárůst ze 1 400 na 3 800 skutků na 100 000 obyvatel). 22 Eurostat: Crime Trends in Detail . Number of Police Officers . 23 Biuletyn Informacji Publicznej; in: Komenda Główna Policji . Statystyka; in: Komenda Główna Policji . 24 Statystyki dnia; in: Komenda Główna Policji . 21
4
Rok
2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999
Trestné činy počet zahájepočet ných řízení zjištěných trestných činů 684 000 794 102 681 532 778 905 702 790 763 597 675 095 735 218 723 277 794 317 819 317 893 398 913 395 1 000 096 1 001 483 1 085 295 967 9931 1 101 387 1 017 080 1 083 854 1 036 094 1 107 073 1 061 059 1 133 162 977 342 1 020 654 Ublížení na zdraví
Hospodářské trestné činy počet zahájepočet ných řízení zjištěných trestných činů 75 842 151 655 73 371 154 341 72 735 151 265 69 178 135 305 71 541 143 108 78 290 145 314 72 107 136 801 65 695 152 148 58 855 147 658 51 639 109 698 47 943 103 521 40 550 84 260 35 695 60 393 Podíl na násilí nebo útoku
Rok
2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999
4.
Trestné činy v dopravě počet zahájepočet ných řízení zjištěných trestných činů 176 322 164 572 165 855 156 744 177 987 168 148 181 197 167 984 175 157 168 359 210 225 197 712 208 000 196 486 192 691 177 296 185 327 168 827 179 288 163 012 162 813 138 817 39 263 19 894 40 855 20 505 Krádež cizí věci, včetně krádeží mozidel
Vražda počet zahájepočet ných řízení zjištěných trestných činů 684 662 702 680 729 763 748 759 789 848 816 816 720 837 790 980 928 1 057 1 007 1 198 1 169 1 325 1 158 1 269 1 121 1 048 Krádež vloupáním
počet zahájených řízení
počet zjištěných trestných činů
počet zahájených řízení
počet zjištěných trestných činů
počet zahájených řízení
počet zjištěných trestných činů
počet zahájených řízení
počet zjištěných trestných činů
17 710 17 464 18 771 20 369 20 104 20 591 20 621 21 409 21 802 21 666 20 757 22 390 20 187
16 447 15 695 15 101 14 274 14 848 14 834 15 047 15 814 15 669 16 775 16 968 18 429 17 849
10 703 11 011 12 559 13 795 13 997 14 729 14 595 15 681 15 623 15 489 15 325 15 546 14 086
12 008 11 883 13 141 14 380 14 327 14 266 13 911 14 338 14 010 14 194 14 369 14 363 12 756
216 970 209 980 207 087 208 937 232 281 272 751 316 005 334 895 300 461 309 874 309 484 307 878 246 393
230 247 220 455 211 691 214 414 241 104 280 709 324 144 339 086 336 143 314 929 314 820 309 846 243 537
114 193 118 911 118 945 108 992 123 167 153 170 197 962 240 667 240 624 275 874 295 004 329 231 332 839
135 611 140 085 135 383 124 066 141 606 173 762 221 020 266 591 294 654 304 625 325 696 364 786 369 235
Znásilnění počet zahájepočet ných řízení zjištěných trestných činů 1 784 1 498 1 759 1 567 1 816 1 530 2 041 1 611 2 027 1 827 2 212 2 001 2 137 1 987 2 126 2 176 2 084 2 322 1 972 2 345 1 947 2 339 1 999 2 399 1 803 2 029 Loupežná přepadení a vymáhání peněz za ochranu počet zahájepočet ných řízení zjištěných trestných činů 14 084 26 231 15 725 27 218 17 974 26 458 18 459 26 159 20 313 27 637 26 955 35 182 33 759 42 150 38 632 48 636 42 452 51 688 39 168 47 808 39 595 49 862 42 571 53 533 36 086 44 77
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Soukromé bezpečnostní agentury v moderním smyslu slova v Polsku souvisí se Zákonem o obchodní činnosti z roku 1988. Tato norma deklarovala velmi liberální přístup k obchodním činnostem, ale zároveň vyjmenovala několik oborů, kde je nutný neformální státní dozor a zásah a pro něž je nutné získat státní povolení – koncesi. Mezi tyto obory (například vedle výroby a prodeje výbušnin) spadala i oblast poskytování ochranu osob a majetku a detektivní služby. Rozhodováním o koncesích byla pověřena Administrativní sekce Ministerstva vnitra. Politiku regulující udělování koncesí přitom lze označit za relativně velkorysou. Za deset let, kdy tento model fungoval (tedy do roku 1998), byly vydány stovky koncesí firmám a tisíce koncesí pro provozování soukromé detektivní agendy. Postupně, pod vlivem negativních zkušeností, rostla přísnost při posuzování žádostí (zejména u soukromých detektivů) a řada žadatelů o koncesi byla odmítnuta. Na konkrétní praktické (obvykle negativní) zkušenosti s fungováním sektoru reagovala novela Zákona o obchodní činnosti z října 1991, která zavedla konkrétní kvalifikační předpoklady k provozování činností v oblasti poskytování služeb soukromé bezpečnosti. Ve stejné době Ministerstvo začalo činit první nesmělé krůčky ve snaze alespoň částečně tento sektor efektivně dozorovat. V srpnu 1995 experti Ministerstva uskutečnili 219 inspekčních návštěv. Na jejich základě doporučili odejmutí licencí ve 43 případech (a to se zavíraly oči nad mnoha skutečnostmi, zejména co se týče zaměstnávání osob se záznamy v trestním rejstříku). V průběhu roku 1996, v návaznosti na konkrétní skandály v rámci sektoru, Nejvyšší kontrolní úřad zahájil osmiměsíční audit celého sektoru. Zjištěno bylo zapojení řady agentur do provozování prostituce a nechyběly ani případy žhářství – ať již jako prostředek vydírání nebo ve spojitosti s pojišťovacími podvody. Řídké nebyla ani případy nepovoleného zaměstnávání policistů, hasičů, příslušníků Pohraniční stráže nebo zpravodajské komunity, stejně jako osob se záznamem v trestním rejstříku.25 První samostatný zákon o ochraně majetku a osob (který 25
Markiewicz, W., Obywatelu bron sie sam; in: Polityka, 28. X. 1995, s. 20. Bartoszewicz, D., The Luxury Apartment: A Rare Bird; in: Murowany Rynek, 25. VII. 2001, s. 3.
5
nicméně nepokrýval detektivní kanceláře) byl přijat v roce 1997, s platností od roku 1998, s přechodným obdobím pro adaptaci firem do roku 2000. Norma, která přepracovala již nevyhovující legislativu z let 1988 respektive 1991, zaváděla prověrky vedení a personálu firem, kdy rozhodující slovo záviselo na libovůli policejních náčelníků vojvodství. “Slušnější” firmy chápou nutnost přísnější regulace, a to i jako nástroje, který jim napomůže získat více klientů, včetně zahraničních či nadnárodních subjektů, působících v Polsku. Změna byla částečně koncipována metodou “něco za něco”. Na oplátku za podstatné zpřísnění procesu certifikace firem a osob v rámci sektoru, se pracovníci soukromých bezpečnostních firem dočkali práva legálně používat širokého spektra donucovacích prostředků (pouta, obušky, tonfy, psy, plynové pistole, elektrické paralyzéry a – v zákonem stanoveném rámci – i střelné zbraně). Novinkou tohoto zákona je zavedení právního institutu „obligatorní ochrany specializovanými technickými zabezpečeními“. Jedná se o povinnost, které podléhají objekty a zařízení, související se zajiťováním bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti a hospodářským a ostatním důležitým zájmům státu.26 V úvodním článku č. 1 zákon pojmenovává objekty, oblasti činnosti a zařízení, které zákonu podléhají; požadavky na kvalifikaci v souvislosti s oprávněními zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb a rozsah a způsoby kontroly subjektů aktivních v rámci sektoru. Článek č. 5 zákona popisuje základní formy ochrany osob a majetku27 jako „přímou tělesnou ochranu, provozovanou neustále nebo podle potřeby“, provozovanou ve formě:
nepřetržité kontroly signálů, alarmových systémů, jejich sběr a vyhodnocování; zabezpečené přepravy cenností nebo nebezpečných předmětů; technické zabezpečení (montáže elektronických zařízení a alarmů, které signalizují možné ohrožení chráněných osob a zboží, stejně jako provoz obsluhu těchto zařízení a montáže zařízení a prostředků mechanického zabezpečení, stejně jako jejich provoz, obsluhu a opravy).
Zákon výslovně stanoví a upravuje okolnosti nošení zbraně při výkonu činností spojených s úkoly na ochranu osob a majetku, nicméně pouze uvnitř chráněných prostor. Zákon rovněž definuje tři základní skupiny osob, které je možné označit za osoby, působící v sektoru zajišťování služeb soukromé bezpečnosti:
pracovníky bezpečnostní služby se rozumí osoby, které buď získaly licenci pro podnikání fyzické osoby v oboru ochrany, rovněž osoby s licencí opravňující k podnikání v oboru technického zabezpečení, také však podnikatelé, kteří se úspěšně ucházeli o získání licence k provozování obchodní činnosti určené k ochraně osob a majetku; osoby, které přímo plní úkoly ve shora uvedených činnostech a licence po nich požadována není; členové ozbrojených uniformovaných formací, zaměřených na ochranu života konkrétních zákazníků.
26
Stachovský, V., Aktuální problémy podnikání na úseku soukromých bezpečnostních služeb, Policejní akademie České republiky v Praze (závěrečná písemná práce), Praha 2010. 27 Ochranu osob podle tohoto zákona představují v Polsku, podobně jako v jiných zemích, aktivity, které zaručují bezpečnost, zdraví a nedotknutelnost osobních práv chráněných osob. Ochranou majetku se rozumí aktivity, které předcházejí trestným činům i přestupkům proti majetku, haváriím, vzniku škod, ale i ty aktivity, které spočívají v zabránění neoprávněnému vstupu na střežené území.
6
Roky 2001 až 2002 jsou ve znamení změn legislativy, regulující činnost soukromých detektivů (včetně oblasti tzv. “konkurečního zpravodajství” či “economy intelligence”). Legislativa rovněž zavádí procedury pro udělování licencí právnickým i fyzickým osobám působícím jako „detektivové“. Zde stěžejní roli sehrává Ministerstvo vnitra a komise, kterou jmenuje policejní náčelník vojvodství. Aktuální stav v rámci sektoru je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do několika podoblastí: Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních služeb28 Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace
Zákon ze dne 6. července 2001 o soukromých detektivních službách, s prováděcími předpisy, v platném znění.29 Zákon o ochraně osob a majetku ze dne 22. srpna 1997, s prováděcími předpisy, v platném znění.30 Zákon ze dne 23. prosince 1988 o hospodářské činnosti.31 Patrně nikde jinde ve členských státech Evropské unie není dohled a kontrola nad součástmi systému soukromých bezpečnostních služeb tak rozsáhlá jako v Polsku (například každoroční vyhodnocování podmínek spojených s udělením a držením podnikatelské koncese32). Ministerstvo pro vnitřní záležitosti a správu (které pro tento účel může pověřit policejního náčelníka), za využití podkladů od policejního náčelníka místně příslušného vojvodství. Ministerstvo především zodpovídá za veškeré správní činnosti spojené s podnikáním na úseku soukromé bezpečnosti, například:
uděluje koncese a určuje formy a rozsah služeb poskytovaných určitou firmou, případně zamítá udělení koncesí; určuje typy dokumentů, koncipovaných jako povinné přílohy k žádosti o udělení koncese; stanoví a kontroluje podrobné podmínky provozování soukromého podnikání v rámci sektoru; určuje typy a formy dokumentace vedené držiteli koncese a stanoví lhůty jejího povinného archivování; zajišťuje všestrannou kontrolu v rozsahu zákona; specifické kontroly, vykonávané policejními součástmi s celostátní působností se mohou týkat oblasti zbraní a střeliva.
Ministerstvo rovněž formuluje a stanoví podrobné podmínky pro získání koncese (licence) pro provozování soukromé detektivní činnosti.
28
Private Military and Security Services (PMSCs) Regulation Database: Poland . 29 Law of 6 July 2001 on Private Detective Services . 30 Law of 22 August 1997 on Protection of Persons and Property . 31 Law of 23 December 1988 on Economic Activity . 32 Macek, P.; Novák, F., Privátní bezpečnostní služby, Police History, Praha 2005.
7
Policejní ředitelství na úrovni vojvodství není sice formálně nejvyšším, ale je z hlediska praxe nejvýznamnějším státním orgánem, který uskutečňuje nezanedbatelný vliv státu na sektor soukromé bezpečnosti v rámci své územní odpovědnosti:
Oblasti pokryté regulací
vydává správní rozhodnutí o licencích pro všechny skupiny bezpečnostních pracovníků a dohlíží na plnění jejich povinností vyplývajících jak z rozhodnutí o licenci; rozhoduje o povolení nosit zbraně pracovníků bezpečnostních služeb nebo podnikatelů a jejich zaměstnanců.
V odpovědnosti policejního velitele vojvodství je rovněž povolání a sestavení státní komise, která provádí přezkoušení kandidátů na držení licence pracovníků bezpečnostních služeb. Regulace v zásadě pokrývá tyto skupiny aktivit:
ostraha majetku; ochrana osob; monitoring; převozy peněz a cenin;33 návrh, instalace a správa (údržba) elektronických systémů; detektivní služby.
Velmi „módní“ jsou i kombinace zajišťování bezpečnosti a dalších aktivit (například úklidu) jednou firmou. V luxusnějších residencích jsou požadování tzv. „superdomovníci“, tedy model „ochranka a údržbář“ v jedné osobě. Udělení koncese ze strany Ministerstvo pro vnitřní záležitosti a správu, za využití podkladů od policejního náčelníka místně příslušného vojvodství.
Požadavky pro vstup na trh – na úrovní právnické osoby Požadavky Požadavky na vlastníka soukromé bezpečnostní agentury jsou pro vstup na trh v rámci Polska následující: – na úrovni fyzické osoby minimální věk 21 let; koncese udělená Ministerstvem vnitra; trestní bezúhonnost (čistý trestní rejstřík); odborná způsobilost druhého stupně zaměstnance pro výkon fyzické ostrahy; odborná způsobilost druhého stupně pro výkon technické ostrahy. Zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb jsou v rámci Polska členěni na dvě kategorie:
zaměstnanci bez licence: u nich je požadován pouze minimální věk 18 let a trestní bezúhonnost;
Rok 2009 znamenal v Polsku rapidní nárůst počtu přepadení bank (13, oproti 5 roku 2008). Počet členů ochranky bank v součtu vzrost na 1 500 osob. 33
8
zaměstnanci s licencí (kteří se těší většímu objemu pravomocí): ti musí splňovat požadavek na minimální věk 21 let; občanství Polska; úspěšné ukončení základního vzdělání; trestní bezúhonnost, ale i odborná způsobilost prvního nebo druhého stupně zaměstnance ve výkonu fyzické ostrahy (speciální zkouška pro střežení veřejných prostor); donedávna bylo jednou z podmínek i absolvování povinné vojenské služby
Všichni zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb v rámci Polska musí být zdravotně způsobilí (nesmí se jednat o osoby se sníženou zdravotní způsobilostí), včetně absolvování psychologického vyšetření.
Omezení pro vstup na trh
Další zvláštní požadavky (uniforma, identifikační průkazy) Střelné zbraně
Psi
Kontrola se zaměřuje i na specifické podmínky držení licence 1. stupně pro pracovníka fyzické ochrany (zda pracovník disponuje nezávadným osvědčením podepsaným vedoucím pracovníkem policejního komisařství v místě trvalého bydliště žadatele; zda se pracovník může prokázat diplomem nebo jiným dokladem odborné nebo všeobecné vzdělání, nebo absolvoval kurz pro pracovníky 1. stupně a obstál u zkoušek před státní komisí). Jedním ze zvažovaných omezení, které zatím zřejmě nebylo zavedeno, je určitá forma “karantény” pro osoby, které opustily sektor “státní” bezpečnosti (nutnost uplynutí určité doby, než by takové osoby mohly vstoupit do služeb soukromé bezpečnostní agentury. Uniforma musí být „jednoznačně identifikovatelná“ (aby bylo zřejmé, že se jedná o uniformu soukromé bezpečnostní agentury a žádnou jinou uniformu) a viditelně označená logem společnosti (formou nášivky respektive prostřednictvím viditelně nošeného identifikačního průkazu), a to jak v případě managementu, tak u řadových pracovníků. Personál soukromých bezpečnostních služeb může být střelnými zbraněmi vybaven pouze tehdy, jedná-li se o členy specifické součásti, ustrojené do jednoznačně rozeznatelných zásahových uniforem, vykonávajících činnosti, které k vybavení střelnými zbraněmi opravňují (přeprava cenností, ostraha peněžních ústavů, bodyguarding atd.). K používání zbraní je povinná licence a absolvování povinného výcviku, stejně jako povolení vydávané na úrovni samotné firmy. V mimopracovní době jsou zbraně uchovávány v prostorách firmy. Firma provozuje povinný registr střelných zbraní, přičemž jejich počet a typy na firmu podléhají omezením. Psi mohou v rámci sektoru používat pouze licencovaní pracovníci (bez konkrétních ustanovení o jejich kvalifikaci).
9
Mzdy a příplatky
Minimální mzda v Polsku činí aktuálně (od ledna 2010) 1 317 zlotých (tedy méně než 7 600 Kč) měsíčně (respektive 8,23 zlotých (asi 2 eura) na hodinu.34 Řada pracovníků v sektoru se pohybuje právě na této hranici. Výjimku tvoří zásahové jednotky, personál pro přepravu peněz a cenností a techničtí specialisté, jejichž čistá mzda je uváděna v rozmezí 13 až 17 zlotých (75 až 100 Kč) za hodinu. Zajímavá je ilustrace, vztahující se k situaci v roce 2009 a popisující rozpětí mezd s ohledem na určité aktivity v rámci sektoru (bodyguardi, detektivové, pořadatelská služba, přeprava peněz a cenností atd.):35
Počet firem
Roku 2010 se jednalo o údajně 3 600 firem (stejný stav CoESS uvádí i pro rok 2007 a 2003), z toho 40 firem se 4 a méně zaměstnanci; 155 firem s 5 až 19 zaměstnanci; 900 firem s 20 až 99 zaměstnanci; 2 400 firem se 100 až 499 zaměstnanci a 65 firem s více než 500 zaměstnanci. Některé údaje (server ochronaforum.eu) pro rok 2009 uvádí „pouze“ 1 500 firem. Zřejmě největší firmou je Solid (obrat okolo miliardy zlotých ročně – což z této firmy činí třetího či čtvrtého největšího zaměstnavatele v zemi; firma klade důraz na velké zákazníky, jako je IKEA nebo síťě čerpacích stanic). Na dalších místech jsou pak firmy Konsalnet Skorpion (příjmy okolo 460 milionů zlotých ročně), Impel Security (390 milionů zlotých), Group 4 Securicor a Securitas.
34
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Polsko – životní a pracovní podmínky . 35 Omachel, R.; Surmacz, W.; Olwert, P., Ile zarabiają ochroniarze na naszym strachu; in: Newsweek.pl, 10. VIII. 2009 .
10
Zaměstnané osoby
Služby pro orgány veřejného sektoru
Pravomoci
Roku 2010 se jednalo o zhruba 165 000 osob (z toho 15 000 v rámci managementu). Pro rok 2008 je přitom uváděno mnohem více osob (200 000, z toho 15 000 managament).36 Zhruba 95 % personálu v rámci sektoru tvoří muži. Průměrný věk mužů v rámci sektoru činí 35 let, v případě žen 38 let. Největší firmy s ohledem na počty zaměstnanců jsou stejné jako největší firmy co se týče obratu – viz ilustrace. „Velká pětka“ tak zaměstnává dohromady skoro 70 000 osob.37 Většina osob v rámci sektoru jsou absolventi učilišť. Okolo 90 % kontraktů je na plný úvazek, zbytek na částečný. Meziroční fluktuace personálu se pohybuje mezi 50 a 70 %. Služby pro orgány veřejného sektoru aktuálně představují okolo 25 % objemu činností respektive obratu v rámci sektoru soukromé bezpečnosti. Soukromé bezpečnostní služby, ve kterých působí i řada někdejších policistů, krok za krokem získávají prostor, který národní policejní sbor ale i obecní policie vyklízejí. To platí pro pořadatelské služby na koncertech a větších akcích, ochranu firem i vojenských objektů. Stěžejním aspektem je přitom cena, která je ve srovnání s obecní policií obvykle poloviční, o „národním“ policejním sboru ani nemluvě. Diskusní fóra přitom spekulují o redukci skutečně policejních činností jen na vyšetřování trestných činů v užším smyslu slova.38 Pravomoci personálu soukromých bezpečnostních služeb v Polsku (dominantně co se týče licensovaného personálu během výkonu pracovní činnosti – s výjimkou osob primárně systemisovaných pro technické aktivity, jako je instalace kamerových systémů nebo obsluhu pultů ochrany) jsou následující:
Sankce
Chránit před útokem na život a zdraví sebe nebo další osobu. Zadržet osoby, které zjevně představují hrozbu pro život, zdraví nebo majetek konkrétního zákazníka. Omezené právo na prohlídky osob a zabavování věcí.
Personál bez licence se rozsahem svých pravomocí neliší od „zbytku populace“. Dočasné nebo úplné zrušení licence pro výkon všech nebo některých činností agentury.
36
Může se jednat o změnu metodiky počítání, stejně jako o „odliv“ některých osob do zahraničí – např. kontrakty v rámci Iráku. Walka o rynek czyli pozycja ochrony na rynku dziś!; in: ochranaforum.eu, 10. VIII. 2009 . 38 Omachel, R.; Surmacz, W.; Olwert, P., Ile zarabiają ochroniarze na naszym strachu; in: Newsweek.pl, 10. VIII. 2009 . „Metodą małych kroków przejmuje kompetencje policji i straży miejskiej ... Tak będzie taniej. – Obliczyliśmy, że agencja ochrony może wypełnić obowiązki straży miejskiej za połowę pieniędzy, jakie dostaje ta służba.“ 37
11
Výcvik
Obrat Pracovní doba
Rovnost příležitostí Bezpečnost zdraví při práci 5.
Základní školení (vstupní školení) pro „zaměstnance bez licence“ není povinné buďto vůbec, nebo se omezuje na velmi všeobecnou informaci o bezpečnosti při práci. Pro udělení odborné způsobilosti prvního stupně odborné způsobilosti licencovaného zaměstnance ve výkonu fyzické ostrahy musí uchazeč absolvovat školení skládající se ze 146 hodin teoretické přípravy a 114 hodin praktického výcviku a vše je zakončeno zkouškou, včetně předání příslušného osvědčení. U druhého stupně odborné způsobilosti se přípravný kurz skládá z 260 hodin (v minulosti se jednalo o pensum 236 nebo 250 hodin) teoretické přípravy a z 50 hodin praktického výcviku. Pro udělení tohoto stupně je studium zakončeno zkouškou, včetně předání příslušného osvědčení. Výcvik je organisován buďto samotnou firmou, nebo za využití externích kapacit (obvykle technických škol). Roku 2007 byl obrat v rámci sektoru uváděn okolo 1 miliardy eur, tedy více než v roce 2004, kdy se jednalo o 933 milionů eur. Pracovní doba je v Polsku dána Zákoníkem práce a činí 40 hodin týdně. Denní pracovní doba je stanovena na 8 hodin. Přesčasy jsou povoleny, ovšem pracovní doba i s přesčasem nesmí přesáhnout 12 hodin denně, 48 hodin týdně. Přesčasy je možné udělit v maximálním objemu 150 hodin za rok. Nárok na dovolenou je také zakotven v Zákoníku práce. Pro zaměstnance, kteří pracují méně než 10 let, činí dovolená 20 dnů a pro zaměstnance pracující nad 10 let činí dovolená 26 dnů. Pro ukládání práce v noci a o víkendech, stejně jako o pracovní pohotovosti neexistují jednoznačná legislativní ustanovení a tato praxe může být řešena v každé firmě odlišně. Tématu se týkají pouze všeobecná ustanovení právního řádu. Téma pokrývají všeobecná ustanovení Zákoníku práce.
Slabiny a výzvy v rámci sektoru39
Komplikace v rámci sektoru soukromé bezpečnosti v rámci Polska je možné z několika zdrojů pojmenovat následujícím způsobem: Legislativní rámec pro kolektivní vyjednávání zaměstnavatelů s odbory je teoreticky stanoven náležitě, ale není v praxi příliš uplatňován. Tato situace vede k občasným vleklým soudním sporům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Častým jevem je potírání práva pracovníků na sdružování v odborech – odboráři jsou z firem nezřídka bezodkladně propouštěni. 39
Los, M., Reshaping of Elites and the Privatization of Security: The Case of Poland; in: The Journal of Power Instituions in Post-Soviet Societies, 2/2005: Reflections on Policing in Post-Communist Europe . Los, M.; Zybertowicz, A., Privatising the Police-State: The Case of Poland, Macmillan, London 2000. Frye, T., Private Protection in Russia and Poland; in: American Journal of Political Science, July 2002, s. 572 až 584 . Pytlakowski, P., Kula czy palka; in: Polityka, 22. V. 2004, s. 24 až 27. Mikolajewska, B., James Bond sp. z o. o.; in: Polityka, 12. VI. 2004, s. 24 až 28.
12
Mnoho zaměstnanců je přetěžováno (výjimkou není pracovní doba okolo 100 hodin týdně), a to včetně osob, zaměstnaných „na černo“ a se mzdou „na ruku“ ve výši okolo 1 eura (4 až 5 zlotých) na hodinu. Řada smluv se zaměstnanci je nejasná, jsou v nich zakotvena různá pochybná ustanovení. Výjimkou není snaha propouštět personál bez odstupného. Na konkrétní osoby je vyvíjen tlak, aby podaly výpověď nebo podepsaly přepracované a pro ně nevýhodnější smlouvy, jinak nedostanou práci v jiné součásti určitého holdingu a podobně. Zaznívají i hlasy o možné hrozbě, kterou soukromé bezpečnostní služby údajně představují pro národní bezpečnost. V prvních etapách konsolidace sektoru (kdy jeho regulace nebyla zdaleka tak komplexní, jako dnes) nebyly výjimkou případy, kdy se některé soukromé bezpečnostní služby staly doménou „pochybných osob“ (často s přesahem do postsovětského prostoru). Ty jednak nabízely služby na hranici nebo za hranicí zákona (vynucování ochrany, nátlak na konkurenci, nestandardní metody vymáhání pohledávek, zjišťování informací o osobách, nelegální odposlechy, nelegální obchod se zbraněmi) nebo se dokonce přímo angažovaly v trestné činnosti, při které zneužily znalost slabin svých někdejších klientů (včetně přepadení bank, pojistných podvodů, únosů osob a požadování výkupného či jiných forem vydírání). Spolupráce mezi soukromými bezpečnostními agenturami (kde ostatně působí řada bývalých policistů) a policejními silami státu sama o sobě nemusí představovat nic negativního – pokud se ovšem neodehrává v rovině „kupčení s informacemi“ z policejních databází. Symbióza mezi těmito strukturami někdy dosahovala takového stavu, že policisté přímo (v mimopracovní i pracovní době) „melouchařili“ ve prospěch soukromé agentury, v policejní uniformě prováděli pěší či motorizované „společné hlídky“ (ve prospěch zákazníka soukromé agentury) nebo poskytovali soukromé agentuře k využití policejní střelnice či posilovny. Výjimkou nebylo ani společné páchání násilné trestné činnosti (skupinami, skládajícími se z aktivních a bývalých policistů – nyní personálu soukromé bezpečnostní služby). Není tedy divu, že „policejní kontrola“ standardu výkonu práce soukromých bezpečnostních služeb nevzbuzovala (dodnes nevzbuzuje) přílišnou důvěru. Profesní asociace zastřešující fungování sektoru Pokusy o ustavení „jednotné komory“ soukromých bezpečnostních služeb v Polsku zatím neuspěly. Vznikla pouze řada dílčích a vzájemně si konkurujících spolků, které však nemohou zastupovat sektor jako celek (například při komunikaci se státní správou nebo odbory). Z těchto „spolků“ je možné aktuálně jmenovat: Polská asociace zaměstnanců v oblasti bezpečnosti (Polski Związek Pracodawców Ochrona, PZP Ochrona), pokrývající asi 160 společností.40 Jedná se zřejmě o „mluvčího“ sektoru co se týče stěžejních aspektů komunikace s vládními kruhy. Zřejmě vstřebala i jednu z někdejších menších platforem, kterou donedávna byla Polská asociace bezpečnostních firem (Polski Zwiazek Firm Ochrony, PZFO). 40
Polski Związek Pracodawców Ochrona .
13
Polská komora pro ochranu osob a majetku (Polska Izba Ochrony Osób i Mieni, PIOOiM).41 Polská komora pro systémy bezpečnostních alarmů (Polska Izba Systemów Alarmowych, PISA).42 Národní asociace výrobců, prodejců a instalátorů technických alarmů (Ogólnopolskie Stowarzyszenie Inżynierów i Techników Zabezpieczeń Technicznych i Zarządzania Bezpieczeństwem, POLALARM).43 Ilustrace Obvyklá uniforma strážců v rámci soukromých bezpečnostních agentur v rámci Polska (vlevo).44 „Vyhledávací portál“ Ochrona.pl (vpravo).
Chcete vědět víc
Obsáhlá studie k tématu vytváření sektoru v Polsku na konci XX. století.45 Informace a tipy pro anglickojazyčné publikum.46 Vyhledávání soukromých bezpečnostních firem aktivních na území Polska.47 Diskusní portál s řadou rubrik (nejen) k tématu soukromé bezpečnosti.48
41
Polska Izba Ochrony Osób i Mieni . Polska Izba Systemów Alarmowych . 43 Ogólnopolskie Stowarzyszenie Inżynierów i Techników Zabezpieczeń Technicznych i Zarządzania Bezpieczeństwem . 44 Private Security Poland Uniform; in: What Uniform Do You Find the Sexiest . 45 Los, M., Reshaping of Elites and the Privatization of Security: The Case of Poland; in: The Journal of Power Institutions in Post-Soviet Societies, 2/2005 . 46 Private Security Industry in Poland; in: GlobalTrade.net . 47 Portalochrona.pl . 48 Portal Ochrony: Forum Zabezpieczenia . 42
14
