Rady, nápady a nové výzvy pro pedagogy - realizátory lekce „Kniha jako užité umění“
1. Na úvod učiňme konstatování, že mít před realizací lekce v rukou (potažmo v hlavě) její návrh, předběžný plán, je více než žádoucí. Nejednou se nám to při realizování lekce prokázalo. Pedagog se má o co opřít, ví, kudy se chce s žáky ubírat, nepřešlapuje na místě, netápe, nenechá se vykolejit. Mnohdy je také potřeba mít návrh v detailnějším provedení, než jen v intuitivní podobě. Žáci jsou vnímaví a jsou v početní převaze, proto je potřeba být na ně vyzbrojen a nenechat se odzbrojit. Musíme dát za pravdu Geoffreymu Pettymu, když píše: „Neplánovat znamená plánovaný neúspěch“ (Petty 1996: 326). Předem promyšleným plánem lekce si do určité míry zajistíme disciplínu ve třídě, která je ve výuce nezbytná. Při partnerské výuce vhodné pro Estetickou výchovu se jí dosahuje obtížněji než u výuky direktivní. Připravený návrh tedy může být jedním z prostředků k dosažení disciplinovanosti žáků. 2. Materiální vybavení školy může být skromné: Vystačíme si s jedním počítačem připojeným k internetu, s projektorem a promítacím plátnem. Interaktivní tabule není nezbytná. Pokud tyto podmínky nesplňuje učebna Výtvarné výchovy, lze první dvě dvouhodiny realizovat v jiné učebně, ve které si jen uspořádáme lavice do tvaru písmene „U“. Naprosto ideální je pro první dvě dvouhodiny školní knihovna. Pro třetí a čtvrtou dvouhodinu již počítač, internet ani projektor s plátnem potřebovat nebudeme. Vzhledem k tvořivým aktivitám těchto dvouhodin (tvořivé činnosti) si vystačíme s tím málem, které obvykle učebna Výtvarné výchovy skýtá. 3. Návrh lekce je vytvořen s ohledem na 24 žáků ve třídě. V praxi se nejspíše setkáme s menší skupinou žáků. Pravděpodobně však skupina nebude nikdy menší než deset žáků, tak jako tomu bylo v případě naší realizace. Důležité je, aby žáci mohli pracovat ve skupinách (návrh umožňuje vytvořit až šest skupin), kdy už není tolik zásadní, jestli jednotlivé skupiny budou po dvou, po třech nebo po čtyřech žácích. Také se nabízí možnost vytvořit jen pět skupin, kdy i ta poslední skupina bude mít možnost si vybrat mezi dvěma zbývajícími zadáními (např. volba
literárního žánru u aktivit Analýza vzhledu obálek a Tvorba vlastní přední strany obálky). Pocit možnosti volby je pro žáky jistě vždy příjemnější než pocit, že na ně zbylo něco, co už nikdo další nechtěl. 4. Při vytváření jednotlivých skupin žáků také není nezbytné dávat žáky do skupin podle nějakého promyšleného klíče. Je vhodné (s ohledem na klima a atmosféru třídy) ponechat rozdělení do skupin na žácích samotných. Oni sami vědí nejlépe, jak se jim s kým dobře spolupracuje a opět jim tím dáme do rukou mocný nástroj, pocit jejich svobodné volby. V krajním případě, že jsou při roztřídění do skupin žáci nerozhodní, můžeme operativně zasáhnout. 5. Výborný krokem je aktivně zapojit do některých činností sebe sama jakožto pedagoga. V lekci tak můžeme učinit při aktivitách Vytvoření vlastní definice knihy, Interaktivní slovník pojmů, Analýza vzhledu obálek, Tvorba vlastní přední strany obálky, Knižní veletrh a pro demonstraci i u Tvorby knihy japonskou knižní vazbou. Žáky naše činnost motivuje a inspiruje. Vidí, že se o splnění úkolů také sami pokoušíme, a že úkoly jsou splnitelné. Svojí aktivní činností přispějeme ke společnému zážitku. 6. Jako velmi vhodné se ukázalo dát žákům za domácí úkol vyluštit Křížovku a doplnit si Pracovní listy „Pojmy a jména“. Žáci tak mohou prokázat své schopnosti pracovat s internetovou encyklopedií wikipedie, jelikož vzhledem k materiálnímu vybavení školy to ve výuce ne vždy bude možné (a více žáků se u jednoho počítače nevystřídá). Zrovna tak si z jim dostupných zdrojů zjistí, co je to Braillovo písmo (tajenka Křížovky). Obě aktivity jsou individuální a svým charakterem pro domácí úkol velmi vhodné (i za cenu toho, že nebudou žáky tolik oblíbené). 7. Zařazení krátké videoprojekce scénky Bible divadla Sklep není samoúčelné, jak by se snad mohlo zdát. Zrovna tak nám nejde o přístup „pustíme žákům video a bude od nich na chvíli klid.“ Tyto obavy nás, pedagogy – návrháře, provázely při tvorbě prvotního návrhu. Avšak byly nejspíše zcela zbytečné. Po aktivitě Senzomotorické cvičení, kdy žáci zapojovali smysly hmat a čich, zapojí do vnímání zrak a sluch. Na scénku Bible budou reagovat tak, že si zapíší pojmy částí knih, které jsou ve scénce zmíněny, a se kterými se již seznámili při aktivitě Interaktivní slovník pojmů. Po zhlédnutí scénky mohou žáci provést závěrečnou
rekapitulaci pojmů na knižní Bibli. Ve scénce diskutovaná kniha knih je v evropské kultuře nepochybně zásadní knihou, a právě Bibli Johannes Gutenberg v roce 1448 vytiskl, když vynalézal knihtisk. Při předcházející aktivitě Senzomotorické cvičení je také možné dát dvěma skupinám žáků k vnímání dvě různá vydání Bible (např. Dětskou Bibli s obrázky a klasické, staré vydání Bible). Nakonec si zmínkou o divadle Sklep připravíme půdu pro případnou další lekci Estetické výchovy „Divadlo a divadelní tvorba“. V případě, že by na videoprojekci přeci jen nezbyl ve výuce čas, je možné zadat žákům její zhlédnutí za domácí úkol. Rekapitulaci pojmů (třeba právě na knižním vydání Bible) je však nezbytné na závěr dvouhodiny provést. 8. Zamyšlení nad stávajícími aktivitami: V kontextu hodnocení jednotlivých aktivit žáky podle atraktivnosti se po absolvování lekce nedostalo nejkladnějšího přijetí aktivitám Vytvoření vlastní definice knihy (hodnocení jako ve škole, tj. známkou 2,44) a Interaktivnímu slovníku pojmů (hodnocení 2,33). Vzhledem k tomuto (ovšem ne vyloženě negativnímu) hodnocení stojí za to se nad oběma aktivitami zamyslet. Vytvoření vlastní definice knihy má na úvod lekce své nezpochybnitelné místo. Aktivita dokonale plní funkci evokace v rámci třífázového modelu učení. I přes uvedené hodnocení vyústila v zajímavé a vzájemně rozdílné definice. Nakonec si nevyžádá příliš velkou časovou dotaci a je skvělým entrée do lekce „Kniha jako užité umění“, respektive do první dvouhodiny „Seznámení s knihou“. Interaktivní slovník pojmů již je aktivita vyžadující větší časovou dotaci. Smyslem této aktivity není, aby se žáci naučili dvacet čtyři pojmů. Vždyť v biologii se také žáci seznámí s počtem páteřních obratlů, rozdělí si je na určité skupiny (krční, bederní…) a v životě si vystačí jen se znalostí Atlasu a Čepovce. A snad i bez této znalosti se jim páteř nezhroutí, stejně jako neznalost pojmů impresum či frontispis nečiní z člověka analfabeta. Obdobně je tomu i u aktivity Interaktivní slovník pojmů. Jde při ní o jakýsi laboratorní pokus (ať zůstaneme v oboru biologie), kdy si žáci na knihu poprvé v lekci sáhnou, podrobí ji takřka mikroskopickému zkoumání a pomocí vlastních slov vysvětlí definici některé z částí knihy. Žáci si skrze interakční didaktickou hru uvědomí, že se kniha skládá z mnoha částí, které mají i své (mnohdy jim neznámé) názvy. Zrovna tak si ale uvědomí, že některé z těch názvů znají, ať už je aktivně používají (záložka, hřbet, desky,
obálka, kapitola, obsah) nebo je již někdy slyšeli a jejich význam jen tuší (rejstřík, bibliografie). Jedná se o aktivitu, která účelně plní funkci uvědomění v třífázovém modelu učení. Podíváme-li se na hodnocení Interaktivního slovníku pojmů žáky do Tabulky, tak zjistíme, že aktivita byla jako jediná ze všech aktivit v jednom případě hodnocena známkou 5. Respondent uvedl doušku, že pojmy ihned zapomněl, proto mu aktivita připadala velmi neatraktivní, jako „vopruz“. Zapamatování těchto pojmů opravdu není účelem této aktivity1. Spíše než o zapamatování (nabiflování) je účelem aktivity pochopení a demonstrování pojmu na knize ostatním žákům. Zařazení scénky divadla Sklep na závěr dvouhodiny případnou aureolu závažnosti a nezbytnosti znalosti všech dvaceti čtyř pojmů humorně vyvažuje2.
Tabulka: Hodnocení jednotlivých aktivit žáky podle atraktivnosti Aktivita
1
2
3
4
5
Průměr. zn.
POSLECH ÚRYVKU Z „NAŠÍ KNIHY“
1
7
1
-
-
2
VYTVOŘENÍ VLASTNÍ DEFINICE KNIHY
1
4
3
1
-
2,44
INTERAKTIVNÍ SLOVNÍK POJMŮ
2
4
2
-
1
2,33
SENZOMOTORICKÉ CVIČENÍ
5
3
1
-
-
1,55
KŘÍŽOVKA
1
2
4
2
-
2,77
POSLECH ÚRYVKU + POWERP. PREZ.
1
4
3
-
-
2,25
DISKUZE NAD DONESENÝMI KNIHAMI
4
4
1
-
-
1,66
ANALÝZA VZHLEDU OBÁLEK
4
4
1
-
-
1,66
TVROBA VLASTNÍ OBÁLKY
7
2
-
-
-
1,22
TVORBA KNIHY JAP. KNIŽNÍ VAZBOU
7
-
1
-
-
1,25
ZAMYŠLENÍ SE, CO PRO MNE ZNAMENÁ KNIHA
-
4
3
1
-
2,63
CELKOVÉ (PRŮMĚRNÉ) HODNOCENÍ LEKCE
1,98 (1,82)
1
Také ovšem stojí za zmínku, že naopak dva žáci si tuto aktivitu velmi pochvalovali právě i z toho hlediska, že si rozšířili vědomosti. Inu, co žák, to jiný názor a jiná očekávání. 2
Jen doufáme, že nás někdo nenařkne z rouhačství a z hanobení Písma svatého. To opravdu není naším záměrem.
9. Je velmi dobré poskytnout žákům prostor pro diskuzi a to nejen na místech, kde ho v návrhu lekce předpokládáme. Diskuze mnohdy vyústí zcela přirozeně a je nutné být na tuto možnost jako pedagog připraven. Osvědčilo se také v rámci organizačních záležitostí na úvod výuky vybídnout žáky, jestli mají na srdci něco aktuálního z oblasti umění a kultury. Na žáky jistě kladně působí (byť třeba jen na podvědomé úrovni), když jim poskytneme možnost vyjádřit se (a ještě ke všemu na úvod výuky). Diskuze však na pedagoga klade jeden nelehký úkol: umět rozpoznat, kdy je diskuze k věci, kdy je ještě plodná, případně kdy už se ubírá směrem od tématu. Je potřeba umět (mít to srdce) diskuzi přirozeně ukončit, shrnout, případně utnout a doporučit její pokračování na přestávku, mimo rámec výuky.
A na závěr, desátá, nesmírně užitečná rada pro další případné realizátory lekce: Noste s sebou do výuky spoustu knih! Mít ve výuce dostatek knih totiž nese řadu výhod. V případě, že se aktivity v rámci jedné dvouhodiny stihnou rychleji, je možné s žáky přistoupit ke knihám, listovat jimi a hovořit o nich. Víme-li jako pedagogové, proč jsme tu kterou knihu donesli, nestane se, že by tato naše zadní vrátka působila zoufale či trapně. Obzvláště se to osvědčilo při diskuzi nad knihami, které lze považovat za užité umění. Nemůžeme spoléhat na to, že žáci skutečně donesou své knihy a nemít pak na zamýšlenou aktivitu své vlastní, to už by zoufalé neřkuli trapné bylo. Ovšem je vhodné (a to jsme v naší realizaci podcenili) přinést i do druhé dvouhodiny kromě jedné nebo dvou knih zabalených do novinového papíru i další knihy jednotlivých literárních žánrů z aktivity Analýza vzhledu obálek. Žáci pak při uvedené aktivitě mají z čeho knihy daného žánru vybírat a my máme jistotu, že tam ty knihy skutečně jsou. A nakonec: nikdy se nám nejspíše do výuky nepodaří přinést originální obraz 3. Můžeme se na něj jít podívat do muzea nebo do galerie, ale ve výuce si musíme vystačit s pouhou reprodukcí. Ne však u knih. V knize se skrývá jedinečný umělecký artefakt, který žáci mohou vnímat více smysly. Umělecký artefakt, který
3
Míněno obraz, o kterém bychom mohli hovořit v rámci dějin umění.
mají běžně doma a který právě získaným pohledem vnímají novýma očima, jako by knihu najednou viděli poprvé. A to je neskutečná výhoda, nezměrný potenciál lekce „Kniha jako užité umění“, který by bylo trestuhodné nevyužít.
Seznam použité literatury: PETTY, Geoffrey (2002). Moderní vyučování. Praha: Portál.
