PUBLIKACE VYSTUPU ZE STUDENTSKYCH STÁŽÍ 2 V LETECH

PUBLIKACE VYSTUPU ZE STUDENTSKYCH STÁŽÍ

2

V LETECH 2012–2014

Katedra obecné lingvistiky FF UP Olomouc

Publikace výstupů ze studentských stáží 2 v letech 2012-2014 Katedra obecné lingvistiky FF UP Olomouc

Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076

Ústav formální a aplikované lingvistiky Garant: Mgr. Kateřina Veselovská

2

Obsah Ústav formální a aplikované lingvistiky ................................................................................. 4 Popis odborného úkolu ........................................................................................................... 5 Řešení odborného úkolu ..................................................................................................... 5

3

Ústav formální a aplikované lingvistiky Garant:

Mgr. Kateřina Veselovská

4

Popis odborného úkolu Práce studentů v oblasti určování autorství – práce na lemmatizaci Slezských písní, jejich textologické kritice a přípravě výběrových vzorků a teoretická východiska celého přístupu – texty jsou sjednoceny a následují za sebou od teoretické části, k připraveným vzorkům, jejich frekvenčním distribucím a na závěr jsou dodány lemmatizované texty, které byly připraveny lemmatizátorem UFAL.

Řešení odborného úkolu Tato práce má v co nejširší míře diskutovat a pokud možno prověřit východiska, přístupy a techniky těch analýz textu, které jsou zahrnutelné mezi metody určování autorství textu a které v určování autorství primarizují gramatické aspekty a jejich kvantitativní charakteristiky v textu. Obsahová extenze naší práce je při výchozím jazykovém a gramatickém akcentu dána relativně generálním záměrem testovat dřívější či historické metody určování autorství, které konstituovaly tento analytický diskurz, a využít v komparaci a v souvislosti s nimi aktuální a nové typy analýz, a to i takové, které odhlížejí od jazykové utvářenosti či gramatických vlastností textu a zaměřují se na informační strukturu textu. Primární záměr, jenž jsme si zadali a který nás motivuje, je doplnění rozsahu analytických přístupů k atribuci textu o dosud neužívaná gramatická hlediska, navýšit množství zohledněných gramatických aspektů v analýze, respektive množství analýz motivovaných konkrétním gramatickým aspektem, a to proto, aby určení autorství bylo výsledkem komparace závěrů co nejvyššího počtu jednotlivých gramatických analýz doplněných všemi dalšími dostupnými a relevantními. Jedině tak je možno přivádět hodnověrnost určení autorství gramatickými metodami k zajímavé mohutnosti, a to platí pro metody určování autorství obecně. Záměrem této práce je ale také využít při atribuci textu jako signál identičnosti autora projevy matematicko-lingvistických zákonů v textu, a tento pomocný faktor traktovat ve vztahu k povaze těchto zákonů, kterou lze vyjádřit jako informačně-optimalizační utvářenost textu či informačně-optimalizační design systému předpokladů komunikace nazývaných jazyk.

Náš přístup k určování autorství textu je veden silným předpokladem, který je znovu a znovu potvrzován prostou zkušeností s texty a s vědomým či nevědomým přiřazováním těchto textů ke konkrétním fyzickým původcům jakožto autorům: některé jazykové prostředky, jejich kombinace či systémové analogie (explikace následují v odstavcích níže), identifikujeme s konkrétním autorem, viděno z druhého úhlu pohledu u konkrétního autora vymezujeme množinu jazykových prostředků, jež jej vydělují jakožto jazykové individuum. Můžeme ale také předpokládat, že některé pro konkrétního autora typické jazykové projevy nezaznamenáváme prostým pozorováním, jsou však detekovatelné a popsatelné po provedení jistých analytických postupů. Identifikujeme-li autora s konkrétními jazykovými prostředky, jejich kombinacemi a systémovými analogiemi, jak je formulováno výše, znamená to že: Mluvčí vysoce nadužívá konkrétní výrazy, pravidelně užívá konkrétní netypické či zcela okazionální (z hlediska národního jazyka) výrazy. „Himlhergotdonerveterkrucajs element“ (citovat celou repliku) Mluvčí Trautenberk, modelově vybraný ze seriálu Krkonošské pohádky (bibl. údaje), vysoce nadužívá vulgarismus uvedený v příkladové větě. Jakožto autor se Trautenberk projevuje vysokou frekvencí tohoto konkrétního vulgarismu, další mluvčí/autoři oproti němu vykazují nulový výskyt výrazu himlhergotdonerveterkrucajs element. Postava Trautenberga je v seriálu tímto jazykovým prostředkem intenzivně jazykově charakterizována, volněji formulováno je integrita postavy posílena jedinečným

5

jazykovým prostředkem, který tato postava nad/užívá. Trautenberkův příklad je ilustrací toho, že jsou mluvčí/autoři v běžné komunikaci a komunikaci vůbec identifikováni s jistou množinou jazykových prostředků, a tyto prostředky jsou spoluformanty psychosociální identity autora. Můžeme tak za pomoci Trautenberkovy ilustrace potvrdit onen intuitivní předpoklad motivující analýzy určování autorství textu, že mluvčí/autoři (hledisko nazírání subjektu je tedy jazykové) jsou jako subjekty v opozici k jiným autorům/mluvčím vydělováni typičností jazykových prostředků, jež užívají. Himlhergotdonerveterkrucajs elementnení z hlediska lingvistického popisu samostatným lexémem, v komunikaci může být jako jedna jednotka vnímán. Tento výraz nevstupuje do syntagmat s dalšími, můžeme jej považovat za samostatný jazykový element, jeden konkrétní jazykový prostředek, jehož frekvence korelují mezi frekvenčními seznamy textů či autorů. Obecně se u autorů při jejich charakterizaci můžeme obracet k prostému výskytu konkrétních jazykových prostředků. Můžeme tak uvažovat na úrovni tradičně označovaných autosémantických jazykových jednotek, u konkrétního autora budou mít nižší či vyšší frekvenci konkrétní substantiva, adjektiva, verba atd., která jsou jazykovými prostředky pro komunikační ztvárnění jistých objektů, jevů, jejich časově proměnných i neproměnných vlastností a vztahů atd. Analýza autorství textu může sledovat zastoupení nejčastějších autosémantik, vybrané srovnávané lexémy by měly naznačovat např. názorovou identitu osobnosti autora projevovanou právě výběrem těchto lexémů. Instituce autora implikuje reálnou osobnost v konkrétních sociálních rolích, s danou ideovou integritou, z hlediska národního jazyka určitě specifikovanou funkčně stratifikační lokalizací atd., což se může projevovat frekvenčním posílením konkrétních autosémantik, které určování autorství může sledovat. U synsémantik předpokládáme, že jsou užívána v souvislosti s jistými gramatickými formami, a ty pak představují jazykově respektive systémově celostní prostředek, ne jednotlivý jazykový prostředek. Přesto i synsémantika mohou jakožto zcela samostatné jazykové prostředky vstupovat do korelace mezi frekvenčními slovníky autorů/textů. Konkrétního autora může profilovat oproti dalším autorům analogicky k himlhergotdonerveterkrucajs element spojka anžto, sekundární předložka v rámci či v posledku, citoslovce hola nebo tě pic. Oproti příkladu himlhergotdonerveterkrucajs element Trautenberkovy ilustrace nelze předpokládat, že autora profiluje jediný výraz, respektive že by určení autorství mohlo přistupovat k identifikaci autora pouze v souvislosti s jedním samostatným jazykovým prostředkem. Příklady synsémantik, které by předpokládaně (korelovat frekvenční slovníky dvou autorů jako příklad) mohly odlišovat dva autory tím, že by u jednoho z nich byl výskyt daného synsémantika značně vysoký, svou rozšířeností mezi mnoha mluvčími stanovují podmínku navyšovat množství těchto korelací dvou frekvenčních slovníků. Himlhergotdonerveterkrucajs element a jemu podobné nadto nelze považovat za jazykový prostředek, který užívá jen jeden autor. Fikční svět seriálu Krkonošské pohádky by to mohl sugerovat, respektive pro frekvenční slovníky textů produkovaných všemi postavami to platí. Můžeme předpokládat, že některé jazykové prostředky časově omezeně či absolutně užívá jen jeden mluvčí, jakožto autora by jej to pak jednoznačně určovalo. Pro postupy určování autorství to však nelze předpokládat, nikdy nelze pracovat se sumou kompletních textů produkovaných mluvčími národního jazyka apod., proto je vždy nutno přihlížet k prosté frekvenci jednotlivých jazykových prostředků a jejich odpovídajícímu odlišení dvou autorů. (příklad frekvencí z Máje oproti francouzským romantikům – nemohu dohledat) „Já myslím, že to zvíře ani kapesník nemělo, jestli chcete co vědět.“(D. Salinger: Kdo chytá v žitě. Praha: Volvoxglobator, 2000, s. 5) Autor je identifikován nejen jednotlivým jazykovým prostředkem, jenž preferuje, ale i preferovanými kolokacemi jazykových prostředků. Kolokace jestli chcete co vědět z předchozího příkladu podobně jako

himlhergotdonerveterkrucajs element jazykově charakterizuje postavu románu, je jejím jedinečným a frekventovaným jazykovým prostředkem. Všechny části řetězu jestli chcete co vědět se v textech této postavy (opět sloužící k ilustraci) objevují i v jiných kolokacích, fungují jako samostatné výrazy. Co je tedy pro autora typické je právě kombinace těchto jednotek. Colthard (2004, 432–433) ukazuje případ bombového atentátníka, jenž si vynutil novinové otištění svého textu. Atentátníka se za pomocí postupů určování autorství podařilo identifikovat, prvotně na něj upozornil bratr, který v textu, jehož otištění si atentátník vynutil, nalezl kolokace typické pro svého bratra. Identifikace autora s konkrétními kolokacemi

6

jazykových prostředků, které se v textech autora či jiných textech objevují v jiných kolokacích, je tak dalším motivem intuitivního vydělování jazykových subjektů i jejich analyzování metodami určování autorství.

„Vokoun utkání nezvládl, byl odejit na střídačku“1 Uveďme nyní první příklad ze systémových analogií, které mohou být typické pro daného autora, další v našem výkladu následují: určitý mluvčí například může často užívat pasivizaci bezobjektového verba odejít – byl odejit a analogicky tomu byl přijit, byl zvítězen, byl zestárnut; tento příklad je extrémní, je projevem jazykové hry, ukazuje však onu analogičnost v rámci jazykového systému – mluvčí může modelově užívat tvaru byl odejit, a nebo k tomuto tvaru tvořit i tvary analogické, tzn. častěji užívat pasivizaci bezobjetových verb (u níž valenční rámec verba postrádá pozici agenta, která je pasivizací odsouvána). Zahledání v internetu včetně příkladové věty ukazuje, že jednotliví autoři k těmto tvarům inklinují. Dva sety příkladových vět uvedené níže ukazují systémové analogizování šířeji. Formulujme tedy v předchozím části textu zmíněný předpoklad jazykové identity autora znovu: konkrétní texty, komunikační události příslušné konkrétnímu autorovi jsou produkovány s pravidelným zastoupením určitých jazykových prostředků či jejich tříd jakožto jejich analogů, mezi prostředky jazyka konkrétní mluvčí vždy některé více či méně preferuje.To znamená, že konkrétní jazykové prostředky/jejich třídy, které určitý mluvčí užívá, pravidelně distribučně obsazují pozice odřídkých až k často opakovaným.Může se tedy jednat o konkrétní lexémy či jejich kolokace a analogony, z hlediska preference konkrétních gramatických forem nabývá u jednotlivého mluvčího charakteristickou podobu celý jazykový systém, míra užívání konkrétních gramatických forem těsně souvisí s užíváním forem jiných, které příslušné formy vyžadují či s nimiž jsou v častějším souvýskytu. Frekvence parataktických větných konstrukcí například souvisí s frekvencí spojky a, při preferenci parataktických konstrukcí je očekávatelná klesavá tendence frekvence dalších spojek. Takto se odlišuje např. dialekticky silně ztvárněný text a text projevující se standardními prostředky národního/spisovného jazyka. Vyšší frekvence tvarů n-ového participia mohou být v souvislosti s nižším výskytem tvarů reflexivizačního se, s tím může souviset nižší výskyt dějových substantiv (Tento autor je čten úzkou skupinou čtenářů,Tohoto autora si vezme ke čtení jen úzká skupina čtenářů), adjektiv (Autor je odhalen, Autor je odhalený) atd. další příklad Tyto hodnoty výskytů konkrétního jazykového prostředku/jejich tříd lze ve frekvenčním seznamu textu/ů autora srovnávat s hodnotami výskytů prostředků konkurenčních/synonymních, či s frekvencemi u jiných autorů a jejich textů, případně s frekvenčními charakteristikami národního jazyka reprezentovanými velkými frekvenčními slovníky. Soubor těchto jevů, které konkrétní mluvčí více či méně pravidelně užívá, které jsou jakousi podmnožinou systému národního apod. jazyka2, a které v posledku odpovídají mluvčího internalizaci tohoto systému národního jazyka, je nazýván idiolekt. S tímto termínem můžeme dále pracovat, neliší se pro naše účely od konceptu autora, který vystihujeme níže (bod x.x).Resumujeme-li tedy předchozí, je oním silným předpokladem, s nímž

1

(NHLpro.cz, 23. 5. 2012, dostupné z:http://pit.nhlpro.cz/clanek/10764-vokoun-utkani-nezvladl-bylodejit-na-stridacku) 2 To se týká i tzv. kódové heterogenitě v komunikaci; mluvčí může např. typickým způsobem gestikulovat při jistém typu výpovědí, pohybovat hlavou při rezultativních výpovědích, doplňovat výrazové prostředky ostenzí k aktuálním předmětům komunikace.

7

vstupujeme do výzkumu této práce to, že idiolekt/autor projevuje identitu ve vztahu k jazykovým prostředkům konkrétních textů, které jsou mu připisovány, a které jsou jím produkovány3. Následující příklady ukazují šířeji variantnost jazykových prostředků na různých rovinách jazykového popisu, na pragmatickém ztvárnění výpovědi i jejím výpovědně-dynamickém rozložení ve smyslu obsazení pozic ve struktuře aktuálního členění výpovědi: 1. Líp se hraje hokej na rybníku než na neudržovaném zimním stadióně. 2. Lépe než na neudržovaném zimním stadiónu lze lední hokej provozovat na rybníce. 3. Lepší šoupat puka po kachňáku než ten strašný zimák.

Na předchozích třech příkladech lze schematicky ukázat šíři idiolektických diferencí. Lépe a líp v prvních dvou větách jsou příklady variantnosti fonologického systému, úžený tvar líp je částečně dialekticky vázaný, z hlediska fonologického systému češtiny je progresivní (raději citace Vachek, nebo prosté explikace?). Ledníhokej je oproti hokejiz hlediska jazykové kultury vyšší varianta, může mít terminologický příznak a významově proskriptivnější význam. Rybníce a rybníku jsou varianty morfologického systému, deklinační analogy případně geograficky vázané. Reflexivní hrajeselze bez stylových diferencí zaměňovat s lzeprovozovathokej, druhá varianta je slovesně jmenná konstrukce (širší explikace?) a oproti první variantě je opisná, případně stylově příznakový. Zimák je derivát zimníhostadiónu, a to příznakový a hovorový. Šoupatpuk je expresivní vyjádření hokejové hry, kachňák analogicky výraz pro rybník s jasným hodnotícím akcentem. Strašný je expresivní vyjádření špatněudržovaného, což je kontextově a presupoziční vázáno. První a druhá příkladová věta zaměňují jádro výpovědi. Třetí příkladová věta ukazovacím zájmenem tenreferuje ke konkrétnímu zimnímu stadionu, pragmaticky explicitně označuje konkrétní předmět komunikace, což druhé dvě příkladové věty přímo nevyjadřují. Určování autorství předpokládá, že autor tenduje k užívání analogických výpovědí, které odpovídají příkladovým větám jakožto typům. Příklady níže vyjadřují jejich možné varianty. Prostá lexikální a kontextuální záměna oproti předchozím příkladovým větám ukazuje jednotlivé varianty, které může autor preferovat. 1. Líp se v létě daří strelicii na balkóně než na parapetě. 2. Lépe než na parapetu lze v létě daří pěstování strelicie na balkónu. 3. Radši slunit strelicii venku než za tím oknem.

Idiolekt/autor, což rozšiřuje výše zmíněný předpoklad, vykazuje identitu z hlediska kvantitativního zastoupení typů vyjádřených předchozími příklady, ale i specifikovaněji. Jazykové prostředky autora mají danou kvantitativní strukturu (pravidelné poměry variant např. z předchozích příkladových vět) či prostou mohutnost z hlediska vzájemné korelace mezi více autory/idiolekty (opět např. varianty příkladových vět výše). Autoři se projevují různou bohatostí slovníku, užívají více či méně jazykových jednotek. Frekvenční slovníky díla jednotlivých autorů jsou různé svou mohutností, daní autoři aktivně užívají větší či menší množství slov. (Příklady frekvenčních slovníků autorů – modelově např. osa Čapek, Joyce).To se 3

Problematiku recepce textu nezohledňujeme, lze k ní však přistupovat analogicky, idiolekt/autor jsou příjemci jim nepříslušných textů a je jim příslušna interpretace těchto textů.

8

projevuje na množství hapaxlegomen či na variantnosti častěji vyskytujících se tvarů, druhý případ odpovídá šíři gramatických forem, které kombinují či na nichž ulpívají. (příklad určení autorství založeném na tomto). Autoři ulpívají nejen na konkrétních gramatických formách (dalším příkladem mohou být nominální fráze oproti vztažným větám apod., viz další analýzy níže), ale i na konkrétních lexikálních jednotách, jak je ukázáno výše, je možno ale srovnávat i jejich třídy, například užívání jednotlivých slovnědruhových kategorií, verb, sloves atd. U autorů se liší délka slov, vět i textů, které produkují, průměrné délky těchto jednotek signifikantní pro odlišení původce textu. více a více příkladů kvantitativních charakteristik – vypsat vše z literatury, odkazovat, dále použít

Dovolíme si nyní pro upevnění předpokladu autorské identity srovnání přirozené tendence idioletu a matematických zákonů projevovaných texty. Matematicko-lingvistické zákony jsou projevy přirozeně produkovaného textu, odrážejí ekonomizační a informačně-optimalizační aspekt textu a jazyka. Zipfův zákon například stanovuje konstantu, která vyjadřuje vztah pořadí jednotky frekvenčního slovníku konkrétního textu a množství jejích výskytů. Lze jej triviálně exemplifikovat takto: první slovo frekvenčního seznamu textu má frekvenci tisíc, druhé pět set, třetí tři sta třicet tři – konstanta je v tomto případě jeden tisíc (1 krát 1000, 2 krát 500, 3 krát 333). Tento zákon vyjadřuje tendenci, kterou texty více či méně podléhají, sledování násobku pořadí ve frekvenčním seznamu a absolutní frekvence střední hodnoty, kterou vyjadřuje konstanta – násobek 333 a 3 se ke konstantě 1000 v předchozím příkladu pouze blíží. Pravidelné identifikování tohoto zákona po frekvenční analýze je důsledkem toho, že text je přirozeně vytvářen za oddělování proporcí výskytu jednotlivých slov v důsledku systémové stavby jazyka a strukturní provázanosti textu. Některé jednotky jsou užívány v textu stále, například tradičně označovaná synsémantika – předložky, spojky apod., tvary vázané na vyjadřování gramatických kategorií, například sloveso být, zájmena sloužící k zastupování vyjádření substantivního atd. Na druhé straně frekvenčního seznamu textu jsou slova, která se vyskytují v textu pouze jednou, tzv. hapaxlegomena. Rozšířit lze tuto množinu o slova, která pokud se nevyskytují jednou, pak v zanedbatelné míře oproti průměrnému výskytu slov. Frekvence dalších slov se odvíjí od tematiky textu, předmět komunikace, respektive určení, zaměření a typ textu některá slova frekvenčně posilují. Zipfův zákon vyjadřuje to, že v průběhu tvorby textu je u přirozeně produkovaného textu udržován poměr mezi slovy na kontinuální škále, tak aby nebyla užívána jen slova vysoce frekventovaná nebo jen hapaxlegomena, vyjádřeno hranicemi této osy. Z hlediska teorie informace to lze vyjádřit tak, že různost frekvencí jednotlivých slov zvyšuje jejich účinnost v komunikaci, průchodnost komunikačním kanálem, tedy vnějším prostředím mezi komunikanty. Set nestejně frekventovaných jednotek nejlépe slouží pro přechod informace od vysílače k přijímači. Teorie textu naopak ukazuje, že je princip Zipfova zákona odpovídající kohezivní podmínce výstavby textu, jeho celistvosti, provázanosti a soudržnosti. Často se vyskytující slova fungující jako zástupná za jiná (zájmena) kvůli zjednodušení textu co do délky a variability slov, vyjadřující vztahy mezi větami (číslovky) či gramatické kategorie (předložky pádů) jsou více frekventovaná než ta, která vyjadřují tematiku textu, to, o kterých jevech světa text vypovídá, ale i tato slova se různě zaměňují jako synonyma, vyjadřují se různými způsoby (modelově učinit rozhodnutí oproti zvolit způsob jednání, sekáč obilí oproti žnec), v posledku se jistá slova vyskytují jen tehdy, referují-li k řídkému jevu obsahovanému komunikací, a těch je při rozmanitosti světa mnoho a mnoho. Je však možné vytvořit takový text, v němž se Zipfův zákon neprojeví. Záměrně můžeme vytvořit text, který bude mít libovolné frekvenční rozložení. Udílení tempa pro veslování jedna, dva, jedna, dva, jedna,dva nebude vykazovat Zipfův zákon, ačkoliv může mít takový text značný rozsah. Zipfovu zákonu však texty podléhají, korektně vyjádřeno je jimi projevován, protože majoritně následují ekonimizační, operacionální a strukturně podmíněné vytvářecí mechanismy zajišťující úspěšnost komunikace. Případy s veslováním pak nejsou standardním textem či nejsou textem vůbec. Frekvenční distribuce jednotek je pak z hlediska konstituce jazykové jednotky text nutnou podmínkou. Autorství textu je jakožto přístup přidělující konkrétní osobu konkrétnímu textu motivován podobnou podmínkou přirozenosti produkce. Předpokládá se a je empiricky znovu a znovu dokazatelné, že

9

idiolekt autora osciluje kolem jistých stabilních hodnot. Autorský idiolekt není jen osobnostní charakteristika, je to pravidelný způsob užívání variantních a obecně dostupných jazykových prostředků.Stejně jako u Zipfova zákona je však snadno přestavitelné, že je tato přirozená tendence autora negovatelná. Počínaje nápodobou cizích idiolektů a příbuzností idiolektů je autorství textu libovolné, mají-li být předpokládány okolnosti jeho kreace. Produkce textu, který je analogický udílení tempa v případě Zipfova zákona výše, je snadno představitelná a ne neběžná. Texty jsou značně variabilní počínaje záměrem a jemu odpovídajícímu výběru jazykových prostředků či struktury textu a konče vnějšími okolnostmi produkce. Atribuce textu může být orientující pro jednotlivou osobu při hodnocení fakticity jevů reálného světa a podkládající její behaviorální reakce, ve vědním diskurzu však zůstává nutně pouze mírou odlišnosti dvou výběrových vzorků a určení jistoty jejich neidentičnosti. Určení autorství ovlivní názorové potenciály jedince ve vztahu k textu, vědně nemůže regulérně určit personálního původce textu. Určení autorství textu nebývá doprovozeno znalostí okolností vzniku textu, proto je tento diskurz etablován. Znalost vnějších okolností je ale vědně vždy hypotetická, počínaje absurdní možností stimulu produktora mimo jeho idiolekt a mnohočetností autorů odpovídající kognitivní rozštěpenosti osobnosti a idiolektu způsobené difúzní poruchou mozku. Do metody určení autorství toto nelze vkládat, ta hodnotí komunikát sám o sobě, pokud to nedělá, musí být postup popřen jako nevložitelný do kalkulu. Faktická neznalost okolností produkce tuto nezačlenitelnost jen legitimizuje, opět z hlediska kalkulace s vnějšími podmínkami. Autorství textu určuje blízkost dvou komunikátů, to je vše. Určování autorství i zjišťování projevů matematicko-lingvistických zákonů v textu je poznávací proces přirozených tendencí, které se projevují v řečových projevech. Autor i definice matematickolingvistických zákonů, které vyjadřují jistou stabilitu textu, jsou hraniční principy. Určení autorství i projevů matematicko-lingvistických zákonů identifikuje tendenci, a tato tendence nemůže být vyjadřována v absolutních hodnotách. Ekonomizační a informačně optimalizační tlak, který je původcem toho, že je tvořící se text veden směrem, který naznačují Zipfův zákon a další podobné zákony je podobně skrytý a nedostupný jako autor textu, jehož chceme identifikovat jako fyzickou osobu v kulturně historickém kontextu. Oba tito tvůrci mají pro metody, které se snaží je vystihnout, podobu nedosažitelných met, které slouží jako formální zápis tendence, nikoliv predikce hodnot textu v totálním měřítku.

Výběrový soubor, s nímž budeme pracovat, byl vybrán v souvislosti s diskusí o autorství Slezských písní. Tato diskuse má více než stoleté trvání, o atribuci básní obsažených v Slezských písních se vyjadřovalo a vyjadřuje množství vědců i nevědců, po zkoumání jejich autorství vědně standardními postupy, ale i formou prostého estetického soudu či vyjádřením emocionálních impresí. Pochybnosti o jednotě autora textu Slezských písní byly a jsou dány podobou samotného díla i vnějšími okolnostmi jeho vzniku. Text této básnické sbírky vykazuje značné jazykové disproporce, které jsou často hodnoceny prostě, jako úbytek kvality, z hlediska jazykového či poetického rozboru lze postihnout větší množinu jevů, které nestabilně přináležejí konkrétním básním, jež z hlediska tematického, strukturního, či textologického tvoří vydělitelné skupiny. Příklady a citace úbytku kvality, disproporce v dialektickém lexiku, metrice, morfologických variantách, tematice – relativně šířeji citováno a komentováno pro utvoření obrazu o diskusi Okolnosti vzniku Slezských písní jsou druhým důvodem pro vyjadřování nejistoty přiřčení autorství. Textologická zkoumání ukazují průběh objevování se fyzických textů, které jsou artefakty jednotlivých básní Slezských písní. Korelace mezi tzv. kvalitou básní, jazykovou a poetickou stabilitou struktury užitých prostředků a náhlým objevením se artefaktů těchto básní v krátkém časovém období zapříčiňuje dohady o autorství, o hypoteticky jiné kreaci těchto básní, nikoliv artefaktů, než rukou uzuálně označovaného autora Slezských písní. V tomto momentu se jazykové a okolnostní důvody pro zpochybnění autorství Slezských písní výrazně prolínají. Uzuálně označovaný autor Slezských písní byl

10

z hlediska své psychosociální dispozice konstitučně oslabený, vykazoval maniodepresivní znaky, sociální fóbie, jeho názorový potenciál byl značně vratký ve vztahu ke změnám psychického stavu. Jeho idiolekt či jazykový postoj se výrazně měnil, básně Slezský písní autor v následných vydáních pravidelně měnil. Toto rozkolísání idiolektu či jazykového postoje nejspíše ovlivňovala i vydavatelská korekce a literární kritika, jimž oběma autor přikládal váhu. Uzuálně označovaný autor Slezských písní byl také pozitivně nakloněn příležitostné tvorbě věnované jiným autorům, což jako faktor nápodoby a změny idiolektu můžeme započítávat. Z hlediska okolnostního je řada básní Slezských písní textologickými rozbory hodnocena jako problematická. Šíře textologického zkoumání této sbírky má v kontextu české kultury zcela bezpříkladný rozměr a svou intenzitou a mnohočetnou opakovaností pregnantnějších analýz představuje par excellence příklad určování autorství v obecném kontextu. Protože chceme proti sobě postavit metodu určování autorství, jak je dána historií a praxí textologie, a určování autorství na základě kvantitativních charakteristik gramatických projevů textu, budeme historii tohoto textologického určování autorství Slezských písní ilustrovat za pomoci exemplárních příkladů. Resumace textologické historie určování autorství Slezských písní příklady: Drozd a Nohavica – kvalitativní soudy a textologická nesystematičnost Básně v jednotlivých zásilkách jsou přitom navzájem natolik rozporné, odlišné psychologií, formou, uměleckým ztvárněním, že to doslova křičí, že nejsou od jednoho a téhož autora. Jaromír Nohavica poukazuje na chyby, kterých se můžeme dopustit při opisování, ale nikdy ne jako autoři (v jedné básni, v jednom vydání). (…) Porovnejme dvě básně zaslané v jedné zásilce: Hanácká ves – Kovkop, Ptení – Uhni mi z cesty, Vrbice – Kyjov a další. Musel by se mi zastavit rozum, abych připustit, že jsou od jednoho autora a vznikly ve stejnou dobu. Kromě českého jazyka nemají nic společného. (vynechána původní kurzíva, Drozd, 2005, s. 20)

Králík – relevantnější textologické postupy a apriorní soudy „Ze všeho nejzávažnější je fakt, že se v textu SP (Slezských písní – doplněno námi)uplatnily dvě síly a přímo jakoby dva lidé: v první tvůrčí inspiraci dovedl Bezruč dát básni umělecky důsledný a soudržný tvar. Avšak kdykoliv se dodatečně vrátil k svému výtvoru, aby jej dobudoval nebo přebudoval, byl přímo slepý k uměleckým zákonitostem a dokázal mnohdy zbortit celou strukturu nebo podvrátit hlavní pilíř výstavby. U Bezruče je hluboký, přímo zarážející rozpor mezi prvotním uměleckým činem a sekundárním přepracováním. V prvním okamžiku, kdy byl cele zaujat ideou díla, věděl Bezruč přesně, co báseň chce, ale když ji po letech chtěl přesněji nebo důrazněji zformovat, jako by byl na to docela zapomněl.“ (Králík, 1963, s. 42)

Červenka – kritika apriornosti a náznak statistické rozhodnosti, jedině určité „Za prvé musíme říci, že ve chvíli, kdy se třeba i objektivně podložené pojetí s jistou přímočarou důsledností prosazuje do mnohotvárného materiálu a dokonce až do jednotlivin textově stylistických, dochází k nebezpečí absolutizací. Co platí v zásadních obrysech o vývoji básníka v měřítku celých let, to má být beze zbytku realizováno v každé jednotlivé variantě, v týdenním kalendáři Bezručovy tvorby. Nejpřirozenějším důsledkem těchto změn, tohoto nedbání zákona, podle něhož v pohybu individuální

11

drobné částice platí princip neurčitosti, a jednoznačné mohou být jen statistické souhrny mnoha pohybů, jsou pochopitelně potíže datační.“ (Červenka – Štorek, s.114).

Úkolem našeho textu je prověření metod určování autorství. Volba výběrového souboru je pro to víceméně libovolná, naše výše předložený koncept autorství to ukazuje. Přesto jsme se rozhodli reagovat na aktuální kulturní dění, na znovuotevřenou debatu o autorech Slezských písní, což má jen kontextuální význam a případný marketingový pozitivní efekt, který náš vědní záměr sváže s čtenářsky přitažlivým tématem. Navíc by závěry naší práce mohly do debaty o autorech Slezských písní vstoupit, měly by ji znejisťovat z hlediska metodologického postupů, argumentačních postupů a tematiky vůbec. Vědní korektnost našeho přístupu a jeho analytická mohutnost by spory o Slezské písně měly korigovat. V neposlední řadě jsou pak výsledky naší práce orientační, stimulující behaviorální reakci čtenáře ve smyslu názoru na autora jedné básnické sbírky. Definitivně je ale naším cílem pouze určení modelového autora Slezských písní ve smyslu korelace tří výběrových souborů a určení jejich identity.

V reakci na předchozí textologické analýzy Slezských písní určuje pro následné analýzy tyto modelové autory: doplnit, explikovat rozhodnutí

poznámky: Gramatická a gramaticko-kvantitativní analýza je z hlediska určování autorství vždy nepřímá. V komparaci závěrů jednotlivých atribučních analýz můžeme autorstvím textu jen v omezené míře rozumět připrání textu konkrétní fyzické osobě označené za personálního původce textu. Co najdeme: více autorů, změnu „Bezručova“ idiolektu, vnější faktory na „Bezručův“ idiolekt, autostylizaci „Bezruče a její typy … explikace, příklady z textologické literatury.

Coulthard, M. (2004): AuthorIdentification, Idiolect and LinguisticUniqueness.AppliedLinguistics, 25, 4, s. 431–447. Červenka, M. – Štorek, B. (1966): Slezské písně jako problém textologický a ediční. In: Urbanec, J. – Králík, O. – Rafaj, O. – Sivek, A. (eds.): Literárněvědný sborník Památníku Petra Bezruče v Opavě. Ostrava: Profil. Drozd, J. (2005): Otevřený dopis vědeckým literárním institucím aneb Autoři slezských písní. Šenov u Ostravy: Tilia. Králík, O. (1963): Text Slezských písní. Ostrava: Krajské nakl. Ostrava. Autor 1

12

DEN PALACKÉHO Já velikou viděl jsem národní slavnost. (V mém kraji je pusto a ticho a šero.) Já viděl českých měst metropoli, zřel muže se zlatým řetězem stát, před nímž se korouhve ukláněly, (před židem z Polské a před panským hajným do prachu klonil se burmistr mé vsi, když prosil o chléb a chrást pro horníků děti) Já viděl stožáry k nebesům plát, Já viděl prapory do výše vát, zřel chvojím a sametem krášlené město, zřel jásot tisíců k oblaze hřmít (co je to?Já slyším sirotků vzlyk, když voda zatopí doly naráz, když v hospodě u žida strhne se řež), bílé zřel panny jsem v průvodě jít (u nás jich není - jest v dědině žid, a lesní a správce - a z čeho je žít?), a v tom moři nadšení stal jsem já tich... Bijte ho! Němec! V té kráse,v tom nadšení před okem šla tichounká vesnička pod Beskydem, kde před lety žil jsem a vyrostl já.. Já viděl, jak rdousí nás před Těšínem, tož Rotšild a Gutman a Laryšové - a jasný vévoda Géro a před okem táhla mi rodná má ves, kde před lety Čechové dodýchali, a zněmčená škola a zpolštělý chrám A proto já mlčel jsem při slavnosti, Čech poslední z vesničky pod Beskydem, kde můj národ ubili, zardousili, tož Rotšild a Gutman a Laryšové, - a jasný vévoda Géro Zpívejte, těšte se, radujte se! Žil veliký muž, ten probudil vás? A nahoře na sever pod Beskydem má vesnička česká - ta dodýchala.

JEN JEDENKRÁT Už nevím, kdy a kde jsem slyšel jednou vypravovat zkazku:

13

Kdes na severu země je smutné údolí, sevřené vrchy, to smutné jest a temné, neb žádný den tam nezasvitne slunce. Tam smutný žije národ u věčném sněhu v začouzených jurtách, kol ohně sedí muži, jimž zlata dražší bývá každé slovo; za nimi teskné ženy, a vzad se tisknou v kožešiny děti. Tu nevím, jak se stalo, či snad se vymkla ze své dráhy země, v den jeden svitlo slunce: a celý národ poděšený září vráz prchl v černé jurty a balvany zavalil každý východ, a tváří klesl k zemi, k démonu neznáma své prosby sílal, by šetřil jejich žití... A zatím venku slunečná záře sžehla věčné sněhy a půda nedotknutá pod rety slunce dala fial květ.Bůh slunečný když viděl to mrtvé ticho a bázlivé prosby, přes údol přešel, a nikdy víc v tu nepohleděl stranu.A když strach přešel, a ze stanů se odvážili lidé, a zřeli vlahou zemi, květ neznámý a vůni fial čili, a zřeli, že se dobrý bůh na ně podíval, jimi uražený, a viděli v své duši, že nikdy den ten nevrátí se zpátky, tu smutek hlubší žití vráz schýlil hlavy zasmušilých mužů a šíje teskných žen, a v dvoujnásobném dále žili smutku, neb cítili, že jednou jas žití šel kol jejich mračné země, a jejich přešel vinou a víc se nenavrátí! x Jen jedenkráte kolem mne šla láska.

14

Vlas černý pad jí k pasu, a sladkým hlasem hovořila ke mně: Vy dobrého jste srdce, a s Vámi bude šťastna každá žena a krátký plachý pohled, jenž více řek než její sladká slova, jež řekla sladkým tónem, jak mluví se v mé vlasti u Těšína, šel s její řečí! A já, jenž dávno vypil až v hořké kvasnice číš svého žití a z knihy žití bílé vytrh listy, já řekl drsným tónem, tak jak mluví dav černých mužů hore tam pod ostravskou plání: Bez konce, slečno, s oným půjde štěstí, jenž bude Vaším mužem, však na strom zvadlý nepřipínám růži. Ten, kdo své ženě věří, a svému vrahu, ten zaslouží vždycky jen ránu do srdce! A já ji miloval a ona se mi vdala. A můj krb vyhas, v srdce lehly stíny, a smutek bez konce jde mojím žitím, když vzpomenu si často, že sladkým krokem kolem mne šla láska, a já přirazil dvéře svojí chaty, a nikdy víc se nevrátí zpátky!

ŠKAREDÝ ZJEV F.., to je škaredý fantóm! tak řeknou konšelé zlatého města, tak řekne věhlasný národa vůdce, zatřepou hlavičkou národní dámy, tak řekne Rotšild a Gutman, gróf Laryš a Vlček, a jasný vévoda Géro když jsem se z hromady sedmdesáti tisíců do výše zvedl. Tak bili mne bičem! Jak vítkovské pece zrak jediný plál, krvavý chalát mně s ramenou vlál, na jednom nesl jsem německou školu, na druhém nesl jsem polský chrám, v pravici těžké jsem kladivo nesl, (levou mi urazil uhelný balvan, oko mi vyžehl vyšlehlý plamen),

15

a v srdci sedmdesáti tisíců kletby a zášť. Bůh ví, že jsem škaredý! Puch mrtvoly ode mne se táhne, na rukou, na nohou puká mi maso, znáš hutě v Bašce? tak oko mi plaje, krvavý chalát mi s ramenou vlaje, v pravici hornické kladivo nesu (levou mi urazil uhelný balvan, oko mi vyžehl vyšlehlý plamen), na zádech sedí mi sto vrahů z Modré (jak divoké krysy mne do šíje hryžou), na kyčlích sedí mi sto židů z Polské smějte se, Bože můj, smějte! Tak vypadám já, já Petr Bezruč, od Těšína Bezruč, porobeného národa bard. Co robí se zajatým večerkem vltavská mládež? Jak pozdvihli do výše Římané Spartaka vůdce? Tak budu já stát - dávno můj zahyne národ sto roků stát budu čelem ku obloze vzpřímen, ubitou šíjí se azuru dotknu, já Petr Bezruč, Ahasver svědomí Čechů, škaredý fantóm a zašlého národa bard.

SETKÁNÍ Na řemeni lankasterku, za kloboučkem sivé péro, v srdci lesa borového tak mne potkal markýz Géro. Polské kněze dal do fary, českou školu poněmčil mi, odpočal si - drahou pušku přehodil přes haluz jilmy. Prokletý vrah mojí mluvy (ale českou rád má dcerku): dvacet kroků stál ode mne doma nechám lankasterku!

MICHALKOVICE Dlouho jsem césaru žil. Třicetkrát krví jsem arému smyl. Teď sám proti dvěma. Neb nahoru na kříž. Vol!

16

Tož prvý Thrák Germán a Éthiop Pól. Lanista v arénu bičem mne hnal tam seděl césar - jako by spal, kol něho šlechticů bez konce řad, matróny, děvčátek růžový sad, zoufalý pohled můj v hlediště pad, na smrt bylo brzo - já byl ještě mlád. V přilbu a ve štít Thrák mečem mi spěl, trojzub a síť v ruce Éthiop měl, Thrák zpředu ved seč, s mečem se křižoval blýskavý meč, zezadu po mně se točí v té zhlené masce dvě pardalí oči... Žluč na všecky strany mně vaří a kypí, vztek jak žhavý ještěr mi vyskočil z chřípí... Éthiop trojzub mi zarazil v týl. Přeťal mi žíly, já bolestí vyl, po něm jsem skočil, vztek zaslepil zrak, přes hlavu mečem mne udeřil Thrák. V písek jsem kles, noc vpila se v oči, na rty mne líbe Medúsa. Habet, jam habet - řve luza.

KDO NA MOJE MÍSTO? Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst. Až bude růst nade mnou tráva, až budu hnít, kdo na moje místo, kdo zdvihne můj štít? Noc zřela mi z očí, plam z nozder mi vál, v dým vítkovských pecí jsem zahalen stál, ať zářilo slunce, ať večer se šeřil, já semknutou brvou jsem vrahy ty měřil; ty bohaté židy, ty grófy ze šlachty, já škaredý kovkop, jak vyskočil z šachty, nechť diadém jednomu na skráni svítil, každý z nich upjatý pohled můj cítil, mou zaťatou pěst, můj vzdor, hněv kovkopa z beskydských hor. Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst.

17

Až bude růst nade mnou tráva, až budu hnít, kdo místo mne na stráž, kdo zdvihne můj štít?

LEONIDAS V soutěskách Thermopyl, vstříc hledě záhubě jisté, barbarů v půlkruhu postoupil tém, zezadu zaskočen zrádcem, stál Leonidas. Před cimbuřím Těšína, na břehu Olzy stojím já. Sto sudlic, sto mečů sahá mi k hrudi, tisíce číhavých očí jak pochodně svítí, krev teče mi z čela, krev teče mi z očí, krev utíká z šíje, krev ubíhá z prsou, nohy mi klouzají v červeném moři, na ruce prší červená Niagára stojím to v ohromném lánu vlčího máku, stoupe to rudý dým od země k nebi, či spustila obloha červenou záclonu dolů? Všecko je červeno, helmu jsem přes oči stáhl, rudé jsou oštěpy, rudé jsou meče, na rudých komoních vzadu pět jezdců znám já vás, hrabata, znám já vás, knížata znám, hleďte a Xerxés, v šarlatě Xerxés Co šepce to komotstvu, co zdvihají ze země, co zvoní, co chřestí, co zní mi to v sluch? Bůh tebe zatrať, chceš zas jít přes Bospor? Zezadu na nohou přeťali šlachy - zpomněli Poláci na punský vzor rudý mne políbil anděl, štít z ruky do země padá, já stojím před Těšínem, probodnutými boky o Gigulu opřen, jak zákony kázaly mně.

HRABYŇ Tak leckdy, kdy lehké topasy prší z topolů v cestu a ve sny mi srší, tak leckdy se mihnou pobožné řady s praporem napřed a dojemným zpěvem. Ctím tvoji víru, ty šedivý muži, ctím vaši víru, vy děvčata ze vsi. Dávno je tomu, tenkrát jsem býval

18

hezounký hoch - po cestě jsem zpíval, korouhev napřed, za ruku otec vedl mě dolem a vedl mě horem, vedl mě poli a vedl mě borem, až přišla Hrabyň, vysoká Hrabyň, mohutný kostel s Marií Pannou, poutníkům žehnal pan farář Bőhm. Byli tu z Modré a byli tu z Polské, byli od Váhu a my od Těšína, nabit byl kostel, sladkými zory hleděla na nás Hrabyňská Panna, a před ní kázal pan farář Bőhm. Bílé jsem čelo do prachu schýlil, andělů zástup srdcem mi pílil, sladkými zory hleděla na mne Hrabyňská Panna, a před ní kázal pan farář Bőhm. Či jsi je synku? Za ruku vzal mne, krámy mne vodil, hladil mi vlasy, bůhví co mi všecko v Hrabyni koupil pan farář Bőhm. Dávno je tomu. Z duše mi prchla víra. Mrak škaredý sedl mi v čelo, hřích oko zkalil a stáhl mi rety. Bůh nežije pro mne. Ale když žloutnou vrby při řece a jabloně dolů se napnou, pobožné zástupy na odpust táhnou, shýbám já čelo, hříšný kříž zrobím, jak by se na mne dívala Hrabyň, na kopci Hrabyň, vysoká Hrabyň, jak by se na mne sladkými zory dívala Panna, Hrabyňská Panna, a před ní kázal pan farář Bőhm.

BLENDOVICE Blendovským hřbitovem jednou jsem šel, polské jsem počítal kříže. Nechť moravský lid, kněz polský tak chtěl, bude tak do nebe blíže. Noc táhla. Polák od východu dul, sníh padal a mrzlo lítě.

19

Co vidím? Čerstvo hle kopaný důl a při něm plakalo dítě. Sepjalo ručky. Své děcko si vem, než bude sněhem zaváto! Co pleteš, co třeštíš? - Tvůj synek jsem, Bezruči Petře, můj táto. Kéž by tě políbil černý běs sám. Chacharče, ztrať se v noc temnou! Co na světě jsem - já ženy nemám milenka nespala se mnou! Žal moje máma - tvůj slezský jsem lid, tesknota, bída mé potky Dlo[PO1] boga svientego! začal jsem klít, což jsem se napil moc vodky? Přes zeď jsem přehoup jak bázlivý pes, když nad ním fičí knut volský. Do hrobu černého můj synek kles, jeden víc přibyl kříž polský.

BERNARD ŽÁR Z Frydku je Bernard Žor. Proto svůj zapírá národ Bernard Žor. Má rád svoji ženu, má rád svoje děti, do kostela chodí a neděle světí, k dobrému vede svůj kmen, dbá, aby prokletých pariů řečí dům nebyl znesvěcen, nemluvil jiný krom pacholka tvor, tak to poroučí Bernard Žor. z Frydku je Bernard Žor. Proto svou zapírá matku Bernard Žor. Když hosty do domu si k hostině pozve, ven z domu s matkou! Ráda se ozve prokletých pariů řečí Nemluví, neumí lepších řeč lidí, do krve Bernard Žor za ni se stydí. Což věčně žít bude, což věčně znít bude prokletých pariů řeč v domě na rynku, kde ctností je sbor a kde je pánem

20

Bernard Žor? Zlý host přišel do domu. Na loži zmítá jím horečka těžká a fantas ho chytá, nadarmo mužové moudří jej léčí, u lože žena a děti mu klečí, (na dvoře matička pláče), v horečce proklatých pariů řečí hovoří, zpíve a modlí se chor Bernard Žor! Zvoní a hlaholí frydecké zvony. Do země spouštějí rakev.... a řečí panskou modlí se sbor. Kříž řečí panskou lže mrtvého slávu, po skončené pouti tam mdlou složil hlavu Bernard Žor. Kdo vzadu to stojí a pláče a klečí u hrobu, pánů když odešel sbor? Tichounko modlí se bázlivým retem matička proklatých pariů řečí (nemůže jinak! není to vzdor! nemluví jinak, kdo z beskydských hor!), aby se nezbudil, nehněval v hrobě její syn dřímající Bernard Žor.

MARYČKA MAGDÓNOVA Šel starý Magdón z Ostravy domů, v bartovské haryndě večer se stavil, s rozbitou lebkou do příkopy pad. Plakala Maryčka Magdónova. Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil. Podle šla starého Magdóna vdova. Na Starých Hamrech pět vzdychalo sirot, nejstarší Maryčka Magdónova. Kdo se jich ujme a kdo jim dá jísti? Budeš jim otcem a budeš jim matkou? Myslíš, kdo doly má, má srdce taky, tak jak ty, Maryčko Magdónova? Do Venger les táhne markýze Géra. Otcové když v jeho robili dolech,

21

smí si vzít sirotek do klínu drva, co povíš, Maryčko Magdónova? Maryčko, mrzne a není co jísti.. Maryčko, na horách plno je dřeva.. Burmistr Hochfelder potkal tě v noc. Má mlčet, Maryčko Magdónova? Cos to za ženicha vybrala sobě? Bodák má k rameni, na čapce peří, drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku, půjdeš s ním, Maryčko Magdónova? Cos to za nevěstu? Schýlená hlava, fěrtoch máš na očích, do něho tečou hořké a ohnivé krůpěje s lící.. Co je ti, Maryčko Magdónova? Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku jizlivou budou se smáti ti řečí, se synky díve se Hochfelder žid. Jak je ti, Maryčko Magdónova? V mrazivé chýši tam ptáčata zbyla, kdo se jich ujme a kdo jim dá jísti? Nedbe gróf bídných. Co znělo ti v srdci po cestě, Maryčko Magdónova? Maryčko, po straně ostré jsou skály, podle nich kypí a utíká k Frydku šumivá, divoká Ostravice. Slyšíš ji, Maryčko Magdónova? Jeden skok nalevo, po všem je, po všem. Černé tvé vlasy se na skále chytly, bílé tvé ruce se zbarvily krví, s Bohem buď, Maryčko Magdónova. Na Starých Hamrech vzad na svatém poli bez křížů, bez kvítí krčí se hroby. Tam leží bez víry samovrazi. Tam leží Maryčka Magdónova.

NÁVRAT Po letech, po letech v rodnou moc ves vrací mne života příval.

22

Můj krok - krok děvčete na prvý ples, hořelo slunce, kos zpíval. Ten starý kostel a ten černý les, domky se pod strání hrbí, pod brvou roztála vzpomínek rez, na řece ty staré vrby. Zdráv farář, zdráv rektor? Každý mne bil, býval jsem čertovo kvítí, zdráv starý gróf je-li? Byl Němec, byl, v pokoji nechal nás žíti. V drahou mi školu zřím, pod okna rám, srdce se zachvělo v křeči: děti, ty děti, ty modlí se tam protivnou panskou mi řečí. Utíkám k hřbitovu. Co jsem měl rád, dříme tam, - ne v duši mojí; co jsem byl v cizině, kdo šel v zem spát, polský kříž v hlavách mu stojí. V portále zámku vryt černý je pták, zobákem rovná si péro. Kdo koupil panství, a čí je to znak? Mrtvi jsme. - Sir - markýz Géro. Šest židů v dědině. Burmistr žid, barevna žlutá u řeky. Tak kles už hluboko, Pane, ten lid, že jsi ho proklel na věky? Ještě otázka. Ta nechtěla ven, jak by kol šíje šla smyčka, jak by mi dávila poslední sen Zdráva-li ... górna Maryčka? Milý byl v cizině. Tož zaprosil bohatec, jakých pořídku... pravda, že do rána do noci pil, měl z čeho, ten barvíř z Frydku. Ze vsi šel sešlý a sehnutý muž, ret se chvěl, v brázdu se díval. Za hory slunce se sklánělo juž, voněla země, kos zpíval.

23

Sešlý muž, sehnutý z dědiny šel, v srdci cos těžkého nese... V komické vrásky tvář nabranou měl, vydrž ... až sám budeš v lese.

TOŠONOVICE Z Frydku šel jsem do Těšína. V srpnu bylo, horko bylo, na silnici dohonil jsem hezké děvče z Tošonovic. S Panem Bog', dźevuśka švarna, S Panem Bog', dźeń dobrý, pane. Zkuń, kaj idźeś? Do fabiky Do Ćeszyna z Tošonovic. Tys-je Polka? Ni, Moravka. Vyhrnulá bílé zoubky, zle se na mne podívala, hezké děvče z Tošonovic. To jen u nás rektor Polák, ten nám dává polské knížky, ale my jen po moravsky ŕondźimy, co z Tošonovic. Kdys tu kvetla naše šlechta, Harasovský, Tošonovský. Dávno tomu. Cizí řečí mluví teď Tluk z Tošonovic. Až se zase ve vlast vrátím, půjdu z Frydku do Těšína. Přejdu Dobrou, Vojtkovice, půjdu kolem Tošonovic. Půjdu kolem polské školy, vzpomenu, jak hněvala se, když jsem řekl, že je Polka, švarné děvče z Tošonovic.

Z OSTRAVY DO TĚŠÍNA Z Ostravy jdu do Těšína,

24

robotnice se mnou z dolů, šachta vzala muže, syna, k Blendovicím jdeme spolu. A dědiny plny židů, cizí dráhy, cizí doly, jen motyka vlastní lidu, cizí chrámy, cizí školy. Markýz Géro...! Vyhneme mu. Muž - nůž v srdce vrazil bys mu. Zlatou botku líbe jemu ten vzor slezský byzantismu. Zelené byla výspy host-li, zřels lid horší v bídy stanu. Ale z toho lidu rostly svaté matky Fénianů.

70.000 Sedmdesát tisíc je nás před Těšínem, před Těšínem. Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili, v srdce pad mi svatý klid, Když nás zbylo sedmdesát, jenom tisíc sedmdesát: smíme žít? Sedmdesát tisíc je vás před Těšínem, před Těšínem? Nemiluje toho lidu markýz Géro při Beskydu, vari, komu život drah. Ještě je vás sedmdesát, ještě tisíc sedmdesát? V odvět vrah. Sedmdesát tisíc hrobů kopají nám před Těšínem. Časem někdo k nebi vzlykne, pomoci se nedovolá, cizí bůh smích v tvář střikne, tupě díváme se v davu, jak nám k špalku kladou hlavu, jak vůl na porážku vola.

25

Markýz Géro tak je bohat: dej nám beček sedmdesát, beček tisíc sedmdesát. Poly se ti poněmčíme, poly se ti popolštíme, vstříc ti zahřmí retů stero: Hore, hore, markýz Géro! Ale prve nežli zhynem, ať se zpijem rudým vínem, matka s dcerkou, chlop se synem, před Těšínem, před Těšínem.

MARKÝZ GÉRO Tak je ti protivný té mluvy zvuk, horší nad ni není žádné? Lem tvého roucha sto pozvedá ruk, sto rabů do noh ti padne. Kněze, jenž naší by modlil se řečí, rektora, jenž by jí učil v tvém zboží, vyženeš ze vsi. Bůh ví, že jsi větší v zášti než plamenný nepřítel boží, markýzi Géro! Až tam za hranicí najímáš vrahy kypící pýchou s[PO2] hořící žlučí. Sám řekneš: Mně je ten národ tak drahý, jak jiný. Jmeno a rod za to ručí. Ve jmenu Boha kdys hory a doly křižáci nevinnou zalili krví. V rachotu bubnů, na červeném poli, dá Bůh, že ti v uzdu ráz padnu já prvý, markýzi Géro! Tak se ti líbí ti za řekou muži, tak blaze jenom jich ve středu je ti? Umí jen věnec plést z trnových růží, umí jen můj národ ubíjeti. Pro nás švih bičem a konopnou šnůru, knížecí úsměv jen pro ně, jen pro ně V požáru, v dýmu až zdvihnem se vzhůru, dá Bůh, že tě jedenkrát strhneme z koně, markýzi Géro!

OSTRAVA

26

Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí, za sto let v rameni bezmasém svaly mi v železo ztuhly. Uhelný prach sed mi do očí, rubíny ze rtů mi uhly, ze vlasů, z vousů a z obočí visí mi rampouchy z uhlí. Chléb s uhlím beru si do práce, z roboty jdu na robotu, při Dunaji strmí paláce z krve mé a z mého potu. Sto roků v kopalně mlčel jsem, kdo mi těch sto roků vrátí? Když jsem jim pohrozil kladivem, kdekdo se začal mi smáti. Lehko se zasmát mi kdekdo moh, ve Vídni, v ústraní tichém. Když tomu panstvu smích nepomoh, bodáky přišly za smíchem. Abych měl rozum, šel v kopalnu zas, pro pány dřel se jak prve napřáh jsem kladivo - teklo to vráz na Polské Ostravě krve! Všici vy na Slezské, všici vy dím, ať je vám Petr neb Pavel, mějž prs kryt krunýřem ocelovým, tisícům k útoku zavel, všici vy na Slezské, všici vy dím, hluboké jsou vaše doly, přijde den, z dolů jde plamen a dým, přijde den, zúčtujem spoly.

JÁ I. Já, já toho věštec od Beskydu lidu. Bůh mne jim nedal. Ten té jen dbá země,

27

kde zlaté obilí k obzoru běží, kde fialky voní a pomněnky kvetou, kde zvoní cymbál a při tanci housle, kde širá jsou města a nádherné hrady, bohaté chrámy a loďky na řece, důvěra v nebe a radost a ples. Ten, Bůh jehož zatratil v sirnatou rokli, ten, přes jehož tuhé rty nepřešla prosba, na skále seděl, s ním odvěký vzdor. Černým jak noc okem pohleděl jednou, pod mlčící Beskydy, pod Lysou horu. Stoletý útisk, pod kterým se sehla kovkopa šíje, jak nahnutá větev, urputná cizáků pěst, která z retů dětem rve zhasínající tón mluvy, znamení zrady a sepjatých rukou, za sto let které se do očí vtisklo, pohnulo démonem. Udeřil v balvan, ze skály vyskočil škaredý věštec, z poroby vyrostlý, ze zrádné krve, k měsíci zaštkal a do slunce zaklel, sevřenou pěstí se k azuru rozmách, všecky ty vrahy, nechť zářili zlatem, nechť před nimi klečeli jako před bohy tam před Těšínem ti otroci dolů, do prachu smýkl svým hněvem, svým vzdorem, věnem to, jež mu dal do žití démon, co skály vyskočil já. II. Rudým a svislým pod paprskem slunce v srpnu když balvany dýchají žáry, bystřina Morávky v lože se vpije, horníci pod zemí zdvihají rámě, kováři v červené železo buší, na dlani pole na Krásné, na Pražmě v úžehu slunce jich sklání se ženy, já z toho tichého národa vzešlý, poroba jemuž při kolébce stála, robota děcko juž za ručky chytla, nezdárný kovkopů, kovářů synek z Ostravy prchl jsem, z Vítkovic, z Bašky, z Frydlantu, z Orlové, z Dombrové, z Lazů, kladivo, motyku v kopalnu hodil, matku a sestru jsem na poli nechal, dědovy housle jsem z hřebíku strhl, já na ně zahrál. Snad jednou z nich zněly

28

veselé tóny, tož mládí a láska. Nevím, už nevím. - Je tomu dávno. Tři struny praskly. Cizího kněze jsem vyhodil z chrámu, rektora z cizácké udeřil školy, smýkli mnou v Těšín, Bůh zmátl mi smysly. Mohylu zašlému národu kopu, pod Lysou kosům a veverkám hral jsem, pod rudým jeřábem na větvi vrabcům. Z dědiny k dědině chodil jsem horkem, horkem a zimou a sněhem a deštěm. Za ploty hral jsem a pod okny hral jsem, jedinou strunu jen mají mé skřipky, těžký dech sedmdesáti tisíců, co hasli pod Lysou, při Bohumíně, v borových urvaných hájích co hasli, v urvaných Beskydech pomalu hasnou, v Šumbarku zhasli a v Lutyni zhasli, v Datyních hasnou a v Dětmarovicích, v Porembě zhasli a v Dombrové hasnou. Strhněte stany a zahaste ohně! Hnulo se sedmdesáte tisíců, na Olze před lety rozbit byl tábor, daleko uhli jsme za Lucinu, přejdem na Moravskou, za Ostravici, mlčící národ a vyhaslý kmen. Před nimi tančí jak David před archou, potrhlý chřestýš při píšťaly zvuku, komický rapsód těch sedmdesáti tisíců, don Quijote z Beskyd, má z jalovce kopí, brnění z mechu a ze šišek helmu, za štít hřib z Lysé a z kapradin hledí, chytit chce úporné rameno sudby, černý meč rytíře v krunýři zlatém, já Petr Bezruč, od Těšína Bezruč, toulavý šumař a bláznivý gajdoš, šílený rebel a napilý zpěvák, zlověstný sýček na těšínské věži, hraju a zpívám, co kladiva duní z Vítkovic, z Frydlantu, pod Lipinami. Kolem jdou bohatci cizí mi víry (Bezruči Petře! - jak je máš rád!), mužové slavných a vznešených názvů, skvělí jak bozi a hrdí jak hvězdy (Bezruči Petře - kdo ubil tvou ves?), kolem jdou v hedvábí, v atlasu dámy, kolem jdou mužové vážní a mocní, mocní na Dunaji, ve zlatém městě,

29

kolem jdou básníci z vltavských břehů, co milují ženy, jak kázala Paříž, pod smyčcem zoufalá chvěje se struna, těžký dech sedmdesáti tisíců, kamení zpívám a balvanům hraji, hraju a zpívám - tož dáte mi krejcar? III. Já prvý jsem z toho od Těšína lidu, bard prvý z Beskyd, co promluvil. Jdou za cizím pluhem, jsou rabové dolů, mléko a voda jim utíká z žil. Má každý z nich na nebi jednoho boha, druhého většího na zemi. Daň tomu, co hore je, v kostele platí, druhému krví a dlaněmi. Ten, ten co je nahoře, život jen nedá. Vodu dal rybě a motýlu květ. Ty, ty co jsi vyrostl v beskydských horách, tobě dal pod Lysou ten boží svět. On dal ti ty hory, a dal ti ty lesy, vůni, již z hájů van rozstele; ten druhý ti vzal všecko jediným rázem, běž a plač k tomu tam v kostele. Můj synečku z Beskyd, ctíš boha i vrchnost. Dobré to ponese ovoce. Z tvých lesů tě vyhání andělé strážní, před nimi kloníš se hluboce. Ty zloději z Krásné! Tak jehličí hrabat, kozy pást, pošlapat záhony! Tož ven z panských lesů a hore do Frydku! Stejného srdce gróf, zákony. A škaredá řeč tvoje uráží vrchnost, ty strážné anděly uráží. Zahoď ji, lépe se povede tobě, tvůj synek teprv to uváží. Tak děje se. Pán chce. Noc táhne nad mým lidem. Zahynem, nežli se rozední. V té noci já modlil se k démonu Pomsty, prvý bard z Beskyd a poslední.

HUČÍN

30

Odru jsem přešel. A na Střebovice, na Děhylovo a Dobroslavice. Žultý lán rypsu mi zalehl cestu, skřivánčích písní jsem počítal ke stu, buď zdráva, má země! Tiše svou dýcháme řečí, sekyru v ruce kdos za stromem klečí, na modré straně je Hučín. Viď, moje země, my měli se rádi. Na rtech a v očích mi smálo se mládí, daleko, daleko za hory přešlo. Zvadlých co květů a listů co vešlo v podjeseň žití. Ticho a teskno je ve mně, jak večer pod Beskydem. Viď, moje země? Na modré straně je Hučín. Tam nad Těšínem, kde Lucina šumí, tam rostlo mé děvče. Dávno neumí milovat duše. Tam jen se tísní odříkání. Já měl jen srdce a trochu těch písní, on dům ve Frydku a prsteny zlaté, koho si vzala? A co se mne ptáte na modré straně je Hučín. Kam to šlo všecko, kam se to dělo? V cizině žiju. V dál uletělo do nevrátima mé mládí, má láska, v popelu sivém juž poslední praská jiskra vzpomínky. Daleko jsou Střebovice, v dáli Děhylovo, Dobroslavice, na modré straně je Hučín.

JEDNA MELODIE Časem špatné verše píšu, na štěstí mne čtou jen málo, v polozhaslý plamen dýšu, třeba se mi panstvo smálo. Časem tichou píseň zpívám, odpusťte mi špatnou notu, po publiku se nedívám od neděle po sobotu. V bouřnou dobu, kdy jez hučí idejí a fantasie, jednotvárným tónem zvučí

31

jedna u mne melodie. Z lidu mého jeden drak tyl, jedna pěst mu hrdlo svírá, a z mých veršů jeden daktyl, jeden smutek ve svět zírá. Jamb po Labi v tanci skáče, spondej Hanou kráčí s klidem, u mne pořád daktyl pláče jako šalmaj pod Beskydem. Jeden běs můj národ hlídá, jeden kat mu hlavu sklání, pod Beskydem jedna bída, jedno dlouhé umírání. Časem zní to ve sluch hranou, jak bych stál nad bratra rovem; jak kdybych šel Modrou stranou Hučínem a Benešovem. Jednou skočnou hrát vám budu. Snad to bude píseň jiná marno, už zas smutnou hudu, protože jsem od Těšína. V Belgii když Franků despot s Britem v boj se srazil rudý, skotský pluk mřel šavlí vespod, dudák hral jim k tomu dudy. To jen tak jsem zpíval málo, to jen tak jsem pěl svým lidem, by se nám to umíralo líp za hudby pod Beskydem.

REKTOR HALFAR Rektor Halfar byl hoch dobrý, byl hoch tichý, byl hoch hezký, ale škaredou měl chybu: i v Těšíně mluvil česky před okresním inspektorem. A když tak se rektor spustí Víš, jsou hříchy v katechismu,

32

co se nikdy neodpustí. Leta táhnou, vlasy řidnou jako listí před jesení. Halfar pořád za mládence! Pro Halfara místa není. V krčmě zazní skočná hudba. Právě v kapli dala slovo což by mělo deset roků čekat děvče Halfarovo? Přijdou páni: Škola polská! Burmistr v klín ruce složí. Ale zpurný Halfar učí, jak mu káže zákon boží. Tich po mezích chodí rektor, bez úsměvu, bez myšlenky, v krčmě v noci sám za stolem hledí k zemi, hledí sklenky. V horký večer na klekání když se jednou ve vsi zvoní, vrazí děvče v černou jizbu: Rektor visí na jabloni! Bez modlitby, bez slzy ho, jak při hříšné duši jisto, v roh hřbitova zakopali. A tak dostal Halfar místo.

DVA HROBNÍCI Z Bašky zajdi do Těšína, a z Těšína pod Lipinku, Snad se cosi udá vidět, co já často viděl, synku. Já chudobný goral z Beskyd chodil v parnu, v zimní slotě. Já viděl dva velké pány za hrobníky při robotě. Plni zlata, biče v botách, na otroky v ruce jarmo, jed a slinu na nás na rtech však vy nejste z Modré darmo!

33

Jak se ničí koukol rudý, co v obilí zlatém bují, pořád kohos bijí rýčem, pořád kohos zahrabují. Nechce umřít - a přec měl by, když se trápí páni tací při robotě s bídným chlopem. Bůh vám pomoz při té práci. Žil bych bohat jako Midas, bez starosti jako négr, jenom umět kohos šlapat, jen mít jméno? Chodil bych jak krásné jitro, jako kos bych sobě hvízdal, jenom kdybych přišel z Modré a měl jméno? Těžká mluva mojich dědů! Neumí dva rýmy říci. Snad je najde porobená haluz tam za Ostravicí?

MOTÝL Dech sosny mne, břemů a jedlí v oblakách k vzdálené ojčizně zvednul. Přes řeku vzpomínek loďky snů bředly, motýl mi na čelo sednul. Jsi láska, jsi štěstí, motýle? Odleť, bys mládí a děvče kdes zdobil na černé kadeři, na ruce bílé Co bych já, co s tebou robil?

ČERVENÝ KVĚT Za temným oknem, v květníku sivém hrubý a špičatý mračil se kaktus. Jednoho jitra červený z lodyhy vyrazil kalich, červený květ.

34

Byl u nás básník, co jiné měl oči, co měl rád vonné a nádherné růže. Distichem zvučným pochválil růži a odsoudil pyšně ten rudý květ. Jsou duše drsné, co temnou šly cestou, hroty a ostny se zalily vrchem. Co měly v srdci? Kvetly-li jednou a kvetly-li v noci, byl rudý to květ.

KONIKLEC Bylo z vesny, časně z vesny. A do Vídně na práci ze Smilovic děvče táhlo. Doved jsem ji ke štaci. Prvý teplý paprsk běžel kamenité po stráni: fialové zvonky stonky ty chlupaté vyhnání. A na kopce vzhůru běží pěšina, nepěšina trhali ty prosté kvítky židé, kupci z Těšína. Sbohem děvče. Na Sasůvku vraceli se kupčíci po nich kvítí utržené, zašlapané silnicí.

DĚDINA NAD OSTRAVICÍ Jak když před dlouhým a žlutým tím murem - blesk hoře bil v otce a rozrazil matku, zoufalá žena na zeď klesla skrání prachem jej padlého obrance města vlek surový Řek: jak když pod kopytem římského jezdce dřevěným štítem a kamenným měčem nadarmo máchna vstříc oceli těžké kles do prachu barbar: my do prachu klesli a hryžeme zemi.

35

Grófe ze zámku! Byl krásný to jezdec s vlajícím chocholem, blýskavohelmý? Grófe ze zámku! Já za pluhem šel jsem, grófe ze zámku! Tys kolem mne jel.

DOMBROVÁ I Jsme Moravci, ale jsme z Dombrové. Je možné jiný kdosi z Doubravy; kde Doubrava, to vědí bohové, snad při Praze, na břehu Vltavy. Tak mluvil otec náš, mluvili dědové, tak od kolébky znělo v šediny. My žili jsme a zhasnem v Dombrové, co, páni v Čech, nám křtíte dědiny? Ta Doubrava - tak u nás nepraví, tak z ciziny snad řondí rodáci. Jsou rozumnější lidé z dálavy? Když polsky Dombrová, tak Poláci.

DOMBROVÁ II Než v Dombrové do roka školu mi vezmou, já biju na zvon: Dombrová, Dombrová. Než o míli na západ pošinou mez svou, rok poslední, co jsi má, rozhoupám zvon: Dombrová, Dombrová. Zástava z cimbuří kácí se. Z dolů motyk a kladiv zní hučivý tón. Kde jste kdo na stráži? Čepice přes uši dolů, budí vás ze spánku prokletý zvon: Dombrová, Dombrová. Cos hořkého skočilo mi v oči obě. Zvon zvoní temně: Dombrová, Dombrová. Až půjdu z Ostravy, vyhnu se tobě, zcizilas se mně, Dombrová, Dombrová. Do půlnoci hučí zvon, neštěstí věstí. Kdo dbá na zvoníka? Svět hluch a slep. Než provaz vymkne se z umdlené pěsti, nechť srdce strhne se, prorazí leb Dombrová, Dombrová!

36

OPAVA Víš, jak to bývá. Když dychtivá krve zem otevře žíznivé rety, když pozdvihnou prapor a pohnou se v útoku vzhůru, ty nejprvší řady, ty nejprvší zástupy čelem polehnou - žatva děl - do země, přes ně pak kráčí k vítězství přítel. Zdá se a zdá se, že polehnem jedenkrát do země kolem těch murů, že poletí černý pták a bělavým zobákem přes nás, že s blýskavým soudruhem kdosi ze severu přejde, ale ne přítel. Vidím vát prapory na věžích zrádného města.

SVIADNOV Sviadnov, ves panen, kde voněly lípy, mlčely vrby, mlýn Jiříkův klapal, na stav se sápala Ostravice, ohně kde zplály, kdy sskočila z Beskyd, zahřměla zrádným v sluch frydeckým byrgrům naše a naše ta Ostravice Co to za fabriku? Nevoní lípy, v oči tvých děvuch kdos pohleděl drzý, poskoč pryč, poskoč, má Ostravice.

PAR NOBILE Jak různou ti dva mají krev a jedno stejné zaměstnání: tož vodku pálí Nathan Löw a pálí vodku markýz Géro. Lid pracuje, až dým jde z cév, a přes noc pije do svítání: když nedá na dluh Nathan Löw, snad počká dobrý markýz Géro. Hřmí Ostravicí hukot dřev, v žold goralům, co skáceli je, krev tráví kvitem Nathan Löw a dere rozum markýz Géro.

37

Ty pěněz půjč, ty daně slev na gorala rtu prosba žije a šlape po něm Nathan Löw a plije po něm markýz Géro. Do hluché noci zní můj zpěv, když zahynem, než jitro vzplane, půl zásluhy má Nathan Löw a druhou půlku markýz Géro. Na ty dvě hlavy naše krev, až z našich kostí mstitel vstane: na prvou vrbu Nathan Löw a vedle něho markýz Géro.

PRAGA CAPUT REGNI My umíráme na severu a já dědiny počítám, co jako staré vrby v šeru mi svítí, než se skácí tam, kam pád jich vzácní páni řídí, smích na rtech, v ruce lilii, a jeden víc nás nenávidí, a jeden víc nás ubíjí. Zrak zamžel jsem tam při půlnoci jak maska smrti zakrytá, kdos huláká do slezské noci: Jest Praha vaše záštita! Své bídné mluvě práva k žití si na[PO3]koupím za trojníky: nás česká pýcha nenasytí a při Vltavě pomníky. Nám berou řeč, nám berou Boha, a zábava za zábavou tam utíká, kde tančí noha té Maryny nad Vltavou Jen když nás osud Čechy zove, nechť hynem ve své dědině ty dámy a ti sokolové, ti křepčí kdes na Žofíně. Když vzklíčí sečka v české hlavě, nám časem pošlou desítku,

38

a není co číst na Ostravě, a není školy ve Frydku. Jak nás ta spřež tam dáví všecky, to volá, křičí do nebe. Z Čech v pomoc prapor vlastenecký? Marš - ten si nechte pro sebe.

Mru na německé kovadlině a Polák na ni udeří, kdekdo se zubí při Těšíně mám plakat u vás u dveří? Ret tich buď, srdce bez úderu, nechť neslyší nás tam či tam My umíráme na severu, a já dědiny počítám.

ČTENÁŘI VERŠŮ Z života prózy a bodláčí když soběs na Parnas vyšel, zbožný-lis a když ti nestačí, aby tě Pán Bůh jen slyšel, když děvče švarné máš jako květ a když si pýcha tvá žádá, aby se dověděl celý svět, že ti dá hubičku ráda, bez srdce ukrutné děvče-li, v podpatky tebe si lepí, chceš, aby všici to věděli, že je tvé štěstí na střepy, když ti do kadeří prvá šeď vplížila krokem se hadím, kdekdo nechť pomůže tobě teď plakat nad ztraceným mládím dvojité veselí nadchne tě, a bol se nese tak krásně, jen když jsou dobráci na světě, dobráci, kteří čtou básně. Něžnosti jadérka v život strou, nejsou to tykve jen prázdné, šlechetní lidí, co verše čtou, Bezruči Petře, ty blázne, možná když časem tvé písně čtou, tep srdce v okamžik ztichne, podepře v dlaň čtenář hlavu mdlou, potichu do řádků vzdychne:

39

Jak hasnou beskydští gorali za zvuků veršů tak krásně Co chceš, ty raspóde zoufalý: Jsou lidé, kteří čtou básně.

KOVKOP Já kopu, já pod zemí kopu, já balvany jak hada kůže se jiskřící kopu, pod Polskou Ostravou kopu. Kahan mi zhasíná, do čela padly zcuchané vlasy a slepené potem, octem a žlučí se zalévá oko, ze žil a temena lebky se kouří, zpod nehtů červená lije se krev, já kopu, já pod zemí kopu, široké kladivo do štoly vrážím, na Salmovci kopu, já v Rychvaldě kopu a v Pětvaldě kopu. Při Godule má žena mrzne a stená, na klíně hladová robata pláčou, já kopu, já pod zemí kopu, srší to ze štoly, srší to z očí, já v Dombrové kopu, já v Orlové kopu, na Porembě kopu a pod Lazy kopu. Nade mnou nad hlavou kopyta duní, gróf jede dědinou, komtesa ručkou pohání koně a směje se růžovou tváří. Já kopu, já motyku zdvihám, má žena zsinalá do zámku jde, chleba chce, v prsu když vyschlo jí mléko. Dobrého srdce jest pán, z žultého kamene jest jeho zámek, pod zámkem hučí a láme se Ostravice. Před branou černé dvě suky se mračí. Hleď, mé ženě rubíny stékají s ruky na co šla do zámku prosit a žebrat? Roste rež na poli panském pro horníka robu? Já v Hrušově kopu a v Michalkovicích. Co bude z mých synků, co bude z mých děvuch, až mne raz ze štoly vytáhnou mrtva? Můj synek dál bude kopat a kopat, na Karviné kopat, a děvuchy - co bývá z hornických děvuch? Což kdybych tak jednou

40

prokletým kahanem do štoly mrštil, sehnutou do výše narovnal šíji, levici zaťal a vykročil přímo, půlkruhem od země k obloze vzhůru kladivo zdvihl a jiskřící oči tam pod božím sluncem?

PĚTVALD I Tož černý byl Mazur a drsný byl Mazur. Rád napil se vodky, bo ve štole robil, a baba, ta nerada rozlila vodky. Ale raz - pozdě v noc - chytla od lampy. Pysk hryzl Mazur - bo bylo mu směšno přes brvu vodu lít - a pak zbyla Halka, Halka, co z černého vykvetla lože. Mračil se Mazur a ve štole robil, v Pětvoldźe robil a pohladil Halku. Rád má svoje horníky, kdo jich je vládcem, a z Modré bere jim pány. Ti poroučí v dolech; mívají synky. Pro synky třeba je školy. Tam panské se řeči též naučí horníků děti. Dobrý a šlechetný kovkopů pán jest, jasného rodu - tož postaví školu. Ušklíb se Mazur a udeřil sklenkou. Co to za školu? Tam nedám své Halky. Přišel a zašeptal inženýr z Modré: Co robíš, Mazure? Jasného pána to vůle. Cos se ti stane - pán ujme se Halky. - Víc vás se jí ujme, až zůstanu v dolech jest děvucha švarná. Já sprostý jsem kovkop, tam nepustím Halky. A vybuchly plyny a zahynul Mazur. Daleko na Polské děvucha zhasla, rudý šat měla, na šíji korále.Mazurče z Pětvalda. Nebylo chleba, Fucha Wolf se jí ujal.

PĚTVALD II Z Poremby Dombrovský Petr se dal, děvucha běžela před ním. Kdosi jel z Pětvadla, a kde kdo stál,

41

mžikem v prach klonil se jedním. Koníčky černé, ej kopyta buch, zlacená uzda ej svítí. Půl kroku ještě a zachraň tě Bůh. Mohlo po děvčeti býti. Dombrovský k děvuše přiskočil bled, v náručí strh ji a zchvátil. Panský bič hluboko do tváře sed Petře, což abys ji vrátil? Uhni, ve Fryštátě byla by zlá, uhni, buď tichý a krotký. Krvavá rýha ti do duše plá Dombrovský, dost už je vodky. Hodina přijde, den, veliký den, obzor je plameny s[PO4]úžen. Zadržte koně! Pša krev, z vozu ven. Dombrovský, vrať, co jsi dlužen.

Křižák z modré

LAZY Na podkopané na nivě, v té zemi plné sazí (a milované vášnivě!), tam leží naše Lazy: píšťaly ostré hvízdají, komíny nebe mhouří, vysoké pece dýmají chlop Křistek také kouří. Moravská škola skonává, Poláci nám ji vzali, moravská dávná zástava se z cimbuří nám svalí, vrah do hradu se dobývá, než do prachu nás srazí, křik zoufalý se ozývá: Kdo zachrání nám Lazy? Hrot ostrý míří v naši plec, boj lítý v tvrzi zuří,

42

chlop Křistek, věrný Moravec, vystoupí na cimbuří; a než se šiky unaví, než neodrazí ránu, chlop Křistek školu postaví moravskou murovanú! Tam zlaté klasy nezrají, kde uhelné jsou jámy, rolnické grunty klesají do Molochovy tlamy, však kdyby siných do nebes komíny měly růsti, chlop Křistek, bitý Moravec, on Lazů nepopustí. Za předků stojí svatou věc, za otců práva čistá chlop Křistek, pevný Moravec, a neuhýbá z místa, nech nepřítel luk napíná, nech Dombrová jde v zkázu, nech Datyň, Suchá, Karviná, on nepopustí Lazů!

DVĚ DĚDINY Jak rád bych vás nazval jmenem, mé dědiny, černé domky. Jedna je při bystré řece, druhá leží za Lucinou. V jedné tmí se černé doly, v druhé hoří rudé hutě, v obou jeden pán. V obou najdeš cizí školu. Cizí řečí pozdraví tě ty děvuchy bělovlasé a ti synci bystrých očí. Nikomu nic nerobíme, stébla křížem nestavíme, proč nám berou naši mluvu, proč nám vzali naše školy? Bože, kdyby vstal tak Ondráš, Bože, to by bylo práce. Chodil by jsi po dědinách,

43

chodil by jsi po Beskydech, zatřepal bys temnou hlavou, hrubým kyjem by ses rozmách, vyhnal by jsi cizí vrahy mého lidu, mojí mluvy, nestačili utíkat by z našich Beskyd do své Modré, či tam dolů do Dunaje. Bože, kdyby vstal tak Ondráš: Co to za řeč na holotách, na holotách po Beskydech? Co za písmo na těch hutích, kdo ty cizí školy staví, kdo to chodí temným borem, či gorali vyhynuli? Neptej se mne, bratře Ondro, per do toho, bratře Ondro. Rozboř jim ty cizí školy, zasyp jim ty černé doly, rozbi jim ty rudé hutě, vyžeň tu spřež cizí z Beskyd, ať už to má kaftan bídný, ať plášť zlatem vykládaný per do toho, bratře Ondro. Posílám vám z dálky pozdrav, mé dědiny, černé domky. Když jsem chodil mezi vámi, tak mi bylo v srdci úzko. A ty macku, co to zpíváš, a čí jsou ty černé doly, a čí jsou ty rudé hutě, a kdo je jich pán?

ONDRÁŠ Hasly hvězdy, bylo k ránu, do mraků se Lysá zdvihla, v dáli věže Ratiboru, Tatry obzor zastínily, kosi zdvihli píseň v sosnách, já šel dolů do Frydlantu. Cestou velký stín se mihl.

44

Znám ty oči, co se svítí jak železo rozpuštěné, znám ty pocuchané vlasy jak četyna přes kmen břemů, znám ty hrubé, těžké ruce, co se o kyj podpírají Ondráš z Lysé - bratře Ondro! Velikán se zaškaredil, hned se Lysá pomračila, kosi v sosnách dozpívali, mraky srazily se k bokům. Co tu skoro zrána robíš? Též tys jeden z cizích chlopů, co zelené šaty mají, co děvuchy vyhánějí, a co cizí řečí řondźum, čert sám v mé je nasel bory? Bratře Ondro, z tvé jsem krve, z tvé ojčizny, od Těšína, já písničky tiché zpívám... A co národ nezpívá už? Vyhynuly naše písně, děvuše se zalkne v hrdle, zlým když okem ti ji změří, co zelené šaty mají, a co cizí řečí řondźum čert sám v tvé je nasel bory. Jediná nám zbyla píseň, a tož: žol, žol, žol mi bedźe... Pobrali nám naše školy, pobrali nám naše hory, salaše nám pohubili... Po zákonu tak se dálo? Po zákonu, bratře Ondro. A kdo dává cizí školy? Ten kdo bohat, kdo má hutě. Po našemu po dědinách potichu gorali řondźum, ale v hutích cizí mluva,

45

a pro ty se školy staví... Po zákonu tak se děje? Po zákonu, bratře Ondro. Po našemu slovo boží ještě slýchat na Borové, ještě zazní v Janovicích, ale péro paterkovo nesmí písat po našemu... Víš, kdo pánem je ve Frydku, a kdo pánem ve Vraclavi... Po zákonu tak se děje? Po zákonu, bratře Ondro. Ve Frydku nás podávili, kdekdo zapřel svoji mluvu, jako jednou zradil Juráš... Po svědomí tak se dálo? Po svědomí, bratře Ondro. A juž nevím, jak to bylo. Smích se trhl knírem Ondry, divný smích a nekonečný, smích té matky v řecké báji, když jí padlo sedm synů, když jí sedm dcerek padlo smích jak by to od sta racků paskovskými nad rybníky. A já jsem se zasmál také. Myslím, též se cosi trhlo tichým smíchem v boku Lysé, věčně tiché, mlčelivé, co se dívá přes sto roků na ten útisk při Beskydu: jak se směje horská matka, když chlop kdesi v dolech zhasl, když chce živit sedm ptáčat, a kobzole dávno došly, dětem dávnou poví báji místo kobzol o Ondráši... A ty, co čteš moje písně, nesmál by ses do mých veršů?

46

LIGOTKA KAMERALNA Viděls voje poražené na pochodu ustupova? Temnou nocí strážné ohně, bázlivé a teskné ohně, jako ruce fosforové spínají se ku modlitbě, jak bludičky po močálech, jak horníků světla v dolech. Bože, tomu už je dlouho, už to ani pravda není: Pod Godulou v zimní noci mrzl jsem při strážném ohni. Díval jsem se ku Těšínu, cítil jsem, jak kdosi z Beskyd velký, mocný, potměšilý dívá se na naše ohně. Brzo uhnou? Brzo uhnou? Zpomněl jsem si, na Moravské jasná řeka v temnou padá. Dvě hodiny, kde se sešly, dolů tiché město leží. Podávám vám z dálky ruku, stejná ruka vás tam bije, u vás tak jak při Beskydu. Bože, co jsem chodil světem, jedna zášť mým srdcem táhla, jeden odpor dýchal duší. Jsi-li z mojí domoviny, rozumíš mi, nenávidět budeš jak já celý život. Do ciziny odešel jsem, pryč jsem uhnul od praporu, jak přede mnou tisíc jiných. A teď směšné písně zpívám, naříká to v mojí duši: proč jsi uhnul od praporu? Po letech jsem přišel zpátky; ticho v noci, jak zběh špatný zas jsem stanul pod Godulou.

47

Kde jsou naše strážné ohně? Rozhlížím se. Tam na západ, tam na západ v Dobraticích blýskají se dlouhou nocí jak bludičky po močálech, jak horníků světla v dolech, jako ruce fosforové nesmělé a teskné ohně. Ještě žijem v Dobraticích?

POLE NA HORÁCH Dulavy Jury to pole jsou (bohatý goral to po vsi) dva mórgy kobzolí pod Lysou, po jejich boku dva ovsy. Vyrazí z kobzolí modrý květ, slunce klas políbí shůry: tichý zří jedenkrát úsměv svět retem jít Dulavy Jury. Do hrubé pěsti si vezme rýč, jak slunce nad borem vyjde zvečera unaven jak jde pryč, jiný tam robotník přijde. Kdo to je na roli při práci, z Beskyd kdy noc táhne šerá? Jasní to srnci a ušáci jasného markýze Géra. Chudobné klasy ti přes role požerou ušáci všudy jelen ti vyhrabe kobzole kopyty z kamenné půdy, Juro, tak jako by spřežení srdce tvé šlapalo čtvero: Zákony? Jsou? Goral chudobný? Zákony? Jsou! Markýz Géro. Stůj chlope! - Panský pse! - Rány dvě do noci zahřměly v dole. Juro! Zem vlhká a rudá je... Vstaň, zažeň ušáky z pole!? Na Pražmě hřbitov na kopečku sivými hrazený mury. Mračí se do dne a v slunéčku

48

mohyla Dulavy Jury. Zelené šaty a veselí veselý pán, panská chasa po roli - hřích je to v neděli děvucha k práci se kasá. Ušáků jako když nasype hop a hop. Halali. Hurá Pod mohylou zuby zaskřípe ubitý Dulava Jura. V jarní šat země se oděje, do práce goral jde lehce Dulavy Jury to pole je Žádný je koupiti nechce. Po poli chodí prý Jura sám, z Beskyd kdy noc táhne šerá Žádný set nebude oves tam ušákům markýze Géra?

STŘEBOVSKÝ MLÝN Ber, ber, ber rodnou řeč, ber. Rež hrnul do koše moravský děd, moravsky říkal tu báby mé ret, ber, ber, ber lidu rodnou řeč, ber. Rež, rež, šeredná rež roste, rež na roli otců mých. Střebovský mlýn zní řečí cizinců. V rozběhlý klín pýchy a bohatství padla má rež. Z Hrnčířů krve jsem. Střebovský mlýn hrčel mi do sluchu za mladých dní. Pod drnem děd spí. Řeč falešná zní z retů mé přízně - miň střebovský mlýn.

UHNI MI Z CESTY Uhni mi z cesty. Černé mám ruce a vlhké mám šaty, kovkopem já jen a velmožem dnes ty, z paláce ty, já jen z dřevěné chaty, frygickou čapku mám, přes čelo stín. A za mnou nelkají sirotků prosby, sežrali tvoji jim zajíci pole,

49

bez srdce's, bez studu's - blesk tebe rozbi. Z beskyd jsem, hoře a poroby syn, robím v tvých hutích a robím v tvém dole, žluč vře mi žilou a robím ti přece, chytám tvá drva na zpěněné řece, černý jsem, chud jsem, pot přes čelo letí, nepláčou kvůli mně v Beskydech děti, netiskl vdov jsem a nebral jim země, zato jsem žebrákem, velmožem dnes ty. Přijel jsi na hony? Vari ode mne, frygickou čapku mám, uhni mi z cesty.

ONI A MY Na Landeku od Rótšilda smrkových lesích to poháry zvoní a sní se o plesích, ten život jak bzučení dalekých zní vos, sem táhne se Ostrava, Hrušov a Přívoz, sem z Lipiny, z Bašky a z Místku a z Frydku, kdo naším je vrahem, jak roj táhne skřítků. zde dýchá se lépe, zde není svět úzký, dvé orlů se líbe, ten z Beskyd a pruský. Pod Landekem, cinkot kde pohárů hřímá, to Ostrava kypí a hučí a dýmá, tam ve vlhkých štolách, co podbity koly, my na boku ležíme, tešeme v doly a kahany zapjaté svítí do tmy. Až do štoly pýcha při pohárech zvoní - smět sekerou na ni a motykou po ní tak nad zemí oni a pod zemí my. Pod Lipinou, v Bašce, kde do noci září vysoké pece, kov žárný se vaří, kde v rety a v oči nám ohně se vpily, jak zlobivé zmije se nadmuly žíly, kde nahá jsou prsa a nahy jsou údy, my zaliti potem v kov bušíme rudý a ocel kdes vzkypí, pod ohnivou ranou kdos vydychl vposled - a stranou s ním, stranou máš za jeden život hned životy čtyry, když v beskydské chýši krb vyhasne sirý. Však v paláci panském to sladce se sní tak ve chládku oni a v plameni my. Jsem v horách, tož k žití jsou jenom ty hory, jsem v lesích, tož k žití jsou jenom ty bory -

50

tak boží je zákon, jejž cítil by v duši, kdo trochu má studu: jsou pánové hluší. Nám pobrali školy, nám pobrali chrámy, řeč cizí a surová fičí nad námi jdou z Modré a z Polské a z dunajské strany jak kobylek davy na chudobné lány, a každý nás do tváře udeřit smí jsou pánové oni a rabové my. Až jednou - ó jednou den odplaty vzejde: to jakoby chamsin přes Ostravu přejde, až sazemi černí a plameny žlutí, až zdvihnem se z dolů a zdvihnem se z hutí, zvednem se v dlouhém a jediném muru, z Pětvaldu, z Hrušova zdvihnem se vzhůru, Bůh s námi půjde jak s korouhví Burů až Ostrava zahoří pochodní rudou a polehnou, polehnou těšínskou půdou, tož v své krvi oni - a v jich krvi my.

OSUD Nerónova magistra potkal mne osud. Umdlenou šíjí o sosnu jsem opřen, obě dvě ruce mi do pasu padly, kouří se, utíká poskokem krev z nich, mech Lysé hory ji pije a pije mlčky ke mně hledí sir - markýz Géro. Oči mi lámou se, mha jde před nimi, dozadu s ramenou klesá mi hlava, chladný pot z bledého vyskočil čela, boky se chvějí jak střelené srnce, schyluje den se a noc po mně sahá úsměv jde po retech markýze Géra. Tak byl můj osud. Má ojčizno sbohem. Sbohem buď Ostravo, hory mé sbohem, sbohem vy nevěrné Vítkovice, sbohem ty divoká Ostravice, sbohem vy bory, mé dědiny sbohem, sbohem buď vítězi, markýzi Géro.

VRBICE Pod Bohumínem, kde dozněla mých dědů řeč,

51

a mezi Hrušovem, fabrika panská kde kouří, fabrika Prusů, kde dýcháme zticha a ztěžka, ležíš ty dědino chudobná s dřevěným chrámem. Zapadlé domky, kde po střechách mechy se plazí, ve čtyrech topolech na kříži Kristus. Tak vrazili v čelo mi trnovou korunu při Bohumíně, přibili ruku mi v Ostravě, v Těšíně v srdce mne bodli, z Lipiny ocet mi podali píti, při Lysé nohy mi probili hřebem. Jednou, ó jednou ty pro mne si přijdeš, tmavá a tichá ty děvucho, bezlesklých vlasů, co mák nosíš v ruce. Noc přijde bez konce, noc slitování, dál bude bič znít, dál budou nás dávit, pod Bohumínem a v Hrušově, v Lipině, v Bašce, já to víc neuslyším, co je mi po tom, co je mi po všem.

SLEZSKÉ LESY Jste tak jak já, slezské lesy, mé lesy. Smutek se na kmen a koruny věsí, hledíte teskno a hledíte přísně, jak moje myšlenky, jak moje písně. Padá z vás jehličí v noci a v mlze, porobeného to národa slze. Padáte sekerou na rozkaz z Vídně, hynete pomalu, hynete klidně. Mlčíte, hynete, smrkové moře, bez konce, bez konce, slezské vy hoře.

HANÁCKÁ VES Domky na patro jak řady bílých ptáků sotva vánek lehkým dechem omže. Ticho jako krev Hanáků teče Romže. Na svých gruntech jsou sedláci klidní. Dobrý císař žije kdes ve Vídni, Němci pod horama, v městech židé.

52

Černé lány řepy jak pruh smoly. Rusovlasé děvče kope v poli, ví, že jednou muž si pro ni přijde. Hoch hanácký práce hledí a dbá, sotva v díle po děvčeti zapráh, ví, že jednou přijde žena za práh, tři dni a tři noci bude svatba. Hrubý sedlák, osmahlý a rudý, trochu pyšný proti městským lidem, nikdy ze své neuhne ti půdy. Jak, jak jest jinak pod Beskydem.

PLUMLOV I Černý bor utíká z kopečku, široké jezero pod ním, nad vodou lítají rybárky, podobny plachtám jsou lodním. Hradisko sivé a vysoké, na příkré vyhnáno skále teď tam jen Themis promlouvá ve jménu Boha a krále. Zámek je úzký a hrozivý, nestvůrné jakési rysy drahému pánu jej stavěli oddaní sedláci kdysi. Tak jak ho do výše vyhnali, bič jim hrál při práci notu, tolik do základů prosáklo prolité krve a potu. Německý kavalír Lichtenstein /Němec a zámek vždy spolu/, německý gróf, ale kavalír: nesáh nám na naši školu. Tam v mojí vlasti je kavalír, mnoho má hutí a dolů když už nám sebral půl ojčizny, proč by nám nevzal i školu?

53

A jak to u nás tam vypadá, kde stojí cizáků škola, chráněná grófem a literou výsledek do nebe volá. Možná že jednou i Lichtenstein... /o panské zvůli ten mur ví -/ Plumlove! Z cizích škol na Slezské chachaři rostou a --.

PLUMLOV II (F. Ernestovi) Tisíc lidí v žití zřel jsem, zapomněl jsem docela, ale Tebe pořád vidím, jak Ti padly do čela černé vlasy na Plumlově, jak pod nimi myšku dvě (tak to byly malé oči!) dívaly se opilé. Prchlého jsem mládí zpomněl: čas spěl letem sokola, a dvě noci a den celý šly poháry dokola... Sám jsem, nemiluji lidí, struna v srdci dozněla, ale chtěl bych, by Ti padly černé vlasy do čela, černé vlasy jednou zase, by pod nimi myšky dvě, tak jak tenkrát na Plumlově, zřely na mne opilé. PTENÍ Domky jsou žluté a chudobné, vidím a vidím, že v Ptení poskrovnu horáci dýchají, že zde juž Hanáků není. A mezi domky je kopeček, travnatý, nenáhlý, nízký -

54

Zámeček? Čtyry má věžičky ve středu tiché té vísky. Na vršku slívy a kaštany, lípy a po kraji borek. Zámeček panský? Ne, ne, to jest pijáka-sedláka dvorek. Trhliny ve zdích a pavouci, do zkázy všecko to chvátá dřevěný plot kolem dokola, dřevěné kolny a vrata. Kdyby sem jiskřička zalétla, pomoci zámečku není. Chudobný žaluješ bídu svou, vidím, žes zámeček z Ptení. Před časy řinčely meče zde, poháry do kuropění odtud jsi do boje vylétal, rytíři Jeníku z Ptení. Teď je vše puklé a rozbité, smutně tu stojí a vzdýchá ve středu hliněných chaloupek zapadlá panská ta pýcha. Dočkám a dočkám se jedenkrát, aby smích táhl mou lící nad pádem toho, co vraždil nás nahoře za Ostravicí?

KYJOV Ej, vysocí šuhaji v čižmách vy, ej, děvčata v suknici rudé vždy veselo bývalo v Kyjově, vždy veselo v Kyjově bude. Tak jako to táhne z vonných rév, tak jako ty kypíš, má sloko tak hoří ta slovácká, ohnivá krev, tak ret pálí a srší oko. Kdo chce nás bít, kdo chce nás urazit? My nevíme o pánu žádném -

55

Jak vesele dovedem žít a pít, tak vesele na poli padnem.

PASKOVSKÉ RYBNÍKY Na Frydlant bylo jít z Ostravy náklad jsem měl trochu těžký pět hodin šlapat do únavy, feniky ty tam - tož pěšky. Promiňte, každý z nás býval mlád, horká krev, ret vždycky prahnul, v parném dni na cestě já si rád hluboko ze džbánku nahnul. Hrabovský bůh chud jak my. Chrám má dřevěný s dřevěnou věží. Daleko do nedozírán[PO5]a paskovské rybníky běží. Skláněly hlavičky šikmo své na břehu metlice rusé; rybárky, lysky a rackové chcechtali v jenom se kuse. Nemám rád smíšků. Mně protiven ženský ten zvyk je a dětský Mít svoji pušku s sebou jen, smet bych vás do vody všecky. Šest naráz? Pět naráz? Či jen dvě? Ptáčata, robte si závěť. Tak se mi chechtala rouhavě běleperutná ta havěť. Dalo se do deště. Těžký je strom, hrom bije, blesk časem svitne A co mi voda je, co mi je hrom. Káčera déšť se nechytne. Mládí mi uletlo tak jak dým, jak když se vlaštovky zvednou... Zdali pak ještě vás uvidím, paskovské rybníky, jednou?

ÚSPĚCH

56

Zpíval jsem, kritika chválila, jak moje písničky vzruší Ne, to jen vzpomínky-bludičky tesklivou mihly se duší. Chválili, jaká je svéráznost, jaká je mohutnost ve mně Ne, ne, já jsem jenom ze Slezské, z ubité, z uštvané země. Četly se verše mé před Prahou, v potlesku duše si výskly Za co? Že žila ta Maryčka, ve Frydku hrdlo nám stiskli? Kdyby tak jednou pod Beskydem pochodeň k půlnoci vzplála, řadám, kde šel bych jak prostý muž, píseň má do kroku hrála, kdybys ty šlapaný národe, uspaný, spoutaný obře, kdybys tak písni mé rozuměl, řekl bych: Zpíval jsem dobře.

CHYCENÝ DROZD Můj stryk byl ptáčníkem vášnivým. Chytal a prodával drozdy. Přes květen nedbaje zákazů beskydské prosmýčil hvozdy. Vybral ta střapatá ptáčátka, když se jim kabátek zhustil, samečci počali zpívati, kačky do svobody pustil. Zestárl - potkám ho s ptáčetem Jak jde řemeslo? A spěchám. Ni, to je kořist má poslední, toho si pro stáří nechám. Za měsíc přišel jsem do stryka. Pták tich a vážný jak bača Stryku, to ptačisko vysmyčte, nězpive - bedźe to kača.

57

Mudroku, pod zobák podiv se, jak se ten černý pruh stáčá Chceš učit starého ptáčníka? Sameček - nimo že kača. Po letech stryka jsem navštívil, sivý jak myš, ticho hledí, z dýmečky obláčky vypouští, krotký drozd na stole sedí. Sivý a tichý jak starý stryk, vážný a hrubý jak bača Stryk se za ušima poškrabal Synku, měls pravdu - je kača Do lesů nělza víc. Ptáčátku pohladil hlavičku jemnou: Choć kača, choć mi nic nězpive, něch už tu dožije se mnou. Tak také dožijou básníci. Do světa písně ven pošlou, smutek si nesou za výslužku v samotu v budoucnu došlou. [PO1]možná "a", podle polštiny určitě. [PO2]možná "a" [PO3]možná "e" [PO4]"z"? [PO5]"m"?

Autor 2

NÁRODNÍ MAŠKARÁDA V únoru nikdy jsem ze sebe nedělal blázna, můj život tich byl jak půlnoc a teskný jak září. Šťastnější národ nechť karneval miluje a zná, Těšín mi hleděl v kolébku - ty čti mi to z tváři. Maškarní ples jednou oknem jsem zadarmo spatřil: Sokol a hasič a v gázových šatečkách děcko, Španělka, Polka, s níž červený kozák se bratřil, bohyně, andělé, víly a čertví co všecko.

58

Městečka hlavy tři spanilé dcerky sem hledí: Čechie, Morava, - ta třetí? - plynou pospolu, to bude děvče z Těšínska? Nu to aspoň vědí: růžovou sukni má a černou k ní kamizolu. V únoru nikdy jsem ze sebe nedělal blázna. Můj život tich byl jak půlnoc a teskný jak září. Šťastnější národ nechť karneval miluje a zná, Těšín mi hleděl v kolébku - ty čteš mi to z tváří. Pod Lysou děvuchy... uzdu jsem vzpomínkám pustil chvěly se zimou a před okem ohnivým žida. Do týdne budeš ty metlou - já v zem oči spustil, neměly prsů a z retů jim plakala bída.

X

X X

Žil jsem jak stepní kůň svobody ciz lidem v životě prostém, dávno jsem zahodil do vody skřipky s tím jediným mostem Nevím, jak strunu tu vložili v srdce mi bohové přísní hořem půl, vodkou půl opilý vázal jsem věnec svých písní Z bodláčí, z pokřivy nehezké, ze slz a trní byl uvit já - sto Pieronów - byl ze Slezské, já jinak neuměl mluvit.

DOMASLOVICE (Knězi Janu Ježíškovi) Než na nás to přijde hoře, než padneme v polské moře, než nám na šíj vloží polské jho páni z Těšína, pros Ty za nás Hospodina, služebníče boží! Než z nás za noc jednu zrobí beze ptaní polské roby,

59

nežli synkům vloží v ruce polské slabikáře, pros Ty za nás u oltáře, služebníče boží! A než pluh nám z ruky padne, než nás posledního za dne pod kříž polský složí, nechť modlitby české vzplanou nad mohylou nasypanou, služebníče boží!

NÁPIS NA HROB BOJOVNÍKŮV Kdyby z toho měl být pomník, co po tobě naházeli, hrotem by se nebe dotknul, svého lidu buditeli! Čacký národ: dávno dřímáš, ještě hotov pomník není, ještě hážou po tvém hrobě těžký kámen po kameni.

1864-1904 Šum Labe slyšel, viděl nad Brandýsem červánky mládí svého hořet krajem, Vltava v duši těžkým psala rysem fabuli žití, utkvěl nad Dunajem. Let čtyrycet lid horkou pouští táhne. Kost z kostí jich, však ne krev z bídné krve, květ z jejich luk, však ne, co na ostrve ssečeny padnou, však co kosu zlomí, tož jeden z těch, co od Sinaje hromy k národu mluví, a kam rukou sáhne moc miluje, moc bije -, masku strhne, tam modlu skácí, oštěpem kam vrhne (při každé stezce jsou) daleko od Dunaje v svůj hledí kmen, jenž postaví se křečkem při plném poháru před děckem, před stařečkem, vždy oddanost zpečetit hotov bojem, vítězstvím u Visu a hrobem před Dobojem, vždy hotov k Sadové a hotov k Solferinu,

60

grunt dědů dát a vylít krev svých synů za úsměv vznešený, rab modré krve, kněží, za panským kočárem až na kraj lesa běží -, k těm, o nichž čteš ve foliantu lichém, že předci jich prý stáli pod kalichem, k těm těžkým mluví slovem, řinčícím jak vůz válečný a tuhým jako kovem, že věřil bys, kdo toho věštce slyšel, že jiným jest a čist že z ohně vyšel. Lid neslyší? - Los věštců od staletí. Za jinou výzvou davy v řadách letí, jiného hesla dbají, velitele, jenž sladkým jest, však nemá pravdy v čele (lid ženou jest, jen lichotníku věří), v těch těžkých chvílích, kdy se kolem šeří, kdy zoufal bys, kdy básníkova strofa jen hořkým úsměvem je filosofa, v chaosu kolem sobě sám jen bod, na sever hledí, jak ten svatokrádce, ten řecký exul, rouhač, šašek, zrádce na boj u Kozích Vod. Už tak či tak. Nechť divná sudba zraje, nechť v břehy bije bílý bouře syn, nechť kdo a co chce přes naše jde kraje, jen věštba nechť nám zvoní od Dunaje rtů z nejlepších, jež vzbudil Hospodin...

ZEM POD HORAMA Tam pod horama, pod vysokýma, k nebi co zvedly své témě, tam žije krása nevykreslená, nevyzpívaná, nezpodobená krása té goralské země. Měřiči přijdou - v pokoře manské kloní se goral - "Hó, to je panské!" Kde tvůj děd oral, kde otec sil, panský díl byl. Žal přilne k žití, jak hora k hoře, k nebi jde Jasa Krasuly hoře, žal tvůj a odpor v hodině pozdní za mříží dozní.

61

A ty děvuchy, děvuchy bídné, stud mine s lesem, nach bídou řídne, nadarmo hněvem a žlučí hoř tu ty jsou těch fořtů. Tam pod horama, pod vysokýma, k nebi co zvedly své témě, tam žije bída nevykreslená, nevyzpívaná, nezpodobená bída té goralské země.

ŽERMANICE Vody jí nepodá žádná jiná, ale je chudobná, nemá nic: nejhezčí děvucha od Těšína, nejhezčí děvče z Žermanic. Chudoba je moje domovina, daruj mi ručku, nemám nic, nejhezčí děvucho od Těšína, nejhezčí děvče z Žermanic! Neber jej, při bečce leží vína, propil by duši za měsíc, nejhezčí děvucho od Těšína, nejhezčí děvče z Žermanic. Robí muž na dráze; nosí vína žena mu sehnutá, bledá líc... Znáš ji? Hleď dobře. Je od Těšína, Maryčka dávná z Žermanic. Do vody díve se a vzpomíná, před lety jak sličná byla líc: já byla nejhezčí od Těšína, nejhezčí děvče z Žermanic.

PLUH Osmahlý s tuhou hrudou zápolí, Za lonské klasy splácí jí dluh; jde - skřivan nad ním - dlouhém po poli a rukou těžkou obrací pluh. Pot - vlastní je pole - rysem jde snědým,

62

třesk kosy letní zvoní mu v sluch. Jde volným krokem za koněm hnědým a rukou těžkou obrací pluh. Půl dne naň hledět, půl dne jsem s to něm z rozpuklé brázdy volný sát vzduch. Smět jít za hnědým po poli koněm, smět rukou těžkou obracet pluh! V městě kdo srdce serval napoly, k svaté se práci nehodí druh: nejdi za hnědým koněm po poli, nech ticho ležet blýskavý pluh. Vzpomínám: Opa... břehem topoly... do mostu sivých spěl polí pruh... tam šel před lety děd můj po poli a rukou těžkou obracel pluh. Smím věřit lidem učeným oněm, co praví: "žití vrací se v kruh" půjdu též jednou za hnědým koněm, nad čalem slunce, pod rukou pluh?

SEDM HAVRANŮ Ne pokřiva to drsná nad iskerkou, ne ostružina žultou nad sasankou, ne vrba smutečná to nad baránkem: stará Havranka to nad vnoučetem. Nos orliny[PO1], ret úzký, černé vlasy, let osmdesát. Je z Krasulů, co tmavé vlasy nesou až do hrobu, tak jak dub nosí listy. Tesknota, pokora, žal tichý sedí v líci, žal, který prostírá se po slezské zemi: v lesích pod Hrabyněm jej počuješ, na branské na Hanuši, pod Lysou, pod Smrkem, na břehu na Luciny, ve vrbinách na břehu Moravice, žal tichý slezské země. Rod Havranů je známý v Děhylově: hřmí sláva nedobrá jich bílým pod Hučínem, hřmí na Plesné, v Pustkovci, v Martinově. Rod žije krátko: bouřně zahulá si,

63

mlád klesne v mohylu, jak topol sklaný bleskem. Děvucha pokorná šla kdysi za Havrana. Diví se Děhylov a baby kroutí hlavou. Rod žije bez bab, žije bez okovů. Co Havranovi jest po vlhké ženě? Sukní se nedrží, jen časem smýkne v rež děvuchou, která se pyšnou staví. (Po také děvuše syneček před Havrankou!) Děvucha šumná sedm synů dala, když chlopa zabili. (Žil dlouho na Havrana!) Serval se se třemi a mrtev ustoupil jen. Všech chovala, jak kůň robila v poli, všech kladla v mohylu a zaplakala hořce při prvých třech. Pak slzy tekly jen ticho ručejem a úzké rty se stáhly. Prvého protkl žandarm, když neposlechl v krčmě, bil žida do hlavy, neb Havran bije židy, kde potká jich; snad z pýchy, ze svévole, snad v prosté duši cítí, že žid je vždycky vrah moravských lidí. Marš do Polské, odkud jste, gyzdi, přišli! Druhý - mu prali břem, bo rostlý byl, jak břem jest zastřelil hejtmana, když sloužil u vojanských. Hejtman jej udeřil; kdo pizne bez pokuty kdy Havrana? Jej zastřelil, ale živ se nedal. Kasárna celá střílela tam po něm. Co Havranovi po vojenských pánech? Co po císaři, knížatech a králích? Co po zákonu, který mlčet káže? Ten třetí, co byl nejšvarnější ze všech, se založil, že báň kostela zleze. Boj Boha se a nepokoušej nebe! Co Havranovi po kostelích, kaplích? Co po modlitbách, biskupech a kněžích? Co po tom jest, co hřímá na nebesích? Báň dobře zlezl, když se spouštěl dolů, chybila noha, bleskem sletěl dolů a bujná hlava rozbila se o zem. Ten pyšný Hanys, jak čtvrtého zvali, pověstný pašer nosil z Prajské zboží. On pije v Hučíně, dukáty háže pod stůl, muzika hrá, děvuchy vodí v kolo, financům směje se, že dobře odbyl zboží, žádný ho nechytí, bo financi jsou hlupci. Ráz zaskočili: vzdej se, neunikneš! Kdy Havran vzdá se, dokud žije, druhým? Čekanem skolil dva, druzí jej zastřelili. Ten pátý, Pavel - pravili mu ostříž,

64

bo zrak měl sokolí, na míli viděl v dálku, do panských chodil lesů na bažanty. Co panská zvěř, to patří Havranovi; gróf, panský myslivec, přijde-li v cestu, polehne v mech, neb Havran střílí prvý. On pánů nešetří, nešetří panské zvěře. Tož též jej jednou panská stihla kulka. Ráz tichá Opa rozlila se v loži po jarních deštích, divý proud hřmí k Odře; že přepluji ji, sázím bujnou hlavu! Je rodná řeka, synka nezadáví! Mohutným prsem rozrývá proud kalný, juž blízký břehu, urvaný strom letí a pizne v hlavu, synek mizí ke dnu. (Kolébkou byla jsi, mohylou také budeš!) Tak zhasl šestý a ty, který zbýváš, ty ostatní, ty nezarmucuj matky! Máš koně šumného, nech neshodí ráz tebe. Kůň chlopa neshodí, má rád jej, jak chlop jeho. Já rychlík předběhnu, co běží k Bohumínu, bo kůň můj lepší jest než všechny vlaky světa. Vlak chytne koníka, jak běží přes koleje, a když kůň nežije, tak jezdce není více. Ach, osm mohyl jest a baba ještě žije! A Bůh ví, žíti jest, neb vnouče oto žije. A bude vychován, neb třeba stříci svíci života Havranů, choť z jeho očí hledí juž osud Havranů... Snů dosti jest, kačice táhnou z Opy, chtí kury spát, košulky třeba vyprat.

SMRT CÉSAROVA Když Domitian stál pod sluncem Dáků hor transylvanských v patě, synům země pod ztrátou hrdla ctít jej bylo bohem. Tři uzřel jednou, kdož se nesklonili, tož stařec, muž a hoch. A měli tmavé vlasy, jak lesní zvonky tmavomodré oči, pleť osmahlou. - "Co slova césarova jste nedbali?" - Náš bůh je, pane, slunce. "Jsem synem slunce." Zůstali tři němi, a v očích četl césar pohrdání. "Váš kmen?" - Z těch sluncem oblévaných a strmých hor jsme, - je nás sedm tisíc.

65

"Tož ty tři napřed, pak těch sedm tisíc mi pobijete, kámen na kameni a duše na duši nechť nezůstane." A téže noci krev sedmi tisíců svých dětí pilo slunce, kdy splnila se vůle césarova. Dva roky potom jel césar v nosítkách přes most a Tiber. Oko baziliščí zří mladou ženu, nechť tvář zakrývala, přec tmavým vlasem probleskly dvě oči, tak tmavomodré jako lesní zvonky. "Čí jsi?" - Žoldnéře Septimia žena. "Tys dcera Dáků?" - Řekl jsi, ó pane! "Tvůj muž tě ušetřil?" - Když mečem máchl, jsem řekla, pane, u kolenou jeho: Kdo mne zabije, zabije césara. Jsem kněžka-vědma. - Věrný svému králi... "Tvůj klín jej lákal, modré tvoje oči, tvůj tmavý vlas a prolhaná tvá ústa. Jich svažte k sobě, vrzte do hlubiny." Jak Tiber vzdul se, žlutou jeho vlnou cos blesklo modrem, jak když zatřpytí se ve zvadlém listí v podzim pod kořeny - rád na ně patříš - tmavé lesní zvonky; meč zazvonil a tůň se utišila. A ten sám večer když těžkou hlavu nad falernským vínem nachýlil césar, bručel nad pohárem: Jsem Diem dnes, když césara jsem zabil. X Za patnácte roků stál bratr Septimiův chorý stářím nad Tiberem a řekl vojínovi: Zde z toho mostu svrhl imperátor matku tvou i otce, když povraždil kmen její nad Dunajem. A téže noci byl zabit césar vojínem své stráže, jak suchým Tacit poznamenal perem.

ŽNĚ Pod černým borem, kam přilehla víska,

66

grunt Černých, kde od nepaměti žili - vždy jeden rod -, do lesa zahýbal se. Vždy z vesny v zemi rozhodili zrní a v červenci je svezli do stodoly. Jich nedaleko horský mlýn svou píseň vždy stejně sladkou, stejně klidnou šuměl, a z večera hleděla do potoka mlynáře Tomka divukrásná dcera, jak cigánka ztepilého vzrůstu. Za hranicí se panské táhlo pole. Jak povídají, král se špatně vyspal či těžko kýchl - zaduněly bubny. V boj táhla mládež, v boj šel Josef Černých. (Dej císařovi, co je císařovo řek Židů prorok - po něm nalévali to v mladé duše kantoři a kněží.) Zem horká byla, sklonily se klasy, syn v poli, málo dělných bylo rukou, tu ráda přišla mlynářova dcera na pomoc Černým, vždyť beztoho jednou... Žal otec s matkou, vázala a kladla děvčata Černých s mlynářovou dcerou. Tam za hranicí na tom dlouhém poli hvízdaly kule, srazily se řady. Tam na tom poli padl Josef Černých ten den, kdy doma dokonána práce, kdy lehly klasy, kdy jej vzpomínali rodiče, sestry, šátek sešinula kdy s temných vlasů, dívala se teskně v dál divukrásná mlynářova dcera a prsa sladkou vzdýmala se touhou.

KRÁSNÉ POLE Přes Krásné Pole táhly stíny s kopců, pluh hrčel zemí, z koňů kouřilo se, za nimi Hlubkův syn. U plotu Bystrońova (ne toho z rynku - toho pod vrbami! jsou cizí si, nechť stejné jmeno mají) kdos vyhlížel. A byl bys musil mít ostré oko, z Hanysovy tváře vždy nehnuté, jak koruna jest sosny,

67

bys vyčet cos... Má šumnou dceru Bystroń? A každý večer - tam či tam buď cesta jde Hlubkův hoch kol Bystrońova gruntu, jde plavit koně - tam nejbližší chodník jde časem v krčmu - stezka ušlapaná jde do lesa... Má šumnou dceru Bystroń? Tak zpívá skřivan, osika tak šeptá, rež šumí tak, když vítr běží klasem. Kůň robí chybu, na co myslíš synku? Zní hudba v krčmě, Bystrońova dcera jak slična v kole, vlnka na potoce tak neletí, syn Hlubkův po ní hledí; sám netančí, děvuchy se mu smějí. Tři leta prchla, kdy se z vojny vrátil Bystrońa z rynku hoch výmluvný, švarný. A když zní hudba, spolu jenom tančí muž ztepilý s Be[PO2]ruškou Bystrońovou. A vyřiď Hlubkovi, nechť nechodí k nám více, že slovo dala jsem a otec požehnal nám. "Můj vyplať díl!" Chtěl namítnout cos starý, pozorně hleděl do synovy tváře, ta mlčelivá jak líc mrtvého jest; jak motýl-lišák rubem tmavých křídel kdy na pni sedí, od pně nerozeznáš, tak nadarmo bys v snědé tvrdé líci žal hledal, bolest... Možno bez citu jest. Za Krásným Polem sedm hodin cesty je v horách ves. Tam koupil chatu Hlubek a deset jochů kamenité půdy. Mha rolí jde, cigánka v rohu boru. A žádá dlaně, dlouho pátrá v líci. "Kdo v cestě tobě, svíce jeho žití za osm zhasne let, a co je jeho, tvým bude potom." Skalní stezkou jdeš-li, jen sivá skála všude na tě zírá, dav smolniček vráz usměje se z prorvy, a siný útes zardí se jak děvče: tak blyskla zoře oráčovou tváří. Hleď, kvete vesna, dýmavé žhne leto, jde strmá jeseň, v poli žije Hlubek, své češe koně, v zimě hrčí soustruh (bednářem učen jest) a večer sedne v krčmu.

68

Dým spěje z dýmky, sivá hoří v sklence, jde teskný život... čas už zapomenout minulých let - či těžko zapomenout? Let přešlo deset tichých, mlčelivých, kdy parobkovi Hlubkovu se zdálo, že slamou topí hospodář. Líc snědá pobledla jaksi, postava se hrubá jaks nachýlila, začal pozdě vstávat, vyhlasla dýmka, sivá odporna jest... (Nedočkal jsi se, čehos čekal v žití!) A jasno mu, že jeho den se schýlil, a zdvihá se, pět mil je v Krásné Pole. Jde těžkým krokem jak vůl zapřažený, když táhne brázdu po rozmoklé půdě, kdy pod kopytem prohýbá se země a praská, jak když čísi srdce puká pod dívčí nožkou... (Řek jsem dobře, Hlubku?) Ves temnem prosvítá. Jak Enoch Arden pod okno staví se a hledí v izbu: grunt kvete dětmi, Bystroń se svou ženou za stolem sedí - Hlubku, vrať se domů! Je ticho v izbě, hledí na hodiny: je třeba ovsa nasypat už koňům... A na hodinách zůstal trčet okem. Šels, viděls, poznals hrob Hanysa Hlubka? Drn jak on tich, tak jako skryté hoře, a zanedbán, jen bídná travka klíčí kdes skulinou. Tak asi nedbal, kdo pod ním leží, o nikoho v žití. A pověz, Hlubku, pověz, co je lehčí: ten prchlý život či ta těžká země? Jdeš Krásným Polem, horkým prachem smývá ti slunce rty, před širokými vraty krok stavíš mdlý. Muž vlídný se tě přeptá po cíli cesty, donese ti mléka děvucha boků vysokých, jiskrných zraků. Burmistr Bystroń jest, Berušky Bystrońovy jest lepá dcera - vzpomeneš jí v žití.

MLADÁ ŽENA

69

Ví bůh, že tenkrát dobrým král byl k lidu. Stoh slední svezen, zrno sedí v zemi, zoráno pole, teď čas teprv přišel, kdy možno poraziti nepřítele. Bílý Sviadnov, sivá Ostravice, Buzek-Strych se loučí s mladou ženou. Ví, že země zase zrno vrátí, ví, že koňům dobře na maštali, pluh že zdrží - ale těžko bude, těžko nechat samu ženu mladou. "Dokud slunce, dokud voda teče, dokud vrby pod našima okny, dokud rež a žito kosit budem, dotud věrna, dotud tebe čekám." Noc je dlouhá, zora nad horami, těžká cesta, zpod obvazku teče, hoří hlava, tam juž hledí Sviadnov, spíchej, Buzku, když už třeba zhasnout, doma buď tak, podat ruku ženě. Hledí v okno, mladá žena dříme, úsměv rtem jde, parobek spí vedle, Buzek-Strych se horké hlavy chytá. Padá obvaz, krev zalévá oči, pozpátku se z břehu v řeku kácí držte vrby, čeká Ostravice! (Pole bereš, vem též hospodáře!) Slunce svítí, břeh rve Ostravice, vrby brání, země žito nese, s parobkem se líbá mladá žena.

IDYLA ZE MLÝNA V Beskydech jsem cestu ztratil: hora, les, kam nohu šinu. A juž západ nebe zlatil, k horskému jsem přišel mlýnu. Na potoce mezi pávy káčata se batolila, černý hošík kučeravý a děvuška něžná, bílá

70

drželi se šatů matky. Její pohled v duši jímal, na rtu snil jí úsměv sladký, mlynář z krátké dýmky dýmal. Hostem byl jsem v okamžiku, na stůl přišla vodka slavná. V černé jizbě na hřebíku visí puška starodávná. Vodka byla bystré dušky, a já jsem se rozveselil: Zdalipak z té staré pušky jedenkrát jste sobě střelil? Žas spěl k mozku. Cožpak byla otázka má tak všetečná, že se sněhem pobarvila muže líc a nekonečná bázeň táhla okem ženy? Vyvedli mne na silnici. Sbohem! Já šel uprášený s Ostravicí souputnicí. Starý goral přišel v cestu, vzhůru vlek se se mnou líně za hvězd svitu k Frydku městu, vyprávím o štěstí v mlýně. "Chud jsem, pane, stár a chromý, ale nechtěl bych já nésti jejich statek na svědomí, jejich děti, jejich štěstí. Starý mlynář bral si znovu švarné děvče lepé tváře, tož Maryčku Halfarovu ved si domů od oltáře. Dva měsíce sotva zašly, nevím, jak žil s mladou ženou... jednou zrána tak ho našli v krvi s hlavou prostřelenou... Starka pak si vzala honem. Že krev na svědomí mají -" Dokončil jsem drsným tónem:

71

Staré baby povídají! Uhnul jsem mu nocí temnou, vpřed jsem kráčel opuštěný, ale děs šel pořád se mnou v líci muže, v oku ženy.

PAPÍROVÝ MOJŠL Ten ráz na pravdu jsem neudeřil: žalost jejich nesklonila šíje; to jen britský blázen-básník věřil a na rasu skládal elegie. Z Polské přijde žid k nám pod Beskydem, za pět roků ves má - napřed víme kdysi žebrák, nyní oře lidem, u všech děvuch má ius noctis primae. V němé zlosti zaskřípeme zuby: děvče, muže, dědinu žid skoupí... A kdo za to, že jsme jako duby, na ženy a na peníze hloupí? Jedna spřež a přece názor měním: Osud smýk jím, jak srp žlutým klasem; už tak bývá. S božím dopuštěním přiskřípne čert Hebrejce též časem. Tak přemýšlím a je závěr blízký: Když tak Pán svých vyvolených chrání, přes svůj křivý nos a hrubé pysky, přísahal bych, nebyl židem ani. Když od města dolů jdete k jihu, den co den tam žida potkáš s měchem; dej mu krejcar, zahodí jej v mihu, dej mu papír, chopí se ho spěchem. Den co den jde příkopem a travou, z bláta papíry pozorně loví, čte a třese kudrnatou hlavou, říkají mu Mojšl papírový. V zimní noci šel jsem k městu němý, Bůh mne...!? Kdo si na milníku hoví? (Deset minut krčma pod olšemi!)

72

Sněhem zalit Mojšl papírový. Čekáš, až tě zítra kdosi sundá, bídnou kořist havranů a lišek? Modlíš se? Dbal kdy Pán vagabunda? Vzhůru, žide, půjdem na kelíšek! Šenkýři, dej k ohni tu lavici: Vodka rtem se chválí a ne slovy. Málem by byl zmrznul na silnici tvůj host vzácný, Mojšl papírový. Synku, jak chroust zmoklý sedíš věru, když umdlené se stran svěsil krovky... Co bys pil? Však víš, my ze severu napijem se nejspíš kontušovky. Vypij, Mojšle; jest jak první láska sladká, jde z ní prvosenky přídech, hořká jest jak beznadějná láska, vonná jest jak sosna na Beskydech. Ostrá jest jak zuby horské pily, zatřes jí a perla k vrchu vyjde, jasná, že by bozi sami pili, Mojšle, pij, ach drž krok se mnou, žide! Kdo se na svět přes kraj sklenky dívá, celý se mu rosou v máku třpytí; všecka žalost v jeden úsměv splývá... a co, žide, povíš o svém žití? "Blázen jen své hoře vypravuje, vodka hřeje a pán židům přeje, s Mojšlem prodlí, Mojšla vyčastuje, všecko povím - pán se nevysměje. Jednou, pane, Bůh vám k milování družku švarnou daruje, však víte, jednou z ručky vypadne jí psaní... jak vy, pane, jak s ní zatočíte?" Nevím, žide. Též ráz zaplakala ve mně láska, - dým jsem pustil z smotku měl jsem děvče rád... jinému přednost dala... a dva roky, žide, pil jsem vodku. Co hořkého kdy se žitím tkalo,

73

leckdo šeptal ve sluch slova lisí, ale nic tak cestou nedojalo: soucit kmitl blázna toho rysy. "Tož já, pane... tož já..." a juž ústil do kelíšku hořký motýl bolu: Hleďte, Mojšl zase skočnou spustil homerický smích zněl ode stolů. "Utkvěl jsem na první krásce zrakem; a když sličnou sobě vezmeš ženku, už jsi zabit jak Goliáš prakem, jak když ručíš za velikou směnku." Lépe brkem brousit žernov mlýnský, nežli věřit ženě milující; nač ses ženil? Chyť do zubů rýnský, chceš-li ženy, a běž po silnici. Miloval pán ženu kdys? Stín prvý noci rájem byl mi až ku ránu, ve dne za kmit jeden sladký brvy byl bych snes jí cedry od Libánu." Kdo zná kvést jen v stínu sličné masky, hleď, ten běží za bludičkou v černu: vsadil život na sedmičku lásky, blázen jest a patří na lucernu. "Patří tam. A jednou... jednou... pane, lístek ztratila: nu, co tam stojí? Svět se točí se mnou, z řádků vane vlastní hanba, vina ženy mojí. Nevěstko, již mít, kdo chtějí, mohou! Čepel padla ve vlas ranou hromu datlík s rudou čapkou u mých nohou má je žena..." nosem smál se k tomu. Déle žils - víš, jak se věci dějí: Listem břem, Bůh temným mluví hromem; z lidí ti, kteří se nosem smějí, vždy se smějí nad spáleným domem. "Vítr zdvih se, odnesl to psaní... sběhli se a odvlekli mne z domu: zabil věrnou nevinnou svou paní zbláznil se - dodali moudří k tomu.

74

Tichý blázen! - Pustilo mne časem hlupců soudců a lékařů plémě; list ten hledám... bloudím... světu já jsem potrhlý žid... co pán řekne ke mně?" Bos nechť, chud nechť, mlád kdy's, motýl štěstí drží se tě jako olše strouhy; v podzim žití v sluch ti zašelestí hořké sny, vzpomínky, marné touhy. Tak či tak buď. Pij. Jak tobě včera, šlápne mně na šíji osud příště; těžko žít od jitra do večera, jednoho nám nebýt útočiště. Tomu na šíj lehlo jarmo kmene, tomu žena život otrávila, toho bolest jak bič koně žene vodka, bratře, sladká vodka zbyla!

LABUTINKA Coelebs manebis! Čí jsi, ztepilá ty krásko? Sama chodí, pyšno hledí, knížky v ruce, na můj pozdrav nikdy nemá odpovědi, temné pleti, temných vlasů, pohled třpyt je hvězdy v šeře, myšky-nožky, každý pohyb kmit labutí na jezeře chceš mi být jen beznadějné lásky smutnou upomínkou? Jak jmenovat kněžnu svých snů? Nazvu si tě Labutinkou! x Bor jde vrchem, bílý mlýn jde, opuštěn na mleče čeká, plot je rozbit, bokem malba dáte se mně napít mléka? Je ta kráska vaší dcerou? "Pěkná, ale nemá věna..." Je to moje Labutinka:

75

chcete... bude moje žena? "Dáme rádi. Počkal by pán? Ještě mláda, útlá v boku..." Budu čekat na svou ženu jako Jakub deset roků! x Na dva roky musím v dálku, počkáš, budoucí má žínko? Vrať se v město, uč se vařit, budeš věrná, Labutinko? Vrátil jsem se, Bůh stůj při mně! Městem letí hrozná zmínka: "Každému, kdo chce ji míti, patří tvoje Labutinka!" Lžeš! - "Jdi večer na vrch Žlutý, kam nevěstky v létě chodí, najdeš tam svou Labutinku, jak si ji tam kdo chce vodí." x "V zimě zase..." Do hrobu dost bolesti jest - nemluv dále! Labutinko, kudy chodíš, šlapeš po mém srdci stále. Nesuď ženy! Kdož bez hříchu, nechť kamením na tě háže... Srdce chce ti odpustiti, však čest domu jinak káže. Sám dožiju. Bez tvé lásky jak ten život dlouho trvá, Labutinko, Labutinko, Labutinko temnobrvá!

HÖLDERLIN NAD NECKAREM Co za mnou jest, nech víc se nenavrátí: co přede mnou, nech v mohylu se zkrátí. Po tichu toužím, které hrob jen dá ti, po prostém lidu, jejž lze milovati. Sraz bohatým, ministrům masku z rysů: každý, kdo vládne, parasit je nahý, lže národu, chudobným bere mísu,

76

jen prostý muž je choré duši drahý. Vše splývá v dým, z kterého vyjít nelze: pod vrbami hladina řeky jasná, život jediné tratící se ve lze a Diotimy hlava divukrásná.

DIDUS INEPTUS Do vody, do vln do vysokých perutí biju. Na Mauriciu před lety pták žil, tož didus ineptus. A daleký slunce a daleký písně dráp vytiskl křivý on do mechu plísně, nechť smála se zora, nechť příboj se valil, v srsť temnou a teplou se mlčící halil, nechť hučelo moře, nechť prales se bořil, přitisknut ke kři se do bahna nořil, ciz motýlů barvám, ciz papoušků plesu, v svých tesklivých zorech nes smutek svých lesů... Když vnikali v lesy rok za každým rokem, uhýbal těžko svým belhavým krokem, zhas nemoha prchnout pod šípy a kyji, pod rukama mužů, co vraždí a bijí, tich nastavil zobák svůj prosebný, křivý zhas jak zhasla alka, jak zahyne kivi... x Tak v úsměvu bohů, za víření bubnů, nechť v slunečném červnu, nechť v deštivém dubnu, nechť podzimu dým z řek po vrbách stoupal, nechť za zpěvu kosa, jenž na kři se houpal, za zvonění syring, za rákosí šeptu svůj život jsem žil roven didu ineptu... Nechť meč nahý blýskl, nechť chřestila pouta, nechť barvínek smál se, nechť voněla routa, nechť v červnu jsem šel klasy praskajícími, nechť přes potok sepjatý náramkem zimy, nechť po návsi hochy slyš! jásajícími a mezi děvčaty černovlasými žil jsem didus ineptus.

DRAGON HANYS BLENDOVSKÝ z Německé Lutyně na stráži pod Krašnikem

77

Až půjdu domů, až půjdu domů, vyběhne moja Maryča z domu, budou znět zvony vesele, bude to slavné vesele. (Půjdeš ty, půjdeš za robu jinou: za tu s tou kosou; stlát pod kalinou budou ti lože přátelé bude to divné vesele!) Udeří o mír, až bude po něm, pojedu orat pluhem a koněm, široká brázda pode mnou, obloha čistá nade mnou. (Udeří šavle na tvoje témě, srazí tě s koně do černé země, krev oči tvoje zalije, matička-zem tě přikryje.) Vesna jde, všecko se rozzelená, požene rež mi až po ramena, klas těžký hlavu nakloní, grunt hledí pyšno z jabloní. (Požene oves, rež i obile, ale požene na tvé mohyle, na širé polské rovině sbohem, Hanyse z Lutyně!)

DVĚ MOHYLY Jaks šuměla do srdce mně, Ostravice ve příboji, dvě postavy z teskné země neuhnete z duše mojí. Mělas hladké, tmavé vlásky, jméno podle řeky rodné, vysoká jak topol vlašský... Proč jsi zhasla, neuhodne moje píseň nad mohylou. A ty, který ze Sibiře proklestil sis dráhu silou, bodákem do prsu míře

78

těm, kdož chtěli zadržeti tém legií na pochodu, pod mohylou lépe je ti: střemhlav padls v sinou vodu. Proč - má píseň neuhodne, otázku mou neukojí. Dvě figury země rodné, žijte v teskné písni mojí! x Život prostý oba žili, nesetkali, neznali se. Oba dva se postavili na břeh bujné Ostravice. Co tě hryzlo v žití pouti v klamech starých, v šalbách nových, co jsem nemoh uhodnouti ve tvých očích sametových? Ty, cos přišel od Amuru, vavřínem se neozdobíš, nebudeš se hnáti vzhůru a kam půjdeš a co zrobíš? Budeš rubat smolné suky, les beskydský chleba dá ti, nikdy nenastavíš ruky, nebudeš se holedbati. Prostý muž - ty nemáš míti na chytráků slávě podíl, nebudeš se v prsa bíti: "Já jsem, jenž vás vysvobodil!" x Žore, žij v mé duši žárem ve svém dýmu siném, še[PO3]rém, ve svých lesích, ve svých stráních a s národem prostým na nich. Žore, v létě lučinami, v zimě dýmem voníš jemně, však rok celý ze tvých strání mluví do mne smutek země. Žiješ v duši jako mládí, jak vzpomínky bledé, staré,

79

kterých život nenahradí, nevytiskne, Žore-Žáre! x Hoď do Ostravice pěny nežádaný žití dar! Zasmušilý, zamračený hledí dolů k vodě Žár. Šumná řeko, bystrá řeko, beskydská ty krasavice, poneseš mne, vezmeš s sebou, Ostravice, Ostravice? Nes mne, nes, jak neseš píseň, nes mne, nes, jak neseš hoře, píseň mladé ženy v poli, hoře těch, kdož za Olzou jsou. Zavanuly temné vlasy, zablyskly se tmavé oči, zoubky stiskly dolní ret, zasvítily bílé paže, skočily v proud pružné nožky naposled a naposled. Nes ju, nes, jak neseš píseň, nes ju, nes, jak neseš hoře, píseň mladé ženy v poli, hoře těch, kdož za Olzou jsou. Z tmavých vlasů pod vln sněhem, lemujících líc jak šlář, jak kalina nade břehem, hledí spící dívčí tvář. x U Bachmače hřmělas hranu vrahům, hřmělas u Zborova, dnes poslední vydáš ránu, věrná družko goralova! Stál nad břehem, v ruce družku, Žor před okem, řeku vzadu, vyzul bot a nabil pušku, nasadil ji pode bradu. Červený pruh obemyká šíji, jako rubín svítí: křivá šavle bolševika

80

blyskla tu v zrcadle žití. Nes mne, nes, jak neseš píseň, nes mne, nes, jak neseš hoře, píseň mladé ženy v poli, hoře těch, kdož za Olzou jsou. Hleď, jak Ostravice pěna hučí, zvoní, syčí, lká, a na pěně rozprostřena surová tvář goralská. Nes ho, nes, jak neseš píseň, nes ho, nes, jak neseš hoře, píseň mladé ženy v poli, hoře těch, kdož za Olzou jsou. Hraje pěna vlasem ženy, kosmou muže vlny var: nepohnutý, zamračený hledí k Ostravici Žár. x Hřbitove, v mé žiješ víře, kde děvucha leží spící a rek tichý ze Sibiře, hřbitove nad Ostravicí! Kalino, děvucho šumná, hlídáš, co se nenavrátí, kalino, křovino dumná, budeš na mém hrobě státi? Mluvíš s hvězdou, hvězdy plynou, všecko vidí, všecko vědí: mohyly dvě pod kalinou, nedáte mi odpovědi?

HANYS HOREHLEĎ Chylka s Lyskou do kroku přes zem sypanou skalami, Ostravice do skoku a Smrk s Lysou nad horami: vichře, duj, bystřino, leť, pluto, nepsuj práce jeho: oře Hanys Horehleď, oře od rána sivého.

81

Sotva z prahu vykročí, ostrý vítr ve tvář duje, metelice do očí bije, koně oslepuje; pluta v srpnu s červencem, sníh jde v červnu, sníh jde v září, surová máť slezská zem, na níž Hanys hospodaří. Skoro ráno hore hleď! Dýme Smrk, má čapku Lysá? Stiskne zuby Horehleď, bědná žeň se zakolísá: pluta rve ze svahu zem, skála zbude, kobzol hnije, voda hrčí povalem a Horehleď z hoře pije. Znáš-li formu bystřiny? V létě sotva teče kapkou, že by synek jediný, že by zahradil ji čapkou: však když v mlze zmizí bor, pluta lije dva měsíce, strumeně seskočí s hor, rozlítí se Ostravice. Vzkypí pyšným hřebenem na širokém na prostoře, kde šla cesta, kde stál břem, jedno je hučící moře: kamenná hráz povolí, proud strženým žene plotem, kdo neprchne z údolí, ten se loučí se životem. Břeh tok lítý přeskočí, vyrve stromy při dubině, bere vše, co zaskočí, kozy, krávy, koně, svině, mosty, lávky dřevěné, balvany sepjaté dráty, střechy chalup červené a kolébky s nemluvňaty. Plač, pros, na kolenách lež, Bůh vysoko i daleko -

82

když už vše nám pobereš, aspoň bývání nech, řeko: střecha letí s praskotem, chalupa se do vln svalí, surová máť slezská zem, kruté nebe nad goraly. Jak los chlopa dopadne (před provazem chraň jej, Bože!), když hladina opadne a řeka se vrátí v lože? Sestup, gazdo, v údolí: kde bystřina hřměla blízko, včera pole kobzolí, dnes tůň, grapa, vydralisko. Když se půda zorala, klas chudobný z brázdy pojde, druhdy k hrůze gorala host ježatý z Karpat dojde: klas zelený, skrčený, chvějící se v smrku stíně, mrazem, plutou šetřený sežerou divoké svině. Znáš žeň půdy prokleté? Když ji kroupy nepotlukou, snopy děcko tříleté lehko nese jednou rukou: jsou jak kytky vázané z klasů pod modrými zvonci, jež dá čeleď na Hané gazdovi při žatvy konci. Byl jsi v Hané okolí? Pláň, jíž rovna málokterá, slunko pere do polí od rána až do večera: horskou žeň - ó, běda mi! co z bezkydské brázdy vzejde, zahrazené horami slunko jen v poledne přejde. K dávným časům zrak jsem zved: Šance, zahrazené drvy, Ostravice hřměla vpřed barvená goralů krví. Do hor, na provazech skot,

83

utíká dav otrhanců: nepusť, řeko, středem vod Kuruce táhnoucí z Šanců! Časem srdce krvácí: proč se v horách těžko dýchá, proč groš vdoví utrácí vládnoucích ministrů pýcha? Půda chlopu věrnému drahá; byl jí dobrým synem; v prostý rozum nejde mu zem vydaná za Těšínem. Když se polských pánů druž na těšínském kraji zhlídla, neřídil směr lodi muž, baby byly u kormidla. Jiný národ, jiný mrav: kdo zem vydal s duší malou, někde v zámku ční nad dav, jinde pod Tarpejskou skalou. Ne k srdci, ne na žol jsou bohorovné politice ti, kdož žijí za Olzou: všichni chtěli k republice! Marně hřmí těšínská stráž podle hesla nepsaného: Země otců nevydáš, aniž bratra pokorného! Když se život nachýlí, po robotě beze slova goral ve stín mohyly tichou, sivou hlavu schová: v zimě hrob zasype sníh sáh vysoký, těžký, bílý, vesnou hučí v peřejích Ostravice do mohyly. x Chylka s Lyskou do kroku přes zem prorvanou skalami, Ostravice do skoku úzkou prorvou pod horami. Od Frydku jde bouře sem, do deště se nebe kalí, surová máť slezská zem, surový Bůh nad goraly.

84

KALINA Na hrobech kozáckých, kurhanech, na mohylách, na stepi široké, kde dobří mládci padli pod kopím Tatara, Moskala, líté Polsky, třech katanů svobodné Ukrajiny, ty stojíš. Na pláni rozlehlé od Dněpra do Amura, na mohylách tisíců bezejmenných, kde dřímou mužové, co přišli od Vltavy, od Bečvy, Moravy, od Váhu, Ostravice, tam také stojíš. A kdyby národ byl jak ti, co přišli z Rusi a z rovin francouzských a z šíjí hor italských, a Praha falešná by byla nevydala Spiš, Oravu a bratry za Těšínem (Čech falešný! - zahřeší chlop těšínský, zaskřípe Oravan, zakleje gazda spišský), nad hroby hrdinů, co padli u Těšína, co polehli tam v roce devatnáctém, bys kvetla vítězná též.

KAŠTANY Jak stařečci kraj cesty sedí a stíní v šíři okolí, a z korun dolů květy hledí, růžové přilby a chocholy. Tak polnice kdys zavolaly zajaté raby do polí, a nad Sibiřem zablyskaly úderné helmy s chocholy. Když Lech Oravu, Těšín urval, Spiš, kraj, co hledí k Opolí, kdo bojovníků zdržel mur-val, kde byly přilby s chocholy?

KALINA Kde jsi vzala, šumná, zdobná,

85

švarné líce s tmavým okem? Tak, děvucho, tak podobna kalině jsi nad potokem. Nepravím slov křivých v ucho, nechyl hlavy, nehleď bokem, nerdi se mi, ty děvucho, jak kalina nad potokem. A jak tančíš! Synek z Pražmy synku z Morávky je sokem... tichou vzpomínku jen dáš mi, jak kalina nad potokem. Budou mladou hlavu víti, dlouhý rok půjde za rokem, teskně budeš hledět v žití, jak kalina nad potokem.

MOHELNICE Na Beskydě Bílý Kříž, když se vlevo zatočíš, Mohelnici uvidíš hej, děvucho vysoká, hej, kalino široká, Mohelnice divoká! Rád tě boskám, dívčino, rád tě vidím, kalino, rád tě slyším, bystřino hej, děvucho vysoká, hej, kalino široká, Mohelnice divoká! Dej, můj milý, dej, Bože, šumné děvče do lože, dej švarného, dej syna, bujného jak bystřina, a když jednou zahynu, dej k mohyle kalinu, můj Bože hej, děvucho vysoká, hej, kalino široká, Mohelnice divoká!

86

PYŠNÝ JANEK Pyšný Janku na okenku, pyšný v poli, pyšný v šenku, kaj ty sobě najdeš ženku? Děvuchy do kola chodí, za ruky se spolu vodí, ani jedna neuškodí. Bo ty, pyšný, švarný Janku, nechceš žádné za galanku, ynum koňa, ynum šklanku.

STARČEK (Senecio vulgaris) Ty stareček jsi zasmušilý. Po mezi tichým krokem jdeš, máš žlutý květ, jsi brzo bílý a do země se schyluješ. Z kožíšků sivých hledí kvítí tvé bez úsměvu slunci vstříc: co přijde, může zarmoutiti, však potěšiti nikdy víc.

KALINA Nad vodou stojíš, hlavu nachýlenou, list střižen široký, bobule rudé, daleko lidí. Spí motýl na květu, pták zobe plody, břeh držíš s brslenem, zříš ticho k vodám, daleko lidí. Tak časem filosof, tak časem básník, když kalich vypili, s úsměvem tichým hledí bok lidí v život. Kdys bude dobře hlavu navždy k spánku, bylino sličná potoků a hájů, bez slova výčitky pod kořeny tvé skrýti, daleko lidí.

87

BEZE MNE A SE MNOU Beze mne, beze mne květ národa, beze mne nadšení a svoboda, beze mne děvuchy jasných lící, beze mne veselí šumějící. Jen se mnou, jen se mnou drobné pole, černý chléb chudobném vždy při stole, děvucha hoferská v dešti venku, stareček tištěný na výměnku. Beze mne cymbálek, huslí struny, beze mne pomníky a tribuny, beze mne věnčené, chytré hlavy, beze mne letopis i oslavy. Jen se mnou, jen se mnou žal národa a mladost uběhlá jako voda, pěsnička tesklivá v prostých slovech a předků mohyly na hřbitovech.

SOUPUTNICE Přejelas duši železem, ne, Sudbo, rukou jemnou: však jak široká byla zem, šla Píseň vždy přede mnou. Pouť života zle skřípala, a nebe bylo temné: tma ze všech stran se sypala, v ní Píseň šla vedle mne. Pouť v suché poušti plné hrůz skončila stopou klamnou: když koně táhli černý vůz, šla Píseň sama za mnou.

[PO1]"ý"? [PO2]nečitelné, ale dále v textu je "e" [PO3]nečitelné

88

Frekvenční distribuce Autor 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46

339 246 196 176 157 100 92 89 79 77 74 70 69 65 61 51 51 49 48 40 38 35 35 35 35 34 31 30 30 29 29 28 27 27 26 25 25 23 22 21 20 20 20 19 18 18

a v se z na do jak jsem co mi je já to tak po pod ty když za tam s k kdo mne před ti má kde ve jen nás jsou při ten by nám ze že géro si až jednou přes můj bez cizí

89

47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94

18 18 18 18 17 17 17 17 16 16 16 16 16 16 15 15 15 15 15 15 15 15 15 14 14 14 14 14 13 13 13 13 13 13 13 13 12 12 12 12 12 11 11 11 11 11 11 11

kopu mé od země byl bůh jako srdce dombrová jim my sto u řečí ale bude frydku jsi markýz nad tož těšína černé jeden noc pro ruce vás beskyd dolů krev magdónova mně modré noci šel děvče maryčko měl své školy bernard den dvě ještě kolem naše není

90

95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142

11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 8 8 8 8 8

než oči rád slunce ta tu těšínem už vy žití bych bylo dědiny jde krve národ polské tisíc té černý řeč školu žor beskydem bratře doly jest ji jich květ mnou moje mu o ohně ondro rudý sbohem sedmdesát sám toho tomu víc ber dávno děti hory i

91

143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190

8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6

jenom lidu nechť poli pán slezské smích snad tvé táhne tě viděl vlasy čelo chlop chodil dal domky jí li mám ne ni nimi ním očí prvý přijde rektor rež roků srdci tisíců tošonovic zní zvoní časem či škaredý žil aby ať bože buď bílé chce což daleko

92

191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

dobrý dolech dombrové dva farář gróf hledí ho hrabyň jdou jedna každý kdy kladivo konce löw maryčka mazur mládí mojí muž mých nathan nich oko ostravice ostravy pole poslední prachu písně rudé svět teď ticho utíká vidím vsi zemi zemí znám zpíval zpívám zákonu zámku šla žena život

93

239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

bezruč boha boží budu bőhm cos duše duši dá dým halfar hlavu hoch hore hutě hučín jedenkrát jenž jsme juž kdekdo kdes kdyby křistek kříž leží lid lysou lysé láska mlýn možná místo nebe nevím nikdy národa ně oni pan pariů petr petře pořád práci píseň přišel ret

94

287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

sedmdesáti smutek stojí straně stál svítí synek temnou teče těch uhni ven ves vyskočil vzhůru vám ví výše všecko všici zvon zřel čela čtou řece štoly štít šíje bard beskydech beskydu bezruči bory budeš burmistr celý chceš chodí dbá dombrovský dulavy dál dámy dědině děvucha ej goral géra

95

335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

hasnou horníků horách hral hučí ii jejich jiný jury jít kača kdos kdosi ke kles kmen kol kouří krví lazy lesy letech lidí mají markýze markýzi mluvy modlí málo máš mě města neb ní něm okem on ondráš ostrava ostravicí osud pad padly panna plamen pobrali polský proč

96

383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3

práce ptení páni pýcha pět přešel půjdu rety robil ruku rybníky sedí severu srší starý střebovský svou tebe thrák tich tiché tichý tobě trochu těžký udeřil ujme vedl veršů večer vodky vrahy vrby však všecky zas zde zdvihnem zelené zákony šaty škola štěstí ženy žít balvan balvany bašce

97

431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

bašky berou beskydských bič bičem blesk bludičky bohat boku borem brzo byli bys býval bývá běží břehu cesty cestě chrám chrámy chudobné chudobný cimbuří cizině cítil dech domu děje děvuch děvuchy frydlantu gorali grófe gutman halky hluboko hoře hrabyňská hrubý hutích hynete jasného jasný jej její jinak jste

98

479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

jísti kam kavalír kdybych klečí kněze kohos koně kopat kos kostel kovkop krásné ku kvítí kypí kázal lazů lesů lety lidem lidé lože líbe lípy matku mezi mečem mluví mlčel moravec muži mužové mého nade nahoře naráz našemu naši nebi nech nesl neumí něho němec ode ostravě padá

99

527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

pak panskou panská panský paskovské pece pije pláče podle pohled poháry polehnou poláci polák potkal prokletých prosby proto pryč pták pálí pánem pány péro pěst půl půlnoci ramenou retů robím rodnou roli rotšild rtech rudým ránu sbor sedm sem skále skály sladkým sladkými slovo sluch stojím stranou stryk

100

575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

strážné stát středu svoji svým svědomí synku synky také teskné tom tvých tvůj tys táhla též tónem těšíně těžké tři uhelný uhlí verše voda vrah vráz vstříc vysoké vzdor vévoda víš věčně všem vždy zbyla zdráv zem zezadu zhasli zlaté zlatém zory zoufalý zpátky zrak zámek zámeček západ

101

623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

éthiop úsměv čech červený čí řady řekl řondźum železo žid židů žije žol žádný azuru bača bedźe beskydské beček bije bil bo bog bohaté bohumínem bohumíně boj boky brvou budou byla báji básníci básně bázlivé bída běs břemů cestou cestu chalát chaty chleba chléb choć chtěl chud chytla

102

671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

chýši ciziny cizáků cizích cosi ctím daktyl dala divoká dlouho dnes dni dobraticích dobroslavice dobráci dobrého dokola dole doubrava dozněla dočkám drahou drozd drsné drva dráhy dunaji duní duší dáli dálky dálo dává démonu dím díval dívala dívá dýchají dýcháme děcko děd dědinách dědů děhylovo dětem děvuše děvčata

103

719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

děvčeti dřevěné dřevěný dřevěným dům f fabrika fantóm fial fičí fosforové frygickou godulou habet halka haluz hamrech hanáků hasli helmu hezké hlava hlavou hlavy hledíte hleděla hned hnít hochfelder holotách hop hor horkem horší host housle hořké hoří hraju hrdlo hrobu hrom hrubé hrušově hutí hvězdy hřích jaká

104

767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

jdu jedno jednoho jehličí jeho jehož jel jež jiskřící jitro jméno jura juro kdybys kdys klasy klonil klín kobzole kobzolí komíny kopalnu kopečku kopyta kosi kostele koupil kov kovkopa kovkopů kraji krb krok krokem kroku krotký krvavý krvi krásně kráčí krčmě kteří kvetly kyjově lankasterku laryšové leckdy leonidas

105

815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

les lesích let levou lichtenstein lipiny loďky lysá lány lépe lící matička matka matkou matky mdlou melodie meč meče mluva mluvil mluvu mlád mléko mlčící moc mocní modlil moravskou moravsky moravská moravský motyku motýl mou močálech moři mračil mračí mrzne muže mužů myšlenky místa mít mým měly město

106

863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

nadarmo nadšení napil napřed nasel našich nechal nechce nechám nedá neděle nejprvší nemluví nemám nepopustí nepřítel nese nevrátí nežli nic nocí nohou nohy notu nádherné námi národní německý nězpive obilí obloze obou obzor obě odešel ojčizny opilé opřen orlové ostré otců otec očích padlo paláce pane panem panské

107

911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

panském pasu per plakat plameny ples pluhem plumlov plumlově pobožné pohladil pohleděl polka poly políbil pomalu pomoci porembě porobeného poroby poroučí poskoč postaví pot potem potichu potu počítal počítám pošlou prach prapor praporu prapory pravda pravici pražmě prchl proklatých prokletý prosba proti pruh prve práva prší ptáčata pušku

108

959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

pánové pánu písničky písní píšťaly pěsti pětvald přejde přítel půdy půjde rabové rameni raz rektora retem robotě robíš roste rozbi rozmách rozum rty rubíny rukou ruky ručky rybárky ráda růst růži sahá schýlil sed sedláci seděl sehnutý sekerou ses sešlý sir sirotků sivé sivém sivý sklání slezský slyšel

109

1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

smutné smálo smáti smí smíchem směje smějte sní sněhem sobě sosnách sotva spolu spěl spřež srdcem srpnu staré starého starých staví strany strhne strom struna stryka studu stáhl stín střebovice sviadnov svoje světla světě svůj syn tanci tančí temným tenkrát teskno trojzub tráva tvoji tvá tvář tváře tváří

110

1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088 1089 1090 1091 1092 1093 1094 1095 1096 1097 1098 1099 1100 1101 1102

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

tvém táhnou tón těžká třeba uhnou uhnul umí umíráme urazil urvaných uráží ušáci vari vaří vaše veliký velký velmožem vesele veselo veselí vesnička vesny visí viď vlasti vlasů vodku vodu volá vrchnost vstal vyrostl vysoká vyšlehlý vyžehl vzad vzadu vzal vzala vzali vzor vzpomenu vzpomínek vzpomínky vztek vámi

111

1103 1104 1105 1106 1107 1108 1109 1110 1111 1112 1113 1114 1115 1116 1117 1118 1119 1120 1121 1122 1123 1124 1125 1126 1127 1128 1129 1130 1131 1132 1133 1134 1135 1136 1137 1138 1139 1140 1141 1142 1143 1144 1145 1146 1147 1148 1149 1150

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

vát vážný vídni vídně víru víry vítkovic věštec vůdce vůni vždycky xerxés zahynem zapírá zase zazní začal zdráva zdvihají zdvihne zdá zeď zimní zlata zlatem znít znělo zobákem zoufalá zpomněl zákon zástava zástupy září zášť zřeli ó úst útisk útoku úzký čapku často čeho čelem černého čert červená

112

1151 1152 1153 1154 1155 1156 1157 1158 1159 1160 1161 1162 1163 1164 1165 1166 1167 1168 1169 1170 1171 1172 1173 1174 1175 1176 1177 1178 1179 1180 1181 1182 1183 1184 1185 1186 1187 1188 1189 1190 1191 1192 1193 1194 1195 1196 1197 1198

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

červeném českou česká čtyry řek řekne šat šerá šest široké šlapat šly štole švarné šíji šíjí ženě židé žili života žluč žlučí žíly abych abys ahasver anděl anděly andělé andělů ani archou arému arénu atlasu baba balvanům barbar barbarů barevna bartovské barvíř belgii benešovem bere beru beskydy beskydští

113

1199 1200 1201 1202 1203 1204 1205 1206 1207 1208 1209 1210 1211 1212 1213 1214 1215 1216 1217 1218 1219 1220 1221 1222 1223 1224 1225 1226 1227 1228 1229 1230 1231 1232 1233 1234 1235 1236 1237 1238 1239 1240 1241 1242 1243 1244 1245 1246

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

bezlesklých bezmasém bijte biju bijí bili bitý biče blaze bled bledého blendovice blendovicím blendovským blázne bláznivý blíže blýskají blýskavohelmý blýskavý blýskavým bodli bodláčí bodák bodáky boga bohatci bohatec bohatství bohatý bohem bohové bohy boje bokům bol bolestí bor borek borové borového borových bospor botku botách bouřnou bozi božím

114

1247 1248 1249 1250 1251 1252 1253 1254 1255 1256 1257 1258 1259 1260 1261 1262 1263 1264 1265 1266 1267 1268 1269 1270 1271 1272 1273 1274 1275 1276 1277 1278 1279 1280 1281 1282 1283 1284 1285 1286 1287 1288 1289 1290 1291 1292 1293 1294

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

branou bratra britem brnění brvu brázdu bubnů buch budoucnu budí bují burů buší bušíme byly byrgrům bystré bystrých bystřina byzantismu bzučení báby básník bázlivý bázlivým bídné bídný bídných bídným bídu bídy bílých bít býti bývalo bělavým běleperutná bělovlasé běž běžel běžela bředly břehů bůhví caput chacharče chachaři chaloupek

115

1295 1296 1297 1298 1299 1300 1301 1302 1303 1304 1305 1306 1307 1308 1309 1310 1311 1312 1313 1314 1315 1316 1317 1318 1319 1320 1321 1322 1323 1324 1325 1326 1327 1328 1329 1330 1331 1332 1333 1334 1335 1336 1337 1338 1339 1340 1341 1342

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

chamsin chasa chcechtali chechtala chladný chlope chlopem chlopů chlupaté chládku chocholem chor chrámem chrámu chráněná chrást chudobná chvojím chválila chválili chvátá chvěje chvějí chvěl chybu chycený chytal chytit chytly chytá chytám chřestí chřestýš chřípí cimbuřím cinkot cizinců cizácké cizího cizím ctností ctíš cymbál césar césaru cév císař cítili

116

1343 1344 1345 1346 1347 1348 1349 1350 1351 1352 1353 1354 1355 1356 1357 1358 1359 1360 1361 1362 1363 1364 1365 1366 1367 1368 1369 1370 1371 1372 1373 1374 1375 1376 1377 1378 1379 1380 1381 1382 1383 1384 1385 1386 1387 1388 1389 1390

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

dalekých dalo daně darmo datyních datyň dav david davu davy daň dcerek dcerkou dcerku dechem dej dere deset despot desítku deště deštěm diadém distichem divný divoké dlani dlaněmi dlaň dlo dlouhou dlouhé dlouhém dlouhým dluh dlužen dne dní dobrou dobré dobrému dobu dobývá dobře docela dodýchala dodýchali dohonil

117

1391 1392 1393 1394 1395 1396 1397 1398 1399 1400 1401 1402 1403 1404 1405 1406 1407 1408 1409 1410 1411 1412 1413 1414 1415 1416 1417 1418 1419 1420 1421 1422 1423 1424 1425 1426 1427 1428 1429 1430 1431 1432 1433 1434 1435 1436 1437 1438

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

dojemným dolem doma domoviny domě domů don dost dostal dotknu doubravy doved dovedem dověděl dozadu dozpívali došlou došly dožije dožijou drah drahému drahý drak dražší drnem drozdy drsný drsným druhou druhá druhé druhého druhém druhému druhý drzý dudy dudák dul dulava dunaje dunajské dvacet dveří dvojité dvorek dvoujnásobném

118

1439 1440 1441 1442 1443 1444 1445 1446 1447 1448 1449 1450 1451 1452 1453 1454 1455 1456 1457 1458 1459 1460 1461 1462 1463 1464 1465 1466 1467 1468 1469 1470 1471 1472 1473 1474 1475 1476 1477 1478 1479 1480 1481 1482 1483 1484 1485 1486

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

dvoře dvé dvéře dvěma dychtivá dálavy dále dáte dávila dávit dávnou dávná dáví démon démonem déšť díle dítě dívaly díve díváme dýchal dýchá dýmají dýmečky dýmu dýmá dýšu dědina dědino dědinou dědovy dědové děl dělo dětmarovicích dětský děvucho děvčete děvčátek dřel dřev dřeva dřevěnou dřímající dříme důl důvěra

119

1487 1488 1489 1490 1491 1492 1493 1494 1495 1496 1497 1498 1499 1500 1501 1502 1503 1504 1505 1506 1507 1508 1509 1510 1511 1512 1513 1514 1515 1516 1517 1518 1519 1520 1521 1522 1523 1524 1525 1526 1527 1528 1529 1530 1531 1532 1533 1534

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

dźevuśka dźeń džbánku e ernestovi fabiky fabriku falešná fantas fantasie fary feniky fialky fialové franků frydecké frydeckým frydečtí frydlant fryštátě fucha fénianů fěrtoch gajdoš germán gigulu godule gorala goralům grosbyrgři gruntech grunty grófem grófy górna hada hadím hajným halali halfara halfarovo halku hanou hanácká hanácký harasovský haryndě hasly

120

1535 1536 1537 1538 1539 1540 1541 1542 1543 1544 1545 1546 1547 1548 1549 1550 1551 1552 1553 1554 1555 1556 1557 1558 1559 1560 1561 1562 1563 1564 1565 1566 1567 1568 1569 1570 1571 1572 1573 1574 1575 1576 1577 1578 1579 1580 1581 1582

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

havěť hedvábí hezký hezounký hladil hladová hlaholí hlasem hlavičkou hlavičku hlavičky hlavách hlavě hle hlediště hledě hleď hleďte hliněných hluboce hluboké hlubší hluch hluché hluší hlídá hnal hnulo hněv hněvala hněvem hodil hodin hodina hodiny hony horama horem horečce horečka horko horká horký hornické hornických horníci horníka horníky

121

1583 1584 1585 1586 1587 1588 1589 1590 1591 1592 1593 1594 1595 1596 1597 1598 1599 1600 1601 1602 1603 1604 1605 1606 1607 1608 1609 1610 1611 1612 1613 1614 1615 1616 1617 1618 1619 1620 1621 1622 1623 1624 1625 1626 1627 1628 1629 1630

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

horská horu horáci hospodě hostině hosty hovořila hovoří hořelo hořkého hořící hrabat hrabata hrabovský hrabyni hradisko hradu hrady hraji hranicí hranou hrazený hrbí hrdle hrdí hrnul hrnčířů hrobníci hrobníky hroby hrobě hrobů hromady hrot hroty hrozivý hrubým hrudi hrušov hrušova hrušovem hryzl hryžeme hryžou hrál hrála hrát hrčel

122

1631 1632 1633 1634 1635 1636 1637 1638 1639 1640 1641 1642 1643 1644 1645 1646 1647 1648 1649 1650 1651 1652 1653 1654 1655 1656 1657 1658 1659 1660 1661 1662 1663 1664 1665 1666 1667 1668 1669 1670 1671 1672 1673 1674 1675 1676 1677 1678

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

hubičku hudba hudby hudu hukot huláká hurá hučivý hučínem hvozdy hvízdají hvízdal hynem hájích hájů hřbitov hřbitova hřbitovem hřbitovu hřebem hřebíku hřib hřmí hřmít hříchy hřímá hříšné hříšný idejí idźeś iii inspektorem inženýr jabloni jabloně jadérka jakoby jakési jakých jalovce jam jamb janovicích jarmo jarní jas jasná jasní

123

1679 1680 1681 1682 1683 1684 1685 1686 1687 1688 1689 1690 1691 1692 1693 1694 1695 1696 1697 1698 1699 1700 1701 1702 1703 1704 1705 1706 1707 1708 1709 1710 1711 1712 1713 1714 1715 1716 1717 1718 1719 1720 1721 1722 1723 1724 1725 1726

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

jdeme jdeš jed jede jedenkráte jedinou jediná jediném jediný jediným jedlí jednom jednomu jednotvárným jedné jedním jejž jelen jemnou jemu jemuž jeníku jesení jez jezdce jezdců jezdec jezero jeřábem ještěr jilmy jimi jimž jiná jiné jiných jiskra jiskřička jisto jisté jitra jizbu jizlivou jiříkův již jmenem jmeno jmenu

124

1727 1728 1729 1730 1731 1732 1733 1734 1735 1736 1737 1738 1739 1740 1741 1742 1743 1744 1745 1746 1747 1748 1749 1750 1751 1752 1753 1754 1755 1756 1757 1758 1759 1760 1761 1762 1763 1764 1765 1766 1767 1768 1769 1770 1771 1772 1773 1774

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

jménu jurty jurtách juráš jámy jásot jím kabátek kadeři kadeří kaftan kahan kahanem kahany kaj kaktus kalich kamene kamenité kamenné kamenným kamení kameralna kapli kapradin karviná karviné kasá kat katechismu kačky kaštany každá každé kdesi kdysi kladiv kladiva kladivem kladou klapal klas klekání klesají klesl klesla klesli klesá

125

1775 1776 1777 1778 1779 1780 1781 1782 1783 1784 1785 1786 1787 1788 1789 1790 1791 1792 1793 1794 1795 1796 1797 1798 1799 1800 1801 1802 1803 1804 1805 1806 1807 1808 1809 1810 1811 1812 1813 1814 1815 1816 1817 1818 1819 1820 1821 1822

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

kletby klečeli klid klidem klidní klidně kloboučkem kloníš klouzají klínu klíně klít knihy knut knírem knížata knížecí knížky kněz kobylek kobzol koho koleji kolny koly kolébce kolébky komické komický komoních komotstvu komtesa komu koniklec konopnou koníčky konšelé kopají kopal kopalně kopaný kopce kopci kope kopeček kopytem kopyty kopí

126

1823 1824 1825 1826 1827 1828 1829 1830 1831 1832 1833 1834 1835 1836 1837 1838 1839 1840 1841 1842 1843 1844 1845 1846 1847 1848 1849 1850 1851 1852 1853 1854 1855 1856 1857 1858 1859 1860 1861 1862 1863 1864 1865 1866 1867 1868 1869 1870

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

korouhev korouhve korouhví korunu koruny korále kostela kostí kosům koukol koupiti koupím kovadlině kovkopem kováři kovářů kozy kořist koše kožešiny krejcar kristus kritika kroků krom krunýřem krunýři krvavá krysy kryt krále krámy kráse krásný krátký krášlené krčí krůpěje která které kterým kupci kupčíci kuropění kuse kvasnice kvetla kvetou

127

1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

kvitem kvítky květen květníku květů kvůli kyj kyjem kyjov kypící kypíš kyčlích kácí kázala kázaly káčera káže kéž křepčí křeči křik křičí křižoval křižáci křižák křtíte kříže křížem kříži křížů kůže labi lampy landekem landeku lanista laryš leb lebkou lebky lehce lehko lehké lehkým lehly lem lepí lepších

128

1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lesa lese lesní leta letem letí levici ležíme ležíš ligotka lije lilii lipinami lipinku lipinou lipině lis listy listí listů literou lodním lodyhy loži lucina lucinou lucinu luk lutyni luza lysky láme lámou lán lánu léčí líbí líp lít lítají lítý lítě lže m macku magdón magdóna magistra

129

1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

malé marií marno maryny marš masce maska maso matróny mazure mazurče mech mechu mechy medúsa metlice metropoli mez mezích mečů mha mhouří michalkovice michalkovicích midas mihl mihly mihnou milenka miloval milované milovat milují milý miň mladých mluvili mluvě mlze mládence mládež mládím mlčelivé mlčely mlčet mlčky mlčíte mnoho

130

2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 2051 2052 2053 2054 2055 2056 2057 2058 2059 2060 2061 2062

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

mocný modlitby modlitbě modrou modrý moh mohlo mohutnost mohutný mohyla mohylou mohylu mojich mojím molochovy moravci moravka moravské morávky motyk motyka motykou motýle motýlu moudří moře možné mrak mraky mraků mrazivé mračné mrtva mrtvi mrtvoly mrtvé mrtvého mru mrzl mrzlo mrštil mstitel mudroku mur murem murovanú muru mury

131

2063 2064 2065 2066 2067 2068 2069 2070 2071 2072 2073 2074 2075 2076 2077 2078 2079 2080 2081 2082 2083 2084 2085 2086 2087 2088 2089 2090 2091 2092 2093 2094 2095 2096 2097 2098 2099 2100 2101 2102 2103 2104 2105 2106 2107 2108 2109 2110

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

murů mužem myslím myslíš myš myšku myšky máchna mák máku máma mém míli místku mívají míří mórgy mějž měla měli mělo měls měst městech městským městě měsíc měsíci měčem měřil mřel mžikem nabit nabranou nadchne nadmuly nahnul nahnutá nahoru nahy nahá najde najdeš najímáš nalevo napilý napnou napíná

132

2111 2112 2113 2114 2115 2116 2117 2118 2119 2120 2121 2122 2123 2124 2125 2126 2127 2128 2129 2130 2131 2132 2133 2134 2135 2136 2137 2138 2139 2140 2141 2142 2143 2144 2145 2146 2147 2148 2149 2150 2151 2152 2153 2154 2155 2156 2157 2158

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

napřáh narovnal nasype naučí navštívil nazval naříká naší naším nebes nebesům nebral nebude nebyl nebylo nechte nechtěla nechytne nedal nedbaje nedbe nedotknutá nedovolá nedozírán nedám nedívám neděli nehněval nehtů nejsou nejstarší nejste nekonečný nelkají nemiluje nemiluji nemluvil nemůže nenasytí nenavrátí nenáhlý nenávidí nenávidět neodpustí neodrazí nepláčou nepohleděl nepomoh

133

2159 2160 2161 2162 2163 2164 2165 2166 2167 2168 2169 2170 2171 2172 2173 2174 2175 2176 2177 2178 2179 2180 2181 2182 2183 2184 2185 2186 2187 2188 2189 2190 2191 2192 2193 2194 2195 2196 2197 2198 2199 2200 2201 2202 2203 2204 2205 2206

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

nepraví neptej nepustím nepěšina nepřešla nepřipínám nerada nerobíme nerónova neslyší nesmál nesmí nesmělé nesou nespala nestavíme nestačili nestačí nestvůrné nesu nesáh netiskl neuhne neuhýbá neuslyším nevinnou nevoní nevrátima nevzal nevíme nevěrné nevěstu nezasvitne nezbudil nezdárný neznáma neznámý nezpívá nezrají neštěstí nežije niagára nikomu nimo nivě ničí nobile noh

134

2207 2208 2209 2210 2211 2212 2213 2214 2215 2216 2217 2218 2219 2220 2221 2222 2223 2224 2225 2226 2227 2228 2229 2230 2231 2232 2233 2234 2235 2236 2237 2238 2239 2240 2241 2242 2243 2244 2245 2246 2247 2248 2249 2250 2251 2252 2253 2254

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

noha nosíš nozder náklad národe národu náručí návrat názvů náš négr nímž nízký něch někdo nělza němci německou německé něžnosti nůž oblakách oblaze obloha obláčky obočí obrance obzoru obře ocel oceli ocelovým ocet octem oddaní odleť odplaty odpor odpočal odpust odpusťte odru odsoudil odtud odvážili odvěký odvět oděje

135

2255 2256 2257 2258 2259 2260 2261 2262 2263 2264 2265 2266 2267 2268 2269 2270 2271 2272 2273 2274 2275 2276 2277 2278 2279 2280 2281 2282 2283 2284 2285 2286 2287 2288 2289 2290 2291 2292 2293 2294 2295 2296 2297 2298 2299 2300 2301 2302

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

odříkání ohni ohnivou ohnivá ohnivé ohromném ojčizno ojčizně okamžik okna oknem okny okresním olze olzy omže ona ondry ondráši oným opava orlů osmahlý ostny ostravici ostravo ostravou ostravskou ostravu ostrý otce otcem otcové otevře otroci otroky otázka oves ovoce ovsy ozve ozývá oštěpy pacholka padal padla padlého padne

136

2303 2304 2305 2306 2307 2308 2309 2310 2311 2312 2313 2314 2315 2316 2317 2318 2319 2320 2321 2322 2323 2324 2325 2326 2327 2328 2329 2330 2331 2332 2333 2334 2335 2336 2337 2338 2339 2340 2341 2342 2343 2344 2345 2346 2347 2348 2349 2350

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

padnem padnu padáte palackého paláci panen pannou panny panských panským panstvo panstvu panství paprsk paprskem par pardalí parnas parnu parném paskovskými paterkovo patro pavel pavouci paříž pecí pes pevný peří pijáka pil plachtám plachý plaje plakala plakalo plam plameni plamenný platí plazí plač plec plesích pleteš plije plni

137

2351 2352 2353 2354 2355 2356 2357 2358 2359 2360 2361 2362 2363 2364 2365 2366 2367 2368 2369 2370 2371 2372 2373 2374 2375 2376 2377 2378 2379 2380 2381 2382 2383 2384 2385 2386 2387 2388 2389 2390 2391 2392 2393 2394 2395 2396 2397 2398

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

plno plny plné plný plot ploty pluk plumlove plyny plá plál plání plát pláčou plášť plést pochodeň pochodní pochodně pochodu pochválil pocuchané podali podbity podepře podiv podjeseň podkopané podobny podpatky podpírají podávili podávám podíval podívala poděšený pohnou pohnulo pohrozil pohubili pohání pohárech pohárů pokoji polehnem poletí polozhaslý polskou

138

2399 2400 2401 2402 2403 2404 2405 2406 2407 2408 2409 2410 2411 2412 2413 2414 2415 2416 2417 2418 2419 2420 2421 2422 2423 2424 2425 2426 2427 2428 2429 2430 2431 2432 2433 2434 2435 2436 2437 2438 2439 2440 2441 2442 2443 2444 2445 2446

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

polsky polská políbí polštiny pomníky pomněnky pomoc pomoz pomračila pomsty pomůže ponese poněmčil poněmčili poněmčíme popelu popolštili popolštíme poražené poremby poroba porobená portále porážku poskokem poskrovnu postoupil posílám potky potkám potlesku potměšilý potrhlý pouti poutníkům povede poví povíš pozdrav pozdraví pozdvihli pozdvihnou pozdě pozve pozvedá počali počká pořídku

139

2447 2448 2449 2450 2451 2452 2453 2454 2455 2456 2457 2458 2459 2460 2461 2462 2463 2464 2465 2466 2467 2468 2469 2470 2471 2472 2473 2474 2475 2476 2477 2478 2479 2480 2481 2482 2483 2484 2485 2486 2487 2488 2489 2490 2491 2492 2493 2494

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

pošinou poškrabal pošlapat požerou požáru prachem pracuje praga praha prahnul prahou praporem praskly praská pravdu praze prchla prchlého probili probodnutými probudil prodával proklel prokletým prolité promiňte promlouvá promluvil prorazí prosil prosit prosmýčil prosté prostý prosáklo protiven protivnou protivný protože provaz prs prsa prsou prsteny prsu pruský prusů prvou

140

2495 2496 2497 2498 2499 2500 2501 2502 2503 2504 2505 2506 2507 2508 2509 2510 2511 2512 2513 2514 2515 2516 2517 2518 2519 2520 2521 2522 2523 2524 2525 2526 2527 2528 2529 2530 2531 2532 2533 2534 2535 2536 2537 2538 2539 2540 2541 2542

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

prvá práh právě prázdné prózy prý průvodě pse ptačisko ptáků ptáte ptáčat ptáčetem ptáčníka ptáčníkem ptáčátka ptáčátku publiku puch puklé puká punský pustil pusto pysk pyšný pyšně pád pádem pána pánů pást pílil písat písek písmo písni pít píti píšu pól pýchou pýchy pěl pěněz pěstí pětvadla pětvalda

141

2543 2544 2545 2546 2547 2548 2549 2550 2551 2552 2553 2554 2555 2556 2557 2558 2559 2560 2561 2562 2563 2564 2565 2566 2567 2568 2569 2570 2571 2572 2573 2574 2575 2576 2577 2578 2579 2580 2581 2582 2583 2584 2585 2586 2587 2588 2589 2590

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

pětvaldu pětvaldě pětvoldźe pěšina pěšky přec přece přede předků přehodil přehoup přejdem přejdu přešlo přeťal přeťali přibili přibyl přijdeš přijdou přijel přilbu přirazil přiskočil přišla přišly příkopy příkré přímo přísně příval přívoz přízně pša půda půdou půjdeš půjč půlkruhem půlkruhu půlku quijote rabů rachotu rackové racků radost radujte

142

2591 2592 2593 2594 2595 2596 2597 2598 2599 2600 2601 2602 2603 2604 2605 2606 2607 2608 2609 2610 2611 2612 2613 2614 2615 2616 2617 2618 2619 2620 2621 2622 2623 2624 2625 2626 2627 2628 2629 2630 2631 2632 2633 2634 2635 2636 2637 2638

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

rakev rameno rampouchy ranou rapsód raspóde ratiboru rdousí rebel regni retech rez robata robili robota robotnice robotník robotu roboty robte robu robí rod rodná rodu rodáci roh roj rok roka rokli role rolnické romže rostlo rostly rostou roucha rouhavě rovem rovná rozbit rozbitou rozbité rozboř rozběhlý rozední rozhlížím

143

2639 2640 2641 2642 2643 2644 2645 2646 2647 2648 2649 2650 2651 2652 2653 2654 2655 2656 2657 2658 2659 2660 2661 2662 2663 2664 2665 2666 2667 2668 2669 2670 2671 2672 2673 2674 2675 2676 2677 2678 2679 2680 2681 2682 2683 2684 2685 2686

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

rozhoupám rozkaz rozlila rozpuštěné rozrazil rozstele roztála rozumnější rozumíš rozuměl rtu rtů rudou rudá rudých ruk ruka rusovlasé rusé ručkou ručí rve rybě rychvaldě rynku rypsu rysy rytíře rytíři rádi rám rámě rána rány ráz rázem rév rótšilda rýha rýmy rýč rýčem růsti různou růže růžovou růžový růží

144

2687 2688 2689 2690 2691 2692 2693 2694 2695 2696 2697 2698 2699 2700 2701 2702 2703 2704 2705 2706 2707 2708 2709 2710 2711 2712 2713 2714 2715 2716 2717 2718 2719 2720 2721 2722 2723 2724 2725 2726 2727 2728 2729 2730 2731 2732 2733 2734

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

sad salaše salmovci sametem samečci sameček samotu samovrazi sasůvku sazemi sazí schyluje schýlená sebe sebou sebral sedl sedlák sedláka sedmdesáte sednul sehla sehnutou sekyru semknutou sen sepjalo sepjatých sestru set setkání sever sevřenou sevřené seč sečka sešly sežrali shýbám shůry silnici silnicí siných sirnatou sirot sirotek sirý sivými

145

2735 2736 2737 2738 2739 2740 2741 2742 2743 2744 2745 2746 2747 2748 2749 2750 2751 2752 2753 2754 2755 2756 2757 2758 2759 2760 2761 2762 2763 2764 2765 2766 2767 2768 2769 2770 2771 2772 2773 2774 2775 2776 2777 2778 2779 2780 2781 2782

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

sklenkou sklenky sklánělo skláněly skok skonává skončené skoro skotský skočil skočilo skočnou skočná skráni skrání skvělí skáceli skácí skáče skřipky skřivánčích skřítků sladce sladká slavnost slavnosti slavných slep slepené slev slečno slinu slitování sloko slotě slova slovácká složil složí sluchu sluncem slunečná slunečný slunéčku slyším slyšíš slze slzy

146

2783 2784 2785 2786 2787 2788 2789 2790 2791 2792 2793 2794 2795 2796 2797 2798 2799 2800 2801 2802 2803 2804 2805 2806 2807 2808 2809 2810 2811 2812 2813 2814 2815 2816 2817 2818 2819 2820 2821 2822 2823 2824 2825 2826 2827 2828 2829 2830

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

slávu slívy slýchat smet smilovic smoly smrkové smrkových smrt smrti smutku smutnou smutný smutně smyl smysly smyčcem smyčka smíme smíšků smýkl smýkli smět směšno směšné sny sníh sněhu sněhy snů sobotu soběs sokola sokolové sosnu sosny soudruhem soutěskách spal spartaka spoly spondej spoutaný spouštějí sprostý správce spustila spustí

147

2831 2832 2833 2834 2835 2836 2837 2838 2839 2840 2841 2842 2843 2844 2845 2846 2847 2848 2849 2850 2851 2852 2853 2854 2855 2856 2857 2858 2859 2860 2861 2862 2863 2864 2865 2866 2867 2868 2869 2870 2871 2872 2873 2874 2875 2876 2877 2878

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

spánku spát spí spínají spěchám spřežení srazil srazily srazí srnce srnci sskočila sta stal stalo stane stanu stanul stany stanů starosti stav stavil stavěli stejná stejné stejného stená stero stiskli stole stolem stoletý stonky stoupe stožáry strach stranu strh strhl strhneme strhněte strmí stromem strou strunu struny stryku

148

2879 2880 2881 2882 2883 2884 2885 2886 2887 2888 2889 2890 2891 2892 2893 2894 2895 2896 2897 2898 2899 2900 2901 2902 2903 2904 2905 2906 2907 2908 2909 2910 2911 2912 2913 2914 2915 2916 2917 2918 2919 2920 2921 2922 2923 2924 2925 2926

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

stráni strání stráž stráži strážném strážní stu stydí stála stáčá stáří stébla stékají stíny střapatá střechách střelené střepy střikne stůj suchá sudby sudlic suknici suky surová surový svaly svalí svatba svatou svaté svatém svatý svientego svislým svitlo svitne svobody svojí svého svému svéráznost svírá svítil svítání svých světa

149

2927 2928 2929 2930 2931 2932 2933 2934 2935 2936 2937 2938 2939 2940 2941 2942 2943 2944 2945 2946 2947 2948 2949 2950 2951 2952 2953 2954 2955 2956 2957 2958 2959 2960 2961 2962 2963 2964 2965 2966 2967 2968 2969 2970 2971 2972 2973 2974

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

světem světí syna synci synem synečku synků synů sápala sílal síť sýček sžehla tací taky tatry tebou teklo temena temné temně tep teplý teprv tesklivou tesknota teskných tečou tešeme themis thermopyl tichou tichounko tichounká tichá tichého tichém tichým tisknou tisíce tisícům tiše tlamy tluk tmavá tmy tmí tolik

150

2975 2976 2977 2978 2979 2980 2981 2982 2983 2984 2985 2986 2987 2988 2989 2990 2991 2992 2993 2994 2995 2996 2997 2998 2999 3000 3001 3002 3003 3004 3005 3006 3007 3008 3009 3010 3011 3012 3013 3014 3015 3016 3017 3018 3019 3020 3021 3022

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

topasy topolech topolů toulavý točí tošonovice tošonovský travnatý trhali trhl trhliny trhlo trnovou trnových trojníky trápí tráví tuhé tupě tvoje tvor tvou tvrzi tvého tykve tyl tábor táhl táhlo táto tém tím tísní tóny týl těšte těšín těšínskou těšínské těšínu těžkého třeštíš třicetkrát ubil ubili ubitou ubité ubitý

151

3023 3024 3025 3026 3027 3028 3029 3030 3031 3032 3033 3034 3035 3036 3037 3038 3039 3040 3041 3042 3043 3044 3045 3046 3047 3048 3049 3050 3051 3052 3053 3054 3055 3056 3057 3058 3059 3060 3061 3062 3063 3064 3065 3066 3067 3068 3069 3070

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

ubíhá ubíjeti ubíjí udeřit udeří udá uhelné uhli uhly uhlím ujal ukláněly ukrutné uletlo uletělo umdlenou umdlené umíralo umírání umět umřít unaven unaví upjatý urazit uražený urputná určitě uspaný ustupova utržené utíkat utíkám uvidím uváží uzda uzdu učil učit učí uši ušima ušklíb uštvané ušáky ušáků ušákům van

152

3071 3072 3073 3074 3075 3076 3077 3078 3079 3080 3081 3082 3083 3084 3085 3086 3087 3088 3089 3090 3091 3092 3093 3094 3095 3096 3097 3098 3099 3100 3101 3102 3103 3104 3105 3106 3107 3108 3109 3110 3111 3112 3113 3114 3115 3116 3117 3118

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

vaši vaším vdala vdov vdova ved vede vedle velikou velikán velké vem venger venku veselé veselý vesničky vespod veverkám vezme vezmou večerkem vešlo viděli viděls vidět vinou vlahou vlaje vlajícím vlas vlast vlastenecký vlastní vlaštovky vlek vlhká vlhké vlhkých vltavou vltavská vltavských vltavy vltavě vládcem vlál vlček vlčího

153

3119 3120 3121 3122 3123 3124 3125 3126 3127 3128 3129 3130 3131 3132 3133 3134 3135 3136 3137 3138 3139 3140 3141 3142 3143 3144 3145 3146 3147 3148 3149 3150 3151 3152 3153 3154 3155 3156 3157 3158 3159 3160 3161 3162 3163 3164 3165 3166

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

vodil vodou vody voje vojtkovice vol vola volský vonné vonných voní voněla voněly vos vousů vozu vpije vpila vpily vplížila vposled vrabcům vraceli vraclavi vrací vrahem vrahu vrahů vrata vrazil vrazili vrazí vrať vraždil vrbice vrbu vrchem vrchy vryt vrásky vrátil vrátí vrátím vrážím vršku vstane vstaň vtisklo

154

3167 3168 3169 3170 3171 3172 3173 3174 3175 3176 3177 3178 3179 3180 3181 3182 3183 3184 3185 3186 3187 3188 3189 3190 3191 3192 3193 3194 3195 3196 3197 3198 3199 3200 3201 3202 3203 3204 3205 3206 3207 3208 3209 3210 3211 3212 3213 3214

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

vybral vybrala vybuchly vydrž vydychl vyhas vyhaslý vyhasne vyhnal vyhnali vyhneme vyhnu vyhnáno vyhnání vyhodil vyhrabe vyhrnulá vyhynuli vyhynuly vyhání vyhánějí vyjde vykládaný vykročil vykvetla vyl vylétal vymkla vymkne vypadá vypadám vypil vypouští vypravovat vyrazil vyrazí vyrostlý vyschlo vysmyčte vysocí vystoupí vytrh vytáhnou vyšel vyženeš vyžeň vzdorem vzdychalo

155

3215 3216 3217 3218 3219 3220 3221 3222 3223 3224 3225 3226 3227 3228 3229 3230 3231 3232 3233 3234 3235 3236 3237 3238 3239 3240 3241 3242 3243 3244 3245 3246 3247 3248 3249 3250 3251 3252 3253 3254 3255 3256 3257 3258 3259 3260 3261 3262

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

vzdychne vzdálené vzdýchá vzejde vzešlý vzklíčí vzkypí vzlyk vzlykne vznešených vzplane vzplála vzpřímen vzruší vzácní vzít váhu vál vánek vášnivým vášnivě vážní více vínem víra vísky vítkovice vítkovské vítkovských vítězi vítězství východ východu výskly výsledek výslužku výspy věc vědí věděli věhlasný věky věnec věnem věrný věstí věsí větev

156

3263 3264 3265 3266 3267 3268 3269 3270 3271 3272 3273 3274 3275 3276 3277 3278 3279 3280 3281 3282 3283 3284 3285 3286 3287 3288 3289 3290 3291 3292 3293 3294 3295 3296 3297 3298 3299 3300 3301 3302 3303 3304 3305 3306 3307 3308 3309 3310

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

větvi větší většího věčné věčném věří věže věži věžičky věží věžích vře vše všudy vůl vůle vůz wolf x zachraň zachrání zachvělo zadržte zahalen zahaste zahoď zahoří zahrabují zahrál zahyne zahynul zahřmí zahřměla zahřměly zajatým zajdi zajíci zaklel zakopali zakrytá zalehl zalili zalily zaliti zalkne zalétla zalévá zaměstnání

157

3311 3312 3313 3314 3315 3316 3317 3318 3319 3320 3321 3322 3323 3324 3325 3326 3327 3328 3329 3330 3331 3332 3333 3334 3335 3336 3337 3338 3339 3340 3341 3342 3343 3344 3345 3346 3347 3348 3349 3350 3351 3352 3353 3354 3355 3356 3357 3358

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

zamžel zapadlá zapadlé zapjaté zapomněl zaprosil zapráh zapřel zarazil zardousili zaskočen zaskřípe zaslepil zaslouží zasmušilých zasmál zasmát zastínily zasyp zato zatopí zatratil zatrať zatím zatřepal zatřepou zavalil zavel zaváto začouzených zašeptal zaškaredil zašlapané zašlého zašlému zaštkal zaťal zaťatou zažeň zbarvily zbožný zboží zbylo zběh zchvátil zcizilas zcuchané zdali

158

3359 3360 3361 3362 3363 3364 3365 3366 3367 3368 3369 3370 3371 3372 3373 3374 3375 3376 3377 3378 3379 3380 3381 3382 3383 3384 3385 3386 3387 3388 3389 3390 3391 3392 3393 3394 3395 3396 3397 3398 3399 3400 3401 3402 3403 3404 3405 3406

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

zdobil zdvihl zdvihla zdvihli zdvihám zdích zestárl zhasl zhasla zhasnem zhasínající zhasíná zhlené zhustil zhynem zimou zjev zkalil zkazku zkuń zkázu zkázy zlacená zlatou zlatého zlatým zle zlobivé zloději zlověstný zlá zlý zlým zmije zmátl zmítá změří znak znamení znesvěcen znáš zněly zněmčená zobák zoubky zove zpijem zplály

159

3407 3408 3409 3410 3411 3412 3413 3414 3415 3416 3417 3418 3419 3420 3421 3422 3423 3424 3425 3426 3427 3428 3429 3430 3431 3432 3433 3434 3435 3436 3437 3438 3439 3440 3441 3442 3443 3444 3445 3446 3447 3448 3449 3450 3451 3452 3453 3454

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

zpod zpolštělý zpomněli zpurný zpívati zpíve zpívejte zpíváš zpěněné zpěv zpěvem zpěvák zpředu zradil zrady zrobím zrádcem zrádné zrádného zrádným zrána zsinalá zticha ztichne ztraceným ztrať ztuhly ztěžka zuby zubí zuří zvadlý zvadlých zvedl zvednem zvednou zvednul zvečera zvonky zvony zvoníka zvrátil zvuk zvuku zvuků zvučným zvučí zvyk

160

3455 3456 3457 3458 3459 3460 3461 3462 3463 3464 3465 3466 3467 3468 3469 3470 3471 3472 3473 3474 3475 3476 3477 3478 3479 3480 3481 3482 3483 3484 3485 3486 3487 3488 3489 3490 3491 3492 3493 3494 3495 3496 3497 3498 3499 3500 3501 3502

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

zvůli zábava zábavou záclonu zádech záhony záhubě zákazů základů zámečku zámkem zásluhy zástup závěť záře zářili zářilo zášti záštita zírá zúčtujem zřela zřels zřely zří zřím zůstanu úderu údol údolí údy únavy úporné úsměvu úspěch ústraní úzko úžehu úžen ćeszyna čapce čas časně časy čechové čechy čechů čekat

161

3503 3504 3505 3506 3507 3508 3509 3510 3511 3512 3513 3514 3515 3516 3517 3518 3519 3520 3521 3522 3523 3524 3525 3526 3527 3528 3529 3530 3531 3532 3533 3534 3535 3536 3537 3538 3539 3540 3541 3542 3543 3544 3545 3546 3547 3548 3549 3550

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

čepice černou černí černých černým čerstvo čertovo červeno červenou červené česky české českých četly četyna čili čistá čižmách čtenář čtenáři čteš čtvero čtyrech číhavých číst číš ŕondźimy řad řadám řecké řeka řekla řekneš řeknou řekou řeku řeky řemeni řemeslo řepy řetězem řeči řež řidnou řinčely řondí řve řádků

162

3551 3552 3553 3554 3555 3556 3557 3558 3559 3560 3561 3562 3563 3564 3565 3566 3567 3568 3569 3570 3571 3572 3573 3574 3575 3576 3577 3578 3579 3580 3581 3582 3583 3584 3585 3586 3587 3588 3589 3590 3591 3592 3593 3594 3595 3596 3597 3598

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

říci řídí říkal římané římského šachta šachty šachtě šalmaj šarlatě šavlí šediny šedivý šepce šeredná šero šeru šetřil šeď šeřil šikmo šiky širá šišek škaredou škaredá škol šlachty šlachy šlapalo šlapaný šlape šlechetní šlechetný šlechta šlechticů šlo šnůru špalku špatnou špatné špatný špičatý štaci štolách štítem šuhaji šumař

163

3599 3600 3601 3602 3603 3604 3605 3606 3607 3608 3609 3610 3611 3612 3613 3614 3615 3616 3617 3618 3619 3620 3621 3622 3623 3624 3625 3626 3627 3628 3629 3630 3631 3632 3633 3634 3635 3636 3637 3638 3639 3640 3641 3642 3643 3644 3645

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

šumbarku šumivá šumí švarna švarná švih šílený šťastna žal žaluješ žatva žebrat žebrákem žehnal žen ženicha ženský ženu žes žhavý žida židem židy žijem žiju žila žilou žitím živit životy žloutnou žlutá žluté žlutí žlutým žofíně žold žultého žultý žádné žádném žádá žár žárný žáry žíti žíznivé

164

Frekvenční distribuce Autor 2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44

151 140 128 89 74 74 48 47 44 39 39 38 38 37 34 33 30 29 29 24 23 22 22 22 21 21 21 18 18 18 18 17 17 15 15 15 14 14 14 14 14 14 14 13

v a se na jak z co za do pod s k po jsem když je nad nechť tak jest od jde mne ty jen tam že hledí kdo kdy to byl nes mnou ostravice ve hoře mi poli píseň x zem země ten

165

45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92

13 13 13 13 12 12 12 12 12 12 12 12 11 11 11 11 11 10 10 10 10 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8

tě ze žití život beze jednou jej jsi já kde mu u má před ti však ženy děvče jsou ne pluh ale až bude bůh dej duši jako pole přes rukou svých těch vždy žije bez by byla děvucho hlavu jeho jí kdož koně muž můj nejhezčí neseš

166

93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140

8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

nám pane při si slunce tož žal žena bys dva děvuchy ji kalina než oči polské pán toho těšína těžko už časem budeš bílý dcera den dobře děvucha hej jich kalino kam krev kůň lidí líc mně nebe nás o pyšný rád srdce tu tvůj též vodka či

167

141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188

6 6 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 4 4 4

šel žil bo běží daleko dokud dolů dvě hanys havranů hlavy hleď ho hor jejich juž koněm labutinko let mladou mladé mohyly mojšl nech nikdy národ ní okem olzou rež ráz sedm sedí sobě svou své tmavé těžkou tři všech všecko široká šla žermanic žide bije blázen boj

168

189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

bystroń břeh břehu břem chce cos césar deset dne domů dým grunt havranovi hnědým horami horehleď hotov hrob hřmí i jeden jenž ještě klasy kraj krokem který letí li líci mluví mohelnice mohylou moje motýl muže neb nemá noci něm on papírový patří potokem prostý proud proč přijde

169

237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

přišel půl rod sivá slova stál surová svůj syn sám ta tich ticho tichý tomu tvoje tvář tvé třeba večer vlasy vody vysoká ví zimě úsměv černých řeko šumná ženou ženu žid baby blázna bože boží brázdy budou buď bych bylo bystrońova bída břehem cesta cestu cesty chlopa

170

285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

chocholy chodí ciz césarova dala dav didus divoká divukrásná dlouho dnes domu duše dá goral havran havrana hlava hlavou hleděl hlubku hlubkův hoch horama ineptus jdeš jste každý kdys ke klas kmen krásné květ křivý labutinka lesa lesní lety leží lid lidem lidu lože lysou láska lásky létě

171

333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

mezi miluje mladá mohylu mojí moře máť měl nebi nebudeš nevím nic osud otec oře pak panské pluta polí požene pros přišli půjdeš půjdu rok roky roků ruce ruky silnici slezská slezské sluch služebníče smějí sníh sněhem sotva staré starý stojíš synek synku také temné teskný teče tobě

172

381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

tom tváře té témě těm těšín těžký těžkým ves vesele večera vlasů vln voda vodí vrby vzhůru vítr vše zase zemi zná znáš zuby zvonky zvoní září černé černý červnu řek štěstí ženě žeň žida žore ach ani aspoň bere beskydech bleskem blyskla blízký bokem bolest bor bouře

173

429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

buzek byly bystřina bystřino básník báň bídné být celý chceš chlop chtěli chud chylka cigánka césara daleký dcerou dceru dlouhém dobrým doma dotud družku dunaje dunajem dáků dále dálku dávno díl dívčí dýmky děcko děd frydku goralské goraly hané hesla hladina hledět hlubek hora horách host hoří hranicí

174

477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

hrobu hrobě hrčí hudba hučí hvězdy háže hřbitove hřměla hřmělas jaks janku jasná jedna její jež jinak jinou jiný josef jsme ju kalinou kameni karneval kdyby kdysi kladla klasem kmit kněží kolem kolébku koňům kořeny krok kroku krve král krása krásným krčmu krčmě kvete kámen káže kři kříž

175

525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

les lesích lesů list los loučí lutyně lyskou lze lépe mají masku matky meč mlynář mlynářova mlád mládí mléka mlýn moc modré mohyle mohylách mojšle mostu možno máš mé mém mít míti městu měsíce nadarmo nade nahý najdeš naposled napřed nedělal nenavrátí není nese neshodí neuhodne nevykreslená nevyzpívaná

176

573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

nezpodobená nečitelné nešetří nežli noc nos nosem nosí nožky nu národa národu ním níž oba obrací odpovědi okno oko okolí oltáře opa oravu osm ostravicí očí očích padli panská panský pij pije pil pizne plynou pode podle podzim pohled polem pomník potoce potom pouť povídají pověz pozorně prostém

177

621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

prsa pruh první prvý práce psaní pták pustil pyšno pánů pěna pět přede přilby přišla půda půdy půlnoc ret robí rodné rokem rtem rty rve rynku rysem rána ránu sama sbohem sebe sem serval sibiře sivých skalami skoku skála skřivan sladkou sladká sladký sličná sluncem slunko slyšel smrk

178

669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

smutek smál smět snad snů spiš splývá spolu spustil spí spící spěl srdci stareček staví stejně stran strych stín stůl sviadnov svině svého svém svítí svědomí svět synem synů tebe temnou temných teskné teskně tiber tichou tichým tisíc tisíců tmavomodré tmavých tmavým topol tváří tvých táhla táhne téže

179

717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

těšínem těžká třech třetí tůň udeří utkvěl vedle vesna vezmeš viděl vlas vlasem vlastní vloží vod vpřed vrať vrbami vrátil vrátí vysokých vysokýma vzala vzpomínky víc více vína víš včera vědí věrná věřil věřit vůz ynum zabije zabil zabit zahrazené zamračený zaplakala zapomenout zasmušilý zastřelil zboží zhas zhasla

180

765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

zní zora zrak zrno zvedly ó údolí únoru úsměvem úsměvu čapkou čas čeká černým červený čteš čí řeka řekl řeku řeky šavle šumnou švarné švarný šíj šíji šťastnější žalost žene ženku žiješ žili žito života žlutý žár alka amura amuru andělé aniž arden asi bab baba bachmače bahna

181

813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

balvany barvená barvám barvínek baránkem batolila baziliščí bažanty be bednářem belhavým bereš berušky beskydem beskydská beskydský beskydě bezejmenných bezkydské beznadějná beznadějné beztoho bečce bečvy biju bijí bil biskupech bič bledá bledé blendovský blesklo bloudím bludičkou bláta blízko blýskavý blýskl bobule bod bodláčí bodákem boha bohatým bohem bohorovné bohové

182

861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

bohumínu bohyně bohů bojem bojovníků bojovníkův bok boku boků bolesti bolu bolševika borem boru bos boskám bot bouřně bozi bořil božím bradu bral brandýsem branské bratr bratra bratry bratře bratřil britský brkem brousit brslenem bručel brvy brzo brání brázda brázdu bubny bubnů budem buditeli budoucí budu bujnou bujná

183

909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

bujné bujného burmistr buzku bylino bystrońa bystrońovou bystrońovy bystrá bystré bystřiny básníkova bázeň bídnou bídná bídou bílá bílé bílým bíti bývá bývání běda bědná běž břehy cedry celá cestou cestě chalup chalupa chaosu chatu chcete chleba chlopu chléb chodil chodník chodíš chopí choré chorý chovala choť chraň chromý

184

957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

chroust chrání chtí chtějí chtěl chudoba chudobná chudobném chudobný chudobným chválí chvílích chvějící chvěly chybila chybu chytne chytráků chytré chytá chyť chřestila citu cizí coelebs cožpak ctít cymbálek cíli císaři císařovi císařovo cítí dar daruj daruje datlík davy dbají dbal dcerky devatnáctém dešti deštivém deštích deště didu diem

185

1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

diotimy divná divné divoké diví divý dlaně dlouhá dlouhý dluh dnu dněpra dobojem dobří dodali dojde dokonána dokončil dolní domaslovice domem domitian domovina donese dopadne dopuštěním dost dosti dotknul dozní dožiju dragon drahá drahý drn drobné drsná drsným druh druhdy druhý druhým druzí druž družko drvy dráhu dráp

186

1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088 1089 1090 1091 1092 1093 1094 1095 1096 1097 1098 1099 1100

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

dráty dráze drž drželi držte drží držíš dub dubině dubnu duby duj duje dukáty dumná dušky duší dál dáme dát dáte dávná dávným dáš déle dívala díve dívá dívčino dýchá dýmal dýmavé dýme dýmem dýmka dýmu děckem dědinu dědů děhylov děhylově dějí dělných děs děti dětmi dětí děvuch

187

1101 1102 1103 1104 1105 1106 1107 1108 1109 1110 1111 1112 1113 1114 1115 1116 1117 1118 1119 1120 1121 1122 1123 1124 1125 1126 1127 1128 1129 1130 1131 1132 1133 1134 1135 1136 1137 1138 1139 1140 1141 1142 1143 1144 1145 1146 1147 1148

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

děvuchou děvuše děvuška děvčata děvčaty dřevěné dříme dřímou dřímáš e elegie enoch exul fabuli falernským falešná falešný figury filosof filosofa financi financům foliantu formu fořtů francouzských galanku gazda gazdo gazdovi goliáš gorala goralova goralská goralů grapa groš gruntu gróf gyzdi gázových halfarovu halil hanba hanuši hanysa hanyse hanysovy

188

1149 1150 1151 1152 1153 1154 1155 1156 1157 1158 1159 1160 1161 1162 1163 1164 1165 1166 1167 1168 1169 1170 1171 1172 1173 1174 1175 1176 1177 1178 1179 1180 1181 1182 1183 1184 1185 1186 1187 1188 1189 1190 1191 1192 1193 1194 1195 1196

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

hasič havranka havrankou hebrejce hejtman hejtmana helmy hladké hledal hledám hleděla hleďte hloupí hlubiny hlubka hlubkovi hlubkovu hlupci hlupců hlídáš hnije hnáti hněvem hochy hodin hodiny hodinách hodině hoferská holedbati homerický honem hore horkou horká horké horkým horskou horské horskému horský hospodaří hospodin hospodina hospodář hospodáře hostem houpal

189

1197 1198 1199 1200 1201 1202 1203 1204 1205 1206 1207 1208 1209 1210 1211 1212 1213 1214 1215 1216 1217 1218 1219 1220 1221 1222 1223 1224 1225 1226 1227 1228 1229 1230 1231 1232 1233 1234 1235 1236 1237 1238 1239 1240 1241 1242 1243 1244

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

hoví hoď hoř hořce hořem hořet hořká hořké hořkého hořký hořkým hošík hrabyněm hraje hranu hrdinů hrdla hrobech hrobem hroby hromem hromu hromy hrotem hrozná hrubá hrubé hrudou hryzlo hrá hráz hrčel hrůz hrůze huslí hučelo hučící hučínem hučíně hvízdaly hvězd hvězdou hájů hážou hó hölderlin hřbitovech hřebenem

190

1245 1246 1247 1248 1249 1250 1251 1252 1253 1254 1255 1256 1257 1258 1259 1260 1261 1262 1263 1264 1265 1266 1267 1268 1269 1270 1271 1272 1273 1274 1275 1276 1277 1278 1279 1280 1281 1282 1283 1284 1285 1286 1287 1288 1289 1290 1291 1292

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

hřebíku hřeje hříchu hřímá idyla imperátor ineptu iskerkou italských ius izbu izbě jabloní jaksi jakub janek janu jarmo jarních jasa jasno jasných jdete jdi jedenkrát jediné jediný jediným jedno jednoho jednu jejž jel jemnou jemně jenom jeseň jezdce jezeře ježatý ježíškovi jho jihu jim jinde jiná jiného jinému

191

1293 1294 1295 1296 1297 1298 1299 1300 1301 1302 1303 1304 1305 1306 1307 1308 1309 1310 1311 1312 1313 1314 1315 1316 1317 1318 1319 1320 1321 1322 1323 1324 1325 1326 1327 1328 1329 1330 1331 1332 1333 1334 1335 1336 1337 1338 1339 1340

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

jiným jiskrných jitra jizbě již jmeno jmenovat jméno jochů jásajícími jím jímal jít jíž kaj kalich kalichem kalinu kalině kalný kalí kamenité kamenná kamením kamizolu kantoři kapkou kaplích karpat kasárna katanů kačice kaštany každé každému každým kdes kdos kdosi kelíšek kelíšku kivi klamech klamnou klasů klesne klidnou kloní

192

1341 1342 1343 1344 1345 1346 1347 1348 1349 1350 1351 1352 1353 1354 1355 1356 1357 1358 1359 1360 1361 1362 1363 1364 1365 1366 1367 1368 1369 1370 1371 1372 1373 1374 1375 1376 1377 1378 1379 1380 1381 1382 1383 1384 1385 1386 1387 1388

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

klín klíčí kmene kmitl knížatech knížky knězi kněžka kněžnu kněžích kobzol kobzolí kol kola kole koleje kolenou kolenách kolo kolébkou kolébky konci kontušovky koníka kopců kopytem kopím kormidla korun koruna kosa kosit kosmou kosou kost kostela kostelích kostí kosu kosy koupil kouřilo kovem kozy kozáckých kozák kozích kočárem

193

1389 1390 1391 1392 1393 1394 1395 1396 1397 1398 1399 1400 1401 1402 1403 1404 1405 1406 1407 1408 1409 1410 1411 1412 1413 1414 1415 1416 1417 1418 1419 1420 1421 1422 1423 1424 1425 1426 1427 1428 1429 1430 1431 1432 1433 1434 1435 1436

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

koňa koňů kořist košulky kožíšků kraje krajem kraji krasavice krasuly krasulů krašnikem krejcar kroupy kroutí krovky kruh kruté krvi krvácí krví králi králích krásce kráska krásko krátko krátké krávy kráčel krčma která které kterého kterých kteří ku kudrnatou kudy kule kulka kurhanech kuruce kury kučeravý kvetla kvést kvítí

194

1437 1438 1439 1440 1441 1442 1443 1444 1445 1446 1447 1448 1449 1450 1451 1452 1453 1454 1455 1456 1457 1458 1459 1460 1461 1462 1463 1464 1465 1466 1467 1468 1469 1470 1471 1472 1473 1474 1475 1476 1477 1478 1479 1480 1481 1482 1483 1484

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

květu květy kyji kytky kácí káčata kýchl křečkem křivá křivých křovino křídel labe labutinkou labutinku labutí lavici lech leckdo legií lehko lehlo lehly lehčí lemujících lepá lepé lepší lesem lesy leta letní leto letopis leť lež ležet libánu lichotníku lichém lije listem listy listí lisí lišek lišák lká

195

1485 1486 1487 1488 1489 1490 1491 1492 1493 1494 1495 1496 1497 1498 1499 1500 1501 1502 1503 1504 1505 1506 1507 1508 1509 1510 1511 1512 1513 1514 1515 1516 1517 1518 1519 1520 1521 1522 1523 1524 1525 1526 1527 1528 1529 1530 1531 1532

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lodi lonské loví loži lucernu luciny luk lučinami lysá lákal lávky lékařů líbá líce lící líně lístek líté lítý lže lžeš malba malou manebis manské marné marně martinově maryča maryčka maryčku marš masky matička matkou matku mauriciu maškarní maškaráda maštali mdlý mech mechu metelice metlou mečem mha mihu

196

1533 1534 1535 1536 1537 1538 1539 1540 1541 1542 1543 1544 1545 1546 1547 1548 1549 1550 1551 1552 1553 1554 1555 1556 1557 1558 1559 1560 1561 1562 1563 1564 1565 1566 1567 1568 1569 1570 1571 1572 1573 1574 1575 1576 1577 1578 1579 1580

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

mil milníku miloval milovati milování milující milý mine ministrů ministrům minulých minut mizí mladost mleče mluvit mluvíš mlynáře mlynářovou mlze mláda mládci mládež mlýna mlýnský mlýnu mlýně mlčelivá mlčelivých mlčet mlčící modlitby modlitbách modlu modlíš modrem modrými mohelnici mohou mohutným mohyl moja mojšla mojšlem morava moravice moravských moravy

197

1581 1582 1583 1584 1585 1586 1587 1588 1589 1590 1591 1592 1593 1594 1595 1596 1597 1598 1599 1600 1601 1602 1603 1604 1605 1606 1607 1608 1609 1610 1611 1612 1613 1614 1615 1616 1617 1618 1619 1620 1621 1622 1623 1624 1625 1626 1627 1628

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

morávky moskala most mostem mosty motýlů mou moudří mozku mrav mrazem mrtev mrtvého mur musil musím muzika mužové mužů my myslivec myslíš myšky máchl máku málem málo málokterá míli mír mísu míře mých měchem mělas měli měním města městem městečka město městě měsíc měřiči mříží může nabil nach

198

1629 1630 1631 1632 1633 1634 1635 1636 1637 1638 1639 1640 1641 1642 1643 1644 1645 1646 1647 1648 1649 1650 1651 1652 1653 1654 1655 1656 1657 1658 1659 1660 1661 1662 1663 1664 1665 1666 1667 1668 1669 1670 1671 1672 1673 1674 1675 1676

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

nachýlenou nachýlil nachýlila nachýlí nadšení naházeli nakloní nalévali namítnout napijem napoly napít nasadil nastavil nasypanou nasypat navždy nazvu nač naň naše našima našli neber nebesích nebyl nebýt nechat nechceš nechodí nechtěl nechyl nechytí neckarem nedal nedaleko nedbal nedbali nedobrá nedojalo nedočkal nedrží nedáte nehezké nehleď nehnuté nehodí nejbližší

199

1677 1678 1679 1680 1681 1682 1683 1684 1685 1686 1687 1688 1689 1690 1691 1692 1693 1694 1695 1696 1697 1698 1699 1700 1701 1702 1703 1704 1705 1706 1707 1708 1709 1710 1711 1712 1713 1714 1715 1716 1717 1718 1719 1720 1721 1722 1723 1724

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

nejde nejdi nejlepších nejspíš nejšvarnější nekonečná neletí nelze nemluv nemluvňaty nemoh nemoha nemám nemáš neměly nenahradí nenastavíš neozdobíš nepaměti nepodá nepohnutý nepokoušej neposlechl nepotlukou nepravím neprchne nepsaného nepsuj nepusť nepřítele nerdi nerozeznáš nesetkali nesklonila nesklonili neslyší nesou nesuď netančí neudeřil neuhnete neukojí neuměl neunikneš neuškodí nevinnou nevydala nevydáš

200

1725 1726 1727 1728 1729 1730 1731 1732 1733 1734 1735 1736 1737 1738 1739 1740 1741 1742 1743 1744 1745 1746 1747 1748 1749 1750 1751 1752 1753 1754 1755 1756 1757 1758 1759 1760 1761 1762 1763 1764 1765 1766 1767 1768 1769 1770 1771 1772

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

nevysměje nevytiskne nevěstko nevěstky nezadáví nezarmucuj neznali nezůstane neřídil nežije nežádaný nich nichž nikoho nimi noctis nocí noha nohou nohu nosil nosítkách nových nořil nožkou nyní nápis náramkem národem národní návsi názor náš nésti ně někde německé němi němé němý něžná obemyká obile obloha oblévaných obracel obracet obvaz

201

1773 1774 1775 1776 1777 1778 1779 1780 1781 1782 1783 1784 1785 1786 1787 1788 1789 1790 1791 1792 1793 1794 1795 1796 1797 1798 1799 1800 1801 1802 1803 1804 1805 1806 1807 1808 1809 1810 1811 1812 1813 1814 1815 1816 1817 1818 1819 1820

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

obvazku odbyl oddanost ode odkud odnesl odpor odporna odpustiti odvlekli odře ohni ohnivým ohně okamžiku okenku oknem okny okovů oku olše olšemi oněm opadne opilý opolí opuštěn opuštěný opy oral orat oravan orliny oráčovou osika oslavy oslepuje osmahlou osmahlý osmdesát ostatní ostravici ostružina ostrve ostrá ostré ostrý ostříž

202

1821 1822 1823 1824 1825 1826 1827 1828 1829 1830 1831 1832 1833 1834 1835 1836 1837 1838 1839 1840 1841 1842 1843 1844 1845 1846 1847 1848 1849 1850 1851 1852 1853 1854 1855 1856 1857 1858 1859 1860 1861 1862 1863 1864 1865 1866 1867 1868

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

otce otců oto otrhanců otrávila otázka otázku oves ovsa oštěpem padl padla padls padne padneme padnou padá panských panským paní papoušků papír papíry parasit parobek parobkem parobkovi patnácte patě patříš pavel pašer paže peníze pere perem perla perutí peřejích pieronów pili pilo pily plakala plavit plač ples plesné

203

1869 1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

plesu pleti pleť plné plném plody plot plotem plotu pluhem pluto plutou pláni pláň plémě plísně pni pně pobarvila pobereš pobijete pobledla pochodu podat podobna podzimu podíl pohrdání pohyb pohárem poháru pojde pojedu pokora pokorná pokorného pokoře pokuty pokřiva pokřivy poledne polehli polehne politice polka polnice polsky polský

204

1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

polských pomníky pomoc poneseš poraziti poslední posledního pospolu postava postavili postavy postaví pot potká potkáš potok potoka potoků potrhlý potěšiti pouta pouti poušti pouští povalem povolí povraždil povím povíš pověstný pozdní pozdrav pozdě poznals poznamenal pozpátku počkal počkáš počuješ pořád požehnal prachem praha prahu prajské prakem prales prali

205

1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

praskajícími praskotem praská pravdu pravdy pravili praví pražmy prchla prchlý prchnout primae probleskly prodlí prohýbá proklestil prokleté prolhaná propil prorok prorvanou prorvou prorvy prosebný prostoře prosté prostírá prostých prostým prostřelenou prosvítá protkl provazech provazem prsem prsu prsů pružné prvosenky prvého prvých práci prý psala ptaní puká pustilo pustkovci

206

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 2051 2052 2053 2054 2055 2056 2057 2058 2059 2060

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

puška pušku pušky pysky pyšnou pyšným pánech páni pátrá pátý pávy písni písní písně pýcha pýchy pěkná pěny pěně pěsnička přec přece předběhnu předci předků přednost přejde přeje přejelas přemýšlím přepluji přeptá přeskočí přešlo přijdou přikryje přilehla přilne přiskřípne přitisknut přátelé příboj příboji přídech příkopem přísahal přísní příště

207

2061 2062 2063 2064 2065 2066 2067 2068 2069 2070 2071 2072 2073 2074 2075 2076 2077 2078 2079 2080 2081 2082 2083 2084 2085 2086 2087 2088 2089 2090 2091 2092 2093 2094 2095 2096 2097 2098 2099 2100 2101 2102 2103 2104 2105 2106 2107 2108

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

půdě půjde půjdem rab raby ramena ranou rasu rek republice retů robila robotě robu roby roce rodiče rodná rohu rolí rosou rostlý rouhač routa roven rovin rovině rovna rozbila rozbit rozhodili rozlehlé rozlila rozlítí rozmoklé rozprostřena rozpuklé rozrývá rozum rozveselil rozzelená rtu rtů rubat rubem rubín rudou rudé

208

2109 2110 2111 2112 2113 2114 2115 2116 2117 2118 2119 2120 2121 2122 2123 2124 2125 2126 2127 2128 2129 2130 2131 2132 2133 2134 2135 2136 2137 2138 2139 2140 2141 2142 2143 2144 2145 2146 2147 2148 2149 2150 2151 2152 2153 2154 2155 2156

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

rukama ruku rusi ručejem ručku ručky ručíš ruškou rychlík rysy rysů ráda rádi rájem rákosí ráno rém rýnský růžovou růžové sadové sametových sami samu sasankou sběhli schová schyluješ schýlil sebou sedmi sedmičku sedne sedíš sehnutá senecio sepjaté sepjatý septimia septimiův ses seskočí sestry sestup sever severu sešinula sežerou

209

2157 2158 2159 2160 2161 2162 2163 2164 2165 2166 2167 2168 2169 2170 2171 2172 2173 2174 2175 2176 2177 2178 2179 2180 2181 2182 2183 2184 2185 2186 2187 2188 2189 2190 2191 2192 2193 2194 2195 2196 2197 2198 2199 2200 2201 2202 2203 2204

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

sibiřem sil silou sinaje sinou siném siný sis sivou sivého skalní skalou sklaný sklence sklenky sklonily skládal skolil skončila skoro skot skoupí skočily skočnou skryté skrýti skrčený skulinou skácí skřipky skřípala slabikáře sladkým slamou slavná slavné slední sletěl slična sličnou sličné sloužil slov slovech slovem slovo slovy složí

210

2205 2206 2207 2208 2209 2210 2211 2212 2213 2214 2215 2216 2217 2218 2219 2220 2221 2222 2223 2224 2225 2226 2227 2228 2229 2230 2231 2232 2233 2234 2235 2236 2237 2238 2239 2240 2241 2242 2243 2244 2245 2246 2247 2248 2249 2250 2251 2252

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

slunci slunečném slyš slyším slz slzy sláva slávě smolniček smolné smotku smrkem smrku smrt smutečná smutnou smála smích smím smýk smýkne smývá směje směnku směr snes snil snopy sny snědá snědé snědým sokem sokol sokolí solferinu sosna sosny soucit soudců souputnice souputnicí soustruh spanilé spatřil spišský splnila splácí

211

2253 2254 2255 2256 2257 2258 2259 2260 2261 2262 2263 2264 2265 2266 2267 2268 2269 2270 2271 2272 2273 2274 2275 2276 2277 2278 2279 2280 2281 2282 2283 2284 2285 2286 2287 2288 2289 2290 2291 2292 2293 2294 2295 2296 2297 2298 2299 2300

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

spouštěl spáleným spánku spát spíchej spěchem spěje spřež sraz srazily srazí srp srpnu srsť ssečeny staletí starka starodávná stará starých starček statek stavíš stařec stařečci stařečkem stejné stepi stepní stezce stezka stezkou stihla stiskly stiskne stlát sto stodoly stoh stojí stole stolem stolů stopou stoupal strhne strmá strmých

212

2301 2302 2303 2304 2305 2306 2307 2308 2309 2310 2311 2312 2313 2314 2315 2316 2317 2318 2319 2320 2321 2322 2323 2324 2325 2326 2327 2328 2329 2330 2331 2332 2333 2334 2335 2336 2337 2338 2339 2340 2341 2342 2343 2344 2345 2346 2347 2348

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

strofa strom stromy strouhy strumeně strunu struny strání stráních stráž stráže stráži strženým stud stáhly stále stáli stár státi stářím stínu stíny stíní stíně střecha střechy středem střelil střemhlav střižen stříci střílela střílí stůj suché suchým sudba sudbo sukni sukní suky sundá surový svahu svalí svatokrádce svaté svažte

213

2349 2350 2351 2352 2353 2354 2355 2356 2357 2358 2359 2360 2361 2362 2363 2364 2365 2366 2367 2368 2369 2370 2371 2372 2373 2374 2375 2376 2377 2378 2379 2380 2381 2382 2383 2384 2385 2386 2387 2388 2389 2390 2391 2392 2393 2394 2395 2396

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

svezen svezli svitu svoboda svobodné svobody svrhl svému svévole svíce svíci svým svěsil světa světu syna syneček synka synkům synovy synům sypala sypanou syring syčí sáh sáhne sát sázím tacit tančí tančíš tarpejskou tatara tekly temnem temnobrvá temným tenkrát teplou teprv tesklivá tesklivých tesknota textu teď tiberem tichu

214

2397 2398 2399 2400 2401 2402 2403 2404 2405 2406 2407 2408 2409 2410 2411 2412 2413 2414 2415 2416 2417 2418 2419 2420 2421 2422 2423 2424 2425 2426 2427 2428 2429 2430 2431 2432 2433 2434 2435 2436 2437 2438 2439 2440 2441 2442 2443 2444

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

tichá tichých tištěný tkalo tma tmavý tok tomka topoly topí tou touhou touhy toužím točí transylvanských tratící travka travou tribuny trní trvá trčet tuhou tuhým tvou tvrdé tvá tváři tvém tvým tys táhli táhlo táhly táhnou táhnoucí tém tím tónem týdne těšínska těšínská těšínském těšínský těžkých třemi třese

215

2445 2446 2447 2448 2449 2450 2451 2452 2453 2454 2455 2456 2457 2458 2459 2460 2461 2462 2463 2464 2465 2466 2467 2468 2469 2470 2471 2472 2473 2474 2475 2476 2477 2478 2479 2480 2481 2482 2483 2484 2485 2486 2487 2488 2489 2490 2491 2492

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

třesk třpyt třpytí tříleté uběhlá ucho udeřil uhnul uhodnouti uhýbal ukrajiny umdlené upomínkou uprášený urval urvaný usměje ustoupil utišila utrácí utíká uvidíš uvit uzdu uzřel uč učen učeným ušetřil ušlapaná vagabunda val valil vane var vavřínem vařit vaší vdoví ved velikou velitele vem venku veselí vesnou vesny vichře

216

2493 2494 2495 2496 2497 2498 2499 2500 2501 2502 2503 2504 2505 2506 2507 2508 2509 2510 2511 2512 2513 2514 2515 2516 2517 2518 2519 2520 2521 2522 2523 2524 2525 2526 2527 2528 2529 2530 2531 2532 2533 2534 2535 2536 2537 2538 2539 2540

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

vidí vidím viděls vina visu visí vlak vlaky vlašský vlek vlevo vlhké vlnka vlnou vlny vložili vltava vltavy vládne vládnoucích vlásky vlídný vnikali vnouče vnoučetem vodkou vodku vodou vodu vodám vodě vojanských vojenských vojny vojínem vojínovi volný volným vonná voníš voněla vrací vrah vrahům vraty vraždí vrba vrbinách

217

2541 2542 2543 2544 2545 2546 2547 2548 2549 2550 2551 2552 2553 2554 2555 2556 2557 2558 2559 2560 2561 2562 2563 2564 2565 2566 2567 2568 2569 2570 2571 2572 2573 2574 2575 2576 2577 2578 2579 2580 2581 2582 2583 2584 2585 2586 2587 2588

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

vrbách vrch vrchem vrchu vrhne vrzte vráz vsadil vstávat vstříc vulgaris vy vyběhne vychován vydal vydaná vydralisko vydáš vyhlasla vyhlížel vyjde vyjít vykročí vylít vypadne vypij vypili vyplať vyprat vypravuje vyprávím vyrve vysoko vysoký vyspal vysvobodil vytiskl vyvedli vyvolených vyzul vyčastuje vyčet vyřiď vyšel vzadu vzbudil vzdej vzduch

218

2589 2590 2591 2592 2593 2594 2595 2596 2597 2598 2599 2600 2601 2602 2603 2604 2605 2606 2607 2608 2609 2610 2611 2612 2613 2614 2615 2616 2617 2618 2619 2620 2621 2622 2623 2624 2625 2626 2627 2628 2629 2630 2631 2632 2633 2634 2635 2636

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

vzdul vzdá vzdýmala vzejde vzkypí vznešený vzplanou vzpomeneš vzpomínali vzpomínku vzpomínkám vzpomíná vzpomínám vzrůstu vzácný váhu válečný vám vás vázal vázala vázané váš víly víme vínem víska víte víti vítězná vítězstvím víře víření výmluvný výměnku výzvou výčitky věci vědma věna věnec věnčené věrna věrnou věrnému věrný věru věří

219

2637 2638 2639 2640 2641 2642 2643 2644 2645 2646 2647 2648 2649 2650 2651 2652 2653 2654 2655 2656 2657 2658 2659 2660 2661 2662 2663 2664 2665 2666 2667 2668 2669 2670 2671 2672 2673 2674 2675 2676 2677 2678 2679 2680 2681 2682 2683 2684

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

věštba věštce věštců všechny všecka všetečná všichni všude vůl vůle vždycky vždyť zabili zablyskaly zablyskly zadarmo zadržeti zaduněly zahodil zahodí zahradil zahulá zahyne zahynu zahýbal zahřeší zajaté zakleje zakolísá zakrývala zalije zalit založil zalévá zanedbán zapřažený zardí zarmoutiti zaskočili zaskočí zaskřípe zaskřípeme zastřelili zasvítily zasype zatočíte zatočíš zatřes

220

2685 2686 2687 2688 2689 2690 2691 2692 2693 2694 2695 2696 2697 2698 2699 2700 2701 2702 2703 2704 2705 2706 2707 2708 2709 2710 2711 2712 2713 2714 2715 2716 2717 2718 2719 2720 2721 2722 2723 2724 2725 2726 2727 2728 2729 2730 2731 2732

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

zatřpytí zavanuly zavolaly zazvonil začal zašelestí zašly zbláznil zborova zbude zbyla zbýváš zdalipak zde zdobná zdržel zdrží zdvih zdvihá zdálo zelený zemí zhasl zhasne zhasnout zhlídla zimní zimou zimy zkrátí zlatil zle zleze zlezl zlomí zlosti zmizí zmoklý zmrznul zmínka znovu známý zněl znět zobe zobák zorala zorech

221

2733 2734 2735 2736 2737 2738 2739 2740 2741 2742 2743 2744 2745 2746 2747 2748 2749 2750 2751 2752 2753 2754 2755 2756 2757 2758 2759 2760 2761 2762 2763 2764 2765 2766 2767 2768 2769 2770 2771 2772 2773 2774 2775 2776 2777 2778 2779 2780

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

zoráno zoubky zoufal zoře zpečetit zpod zpívá zpěvu zraje zrakem zraků zrcadle zrní zrobí zrobíš zrádce zrána ztepilá ztepilého ztepilý ztratil ztratila ztrátou zubů zvadlém zvali zved zvonci zvony zvonění zvěř zvěře zákonu zámku západ zápolí závěr zírá zítra zří zříš zůstal zůstali úderné ústa ústil útes útlá

222

2781 2782 2783 2784 2785 2786 2787 2788 2789 2790 2791 2792 2793 2794 2795 2796 2797 2798 2799 2800 2801 2802 2803 2804 2805 2806 2807 2808 2809 2810 2811 2812 2813 2814 2815 2816 2817 2818 2819 2820 2821 2822 2823 2824 2825 2826 2827 2828

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

útočiště úzkou úzké úzký ý čacký čalem čapku časům čech čechie čehos čekal čekanem čekat čekám čekáš čele čeleď čepel černou černovlasými černu čert čertví červencem červenci červené červánky české čest četl češe čist čistá ční čte čti čtvrtého čtyrycet čísi řady řadách řecký řekla řekne řinčícím řádků

223

2829 2830 2831 2832 2833 2834 2835 2836 2837 2838 2839 2840 2841 2842 2843 2844 2845 2846 2847 2848 2849 2850 2851 2852 2853 2854 2855 2856 2857 2858 2859 2860 2861 2862 2863 2864 2865 2866 2867 2868 2869 2870 2871 2872 2873 2874 2875 2876

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

řídne říkají šalbách šance šanců šatečkách šatů šašek še šels šenku šenkýři šeptal šeptu šeptá šestý šetřený šeře šeří šinu široké širokém široký širokými širé šklanku šlapeš šlápne šlář španělka špatně šum šumné šumného šumí šumějící šuměl šuměla švarnou švarného šátek šíje šíjí šípy šíři žandarm žas žatvy

224

2877 2878 2879 2880 2881 2882 2883 2884 2885 2886 2887 2888 2889 2890 2891 2892 2893 2894 2895 2896 2897 2898 2899 2900 2901 2902 2903 2904 2905 2906 2907 2908 2909 2910 2911

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

žebrák železem ženil žermanice žernov žhne židem židy židů židům žij žijte žijí žils žitím živ životem životě žlutou žlutým žlučí žně žol žoldnéře žor žultou žádná žádné žádný žádá žáre žárem žínko žít žíti

Lemmatizace Autor 1 den Palacký já veliký vidět být národní slavnost . ( v-1 můj kraj být pusto a-1 ticho a-1 šero . ) já vidět český město metropole , zřít muž s-1 zlatý řetěz stát-1 , před-1 jenž se korouhev uklánět , ( před-1 žid z-1 polský a-1 před-1 panský hajný do-1 prach klonit se burmistr můj ves , když prosit o-1 chléb a-1 chrást pro-1 horník dítě ) - já vidět stožár k-1 nebesa plát , já vidět prapor do-1 výše vát , zřít chvojí a-1 samet krášlený město , zřít jásot tisíc-2 k-1 oblaze hřmít ( co-1 být ten ? já slyšet sirotek vzlyk , když voda zatopit-2 důl naráz , když v-1 hospoda u-1 žid strhnout se řež ) , bílý zřít panna být v-1 průvod jít ( u-1 já on-1 být - být v-1 dědina žid , a-1 lesní a-1 správce - a-1 z-1 co-1 být žít ? ) , a-1 v-1 ten moře nadšení stát-2 být já ticho ... bít on-1 !

225

Němec-1 ! v-1 ten krása , v-1 ten nadšení před-1 oko jít tichounký vesnička pod-1 Beskydem , kde před-1 rok žít být a-1 vyrůst já . . já vidět , jak-2 rdousit já před-1 Těšín , tož Rotšild a-1 Gutman a-1 Laryšové - a-1 jasný vévoda Géro a-1 před-1 oko táhnout já rodný mít ves , kde před-1 rok Čechová dodýchat , - a-1 zněmčený škola a-1 zpolštělý chrám a-1 proto-1 já mlčet být při-1 slavnost , Čech-1 poslední z-1 vesnička pod-1 Beskydem , kde můj národ ubít , zardousit , tož Rotšild a-1 Gutman a-1 Laryšové , - a-1 jasný vévoda Géro - zpívat , těšit se , radovat se ! žít veliký muž , ten probudit ty ? a-1 nahoře na-1 sever pod-1 Beskydem mít vesnička český - ten dodýchat . jen-1 jedenkrát už vědět , kdy a-1 kde být slyšet jednou vypravovat zkazka : kdes na-1 sever země být smutný údolí , sevřený vrch , ten smutný být a-1 temný , nebo žádný den tam zasvitnout slunce . tam smutný žít národ u-1 věčný sníh v-1 začouzený jurta , kolem-1 oheň sedět muž , jenž zlato drahý bývat každý slovo ; za-1 on-1 teskný žena , a-1 vzad se tisknout v-1 kožešina dítě . ten vědět , jak-3 se stát-2 , či snad se vymknout z-1 svůj-1 dráha země , v-1 den jeden svitnout slunce : a-1 celý národ poděšený září vráz prchnout v-1 černý-1 jurta a-1 balvan zavalit každý východ , a-1 tvář klesnout k-1 země , k-1 démon neznámo svůj-1 prosba sílal , být šetřil jeho žití ... a-1 zatím venku slunečný záře sežehnout věčný sníh a-1 půda dotknutý pod-1 reta slunce dát fiala květ . - bůh slunečný když vidět ten mrtvý ticho a-1 bázlivý prosba , přes-1 údol přejít , a-1 nikdy hodně v-1 ten pohledět strana-2 . a-1 když strach přejít , a-1 z-1 stan se odvážit-1 člověk , a-1 zřít vlahý země , květ známý-2 a-1 vůně fiala čili-1 , a-1 zřít , že se dobrý bůh na-1 on-1 podívat , on-1 uražený , a-1 vidět v-1 svůj-1 duše , že nikdy den ten vrátit se zpátky , tady smutek hluboký žití vráz schýlit hlava zasmušilý muž a-1 šíje teskný žena , a-1 v-1 dvoujnásobný dále-3 žít smutek , nebo cítit , že jednou jas žití jít kolem-1 jeho mračný země , a-1 jeho přejít vina - a-1 hodně se navrátit ! x-3 jen-1 jedenkráte kolem-1 já jít láska . vlas černý-1 pad on-1 k-1 pas-1 , a-1 sladký hlas hovořit k-1 já : ty dobrý být srdce , a-1 s-1 ty být šťastný každý žena - a-1 krátký plachý pohled , jenž hodně řeka než-2 jeho sladký slovo , jenž říci sladký tón , jak-3 mluvit se v-1 můj vlast u-1 Těšín , jít s-1 jeho řeč ! - a-1 já , jenž dávno vypít až-3 v-1 hořký kvasnice číše svůj-1 žití a-1 z-1 kniha žití bílý vytrhnout list , já říci drsný tón , tak-3 jak-3 mluvit dav černý-1 muž hore tam pod-1 ostravský pláň : bez-1 konec , slečna , s-1 oným jít štěstí , jenž být tvůj muž , - však na1 strom zvadlý připínat růže . ten , kdo svůj-1 žena věřit , a-1 svůj-1 vrah , ten zasloužit vždycky jen-1 rána do-1 srdce ! a-1 já on-1 milovat a-1 on-1 se já vdát . a-1 můj krb vyhasit , v-1 srdce lehnout stín , a-1 smutek bez-1 konec jít mojím žití , když vzpomenout se často , že sladký krok kolem-1 já jít láska , a-1 já přirazit dveře svůj-1 chata , a-1 nikdy hodně se vrátit zpátky ! škaredý zjev F-0 . . , ten být škaredý fantóm ! - tak-3 říci konšel zlatý město , tak-2 říci věhlasný národ vůdce , zatřepat hlavička národní dáma , tak-3 říci Rotšild a-1 Gutman , gróf Laryš a-1 vlček , a-1 jasný vévoda Géro když být se z-1 hromada sedmdesát tisíc-2 do-1 výše zvednout . tak-3 bít já bič ! jak-3 vítkovský pec zrak jediný planout , krvavý chalát já s-1 rameno vlát , na-1 jeden nést být německý škola , na-1 druhý-1 nést být polský chrám , v-1 pravice těžký být kladivo nést , ( levý já urazit uhelný balvan , oko já vyžehnout vyšlehlý plamen ) , a-1 v-1 srdce sedmdesát tisíc-2 kletba a-1 zášť . bůh vědět , že být škaredý !

226

puch mrtvola od-1 já se táhnout , na-1 ruka , na-1 noha pukat já maso , znát huť v-1 Baška ? tak-3 oko já plaje , krvavý chalát já s-1 rameno vlát , v-1 pravice hornický kladivo nést ( levý já urazit uhelný balvan , oko já vyžehnout vyšlehlý plamen ) , na-1 záda sedět já sto-2 vrah z-1 modrý ( jak-3 divoký krysa já do-1 šíje hryzat ) , na-1 kyčel sedět já sto-2 žid z-1 polský - smát se , bůh můj , smát ! tak-3 vypadat já , já Petr Bezruč , od-1 Těšín Bezruč , porobený národ bardo-2 . co-1 robit se zajatý večerkem vltavský mládež ? jak-2 pozdvihnout do-1 výše Říman Spartakus vůdce ? tak-3 být já stát-2 - dávno můj zahynout národ - sto-2 rok stát-1 být čelo-2 k-1 obloha vzpřímit , ubitý šíje se azur dotknout , já Petr Bezruč , ahasver svědomí Čech-1 , škaredý fantóm a-1 zašlý národ bardo2. setkání na-1 řemen lankasterka , za-1 klobouček sivý pero-3 , v-1 srdce les borový tak-3 já potkat markýz Géro . polský kněz dát do-1 fara , český škola poněmčit já , odpočnout se - drahý puška přehodit přes-1 haluz jilm . prokletý vrah můj mluva ( ale český rád mít dcerka ) : dvacet krok stát-4 od-1 já - doma nechat lankasterka ! MICHALKOVICE dlouho být césar-1 žít . třicetkrát krev být arému smýt . teď sám proti-1 dva . nebo nahoru na-1 kříž . volume ! tož prvý Thrák Germán a-1 Éthiop pól . Lanista v-1 aréna bič já hnát-1 - tam sedět césar-1 - jako být spát , kolem-1 on-1 šlechtic bez-1 konec řada , matróna , děvčátko růžový sad , zoufalý pohled můj v-1 hlediště pad , na-1 smrt být brzy - já být ještě mladý . v-1 přilba a-1 v-1 štít Thrák meč já spět , trojzub a-1 síť v-1 ruka Éthiop mít , Thrák zpředu ved seč-1 , s1 meč se křižovat blýskavý meč , zezadu po-1 já se točit v-1 ten zhlené maska dva pardalí oko ... žluč na-1 všecek strana-1 já vařit a-1 kypět , vztek jak-3 žhavý ještěr já vyskočit z-1 chřípí ... Éthiop trojzub já zarazit v-1 týl . přetnout já žíla , já bolest výt , po-1 on-1 být skočit , vztek zaslepit zrak , přes-1 hlava meč já udeřit Thrák . v-1 písek být klesnout , noc vpít se v-1 oko , na-1 ret já líbe Medúsa . Habet , jam habet - řvát luza . kdo na-1 můj místo-1 ? tak-3 málo-3 mít krev a-1 ještě já téci z-1 ústa . až-2 být růst-2 nad-1 já tráva , až-2 být hnít , kdo na-1 můj místo-1 , kdo zdvihnout můj štít ? noc zřít já z-1 oko , plam z-1 nozdra já vát , v-1 dým vítkovský pec být zahalit stát-4 , ať zářit slunce , ať večer se šeřit , já semknutý brva být vrah ten měřit ; ten bohatý žid , ten gróf z-1 šlachta , já škaredý kovkop , jak-3 vyskočit z-1 šachta , nechť diadém jeden na-1 skráň svítit , každý z-1 on-1 upjatý pohled můj cítit , můj zaťatý pěst , můj vzdor , hněv kovkop z-1 beskydský hora . - tak-3 málo-3 mít krev a-1 ještě já téci z-1 ústa . až-2 být růst-2 nad-1 já tráva , až-2 být hnít , kdo místo-2 já na-1 stráž , kdo zdvihnout můj štít ? Leonidas v-1 soutěska Thermopyly , vstříc hledět záhuba jistý , barbar v-1 půlkruh postoupit tém , zezadu zaskočit zrádce , stát-3 Leonidas . před-1 cimbuří Těšín , na-1 břeh Olza stát-3 já .

227

sto-2 sudlice , sto-2 meč sahat já k-1 hruď , tisíc-2 číhavý oko jak-2 pochodeň svítit , krev téci já z-1 čelo-2 , krev téci já z-1 oko , krev utíkat z-1 šíje , krev ubíhat z-1 prsa , noha já klouzat v-1 červený-1 moře , na-1 ruka pršet červený-1 Niagára - stát-4 ten v-1 ohromný lán vlčí mák , stoupe ten rudý dým od-1 země k-1 nebe , či spustit obloha červený-1 záclona dolů ? všecek být červeno-2 , helm být přes-1 oko stáhnout , rudý být oštěp , rudý být meč , na-1 rudý komoň vzadu pět-1 jezdec - známý-2 já ty , hrabě , známý-2 já ty , kníže známý-2 , hledět a-1 Xerxés , v-1 šarlat Xerxés - co-1 šepce ten komotstvu , co-1 zdvihat z-1 země , co-1 zvonit , co-1 chřestit , co-1 znít já ten v-1 sluch ? bůh ty zatratit , chtít zas jít přes-1 Bospor ? - zezadu na-1 noha přetnout šlacha - zpomněli Polák na-1 punský vzor - rudý já políbit anděl , štít z-1 ruka do-1 země padat , já stát-3 před-1 Těšín , probodnutý bok o-1 Gigulu opřít , jak-2 zákon kázat já . Hrabyně tak-3 leckdy , kdy lehký topas pršet z-1 topol v-1 cesta a-1 v-1 sen já sršet , tak-3 leckdy se mihnout pobožný řad s-1 prapor napřed a-1 dojemný zpěv . ctít tvůj víra , ten šedivý muž , ctít tvůj víra , ty děvče z-1 ves . dávno být ten , tenkrát být bývat hezounký hoch - po-1 cesta být zpívat , korouhev napřed , za-1 ruka otec vést-1 já dolem a-1 vést-1 já horem , vést-1 já pole a-1 vést-1 já bor , až-3 přijít Hrabyně , vysoká Hrabyně , mohutný kostel s-1 Marie-1 panna , poutník žehnat pan-1 farář Bőhm . být tady z-1 modrý a-1 být tady z-1 polský , být od-1 Váh a-1 já od-1 Těšín , nabít být kostel , sladký zor4 hledět na-1 já hrabyňský panna , a-1 před-1 on-1 kázat pan-1 farář Bőhm . bílý být čelo-2 do-1 prach schýlit , anděl zástup srdce já pílit , sladký zor-4 hledět na-1 já hrabyňský panna , a-1 před-1 on-1 kázat pan-1 farář Bőhm . či být on-1 synek ? za-1 ruka vzít já , krámy já vodit , hladit já vlas , bůhví co-1 já všecek v-1 Hrabyně koupit pan-1 farář Bőhm . dávno být ten . z-1 duše já prchnout víra . mrak škaredý sednout já v-1 čelo-2 , hřích oko zkalit a-1 stáhnout já reta . bůh žít pro-1 já . ale když žloutnout vrba při-1 řeka a-1 jabloň důl se napnout , pobožný zástup na-1 odpust táhnout , shýbat já čelo-2 , hříšný kříž zrobit , jak-3 být se na-1 já dívat Hrabyně , na-1 kopec Hrabyně , vysoká Hrabyně , jak-3 být se na-1 já sladký zor-4 dívat panna , hrabyňský panna , a-1 před-1 on-1 kázat pan1 farář Bőhm . BLENDOVICE Blendovským hřbitov jednou být jít , polský být počítat kříž . nechť moravský lid , kněz polský tak-3 chtít , být tak-3 do-1 nebe blízko-1 . noc táhnout . Polák od-1 východ dout , sníh padat a-1 mrznout lítě . co-1 vidět ? čerstvo hle kopaný důl a-1 při-1 on-1 plakat dítě . sepnout ručka . svůj-1 děcko se vzít , než-2 být sníh zavát ! - co-1 plést , co-1 třeštit ? - tvůj synek být , Bezruč Petr , můj táta . kéž být ty políbit černý-1 běs sám . Chacharče , ztratit se v-1 noc temný ! co-1 na-1 svět být - já žena mít - milenka spát s-1 já ! žal můj máma - tvůj slezský být lid , tesknota , bída můj potky - Dlo [ PO1 ] boga svientego ! začít-1 být klít , což-1 být se napít moc-2 vodka ?

228

přes-1 zeď být přehoupnout jak-3 bázlivý pes , když nad-1 on-1 fičet knuta volský . do-1 hrob černý-1 můj synek klesnout , jeden hodně přibýt kříž polský . Bernard žár z-1 Frydku být Bernard Žor . proto-1 svůj-1 zapírat národ Bernarda Žor . mít rád svůj-1 žena , mít rád svůj-1 dítě , do-1 kostel chodit a-1 neděle světit , k-1 dobrý vést-1 svůj-1 kmen-1 , dbát , aby prokletý pariů řeč dům být znesvětit , mluvit jiný kromě pacholek tvor , tak-3 ten poroučet Bernard Žor . z-1 Frydku být Bernard Žor . proto-1 svůj-1 zapírat matka Bernard Žor . když host do-1 dům se k-1 hostina pozvat , ven z-1 dům s-1 matka ! rád se ozvat prokletý pariů řeč - mluvit , umět dobrý řeč člověk , do-1 krev Bernarda Žor za-1 on-1 se stydět . což-1 věčně žít být , což-1 věčně znít být prokletý pariů řeč v-1 dům na-1 rynk , kde ctnost být sbor a-1 kde být pán Bernard Žor ? zlý host přijít do-1 dům . na-1 lože zmítat on-1 horečka těžký a-1 fantas on-1 chytat , nadarmo muž moudřet on-1 léčit , u-1 lože žena a-1 dítě on-1 kleč , ( na-1 dvůr matička-2 pláč ) , v-1 horečka proklatý pariů řeč hovořit , zpíve a-1 modlit se chor Bernard Žor ! zvonit a-1 hlaholit frydecké zvon . do-1 země spouštět rakev ... . a-1 řeč panský modlit se sbor . kříž řečit panský lhát mrtvý sláva , po-1 skončený pouť tam mdlý složit hlava Bernard Žor . kdo vzadu ten stát-4 a-1 pláč a-1 kleč u-1 hrob , pán když odejít sbor ? tichounce modlit s-1 bázlivý ret matička-1 proklatý pariů řeč ( moci jinak ! být ten vzdor ! mluvit jinak , kdo z-1 beskydský hora ! ) , aby se nezbudil , hněvat v-1 hrob jeho syn dřímající Bernard Žor . Maryčka MAGDÓNOVA jít starý-2 Magdón z-1 Ostrava dům , v-1 bartovské haryndě večer se stavit , s-1 rozbitý lebka do-1 příkop pad . plakat Maryčka Magdónova . vůz plný uhlí se v-1 kolej zvrátit . podle-2 jít starý-2 Magdóna vdova . na-1 starý-2 hamr-2 pět-1 vzdychat sirota , starý-2 Maryčka Magdónova . kdo se on-1 ujmout a-1 kdo on-1 dát jíst ? být on-1 otec a-1 být on-1 matka ? myslit , kdo důl mít , mít srdce také , tak-3 jak-3 ten , Maryčka Magdónova ? do-1 Venger les táhnout markýz Géro . otec když v-1 jeho robit důl , smět se vzít sirotek do-1 klín drva , co-1 povědět , Maryčka Magdónova ? Maryčka , mrznout a-1 být co-5 jíst . . Maryčka , na-1 hora plno být dřevo . . Burmistr Hochfelder potkat ty v-1 noc . mít mlčet , Maryčka Magdónova ? cosinus ten za-1 ženich vybrat se ? bodák mít k-1 rameno , na-1 čapka peří , drsný mít čelo-2 , ty jít s-1 on-1 do-1 Frydku , jít s-1 on-1 , Maryčka Magdónova ? cosinus ten za-1 nevěsta ? schýlený hlava , fěrtoch mít na-1 oko , do-1 on-1 téci hořký a-1 ohnivý krůpěj s-1 líce . . co-1 být ten , Maryčka Magdónova ? Frydecký grosbyrgři , dáma z-1 Frydku jízlivý být se smát ten řeč , s-1 synek díve se Hochfelder žid . jak-3 být ten , Maryčka Magdónova ?

229

v-1 mrazivý chýš tam ptáče zbýt , kdo se on-1 ujmout a-1 kdo on-1 dát jíst ? Nedbe gróf bídný . co-1 znít ten v-1 srdce po-1 cesta , Maryčka Magdónova ? Maryčka , po-1 strana-1 ostrý být skála , podle-2 on-1 kypět a-1 utíkat k-1 Frydku šumivý , divoký Ostravice . slyšet on-1 , Maryčka Magdónova ? jeden skok nalevo , po-1 všechen být , po-1 všechen . černý-1 tvůj vlas se na-1 skála chytnout , bílý tvůj ruka se zbarvit krev , s-1 bůh být , Maryčka Magdónova . na-1 starý-2 hamr-2 vzad na-1 svatý pole bez-1 kříž , bez-1 kvítí krčit se hrob . tam ležet bez-1 víra samovrazi . tam ležet Maryčka Magdónova . návrat po-1 rok , po-1 rok v-1 rodný moc-1 ves vracet já život příval . můj krok - krok děvče na-1 prvý ples , hořet slunce , kos zpívat . ten starý-2 kostel a-1 ten černý-1 les , domek se pod-1 stráň hrbit , pod-1 brva roztát vzpomínka rez , na-1 řeka ten starý-2 vrba . zdravý farář , zdravý rektor ? každý já bít , bývat být čertův kvítí , zdravý starý-2 gróf být - li ? být Němec-1 , být , v-1 pokoj nechat já žít . v-1 dráha já škola zřít , pod-1 okno rám , srdce se zachvět v-1 křeč : dítě , ten dítě , ten modlit se tam protivný panská já řeč . utíkat k-1 hřbitov . co-1 být mít rád , dřímat tam , - ne v-1 duše můj ; co-1 být být v-1 cizina , kdo jít v-1 země spát , polský kříž v-1 hlava on-1 stát-3 . v-1 portál zámek vrýt černý-1 být pták , zobák rovnat se pero-3 . - kdo koupit panství , a-1 čí být ten znak ? mrtvý být . - sir - markýz Géro . šest žid v-1 dědina . Burmistr žid , barevna žlutý u-1 řeka . tak-3 klesnout už hluboko , pan-1 , ten lid , že být on-1 proklít na-1 věk ? ještě otázka . ten chtít ven , jak-3 být kolo šíje jít smyčka , jak-3 být já dávit poslední sen - zdravý - li ... górna Maryčka ? milý-2 být v-1 cizina . tož zaprosit bohatec , jaký pořídku ... pravda , že do-1 ráno-1 do-1 noc pít , mít z-1 co-1 , ten barvíř z-1 Frydku . z-1 ves jít sešlý a-1 sehnutý muž , ret se chvět , v-1 brázda se dívat . za-1 hora slunce se sklánět juž , vonět země , kos zpívat . sešlý muž , sehnutý z-1 dědina jít , v-1 srdce cosinus těžký nést ... v-1 komický vráska tvář nabraný mít , vydržet ... až-3 sám být v-1 les . TOŠONOVICE z-1 Frydku jít být do-1 Těšín . v-1 srpen být , horko být , na-1 silnice dohonit být hezký děvče z-1 Tošonovic . s-1 pan-1 Bog ' , dźevuśka švarna , s-1 pan-1 Bog ' , dźeń dobrý , pan-1 . Zkuń , kát idźeś ? do-1 fabiky do-1 Ćeszyna z-1 Tošonovic . Tys-je polka ? ni , Moravka .

230

Vyhrnulá bílý zoubek , zle se na-1 já podívat , hezký děvče z-1 Tošonovic . ten jen-1 u-1 já rektor Polák , ten já dávat polský knížka , ale já jen-1 po-1 moravsky ŕondźimy , co-1 z1 Tošonovic . kdys tady kvést můj šlechta , Harasovský , Tošonovský . dávno ten . cizí řeč mluvit teď Tluk z-1 Tošonovic . až-2 se zase v-1 vlast vrátit , jít z-1 Frydku do-1 Těšín . přejít dobrá , Vojtkovice , jít kolem-1 Tošonovic . jít kolem-1 polský škola , vzpomenout , jak-3 hněvat se , když být říci , že být polka , švarný děvče z-1 Tošonovic . z-1 Ostrava do-1 Těšín z-1 Ostrava jít do-1 Těšín , robotnice s-1 já z-1 důl , šachta vzít muž , syn , k-1 Blendovicím jít spolu . a-1 dědina plný žid , cizí dráha , cizí důl , jen-1 motyka vlastnit lid , cizí chrám , cizí škola . markýz Géro ... ! vyhnout on-1 . muž - nůž v-1 srdce vrazit být on-1 . zlatý botka líbe on-1 ten vzor slezský byzantismus . zelený být výspa host - li , zřít lid špatný v-1 bída stan . ale z-1 ten lid růst-2 svatý matka Fénianů . 70.000 sedmdesát tisíc-1 být já před-1 Těšín , před-1 Těšín . sto-2 tisíc-1 já poněmčit , sto-2 tisíc-1 já popolštit , v-1 srdce pad já svatý klid , když já zbýt sedmdesát , jenom tisíc-2 sedmdesát : smět žít ? sedmdesát tisíc-2 být ty před-1 Těšín , před-1 Těšín ? milovat ten lid markýz Géro při-1 Beskydu , vari-1 , kdo život dráha . ještě být ty sedmdesát , ještě tisíc-2 sedmdesát ? v-1 odvět vrah . sedmdesát tisíc-1 hrob kopat já před-1 Těšín . čas někdo k-1 nebe vzlyknout , pomoci se dovolat , cizí bůh smích v-1 tvář střikne , tupě dívat se v-1 dav , jak-3 já k-1 špalek klást hlava , jak-3 vůl na-1 porážka vůl . markýz Géro tak-3 být bohatý : dej já bečka sedmdesát , bečka tisíc-1 sedmdesát . Pola se ty poněmčit , Polo-2 se ty popolštit , vstříc ty zahřmět ret stery : Hore , hore , markýz Géro ! ale prve nežli zhyn , ať se zpít rudý víno , matka s-1 dcerka , chlop s-1 syn , před-1 Těšín , před-1 Těšín . markýz Géro tak-3 být ten protivný ten mluva zvuk , špatný nad-1 on-1 být žádný ? lem tvůj roucho sto-2 pozvedat ruka , sto-2 rab do-1 noha ty padnout . kněz , jenž můj být modlit s-1 řeč , rektor , jenž být on-1 učit v-1 tvůj zboží , vyhnat z-1 ves . bůh vědět , že být velký v-1 zášť než-2 plamenný nepřítel boží , markýz Géro ! až-3 tam za-1 hranice najímat vrah kypící pýcha s-1 [ PO2 ] hořící žluč . sám říci : já být ten národ tak-3 drahý , jak-3 jiný . Jmeno a-1 rod za-1 ten ručit . v-1 jmenu bůh kdys hora a-1 důl křižák vinný-1 zalít krev . v-1 rachot buben , na-1 červený-1 pole , dát bůh , že ty v-1 uzda ráz padnout já prvý , markýz Géro ! tak-3 se ten líbit ten za-1 řeka muž , tak-3 blaze jenom on-1 v-1 středa být ten ? umět jen-1 věnec plést z-1 trnový růže , umět jen-1 můj národ ubíjet . pro-1 já švih bič a-1 konopný šňůra-1 , knížecí úsměv jen-1 pro-1 on-1 , jen-1 pro-1 on-1 - v-1 požár , v1 dým až-3 zdvihnout se vzhůru , dát bůh , že ty jedenkrát strhnout z-1 kůň , markýz Géro ! Ostrava

231

sto-2 rok v-1 šachta žít , mlčet být , sto-2 rok kopat být uhlí , za-1 sto-2 rok v-1 rameno bezmasý sval já v-1 železo ztuhnout . uhelný prach sed já do-1 oko , rubín z-1 ret já uhel , z-1 vlas , z-1 vousy a-1 z-1 obočí viset já rampouch z-1 uhlí . chléb s-1 uhlí brát se do-1 práce , z-1 robota jít na-1 robota , při-1 Dunaj strmět palác z-1 krev můj a-1 z-1 můj pot . sto-2 rok v-1 kopalně mlčet být , kdo já ten sto-2 rok vrátit ? když být on-1 pohrozit kladivo , kdekdo se začít-1 já smát . lehko-1 se zasmát já kdekdo moci , v-1 Vídeň , v-1 ústraní tichý . když ten panstvo smích pomoci , bodák přijít za-1 smích . aby mít rozum , jít v-1 kopalnu zas , pro-1 pán dřít se jak-3 prve - napřáhnout být kladivo - téci ten vráz na-1 polský Ostrava krev ! Všici ty na-1 slezský , všici ty dít , ať být ty Petr nebo Pavel-1 , mít prs krýt krunýř ocelový , tisíc-2 k-1 útok zavelet , všici ty na-1 slezský , všici ty dít , hluboký být tvůj důl , přijít den , z-1 důl jít plamen a-1 dým , přijít den , zúčtovat spoly . já I-3 . já , já ten věštec od-1 Beskydu lid . bůh já on-1 dát . ten ten jen-1 dbát země , kde zlatý obilí k-1 obzor běžet , kde fialka-2 vonět a-1 pomněnka kvést , kde zvonit cimbál a-1 při-1 tanec housle , kde širý být město a-1 nádherný hrad , bohatý chrám a-1 loďka na-1 řeka , důvěra v-1 nebe a-1 radost a-1 ples . ten , bůh jenž zatratit v-1 sirnatý rokle , ten , přes-1 jenž tuhý ret přejít prosba , na-1 skála sedět , s-1 on-1 odvěký vzdor . Černý-1 jak-3 noc oko pohledět jednou , pod-1 mlčící Beskydy , pod-1 lysý hora . stoletý útisk , pod-1 který se sehnout kovkop šíje , jak-3 nahnutý větev , urputný cizák pěst , který z-1 ret dítě rvát zhasínající tón mluva , znamení zrada a-1 sepjatý ruka , za-1 sto-2 rok který se do-1 oko vtisknout , pohnout démon . udeřit v-1 balvan , z-1 skála vyskočit škaredý věštec , z-1 poroba vyrostlý , z-1 zrádný krev , k-1 měsíc zaštkat a-1 do-1 slunce zaklít , sevřený pěst se k-1 azur rozmáchnout , všecek ten vrah , nechť zářit zlato , nechť před-1 on-1 klečet jako před-1 bůh tam před-1 Těšín ten otrok důl , do-1 prach smýknout svůj-1 hněv , svůj-1 vzdor , věno ten , jenž on-1 dát do-1 žití démon , - co-1 skála vyskočit já . II-3 . rudý a-1 svislý pod-1 paprsek slunce v-1 srpen když balvan dýchat žár , bystřina Morávka v-1 lože se vpít , horník pod-1 země zdvihat rámě , kovář v-1 červený-1 železo buš , na-1 dlaň pole na-1 krásný , na-1 pražma v-1 úžeh slunce on-1 sklání se žena , já z-1 ten tichý národ vzešlý , poroba jenž při-1 kolébka stát-3 , robota děcko juž za-1 ručka chytnout , zdárný kovkop , kovář synek z-1 Ostrava prchnout být , z-1 Vítkovice , z-1 Baška , z-1 Frydlantu , z-1 Orlová , z-1 Dombrové , z-1 Laza , kladivo , motyka v-1 kopalnu hodit , matka a-1 sestra být na-1 pole nechat , dědův housle být z-1 hřebík strhnout , já na-1 on-1 zahrát . snad jeden z-1 on-1 znít veselý tón , tož mládí a-1 láska . vědět , už vědět . - být ten dávno . tři struna prasknout . cizí kněz být vyhodit z-1 chrám , rektor z-1 cizácký udeřit škola , smýknout já v-1 Těšín , bůh zmást já smysl . mohyla zašlý národ kop , pod-1 Lysá kos a-1 veverka hral být , pod-1 rudý jeřáb-1 na-1 větev vrabec . z-1 dědina k-1 dědina chodit být horko , horko a-1 zima a-1 sníh a-1 déšť .

232

za-1 plot hral být a-1 pod-1 okno hral být , jediný struna jen-1 mít můj skřipky , těžký dech sedmdesát tisíc-2 , co-1 hasnout pod-1 Lysá , při-1 Bohumín , v-1 borový urvaný háj co-1 hasnout , v-1 urvaný Beskydy pomalu hasnout , v-1 Šumbarku zhasnout a-1 v-1 Lutyň zhasnout , v-1 Datyních hasnout a-1 v-1 Dětmarovice , v-1 Porembě zhasnout a-1 v-1 Dombrové hasnout . strhnout stan a-1 zahasit oheň ! hnout se sedmdesáte tisíc-2 , na-1 Olza před-1 rok rozbít být tábor , daleko-1 uhli být za-1 lucina , přejít na-1 moravský , za-1 Ostravice , mlčící národ a-1 vyhaslý kmen-1 . před-1 on-1 tančit jak-3 David před-1 archa , potrhlý chřestýš při-1 píšťala zvuk , komický rapsód ten sedmdesát tisíc-2 , don Quijote z-1 Beskydy , mít z-1 jalovec kopí , brnění z-1 mech a-1 z-1 šiška helm , za-1 štít hřib z-1 Lysá a-1 z-1 kapradina hledí , chytit chtít úporný rameno sudba , černý-1 meč rytíř v-1 krunýř zlatý , já Petr Bezruč , od-1 Těšín Bezruč , toulavý šumař a-1 bláznivý gajdoš-2 , šílený rebel a-1 napilý zpěvák , zlověstný sýček na-1 těšínský věž , - hrát a-1 zpívat , co-1 kladivo dunět z-1 Vítkovice , z-1 Frydlantu , pod-1 Lipina . kolem-1 jít bohatec cizí já víra ( Bezruč Petr ! - jak-3 on-1 mít rád ! ) , muž slavný a-1 vznešený název , skvělý jak-2 bůh a-1 hrdý jak-2 hvězda ( Bezruč Petr - kdo ubít tvůj ves ? ) , kolem-1 jít v-1 hedvábí , v1 atlas dáma , kolem-1 jít muž vážný a-1 mocný , mocný na-1 Dunaj , v-1 zlatý město , kolem-1 jít básník z-1 vltavský břeh , co-1 milovat žena , jak-3 kázat Paříž , pod-1 smyčec zoufalý chvět se struna , těžký dech sedmdesát tisíc-2 , kamení zpívat a-1 balvan hrát , hrát a-1 zpívat - tož dát já krejcar ? III-3 . já prvý být z-1 ten od-1 Těšín lid , bard prvý z-1 Beskydy , co-3 promluvit . jít za-1 cizí pluh , být rab dolů , mléko a-1 voda on-1 utíkat z-1 žíla . mít každý z-1 on-1 na-1 nebe jeden bůh , druhý-1 velký na-1 země . daň ten , co-1 hore být , v-1 kostel platit , druhý-2 krev a-1 dlaň . ten , ten co-1 být nahoře , život jen-1 dát . voda dát ryba a-1 motýl květ . ten , ten co-1 být vyrůst v-1 beskydský hora , ty dát pod-1 Lysá ten boží svět . on-1 dát ty ten hora , a-1 dát ty ten les , vůně , již z-1 háj vana rozstele ; ten druhý-1 ten vzít všecek jediný ráz , běžet a-1 plakat k-1 ten tam v-1 kostel . můj syneček z-1 Beskydy , ctít bůh i-1 vrchnost . dobrý ten nést ovoce . z-1 tvůj les ty vyhánět anděl strážní , před-1 on-1 klonit se hluboce . ten zloděj z-1 krásný ! tak-3 jehličí hrabě , koza pást , pošlapat záhon ! tož ven z-1 panský les a-1 hore do-1 Frydku ! stejný srdce gróf , zákon . a-1 škaredý řeč tvůj urážet vrchnost , ten strážný anděl urážet . zahodit on-1 , dobře se povést ty , tvůj synek teprve ten uvážet . tak-3 dít se . pán chtít . noc táhnout nad-1 můj lid . zahynout , nežli se rozednít . v-1 ten noc já modlit se k-1 démon pomsta , prvý bard z-1 Beskydy a-1 poslední . Hučín Odra být přejít . a-1 na-1 Střebovice , na-1 Děhylovo a-1 Dobroslavice . Žultý lán ryps já zalehnout cesta , skřivánčí píseň být počítat k-1 sto-2 , buď zdravý , mít země ! tiše svůj-1 dýchat řeč , sekyra v-1 ruka kdos za-1 strom kleč , na-1 modrý strana-1 být Hučín . viď , můj země , já mít se rád .

233

na-1 ret a-1 v-1 oko já smát se mládí , daleko-1 , daleko-1 za-1 hora přejít . zvadlý co-1 květ a-1 list co-1 vejít v-1 podjeseň žití . ticho a-1 teskno-2 být v-1 já , jak-3 večer pod-1 Beskydem . viď , můj země ? na-1 modrý strana-1 být Hučín . tam nad-1 Těšín , kde lucina šumět , tam růst-2 můj děvče . dávno umět milovat duše . tam jen-1 se tísnit odříkání . já mít jen-1 srdce a-1 trocha ten píseň , on-1 dům v-1 Frydku a-1 prsten zlatý , kdo se vzít ? a-1 co-1 se já ptát - na-1 modrý strana-1 být Hučín . kam ten jít všecek , kam se ten dělo ? v-1 cizina žít . v-1 daleko-1 uletět do-1 nevrátima můj mládí , mít láska , v-1 popel sivý juž poslední praskat jiskra vzpomínka . daleko-1 být Střebovice , v-1 dál-2 Děhylovo , Dobroslavice , na-1 modrý strana-1 být Hučín . jeden Melodia čas špatný verš psát , na-1 štěstí já číst jen-1 málo-3 , v-1 polozhaslý plamen dýšu , třeba-2 se já panstvo smát . čas tichý píseň zpívat , odpustit já špatný nota , po-1 publikum se dívat od-1 neděle po-1 sobota . v-1 bouřný doba , kdy jez hučet idea a-1 fantazie , jednotvárný tón zvučet jeden u-1 já melodie . z-1 lid můj jeden drak tyl , jeden pěst on-1 hrdlo svírat , a-1 z-1 můj verš jeden daktyl , jeden smutek v1 svět zírat . jamb po-1 Labe v-1 tanec skákat , spondej Haná kráčet s-1 klid , u-1 já pořád daktyl plakat jako šalmaj pod-1 Beskydem . jeden běs můj národ hlídat , jeden kat on-1 hlava sklání , pod-1 Beskydem jeden bída , jeden dlouhý-2 umírání . čas znít ten v-1 sluch hraný , jak-3 být stát-3 nad-1 bratr rov ; jak-3 kdyby jít modrý strana-2 Hučín a-1 Benešov . jeden skočná hrát ty být . snad ten být píseň jiný - marno , už zas smutný houst , protože být od-1 Těšín . v-1 Belgie když Franek despot s-1 Brit v-1 boj se srazit rudý , skotský pluk mřít šavle vespod , dudák hral on-1 k-1 ten dudy . ten jen-1 tak-3 být zpívat málo-1 , ten jen-1 tak-3 být pět-2 svůj-1 člověk , být se já ten umírat dobře za-1 hudba pod-1 Beskydem . Rektor-1 Halfar rektor Halfar být hoch dobrý , být hoch tichý , být hoch hezký , ale škareda mít chyba : i-1 v-1 Těšín mluvit česky před-1 okresní inspektor . a-1 když tak-3 se rektor spustit - vědět , být hřích v-1 katechismus , co-1 se nikdy odpustit . Leta táhnout , vlas řídnout jako listí před-1 jeseň . Halfar pořád za-1 mládenec ! pro-1 Halfar místo-1 být . v-1 krčma zaznít skočný hudba . právě v-1 kaple dát slovo - což-1 být mít deset rok čekat děvče Halfarův ? přijít pán : škola polský ! Burmistr v-1 klín ruka složit . ale zpurný Halfar učit , jak-3 on-1 kázat zákon boží .

234

tichnout po-1 mez chodit rektor , bez-1 úsměv , bez-1 myšlenka , v-1 krčma v-1 noc sám za-1 stůl hledět k-1 země , hledět sklenka . v-1 horký večer na-1 klekání když se jednou v-1 ves zvonit , vrazit děvče v-1 černý-1 jizba : rektor viset na-1 jabloň ! bez-1 modlitba , bez-1 slza on-1 , jak-3 při-1 hříšný duše jistý , v-1 roh hřbitov zakopat . a-1 tak-3 dostat Halfar místo-1 . dva hrobník z-1 Baška zajít do-1 Těšín , a-1 z-1 Těšín pod-1 Lipinka , snad se cosi udát vidět , co-1 já často vidět , synek . já chudobný goral z-1 Beskydy chodit v-1 parno-1 , v-1 zimní slota . já vidět dva velký pán za-1 hrobník při-1 robota . plný zlato , bič v-1 bota , na-1 otrok v-1 ruka jarmo , jed a-1 slina na-1 já na-1 ret - však ty být z-1 modrý darmo ! jak-3 se ničit koukol rudý , co-1 v-1 obilí zlatý bujet , pořád kdos bít rýč , pořád kdos zahrabovat . chtít umřít - a-1 přece mít být , když se trápit pán takový při-1 robota s-1 bídný chlopem . bůh ty pomoci při-1 ten práce . žít být bohatý jako Midas , bez-1 starost jako négr , jenom umět kdos šlapat , jen-1 mít jméno ? chodit být jak-3 krásný jitro , jako kos být se hvízdat , jenom kdyby přijít z-1 modrý a-1 mít jméno ? těžký mluva mojich děd ! umět dva rým říci . snad on-1 najít porobený haluz tam za-1 Ostravice ? motýl dech sosna-2 já , břemů a-1 jedle v-1 oblak k-1 vzdálený ojčizně zvednout . přes-1 řeka vzpomínka loďka sen bředly , motýl já na-1 čelo-1 sednout . být láska , být štěstí , motýl ? odletět , být mládí a-1 děvče kdes zdobit na-1 černý-1 kadeř , na-1 ruka bílý - co-1 být já , co-1 s-1 ty robit ? červený-1 květ za-1 temný okno , v-1 květník sivý hrubý a-1 špičatý mračit se kaktus . jeden jitro červený-1 z-1 lodyha vyrazit kalich , červený-1 květ . být u-1 já básník , co-1 jiný mít oko , co-1 mít rád vonný a-1 nádherný růže . distichon zvučný pochválit růže a-1 odsoudit pyšně ten rudý květ . být duše drsný , co-1 temný jít cesta , hrot a-1 osten se zalít vrchem . co-1 mít v-1 srdce ? kvést - li jeden a-1 kvést - li v-1 noc , být rudý ten květ . koniklec být z-1 vesna , časně z-1 vesna . a-1 do-1 Vídeň na-1 práce z-1 Smilovice děvče táhnout . dovést být on-1 k-1 štace . prvý teplý paprsk běžet kamenitý po-1 stráň : fialový zvonek stonek ten chlupatý vyhnání . a-1 na-1 kopka vzhůru běžet pěšina , nepěšina - trhat ten prostý kvítek žid , kupec z-1 Těšín . sbohem děvče . na-1 Sasůvku vracet se kupčík - po-1 on-1 kvítí utržený , zašlapaný silnice . dědina nad-1 Ostravice jak-3 když před-1 dlouhý-2 a-1 žlutý ten murem - blesk hoře bít v-1 otec a-1 rozrazit matka , zoufalý žena na-1 zeď klesnout skráň - prach on-1 padlý obrance město vlek surový Řek : jak-3 když pod-1 kopyto římský jezdec dřevěný štít a-1 kamenný měčem nadarmo máchnout vstříc ocel těžký klesnout do-1 prach barbar :

235

já do-1 prach klesnout a-1 hryzat země . gróf z-1 zámek ! být krásný ten jezdec s-1 vlající chochol , blýskavohelmý ? gróf z-1 zámek ! já za-1 pluh jít být , gróf z-1 zámek ! ty kolem-1 já jet-1 . DOMBROVÁ i-1 být Moravec , ale být z-1 Dombrové . být možný jiný kdosi z-1 doubrava ; kde doubrava , ten vědět bůh , snad při-1 Praha , na-1 břeh Vltava . tak-3 mluvit otec můj , mluvit děda , tak-3 od-1 kolébka znít v-1 šedina . já žít být a-1 zhasnout v-1 Dombrové , co-1 , pán v-1 Čechy , já křtít dědina ? ten doubrava - tak-3 u-1 já pravit , tak-2 z-1 cizina snad řondí rodák . být rozumný člověk z-1 dálava ? když polsky Dombrová , tak-3 Polák . DOMBROVÁ II-3 než-2 v-1 Dombrové do-1 rok škola já vzít , já bít na-1 zvon : Dombrová , Dombrová . než-2 o-1 míle na-1 západ pošinout mez svůj-1 , rok poslední , co-1 být mít , rozhoupat zvon : Dombrová , Dombrová . zástava-2 z-1 cimbuří kácet se . z-1 důl motyka a-1 kladivo znít hučivý tón . kde být kdo na-1 stráž ? čepice přes-1 ucho důl , budit ty z-1 spánek prokletý zvon : Dombrová , Dombrová . cosinus hořký skočit já v-1 oko oba . zvon zvonit temně : Dombrová , Dombrová . až-2 jít z-1 Ostrava , vyhnout se ty , zcizit se já , Dombrová , Dombrová . do-1 půlnoc hučet zvon , neštěstí věstit . kdo dbát na-1 zvoník ? svět hluchnout a-1 slepit . než-2 provaz vymknout se z-1 umdlený pěst , nechť srdce strhnout se , prorazit leb - Dombrová , Dombrová ! Opava vědět , jak-3 ten bývat . když dychtivý krev země otevřít žíznivý reta , když pozdvihnout prapor a-1 pohnout se v-1 útok vzhůru , ten nejprvší řada , ten nejprvší zástup čelo-2 polehnout - žatva dílo - do-1 země , přes-1 on-1 pak kráčet k-1 vítězství přítel . zdát se a-1 zdát se , že polehnout jedenkrát do-1 země kolem-1 ten murů , že letět černý-1 pták a-1 bělavý zobák přes-1 já , že s-1 blýskavý soudruh kdosi z-1 sever přejít , ale ne přítel . vidět vát prapor na-1 věž zrádný město . Sviadnov Sviadnov , ves panna , kde vonět lípa , mlčet vrba , mlýn Jiříkův-2 klapat , na-1 stav se sápat Ostravice , oheň kde zplály , kdy sskočila z-1 Beskydy , zahřmět zrádný v-1 sluch frydeckým byrgrům můj a-1 můj ten Ostravice - co-1 ten za-1 fabrika ? vonět lípa , v-1 oko tvůj děvucha kdos pohledět drzý , poskočit pryč , poskočit , mít Ostravice . pára Nobile jak-3 různý ten dva mít krev a-1 jeden stejný zaměstnání-1 : tož vodka pálit Nathan Löw a-1 pálit vodka markýz Géro . lid pracovat , až-2 dým jít z-1 céva , a-1 přes-1 noc pít do-1 svítání : když dát na-1 dluh Nathan Löw , snad počkat dobrý markýz Géro .

236

hřmět Ostravice hukot dřevo , v-1 žold goral , co-1 skácet být , krev trávit kvitem Nathan Löw a-1 drát2 rozum markýz Géro . ten pěněz půjčit , ten daň sleva - na-1 goral ret prosba žít - a-1 šlapat po-1 on-1 Nathan Löw a-1 plít-1 po-1 on-1 markýz Géro . do-1 hluchý noc znít můj zpěv , když zahynout , než-2 jitro vzplanout , půl-2 zásluha mít Nathan Löw a1 druhý-1 půlka markýz Géro . na-1 ten dva hlava můj krev , až-1 z-1 můj kost mstitel vstát : na-1 prvý vrba-2 Nathan Löw a-1 vedle-1 on-1 markýz Géro . Praga CAPUT REGNI já umírat na-1 sever a-1 já dědina počítat , co-1 jako stará-1 vrba v-1 šero já svítit , než-2 se skácet tam , kam pád on-1 vzácný pán řídit , smích na-1 ret , v-1 ruka lilie , a-1 jeden hodně já nenávidět , a-1 jeden hodně já ubíjet . zrak zamžel být tam při-1 půlnoc jak-2 maska smrt zakrytý , kdos hulákat do-1 slezský noc : být Praha tvůj záštita ! svůj-1 bídný mluva právo k-1 žití se na-1 [ PO3 ] koupit za-1 trojník : já český pýcha nasytit a-1 při-1 Vltava pomník . já brát řeč , já brát bůh , a-1 zábava za-1 zábava tam utíkat , kde tančit noha ten Maryna nad-1 Vltava - jen-1 když já osud Čech-1 zove , nechť hynout v-1 svůj-1 dědina - ten dáma a-1 ten sokol , ten křepčit kdes na-1 Žofín . když vzklíčit sečka v-1 český hlava , já čas pošlý desítka , a-1 být co-1 číst na-1 Ostrava , a-1 být škola v1 Frydku . jak-3 já ten spřež tam dávit všecek , ten volat , křičet do-1 nebe . z-1 Čechy v-1 pomoc prapor vlastenecký ? Marš - ten se nechat pro-1 se . Mru na-1 německý kovadlina a-1 Polák na-1 on-1 udeřit , kdekdo se zubit při-1 Těšín - mít plakat u-1 ty u-1 dveře ? ret ticho buď , srdce bez-1 úder , nechť slyšet já tam či tam - já umírat na-1 sever , a-1 já dědina počítat . čtenář verš z-1 život próza a-1 bodláčí když soběs na-1 parnas vyjít , zbožný-lis a-1 když ten stačit , aby ty pán bůh jen-1 slyšet , když děvče švarný mít jako květ a-1 když se pýcha tvůj žádat , aby se dovědět celý svět , že ten dát hubička rád , bez-1 srdce ukrutný děvče - li , v-1 podpatek ty se lepit , chtít , aby všici ten vědět , že být tvůj štěstí na-1 střep , když ten do-1 kadeř prvý šeď vplížit krok s-1 hadí , kdekdo nechť pomoci ty teď plakat nad-1 ztracený mládí - dvojitý veselí nadchnout ty , a-1 bol-1 se nést tak-3 krásně , jen-1 když být dobrák na-1 svět , dobrák , který číst báseň . něžnost jadérko v-1 život strou , být ten tykev jen-1 prázdný , šlechetný člověk , co-1 verš číst , Bezruč Petr , ten blázen , možná když čas tvůj píseň číst , tep srdce v-1 okamžik ztichnout , podepřít v-1 dlaň čtenář hlava mdlý , potichu do-1 řádek vzdychnout : jak-3 hasnout beskydský gorali za-1 zvuk verš tak3 krásně - co-1 chtít , ten raspóde zoufalý : být člověk , který číst báseň . kovkop já kop , já pod-1 země kop , já balvan jak-3 had kůže se jiskřící kop , pod-1 polský Ostrava kop . Kahan-1 já zhasínat , do-1 čelo-1 padnout zcuchaný vlas a-1 slepený pot , ocet a-1 žluč se zalévat oko , z-1 žíla a-1 temeno lebka se kouřit , zpod-1 nehet červený-1 lít se krev , já kop , já pod-1 země kop , široký kladivo do-1 štola vrážet , na-1 Salmovci kop , já v-1 Rychvald kop a-1 v-1 Pětvaldě kop . při-1 Godule mít žena mrznout a-1 stená , na-1 klín hladový robě plakat , já kop , já pod-1 země kop , sršet ten z-1 štola , sršet ten z-1 oko , já v-1 Dombrové kop , já v-1 Orlová kop , na-1 Porembě kop a-1 pod-1 láz kop . nad-1 já nad-1 hlava kopyto dunět , gróf jet-1 dědina , komtesa ručka pohánět kůň a-1 smát se růžový tvář .

237

já kop , já motyka zdvihat , mít žena zsinalý do-1 zámek jít , chléb chtít , v-1 prso když vyschnout on-1 mléko . dobrý srdce být pán , z-1 žultého kámen být jeho zámek , pod-1 zámek hučet a-1 lámat se Ostravice . před-1 brána černý-1 dva suk se mračit . hledět , můj žena rubín stékat s-1 ruka - na-1 co-1 jít do-1 zámek prosit a-1 žebrat ? růst-2 rež na-1 pole panský pro-1 horník roba ? já v-1 Hrušov kop a-1 v-1 Michalkovicích . co-1 být z-1 můj synek , co-1 být z-1 můj děvucha , až-2 já raz z-1 štola vytáhnout mrtvý ? můj synek dále-3 být kopat a-1 kopat , na-1 Karviná kopat , a-1 děvucha - co-1 bývat z-1 hornický děvucha ? což-1 kdyby tak-3 jeden prokletý kahan do-1 štola mrštit , sehnutý do-1 výše narovnat šíje , levice zatnout a-1 vykročit přímo , půlkruh od-1 země k-1 obloha vzhůru kladivo zdvihnout a-1 jiskřící oko tam pod-1 boží slunce ? PĚTVALD i-1 tož černý-1 být Mazur a-1 drsný být Mazur . rád napít se vodka , bo v-1 štola robit , a-1 baba , ten rád rozlít vodka . ale raz - pozdě v-1 noc - chytnout od-1 lampa . pysk hrýzt Mazur - bo být on-1 směšno přes-1 brva voda lít - a-1 pak zbýt Halko , Halko , co-4 z-1 černý1 vykvést lože . mračit se Mazur a-1 v-1 štola robit , v-1 Pětvoldźe robit a-1 pohladit Halku . rád mít svůj-1 horník , kdo on-1 být vládce , a-1 z-1 modrý brát on-1 pán . ten poroučet v-1 důl ; mívat synek . pro-1 synek třeba-2 být škola . tam panský se řeč též naučit horník dítě . dobrý a-1 šlechetný kovkop pán být , jasný rod - tož postavit škola . ušklíbnout se Mazur a-1 udeřit sklenka . co-1 ten za-1 škola ? tam dát svůj-1 Halko . přijít a-1 zašeptat inženýr z-1 modrý : co-1 robit , Mazur ? jasný pán ten vůle . cosinus se ty stát-2 - pán ujmout s-1 Halko . - hodně ty se on-1 ujmout , až-2 zůstat v-1 důl - být děvucha švarný . já sprostý být kovkop , tam pustit Halko . a-1 vybuchnout plyn a-1 zahynout Mazur . daleko-1 na-1 polský děvucha zhasnout , rudý šat mít , na-1 šíje korál . - Mazurče z-1 Pětvalda . být chléb , Fucha Wolf se on-1 ujmout . PĚTVALD II-3 z-1 Poremby Dombrovský Petr se dát , děvucha běžet před-1 on-1 . kdosi jet-1 z-1 Pětvadla , a-1 kde kdo stát-3 , mžik v-1 prach klonit s-1 jeden . koníček černá , ej kopyto buch , zlacený uzda ej svítit . půl-2 krok ještě a-1 zachránit ty bůh . moci po-1 děvče být . Dombrovský k-1 děvucha přiskočit blednout , v-1 náručí strhnout on-1 a-1 zchvátit . panský bič hluboko do-1 tvář sed - Petr , což-1 aby on-1 vrátit ? uhnout , v-1 Fryštát být být zlý , uhnout , být tichý a-1 krotký . krvavý rýha ty do-1 duše plát - Dombrovský , dost už být vodka . hodina přijít , den , veliký den , obzor být plamen s-1 [ PO4 ] úžit . zadržet kůň !

238

Pša krev , z-1 vůz ven . Dombrovský , vrátit , co-1 být dlužný . křižák z-1 modrý Lazy na-1 podkopaný na-1 niva , v-1 ten země plný saze ( a-1 milovaný vášnivě ! ) , tam ležet můj láz : píšťala ostrý hvízdat , komín nebe mhouřit , vysoký pec dýmat - chlop Křistek také kouřit . moravský škola skonávat , Polák já on-1 vzít , moravský dávný zástava-2 se z-1 cimbuří já svalit , vrah do-1 hrad se dobývat , než-2 do-1 prach já srazit , křik zoufalý se ozývat : kdo zachránit já Lazy ? hrot ostrý mířit v-1 můj plec , boj lítý v-1 tvrz zuřit , chlop Křistek , věrný Moravec , vystoupit na-1 cimbuří ; a-1 než-2 se šik unavit , než-2 odrazit rána , chlop Křistek škola postavit moravský murovanú ! tam zlatý klas zrát , kde uhelný být jáma , rolnický grunt klesat do-1 molochův tlama , však kdyby siný do-1 nebesa komín mít růst-2 , chlop Křistek , bitý Moravec , on-1 Laza popustit . za-1 předek-2 stát-4 svatý věc , za-1 otec právo čistý chlop Křistek , pevný Moravec , a-1 uhýbat z-1 místo-1 , nechat nepřítel luk napínat , nechat Dombrová jít v-1 zkáza , nechat Datyň , suchý , Karviná , on-1 popustit Laza ! dva dědina jak-3 rád být ty nazvat jmenem , můj dědina , černý-1 domek . jeden být při-1 bystrý řeka , druhý-1 ležet za-1 lucina . v-1 jeden tmět se černý-1 důl , v-1 druhý-2 hořet rudý huť , v-1 oba jeden pán . v-1 oba najít cizí škola . cizí řeč pozdravit ty ten děvucha bělovlasý a-1 ten synek bystrý oko . nikdo nic robit , stéblo kříž stavět , proč já brát můj mluva , proč já vzít můj škola ? bůh , kdyby vstát tak-3 Ondráš , bůh , ten být být práce . chodit být být po-1 dědina , chodit být být po-1 Beskydy , zatřepat být temný hlava , hrubý kyj být se rozmáchnout , vyhnat být být cizí vrah můj lid , můj mluva , stačit utíkat být z-1 můj Beskydy do-1 svůj1 modrý , či tam dolů do-1 Dunaj . bůh , kdyby vstát tak-3 Ondráš : co-1 ten za-1 řeč na-1 holota-2 , na-1 holota-2 po-1 Beskydy ? co-1 za-1 písmo na-1 ten huť , kdo ten cizí škola stavět , kdo ten chodit temný bor , či gorali vyhynout ? ptát se já , bratr Ondra , per do-1 ten , bratr Ondra . rozbořit on-1 ten cizí škola , zasypat on-1 ten černý-1 důl , rozbi on-1 ten rudý huť , vyhnat ten spřež cizí z-1 Beskydy , ať už ten mít kaftan bídný , ať plášť zlato vykládaný - per do-1 ten , bratr Ondra . posílat ty z-1 dálka pozdrav , můj dědina , černý-1 domek . když být chodit mezi-1 ty , tak-3 já být v-1 srdce úzko-1 . a-1 ty macek , co-1 ten zpívat , a-1 čí být ten černý-1 důl , a-1 čí být ten rudý huť , a-1 kdo být on-1 pán ? Ondráš hasnout hvězda , být k-1 ráno-1 , do-1 mrak se Lysá zdvihnout , v-1 dál-2 věž Ratibor , Tatry obzor zastínit , kos zdvihnout píseň v-1 sosna-2 , já jít dolů do-1 Frydlantu . cesta velký stín se mihnout . znát ten oko , co-1 se svítit jak-3 železo rozpuštěný , znát ten pocuchaný vlas jak-2 četyna přes-1 kmen1 břemů , znát ten hrubý , těžký ruka , co-1 se o-1 kyj podpírat - Ondráš z-1 Lysá - bratr Ondra ! velikán se zaškaredit , hned se Lysá pomračila , kos v-1 sosna-2 dozpívat , mrak srazit se k-1 bok . co-1 tady skoro zrána robit ? též ty jeden z-1 cizí chlopů , co-1 zelený šat mít , co-1 děvucha vyhánět , a-1 co-1 cizí řeč řondźum , čert sám v-1 můj být nasít bor ? bratr Ondra , z-1 tvůj být krev , z-1 tvůj ojčizny , od-1 Těšín , já písnička tichý zpívat ... a-1 co-1 národ zpívat už ? vyhynout můj píseň , děvucha se zalknout v-1 hrdlo , zlý když oko ten on-1 změřit , co-1 zelený šat mít , a-1 co-1 cizí řeč řondźum - čert sám v-1 tvůj být nasít bor .

239

jediný já zbýt píseň , a-1 tož : žol , žol , žol já bedźe ... pobrat já můj škola , pobrat já můj hora , salaš já pohubit ... po-1 zákon tak-3 se dít ? po-1 zákon , bratr Ondra . a-1 kdo dávat cizí škola ? ten kdo bohatý , kdo mít huť . po-1 můj po-1 dědina potichu gorali řondźum , ale v-1 huť cizí mluva , a-1 pro-1 ten se škola stavět ... po-1 zákon tak-3 se dít ? po-1 zákon , bratr Ondra . po-1 můj slovo boží ještě slýchat na-1 borový , ještě zaznít v-1 Janovice , ale pero-3 paterkovo smět písat po-1 můj ... vědět , kdo pán být v-1 Frydku , a-1 kdo pán v-1 Vraclav ... po-1 zákon tak-3 se dít ? po-1 zákon , bratr Ondra . v-1 Frydku já podávili , kdekdo zapřít svůj-1 mluva , jako jednou zradit Juráš ... po-1 svědomí tak-3 se dít ? po-1 svědomí , bratr Ondra . a-1 juž vědět , jak-3 ten být . smích se trhnout knír Ondra , divný smích a-1 konečný , smích ten matka v-1 řecký báj , když on-1 padnout sedm syn , když on-1 sedm dcerka padnout - smích jak-3 být ten od-1 sto-2 racek paskovský nad-1 rybník . a-1 já být se zasmát také . myslit , též se cosi trhnout tichý smích v-1 bok Lysá , věčně tichý , mlčelivé , co-1 se dívat přes-1 sto-2 rok na-1 ten útisk při-1 Beskydu : jak-3 se smát horský matka , když chlop kdesi v-1 důl zhasnout , když chtít živit sedm ptáče , a-1 kobzol dávno dojít , dítě dávný povědět báje místo-3 kobzol o-1 Ondráš ... a-1 ten , co-4 číst můj píseň , smát být se do-1 můj verš ? LIGOTKA KAMERALNA vidět voj poražený na-1 pochod ustupova ? temný noc strážný oheň , bázlivý a-1 teskný oheň , jako ruka fosforový spínat se k-1 modlitba , jak-3 bludička po-1 močál , jak-3 horník světlo v-1 důl . bůh , ten už být dlouho , už ten ani pravda být : pod-1 Godulou v-1 zimní noc mrznout být při-1 strážný oheň . dívat být se k-1 Těšín , cítit být , jak-2 kdosi z-1 Beskydy velký , mocný , potměšilý dívat se na-1 můj oheň . brzy uhnout ? brzy uhnout ? Zpomněl být se , na-1 moravský jasný řeka v-1 temný padat . dva hodina , kde se sejít , dolů tichý město ležet . podávat ty z-1 dálka ruka , stejný ruka ty tam bít , u-1 ty tak-3 jak-3 při-1 Beskydu . bůh , co-3 být chodit svět , jeden zášť můj srdce táhlo , jeden odpor dýchat duše . být - li z-1 můj domovina , rozumět já , nenávidět být jak-3 já celý život . do-1 cizina odejít být , pryč být uhnout od-1 prapor , jak-3 před-1 já tisíc-1 jiný . a-1 teď směšný píseň zpívat , naříkat ten v-1 můj duše : proč být uhnout od-1 prapor ? po-1 rok být přijít zpátky ; ticho v-1 noc , jak-2 zběh špatný zas být stanout pod-1 Godulou . kde být můj strážný oheň ? rozhlížet se . tam na-1 západ , tam na-1 západ v-1 Dobratice blýskat s-1 dlouhý-1 noc jak-3 bludička po-1 močál , jak3 horník světlo v-1 důl , jako ruka fosforový smělý a-1 teskný oheň .

240

ještě žít v-1 Dobratice ? pole na-1 hora Dulava jura ten pole být - ( bohatý goral ten po-1 ves ) dva mórgy kobzole pod-1 Lysá , po-1 jeho bok dva oves . vyrazit z-1 kobzole modrý květ , slunce klas políbit shůry : tichý zřít jedenkrát úsměv svět ret jít Dulava Jura-2 . do-1 hrubý pěst se vzít rýč , jak-3 slunce nad-1 bor vyjít - zvečera unavit jak-3 jít pryč , jiný tam robotník přijít . kdo ten být na-1 role-2 při-1 práce , z-1 Beskydy kdy noc táhnout šerý ? jasnit ten srnec a-1 ušák-2 jasný markýz Géro . chudobný klas ty přes-1 role-2 požrat ušák-2 všudy - jelen ten vyhrabat kobzole kopyto z-1 kamenný půda , Jura-1 , tak-3 jako být spřežení srdce tvůj šlapat čtvero : zákon ? být ? goral chudobný ? zákon ? být ! markýz Géro . stát-3 chlope ! - panský pes ! - rána dva do-1 noc zahřmět v-1 důl . Jura-2 ! země vlhký a-1 rudý být ... vstát , zahnat ušák-2 z-1 pole ! ? na-1 pražma hřbitov na-1 kopeček sivý hrazený mura . mračit se do-1 den a-1 v-1 slunéčko mohyla Dulava Jura-1 . zelený šat a-1 veselý - veselý pán , panský chasa - po-1 role-2 - hřích být ten v-1 neděle - děvucha k-1 práce se kasat . ušák-1 jako když nasypat - hop a-1 hop . halali . hurá - pod-1 mohyla zub zaskřípat ubitý Dulava Jura-1 . v-1 jarní šat země se odít , do-1 práce goral jít lehce - Dulava Jura-1 ten pole být - žádný být koupit chtít . po-1 pole chodit prý Jura-1 sám , z-1 Beskydy kdy noc táhnout šerý - žádný set-1 být oves tam ušák-2 markýz Géro ? Střebovský mlýn ber-99 , ber-99 , ber-99 rodný řeč , ber-99 . rež hrnout do-1 koš moravský děd , moravsky říkat ten bába můj ret , ber-99 , ber-99 , ber-99 lid rodný řeč , ber-99 . rež , rež , šeredný rež růst-2 , rež na-1 role-2 otec můj . Střebovský mlýn znít řeč cizinec . v-1 rozběhlý klín pýcha a-1 bohatství padnout mít rež . z-1 hrnčíř krev být . Střebovský mlýn hrčet já do-1 sluch za-1 mladý den . pod-1 drn děd spát . řeč falešný znít z-1 ret můj přízeň - mínit střebovský mlýn . uhnout já z-1 cesta uhnout já z-1 cesta . Černý-1 mít ruka a-1 vlhký mít šat , kovkop já jen-1 a-1 velmož dnes ten , z-1 palác ten , já jen-1 z-1 dřevěný chata , frygický čapka mít , přes-1 čelo-2 stín . a-1 za-1 já lkát sirotek prosba , sežrat tvůj on-1 zajíc pole , bez-1 srdce's , bez-1 studu's - blesk ty rozbi .

241

z-1 beskyd být , hoře a-1 poroba syn , robit v-1 tvůj huť a-1 robit v-1 tvůj důl , žluč vřít já žíla a-1 robit ty přece , chytat tvůj drva na-1 zpěněný řeka , černý-1 být , chudý být , pot přes-1 čelo-2 letět , plakat kvůli já v-1 Beskydy dítě , tisknout vdova být a-1 brát on-1 země , zato být žebrák , velmož dnes ten . přijet-1 být na-1 hon ? vari-1 od-1 já , frygický čapka mít , uhnout já z-1 cesta . on-1 a-1 já na-1 Landek od-1 Rótšilda smrkový les ten pohár zvonit a-1 snít se o-1 ples , ten život jak-3 bzučení daleký znít vosa , sem táhnout se Ostrava , Hrušov a-1 přívoz , sem z-1 Lipina , z-1 Baška a-1 z-1 Místek a-1 z-1 Frydku , kdo můj být vrah , jak-3 roj táhnout skřítek . zde dýchat se dobře , zde být svět úzký , dvé orel se líbe , ten z-1 Beskydy a-1 pruský . pod-1 Landek , cinkot kde pohár hřímat , ten Ostrava kypět a-1 hučet a-1 dýmat , tam v-1 vlhký štola , co-1 podbít cola , já na-1 bok ležet , tesat v-1 důl a-1 kahan zapjatý svítit do-1 tma . až-3 do-1 štola pýcha při-1 pohár zvonit - smět sekera na-1 on-1 a-1 motyka po-1 on-1 - tak-3 nad-1 země on-1 a-1 pod-1 země já . pod-1 Lipina , v-1 Baška , kde do-1 noc září vysoký pec , kov žárný se vařit , kde v-1 reta a-1 v-1 oko já oheň se vpít , jak-3 zlobivý zmije se nadmout žíla , kde nahý být prsa a-1 nahy být úd , já zalít poto v-1 kov bušit rudý - a-1 ocel kdes vzkypět , pod-1 ohnivý rána kdos vydychnout vposled - a-1 stranou s-1 on-1 , stranou mít za-1 jeden život hned život čtyři , když v-1 beskydský chýše krb vyhasnout sirý-1 . však v-1 palác panský ten sladce se snít - tak-3 v-1 chládek-2 on-1 a-1 v-1 plamen já . být v-1 hora , tož k-1 žití být jenom ten hora , být v-1 les , tož k-1 žití být jenom ten bor - tak-3 boží být zákon , jenž cítit být v-1 duše , kdo trochu mít stud : být pán hluchý . já pobrat škola , já pobrat chrám , řeč cizí a-1 surový fičet nad-1 já - jít z-1 modrý a-1 z-1 polský a-1 z-1 dunajský strana-2 jak-2 kobylka dav na-1 chudobný lán , a-1 každý já do-1 tvář udeřit smět - být pán on-1 a-1 rab já . až-2 jednou - ó-3 jeden den odplata vzejít : ten jakoby-1 chamsin přes-1 Ostrava přejít , až-3 saze čerň a-1 plamen žluť , až-2 zdvihnout se z-1 důl a-1 zdvihnout se z-1 huť , zvednout se v-1 dlouhý-2 a-1 jediný mura , z-1 Pětvaldu , z-1 Hrušov zdvihnout se vzhůru , bůh s-1 já jít jak-3 s-1 korouhev Burů - až-3 Ostrava zahořet pochodeň rudý a-1 polehnout , polehnout těšínský půda , tož v-1 svůj-1 krev on-1 - a1 v-1 on-1 krev já . osud Nerónova magistra potkat já osud . umdlený šíje o-1 sosna-2 být opřít , oba dva ruka já do-1 pas-1 padnout , kouřit se , utíkat poskok krev z-1 on-1 , mech Lysá hora on-1 pít a-1 pít - mlčky k-1 já hledět sir - markýz Géro . oko já lámat se , mha jít před-1 on-1 , dozadu s-1 rameno klesat já hlava , chladný pot z-1 bledý vyskočit čelo-2 , bok se chvět jak-3 střelený srnec , schylovat den se a-1 noc po-1 já sahat - úsměv jít po-1 ret markýz Géro . tak-3 být můj osud . mít ojčizno sbohem . sbohem buď Ostrava , hora můj sbohem , sbohem ty věrný Vítkovice , sbohem ten divoký Ostravice , sbohem ty bor , můj dědina sbohem , sbohem buď vítěz , markýz Géro . vrbice pod-1 Bohumín , kde doznít můj děda řeč , a-1 mezi-1 Hrušov , fabrika panský kde kouřit , fabrika prus , kde dýchat zticha a-1 ztěžka , ležet ten dědina chudobný s-1 dřevěný chrám . zapadlý domek , kde po-1 střecha mech se plazit , v-1 čtyři topol na-1 kříž Kristus-3 . tak-3 vrazit v-1 čelo-2 já trnový koruna při-1 Bohumín , přibít ruka já v-1 Ostrava , v-1 Těšín v-1 srdce já bodnout , z-1 Lipina ocet já podat pít , při-1 Lysá noha já probít hřeb . jeden , ó-3 jednou ten pro-1 já se přijít , tmavý a-1 tichý ten děvucha , bezlesklých vlas , co-1 mák nosit v-1 ruka .

242

noc přijít bez-1 konec , noc slitování , dále-3 být bič znít , dále-3 být já dávit , pod-1 Bohumín a-1 v-1 Hrušov , v-1 Lipina , v-1 Baška , já ten hodně uslyšet , co-1 být já po-1 ten , co-1 být já po-1 všechen . slezský les být tak-3 jak-3 já , slezský les , můj les . smutek se na-1 kmen-1 a-1 koruna věsit , hledět teskno-1 a-1 hledět přísně , jak-3 můj myšlenka , jak3 můj píseň . padat z-1 ty jehličí v-1 noc a-1 v-1 mlha , porobený ten národ slzet . padat sekera na-1 rozkaz z-1 Vídeň , hynout pomalu , hynout klidně . mlčet , hynout , smrkový moře , bez-1 konec , bez-1 konec , slezský ty hora . hanácký ves domek na-1 patro jak-3 řada bílý pták sotva vánek lehký dech omže . ticho jako krev Hanák téci Romže . na-1 svůj-1 grunt být sedlák klidný . dobrý císař žít kdes v-1 Vídeň , Němec-1 pod-1 hora , v-1 město žid . černý-1 lán řepa jak-3 pruh smola . rusovlasý děvče kopat v-1 pole , vědět , že jednou muž se pro-1 on-1 přijít . hoch hanácký práce hledět a-1 dbát , sotva v-1 dílo po-1 děvče zapráhnout , vědět , že jeden přijít žena za-1 práh , tři den a-1 tři noc být svatba . hrubý sedlák , osmahlý a-1 rudý , trochu pyšný proti-1 městský člověk , nikdy z-1 svůj-1 uhnout ty půda . jak-3 , jak-3 být jinak pod-1 Beskydem . Plumlov i-1 černý-1 bor utíkat z-1 kopeček , široký jezero pod-1 on-1 , nad-1 voda lítat rybárky , podobný plachta být lodní . hradisko sivý a-1 vysoký , na-1 příkrý vyhnat skála - teď tam jen-1 Themis promlouvat v-1 jméno bůh a-1 král . zámek být úzký a-1 hrozivý , stvůrný jakýsi rys - drahý pán on-1 stavět oddaný sedlák kdysi . tak-3 jak-3 on-1 do-1 výše vyhnat , bič on-1 hrát při-1 práce nota , tolik-3 do-1 základ prosáknout prolitý krev a-1 pot . německý kavalír Lichtenstein / Němec-2 a-1 zámek vždy spolu / , německý gróf , ale kavalír : sáhnout já na-1 můj škola . tam v-1 můj vlast být kavalír , mnoho-1 mít huť a-1 dolů - když už já sebrat půl-2 ojčizny , proč být já vzít i-1 škola ? a-1 jak-3 ten u-1 já tam vypadat , kde stát-3 cizák škola , chráněný gróf a-1 litera - výsledek do-1 nebe volat . možná že jednou i-1 Lichtenstein ... / o-1 panský zvůle ten mura vědět - / Plumlov ! z-1 cizí škola na-1 slezský chachar růst-2 a-1 -- . Plumlov II-3 ( F-0 . Ernest ) tisíc-2 člověk v-1 žití zřít být , zapomenout být docela , ale ty pořád vidět , jak-2 ten padnout do-1 čelo1 černý-1 vlas na-1 Plumlov , jak-3 pod-1 on-1 myška dva ( tak-3 ten být malý oko ! ) dívat se opilý . prchlý být mládí zpomněl : čas spět let sokol , a-1 dva noc a-1 den celý jít pohár dokola ... sám být , milovat člověk , struna v-1 srdce doznít , ale chtít být , být ten padnout černý-1 vlas do-1 čelo2, černý-1 vlas jednou zase , být pod-1 on-1 myška dva , tak-3 jak-2 tenkrát na-1 Plumlov , zřít na-1 já opilý . Ptení domek být žlutý a-1 chudobný , vidět a-1 vidět , že v-1 Ptení poskrovnu horák dýchat , že zde juž Hanák být .

243

a-1 mezi-1 domek být kopeček , travnatý , náhlý , nízký - zámeček ? čtyři mít věžička v-1 středa tichý ten víska . na-1 vršek slíva a-1 kaštan , lípa a-1 po-1 kraj borka . zámeček panský ? ne , ne , ten být pijáka-sedlák dvorek . trhlina v-1 zeď a-1 pavouk , do-1 zkáza všecek ten chvátat - dřevěný plot kolem-1 dokola , dřevěný kolna a-1 vrata . kdyby sem jiskřička zalétnout , pomoci zámeček být . chudobný žalovat bída svůj-1 , vidět , že zámeček z-1 Ptení . před-1 čas řinčet meč zde , pohár do-1 kuropění - odtud být do-1 boj vylétat , rytíř Jeník z-1 Ptení . teď být všechen puklý a-1 rozbitý , smutně tady stát-4 a-1 vzdýchá v-1 středa hliněný chaloupka-2 zapadlý panská ten pýcha . dočkat a-1 dočkat se jedenkrát , aby smích táhnout můj líce nad-1 pád ten , co-1 vraždit já nahoře za1 Ostravice ? Kyjov ej , vysoký šohaj v-1 čižma ty , ej , děvče v-1 suknice rudý - vždy veselo-2 bývat v-1 Kyjov , vždy veselo2 v-1 Kyjov být . tak-3 jako ten táhnout z-1 vonný réva , tak-3 jako ten kypět , mít sloka - tak-3 hořet ten slovácký , ohnivý krev , tak-3 ret pálit a-1 sršet oko . kdo chtít já bít , kdo chtít já urazit ? já vědět o-1 pán žádný - jak-3 vesele dovést žít a-1 pít , tak-3 vesele na-1 pole padnout . paskovský rybník na-1 Frydlant být jít z-1 Ostrava - náklad být mít trochu těžký - pět-1 hodina šlapat do-1 únava , fenik ten tam - tož pěšky . prominout , každý z-1 já bývat mladý , horký krev , ret vždycky prahnout , v-1 parný den na-1 cesta já se rád hluboko z-1 džbánek nahnout . Hrabovský bůh chudý jak-3 já . chrám mít dřevěný s-1 dřevěný věž . daleko-1 do-1 dozírat [ PO5 ] a-1 paskovský rybník běžet . sklánět hlavička šikmo svůj-1 na-1 břeh metlice rusý ; rybárky , lyska a-1 racek chcechtali v-1 jenom se kuse . mít rád smíšek . já protivit ženský ten zvyk být a-1 dětský - mít svůj-1 puška s-1 se jen-1 , smést být ty do-1 voda všecek . šest naráz ? pět-1 naráz ? či jen-1 dva ? ptáče , robit se závěť . tak-3 se já chechtat rouhavě běleperutná ten havěť . dát se do-1 déšť . těžký být strom , hrom bít , blesk čas svitnout - a-1 co-1 já voda být , co-1 já být hrom . Káčera déšť se chytnout . mládí já uletlo tak-3 jak-3 dým , jak-3 když se vlaštovka zvednout ... zdali pak ještě ty uvidět , paskovský rybník , jednou ? úspěch zpívat být , kritika chválit , jak-3 můj písnička vzrušit - ne , ten jen-1 vzpomínky-bludička tesklivý mihnout s-1 duše . chválit , jaký být svéráznost , jaký být mohutnost v-1 já - ne , ne , já být jenom z-1 slezský , z-1 ubitý , z1 uštvaný země .

244

číst se verš můj před-1 Praha , v-1 potlesk duše se výsknout - za-1 co-1 ? že žít ten Maryčka , v-1 Frydku hrdlo já stisknout ? kdyby tak-3 jednou pod-1 Beskydem pochodeň k-1 půlnoc vzplanout , řada , kde jít být jak-2 prostý muž , píseň mít do-1 krok hrát , kdyby ten šlapaný národ , uspaný , spoutaný obr , kdyby tak-3 píseň můj rozumět , říci být : zpívat být dobře . chycený drozd můj stryk být ptáčník vášnivý . chytat a-1 prodávat drozd . přes-1 květen dbát zákaz beskydský prosmýčit hvozd . vybrat ten střapatý ptáčátko , když se on-1 kabátek zhustit , sameček počít zpívat , kačka-2 do-1 svoboda pustit . zestárnout - potkat on-1 s-1 ptáče - jak-3 jít řemeslo ? a-1 spěchat . ni , ten být kořist mít poslední , ten se pro-1 stáří nechat . za-1 měsíc přijít být do-1 stryka . pták ticho a-1 vážný jak-2 bača - Stryku , ten ptačisko vysmýčit , nězpive - bedźe ten kača . Mudroku , pod-1 zobák podiv se , jak-3 se ten černý-1 pruh stáčá - chtít učit starý-2 ptáčník ? sameček - nimo že kača . po-1 rok stryka být navštívit , sivý jak-3 myš , ticho hledět , z-1 dýmečky obláček vypouštět , krotký drozd na-1 stůl sedět . sivý a-1 tichý jak-1 starý-2 stryk , vážný a-1 hrubý jak-1 bača - Stryk se za-1 ucho poškrabat - synek , mít pravda - být kača do-1 les nělza hodně . ptáčátko pohladit hlavička jemný : Choć kača , choć já nic nězpive , něch už tady dožít s-1 já . tak-3 také dožít básník . do-1 svět píseň ven poslat , smutek se nést za-1 výslužka v-1 samota v-1 budoucno doslat . Lemmatizace Autor 2 národní maškaráda v-1 únor nikdy být z-1 se dělat blázen , můj život ticho být jak-3 půlnoc a-1 teskný jak-1 září . šťastný národ nechť karneval milovat a-1 znát , Těšín já hledět v-1 kolébka - ten číst já ten z-1 tvář . maškarní ples jeden okno být zadarmo spatřit : Sokol-1 a-1 hasič a-1 v-1 gázový šatečky děcko , španělka , polka , s-1 jenž červený-1 kozák-1 se bratřit , bohyně , anděl , víla a-1 čertví co-1 všecek . městečko hlava tři spanilý dcerka sem hledět : Čechie-3 , Morava , - ten třetí ? - plynout pospolu , ten být děvče z-1 Těšínsko ? nu ten aspoň vědět : růžový sukně mít a-1 černá k-1 on-1 kamizola . v-1 únor nikdy být z-1 se dělat blázen . můj život ticho být jak-3 půlnoc a-1 teskný jak-1 září . šťastný národ nechť karneval milovat a-1 znát , Těšín já hledět v-1 kolébka - ten číst já ten z-1 tvář . pod-1 Lysá děvucha ... uzda být vzpomínka pustit - chvět s-1 zima a-1 před-1 oko ohnivý žid . do-1 týden být ten metla - já v-1 země oko spustit , mít prs a-1 z-1 ret on-1 plakat bída . x-3 x-3 x-3 žít být jak-3 stepní kůň svoboda ciz člověk v-1 život prostý , dávno být zahodit do-1 voda chřipka s-1 ten jediný most vědět , jak-3 struna tady vložit v-1 srdce já bůh přísný - hoře půl-2 , vodka půl-2 opilý vázat být věnec svůj-1 píseň -

245

z-1 bodláčí , z-1 pokřivy hezký , z-1 slza a-1 trní být uvít - já - sto-2 Pieronów - být z-1 slezský , já jinak umět mluvit . Domaslovice ( kněz Jan Ježíšek ) než-2 na-1 já ten přijít hoře , než-2 padnout v-1 polský mora , než-2 já na-1 šíje vložit polský jho pán z1 Těšín , proso ten za-1 já hospodin , služebníče boží ! než-2 z-1 já za-1 noc jeden zrobit bez-1 ptaní polský roba , nežli synek vložit v-1 ruka polský slabikář , proso ten za-1 já u-1 oltář , služebníče boží ! a-1 než-2 pluh já z-1 ruka padnout , než-2 já poslední za-1 den pod-1 kříž polský složit , nechť modlitba český vzplanout nad-1 mohyla nasypaný , služebníče boží ! nápis na-1 hrob bojovníkův kdyby z-1 ten mít být pomník , co-1 po-1 ty naházet , hrot být se nebe dotknout , svůj-1 lid buditel ! čacký národ : dávno dřímat , ještě hotový pomník být , ještě házet po-1 tvůj hrob těžký kámen po-1 kámen . 1864 - 1904 šum Labe slyšet , vidět nad-1 Brandýs červánek mládí svůj-1 hořet kraj , Vltava v-1 duše těžký psát rys fabule žití , utkvít nad-1 Dunaj . let čtyrycet lid horký poušť táhnout . kost z-1 kost on-1 , však ne krev z-1 bídný krev , květ z-1 jeho louka , však ne , co-1 na-1 ostrev ssečeny padnout , však co-1 kos zlomit , tož jeden z-1 ten , co-1 od-1 Sinaj hrom k-1 národ mluvit , a-1 kam ruka sáhnout - moc-3 milovat , moc-3 bít - , maska strhnout , tam modla skácet , oštěp kam vrhnout ( při-1 každý stezka být ) - daleko-1 od-1 Dunaj v-1 svůj-1 hledí kmen-1 , jenž postavit s-1 křeček při-1 plný pohár před-1 děcko , před-1 stařeček , vždy oddanost zpečetit hotový boj , vítězství u-1 vis a-1 hrob před-1 Dobojem , vždy hotový k-1 sadový a-1 hotový k-1 Solferina , grunt děd dát a-1 vylít krev svůj-1 syn za-1 úsměv vznešený , rab modrý krev , kněz , za-1 panský kočár až-3 na-1 kraj les běžet - , k-1 ten , o-1 jenž číst v-1 foliant lichý , že předek-2 on-1 prý stát-3 pod-1 kalich , k-1 ten těžký mluvit slovo , řinčící jak-3 vůz válečný a-1 tuhý jako kov , že věřit být , kdo ten věštec slyšet , že jiný být a-1 čistý že z1 oheň vyjít . lid slyšet ? - Los-1 věštec od-1 století . za-1 jiný výzva dav v-1 řada letět , jiný heslo dbát , velitel , jenž sladký být , však mít pravda v-1 čelo-2 ( lid žena být , jen-1 lichotník věřit ) , v-1 ten těžký chvíle , kdy se kolem-1 šeřit , kdy zoufat být , kdy básníkův strofa jen-1 hořký úsměv být filosofos , - v-1 chaos kolem-1 se sám jen-1 bod , na-1 sever hledí , jak-3 ten svatokrádce , ten řecký exul , rouhač , šašek , zrádce na-1 boj u-1 kozí voda . už tak-3 či tak-3 . nechť divný sudba zrát , nechť v-1 břeh bít bílý bouře syn , nechť kdo a-1 co-1 chtít přes-1 můj jít kraj , jen-1 věštba nechť já zvonit od-1 Dunaj ret z-1 dobrý , jenž vzbudit hospodin ... země pod-1 Hora tam pod-1 hora , pod-1 vysoký , k-1 nebe co-3 zvednout svůj-1 témě , tam žít krása vykreslený , vyzpívaný , zpodobený krása ten goralský země . měřič přijít - v-1 pokora manský klonit se goral - " hó , ten být panský ! " kde tvůj děd orat , kde otec síla , panský díl být . žal přilnout k-1 žití , jak-2 hora k-1 hora , k-1 nebe jít Jasa Krasuly hoře , žal tvůj a-1 odpor v-1 hodina pozdní-2 za-1 mříž doznít . a-1 ten děvucha , děvucha bídný , stud minout s-1 les , nach bída řídnout , nadarmo hněv a-1 žluč hořet tady - ten být ten fořt . tam pod-1 hora , pod-1 vysoký , k-1 nebe co-3 zvednout svůj-1 témě , tam žít bída vykreslený , vyzpívaný , zpodobený bída ten goralský země . Žermanice

246

voda on-1 podat žádný jiný , ale být chudobný , mít nic : hezký děvucha od-1 Těšín , hezký děvče z-1 Žermanice . chudoba být můj domovina , darovat já ručka , mít nic , hezký děvucha od-1 Těšín , hezký děvče z-1 Žermanice ! brát on-1 , při-1 bečka ležet víno , propít být duše za-1 měsíc , hezký děvucha od-1 Těšín , hezký děvče z-1 Žermanice . robit muž na-1 dráha ; nosit víno žena on-1 sehnutý , bledý líc ... znát on-1 ? hledět dobře . být od-1 Těšín , Maryčka dávný z-1 Žermanice . do-1 voda díve se a-1 vzpomínat , před-1 rok jak-3 sličný být líc : já být hezký od-1 Těšín , hezký děvče z-1 Žermanice . pluh osmahlý s-1 tuha hrudou zápolit , za-1 lonské klasa splácet on-1 dluh ; jít - skřivan nad-1 on-1 - dlouhý2 po-1 pole a-1 ruka těžký obracet pluh . pot - vlastní-1 být pole - rys jít snědý , třesk kosa letní zvonit on-1 v-1 sluch . jít volný krok za-1 kůň hnědý a-1 ruka těžký obracet pluh . půl-2 den naň hledět , půl-2 den být s-9 to-9 on-1 z-1 rozpuklý brázda volný sát vzduch . smět jít za-1 hnědý po-1 pole kůň , smět ruka těžký obracet pluh ! v-1 město kdo srdce servat napoly , k-1 svatý se práce hodit druh-1 : jít za-1 hnědý kůň po-1 pole , nechat ticho ležet blýskavý pluh . vzpomínat : op ... břeh topol ... do-1 most sivý spět pole pruh ... tam jít před-1 rok děd můj po-1 pole a-1 ruka těžký obracet pluh . smět věřit člověk učený onen , co-1 pravit : " žití vracet se v-1 kruh " - jít též jednou za-1 hnědý kůň , nad-1 čalma slunce , pod-1 ruka pluh ? sedm havran ne pokřiva ten drsný nad-1 iskerkou , ne ostružina žultou nad-1 sasanka , ne vrba smutečná ten nad-1 baránkem : starat Havranka ten nad-1 vnouče . nos orliny [ PO1 ] , ret úzký , černý-1 vlas , let osmdesát . být z-1 Krasulů , co-1 tmavý vlas nést až-3 do-1 hrob , tak-3 jak-3 dub nosit list . tesknota , pokora , žal tichý sedět v-1 líce , žal , který prostírat se po-1 slezský země : v-1 les pod-1 Hrabyněm on-1 počuješ , na-1 branský na-1 Hanuš , pod-1 Lysá , pod-1 Smrk-1 , na-1 břeh na-1 lucina , v-1 vrbina-2 na-1 břeh Moravice , žal tichý slezský země . rod havran být známý-2 v-1 Děhylov : hřmět sláva dobrý on-1 bílý pod-1 Hučín , hřmět na-1 Plesná , v1 Pustkovec , v-1 Martinov . rod žít krátko : bouřně zahulat se , mladý klesnout v-1 mohyla , jak-3 topol sklaný blesk . děvucha pokorný jít kdysi za-1 havran . divit se Děhylov a-1 baba kroutit hlava . rod žít bez-1 baba , žít bez-1 okov . co-1 havran být po-1 vlhký žena ? sukně se držet , jen-1 čas smýknout v-1 rež děvucha , který se pyšný stavět . ( po-1 také děvucha syneček před-1 Havrankou ! ) děvucha šumný sedm syn dát , když chlopa zabít . ( žít dlouho na-1 havran ! ) servat se s-1 tři a-1 mrtvý ustoupit jen-1 . všechen chovat , jak-2 kůň robit v-1 pole , všechen klást v-1 mohyla a-1 zaplakat hořce při-1 prvý tři . pak slza téci jen-1 ticho ručej a-1 úzký ret se stáhnout .

247

prvý protknout žandarm-1 , když poslechnout v-1 krčma , bít žid do-1 hlava , nebo havran bít žid , kde potkat on-1 ; snad z-1 pýcha , z-1 svévole , snad v-1 prostý duše cítit , že žid být vždycky vrah moravský člověk . Marš do-1 polský , odkud být , gyzdi , přijít ! druhý-1 - on-1 prát břem , bo rostlý být , jak-3 břem být - zastřelit hejtman , když sloužit u-1 vojanský . hejtman on-1 udeřit ; kdo pizne bez-1 pokuta kdy havran ? on-1 zastřelit , ale živý se dát . kasárna celý střílet tam po-1 on-1 . co-1 havran po-1 vojenský pán ? co-1 po-1 císař , kníže a-1 král ? co-1 po-1 zákon , který mlčet kázat ? ten třetí , co-1 být švarný z-1 všechen , se založit , že báň kostel zlézt . boj bůh se a-1 pokoušet nebe ! co-1 havran po-1 kostel , kaple ? co-1 po-1 modlitba , biskup a-1 kněz ? co-1 po-1 ten být , co-1 hřímat na-1 nebesa ? báň dobře zlézt , když se spouštět dolů , chybit noha , blesk sletět dolů a-1 bujný hlava rozbít se o-1 země . ten pyšný Hanys , jak-3 čtvrtý zvát , pověstný pašer nosit z-1 Prajské zboží . on-1 pít v-1 Hučíně , dukát házet pod-1 stůl , muzika hrá , děvucha vodit v-1 kolo , financ smát se , že dobře odbýt zboží , žádný on-1 chytit , bo financ být hlupec . ráz zaskočit : vzdát se , uniknout ! kdy havran vzdát se , dokud žít , druhý-1 ? Čekan skolit dva , druhý-1 on-1 zastřelit . ten pátý , Pavel-1 - pravit on-1 ostříž , bo zrak mít sokolí , na-1 míle vidět v-1 dálka , - do-1 panský chodit les na-1 bažant . co-1 panský zvěř , ten patřit havran ; gróf , panský myslivec , přijít - li v-1 cesta , polehnout v-1 mech , nebo havran střílet prvý . on-1 pán šetřit , šetřit panský zvěř . tož též on-1 jednou panská stihnout kulka . ráz tichý op rozlít se v-1 lože po-1 jarní déšť , divý proud hřmět k-1 Odra ; že přeplout on-1 , sázet bujný hlava ! být rodný řeka , synek zadávit ! mohutný prs rozrývat proud kalný , juž blízký břeh , urvaný strom letět a-1 pizne v-1 hlava , synek mizet k-1 dno . ( kolébka být být , mohyla také být ! ) tak-3 zhasnout šestý a-1 ten , který zbývat , ten ostatní , ten zarmucovat matka ! mít kůň šumný , nechat shodit ráz ty . kůň chlopa shodit , mít rád on-1 , jak-3 chlop jeho . já rychlík předběhnout , co-1 běžet k-1 Bohumín , bo kůň můj dobrý být než-2 všechen vlak svět . vlak chytnout koník , jak-3 běžet přes-1 kolej , a-1 když kůň žít , tak-3 jezdec být hodně . ach , osm mohyla být a-1 baba ještě žít ! a-1 bůh vědět , žít být , nebo vnouče oto žít . a-1 být vychovat , nebo třeba-2 stříci svíce život havran , choť-2 z-1 jeho oko hledět juž osud havran ... sen dost být , kačice táhnout z-1 op , chtít kur spát , košulky třeba-2 vyprat . smrt Césarův když Domitian stát-3 pod-1 slunce Dák hora transylvanských v-1 pata , syn země pod-1 ztráta hrdlo ctít on-1 být bůh .

248

tři uzřít jednou , kdo se sklonit , tož stařec , muž a-1 hoch . a-1 mít tmavý vlas , jak-3 lesní zvonek tmavomodrý oko , pleť osmahlý . - " co-1 slovo césarův-1 být dbát ? " - můj bůh být , pan-1 , slunce . " být syn slunce . " zůstat tři němi , a-1 v-1 oko číst césar-1 pohrdání . " tvůj kmen-1 ? " - z-1 ten slunce oblévaný a-1 strmý hora být , - být já sedm tisíc-1 . " tož ten tři napřed , pak ten sedm tisíc-1 já pobít , kámen na-1 kámen a-1 duše na-1 duše nechť zůstat . " a-1 týž noc krev sedm tisíc-2 svůj-1 dítě pít slunce , kdy splnit se vůle césarův-1 . dva rok potom jet-1 césar-1 v-1 nosítka přes-1 most a-1 Tibera . oko baziliščí zřít mladý žena , nechť tvář zakrývat , přece tmavý vlas problesknout dva oko , tak-3 tmavomodrý jako lesní zvonek . " čí být ? " - žoldnéř Septimius žena . " ty dcera Dák ? " - říci být , ó-1 pan-1 ! " tvůj muž ty ušetřit ? " - když meč máchnout , být říci , pan-1 , u-1 koleno jeho : kdo já zabít , zabít césar-1 . být kněžka-vědma . - věrný svůj-1 král ... " tvůj klín on-1 lákat , modrý tvůj oko , tvůj tmavý vlas a-1 prolhaný tvůj ústa . on-1 svážit k-1 se , vrzte do-1 hlubina . " jak-3 Tibera vzdout se , žlutý jeho vlna cosinus blesknout modro , jak-3 když zatřpytit se v-1 zvadlý listí v-1 podzim pod-1 kořen - rád na-1 on-1 patřit - tmavý lesní zvonek ; meč zazvonit a-1 tůně se utišit . a-1 ten sám večer když těžký hlava nad-1 falernským víno nachýlit césar-1 , bručet nad-1 pohár : být Zeus dnes , když césar-1 být zabít . x-4 za-1 patnácte rok stát-3 bratr Septimiův chorý stáří nad-1 Tiberem a-1 říci vojín : zde z-1 ten most svrhnout imperátor matka tvůj i-1 otec , když povraždit kmen-2 jeho nad-1 Dunaj . a-1 týž noc být zabít césar-1 vojín svůj-1 stráž , jak-3 suchý Tacit poznamenat pero-3 . žeň pod-1 černý-1 bor , kam přilehnout víska , grunt Černý-1 , kde od-1 nepaměť žít - vždy jeden rod - , do1 les zahýbat se . vždy z-1 vesna v-1 země rozhodit zrní a-1 v-1 červenec on-1 svézt do-1 stodola . on-1 daleko-1 horský mlýn svůj-1 píseň vždy stejně sladký , stejně klidný šumět , a-1 z-1 večer hledět do-1 potok mlynář Tomko divukrásný dcera , jak-3 cikánka ztepilý vzrůst . za-1 hranice se panský táhnout pole . jak-3 povídat , král se špatně vyspat či těžko-2 kýchnout - zadunět buben . v-1 boj táhnout mládež , v-1 boj jít Josef Černý-1 . ( dát císař , co-1 být císařův - řeka Žid prorok - po-1 on-1 nalévat ten v-1 mladý duše kantor a-1 kněz . ) země horký být , sklonit se klasa , syn v-1 pole , málo-1 dělný být ruka , tady rád přijít mlynářův dcera na-1 pomoc Černý-1 , vždyť beztoho jednou ... žnout otec s-1 matka , vázat a-1 klást děvče Černý-1 s-1 mlynářův dcera . tam za-1 hranice na-1 ten dlouhý-2 pole hvízdat kule , srazit se řada . tam na-1 ten pole padnout Josef Černý-1 ten den , kdy doma dokonat práce , kdy lehnout klasa , kdy on-1 vzpomínat rodič , sestra , šátek sešinout kdy s-1 temný vlas , dívat se teskně v-1 dále-3 divukrásný mlynářův dcera a-1 prsa sladký vzdýmat s-1 touha . krásný pole přes-1 krásný pole táhnout stín s-1 kopec , pluh hrčet země , z-1 kůň kouřit se , za-1 on-1 Hlubkův syn . u-1 plot Bystrońova ( ne ten z-1 rynk - ten pod-1 vrba ! - být cizí se , nechť stejný jmeno mít ) kdos vyhlížet .

249

a-1 být být muset mít ostrý oko , z-1 Hanysovy tvář vždy hnutý , jak-3 koruna být sosna-2 , být vyčíst cosinus ... mít šumný dcera Bystroń ? a-1 každý večer - tam či tam buď cesta - jít Hlubkův hoch kolo Bystrońova grunt , jít plavit kůň - tam blízký chodník - jít čas v-1 krčma - stezka ušlapaný - jít do-1 les ... mít šumný dcera Bystroń ? tak-3 zpívat skřivan , osika tak-3 šeptat , rež šumět tak-3 , když vítr běžet klas . kůň robit chyba , na-1 co-1 myslit synek ? znít hudba v-1 krčma , Bystrońova dcera jak-3 slična v-1 kolo , vlnka na-1 potok tak-3 letět , syn Hlubkův po-1 on-1 hledět ; sám tančit , děvucha se on-1 smát . tři leta prchnout , kdy se z-1 vojna vrátit Bystrońa z-1 rynk hoch výmluvný , švarný . a-1 když znít hudba , spolu jenom tančit muž ztepilý s-1 be [ PO2 ] ruškou Bystrońovou . a-1 vyřídit Hlubek , nechť chodit k-1 já hodně , že slovo dát být a-1 otec požehnat já . " můj vyplatit díl ! " chtít namítnout cosinus starý-2 , pozorně-1 hledět do-1 synův tvář , ten mlčelivá jak-3 líc mrtvý být ; jak-2 motýl-lišák rub tmavý křídlo kdy na-1 peň sedět , od-1 peň rozeznat , tak-3 nadarmo být v-1 snědý tvrdý líce žal hledat , bolest ... možný bez-1 cit být . za-1 krásný Pol sedm hodina cesta být v-1 hora ves . tam koupit chata Hlubek a-1 deset jochů kamenitý půda . mha role-2 jít , cikánka v-1 roh bor . a-1 žádat dlaň , dlouho pátrat v-1 líc . " kdo v-1 cesta ty , svíce jeho žití za-1 osm zhasnout rok , a-1 co-1 být jeho , tvůj být potom . " - skalní stezka jít - li , jen-1 sivý skála všude na-1 ty zírat , dav smolnička vráz usmát se z-1 prorvy , a-1 siný útes zardít se jak-3 děvče : tak-3 blyskla zora-2 oráčův tvář . hledět , kvést vesna , dýmavý žhnout leto , jít strmý jeseň , v-1 pole žít Hlubek , svůj-1 česat kůň , v-1 zima hrčet soustruh ( bednář učit být ) a-1 večer sednout v-1 krčma . dým spět z-1 dýmka , sivý hořet v-1 sklenka , jít teskný život ... čas už zapomenout minulý rok - či těžko2 zapomenout ? let přejít deset tichý , mlčelivých , kdy parobkovi Hlubkův se zdát , že slamou topit hospodář . líc snědý poblednout jaksi , postava se hrubý jaks nachýlit , začít-1 pozdě vstávat , vyhlasla dýmka , sivý odporno být ... ( dočkat být se , čehos čekat v-1 žití ! ) a-1 jasno-2 on-1 , že jeho den se schýlit , a-1 zdvihat se , pět-1 milión být v-1 krásný Pola . jít těžký krok jak-3 vůl zapřažený , když táhnout brázda po-1 rozmoklý půda , kdy pod-1 kopyto prohýbat se země a-1 praskat , jak-3 když čísi srdce pukat pod-1 dívčí nožka ... ( Řek být dobře , Hlubek ? ) ves temno prosvítat . jak-3 Enoch Arden-2 pod-1 okno stavět se a-1 hledět v-1 izbu : grunt kvést dítě , Bystroń s-1 svůj-1 žena za-1 stůl sedět - Hlubek , vrátit se domů ! být ticho v-1 izbě , hledět na-1 hodina : být třeba-1 oves nasypat už kůň ... a-1 na-1 hodina zůstat trčet oko . jít , vidět , poznat hrob Hanysa Hlubek ? Drn-1 jak-3 on-1 tichnout , tak-3 jako skrytý hoře , a-1 zanedbat , jen-1 bídný travka klíčit kdes skulina . tak-3 asi dbát , kdo pod-1 on-1 ležet , o-1 nikdo v-1 žití . a-1 povědět , Hlubek , povědět , co-1 být lehký : ten prchlý život či ten těžký země ? jít krásný Pol , horký prach smývat ty slunce ret , před-1 široký vrata krok stavět mdlý . muž vlídný se ty přeptat po-1 cíl cesta , donést ty mléko děvucha bok vysoký , jiskrný zrak .

250

Burmistr Bystroń být , beruška Bystrońovy být lepý dcera - vzpomenout on-1 v-1 žití . mladý žena vědět bůh , že tenkrát dobrý král být k-1 lid . stoh sledný svézt , zrno sedět v-1 země , zorat pole , teď čas teprve přijít , kdy možný porazit nepřítel . bílý Sviadnov , sivý Ostravice , Buzek-strych se loučit s-1 mladý žena . vědět , že země zase zrno vrátit , vědět , že kůň dobře na-1 maštal , pluh že zdržet - ale těžko-2 být , těžko-2 nechat sám žena mladý . " dokud slunce , dokud voda téci , dokud vrba pod-1 můj okno , dokud rež a-1 žito kosit být , dotud věrný , dotud ty čekat . " noc být dlouhý-2 , zora-2 nad-1 hora , těžký cesta , zpod-1 obvazku téci , hořet hlava , tam juž hledět Sviadnov , spíchat , Buzek , když už třeba-2 zhasnout , doma buď tak-3 , podat ruka žena . hledět v-1 okno , mladý žena dřímat , úsměv ret jít , parobek spát vedle-2 , Buzek-strych se horký hlava chytat . padat obvaz , krev zalévat oko , pozpátku se z-1 břeh v-1 řeka kácet - držet vrba , čekat Ostravice ! ( pole brát , vzít též hospodář ! ) slunce svítit , břeh rvát Ostravice , vrba bránit , země žito nést , s-1 parobkem se líbat mladý žena . idyla z-1 mlýn v-1 Beskydy být cesta ztratit : hora , les , kam noha šinout . a-1 juž západ nebe zlatit , k-1 horský být přijít mlýn . na-1 potok mezi-1 páv káče se batolit , černý-1 hošík kučeravý a-1 děvuška něžný , bílý držet se šat matka . jeho pohled v-1 duše jímat , na-1 ret snít on-1 úsměv sladký , mlynář z-1 krátký dýmka dýmat . host být být v-1 okamžik , na-1 stůl přijít vodka slavný . v-1 černý-1 jizba na-1 hřebík viset puška starodávný . vodka být bystrý dušky , a-1 já být se rozveselit : zdalipak z-1 ten starý-2 puška jedenkrát být se střelit ? žas-2 spět k-1 mozek . cožpak-1 být otázka mít tak-3 všetečný , že se sníh pobarvit muž líc a-1 konečný bázeň táhlo oko žena ? vyvést já na-1 silnice . sbohem ! já jít uprášený s-1 Ostravice souputnice . starý-2 goral přijít v-1 cesta , vzhůru vlek s-1 s-1 já líně za-1 hvězda svit k-1 Frydku město , vyprávět o1 štěstí v-1 mlýn . " chudý být , pan-1 , starý-2 a-1 chromý , ale chtít být já nést jeho statek na-1 svědomí , jeho dítě , jeho štěstí . starý-2 mlynář brát se znovu švarný děvče lepý tvář , tož Maryčka Halfarův ved se domů od-1 oltář . dva měsíc sotva zajít , vědět , jak-3 žít s-1 mladý žena ... jednou zrána tak-3 on-1 najít v-1 krev s-1 hlava prostřelený ... Stark pak se vzít honem . že krev na-1 svědomí mít - " dokončit být drsný tón : starý-2 baba povídat ! uhnout být on-1 noc temný , vpřed být kráčet opuštěný , ale děs jít pořád s-1 já v-1 líce muž , v-1 oko žena . papírový MOJŠL ten ráz na-1 pravda být udeřit : žalost jeho sklonit šíje ; ten jen-1 britský blázen-básník věřit a-1 na-1 rasa skládat elegie . z-1 polský přijít žid k-1 já pod-1 Beskydem , za-1 pět-1 rok ves mít - napřed vědět - kdysi žebrák , nyní orat člověk , u-1 všechen děvucha mít ius noctis primae . v-1 němý zlost zaskřípat zub : děvče , muž , dědina žid skoupit ...

251

a-1 kdo za-1 ten , že být jako dub , na-1 žena a-1 na-1 peníze hloupý ? jeden spřež a-1 přece názor měnit : osud smýknout on-1 , jak-3 srp-2 žlutý klas ; už tak-3 bývat . s-1 boží dopuštění přiskřípnout čert Hebrejec též čas . tak-3 přemýšlet a-1 být závěr blízký : když tak-3 pán svůj-1 vyvolený chránit , přes-1 svůj-1 křivý nos a1 hrubý pysk , přísahat být , být žid ani . když od-1 město dolů jít k-1 jih , den co-5 den tam žid potkat s-1 měch ; dát on-1 krejcar , zahodit on1 v-1 mihu , dát on-1 papír , chopit se on-1 spěch . den co-1 den jít příkop a-1 tráva , z-1 bláto papír pozorně-1 lovit , číst a-1 třást kudrnatý hlava , říkat on-1 Mojšl papírový . v-1 zimní noc jít být k-1 město němý , bůh já ... ! ? kdo se na-1 milník hovět ? ( deset minuta krčma pod-1 olše ! ) sníh zalít Mojšl papírový . čekat , až-2 ty zítra kdosi sundat , bídný kořist havran a-1 liška ? modlit se ? dbát kdy pán vagabund ? vzhůru , žid , jít na-1 kelíšek ! šenkýř , dej k-1 oheň ten lavice : vodka ret se chválit a-1 ne slovo . málem být být zmrznout na-1 silnice tvůj host vzácný , Mojšl papírový . synek , jak-2 chroust zmoklý sedět věru , když umdlený se strana-3 svěsit krovka ... co-1 být pít ? však vědět , já z-1 sever napít se spíše kontušovka . vypít , Mojšle ; být jak-2 první láska sladký , jít z-1 on-1 prvosenka přídech , hořký být jak-3 beznadějný láska , vonný být jak-3 sosna-2 na-1 Beskydy . ostrý být jak-2 zub horský pila , zatřást on-1 a-1 perla k-1 vrch vyjít , jasný , že být bůh sám pít , Mojšle , pít , ach držet krok s-1 já , žid ! kdo se na-1 svět přes-1 kraj sklenka dívat , celý se on-1 rosa v-1 mák třpytit ; všecek žalost v-1 jeden úsměv splývat ... a-1 co-1 , žid , povědět o-1 svůj-1 žití ? " blázen jen-1 svůj-1 hoře vypravovat , vodka hřát a-1 pán žid přát , s-1 Mojšlem prodlít , Mojšla vyčastovat , všecek povědět - pán se vysmát . jednou , pan-1 , bůh ty k-1 milování druh-2 švarný darovat , však vědět , jeden z-1 ručka vypadnout on1 psaní ... jak-3 ty , pan-1 , jak-3 s-1 on-1 zatočit ? " vědět , žid . též ráz zaplakat v-1 já láska , - dým být pustit z-1 smotek - mít být děvče rád ... jiný přednost dát ... a-1 dva rok , žid , pít být vodka . co-1 hořký kdy s-1 žití tkát , leckdo šeptal v-1 sluch slovo lisí , ale nic tak-3 cesta dojmout : soucit kmitnout blázen ten rys . " tož já , pan-1 ... tož já ... " a-1 juž ústit do-1 kelíšku hořký motýl bolus : hledět , Mojšl zase skočná spustit - homerický smích znít od-1 stůl . " utkvít být na-1 první kráska zrak ; a-1 když sličný se vzít ženka-2 , už být zabít jak-2 goliáš prak , jak-3 když ručit za-1 veliký směnka . " dobře brk brousit žernov-2 mlýnský , nežli věřit žena milující ; nač se ženit ? chytit do-1 zub rýnský , chtít - li žena , a-1 běžet po-1 silnice . milovat pán žena kdys ? stín prvý noc ráj být já až-2 k-1 ráno-1 , v-1 den za-1 kmit jeden sladký brva být být snést on-1 cedr od1 Libánu . " kdo znát kvést jen-1 v-1 stín sličný maska , hledět , ten běžet za-1 bludička v-1 černo-1 : vsadit život na1 sedmička láska , blázen být a-1 patřit na-1 lucerna .

252

" patřit tam . a-1 jednou ... jednou ... pan-1 , lístek ztratit : nu , co-1 tam stát-3 ? svět se točit s-1 já , z-1 řádek vanout vlastní-1 hanba , vina žena můj . nevěstka , již mít , kdo chtít , moci ! čepel padnout v-1 vlas rána hrom - datlík s-1 rudý čapka u-1 můj noha mít být žena ... " nos smát se k1 ten . dlouho žít - vědět , jak-3 se věc dít : list břem , bůh temný mluvit hrom ; z-1 člověk ten , který se nos smát , vždy se smět nad-1 spálený dům . " vítr zdvih se , odnést ten psaní ... sběhnout se a-1 odvléci já z-1 dům : zabít věrný vinný-1 svůj-1 paní - zbláznit se - dodat moudrý k-1 ten . tichý blázen ! - pustit já čas hlupec soudce a-1 lékař plémě ; list ten hledat ... bloudit ... svět já být potrhlý žid ... co-1 pán říci k-1 já ? " bos nechť , chudý nechť , mladý kdy's , motýl štěstí držet se ty jako olše strouha ; v-1 podzim žití v-1 sluch ten zašelestit hořký sen , vzpomínka , marný touha . tak-3 či tak-3 buď . pít . jak-3 ty včera , šlápnout já na-1 šíje osud příště ; těžko-2 žít od-1 jitro do-1 večer , jeden já být útočiště . ten na-1 šíje lehnout jarmo kmen-1 , ten žena život otrávit , ten bolest jak-2 bič kůň hnát-1 - vodka , bratr , sladký vodka zbýt ! LABUTINKA coelebs manebis ! čí být , ztepilý ten kráska ? sám chodit , pyšný hledět , knížka v-1 ruka , na-1 můj pozdrav nikdy mít odpověď , temný pleť , temný vlas , pohled třpyt být hvězda v-1 šeřit , myšky-nožka , každý pohyb kmit labuť na1 jezero chtít já být jen-1 beznadějný láska smutný upomínka ? jak-3 jmenovat kněžna svůj-1 sen ? nazvat se ty Labutinkou ! x-5 bor jít vrchem , bílý mlýn jít , opustit na-1 mleč čekat , plot být rozbít , bok malba - dát se já napít mléko ? být ten kráska tvůj dcera ? " pěkný , ale mít věno ... " být ten můj Labutinka : chtít ... být můj žena ? " dát rád . počkat být pán ? ještě mladý , útlý v-1 bok ... " být čekat na-1 svůj-1 žena jako Jakub deset rok ! x-5 na-1 dva rok muset v-1 dálka , počkat , budoucí mít žínka ? vrátit se v-1 město , učit se vařit , být věrný , Labutinko ? vrátit být se , bůh stát-3 při-1 já ! město letět hrozný zmínka : " každý , kdo chtít on-1 mít , patřit tvůj Labutinka ! " lhát ! - " jít večer na-1 vrch žlutý , kam nevěstka v-1 léto chodit , najít tam svůj-1 Labutinku , jak-3 se on-1 tam kdo chtít vodit . " x-3 " v-1 zima zase ... " do-1 hrob dost bolest být - mluvit dále-3 ! Labutinko , kudy chodit , šlapat po-1 můj srdce stále . soudit žena ! kdo bez-1 hřích , nechť kamenět na-1 ty házet ... srdce chtít ty odpustit , však čest dům jinak kázat . sám dožít . bez-1 tvůj láska jak-3 ten život dlouho trvat , Labutinko , Labutinko , Labutinko temnobrvá !

253

Hölderlin nad-1 Neckar co-1 za-1 já být , nechat hodně se navrátit : co-1 příst já , nechat v-1 mohyla se zkrátit . po-1 ticho toužit , který hrob jen-1 dát ty , po-1 prostý lid , jenž lze milovat . sraz bohatý , ministr maska z-1 rys : každý , kdo vládnout , parazit být nahý , lhát národ , chudobný brát mísa , jen-1 prostý muž být chorý duše drahý . všechen splývat v-1 dým , z-1 který vyjít lze : pod-1 vrba-2 hladina řeka jasný , život jediný tratící se v1 lze a-1 Diotimy hlava divukrásný . DIDUS INEPTUS do-1 voda , do-1 vlna do-1 vysoký peruť bít . na-1 Mauricius před-1 rok pták žít , tož didus ineptus . a-1 daleký slunce a-1 daleký píseň dráp vytisknout křivý on-2 do-1 mech plíseň , nechť smát se zora-2 , nechť příboj se valit , v-1 srsť temný a-1 teplý se mlčící halit , nechť hučet moře , nechť prales se bořit , přitisknout k-1 kři se do-1 bahno nořit , ciz motýl barva , ciz papoušek ples , v-1 svůj-1 tesklivý zor-4 nést smutek svůj-1 les ... když vnikat v-1 les rok za-1 každý rok , uhýbat těžko-2 svůj-1 belhavý krok , zhasnout moci prchnout pod-1 šíp a-1 kyj , pod-1 ruka muž , co-1 vraždit a-1 bít , tichnout nastavit zobák svůj-1 prosebný , křivý - zhasit jak-3 zhasnout alka , jak-3 zahynout kivi ... x-5 tak-3 v-1 úsměv bůh , za-1 víření buben , nechť v-1 slunečný červen , nechť v-1 deštivý duben , nechť podzim dým z-1 řeka po-1 vrba stoupat , nechť za-1 zpěv kos , jenž na-1 kři se houpat , za-1 zvonění syringa , za-1 rákosí šept svůj-1 život být žít rovný2 didu ineptu ... nechť meč nahý blýsknout , nechť chřestit pouto , nechť barvínek smát se , nechť vonět routa , nechť v-1 červen být jít klasa praskající , nechť přes-1 potok sepjatý náramek zima , nechť po-1 náves hoch slyšet ! jásající a-1 mezi-1 děvče černovlasý - žít být didus ineptus . Dragona HANYS BLENDOVSKÝ z-1 německý Lutyň na-1 stráž pod-1 Krašnikem až-3 jít domů , až-2 jít domů , vyběhnout moja Maryča z-1 dům , být znět zvon vesele , být ten slavný vesele . ( jít ty , jít za-1 roba jiný : za-1 ten s-1 ten kosa ; stlát pod-1 kalina být ten lože přítel - být ten divný vesele ! ) udeřit o-1 mír , až-2 být po-1 on-1 , jet-1 orat pluh a-1 kůň , široký brázda pod-1 já , obloha čistý nad-1 já . ( udeřit šavle na-1 tvůj témě , srazit ty s-1 kůň do-1 černý-1 země , krev oko tvůj zalít , matička-země ty přikrýt . ) vesna jít , všecek se rozzelená , pohnat rež já až-3 po-1 rameno , klas těžký hlava naklonit , grunt hledět pyšný z-1 jabloň . ( pohnat oves , rež i-1 obile , ale pohnat na-1 tvůj mohyla , na-1 širý polský rovina - sbohem , Hanyse z1 Lutyň ! ) dva mohyla Jaks šumět do-1 srdce já , Ostravice v-1 příboj , dva postava z-1 teskný země uhnout z-1 duše můj . mít hladký , tmavý vlásek , jméno podle-2 řeka rodný , vysoký jak-3 topol vlašský ... proč být zhasnout , uhodnout můj píseň nad-1 mohyla . a-1 ten , který z-1 Sibiř proklestit se dráha síla , bodák do-1 prs mířit ten , kdo chtít zadržet tém legie na-1 pochod , pod-1 mohyla dobře být ten : střemhlav padnout v-1 siný voda . proč - mít píseň uhodnout , otázka můj ukojit . dva figura země rodný , žít v-1 teskný píseň můj ! x-5 život prostý oba žít , setkat , znát se . oba dva se postavit na-1 břeh bujný Ostravice .

254

co-1 ty hrýzt v-1 žití pouť v-1 klam starý-2 , v-1 šalba nový , co-1 být moci uhodnout v-1 tvůj oko sametový ? ten , cosinus přijít od-1 Amur-1 , vavřín se ozdobit , být se hnát-1 vzhůru - a-1 kam jít a-1 co-1 zrobit ? být rubat smolný suk , les beskydský chléb dát ty , nikdy nastavit ruka , být se holedbat . prostý muž - ten mít mít na-1 chytrák sláva podíl , být se v-1 prsa bít : " já být , jenž ty vysvobodit ! " x5 Žore , žít v-1 můj duše žár v-1 svůj-1 dým siný , še [ PO3 ] rém , v-1 svůj-1 les , v-1 svůj-1 stráň a-1 s-1 národ prostý na-1 on-1 . Žore , v-1 léto lučina , v-1 zima dým vonět jemně , však rok celý z-1 tvůj stráň mluvit do-1 já smutek země . žít v-1 duše jako mládí , jak-3 vzpomínka bledý , starý-2 , který život nahradit , vytisknout , Žore-žár ! x4 hodit do-1 Ostravice pět-2 žádaný žití dar ! zasmušilý , zamračený hledět dolů k-1 voda žár . šumný řeka , bystrý řeka , beskydský ten krasavice , nést já , vzít s-1 se , Ostravice , Ostravice ? nést já , nést , jak-3 nést píseň , nést já , nést , jak-3 nést hoře , píseň mladý žena v-1 pole , hora ten , kdo za-1 Olza být . zavanout temný vlas , zablyskly se tmavý oko , zoubek stisknout dolní ret , zasvítit bílý paže , skočit v-1 proud pružný nožka naposled a-1 naposled . nést ju , nést , jak-3 nést píseň , nést ju , nést , jak-3 nést hoře , píseň mladý žena v-1 pole , hora ten , kdo za-1 Olza být . z-1 tmavý vlas pod-1 vlna sníh , lemující líc jak-3 šlář , jak-3 kalina nad-1 břeh , hledět spící dívčí tvář . x-4 u-1 Bachmač hřmět hrana vrah , hřmět u-1 Zborov , dnes poslední vydat-1 rána , věrný druh-2 goralův ! stát-3 nad-1 břeh , v-1 ruka druh-2 , Žor před-1 oko , řeka vzadu , vyzout bota a-1 nabít puška , nasadit on-1 pod-1 brada . červený-1 pruh obemykat šíje , jako rubín svítit : křivý šavle bolševik blyskla tady v-1 zrcadlo žití . nést já , nést , jak-3 nést píseň , nést já , nést , jak-3 nést hoře , píseň mladý žena v-1 pole , hora ten , kdo za-1 Olza být . hledět , jak-2 Ostravice pěna hučet , zvonit , syčet , lkát , a-1 na-1 pěna rozprostřít surový tvář goralský . nést on-1 , nést , jak-3 nést píseň , nést on-1 , nést , jak-3 nést hoře , píseň mladý žena v-1 pole , hora ten , kdo za-1 Olza být . hrát pěna vlas žena , kosmý muž vlna var : pohnutý , zamračený hledět k-1 Ostravice žár . x-5 hřbitov , v-1 můj žít víra , kde děvucha ležet spící a-1 rek tichý z-1 Sibiř , hřbitov nad-1 Ostravice ! kalina , děvucha šumný , hlídat , co-1 se navrátit , kalina , křovina dumná , být na-1 můj hrob stát-2 ? mluvit s-1 hvězda , hvězda plynout , všecek vidět , všecek vědět : mohyla dva pod-1 kalina , dát já odpověď ? HANYS HOREHLEĎ Chylka s-1 lyska do-1 krok přes-1 země sypaný skála , Ostravice do-1 skok a-1 smrk s-1 Lysá nad-1 hora : vichřit , dout , bystřina , letět , plout , psout práce jeho : orat Hanys Horehleď , orat od-1 ráno-1 sivý . sotva z-1 práh vykročit , ostrý vítr v-1 tvář dout , metelice do-1 oko bít , kůň oslepovat ; plout v-1 srpen s-1 červenec , sníh jít v-1 červen , sníh jít v-1 září , surový máť slezský země , na-1 jenž Hanys hospodařit . skoro ráno-2 hore hledět ! dým smrk , mít čapka Lysá ? stisknout zub Horehleď , bědný žeň se zakolísat : plout rvát z-1 svah země , skála zbýt , kobzol hnít , voda hrčet poval a-1 Horehleď z-1 hoře pít . znát - li forma bystřina ? v-1 léto sotva téci kapka , že být synek jediný , že být zahradit on-1 čapka : však když v-1 mlha zmizet bor , plout lít dva měsíc , strumeně seskočit s-1 hora , rozlítit se Ostravice .

255

vzkypět pyšný hřeben na-1 široký na-1 prostora , kde jít cesta , kde stát-4 břem , jeden být hučící moře : kamenný hráz povolit , proud stržený hnát-1 plot , kdo prchnout z-1 údolí , ten se loučit s-1 život . břeh tok lítý přeskočit , vyrvat strom při-1 dubina , brát všechen , co-1 zaskočit , koza , kráva , kůň , svině , most , lávka dřevěný , balvan sepjatý drát-1 , střecha chalupa červený-1 a-1 kolébka s-1 nemluvně . plakat , prosit , na-1 kolenách lež , bůh vysoko-1 i-1 daleko-1 - když už všechen já pobrat , aspoň bývání nechat , řeka : střecha letět s-1 praskot , chalupa se do-1 vlna svalit , surový máť slezský země , krutý nebe nad-1 goral . jak-3 los-1 chlopa dopadnout ( před-1 provaz chránit on-1 , bůh ! ) , když hladina opadnout a-1 řeka se vrátit v-1 lože ? sestup , gazda , v-1 údolí : kde bystřina hřmět blízko-1 , včera pole kobzole , dnes tůně , grapa , vydralisko . když se půda zorat , klas chudobný z-1 brázda pojít , druhdy k-1 hrůza goral host ježatý z-1 Karpaty dojít : klas zelený , skrčený , chvějící se v-1 smrk stínit , mráz , plutý šetřený sežrat divoký svině . znát žeň půda prokletý ? když on-1 kroupa nepotlukou , snop děcko tříletý lehko-2 nést jeden ruka : být jak-2 kytka vázaný z-1 klas pod-1 modrý zvonec , jenž dát čeleď na-1 Haná gazda při-1 žatva konec . být být v-1 Haná okolí ? pláň , jenž rovný-2 málokterý , slunko prát do-1 pole od-1 ráno-1 až-3 do-1 večer : horský žeň - ó-1 , běda já ! - co-1 z-1 bezkydské brázda vzejít , zahrazený hora slunko jen-1 v-1 poledne přejít . k-1 dávný čas zrak být zvednout : šance , zahrazený drvy , Ostravice hřmět vpřed barvený goral krev . do-1 hora , na-1 provaz skot , utíkat dav otrhanec : pustit , řeka , střed voda kuruc táhnoucí z-1 Šanc ! čas srdce krvácet : proč se v-1 hora těžko-2 dýchat , proč groš vdovit utrácet vládnoucí ministr pýcha ? půda chlopu věrný drahý ; být on-1 dobrý syn ; v-1 prostý rozum jít on-1 země vydaný-1 za-1 Těšín . když se polský pán družit na-1 těšínský kraj zhlídnout , řídit směr loď muž , baba být u-1 kormidlo . jiný národ , jiný mrav : kdo země vydat-1 s-4 duše malý , někde v-1 zámek čnít nad-1 dav , jinde pod-1 Tarpejskou skála . ne k-1 srdce , ne na-1 žol být bohorovný politika ten , kdo žít za-1 Olza : všechen chtít k-1 republika ! marně hřmět těšínský stráž podle-2 heslo psaný : země otec vydat-1 , aniž bratr pokorný ! když se život nachýlit , po-1 robota bez-1 slovo goral v-1 stín mohyla tichý , sivý hlava schovat : v-1 zima hrob zasypat sníh sáh vysoký , těžký , bílý , vesna hučet v-1 peřej Ostravice do-1 mohyla . x-4 Chylka s1 lyska do-1 krok přes-1 země prorvaný skála , Ostravice do-1 skok úzký prorvat pod-1 hora . od-1 Frydku jít bouře sem , do-1 déšť se nebe kalit , surový máť slezský země , surový bůh nad-1 goral . kalina na-1 hrob kozácký , kurhan , na-1 mohyla , na-1 step-1 široký , kde dobrý mládek padnout pod-1 kopí tatar-3 , Moskal , lítý polsky , tři katan svobodný Ukrajina , ten stát-3 . na-1 pláň rozlehlý od-1 Dněpra do-1 amur-2 , na-1 mohyla tisíc-2 bezejmenný , kde dřímat muž , co-1 přijít od-1 Vltava , od-1 Bečva , Morava , od-1 Váh , Ostravice , tam také stát-3 . a-1 kdyby národ být jak-3 ten , co-4 přijít z-1 Rus-2 a-1 z-1 rovina francouzský a-1 z-1 šíje hora italský , a-1 Praha falešný být být vydat-1 Spiš , Orava a-1 bratr za-1 Těšín - ( Čech-1 falešný ! - zahřešit chlop těšínský , zaskřípat Oravan , zaklít gazda spišský ) , nad-1 hrob hrdina , co-1 padnout u-1 Těšín , co-1 polehnout tam v-1 rok devatnáctém , být kvést vítězný též . kaštan jak-3 stařeček kraj cesta sedět a-1 stínit v-1 šíře okolí , a-1 z-1 koruna dolů květ hledět , růžový přilba a-1 chochol . tak-3 polnice kdys zavolat zajatý rab do-1 pole , a-1 nad-1 Sibiř zablyskaly úderný helma s-1 chochol . když lech Orava , Těšín urvat , Spiš , kraj , co-1 hledět k-1 Opole , kdo bojovník zdržet mur-val , kde být přilba s-1 chochol ?

256

kalina kde být vzít , šumný , zdobný , švarný líc s-1 tmavý oko ? tak-3 , děvucha , tak-3 podobný kalina být nad-1 potok . pravit slovo křivý v-1 ucho , chýlit hlava , hledět bok , rdít se já , ten děvucha , jak-3 kalina nad-1 potok . a-1 jak-3 tančit ! synek z-1 pražma synek z-1 Morávka být sok ... tichý vzpomínka jen-1 dát já , jak-3 kalina nad-1 potok . být mladý hlava vít , dlouhý-1 rok jít za-1 rok , teskně být hledět v-1 žití , jak-3 kalina nad-1 potok . Mohelnice na-1 Beskydě bílý Kříž-1 , když se vlevo zatočit , Mohelnice uvidět - hej , děvucha vysoký , hej , kalina-1 široký , Mohelnice divoký ! rád ty boskám , dívčin , rád ty vidět , kalina , rád ty slyšet , bystřina - hej , děvucha vysoký , hej , kalina1 široký , Mohelnice divoký ! dej , můj milý-2 , dej , bůh , šumný děvče do-1 lože , dát švarný , dej syn , bujný jak-2 bystřina , a-1 když jednou zahynout , dát k-1 mohyla kalina , můj bůh - hej , děvucha vysoký , hej , kalina-1 široký , Mohelnice divoký ! pyšný Janek pyšný janek na-1 okenku , pyšný v-1 pole , pyšný v-1 šenk , kát ten se najít ženka-1 ? děvucha do-1 kolo chodit , za-1 ruka se spolu vodit , ani jeden uškodit . Bo ten , pyšný , švarný janek , chtít žádný za-1 galanku , ynum koňa , ynum šklanku . starček ( Senecio vulgaris ) ten stareček být zasmušilý . po-1 mezi-1 tichý krok jít , mít žlutý květ , být brzy bílý a-1 do-1 země se schylovat . z-1 kožíšek sivý hledět kvítí tvůj bez-1 úsměv slunce vstříc : co-1 přijít , moci zarmoutit , však potěšit nikdy hodně . kalina nad-1 voda stát-3 , hlava nachýlený , list střihnout široký , bobule rudý , daleko-1 člověk . spát motýl na-1 květ , pták zobat plod , břeh držet s-1 brslen , zřít ticho k-1 voda , daleko-1 člověk . tak-3 čas filozof , tak-2 čas básník , když kalich vypít , s-1 úsměv tichý hledět bok člověk v-1 život . kdys být dobře hlava navždy k-1 spánek , bylina sličný potok a-1 háj , bez-1 slovo výčitka pod-1 kořen tvůj skrýt , daleko-1 člověk . bez-1 já a-1 s-1 já bez-1 já , bez-1 já květ národ , bez-1 já nadšení a-1 svoboda , bez-1 já děvucha jasný líce , bez-1 já veselit šumějící . jen-1 s-1 já , jen-1 se mnout drobný pole , černý-1 chléb chudobný vždy při-1 stůl , děvucha hoferská v-1 déšť venku , stareček tištěný na-1 výměnka . bez-1 já cymbálek , housle-2 struna , bez-1 já pomník a-1 tribuna , bez-1 já věnčený , chytrý hlava , bez1 já letopis i-1 oslava . jen-1 s-1 já , jen-1 s-1 já žnout národ a-1 mladost uběhlý jako voda , pěsnička tesklivý v-1 prostý slovo a-1 předek-2 mohyla na-1 hřbitov . souputnice přejet duše železo , ne , sudba , ruka jemný : však jak-3 široký být země , jít píseň vždy před-1 já . pouť život zle skřípat , a-1 nebe být temný : tma z-1 všechen strana-1 se sypat , v-1 on-1 píseň jít vedle1 já . pouť v-1 suchý poušť plný hrůza skončit stopa klamný : když kůň táhnout černý-1 vůz , jít píseň sám za1 já .

257