VŠB-Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta
WD-55-07-1 Regionální disparity v územním rozvoji ČR – jejich vznik, identifikace a eliminace
PS 1 Karel Skokan KOMPARACE REGIONÁLNÍCH DISPARIT VE VYBRANÝCH ZEMÍCH STŘEDNÍ EVROPY Případová studie
Ostrava, prosinec 2009
Řešitel: doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D.
Abstrakt Výzkumná studie je případovou studií hodnocení regionálních disparit středoevropských států Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, které vstoupily do EU v roce 2004 a Rakouska, které představuje vyspělou ekonomiku. Předkládá hodnocení vybraných disparit za období let 2001 – 2006, případně až 2008, podle dostupných dat. Po vyhodnocení východisek a přehledu regionální statistiky na úrovni EU srovnává disparity mezi uvedenými státy na národní úrovni s využitím tzv. strukturálních ukazatelů. Na základě databází Eurostatu pak provádí srovnání regionálních disparit na úrovni regionů NUTS 2 v oblasti ekonomiky, vědy a výzkumu, informační společnosti, trhu práce a dopravní infrastruktury s využitím 23 vybraných indikátorů a formuluje stručné závěry k výsledkům analýzy.
Abstract The research study is a case study for the assessment of regional disparities of Central European countries – the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia, which joined the EU in 2004 and Austria, the developed economy. The study presents the evaluation of selected disparities in the period of 2001 – 2006 (2008) depending upon the available data. It gives the overview of regional statistics of European Statistical Office first and compares the national disparities of countries with the use of so called structural indicators. Afterwards it analyses the NUTS 2 regional disparities in mentioned countries in economy, research and development, information society, labour market and transport infrastructure based on 23 selected indicators and data extracted from Eurostat regional database and derives the brief conclusions from the analysis.
2
Obsah 1
Úvod ...................................................................................................................... 5
2
Hodnocení národních a regionálních disparit v zemích EU a regionální statistika .......... 7 2.1
Zprávy o hospodářské a sociální soudržnosti v EU ............................................... 7
2.2
Regionální statistika Eurostatu ........................................................................... 8
2.3
Klasifikace regionů pro případovou studii ...........................................................11
2.4
Definice vybraných indikátorů regionálních disparit v případové studii .................13
2.4.1
Obyvatelstvo a území ...................................................................................14
2.4.2
Ekonomika ...................................................................................................14
2.4.3
Věda, výzkum a technika ..............................................................................15
2.4.4
Informační společnost ..................................................................................16
2.4.5
Trh práce.....................................................................................................16
2.4.6
Dopravní infrastruktura.................................................................................17
3
Hodnocení národních disparit vybraných států pomocí strukturálních indikátorů .........18 3.1
Obecné ekonomické prostředí ...........................................................................19
3.2
Zaměstnanost..................................................................................................23
3.3
Inovace a výzkum ............................................................................................25
3.4
Ekonomická reforma ........................................................................................27
3.5
Sociální soudržnost ..........................................................................................28
3.6
Životní prostředí...............................................................................................29
3.7
Závěry ke strukturálním indikátorům pro hodnocení národních disparit ................31
4
Regionální disparity v Česku....................................................................................32 4.1
Regionální struktura Česka ...............................................................................32
4.2
Regionální ekonomické disparity v Česku ...........................................................33
4.3
Regionální disparity trhu práce v Česku .............................................................36
4.4
Regionální disparity výzkumu a vývoje v Česku ..................................................38
4.5
Regionální disparity informační společnosti v Česku............................................40
4.6
Regionální disparity dopravní infrastruktury v Česku...........................................41
4.7
Závěr k regionálním disparitám v Česku ............................................................42
5
Regionální disparity v Maďarsku ..............................................................................43 5.1
Regionální struktura Maďarska .........................................................................43
5.2
Regionální ekonomické disparity v Maďarsku .....................................................44
5.3
Regionální disparity trhu práce v Maďarsku .......................................................47
5.4
Regionální disparity výzkumu a vývoje v Maďarsku ............................................49
5.5
Regionální disparity informační společnosti v Maďarsku......................................51
3
5.6
Regionální disparity dopravní infrastruktury v Maďarsku .....................................52
5.7
Závěr k regionálním disparitám v Maďarsku.......................................................53
6
Regionální disparity v Polsku ...................................................................................54 6.1
Regionální struktura Polska...............................................................................54
6.2
Regionální ekonomické disparity v Polsku ..........................................................55
6.3
Regionální disparity trhu práce v Polsku ............................................................58
6.4
Regionální disparity výzkumu a vývoje v Polsku .................................................60
6.5
Regionální disparity informační společnosti v Polsku ...........................................62
6.6
Regionální disparity dopravní infrastruktury v Polsku ..........................................63
6.7
Závěr k regionálním disparitám v Polsku ............................................................64
7
Regionální disparity na Slovensku............................................................................65 7.1
Regionální struktura Slovenska .........................................................................65
7.2
Regionální ekonomické disparity na Slovensku ...................................................66
7.3
Regionální disparity trhu práce na Slovensku .....................................................69
7.4
Regionální disparity výzkumu a vývoje na Slovensku ..........................................71
7.5
Regionální disparity informační společnosti na Slovensku....................................73
7.6
Regionální disparity dopravní infrastruktury na Slovensku...................................74
7.7
Závěr k regionálním disparitám na Slovensku.....................................................75
8
Regionální disparity v Rakousku ..............................................................................76 8.1
Regionální struktura Rakouska ..........................................................................76
8.2
Regionální ekonomické disparity v Rakousku .....................................................77
8.3
Regionální disparity trhu práce v Rakousku........................................................80
8.4
Regionální disparity výzkumu a vývoje v Rakousku.............................................82
8.5
Regionální disparity informační společnosti v Rakousku ......................................84
8.6
Regionální disparity dopravní infrastruktury v Rakousku .....................................85
8.7
Závěr k regionálním disparitám v Rakousku .......................................................86
9
Závěr.....................................................................................................................87
10
Literatura...............................................................................................................92
Seznam tabulek..............................................................................................................93 Seznam grafů.................................................................................................................94
4
1 Úvod V rámci řešení výzkumného úkolu WD-55-07-1 byla jedna dílčí úloha věnována problematice disparit v mezinárodním srovnání. Během řešení byly zpracovány tyto studie:
Regionální disparity v mezinárodním srovnání – pojetí a přístupy v Evropské unii (leden, 2008);
Regionální disparity v mezinárodním srovnání (červen, 2008);
Komparativní analýza pojetí, přístupů a využití regionálních disparit v regionálním managementu pěti středoevropských zemí (březen, 2009).
Cílem předkládané studie je zpracovat případovou studii analýzy vybraných ekonomických, sociálních a územních disparit na národní a zejména regionální úrovni u zemí středoevropského prostoru a provést jejich vyhodnocení za období 2001-2006, případně s novějšími dostupnými daty. Záměrem komparace bylo ukázat a vyhodnotit, jakým způsobem probíhal vývoj v jednotlivých zemích na národní úrovni z pohledu tzv. Lisabonské strategie, kde se uplatňuje hodnocení rozvoje v oblasti ekonomické, sociální a environmentální a na regionální úrovni, kde je používán pohled na regiony z hlediska ekonomického, sociálního a územního. Předmětem analýzy jsou země „Visegrádské čtyřky“, tj. Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko jako země, které se staly členy EU před pěti lety a procházely hlubokou politickou a ekonomickou transformací a dále Rakousko, jako standardní země EU s rozvinutou tržní ekonomikou. Případová studie zahrnuje řešení 3 výzkumných otázek, které se zaměřují na řešení problematiky v následujících oblastech:
Přístupy k hodnocení národních a regionálních disparit v rámci EU a možnosti regionální statistiky.
Hodnocení národních disparit vybraných států pomocí strukturálních ukazatelů.
Hodnocení regionálních disparit ve vybraných státech V4 a v Rakousku.
Pro řešení první oblasti byla provedena souhrnná analýza indikátorů, které jsou využívány k hodnocení hospodářské a sociální soudržnosti a byly zkoumány možnosti regionální statistiky Eurostatu. Aby bylo možné provést srovnání regionální úrovně disparit, byla zvolena úroveň regionů NUTS2, pro kterou je v Eurostatu k dispozici nejvíce dat. Podle obsahu databáze pro všechny zkoumané státy byly pak vybrány indikátory, které charakterizují regionální disparity v oblasti ekonomické, sociální a územní a byla představena definice těchto indikátorů. V rámci výzkumu byly také ověřeny možnosti čerpání dat z národních regionálních databází jednotlivých států. Vzhledem k tomu, že úroveň indikátorů a dat je v různých zemích rozdílná a bylo by obtížné provádět komparaci různých států, jsou použity ve studii indikátory a data podle Eurostatu. Pro řešení druhé zkoumané problematiky na národní úrovni byly využity tzv. Strukturální indikátory, které byly používány pro hodnocení výsledků Lisabonské strategie. Ve studii jsou formou grafů prezentovány výsledky komparace mezi státy pro 14 indikátorů podle tzv. krátkého seznamu strukturálních indikátorů, které jsou v souladu se zaměřením Lisabonské strategie členěny do 3 typů - ekonomické (8 indikátorů), sociální (3 indikátory) a environmentální (3 indikátory).
5
Třetí oblast výzkumu, regionální disparity ve vybraných státech, představuje nejobsáhlejší část studie, která je podrobně rozpracovaná pro všech pět států. Pro srovnání bylo vybráno celkem 22 indikátorů. Ekonomickou sféru charakterizují indikátory v oblasti ekonomiky (6 indikátorů), vědy a výzkumu (5 indikátorů) a informační společnosti (1 indikátor), sociální sféru charakterizují indikátory trhu práce (4 indikátory), územní sféru pak indikátory obyvatelstva a území (3 indikátory) a dopravní infrastruktury (3 indikátory). Srovnání je provedeno v časových řadách pro období 2001 – 2006, případně 2008, pokud byla k dispozici dostupná data. Řešení výzkumných otázek odpovídá i rozdělení studie na tři části. V prvé části studie (kapitola 2) jsou představeny souhrnné metodické přístupy k hodnocení národních a regionálních disparit v rámci EU. Hodnocení disparit na národní a regionální úrovni se objevuje v různých výstupech unijních politik. Jsou to jednak hodnotící zprávy politiky soudržnosti, jednak hodnocení plnění cílů tzv. Lisabonské strategie. Nejprve je uveden přehled zpracovaných zpráv pro hodnocení soudržnosti a obsah regionálních statistik Eurostatu. Pak následuje vymezení regionů pro případovou studii a jejich srovnání z pohledu rozlohy a počtu obyvatel. V závěru jsou uvedeny definice vybraných indikátorů, které byly vybrány pro hodnocení regionálních disparit. Druhá část studie (kapitola 3) se věnuje hodnocení disparit vybraných států na národní úrovni s využitím strukturálních indikátorů. Hodnocení a srovnání vybraných států je provedeno pro oblasti obecné ekonomické prostředí, zaměstnanost, inovace a výzkum, ekonomická reforma, sociální soudržnost a životní prostředí. Následující části studie (kapitoly 4 – 8) jsou věnovány hodnocení regionálních disparit v Česku, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v Rakousku. Pro každou zemi je použita stejná struktura indikátorů definovaných v kapitole 2. V závěrečné kapitole jsou pak s využitím vybraných indikátorů v oblasti ekonomiky, zaměstnanosti, vědy a výzkumu a životního prostření prezentovány výsledky, kterých hodnocené státy dosáhly mezi léty 2001 a 2008 (resp. 2006 a 2007 podle dostupnosti údajů) a mezi sebou navzájem.
6
2 Hodnocení národních a regionálních disparit v zemích EU a regionální statistika Problematika řešení národních a regionálních disparit v zemích EU je předmětem politiky soudržnosti. Soudržnost vyjadřuje solidaritu mezi členskými státy a regiony EU. Cílem soudržnosti je vyvážený rozvoj v rámci EU, při kterém dochází ke snižování strukturálních rozdílů (disparit) mezi regiony a k podpoře rovných příležitostí pro všechny. Hodnocení disparit na národní a regionální úrovni se objevuje v různých výstupech unijních politik. Je to jednak v hodnotících zprávách politiky soudržnosti, jednak v hodnocení plnění cílů tzv. Lisabonské strategie, kde se však jedná převážně o hodnocení národních disparit.
2.1 Zprávy o hospodářské a sociální soudržnosti v EU Článek 175 Smlouvy o fungování EU (dříve článek 159 o EU) stanoví, že Komise předkládá každé tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o pokroku dosaženém při upevňování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a o způsobu, jakým k tomu přispěly různé prostředky stanovené v tomto článku (politiky členských států a Unie, strukturální fondy, Evropská investiční banka). Hodnocení sociální a ekonomické situace v rozvoji regionů Společenství probíhalo v tzv. periodických zprávách již od roku 1980 (byla vydána tzv. První zpráva), poslední, Šestá periodická zpráva byla vydána v roce 1999. Zprávy o hodnocení soudržnosti začala Komise vydávat od roku 1996, do roku 2007 byly vydány 4 zprávy, pátá se očekává v roce 2010. Od programovacího období 2000-2006 začala Komise navíc vydávat roční tzv. průběžné zprávy o ekonomické a sociální soudržnosti. Přehled dosud zveřejněných zpráv uvádí následující tabulka. Tabulka 2.1: Zprávy o hospodářské a sociální soudržnosti EU Zpráva
Průběžná zpráva
1. 6. 2.
Zveřejnění
Název zprávy
1996 1999
První kohezní zpráva Šestá periodická zpráva o sociální a ekonomické situaci a rozvoji regionů Evropské unie Jednota, solidarita, diverzita pro Evropu, její obyvatele a její území První průběžná zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti Druhá průběžná zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti Nové partnerství pro soudržnost, konvergenci, konkurenceschopnost, spolupráci Třetí průběžná zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti. K novému partnerství pro růst, zaměstnanost a soudržnost Čtvrtá průběžná zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti Strategie růstu a zaměstnanosti a reforma evropské politiky soudržnosti Rostoucí regiony, rostoucí Evropa Pátá průběžná zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti Rostoucí regiony, rostoucí Evropa Šestá průběžná zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti. Kreativní a inovativní regiony
2001 1. 2.
2002 2003 2004
3.
2005
4
2006
5.
2007 2008
6.
2009
3.
4.
Zdroj: Vlastní zpracování podle Regional Policy Inforegio, 2009
7
Základní zprávy mají podobný obsah. Hodnotí současnou dosaženou úroveň soudržnosti a rozdílů mezi státy a regiony v hodnoceném období, dopad politiky soudržnosti EU na její území a obyvatele, dopady národních politik soudržnosti a stanoví orientaci politiky soudržnosti v příštím období. Hlavní zaměření zpráv je vyjádřeno v jejich názvu. Zatímco na národní úrovni je proces konvergence prokazatelný, na úrovni regionální nelze odvodit jednoznačné závěry. Z textu
hodnotících zpráv vyplývá určitá nesystematičnost skladby indikátorů pro hodnocení disparit. Vyskytují se přitom indikátory hodnotící disparity na národní úrovni, tj. mezi členskými státy a mezi regiony v rámci celé EU27. V přílohové části Zprávy je pak zpracován přehled mezi vybranými indikátory pro regiony na úrovni NUTS2. Skladbu těchto indikátorů uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2: Regionální indikátory ve 4. Zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti, 2007 Skupina Obyvatelstvo
Ekonomika
Trh práce
Věková struktura (%)
Vzdělání (25-64 let) Komplexní indikátor
Indikátory Celkem Hustota obyvatel Růst obyvatel v % 1995-2004 HDP na ob. v PPS HDP na zam. v € Růst HDP (roční v %) 1995-2004 Zaměstnanost podle sektorů (zemědělství, průmysl a služby) Míra zaměstnanosti (%, 2005) ve věku 15-64 let a ženy a ve věku 55-64 let Míra nezaměstnanosti (%, 2005) celkem a ženy, mladiství 15-24 let a dlouhodobá Do 15 let 15-64 let 64 let a více Základní Střední Vysokoškolské Lisabonské ekonomické indikátory (průměr hodnot přepočtených vzhledem k průměru EU27, 2004–2005)
Zdroj: Vlastní zpracování podle 4. Zprávy o hospodářské a sociální soudržnosti (EC, 2007) Data pro hodnocení regionálních disparit v rámci EU jsou poskytována z regionálních statistických databází evropského statistického úřadu Eurostat.
2.2 Regionální statistika Eurostatu Porovnatelné formy regionální statistiky jsou důležitou částí evropského statistického systému. Jejich sběr vzhledem k množství vyhodnocovaných údajů a charakteristik jednotlivých regionů, jakož i samotnému počtu těchto regionů je dlouhodobou záležitostí. Vyhodnocování a následnou tvorbu databází komplikuje kvalita a úplnost sběru dat na území jednotlivých členských států Unie. Z toho vyplývá, že dostupnost relevantních a kvalitních dat o regionech je k dispozici až po delší době. Potřebná data lze tak často získat v nejlepším případě s dvouletým zpožděním až po zpoždění čtyřleté.
8
Eurostat ve své regionální statistice zahrnuje nejdůležitější indikátory ekonomického vývoje Evropské unie, společenského života, demografie, imigrace, regionálních účtů, zaměstnanosti i nezaměstnanosti, zdraví, turismu, zemědělství, výzkumu a vývoje a v neposlední řadě vzdělání. Regionální statistika je v rámci Eurostatu zařazena v kapitole Všeobecná a regionální statistika, která zahrnuje (Eurostat, 2009a):
podrobnou klasifikaci regionů NUTS; statistická data ve dvou formách – v podobě předdefinovaných tabulek a v podobě on-line databází; metodiku regionálních statistik; vybrané publikace regionální statistiky.
Základní metodické členění regionální statistiky Eurostatu udává následující tabulka. Tabulka 2.3: Základní metodické členění regionální statistiky Eurostatu Základní členění Regionální zemědělská statistika Regionální demografická statistika Regionální ekonomické účty ESA 95 Regionální statistika vzdělávání Regionální statistika vědy a techniky
Regionální Regionální Regionální Regionální
strukturální podnikatelská statistika zdravotní statistika statistika dopravy a energetiky statistika trhu práce
Podrobnější členění
Indikátory HDP Odvozené indikátory ESA 95 Účty domácností ESA 95 Výdaje a zaměstnanci V&V Lidské zdroje ve vědě a technice (HRST) Zaměstnanost v high-tech odvětvích Žádosti o evropské patenty EPO
Regionální Regionální Regionální Regionální Regionální
ekonomicky aktivní obyvatelstvo zaměstnanost nezaměstnanost sociálně demografická statistika pracovní síly trh práce
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Eurostat poskytuje v on-line režimu přístup do dvou skupin regionálních databází ve formě předdefinovaných tabulek a komplexních databází. Tabulka 2.4: Veřejně dostupná regionální data Eurostatu Databáze Regionální Regionální Regionální Regionální Regionální Regionální Regionální Regionální Regionální Regionální Regionální Regionální
Předdefinované tabulky Regionální demografická statistika Regionální ekonomické účty ESA 95 Regionální statistika trhu práce Regionální statistika vědy a techniky Regionální statistika dopravy Regionální statistika informační společnosti Regionální statistika cestovního ruchu Regionální zemědělská statistika Regionální zdravotní statistika
demografická statistika ekonomické účty ESA 95 statistika trhu práce statistika vědy a techniky statistika dopravy statistika informační společnosti statistika cestovního ruchu zemědělská statistika zdravotní statistika statistika vzdělání statistika nákladů na pracovní sílu podniková statistika
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Obsah regionální statistiky v předefinovaných tabulkách pro úroveň regionů NUTS2 uvádí následující tabulka.
9
Tabulka 2.5: Obsah předdefinovaných tabulek regionální statistiky Eurostatu Regionální statistika – Hlavní tabulky Regionální demografická statistika Průměrný počet obyvatel celkem Hustota obyvatel Rozloha území Regionální ekonomické účty – ESA 95 Regionální HDP (mil. eur) Regionální HDP (mil. PPS) Regionální HDP (PPS/obyvatele) Regionální HDP (PPS/obyvatele v % průměru EU27) Disperze regionálního HDP na obyvatele Disponibilní příjem domácností Primární příjem domácností Reálná míra růstu regionálního HDP v tržních cenách Míra růstu reálného regionálního HDP ve stálých cenách, podle regionů NUTS 2 Rozptyl regionálního HDP na obyvatele Regionální statistika trhu práce Míra zaměstnanosti (věková skupina 15-64 let) Míra nezaměstnanosti Disperze regionální míry zaměstnanosti Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (12 měsíců a více) Zaměstnanost ve skupině 55-64 let Regionální statistika vědy a techniky Lidské zdroje ve vědě a technice (HRST) Zaměstnanost v high-tech sektorech (high-tech zpracovatelský průmysl a high-tech znalostně intenzivní služby) Patentové přihlášky k EPO High-tech patentové přihlášky k EPO Výzkumní pracovníci podle sektorů Regionální statistika informační společnosti Domácnosti s přístupem k Internetu Domácnosti s širokopásmovým přístupem Osoby pravidelně používající Internet Osoby, které nikdy nepoužívaly PC Osoby, které si objednaly zboží nebo služby pomocí Internetu v minulém roce Regionální statistika cestovního ruchu Počet lůžek v turistických ubytovnách Počet lůžek v hotelích Celkový počet nocí strávených v turistických ubytovnách (residenti i neresidenti) Celkový počet nocí strávených v hotelích (residenti i neresidenti) Celkový počet nocí strávených v turistických ubytovnách (neresidenti) Celkový počet nocí strávených v hotelích (residenti i neresidenti) Regionální statistika zemědělství Stavy hospodářských zvířat Produkce kravského mléka zemědělských podnicích Regionální statistika zdravotnictví Standardizovaná míra úmrtnosti Úmrtí v důsledku rakoviny Úmrtí v důsledku ischemických nemocí srdečních Úmrtí v důsledku nehod Úmrtí v důsledku dopravních nehod
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
10
Kromě databází vydává Eurostat základní publikace Eurostatu, které se zabývají regionálními statistikami:
Evropská regionální a městská statistika – Referenční průvodce (Eurostat, 2009b); Regiony v Evropské unii (Eurostat, 2007); Regionální ročenka Eurostatu 2009 (Eurostat, 2009c).
Regionální ročenka Eurostatu je vydána současně jako text s doprovodnými daty a obsahuje analýzu regionálních disparit ve struktuře, která je uvedena v následující tabulce. Tabulka 2.6: Okruhy regionální analýzy v Regionální ročence Eurostatu 2009 Okruhy regionální analýzy Obyvatelstvo Evropská města Trh práce Hrubý domácí produkt Účty domácností Strukturální podnikatelské statistika Informační společnost Věda, technika a inovace Vzdělání Cestovní ruch Zemědělství
Zdroj: Eurostat, 2009c Omezením poskytovaných dat je časové zpoždění, neúplnost časových řad a převážná orientace na úroveň NUTS 2.
2.3 Klasifikace regionů pro případovou studii Evropský statistický úřad Eurostat zajišťuje tvorbu regionální statistiky nejen kvůli běžným analytickým činnostem, ale zejména pro alokování strukturálních fondů a pro dodatečné hodnocení dopadů politiky soudržnosti EU. Klíčovým pojmem regionální statistiky je pojem region, který je definován na různých hierarchických úrovních pomocí tzv. Klasifikace (nomenklatury) územních statistických jednotek (NUTS). Klasifikaci územních statistických jednotek začal Eurostat používat již v 70. letech minulého století. Avšak teprve v roce 2003 byly zásady jednotné metodiky tvorby evropské klasifikace NUTS vydány formou závazného nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003, o vytvoření společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS). V souvislosti s rozšířením EU dochází k aktualizaci tohoto nařízení, první aktualizace příloh je uvedena v nařízení Komise č. 105/2007 ze dne 1. února 2007, poslední aktualizace je uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 176/2008 ze dne 20. února 2008. V České republice byla zavedena klasifikace regionů CZ NUTS v roce 1998 Českým statistickým úřadem. Sdělením č. 201/2007 Sb. ze dne 26. července 2007 je klasifikace CZNUTS, v souladu s nařízením Komise č. 105/2007, s účinností od 1. ledna 2008 aktualizována. NUTS je tříúrovňová klasifikace. Nařízení stanoví minimální a maximální hodnoty pro průměrnou velikost regionů NUTS úrovně 1 až 3, která je uvedena v tabulce. Tabulka 2.7: Vymezení velikosti NUTS regionů podle počtu obyvatel Úroveň NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3
Minimum 3 miliony 800 000 150 000
Maximum 7 milionů 3 miliony 800 000
Zdroj: Eurostat 2007
11
Na nižších úrovních mohou existovat okresy a municipality, pro které se používá název místní administrativní jednotky (Local Administrative Units LAU), které nejsou součástí Nařízení. Pro regionální struktury ve sledovaných zemích střední Evropy se používají v národních jazycích názvy, které uvádí tabulka. Tabulka 2.8: Názvy a počty úrovně NUTS a národních administrativních jednotek (2007) NUTS 1 CZ HU AT
NUTS 2
Území
1 3
Statisztikai nagyrégiók
Oblasti Tervezésistatiszti-kai régiók
3
Gruppen von Bundesländer n
6 Regiony
Kraje
9
Gruppen von politischen Bezirken
1
LAU 1 14 20
Megyék + Budapest
4
Okresy
77 168
Statisztikai kistérségek
Obce Telepü lések
66
8
Kraje
271
6 249 3 152 2 357
Gemei nden
-
Podregiony
Oblasti
97
LAU 2
35
16 Województwa
-
EU27
8 7
Bundesländer
PL
SK
NUTS 3
379
Powiaty i miasta na prawach powiatu Okresy
2 478 Gminy
79
1303
Obce
2 928 121 601
8 398
Zdroj: Eurostat 2007 Přestože nařízení Komise vymezují velikosti jednotlivých úrovní regionů, není toto vymezení závazné a v rámci EU existují velmi výrazné rozdíly mezi regiony jak v jejich rozloze, tak i v počtu obyvatel, jak uvádějí následující tabulky. Tabulka 2.9: Území regionů (km2) NUTS 1 X EU27 AT CZ HU PL SK
44 27 77 31 52 49
335 493 263 010 114 034
NUTS 2
X 15 9 9 13 19 12
869 164 658 290 543 259
NUTS 3
X 3 2 5 4 4 6
300 357 519 652 738 129
NUTS 2 Min
Max
13 396 485 6 918 9 412 2 052
153 439
18 17 18 35 16
NUTS 3
Max/Min
929 068 339 566 256
11803 48 43 2,6 3,8 7,9
Min 13 396 485 525 261 2 052
Max 98 4 10 8 12 9
Max/Min
249 556 808 445 098 455
7557,6 11,5 22,3 16,1 46,4 4,6
Zdroj: Upraveno podle Eurostat 2007 Všimněme si v následující tabulce, že nejmenší rozdíly z hlediska počtu obyvatel v regionech NUTS 2 jsou v Česku, v regionech NUTS 3 na Slovensku. Tabulka 2.10: Obyvatelstvo regionů 2005 (tis.) Stát EU27 AT CZ HU PL SK
NUTS 1
NUTS 2
NUTS 3
X 5 081 2 755 10 236 3 359 6 360 5 387
X 1 819 918 1 281 1 440 2 385 1 347
X 378 236 732 504 578 674
NUTS 2 Min 27 279 1 127 974 1 009 602
Max 11 360 1 639 1 641 2 848 5 152 1 864
NUTS 3 Max/Min 420,7 5,9 1,5 2,9 5,1 3,1
Min 10 21 304 216 280 554
Max 5 218 1 639 1 252 1 698 1 695 798
Max/Min 521,8 78,0 4,1 7,9 6,1 1,4
Zdroj: Eurostat 2007 Analýza v případové studii bude zaměřena na hodnocení disparit vybraných států na národní úrovni a na úrovni NUTS 2.
12
2.4 Definice vybraných indikátorů regionálních disparit v případové studii Pro analýzu regionů v případové studii byly vybrány indikátory, jejichž přehled uvádí tabulka. Tabulka 2.11: Přehled vybraných indikátorů pro hodnocení regionálních disparit Obyvatelstvo a území Průměrný počet obyvatel v tis. Rozloha v km² Hustota obyvatel na km² Ekonomika Regionální HDP/ob. v PPS v % EU27 Regionální HDP/obyvatele v PPS Růst regionálního HDP v % předchozího roku Rozptyl regionálního HDP (NUTS2) v % Prvotní důchod domácností na obyvatele v PPCS Disponibilní důchod domácností na obyvatele (PPCS ) Věda a výzkum Výdaje na výzkum GERD (% HDP) Výzkumní pracovníci (% celkové zaměstnanosti) Lidské zdroje ve VaV (HRST) - % Zaměstnanost v high-tech odvětvích v % Patentové žádostí EPO na mil. obyvatel Informační společnost Domácnosti s přístupem k Internetu (%) Trh práce Míra zaměstnanosti v % Rozptyl regionální zaměstnanosti (NUTS2) v % Míra nezaměstnanosti v % Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v % Dopravní infrastruktura Dálnice (km) Železnice (km) Oběti silničních nehod (počet na 1 mil. ob.) Zdroj: Vlastní zpracování Definice indikátorů byly převzaty z regionální databáze Eurostatu (Eurostat, 2009a) a Českého statistického úřadu (ČSU, 2009). Z hlediska klasifikace řešeného výzkumného úkolu patří:
do indikátorů v ekonomické oblasti indikátory skupiny ekonomika a věda a výzkum;
do indikátorů v sociální oblasti indikátory skupiny trhu práce, případně prvotní a disponibilní důchod domácností ze skupiny ekonomika;
do indikátorů územní oblasti patří indikátory skupiny obyvatelstva a území, informační společnost a dopravní infrastruktura.
13
2.4.1 Obyvatelstvo a území Průměrný počet obyvatel (v tisících)
Celkový počet obyvatel v daném regionu. Průměr počátečního a koncového stavu obyvatel daného roku.
Rozloha celkem a rozloha pevniny (km2)
Výpočet hustoty obyvatelstva by měl vycházet z rozlohy pevniny (bez započtení vnitrozemských vodních ploch jako jsou jezera nebo řeky). V některých zemích se ovšem používá celková rozloha (včetně jezer a řek), jakožto jediný dostupný údaj.
Hustota obyvatelstva (počet obyvatel na km2)
Celkový počet obyvatel dělený rozlohou území. Výpočet hustoty obyvatelstva by měl vycházet z rozlohy pevniny (bez vodních ploch jako jsou jezera nebo řeky). V některých zemích se ovšem používá celková rozloha (včetně jezer a řek), jakožto jediný dostupný údaj.
2.4.2 Ekonomika Regionální hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS nebo PPS v % průměru EU27)
HDP (hrubý domácí produkt) je indikátor celkové produkce země nebo regionu. Odráží celkovou hodnotu veškerých vyrobených výrobků a služeb sníženou o hodnotu výrobků a služeb použitých na jejich tvorbu. Pokud je HDP uveden ve standardu kupní síly (PPS), stírají se rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi. Propočet HDP na obyvatele umožňuje srovnání i ekonomik a regionů, které se výrazně liší svou velikostí. HDP na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) je klíčová proměnná pro rozhodování o regionech na úrovni NUTS 2 v rámci strukturální politiky Evropské unie.
Míra růstu reálného regionálního HDP ve stálých cenách, podle regionů NUTS 2 (procentní změna k předchozímu roku)
HDP (hrubý domácí produkt) je indikátorem ekonomické činnosti dané země nebo regionu. Je to hodnota veškerých vyrobených výrobků a služeb snížená o hodnotu výrobků a služeb použitých na mezispotřebu při jejich tvorbě. V nedávné době začal Eurostat shromažďovat data ohledně míry růstu reálného regionálního HDP na úrovni NUTS 2 od těch členských států, které již tento výpočet provádějí, a dělat odhady za ty státy, které tento indikátor zatím nepočítají. Tento indikátor není součástí programu předávání údajů národních účtů ESA95 a zatím není k dispozici harmonizovaná metodika výpočtu schválená členskými státy.
Rozptyl regionálního HDP na obyvatele (v procentech národního HDP na obyvatele)
Pro danou zemi je rozptyl regionálního HDP definován jako suma absolutních rozdílů mezi regionálními (úroveň NUTS 2 resp. 3) a celonárodním HDP na obyvatele (měřeno v běžných tržních cenách), vážených regionálními podíly obyvatel na celkové populaci. Hodnota rozptylu HDP na obyvatele je nula, pokud hodnoty regionálních HDP jsou shodné ve všech regionech země nebo ekonomické zóny (jako je EU-27), a roste, pokud rozdíly mezi hodnotami regionálních HDP na obyvatele mezi regiony rostou. Např. hodnota rozptylu 30% znamená, že HDP všech regionů dané země vážená počtem obyvatel v regionech se liší od národní hodnoty v průměru o 30 %.
14
Metodická poznámka HDP měří celkovou produkci v rámci národních nebo regionálních hranic bez ohledu na to, zda je vytvářen rezidenty nebo nerezidenty. V oblastech, kde je velký podíl dojíždějících do zaměstnání z jiných regionů, může být regionální HDP na obyvatele extrémně vysoký – viz příklad Prahy a naopak, může být nízký v okolních regionech. Vliv regionální distribuce příjmů a jiných příjmů se vyjadřuje v dalších indikátorech, kterými jsou prvotní důchody a disponibilní příjmy domácností.
Prvotní důchod domácností, podle regionů NUTS 2 (PPCS-standard kupní síly založený na konečné spotřebě na obyvatele) Prvotní rozdělení důchodů představuje příjmy domácností vytvářené přímo z tržních transakcí, a to zejména nákup a prodej produkčních faktorů. To zahrnuje jako hlavní položku náhradu zaměstnancům, tj. příjem z prodeje práce jako produkčního faktoru. Domácnosti mohou mít také příjem z majetku, zejména úroky, dividendy a nájmy. Pak je tu také příjem z čistého provozního přebytku a sebezaměstnání. Placené úroky a nájmy jsou zaznamenány jako záporné příjmy domácností. Bilance všech těchto transakcí se nazývá prvotní důchod domácností.
Disponibilní příjem domácností, podle regionů NUTS 2 (euro na obyvatele nebo PPCS-standard kupní síly založený na konečné spotřebě na obyvatele) Disponibilní příjem domácností představuje bilanci prvotních důchodů (provozní přebytek/smíšený důchod plus náhrady zaměstnancům plus přijaté důchody z vlastnictví mínus vydané důchody z vlastnictví) a přerozdělovaných důchodů v hotovosti. Tyto transakce zahrnují zaplacené sociální příspěvky, sociální dávky vyplacené v hotovosti, běžné daně z příjmů a příspěvky na zdravotní pojištění, jakož i ostatní běžné transfery. Disponibilní příjem nezahrnuje sociální transfery v naturáliích poskytované veřejnou administrativou nebo neziskovými institucemi sloužícími domácnostem.
2.4.3 Věda, výzkum a technika Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (GERD) podle regionů NUTS 2 (v % HDP)
Výzkum a vývoj (VaV) je tvůrčí práce systematicky prováděná v podniku s cílem zvýšit zásobu znalostí, včetně znalostí člověka, kultury a společnosti, a využít je při návrhu nových aplikací (Frascatti manuál, edice 2002). Intenzita VaV vyjádřena pomocí výdajů na VaV jako % HDP na národní a regionální úrovní je významným politickým indikátorem v EU.
Výzkumní pracovníci celkem – podle regionů NUTS 2 (v % z celkové zaměstnanosti)
Výzkumní pracovníci jsou základní kategorií pracovníků ve výzkumu a vývoji; zabývají se nebo řídí projekty zahrnující koncepci nebo tvorbu nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů.
Lidské zdroje ve vědě a technologiích (HRST-angl. nebo LZVT), podle regionů NUTS 2 (procento ekonomicky aktivního obyvatelstva)
Lidské zdroje ve vědě a technologiích (LZVT) jako podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu ve věku 15 - 74 let. LZVT jsou definovány jako osoby které buď úspěšně ukončily terciární vzdělání nebo jsou zaměstnány ve vědeckých a technických oborech. LZVT jsou definovány prostřednictvím Canberra manuálu, OECD, Paříž, 1995.
15
Zaměstnanost v high-tech odvětvích podle regionů NUTS 2 (podíl na celkové zaměstnanosti v %)
Podíl zaměstnanosti v high-tech odvětvích (high-tech zpracovatelský průmysl a high-tech služby) na celkové zaměstnanosti.
Počet patentových přihlášek podaných k Evropskému patentovému úřadu EPO (počet přihlášek na milión obyvatel)
Údaje se vztahují na přihlášky přímo zaevidované dle Evropské patentové konvence nebo dle Smlouvy o patentové spolupráci a určené pro EPO (Euro-PCT). Patentové přihlášky jsou započítávány do toho roku, ve kterém byly zaevidovány v EPO, a člení se podle Mezinárodní patentové klasifikace (IPC). Jsou také specifikovány podle místa sídla vynálezce při využití poměrného započítávání, jedná-li se o více vynálezců či tříd IPC, aby se zamezilo duplicitnímu započítávání.
2.4.4 Informační společnost Domácnosti s přístupem k internetu podle regionů NUTS 2 (procento)
Osoby, které mají z domova přístup k Internetu bez ohledu na skutečnost, zda jej využívají.
2.4.5 Trh práce Regionální míra zaměstnanosti věkové skupiny 15-64 let (v %)
Regionální (NUTS 2) míra zaměstnanosti věkové skupiny 15-64 je vypočítána podílem počtu zaměstnaných osob ve věku 15 až 64 let k počtu všech osob v této věkové skupině. Indikátor je založen na Šetření pracovních sil EU (EU Labour Force Survey). Předmětem šetření jsou všechny osoby žijící v soukromých domácnostech a nevztahuje se na osoby žijící v hromadných ubytovacích zařízeních jako jsou penzióny, studentské ubytovny a nemocnice. Zaměstnané obyvatelstvo sestává z osob ve věku 15-64 let, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání.
Regionální míra nezaměstnanosti, podle regionů NUTS 2 (v %)
Regionální (NUTS 2) míra nezaměstnanosti představuje nezaměstnané osoby jako procentní podíl z ekonomicky aktivního obyvatelstva (tj. pracovní síly nebo celkového počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob). Indikátor je založen na Šetření pracovních sil EU (EU Labour Force Survey). Do nezaměstnaných osob patří osoby ve věku 15 až 74 let, které (všechny tři podmínky musí být splněny): 1. byly bez práce (nebyly zaměstnané) během referenčního týdne; 2. jsou k dispozici pro nástup do práce, tzn. jsou připraveny pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání (zaměstnání ve vlastním podniku); 3. aktivně hledají práci, tzn. podnikající aktivní kroky pro hledání placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání (zaměstnání ve vlastním podniku), nebo které našly práci s pozdějším začátkem, tzn. max. v tříměsíčním období. Zaměstnané osoby jsou takové osoby ve věku 1564 let, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání.
16
Rozptyl regionální míry zaměstnanosti, v členění podle pohlaví (variační koeficient míry zaměstnanosti (věk 15-64 let) v regionech na úrovni NUTS 2) Rozptyl regionální míry zaměstnanosti (NUTS 2) věkové skupiny 15-64 let vypovídá o regionálních rozdílech v zaměstnanosti v zemích EU. Rozptyl regionální míry zaměstnanosti je nula, pokud jsou míry zaměstnanosti ve všech regionech shodné, a bude růst přímo úměrně s rozdíly v mírách zaměstnanosti v jednotlivých regionech. Za některé země (Dánsko, Irsko, Lucembursko, Kypr, Malta, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Slovinsko, Island) se tento rozptyl neuvádí, poněvadž na úrovni NUTS 2 je tvoří pouze jeden, resp. v případě Irska dva regiony. Nicméně míry zaměstnanosti těchto zemí a dvou irských regionů se využívají pro výpočet rozptylu skupiny zemí (Eurozóna, EU 25 atd.). Regionální míra zaměstnanosti jako roční průměr se zjišťuje prostřednictvím VŠPS (Výběrového šetření pracovních sil) EU.
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (podíl počtu dlouhodobě nezaměstnaných - 12 měsíců a déle - na celkové pracovní síle v procentech)
Dlouhodobě (12 měsíců a déle) nezaměstnané jsou osoby patnáctileté a starší, nežijící v kolektivních zařízeních, které nejsou zaměstnané po dobu 14 dnů následujících po šetření, jsou k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání a hledají práci (v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci nebo nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do 14 dnů). Celková pracovní síla je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných. Doba trvání nezaměstnanosti je definována jako doba hledání práce nebo jako délka období uplynulého od posledního zaměstnání (pokud je toto období kratší než doba hledání práce).
2.4.6 Dopravní infrastruktura Železniční tratě (celková délka v km) Celková délka železničních tratí.
Dálnice (celková délka v km) Celková délka dálnic.
Oběti silničních nehod (počet na 1 mil.) Počet usmrcených osob na milion obyvatel.
V dalším textu bude provedena analýza vybraných indikátorů pro čtyři nové středoevropské členské státy EU zahrnuté do tzv. visegrádské čtyřky (dále V4), tj. Česka, Maďarska, Polska a Slovenska a dále Rakouska.
17
3 Hodnocení národních disparit vybraných států pomocí strukturálních indikátorů Pro hodnocení výsledků tzv. Lisabonské strategie z roku 2000, podle které se Evropská unie měla do roku 2010 stát nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa, byly vytvořeny strukturální indikátory, které pokrývají 6 oblastí s celkovým počtem 79 indikátorů. Tzv. krátký seznam hlavních strukturálních indikátorů pokrývá všechny tři pilíře lisabonského procesu, tj. ekonomický, sociální a environmentální. Strukturální indikátory byly rozděleny do šesti základních oblastí (sfér) hodnocení (Eurostat, 2009b):
Obecné ekonomické prostředí (9) Zaměstnanost (11) Inovace a výzkum (16) Ekonomická reforma (15) Sociální soudržnost (10) Životní prostředí (18)
Základní, tzv. krátký seznam strukturálních indikátorů tvoří 14 indikátorů na národní úrovni, které jsou pak doplněny dalšími indikátory. Tabulka 3.1: Krátký seznam strukturálních indikátorů Strukturální indikátor
1
HDP na obyvatele v PPS
2
Produktivita práce na zaměstnanou osobu Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti starších pracovníků Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (GERD) Úroveň dosaženého vzdělání mládeže Relativní cenová úroveň Kapitálové investice Míra rizika chudoby (po sociálních dávkách) Rozptyl regionální míry zaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Emise skleníkových plynů Energetická náročnost národního hospodářství Objem nákladní dopravy k HDP
3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Územní statistické jednotky stát, NUTS 2
Oblast
Typ
Ekonomický
stát, NUTS 2 stát, NUTS 2
Obecné ekonomické prostředí Obecné ekonomické prostředí Zaměstnanost Zaměstnanost
stát, NUTS 2
Inovace a výzkum
Ekonomický
stát, NUTS 2
Inovace a výzkum
Ekonomický
stát stát, NUTS 2 stát
Ekonomická reforma Ekonomická reforma Sociální soudržnost
Ekonomický Ekonomický Sociální
stát, NUTS 2
Sociální soudržnost
Sociální
stát, NUTS 2
Sociální soudržnost
Sociální
stát stát
Životní prostředí Životní prostředí
Environmentální Environmentální
stát
Životní prostředí
Environmentální
stát, NUTS 2
Zdroj: Eurostat, 2009b
18
Ekonomický Ekonomický Ekonomický
3.1 Obecné ekonomické prostředí Obecné ekonomické prostředí monitoruje prosperitu země, tj. všeobecné ekonomické podmínky, které poskytují základ strukturálních reforem. Příklady indikátorů: HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) vyjádřený v procentech (EU27=100);
Produktivita práce na zaměstnance (HDP v PPS na osobu zaměstnanou v EU27); Růst reálného HDP (míra růstu HDP ve stálých cenách (1995 = 100) – procentní změna k předchozímu roku); Míra inflace (roční průměrná míra harmonizovaného indexu spotřebitelských cen Harmonized Indices of Consumer Prices - HICRs); Veřejný dluh (celkový veřejný konsolidovaný hrubý dluh jako procento HDP) – lisabonský cíl 60 %; Deficit státního rozpočtu v % HDP – lisabonský cíl 3 % HDP.
Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly vykazoval u všech
nových zemí EU dlouhodobě v letech 2001-2006 růst kromě Maďarska, kde od roku 2005 dochází k poklesu. Pokles začal od roku 2007 v průměrné hodnotě EU27 a také v Česku, ve všech sledovaných zemích je znatelný pokles od roku 2008. Největšího růstu dosáhlo v tomto období Slovensko (10,4 % v roce 2007), největší hodnoty růstu HDP dosáhlo Česko v roce 2006, Polsko v roce 2007.
Důsledky světové hospodářské krize na vývoj ekonomiky znázorňuje následující graf, který představuje předpokládanou projekci vývoje HDP na obyvatele v letech 2009 – 2011. Největší propad je očekáván v Maďarsku. V kladných hodnotách, i když s poklesem, se pohybuje ekonomika Polska. Graf 3.1: Míra růstu HDP na obyvatele 12,0 10,0
Růst GDP v %
8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
-4,0 -6,0 -8,0 Roky EU27
Rakousko
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Pokud jde o srovnání mezi jednotlivými zeměmi a EU27, dosáhlo Rakousko maxima v roce 2003 (126,8 % průměru EU27), v letech 2005-2008 vykazuje hodnota HDP/obyvatele mírný
19
pokles (123,1 % v roce 2008). Nejvýraznější růst HDP za období 2001 – 2008 vykázalo Slovensko (19,6 %), následované Polskem (10,0 %) a Českem (9,9 %). Graf 3.2: Srovnání růstu HDP na obyvatele (PPS) v % 71,9
Slovensko
52,3 57,6 47,6
Stát
Polsko
2008
62,8 58,9
Maďarsko
2001
80,1 70,2
Česko
123,1 125,1
Rakousko
0,0
50,0
100,0
150,0
HDP na obyvatele v PPS
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zatímco však Česko překročilo v roce 2007 hodnotu 80 % průměru EU27 (80,3 %), u Slovenska to bylo 67 % a u Polska 53,8 % v hodnotě HDP/obyvatele v PPS vztažené k EU27=100%. Graf 3.3: Hrubý domácí produkt na obyvatele v PPS (EU27=100) v %
HDP/ob. v PPS (EU27=100)
140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Roky EU 27
Rakousko
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Podobný průběh až do roku 2008 měl růst produktivity na zaměstnance s výraznou vedoucí pozici Slovenska. Zatímco však v Rakousku kolísá produktivita práce vyjádřená jako HDP v PPS na zaměstnanou osobu kolem hodnoty 115 % průměru EU27, v nových členských
20
státech V4 je to kolem hodnoty 60-70%. Česko bylo od roku 2006 předstiženo Slovenskem a tento rozdíl se v roce 2008 podstatně zvýšil (Česko 71,8 % stagnující, Slovensko 79,0 % rostoucí). Graf 3.4: Produktivita práce měřená hodnotou HDP na zaměstnance 130,0 120,0 Produktivita práce
110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Roky EU27
Rakousko
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování V celém sledovaném období 2001-2008 vykazuje EU27 tendenci k růstu inflace, největší výkyvy vykazují Slovensko a Maďarsko, významnější nárůst je zřejmý od roku 2007 – viz graf. Graf 3.5: Míra inflace v %
M íra in fla c e v %
10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Roky EU 27
Rakousko
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Lineární (EU 27)
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Až do roku 2007 vykazovaly státy (průměr v EU27) i V4 tendenci ve snižování deficitu státního rozpočtu s výjimkou Maďarska s propadem v letech 2004 - 2006. Hranici 3 %
21
podkročily v roce 2007 všechny státy kromě Maďarska, Česko se dokonce dostalo až na hodnotu -0,7 %. K prudké změně s výjimkou Rakouska dochází u nových členských států v roce 2008. Graf 3.6: Deficit státního rozpočtu v % HDP
Deficit státního rozpočtu v % HDP
EU 27
Rakousko
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
0,0 -1,0
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
-2,0 -3,0 -4,0 -5,0 -6,0 -7,0 -8,0 -9,0 -10,0
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Doporučená hranice 60% dluhu sektoru vládních institucí (konsolidovaného vládní dluhu) byla překračována jak v průměru EU27 tak Rakouskem a od roku 2005 i Maďarskem. Naopak ostatní státy – Česko, Slovensko i Polsko jsou hluboko pod limitem.
Vládní dluh jako % HDP
Graf 3.7: Vládní dluh jako % HDP EU 27
Česko
Polsko
Slovensko
Maďarsko
Rakousko
80 70 60 50 40 30 20 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Polsko se pohybuje pod hranicí 50 %, Slovensko vykázalo v letech 2001 – 2008 výrazný pokles vládního dluhu o 21 % a je ve středoevropském prostoru kromě Rakouska jediným státem, který vládní dluh snížil.
22
Graf 3.8: Změny vládního dluhu 2001-2008 2001 27,7
Slovensko Vládní dluh v % HDP
2008
48,9
Polsko
37,6
47,2 62,6 67,1
Rakousko Maďarsko
72,9
52,1 30,0 25,1
Česko
61,5 61,0
EU 27 0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
3.2 Zaměstnanost Cílem politiky zaměstnanosti podle Lisabonské strategie mělo být dosažení celkové míry zaměstnanosti v roce 2010 v EU 70 % a alespoň 60 % pro ženy. Přestože od roku 2001 prakticky všechny sledované země kromě Maďarska vykazovaly nárůst tohoto indikátoru, překonalo hranici 70 % v roce 2006 jen Rakousko, v roce 2008 byla průměrná zaměstnanost v EU27 celkem 65,9 %, Česká republika dosáhla hodnoty 66,6 %, jak uvádí následující graf. Graf 3.9: Míra zaměstnanosti v % 75
Míra zaměstnanosti v %
70 65 60 55 50 45 40 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Roky EU27
Rakousko
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Rozdíly v zaměstnanosti přetrvávají mezi regiony v rámci národních států, jak ukazuje indikátor Rozptyl regionální míry nezaměstnanosti, i když docházelo k jeho postupnému
23
snižování. Všechny sledované státy mají tento indikátor pod průměrem EU27, ke kterému se přibližuje pouze Maďarsko.
Rozptyl regionální míry nezaměstnanosti v % (NUTS2)
Graf 3.10: Rozptyl regionální míry nezaměstnanosti 70 60 50 40 30 20 10 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
EU 27
Rakousko
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
2007
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Nezaměstnanost poklesla v EU27 v létech 2001-2008 z 8,5 na 7,0 procent. Největší pokles nezaměstnanosti zaznamenalo Slovensko z 19,3 % na 9,5 % a Polsko z 18,3 % na 7,1 %. Nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo pouze Maďarsko z 5,7 % na 7,8 % a také Rakousko z 3,6 % v roce 2001 na 5,8 % v roce 2005 a s následným poklesem na 3,8 % v roce 2008. Graf 3.11: Míra nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti v %
25 20 15 10 5 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Roky EU27
Rakousko
Česko
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Příznivou tendenci zaznamenala v období 2001 – 2008 zaměstnanost starších pracovníků, která je definovaná jako zaměstnanost osob ve věku 54-65 let a počítá se jako podíl zaměstnaných v této kategorii k celkovému počtu obyvatel ve věkovém rozpětí 54-65 let. Česká republika předstihla u tohoto indikátoru průměr EU27 a v roce 2008 bylo dosaženo zaměstnanosti 47-6 % proti 37,1 % v roce 2001. Pokles se projevil pouze v Maďarsku.
24
Graf 3.12: Zaměstnanost starších pracovníků
Zaměstnanost starších pracovníků
50 45 40 35 30 25 20 2001
2002
EU 27
2003
Rakousko
2004 Česko
2005
2006
Maďarsko
2007
Polsko
2008
Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
3.3 Inovace a výzkum Pro rozvoj znalostí, nových technologií a růst konkurenceschopnosti jsou rozhodující investice do lidských zdrojů a výzkumu a vývoje. Pro hodnocení těchto politik jsou vybrány tyto indikátory:
Hrubé výdaje na vědu a výzkum;
Úroveň dosaženého vzdělání mládeže;
Počet patentů EPO.
Cílem Lisabonské strategie bylo dosáhnout celkových výdajů na vědu a výzkum v roce 2010 3 % z HDP. V rámci EU27 tento indikátor za celé období 2001 – 2007 stagnuje kolem hodnoty 1,85 %. Výrazný růst zaznamenalo pouze Rakousko z 2,07 % na 2,56 % a Česko z 1,2 % na 1,54 %, i když zde z hlediska růstu HDP se projevuje tendence ke zpomalení. Naopak k poklesu došlo např. u Slovenska z 0,63 % na 0,46 % a Polska z 0,62 % na 0,57 %. Graf 3.13: Výdaje na vědu a výzkum jako % HDP
Výdaje na VaV jako % HDP
3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2001 EU 27
2002
Rakousko
2003 Česko
2004
2005
Maďarsko
2006 Polsko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
25
2007 Slovensko
Nadprůměrné hodnoty dosahují nové členské státy u indikátoru hodnotícího úroveň středoškolského vzdělání mládeže (procento populace ve věku 20-24 let s minimálně vyšším středoškolským vzděláním). Graf 3.14: Úroveň dosaženého vzdělání mládeže
Úroveň dosaženého vzdělání mládeže
100 95 90 85 80 75 70 2001 EU27
2002
2003
Rakousko
2004
Česko
2005
2006
Maďarsko
2007
Polsko
2008 Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Indikátorem technologické vyspělosti je počet žádostí o uznání patentů v Evropské patentové organizaci EPO na jeden milion obyvatel. Jak z grafu vyplývá, existuje propastný rozdíl mezi průměrem EU27 a zejména Rakouskem a novými členskými státy V4. Zatímco v Rakousku počet podaných žádostí dosáhl 186 na milion obyvatel, v Česku, podobně jako v jiných zemích V4 se toto číslo pohybuje kolem hodnoty 10, s minimální hodnotou 3,4 v Polsku v roce 2006. Graf 3.15: Patentové žádosti k EPO 200,00
Po čet žád o st í n a m il. o b .
180,00 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 2001 EU 27)
2002 Austria
2003 Czech Republic
2004
2005
2006
Hungary
Poland
Slovakia
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Pro lepší znázornění rozdílů mezi novými členskými státy V4 je předložen podrobný graf.
26
Počet žádostí k EPO na mil. ob.
Graf 3.16: Patentové žádosti k EPO pro státy V4 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 2001
2002
Czech Republic
2003
2004
Hungary
2005
Poland
2006 Slovakia
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
3.4 Ekonomická reforma Ekonomická reforma má zásadní význam pro růst konkurenceschopnosti tím, že vytváří prostředí pro zdravé podnikání a tvorbu pracovních míst, snížení chudoby a sociálního vyloučení. Pro její hodnocení jsou uvedeny dva indikátory: Tvorba hrubého fixního kapitálu a Relativní cenová úroveň. Zatímco průměr EU27 a Rakousko vykazují u tvorby hrubého fixního kapitálu mírný růst, u zemí V4 je to spíše pokles, Česko v posledních letech stagnuje.
Tvorba hrubého fixního kapitálu jako % HDP
Graf 3.17: Tvorba hrubého fixního kapitálu jako % HDP 28 26 24 22 20 18 16 14 2001
EU27
2002
Rakousko
2003
Česko
2004
2005
2006
Maďarsko
Polsko
2007
2008
Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Relativní cenová úroveň finální spotřeby domácností se od roku 2001 sblížila a konvergovala u všech států V4 v roce 2008 k hodnotě 70 %.
27
Graf 3.18: Relativní cenová úroveň 110
Relativní cenová úroveň
100 90 80 70 60 50 40 2001 EU27
2002 Rakousko
2003 Česko
2004
2005
2006
Maďarsko
Polsko
2007
2008
Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
3.5 Sociální soudržnost Pro hodnocení úrovně sociální soudržnosti se používají následující indikátory:
Míra rizika chudoby po sociálních dávkách (celkem). Jedná se o podíl osob s příjmem pod hranici rizika chudoby po sociálních transferech. Hranice chudoby se stanovuje jako 60 % národního mediánového disponibilního příjmu po sociálních transferech.
Rozptyl regionální míry zaměstnanosti neboli variační koeficient míry zaměstnanosti regionů na úrovni NUTS 2 v rámci daného státu.
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Jedná se o dlouhodobě nezaměstnané (12 měsíců a déle) jako procento celkového ekonomicky aktivního obyvatelstva ve věku 15 – 64 let.
V hodnocení míry chudoby se kromě Polska pohybují všechny země pod průměrem EU27, který byl v roce 2008 na hodnotě 17 %, Česko patří k nejlepším zemím s hodnotou 9 %. Graf 3.19: Míra rizika chudoby 23
Míra rizika chudoby
21 19 17 15 13 11 9 7 5 2005 EU 27
2006 Rakousko
Česko
2007 Maďarsko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
28
2008 Polsko
Slovensko
Ekonomický růst v letech 2003 – 2007 výrazně ovlivnil dlouhodobou nezaměstnanost, kde největší pokles nastal na Slovensku (z 12,2 % v roce 2002 na 6,6 % v roce 2008 a v Polsku z 11 % na 2,4 %).
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti
Graf 3.20: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti 14 12 10 8 6 4 2 0 2001 EU27
2002 Austria
2003
2004
2005
Czech Republic
2006
Hungary
2007 Poland
2008 Slovakia
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Pokud jde o rozptyl regionální nezaměstnanosti, všechny sledované státy vykazují hodnotu pod průměrem EU27, který v roce 2008 byl 11,1 %, naproti tomu v Česku a Rakousku dosáhl hodnoty 4,5 % a 3,8 %. Graf 3.21: Rozptyl regionální zaměstnanosti
Rozptyl regionální zaměstnanosti
14 12 10 8 6 4 2 0 2001 EU27
2002 Austria
2003 Czech Republic
2004
2005 Hungary
2006 Poland
2007 Slovakia
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
3.6 Životní prostředí Pro hodnocení úrovně životního prostředí na národní úrovní byly zvoleny tři indikátory:
Celková emise skleníkových plynů, tj. procentní změna od základního roku 1990 a cílů podle Kjótského protokolu, založeno na ekvivalentech CO2.
29
Energetická náročnost národního hospodářství, tj. hrubá spotřeba energie ve státě dělená HDP ve stálých cenách v kgoe (kilogram of oil equivalent na 1000 Euro).
Objem nákladní dopravy k HDP, tj. Index objemu nákladní dopravy ve státě vztahující se k HDP měřený v tkm.
Energetická náročnost ekonomiky
Graf 3.22: Energetická náročnost ekonomiky 900,00 800,00 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 2001 EU 27
2002
Rakousko
2003 Česko
2004
2005
Maďarsko
2006 Polsko
2007 Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Jak z grafu vyplývá, všechny státy V4 mají 2-3-krát náročnější energetickou náročnost ekonomiky, přitom Rakousko (140) se pohybuje mírně nad průměrem EU27 (169). V roce 2007 patřilo Česko s hodnotou indikátoru 553 k nejnáročnějším ekonomikám. Opačná je situace v emisi skleníkových plynů, které mají státy V4 hodnoty pod průměrem EU27. Graf 3.23: Emise skleníkových plynů
Emise skleníkových plynů
140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 2001 EU 27
2002 Rakousko
2003 Česko
2004
2005
Maďarsko
2006 Polsko
2007 Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Konečně v indikátoru vnitrozemské nákladní dopravy vykazují výrazný nárůst Maďarsko a Polsko.
30
Graf 3.24: Objem vnitrozemské nákladní dopravy vztažené k HDP 140,0
Objem nákladní dopravy
130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 2001 EU 27
2002 Rakousko
2003 Česko
2004
2005
Maďarsko
2006 Polsko
2007 Slovensko
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
3.7 Závěry ke strukturálním indikátorům pro hodnocení národních disparit Období 2001 – 2006 resp. 2008 představovalo pro státy střední Evropy a současně nové členské státy EU Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko etapu příznivého ekonomického vývoje, kterou lze pro většinu indikátorů charakterizovat jako etapu společných trendů, růstu a národní konvergence. V ekonomické oblasti došlo s výjimkou Maďarska ke znatelnému nárůstu HDP, který byl mimořádný zejména u Slovenska. Velmi výrazný byl nárůst zaměstnanosti pokles nezaměstnanosti, bohužel zastavený světovou ekonomickou krizí. V oblasti rozvoje inovačního potenciálu se po mírném nárůstu projevuje stagnace a rozevírají se nůžky mezi průměrem EU27, případně Rakouskem jak ve výdajích na podporu výzkumu a vývoje, tak např. u přihlášek patentů. Přestože dochází ke sbližování relativní cenové úrovně, stále zůstává výrazný rozdíl mezi průměrem EU27 o 30 %. Na druhé straně vykazují státy V4 převážně nízkou míru rizika chudoby a došlo k podstatnému poklesu dlouhodobé nezaměstnanosti. V oblasti životního prostředí existuje podstatný rozdíl v energetické náročnosti ekonomiky v neprospěch států V4, na druhé straně v emisi skleníkových plynů zůstávají tyto státy hluboko pod průměrem EU27.
31
4 Regionální disparity v Česku Česko, oficiální název Česká republika, patří v rámci EU mezi střední státy s počtem obyvatel 10,3 mil. a rozlohou 77,3 tis. km2.
4.1 Regionální struktura Česka Pro regionální členění území České republiky je využita metodika Nomenklatury územně statistických jednotek (NUTS). Konkrétní rozdělení je provedeno následujícím způsobem: Tabulka 4.1: Regionální struktura Česka podle NUTS NUTS
Počet
Název
NUTS 1
1
Území ČR
NUTS 2
8
Oblasti
NUTS 3
14
Kraje
LAU 1
77
Okresy
LAU 2
6254
Obce
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Samosprávnou funkci plní kraje na úrovni NUTS 3. Tabulka 4.2: Základní charakteristiky regionů NUTS 2 v Česku Region/stát - 2007
Celkový Hustota počet Rozloha obyvatel obyvatel km² na km² v tis.
cz01:Praha
1200,1
485.1
cz02:Strední Čechy
1188,5
10809.7 110,0
cz03:Jihozápad
1189,4
17068.6 69,7
cz04:Severozápad
1133,2
8480.1
cz05:Severovýchod
1492,9
12258.9 121,8
cz06:Jihovýchod
1649,2
13727.0 120,2
cz07:Střední Morava
1231,2
9017.3
135,0
cz08:Moravskoslezsko
1249,6
5421.9
235,2
cz: Česko
10334,1 77268,6 133,7
2472,9
133,7
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
Z hlediska počtu obyvatel neexistují mezi regiony NUTS 2 velmi výrazné rozdíly – poměr mezi nejlidnatějším a nejmenším regionem je pouze 1,45.
32
Tabulka 4.3: Mapa regionů NUTS 2 a NUTS 3 v Česku NUTS 2
NUTS 3
Zdroj: Eurostat, 2007
4.2 Regionální ekonomické disparity v Česku V České ekonomice se projevuje vysoce dichotomní situace mezi Prahou, která patří mezi nejvyspělejší regiony v rámci EU27 s hodnotou HDP/ob. 162,3% (2006) a zbytkem republiky, kde se úroveň regionů v tomto ukazateli pohybuje v rozmezí 60,1 % do 73 %. Všechny regiony vykazují ve vztahu k EU27 růst HDP/obyvatel a Česká republika je nejvyspělejší zemí v rámci V4. Graf 4.1: Vývoj regionálního HDP v Česku v % EU27 cz01:Praha
cz02:Strední Cechy
cz03:Jihozápad
cz04:Severozápad
cz05:Severovýchod
cz06:Jihovýchod
cz07:Strední Morava
cz08:Moravskoslezsko
180,0
HDP /ob. P P S v % E U27
160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
33
2006
Graf 4.2: Regionální HDP na obyvatele v PPS v Česku (2006)
2006
2006
cz01:Praha
162,3
17200
cz02:Strední Cechy
73,0
cz03:Jihozápad
16800
cz03:Jihozápad
71,2
cz06:Jihovýchod
16400
cz02:Strední Cechy
HDP/ob. PPS
cz01:Praha
38400
cz08:Moravskoslezsko
cz06:Jihovýchod cz05:Severovýchod
15300
cz04:Severozápad
14400
cz07:Strední Morava
14200
64,7
cz08:Moravskoslezsko
15300
cz05:Severovýchod
69,3
64,6
cz04:Severozápad
61,1
cz07:Strední Morava
60,1 0,0
0
20,0
40,0
5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000 45000
60,0
80,0
100,0 120,0 140,0 160,0 180,0
HDP/ob PPS v % EU27
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Podíl mezi nejvyšší hodnotou HDP na obyvatele v Praze a nejnižší na Střední Moravě je 2,7. Největší meziroční růsty HDP v období 2001 – 2006 po Středních Čechách a Praze byl v regionu Moravskoslezsko. Graf 4.3: Meziroční růst regionálního HDP v Česku 2001-2006 2001-2006 cz02:Strední Cechy
31,8
cz01:Praha
26,8
cz08:Moravskoslezsko
26,2
cz03:Jihozápad
26,1
cz06:Jihovýchod
24,2
cz05:Severovýchod
23,0
cz07:Strední Morava
22,8
cz04:Severozápad
19,2 0
5
10
15
20
25
30
35
Růst HDP v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Na rozdíl od EU27, kde vykazuje rozptyl regionálního HDP spíše pokles či stagnaci, v Česku má rozptyl HDP/ob. mírně rostoucí průběh, což signalizuje nárůst rozdílů mezi ekonomickou výkonností regionů. Je to dáno zejména rychlejším růstem Prahy.
34
Graf 4.4: Rozptyl regionálního HDP v Česku eu: EU27
cz:Česko
40,0
Rozptyl regionálního HDP v %
35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zatímco rozdíly v HDP na obyvatele jsou mezi Prahou a ostatními regiony velké, rozdělení prvotního a disponibilního důchodu v domácnostech (vyjádřených pomocí PPS a PPCS – viz definice) je regionálně poměrně vyrovnané. Graf 4.5: HDP a důchody na obyvatele v Česku (2006) 2006 Regionální HDP/ob, v PPS
Prvotní důchod PPCS
Disponibilní důchod PPCS
cz08:Moravskoslezsko cz07:Strední Morava cz06:Jihovýchod cz05:Severovýchod cz04:Severozápad cz03:Jihozápad cz02:Strední Cechy cz01:Praha 0
5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000 45000 HDP a důchody na obyvatele
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
35
4.3 Regionální disparity trhu práce v Česku Česko patří ke státům s vysokou mírou zaměstnanosti, Praha překračuje trvale hranici 70 %, další 4 regiony se pohybují nad hodnotou 65 % a výrazný růst zaznamenalo také poslední Moravskoslezsko, které dosáhlo v roce 2008 hodnoty 63,2 %. Graf 4.6: Míra zaměstnanosti v Česku cz01:Praha
cz02:Strední Cechy
cz03:Jihozápad
cz04:Severozápad
cz05:Severovýchod
cz06:Jihovýchod
cz07:Strední Morava
cz08:Moravskoslezsko
75,0 70,0 65,0 60,0 55,0 50,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Míra zaměstnanosti
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Ve srovnání s průměrem EU27 je rozptyl regionální zaměstnanosti v NUTS2 regionech poloviční, v posledních čtyřech letech klesal, což svědčí o snižování rozdílů v zaměstnanosti mezi regiony. Graf 4.7: Rozptyl regionální zaměstnanosti v Česku eu27:EU27
cz:Česko
Rozptyl regionální zaměstnanosti v %
14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
36
2006
2007
Míra nezaměstnanosti vykazovala v letech 2005 – 2008 trvalý pokles u všech regionů, výrazného poklesu bylo dosaženo zejména u průmyslových regionů postižených restrukturalizací, tj. regionu Moravskoslezsko (ze 14,4 % na 8,5 %) a regionu Severozápad (z 11,8 % na 9,5 %). Graf 4.8: Regionální míra nezaměstnanosti v Česku cz01:Praha
cz02:Strední Cechy
cz03:Jihozápad
cz04:Severozápad
cz05:Severovýchod
cz06:Jihovýchod
cz07:Strední Morava
cz08:Moravskoslezsko
M íra ne za m ě s tna nos ti v %
16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Po mírném nárůstu v roce 2004 docházelo až do roku 2008 k významnému poklesu dlouhodobé nezaměstnanosti ve všech regionech.
Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v%
Graf 4.9: Vývoj regionální dlouhodobé míry nezaměstnanosti v Česku cz01:Praha
cz02:Strední Cechy
cz03:Jihozápad
cz04:Severozápad
cz05:Severovýchod
cz06:Jihovýchod
cz07:Strední Morava
cz08:Moravskoslezsko
10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
37
2007
2008
4.4 Regionální disparity výzkumu a vývoje v Česku Česko patří k zemím s průměrnou podporou vědy a výzkumu. Jeho průměr výdajů na VaV (1,54 % HDP) se blíží průměru EU27 (1,85 % HDP). Dva regiony – Praha a střední Čechy tento průměr překračují, výrazného nárůstu bylo dosaženo v roce 2006 v regionu Moravskoslezsko. Z grafu však také vyplývá přílišné soustředění podpory výzkumu v uvedených dvou regionech na úkor ostatních regionů. Graf 4.10: Výdaje na VaV jako % HDP v Česku cz01:Praha
cz02:Strední Cechy
cz03:Jihozápad
cz04:Severozápad
cz05:Severovýchod
cz06:Jihovýchod
cz07:Strední Morava
cz08:Moravskoslezsko
3,50
Výdaje na výzkum v % HDP
3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zaměstnanost pracovníků ve výzkumu v podstatě kopíruje finanční podporu výzkumu s výjimkou regionu Jihovýchod, ve všech regionech došlo ke zvýšení zaměstnanosti ve výzkumu. Graf 4.11: Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti v Česku 2007
2001 2,09
cz01:Praha 0,77
cz06:Jihovýchod 0,33
cz05:Severovýchod
0,40
cz02:Strední Cechy
0,40
0,55
0,53
0,31
cz07:Strední Morava
0,45
0,38
cz03:Jihozápad
0,00
0,98
0,56
cz08:Moravskoslezsko
cz04:Severozápad
3,03
0,38 0,12
0,15 0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
38
3,00
3,50
Ve všech regionech došlo v období 2001 – 2008 ke zvýšení počtu a kvalifikace lidských zdrojů, mezi regiony přitom neexistují kromě Prahy podstatné rozdíly. Graf 4.12: Lidské zdroje ve VaV (HRST) v % v Česku 2008
2001 52,5
cz01:Praha
29,9
cz06:Jihovýchod
25,9
cz02:Strední Cechy
37,2 34,4
29,0
34,2
L
cz03:Jihozápad
59,8
27,2
cz05:Severovýchod
32,4
cz07:Strední Morava
27,6 31,6
cz08:Moravskoslezsko
29,6 31,2 24,8 27,4
cz04:Severozápad
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
Lidské zdroje ve VaV (HRST) v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Česko vykazuje v rámci států střední Evropy průměrný počet patentových žádostí k EPO. Průměr Česka 10,8 na mil. obyvatel však překračuje pouze Praha. Graf 4.13: Patentové žádosti EPO v Česku 2005
11,789
cz01:Praha 8,242
cz05:Severovýchod 5,402
cz02:Strední Cechy
5,034
cz08:Moravskoslezsko
4,705
cz03:Jihozápad cz04:Severozápad
3,284
cz06:Jihovýchod
3,274 1,795
cz07:Strední Morava 0
2
4
6
8
10
12
14
Patentové žádosti EPO
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zaměstnanost v high-tech odvětvích je soustředěná do Prahy a Středních Čech.
39
Graf 4.14: Zaměstnanost v high-tech odvětvích v Česku 2007 cz01:Praha
7,74
cz06:Jihovýchod
5,23
cz03:Jihozápad
5,14
cz05:Severovýchod
4,61
cz08:Moravskoslezsko
4,55
cz02:Strední Cechy
3,97
cz07:Strední Morava
3,82
cz04:Severozápad
3,09
0,00
1,00
2,00
3,00
4,00
5,00
6,00
7,00
8,00
9,00
Zaměstnanost v high-tech odvětvích v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
4.5 Regionální disparity informační společnosti v Česku Počet domácností, které mají přístup k Internetu je v českých regionech poměrně vyrovnán a s výjimkou Prahy (62 %) je podprůměrný. Graf 4.15: Počet domácnosti s přístupem k Internetu v Česku 2008
cz01:Praha
62
cz02:Strední Cechy
48
cz08:Moravskoslezsko
45
cz06:Jihovýchod
44
cz05:Severovýchod
44
cz03:Jihozápad
42
cz07:Strední Morava
40
cz04:Severozápad
39 0
10
20
30
40
50
Domácnosti s přístupem k Internetu v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
40
60
70
4.6 Regionální disparity dopravní infrastruktury v Česku Celková délka dálnic v Česku 691 km je výrazně podprůměrná proti vyspělým státům EU. Její rozložení v regionech je vázáno na historickou dálnici D1 mezi Prahou a Brnem. Graf 4.16: Délka dálnic v Česku 2008 cz06:Jihovýchod
227,0
cz02:Strední Cechy
194,0 125,0
cz03:Jihozápad 53,0
cz04:Severozápad cz07:Strední Morava
29,0
cz08:Moravskoslezsko
28,0 24,0
cz05:Severovýchod
11,0
cz01:Praha 0,0
50,0
100,0
150,0
200,0
250,0
Délka dálnic v km
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Počet obětí silničních dopravních nehod na mil. obyvatel je u 4 regionů nad hodnotou 100, což odpovídá tendencím v okolních státech. Graf 4.17: Oběti silničních nehod na mil. obyvatel 2006
cz02:Strední Cechy
151
cz03:Jihozápad
120
cz05:Severovýchod
115
cz06:Jihovýchod
102
cz07:Strední Morava
98
cz04:Severozápad
96
cz08:Moravskoslezsko
89
cz01:Praha
58 0
20
40
60
80
100
120
Oběti silničních nehod na mil. ob.
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
41
140
160
Celková délka železnic dosáhla v roce 2007 hodnoty 9588 km. Graf 4.18: Délka železnic v Česku 2008
1809
cz05:Severovýchod
1689
cz03:Jihozápad 1514
cz04:Severozápad
1420
cz06:Jihovýchod
1279
cz02:Strední Cechy 958
cz07:Strední Morava 673
cz08:Moravskoslezsko 246
cz01:Praha 0
200
400
600
800
1000 1200 1400 1600 1800 2000
Délka železnic v km
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
4.7 Závěr k regionálním disparitám v Česku Mezi českými regiony na úrovni NUTS 2 neexistují podstatné rozdíly v počtu obyvatel. Výrazný je však rozdíl mezi ekonomickou výkonností Prahy a zbytkem republiky, který z hlediska HDP/obyvatele je 2,7 násobkem a jak ukazuje hodnota rozptylu, dochází k jeho prohlubování. Největší regionální růst po Středních Čechách a Praze zaznamenal v minulém období 2001 – 2006 region Moravskoslezsko (26,2 %), který byl postižen rozsáhlou restrukturalizací. Příznivý ekonomický vývoj v regionech byl přerušen světovou ekonomickou krizí a nestabilní politickou situací v Česku. Z hlediska zaměstnanosti vykazuje Česko nadprůměrné hodnoty (66,6 %) a překročilo průměr EU27 (65,9 %). Rozptyl regionální míry zaměstnanosti v tomto období poklesl. Až do roku 2008 byl zaznamenán v regionech významný pokles nezaměstnanosti i dlouhodobé nezaměstnanosti a došlo v této oblasti ke snižování rozdílů mezi regiony, jak dokazuje průběh hodnot indikátoru rozptylu regionálních hodnot. Česko patří k zemím s průměrnou podporou vědy a výzkumu jak v podílu výdajů na VaV, tak v počtu patentových žádostí ve srovnání se zeměmi V4. Podpora vědy a výzkumu je však soustředěna převážně do Prahy a Středních Čech. Ve srovnání se zeměmi V4 vykazuje Česko lepší železniční dopravní infrastrukturu, nedostatečná je délka dálniční sítě.
42
5 Regionální disparity v Maďarsku Maďarsko, oficiální název Maďarská republika, patří v rámci EU mezi střední státy s počtem obyvatel 10,055 mil. a rozlohou 93,031 tis. km2.
5.1 Regionální struktura Maďarska Maďarsko má dvojstupňové administrativně správní členění. V prvním stupni je to 19 samosprávných žup (megyék), které odpovídají našim krajům a město Budapešť. Základní lokální samosprávnou jednotkou pak jsou obce, kterých je 3 145. Pro regionální členění území Maďarska je využita metodika Nomenklatury územně statistických jednotek (NUTS). Konkrétní rozdělení je provedeno následujícím způsobem: Tabulka 5.1: Regionální struktura Maďarska podle NUTS NUTS
Počet
Název
NUTS 1
3
Velké regiony (statisztikai nagyrégiók)
NUTS 2
7
Regiony, statistické regiony, (tervezési-statisztikai régiók)
NUTS 3
20
Župy (megyék) – samosprávné územní celky
LAU 1
168
Okresy (kistérségek, subregiony, maloregiony)
LAU 2
3145
Obce (települések), samosprávné jednotky
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Samosprávnou funkci plní regiony na úrovni NUTS 3, tzv. župy. Tabulka 5.2: Základní charakteristiky regionů NUTS 2 v Maďarsku Region/stát - 2007
Celkový Rozloha počet obyvatel km² v tis.
Hustota obyvatel na km²
hu10:Közép-Magyarország
2885,0
6919,0
417,0
hu21:Közép-Dunántúl
1106,1
11117,0 99,5
hu22:Nyugat-Dunántúl
998,7
11329,0 88,2
hu23:Dél-Dunántúl
963,9
14169,0 68,0
hu31:Észak-Magyarország
1244,1
13429,0 92,6
hu32:Észak-Alföld
1519,7
17729,0 85,7
hu33:Dél-Alföld
1338,4
18339,0 73,0
hu: Maďarsko
10055,9
93031,0 108,1
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Z hlediska počtu obyvatel existují mezi regiony velmi výrazné rozdíly – poměr mezi nejlidnatějším regionem Közép-Magyarország a regionem Dél-Dunántúl je téměř 3.
43
Tabulka 5.3: Mapa regionů NUTS 2 a NUTS 3 v Maďarsku NUTS 2
NUTS 3
Zdroj: Eurostat, 2007
5.2 Regionální ekonomické disparity v Maďarsku Maďarské regiony mají ve srovnání s ostatními státy V4 netypický průběh vývoje HDP. Kromě růstu centrálního regionu s hlavním městem Budapeští došlo ve všech regionech od roku 2003 k poklesu HDP z hlediska jejich postavení v EU27. Typický je dichotomní charakter ekonomiky, kdy HDP/ob. u regionu Közép-Magyarország je 2,6 krát vyšší než u nejzaostalejšího regionu Észak-Alföld. Graf 5.1: Vývoj regionálního HDP v Maďarsku v % EU27 hu10:Közép-Magyarország
hu21:Közép-Dunántúl
hu22:Nyugat-Dunántúl
hu23:Dél-Dunántúl
hu31:Észak-Magyarország
hu32:Észak-Alföld
hu33:Dél-Alföld 110,0
HDP/ob. v PPS v % EU27
100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
44
2006
Graf 5.2: Regionální HDP na obyvatele v PPS v Maďarsku (2006)
hu32:Észak-Alföld
9500
hu31:Észak-Magyarország
9600
hu33:Dél-Alföld
9900
hu32:Észak-Alföld
40,1
hu31:Észak-Magyarország
40,7
hu33:Dél-Alföld
42,1
hu23:Dél-Dunántúl
42,9
10100
hu23:Dél-Dunántúl
13600
hu21:Közép-Dunántúl
hu21:Közép-Dunántúl
15100
hu22:Nyugat-Dunántúl
hu22:Nyugat-Dunántúl 24900
hu10:Közép-Magyarország 0
5000
10000
15000
57,6
20000
25000
63,8
hu10:Közép-Magyarország 30000
105,5 0,0
Regionální HDP/ob. v PPS
20,0
40,0
60,0
80,0 100,0 120,0
HDP/ob.v PPS v % EU27
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zajímavá je vyrovnanost ekonomické výkonnosti či spíše ekonomického zaostávání u 4 regionů. Největší meziroční růsty HDP v období 2000 – 2005 vykázaly regiony KözépMagyarország (33,8 %) a Közép-Dunántúl (28,9 %), což je v silném kontrastu s růstem pouze 15,2 % u dvou nejméně výkonných regionů. Graf 5.3: Meziroční růst regionálního HDP v Maďarsku 2000-2005 hu10:KözépMagyarország
33,8
Růst HDP v %
hu21:KözépDunántúl
28,9 26,2
hu32:Észak-Alföld hu31:ÉszakMagyarország
25,2
hu33:Dél-Alföld
18,5
hu23:Dél-Dunántúl
15,2
hu22:NyugatDunántúl
15,2 0
5
10
15
20
25
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
45
30
35
40
V EU27 jako celku vykazuje rozptyl regionálního HDP spíše pokles a stagnaci, v Maďarsku má prokazatelně rostoucí průběh, což signalizuje nárůst rozdílů mezi ekonomickou výkonností regionů. Graf 5.4: Rozptyl regionálního HDP v Maďarsku EU27
hu:Maďarsko
45,0
Rozptyl regionálního HDP v %
40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zatímco rozdíly v HDP na obyvatele jsou v maďarských regionech velké, rozdělení prvotního a disponibilního důchodu v domácnostech (vyjádřených pomocí PPS a PPCS – viz definice) je regionálně poměrně vyrovnané, i když centrální region s hlavním městem zaujímá výrazně vedoucí postavení. Graf 5.5: HDP a důchody na obyvatele v Maďarsku (2006) 2006 Regionální HDP/ob. v PPS
Prvotní důchod PPCS
Disponibilní důchod PPCS
hu32:Észak-Alföld hu31:Észak-Magyarország hu33:Dél-Alföld hu23:Dél-Dunántúl hu21:Közép-Dunántúl hu22:Nyugat-Dunántúl hu10:Közép-Magyarország 0
5000
10000
15000
20000
25000
HDP a důchody na obyvatele
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
46
30000
5.3 Regionální disparity trhu práce v Maďarsku Maďarsko patří ke státům s nízkou mírou zaměstnanosti, 3 regiony se pohybují v rozmezí 60 – 65 %, avšak u dalších 4 regionů je zaměstnanost pod 55 %. Graf 5.6: Míra zaměstnanosti v Maďarsku hu10:Közép-Magyarország
hu21:Közép-Dunántúl
hu22:Nyugat-Dunántúl
hu23:Dél-Dunántúl
hu31:Észak-Magyarország
hu32:Észak-Alföld
hu33:Dél-Alföld
Míra zaměstnanosti v %
65,0
60,0
55,0
50,0
45,0
40,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Ve srovnání s průměrem EU27 je rozptyl regionální zaměstnanosti v NUTS 2 regionech nižší, v posledních třech letech spíše stagnuje, což svědčí o zachování rozdílů mezi regiony. Graf 5.7: Rozptyl regionální zaměstnanosti v Maďarsku eu27:EU27
hu: Maďarsko
14,0
Rozptyl míry zaměstnanosti v %
12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Míra nezaměstnanosti vykazovala v letech 2004 – 2008 růst prakticky u všech regionů, což je pro období růstu evropské ekonomiky spíše neobvyklé a odráží situaci v maďarském hospodářství. Mírný pokles nezaměstnanosti je zřejmý jen u centrálního regionu s výrazným ekonomickým růstem a regionu Nyugat-Dunántúl.
47
Graf 5.8: Regionální míra nezaměstnanosti v Maďarsku hu10:Közép-Magyarország
hu21:Közép-Dunántúl
hu22:Nyugat-Dunántúl
hu23:Dél-Dunántúl
hu31:Észak-Magyarország
hu32:Észak-Alföld
hu33:Dél-Alföld 16,0
Míra nezaměstnanosti v %
14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Jen tři regiony vykazují pokles dlouhodobé nezaměstnanosti, u zbývajících 4 regionů je její růst významný a dosahuje až 7 %. Graf 5.9: Vývoj regionální dlouhodobé míry nezaměstnanosti v Maďarsku hu10:Közép-Magyarország
hu21:Közép-Dunántúl
hu22:Nyugat-Dunántúl
hu23:Dél-Dunántúl
hu31:Észak-Magyarország
hu32:Észak-Alföld
hu33:Dél-Alföld
Dlouhodobá nezaměstnanost v %
8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
48
2007
2008
5.4 Regionální disparity výzkumu a vývoje v Maďarsku Maďarsko patří k zemím s nízkou podporou vědy a výzkumu. Jeho průměr výdajů na VaV (0,97 % z HDP) vysoce podkračuje průměr EU (1,85 %), přitom pouze centrální region je nad hodnotou 1,4 % a úroveň dvou regionů je kolem hodnoty 0,4 %. Graf 5.10: Výdaje na VaV jako % HDP v Maďarsku hu10:Közép-Magyarország
hu21:Közép-Dunántúl
hu22:Nyugat-Dunántúl
hu23:Dél-Dunántúl
hu31:Észak-Magyarország
hu32:Észak-Alföld
hu33:Dél-Alföld
Výdaje na výzkum v % HDP
1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zaměstnanost pracovníků ve výzkumu v podstatě kopíruje finanční podporu výzkumu, mezi regiony však existuje výrazný rozdíl. Zaměstnanost ve výzkumu v centrálním regionu je více jak trojnásobná. Graf 5.11: Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti v Maďarsku 2007
hu33:Dél-Alföld
0,63
hu32:Észak-Alföld hu31:Észak-Magyarország
0,60 0,39
hu23:Dél-Dunántúl hu22:Nyugat-Dunántúl hu21:Közép-Dunántúl
0,70 0,43 0,36 1,54
hu10:Közép-Magyarország
0,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20 1,40 1,60 1,80 Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
49
Ve všech regionech došlo v období 2001 – 2008 ke zvýšení počtu a kvalifikace lidských zdrojů, mezi regiony přitom neexistují kromě centrálního regionu podstatné rozdíly. Graf 5.12: Lidské zdroje ve V a V (HRST) v % v Maďarsku 2001 hu33:Dél-Alföld
2008 28,6
21,3
hu32:Észak-Alföld
27,4
23,9
hu31:ÉszakMagyarország
26,0 24,1 27,6 25,5
hu23:Dél-Dunántúl hu22:NyugatDunántúl
25,9 24,7
hu21:KözépDunántúl
24,0
27,6
hu10:KözépMagyarország
36,2
0,0
10,0
20,0
30,0
44,1
40,0
50,0
Lidské zdroje ve VaV (HRST) v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Maďarsko vykazuje ve srovnání se státy střední Evropy velmi nízký počet patentových žádostí. Průměr Maďarska v roce 2005 byl 13,7 patentů na mil. obyvatel, v regionech má klesající tendenci. Graf 5.13: Patentové žádosti EPO v Maďarsku hu10:Közép-Magyarország
hu21:Közép-Dunántúl
hu22:Nyugat-Dunántúl
hu23:Dél-Dunántúl
hu31:Észak-Magyarország
hu32:Észak-Alföld
hu33:Dél-Alföld
Počet patentů EPO na mil. ob.
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2001
2002
2003
2004
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
50
2005
Zaměstnanost v high-tech odvětvích je ve srovnání s ostatními státy V4 nadprůměrná. Graf 5.14: Zaměstnanost v high-tech odvětvích v Maďarsku 2007
8,16
hu10:Közép-Magyarország 6,47
hu22:Nyugat-Dunántúl
6,34
hu23:Dél-Dunántúl
6,16
hu21:Közép-Dunántúl 4,71
hu31:Észak-Magyarország 3,24
hu32:Észak-Alföld
2,62
hu33:Dél-Alföld
0,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 6,00 7,00 8,00 9,00 Zaměstnanost v high-tech odvětvích v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
5.5 Regionální disparity informační společnosti v Maďarsku Počet domácností, které mají přístup k Internetu, je v maďarských regionech poměrně vyrovnán, avšak nedosahuje ve většině případů 50 %. Graf 5.15: Počet domácnosti s přístupem k Internetu v Maďarsku 2008 44
hu33:Dél-Alföld 40
hu32:Észak-Alföld hu31:Észak-Magyarország
42
hu23:Dél-Dunántúl
42 49
hu22:Nyugat-Dunántúl hu21:Közép-Dunántúl
52 58
hu10:Közép-Magyarország 0
10
20
30
40
50
60
Počet domácností s přístupem k Internetu
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
51
70
5.6 Regionální disparity dopravní infrastruktury v Maďarsku Celková délka dálnic v Maďarsku 858 km je výrazně nadprůměrná proti sousedním státům V4 střední Evropy a v období 2001 – 2007 se prakticky zdvojnásobila. Graf 5.16: Délka dálnic v Maďarsku 2006 hu21:Közép-Dunántúl
188
hu31:Észak-Magyarország
140
hu10:Közép-Magyarország
129
hu33:Dél-Alföld
121
hu32:Észak-Alföld
108
hu22:Nyugat-Dunántúl
96
hu23:Dél-Dunántúl
76 0
50
100
150
200
Délka dálnic v km
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Počet obětí silničních dopravních nehod na mil. obyvatel kromě centrálního regionu vysoce překračuje hodnotu 100 a je ve srovnání s ostatními sousedními státy nadprůměrný. Graf 5.17: Oběti silničních nehod na mil. obyvatel 2006
186
hu33:Dél-Alföld 151
hu32:Észak-Alföld
146
hu31:Észak-Magyarország
140
hu23:Dél-Dunántúl
128
hu22:Nyugat-Dunántúl
117
hu21:Közép-Dunántúl 94
hu10:Közép-Magyarország 0
50
100
150
Počet obětí silničních nehod na mil. ob.
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
52
200
Celková délka železnic dosáhla v roce 2007 hodnoty 7446 km. Od roku 2001 se však snižuje. Graf 5.18: Délka železnic v Maďarsku 2007 1510
hu32:Észak-Alföld
1362
hu33:Dél-Alföld hu23:Dél-Dunántúl
1090
hu21:Közép-Dunántúl
1080 948
hu31:Észak-Magyarország hu10:Közép-Magyarország
802
hu22:Nyugat-Dunántúl
654 0
200
400
600
800 1000 1200 1400 1600
Délka železnic v km
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
5.7 Závěr k regionálním disparitám v Maďarsku Mezi maďarskými regiony existují podstatné rozdíly v počtu obyvatel a také v ekonomické výkonnosti, kdy hodnota HDP/ob. nejvyspělejšího centrálního regionu s hlavním městem (Közép-Magyarország - 24900 PPS) je 2,6-násobná proti regionu nejzaostalejšímu (ÉszakAlföld, 9500 PPS). Centrální region má HDP/ob. mírně nad průměrem EU27, avšak 4 ze 7 regionů nedosahují ani hodnoty 48 %. Rozptyl regionálního HDP/ob. se v posledních letech v Maďarsku zvětšuje, růst centrálního regionu v období 2000 – 2005 přesáhl hodnotu 33 % proti 15,2 % nejzaostalejšího regionu. Z hlediska zaměstnanosti vykazuje Maďarsko podprůměrné hodnoty v rámci EU27. Všechny regiony jsou pod hodnotou 65 %, z toho 4 se dokonce pohybují kolem hodnoty 50 %. Míra nezaměstnanosti u nejvyspělejších regionů i v období růstu stagnovala a u ostatních rostla. Rozptyl regionální zaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti se zvětšoval, což signalizuje prohlubování regionálních disparit. Maďarsko patří k zemím s velmi nízkou podporou vědy a výzkumu jak v podílu výdajů na VaV a podpora vědy a výzkumu stagnuje. Ve srovnání se zeměmi V4 vykazuje Maďarsko lepší dopravní infrastrukturu, zejména pokud jde o délku dálniční sítě.
53
6 Regionální disparity v Polsku Polsko, oficiální název Polská republika, patří v rámci EU mezi velké státy s počtem obyvatel 38,1 mil. a rozlohou 312,7 tis. km2.
6.1 Regionální struktura Polska Pro regionální členění území Polska je využita metodika Nomenklatury územně statistických jednotek (NUTS). Z hlediska administrativně-správního je v Polsku uplatněna třístupňová struktura v členění na vojvodství (województwo), okresy (powiat) a obce (gmina). Tabulka 6.1: Regionální struktura Polska podle NUTS NUTS
Počet
Název
NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3 LAU 1 LAU 2
6 16 45 379 2489
Regiony - spojuje několik vojvodství Vojvodství (wojewódstwa) - vyšší územně samosprávný celek Podregiony, které jsou uměle vytvořeny spojením několika okresů Okresy (powiaty) a města s právy okresu, resp. tzv. pověřené obce Obce (gminy)
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Samosprávnou funkci plní vojvodství na úrovni NUTS 2. Tabulka 6.2: Základní charakteristiky regionů NUTS 2 v Polsku Region/stát (2007) pl11:Lódzkie pl12:Mazowieckie pl21:Malopolskie pl22:Slaskie pl31:Lubelskie pl32:Podkarpackie pl33:Swietokrzyskie pl34:Podlaskie pl41:Wielkopolskie pl42:Zachodniopomorskie pl43:Lubuskie pl51:Dolnoslaskie pl52:Opolskie pl61:Kujawsko-Pomorskie pl62:Warminsko-Mazurskie pl63:Pomorskie pl: Polsko
Počet obyvatel v tis. 2561,0 5180,1 3275,1 4661,6 2169,5 2097,5 1277,7 1194,4 3382,7 1692,6 1008,5 2880,4 1039,5 2066,3 1426,5 2207,3 38120,7
Rozloha v km² 18219 35579 15190 12331 25114 17844 11691 20180 29826 22896 13989 19948 9412 17970 24203 18293 312685
Hustota obyvatel na km² 140,6 145,6 215,6 378,0 86,4 117,5 109,3 59,2 113,4 73,9 72,1 144,4 110,4 115,0 58,9 120,7 121,9
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Z hlediska počtu obyvatel existují mezi regiony velmi výrazné rozdíly – poměr mezi nejlidnatějším regionem Mazowieckie a nejmenším Lubuskie je více než 5-ti násobný.
54
Tabulka 6.3: Mapa regionů NUTS 2 a NUTS 3 v Polsku NUTS 2
NUTS 3
Zdroj: Eurostat, 2007
6.2 Regionální ekonomické disparity v Polsku Polské regiony mají v rámci států V4 typický průběh vývoje HDP. U všech regionů došlo k růstu HDP, který však byl velmi nerovnoměrný. Projevuje se silná dichotomie mezi regionem kolem hlavního města Mazowieckie (není totožný jen s hlavním městem), který v HDP/obyvatele v roce 2006 dosáhl úrovně 83,6% k průměru EU27, a zejména regiony ve východním Polsku (Lubelskie a Podkarpackie) s hodnotou pouze těsně nad 35 % průměru EU27.
Vývoj regionálního HDP v Polsku v % EU27
Graf 6.1: Vývoj regionálního HDP v Polsku v % EU27 pl11:Lódzkie
pl12:Mazowieckie
pl21:Malopolskie
pl22:Slaskie
pl31:Lubelskie
pl32:Podkarpackie
pl33:Swietokrzyskie
pl34:Podlaskie
pl41:Wielkopolskie
pl42:Zachodniopomorskie
pl43:Lubuskie
pl51:Dolnoslaskie
pl52:Opolskie
pl61:Kujawsko-Pomorskie
pl62:Warminsko-Mazurskie
pl63:Pomorskie
90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
55
2006
Graf 6.2: Regionální HDP na obyvatele v PPS v Polsku (2006) 2006
2006 19700
pl12:Mazowieckie
pl12:Mazow ieckie
83,6
pl51:Dolnoslaskie
13200
pl51:Dolnoslaskie
56,0
pl22:Slaskie
13100
pl22:Slaskie
55,5
13000
pl41:Wielkopolskie
pl41:Wielkopolskie
12200
pl63:Pomorskie pl11:Lódzkie pl42:Zachodniopomorskie
pl11:Lódzkie
11300
pl42:Zachodniopomorskie
11000
pl43:Lubuskie pl21:Malopolskie
pl61:Kujaw sko-Pomorskie
10700
pl21:Malopolskie
9900
pl52:Opolskie
47,7 46,5 45,7 45,4
pl52:Opolskie
9400
pl33:Sw ietokrzyskie
pl62:Warminsko-Mazurskie
9300
pl62:Warminsko-Mazurskie
pl34:Podlaskie
9100
pl33:Swietokrzyskie
51,5 48,0
pl43:Lubuskie
10800
pl61:Kujawsko-Pomorskie
55,1
pl63:Pomorskie
11400
42,1 39,8 39,5
pl34:Podlaskie
38,4
pl32:Podkarpackie
8500
pl32:Podkarpackie
35,8
pl31:Lubelskie
8400
pl31:Lubelskie
35,3
0
5000
10000
15000
20000
25000
0,0
10,0
20,0
HDP/ob. PPS
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
HDP/ob. v PPS % EU27
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Rozdíl mezi nejvyšší hodnotou HDP na obyvatele mezi regionem Mazowieckie s hlavním městem Varšavou a zaostalým regionem Lubelskie je téměř 2,4 násobný a vzrostl z hodnoty 2,2 v roce 2002. Největší meziroční růsty HDP v období 2000 – 2005 nad 20 % vykázaly regiony Welkopolskie a Mazowieckie, ostatní regiony měly růst nad 10 %. Graf 6.3: Meziroční růst regionálního HDP v Polsku 2001-2006 24,7
pl41:Wielkopolskie
24,7
pl12:Mazowieckie 20,7
pl21:Malopolskie pl11:Lódzkie
20,2
pl43:Lubuskie
20,1 19,9
pl34:Podlaskie
19,1
pl61:Kujawsko-Pomorskie
19,1
pl22:Slaskie
17,9
pl63:Pomorskie
17,5
pl52:Opolskie
17,0
pl62:Warminsko-Mazurskie
16,8
pl51:Dolnoslaskie
15,5
pl32:Podkarpackie
14,9
pl33:Swietokrzyskie
14,2
pl31:Lubelskie 11,3
pl42:Zachodniopomorskie 0
5
10
15
20
25
30
Růst HDP v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zatímco v EU27 jako celku vykazuje rozptyl regionálního HDP spíše stagnující tendenci, v Polsku má prokazatelně rostoucí průběh, což signalizuje nárůst rozdílů mezi ekonomickou výkonností regionů. Skoková změna v roce 2004 je způsobená změnou vykazování – zavedení vojvodství na úrovni NUTS 2.
56
Graf 6.4: Rozptyl regionálního HDP v Polsku 40,0
Rozptyl regionálního HDP v %
35,0 30,0 25,0 EU27
20,0
pl:Poland
15,0 10,0 5,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Přestože rozdíly v HDP na obyvatele jsou v polských vojvodstvích velké, rozdělení prvotního a disponibilního důchodu v domácnostech (vyjádřených pomocí PPS a PPCS – viz definice) je regionálně vyrovnanější. Je však vidět výrazně výhodnější pozice regionu hlavního města (Mazowieckie) a Slaskie. Např. rozdíl u disponibilního důchodu na obyvatele v roce 2006 byl 9214 PPCS v regionu Mazowieckie k 6136 PPCS v regionu Opolskie. Graf 6.5: HDP a důchody na obyvatele v Polsku (2006) 2006 HDP/PPS
Prvotní důchod
Disponibilní důchod
pl63:Pom orskie pl62:Warm insko-Mazurskie pl61:Kujaw sko-Pom orskie pl52:Opolskie pl51:Dolnoslaskie pl43:Lubuskie pl42:Zachodniopom orskie pl41:Wielkopolskie pl34:Podlaskie pl33:Sw ietokrzyskie pl32:Podkarpackie pl31:Lubelskie pl22:Slaskie pl21:Malopolskie pl12:Mazow ieckie pl11:Lódzkie
0
5000
10000
15000
HDP a důchody na obyvatele
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
57
20000
25000
6.3 Regionální disparity trhu práce v Polsku Polsko patří ke státům s nízkou mírou zaměstnanosti, jen region Mazowieckie s hlavním městem se blíží k hodnotě 65 %, nad 60 % je jen 5 dalších regionů. Přesto lze pozorovat z grafu celkový růst zaměstnanosti ve všech polských regionech. Graf 6.6: Míra zaměstnanosti v Polsku pl11:Lódzkie
pl12:Mazowieckie
pl21:Malopolskie
pl22:Slaskie
pl31:Lubelskie
pl32:Podkarpackie
pl33:Swietokrzyskie
pl34:Podlaskie
pl41:Wielkopolskie
pl42:Zachodniopomorskie
pl43:Lubuskie
pl51:Dolnoslaskie
pl52:Opolskie
pl61:Kujawsko-Pomorskie
pl62:Warminsko-Mazurskie
pl63:Pomorskie
Míra taměstnanosti v %
70,0 65,0 60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Ve srovnání s průměrem EU27 je rozptyl regionální zaměstnanosti v NUTS2 regionech měně než poloviční, v posledních třech letech před vypuknutím ekonomické krize vykazoval znatelný pokles, což svědčí o konvergenci mezi regiony v tomto indikátoru. Graf 6.7: Rozptyl regionální zaměstnanosti v Polsku eu27:EU 27
pl:Polsko
Rozptyl regionální zaměstnanosti v %
14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
58
2006
2007
Míra nezaměstnanosti zaznamenala v letech 2003 – 2008 významný pokles u všech regionů z nejvyšší hodnoty 24,3% (Lubuskie) v roce 2001 na nejvyšší hodnotu 9,5 v roce 2008 (Zachodniopomorskie). Graf 6.8: Regionální míra nezaměstnanosti v Polsku pl11:Lódzkie pl21:Malopolskie pl31:Lubelskie pl33:Sw ietokrzyskie pl41:Wielkopolskie pl43:Lubuskie pl52:Opolskie pl62:Warminsko-Mazurskie
pl12:Mazow ieckie pl22:Slaskie pl32:Podkarpackie pl34:Podlaskie pl42:Zachodniopomorskie pl51:Dolnoslaskie pl61:Kujaw sko-Pomorskie pl63:Pomorskie
Míra nezaměstnanosti v %
30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Po nárůstu do roku 2003 došlo až do roku 2008 k významnému poklesu dlouhodobé nezaměstnanosti ve všech regionech z hodnoty v intervalu mezi 8 až 16 % pod 4 % u všech regionů. Graf 6.9: Vývoj regionální dlouhodobé míry nezaměstnanosti v Polsku
Dlouhodobá nezaměstnanost v %
pl11:Lódzkie pl21:Malopolskie pl31:Lubelskie pl33:Sw ietokrzyskie pl41:Wielkopolskie pl43:Lubuskie pl52:Opolskie pl62:Warminsko-Mazurskie
pl12:Mazow ieckie pl22:Slaskie pl32:Podkarpackie pl34:Podlaskie pl42:Zachodniopomorskie pl51:Dolnoslaskie pl61:Kujaw sko-Pomorskie pl63:Pomorskie
18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
59
2007
2008
6.4 Regionální disparity výzkumu a vývoje v Polsku Polsko patří k zemím s malou a klesající podporou vědy a výzkum – na národní úrovni byl pokles v letech 2001-2006 z 0,62 % na 0,57 % HDP. K poklesu došlo u 8 regionů, výrazný je pokles u vedoucího regionu Mazowieckie, který jediný přesáhl hodnotu 1 % HDP. Graf 6.10: Výdaje na VaV jako % HDP v Polsku 2001
2006
pl12:Mazow ieckie pl21:Malopolskie pl11:Lódzkie pl63:Pom orskie pl41:Wielkopolskie pl31:Lubelskie pl32:Podkarpackie pl22:Slaskie pl61:Kujaw sko-Pom orskie pl51:Dolnoslaskie pl34:Podlaskie pl42:Zachodniopom orskie pl62:Warm insko-Mazurskie pl52:Opolskie pl43:Lubuskie pl33:Sw ietokrzyskie
0,00
0,20
0,40
0,60
0,80
1,00
1,20
1,40
Výdaje na VaV v % HDP
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zaměstnanost pracovníků ve výzkumu v podstatě kopíruje finanční podporu výzkumu, mezi regiony však existují výrazné rozdíly. Graf 6.11: Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti v Polsku 2005 1,24
pl12:Mazow ieckie 1,04
pl21:Malopolskie 0,81
pl63:Pomorskie pl51:Dolnoslaskie
0,76
pl41:Wielkopolskie
0,66
pl31:Lubelskie
0,65 0,56
pl22:Slaskie pl61:Kujaw sko-Pomorskie
0,54
pl42:Zachodniopomorskie
0,54
pl11:Lódzkie
0,54
pl34:Podlaskie
0,53
pl62:Warminsko-Mazurskie
0,40 0,36
pl52:Opolskie
0,34
pl32:Podkarpackie
0,29
pl43:Lubuskie pl33:Sw ietokrzyskie
0,25
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
Výzkumní pracovníci v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
60
1,2
1,4
Ve všech vojvodstvích došlo v období 2001 – 2008 ke zvýšení počtu a kvalifikace lidských zdrojů ve výzkumu s hodnotou až plus 10 %. Graf 6.12: Lidské zdroje ve VaV (HRST) v % v Polsku 2001
2008
20,0
25,0
pl12:Mazowieckie pl63:Pomorskie pl42:Zachodniopomorskie pl22:Slaskie pl51:Dolnoslaskie pl21:Malopolskie pl11:Lódzkie pl52:Opolskie pl43:Lubuskie pl32:Podkarpackie pl34:Podlaskie pl31:Lubelskie pl62:Warminsko-Mazurskie pl33:Swietokrzyskie pl41:Wielkopolskie pl61:Kujawsko-Pomorskie
0,0
5,0
10,0
15,0
30,0
35,0
40,0
45,0
Lidské zdroje ve VaV (HRST) v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Polsko vykazuje ve srovnání se státy střední Evropy velmi nízký počet patentových žádostí. Průměr Polska 3,4 na mil. obyvatel je nejnižší ze všech sledovaných zemí. Graf 6.13: Patentové žádosti EPO v Polsku 2005 9,0
pl43:Lubuskie
5,0
pl32:Podkarpackie
3,1
pl12:Mazowieckie pl11:Lódzkie
2,4
pl51:Dolnoslaskie
2,4 2,4
pl42:Zachodniopomorskie
2,2
pl41:Wielkopolskie
1,7
pl22:Slaskie
1,5
pl21:Malopolskie
1,4
pl52:Opolskie
1,2
pl61:Kujawsko-Pomorskie
1,0
pl33:Swietokrzy skie
0,9
pl63:Pomorskie
0,8
pl34:Podlaskie pl31:Lubelskie pl62:Warminsko-Mazurskie
0,0
0,5 0,4
2,0
4,0
6,0
Počet patentů na m il. ob.
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
61
8,0
10,0
Zaměstnanost v high-tech odvětvích je nízká a mezi regiony silně nevyrovnaná, což odpovídá rozložení high-tech odvětví v Polsku. Graf 6.14: Zaměstnanost v high-tech odvětvích v Polsku 2007 pl12:Mazow ieckie
5,51
pl63:Pomorskie
4,85
pl51:Dolnoslaskie
4,28
pl42:Zachodniopomorskie
3,54
pl21:Malopolskie
3,31
pl22:Slaskie
3,24
pl11:Lódzkie
2,57
pl41:Wielkopolskie
2,42
pl61:Kujaw sko-Pomorskie
2,38
pl52:Opolskie
2,33
pl34:Podlaskie
2,30
pl32:Podkarpackie
2,19
pl62:Warminsko-Mazurskie
2,02
pl31:Lubelskie
1,88
pl43:Lubuskie
1,84
pl33:Sw ietokrzyskie
1,41
0,00
1,00
2,00
3,00
4,00
5,00
6,00
Zaměstnanost v high-tech odvětvích v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
6.5 Regionální disparity informační společnosti v Polsku Počet domácností, které mají přístup k Internetu není v databázi Eurostatu uveden pro regiony NUTS 2 ale jen pro regiony NUTS 1. Průměr v celém Polsku je 48 %, rozdělení odpovídá vyšší vyspělosti polských západních regionů a zaostalosti polských východních regionů. Graf 6.15: Počet domácnosti s přístupem k Internetu v Polsku 2008
50
p4: Pólnocno-Zachodni p5:Poludniowo-Zachodni
49
p2: Poludniowy
49
p6:Pólnocny
47
p1:Centralny
47
p3:Wschodni
44 41
42
43
44
45
46
47
48
49
Počet domácností s přístupem k Internetu v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
62
50
51
6.6 Regionální disparity dopravní infrastruktury v Polsku Celková délka dálnic v Polsku vzrostla z 398 km v roce 2001 na 663 km v roce 2007, ale je výrazně podprůměrná proti sousedním státům střední Evropy. Dálnice jsou vybudovány jen v 7 ze 16 vojvodství. Graf 6.16: Délka dálnic v Polsku 2007 195 150
pl51:Dolnoslaskie
88 75 73
pl11:Lódzkie
60
pl21:Malopolskie
22 0 0 0 0 0 0 0 0 0
pl63:Pomorskie pl61:Kujawsko-Pomorskie
pl34:Podlaskie
pl32:Podkarpackie pl12:Mazowieckie
0
50
100
150
200
250
Délka dálnic v km
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Počet obětí silničních dopravních nehod na mil. obyvatel je kromě dvou vojvodství výrazně nad hodnotou 100 a je vyšší než v okolních státech. Graf 6.17: Oběti silničních nehod na mil. obyvatel 2006 pl62:Warminsko-Mazurskie
174
pl34:Podlaskie
173 172
pl33:Swietokrzy skie pl61:Kujawsko-Pomorskie
168
pl12:Mazowieckie
165 156
pl31:Lubelskie
152
pl41:Wielkopolskie
146
pl43:Lubuskie pl42:Zachodniopomorskie
138
pl32:Podkarpackie
124 122
pl52:Opolskie
119
pl51:Dolnoslaskie
116
pl63:Pomorskie
94
pl21:Malopolskie
91
pl22:Slaskie
0
50
100
150
Počet silničních nehod na m il. ob.
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
63
200
Celková délka železnic dosáhla v roce 2007 hodnoty 20107 km a od roku 2001 se snižuje (21119). Graf 6.18: Celkové dálka železnic 2007 2148
pl22:Slaskie
2057
pl41:Wielkopolskie
2007
geo/time
1730
pl51:Dolnoslaskie
1708
pl12:Mazowieckie
1308
pl61:Kujawsko-Pomorskie
1241
pl63:Pomorskie
1214
pl42:Zachodniopomorskie
1209
pl62:Warminsko-Mazurskie
1113
pl11:Lódzkie
1108
pl21:Malopolskie
1075
pl31:Lubelskie
975
pl32:Podkarpackie
958
pl43:Lubuskie
851
pl52:Opolskie
707
pl33:Swietokrzyskie
0
500
1000
1500
2000
2500
Délka železnic v km
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
6.7 Závěr k regionálním disparitám v Polsku Mezi Polskými regiony na úrovni vojvodství existují podstatné rozdíly v počtu obyvatel a také v ekonomické výkonnosti, kdy hodnota HDP/ob. nejvyspělejšího regionu s hlavním městem Varšavou (region Mazowiecki) je dvojnásobná (19700 PPS) proti nejzaostalejšímu regionu Poslaskie (9100 PPS). Polské regiony vykázaly po roce 2001 výrazný ekonomický růst, který dosahoval u pěti regionů více jak 20% a byl zabrzděn světovou ekonomickou krizí. Z hlediska zaměstnanosti vykazuje Polsko podprůměrné nízké hodnoty a průměru EU27 nad 65 % se přibližuje pouze jeden region (Mazowiecki – 64,6 %). U 10 vojvodství je zaměstnanost pod 60 %. Na druhé straně došlo až do roku 2008 k významnému snížení nezaměstnanosti u všech regionů z původní maximální hodnoty 24% pod hodnotu 9 %. Podobný radikální pokles se týká dlouhodobé nezaměstnanosti. Polsko patří k zemím s výrazně nízkou podporou vědy a výzkumu jak v podílu výdajů na VaV, tak v počtu patentových žádostí ve srovnání se zeměmi V4. Podpora VaV za poslední sledované období dokonce poklesla u 10 regionů. Ve srovnání se zeměmi V4 vykazuje Polsko výrazně horší dopravní infrastrukturu, zejména pokud jde o délku dálniční sítě.
64
7 Regionální disparity na Slovensku Slovensko, oficiální název Slovenská republika, patří v rámci EU mezi malé státy s počtem obyvatel 5,4 mil. a rozlohou 49 tis. km2.
7.1 Regionální struktura Slovenska Pro regionální členění území Slovenska je využita metodika Nomenklatury územně statistických jednotek (NUTS). Konkrétní rozdělení je provedeno následujícím způsobem: Tabulka 7.1: Regionální struktura Slovenska podle NUTS NUTS NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3 LAU 1 LAU 2
Počet 1 4 8 79 2891
Název Území Slovenska Oblasti (sdružené kraje pro pomoc EU) Samosprávné kraje (vyšší územní celky) Okresy Obce
Zdroj: Eurostat 2007 Samosprávnými regiony jsou kraje na úrovni NUTS 3. Tabulka 7.2: Základní charakteristiky regionů NUTS 2 na Slovensku Region NUTS 2/stát 2007 sk01:Bratislavský kraj sk02:Západné Slovensko sk03:Stredné Slovensko sk04:Východné Slovensko sk: Slovensko
Počet obyvatel v tis. 608,8 1863,0 1350,7 1574,8 5397,3
Rozloha v km² 2052 14993 16256 15733 49034
Hustota obyvatel na km² 296,7 124,3 83,1 100,1 90,8
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Z hlediska počtu obyvatel neexistují mezi regiony NUTS 2 i NUTS 3 výrazné rozdíly s výjimkou Bratislavského kraje u NUTS 2. Tabulka 7.3: Počet obyvatel v krajích na Slovensku Region NUTS 3 (2007)
Počet obyvatel
sk010 sk021 sk022 sk023 sk031 sk032 sk041 sk042
609,1 555,9 600,1 706,9 695,5 655,1 801,2 773,8
Bratislavský kraj Trnavsky kraj Trenčiansky kraj Nitransky kraj Žilinský kraj Banskobystrický kraj Prešovský kraj Košický kraj
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
65
Tabulka 7.4: Mapa regionů NUTS 2 a NUTS 3 na Slovensku NUTS 2
NUTS 3
Zdroj: Eurostat, 2007
7.2 Regionální ekonomické disparity na Slovensku Slovenské regiony NUTS 2 vykázaly ve sledovaném období v rámci EU27 výrazný růst HDP/obyvatele. Z grafu vyplývá dichotomní charakter ekonomiky s výraznou převahou Bratislavského kraje, který se ekonomickou výkonností již dostal nad úroveň 150 % průměru EU27. Úroveň ostatních regionů se pohybuje od 44 % do 62 % a rozdíl se zvětšuje. Je-li poměr mezi regiony NUTS 2 v HDP/obyvatele 3,38, pak mezi kraji na úrovni NUTS 3 je tento poměr větší – pro nejchudší Prešovský kraj je to 4,29. Graf 7.1: Vývoj regionálního HDP na Slovensku v % EU27 sk01:Bratislavský kraj
sk02:Západné Slovensko
sk03:Stredné Slovensko
sk04:Východné Slovensko
160,0
HDP/ob. v PPS v % EU27
140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
66
2006
Graf 7.2: Regionální HDP na obyvatele v PPS na Slovensku (2006)
2006
sk04:Východné Slovensko
2006
10400
sk04:Východné
44,0
Slovensko sk03:Stredné Slovensko
sk03:Stredné
11600
49,2
Slovensko sk02:Západné
sk02:Západné Slovensko
14800
62,8
Slovensko sk01:Bratislavský
sk01:Bratislavský kraj
148,7
kraj
35100
0,0 0
5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000
20,0
40,0 60,0
80,0 100,0 120,0 140,0 160,0
HDP/ob. PPS v % EU27
HDP/ob. v PPS
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Největší meziroční růsty HDP v období 2000 – 2005 vykázal Bratislavský kraj (32,8 %), což prohloubilo jeho náskok nad ostatními regiony. Střední a východní část Slovenska výrazně za tímto růstem zaostává. Graf 7.3: Meziroční růst regionálního HDP v Slovensku 2001-2006
sk01:Bratislavský kraj
32,8
sk02:Západné Slovensko
29,2
sk04:Východné Slovensko
21,1
sk03:Stredné Slovensko
18,4
0
5
10
15
20
25
30
35
Růst HDP v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování V EU27 jako celku rozptyl regionálního HDP spíše v posledních letech stagnoval, na Slovensku došlo k významnému růstu – za léta 2001 – 2006 se rozptyl zvýšil z 27,4 % na 34,5 %, což signalizuje zvýšení rozdílů mezi ekonomickou výkonností regionů a divergenci.
67
Graf 7.4: Rozptyl regionálního HDP na Slovensku EU27
sk:Slovensko
40,0
Rozptyl regionálního HDP v %
35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zatímco rozdíly v HDP na obyvatele jsou u slovenských regionů velké (3,4 násobek), rozdělení prvotního a disponibilního důchodu v domácnostech (vyjádřených pomocí PPS a PPCS – viz definice) je mezi regiony (max/min) v poměru 2,3 a 1,8. Graf 7.5: HDP a důchody na obyvatele na Slovensku (2006) 2006
Regionální HDP/ob, v PPS
Prvotní důchod
Disponibilní důchod
sk04:Východné Slovensko
sk03:Stredné Slovensko
sk02:Západné Slovensko
sk01:Bratislavský kraj
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
HDP a důchody na obyvatele
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
68
35000
40000
7.3 Regionální disparity trhu práce na Slovensku Slovensko patří ke státům, jehož míra zaměstnanosti (62,3 %) se přibližuje průměru EU27 (65,9 %). Jak z grafu vyplývá, Bratislavský region již v roce 2006 dosáhl cílové lisabonské hodnoty 70 %. Zaměstnanost snižují regiony na středním a východním Slovensku, její průběh měl však výrazně růstovou tendenci. Graf 7.6: Míra zaměstnanosti na Slovensku sk01:Bratislavský kraj
sk02:Západné Slovensko
sk03:Stredné Slovensko
sk04:Východné Slovensko
75
Míra zaměstnanosti v %
70
65
60
55
50 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Ve srovnání s průměrem EU27 je rozptyl regionální zaměstnanosti v NUTS2 regionech nižší, v posledních třech letech sledovaného období klesal, což svědčí o snižování rozdílů mezi regiony. Graf 7.7: Rozptyl regionální zaměstnanosti na Slovensku eu27: EU27
sk:Slovensko
Rozptyl regionální zaměstnanosti v %
14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
69
2006
2007
Přestože míra nezaměstnanosti vykazovala v letech 2005 – 2008 významný pokles u všech regionů, je stále kromě Bratislavského kraje vysoká a u dvou regionů byla v roce 2008 nad 10 %. Graf 7.8: Regionální míra nezaměstnanosti na Slovensku sk01:Bratislavský kraj
sk02:Západné Slovensko
sk03:Stredné Slovensko
sk04:Východné Slovensko
30
Míra nezaměstnanosti v %
25
20
15
10
5
0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Po významném nárůstu do roku 2005 u dvou kritických regionů došlo až do roku 2008 k významnému poklesu dlouhodobé nezaměstnanosti ve všech NUTS 2 regionech. Graf 7.9: Vývoj regionální dlouhodobé míry nezaměstnanosti na Slovensku sk01:Bratislavský kraj
sk02:Západné Slovensko
sk03:Stredné Slovensko
sk04:Východné Slovensko
20,0
Dlouhodobá nezaměstnanost v %
18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
70
2007
2008
7.4 Regionální disparity výzkumu a vývoje na Slovensku Slovensko patří k zemím s malou a klesající podporou vědy a výzkumu. Jeho průměr výdajů na VaV (0,46 % z HDP) vysoce podkračuje průměr EU (1,85), přitom jen jeden region se pohybuje kolem 1 %, ostatní regiony se propadly pod 0,4 % HDP. Graf 7.10: Výdaje na VaV jako % HDP na Slovensku sk01:Bratislavský kraj
sk02:Západné Slovensko
sk03:Stredné Slovensko
sk04:Východné Slovensko
Vádaje na výzkum v % HDP
1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zaměstnanost pracovníků ve výzkumu kromě Bratislavského kraje se pohybuje kolem hodnoty 0,5 %, což odpovídá většině regionů mimo hlavní město u sledovaných zemí V4. Graf 7.11: Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti na Slovensku
sk01:Bratislavský kraj
sk04:Východné Slovensko
2007
0,62 0,54 0,42 2,74 0
0,5
1
1,5
2
2,5
Výzkum ní pracovníci v % zam ěstnanosti
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
71
3
Ve všech regionech došlo v období 2001 – 2008 ke zvýšení počtu a kvalifikace lidských zdrojů, mezi regiony přitom neexistují kromě Bratislavského kraje podstatné rozdíly. Graf 7.12: Lidské zdroje ve VaV (HRST) v % na Slovensku 2001 sk04:Východné Slovensko
2008
26,4 22,5
sk03:Stredné Slovensko
28,6 24,3
sk02:Západné Slovensko
28,0 23,8
sk01:Bratislavský kraj
52,8 46,9 0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
Lidské zdroje ve VaV (HRST) v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Slovensko vykazuje ve srovnání se státy střední Evropy nízký počet patentových žádostí k EPO. U nejvýznamnějšího kraje s výzkumným potenciálem trvá od roku 2002 pokles. Průměr 6 patentů za Slovensko je téměř zanedbatelný vůči průměru 114 EU. Graf 7.13: Patentové žádosti EPO na Slovensku sk01:Bratislavský kraj
sk02:Západné Slovensko
sk03:Stredné Slovensko
sk04:Východné Slovensko
25
Počet patentů na mil. ob.
20
15
10
5
0 2001
2002
2003
2004
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
72
2005
Zaměstnanost v high-tech odvětvích je s výjimkou Bratislavského kraje vyrovnaná a odpovídá okolním zemím Graf 7.14: Zaměstnanost v high-tech odvětvích na Slovensku 2007
sk04:Východné Slovensko
4,05
sk03:Stredné Slovensko
3,73
sk02:Západné Slovensko
4,87
sk01:Bratislavský kraj
6,92
0,00
2,00
4,00
6,00
8,00
Zam ěstnanost v high-tech odvětvích v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
7.5 Regionální disparity informační společnosti na Slovensku Počet domácností, které mají přístup k Internetu ve slovenských regionech odpovídá vyspělosti těchto regionů. Graf 7.15: Počet domácnosti s přístupem k Internetu na Slovensku
Počet domácností s přístupem k Internetu v %
2008
sk04:Východné Slovensko
58
sk03:Stredné Slovensko
56
sk02:Západné Slovensko
59
sk01:Bratislavský kraj
62
52
54
56
58
60
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
73
62
64
7.6 Regionální disparity dopravní infrastruktury na Slovensku Celková délka dálnic na Slovensku 372 km je nedostatečná z hlediska potřeb rozvoje státu, zejména v odlehlých částech země na středním a východním Slovensku Graf 7.16: Délka dálnic na Slovensku 2007
sk04:Východné Slovensko
45,7
sk03:Stredné Slovensko
69,1
sk02:Západné Slovensko
147,6
sk01:Bratislavský kraj
110,1
0
20
40
60
80
100
120
140
160
Délka dálnic v km
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Počet obětí silničních nehod je v krajích vyrovnaný. Graf 7.17: Oběti silničních nehod na mil. obyvatel na Slovensku 2001
2006
104
sk04:Východné Slovensko
99
117
sk03:Stredné Slovensko
130
125
sk02:Západné Slovensko
124
91
sk01:Bratislavský kraj
112 0
20
40
60
80
100
120
140
Oběti silničních nehod na 1 mil. ob.
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Celková délka železnic dosáhla v roce 2007 hodnoty 3629 km a od roku 2001 se snižuje.
74
Graf 7.18: Celkové délka železnic 2007
sk04:Východné Slovensko
1129
sk03:Stredné Slovensko
1057
sk02:Západné Slovensko
1200
sk01:Bratislavský kraj
243
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
Délke železnic v km
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
7.7 Závěr k regionálním disparitám na Slovensku Mezi slovenskými regiony na úrovni krajů neexistují podstatné rozdíly v počtu obyvatel, avšak jsou podstatné rozdíly v ekonomické výkonnosti, kdy hodnota HDP/ob. nejvyspělejšího regionu s hlavním městem Bratislavou je trojnásobná (35100 PPS) proti nejzaostalejšímu regionu Východné Slovensko (10400 PPS). Slovenské regiony vykázaly po roce 2001 výrazný ekonomický růst, který byl v rozsahu 18-32% a byl zabrzděn světovou ekonomickou krizí. Z hlediska zaměstnanosti vykázalo Slovensko významný růst a Bratislavský region přesáhl hodnotu 70%. Na druhé straně došlo až do roku 2008 k významnému snížení nezaměstnanosti u všech regionů, pokles byl viditelný zejména na Východním Slovensku z 23,9 % na 13,2 %. Slovensko patří k zemím s výrazně nízkou podporou vědy a výzkumu jak v podílu výdajů na VaV, tak v počtu patentových žádostí ve srovnání se zeměmi V4. Podpora VaV za poslední sledované období poklesla u 3 ze 4 regionů. Dopravní infrastruktura zejména u dálniční sítě je nedostatečná u zaostávajících regionů na středním a východním Slovensku.
75
8 Regionální disparity v Rakousku Rakousko, oficiální název Republika Rakousko, patří v rámci EU mezi střední státy s počtem obyvatel 8,3 mil. a rozlohou 83 tis. km2.
8.1 Regionální struktura Rakouska Pro regionální členění území Republiky Rakousko je využita metodika Nomenklatury územně statistických jednotek (NUTS). Konkrétní rozdělení je provedeno následujícím způsobem: Tabulka 8.1: Regionální struktura Rakouska podle NUTS NUTS
Počet
Název
NUTS 1
3
Skupiny spolkových zemí
NUTS 2
9
Spolkové země
NUTS 3
35
Skupiny okresů
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Samosprávnou funkci plní spolkové země na úrovni NUTS 2. Tabulka 8.2: Základní charakteristiky regionů NUTS 2 v Rakousku Region/stát
Počet obyvatel v tis.
Rozloha km²
Hustota v obyvatel na km²
at11:Burgenland (A)
280,7
3681
76,3
at12:Niederösterreich
1593,4
18929
84,2
at13:Wien
1671,0
396
4219,7
at21:Kärnten
560,8
9364
59,9
at22:Steiermark
1204,9
16247
74,2
at31:Oberösterreich
1406,9
11744
119,8
at32:Salzburg
530,1
7053
75,2
at33:Tirol
702,0
12529
56,0
at34:Vorarlberg
365,7
2536
144,2
at: Rakousko
8315,5
82479
100,8
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Z hlediska počtu obyvatel existují mezi regiony velmi výrazné rozdíly – poměr mezi nejlidnatější Vídní a Burgenlandem je téměř 6.
76
Tabulka 8.3: Mapa regionů NUTS 2 a NUTS 3 v Rakousku NUTS 2
NUTS 3
Zdroj: Eurostat, 2007
8.2 Regionální ekonomické disparity v Rakousku Rakouské regiony mají ve srovnání se státy V4 netypický průběh vývoje HDP. Kromě Burgenlandu dosahuje jejich výše úrovně nad průměrem EU27, avšak u vedoucí Vídně došlo v posledních letech k poklesu z hodnoty 180 % na 166 % průměru, ostatní regiony spíše stagnují. To však neznamená, že nebyl vykázán růst HDP v regionech (viz níže). Graf 8.1: Vývoj regionálního HDP v % EU27 at11:Burgenland (A)
at12:Niederösterreich
at13:Wien
at21:Kärnten
at22:Steiermark
at31:Oberösterreich
at32:Salzburg
at33:Tirol
at34:Vorarlberg
Regionální HDP PPS v % EU27=100
200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
77
2006
Graf 8.2: Regionální HDP na obyvatele v PPS v Rakousku (2006) 2006
2006
at13:Wien
39200
at32:Salzburg
165,9
at13:Wien
32900
at32:Salzburg
139,4
at33:Tirol
30700
at33:Tirol
129,9
at34:Vorarlberg
30600
at34:Vorarlberg
129,5
at31:Oberösterreich
28700
at22:Steiermark at21:Kärnten
101,4
at12:Niederösterreich
19400 0
106,0
at21:Kärnten
23900
at11:Burgenland (A)
107,6
at22:Steiermark
25000
at12:Niederösterreich
121,3
at31:Oberösterreich
25400
82,1
at11:Burgenland (A)
5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000 45000
0,0
20,0
Regionální HDP/ob. v PPS
40,0
60,0
80,0
100,0 120,0 140,0 160,0 180,
Regionální HDP/ob. PPS v % EU27
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Rozdíl mezi nejvyšší hodnotou HDP na obyvatele mezi Vídní a zaostalým Burgenlandem je více jak dvojnásobný. Největší meziroční růsty HDP v období 2000 – 2005 nad 10 % vykázaly regiony Burgenland a Tirol. Graf 8.3: Meziroční růst regionálního HDP v Rakousku 2000-2005 at11:Burgenland (A)
10,7
at33:Tirol
10,6
at34:Vorarlberg
9,4
at31:Oberösterreich
8,8
at22:Steiermark
7,3
at21:Kärnten
7,2
at13:Wien
6,5
at32:Salzburg
5,6
at12:Niederösterreich
4,8 0
2
4
6
8
10
12
Růst HDP v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování V EU27 jako celku vykazuje rozptyl regionálního HDP spíše rostoucí tendenci, v Rakousku má prokazatelně klesající průběh, což signalizuje pokles rozdílů mezi ekonomickou výkonností regionů.
78
Graf 8.4: Rozptyl regionálního HDP v Rakousku EU27
at:Rakousko
Disperze regionálního HDP
40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zatímco rozdíly v HDP na obyvatele jsou v rakouských spolkových zemích velké, rozdělení prvotního a disponibilního důchodu v domácnostech (vyjádřených pomocí PPS a PPCS – viz definice) je ve srovnání se státy V4 nejvyrovnanější. Graf 8.5: HDP a důchody na obyvatele v Rakousku (2006) HDP/ob.
Prvotní důchod/ob.
Disp. důchod/ob.
at13:Wien at33:Tirol at31:Oberösterreich at21:Kärnten at11:Burgenland (A) 0
5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000 45000 HDP a důchody na obyvatele
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
79
8.3 Regionální disparity trhu práce v Rakousku Rakousko patří ke státům s vysokou mírou zaměstnanosti, 5 regionů (spolkových zemí) v roce 2007 překročilo lisabonský cíl 70 %. Graf 8.6: Míra zaměstnanosti v Rakousku at11:Burgenland (A)
at12:Niederösterreich
at13:Wien
at21:Kärnten
at22:Steiermark
at31:Oberösterreich
at32:Salzburg
at33:T irol
at34:Vorarlberg
Míra zaměstnanosti v %
76,0 74,0 72,0 70,0 68,0 66,0 64,0 62,0 60,0 58,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Ve srovnání s průměrem EU27 je rozptyl regionální zaměstnanosti v NUTS2 regionech třetinový, v posledních třech letech spíše stagnuje, což svědčí o zachování rozdílů mezi regiony. Graf 8.7: Rozptyl regionální zaměstnanosti v Rakousku eu27:European Union 27
at: Rakousko
Rozptyl regionální zaměstnanosti
14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
80
2006
2007
Přestože míra nezaměstnanosti vykazovala v lezech 2005 – 2008 pokles u všech regionů, je netypické, že největší nezaměstnanost je vykazována po celé období v hlavním městě Vídni s téměř dvojnásobkem k průměru ostatních regionů. Graf 8.8: Regionální míra nezaměstnanosti v Rakousku at11:Burgenland (A)
at12:Niederösterreich
at13:Wien
at21:Kärnten
at22:Steiermark
at31:Oberösterreich
at32:Salzburg
at33:Tirol
Míra nezaměstnanosti v %
at34:Vorarlberg 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Po významném nárůstu do roku 2004 docházelo až do roku 2007 k významnému poklesu dlouhodobé nezaměstnanosti ve všech spolkových zemích. Graf 8.9: Vývoj regionální dlouhodobé míry nezaměstnanosti v Rakousku at11:Burgenland (A)
at12:Niederösterreich
at13:Wien
at21:Kärnten
at22:Steiermark
at31:Oberösterreich
at32:Salzburg
at33:Tirol
at34:Vorarlberg
Vývoj dlouhodobé
nezaměstnanosti v %
4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
81
2007
2008
8.4 Regionální disparity výzkumu a vývoje v Rakousku Rakousko patří k zemím s výraznou podporou vědy a výzkumu. Jeho průměr výdajů na VaV (2,56 % z HDP) vysoce překračuje průměr EU (1,85 %), přitom 2 spolkové země výrazně přesahují cílovou lisabonskou hodnotu 3 %. Graf 8.10: Výdaje na VaV jako % HDP v Rakousku 2006 3,54
at13:Wien
3,47
Výdaje na VaV % HDP
at22:Steiermark 2,65
at21:Kärnten
2,45
at33:Tirol at31:Oberösterreich
2,27
at34:Vorarlberg
1,31
at12:Niederösterreich
1,15
at32:Salzburg
1,09
at11:Burgenland (A)
0,60
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
4,00
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zaměstnanost pracovníků ve výzkumu v podstatě kopíruje finanční podporu výzkumu, mezi regiony však existuje výrazný rozdíl ve prospěch hlavního města Vídně. Graf 8.11: Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti v Rakousku
Výzkumní pracovníci v %
at13:Wien
2,89 1,61
at22:Steiermark at33:T irol
1,34 0,90
at21:Kärnten at31:Oberösterreich
0,82
at32:Salzburg
0,79
at34:Vorarlberg at12:Niederösterreich at11:Burgenland (A) 0,00
0,52 0,36 0,22 0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Ve všech spolkových zemích došlo v období 2001 – 2008 ke zvýšení počtu a kvalifikace lidských zdrojů, mezi regiony přitom neexistují kromě Vídně podstatné rozdíly.
82
Graf 8.12: Lidské zdroje ve VaV (HRST) v % v Rakousku 2001
2008
20,0
25,0
at13:Wien at32:Salzburg at12:Niederösterreich at34:Vorarlberg at33:Tirol at31:Oberösterreich at11:Burgenland (A) at21:Kärnten at22:Steiermark 0,0
5,0
10,0
15,0
30,0
35,0
40,0
45,0
Lidské zdroje v e VaV (HRST ) v %
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
Rakousko vykazuje ve srovnání se státy střední Evropy vysoký počet patentových žádostí. Průměr Rakouska 185 na mil. obyvatel však překračuje pouze spolková země Vorarlberg.
Graf 8.13: Patentové žádosti EPO v Rakousku 2005 353,7
at34:Vorarlberg 146,0
at33:Tirol
123,4
at32:Salzburg at31:Oberösterreich
106,3
at22:Steiermark
106,1
at21:Kärnten
104,6
at13:Wien
102,2 97,5
at12:Niederösterreich 37,4
at11:Burgenland (A) 0,0
50,0
100,0
150,0
200,0
250,0
300,0
350,0
400,0
Patentové žádostí k EPO
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Zaměstnanost v high-tech odvětvích je s výjimkou Vídně vyrovnaná.
83
Graf 8.14: Zaměstnanost v high-tech odvětvích v Rakousku
Zaměstnanost v high-tech odvětích
2006 6,57
at13:Wien 4,29
at21:Kärnten
4,00
at12:Niederösterreich at22:Steiermark
3,47
at31:Oberösterreich
3,42
at34:Vorarlberg
3,17
at11:Burgenland (A)
3,16
at32:Salzburg
3,08 2,88
at33:Tirol 0,00
2,00
4,00
6,00
8,00
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
8.5 Regionální disparity informační společnosti v Rakousku Počet domácností, které mají přístup k Internetu, je v rakouských regionech poměrně vyrovnán a blíží se průměrné hodnotě 70 %. To je ve srovnání se zeměmi V4 nadprůměrná hodnota.
Graf 8.15: Počet domácnosti s přístupem k Internetu v Rakousku at13:Wien
75
at33:Tirol
69
at32:Salzburg
69
at31:Oberösterreich
69
at34:Vorarlberg
68
at11:Burgenland (A)
67
at22:Steiermark
66
at12:Niederösterreich
66
at21:Kärnten
62 0
10
20
30
40
50
60
Počet dom ácností s přístupem k internetu (2008)
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
84
70
80
8.6 Regionální disparity dopravní infrastruktury v Rakousku Celková délka dálnic v Rakousku 1688 km je výrazně nadprůměrná proti sousedním státům střední Evropy. Její rozložení v regionech odpovídá rozloze území. Graf 8.16: Délka dálnic v Rakousku 2008 at13:Wien
328
at34:Vorarlberg
308
at11:Burgenland (A)
290
at32:Salzburg
243
at33:Tirol
189 144
at21:Kärnten at31:Oberösterreich
80 63
at22:Steiermark at12:Niederösterreich
43 0
50
100
150
200
250
300
350
Délka dálnic v km
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Celková délka železnic dosáhla v roce 2007 hodnoty 6256 km, v databázích Eurostatu není uvedeno rozložení v jednotlivých spolkových zemích. Počet obětí silničních dopravních nehod na mil. obyvatel je kromě dvou spolkových zemí pod hodnotou 100, což je nižší než v okolních státech V4. Graf 8.17: Oběti silničních nehod na mil. obyvatel 2006 140
at12:Niederösterreich
120
at21:Kärnten
99
at31:Oberösterreich
97
at32:Salzburg
93
at22:Steiermark
85
at33:Tirol
72
at34:Vorarlberg
20
at13:Wien
0
20
40
60
80
100
120
Oběti silničních nehod na mil. ob
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
85
140
160
8.7 Závěr k regionálním disparitám v Rakousku Mezi rakouskými spolkovými zeměmi existují podstatné rozdíly v počtu obyvatel a také v ekonomické výkonnosti, kdy hodnota HDP/ob. nejvyspělejšího regionu (Vídeň) je dvojnásobná proti regionu nejzaostalejšímu (Burgenland). Na rozdíl od zemí V4 však nemá Vídeň sama tak výrazné ekonomické postavení a ani nevykázala v minulých 6 letech 2000 – 2005 nejvyšší ekonomický růst. Rozdíly v ekonomické výkonnosti regionů se snižují. Z hlediska důchodů na obyvatele je situace v regionech dost vyrovnaná. V zaměstnanosti vykazuje Rakousko nadprůměrné vysoké hodnoty u 7 spolkových zemí nad 70 %, zajímavou je nejvyšší míra nezaměstnanosti u hlavního města Vídně (6,7 % v roce 2008), která je dvojnásobná proti ostatním regionům. Z hlediska zaměstnanosti i nezaměstnanosti došlo v posledních letech ke snižování rozdílů mezi regiony, jak dokazuje průběh hodnot ukazatele rozptylu regionálních hodnot. Rakousko patří k zemím s výraznou podporou vědy a výzkumu jak v podílu výdajů na VaV, tak v počtu patentových žádostí ve srovnání se zeměmi V4. Počtem patentů 185 na mil. obyvatel výrazně překračuje průměr EU27 (115). Výjimečné postavení má region Vorarlberg s 353 patenty. Ve srovnání se zeměmi V4 vykazuje Rakousko výrazně lepší dopravní infrastrukturu, zejména pokud jde o délku dálniční sítě. Rakousko je jedinou zemí v rámci provedeného průzkumu, kde dochází ke snižování regionálních disparit v ekonomické a sociální oblasti.
86
9
Závěr
Předložená studie uzavírá formou případové studie studium problematiky regionálních disparit v mezinárodním srovnání zaměřené na hodnocení vybraných středoevropských zemích. Po vstupu do EU nové členské státy prohloubily svou regionální statistiku směrem k větší kompatibilitě s oficiální evropskou regionální statistikou představovanou Eurostatem. Struktura dat pro Eurostat je závazná, kromě toho si však každý členský stát realizuje regionální statistiku podle svých potřeb. Rozhodujícím měřítkem je úroveň realizace samosprávných funkcí. Ve státech, kde jsou samosprávné funkce realizovány na úrovní NUTS 2 regionů, v našem případě je to Polsko a Rakousko, jsou z hlediska řízení rozhodující data na této úrovni. Pro státy s realizací samosprávných funkcí na úrovni regionů NUTS 3, tj. pro Česko, Maďarsko a Slovensko, mají větší význam data této úrovně. Provádíme-li srovnání regionálních disparit, je prvním omezujícím faktorem velikost regionů z hlediska počtu obyvatel. Přestože v Nařízeních pro klasifikaci územních statistických jednotek jsou uvedeny doporučené limity, je v rámci EU27 podíl mezi maximálním a minimálním počtem obyvatel na úrovni NUTS 2 regionu vyjádřen hodnotou 420,7, na úrovni NUTS 3 dokonce hodnotou 521,8. Pro sledované státy ve studii se tento rozdíl u regionů NUTS 2 pohybuje od 5,9 (Rakousko) po 1,5 (Česko), u regionů NUTS 3 je to 78 (Rakousko) a 1,5 (Slovensko). Z tohoto pohledu je úroveň komparace pro regiony NUTS 2 vhodnější. Z analýzy národních disparit s využitím strukturálních indikátorů vyplývá, že země středoevropského prostoru se ve svém vývoji pohybují po podobných trajektoriích, určitou negativní odchylku vykazuje Maďarsko. Základním rozdílem je „ekonomická vyspělost“ charakterizovaná úrovní HDP/obyvatele. Přitom státy V4 s hodnotou v rozpětí 57,6 – 80,1 vykázaly ve zkoumaném období 2001 – 2006 (2008) významný ekonomický růst ve srovnání s průměrem EU, pro Rakousko znamenalo rozšíření EU v tomto ukazateli pokles. Pozitivní jsou národohospodářské ukazatele Slovenska, které jako jediný stát snížilo vládní dluh. Podle hodnocení tzv. rozptylu regionálního HDP však nedošlo kromě Rakouska ke snížení regionálních rozdílů v této oblasti, ale k nárůstu, který je nejvýraznější v Polsku (z 16,2 % na 34,4 %). Nejmenší nárůst rozptylu regionálního HDP na obyvatele o 0,9 % v období 2001 – 2006 vykazuje Česko (z 24,4 % na 25,3 %). Z hlediska ekonomické reformy však dochází ke sbližování relativní cenové úrovně. Graf 9.1: Indikátory HDP ve vybraných zemích v letech 2001 a 2008 Rozptyl regionálního HDP (NUTS2)
HDP na obyvatele PPS EU27 170,0 Slovensko
EU27
60,0
120,0
Rakousko
70,0
Slovensko
20,0
20,0
Rakousko
0,0
Polsko
Česko
Polsko
Maďarsko 2001
40,0
Česko
Maďarsko 2001 2006
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
87
Ve sledovaném období také došlo k významným změnám u základních makroekonomických indikátorů, jak uvádí následující graf. Graf 9.2: Makroekonomické indikátory ve vybraných zemích Inflace v %
Růst HDP v % EU27 8,0 Slovensko
EU 27
10,0
6,0 4,0
Slovensko
Rakousko
2,0 0,0 Polsko
Česko
2001
2008
Polsko
EU 27 0,0 Slovensko
Rakousko
-2,0 -4,0 -6,0 -8,0
Polsko
Česko
Rakousko
Česko
Maďarsko
Maďarsko 2001
2008
Deficit státního rozpočtu v %
Změny vládního dluhu (%HDP)
Slovensko
Česko
Maďarsko
Maďarsko
EU 27 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0
Rakousko
0,0
Polsko
2001
5,0
2001
2008
2008
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Porovnáme-li míru růstu reálného HDP, pak proti roku 2001 byl vykázán výrazný růst u Slovenska a Polska a výrazný pokles u Maďarska a také u EU27 jako celku. Pokles inflace proti výchozímu roku vykázaly Maďarsko, Polsko i Slovensko, naproti tomu v Česku, Rakousku a EU27 došlo k nárůstu. Významný je nárůst vládního dluhu u Česka, Maďarska a Polska a výrazný nárůst deficitu státního rozpočtu u Česka a Slovenska. V sociální oblasti vykázaly všechny státy kromě Maďarska příznivé ukazatele (růst zaměstnanosti, pokles nezaměstnanosti (zde s výjimkou Rakouska), pokles dlouhodobé nezaměstnanosti). Míra zaměstnanosti přitom vzrostla nejvíce v Polsku a na Slovensku, což se odrazilo v největším poklesu nezaměstnanosti v obou těchto zemích proti výchozímu roku 2001. Většina států kromě Maďarska vykazuje pokles rozptylu regionální míry zaměstnanosti, nárůst rozptylu regionální míry nezaměstnanosti se objevuje zejména u Maďarska a Slovenska, ale také u Česka a snad překvapivě u Rakouska. Tento ukazatel je sledován pro úroveň NUTS2 i NUTS 3 a v obou případech má podobný průběh s tím, že pro úroveň regionů NUTS 3 jsou rozdíly větší.
88
Graf 9.3: Indikátory zaměstnanosti a nezaměstnanosti ve vybraných zemích Míra nezaměstnanosti v %
Míra zaměstnanosti v % EU27 80
EU27 20,0
70 Slovensko
Rakousko
60
Slovensko
Rakousko
10,0
50
0,0
40 Polsko
Polsko
Česko
Česko Maďarsko
Maďarsko 2001
2001
2008
Rozptyl regionální míry nezaměstnanosti (NUTS 2)
Rozptyl regionální míry nezaměstnanosti (NUTS 3) EU 27 80,0
EU 27 80,0
60,0
60,0 Slovensko
Slovensko
Rakousko
40,0
20,0
0,0
0,0
Polsko
Česko
Rakousko
40,0
20,0
Polsko
Česko
Maďarsko 2001
2008
Maďarsko 2002 2007
2007
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Slabou stránkou zůstává podpora výzkumu a inovací, kde k výraznému nárůstu ve výdajích na VaV došlo jen u Rakouska a k mírnému přechodně také u Česka, naopak k poklesu došlo ve výdajích na VaV u Polska a Slovenska. Graf 9.4: Indikátory vědy a výzkumu ve vybraných zemích Patentové žádostí k EPO
Výdaje na VaV jako % HDP
Česko 15,00
EU 27 3,00 Slovensko
2,00 1,00
10,00 Rakousko
5,00 Slovensko
0,00 Polsko
Maďarsko
0,00
Česko Maďarsko 2001
Polsko 2007
2001
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování
89
2006
Velké řádové rozdíly zůstávají mezi Rakouskem (a průměrem EU27) a státy V4 v počtu přihlášek patentů EPO. Zatímco průměr EU27 byl v roce 2006 114 a u Rakouska dokonce 185 podaných žádostí na mil. obyvatel, je tento ukazatel u zemí V4 o řád nižší, i když proti roku 2001 se v roce 2006 téměř zdvojnásobil. V oblasti životního prostředí na národní úrovni je významný ukazatel energetické náročnosti ekonomiky, který u zemí V4 trojnásobně překračuje průměr EU a Rakouska. Proti roku 2001 došlo u něj u všech zemí V4 k výraznému poklesu zejména na Slovensku. Na druhé straně se státy V4 pohybují pod 80% u emise skleníkových plynů, tento stav se proti roku 2001 v roce 2007 prakticky nezměnil. Pro úroveň regionů data v této oblasti nejsou v databázi dostupná. Zajímavým je nárůst objemu nákladní dopravy u Polska a Maďarska a také objemu osobní přepravy v automobilech u Polska, Slovenska i Česka. Graf 9.5: Environmentální a územní indikátory ve vybraných zemích Emise skleníkových plynů
Energetická náročnost ekonomiky EU 27
EU 27 150,0
1000,00 800,00
Slovensko
600,00
Rakousko
400,00
Slovensko
200,00 0,00
Rakousko
50,0 0,0
Polsko
Česko
Polsko
Česko
Maďarsko
Maďarsko 2001
100,0
2001
2007
2007
Objem osobní přepravy v automobilech
Objem nákladní dopravy EU 27
EU27
150,0
90
Slovensko
80
100,0
Rakousko
Slovensko
50,0
Rakousko
70 60 50
0,0
Polsko
Polsko
Česko
Česko
Maďarsko
Maďarsko 2001
2001
2007
2007
Zdroj: Eurostat 2009a, vlastní zpracování Pro hodnocení regionálních disparit v 5 vybraných zemích bylo zvoleno celkem 23 indikátorů v 6 oblastech, pro které byla data vygenerována z databází Eurostatu. V oblasti obyvatelstva a území to byly indikátory průměrného počtu obyvatel, rozlohy a hustoty obyvatel. V oblasti ekonomiky to byly ukazatele regionálního HDP, jeho růstu a rozptylu a ukazatele prvotního a disponibilního důchodu. U vědy a výzkumy to byly indikátory výdajů na vědu a výzkum,
90
zaměstnanost a lidské zdroje ve vědě a výzkumu, zaměstnanost v high-tech odvětvích a patentové žádosti. V oblasti informační společnosti se jedná o počet domácnosti s přístupem k Internetu. Trh práce je popsán mírou zaměstnanosti a nezaměstnanosti a jejich rozptylem a podílem dlouhodobé nezaměstnanosti. Konečně pro dopravní infrastrukturu byly použity indikátory délky dálnic, železnic a počtu obětí silničních nehod. U analýzy regionálních disparit na úrovni jednotlivých států se projevuje u ekonomických disparit silné dichotomní postavení regionů hlavních měst, největší rozdíly jsou zejména u Česka a Slovenska, méně pak u Maďarska a Polska. Podle vývoje rozptylu regionálního HDP nedochází ke sbližování regionů NUTS2 v případě Česka (stagnace), nárůst je u Maďarska a Polska, pokles je u Slovenska a Rakouska. Výrazné bylo snižování v nezaměstnanosti u Česka, Polska a Slovenska i Rakouska. K výraznému rozevírání regionálních rozdílů v nezaměstnanosti dochází u Maďarska Analýza regionálních rozdílů v oblasti vědy a výzkumu ukazuje na prioritní postavení regionů hlavních měst z hlediska výdajů, počtu výzkumných pracovníků a lidských zdrojů ve VaV a také patentů. Studie byla vypracovaná na základě dat Eurostatu, která nepostihují všechny potřebné indikátory pro hodnocení. Z provedené analýzy vyplývá, že regionální statistiky Eurostatu jsou zaměřeny převážně na indikátory disparit v ekonomické a sociální oblasti, oblast životního prostředí, resp. rozvoje území je podceněna. Pro detailní analýzu by bylo třeba využít národní regionální statistiky jednotlivých států, což přesáhlo rozsah této studie.
91
10 Literatura ČSÚ (2009): Český statistický úřad. Obecná databáze Eurostatu (v češtině). http://apl.czso.cz/ode/index.htm. EC (2007): Rostoucí regiony, rostoucí Evropa. 4. zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti. Lucembursko: Úřad pro úřední tisky EC, 2007. ISBN 92-79-05700-7. Eurostat (2007): Regions in the European Union. Nomenclature of territorial units for statistics. NUTS 2006/EU27. Luxemburg: OOPEC, 2007. ISBN 978-92-79-04756-5. Eurostat 2009a): Regionální Statistiky a databáze Eurostatu. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themes. Eurostat (2009b): European Regional and Urban Statistics - Reference guide. Luxemburg: OOPEC, 2009. ISBN 978-92-79-12406-8. Eurostat (2009c): Eurostat regional yearbook 2009. Luxemburg: OOPEC, 20097. ISBN 978-92-79-11696-4. Regional Policy Inforegio (2009): http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm.
92
Seznam tabulek Tabulka 2.1: Zprávy o hospodářské a sociální soudržnosti EU............................................. 7 Tabulka 2.2: Regionální indikátory ve 4. Zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti, 2007 8 Tabulka 2.3: Základní metodické členění regionální statistiky Eurostatu .............................. 9 Tabulka 2.4: Veřejně dostupná regionální data Eurostatu................................................... 9 Tabulka 2.5: Obsah předdefinovaných tabulek regionální statistiky Eurostatu .....................10 Tabulka 2.6: Okruhy regionální analýzy v Regionální ročence Eurostatu 2009.....................11 Tabulka 2.7: Vymezení velikosti NUTS regionů podle počtu obyvatel..................................11 Tabulka 2.8: Názvy a počty úrovně NUTS a národních administrativních jednotek (2007)....12 Tabulka 2.9: Území regionů (km2) ...................................................................................12 Tabulka 2.10: Obyvatelstvo regionů 2005 (tis.) ................................................................12 Tabulka 2.11: Přehled vybraných indikátorů pro hodnocení regionálních disparit ................13 Tabulka 3.1: Krátký seznam strukturálních indikátorů .......................................................18 Tabulka 4.1: Regionální struktura Česka podle NUTS ........................................................32 Tabulka 4.2: Základní charakteristiky regionů NUTS 2 v Česku .........................................32 Tabulka 4.3: Mapa regionů NUTS 2 a NUTS 3 v Česku ......................................................33 Tabulka 5.1: Regionální struktura Maďarska podle NUTS ..................................................43 Tabulka 5.2: Základní charakteristiky regionů NUTS 2 v Maďarsku ...................................43 Tabulka 5.3: Mapa regionů NUTS 2 a NUTS 3 v Maďarsku ................................................44 Tabulka 6.1: Regionální struktura Polska podle NUTS .......................................................54 Tabulka 6.2: Základní charakteristiky regionů NUTS 2 v Polsku.........................................54 Tabulka 6.3: Mapa regionů NUTS 2 a NUTS 3 v Polsku .....................................................55 Tabulka 7.1: Regionální struktura Slovenska podle NUTS ..................................................65 Tabulka 7.2: Základní charakteristiky regionů NUTS 2 na Slovensku .................................65 Tabulka 7.3: Počet obyvatel v krajích na Slovensku ..........................................................65 Tabulka 7.4: Mapa regionů NUTS 2 a NUTS 3 na Slovensku ..............................................66 Tabulka 8.1: Regionální struktura Rakouska podle NUTS...................................................76 Tabulka 8.2: Základní charakteristiky regionů NUTS 2 v Rakousku....................................76 Tabulka 8.3: Mapa regionů NUTS 2 a NUTS 3 v Rakousku.................................................77
93
Seznam grafů Graf 3.1: Míra růstu HDP na obyvatele .............................................................................19 Graf 3.2: Srovnání růstu HDP na obyvatele (PPS) v % ......................................................20 Graf 3.3: Hrubý domácí produkt na obyvatele v PPS (EU27=100) v % ...............................20 Graf 3.4: Produktivita práce měřená hodnotou HDP na zaměstnance .................................21 Graf 3.5: Míra inflace v % ...............................................................................................21 Graf 3.6: Deficit státního rozpočtu v % HDP.....................................................................22 Graf 3.7: Vládní dluh jako % HDP....................................................................................22 Graf 3.8: Změny vládního dluhu 2001-2008......................................................................23 Graf 3.9: Míra zaměstnanosti v %....................................................................................23 Graf 3.10: Rozptyl regionální míry nezaměstnanosti..........................................................24 Graf 3.11: Míra nezaměstnanosti .....................................................................................24 Graf 3.12: Zaměstnanost starších pracovníků ...................................................................25 Graf 3.13: Výdaje na vědu a výzkum jako % HDP ............................................................25 Graf 3.14: Úroveň dosaženého vzdělání mládeže ..............................................................26 Graf 3.15: Patentové žádosti k EPO .................................................................................26 Graf 3.16: Patentové žádosti k EPO pro státy V4 ..............................................................27 Graf 3.17: Tvorba hrubého fixního kapitálu jako % HDP ...................................................27 Graf 3.18: Relativní cenová úroveň ..................................................................................28 Graf 3.19: Míra rizika chudoby.........................................................................................28 Graf 3.20: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti ...................................................................29 Graf 3.21: Rozptyl regionální zaměstnanosti .....................................................................29 Graf 3.22: Energetická náročnost ekonomiky....................................................................30 Graf 3.23: Emise skleníkových plynů ................................................................................30 Graf 3.24: Objem vnitrozemské nákladní dopravy vztažené k HDP .....................................31 Graf 4.1: Vývoj regionálního HDP v Česku v % EU27 ........................................................33 Graf 4.2: Regionální HDP na obyvatele v PPS v Česku (2006)...........................................34 Graf 4.3: Meziroční růst regionálního HDP v Česku 2001-2006...........................................34 Graf 4.4: Rozptyl regionálního HDP v Česku .....................................................................35 Graf 4.5: HDP a důchody na obyvatele v Česku (2006) .....................................................35 Graf 4.6: Míra zaměstnanosti v Česku ..............................................................................36 Graf 4.7: Rozptyl regionální zaměstnanosti v Česku ..........................................................36 Graf 4.8: Regionální míra nezaměstnanosti v Česku ..........................................................37 Graf 4.9: Vývoj regionální dlouhodobé míry nezaměstnanosti v Česku................................37 Graf 4.10: Výdaje na VaV jako % HDP v Česku ................................................................38
94
Graf 4.11: Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti v Česku..............................................38 Graf 4.12: Lidské zdroje ve VaV (HRST) v % v Česku ......................................................39 Graf 4.13: Patentové žádosti EPO v Česku........................................................................39 Graf 4.14: Zaměstnanost v high-tech odvětvích v Česku ...................................................40 Graf 4.15: Počet domácnosti s přístupem k Internetu v Česku ...........................................40 Graf 4.16: Délka dálnic v Česku .......................................................................................41 Graf 4.17: Oběti silničních nehod na mil. obyvatel ............................................................41 Graf 4.18: Délka železnic v Česku ....................................................................................42 Graf 5.1: Vývoj regionálního HDP v Maďarsku v % EU27 ..................................................44 Graf 5.2: Regionální HDP na obyvatele v PPS v Maďarsku (2006) ......................................45 Graf 5.3: Meziroční růst regionálního HDP v Maďarsku......................................................45 Graf 5.4: Rozptyl regionálního HDP v Maďarsku ...............................................................46 Graf 5.5: HDP a důchody na obyvatele v Maďarsku (2006) ...............................................46 Graf 5.6: Míra zaměstnanosti v Maďarsku ........................................................................47 Graf 5.7: Rozptyl regionální zaměstnanosti v Maďarsku ....................................................47 Graf 5.8: Regionální míra nezaměstnanosti v Maďarsku ....................................................48 Graf 5.9: Vývoj regionální dlouhodobé míry nezaměstnanosti v Maďarsku..........................48 Graf 5.10: Výdaje na VaV jako % HDP v Maďarsku...........................................................49 Graf 5.11: Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti v Maďarsku ........................................49 Graf 5.12: Lidské zdroje ve V a V (HRST) v % v Maďarsku ..............................................50 Graf 5.13: Patentové žádosti EPO v Maďarsku..................................................................50 Graf 5.14: Zaměstnanost v high-tech odvětvích v Maďarsku..............................................51 Graf 5.15: Počet domácnosti s přístupem k Internetu v Maďarsku .....................................51 Graf 5.16: Délka dálnic v Maďarsku .................................................................................52 Graf 5.17: Oběti silničních nehod na mil. obyvatel ............................................................52 Graf 5.18: Délka železnic v Maďarsku ..............................................................................53 Graf 6.1: Vývoj regionálního HDP v Polsku v % EU27 ......................................................55 Graf 6.2: Regionální HDP na obyvatele v PPS v Polsku (2006) ..........................................56 Graf 6.3: Meziroční růst regionálního HDP v Polsku...........................................................56 Graf 6.4: Rozptyl regionálního HDP v Polsku.....................................................................57 Graf 6.5: HDP a důchody na obyvatele v Polsku (2006) ....................................................57 Graf 6.6: Míra zaměstnanosti v Polsku .............................................................................58 Graf 6.7: Rozptyl regionální zaměstnanosti v Polsku..........................................................58 Graf 6.8: Regionální míra nezaměstnanosti v Polsku .........................................................59 Graf 6.9: Vývoj regionální dlouhodobé míry nezaměstnanosti v Polsku ...............................59 Graf 6.10: Výdaje na VaV jako % HDP v Polsku................................................................60
95
Graf 6.11: Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti v Polsku .............................................60 Graf 6.12: Lidské zdroje ve VaV (HRST) v % v Polsku......................................................61 Graf 6.13: Patentové žádosti EPO v Polsku .......................................................................61 Graf 6.14: Zaměstnanost v high-tech odvětvích v Polsku...................................................62 Graf 6.15: Počet domácnosti s přístupem k Internetu v Polsku ..........................................62 Graf 6.16: Délka dálnic v Polsku ......................................................................................63 Graf 6.17: Oběti silničních nehod na mil. obyvatel ............................................................63 Graf 6.18: Celkové dálka železnic ....................................................................................64 Graf 7.1: Vývoj regionálního HDP na Slovensku v % EU27 ................................................66 Graf 7.2: Regionální HDP na obyvatele v PPS na Slovensku (2006) ....................................67 Graf 7.3: Meziroční růst regionálního HDP v Slovensku......................................................67 Graf 7.4: Rozptyl regionálního HDP na Slovensku .............................................................68 Graf 7.5: HDP a důchody na obyvatele na Slovensku (2006) .............................................68 Graf 7.6: Míra zaměstnanosti na Slovensku ......................................................................69 Graf 7.7: Rozptyl regionální zaměstnanosti na Slovensku ..................................................69 Graf 7.8: Regionální míra nezaměstnanosti na Slovensku ..................................................70 Graf 7.9: Vývoj regionální dlouhodobé míry nezaměstnanosti na Slovensku........................70 Graf 7.10: Výdaje na VaV jako % HDP na Slovensku ........................................................71 Graf 7.11: Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti na Slovensku......................................71 Graf 7.12: Lidské zdroje ve VaV (HRST) v % na Slovensku ..............................................72 Graf 7.13: Patentové žádosti EPO na Slovensku................................................................72 Graf 7.14: Zaměstnanost v high-tech odvětvích na Slovensku ...........................................73 Graf 7.15: Počet domácnosti s přístupem k Internetu na Slovensku ...................................73 Graf 7.16: Délka dálnic na Slovensku ...............................................................................74 Graf 7.17: Oběti silničních nehod na mil. obyvatel na Slovensku ........................................74 Graf 7.18: Celkové délka železnic ....................................................................................75 Graf 8.1: Vývoj regionálního HDP v % EU27.....................................................................77 Graf 8.2: Regionální HDP na obyvatele v PPS v Rakousku (2006) .....................................78 Graf 8.3: Meziroční růst regionálního HDP v Rakousku ......................................................78 Graf 8.4: Rozptyl regionálního HDP v Rakousku................................................................79 Graf 8.5: HDP a důchody na obyvatele v Rakousku (2006)................................................79 Graf 8.6: Míra zaměstnanosti v Rakousku.........................................................................80 Graf 8.7: Rozptyl regionální zaměstnanosti v Rakousku.....................................................80 Graf 8.8: Regionální míra nezaměstnanosti v Rakousku.....................................................81 Graf 8.9: Vývoj regionální dlouhodobé míry nezaměstnanosti v Rakousku ..........................81 Graf 8.10: Výdaje na VaV jako % HDP v Rakousku ...........................................................82
96
Graf 8.11: Výzkumní pracovníci v % zaměstnanosti v Rakousku ........................................82 Graf 8.12: Lidské zdroje ve VaV (HRST) v % v Rakousku ..................................................83 Graf 8.13: Patentové žádosti EPO v Rakousku ..................................................................83 Graf 8.14: Zaměstnanost v high-tech odvětvích v Rakousku ..............................................84 Graf 8.15: Počet domácnosti s přístupem k Internetu v Rakousku......................................84 Graf 8.16: Délka dálnic v Rakousku .................................................................................85 Graf 8.17: Oběti silničních nehod na mil. obyvatel ............................................................85 Graf 9.1: Indikátory HDP ve vybraných zemích v letech 2001 a 2008 .................................87 Graf 9.2: Makroekonomické indikátory ve vybraných zemích .............................................88 Graf 9.3: Indikátory zaměstnanosti a nezaměstnanosti ve vybraných zemích......................89 Graf 9.4: Indikátory vědy a výzkumu ve vybraných zemích ...............................................89 Graf 9.5: Environmentální a územní indikátory ve vybraných zemích..................................90
97