Průvodce "Průvodce Vaše poloha"
Macocha Propast
GPS poloha: 49°22'24.56"N 16°43'52.28"E
Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla propadnutím stropu jeskynního dómu. Protéká zde ponorná řeka Punkva. Ve stěnách propasti se nacházejí různé jeskynní vchody a dva vyhlídkové můstky umožňují návštěvníkům lepší pohled do hloubi propasti. Doplnění popisu Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na jejím vrchu nebyl vybudovaný můstek se zábradlím, muselo se po břiše plazit až ke kamennému okraji. Naštěstí pro turisty jsou od roku 1933 zpřístupněny Punkevní jeskyně, jejichž podzemní systém vede na dno propasti. Můžeme tak monstrózní přírodní dílo obdivovat svrchu i zespod. S badatelskou historií punkevních jeskyní a Macochy je neodmyslitelně spjat profesor Karel Absolon. Významný český jeskyňář na začátku 20. století zpřístupnil veřejnosti celý dnešní prohlídkový okruh. Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějšími podzemními prostorami u nás. Není divu, mají cestovatelům co nabídnout! Pomineme-li skalní stěny Macochy, pak je tu fakt, že je jejich prohlídka skutečný ?kroužek?. Člověk vleze do skály jen pár metrů od místa, kde se z ní vynoří zpět na denní světlo. Asi v polovině trasy se dostanete na dno Macochy, dál se budete plavit po podzemním toku na lodičkách. Punkevním jeskyním dala jméno právě říčka Punkva, která je před sty tisíci lety vyhloubila. Samotné ?srdce? Moravského krasu, v němž se jeskyně s propastí nachází, je opředeno barvitou historií ? skutečnou i smyšlenou. Skoro pravdivá báchorka o maceše, podle které dostala Macocha jméno, je už notoricky známá nejen mezi Moraváky. Legendární nevlastní matka dobrosrdečného Janíčka zahájila kdysi éru sebevrahů
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Vaše poloha" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/macocha
Špilberk Hrad
GPS poloha: 49°11'38.29"N 16°36'6.57"E
Hrad Špilberk je monumentální pevností nad centrem největšího moravského města Brna, nacházejícího se v Jihomoravském kraji. Původní gotický královský hrad z 13. století si svého původního účelu reprezentačního sídla příliš neužil, postupně byl přeměněn v mohutnou pevnost. Prostory hradu využívá Muzeum města Brna, jehož expozice se zaměřují na barokní pevnostní stavitelství, vězeňství, umělecké sbírky, významné kapitoly z dějin města, brněnskou architekturu aj. Hradní věž byla nedávno rekonstruována a upravena jako rozhledna. Kasematy a rozhledna jsou otevřeny celoročně kromě pondělí, v červenci a srpnu každý den. Muzejní expozice jsou otevřeny každý den kromě pondělí a v listopadu až březnu denně kromě pondělí a úterý. Hrad Špilberk bývá také dějištěm významných kulturních akcí. Historie Původní přemyslovský hrad z 2. třetiny 13. století, vybudovaný moravským markrabětem a později i českým králem Přemyslem Otakarem II., nahradil starší Hradiště, o kterém je první zmínka z roku 1091 a které bylo sídlem brněnské větve Přemyslovců. Toto Hradiště zřejmě stávalo na vrchu Petrov naproti Špilberku, nebo možná v místech kláštera na Starém Brně. V roce 1283 Špilberk získal Václav II. a po něm Václav III. Na Špilberku pobýval i budoucí král Karel IV. se svou první manželkou Blankou z Valois. Za lucemburských markrabat Jana Jindřicha, Jošta a Prokopa, kteří hrad užívali jako své hlavní sídlo, byl Špilberk stavebně upraven. Po husitských válkách vykoupil Špilberk z majetku města Brna Jiří z Poděbrad pro svého syna Viktorina. V roce 1468 dobyli hrad Uhři a drželi ho až do smrti krále Matyáše. Později hrad vlastnil Ferdinand I., který ho prodal moravským stavům. V roce 1578 hrad vyhořel, ale díky hrozícímu nebezpečí z tureckého vpádu byl znovu obnoven jako pevnost. Po obsazení města císařským vojskem v roce 1621 zabavil kardinál Ditrichštejn Špilberk pro císaře Ferdinanda II. a věznil zde přední moravské účastníky protihabsburského stavovského povstání. Důležitou roli hrad sehrál ve třicetileté válce, v letech 1639 ? 1645 bylo vybudováno nové opevnění, což přispělo k úspěšné obraně při obléhání Švédy v letech 1643 a 1645. Pevnost jako jediná na Moravě odolala pruskému vpádu v roce 1642. V letech 1642 ? 1645 došlo k dalšímu opevňování. Překlenutím hradních příkopů vznikly kasematy, které byly původně určeny pro úkryt posádky. Od roku 1673 se Špilberk stal trvale vězením. Špilberk odolal i za sedmileté války, Napoleonovi se však vzdal bez boje. Napoleon pak nechal část pevnosti pobořit, nadále zde zůstalo zachováno už jen vězení, které bylo přeměněno na civilní věznici, ve které byli kromě těžkých zločinců vězněni také političtí provinilci. Za 2. světové války zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Od roku 1960 je Špilberk sídlem Muzea města Brna, které ho spravuje. V roce 1962 byl Špilberk vyhlášen národní kulturní památkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spilberk
Jeskyně Výpustek Jeskyně
GPS poloha: 49°17'26.95"N 16°43'28.02"E
Do jeskyně se dá dostat autem nebo pěšky. Volíme cestu pěšky. Jedeme do Křtin autobusem a vydáváme se po červené k jeskyni. U jeskyně je parkoviště, takže pokud se rozhodnete přijet autem, nemusíte složitě hledat parkování. Jeskyně jako jedna z mála je přístupná i v zimě. Během zimy (prosinec až březen) jsou prohlídky 3x za den a v pondělí je zavřeno. V letní sezoně (květen až srpen) je otevřeno každý den. V mezidobí je otevřeno každý den mimo pondělí a prohlídky jsou 1x za hodinu. Jeskyně výpustek má za sebou velice pestrou historii. Ale vezmeme to od začátku. Výpustek vznikal díky činnosti Křtinského potoka. Jeskyni tvoří dvě patra. To větší a prostornější je i starší. Spodní část jeskyně ještě ani v dnešní době není moc známá. Leží o 40 m níž a je zatím je objevena pouze jeho část. Obě části jeskyně jsou propojeny různámi propastmi. Většína z nich je však pořád zasypána. Na vzhledu Výpustku se podepsala nejen dvruhá světová válka, ale i Lichtenštejnové. Ti většinu krápníkové výzdoby uřezali a odvezli si ji do své umělé jeskyně na Zámku Lednice. V jeskyni se také těžila během 20. let 20 století fosfátová hlína. Za druhé světové války sloužila jako podzemní továrna ve které se vyráběli motory do letadel. Snad poslední ranou byl požár na konci války (duben 1945). Jeskyně tehdy hořela 14 dní. Pokud budete někde poblíž určitě se na prohlídku vydejte. I ti z vás, kteří tam již byli budou překvapeni. Na vzhledu a úpravách jeskyně se neustále pracuje. Jeskyně je veřejnosti přístupná od roku 2006 a za tu dobu se tam toho hodně změnilo. (to nám potvrdil i pán, který tam byl na prohlídce s námi - byl tam i v roce 2007) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Vaše poloha" Na prohlídku Jeskyně Výpustek si vemte teplé oblečení. Prohlídka trvá cca 1 hodinu a teplota je 7 - 9 stupnů během celého roku. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-vypustek--3
Rozhledna Veselice - Podvrší Rozhledna
GPS poloha: 49°23'20.72"N 16°42'14.18"E
Název kopce na němž rozhledna stojí je dosti nezvyklý - Podvrší. Kopec a Podvrší? Ano. Velice pravděpodobně tento název kopec získal převzetím názvu po zaniklé osadě, která se podle historických pramenů nacházela JZ směrem ve vzdálenosti cca 300 m, při cestě z Veselice na Obůrku. Tato zaniklá osada se pravděpodobně jmenovala Vrchov a je často zmiňovaná v archiváliích. Tak velice pravděpodobně vznikl název tohoto kopce, na němž již v minulosti rozhledna stála. Nacházela se v místě sousedícího triangulančního bodu. Vznikla někdy ve 20-tých letech minulého století a společně s triangulančním bodem sloužila k zeměměřičským pracím. Byla vybavena žebříky umožňující výstup do výšky cca 21 m nad vlastní kopec Podvrší, jehož nadmořská výška činí 590 m n.m. Odstraněna byla v roce 1947. Tato současná moderní telekomunikační věž byla uvedená do provozu v měsíci srpnu roku 2001. Jejím investorem je firma Eurotel Praha, spol. s r. o. a slouží především jako uzlový bod radioreleových tras pro spojení s ústřednami a současně k šíření signálu digitálního systému GSM 900 pro mobilní telefony. Autorem projektu stavby je ing. Jan Tomčala, projektant fy Teplotechna Ostrava a. s., hlavního dodavatele montážních prací na nosném stožáru včetně vyhlídkového ochozu. Stavba stojí na betonových základech hlubokých 1,5 m a průměru 11 m. Objem tohoto základu činí 179 m3 velice kvalitního betonu a jeho součástí je ocelová armatura o váze 3 602 kg, která současně slouží k uchycení nosného stožáru. V patě tohoto stožáru se nachází zděný objekt, obsahující celkem 5 místností, z čehož jsou 3 místnosti pro technologická zařízení jednotlivých operátorů, tedy Eurotel, RadioMobil (PAEGAS) a Český Mobil (OSKAR). Z tohoto zděného objektu vystupuje vlastní nosný stožár o celkové výšce 37 m, který následně přechází ve štíhlý železobetonový stožár, čnící do výšky 48,85 m, na němž jsou instalované anténní systémy. Nosný stožár se skládá ze železobetonových skruží o průměru 199 cm a tloušťce stěny 16 cm. Jednotlivé skruže jsou propojeny ocelovými závitovými táhly oprůměru 36 mm spojenými ocelovými maticemi. Vnitřní část stožáru slouží pro uložení elektroinstalace a ostatních kabelů propojujících anténní systémy s technologickými zařízeními umístěnými ve zděném objektu. Současně je vybaven výstupovým žebříkem s odpočívacími plošinami pro pohyb techniků při montáži a údržbě technologie. Vlastní schodiště na zastřešený vyhlídkový ochoz, nacházející se ve výšce 32 m nad patou stavby, je vedeno ve šroubovici, v kterou přechází plynule po vystoupání z úrovně podlahy zděné stavby nad její střechu. Ocelové schodiště pro výstup na vyhlídkový ochoz o kapacitě 27 osob čítá celkem 168 schodů. Je zhotoveno z pororoštů, vybaveno odpočívadly po každém 6. schodu a oboustranným zábradlím s madly z trubky o průměru 51 mm. To vše zajišťuje nenáročný výstup na vyhlídkový ochoz, který se nachází v nadmořské výšce 621 m n. m.. Podlaha tohoto ochozu je rovněž zhotovena z pororoštu a zábradlí je totožné jako u schodiště. Celková hmotnost konstrukce schodiště a vyhlídkového ochozu je 21 550 kg. Z ochozu je návštěvník rozhledny odměněn pohledem na celé území CHKO Moravský kras, od Helišovy skály na SV po Hády na JZ, a ze vzdálenějších míst mimo jiné např. na chladící věže elektrárny Dukovany ve vzdálenosti cca 52 km na JZ, dále Pálavské kopce u Mikulova ve vzdálenosti 57 km na JV, na SV nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny kopec Skalky u Benešova s meteorologickým radarem v nadmořské výšce 735 m n.m., na JZ pohoří Českomoravské vysočiny, na JZ podstatnou část Boskovické brázdy atd. Za zmínku určitě stojí i informace, že z rozhledny jsou viditelné i tři další rozhledny, a to Babí lom u Lelekovic na J, na Z Milenka u Rudky a rozhledna u obce Kozárov. Obec Vavřinec, jako provozovatel rozhledny, přeje všem návštěvníkům hezké počasí, daleký výhled a těší se zase brzy na shledanou. Autor článku: Jan Malík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-veselice-podvrsi
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Vaše poloha" Moravský kras Krasový útvar
GPS poloha: 49°23'0.78"N 16°44'23.30"E
Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě! Na ploše cca 100 km2, tvořené devonskými vápenci s povrchovými i podzemními krasovými jevy, bylo objeveno přes 1 000 jeskyní! Pouze však čtyři z nich jsou zpřístupněny pro veřejnost a jsou to: Punkevní jeskyně s propastí Macocha (hloubka 138 metrů), Balcarka, Sloupsko- šošůvské jeskyně - největší z nich je jeskyně Kateřinská, ve které se konají koncerty. Velkým zážitkem je plavba po ponorné říčce Punkvě, na kterou se teple oblečte i v letních měsících. Tohle celé území bylo v roce 1956 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Že jste tam ještě nebyli? Tak to nejste řádní Češi. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravsky-kras
Rakovecké údolí Údolí
GPS poloha: 49°18'44.69"N 16°48'29.61"E
Přírodní park s Naučnou stezkou, kde se nachází velmi zachovalé lesy a vyskytují se chráněné druhy živočichů a rostlin. Svůj název získalo údolí podle potoka Rakovec, který jím protéká. Potok vytéká z jedovnických rybníků a při putováním Rakoveckým údolím získává vodu z řady krátkých přítoků. Cílem ochrany v Rakoveckém údolí jsou místní bučiny, suťové lesy a ovsíkové louky, meandrovitý tok Rakovce a v něm se vyskytující ryby i bezobratlí. Celým údolím prochází červená turistická značka z Jedovnic do Lulče. Ve středu údolí, od silnice mezi Račicemi a Ruprechtovem, vede v údolí okružní Naučná stezka, představující místní faunu a flóru. Její část jde souběžně s červenou značkou. Červenou turistickou značku v údolí kříží několik dalších značek - zelená pod rybníkem Budkovan u Jedovnic, modrá na rozcestí Rakovecké údolí a žlutá v Račicích. V údolí se nachází několik dnes již zaniklých vsí - jednou z nich je Bystřec, který byl odkryt archeology a dnes nabízí ukázku půdorysů středověkých domků a chalup a rozvržení vesnice jako takové. Mezi další patří bývalá ves Sokolí kousek od rozcestí Ve Žlebě nebo Vilémov, který se nachází v zalesněné oblasti nad údolím. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rakovecke-udoli
Výhon - rozhledna Akátová věž Rozhledna
GPS poloha: 49°2'30.66"N 16°38'20.47"E
(aktualizace 2. srpna 2009) Na hlavním hřebeni výrazného kopce Výhon, který se zvedá východně od Židlochovic vyrostla v období května až července 2009 dřevěná konstrukce rozhledny. Je řešena obdobně jako většina dnešních rozhleden "střední kategorie" - dřevěná kostrukce (zde z akátových fošen) a do nich zabudovaného dřevěného schodiště. Má kruhový půdorys o průměru 3,7 m a dosahuje celkové výšky 15, 7 m. Na vyhlídkový ochoz, který je ve výši 14,5 m vede celkem 76 schodů. Rozhledna by měla být celoročně přístupná a z jejího vrcholu se otevírá nezvykle široké panoráma, neboť Výhon (355,4 m) je nejvyšším bodem Dyjsko-svrateckého úvalu. Na severním horizontu jsou to kopce Drahanské vrchoviny, pod nimi jako na dlani leží moravská metropole Brno se svými čtvrtěmi. Na západě jsou to Miroslavské kopce a předhůří Českomoravské vrchoviny. Na východě jsou to pak poslední výběžky Žánického lesa. Na jihu pak pochopitelně panoráma Pálavy a její pokračování - rakouské Liské kopce (Leise Berge). K rozhledně již v předstihu byla zbudována zeleně značená turistická cesta, která začíná na železniční stanici v Hrušovanech u Brna a končí v Blučině na autobusovém nádraží. Na ní v úseku mezi židlochovickým zámkem a rozhlednou je instalováno několik informačních panelů místní vlastivědné naučné stezky. Rozhledna má i základní vybavení (přístřešek, lavičky, infotabuli ap.). Slavnostní otevření proběhlo v sobotu 1.srpna 2009. Z rozhledny jsou vidět téměř všechny obce Židlochovicka, které jsou zobrazeny i na nové podrobné turistické mapě regionu, která byla vydána ke slavnostnímu otevření rozhledny. K rozhledně byla vydána i turistická známka, kterou lze získat na informačním centru v Židlochovicích. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Vaše poloha" GPS: 49°2'30.556"N, 16°38'20.589"E Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.87 Okolí Brna-Slavkovské bojiště a Ždánický les/B1, GOL 1:25 000 Židlochovicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhon-rozhledna-akatova-vez
Bílá voda - přírodní rezervace Přírodní památka
GPS poloha: 49°24'1.80"N 16°46'31.26"E
Jedná se o rozlehlou krasovou lokalitu v ponorové oblasti potoka Bílá voda v závěru Holštejnského údolí. Nachází se zde pozoruhodná koncentrace povrchových i podzemních krasových jevů. Předně je to poloslepé krasové údolí Bílé Vody s vlastním aktivním ponorem Nové Rasovny a povodňovým ponorem Staré Rasovny, propasťovité jeskynní systémy Pikové dámy, Spirálové a Třináctky. Dále pak archeologicky významná jeskyně Lidomorna pod holštejnským hradem a další jeskyně starší úrovně západně od Holštejna. Z povrchových jevů jsou to krasové hřebenáče, škrapová pole a závrty (nejznámější pak Wanklův závrt). Nejzajímavější částí rezervace prochází červeně značená cesta směřující z Ostrova do Holštejna a pak dále do Šošůvky. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/B2 (2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-voda-prirodni-rezervace
Blansko - aquapark Aquapark
GPS poloha: 49°21'50.65"N 16°38'23.10"E
Nachází se na západním okraji města poblíž řeky Svitavy. Letní část ná rozlehlý relaxační bazén, plavecký bazén, 55 m dlouhý tobogan, skluzavku, divokou řeku, skokanský můstek, masážní lavice, chrliče vody, dětský bazének, písečnou pláž, volejbalové kurty a restauraci s vnitřním i venkovním posezením. Krytá část má kromě bazénu, saunu, finskou saunu, whirlpool, masáže, solarium i vodní rehabilitační zařízení. Na aquapark přímo navazuje areál zimního stadionu, kde si lze i v létě v plavkách zabruslit, led se udržuje celoročně. Více informací na: http://www.sluzby-blansko.cz/aquapark.html Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/C1 (vydání 2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (vydání 2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/blansko-aquapark
Šošůvka - kozí farma Farma
GPS poloha: 49°24'35.50"N 16°45'7.49"E
Nachází se v severní části Moravského krasu v obci Šošůvka. Provozuje ji od roku 1990 rodina Sedlákova. Farma začínala s deseti kusy. V současné době na farmě chovají na 120 koz, z toho 70 je dojných. Na okolních pastvinách je stádo hlídáno dvěma psy pod dohledem pastevce. Sýr se vyrábí ze stoprocentního kozího mléka, při jeho zpracování jsou použity ušlechtilé kvasné kultury a syřidlo, mléko je pasterované a profesionál by ještě dodal, že jde o sýr s tzv. dohřívanou sýřeninou. Sýr se připravuje také s různými příchutěmi - s ořechy, mandlemi, česnekem a zeleným pepřem, v sezóně jsou velice oblíbené sýry se zelenými bylinkami. Farma kromě sýra vyrábí ještě i kozí brynzu a kozí tvaroh. Dveře na farmě jsou otevřeny pro každého návštěvníka Moravského krasu. Upozorní na ni nenápadný, ale výstižný poutač. Případnou exkurzi lze objednat na adrese: Farma dojných a kašmírských koz Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Vaše poloha" Eva Sedláková Šošůvka 45, 679 13 Sloup telefon: 516 435 371 email:
[email protected] GPS: 49°24'35.49"N 16°45'7.49"E Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sosuvka-kozi-farma
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity Botanická zahrada
GPS poloha: 49°12'56.63"N 16°36'53.39"E
Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity v Brně založil v roce 1938 prof. August Bayer. Původně zde bylo postaveno jen malé arboretum pro výuku dřevin lesnických inženýrů na univerzitě, která je nedaleko. Na Botanickou zahradu bylo arboretum rozšířeno v roce 1968 podle návrhu prof. Ivara Otruby. V současné době se na rozloze 11 ha rozkládá správní budova se skleníky, centrální část, jižní svahy, arboretum a botanická zahrada. Ve sklenících je soustředěna velká sbírka orchidejí a tillandsií. Orchideje pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie, Tillandsie ze Střední a Jižní Ameriky. Při podzimní a jarní výstavě orchidejí, které se v botanické zahradě konávají, můžete vidět pěstování orchidejí od semínek. Orchideje se zde také šlechtí, ve sbírkách jsou cenné botanické druhy a sbírka působí jako záchranné centrum Ministerstva životního prostředí. TIP: Jedete do Brna? Navštivte Penzion Derivia Brno. V centrální části zahrady je nyní nově vybudovaná vodní kaskáda se čtyřmi jezírky, která obohatila místní sbírku vrb a zahradní posezení ve stylu maďarské čardy. Jen kousek od kaskády se dříve nacházela dvě jezírka s vodními rostlinami – rákosy a lekníny. Nyní jsou také tato jezírka po rekonstrukci a vodního rostlinstva zatím prostá. Z této části zahrady lze rovněž obdivovat krásné panorama Brna a hradu Špilberk. Jižní svahy zahrady zahrnují flóru stepi jihovýchodní Evropy, lomikameny a skalničky. Zajímavostí je Zahrada miniatur, kde rostou různé druhy bonsají. V další části zahrady si můžete vyzkoušet poznávání léčivých rostlin v bylinkové zahrádce a ve vedlejší užitkové zahradě určování zeleniny, obilnin, jetelovin, luskovin, olejnin, okopanin a technických plodin. V zahradě se pěstují také desítky druhů kosatců – irisů, které si lze zblízka prohlédnout při jarní výstavě, kdy bývají také v centrální budově vystaveny zajímavé kosatcové květinové vazby. V Botanické zahradě se nad kosatcovým polem snad všech barevných odstínů line omamná vůně, která vás nutí zde alespoň chvíli posedět. Další částí zahrady je zahrada pro nevidomé. Na vyvýšených záhonech jsou vysázeny rostliny s plstnatými, velkými, mírně pichlavými nebo aromatickými květy či listy. Názvy rostlin jsou zde popsány také v Braillově písmu. Arboretum sestává z exotických druhů dřevin uspořádaných podle geografického členění. Celou Botanickou zahradu oživuje mnoho vodních prvků jako jsou jezírka a vodotrysky, je zde také velké množství laviček a míst na posezení. Botanická zahrada a arboretum leží mezi ulicí Provazníkovou a třídou Generála Píky v městské části Černá Pole. Pravidelně se zde konají výstavy orchidejí, kosatců a výstava Barvy podzimu s pěknými podzimními aranžemi. O konání výstav se lze dozvědět z místních sdělovacích prostředků, plakátů vyvěšených na oplocení zahrady či z webových stránek uvedených níže. Pro individuální zájemce či skupiny, které si chtějí zahradu a arboretum prohlédnout mimo konání těchto výstav, platí předchozí rezervace na tel. 545 223 606 nebo e-mailu
[email protected]. Vstupné do botanické zahrady: dospělí 50,- Kč; děti od 6 let, studenti a senioři 30,- Kč
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Vaše poloha" Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-a-arboretum-mendelovy-univerzity
Koupaliště Bučovice Koupaliště
GPS poloha: 49°8'58.78"N 17°1'0.16"E
Bučovické Koupaliště má plavecký bazén (25m), ten je propojen s relaxačním, ve kterém jsou k dispozici masážní lehátka, masážní lavice, hřib a další trysky. Do tohoto bazénu ústí i dvě skluzavky a jeden tobogán. Pro děti je zde malý kulatý dětský bazén s hřibem a miniskluzavkou ve tvaru berušky. Bazény mají možnost vyhřívání, proto převážnou část sezóny má plavecký bazén teplotu vody 2728°C a dětský 30-31°C. V areálu se nachází občerstvení, hřiště pro beachvolejbal, petanque, tenis, toalety, sprchy s převlékárnami a volné wifi připojení k internetu. Otvírací doba během července a srpna je denně od 9:00 do 19:00. V případě příznivého počasí může být sezóna zahájena dříve. Vstupné Děti do 3 let 10,- (5,- po 15:00 hod) Děti 3-6 let 20,- (10,- po 15:00 hod) Mládež 6-18let, důchodci, ZTP 40,- (30,- po 15:00 hod) Dospělí 60,- (50,- po 15:00 hod) K dispozici mají i permanentky na 10 vstupů – 500,- pro dospělé, 300,- pro mládež a 100,- pro děti. Koupaliště se nachází na konci ulice Hájecká u fotbalového hřiště. Provozovatel upozorňuje, že se má používat parkoviště před (kapacita cca 45 aut + 3 invalidé) nebo za hřištěm Hájek, protože přímo před areálem patří pozemek soukromému majiteli. Více viz. stránky provozovatele. Pokud se vydáte do Bučovic vlakem, tak vás čeká cesta po ulici Nádražní-Legionářská-Hájecká dlouhá 1,5km. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koupaliste-bucovice
Kostnice u svatého Jakuba v Brně Hřbitov
GPS poloha: 49°11'48.59"N 16°36'30.28"E
"Každý má určen svůj den; je pro všechny život krátký a návratu není", tato Vergiliova slova vítají návštěvníky nově otevřené brněnské kostnice. Svatojakubská kostnice je přístupná od 22. června 2012 a nachází se na Jakubském náměstí v těsné blízkosti kostela sv. Jakuba. Na její vchod odkazuje nenápadná kamenná stěna, na jejíž jedné straně jsou vyryta jména rodů brněnských měšťanů pohřbených v Kostnici, z druhé strany pak rytiny pěti svatých, kteří mají spojitost s kostelem sv. Jakuba. Vedle vstupní stěny, která má připomínat náhrobní kámen, vedou ke vchodu do kostnice kamenné schody. Kostnice u sv. Jakuba patří spolu s Labyrintem pod Zelným trhem a Mincmistrovským sklepem do prostor souhrnně označovaných jako Brněnské podzemí. Kostnice byla objevena v roce 2001, kdy Jakubské náměstí procházelo rekonstrukcí, při které byl proveden také archeologický výzkum podzemí. Při průzkumu byly pod kostelem sv. Jakuba zjištěny prostory plné kosterních pozůstatků. Antropologickým průzkumem bylo zjištěno, že se jedná o oběti středověkých cholerových a morových pohrom a válečné oběti z dob třicetileté války a švédského obléhání. U kostela sv. Jakuba býval hřbitov již od 13. století. Jelikož byl ale uvnitř hradeb a nemohl se rozšiřovat, z kapacitních důvodů byl zaveden výměnný systém ukládání zemřelých v hrobech. Kosterní pozůstatky byly po 10- 12 letech z hrobu vyjmuty a uloženy v Kostnici, která se nacházela pod kostelem. Tak se uvolnilo místo pro pohřbívání nových zemřelých. Když ale císař Josef II vydal v roce 1785 nařízení o zrušení hřbitovů uvnitř měst a vesnic (z hygienických důvodů), byl také hřbitov u kostela sv. Jakuba zrušen a všechny kosterní pozůstatky přeneseny do kostnice. Na tu se pak v průběhu času zapomnělo. Kostnice leží částečně pod Jakubským náměstím (dvě slepé chodby), částečně pod kostelem sv. Jakuba (tříkomorová krypta). V přistavěné vstupní hale je vystavena expozice archeologických nálezů (křížky, atd. ) a zvláštností Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Vaše poloha" antropologických nálezů (kosti deformované vlivem nemocí, perforované lebky), které byly vyzvednuty při průzkumu kostnice. Se svými více než 50 000 pohřbenými je kostnice u svatého Jakuba druhá největší v Evropě (po katakombách v Paříži). V kostnici jsou kromě vyskládaných kosterních pozůstatků a vystavených náhrobních kamenů rozmístěny také plastiky vyjadřující téma smrti. Otevřeno je od úterý do neděle 9. 30 - 18. 00 hodin, prohlídky probíhají každou půlhodinu a trvají cca 20- 25 minut. Vzhledem k probíhajícímu náporu turistů je vhodné si čas prohlídky rezervovat předem na tel. 515 919 793. Základní vstupné do kostnice je 140,- Kč, děti od šesti let, studenti, senioři a ZTP 70,- Kč. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostnice-u-svateho-jakuba-v-brne
Letecké a vojenské muzeum Vyškov Muzeum
GPS poloha: 49°16'36.80"N 16°59'53.63"E
Muzeum spravuje Nadace Letecké historické společnosti Vyškov a jde jim to dobře. V kryté hale je možné vidět kusy a trosky nalezených letadel z II. světové války. U některých je dokonce popis jejich historie (kdo s tím létal, kdy byl sestřelen a kde to spadlo…). Na venkovním poměrně rozsáhlém prostranství je možné shlédnout především poválečnou leteckou techniku. Jde o Migy, Iljušiny, Albatrosy, Suchoje různých typů, vrtulníky, dokonce je možné prohlédnout si zde legendárního Čmeláka, dále jsou zde kanóny a houfnice různých ráží, jeden stroj T-34/85, německý obrněný polopás a další vozidla. Areál není přímo ve Vyškově, ale naleznete ho, když pojedete z Vyškova směrem na Pustiměř (Prostějov). Musíte dávat bacha, neboť areál se snadno přehlédne! Jeho prohlídka zabere cca 30 minut, ovšem při opravdu podrobné prohlídce zde strávíte času mnohem více. Autor článku: Milan Dvořák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letecke-a-vojenske-muzeum-vyskov
Větrný mlýn Ruprechtov Mlýn
GPS poloha: 49°19'43.18"N 16°51'4.97"E
Opravdový unikát Vyškovska představuje větrný Mlýn v Ruprechtově. Kdo by čekal klasický mlýn s lopatami byl by zklamán. Rupretchovský zděný mlýn holandského typu byl postaven roku 1873 a zpočátku vítr skutečně roztáčel „obyčejné“ lopaty. Zanedlouho jej však zdejší mlynář Cyril Vágner osadil efektivnější Halladayovou turbínou, která lépe odolávala silnému drahanskému větru. Dnes už sice ruprechtovský mlýn mouku nemele, ale vzácná technická památka je zpřístupněna veřejnosti a patří k dominantám regionu. Aspiruje i na zápis do prestižního seznamu památek UNESCO. Od října do dubna se v interiéru konají prohlídky a výstavy, od května do září je mlýn využíván k ubytování, jindy po domluvě. Větrný mlýn Ruprechtov tel.: 517 385 556 e-mail:
[email protected], www.mlynruprechtov.cz Autor článku: Eliška Dušková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vetrny-mlyn-ruprechtov
Větrný mlýn Ruprechtov Mlýn
GPS poloha: 49°19'57.58"N 16°50'52.94"E
Mlýn v Ruprechtově má zajímavou historii. V roce 1873 zde byl postaven mlýn holandského typu o průměru 8, 4 m a výšce cca 12 m se čtyřmi perutěmi. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Vaše poloha" V roce 1882 vichřice zničila celou střešní konstrukci s hřídelem, převody i částí zdiva. Mlynář Cyril Wágner se rozhodl mlýn modernizovat způsobem, který viděl v Americe. Po odzkoušení na modelu vyrobil v letech 1882- 84 dvoutunovou větrnou Halladayovu turbínu o průměru 9,6 m, plochou 22m2 a umístil ji na střechu původního mlýna. Turbína je tvořena jednou řadou žaluziových polí centrálně stavitelných a dvojitým směrovým kormidlem. Asi dvojnásobně se tím zvýšil výkon mlýna. Mlýn pracoval bez závad do roku 1890, kdy ho opět poškodila vichřice. Po opravě fungoval nejméně dalších 40 let. Po válce nebyl provoz obnoven a mlýn, který převzala obec začal chátrat. Používala ho např. jako sklad nebo klubovnu pionýrů. Nakonec kupuje mlýn v roce 1930 Jan Tesař, dědeček dnešní majitelky. Ta se po roce 1989 rozhodla turbínu rekonstruovat podle dobových fotografií. Vše se podařilo dodělat a v rámci dnů evropského dědictví v roce 1998 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Halladyova turbína na Ruprechtovském mlýně je nejen našim, ale i celoevropským unikátem. Proto je mlýn navržen do seznamu památek UNESCO. V dnešní době slouží mlýn střídavě k ubytování rekreantů a prohlídkám veřejnosti. Otevřeno pro veřejnost: říjen soboty, neděle 14-17 hod a od října do dubna na objednání kdykoliv - pro skupiny min. 10 osob Informace a objednávky na tel. čísle 517 385 556 (paní Marie Oujeská) nebo e-mail:
[email protected] Vstupné: - dospělí 20 Kč - snížené 10 Kč - rodinné 45 Kč Ubytování ve mlýně Týdenní pobyty pro max. 6 osob v období květen až září zajišťuje dánská agentura NOVASOL Praha NOVASOL spol.s.r.o., Zlatnická 4, 110 00 Praha 1 tel. 222 311 715, 222 329 098 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vetrny-mlyn-ruprechtov--1
Brněnské podzemí Technická památka
GPS poloha: 49°11'33.06"N 16°36'32.53"E
Jedna z brněnských průpovídek říká, že Brno je postaveno na Brně. Brněnské podzemí je toho důkazem - několik pater starých sklepů, vybetovovaných, zděných i vytesaných ve Skále (i když takových sklepů mnoho není), spojovací chodby a chodbičky, tajemná Zákoutí pod náměstími a další místa svědčí o tom, že je tato průpovídka pravdivá. Asi nejrozsáhlejší veřejnosti přístupný komplex sklepů a chodeb se nachází pod Zelným trhem a přilehlými domy. I název náměstí, pod kterým se tyto prostory nacházejí, naznačuje, k čemu byly původně využívány - jedná se o bývalé sklepy, skladovací prostory, jejich spojovací chodby. V místě se nacházela řada hospod, taveren, šenků a dalších míst, kde se ubytovávali kupci jedoucí přes město a potřebující někde v chladu dočasně uskladnit své zboží. Nejstarší sklepy pod Zelným trhem a jeho okolím pocházejí z gotiky, novější pak hlavně z doby baroka a klasicismu, přičemž řada z nich byla využívána ještě v době nedávno minulé - a řada z nich je využívána i v současnosti. Nejhlouběji položené místo leží 13 metrů pod dnešním povrchem (pro představu se jedná asi o čtyři dnešní patra). Bohužel byla řada sklepů zničena vybetonováním v roce 1987. Tehdy byly skoro všechny sklepy "vyztuženy" - a tím zničeny natolik, že ztratily svou historickou hodnotu. V dnešní době probíhají v některých místech pokusy o odstranění betonové slupky. Podzemí pod Zelným trhem bývá poměrně pravidelně otevřeno veřejnosti - ale vždy při příležitosti nějakých brněnských oslav, bohužel ne neustále. Je proto potřeba průběžně sledovat, zda se podzemí otevírá či nikoli. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Vaše poloha" Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brnenske-podzemi
Huť Františka Ostatní
GPS poloha: 49°18'1.98"N 16°39'33.29"E
Někdy se můžete setkat i s názvem Stará huť. Nachází se při silnici Adamov-Olomučany(Křtiny), u osady Josefov. Dříve na jejím místě od 14. století stávali Skelné hutě, které využívali na palivo bohaté zdejší lesy. V souvislosti s těžbou železné rudy v Rudici byla v roce 1748 založena vysoká pec na tavení železa. Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877. Huť Františka je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Spolu se správní budovou z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou a několika dalšími stavbami byla v roce 1971 vyhlášena jako první technickou rezervací v tehdejším Československu. Součástí areálu jsou ještě dvě obnovené pece a areál pokusné tavby železa v tzv. domácích pecích. Areál je volně přístupný a průchozí, v bývalé správní budově je umístěno muzeum železářství. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hut-frantiska
Labyrint pod Zelným trhem Ostatní
GPS poloha: 49°11'33.83"N 16°36'33.26"E
Labyrint pod Zelným trhem patří spolu s Mincmistrovským sklepem a Kostnicí u svatého Jakuba do podzemních prostor centra Brna označovaných jako Brněnské podzemí. Prohlídková trasa vede částí, od roku 2009 rekonstruovaných, podzemních chodeb a sklepů a byla zpřístupněna 1. 4. 2011. V jednotlivých prostorách jsou umístěny expozice podle toho, jak bývaly v minulosti tyto sklepy využívány, např. expozice vína, potravin, alchymistická dílna, atd. Část prostor je věnována galerii fotografií či expozici potřeb na svícení (lucerny, svíce, louče), kde si můžete zkusit vykřesat jiskru pomocí křesadla a kamene. V podzemí navštívíte také středověký šenk nebo mučírnu. Celá procházka podzemím je moc pěkně realizovaná a řadu věcí si zde můžete i vyzkoušet. Kromě trasy, kterou projdete s průvodcem (turistická část) se v Labyrintu nachází ještě společenská část, která v prohlídce zahrnuta není. Tato společenská část Labyrintu bývá otevřena při městských slavnostech a v době adventu, kdy je přístupná bezplatně a oživená prodejními stánky. Sklepy byly pod jednotlivými domy Horního trhu, jak se Zelný trh dříve nazýval, budovány již od 13. století. Byly určeny ke skladování potravin, vína a piva, příp. k úkrytu obyvatelstva v období válek. Jelikož na tržišti vládl čilý obchodní ruch a nabízené potraviny bylo třeba někde skladovat, pronajímali si trhovci sklepy od majitelů přilehlých domů. V 15. století již vybudované sklepy přestaly kapacitně stačit, proto byly rozšiřovány stále dál, a to i v několika patrech nad sebou. Nejnižší místo, kudy vede prohlídková trasa Labyrintu pod Zelným trhem je 8 m pod zemí a podchází zde pod kolektorem technických sítí. Vstup do Labyrintu je ze Zelného trhu č. 21, kde se nachází vstupní hala s pokladnou. Po projití podzemí vystoupíte na povrch u Malého Špalíčku v horní části Zelného trhu. Otevřeno je od úterý do neděle 9-18 hodin a prohlídku je možné uskutečnit při minimálním počtu pěti osob. Prohlídky se konají každou hodinu o půl. Vzhledem k velkému zájmu o víkendové prohlídky, doporučuji rezervaci předem na tel. 542 212 892. Ceny vstupného: dospělí 160,- Kč, děti, studenti, senioři, ZTP 80,- Kč. Je možné využít také různé slevy (rodinné a skupinové vstupné, Senior pasy, Rodinné pasy). Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labyrint-pod-zelnym-trhem
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Průvodce Vaše poloha" Turistické rozcestí Kostelík Rozcestí
GPS poloha: 49°18'19.62"N 16°41'41.78"E
Nachází se v těsné blízkosti dolního vchodu jeskyně Kostelík. Prochází tudy modře značená turistická cesta, která vede údolím Křtinského potoka z Adamova do Křtin. V této části jde po vycházkovém chodníku, který zde byl vybudován kolem poloviny 19. století a zpřístupnil tak jeskyni Kostelík. Začíná za lávkou přes Křtinský potok u závrtu Otevřená skála, vystoupá a projde jeskyní Kostelík a končí ve vstupním areálu před jeskyní Býčí skálou. Celková jeho délka je necelý kilometr. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/D1, GOL 1:25 000 Moravský kras, GOL 1:20 000 Adamov a okolí. Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-kostelik
Turistické rozcestí Říčky koupaliště Rozcestí
GPS poloha: 49°14'3.16"N 16°43'31.40"E
Nachází se v údolí potoka Říčky poblíž rekreačního rybníka, který je využíván jako přírodní koupaliště. Prochází tudy modře značená turistická cesta, která směřuje z letoviska Hádku do Mariánského údolí v Líšni. Dále zde končí žlutě značená turistická cesta, která sem přichází od Velké Klajdovky. U rozcestí končí asfaltová komunikace údolím a tím i trasa pro vozíčkáře začínající v Mariánském údolí v Líšni. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras, GOL 1:25 000 Moravský kras Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-ricky-koupaliste
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11