kraj (okres město založeny roku stálých obyvatel nadmořská výška rozloha starosta města
VYSOČINA HAVLÍČKŮV BROD) HABRY 1001 AD 1298 467 m.n.m 2742 ha Jiří Rainiš
GEOGRAFICKÁ POLOHA: Habry leží téměř na geografickém středu České republiky, v kraji Vysočina. Sdílené obce: Frýdnava, Lubno, Zboží K obci jsou připojeny samoty: Kysibl (dvůr) , Haberský dvůr, Klepanda, Hájovna u Kysible, Dolní mlýn, Kysibelský mlýn, Haberský mlýn a bývalá pazderna
POLOHA PODLE DOPRAVY: Městem prochází důležitá silniční komunikace 1.třídy Praha – Kolín – Čáslav – Havlíčkův Brod – Jihlava , jejíž význam příliš neklesl ani po výstavbě Brněnské dálnice. (od té leží přibližně 30km, půl hodiny jízdy autem) Díky této komunikaci jsou Habry celkem dobře dostupné autobusovou dopravou z Prahy (kromě víkendů 2 přímé spoje denně). Také do významných blízkých okolních měst (Havl.Brod, Chotěboř, Golčův Jeníkov, Ledeč n. Sázavou, Světlá n. Sázavou) a i vzdálenějších (Jihlava, Humpolec) dojíždějí pravidelné autobusové spoje (místní linky (celkem 5) se obrací 46krát za den, většinou začínají svou trasu přímo na Haberském autobusovém nádraží.) Městem neprochází železnice, nejbližší železniční zastávka se nachází v asi sedm kilometrů vzdáleném Golčově Jeníkově. Nejbližší letiště je v Čáslavi, je však vojenské. Lodní ani potrubní doprava se v této lokalitě nenachází.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Českomoravská vrchovina, celek Hornosázavská pahorkatina. Povrch má vlnitý, kopcovitý ráz, nehluboká údolí s malými potůčky, které napájí drobné vodní nádrže. Krajinu kolem města tvoří převážně široké lány polí, rozsáhlejší zalesněné plochy až za okruhem 2km vzdušnou čarou od obce. Lesy jsou převážně jehličnaté, místy smíšené, a člověku dobře průchodné (vhodné pro „houbovou turistiku.“) Národní chráněnou přírodní památkou je „Březová alej u Kysible“. Další charakteristickou přírodní památkou je javory a akáty osázená Školní ulice (obr.) Rybníky: Kromě Haberského rybníka (15 ha), nachází se v katastru ještě několik menších rybníků: Barták, Mrštník, Nový rybník. (všechny jsou určeny pro chovné ryb.) Žádný z Haberských rybníků není vhodný pro koupání, ale v zimě se na nich dá docela dobře bruslit. (r. 1786 vydal Josef II. nařízení o budování protipožárních rybníků na vesnicích. Malé rybníčky na návsích dokládají, že příkaz byl splněn. Mnohé však už bez stálého přítoky vyschly a staly se z nich jen louže.)
KLIMA Průměrná teplota vzduchu: +6,6°C, prům. roční úhrn srážek 616mm. ( Mezi Golčovým Jeníkovem a Habry v obci Olšinky leží pro zimní a jarní měsíce sněžná čára. Od Olšinek směrem k Habrům se sníh udrží, dolu k Jeníkovu taje.)
HISTORIE „Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o statut města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR statut města navrácen a později i matrika a stavební úřad.“ citováno z www. habry. cz / historie Válečný cestovní ruch: (Významní návštěvníci s armádou.) 1101 Oldřich 8.ledna 1422 (čtvrtek), červen 1423 Jan Žižka 1469 Matyáš Korvín 1618 gen. Buquoy (třicetiletá válka) 1643 Švédové 1742 Marie Terezie (b. u Chotusic) 1805 gen. Verde (Napoleonské války) 9.5. 1945 R.J. Malinovky
PAMÁTKY 1422-Žižkův kamenný stolec na návrší u Habr§ 1678-barokní kostel, původně románský z roku 1384 1713-socha sv.Floriána (obr.) nacházející se u kostela 1714-socha sv.Jana Nepomuckého, dům č.p.152 1718-barokní zámek, sloužící do roku 1992 jako škola 1770-starobylá radnice s věžičkou a hodinami 1825-židovská synagoga, přestavěná r. 1979 na kino 1825-kamenný most přes říčku Malá Sázavka 1835-byla založena a vedena kronika města
OBYVATELSTVO V katastru obce Habry žije celkem 1298 stálých obyvatel (964 přímo v Habrech (384 domů), 109 ve Frýdnavě (62 domů), 124 ve Zboží (50 domů) a 38 v Lubnu (17 domů), ( z toho 206 (15,9%) v rozmezí věku 0 –14, 818 v rozmezí 15 – 59 (63%) a 274 starších 60ti let (21,1%). Z toho v produkt. věku: 735; Průměrný věk: 38.9 10 cizích státních příslušníků, z toho osm Ukrajinců,jeden Američan a jeden s neuvedeným dvojím občanstvím, z nichž ani jedno není české. 25,3% z celkem 233 studujících denně vyjíždí za studiem, za prací dojíždí 261 obyvatel (47,9% ze všech pracujících (547))
Habry 2002:
Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti opravy motorových vozidel doprava, pošty a telekomunikace průmysl
Služby
zemědělství
zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství ostatní veřejné a osobní služby peněžnictví a pojišťovnictví pohostinství a ubytování
Zdroj: www.czso.cz/cz/sldb/index.htm
BYTOVÝ FOND Vývojový trend urbanizace je vzhledem ke klesajícímu počtu obyvatel, překvapivý – město se pomalu rozrůstá, domů přibývá. To je způsobeno i rekreačním zájmem mimohaberských obyvatel. Přibližně 7% budov bylo vystaveno dříve než roku 1900. 21.2% bylo vystaveno do roku 1945, 24,3% bylo postaveno v rozmezí 46-70. Nejvíce stavení – 36,4% tu je z let 71-90. Necelých 10% obydlí bylo postaveno po roce 1991.
Bytový fond k 1. 3. 2001
Bytový fond celkem
rodinné domy abs. v% 370 100.0 364 98.4 6 1.6
v tom bytové domy abs. v% 25 100.0 25 100.0 -
ostatní abs. v% 13 100.0 11 84.6 2 15.4
abs. 408 400 8
v% 100.0 98.0 2.0
400
100.0
364
100.0
25
100.0
11
100.0
314 35 10 41
78.5 8.8 2.5 10.3
314 9 4 37
86.3 2.5 1.1 10.2
19 6 -
76.0 24.0 -
7 4
63.6 36.4
64.3 20.9
x x
65.7 21.2
x x
47.3 15.2
x x
55.6 25.5
x x
3.25
x
3.35
x
2.28
x
2.27
x
Vodovod v bytě mimo byt bez vodovodu
391 2 6
97.8 0.5 1.5
356 2 5
97.8 0.5 1.4
25 -
100.0 -
10 1
90.9 9.1
Teplá voda dálkový zdroj bojler, průtokový ohřívač jiný zdroj bez teplé vody
2 323 25 46
0.5 80.8 6.3 11.5
2 291 24 43
0.5 79.9 6.6 11.8
24 1 -
96.0 4.0 -
8 3
72.7 27.3
Převládající způsob vytápění ústřední etážové kamna jiný
264 23 98 13
66.0 5.8 24.5 3.3
259 11 80 12
71.2 3.0 22.0 3.3
8 16 1
32.0 64.0 4.0
5 4 2 -
45.5 36.4 18.2 -
Koupelna v bytě mimo byt bez koupelny
370 3 24
92.5 0.8 6.0
337 2 22
92.6 0.5 6.0
25 -
100.0 -
8 1 2
72.7 9.1 18.2
Záchod splachovací v bytě splachovací ostatní bez splachování
354 7 36
88.5 1.8 9.0
321 5 35
88.2 1.4 9.6
25 -
100.0 -
8 2 1
72.7 18.2 9.1
Byty v trvale obydlených domech celkem trvale obydlené neobydlené Trvale obydlené byty Právní důvod užívání bytu ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní bytové družstvo družstvo nájemců jiný 2
Průměrná obytná plocha v m na 1 byt na 1 osobu Průměrný počet obyt.míststností 2 s plochou 8 a více m na 1 byt
Zdroj: www.czso.cz/cz/sldb/index.htm
EKONOMICKÉ POMĚRY – STAV SLUŽEB: Pošta: Ano; Škola: Ano; Zdravotnické zařízení: Ano; Policie: Ano Kanalizace (ČOV): Ano; Vodovod: Ano; Plynofikace: Ano 40% zaměstnaných obyvatel pracuje v tercieru V lékařství – 5,3%, obvodní lékař (MUDr. Provazník), zubní lékař (MUDr. Ivan Dufek) a soukromý praktický lékař (MUDr. Božena Krumlová). Ve školství - 3,4% (tj. 20 lidí), místní základní škola Obchody – 6,7%, MIPA Habry (Miroslav Panský – nespecializovaný maloobchod -potraviny, papírnictví; 6-9 zaměstnanců), Jaroslava Fiedlerová (Smíšený obchod), Marie Koubová (Obchod), Mrkvičková-Hanousková (Obchod s obuví), Hana Petrlová (Trafika), František Marek (Obchodní dům – železářství), Martin Procházka (Elektros), Jan Špánik (Pojízdná prodejna), Marie Pazderková (Smíšený obchod ve Zboží), Jana Zezuláková (Smíšený obchod ve Frýdnavě). Další služby: Rudolf Zelinger (Opravy a údržby motorových vozidel, zemědělských a lesnických strojů, strojů a zařízení pro všeobecné účely) Jan Šuntil (Maloobchodní prodej pohonných hmot – PARAMO; 5 zaměstnanců) Petr Zelinger (Tiskárna Habry), Martin Trtík (Truhlářství ProFI), František Vašák (Zámečnictví), Jiří Mrkvička (Zámečnictví), Jiří Blažek (Zámečnictví), Václav Bárta (Pneuservis), Karel Šrámek (Truhlářství), Josef Borovský (Sklenářství), Ludmila Horáková (Kadeřnictví), Věra Pospíšilová (Kadeřnictví). Pohostinství – 1%, Jindřich Kreuzmann (Restaurace), Petr Zelinger (Pivnice). V veřejné správě je zaměstnáno 5,0% obyvatel Zájmy, neziskové organizace: Český rybářský svaz, Myslivecké sdružení Habry, Honební společenstvo Habry, Český svaz včelařů Habry, Tělocvičná jednota Sokol Habry, Sbor dobrovolných hasičů (dále jen SDH) Habry, SDH Lubno, SDH Frýdnava, SDH Zboží, Sport: o sportovní vyžití občanů se stará TJ Sokol (fotbalový tým Sokol Habry zvítězil v okresním přeboru v letech 1999-2000) a SDH Habry (Dvakrát ročně pořádá okresní soutěž v požárním útoku, aktivně se účastní ligy v tomtéž) Kultura: v letních měsících fungovalo letní kino „U Jendy“, v od r. 2002 však neměl provozovatel dostatek prostředků na jeho znovuzprovoznění. Stejně tak během letního období jsou na pódiu u sokolovny (tzv. Letní areál, postavený r. 1999) pořádány pravidelné sobotní koncerty – dechovky i folkrockové. (V roce 2002 navštívily Habry mimo jiné skupiny Babouci, Katapult, Telegraf, rok před tím např. Božejáci nebo Mńága a Žďorp.) V průběhu roku mají Habry řadu tradičních akcí. (např. pouť, velikonoční průvod aj.) Příspěvkové organizace: Ústav pro Mentálně postižené Zboží (Místní vládní instituce, ústav sociální péče; 25-49 zaměstnanců.) Doprava V dopravě je celkem zaměstnáno 34 osob (5,8%) - v oboru silniční nákladní doprava podniká v této lokalitě Josef Chalupa, průběžně zaměstnává 6-9 zaměstnanců, Jiří Rada, Josef Bárta a Josef Miláček. Autobusová doprava – Jiří Toma. Radiotelekomunikace: úplné pokrytí – Eurotel, T-Mobile, Oskar, Český telekom instaloval dvě telefonní budky.
Vývoj služeb v Habrech za poslední desetiletí Nejvýznamnější (a také finančně nejnákladnější) krok v plánu rozvoje města bylo dokončení plynofikace městečka a vybudování silničního obchvatu (zlepšení kvality vzduchu ve městě, snížení hluku a kouře.). Teprve po té mohlo dojít na opravu památkových budov (kostel, radnice, bývalý zájezdní hostinec), které získaly novou fasádu a nátěr. V roce 1998 slavilo město výročí 800let od založení. K této příležitosti byly (mimo výše zmiňovaných oprav památek) upraveny silnice, opraveny nebo i vytvořeny zcela nové chodníky. Město uspořádalo velkou oslavnou akci a snažilo se se prezentovat. V Habrech vyrostla zcela nová pumpa (Paramo), pekárna (rozváží produkty do všech okolních měst), nový vysílač (díky němuž získalo město plné pokrytí všech mobilních operátorů). Český telecom instaloval dvě telefonní budky, ekonomicky se vzmohla i Centrální výrobna lahůdek. Na tři sezóny bylo zprovozněno kino, jeden rok dokonce letní kino. Byl vybudován letní areál (podium+příležitostné občerstvovací zařízení), kde se konají pravidelné letní koncerty (během prázdnin obvykle každou nebo každou druhou sobotu.) Dvakrát do roka je město tradičním organizátorem 1.Hasičské ligy v požárním útoku.
Cestovní ruch v Habrech Vybavení města včetně ubytovacích podmínek není uzpůsobeno pro imigraci turistů – žádný kemp, hotel ani penzion. Habry jsou ovšem oblíbenou lokalitou pravidelných víkendových a letních návštěvníků - „chalupářů“ , převážně z Prahy. Nejedná se ovšem o chatové osady, ale o rodinné domy, které si majitelé udržují jako nemovitost pro vlastní rekreaci.
Problémy a nedostatky: * V Habrech jsou velmi špatné ubytovací a stravovací podmínky – není kde se ubytovat, restaurace pouze jedna (vaří velmi omezeně!) a jedna pivnice. – tyto možná stačí pro ruch „lokálních štamgastů“ během roku, v letní sezoně, kdy přibudou „lufťáci“, je kapacitně značně omezená. Ve městě a okolí je „společenská nuda.“ Chybí jakékoliv zábavní středisko, neexistuje „noční ruch“. Obchody končí otevírací dobu v 16hodin. O víkendech jsou zavřeny. Podobné je to s dopravou, která je uzpůsobena hlavně pro potřebu místních obyvatel – doprava do práce/školy (např. Havl.Brod) ráno tam a odpoledne zase zpátky (poslední spoj však doráží v 16h), pak už žádné další spoje. O víkendech autobusy téměř nejezdí. Po jubilejním roku 1998 město opět zanedbává svou prezentaci. Na rozdíl od sousedního Golčova Jeníkova se o Habrech v celé řadě cestovních publikací ani atlasech (např. KČT) nedočtete. Neúčastní se výstav cestovního ruchu ani nemá kontakty ne cestovní kanceláře. Internetové stránky jsou pěkné, ale málo aktualizované.
Možná řešení:* Příčina omezeného cestovního ruchu a výše jmenovaných nedostatků je dána celkovou strukturou obce. Jedná se totiž o převážně agrární město. Nemá pořádný atraktivní turistický tahák a nenachází se ve významné cestovní lokalitě. Životní styl obyvatel, služby, financování a územní plánování je proto uzpůsobeno zemědělským potřebám obce. Město by mohla najít vhodného investora s dobrým know-how – k rekreačním účelům by se dal dobře využít např. Haberský rybník nebo třeba zimní sněhová pokrývka (běžkařské tratě), nový impuls by obci mohla přinést rovněž agroturistika (např. jezdecká farma by se v tomto regionu určitě mohla ujmout.) Město by mohlo také využít výhodné polohy na významném dopravním tahu. Dobrý rozjezd by mohlo poskytnout např. účelné odpočívadlo pro kamiony s náležitým občerstvovacím zařízením. Důležitá by byla pak efektivní prezentace obce i nového projektu. *(… jedná se o subjektivní názor!)
Rozpočet roku 2002 Příjmy
Plán
Skutečnost
Daňové příjmy
7.283.000,00 Kč
7.816.480,00 Kč
Nedaňové příjmy
1.792.000,00 Kč
3.037.761,00 Kč
Kapitálové příjmy
50.000,00 Kč
624.271,00 Kč
Dotace
730.000,00 Kč
1.962.424,00 Kč
Financování Celkem
9.855.000,00 Kč
13.440.936,00 Kč
Výdaje
Plán
Skutečnost
Provozní výdaje - školství
1.500.000,00 Kč
3.612.888,00 Kč
- kultura
550.000,00 Kč
655.204,00 Kč
- místní hospodářství
1.400.000,00 Kč
1.874.820,00 Kč
- státní správa a samospráva
2.900.000,00 Kč
2.728.746,00 Kč
- ostatní
1.168.000,00 Kč
1.428.146,00 Kč
2.337.000,00 Kč
6.346.076,00 Kč
9.855.000,00 Kč
16.645.880,00 Kč
Rezerva Kapitálové výdaje Financování Celkem
3.204.944,00 Kč
zdroj: www.Habry.cz
Podle tabulky rozpočtu za rok 2002 je vidět, že se město potýká se schodkem oproti plánování i oproti skutečnému příjmu. V samosprávě, místním hospodářství i v kultuře se drží plánu. Největší útratu zaznamenalo v kapitálových výdajích (příjmy tvoří jen desetinu výdajů) a ve školství. Téměř 2milionová dotace nepokryla ani zbylé financování. Celkově se za tento rok město zadlužilo o více jek 3mil. Kč. Ve finančních potížích, téměř existenčních, se nachází celé ZOD Habry i Xaverov holding a.s. (drůbežárna), které zaměstnávají ¼ ekonomicky aktivních obyvatel města. Případná vyšší hypotetická dotace by nejprve musela směřovat k vyvedení těchto podniků z krize, teprve po té lze vkládat nějaké finanční pobídky investorům do některého z mnou výše navrhovaného projektu. Výhledově dál: Habry (jako typická obec kraje Vysočina) budou závislé na zemědělské výrobě, zisku z ní, nebo spíše na dotacích. Dokud se bude nezaměstnanost, životní úroveň i zadluženost obce pohybovat na hranicích únosné meze, nebude se pravděpodobně chtít obci radikálně svou ekonomiku přeorientovávat. Dosavadní starosta má silnou podporu „spokojených“ měšťanů, nelze tedy očekávat náhlý politický objev či jiný impuls ve vedení města. Habry zůstanou agrární obcí i v EU
