2 Analytická část Charakteristika obce Poloha a historie. Poloha

2 Analytická část 2. 1 Charakteristika obce 2. 1. 1 Poloha a historie Poloha Obec Krásensko leží na severovýchodě Jihomoravského kraje v severozápadní části správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Vyškov na rozhraní krajů Jihomoravského a Olomouckého a SO ORP Vyškov, Blansko a Prostějov. Území obce se dělí na dvě spolu nesousedící katastrální území (Krásensko I, Krásensko II) o celkové rozloze 726 ha. Katastrální území Krásensko I sousedí s katastrálním územím obce Podomí, Senetářov, Kotvrdovice, Lipovec, Kulířov, Vyškov (část Rychtářov) a vojenským újezdem Březina. Katastralní území Krásensko II hraničí s katastrálním územím obce Kulířov, Rozstání, Studnice a vojenským újezdem Březina. Obcí Krásensko prochází silnice III. třídy č. 37924. Vzdálenost do spádové obce s rozšířenou působností Vyškov je 19 km, do Blanska 18 km, do Prostějova 33 km a do krajského města Brna 35 km. Dle charakteru obce a její poloze lze Krásensko označit za venkovské sídlo, ač metod vymezení venkova existuje celá řada, ovšem dle většiny z nich Krásensko spadá do kategorie venkovských sídel.

Obr. 1 Poloha území obce Krásensko (Zdroj: Mapy.cz) Fyzicko-geografická charakteristika Území geologicky náleží k Českému masivu, který je zbytkem rozsáhlého variského horstva vyvrásněného při variském (hercynském) vrásnění hlavně v období 380 – 300 miliony let před přítomností. Český masiv se dělí na pět hlavních oblastí, které vznikly před variským vrásněním nebo v jeho průběhu. Okolí Krásenska náleží do oblasti moravskoslezské. Podloží je složeno, převážně ze sedimentů drahanského kulmu karbonského stáří (354 – 298 milionů let před přítomností) – slepenců, prachovců, břidlic a drob, v okolí vodních toků je pak tvořeno kvartérními nivními sedimenty či kamenitými až hlinito-kamenitými sedimenty.

Dle geomorfologického členění patří území obce do celku Drahanská vrchovina náležící oblasti Brněnské vrchoviny, která leží v českomoravské subprovincii provincie Česká vysočina. Leží tedy v Hercynském systému, respektive v subsystému Hercynského pohoří. V rámci Drahanské vrchoviny leží v jižní části Konické vrchoviny (okrsek Kojálovská planina). Základním krajinným prvkem tohoto podcelkujsou rozsáhlé zbytky zarovnaného povrchu, který byl v minulosti tlakem karpatského pohoří na Český masív klenbovitě prohnut. Tato náhorní plošina je narušena hluboce zaříznutými údolí potoků, v okolí Krásenska konkrétně Malou Hanou a jejími přítoky, které zde vytvořily hluboká údolí. Celkově je zde reliéf charakteru od severozápadu mírně klesajícího tektonicky prohnutého zarovnaného povrchu na východě rozčleněného hluboce zaříznutými údolími. Takto hluboce zaříznutá údolí umožnila průniku mateční horniny až na zemský povrch. Působením eroze vznikly skalní výchozy. Nadmořská výška obce se pohybuje v rozmezí 425 m (tok Malé Haná na jihu katastrálního území Krásensko I) a 600 m (vrch Kojál). Celé katastrální území Krásensko II a severní část katastrálního území Krásensko I se nachází v klimatické oblasti MT 3, většina katastrálního území Krásensko I pak náleží do oblasti MT 5 (MapoMat). Mírně teplá oblasti MT 3 dle Quitta je charakteristická průměrně 20 – 30 letních dnů ročně. Teplota pod bod mrazu klesne přibližně ve 130 – 160 dnech za rok a nad bod mrazu se nevyšplhá asi 40-50 dní. Průměrné teploty se zde pohybují od -2°C až -3°C v lednu po 16°C – 17°C v červenci. Během roku spadne více než 1 mm srážek v 110 - 120 dnech. Sněhová pokrývka se trvá průměrně 60 – 100 dní. Zataženo je asi 120 - 150 dní, jasno jen 40 - 50 dní. V klimatické oblasti MT5 se vyskytuje průměrně 30 – 40 letních dnů za rok. Teplota pod bod mrazu klesá průměrně v 130 – 140 dnech a nad celý den bod bodem mrazu je průměrně v 40 – 50 dnech. V lednu průměrné teploty dosahují -4°C až -5°C a 16°C až 17°C v červenci. Roční průměrná teplota dosahuje 6°C až 7°C. Srážky jsou zaznamenány v 100 až 120 dnech, sněhová pokrývka pak v 60 až 100 dnech. Zataženo je 120 až 150 dní v roce a jasno 50 až 60 dní. Tyto údaje potvrzují i záznamy z kroniky. V roce 1896 místní nadučitel zaznamenal průměrnou teplotu 6,1°C. Ve 40. letech byla průměrná teplota, kterou měřil místní farář P. F. Müller již 6,5°C. Letních dnů v roce 2010 bylo 28, v roce 2012 53 dní. Půdní pokryv je tvořen hnědými půdami. Půdy jsou zde mělké a na polích je vyorávaný skelet z hlubších vrstev půdního profilu. Zdejší kambizemě jsou tvořeny ze středně těžkých až lehčích středních substrátů, jedná se tedy o subtyp modální kambizemě. Ostrůvkovitě se v lesích smrkové monokultury mohou tvořit půdy podzolového charakteru a na zamokřených plochách glejové půdy. Území je odvodňováno horním tokem Malé Hané a jejich přítoků a malá západní část Podomským potokem (vytékajícím z rybníka). Náleží tedy do povodí Dunaje a úmoří Černého moře. Toky, zde mají charakter malých potůčků přírodního charakteru (pouze potok přes obec Krásensko je veden vodním potrubím) nejbohatších na vodu v jarním někdy i zimním období. Mají tedy vrchovinno-nížinný hydrologický režim. Vodní plochy zaujímají asi 6 ha, tedy ani ne jedno procento území obce.Větších vodních ploch se na území obce nachází 5 (čtyři rybníky, jeden zatopený lom). Dva rybníky se nacházejí v blízkosti intravilánu obce (západně a jihovýchodně), zatopený lom je na východním okraji intravilánu. Zbylá dva rybníky se nacházejí ve střední části katastrálního území Krásensko I. Prameniště stálých a občasných toků, které jsou aktivní v době tání sněhové pokrývky, mají charakter celoročně podmáčených travních porostů. Území obce Krásensko se nachází ve 4. vegetačním stupni – bukovém. Jedná se o nejrozšířenější vegetační stupeň v ČR (42,6% plochy ČR) a jako jediný je spojitý. Potencionální vegetace by zde byly bučiny, místy s příměsí dubu, jedle nebo smrku. Takové složení lesního porostu se zde v současné době vůbec nevyskytuje. Je nahrazeno vesměs smrkovými monokulturami, někde s příměsí modřínu a na sušších místech s příměsí borovice. Větší druhová diverzita lesního porostu je na jeho okraji a u vodních toků. Zde se nacházejí často habry, duby, jasany, buky, lípy a vrby.Území se nachází v biogeografické provincii středoevropských listnatých lesů v podprovincii hercynské. Biota se tady tedy příliš neliší od té z centrální a západní části střední Evropy. Vegetace je ovlivněna geologický starým Českým masivem. V rámci této podprovincie leží v Dra-

hanském bioregionu (1.52). Tento bioregion leží na hranicích se severopanonskou podprovincií i karpatskou. Tato skutečnost zvyšuje biodiverzitu regionu, ale na druhou stranu je snižována monotónním horninovým podkladem. Historie Krásensko bylo založeno pravděpodobně v období tzv. velké německé kolonizace v 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1348, kdy Krásensko neslo německý název Schönfeld, ale už o 100 roků později mělo český název Krásné Pole. Původně patřilo pod holštejnské panství, ale v roce 1348 se stalo majetkem pustiměřského kláštera a od roku 1588 po jeho zrušení majetkem olomouckého arcibiskupství. Středověkých dokumentů o další existenci a rozvoji vesnice je pramálo a není známo, od kdy se vesnice nazývá Krásensko. Již ve 14. století mělo Krásensko kostel zasvěcený sv. Vavřinci, který sice během husitských válek na čas zanikl, ale jeho stavba se zachovala. V 15. století, snad během husitských válek Krásensko pravděpodobně na krátkou dobu zaniklo. V této době bylo kromě zemědělství obživou obyvatelům také kolomaznictví a uhlířství, ale také včelařství. Třicetiletá válka sice Krásensko nezasáhla přímými boji, ale i přes to ovlivnila život na vesnici. V roce 1656 zde bylo obydleno jen dvanáct hospodářských usedlostí, dále zde žilo osm domkařů a jedna hospodářská usedlos a šest domků bylo pustých. Také napoleonské války se promítly v Krásenku, když obyvatelé museli cizím vojáků poskytovat potraviny. Další vojsko (pruské) Krásenskem táhlo v roce 1866. Kromě armád sužovaly Krásensko také neúrody (1817, 1847, 1856 a 1858), bouře (1848, 1869 a 1888) či různé epidemie jako byla například epidemie cholery v 30. letech 19. století, na kterou zemřelo v Krásensku 68 lidí. Kromě zemědělství bylo v 19. století u převážné části obyvatel obživou tkalcovství, zvláštně od roku 1817, kdy se do Krásenska z Brna přestěhoval Josef Beyer, který místním dělníkům pronajímal tkalcovské stavy. V 80. a 90. letech 19. století bylo 90% obyvatel Krásenska tkalci. Mechanizace brněnského soukenictví zasadila zdejšími textilnímu průmyslu tvrdou ránu, což se promítlo také v poklesu počtu obyvatel. Později se též rozšířilo perleťářství. Významně se do historie Krásenska zapsala druhá světová válka. Kromě občasného zabavování majetku, poznamenalo Krásensko zejména rozšíření vojenského prostoru Dědice směrem na západ, kvůli tomu bylo vystěhováno 33 vesnic. Po několika odložení nakonec také včetně Krásenska. Vystěhování obce proběhlo do 24. 6. 1944, poslední obyvatelé Krásensko opustili 19. srpna 1944. Celkem bylo vystěhováno 183 rodin, respektive 727 obyvatel. Po skončení druhé světové války bylo 80% vesnice zničeno, to zejména vinou rabování a cvičení německé armády, samotná fronta do Krásenska nedošla. Ze 159 domů nebyla polovina schopna žádné opravy a musela být zbourána. Nejvíce byl poničen dolní konec. V roce 1945 se do Krásenska mohla vrátit pouze 76 obyvatel, jejichž domy byly nejméně poničeny. K 1. 1. 1946 v Krásensku žilo pouze 285 obyvatel. Obnova obce probíhala pomalu a bez dostatku materiálu a financí, nakonec se však Krásensko opět začalo rozvíjet. Již v roce 1945 byla provizorně zřízena škola v budově poštovního úřadu. První roky byly především zaměřeny na opravu nejméně zničených domů. Teprve konce 40. let se začaly budovat domy nové po levé straně silně k Podomí a v oblasti Za Brankou. V roce 1949 byla budova bývalého Potravního spolku na ordinaci a byt obvodního lékaře a teprve až v 50. letech se začaly budovat a opravovat veřejné stavby – kostel, bezprašná silnice atd. V polovině 50. let byl vybudován nad obcí telekomunikační vysílač Kojál a v obci ulice bytovek pro jeho zaměstnance. Další významnou změnou pro obec byl roku 1964, kdy se Krásensko sloučilo se sousední obcí Podomí do jednoho celku obce Krásensko-Podomí, obě obce se opětovně rozdělily v roce 1990. V roce 1975 byl v obci zbudován vodovod. Kanalizace s čističkou odpadních vod byla dokončena v roce 1985. Plynofikace obce proběhla v roce 1993. V Krásensku působila také řada spolků. Nejstarším je Sbor dobrovolných hasičů založen v 1880, který byl jeden z nejstarších na Drahanské vrchovině. V druhé polovině 19. století byl též založen Potravní spolek.

V roce 1897 byl založen čtenářsko-pěvecký spolek Beseda, který však byl po první světové zrušen. V roce 1913 tělovýchovná jednota Sokol a v roce 1914 tělocvičný odbor Orel (oba spolky byly rozpuštěny v roce 1942). K dalším spolkům patřil Svaz katolických žen (založen 1926), Farní Charita (založena 1928) a okrašlovací spolek Žáček (založen 1937). První škola byla v Krásensku zřízena v roce 1802, do té doby chodili žáci do Studnic. V roce 1874 byla jednotřídka rozšířena na dvojtřídku. Nové budovy se škola dočkala v roce 1887 a rozšíření na trojtřídku v roce 1908. Poslední školní rok v krásenské škole byl 1973/74, od té doby je zde jen mateřská škola. Poštovní úřad byl zřízen v roce 1872 a v roce 1925 na krátkou dobu zrušen. Elektřina do obce byla zavedena v roce 1930, telefon v roce 1934. Obecní znak a prapor Popis obecního znaku: Pod červenou hlavou se třemi stříbrnými klíny a na nich třemi modrými knoflíky, poltěný štít úzkým kůlem. V levém sedmkrát stříbrno-zeleně děleném poli zlatý obilný klas, v pravém zlatém poli zelený palmový list.

Obr. 2 Obecní znak Popis obecního praporu: List tvoří svislý červený žerďový pruh o délce 1/4 délky listu se třemi bílými žerďovými klíny a osm svislých pruhů, střídavě žlutých a zelených, přes ně vodorovný modrý pruh o šířce 1/20 šířky listu. Poměr šířky a délky listu praporu je 2:3.

Obr. 3 Obecní prapor Charakteristika prvků obecního znaku: Modré knoflíky – v první polovině minulého století se v Krásensku velmi rozrostla výroba knoflíků z perleti, proto byl navržen na upomínku dávných časů do znaku knoflík. Za druhé světové války byla obec vystěhována, po válce začal v obci opět nový život. V počátku osídlování byla obec krátký čas za husitských válek pustá. Celkově tedy dvakrát obnovená. Můžeme zde sledovat tři období působnosti obce, toto je rovněž vyjádřeno ve znaku, a sice počtem tří knoflíků. Palmový list – patronem obce a kostela je sv. Vavřinec – mučedník 3. století, římský jáhen. Církevní jmění rozdal chudým, aby je zachránil před hrabivostí císaře Valeriána, na jehož rozkaz byl pak na rozžhaveném rožni umučen k smrti. Jeho hlavním atributem je rožeň, k němuž přistupují palma, palmová ratolest, nebo váček s penězi. Vodorovné pruhy, obilní klas – původní název obce slul Krásné pole. Na rozdíl od jiných obcí, které se většinou nazývají od zakladatele obce, byl základem pro vznik názvu obce rozložení záhumenicových polí. Později změněno s příponou – „sko“ na Krásensko. Do znaku začleněny vodorovné pruhy s ohledem na další symbol, který by zastupoval buď pečeť obce, nebo dřívější druhou část názvu obce – Pole ve spojitosti se zemědělstvím je odvozen a navržen obilní klas.

Zúžený modrý pruh – na katastru obce je vrch Kojál, kde je umístěn televizní a radiový vysílač. Při jeho vzniku to byla nejvyšší stavba ve střední Evropě. Toto je heraldicky vyjádřeno zúženým modrým kůlem. Obec byla r. 1348 pod názvem Schonfeld darována biskupem Janem Volkem pustiměřskému klášteru. Po zániku kláštera přešlo pod vyškovské panství olomouckých biskupů. Znakem olomouckých biskupů je 6 špic, 4 nahoře a dvě dole. Toto znamení, popřípadě barvy si odvozuje do svých znaků řada měst a obcí. Nejinak tomu bylo i u Pustiměře, avšak s tím rozdílem, že špice otočili na klíny a z horní řady jeden ubrali. Obec Krásensko byla spjata dlouhý čas s klášterem a i Pustiměří, proto je ve znaku zohledněna horní část znaku Pustiměře

2. 1. 2 Obyvatelstvo a bydlení Počet obyvatel K 31. prosinci 2013 mělo Krásensko 419 obyvatel, z toho 212 můžu (tj. 50,6%) a 207 žen. Řadí se tedy k menším obcím s počtem obyvatel pod 2000, respektive 500 obyvatel, což jsou nejčastější velikostní kategorie v souvislosti s možností získání dotační prostředků, zejména ze zdrojů Evropské unie. Vzhledem k rozpočtovému určení daní Krásensko spadá do druhé kategorie obcí s velikostí 301 – 5 000 obyvatel. Počet obyvatel Krásenska od roku 2004, respektive 2001 až do roku 2010 kontinuálně klesal (viz tab. 1) z hodnoty 434, respektive 437 obyvatel na 404 obyvatel. Od roku2011 dochází k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel. Dle pohlaví kromě let 2006 až 2008 mírně převažovali muži. Tab. 1 Počet obyvatel celkem, mužů a žen v Krásensku v letech 2001 – 2013k 31. 12. Počet obyvatel Rok Celkem Muži % Ženy % 2001* 437 222 50,8 215 49,2 2004 434 219 50,5 215 49,5 2005 432 215 49,8 217 50,2 2006 421 207 49,2 214 50,8 2007 421 208 49,4 213 50,6 2008 412 206 50,0 206 50,0 2009 408 205 50,3 203 49,8 2010 404 209 51,7 195 48,3 2011 407 209 51,4 198 48,7 2012 418 214 51,2 204 48,8 2013 419 212 50,6 207 49,4 Zdroj: ČSÚ, * k 1. 3. Tento trend je opačný oproti vývoji počtu obyvatel v nadřazených administrativních celcích (SO ORP Vyškov, Jihomoravský kraj a Česká republika), což zobrazuje obr. 4 a – d. a je tedy způsobem především místními podmínkami, nikoliv obecnými trendy. Po mírném poklesu obyvatelstva v mezi roky 2001 a 2004 došlo v České republice k poměrně výraznému nárůstu počtu obyvatel, který kulminoval v roce 2009, poté se počet obyvatel relativně ustálil. Obdobný vývoj zaznamenal i Jihomoravský kraj, který i nadále zaznamenává růst počtu obyvatel, avšak od roku 2011 je již tento nárůst pozvolný. Také ve SO ORP Vyškov je také patrný všeobecný trend. Mezi lety 2010 a 2011 se sice nárůst obyvatelstva zastavil, ale od roku 2011 opět mírně narůstá. Od tohoto období zaznamenalo mírný nárůst počtu obyvatel také Krásensko, ale zdaleka se nedostalo na hodnoty z roku 2001, respektive 2004. Ve všech sledovaných celcích však byl počet obyvatel v roce 2013 vyšší než na začátku sledovaného období.

Obr. 4 a – d Vývoj počtu obyvatel v Krásensku, SO ORP Vyškov, Jihomoravském kraji a České republice v letech 2001 – 2014(Zdroj: ČSÚ) Pokles počtu obyvatel pro velikostní kategorii obcí jako je Krásensko, je v odlehlejších venkovských oblastech ve sledovaném období na území České republiky charakteristické. Jak dokazuje tab. 2 na snižování počtu obyvatel měla především migrace, v letech 2005 a 2006 také doplněna přirozeným úbytkem obyvatel. Pokles obyvatel v obcích způsobuje nárůst neobydlených domů nebo nárůst domů pro rekreační účely. Promítá se také do kvality kulturního a společenského života v obci a snížení nabídky služeb. To vše se odráží v celkové kvalitě života a atraktivity obce. Kromě horší nabídky služeb, dopravní dostupnosti a pracovní nabídky se na snižování počtu obyvatel podílí nedostatek možností k bydlení (stavební parcely, byty). Nárůst počtu obyvatel v posledních letech, způsobený kladným migračním saldem, je tedy velmi pozitivní vzhledem k udržení kvality života v obci, nicméně je důležité udržet tento trend nebo alespoň minimálně zabránit dalšímu poklesu počtu obyvatel. Vhodné je mít tedy dostatek rozvojových ploch pro bydlení a připravených stavebních míst včetně inženýrských sítí nebo nabídnout možnost bydlení v obecních bytech. Vzhledem k charakteru sídla je vhodné podporovat především výstavbu v intravilánu v obci, kde se nachází dostatek možností k bydlení, ať již volných stavebních míst, tak možností rekonstrukcí starších domů. Pohyb obyvatelstva Přirozený pohyb obyvatelstva se v Krásensku na vývoji počtu obyvatel podílí minimální měrou. Záporného přirozeného přírůstku bylo dosaženo v roce 2005 a 2006, kladného v letech 2007, 2010 a 2011, v ostatních letech by zaznamenán nulová přirozený přírůstek. Na vývoji počtu obyvatel se tedy podílí převážně migrace. Počet přistěhovalých ročně dosahoval hodnot maximálně 10 obyvatel, výjimkou byl rok 2012, kdy se přistěhovalo 20 obyvatel, což kromě nově přistěhovalých mohlo být způsobenou také změnou trvalého bydliště u obyvatel, kteří v Krásensku bydleli, ale trvalé bydliště měli uvedené mimo obec. Počet vystěhovalých dosahoval vyšších čísel. Do roku 2009 přesahoval 10 obyvatel ročně (kromě roku 2007). Od roku 2010 se počet vystěhovalých mírně snižuje. Tento fakt se odráží v migračním saldu, které do roku 2010 bylo záporné (jen v roce 2005 nulové), tedy z obce se vystěhovalo více obyvatel, než se přistěhovalo. Od roku 2011 je pak dosahováno kladného migračního salda.

Tab. 2 Základní demografické ukazatele pro Krásensko v letech 2004 - 2013 k 31. 12. Počet přiPočet vyPočet naroPočet zePřirozený Migrační stěhovastěhovazených mřelých přírůstek saldo Rok lých lých 2004 3 3 0 2 12 -10 2005 5 7 -2 10 10 0 2006 3 6 -3 6 14 -8 2007 6 5 1 6 7 -1 2008 4 4 0 6 15 -9 2009 2 2 0 9 13 -4 2010 5 3 2 7 9 -2 2011 5 4 1 8 6 2 2012 6 6 0 20 9 11 2013 4 4 0 6 5 1 Zdroj: ČSÚ

Celkový přírůstek -10 -2 -11 0 -9 -4 0 3 11 1

Vzhledem k malému počtu obyvatel je srovnání demografických údajů Krásenska s nadřazenými administrativními celky značně zkreslující. Hrubá míra porodnosti v Krásensku značně kolísala, ale v posledních letech ji lze označit za nadprůměrnou vůči hodnotám v ČR, Jihomoravském kraji či SO ORP Vyškov, kde tento ukazatel dosahuje nižších hodnot než v ČR a Jihomoravském kraji. Obdobně lze charakterizovat i hrubou míru úmrtnosti, která je velmi kolísavá. V ostatních celcích dosahuje velmi podobných hodnot, kolem 10 zemřelých na 1000 obyvatel. Výjimku tvoří rok 2009, kdy tento ukazatel dosáhl v SO ORP Vyškov dosáhl podprůměrné hodnoty 8,1, v tomto roce mělo výrazně podprůměrnou hodnotu (4,9) hrubé míry úmrtnosti také Krásensko. Přirozený přírůstek v Krásensku za sledované období lze označit spíše za podprůměrný, stejně jako v SO ORP Vyškov, oproti Jihomoravském kraji a České republice. Nadprůměrných hodnot Krásensko dosáhlo v letech 2004, 2007 a 2010. Podprůměrné do roku 2010 bylo také migrační saldo, od roku 2011 pak bylo nadprůměrné. Tento trend lze do značné míry přisoudit atraktivitě celého regionu, neboť do roku 2007 bylo migrační saldo SO ORP Vyškov podprůměrné vůči Jihomoravskému kraji a do roku 2008 také vůči České republice, ale oproti Krásensku nedosahovalo záporných hodnot. Nižší míra imigrace byla typická pro celý Jihomoravský kraj, do roku 2011 bylo migrační saldo Jihomoravského kraje nižší než ČR. Nadprůměrných hodnot migračního salda dosahuje Krásensko od roku 2011, což opět koresponduje se situací v celém SO ORP Vyškov, kde migrační saldo dosahuje nadprůměrných hodnot od roku 2010. Celkový přírůstek téměř kopíruje vývoj migračního salda, neboť nejen v Krásensku, ale obecně v ČR se na vývoji počtu obyvatel projevuje v mnohem větší míře migrace než přirozených pohyb obyvatel. V kontextu s demografickou situací České republiky a venkova lze mírně pozitivně hodnotit hodnoty přirozeného přírůstku. Pro řadu menších a odlehlejších venkovských obcí je charakteristický přirozený úbytek obyvatel. Krásensko kromě let 2005 s 2006 nedosahovalo záporných hodnot. Nulový či mírný přirozený přírůstek je tedy v souladu s obecnou situaci v České republice. Migrační saldo však ukazuje velmi negativní trend vylidňování obce emigrací, který se však od roku 2011 obrátil. Vzhledem k tomu, že ve sledovaném období vývoj počtu obyvatel určovala především migrace, je důležité udržet současný trend převahy imigrace nad emigrací. V případě imigrace mladších obyvatel lze v nejbližších letech očekávat také vzrůst počtu narozených a zvýšení přirozeného přírůstku, který se tak bude více spolupodílet na zvýšení počtu obyvatel obce. Služby a vybavenost obce pro potřeby zejména mladých rodin se tedy jeví jako velmi důležité pro zachování či růst počtu obyvatel.

Obr. 5 a – e. Základní demografické ukazatele pro Krásensko, SO ORP Vyškov, Jihomoravský kraj, Českou republiky v letech 2004 – 2013 k 31.12 (Zdroj: ČSÚ)

Věková struktura Ve věkové pyramidě Krásenska (obr. 5) lze vypozorovat, stejně jako na všech ostatních úrovní, dvě populačně silnější generace. Početně nejsilnější je generace dětí ze 70. let 20. století (tzv. Husákovy děti). Zvláštností této věkové skupiny v Krásensku je vysoká převaha mužů nad ženami, které v případě Krásenska počínaje touto věkovou kategorií jsou početně méně zastoupené. Druhou silnější generací je tzv. poválečná generace z období populačního růstu na konci druhé světové války a po jejím skončení.

Věková pyramida Krásenska v roce 2001 a 2011 Věkové kategorie

80-84 70-74 60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 0-14 40

30

20

10

0

10

20

30

40

Počet obyvatel 2011 - muži

2011 - ženy

2001 - muži

2001 - ženy

Obr. 6 Věková pyramida Krásenska v roce 2001 a 2011. (Zdroj: ČSÚ) Mezi roky 2001 a 2011 došlo ke stárnutí populace Krásenska. Tento jev je typický pro celou Českou republiku a nejvýraznější bývá v malých venkovských obcích. V roce 2011 oproti roku 2001 se snížil podíl nejmladší složky obyvatelstva (0 - 14 let) i produktivní složky obyvatelstva (15 – 64 let), naopak narostl podíl postproduktivní složky (65 a více let) o více než dvojnásobek (tab. 3). Tento fakt dokumentuje i více než ztrojnásobení indexu stáří. V porovnání jak se SO ORP Vyškov (69,9%), Jihomoravským krajem (69,7%) a Českou republikou (69,9%) má o něco nižší podíl produktivní složky obyvatelstva, ale naopak má vyšší podíl předproduktivní složky. Postproduktivní složka obyvatelstva má vyšší podíl Jihomoravském kraj (16,3%), který je charakteristický starší populací, ovšem hodnoty SO ORP Vyškov (15,7%) a ČR (15,8%) vykazují nižší hodnoty. Trojnásobný růst indexu stáří je v porovnání s ostatními porovnávanými celky obrovský, ale i tak dosahuje nižších hodnot. Starší obyvatelstvo dokazuje v Jihomoravském kraji (115,9), naopak relativně lepší věkovou strukturu v SO ORP Vyškov (108,4). Tab. 3 Podíl věkových skupin 0-14 let, 15-64 let a 65 a více let na počtu obyvatel a index stáří Krásenska v roce 2001 a 2011 0 – 14 let 15 – 64 let 65 a více let Index stáří 2001 19,0 % 75,0 % 6,0 % 31,6 2011 15,6 % 68,5 % 15,9 % 101,6 (Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)

Poměrně nízká porodnost způsobila nižší podíl nejmladší složky populace obce, vliv má také záporné migrační saldo, kdy častěji se stěhují mladší obyvatelé. Nárůst obyvatel 65 a více let starých kromě vyšší šance na dožití způsobuje právě i migrační saldo, kdy starší lidé jsou méně migračně aktivní. Ač obyvatelstvo Krásensko za sledovaných 10 let zestárlo, což se nejvíce ukázalo v růstu indexu změny, tak má v porovnání s ostatními celky dobrou věkovou strukturu. Pozitivní je vyšší podíl obyvatel mladších 15 let, který s mírně rostoucí porodností a vyšší imigrací do budoucna pozitivně ovlivní věkovou strukturu růstem či jen nepatrným úbytkem této věkové kategorie. Nicméně i nadále bude růst absolutně i relativně počet obyvatel starších 64 let, zejména v souvislosti s přechodem poválečné generace do této kategorie. Musí se brát tedy v úvahu sociální, kulturní a další konsekvence spojené s problematikou stárnutí populace. Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura venkovských oblastí má horší parametry, což je případ i Krásenska. Ovšem mezi roky 2001 a 2011 došlo k jejímu zlepšení (tab. 4 a obr. 7). Mezi sledovanými období došlo k poklesu obyvatel se základním a neukončeným vzděláním a obyvatel s výučním listem či středním odborným vzdělání bez maturity. Tento fakt je způsobem především zkušeností, že to těchto kategorii patří zejména starší obyvatelé a u mladších generací je kladen větší důraz na vzdělání. Nárůst zaznamenala také kategorie úplného středního vzdělání s maturitou a vyšší odborné a nástavbové vzdělání. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u vysokoškolsky vzdělaných lidí, jejich počet se téměř zdvojnásobil Tab. 4 Počet obyvatel Krásenska starších 15-ti let dle nejvyššího dosaženého vzdělání v roce 2001 a 2011 vyučení a Počet obyúplné vyšší odzákladní a střední odvysokovatel starstřední s borné a náneukončené borné bez školské ších 15-ti let maturitou stavbové maturity 2001 361 96 136 91 14 21 2011 346 72 120 96 16 36 (Zdroj: SLDB) V porovnání s ČR má Krásensko srovnatelnou vzdělanostní strukturu, podíl obyvatel s nejnižším vzděláním má o 2% vyšší, naopak o 2% má nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných. V porovnání s Jihomoravským krajem, který je charakteristický vyšším zastoupením vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, doznává vzdělanostní struktura Krásenska největších rozdílů právě v této kategorii, kdy Jihomoravský kraj má přibližně 15% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Srovnatelnou vzdělanostní strukturu má Krásensko taktéž se SO ORP Vyškov, který má asi o 2% nižší podíl obyvatel se základním a nedokončeným vzděláním, ale o 1% vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných.

Obr. 7 Podíl obyvatel Krásenska staršího 15-ti let dle nejvyššího dosaženého vzdělání v roce 2001 a 2011, (Zdroj: SLDB)

Rostoucí podíl vysokoškolsky nebo alespoň středoškolsky vzdělaných s maturitou obyvatel je celorepublikovým trendem. V případě Krásenska je problém dostatku pracovních příležitostí pro takto vzdělané obyvatelstvo, na druhou stranou jsou potenciální přínosem pro kvalitativní rozvoj obce. Relativně vyšší podíl méně vzdělaného obyvatelstva je to jisté míry kompenzován lepšími pracovními příležitostmi pro tuto kategorii obyvatel, nicméně její klesající podíl je taktéž pozitivním trendem. Spolková činnost Nejstarším a jedním z nejaktivnějším a stabilních spolků v Krásensku je sbor dobrovolných hasičů (SDH), který kromě fungující zásahové jednotce se také věnuje mládeži (žáci, dorost) a kulturním akcím (hodové zábavy, zájezdy). Velmi rozvíjející se spolek věnující se mládeži je Mateřské a rodinné centrum Krasínek, který se věnuje především předškolním dětem a žákům prvního stupně, ale i jejich rodičům a prarodičům. Zaměřuje se na vzájemné setkávání, navazování nových přátelství, výměnu zkušeností, kontaktů, v rámci sebevzdělávacích aktivit také přednáškovou činnost a možnost relaxovat při výtvarných či herních aktivitách. Místní knihovna při OÚ se věnuje dětem každoročním pořádáním Noci s Andersenem. Dalším spolkem zabývající se předškolní a školní mládeží je Futsal club Krásensko 04, který působí v oblasti sportu. OS KDO kromě ochotnického divadelního sboru má také dětský divadelní soubor. V obci se nachází také pracoviště Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání, které se v rámci akcí pro veřejnost zaměřených na environmentální výchovu taktéž věnuje dětem a každoročně pořádná v Krásensku příměstské tábory pro děti prvního stupně ZŠ. Kromě obecního úřadu se na kulturním a společenském životě podílí další spolky. V oblasti sportu kromě Futsal clubu Krásensko 04 působí také oddíl volejbalu Sokolu Podomí, který pořádá každoroční volejbalový turnaj. Sdružení zahrádkářů pořádá košt slivovice a zájezdy, besedy a společenské setkání pořádá římskokatolická farnost Krásenko. Na území obce působí také myslivecké sdružení Kojál, které se ovšem na kulturním a společenském životu obce nepodílí. Řadu akcí pořádají také neorganizované skupiny. Tab. 5 Spolky působí v Krásensku Název SDH Krásensko MC Krasínek, o.s. Místní knihovna FC Krásensko, o.s. OS KDO Lipka, pracoviště Rychta Sokol Podomí, oddíl volejbalu Sdružení zahrádkářů Římskokatolická farnost Krásensko

Věnuje se mládeži Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tab. 6 Tradiční kulturní a společenské akce pořádané v Krásensku Divadelní představení OS KDO Divadelní představení dětského souboru OS KDO Mariášový turnaj Žolíkový turnaj Ostatky Maškaráček pro děti Turnaj ve stolním tenise Noc s Andersenem Den Země Jitřní mše svatá se snídaní Pálení čarodějnic Den matek Den dětí Futsalový turnaj Turnaj ve volejbale Turnaj v nohejbalu Příměstské tábory Hody Zájezdy hasičů Krásenské oslavy podzimu Rozsvěcení vánočního stromu Advent na Rychtě

O kvalitě spolkové činnosti a společenské života v obci svědčí i spokojenost občanů s mezilidskými vztahy v obci, které hodnotí jako spíše dobré. Rozdíly v hodnocení mezi muži a ženami a také mezi věkovými kategoriemi jsou nevýznamné, až na věkovou kategorii 15 – 19 let, která mezilidské vztahy hodnotí jako spíše až velmi dobré. Nejrozdílnější názory na mezilidské vztahy má věková kategorie občanů starších 64 let. Mezilidské vztahy lze v obci tedy považovat za dobré a možná i zlepšující se. Bytový fond V obci Krásensko se v roce 2001 a 2011 nacházelo celkem 147 domů, přičemž v roce 2001 bylo obydleno 125 domů (85,0%) a v roce 2011 tento počet klesl na 121 domu (82,3 %). V posledních letech však byly vybudovány tři nové domy. Jak dokumentuje tabulka 7, tak klesl počet neobydlených domů díky poklesu stavu obydlených rodinných domů. Z celkového počtu 121 obydlených domů v roce 2011, respektive 125 v roce 2001, se v drtivé většině jednalo o rodinné domy. Bytové domy se v obci nacházejí jen dva. Počet neobydlených domů od roku 2001 do roku 2011 mírně vrostl z 22 na 26 (nárůst na 118,2 %). V roce 2011 sloužilo k rekreaci 7 domů, tedy 4,8 % všech domů v obci a 26,9 % neobydlených domů. Procento obydlených domů v roce 2011 v porovnání s Českou republikou (83,4 %) a Jihomoravském kraji (86,7 %) je podprůměrné, naopak je o něco vyšší v porovnání se SO ORP Vyškov (81,5 %). Důvodem je vyšší zastoupení rekreačních objektů v SO ORP Vyškov a nižší atraktivita k bydlení v perifernějších oblastech SO ORP Vyškov, kam patří také Krásensko. Venkovský a sídelní charakter sídla dokazuje podíl rodinných domů na celkovém počtu obydlených domů, který v Krásensku dosahuje 97,5%, což je výrazně vyšší v porovnání se všemi sledovanými územími. Ač Krásensko ukazuje značné venkovské charakteristiky, tak rekreační využití obce je nízké, což dokazuje také podíl neobydlených domů využívaných k rekreaci, který na celkovém počtu domů je oproti SO ORP Vyškov (8,5 %) a ČR (7,8 %) nižší. To stejné platí také pro podíl na neobydlených domech, kdy je tento podíl nižší jak v SO ORP Vyškov (45,9 %), ČR (47,3 %), tak i v Jihomoravském kraji (32,3 %). Jihomoravský kraj má nižší rekreační využití budov, než ČR, ale SO ORP Vyškov dosahuje vyšších hodnot, ovšem samotné Krásensko tento ukazatel nepotvrzuje.

Méně než 10 let

77,6 21,5

20 – 11 let

51,2

30 – 21 let

22 26

40 – 31 let

Více než 40 let

2001 147 125 120 2 2011 147 121 118 2 (Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011, vlastní výpočty)

Neobydlené domy

Bytový dům

Rodinný dům

Celkem

Počet domů

Tab. 7 Počet obydlených domů dle druhu, počet neobydlených domů dle důvodu neobydlenosti v Krásensku v roce 2001 a 2011 Obydlené domy Počet obydlených domů dle stáří či reZ toho konstrukce (v %)

14,9

16,0 6,6

5,6 2,5

Dle stáří obydlených domů převažovaly v roce 2011 domy starší 40 let, které tvořily zhruba polovinu všech domů. Naopak domy mladších 10 let tvoří pouze 2,5%, v roce 2001 tvořily 5,6%, což ukazuje na minimální bytovou výstavbu v obci. Relativně starší domovní fond Krásenska potvrzuje také srovnání s ostatními sledovanými celky. V žádném ze sledovaných celků netvořily v roce 2011 domy starší více než 40 let více než polovinu domovního fondu (nejvíce v ČR – 47,5%). Naopak podíl domů mladších 10 let je ve všech sledovaných celcích vyšší a všude přesahuje 11 % (ČR – 12,2 %, Jihomoravský kraj – 12,1 %, SO ORP Vyškov – 11,3 %). Obec nedisponuje žádnou formou sociálních bytů (dům s pečovatelskou službou, startovací byty apod.) Nejbližší domy s touto službou se nacházejí v Jedovnicích, Drnovicích či v okolních okresních městech.

V obci se také nenacházejí žádné obecní byty. Se sídelním charakterem obce počítá také územní plán, který počítá s možností výstavby obytných budov na výměře 6,39 ha, celkem asi pro 38 rodinných domů (až 120 obyvatel) na 4 lokalitách. Zasíťováno a připraveno k výstavbě je v současnosti 5 parcel, které již jsou prodány a v různé fázi výstavby. Jak uvádí územní plán obce, tak využití všech rozvojových ploch pro bydlení není reálné a předpokládá počet obce na 550 a počet bytových jednotek 200. Pokles obydlených domů je negativním jevem řady venkovských sídel. Tato skutečnost koresponduje s poklesem počtu obyvatel a je tedy nutné poskytnout příležitosti k bytové výstavbě či rekonstrukci stávajících domů. Tuto skutečnost podtrhuje také nepříznivý věk domů. Nižší podíl rekreačních budov ukazuje na jednu stranu na skutečnost, že podíl chalupářů oproti trvalému obyvatelstvu je nízký, což lze hodnotit pozitivně. Na druhou stranu nízký podíl budov sloužící k rekreaci na celkovém počtu neobydlených domů ukazuje jejich nízké využití a potenciální horší stav domovního fondu v obci, který se může negativně podepsat na vzhledu obce. Nepřítomnost sociálního bydlení může být saturována obdobnými službami v okolních obcích, či okresních městech. V případě domu s pečovatelskou službou se jeví vzhledem k venkovskému charakteru obce za vhodnou variantu terénní sociální služby. Jistým problémem může být absence obecních bytů, zvláštně startovacích bytů. Tyto byty jsou pro řadu mladších lidí dostupnější a potenciálně se v obci mohou usadit a založit rodinu, čímž zvýší počet obyvatel obce. Shrnutí Do roku 2010 počet obyvatel klesal, od roku 2011 mírně roste. Počet obyvatel ovlivňovala téměř výhradně migrace. Přírůstek počtu obyvatel migrací by zaznamenán až od roku 2011. Populace obce rychle stárne, ale v porovnání s hodnotami za vyšší administrativní celky je věková struktura stále příznivá, čemuž přispívá relativně vyšší zastoupení obyvatel mladších 15 let. Vzdělanostní struktura obyvatel se zlepšuje, dochází zejména k nárůstu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, ale stále je ve srovnání s republikovou hodnotou podprůměrná. V Krásensku existuje řada aktivních spolků věnujících se kulturnímu a společenskému životu, řada z těchto spolků se také věnuje mládeži, jíž poskytuje relativně širokou škálu možností využití volného času. Počet nových domů roste v obci jen minimálně a zvětšuje se podíl neobydlených domů, které jsou jen asi ze čtvrtiny využívané k rekreaci. Většinu domů tvoří rodinné domy. Stáří domů je relativně vysoké a chybí sociální bydlení. Obec disponuje rozvojovými plochami přibližně pro 38 rodinných domů.

2. 1. 3 Ekonomika a trh práce V Krásensku v roce 2013 působilo celkem 44 aktivních ekonomických subjektů - fyzických a právnických osob (obr. 8). Počet aktivních ekonomických subjektů mírně roste (obr. 9), když v roce 2010 bylo evidováno 41 subjektů. Nejvíce zastoupeny byly ekonomické činnosti spojené se zemědělstvím, lesnictvím a rybářství (celkem 9), což podtrhuje venkovský charakter obce, i když počet mírně klesá (v roce 2012 v obci působilo 11 subjektů). Druhou nejrozšířenější činností, dle třídění NACE-CZ, byl velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, jejichž počet mírně klesá (v roce 2010 bylo evidováno 8 subjektů, ale v roce 2012 pět subjektů). K početněji zastoupeným ekonomickým činnostem (po 5 ekonomických subjektech) patří průmyslové a stavebnické činnosti. V případě průmyslových činností se jedná o stabilní počet, v případě stavebnické činnosti je zaznamenán nárůst (v roce 2012 byly evidovány 3 subjekty).

Obr. 8 Struktura ekonomických subjektů v Krásensku v roce 2013 dle NACE-CZ. (Zdroj: ČSÚ) Poznámky: A – zemědělství, lesnictví, rybářství; B – průmysl; F – stavebnictví; G – velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel; I – ubytování, stravování a pohostinství; J – informační a komunikační činnosti; K – peněžnictví a pojišťovnictví; L – činnosti v oblasti nemovitostí; M – profesní, vědecké a technické činnosti; N – administrativní a podpůrné činnosti; O – veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení; P – vzdělávání; Q – zdravotní a sociální péče; R – kulturní, zábavní a rekreační činnosti; X – nezjištěno.

Obr. 9 Vývoj struktury ekonomických subjektů v Krásensku v letech 2010 - 2013 dle NACE-CZ. (Zdroj: ČSÚ) Poznámky: A – zemědělství, lesnictví, rybářství; B – průmysl; F – stavebnictví; G – velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel; I – ubytování, stravování a pohostinství; J – informační a komunikační činnosti; K – peněžnictví a pojišťovnictví; L – činnosti v oblasti nemovitostí; M – profesní, vědecké a technické činnosti; N – administrativní a podpůrné činnosti; O – veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení; P – vzdělávání; Q – zdravotní a sociální péče; R – kulturní, zábavní a rekreační činnosti; X – nezjištěno.

Ve srovnání se SO ORP Vyškov je v Krásensku větší podíl aktivních ekonomických subjektů v zemědělství, lesnictví a rybářství (SO ORP Vyškov – 7,4 %). Vysoký podíl ekonomických subjektů v kategorii B, F, G je také ve SO ORP Vyškov, kde je nejpočetněji zastoupeno F – stavebnictví (17,3 %). Oproti Krásensku má SO ORP Vyškov vyšší zastoupení ekonomických činnosti zabývajících se profesní, vědeckou a technickou činností (8,6 %), důvodem je větší koncentrace těchto činností to větších center nebo jejich blízkosti, což není případ Krásenska. Obdobná situace je ve srovnání s Jihomoravským krajem, kde je, zejména vlivem Brna, menší podíl subjektů podnikajících v zemědělství, lesnictví a rybářství (5,2 %) a roste ještě výrazněji podíl subjektů podnikajících ve velkoobchodě a maloobchodě (17,9 %) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (13,6 %). Velmi podobná je i situace v rámci celé České republiky. Nejvyšší podíl ekonomických subjektů v zemědělství, lesnictví a rybářství v Krásensku je významný i z hlediska krajinotvorného, kdy zemědělci jsou jedni z nejdůležitějších tvůrců a údržbářů krajiny. Důležitý je také jejich vliv na zaměstnanost, neboť většinou vyžadují nižší nároky na vzdělání oproti jiným činnostem, což je pro venkovské oblasti důležité. Z výše uvedených hledisek je proto vhodné podporovat subjekty podnikající v této oblasti. Pro místní ekonomiku a kvalitu života jsou také důležité profese v oblasti průmyslu (řemeslné činnosti) a stavebnictví, které kromě nabídky zaměstnání nabízí zejména služby pro obyvatele. Z tohoto hlediska je kromě uvedených činností vhodné podporovat či udržet činnosti spojené s maloobchodem. Prakticky nulovou rozvinutost cestovního ruchu v obci ukazuje i malý podíl ekonomických subjektů působících v oblasti ubytování, stravování a pohostinství. Pro případný rozvoj cestovního ruchu, jako jedné z možností rozvoje venkovských oblastí, je tedy nezbytné podpořit rozvoj činností v těchto oblastech. Většina ekonomických subjektů (61,4 %) v obci nemá žádného zaměstnance, jedná se tedy o živnostníky. Ekonomických subjektů s 1 až 5 zaměstnanci se v obci nachází 5 a jeden subjekt (ZD KOJÁL) spadá do kategorie 25 – 49 zaměstnanců. Nízký počet pracovních míst v obci a jejich struktura (obr. 10) podtrhuje venkovský sídelní charakter obce. Obdobná struktura ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců je ve SO ORP Vyškov, kde živnostníci bez zaměstnanců tvoří 62,7 % a druhou nejpočetnější kategorií jsou subjekty s 1 – 5 zaměstnanci (10,5 %). V rámci Jihomoravského kraje a České republiky klesá podíl ekonomických subjektů bez zaměstnanců (56,8 %, resp. 56,9 %) a roste podíl ekonomických subjektů s 1 – 5 zaměstnanci (13,7 %, resp. 13,2 %). V obci tedy převažují především živnostníci, kteří tvoří základ místní ekonomiky. Významnou roli, zejména jako zaměstnavatele plní ZD KOJÁL. V rámci udržení, co nejmenší míry nezaměstnanosti je vhodná podpora živnostníků a ZD KOJÁL. Nejvyšší dopad na udržení nízké míry nezaměstnanosti mají vnější faktory, zejména pracovní příležitosti mimo obec. Role obce v oblasti zaměstnanosti je tedy minimální. Pro rozvoj podnikaní jsou dle územního plánu určeny dvě rozvojové plochy nacházející se v sousedství areálu ZD o celkové ploše 6,85 ha. Plocha ležící mezi areálem ZD a intravilánem obce je navržena jako rozvojová plocha pro lehkou a nerušící výrobu. Druhá plocha nacházející se jižně od areálu ZD k obci Podomí je určen pro fotovoltaickou elektrárnu. Výroba může být umístěna při dodržení podmínek lehké a nerušící výroby také mimo tyto rozvojové plochy. Výše uvedená výroba zachovává sídelní charakter sídla. Obě rozvojové plochy ovšem leží na orné půdě a potenciálně tedy mohou zabrat využívanou ornou půdu, proto je vhodné preferovat umístění lehké a nerušící výroby na území mimo zemědělskou půdu z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu, ale také z důvodu nižších nákladů na vybudování výroby. Zejména plochu určenou pro vybudování fotovoltaické elektrárny je z důvodu ochrany zemědělské půdy a nových podmínek a zkušenostech s budováním fotovolatických elektráren při aktualizaci či vypracování nového územního plánu vhodné zrušit.

Obr. 10 Struktura ekonomických subjektů v Krásensku v roce 2013 dle počtu zaměstnanců (Zdroj: ČSÚ) Zemědělství a průmysl Většinu zemědělské půdy v katastrech obce Krásensko obhospodařuje ZD KOJÁL Krásensko, soukromí zemědělci se podílí jen minimálně. ZD KOJÁL Krásensko provozuje rostlinnou i živočišnou výrobu. Z rostlinné výroby převažuje produkce obilovin (pšenice, ječmen), významná je též produkce řepky olejné. Ostatní plodiny jsou zastoupeny v podstatně menší míře (zejména kukuřice). Ve velké míře strukturu rostlinné výroby ovlivňují výkupní ceny komodit a zemědělské politiky EU a ČR. Vysoké zastoupení rostlinné výroby se negativně projevuje zejména v létě v období žní, kdy dochází k znečištění komunikací. Z živočišné výroby se v areálu ZD nachází dojný skot o počtu přibližně 150 ks. Dostatečná vzdálenost areálu ZD od obydlených budov minimalizuje negativní dopady živočišné výroby (hluk, zápach) na minimum. Nutné je také dodržení nakládání s odpady ze živočišné výroby (kejda, chlévská mrva), aby nedocházelo při jejich aplikací na zemědělskou půdu k znečištění životního prostředí, zejména povrchových a podpovrchových vod. Příznivým faktem je provedení komplexních pozemkových úprav na katastrech obce Krásensko, díky kterým je možné lepší využití území, zejména, co se týče vlastnických vztahů. Průmyslová výroba v obci je minimální. Kromě živnostníků se průmyslovou výrobou okrajově věnuje ZD KOJÁL Krásensko a ZETEM, s.r.o., která spadá do kategorie ekonomického subjektu s 1 – 5 zaměstnanci. Dle RES se oba subjekty věnují výrobě nástrojů a železářských výrobků a ZD KOJÁL také povrchovou úpravou a zušlechťováním kovů a obráběním. Služby a cestovní ruch Oblast služeb a cestovního ruchu z hlediska zaměstnanosti je prakticky nulová, avšak z hlediska dostupnosti služeb významná. Nabídka služeb je v posledních letech stabilizovaná. V obci se nachází prodejna smíšeného zboží, pohostinství, pošta, ordinace praktického a zubního lékaře a knihovna. K základním službám tedy není třeba dojíždět a jsou v obci dostupné, pouze ordinace dětského lékaře je dostupná v Drnovicích, respektive v Ruprechtově. Vyšší služby jsou dostupné v okresních městech Vyškov a Blansko, některé také v Jedovnicích. Kromě pohostinství, které má pouze omezenou otvírací domu a nenabízí stravovací možnosti, se v obci nachází ze služeb cestovního ruchu pouze víceúčelové hřiště. Obec leží nedaleko turisticky velmi navštěvovaného Moravského krasu. V samotné obci se z turistických atraktivit nachází barokní kostel sv. Vavřince a

kulturní památka Rychta, bývalý panský dvůr a v současnosti pracoviště Lipky, školského zařízení pro environmentální vzdělávání, které v omezené míře poskytuje také možnost ubytování pro větší skupiny. Dále se v obci nachází naučná stezka Krásensko dříve, televizní vysílač Kojál. a přírodní koupaliště Rybníček pod Holým vrchem. Na katastru obce se také nachází zaniklá středověká ves Schreynern. Trh práce Jako jedna z charakteristiky venkovských oblastí bývá uváděna vyšší nezaměstnanost. Jak lze vidět v grafu (obr. 11), tak Krásensku se s tímto problémem nepotýká. Ve většině sledovaných období, tj. 30. 6. a 31. 12. 2005 až 2014, mělo nižší nezaměstnanost, než ostatní sledované územní celky, jen k 30. 6. 2010, tedy v období největších dopadů ekonomické krize, mělo Krásensko ze sledovaných období nejvyšší nezaměstnanost. Vývoj míry nezaměstnanosti ve sledovaných letech kopíroval trendy v ostatních celcích, kdy nezaměstnanost klesala až do roku 2006, poté rostla do konce roku 2010, poté spíše stagnovala či mírně klesala. Nízká míra nezaměstnanosti do značné míry souvisí s její trvale nízkou úrovní v SO ORP Vyškov. Tato skutečnost je velmi pozitivní a dokládá dobrou práceschopnost obyvatelstva obce a její ochotu za prací dojíždět, neboť pracovní místa v obci a blízkém okolí jsou velmi omezená a větší možnost pracovního uplatnění se nachází v městech Blansku, Vyškově či Brně. Ač se na nezaměstnanosti v obci projevila ekonomická krize, tak stále míra nezaměstnanosti dosahuje nízkých hodnot s porovnání s ostatními sledovanými celky. Kromě nabídky pracovních míst v okolních městech má vliv na nízkou nezaměstnanost také dobrá dostupnost veřejnou dopravou, proto je pro obec velmi důležité podporovat a hájit zájmy obce v oblasti dostupnosti veřejnou dopravou na úrovni kraje. Nižší míra nezaměstnanosti od roku 2013 je způsobena změnou metodiky, která v porovnání s předchozí metodikou ukazuje obecně nižší hodnoty. Chybějící údaje za roky 2012 a 2013 pro Krásensko a SO ORP Vyškov jsou způsobeny nedostupnými daty.

Obr. 11 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, JMK, SO ORP Vyškov v letech 2005 - 20014 (Zdroj: ČSÚ)

Malá nabídka pracovních příležitostí v obci a nutnost vyjížďky do zaměstnání dokumentuje obrázek 12. Kromě 31. 12. 2008 v samotné obci nebylo k dispozici žádné volné pracovní místo. Do období ekonomické krize počet uchazečů na jedno volné pracovní místo klesal a příliš se nelišil jejich počet v SO ORP Vyškov, Jihomoravském kraji a České republice. Od roku 2008 začal počet uchazečů na jedno volné pracovní místo růst, což způsoboval jednak nárůst počtu nezaměstnaných, ale také klesající nabídka volných pracovních míst. Z hlediska zaměstnanosti v obci je důležité, že počet uchazečů na jedno volné pracovní místi se začal na úrovni sledovaných celků výrazněji diferenciovat. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v SO ORP Vyškov, kde bylo k 30. 6. 2010 evidováno 27,1 uchazeče na jedno volné pracovní místo. Poté však počet uchazečů na jedno volné místo začal klesat a dostal se pod krajskou úroveň. Narůst počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihomoravském kraji nebyl zpočátku tak strmý, ale od poloviny roku 2009 stagnoval nad 20 uchazeči na jedno volné místo a drží se nadále nad republikovým průměrem. Horší situace v Jihomoravském kraji se však příliš neprojevila v nezaměstnanosti v Krásensku, což způsobuje relativně dobrá situace ve SO ORP Vyškov. Vliv situace na trhu práce ve SO ORP Vyškov na nezaměstnanosti v Krásensku ukazuje její nárůst v obci na v první polovině v roce 2010, kdy se výrazně zvýšil počet uchazečů na volné pracovní místo v SO ORP Vyškov, poté se zlepšením této situace se snižovala také nezaměstnanost v Krásensku. Krásensku těží z dobré situace na trhu práce v rámci SO ORP Vyškov, který i nadále se ukazuje jako významná spádová oblast. Zajištění dobré dopravní dostupnosti na Vyškov se tedy jeví jako velmi důležité, nicméně pro větší diversifikaci pracovních příležitostí je nezbytná dobrá dopravní dostupnost také na Blansko. Z obou těchto měst je pak dobré spojení k aglomeraci Brna jakožto významného centra pracovní dojížďky.

Obr. 12 Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v ČR, Jihomoravském kraji, SO ORP Vyškov a Krásensku v letech 2005 - 2014 (Zdroj: ČSÚ) Do zaměstnání v obci vyjíždí více, než polovina (54,7 %) zaměstnaných (tab. 8). V rámci obce (obr. 13) vyjíždí do zaměstnání 9 osob, v rámci okresu 36 pracujících (36,4% vyjíždějících), nejčastěji se jedná o vyjížďku v rámci SO ORP Vyškov. V rámci kraje, ale mimo okres vyjíždí téměř polovina vyjíždějících (47,5 %). Vyjížďka mimo kraj je jen okrajová (6,1 %).

Zaměstnaní celkem

Tab. 8 Vyjížďka zaměstnaných do zaměstnání dle obce zaměstnání v Krásensku, SO ORP Vyškov, Jihomoravském kraji a ČR k 25. 3. 2011

181 Krásensko SO ORP 23002 Vyškov 511844 JMK 4580714 ČR (Zdroj: ČSÚ)

vyjíždějící do zaměstnání celkem

z toho v rámci obce

v rámci okresu

v rámci kraje

do jiného kraje

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

99

54,7

9

9,1

36

36,4

47

47,5

6

6,1

10788

46,9

3355

31,0

3830

35,5

2757

25,6

716

6,6

245209

47,9

108957

44,4

56226 22,9

62276

25,4

12339

5,0

2062124

45,0

924948

44,9

596686

254 617

3,0

248625

12,1

28,9

Vyjížďka do zaměstnání je v současnosti častá. V rámci ČR vyjíždí 45,0 % pracujících. Jihomoravský kraj a SO ORP Vyškov má o něco vyšší vyjížďku, ovšem vyjížďka v Krásensku dosahuje ještě vyšší hodnot. Malá nabídka pracovních příležitostí v Krásensku podtrhuje fakt, že v ČR v rámci obce vyjíždí 44,9 % vyjíždějících, velmi podobná situace je i v Jihomoravském kraji, SO ORP Vyškov má již tento podíl nižší (31,0 %), což ukazuje na méně urbanizovaný prostor s menší nabídkou pracovních příležitostí. V ČR více než čtvrtina (28,9 %) vyjíždějících vyjíždí za prací v rámci okresu, mimo okres, ale v rámci kraje jen 3,0 % a mimo kraj 12,1 %. V Jihomoravském kraji je situace mírně odlišná. Je zde nižší podíl vyjíždějících v rámci okres, ale podstatně vyšší podíl (25,4 %) vyjíždějících v rámci kraje, naopak vyjížďka mimo kraj je nižší. Na tuto situaci má vliv velká nabídka pracovních příležitostí v rámci brněnské aglomerace. V rámci SO ORP jsou hodnoty téměř totožné, jen je zde vyšší podíl vyjíždějících v rámci okresu na úkor obce, což ukazuje na vyšší koncentraci pracovních míst zejména ve Vyškově. Nedá se předpokládat, že by se podíl vyjíždějících v Krásensku výrazně měnil. Zvýšení pracovní nabídky v obci je z hlediska relativně nízké atraktivity pro větší zaměstnavatele minimální. Zvýšení pracovních příležitostí obcí by bylo finančně velmi náročné, Krásensko i do budoucna bude odkázáno zejména na vnější faktory ovlivňující pracovní příležitosti.

Obr. 13 Vyjížďka zaměstnaných do zaměstnání dle obce zaměstnání v Krásensku k 25. 3. 2011 (Zdroj: ČSÚ)

Nejvýznamnějším odvětvím dle zaměstnanosti podle třídění CZ-NACE v Krásensku je průmysl (obr. 14). Průmysl v obci zaměstnává téměř třetinu obyvatel (31,8 %) a drží si stabilní podíl. Druhým nejvýznamnějším odvětvím je školství a zdravotnictvím, v němž pracuje 16,0 % pracujících v obci a jeho podíl mírně roste (v roce 2001 zaměstnával 14,3 % pracujících). Významným zaměstnavatelem je stále zemědělství, lesnictví a rybářství (10,5 %), i když zdaleka nedosahuje dřívějšího významu, ještě v roce 2001 zaměstnávalo 15,2 %. K dalším významnějším odvětvím patří doprava a komunikační služby, činnosti v oboru nemovitostí, profesní, vědecké, technické a administrativní, dále velkoobchod a maloobchod spolu a veřejná správa. Nejvyšší nárůst za posledních deset let zaznamenaly činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké, technické a administrativní (z 6 pracujících na 15) a veřejná správa (z 8 na 11 pracujících). Naopak počet pracujících ve velkoobchodu a maloobchodu a v dopravě a komunikačních službách klesnul (z 19 na 11 pracujících, resp. z 24 na 16 pracujících).

Obr. 14 Struktura zaměstnaných dle odvětví (třídění CZ-NACE) v Krásensku k 25. 3. 2011 (Zdroj: ČSÚ) Průmysl patří v ČR k odvětvím s největším počtem pracujících (pokud se nezapočítávají služby jako celek), zaměstnává přibližně čtvrtinu pracujících (tab. 9). Druhým nejvýznamnějším odvětvím je školství a zdravotnictví (12,5 %), dále velkoobchod a maloobchod (10,2 %) a doprava a komunikační služby (8,6 %), kromě školství a zdravotnictví podíl těchto oborů mírně klesá. Jihomoravský kraj má oproti ČR o něco málo nižší zaměstnanost v průmyslu (24,0 %), jinak je podíl jednotlivých oborů podobný, vyšší podíl lze vypozorovat v odvětví školství a zdravotnictví a také v činnostech v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké, technické a administrativní, což je ovlivněno povahou Jihomoravského kraje jako významného vysokoškolského centra a centra vědy a výzkumu. Ve SO ORP Vyškov je o něco vyšší podíl zaměstnaných v průmyslu a ubývá podíl zaměstnaných ve službách spojených s vyšší hierarchickými centry. V kontextu toho lze Krásensku charakterizovat jako typickou venkovskou obec s vyšším podílem zaměstnaných v průmyslu a zemědělství, lesnictví a rybářství a nižším podílem zaměstnaných ve službách. Výjimku zde tvoří odvětví školství a zdravotnictví, což je způsobeno nižším počtem zaměstnaných, který v relativních číslech vykazuje významnou odchylku.

Klesající počet pracujících v zemědělství, lesnictví a rybářství ale i průmyslu spolu s horší vzdělanostní strukturou obyvatelstva může způsobit problémy v zaměstnanosti v obci. Podpora zemědělských, lesnických a malých podnikatelských subjektů v průmyslu (řemeslníků) může do značné míry eliminovat budoucí problémy v zaměstnanosti. Dobrou alternativou k zaniklým pracovním místům v uvedených oborech se jeví pracovní místa ve službách s nižším nárokem na vzdělání, jako jsou například některé služby spojené s turistickým ruchem (ubytování, stravování a pohostinství, maloobchod nebo doprava). Podpora těchto činnosti, například vybudováním infrastruktury, dotacemi, spoluprací s obcí a dalšími ze strany obce přispěje k udržení dobré situace na trhu práce v obci. Tab. 9 Struktura zaměstnaných dle odvětví (třídění CZ-NACE) v Krásensku, SO ORP Vyškov, Jihomoravském kraji a ČR k 25. 3. 2011 Krásensko

SO ORP Vyškov %

JMK abs.

ČR

abs.

%

abs.

%

abs.

%

celkem

181

100

23002

zemědělství, lesnictví a rybářství

19

10,5

687

3,0

14502

2,8

průmysl

57

31,5

6362

27,7

123039

24,0

stavebnictví

5

2,8

1958

8,5

40274

7,9

313 662

6,8

velkoobchod a maloobchod, autoservis

11

6,1

1860

8,1

53628

10,5

466 324

10,2

doprava a komunikační služby

16

8,8

1513

6,6

44880

8,8

393 764

8,6

ubytování, stravování a pohostinství

2

1,1

608

2,6

15163

3,0

144 136

3,1

peněžnictví a pojišťovnictví

1

0,6

410

1,8

11447

2,2

112 816

2,5

nemovitosti, profesní, vědecká, technická a administrativní činnost

15

8,3

1498

6,5

42990

8,4

357 124

7,8

veřejná správa

11

6,1

1905

8,3

27989

5,5

269 797

5,9

školství a zdravotnictví

29

16,0

2918

12,7

69069

13,5

573 423

12,5

nezjištěno

13

7,2

2506

10,9

51260

10,0

510 987

11,2

100,0 511844 100,0 458 0714 100,0 124 284

2,7

1 161 216 25,4

(Zdroj: ČSÚ) Tab. 10 Index ekonomického zatížení v Krásensku, SO ORP Vyškov, Jihomoravském kraji a ČR v roce 2001 a 2011 Krásensko SO ORP JMK ČR

2001 33,3 43,4 42,8

2011 45,9 43,2 43,5 42,8

(Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Zatížení společnosti neproduktivní složkou populace se vyjadřuje například pomocí indexu ekonomického zatížení, který ukazuje poměr neproduktivní složky populace, respektive populace mladší 15 let a 65-leté a starší, a produktivní složky populace, respektive obyvatel ve věku 15 – 64 let. Index ekonomického zatížení tedy zjednodušeně ukazuje jak je produktivní složka obyvatel zatížena skupinou obyvatel, která nevytváří žádné ekonomické zisky. V Krásensku se tento index od roku 2001 do roku 2010 zvýšil (tab. 10). V roce 2001 neproduktivní složka obyvatel Krásenska tvořila jen jednu třetinu, v roce 2010 již téměř polovinu obyvatelstva (45,9 %). Předproduktivní složka obyvatelstva sice mírně klesla, ale silný nárůst zaznamenal podíl postproduktivní složky obyvatelstva.

V roce 2001 mělo Krásensko velmi příznivý index ekonomického zatížení, který dosahoval oproti Jihomoravskému kraji a České republice podstatně nižších hodnot. Avšak v roce 2011 se sledovaných území má nejvyšší index ekonomického zatížení, což je způsobeno stále relativně vyšším zastoupením předproduktivní složky. Vliv starší populace jak Jihomoravského kraje, tak SO ORP Vyškov se projevuje také v indexu ekonomické aktivity. Snížení indexu ekonomického zatížení je z pohledu obce velmi obtížné. Rostoucí počet postproduktivní složky obyvatelstva nutně bude zvýšení úroveň tohoto indexu. Na druhou stranu boj se stárnoucí populací zvýšení porodnosti či imigrace mladšího obyvatelstva se taktéž projeví zvýšením indexu ekonomické zatížení, ale v dlouhodobém horizontu může vést k jeho snížení. Delší doba ekonomické aktivity, než je věk 65 let, je nejjednodušší možností snížení ekonomického zatížení společnosti. Další možností je imigrace produktivní složky obyvatelstva, která však může způsobovat společenské problémy (např. různý pohled na život v obci mezi starousedlíky a přistěhovalými) nebo ekonomický přínos pro obec nebude mít tak velký význam (např. většina aktivit novousedlíků bude probíhat mimo obec). Shrnutí Počet aktivních ekonomických subjektů v obci mírně roste (v roce 2013 v obci působilo 44 subjektů), nejčastější jsou subjekty podnikající v zemědělství, lesnictví a rybářství (9 subjektů). V porovnání s ostatními sledovanými celky je podíl aktivních ekonomických subjektů v zemědělství, lesnictví a rybářství vyšší. Většina ekonomických subjektů (61,4 %) nemá žádného zaměstnance. Nejvýznamnějším zaměstnavatel v obci je ZD KOJÁL Krásensko. Pro rozvoj podnikání jsou v obci určeny rozvojové plochy o celkové ploše 6,85 ha. Většinu území obce obhospodařuje ZD KOJÁL Krásensku. Průmyslová výroba je v obci zanedbatelná. Služby v obci nabízí minimální pracovní příležitosti, ale vybavenost obce základními službami je na dobré úrovni. Téměř úplně chybí služby spojené s cestovním ruchem. Krásensko má dlouhodobě nízkou úroveň nezaměstnanosti, jen v období ekonomické krize se rapidně zvýšila, dnes opět dosahuje relativně nízkých hodnot. Pracovní příležitosti v obci jsou minimální, důležitá je tedy pracovní nabídka v okolních obcích, zejména ve větších centrech zaměstnanosti (Vyškov, Blansko, Brno). Důležitá z hlediska zaměstnanosti dobrá dopravní dostupnost obce. Vyjížďka do zaměstnání je nadprůměrná, do zaměstnání vyjíždí 54,7 % zaměstnaných. Dojížďka do zaměstnání v rámci okresu není tak dominantní a ve velké míře zaměstnaní vyjíždí také do jiných okresů v rámci kraje. Nejvýznamnějším odvětvím dle počtu zaměstnaných je průmysl, školství a zdravotnictví a zemědělství, lesnictví a rybářství, které dosahují nadprůměrných hodnot. V budoucnu se dá předpokládat pokles zaměstnaných v zemědělství, lesnictví, rybářství a průmyslu.

2. 1. 4 Vybavenost Školství a vzdělávání V Krásensku se nachází mateřská škola, jejíž zřizovatelem je obec Krásensko. Počet dětí navštěvující MŠ v posledních letech roste (tab. 11). V současnosti školu navštěvuje 23 dětí a její kapacity je 25 dětí. Relativně vyšší podíl dětí do 15 let (tab. 3) a vyšší porodnost v posledních letech (tab. 2) způsobuje vyšší obsazenost a nároky na mateřskou školu. Zrušení mateřské školy z důvodu nízké obsazenosti v nejbližších letech nehrozí, naopak bylo potřeba s rostoucí poptávkou rozšířit kapacitu školy. Do budoucnosti je tedy nutné udržet porodnost na dostatečné úrovni, aby kapacita školy byla naplněna, neboť současný vyšší počet dětí ve věku do 6 let lze považovat za dočasný a další navýšení kapacity školy by do budoucna mohlo představovat problém s její udržitelností.

2004/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

Počet dětí navštěvující MŠ Kapacita MŠ Počet dětí dojíždějících do ZŠ (Zdroj: vlastní šetření)

2004/05

Tab. 11 Počet dětí navštěvujících MŠ, kapacita MŠ a počet žáků navštevující ZŠ v Krásensku ve školních letech 2004/05 – 2014/15

14 19 -

16 19 -

15 19 -

14 19 -

15 19 38

15 19 33

16 19 34

19 19 31

19 19 30

18 19 26

23 25 25

Obr. 14 Počet dětí navštěvujících MŠ, kapacita MŠ a počet žáků navštevující ZŠ v Krásensku ve školních letech 2004/05 – 2014/15 (Zdroj: vlastní šetření) Vyšší stupně škol se již v obci nenacházejí. Dalším školským zařízením v obci je Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rychta, která se zaměřuje především na týdenní pobytové programy žáků druhého stupně ZŠ a SŠ. Kvůli absenci další typů školských zařízení je potřeba, aby za nimi žáci dojížděli. Celkem do škol v roce 2011 z Krásenka vyjíždělo 53 dětí. Nejčastěji navštěvovanou základní školou je ZŠ a MŠ Podomí, která je od obce vzdálena 2 km. Počet žáků navštěvující ZŠ se postupně snižuje a ve školním roce 2014/15 dojíždělo z Krásenska do ZŠ 25 dětí. Nejbližší středoškolské vzdělání je dostupné v Jedovnicích (střední průmyslová škola) a ve Vyškově a Blansku. Dopravní dostupnost do výše zmíněných center školské vyjížďky je na dobré úrovni a pro potřeby zajištění školní docházky dětí v Krásensku dostačující. Zdravotnictví Většina základních zdravotnických služeb se nacházejí přímo v obci. Praktický lékař ordinuje v obci třikrát týdně (v obecních prostorách), z toho dvakrát od 8 do 12 hodin (pondělí a pátek) a jednou od 13 do 18 hodin (středa). V ostatních dny je v dopoledne dostupný též v ordinacích v okolních obcích. Ordinace dětského lékaře v obci přítomna není. Obec historicky spádovala do 15 km vzdálených Drnovic, kde dětský praktický lékař ordinuje denně v dopoledních hodinách (7:30 – 11:30) a v pondělí též odpoledne (12:30 –

16:30). Další blízké ordinace dětských praktických lékařů se nacházejí v Lipovci (3 km) či Jedovnicích (7 km). V obci se také nachází ordinace stomatologa (v soukromých prostorách) ordinující čtyřikrát týdně (v pondělí od 9 do 19 hod., v úterý od 10 do 20 hod., ve čtvrtek a v pátek od 7 do 12 hod.). Nejbližší lékárna se nachází v Jedovnicích a nemocnice v Blansku (18 km) a ve Vyškově (19 km). Z hlediska zdravotních služeb je obec dobře vybavena a také jejich dostupnost je na dobré úrovni, včetně doby dojezdu rychlé záchranné služby. Jistým rizikem snížení kvality zdravotních služeb může být skutečnost, že obec vlastní prostory pouze pro ordinaci praktického lékaře a v případě ukončení činnosti stomatologa nemůže obec nabídnout prostor novému stomatologovi a občané budou odkázání na dojížďku. Vyšší počet dětské složky populace a rostoucí porodnost, ale také zvýšení atraktivity pro mladší obyvatele by přinesla ordinace dětského lékaře, či alespoň poradny (dříve dostupné) v obci. Sociální služby V obci kromě domácí zdravotní péče není žádný subjekt poskytující sociální péči. Nejbližší dostupné sociální služby se nacházejí v Jedovnicích (terénní pečovatelská služba) a ve Křtinách (domov pro seniory, zdravotně a mentálně postižené seniory). Za většinou sociální služeb je třeba dojíždět do Vyškova či Blanska. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva je pro udržení dobré kvality života dobře dostupná sociální péče velmi důležitá. Vzhledem k nedostatku prostor a finanční náročnosti je vybudování pobytových či ambulantních zařízení sociálních služeb neperspektivní. Vzhledem k dostatečné dostupnosti obcí se sociálními službami se k zajištění sociálních služeb jeví jako nejvhodnější zajištění terénní sociální služby ve spolupráci s okolní obcí (existující terénní sociální služba provozována městysem Jedovnice) nebo v rámci dobrovolného svazku obcí. Kultura Kulturní vybavenost obce je na nízké úrovni. V obci se nachází veřejná knihovna s veřejným přístupem na internet a možností tisku či kopírování dokumentů. Provozní doba je třikrát týdně (pondělí a středa od 18 do 20 hod. a v neděli od 10 do 12 hod.). Dále se v obci nachází kostel a hřbitov. Celkem se obci nacházejí tři kulturní památky. V kostele sv. Vavřince náhrobník Kašpara Lukaveckého z Lukavice, krucifix na hřbitově a budova Rychty, č. p. 76. Návštěvnost těchto památek je minimální. Za většinou kulturních zařízení je třeba dojíždět do okolních okresních měst. Kulturní zařízení s omezeným provozem se nacházejí i v některých okolních obcích – Jedovnice (kino), Senetářov (muzeum), Drahany (muzeum). Absence kulturních zařízení je kompenzována pořádáním kulturních zájezdů zejména obecním úřadem či sborem dobrovolných hasičů a pořádáním kulturních akci v obci. Mezi pravidelné kulturní akce patří divadelní představení OS KDO, ostatky, maškarní bál pro děti, Noc s Andersenem, pálení čarodějnic, Den dětí, hodové zábavy, rozsvěcení vánočního stromu a další. Důležitou součástí společenského a kulturního života v obci je také činnost římskokatolické farnosti. Počet věřících v obci sice klesá (tab. 12), ale i nadále tvoří počet věřících vysoký podíl na obyvatelstvu. Pokles věřících je všeobecným trendem, v současnosti je podíl věřících v Krásensku 38,5 %, což nad republikovou hodnotou (20,8 %), ale také více než v Jihomoravském kraji (28,7 %), který patří ke krajům s nejvyšším podílem věřících. Z celkového počtu věřících se tři čtvrtiny hlásí k římskokatolické církvi. Z tohoto hlediska je důležitá existence farnosti a pravidelné konání bohoslužeb dvakrát týdně, ve středu od 16 hod. a v neděli od 9.15 hod. Kulturní zařízení jsou charakteristická svou lokalizací do vyšších spádových center, proto jejich nedostatek v obci není nikterak ojedinělý jev. Vybudování nových kulturních zařízení je z hlediska finanční náročnosti a rizikové návratnosti pro obec velikosti a spádovosti Krásenska neperspektivní. Pro udržení dostatečné kvality kulturního vyžití v obci přispívá dostatečná nabídka zájezdů pro větším spektrum zájemců.

Velmi pozitivním jevem je velký počet kulturních akcí a jejich pořádání různými spolky. Absence kulturních zařízení tedy do velké části nahrazují různé kulturní akce, o čemž svědčí i spokojenost občanů. Nabídku kulturních služeb považují za spíše dobrou, celkově jsou více spokojené ženy než muži, ale jejich odpovědi se více liší. Za velmi dobrou považují kulturu v Krásensku občané ve věku 50 – 64 let, ale na druhou stranu mají největší rozdíly v odpovědích. Nejméně spokojení jsou občané ve věku 30 – 49 let, ale i tak považují kulturní služby za spíše dobré. Udržení aktivního společenského života v obci je tedy velmi důležité pro kulturní vyžití v obci. Tab. 12Počet věřících v Krásensku, SO ORP Vyškov, Jihomoravském kraji a ČR v roce 2001 a 2011 2001 2011 195 158 abs. věřící 44,6 38,5 % Krásensko 190 119 abs. z toho římskokatolická církev 97,4 75,3 % 12521 abs. Věřící 24,6 % SO ORP Vyškov 7358 abs. z toho římskokatolická církev 58,8 % 535784 333995 abs. věřící 43,7 28,7 % JMK 438788 198894 abs. z toho římskokatolická církev 81,9 59,5 % 3288088 2168952 abs. věřící 32,1 20,8 % ČR 2740780 1082463 abs. z toho římskokatolická církev 83,4 49,9 % (Zdroj: ČSÚ) Sport a tělovýchova Ze sportovních a volnočasových zařízení se v obci nachází travnaté hřiště, víceúčelový hřiště (velikosti tenisového kurtu) a asfaltový kurt. V areálu mateřské školky je k dispozici dětské hřiště a v parcích v obci dvoje prolézačky. Fotbalová hřiště jsou dostupná v okolních obcích (Lipovec, Kotvrdovice). Z krytých sportovišť se v obci nachází malý víceúčelový sál vhodný pro sporty nenáročné na prostor (aerobic, stolnítenis). Větší tělocvičny se nacházejí v okolních obcích a nejbližší sportovní hala v Jedovnicích. V obci cse také nachází přírodní koupaliště. Omezený počet sportovišť se také projevuje v menším počtu sportovní a volnočasových oddílů. Závodně se sportu věnuje pouze Futsal Club Krásensko 04, o.s. (muži, žáci, přípravka) a Sbor dobrovolných hasičů Krásensko (dorost, žáci). Ze sportovních oddílů v obci funguje oddíl volejbalu Sokolu Podomí, z neorganizovaných skupin pak skupiny věnující se nohejbalu, aerobiku a během letních prázdnin v obcí funguje tenisová škola pro děti. K pravidelně pořádaným sportovním a volnočasovým akcím patří závod v běhu na lyžích, turnaj v mariáši, žolíku, stolním tenise, nohejbale, futsalu, volejbalu a turnaj dětí v tenise. Stav sportovišť a z toho vyplívající aktivita sportovních klubů není zcela vyhovující. Sportoviště mají jen omezené využití a pro řadu sportovních aktivit jsou nevyhovující. Obecně se snižuje zájem lidí o sport, ale menší možnost sportovního vyžití v obci může tento nezájem zvýšit. Vybudování lepšího zázemí (sportoviště, půjčovny) pro sport v obci může zvýšit aktivitu obyvatel a také zvýšit atraktivitu z hlediska cestovního ruchu.

Sportovní vyžití v obci však občané považují za spíše dobré, o něco spokojenější s jejich stavem jsou ženy než muži. Ani podle věkových kategorií nejsou rozdíly s hodnocením sportovních služeb v obci. Za velmi dobré je považují občané starší 64 let, ale kvůli malému počtu odpovědí je výsledek v této kategorii značně zkreslený. Shrnutí Krásensko disponuje mateřskou školou s kapacitou 25 dětí, kterou navštěvuje 23 dětí. Do základní školy děti dojíždějí převážně do sousedního Podomí. V obci se nachází ordinace praktického lékaře a stomatologa, za dětským praktickým lékařem je potřeba dojíždět, stejně jako za dalšími zdravotnickými službami. Udržení minimálně současného stavu je důležité pro zachování dostatečné kvality zdravotnických služeb. Sociální služby se v obci nevyskytují, jejich zabezpečení je vhodné formou terénních služeb. Z kulturních zařízeních je v obci veřejná knihovna a nacházejí se zde tři kulturní památky - náhrobník Kašpara Lukaveckého z Lukavice v kostele sv. Vavřince, krucifix na hřbitově a budova Rychty. V obci se pořádá celá řada kulturních akcí, jejichž pořádání je důležité kulturní život v obci. Významnou roli v obcí má také římskokatolická farnost, neboť více než třetina obyvatel je věřících, z nichž se tři čtvrtiny hlásí k římskokatolické církvi. V obci je jen omezená nabídka sportovních a volnočasových zařízení a oddílů, nicméně počet sportovních a volnočasových aktivit je na dostačující úrovni. Větší nabídka sportovního a volnočasového zázemí může generovat také větší turistický potenciál obce. S vybaveností službami jsou občané dle dotazníkové šetření spíše spokojeni, nejčastěji se jím nelíbí kvalita služeb obchodu. Muži se v názorech na vybavenost službami o něco více rozcházejí než ženy. Nejspokojenější věkovou kategorií jsou obyvatel starších 64 let, obyvatelé mladší 30 let hodnotí vybavenost službami průměrně až spíše špatně. Odpovědi korespondují s vyšší náročností na kvalitu služeb u mladších ročníků, naopak starší obyvatelé nevyžadují, tak vysoký standart služeb.

2. 1. 5 Infrastruktura Technická infrastruktura Tab. 13 Podíl trvale obydlených domů vybavených přípojkou na kanalizační síť, vodovod a plyn v Krásensku, SO ORP Vyškov, Jihomoravském kraji a České republice v roce 2001 a 2011 2001 2011 Krásensko přípojka na kanalizační síť 84,0 87,6 vodovod 97,6 95,9 plyn 89,6 88,4 SO ORP Vyškov přípojka na kanalizační síť 65,9 vodovod 91,4 plyn 81,5 JMK přípojka na kanalizační síť 57,5 71,2 vodovod 97,5 92,4 plyn 82,6 79,6 ČR přípojka na kanalizační síť 52,4 61,1 vodovod 97,8 92,0 plyn 56,6 60,5 (Zdroj: ČSÚ)

Celé území obce je odkanalizováno jednotkou kanalizaci (společná splašková a dešťová kanalizace), která je napojena na mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod (ČOV). Na kanalizační síť bylo v roce 2011 napojeno 87,6 % obydlených domů (tab. 13), což je o něco více než v roce 2001 (84,0 %). Čistírna odpadních vod je konstruována na kapacitu 1000 ekvivalentních obyvatel, v roce 2004 její využití odpovídalo 150 ekvivalentním obyvatel. Z hlediska kapacitní není do budoucna třeba rozšíření ČOV, nicméně Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje 2004 – 2014 počítal s rekonstrukcí ČOV v letech 2011 – 2012 v celkové výši 5 mil. Kč, ke které nedošlo, lze tedy předpokládat s jejím realizací v budoucích letech, dále se dle předpokládá vybudování nové kmenové stoky. Obec má samostatný vodovod, který je v majetku VaK Vyškov, a.s. Zdrojem vody je studna o vydatnosti 0,6 l/s. Na obecní vodovod jsou napojeny téměř všechny obydlené domy v obci (tab. 13), jejich podíl od roku 2001 do roku 2011 mírně klesl, což může být ovšem způsobeno chybou ve zjišťování, než odpojením domů od vodovodní přípojky. V posledních letech dochází k častým poruchám vodovodního řádu a v letních měsících občas k nižšímu tlaku vodovodního řádu, což je způsobeno nižší hladinou podzemní vody, která na území České republiky je čím dál méně dostupná. Zejména horší technický stav vodovodního potrubí bude v budoucích letech vyžadovat investice. Vodovodní potrubí není majetkem obce, tudíž obec může pouze tlačit na majitele (VaK Vyškov, a.s.) k napravení této situace. Plynofikováno bylo v roce 2011 88,4 % obydlených domů, což je opět méně, než tomu bylo v roce 2001. Důvodem opět může být chyba ve zjišťovacím řízení, ale vliv může mít také rostoucí ceny plynu a odpojení domácností od distribuční sítě. Jistým problémem je umístění regulační stanice v zastavěném území. Územní plán počítá s jejím přemístěním, neboť limituje rozvoj území. Její přesun je důležitý z důvodu rozvoje rekreačních ploch (zázemí hřiště, přístavba Rychty), které z hlediska rozvoje obce se jeví být perspektivní. Území celé obce je elektrifikováno a vybaveno telefonním kabelem. Taktéž signál mobilních operátorů je v obci dostatečný. Kapacity elektrické i telekomunikační sítě jsou dostatečné a nepředpokládá se jejich rekonstrukce či rozšíření. Většina elektrického vedení je nadzemní, telekomunikační kabely jsou částečně vedeny pod zemí. V případě rekonstrukce těchto sítí je možné jejich vedení podzemním kabelem. Vybavenost technickou infrastrukturou v porovnání se sledovanými územními celky je v Krásensku výborná. Vzhledem ke staršímu roku vybudování jednotlivých infrastrukturních sítí se musí počítat s jejich postupnou rekonstrukcí a modernizací. Nicméně dostatečná kapacita technické infrastruktury je důležitým předpokladem pro další rozvoj obce. Dopravní infrastruktura Přes území katastrů obce Krásensko nevede žádná rychlostní silnice ani silnice I. třídy. Nejbližší nájezd na rychlostní komunikaci (dálnic D1) se nachází 20 km od obce u města Vyškov. Okrajem katastru obce vede silnice II/378, dále silnice III/3786, III/3785 a III/3782. Samotnou zástavbou obce vede silnice III/37924. Kvalita komunikací je v dobrém stavu. Všechny silnice mají malé zatížení a nevytváří žádné ekologické ani bezpečnostní problémy. Většina místních komunikací je v dobrém stavu s novým asfaltovým povrchem. Potřeba oprav se týká jen několika málo úseků. V některých místech je nevyhovující šířka komunikace, ale pro obslužnost území jsou dostačující. Část účelových komunikací je zpevněna a je využívána jako cyklotrasy. Katastrem obce prochází cyklotrasa č. 5029 směřujíc z Vyškova na Protivanov, samotnou obcí prochází cyklotras č. 5080 (vedoucí po silniční komunikaci) s odbočkou k cyklotrase č. 5029. Zpevněná účelová komunikace směřující z Krásenska ke katastrálnímu území Podomí je využívána jako neznačená cyklotrasa. Krásensko je zapojeno do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Četnosti spojů a dopravní obslužnost je na velmi vysoké úrovni. Obcí vede linka 167 (Blansko-Vyškov) a linka 231 (Blansko-

Studnice) se zastávkou 0,5 km od zastavěného území obce. Veřejnou dopravou je Vyškov i Blansko velmi dobře dostupné a s jedním přestupek také Brno. Dopravní vybavenost, zejména tedy dostupnost veřejné dopravy je občany hodnocena jako spíše dobrá. Na kvalitu dopravy jsou náročnější muži, kteří ji hodnotí jako spíše dobrou až průměrnou, ženy pak jako spíše až velmi dobrou, ale mají větší rozdílnost odpovědí, které se právě u dopravy významněji rozcházejí. Nejspokojenější s dopravou jsou občané starší 64 let, kteří ji hodnotí jako velmi dobrou. Ukazují se také vyšší nároky na mobilitu a dopravní flexibilitu u mladší generace. Občane do 29 let dopravní služby hodnotí jako průměrné, ostatní kategorie jako spíše dobré. Z hlediska dopravní infrastruktury je Krásensko nadprůměrně vybavené a relativně dobře dostupné, i když nároky občanů na kvalitu dopravní dostupnosti jsou ještě vyšší. Investice do dopravní infrastruktury lze v budoucnu očekávat zejména s budováním nové výstavby a výstavby cyklostezek spojující současné cyklostezky a účelové komunikace za účelem oddělení automobilové a cyklistické dopravy. Shrnutí Krásensko je velmi kvalitně vybaveno technickou i dopravní infrastrukturou. V obci se nachází kanalizační síť s čistírnou odpadních vod, vodovodní řád s vlastním zdrojem, plynové vedení. Většina domů je připojena technické infrastruktuře. Dopravní komunikace nezpůsobují žádná rizika. Obcí a okolím vede několik cyklotras.

2. 1. 6 Životní prostředí Ochrana přírody a krajiny

Obr. 15 Chráněná území obce Krásensko (Zdroj: AOPK ČR)

Na území katastrálního území Krásensko II se nachází PR Studnické louky (obr. 15). Lokalita leží mezi obcemi Kulířov a Studnice a částečně zasahuje také na území obce Studnice, ale z naprosté většiny leží na území obce Krásenska. Přírodní rezervace Studnické louky byla vyhlášena v roce 2002 a zaujímá plochu 3,45 ha a ochranné pásmo v šířce 50 m. Důvodem vyhlášení PR je zachování společenstev vlhkých eutrofních pcháčových a mezofilních ovsíkových luk v údolí potoka s výskytem chráněných druhů rostlin. Ochrana mendrujícího potoka s břehovými porosty. Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů se zde vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolie) a srpice barvířská (Serratula tinctoria). Zákonem povinnou součástí každého územního plánu obce je tzv. ÚSES (územní systém ekologické stability). Na jihovýchodní hranici k. ú. Krásensko a k. ú. Podomí se nachází regionální biocentrum Oběšený (obr. 15), které leží v nadregionálním biokoridoru NRBK 05 MB, který tvoří velkou část lesního porostu na území obce. Z lokálních prvků ÚSES se na území obce nachází lokální biocentrum na kopci Kojál a lokální biocentrum Pod Holandou. Územní plán obce počítá s vybudováním biokoridoru spojující tyto dvě biocentra neboť v současnosti je funkční jen malá část tohoto biokoridoru (les podél potoka východně od zastavěného území obce a les "Horka"). Další lokální biokoridor navazující na biocentrum Pod Holandou kopíruje vodní tok Malé Hané. Severně pokračuje dále mimo katastr obce a jižně navazuje na regionální biocentrum Oběšený. Poslední biokoridor na území obce se nachází v k. ú. Krásensko II a stejně jako předchozí biokoridor je funkční. Lokalizace prvků ÚSES nepředstavuje pro obec z důvodu jejich vzdálenosti od zastavěného území zásadní rozvojové omezení. Jistým omezení může představovat lokální biocentrum Pod Holandou, do kterého zasahuje víceúčelová rozvojová plocha určená pro kulturní akce.

Obr. 16 Památné stromy v Krásensku (Zdroj: AOPK ČR) Na území obce se nachází celkem 6 památných stromů (obr. 16),z toho 3 jsou lípy malolisté ("Na Trávníkách" před č.p. 140, na návsi před č.p.3 a před Rychtou) a 3 jasany ztepilé (mezi kostelem a Rychtou). Tyto stromy tvoří významné dominanty obce. Problémem může být horší zdravotní stav stromů a narušování okolních staveb, včetně stínění a zásahů do elektrického vedení.

Půdní fond Katastrální území obce Krásensko tvoří ze 46,6 % zemědělská půda (tab. 14). Největší část tvoří orná půda (obr. 17), která zaujímá 37,2 % území obce a 79,8 % zemědělské půdy. Zahrady zaujímají 1,2 % půdy a trvalé travní porosty 8,2 %. Využití zemědělské půdy tedy ukazuje na vysokou orientaci na rostlinnou výrobu a relativně vhodné podmínky pro její realizaci. Největší část území tvoří lesní porost (44,5 %). Vysoké zastoupení lesů vytváří rekreační potenciál území. Jistou nevýhodou je, že na katastr Krásenska navazuje území vojenského újezdu Březina, kde je pohyb v lesích značně limitován a snižuje tak atraktivitu rozsáhlého lesního území v okolí obce. Vodní plochy zaujímají jen minimální část území (0,8 %), zastavěné plochy 1,3 % a ostatní plochy (např. parky, dvory, komunikace atd.) 6,9 %. Na základě využití území se vypočítá koeficient ekologické stability, který představuje podíl stabilních krajinotvorných prvků (vodní plochy, les, TTP, zahrady) a nestabilních krajinotvorných prvků (orná půda, zastavěné a ostatní území). Hodnota 1,21, které dosahuje Krásensku, indikuje vcelku vyváženou krajinu, avšak značně hospodářky využívanou.

Obr. 17 Využití půdy v Krásensku k 31. 12. 2013 (Zdroj: ČSÚ) V porovnání se SO ORP Vyškov je území Krásenska mírně nadprůměrné zemědělské, což ovlivňuje přítomnost vojenského újezdu Březina, který je z velké části zalesněn a výskytem větším zastavěných ploch zejména ve Vyškově a Vyškovské bráně. V porovnání jak se zemědělským Jihomoravským krajem, tak Českou republikou, je podíl zemědělské půdy nižší, což je způsobeno vyšší nadmořskou výškou území s větším zastoupením lesů. Podíl orné půdy na zemědělské půdě je v Krásensku nižší než v SO ORP Vyškov a Jihomoravském kraji, což jsou území s intenzivně využívanou zemědělskou půdou. Naopak podíl orné půdy na zemědělské půdě je v Krásensku vyšší než celkově v České republice, neboť ač Krásensko leží v relativně vysoké nadmořské výšce pro rostlinnou výrobu, tak reliéf je zde málo členitý, tudíž vhodný pro využívání zemědělské půdy jako orné půdy. Podprůměrný podíl zastavěných a ostatních ploch koresponduje s venkovským charakterem území málo využívaným pro výrobní plochy. Krásensko jako pramenná oblast s výskytem jen malých vodních děl má také menší podíl vodních ploch. Charakteristickým rysem krajiny v okolí Krásenska a celé severní části SO ORP Vyškov je vysoký podíl lesů, který je podstatně vyšší než v Jihomoravském kraji, kde je vysoký podíl orné půdy, tak i celkově v České republice. Tento fakt se odráží i v relativně vysokém koeficientu ekologické stability oproti ostatním sledovaným celkům.

Tab. 14 Vybrané charakteristiky využití půdy v Krásensku, SO ORP Vyškov, Jihomoravském kraji a České republice k 31. 12. 2013 SO ORP Krásensko JMK* ČR* Vyškov Podíl zemědělské půdy na celkové výměře 46,6 44,6 59,2 53,6 Podíl orné půdy na zemědělské půdě 79,8 89,9 82,9 70,6 Podíl zastavěných a ostatních ploch na celkové výměře 8,1 11,7 10,6 10,6 Podíl lesních ploch na celkové výměře 44,5 42,9 28,1 33,8 Podíl vodních ploch na celkové výměře 0,8 0,8 2,2 2,1 Koeficient ekologické stability 1,21 0,93 0,68 1,04 (Zdroj: ČSÚ) * údaje k 31. 12. 2012 Vysoký podíl lesů na území obce Krásensko přispívá k relativně zachovalé kulturní krajině s vyšší ekologickou stabilitou, kterou by zvyšovala lepší druhové složení lesních porostů, které v okolí Krásenska často tvořeno smrkovou monokulturou. Vysoký podíl orné půdy na zemědělské půdě může tvořit riziko se snižováním kvality půd (eroze, hutnění půd, eutrofizace apod.). Podíl orné půdy se však postupně snižuje, zejména na úkor trvalých travních porostů. Území je větrnou erozí bez rizika. Riziko vodní eroze však již představuje pro území problém. Katastrální území Krásensko I je označeno jako potenciálně mírně ohrožené a k. ú. Krásensko II jako území ohrožené vodní erozí. Nízký podíl zastavěných a ostatních ploch se příznivě projevuje na krajinném rázu a kvalitě životního prostředí. Vodní plochy mají sice jen malé zastoupení, ale jsou důležitým stabilizačním prvkem. Často tvoří biokoridory a biocentra lokální úrovně a celkově tvoří centra biodiverzity v krajině. Vodní zdroje

Obr. 18 Ochranné pásmo vodních zdrojů na území Krásenska (Zdroj: Portál veřejné správy)

Území obce neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Území obce je zařazeno mezi citlivé území, protože se zde nacházejí ochranná pásma vodních zdrojů Krásensko a ochranné pásmo vodní nádrže Opatovice). Toto ochranné pásmo se nachází většinou v těsné blízkosti vodních toků, ale zaujímá též významné prostory východně a jihovýchodně od intravilánu obce (obr. 18). Přítomnost ochranného pásma vodního zdroje omezuje zemědělskou výrobu, ale také je omezujícím faktorem pro výstavbu v dané lokalitě. Kromě ochrany kvality vody ve vodní nádrži Opatovice působí ochranné pásmo také jako ochrana kvality povrchových vod v okolí obce, zejména nově vybudovaného přírodního koupaliště pod Holým vrchem. Odpadové hospodářství Svoz komunálního odpadu je v obci pravidelně zajišťován v intervalu 14 dní. Možnost třídění odpadů (plasty, polystyren, kov, sklo a papír) mají občané na třech místech v obci, na jednom místě mohou odevzdávat také textil. Dvakrát ročně je v obci zajištěn svoz velkoobjemového odpadů, nebezpečného odpadu a kovového šrotu. Svoz odpadu zajišťuje firma Respono, a.s. do svozového centra ve Vyškově. Bioodpad lze odevzdat na třech stabilních a jednom mobilním místě. Bioodpad je odvážen na kompostárnu v areálu ZD KOJÁL Krásensko a kompost je poté dáván k dispozici občanům. Na území obce se nachází jedna sanovaná skládka („Na Skale“) a jedna stará ekologická zátěž („U Táboráku“). Větší černé skládky nejsou evidovány. Odpadové hospodářství na území obce je funkční v dostatečném množství. Místa na třídění odpadů ovšem nedosahují dostatečné kapacity (zejména nádoby na plast) a bývají často přeplněné, což může snižovat efektivitu třídění odpadů a jejich ukládání do nádob na komunální odpad. Pro některé občany může být také vzdálenost míst na třídění odpadů odrazující. Půlroční interval sběru velkoobjemového a nebezpečného odpadu může také způsobovat jeho menší vytřídění, ale dle rychlosti zaplnění kontejnerů je využíván ve velké míře. Shrnutí V k. ú. Krásensko II se nachází Přírodní rezervace Studnické louky o rozloze 3,45 ha. V jihovýchodní části území obce leží regionální biocentrum Oběšený a prochází zde nadregionální biokoridor. Lokální ÚSES je z části funkční, ale chybí dobudování jednoho biokoridoru. V obci se nachází 6 památných stromů. Největší část území obce zaujímají zemědělská půda, která je z téměř 80 % tvořena ornou půdou, významně jsou zastoupeny také lesy. Vodní plochy, zastavěné a ostatní plochy jsou podprůměrné. Území je hospodářsky využívané s vyšší ekologickou stabilitou, ale potenciálně ohrožené vodní erozí. Na významné části území obce se nachází ochranné pásmo vodní nádrže Opatovice. Svoz a třídění odpadů je v obci zajištěno. Kapacita a intervaly odvozu některých odpadů (zejména plastů) jsou nevyhovující.

2. 1. 7 Správa a samospráva obce Obecní úřad a jeho kompetence Obec Krásensko je obec s matričním úřadem a provádějící vidimaci a legalizaci a se službou Czech Point. Obec provádí základní přenesenou působnost státní správy jen pro území obce Krásensko. V samostatné působnosti zajišťuje ve svém územním obvodu hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí, s výjimkou těch činností, které jsou zvláštními zákony svěřeny jiným orgánům jako výkon státní správy. Obec má devítičlenné zastupitelstvo, z toho uvolněného starosty a jednoho místostarosty a zaměstnává dvě osoby v celkové výši 1,35 úvazku (účetní a provozní pracovník). Kromě povinně zřizovaného finančního a kontrolního výboru zřizuje, jako poradní orgán starostky také kulturní a sportovní komisi a komisi životního prostředí. Dále dle potřeby zaměstnává osoby na dohodou o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce.

Tab. 15 Hospodaření MŠ a výdaje na MŠ v Krásensku v letech 2007 - 2013 Hospodaření MŠ (Kč) Výdaje na MŠ (Kč) Hospodaření MŠ (Kč) Výdaje na MŠ (Kč) (Zdroj: vlastní šetření)

2007 618,13 155 575,00 2011 8135,88 878 947,18

2008 2 272,06 248 986,45 2012 2254,08 448 900,00

2009 268,27 301 641,03 2013 6585,00 596 239,62

2010 2353,17 246 166,39

Jedinou zřizovanou organizací obce je Mateřská škola Krásensko. Hospodaření organizace je v posledních letech velmi mírně ziskové (tab. 15), nicméně se jedná o příspěvkovou organizaci obce Krásensko. Výdaje na provoz MŠ od roku 2007 mají rostoucí tendenci. Velké výdaje v roce 2011 byly způsobeny větší investicí do opravy budovy. Velká část výdajů je určena na opravy budovy MŠ, kde sídlí také MC Krasínek a místní knihovna. Stáří a technický stav budovy bude i v následujících letech vyžadovat investice, které však pro provoz mateřské školy jsou nezbytné.

Obr. 19 Výdaje na MŠ v Krásensku a trend výdajů v letech 2007 - 2013 (Zdroj: vlastní šetření) Bezpečnostní situace v obci si nevyžaduje zřízení obecní policie, ani přestupkové komice při obecním úřadu. Počet trestných činů i přestupků v obci má kolísavý trend, ale celkově je na nízké úrovni a obec lze považovat z hlediska kriminality za klidnou. K nejčastějším trestným činům patří vloupání a krádeže. Ve srovnání s okresem Vyškov (obr. 20), kde je kriminalita přibližně na poloviční úrovni, je její úroveň v Krásensku nižší. Ve srovnání s republikovou a krajskou kriminalitou je v Krásensku úroveň kriminality velmi nízká. Obec zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů s časem výjezdu 10 min. Dojezdová vzdálenost hasičského záchranného sboru, rychlé zdravotní služby a policie je do 20 min. (z Vyškova). Obec neleží v žádné rizikové oblasti živelných pohrom (záplavové území atd.).

Tab. 16 Počet trestních činů a počet přestupků v Krásensku v letech 2010 - 2014 2010 2011 2012 2013 Trestné činy 1 4 1 3 Přestupky 2 4 5 2 (Zdroj: Policie ČR)

2014 6 5

Obr. 20 Počet trestných činů na 1 000 obyvatel v Krásensku, okrese Vyškov, Jihomoravském kraji a České republice v letech 2010 - 2013 (Zdroj: ČSÚ, Policie ČR, vlastní výpočty) Důležitou součástí práce obecního úřadu je také komunikace s občany. Základním komunikačním nástrojem je obecní rozhlas, doplněn o roznášku pozvánek a informací. Obec také pravidelně (3 – 4 x ročně) vydává Krásenský zpravodaj, který informuje o dění v obci. Důležitým informačním médiem v současné době jsou také internetové stránky. V rámci návštěvní knihy na internetových stránkách občané mohou přímo komunikovat s obecním úřadem, či informovat o různých událostech. Informace na internetových stránkách více sledují muži, více než polovina je navštěvuje alespoň týdně. Dle věku alespoň týdně sleduje internetové stránky obce polovina občanů do 29 let, mezi 30 a 49 let 83,3 %, (polovina občanů je sleduje denně) a necelá třetina občanů ve věku 50 – 64 let. U starších občanů dle očekávání frekvence sledování stránek klesá. Hospodaření obce V desetiletém období mezi lety 2004 až 2013 byl rozpočet obce Krásensko v šesti letech přebytkový a ve zbylých čtyřech letech schodkový (tab. 17, obr. 21). Výrazněji schodkový rozpočet byl zaznamenán v letech 2008 a 2011, důvodem byly vyšší investice. V následujícím roce však byl tento deficit kompenzován výrazně přebytkovým rozpočtem. Výše příjmů i výdajů v dlouhodobém horizontu stagnuji, jen u příjmů nepatrně rostou. Průměrné roční příjmy rozpočtu obce Krásensko ve sledovaném období byla 5,41 mil. Kč a průměrná roční výše výdajů 5,26 mil. Kč. V rozpočtovém výhledu na rok 2016 obec očekává snížení příjmů na 4,80 mil. Kč a také snížení výdajů na 4,27 mil. Kč a tedy celkově se snížením objemu rozpočtu obce. Ve sledovaném desetiročním období byl rozpočet obce ziskový v celkové výši 1,84 mil. Kč. Ve sledovaném období lze tedy hovořit o zodpovědném a nerizikovém hospodaření, bez větších investic a bez větší míry zadlužení obce.

Tab. 17 Výše příjmů, výše výdajů a saldo rozpočtu obce Krásensko v letech 2004 - 2013 Příjmy (Kč) Výdaje (Kč) Saldo (Kč) 2004 5 468 370 4 830 420 637 950 2005 4 782 250 4 613 260 168 990 2006 4 758 820 4 893 110 - 134 290 2007 5 835 200 5 958 750 - 123 550 2008 5334 270 8 133 360 - 2 799 090 2009 6 948 750 3 986 840 2 961 910 2010 4 983 640 4 728 930 254 710 2011 5 124 540 6 278 300 - 1 153 760 2012 5 335 320 3 799 770 1 535 550 2013 5 523 253 5 028 425 494 828 2004 - 2013 54 094 413 52 251 165 1 843 248 (Zdroj: vlastní šetření)

Obr. 21 Vývoj příjmů, výdajů a salda rozpočtu obce Krásensko v letech 2004 - 2013 (Zdroj: vlastní šetření)

Tab. 18 Struktura příjmů rozpočtu obce Krásensko v letech 2004 - 2013 Daňové Nedaňové Kapitálové 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2004 - 2013 (Zdroj: vlastní šetření)

2 969 820 3 060 110 3 450 080 3 590 500 3 978 510 3 065 310 3 339 280 3 186 900 3 377 150 4 229 963 34 247 623

616 690 369 690 489 590 597 850 577 790 515 170 565 640 577 520 540 260 448 042 5 298 242

1 330 227 750 123 350 7 740 66 650 0 266 400 6 200 5 900 179 850 885 170

Obr. 22 Vývoj struktury příjmů rozpočtu obce Krásensko v letech 2004 - 2013 (Zdroj: vlastní šetření)

Dotace 1 880 530 1 124 700 695 800 1 639 110 711 320 3 368 270 812 320 1 353 920 1 412 010 665 398 13 663 378

Obr. 23 Struktura příjmů rozpočtu obce Krásensko za roky 2004 - 2013 (Zdroj: vlastní šetření) Největší část příjmů obce dlouhodobě tvoří daňové příjmy, které do roku 2009 měly rostoucí trend (tab. 18). Po propadu v roce 2009 její výše opět roste a v roce 2013 byla za sledované období nejvyšší. Výhledový rozpočet obce počítá v roce 2016 s výší 4,20 mil. Kč. Nedaňové příjmy tvoří méně významnou část rozpočtu a mají víceméně stagnující charakter, v budoucnu obec počítá s poklesem jejich výše. Kapitálové příjmy mají zanedbatelný význam. Druhou nejvýznamnější složkou příjmů rozpočtu jsou dotace. Výše i podíl dotací je kolísavý, neboť většinu dotací tvoří nenárokové dotace závislé na úspěšnosti žádosti o dotaci (obr. 22). Relativně vysoký podíl dotací na struktuře příjmů rozpočtu (v roce 2009 tvořily 48,5 %, za sledované desetileté období 25,3 %, viz obr. 23) může být v budoucnu problémový kvůli předpokládanému snížení objemu finančních prostředků v dotačních titulech. Dle rozpočtového výhledu také obec počítá se značným snížením významu dotací na rozpočtu obce, v roce 2016 počítá s výší 0,20 mil. Kč. Do budoucna pro příjmy obce bude i nadále nejdůležitější výše daňových příjmů, která je závislá především na schopnosti státu vybírat daně a podílu daní, které poskytne obcím. Význam dotací se bude snižovat, ale i nadále bude záležet na schopnosti uspět v žádostech o dotaci. Jistý potenciál mohou nabízet nedaňové příjmy, především příjmy z hospodaření obce, která by však vyžadovali investice spojené se značnou mírou rizika.

Tab. 19 Struktura výdajů rozpočtu obce Krásensko v letech 2004 - 2013

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2004 - 2013

průmysl, doprava a technická infrastruktura

vzdělání

kultura, církve a sdělovací prostředky

sport a zájmová činnost

bydlení, komunální služby a územní rozvoj

484 840 181 720 31 080 39 710 3 147 250 198 300 116 020 1 135 800 102 970 1 324 576 6 762 266

1 014 890 1 123 760 494 830 407 750 517 090 541 520 497 370 930 940 681 170 596 260 6 805 580

224 070 400 830 546 480 225 630 424 390 348 320 1 038 310 1 540 810 302 340 239 261 5 290 441

53 700 65 100 17 050 49 090 28 850 29 000 38 830 4 640 4 980 58 693 349 933

1 538 350 1 398 580 1 815 710 856 630 1 525 690 991 850 1 092 910 866 830 797 500 959 933 11 843 983

životní prostředí

sociální oblast

bezpečnost

veřejná správa

1 000 1 000 1 000 5 900 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 14 900

205 780 148 850 495 010 2 909 490 622 840 76 690 119 000 303 030 277 200 197 206 5 355 096

1 135 130 1 110 470 1 284 580 1 204 940 1 545 950 1 576 210 1 566 750 1 160 180 1 312 940 1 305 389 13 202 539

2004 172 660 2005 182 950 2006 207 370 2007 259 610 2008 320 300 2009 223 950 2010 258 740 2011 335 070 2012 319 670 2013 346 107 2004 - 2013 2 626 427 (Zdroj: vlastní šetření)

Za sledované období největší podíl (obr. 25) rozpočtu tvořily výdaje na veřejnou správu, které dosáhly výše 13,20 mil. Kč. Jedná se především o výdaje spojené s výkonem přenesené působnosti státní správy a výdaje na chod samosprávy obce. Podíl této položky mírně roste (obr. 24), ovšem v posledních letech její výše mírně klesla. Druhou nejvýznamnější položkou je bydlení, komunální služby a územní rozvoj Její výše a podíl mírně kolísá s výší investic, ale v dlouhodobém horizontu tvoří 22,7 %, tj. 1,18 mil. Kč ročně. Investice do dopravní a technické infrastruktury je značně kolísavá a spojená s investicemi, v desetiletém období tvořily 12,9 %. K dalším významnějším položkám patří vzdělávání a kultura, církve a sdělovací prostředky a také bezpečnost, která ročně nepatří k významným výdajovým položkám, ale v roce 2007 tvořila 48,8 % výdajů rozpočtu z důvodu rekonstrukce hasičské zbrojnice, která v současnosti slouží také jako pohostinství a víceúčelový sál.

Obr. 24 Vývoj struktury výdajů rozpočtu obce Krásensko v letech 2004 - 2013 (Zdroj: vlastní šetření)

Obr. 25 Struktura výdajů rozpočtu obce Krásensko za roky 2004 - 2013 (Zdroj: vlastní šetření) Velkou část výdajů rozpočtu obce tvoří výdaje spojené s výkonem státní správy (které ač je státem financovaná, tak výše finančních prostředků nepokryje náklady spojené s jejím výkonem) a výkonem zastupitelských údajů. Na chod obce a obecního úřadu tedy připadá přibližně čtvrtina rozpočtu obce, je to tedy jedna z mož-

ností úspory finančních prostředků. Na bydlení, komunální služby a územní rozvoj, tedy jedna občany preferovaná cesta rozvoje obce se podílí na výdajích rozpočtu asi 23 %, tedy velmi významnou částí. Naopak do budoucna lze předpokládat nárůst výdajů (v současnosti tvoří průměrně 0,03 % rozpočtu) na sociální služby s tím, jak narůstá počet starších občanů obce a výdaje na sport a zájmovou činnosti (v současnosti průměrně 0,67 % rozpočtu) jako faktor společenského života, podpory mládeže a případného činitele rozvoje turistického ruchu. Meziobecní spolupráce Obec Krásensko je členem několika organizací. Kromě členství, případně akcionářství, v organizacích, které zabezpečují některé služby v obci (kanalizace, vodovod, odpadové hospodářství), je členem také několika organizací zabývajících se meziobecní spoluprací. V roce 2000 byla obec zakládajícím členem dobrovolného svazku obcí Drahanská vrchovina, který spolupracuje zejména při řešení problémů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, životního prostředí, ale i při zabezpečení čistoty obcí, shromažďování a odvozu komunálních odpadů, při zásobování vodou a čištění odpadních vod, při záchraně kulturního dědictví, obnově technické infrastruktury a při rozvoji cestovního ruchu. K nejvýznamnějším projektům, které Krásensko díky členství získalo, je vybudování kompostárny, ale také společná propagace svazku v turistickém ruchu a vybudování cykloturistických informačních tabulí. V rámci členství v dobrovolném svazku obcí Drahanská vrchovina je obec také členem MAS Moravský kras, o.s., která kromě obcí sdružuje také podnikatele a organizace s cílem rozvoje regionu. Přes MAS Moravský kras lze čerpat finanční prostředky z EU, které také Krásensko v minulosti využilo. Významná je také podpora turismu, zejména regionálního značení, které je významné zejména pro podnikatele, ale pro obce skýtá jistý potenciál, například formou oprav a budování turistického zařízení. Prostřednictví dobrovolného svazku obcí Drahanská vrchovina je členem také Národní sítě zdravých měst. Obec Krásensko nemá žádnou partnerskou obec, je však členem Svazu měst a obcí ČR, která přináší obci zejména informační a poradenské služby a možnosti vzdělání zástupcům samosprávy. Dále je Krásensko členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Členství v organizacích je do značné míry formální za cílem dosáhnutí dotačních prostředků a skutečná spolupráce mezi obcemi na rozvoji území je minimální. Kromě možnosti zisku finančních prostředků je pozitivním dopadem členství v těchto organizací výměna zkušeností. Zatím nevyužitým potenciálem členství v těchto organizací je rozvoj cestovního ruchu. Negativem členství v organizacích bývá častá formálnost těchto svazků, zvýšené administrativní zatížení obce a de facto nutnost členství v těchto organizacích, zejména kvůli dostupnosti finančních prostředků. Princip fungování řady organizací skýtá značný potenciál pro spolupráci v rozvoji území, nicméně realita často neodpovídá původnímu záměru zřízení těchto organizací. Život v obci Na základě dotazníkového šetření se většině obyvatel v obci žije velmi dobře (obr. 26), čtvrtině obyvatel se v obci žije spíše dobře. Rozdíl se spokojeností života mezi muži a ženami je nevýznamný, stejně jako u většiny věkových kategorií. Nepatrně méně jsou spokojeni obyvatelé ve věku 50-64 let. Mladší obyvatelé (do věku 49 let) se v názorech na život nepatrně více shodují, než obyvatelé starší, zejména ve věku nad 65 let.

Obr. 26Odpovědi občanů na otázku: „Jak se vám v obci žije?“ (Zdroj: vlastní šetření) Nejčastěji se obyvatelům (obr. 27) v obci líbí klidný život (25,5 %) a pěkná příroda (21,8 %). Často také oceňují pěkný vzhled obce (18,2 %), dobré mezilidské vztahy (16,4 %) a kulturní a společenský život v obci (14,5 %). Ženy o něco více oceňují klidný život v obci a pěknou přírodu, mužům se zase o něco více líbí vzhled obce a kulturní a společenský život v obci. Dobré mezilidské vztahy oceňuji zhruba stejně. Nejmladší obyvatelé (15 – 29 let) na obci nejvíce oceňují pěknou přírodu a kulturní a společenský život v obci. Střední generaci se nejvíce líbí klidný život a pěkná příroda v obci. U obyvatel od 50 let výše jsou odpovědi značně rozličné a žádná z již uvedených odpovědí nemá výraznější zastoupení.

Obr. 27Odpovědi občanů na otázku: „Co se vám v obci líbí?“ (Zdroj: vlastní šetření)

Obr. 28Odpovědi občanů na otázku: „Co se vám v obci nelíbí?“ (Zdroj: vlastní šetření) Nejčastěji se občanům v obci nelíbí špatná dostupnost pracovních příležitostí (obr. 28), dále pak nedostatečná bytová výstavba. Často se také občanům nelíbí špatná veřejná doprava a špatná vybavenost službami. V několika případech také vzhled obce a nedostačující infrastruktura, ojediněle také špatné mezilidské vztahy v obci, kulturní a společenský život a špatný obecní rozhlas. Ženám se nejčastěji nelíbí nedostatečná bytová výstavba, dostupnost pracovních příležitostí a vzhled obce. U mužů převažuje špatná pracovní dostupnost, dále pak nedostačují bytová výstavba, špatná veřejná doprava a nedostačující služby v obci. Špatná dostupnost pracovních příležitostí je problém zejména u mladších obyvatel, jako největší problém je v kategorii 30 – 49 let. Nedostačující bytovou výstavbu jako problém vnímají věkové kategorie od 30 let výše, mladší kategorie to jako problém nevnímá. Špatná veřejná doprava se nelíbí zejména nejmladší kategorii do 29 let, ale také obyvatelům starším 64 let. Čím mladší věková kategorie, tím se občanům více nelíbí nedostačující služby, starší věkové kategorie to jako problém nevnímají. Pohled na budoucí směřování obce je docela odlišný. Nejčastěji by občané preferovali růst počtu obyvatel Krásenska a značná část občanů také preferuje zaměření se na společenský život v obci. Významný je rozdíl mezi ženami a muži. Polovina žen preferuje růst počtu obyvatel a další více než třetina společenský život v obci. Muži se v názorech více rozcházejí. Z jedné třetiny rovněž preferují růst počtu obyvatel, ale významně je též zastoupen společenský život v obci, rozvoj obce zaměřený na stabilizaci počtu obyvatel a rozvoj zamřený na turistický ruch. Nejznačnější rozdíly jsou však mezi věkovými kategoriemi. Mladší generace spatřuje rozvoj obce hlavně v soustředění se na společenský život. Zaměření se na turismus, stabilizace počtu obyvatel či jeho růst již není pro generaci do 49 let tak významný. Naopak u starších obyvatel (50 let a více) jasně převažuje vize rozvoje obce jejím populačním růstem. Tyto rozdíly korespondují s rozdílným pohledem na rozvoj mezi generacemi, kdy starší generace si pod pojmem rozvoj obce představuje především kvantitativní rozvoj (budování, zejména bytových jednotek a růst počtu obyvatel), kdežto mladší generace se již více orientuje na rozvoj kvalitativní. Tento fakt dokládá také představa obyvatel, jak by měla obec vypadat za 20 let. Starší generace by si Krásensko představoval větší s více rodinnými domy, pracovními příležitostmi a lepšími obchodem, ale často by chtěli Krásensko alespoň takové jaké je. Mezi generacemi se často objevuje představ Krásenska s lepším vzhledem a opravenými budovami, u mladších obyvatel často převládá představa lepšího sportovního vyžití (hřiště, propojené cyklostezky). Do rozvoje obce by se celkově občané rozhodně zapojili. Tato skutečnost se dala předpokládat, neboť většinou, ten kdo má ochotu vyplnit

dotazník, je ochotný se i jinak zapojit do rozvoje obce. Větší ochota zapojit je u mužů, kteří by se obecně rozhodně zapojili, ženy by se spíše zapojily. Největší ochota zapojit se je ve věkové kategorii 15 – 29 let a 50 – 64 let, nejméně pak u kategorie 65 let a starší, což je u starším občanů pochopitelné. Shrnutí Obec Krásensko provádí základní přenesenou působnost státní správy s matrikou. Jedinou zřizovanou organizací je Mateřská škola Krásensko. Z hlediska bezpečnosti lze obec charakterizovat jako klidnou. V posledních letech obec hospodaří s mírným přebytem bez většího množství investic a zadlužení. Největší podíl na příjmech rozpočtu obce tvoří daňové příjmy, významné jsou také dotace, jejichž význam bude klesat. Výdaje obce zhruba ze čtvrtiny tvoří výdaje na veřejnou správu, druhou nejvýznamnější položkou jsou výdaje na bydlení, komunální služby a územní rozvoj. Zanedbatelné výdaje tvoří výdaje na sport a zájmovou činnost a sociální oblast. Krásensko je členem dobrovolného svazku obcí Drahanská vrchovina, jehož prostřednictvím je členem MAS Moravský kras. Členství v dalších organizacích není pro obec tak významné. Členství v organizacích obci přináší zejména finanční prostředky, často však je členství spíše formální s malou spoluprací na rozvoji území. Občanům se většinou v obci velmi dobře žije, nejvíce se jím líbí klidný život a pěkná příroda, naopak nejméně špatná dostupnost práce a nedostačující bytová výstavba. Názor na rozvoj obce se liší mezi generacemi, mladší spíše preferuje kvalitativní rozvoj, starší generace pak rozvoj kvantitativní.