Průvodce "Průvodce Brno a okolí"
Špilberk Hrad
GPS poloha: 49°11'38.29"N 16°36'6.57"E
Hrad Špilberk je monumentální pevností nad centrem největšího moravského města Brna, nacházejícího se v Jihomoravském kraji. Původní gotický královský hrad z 13. století si svého původního účelu reprezentačního sídla příliš neužil, postupně byl přeměněn v mohutnou pevnost. Prostory hradu využívá Muzeum města Brna, jehož expozice se zaměřují na barokní pevnostní stavitelství, vězeňství, umělecké sbírky, významné kapitoly z dějin města, brněnskou architekturu aj. Hradní věž byla nedávno rekonstruována a upravena jako rozhledna. Kasematy a rozhledna jsou otevřeny celoročně kromě pondělí, v červenci a srpnu každý den. Muzejní expozice jsou otevřeny každý den kromě pondělí a v listopadu až březnu denně kromě pondělí a úterý. Hrad Špilberk bývá také dějištěm významných kulturních akcí. Historie Původní přemyslovský hrad z 2. třetiny 13. století, vybudovaný moravským markrabětem a později i českým králem Přemyslem Otakarem II., nahradil starší Hradiště, o kterém je první zmínka z roku 1091 a které bylo sídlem brněnské větve Přemyslovců. Toto Hradiště zřejmě stávalo na vrchu Petrov naproti Špilberku, nebo možná v místech kláštera na Starém Brně. V roce 1283 Špilberk získal Václav II. a po něm Václav III. Na Špilberku pobýval i budoucí král Karel IV. se svou první manželkou Blankou z Valois. Za lucemburských markrabat Jana Jindřicha, Jošta a Prokopa, kteří hrad užívali jako své hlavní sídlo, byl Špilberk stavebně upraven. Po husitských válkách vykoupil Špilberk z majetku města Brna Jiří z Poděbrad pro svého syna Viktorina. V roce 1468 dobyli hrad Uhři a drželi ho až do smrti krále Matyáše. Později hrad vlastnil Ferdinand I., který ho prodal moravským stavům. V roce 1578 hrad vyhořel, ale díky hrozícímu nebezpečí z tureckého vpádu byl znovu obnoven jako pevnost. Po obsazení města císařským vojskem v roce 1621 zabavil kardinál Ditrichštejn Špilberk pro císaře Ferdinanda II. a věznil zde přední moravské účastníky protihabsburského stavovského povstání. Důležitou roli hrad sehrál ve třicetileté válce, v letech 1639 ? 1645 bylo vybudováno nové opevnění, což Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" přispělo k úspěšné obraně při obléhání Švédy v letech 1643 a 1645. Pevnost jako jediná na Moravě odolala pruskému vpádu v roce 1642. V letech 1642 ? 1645 došlo k dalšímu opevňování. Překlenutím hradních příkopů vznikly kasematy, které byly původně určeny pro úkryt posádky. Od roku 1673 se Špilberk stal trvale vězením. Špilberk odolal i za sedmileté války, Napoleonovi se však vzdal bez boje. Napoleon pak nechal část pevnosti pobořit, nadále zde zůstalo zachováno už jen vězení, které bylo přeměněno na civilní věznici, ve které byli kromě těžkých zločinců vězněni také političtí provinilci. Za 2. světové války zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Od roku 1960 je Špilberk sídlem Muzea města Brna, které ho spravuje. V roce 1962 byl Špilberk vyhlášen národní kulturní památkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spilberk
Veveří Hrad
GPS poloha: 49°15'25.03"N 16°27'40.55"E
Rozsáhlý hrad Veveří stojí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou. Veveří se nachází na Brněnsku v Jihomoravském kraji. Hrad Veveří je jedním z nejmalebnějších a nejrozsáhlejších hradů u nás. Vlastní hrad, oddělený od předhradí hlubokým příkopem s Kamenným mostem, se rozkládá kolem dvou nádvoří. Na jihovýchodní straně je nevelké nádvoří s hranolovou věží, což je nejstarší část hradu. Obě nádvoří odděluje patrová budova. Návštěvníci mají nyní možnost vidět část původního mobiliáře a mohou si prohlédnout několik obnovených místností. Pro návštěvníky je také připraven doprovodný kulturní program, který se koná v tzv. přihrádku Historie Předchůdcem hradu Veveří bylo hradiště údělných moravských knížat založené zřejmě již v polovině 11. století. Výstavba hradu byla zahájena ve 13. století, postupně byla postavena mohutná hranolová obytná věž, velká okrouhlá věž a palác. Hradní areál byl později ještě rozšiřován o další stavby ? kapli, velký palác, parkán aj. V roce 1424 Veveří neúspěšně obléhali husité. V roce 1468 obsadilo hrad vojsko Matyáše Korvína. Ve 2. polovině 15. století bylo založeno velmi rozsáhlé a mohutně opevnění přehradí, jehož čelní hradbu nad příkopem zpevňovaly dvě hranolové a dvě válcové věže. Opevnění zadního hradu zesílila nová štíhlá věž a byla přistavěna obytná budova. Stavební práce pokračovaly i v 16. a 17. století za dalších majitelů hradu ? pánů z Lipé, Černohorských z Boskovic a Tiefenbachů. V roce 1645 odolal hrad útoku Švédů, poté byly poškozené objekty barokně upraveny, do parkánu bylo přistavěno nové křídlo a v nádvoří vybudovány dvoupatrové arkády, přibyly budovy mezi předním a zadním hradem i na předhradí. Posledními majiteli hradu byli v letech 1881 ? 1925 Hirsch-Gereuthové. V roce 1925 přešel hrad do majetkem státu. V roce 1945 byl hrad značně poškozen. Ve 2. polovině 20. století sloužil hrad jako internátní učiliště, po jeho odchodu zůstal areál opuštěný a chátral. V současné době ještě probíhá postupná rekonstrukce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/veveri
Soběšice - Ostrá horka Rozhledna
GPS poloha: 49°14'44.98"N 16°37'19.69"E
V brněnských Soběšicích během minulého roku vyrostla díky občanské iniciativě Soběšická garda nová rozhledna s výhledem na Brno, Moravský kras a kopce severozápadně od Brna. Rozhledna se nachází v jižní části Soběšic na kopci Ostrá horka s nadmořskou výškou 405m. Rozhledna je 19m vysoká a na její vrchol vede 90 schodů. Kousek od rozhledny má zastávku autobus č.57, přímo k rozhledně vede žlutá značka - na odpolední procházku v týdnu optimální místo. Pokud chcete návštěvu rozhledny spojit s výletem, tak se dá doporučit několik turistických cest v okolí. Velmi zajimává je asi sedmi kilometrová Naučná stezka Lesnická severně od Soběšic. Různými způsoby se dá dojít do Bílovic nad Svitavou, Obřan nebo Ořešína. Samotná žlutá značka na které leží rozhledna vede z Řečkovic do Obřan. Autor článku: Jaromír Klein Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sobesice-ostra-horka
Jeskyně Býčí skála - Moravský Kras Jeskyně
GPS poloha: 49°18'26.10"N 16°41'40.96"E
Býčí skála se nachází přímo u silnice mezi Adamovem a Křtinami. Bohužel není volně přístupná veřejnosti. Vstup do jeskyně, který je zatarasen železnými vraty, se nachází v dolní části vysoké vápencové skály. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" Dříve byla jeskyně známa do vzdálenosti 450 m, kde byla ukončena jezírkem Šenkova sifonu. Pomocí čerpadel byl v roce 1920 sifon vypumpován a byla objevena tzv. Nová Býčí skála. Za spolupráce potápěčů byla v roce 1984 proražena štola od Nové Býčí skály k tzv. Prolomené skále. Podplaváním 110 m dlouhého sifonu byl objeven Srbský sifon, jímž se dospělo do prostor Velikonočních jeskyň, které jsou součástí Rudického propadání. Došlo tak ke spojení obou jeskynních systémů. Celková délka chodeb jeskynní soustavy Býčí skála - Rudické propadání je 13 km. Součástí Býčí skály je ještě Sobolova jeskyně a vývěry Jedovnického potoka. Hlavní chodbu jeskyně vytváří bývalé a od Nové Býčí skály aktivní řečiště Jedovnického potoka. Díky němu protékají jeskyní tzv. „velké vody“, opakující se zpravidla po 25 letech. I díky tomu se zde nevytvořily krápníkové útvary. Ta je až v zadní části jeskyně od tzv. Prolomené skály a v horních patrech. Největší objev se uskutečnil ve vstupní části jeskyně – v tzv. Předsíni. Jde o světoznámý nález ze starší doby železné – halštatské, datovaný do 1. pol. 6. stol. př. n. l archeologie hovoří o jeskynní svatyni. Následných více jak 130 roků od objevu rozhodlo o tom, že nález je dosud největším celkem z jeskyně z doby železné v celé Evropě. Jeskynní svatyně měla svoji architekturu (žároviště, oltář, dláždění, modla, kovárna) a postupně v ní byly ukládány (obětovány) jednak předměty luxusní (vozy – 3-6 exemplářů, bronzové nádoby, helma, žezlo, opasky, zlaté čelenky, tisíce skleněných a jantarových perel, náramky, spony, velké množství keramiky, přeslenů ad. ), ale i objemné množství obilí (pšenice, ječmen, proso, hrách ad. ), zvířata a lidé, společně s textiliemi, předměty z kůže, dřeva, proutí ad. Jeskyně Býčí skála je druhou největší jeskyní v ČR a je otevřená pouze 3 víkendy za rok - v květnu. Vezměte si sebou dobrou obuv - blátíčko nahrazuje betonové chodníčky, které najdete v jiných jeskyních. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-byci-skala-moravsky-kras
Rozhledna Babí Lom u Lelekovic Rozhledna
GPS poloha: 49°18'18.54"N 16°34'34.10"E
Rozhledna Babí lom stojí na jižním úbočí stejnojmenného vrcholku ve výšce 562 m.n.m. nad obcí Lelekovice. Babí lom byl již v 19. století oblíbeným cílem turistů. V devadesátých letech 19. století stávaly na tomto vrcholku dvě dřevěné vyhlídky. Oba vybudovala místní sekce Rakouského turistického klubu. Na severním, vyšším, vrcholu se ve výšce 562 m se zvedala dřevená trámová rozhledna nesoucí jméno brněnského starosty Rohrera. Jižní vrchol (521 m) zdobila Ripkova vyhlídka, krytý dřevený pavilon nazvaný jménem předsedy klubu. A nedaleko odtud stála ještě dřevená Wieserova chata (pojmenovaná podle lesního rady), poskytující turistům úkryt před nepohodou a základní občerstvení. Vycházky na Babí lom si oblíbili jak němečtí tak i čeští obyvatelé Brna. Obě vyhlídková místa byla bohužel v období druhé světové zničena. Výstavba dnešní rozhledny byla zahájena v šedesátých letech 20. století a je tak jedna z mála rozhleden, které byly postaveny za komunistického režimu. Skalnatý hřeben je těžko přístupný i pěšky a tak veškerý stavební materiál sem byl přinesen ručně členy TJ Sokol Lelekovice. Jejich rukama prošlo na 70 kubíků písku, 30 kubíků kamene a velké množství železných konstrukčních dílů, než mohla být stavba v hodnotě 160 tisíc Kčs dokončena a předána veřejnosti. Babí lom je 15 metrů vysoká betonová rozhledna, má dvě vyhlídkové plošiny, vyšší je ve výšce 12 metrů. Rozhledna byla otevřena v roce 1961 a je celoročně volně přístupná veřejnosti. Rozhledna poskytuje malebný výhled a to východním směrem na Drahanskou vrchovinu, západním směrem na Žďárské vrchy a za nimi Českomoravskou vrchovinu, jihovýchodním směrem můžeme pozorovat zalesněné kopce Chřibů a Ždánického lesa a podíváme- li se jižním směrem uvidíme část Brna s hradem Špilberkem. V roce 2001 na místě zvaném "Lavky" bylo zbudováno oddechové místo s Lelkovadlem. Jak se píše na informační ceduli, od nepaměti lidé věnují velkou část svého života "chytání lelků". Lelci se šíří do světa právě ze zdejší oblasti, a proto svazek obcí "Ponávka" zřídil tuto past. Přelelkování je pro člověka nebezpečné, a tak se doporučuje minimálně jednou za rok pastí projít. Potom se člověk může dále věnovat práci, zábavě, turistice, sportu atd. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-babi-lom-u-lelekovic
Alexandrova rozhledna u Adamova Rozhledna
GPS poloha: 49°17'53.12"N 16°40'22.62"E
Alexandrova rozhledna byla jedním z našich cílů v rámci jednodenního výletu do Adamova a okolí. Autem jsme vyjeli až nad paneláky, které dle našeho názoru velice hyzdí město a pěšky jsme se vydali k rozhledně po zelené a červené značce. Vyhlídková věž stojí na kopci Špičák ve výšce 496 m n. m na zalesněné stráni malebného údolí řeky Svitavy nad městem Adamovem, takže se nelze divit tomu, že pěšina po které jsme kráčeli stoupala neustále vzhůru. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" Aby nám cesta lépe ubíhala, hráli jsme slovní hru hádání zvířat a po pár stovkách metrů jsme přišli na rozcestí U sedmi dubů. Dál jsme již kráčeli pouze po zelené značce a po necelém jednom kilometru jsme dorazili k 18 metrů vysoké rozhledně. Na nic jsme nečekali a vystoupali do výšky 14 metrů na ochoz volně přístupné věže a mohli si tak prohlédnout okolí i město Adamov z téměř ptačí perspektivy. V dálce jsme zahlédli část Brna, Pálavské vrchy, vysílač Hády a dole pod námi údolí řeky Svitavy a samozřejmě město Adamov. Vlaky projíždějící městem pod námi vypadaly jako modelová železnice. Delší kochání vyhlídkou do kraje kazil vítr, a tak jsme se po deseti minutách vydali zpět dolů. Na pevné zemi jsme se seznámili se zajímavou historií rozhledny, která se zde vyskytla již ve třech verzích. Jako první zde stával vyhlídkový dřevěný pavilon a protože zde nerostla žádná vegetace, tenkrát turistům naprosto dostačoval. V roce 1887 pavilon nahradila kamenná rozhledna a to díky aktivitě Rakouského turistického klubu, původní. Zaujalo nás, že o postavení rozhledny se nejvíce zasloužil předseda brněnské sekce tohoto spolku, císařský rada Alexandr Suchánek, proto dostala jméno Alexandrova. Přečetli jsme si, že věž vysoká 15 metrů měla nejdříve vysokou špičatou střechu a ochoz byl dřevěný. Nepodivili jsme se vůbec tomu, když v průběhu obou válek věž značně zpustla a po roce 1945 zbývalo již jen torzo. Byla také považována za symbol německé turistiky, takže se o rozhlednu nikdo nestaral. Docela jsme byli překvapeni faktem, že také za druhé světové války byla záměrně stržena vrchní část věže, aby nepřitahovala bombardéry, které měly za svůj cíl blízké Adamovské strojírny. Dále jsme se dozvěděli, že rozhlednu zachránilo televizní vysílání. Jelikož v 60. letech potřeboval Adamov televizní vysílač, byla věř opravena a uvnitř věže byla umístěna vysílací technika. Pro potřeby turistů byl vybudován nový železný ochoz s přístupem po vnějším žebříku. Bohužel i tato rozhledna postupem času velmi zchátrala, přístup na ni byl nebezpečný, takže adamovští radní pro jistotu nechali přístupový žebřík odstranit. Přečetli jsme si také, že tento stav trval až do roku 2008, kdy se započalo s výstavbou třetí rozhledny. Při pohledu obrázky staré a nové věž jsme si všimli, že základ tvoří původní kamenná stavba, která byla vlastně pouze zvýšena a otevřena 16. května 2009. Když jsme si přečetli dostupné informace o historii rozhledny, vrátili jsme se stejnou cestou k autu. Opět jsme si zkrátili dlouhou chvíli slovní hrou, jen zvířata vystřídaly rostliny. Brzy jsme k autu dorazili a popojeli kousek dolů do města ke kostelu svaté Barbory, kde jsme si prohlédli světelský oltář a koupili zde známku rozhledny. Dostali jsme také razítko kostela i rozhledny. O kostelu i o zajímavém oltáři se více dozvíte v mém dalším článku. http://www.hrady.cz/?OID=1465 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/alexandrova-rozhledna-u-adamova
Špilberk - kasematy a jiné Hrad
GPS poloha: 49°11'41.50"N 16°35'57.59"E
I přesto, že bydlím v Brně celý život, nikdy jsem nebyla na prohlídce hradu Špilbek. Vždy jsem byla pod ním v parku, ale nikdy ne uvnitř. Tak jsem se rozhodla na napravit a vyrazila jsem na prohlídku. Zakoupila jsem vstupenku "Poznej celý Špilberk" a vyrazila za poznáním. Tato vstupenka zahrnuje všechny expozice, výstavy, kasematy a rozhlednu. Trochu historie: Hrad Špilberk byl založen ve 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. Sloužil hlavně jako strategicky významná pevnost. Hrad měl nemalý význam také v době obléhání Brna švédským vojskem (významně přispěl k obratu ve válce). Nakonec sloužila hlavně jako vězení. Stálá expozice - Od renesance k modernu: Tato expozice je rozdělená do dvou částí. První část zahrnuje období od pozdní renesance do konce 19. stol. Jsou zde Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" obrazy nizozemských malířů, kteří působili na Moravě. Dále je zde k vidění soubor tvorby sochaře Ondřeje Schweiga, který je úzce spjat s Brnem. Ve druhé části je moderní umění - Antoním Procházka, Josef Šíma, Eduard Milén a další.
Výstava - Proudy avantgardy Tato výstava se zabývá slohem meziválečné architektury v ČR a SK. Myslím, že to byla jedna z výstav, které jsou časově omezené.
Pokud se vypravíte na Špilberk nezapomeňte zajít na nádvoří, kde je možné vidět zvonkohru, hradní studnu a cisternu.
Kasematy No a na konec to, co nejvíce láká na prohlídku hradu Špilberk a to jsou Kasematy. Na začátku trasy dostane každý návštěvník do ruky průvodce. Nějaký člověk (živý průvodce) Vás doprovodí na začátek trasy a řekne základní informace. No a pak už se vydáte s papírem v ruce na prohlídku. Někdy je to celkem úsměvné, když v přítmí kobky chcete přečíst informace o místě, kde se právě nacházíte. Každopádně je to zajímavý zážitek a pokud se někdo do Brna chystáte, stojí to za to. Kasematy původně sloužili jako úkryt pro vojáky a úschovna materiálu. Císař Josef II. však v roce 1738 rozhodl o zřízení věznice pro zvlášť těžké zločince (vrahy, lupiče, žháře, falšovatele listina a penězokazce). Pro doživotně odsouzené zde bylo 29 kobek. Tito vězni v nich byli doživotně připoutáni k silným prknům a trámům. Kasematy jsou přístupné od roku 1880 a jsou opředeny řadou romantických a hrůzostrašných pověstí. K vidění je zde i mučírna, ta ale v kasematech ve skutečnosti nikdy nebyla. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spilberk-kasematy-a-jine
Obora Holedná Park
GPS poloha: 49°12'27.45"N 16°32'1.01"E
Vcelku rozlehlá (327ha) obora přímo v Brně, dostupná městskou hromadnou dobravou, jejímž hlavním lákadlem jsou divoká prasata. Vidět zde ale můžeme i muflony, daňky a jeleny sika. Hlavní vstup do obory se nachází u autobusove Zastávky Stará dálnice, na znamení tu zastavuje autobus č.52 jezdící z Mendlova náměstí. Zastavit tady samozřejmě můžete i s autem. Obora je volně přístupná, nachází se mezi Kohoutovicemi, Jundrovem, Bystrcí a Komínem. Hned za hlavním vstupem je další, malá obora, kde jsou divočáci. Divočáci jsou tu celoročně, můžete je krmit (jablky, mrkví, suchým chlebem..) - to ocení především děti. Prase divoké je v naší zemi původním druhem, nicméně za dob vlády Marie Terezie byly počty těchto zvířat radikálně sníženy, v první polovině dvacátého století už dokonce žila tato zvěř téměř jen v oborách. Další zvířata co jsou zde k vidění jsou již zmiňovaní mufloni, daňci a jeleni. Všechny tyto zvířata vidět můžete, ale taky nemusíte, ona rozhloha celé obory je celkem velká a tyto zvířata jsou zde puštěna volně. Každé stádo by mělo čítat přibližně 40 kusů. Autor článku: Jaromír Klein Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obora-holedna
Brněnská přehrada Přehrada
GPS poloha: 49°14'19.62"N 16°30'3.12"E
Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na severozápadě města a dnes zabírá území městských částí Bystrc a Kníničky. Byla vybudována v letech 1936- 40 na řece Svratce, kdy byla citlivě vsunuta do zdejší lesnaté a skalnaté krajiny. Dříve byla známá pod názvem Kníničská přehrada - o své původní domovy zde totiž přišli obyvatelé starých Kníniček, jejichž trosky určitě ještě Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" dnes leží na dně přehrady. Vznikla především z důvodu regulace vodního stavu v řece Svratce pod přehradou (zábrana povodním, zajištění minimálního průtoku). V dnešní době je určitě nepostradatelný především její rekreační význam. Povodí přehrady měří asi 1575 km2, přehradní nádrž při maximálním vzdutí dosahuje délky 9, 5 km. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brnenska-prehrada
Aquapark Kohoutovice Aquapark
GPS poloha: 49°11'33.50"N 16°32'30.52"E
Nově otevřený aquapark v Brně (otevřen v dubnu 2010) najdete na ulici Chalabalova 2. Doveze vás k němu trolejbus č. 37 z Mendlova náměstí. Součástí krytého aquaparku je plavecký bazén 25 m, dětský bazén s vodním hřibem, rekreační bazén s vodními tryskami, hřibem a divokou řekou, vířivka, tobogán o délce 90 m a venkovní bazén na nekryté střešní terase. Na terase se můžete v teplém počasí také slunit na lehátkách. Dále aquapark nabízí saunu, parní místnost, posilovnu a masáže. Občerstvit se můžete v Mokrém baru. Aquapark má otevřeno ve všední dny 6- 22 hodin, o víkendech a ve svátky 8- 22 hodin. Venkovní terasa je otevřena pouze v letním období, a to od 10 hodin. Vstupné je hodinové, tj. platí se za hodinu čistého času stráveného za turnikety v prostoru s bazény. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/aquapark-kohoutovice
Stálá akvarijní výstava ZOO Brno ZOO
GPS poloha: 49°11'36.13"N 16°36'30.42"E
Stálá akvarijní výstava patřící k brněnské zoologické zahradě je umístěna v centru města Brna, hned vedle Staré radnice na ulici Radnická 4. V desítkách akvárií se slanou i sladkou vodou a několika teráriích uvidíte nejen ryby, ale i žáby, mloky, sklípkany, mnohonožky, strašilky, atd. Otevřeno je denně 9.30-17.00 h. Vstupné: • dospělí 30,- Kč • děti 3-15 let, senioři, studenti a ZTP (dospělý) 15,- Kč • děti do 3 let, ZTP/P a ZTP (senior, dítě, student) zdarma • rodinné vstupné (2 dospělí, 2 děti) 75,- Kč Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stala-akvarijni-vystava-zoo-brno
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity Botanická zahrada
GPS poloha: 49°12'56.63"N 16°36'53.39"E
Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity v Brně založil v roce 1938 prof. August Bayer. Původně zde bylo postaveno jen malé arboretum pro výuku dřevin lesnických inženýrů na univerzitě, která je nedaleko. Na Botanickou zahradu bylo arboretum rozšířeno v roce 1968 podle návrhu prof. Ivara Otruby. V současné době se na rozloze 11 ha rozkládá správní budova se skleníky, centrální část, jižní svahy, arboretum a botanická zahrada. Ve sklenících je soustředěna velká sbírka orchidejí a tillandsií. Orchideje pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie, Tillandsie ze Střední a Jižní Ameriky. Při podzimní a jarní výstavě orchidejí, které se v botanické Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" zahradě konávají, můžete vidět pěstování orchidejí od semínek. Orchideje se zde také šlechtí, ve sbírkách jsou cenné botanické druhy a sbírka působí jako záchranné centrum Ministerstva životního prostředí. TIP: Jedete do Brna? Navštivte Penzion Derivia Brno. V centrální části zahrady je nyní nově vybudovaná vodní kaskáda se čtyřmi jezírky, která obohatila místní sbírku vrb a zahradní posezení ve stylu maďarské čardy. Jen kousek od kaskády se dříve nacházela dvě jezírka s vodními rostlinami – rákosy a lekníny. Nyní jsou také tato jezírka po rekonstrukci a vodního rostlinstva zatím prostá. Z této části zahrady lze rovněž obdivovat krásné panorama Brna a hradu Špilberk. Jižní svahy zahrady zahrnují flóru stepi jihovýchodní Evropy, lomikameny a skalničky. Zajímavostí je Zahrada miniatur, kde rostou různé druhy bonsají. V další části zahrady si můžete vyzkoušet poznávání léčivých rostlin v bylinkové zahrádce a ve vedlejší užitkové zahradě určování zeleniny, obilnin, jetelovin, luskovin, olejnin, okopanin a technických plodin. V zahradě se pěstují také desítky druhů kosatců – irisů, které si lze zblízka prohlédnout při jarní výstavě, kdy bývají také v centrální budově vystaveny zajímavé kosatcové květinové vazby. V Botanické zahradě se nad kosatcovým polem snad všech barevných odstínů line omamná vůně, která vás nutí zde alespoň chvíli posedět. Další částí zahrady je zahrada pro nevidomé. Na vyvýšených záhonech jsou vysázeny rostliny s plstnatými, velkými, mírně pichlavými nebo aromatickými květy či listy. Názvy rostlin jsou zde popsány také v Braillově písmu. Arboretum sestává z exotických druhů dřevin uspořádaných podle geografického členění. Celou Botanickou zahradu oživuje mnoho vodních prvků jako jsou jezírka a vodotrysky, je zde také velké množství laviček a míst na posezení. Botanická zahrada a arboretum leží mezi ulicí Provazníkovou a třídou Generála Píky v městské části Černá Pole. Pravidelně se zde konají výstavy orchidejí, kosatců a výstava Barvy podzimu s pěknými podzimními aranžemi. O konání výstav se lze dozvědět z místních sdělovacích prostředků, plakátů vyvěšených na oplocení zahrady či z webových stránek uvedených níže. Pro individuální zájemce či skupiny, které si chtějí zahradu a arboretum prohlédnout mimo konání těchto výstav, platí předchozí rezervace na tel. 545 223 606 nebo e-mailu
[email protected]. Vstupné do botanické zahrady: dospělí 50,- Kč; děti od 6 let, studenti a senioři 30,- Kč Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-a-arboretum-mendelovy-univerzity
Botanická zahrada, Brno Botanická zahrada
GPS poloha: 49°12'15.62"N 16°35'45.92"E
Botanická zahrada se nachází v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Je otevřená pro veřejnost po celý rok, ve všední dny se vchází z ulice Kotlářská kolem vrátnice a o víkendech je odemčena branka na ulici Veveří. Vstup do zahrady je zdarma, vstupné do skleníků bývá obyčejně 40 Kč (snížené vstupné 25 Kč), při některých akcích se může lišit. Venkovní zahrada je uspořádána do tematických bloků, např. rostliny karpatských dubohabřin, rostliny Balkánského poloostrova nebo teplomilná nelesní vegetace Pavlovských vrchů. Ve sklenících se nachází kaktusy a jiné sukulenty, kapradiny a cykasy, je zde skleník tropických rostlin a skleník subtropických rostlin, dále skleník bromélií. Ve sklenících se také konají výstavy (orchidejí, kaktusů, bonsají). V Botanické zahradě najdete několik míst k posezení, pro větší skupiny návštěvníků např. kolem uměleckých děl před skleníky (Kruh mlčení, Dávné znění, Portály živlu a Svědkové věků).
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" Autor článku: Iveta V. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-brno--1
Arboretum Křtiny Arboretum
GPS poloha: 49°19'17.79"N 16°44'33.12"E
Arboretum Křtiny je nejstarším a největším arboretem Školního lesního podniku MZLU. Bylo založeno roku 1928 na 23 hektarech na loukách a lesních svazích kolem potoka Zemanův žleb. Nachází se zde kolem 800 skupin dřevin, z toho dvěstě různých druhů a kříženců vrb, nejvzácnější dřevinou je japonský pajehličník přeslenitý. Arboretem prochází Naučná stezka Domácí dřeviny, zároveň je prostor dokreslen dřevěnými sochami. Arboretum je dostupné jednou týdně, v sobotu, a to v období mezi Dny otevřených dveří, které se konají vždy na konci května, a začátkem října. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arboretum-krtiny
Jezdecký areál Panská lícha Farma
GPS poloha: 49°15'11.92"N 16°37'34.36"E
Jezdecký areál Panská lícha se nachází v Brně mezi městskými částmi Lesná a Soběšice, asi 6 km od centra. V areálu je k dispozici hotel s kapacitou 63 osob, restaurace a jezdecká škola. Areál je dostupný městskou hromadnou dopravou - autobus č. 57 zastávka Panská lícha. Každoročně se zde pořádá velké množství skokových, drezurních a všestrannostních závodů, jejichž bližší rozpis naleznete na www. panskalicha.cz. Již od roku 1999 se zde v druhé polovině června každoročně konají mezinárodní závody v drezuře koní, které se započítávají do Světového poháru. Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jezdecky-areal-panska-licha
Mohyla míru Památník
GPS poloha: 49°7'34.40"N 16°45'43.77"E
Mohyla Míru byla postavena na Prackém kopci ( 324 m.n. m.), který se zvedá jižním směrem od obce Prace a a jihovýchodním směrem od města Šlapanice. Mohyla je památník věnovaný památce mrtvých, padlých v bitvě tří císařů u Slavkova. V letech 1902- 1912 tu byl byl postaven na popud brněnského kněze Aloise Slováka secesní památník. Postaven byl nadčasově, jako memento všem válkám podle návrhu architekta Josefa Fanty. Památník je postaven jako kamenná mohyla, zakončená křížem a dosahující výšky 24 metrů. U spodní části mohyly jsou sochy čtyř bohatýrů a v přízemí najdeme ossarium s ostatky padlých vojáků. Nad touto místností je kaple. V roce 1925 bylo v blízkosti Památníku postaveno muzeum a v něm instalována stálá expozice znázorňující průběh bitvy a tehdejší vojenskou techniku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mohyla-miru
Kapucínska krypta v Brne Kostel
GPS poloha: 49°11'29.05"N 16°36'35.53"E
Kapucínska krypta sa nachádza pod kostolom Nalezení sv. Kříže. V polovici 17. storočia tu začali pochovávať členov kapucínskeho rádu, ale aj významné osobnosti a spriaznené duše kapucínov. V podzemí si návštevník pozrie mumifikované telá mníchov a cirkevných osobností. Medzi mníchmi tu našiel miesto svojho posledného odpočinku aj barón Trenck, veliteľ obávaných pandúrov (1711-1749). Toto posvätné miesto patrí k veľkým lákadlám starobylej časti Brna.Nájdeme ho v blízkosti Zelného trhu na Kapucínskom námestí,neďaleko hlavnej železničnej stanice.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kapucinska-krypta-v-brne
Mohyla míru - Austerlitz Muzeum
GPS poloha: 49°7'41.34"N 16°45'44.89"E
Secesní památník bitvy u Slavkova byl postaven po více než sto letech od Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova na počest jejím obětem. Stavba vnikla v letech 1910-12 na popud brněnského kněze a moravského napoleonisty profesora Antonína Slováka. Jejím autorem je architekt Josef Fanta za účasti F. Anýže a Čeňka Vodníka. Mohyla míru je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. Památník je postaven z lomového kamene a zpodobňuje starověkou mohylu, kterou tvoří čtyřboký komolý jehlan, vysoký asi 26 metrů. Na vrcholu je umístěna zeměkoule, do níž je zasazen kříž se spojenými rameny jako symbol Vykoupení. Uvnitř Mohyly je umístěna čtvercová kaple s mramorovým oltářem a pod podlahou je kostnice, v níž jsou uloženy ostatky padlých nalezené na bojišti. Vedle Mohyly míru je muzeum s expozicí o průběhu bitvy. V kopuli Mohyly míru byl po rekonstrukci v roce 1995 uložen tubus s dobovými dokumenty pro další generace. V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí. Vstupné se platí zvlášť do expozice bitvy - mimochodem je úžasná - a do samotné mohyly. Je možno využít jedno zvýhodněné vstupné. OTEVŘENO CELOROČNĚ duben 9.00 - 17.00 hodin (mimo pondělí) Poslední vstup 60 minut před koncem provozní doby. Minimální doba prohlídky expozice: 50 minut. květen - červen 9.00 - 17.00 hodin (po všechny dny v týdnu) červenec - srpen 9.00 - 18.00 hodin (po všechny dny v týdnu) září 9.00 - 17.00 hodin (po všechny dny v týdnu) říjen - březen 9.00 - 16.00 hodin (mimo pondělí) Možnost objednání skupinových prohlídek na tel / fax 544 244 724 nebo e- mail na adresu
[email protected]. VSTUPNÉ areál - multimediální expozice a kaple plné - 86,00 Kč senioři - 65,00 Kč žáci, studenti, držitelé průkazu ISIC, ITIC, IYTC - 43,00 Kč osoby s průkazem ZTP, ZTP/P - zdarma multimediální expozice plné -70,00 Kč senioři - 53,00 Kč žáci, studenti, držitelé průkazu ISIC, ITIC, IYTC - 35,00 Kč osoby s průkazem ZTP, ZTP/P - zdarma kaple památníku plné - 25,00 Kč senioři -19,00 Kč žáci, studenti, držitelé průkazu ISIC, ITIC, IYTC - 13,00 Kč osoby s průkazem ZTP, ZTP/P - zdarma
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mohyla-miru-austerlitz
Klášter Rajhrad - památník písemnictví Klášter
GPS poloha: 49°5'25.91"N 16°36'55.22"E
Dnešní klášter byl založen roku 1048 knížetem Břetislavem. Jednalo se o benediktinský klášter, postavený na místě významného velkomoravského hradiště z 9.století. Klášter byl v průběhu 13.-17. století několikrát poškozen. V roce 1619 byl moravskými stavy zrušen, ale po Bílé hoře se řeholníci vrátili. Barokní obnova kláštera se uskutečnila zčásti za probošta Placida Novotného a hlavně z iniciativy probošta Antonína Pirma (1676-1744). Roku 1813 bylo proboštství povýšeno na opatství. V 19. stol. byl klášter střediskem vzdělanosti; zejména v oboru historických věd a chrámové hudby. Působili zde například moravský topograf Gregor Wolný (1793-1871) a moravský zemský historiograf Beda Dudík (1815-90). K areálu kláštera vede přes Svratku barokní kamenný most z roku 1760. Sochy od Jana Adama Nessmanna byly přemístěny do parku u kláštera. Komplex kláštera je tvořen početným souborem jednopatrových budov kolem několika nádvoří. Dominantu Klášterního Areálu tvoří Kostel Sv. Petra a Pavla. Po pravé straně klášterního kostela je bývalý konvent, na opačné straně jsou hospodářské budovy, před průčelím chrámu stojí bývalá prelatura s nárožními dvoupatrovými pavilóny. Celek kláštera navrhl J. B. Santini, ale výstavba byla zahájena až po jeho smrti roku 1727 a protáhla se za polovinu 18. století. Památník písemnictví , který jsme po prohlídce kostela navštívili , byl otevřený pro veřejnost v roce 2005. Nachází se v rekonstruovaných prostorách benediktinského kláštera v Rajhradě. Kromě krátkodobých výstav nabízí návštěvníkům expozici představující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě v 19. a 20. století a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny, která je přístupná též odborné badatelské veřejnosti. Úchvatná byla prohlídka knihovny, kde jsme marně hledali tajný vchod , který čtenářům umožnil vystoupat na horní galerii. Dle pověstí se z kláštera rozbíhají tajné chodby a jedna z nich, kterou projede i kočár se spřežením, vede prý na hrad Špilberk. My jsme bohužel na nic takového nenarazili. Památník písemnictví OTEVŘENO CELOROČNĚ květen - září 9.00 – 17.00 hodin (mimo pondělí) Poslední prohlídka od 16.15 hodin. říjen - duben 9.00 – 16.00 hodin (mimo pondělí) Poslední prohlídka od 15.15 hodin. Možnost objednání skupinových prohlídek na tel. : 547 229 126 nebo e- mailem na adrese prohlidky.
[email protected]. VSTUPNÉ Památník - expozice, historická knihovna, příležitostné výstavy plné vstupné – 70,00 Kč; senioři – 53,00 Kč; žáci, studenti, držitelé průkazu ISIC, ITIC, IYTC - 35,00 Kč; osoby s průkazem ZTP, ZTP/P – zdarma OPATSKÝ CHRÁM je otevřený celoročně od 9:00 do 17:00 hod. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-rajhrad-pamatnik-pisemnictvi
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" Stará huť - Huť Františka Technická památka
GPS poloha: 49°18'24.59"N 16°40'45.80"E
Huť Františka nebo Stará huť. Dva různé názvy pro jednu významnou technickou památku v Josefském údolí. Huť je cca 3 km od Adamova. Je to pozůstatek hutnického komplexu, který je zde od začátku 18. století. Vysoká pec byla postavená v roce 1746 a na konci 18. století byla přestavěna. V této době byla využívánoa hlavně na výrobu pro armádu. Vzhledem k tomu, že výroba v huti byla nerantabilní, došlo konecem 19. století k jejímu uzavření. Od roku 1984 byla opět otevřena jako muzeum. Dominantou areálu je pec vysoká 10 metrů. Tato mohutná stavba stojí na základech 12 x 12 m. Dále je expozice doplněná dalšími dvěmi menšími pecemi na pálení vápna, rampy, bývalá modelárna (Kameňák) a obytná budova. V modelárně je dnes muzeum Železářství střední části Moravského krasu. Vstupné do muzea je 50 kč pro dospělého. Otevřeno je od dubna do října. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stara-hut-hut-frantiska
Technické muzeum v Brně Muzeum
GPS poloha: 49°13'24.56"N 16°35'2.00"E
Dle mého názoru skvělým tipem na výlet je Technické muzeum v Brně. Dá se sem dostat autem poměrně snadno a to po celý rok. Pokud se někdo rozhodne jet vlakem, stačí dojet na nádraží Brno hlavní nádraží, nastoupit na tramvaj č. 12 nebo 13 a vystoupit na zastávce Technické muzeum. Vstupné pro studenty je 40 Kč. A opravdu návštěva stojí za to. Kde jinde byste našli v jedné místnosti funkční parní stroje nad kterými je zavěšeno letadlo a vrtulník. Každý si zde může přijít na své. Nachází se zde exempláře automobilů, motocyklů, letadel, parních strojů, kovářství, hudebních strojů, televizorů, rádií, počítačové techniky a mnoha dalších věcí. V současné době se připravuje expozice leteckých motorů, která jistě bude stát za to. Když jsem byl v muzeu já, nacházelo se tam se mnou ještě asi jen deset lidí. Je škoda, že po takových místech chodí tak málo lidí. Pokud tedy nevíte kam v Brně, Technické muzeum je jistě skvělá volba. Autor článku: Václav Lorenc Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/technicke-muzeum-v-brne--1
Františčina huť u Adamova Technická památka
GPS poloha: 49°18'24.48"N 16°40'41.63"E
Františčina huť - také Stará huť či Huť Františka, je významná technická památka v Josefovském údolí. Byla založena v roce 1748, za Františka Josefa z Liechtensteinu v letech 1771-81, zdokonalena a pojmenována Františkovou. Původní vysoká pec patřila k typu tzv. belgických pecí, což byly vlastně první vysoké pece, protože umožňovaly výrobu surového železa v nepřetržitém provozu. V r. 1840 byla pec zvýšena na 10 metrů. Železná ruda se tu tavila až do r. 1877, kdy byla činnost zařízení zastavena. Dnes je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Vedle stojí správní budova z počátku 19. stol. Celý areál včetně okolních budov byl v r. 1971 vyhlášen za první technickou rezervaci v ČR. Nad hutí jsou zbytky umělé, z kamene postavené brány, vybudované k uvítání feudálního panstva, která se zřítila v r. 1951. Objekty Staré huti jsou umístněny v Josefovském údolí u Křtinského potoka přibližně 3 kilometry východně od Adamova. Památkový areál státní technické rezervace Stará huť se rozkládá na ploše téměř 12 hektarů. Dominantou celého areálu je vysoká dřevouhelná železářská pec, jejíž mohutná stavba o základně 12 x 12 metrů dosahuje desetimetrové výše. Expozici doplňují dvě menší pece na pálení vápna, rampy, bývalá modelárna nazývaná Kameňák a obytná budova. V budově bývalé modelárny je instalována expozice Železářství střední části Moravského krasu. Přízemí budovy je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" věnováno počátkům metalurgie železa, v poschodí je pozornost zaměřena na vysoké pece, které byly v Moravském krasu budovány od poloviny 17. století, a zvláště pak vlastnímu objektu a provozu hutě. Jsou zde instalovány modely, z nichž mnohé jsou pohyblivé, ukázky místních rud, archeologické nálezy, litinové výrobky atd.
Otevírací doba: duben–říjen: úterý–neděle, svátky 9–17 hodin polední přestávka 12–13 hodin poslední vstup do objektu v 16.30 v úterý po státním svátku zavřeno Vstupné: základní 50 Kč snížené 25 Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frantiscina-hut-u-adamova
Stará radnice v Brně Dům, budova
GPS poloha: 49°11'42.22"N 16°36'24.62"E
Nacházíme se v okresním městě Brno, kde vám chceme představit zajímavou kulturní památku. Jedná se o starou Městskou radnici s věží, která pochází ze 13. století a s hlavním portálem z období pozdní gotiky od A. Pilgrama. Část budovy s arkádami je ve stylu renesančním, ostatní je barokní. Radnice je díky své historii velmi vzácnou kulturní památkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stara-radnice-v-brne
Huť Františka Ostatní
GPS poloha: 49°18'1.98"N 16°39'33.29"E
Někdy se můžete setkat i s názvem Stará huť. Nachází se při silnici Adamov-Olomučany(Křtiny), u osady Josefov. Dříve na jejím místě od 14. století stávali Skelné hutě, které využívali na palivo bohaté zdejší lesy. V souvislosti s těžbou železné rudy v Rudici byla v roce 1748 založena vysoká pec na tavení železa. Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877. Huť Františka je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Spolu se správní budovou z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou a několika dalšími stavbami byla v roce 1971 vyhlášena jako první technickou rezervací v tehdejším Československu. Součástí areálu jsou ještě dvě obnovené pece a areál pokusné tavby železa v tzv. domácích pecích. Areál je volně přístupný a průchozí, v bývalé správní budově je umístěno muzeum železářství. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hut-frantiska
Brno hlavní nádraží - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°11'21.73"N 16°36'36.42"E
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • mezinárodní pokladní přepážka • automat na jízdenky ČD • ČD centrum • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba platební kartou • ČD Kurýr • interkurýr Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" • čekárna ČD Lounge • čekárna pro cestující • samoobslužné úschovní skříňky • WC • zastávka MHD • restaurace • bufet nebo rychlé občerstvení • bankomat • další obchody a služby • pošta • mobilní zvedací plošina • přístupnost pro sluchově postižené • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-hlavni-nadrazi-zeleznicni-stanice
Labyrint pod Zelným trhem Ostatní
GPS poloha: 49°11'33.83"N 16°36'33.26"E
Labyrint pod Zelným trhem patří spolu s Mincmistrovským sklepem a Kostnicí u svatého Jakuba do podzemních prostor centra Brna označovaných jako Brněnské podzemí. Prohlídková trasa vede částí, od roku 2009 rekonstruovaných, podzemních chodeb a sklepů a byla zpřístupněna 1. 4. 2011. V jednotlivých prostorách jsou umístěny expozice podle toho, jak bývaly v minulosti tyto sklepy využívány, např. expozice vína, potravin, alchymistická dílna, atd. Část prostor je věnována galerii fotografií či expozici potřeb na svícení (lucerny, svíce, louče), kde si můžete zkusit vykřesat jiskru pomocí křesadla a kamene. V podzemí navštívíte také středověký šenk nebo mučírnu. Celá procházka podzemím je moc pěkně realizovaná a řadu věcí si zde můžete i vyzkoušet. Kromě trasy, kterou projdete s průvodcem (turistická část) se v Labyrintu nachází ještě společenská část, která v prohlídce zahrnuta není. Tato společenská část Labyrintu bývá otevřena při městských slavnostech a v době adventu, kdy je přístupná bezplatně a oživená prodejními stánky. Sklepy byly pod jednotlivými domy Horního trhu, jak se Zelný trh dříve nazýval, budovány již od 13. století. Byly určeny ke skladování potravin, vína a piva, příp. k úkrytu obyvatelstva v období válek. Jelikož na tržišti vládl čilý obchodní ruch a nabízené potraviny bylo třeba někde skladovat, pronajímali si trhovci sklepy od majitelů přilehlých domů. V 15. století již vybudované sklepy přestaly kapacitně stačit, proto byly rozšiřovány stále dál, a to i v několika patrech nad sebou. Nejnižší místo, kudy vede prohlídková trasa Labyrintu pod Zelným trhem je 8 m pod zemí a podchází zde pod kolektorem technických sítí. Vstup do Labyrintu je ze Zelného trhu č. 21, kde se nachází vstupní hala s pokladnou. Po projití podzemí vystoupíte na povrch u Malého Špalíčku v horní části Zelného trhu. Otevřeno je od úterý do neděle 9-18 hodin a prohlídku je možné uskutečnit při minimálním počtu pěti osob. Prohlídky se konají každou hodinu o půl. Vzhledem k velkému zájmu o víkendové prohlídky, doporučuji rezervaci předem na tel. 542 212 892. Ceny vstupného: dospělí 160,- Kč, děti, studenti, senioři, ZTP 80,- Kč. Je možné využít také různé slevy (rodinné a skupinové vstupné, Senior pasy, Rodinné pasy). Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labyrint-pod-zelnym-trhem
Rozcestí Býčí skála Rozcestí
GPS poloha: 49°18'26.43"N 16°41'36.87"E
Rozcestník Býčí skála (foto 1 – 3, viz např. http:// www. turistika. cz/ mista/ byci- skala , http:// www. turistika.cz/mista/byci-skala--1 ) leží u stejnojmenné jeskyně u silnice cca 5 km východně od Adamova (foto 4). Jedná se o rozcestí modře značené cesty Mokrá hora – Adamov – Křtiny (foto 5) - Macocha a žlutě značené trasy okolím Adamova. V blízkosti rozcestí leží na modré značce Josefovské údolí (foto Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" 6) s jeskyní Jáchymka (foto 7 a 8) a Starou hutí (foto 9). Na žluté značce stojí za vidění např. nedaleký bývalý důl na železnou rudu Malá Macocha (2,5 km – foto 10) u Babic nad Svitavou nebo Máchův památník (2,5 km – foto 11).
Místem vede trasa popsaná na http://www.turistika.cz/ turisticke-trasy/ detail/okoli-adamova-1-alexandrova-rozhledna-ajosefovske-udoli Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-byci-skala
Rozcestí U sedmi dubů nad Adamovem Rozcestí
GPS poloha: 49°18'7.56"N 16°39'55.58"E
Významné rozcestí v lesích (foto 4 – 6) nad Adamovem. Ukazatelů směrů je tady hodně (foto 1 – 3), ale bohužel působí docela chaos. Brát úplně vážně se dají pouze u červené trasy. U modré a zelené platí přesně pouze ty bez znaku EU (modrý obdélníček), ty se znakem sice ukazují na možnosti tvořit okruh, ale s využitím (a neuvedením) tras jiné barvy. Takže kam se odsud dostaneme: Červenou značkou je značen krátký, asi 3,5 km dlouhý okruh z Adamova přes Sedm dubů k Památníku lesníků ( foto 7), Slučí studánce (foto 8 a 9) zpět do Adamova (foto 10 a 11). Modrá značka je spojka lesem (foto 12) tzv. Schattovou cestou s několika výhledy kolem jeskyní nad Švýcárnou (foto 13 – 15) na žlutou značku Na Újezdě. Zelená značka sem přichází z Blanska a Adamova (foto 16) a pokračuje k Alexandrově rozhledně (foto 17 a 18) a do Babic nad Svitavou. Modrou a zelenou značku propojuje od Alexandrovy rozhledny ještě spojka značená žlutě, díky které se uzavírá na ukazatelích vyznačený 4,5 km dlouhý okruh (viz http:// www.turistika. cz/trasy/ okoli-adamova-malylesni- okruh ). Kromě toho místem prochází trasa http:// www. turistika. cz/ turisticke- trasy/ detail/ okoli- adamova- 1alexandrova-rozhledna-a-josefovske-udoli . Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-u-sedmi-dubu-nad-adamovem
Ríšova studánka Studánka
GPS poloha: 49°14'1.02"N 16°28'3.68"E
Studánka pojmenovaná po Ríšovi, románovém hrdinovi Mrštíkovy Pohádky máje. Studánkou pramení potok Rakovec, který protéká Kočičím žlebem a vlévá se do Brněnské přehrady. Nachází se v Podkomorských lesích, je jedním z větších rozcestí - vedou tudy tři turistické značky, navíc ještě cyklistická trasa. První značkou je žlutá, vedoucí od Brněnské přehrady do Hvozdce, další je zelená, vedoucí od Masarykova okruhu k hradu Veveří, poslední je modrá, vedoucí ze Žebětína k hradu Veveří. Tato lokalita je mezi brněnskými turisty velmi oblíbená a stává se častým cílem rodinných výletů. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/risova-studanka
Rozcestí Liduščin památník Rozcestí
GPS poloha: 49°14'35.70"N 16°41'2.80"E
Rozcestník Liduščin památník vznikl teprve nedávno. Nachází se na zelené turistické značce asi 1 km za obcí Bílovice nad Svitavou, poblíž rybníčku na Kuním potoce a poblíž památníčku, kde našli odložené mimi - Lidušku, z čehož pak počala tradice vánočních stromů republiky. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 14
Průvodce "Průvodce Brno a okolí" Po zelené se dostaneme přesúdolí Svitavy do Útěchova (7 km)a pak dále do Blanska (19,5 km), na druhou stranu do Brna Líšně, na Velkou Klajdovku (4,5 km), kde to zapíchneme a dáme si v restauraci škopek či dva. Autor článku: Jan Aulehla Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-liduscin-pamatnik
Helenčina studánka Studánka
GPS poloha: 49°13'10.21"N 16°27'23.72"E
Jedna z dvojice známých studánek v Podkomorských lesích pojmenovaných podle hlavních postav Mrštíkovy Pohádky máje, Helence a Ríšovi. Nachází se mezi dvěma nejvyššími brněnskými kopci – Kopečkem (479 m) a Lipovým vrchem (478 m) asi 1 km od silnice Žebětín – Ostrovačice na křižovatce zelené a červené značky. Po nedaleké asfaltové lesní cestě prochází cyklotrasa č. 5005 „Brněnské kolečko“. Studánka je pramenem potoka Vrbovce. Na rozdíl od Ríšovy studánky je opravena, udržována, kvalita vody je pravidelně kontrolována. Okolí studánky nabízí možnost posezení ve stínu stromů, chybí vhodný úkryt před nepohodou. Autor článku: Miloslav Zahradníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/helencina-studanka
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 15