Průvodce "Obec Prášily na Šumavě"

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě"

Vltava Řeka

GPS poloha: 48°51'28.98"N 13°53'30.34"E

Vltava je nejdelší a nejvodnatější česká řeka. Jméno nese tok až od soutoku Teplé a Studené Vltavy v přírodní rezervaci Mrtvý luh nedaleko Nové Pece na Šumavě. Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou větev, pramení na východním svahu Černé hory (1.315 m) na Šumavě ve výšce 1. 172 m nad mořem jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Prameny Vltavy. Název Teplá Vltava nese říčka od Borových Lad, kde se stéká s tzv. Malou Vltavou známou i pod názvem Vltavský potok. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1.158 m nad mořem. U Lenory přibírá Teplá Vltava zprava ještě vody Travnaté Vltavy (zvané též Řasnice). Druhý pramenný tok Vltavy, Studená Vltava, pramení v Bavorsku (SRN) nedaleko obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser. Od soutoku obou pramenných toků teče Vltava směrem na východ a u Nové Pece se její tok rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím tzv. Čertových proudů, protéká pod Čertovou stěnou a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II těsně před Vyšším Brodem. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody, protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní krajinou s řadou kulturně historických památek. Její tok směřuje k hradu Rožmberku, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova, klenotu mezi jihočeskými městy. Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské opidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen. Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k jihočeské metropoli Českým Budějovicím. Zde přibírá zprava vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy sevřeným údolím kolem obce Hluboká nad Vltavou se stejnojmenným zámkem, míjí zříceninu Karlova hrádku a směřuje k Hněvkovické přehradě, která zajišťuje potřebnou vodu pro nedalekou elektrárnu Temelín. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" Protéká Týnem nad Vltavou a hned za ním přibírá zprava vody řeky Lužnice. Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje vzdutá hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady, pojmenované podle známého zámku Orlíka, tyčícího se nad dnes zatopeným hlubokým a skalnatým údolím Vltavy na rozhraní středních a jižních Čech. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Protéká Prahou a u Mělníka se vlévá zleva do Labe. Za hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu již mimo námi sledovanou oblast. Ačkoliv je Vltava až k místu soutoku delší a vodnatější, nese tok dále jméno řeky Labe, která protéká Německem a ústí do Severního moře. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády - Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská. Délka hlavního toku Vltavy měřená od pramene Černého potoka až k soutoku s Labem je asi 430 km. Její povodí má rozlohu okolo 28 tisíc km čtverečních. Všechny zajímavé partie jejího toku jsou dnes zpřístupněny turistickým značením s výjimkou přísně chráněných území, jako je např. rezervace Mrtvý luh. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vltava

Vydra Říčka

GPS poloha: 49°1'30.72"N 13°29'46.63"E

Horská říčka (mimochodem považovaná za nejkrásnější) pramení v výšce 1298 m n. m. na severním svahu Luzného a nese název Luzenský potok. Po soutoku s Březnickým potokem dostává název Modravský potok, který po splynutí s potokem Roklanským a Filipohuťským dává vzniknout Vydře. Ta protéká zprvu širším, pak sevřeným údolím a vytváří četné peřeje a kaskády. Od Čeňkovy Pily po spojení s Křemelnou vzniká Otava, druhá největší šumavská řeka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vydra

Boubín Hora

GPS poloha: 48°59'30.06"N 13°49'2.55"E

Jedna z nejznámějších šumavských a jihočeských hor vůbec se vypíná v prostoru mezi Vimperkem ležícím severně od Boubína a Lenorou na jeho jižním úpatí. Společně se sousedním Bobíkem (1.264 m) tvoří výraznou dominantu této části Šumavy. Boubín se tyčí do výšky 1. 362 m nad mořem. Je neodmyslitelným symbolem Šumavy nejen svým tvarem a výškou, nejen tím, že je vidět z velkých vzdáleností, ale i rozsáhlými lesy a zejména pralesní rezervací Boubínský prales, která byla na jeho jižním svahu vyhlášena zásluhou vimperského lesmistra schwarzenberských lesů Josefa Johna již v roce 1858. Dnes jeho zajímavost ještě umocňuje Naučná stezka Boubínský prales, která byla vybudována okolo jádra pralesa v roce 1979. Z vrcholu Boubína není díky vzrostlým stromům rozhled, zato však z mnoha míst, zejména z mýtin na úbočích, jsou krásné výhledy do mnoha stran. Na svazích hory je několik kamenných památníčků. Modrá značka, jež vede na vrchol od železniční zastávky Kubova Huť, přivede návštěvníky k památce na zakladatele pralesní rezervace známé pod názvem Johnův kámen. U místa, kde se setkávají pod vrcholem cesty zelené, modré a červené značky, je další kamenný památníček zvaný Křížová smrč (na tomto místě se stýkaly hranice tří bývalých boubínských polesí - Zátoně, Včelné a Mlynařovic). Trasa žluté značky nás z vrcholu hory vede do Včelné pod Boubínem a dál do Šumavských Hoštic okolo památníčku označovaného jako Monument. V prostoru Boubínského horského komplexu je kromě již zmíněného pralesa ještě několik dalších chráněných lokalit. Nedaleko Zátoně se nachází rozlehlé chráněné území přírodní památky Jilmová skála (812 ha). Na východním svahu Boubína se nedaleko památníčku Křížová smrč rozprostírá Milešický prales. Přístup na vrchol, kde je uložena vrcholová kniha, je možný po modré značce z Kubovy Huti (5 km) nebo ze Zátoně (část Lenory, asi 5 km). Z Vimperka (asi 15 km) a z Volar (asi 20 km) vede k vrcholu trasa červené značky. Po žluté značce je přístup na vrch možný ze Včelné pod Boubínem (5 km). Motorizovaní návštěvníci mohou vyjet až na parkoviště u Idiny Pily (asi 2 km od Zátoně). Odtud již musí pěšky po trase zelené značky, která je dovede k Boubínskému pralesu. Dále k vrcholu mohou pokračovat po modré (asi 7 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/boubin

Švihov Hrad

GPS poloha: 49°29'2.18"N 13°16'59.63"E

Dobře dochovaný hrad Švihov je pozdně gotickým hradem s důmyslným vodním opevněním. Hrad vznikl na rovině v blízkosti řeky Úhlavy. Hrad Švihov se nachází ve stejnojmenné obci v Plzeňském kraji. Hrad je otevřen v dubnu a říjnu jen o víkendech a svátcích a od května do září denně mimo pondělí. Jádro hradu tvoří dvě obytná Křídla, která uzavírají vnitřní pravidelná nádvoří. Ve své době Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" patřil hrad Švihov k nejlepším pevnostem s opevňovacím systémem. Turisté mohou v interiérech hradu shlédnout renesanční nábytek, sbírku gotických plastik, taneční sál s nádherným renesančním kazetovým stropem, zbrojnici, obrazy, gobelíny; v kapli je cenná freska sv. Jiří.

kalendářní měsíc otevírací dny v měsíci otevírací doba leden - zavřeno únor - zavřeno březen - zavřeno * duben so, ne, svátky 10.00 — 15.00 květen út — ne, svátky 10.00 — 16.00 červen út — pá so, ne, svátky 10.00 — 16.00 10.00 — 17.00 červenec út — ne, svátky 9.30 — 17.30 srpen út — ne, svátky 9.30 — 17.30 září út — ne, svátky 10.00 — 16.00 říjen so, ne, svátky 10.00 — 15.00 listopad - zavřeno prosinec - zavřeno ** * pokud Velikonoce vycházejí na měsíc březen, je po celý velikonoční víkend otevřeno jako v měsíci dubnu; ** s výjimkou zimní výstavy pořádané ve výstavním sále hradu; Poslední prohlídka začíná s ukončením otevírací doby, (tj. v 15.00, 16.00 nebo 17.00). Mimo otevírací dobu, lze pro skupiny domluvit prohlídku, dle platného ceníku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svihov

Lnáře (zámek) Zámek

GPS poloha: 49°27'19.08"N 13°47'20.56"E

Malebný zámecký areál je klenotem městečka Lnáře na Strakonicku v Jihočeském kraji. Renesanční Starý zámek je patrový a dvoupatrový objekt na půdorysu lichoběžníku. Na průčelí s věžovitou bránou je patrový štít a nad gotickým hrotitým portálem je znak Kolovratů. Nový dvoupatrový čtyřkřídlý zámek s nízkou věží má monumentální raně barokní průčelí ze 2. poloviny 17. století. Přístup k zámku vede po zděném mostě se šesti sochami světců. Ze zámeckých interiérů vyniká dvoupatrový sál s bohatou štukou a malířskou výzdobou ve vstupním křídle. Otevírací doba v sezóně 2009 měsícdnyzačátky prohlídekkvěten, červenvíkendy a svátkykaždou celou hodinu 10 - 16 hodinčervenec, srpendenně kromě pondělíkaždou celou hodinu 10 - 17 hodinzáří víkendy a svátkykaždou celou hodinu 10 - 16 hodin Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lnare-zamek

Šumava - pohoří Pohoří

GPS poloha: 48°55'9.77"N 13°42'40.00"E

Šumavou se rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice České republiky v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Začíná nedaleko Vyššího Brodu a končí asi 20 km západně od Klatov u obce Všeruby. Je pramennou oblastí nejznámější české řeky Vltavy a pramení zde i její významný levostranný přítok Otava. Toto rozsáhlé, asi 120 km dlouhé, pohoří je rozložené po obou stranách státní hranice ČR se Spolkovou republikou Německo a s Rakouskem. Jeho šířka dosahuje i s podhůřím přibližně 45 km. Nejvyšším vrcholem pohoří je 1. 457 m vysoký Velký Javor (Gross Arber), který leží na německé straně Šumavy nedaleko Železné Rudy. Nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý nad začátkem Lipenské přehradní nádrže, který je vysoký 1. 378 metrů. Šumava sestává ze šesti geomorfologických podcelků. Nejrozsáhlejším jsou Šumavské pláně s mírně zvlněným povrchem. Rozprostírají se na území, které je asi 55 km dlouhé a až 20 km široké. Celková plocha tohoto prostoru činí 670 km čtverečních. Železnorudská hornatina má plochu asi 200 km čtverečních a rozprostírá se v nejzápadnější části Šumavy v okolí Železné Rudy. Nejvyšším bodem je zde Jezerní hora (1. 343 m) nad Černým jezerem. Směrem na jihovýchod vybíhá až k Vyšebrodskému průsmyku Trojmezenská hornatina, v níž je již zmíněná nejvyšší hora české části Šumavy - Plechý. Její plocha činí 360 km čtverečních. Nejvyšší Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" součástí vnitrozemského pásma Šumavy je téměř zcela zalesněná a řídce osídlená Boubínská hornatina s nejvyšším vrcholem Boubínem (1. 362 m), která má rozlohu téměř 130 km čtverečních. Na ni navazuje zalesněná Želnavská hornatina, v níž patří mezi nejznámější vrcholy Knížecí stolec (1. 226 m). Rozloha tohoto území dosahuje 180 km čtverečních. Přirozeným rozhraním mezi pohraničním a vnitrozemským pásmem Šumavy je Vltavická brázda (136 km čtverečních), kterou protéká horní Vltava. Jedná se o 2 - 4 km široké a asi 45 km dlouhé hluboké rozevřené údolí s četnými rašeliništi. Šumava je mimořádně cenná a člověkem zatím málo dotčená přírodní krajina. Proto byla na jejím území vyhlášena celá řada přírodních rezervací, které od roku 1963 zahrnula do svého chráněného území nově vyhlášená CHKO Šumava (CHKOŠ). V její nejcennější části byl zřízen roku 1991 národní park. Ten společně s ochranným pásmem, které je tvořeno zbytkem CHKOŠ, pokrývá většinu šumavského území. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumava-pohori

Tříjezerní slať Slatě

GPS poloha: 49°2'22.89"N 13°32'13.66"E

Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliništěm prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní Naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě. Na zajímavá místa upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Stezka byla zřízena v roce 1978. Slať je přístupná pro cyklisty i pěší po trase žluté značky od parkoviště pod Antýglem. Asi 1 km vede trasa po červené značce, pak přechází na žlutou, která návštěvníka asi po 3 km přivede do Tříjezerní slatě. Odtud může pokračovat po cyklostezce na červenou značku (asi 1 km), která jej dovede přes osady Vchynice-Tetov a Modravu zpět na Antýgl (6 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trijezerni-slat

Křemelná Řeka

GPS poloha: 49°12'16.43"N 13°15'34.80"E

Jeden ze dvou hlavních pramenných toků Otavy pramení jako Zhůřecký potok na východním svahu Můstku nedaleko Železné Rudy ve výšce 1.214 m. U Čeňkovy Pily se spojuje s Vydrou a odtud je již jejich společný tok znám pod jménem Otava. Tok Křemelné je dlouhý 30 km. Odvodňuje území o rozloze 172 km čtverečních. Pro vodácké účely je využívaný úsek od soutoku s Prášilským potokem až k Rejštejnu. Mezi Křemelnou a Vydrou byl v 19. století vybudován Vchynicko- Tetovský plavební kanál, kterým se plavilo dřevo ze šumavských lesů při horní Vydře do Křemelné. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kremelna--1

Antýgl Rekreační oblast

GPS poloha: 49°3'11.63"N 13°30'53.92"E

Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním parku. Dvorec je připomínán již na přelomu 15. a 16. století. Byl osídlen tzv. králováky. Od roku 1523 zde byla sklárna, která zanikla počátkem 19. století - původ názvu je odvozován od německého "ein Tiegel" (jeden tyglík, volně jedna huť). Velmi pěkně uchovaná rozlehlá dřevěná usedlost je ukázkou typické šumavské architektury. Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Skládal se z vlastní chalupy, podružského domku, stodoly a kaple. Celá stavba je typicky šumavská (rozlehlá). Stavení je na šířku dvoutraktové (vedle jizby se dvěma okny je menší místnost s jedním oknem), má polovalbové šindelové střechy, široké nízké štíty s vyřezávanými obrazci v bednění nebo se skládanou okenicí. Zvonička a kaplička, je typická pro královácké dvorce. Vikýřům tvaru, jaký je právě na Antýglu, se říká volská oka. V současnosti je to vhodné místo pro rekreaci, k dispozici autokemp a další ubytovací zařízení. Křižovatka turistických cest. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/antygl

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" Strážný - přehrada Přehrada

GPS poloha: 48°54'21.40"N 13°44'42.54"E

Nedaleko obce Strážný ve vzdálenosti asi 25 km jižně od Vimperka se nachází asi 1 km východně od obce zbytky hráze po nejstarší přehradě v Čechách, která byla vybudovaná na říčce Řasnici. Přehrada byla údajně postavena za vlády Karla IV. ve 14. století. Tato neprávem opomíjená technická památka má na svou dobu neobyčejné rozměry: hráz byla dlouhá přes 500 m, v patě měla šířku až 51 m, v koruně hráze 15 m. Dosahovala 15 m výšky. Příliš dlouho však nevydržela, protože již roku 1587 byla hráz prolomena. Její zbytky jsou technickou památkou a dokladem stavby přehradních nádrží v Čechách již ve středověku. K pozůstatkům středověké přehrady je možné dojít po zelené značce ze Strážného do Volar odbočující asi 1 km za Strážným ze silnice Strážný - Vimperk vpravo a po dalším asi 1 km překračující v místech hráze Řasnici. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strazny-prehrada

Nýrsko - přehrada Přehrada

GPS poloha: 49°15'14.57"N 13°9'3.09"E

Přehrada Nýrsko byla postavena na toku řeky Úhlavy asi 4 km jižně od Nýrska a 19 km jihozápadně od Klatov. Za hrází vzniklo jezero o maximálním objemu 21 mil. metrů krychlových. Sypaná hráz přehrady, z náběžné strany krytá betonem, je 36 m vysoká a v koruně je 337 m dlouhá. Plocha jezera je 148 ha a zadržuje 16 mil. metrů krychlových vody, která je zde akumulována pro potřeby skupinového vodovodu zásobujícího pitnou vodou Nýrsko a okolní obce. Vzdutí zasahuje 3 km proti proudu Úhlavy. Největší hloubka vody v nádrži je 34 m. Stavba přehrady byla dokončena v roce 1969. Kolem nádrže vede silnice z Nýrska do Železné Rudy. Trasa žluté turistické značky vede okolo nádrže od hráze podél západního břehu až k Hojsově Stráži. Podél východního břehu vede (v jižní části) trasa zelené značky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nyrsko-prehrada

Ski areál Železná Ruda - Špičák Ski areál

GPS poloha: 49°9'49.25"N 13°13'18.05"E

Lyžování a snowboarding na Špičáku Špičák nabízí nejlepší možnosti lyžování na české straně Šumavy. Příležitost si dobře zalyžovat zde najdou všechny skupinu lyžařů od začátečníků přes rodiny s dětmi až po lyžařské experty. Špičák nabízí celkem pět sjezdovek a dvě cvičné louky v celkové délce 8, 4 km. Přepravu lyžařů zajišťuje jedna čtyřsedačková lanovka s nástupním kobercem od firmy Doppelmayr a 10 vleků s celkovou přepravní kapacitou 5. 500 osob za hodinu. lanovky a vleky denně v provozu 8:30 - 16:00 denně večerní lyžování na Lubáku 18:30 - 21:00 ski areál nabízí sjedovky různých otížností , na své si přijdou začátečníci i pokročilí lyžaři snowpark je denně připraven pro ty, kdo milují snowboarding a freeskiing umělé zasněžování pokrývá 80% všech sjezdovek sjezdovka černá Šance je se sklonem 45° jednou z nejprudších sjezovek v republice všechny sjezdovky včetně Šance jsou denně upravovány rolbou s navijákem - nové sněžné pásové vozidlo Park Bully 300 - skibus jezdící celým železnorudským údolím - od Gerlovky na špičácké sedlo - rozšíření zasněžovacího systému - nové věže na vrtulové kanony - zavedení rodinné jízdenky - zlevnění sezónní jízdenky - až 40% slevy pro školní zájezdy - slevy na jízdném pro ty kteří parkují na záchytných parkovištích Kaskády a Špičácké sedlo


str. 5

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-zelezna-ruda-spicak

Husinecká přehrada Přehrada

GPS poloha: 49°2'10.08"N 13°59'4.65"E

Údolní přehrada na řece Blanici mezi Husincem a Prachaticemi (asi 5 km severně) patří k nejstarším v jižních Čechách. Její stavba byla zahájena v roce 1934. Hlavním účelem stavby byla ochrana Husince a dalších obcí před povodněmi. Jezero vzniklé za přehradní hrází zachycovalo a dodnes zachycuje při jarním tání velkou vodu. Přehrada byla dokončena v roce 1939 a k jejímu základnímu využití přibyla postupně i další. Nádrž vzniklá před hrází se stala rezervoárem, který zásobuje okresní město Prachatice pitnou vodou. V letech 1950 - 1954 byla pod hrází postavena malá hydroelektrárna, která je osazena jedním turbosoustrojím s Kaplanovou turbínou a instalovaným výkonem 0, 5 MW. Kamenná hráz je vysoká 34 m a v koruně dlouhá 196, 5 m. Vozovka, která po 5 m široké koruně vede, je ve výšce 25 m nad hladinou jezera. Jezero, které za hrází vzniklo, dosahuje rozlohy 68 ha a obsahuje 6,53 mil. metrů krychlových vody. Přehrada je postavena z kamene, který byl lámán v nedalekém velkolomu na Kobylí Hoře u Prachatic. Kámen byl na stavbu dopravován pomocí lanovky, jež překlenula celé široké údolí. Přes hráz vede silnice z Prachatic do Husince. Vede tudy také trasa červené značky z Prachatic (asi 5 km) do Husince (asi 3 km). Podél nádrže vede žlutá turistická značka od hráze a dále údolím řeky Blanice až ke Křišťanovickému rybníku nedaleko zříceniny hradu Hus. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/husinecka-prehrada

ski areál Zadov Ski areál

GPS poloha: 49°4'22.74"N 13°37'54.76"E

Zadov - Churáňov Celkem 7 sjezdovek na Zadově a Churáňově, většinou lehké až střední obtížnosti - délka 4, 5 km, přepravní kapacita 4 lyž.vleků a 2 Lanových drah je 4500 os./hod. Sjezdovky se 2x denně upravují, sjezdovky 1,2,3 a 5 jsou uměle zasněžovány. Provoz vleků a lanových drah je denně od 8:30 do 16 hodin a večerní lyžování je každý den od 18 do 21 hodin. Téměř celý areál Kobyla (sjezdovky 1,2 a 5) je osvětlen a sjezdovky jsou pro večerní lyžování vždy čerstvě upraveny. novinky - zima 2009 - rozšíření snowparku - on-line sledování úpravy lyžařských běžeckých tras systémem GPS - lanové centrum - nový snowtubing Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-zadov

Skiareál Nezdice Ski areál

GPS poloha: 49°10'0.15"N 13°36'38.80"E

Nezdice na Šumavě se nacházejí všumavském Podhůří na úpatí kopce Ždánova (1064 m. n. m. ) ve výšce 590 - 750m. n. m., ve vzdálenosti 15 km jihovýchodně od Sušice a 7 km východně od Kašperských Hor. Skiareál je situován 500m od středu obce Nezdice na Šumavě na severním svahu ve výšce 687 - 765 m. n. m. spřevýšením 79 m. V areálu jsou kdispozici tři sjezdovky lehké až střední obtížnosti. Večerní lyžování probíhá na dvou osvětlených sjezdovkách. vlek TATRAPOMA TLV 12 je vybavený jednomístnými teleskopickými unašeči vdélce 380 m, skapacitou 500 osob za hodinu. Vlek EPV 300 je vybavený jednomístnými teleskopickými unašeči v délce 300m s kapacitou 500 osob za hodinu. Součástí areálu je i přenosný dětský vlek - nízké lano s délkou 40m a dětskými prvky. Udržovaná odstavná plocha pro 50 osobních automobilů se nachází 150 m pod areálem, parkování je bezplatné. Příjezd sjízdný pouze se zimní výbavou. Vedle nástupní stanice vleku je bufet svytápěnou místností pro 35 osob a venkovním sezením pro 40 osob. Teplé i Studené nápoje, obsluha vzorná, ceny mírné. Samozřejmostí je chemické WC, bohužel Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" nevytápěné. Provozní doba: Po - Ne 9:00 - 16:00 Večerní lyžování St + Pá + So 18:00- 21:00 Ceny: dospělí / děti celodenní 250,- / 160,dopolední 160,- / 120,odpolední 190,- / 120,večerní 150,- / 150,10 jízd 150,- /120,novinky - zima 2009: Rodinná celodenní jízdenka A - 1+1 ( 1 rodič + 1 dítě 6-12 let ) - 360,- Kč B - 1+2 ( 1 rodič + 2 děti 6-12 let ) - 500,- Kč C - 2+1 ( 2rodiče + 1 dítě 6-12 let ) - 600,- Kč D - 2+2 ( 2 rodiče + 2 děti 6-12 let ) - 750,- Kč Děti do 6 let: 50,- Kč (jednorázové vstupné) - byl pořízen přenosný vlek pro malé lyžaře - byl pořízen bezpečnostní kamerový systém, kterým obsluha vleku sleduje výstupní stanici a rozhlasový systém reprodukovaná hudba pro potěšení a rozhlas pro případ nebezpečí Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiareal-nezdice-

Březník Zajímavost

GPS poloha: 48°58'13.49"N 13°28'55.72"E

Samota a bývalá Hájovna v krásné poloze na břehu Luzenského potoka pod horou Luzný. Dnes tady jsou jen dvě neobydlená stavení z doby rudé éry ve stavu, který nestojí za plýtvání fotografického materiálu. Je to jedno z nejdeštivějších míst na Šumavě. Je zde pěkný výhled do údolí Luzenského potoka a na horu Luzný, která je již na území Německa. Výstup z této strany na horu Luzný však není možný, schází zde hraniční přechod a cesta vedoucí přes Hraniční slať pod horou Velká Mokrůvka je uzavřená I. zóna NP Šumava. Březník je dějištěm románu K. Klostermanna "Ze světa lesních samot". Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breznik

Kaple na Hůrce Kaple

GPS poloha: 49°7'58.62"N 13°19'56.57"E

Je sobotní podvečer a my stojíme v místech bývalé šumavské osady Hůrka. Běžkaři už dávno sjeli do údolí a tak teď, když poslední sluneční paprsky zalévají okolní pláně, vládne tady nahoře téměř posvátné ticho. Jen občasný poryv větru zašumí v korunách vzrostlých javorů, lemujících cestu ke zrekonstruované kapli, která jako jediná připomíná časy, kdy tady všude okolo žili lidé. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" Místo, kde teď stojíme, bylo kdysi skutečným srdcem sklářské osady Hůrka, stojící přibližně 10 kilometrů od Železné Rudy, na březích Jezerního potoka, vytékajícího z nedalekého jezera Laka. V nadmořské výšce 990 m. n. m. vyrostl v roce 1789 nejdříve kostel sv. Vincence Ferrarského, aby poskytoval duchovní služby téměř tisícovce zdejších obyvatel, kteří tu žili před 2. světovou válkou. Kaple sv. Kříže vyrostla o něco později, v roce 1820 a zásluhu o její vznik měl Jiří Kryštof Abele – významný představitel zdejšího sklářského rodu, jenž ji nechal zbudovat jako rodinnou hrobku. Nechyběla v ní ani kruchta, ani varhany. Prvním, kdo spočinul v její kryptě, byla Marie Zuzana Hafenbrädlová – vdova po majiteli nedaleké Bavorské Železné Rudy. Tu postupně následovali další významní členové sklářských rodin Hafenbrädelů a Abelů. Své sklářské tradice se nevzdali ani po své smrti. Jejich těla spočívala v prosklených rakvích a že se sklářství v té době na Šumavě opravdu dařilo, dokazovaly často i velmi cenné šperky, s nimiž byli nebožtíci do hrobky uloženi. Josef Klostermann – otec známého šumavského spisovatele Karla Klostermanna – sice nebyl tak movitý, přesto však byl, jako rodinný lékař rodiny Abelů, také uložen do zdejší kaple. Dobové dokumenty uváděly, že v roce 1920 bylo v kapli na věčný odpočinek uloženo již 23 mumifikovaných těl, těsně po 2. světové válce pak dokonce 26 těl. Dlouhou dobu se spekulovalo o tom, že mezi nimi byla i dívka, jenž měla utonout v nedalekém jezeře Laka. Pravdivost této informace se však nikdy ověřit nepodařilo. Je paradoxní, že kaple, která se jako jediná, byť v notně zdevastovaném stavu, dochovala z bývalé osady, vděčí za svou záchranu tomu, že si ji po vzniku vojenského prostoru Dobrá Voda vojáci vybrali za pozorovatelnu. Přesto zaplatila krutou daň Psal se rok 1953, když byly jednoho podzimního dne všechny mumie vytaženy z krypty a za značně ponižujících okolností zlikvidovány. Vojenské komando se neštítilo ani přibít mrtvoly sklářů na prkna a použít je jako terče pro hlavně svých samopalů. Dozněly salvy samopalů, za několik let přestala fungovat i vojenská pozorovatelna a neudržovaná kaple začala rychle chátrat. Zdálo se, že i poslední připomínka bohaté historie tohoto místa podlehne drsnému šumavskému podnebí. Přišel však rok 1989 a s ním i nová naděje. Po roce 1990 byly podniknuty první kroky k záchraně kaple sv. Kříže. I díky příspěvkům bývalých obyvatel mohly být realizovány záchranné práce na této památce, díky kterým povstala v nové kráse. Dnes už se pyšní novými omítkami i novou střechou a každý poutník, který k ní dorazí, může pomocí táhla rozeznít její zvon. Kéž by jeho zvuk, nesoucí se nad šumavskými kopci, přinesl do těchto míst když už ne nový život, tak tedy alespoň klid a mír. Příkoří a nespravedlností se tu odehrálo dost. Teď je čas na další, snad veselejší kapitolu dějin tohoto místa. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-na-hurce

Jez Štěkeň Jez

GPS poloha: 49°16'0.67"N 13°59'44.45"E

Nedaleko Strakonic se nachází vesnička Štěkeň. Protéká jí řeka Otava a překonává zde jez s krásným "přírodním aquaparkem", který je vyhledávaným místem nejen vodáky ale také turisty a cyklisty. Kousek od jezu se nachází tenisové kurty, dále pak volejbalové a nohejbalové. V blízkosti jezu je také několik skvělých hospůdek.

stekenskyjez.cz Štěkeňský jez má mezi jezy podobné postavení asi jako Karlštejn mezi hrady. To ví každý, kdo na něm něco zažil. Ať už jako čundrák, vodák, turista či obyčejný rekreant. Šlajsna pro vodáky je dnes skutečně raritou, až malým divem světa. Je to poslední otavský jez, jehož šlajsna je využívána pro sportovní vodáctví. Za určitého průtoku se chová až jako playspot vhodný pro rodeové prvky. Podobně krásný jez býval jen v Rábí, jehož propust je nyní trvale zahrazená. I ona bývala lahůdkovým cvičným terénem pro dětské vodácké tábory. Šlajsna, dříve vorová propust, se dá splouvat klasicky popředu i bokem, pod ní je hluboký vlňák s vracákem, který umožňuje pestrý vodácký výcvik včetně eskymáků. Ne nadarmo jez navštěvují vodáci z celé republiky. Desítky let na něm probíhají vodácké kurzy několika vysokých škol. To jsou tisíce velmi dobře vycvičených vodáckých učitelů a instruktorů. A co teprve koupání na jezu. Tím, že je pod jezem hodně vody, umožňují šikmé přepady z koruny jezu takové masáže a perličkovou koupel, že ji dámy označují pojmem „Lurdy“. Malá droboť se vyvaluje na šikminách jezu a když se jí zachce, skáče do pěny pod jezem. Kousek dál se v brouzdalištích máchají nejmenší caparti s maminkami. Snad největším kouzlem jezu je vlňák, kam mladí kluci mohou skákat všelijaká salta. Jeho vracák je dokonalý přírodní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" tobogán. Můžete se v něm opatrně vozit a točit na okraji, a když se seznámíte, a necháte se potopit vodním vírem, absolvujete podvodní cestu, která nemá obdoby, dá se to jen srovnat s vlnami Atlantiku. Vír si vás chvíli podrží jak dračí tlama a za pár vteřin vás vyplivne o deset metrů dále. Šlajsna se dá sjíždět i na nafukovacím lehátku. Ve správném proudu jednoho ze tří ramen řeky doplují děti až pod kemp. V hloubce pod vlňákem je tišina. Nejšikovnější kluci dokážou po hlavě skákat z kozy jezu daleko do vlňáku. Zmizí v rozbouřených vlnách, pod vodou se přimknou ke dnu jako Old Shatterhandi, otočí se, podplavou celý vlňák a schovají se pod přepady jezu ostatním. Ti, co to neznají, se o ně strachují. Prostě kluci se baví! Nejlepší borci se dokážou vynořit v největším proudu vlňáku, využít podvodních chytů a proskočit do šlajsny jak lososi. Vztyčí se, proběhnou šlajsnou, šipkou přeskočí kládu a jsou nad jezem. I tam je hloubka, kde se dá plavat stovky metrů daleko. Ve šlajsně se dá dokonce i surfovat. Kluci připevní lanem desku k železnému kruhu a na nejvyšší vlně surfují. Královská masáž je bonbónek šlajsny. Kdo umí nalézt ta správná místa, využít je pro oporu nohou, surfuje v proudu šlajsny vlastním tělem v lehu na zádech či na břiše. Nejúžasnější masáž je vsedě, záda si jen pomlaskávají. Pod jezem jsou krásné peřeje, ale i klidné tůňky, kde se prohání hejna ryb. Nejlépe se pozorují z obou koz jezu. Je-li pozorovatel trpělivý a má štěstí, může být svědkem i útoku štiky na bělice. Je to ráj pro rybáře. V kempu proto v létě táboří i dětské rybářské kroužky. Stříbrné třpytky létají vzduchem a prorážejí zlatavou hladinu. Kamenná plata jezu a břehy řeky jsou obleženy rekreanty, na lavičkách posedají důchodci kochající se pozorováním romantického života na jezu. Zapouštíme tu své kořeny, vstřebáváme energii, abychom mohli třeba až létat.. Jako je jedna Štěkeň na světě, je i štěkeňský jez jediný. Autor článku: Jiří Vlasák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jez-steken

Milešický prales Zajímavost

GPS poloha: 48°59'12.81"N 13°50'18.75"E

Původní lesní komplex pralesního vzhledu na východním svahu Boubína nedaleko památníčku Křížová smrč měl původně rozlohu 19 ha. Postupně byl zmenšován až na dnešních asi 10 ha. Jedná se o porost se stářím 250 - 300 let, který je zbytkem původního přirozeného lesa v pásmu jedlosmrkových bučin. Přístup k rezervaci umožňuje trasa červené značky z Vimperka (asi 15 km) nebo od Volar (asi 12 km). Z Kubovy Huti je přístup možný po trase modré značky (asi 7 km) s napojením na červenou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/milesicky-prales

Tunel na plavení dřeva (Jelení) Technická památka

GPS poloha: 48°48'58.79"N 13°52'39.58"E

Tunel na plavení dřeva, nebo též vodní tunel je velice zajímavým technickým unikátem, který nemá na našem území obdoby. Překonává ojedinělým způsobem sedlo mezi Plešivcem (978 m. n. m. ) a Jelenskou horou (1068 m.n. m.). Je součástí tzv. "nového kanálu" a byl vybudován (vystřílen) v letech 1821 až 1822. Toto řešení zrealizovali, podle starých Rosenauerových plánů, inženýři Falta a Kraus pod vedením ředitele schwarzenberského panství Arnošta Mayera. Tunel byl původně dlouhý 419 metrů, ale v roce 1887 byl zkrácen na dnešních 389 metrů. Důvodem zkrácení bylo zvýšení průchodnosti tunelu pro dlouhé klády. Šířka tunelu je 2.6 metru a výška od původního dna cca 3.2 metru. Tunel má (jak jinak) dva portály. Ten horní je novogotický a novější (z r. 1887) a ten spodní (u osady Jelení) je původní, s letopočtem 1823. Opraven byl Správou vojenských lesů v roce 1980, tedy v době hluboké totality. Dnes je již tunel suchý. Ale kousek pod ním začíná 11 km dlouhá, opravená část Schwarzenberského plavebního kanálu, kde si člověk může udělat dobrou představu o tomto díle. Do osady Jelení sice vede asfaltová cesta, ale vjezd je sem možný jen na povolení (rekreantům a LČR). Proto se sem dostaneme nejlépe na kole a nebo pěšky po Medvědí stezce z Černého Kříže. Autor článku: Cyril Polášek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tunel-na-plaveni-dreva-jeleni


str. 9

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" Hřbitovní kaple sv. Kříže Kaple

GPS poloha: 49°7'34.73"N 13°19'54.17"E

Bývalá hřbitovní kaple sv. Kříže, jediná stavba, která se zachovala z někdejší obce Hůrka, proslavené kdysi v celosvětovém měřítku výrobou skla, zejména benátských zrcadel. Kapli dal zřídit roku 1820 majitel hutí Jiří Kryštof Abele jako rodinnou hrobku sklářských rodů Abelů a Hafenbrändlů. Do padesátých let dvacátého století tu spočívalo třiadvacet rakví příslušníků obou rodů a dokonce tu odpočíval i otec známého spisovatele Šumavy - Karla Klostermanna - jehož manželka Charlotta Hauerová také patřila do rodu Abelů. Po válce byli vysídleni němečtí obyvatelé a později zde vznikl vojenský prostor se střelnicí. Všechny budovy vsi Hůrka byly zlikvidovány a to včetně kostela. Jako zázrak se může zdát, že stejný osud nepotkal i kapli, v té době již však vydrancovanou a poničenou. Budova kaple se prý hodila jako dělostřelecká pozorovatelna. Kaple tedy přežila, a v současnosti se začíná opravovat. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrbitovni-kaple-sv-krize

Žižkův most u Katovic (ST) Most

GPS poloha: 49°16'54.70"N 13°48'23.41"E

Kamenný most o jednom oblouku pod jihozápadním svahem Katovické hory za lávkou přes Březový potok. Ve staré pověsti je spojen s Žižkovým tažením na Hrad Rabí. Most byl však postaven až v 17. nebo 18. století, kdy zde jezdily formanské vozy, než byla postavena nová císařská silnice. Přístup po červené turistické značce podél Otavy, asi 2 km SZ od Katovic. Autor článku: Mirek Vostrý Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ikv-most-u-katovic-st

Medvědí stezka Ostatní

GPS poloha: 48°49'56.95"N 13°52'24.21"E

Tato trasa, která spojuje železniční stanici Černý Kříž se stanicí Ovesná, bývá uváděna jako nejstarší naučná stezka Šumavy. Turisty po celé její trase provádí žlutá turistická značka. Na trase stezky je místo zástřelu posledního šumavského medvěda (Medvědí kámen - 1856), zajímavé skalní útvary na úbočích vrchu Perníku, řada vyhlídkových míst a na několika místech můžeme vidět i části Schwarzenberského plavebního kanálu, který prochází u osady Jelení 389 m dlouhým tunelem. Na Medvědí stezku je přístup po žluté značce z Černého Kříže nebo z Ovesné. Celková délka trasy je asi 15 km. Návštěvníci mohou zvolit i zkrácenou část, která vede skalními útvary Perníku. Pak mohou vyjít z Ovesné (železniční zastávka na trati Nová Pec Černý Kříž) a asi po 7 km dorazí k osadě Jelení, jež je přístupná automobilem. U této osady je také výstupní portál tunelu Schwarzenberského kanálu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedi-stezka

Schwarzenberský kanál Ostatní

GPS poloha: 48°49'35.18"N 13°50'5.65"E

Schwarzenberský kanál je mimořádnou technickou památkou jižních Čech. Jeho trasa vede těsně při státní hranici ČR s Německem a s Rakouskem na území okresu Prachatice. Spojuje povodí řek Vltavy a Dunaje a překračuje tak hlavní Evropské rozvodí. Tuto výjimečnou stavbu, jejímž projektantem a částečně i stavitelem byl lesní inženýr schwarzenberského panství Josef Rosenauer, nechal vybudovat Jan ze Schwarzenbergu. Stavba byla zahájena roku 1789 a s přestávkami trvala až do roku 1822. Po dostavění sloužil kanál k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem. Plavební stoka začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 m. Až k osadě Jelení, kde prochází 389 m dlouhým podzemním tunelem, vede trasa kanálu převážně východním směrem. Tunel sám je rovněž technickou památkou. Vstup do něj uzavírají z obou stran kamenné portály - horní je novogotický, dolní empírový. Od tunelu vede trasa plavební stoky východním směrem po svahu Plechého a přibírá zde vody Jezerního potoka vytékajícího z Plešného jezera. Na soutoku je postavena dřevěná Rosenauerova kaplička z roku 1818. Nedaleko obce Zvonková opouští kanál území ČR a vstupuje na území Rakouska. Pod zříceninou hradu Vítkův kámen se nakrátko vrací na naše Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" území a pak již překračuje hlavní Evropské rozvodí a vlévá se do řeky Mühl, která je levým přítokem Dunaje. Celková délka kanálu dosahuje 44 km. Zděné břehy mají vzdálenost 3, 5 - 4 m a v obloucích jsou vyloženy žulovými plotnami. Průměrná hloubka koryta je l m. Dopravovaly se jím klády dlouhé až 24 m a oblouky musely být postaveny o takovém poloměru, aby nedošlo k vzpříčení dřeva. Na kanál navazuje několik bočních vodních smyků, které ho napájely vodou a také se jimi plavilo dřevo. Svému účelu dnes již kanál neslouží, zůstal však zachován jako významné dílo vodní techniky. Přístup ke kanálu je možný po červené značce z Nového Údolí k Rosenauerovu památníku (2,5 km) a odtud po žluté s pokračováním po zelené a modré kolem kanálu až k Nové Peci. K tunelu je také možný přístup z osady Jelení u Nové Pece. Podél části kanálu (asi 1 km) vede i trasa naučné Medvědí stezky v blízkosti Jelení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/schwarzenbersky-kanal

Strakonice - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 49°15'41.36"N 13°54'8.50"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Velké náměstí 2, Strakonice tel. 383 700 700; 383 700 701

Provozní doba: od října do konce dubna: po-pá 8:00-16:00 hodin (ve středu do 18:00 hodin) od května do konce září: po-pá 8:00-18:00 a v sobotu 9:00-13:00 hodin0 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strakonice-informacni-centrum

Vchynicko - Tetovský plavební kanál Ostatní

GPS poloha: 49°2'0.21"N 13°29'19.35"E

Kanál, vystavěný schwarzenberským projektantem Josefem Rosenauerem v letech 1799- 1800, zpřístupnil pro těžbu rozsáhlé lesní porosty v okolí Modravy, kam nevedly v té době žádné pozemní komunikace. Začíná nad Antýglem, kde stával na Vydře tzv. hradlový most, z něhož bylo možné regulovat plavbu polenového dřeva. Mírným spádem obchází v délce 14 km balvanitý kaňon Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou pilou a ústí do Křemelné. Ve 20. stol. byla vybudována z kanálu odbočka do nádrže nad Srním, z níž je napájena hydroelektrárna na Čeňkově pile. Tato vodní cesta je vlastně technickou památkou, v menším měřítku obdobou Schwanzenberského kanálu, který je ovšem delší, i pompézněji řešen. Umělé koryto s výškovým rozdílem 190 m je místy až 5 m široké, částečně vyzděné s několika kamennými mostky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vchynicko-tetovsky-plavebni-kanal


str. 11

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" Zámek Prášily Ostatní

GPS poloha: 49°6'18.83"N 13°22'40.55"E

Navštívíte- li někdy půvabnou šumavskou vísku Prášily, najdete pomalu ožívající místo, které po dlouholeté izolaci ve vojenském prostoru začíná znovu rozkvétat do krásy. Lidí tady nežije mnoho, však také pracovních příležitostí je zde minimum. Přesto v Prášilech během posledních let vyrostly nové pensiony, cukrárna, informační středisko, svůj nový domov tu našel bizon americký a jen kousek od jeho výběhu vznikla malá Botanická zahrada. Život na Šumavě nikdy nebyl lehký a honoraci to sem tedy dlouhá léta nelákalo. Nu a vidíte! Přesto tu, takřka v srdci Šumavy, stával a dodnes stojí zámek. Jsme na Šumavě a tak historie jeho vzniku nemůže být spojena s nikým jiným, než se skláři. Pravda, zdejší panské sídlo se nemůže pyšnit tak dlouhou historií, jako celá řada zámků a hradů ve vnitrozemí. Vždyť jej sklář Gattemayer nechal zbudovat teprve v roce 1751. Nicméně své osobité kouzlo zámek měl. Dokonce takové, že v něm nalezl zalíbení hrabě Kinský, který nechal zámek přestavět. Poněkud pragmatičtější byl pak kníže Schwarzenberg, jenž v objektu zřídil lesní správu. Na druhou stranu však Prášilům přidal jakýsi bonus v podobě kostela, jemuž však nebylo souzeno přežít totalitní časy. Psal se rok 1921, když zámecký objekt přešel nejdříve do rukou československého státu, aby se v roce 1945 stal spolu s Prášily součástí Vojenského újezdu Dobrá Voda. Že mu to přineslo totální devastaci, jistě nikoho příliš nepřekvapí. Je malým zázrakem, že se prášilský zámek dožil nových časů. Sice notně poničen, ale přesto dožil. A navíc v roce 1994 našel i novou majitelku, díky níž prozatím alespoň jeho interiéry ožily novou krásou. A tak až přijedete do Prášil, neohrnujte nos nad poněkud omšelou fasádou, pod kterou se toto znovu ožívající sídlo skrývá. Však přijde den, kdy se rozsvítí novými omítkami a stejně tak jako obec zahájí další, doufejme že radostnou, kapitolu své historie. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-prasily

Mouřenec Rozcestí

GPS poloha: 49°10'18.80"N 13°30'37.94"E

Na vrchu Mouřenec nad vsí (asi 1,5 km po červené značce) byl vystavěn na přelomu 12. a 13. století románský kostel svatého Mořice, jeden z nejstarších v kraji. Kostel sloužil po staletí jako farní německým osadníkům. V roce 1992 byl opraven. Z Mouřence se nabízejí pěkné výhledy do okolí a na Hrad Kašperk. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mourenec

Rovina Rozcestí

GPS poloha: 49°9'26.10"N 13°25'16.68"E

Rozcestí Rovina leží při silnici č. 190 asi 1, 5 kilometru od šumavské vsi Dobrá Voda, asi 3 km jihozápadním směrem od Hartmanic. Rovina je zaniklá osada, kde bývalo osm stavení, v nich žilo 67 obyvatel. Dosud jsou zde partny zbytky stavení. Rozcestí je křižovatkou dvou turisticky značených cest - žluté a zelené. Žlutá značka odtud vede západním směrem na rozcestí Šerlův dvůr, Prášilský potok, Vysoké lávky a dál na zaniklou ves Hůrka. Na sever vede žlutá na Karlov přez rozcestí Peklo do Hartmanic. Zeleně značená cesta vede severozápadně na Vysoký hřbet a Staré hutě. Jihovýchodním směrem vede zelená přez rozcestí Pod Březníkem k rozcestí U Malého Babylonu na Radešov. Rozcestí je výchozištěm k vrchu Březník 1006 metrů nad mořem s Vintířovou kapličkou a skálou poustevníka (vede odtud Stezka Svatého Vintíře). U rozcestníku je parkovište, v zimě neudržované. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rovina--1


str. 12

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě" Stodůlky Rozcestí

GPS poloha: 49°7'5.86"N 13°26'4.19"E

Stodůlky byla Královácká vesnice, ležící na úpatí hory Křemelná podél cesty z Dobré Vody do Velkého Babylonu. Po odsunu německého obyvatelstva a pozdějšího zřízení VVP Dobrá Voda posloužila jako terč raketové střelnici, která byla na protilehlém svahu řeky Křemelná a byla srovnána se zemí. Dnes tu lze nalézt jen zarostlé zbytky základů a ovocných stromů. Autor článku: Vlastimil Hromada Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stodulky

U Prášil Rozcestí

GPS poloha: 49°6'13.91"N 13°23'3.74"E

Rozcestí U Prášil se nachází půl kilometru východním směrem od šumavské vsi Prášily. Jde o rozcestí červeně, žlutě a zeleně značených cest, které leží při silnici Srní - Prášily, kde vede i cyklostezka č. 33 a běžecká stopa Šumavská magistrála. Zeleně značená turistická cesta vede od rozcestí směrem na západ do Prášil a dále pokračuje přez Formberk na Vysoké lávky. Opačným směrem vede zelená přez rozcestí Gruberg do Stodůlek. Žlutá turistická vede západně přez Prášily na Gsenget, kde je bývalá ves a Josefovský hraniční kámen. Žlutá západním směrem nás zavede přez Gruberg a rozcestí Slunečná ? samoty a dalších několik rozcestí až do Srní. Červeně značená cesta vede západním směrem od rozcestníku přez Prášily podél Prášilského potokak Frantovu mostu a dále Gsenget. Po červené se jižním směrem dostaneme k Prášilskému jezeru a přez rozcestí Liščí díry na vrchol Poledník s rozhlednou. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/u-prasil


str. 13

Průvodce "Obec Prášily na Šumavě"

Recommend Documents