Průvodce "Nový průvodce"
Medvědín Vrchol
GPS poloha: 50°44'20.94"N 15°34'56.89"E
Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Popis lanové dráhy zde: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin Odkaz na webkameru: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedin
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Nový průvodce" Rozhledna Štěpánka (Hvězda) Rozhledna
GPS poloha: 50°44'47.58"N 15°21'57.28"E
Štěpánka je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda (959 m) v nejzápadnějších Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou. Rozhledna je 24 m vysoká, postavena byla v letech 1847 až 1892. Stavbu zahájil kníže Camill Rohan, když v údolí probíhala výstavba císařské krkonošské silnice. Pojmenována je podle arcivévody Štěpána. Stavbu však nedokončil. Práce se na rozhledně zastavily na celých 40 let, kdy o ní pečoval kořenovský horský spolek, který ji od knížete převzal a po čtyřech letech prací ji v roce 1892 otevřel. Štěpánka spolu s rozhlednou Žalý patří k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerkých hor. Podle pověsti kníže Rohan zastavil stavbu poté, co mu cikánka předpověděla, že dokončení rozhledny mu přinese smrt. V září 1892, měsíc po jejím dokončení, zemřel. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-stepanka-hvezda
Labský důl Rezervace
GPS poloha: 50°45'19.27"N 15°33'11.26"E
Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a kaskádovitým typem vodopádu Pančavy (160m), v jeho blízkosti suťová jeskyně (Krakonošova klenotnice), na severním svahu zřídil v r. 1904 hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších, v r. 1956 zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech, bohaté naleziště vzácných vysokohorských rostlin (prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. ), na severním svahu Medvědína jsou haldy hlušiny po rudném průzkumu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labsky-dul
Labský vodopád Vodopád
GPS poloha: 50°46'15.74"N 15°32'53.27"E
Labský vodopád se nalézá, pod Labskou boudou, při cestě do Labského dolu. Výška vodopádu je 45 metrů. V minulosti mohl být vodopád i mohutnější, tehdejší majitel staré Labské boudy Josef Šír zde nechal vybudovat malou nádrž se stavidlem a turistům tak mohl být vodopád pouštěn větším proudem. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labsky-vodopad--1
Dívčí kameny Vyhlídka
GPS poloha: 50°46'33.98"N 15°36'9.81"E
Dívčí kameny jsou jednou z nejtypičtějších skalních hradeb, které jsou vytvořeny z menšího množství blokovitých a věžovitých torů. Kolem této přírodní krásy vede Hraniční cesta ze Slezského sedla, která bezpochyby patří k nejkrásnějším trasám, procházejícím Krkonošemi. Místo vyhlídky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divci-kameny
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Nový průvodce" Kotel Vrchol
GPS poloha: 50°45'9.07"N 15°31'46.20"E
Kotel - výrazný svorový vrchol a dominanta západní části Krkonoš. Jihovýchodní svah Kotle tvoří Malá a Velká Kotelní jáma. Na severním svahu se nachází tajuplná Růženčina zahrádka se zachovalým geometrickým obrazcem z vyrovnaného valu kamení. Na severním svahu bylo ve druhé polovině 30. let 20. století postaveno několik obranných prvků (bunkrů, řopíků) prvorepublikového pevnostního opevnění. Vrchol Kotle je turisticky nepřístupný, i když bývalá turistická cesta je stále viditelná. Dnes Kotel obcházíme po severním úpatí po červené turistické značce ve směru Vrbatova bouda - Dvoračky. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kotel--1
Labe - u pramene Pramen
GPS poloha: 50°46'32.30"N 15°32'10.57"E
Pramen Labe, resp. prameny Labe se nacházejí na vrcholovém rašeliništi zvaném Labská louka. Pramen byl slavnostně vysvěcen již v roce 1648. Do dnešní podoby bylo místo, se skruží a se znaky měst, kterými Labe protéká, upraveno až v roce 1968. Nejsnažší přístup k prameni Labe je po červené značce od Vrbatovy boudy. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labe-u-pramene
Ambrožova vyhlídka Vyhlídka
GPS poloha: 50°45'45.42"N 15°32'43.12"E
Ambrožova vyhlídka se nachází při cestě mezi Labskou a Vrbatovou boudou (červená značka) na hraně ledovcového karu pod Pančavskou loukou. Z vyhlídky se nabízí pohled do Labského dolu, na východní část Krkonoš s Luční a Studniční horou, z vrcholu Sněžky je však viditelný jen kousek. Směrem při pohledu vpravo se nabízí pohled na Medvědín, Zlaté návrší a hranu Labského dolu. Vyhlídka je pojmenována po Jindřichu Ambrožovi, který byl významným pracovníkem KČT a ochráncem přírody. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ambrozova-vyhlidka--1
Kotelní jámy Rezervace
GPS poloha: 50°45'4.36"N 15°32'2.34"E
Kotelní jámy jsou státní přírodní rezervace (101 ha) na jihovýchodních svazích hory Kotel (Kokrháč) v Krkonoších. Tvoří je ledovcové kary Velká a Malá kotelní jáma v jižním a jihovýchodním svahu Kotle. Rozkládající se v nadmořské výšce výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Velká Kotelní jáma byla ledovcem vyhloubená v žule, Malá ve svoru. Obě jámy od sebe odděluje skalnatý Liščí hřebínek. V karech se vyskytují zbytky ledovcových morén, svahy mají místy sklon až 45 stupňů. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin. vzácných druhů (například hvozdík pyšný, lilie zlatohlávek, sasanka narcisokvětá, lomikámen vstřícnolistý, rozchodnice růžová, devětsil, jinořadec kadeřavý, měsíčnice vytrvalá, upolín evropský.). Z Kotelních jam vytéká Kotelský potok, pravý přítok Jizerky. Kotelní jámy patří do první, tedy nejpřísněji chráněné zóny Krkonošského národního parku a pohybovat se tady může pouze po značených cestách. Dnes jsou součásti velkoplošné NPR Prameny Labe. Kotelními jámami vede zelená turistická trasa z Dvoraček k Horním Mísečkám, která je někdy v zimě kvůli lavinovému nebezpečí uzavřena. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kotelni-jamy-
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Nový průvodce" Rozhledna Štěpánka Rozhledna
GPS poloha: 50°44'41.57"N 15°21'59.13"E
Kamenná novogotická rozhledna z r. 1847 na vrchu Hvězda nad Příchovicemi (959 m). Dokončena až v r. 1892 a nazvána Štěpánka podle arcivévody Štěpána, protektora stavby císařské silnice z Liberce do Trutnova, budované kolem r. 1847. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-stepanka
Zlaté návrší Vrchol
GPS poloha: 50°44'58.20"N 15°33'20.59"E
Zlaté návrší (Krkonoš) je holý svorový hřbet, který se nalézá mezi masivem Kotle a Medvědínem. Zlaté návrší je nyní turisticky nepřístupné a tak krásné výhledy, z jeho vrcholu, už jsou dnes bohužel jen krásnou vzpomínkou. Cesta od Medvědína se u Šmídovy vyhlídky odklání k Masarykově silnici po níž se dostaneme k Vrbatově boudě. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlate-navrsi
Labská bouda Rekreační oblast
GPS poloha: 50°46'12.76"N 15°32'46.18"E
Labskou boudu jsme navštívili na podzim, když jsme se vydali na pěší tůru ze Špindlerova Mlýna. Nejdříve jsme dorazili k lanovce, kterou jsme vyjeli na Medvědín (1235m n. m. ) Od lanovky jsme zamířili po dobře označených turistických chodnících směrem ke Zlatému návrší (asi 1 hodina chůze). Po červené značce jsme dále pokračovali směrem k Labské boudě. Cestou jsme míjeli mohylu Hanče a Vrbaty, kteří tragicky zahynuli při lyžařském závodě na 50 km, v roce 1913. Ještě jsme cestou viděli jednu pamětní bronzovou desku, kterou však skoro všichni turisté přehlédnou, protože je umístěna těsně nad zemí. Schválně jsme na chvíli u této desky postáli, ale i když prošlo několik lidí, nikdo tento pomníček nezaregistroval. Tato bronzová deska je věnována zakladateli HS Krkonoše, kterým byl Otakar Štětka (23. 10.1916-23. 9. 1975). K Labské boudě jsme došli za necelou hodinu volné chůze.Mrzí mě, že se nyní uvažuje o zbourání Labské boudy.Když je již něco vybudované, nemělo by se to bezmyšlenkovitě ničit!! Labská bouda je i stanicí Horské služby. Z Labské boudy se pohodlně dostaneme po jednom kilometru chůze, k pramenům Labe. Autor článku: Božena Hlavinková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-bouda--2
Labská bouda Bouda
GPS poloha: 50°46'6.30"N 15°32'49.77"E
Založena po r. 1830 nad závěrem karu Labského dolu, vyhořela 6. 11. 1965 a nově postavena jihozápadně od zbořeniště v r. 1975 podle projektu Ing. arch. Z. Říháka. Je zde stanice Horské služby. V blízkosti na Labí patrné zbytky malé nádrže, sloužící dříve k nadržení vody pro Labský vodopád. Ubytovat se můžete ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích s výhledem do Labského dolu, na Dívčí a Mužské kameny, Malý Šišák, Luční horu, Medvědín, Stoh a na Sněžku. Pokoje mají vlastní sociální zařízení (WC, umyvadlo, sprcha). 1) Ubytování se snídaní: 1 osoba …….…………..... 395,- Kč 1 dítě ( 3-12 let ) ………… 295,- Kč Labská bouda leží na křižovatce nejznámějších a nejkrásnějších zimních turistických tras. Odtud se rozbíhají cesty do všech atraktivních částí Krkonoš. Na běžkách můžete jet do Špindlerova Mlýna, Horních Míseček, Harrachova, k prameni Labe, k Labskému vodopádu a Špindlerovce, odtud dál na Luční boudu, do Pece pod Sněžkou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Nový průvodce" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-bouda
lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka
GPS poloha: 50°42'54.04"N 15°36'50.33"E
Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu 1947. Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech 1963-64 byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/svaty-petr.aspx Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-plan-ski-areal-svaty-petr
Bouda u Sněžných jam - Wawel Bouda
GPS poloha: 50°46'43.64"N 15°33'21.67"E
Bouda u Sněžných jam-Wawel, byla jako turistická útulna, založena již r. 1831. Nyní je nepřístupná a slouží jako tel. vysílač pro Polsko. Bouda u Sněžných jam se sice nachází v Polsku, ale vzhledem k přístupnosti po Cestě Českopolského přátelství jsem si "dovolil" přiřadit ji k ČR. Bouda je výrazným orientačním bodem při toulkách v západní části Krkonoš. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda-u-sneznych-jam-wawel
Bradlerovy Boudy ( Fučíkovy ) Bouda
GPS poloha: 50°46'3.69"N 15°35'6.43"E
Bradlerovy Boudy (též Fučíkovy) založené r. 1637, nyní v majetku Klubu českých turistů. Možnost ubytování, kapacita 90 lůžek, 60 míst u stolu. Přístup po žluté značce od Davidových boud, Špindlerova Mlýna. Nebo po modré značce od Martinovy boudy, nebo Petrových Boud. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bradlerovy-boudy-fucikovy-
Petrova bouda Bouda
GPS poloha: 50°46'12.24"N 15°36'46.83"E
Založena kolem roku 1790, na zimní provoz přestavěna r. 1811. Větší přístavba proběhla v letech 1886- 87. Název vznikl zkomolením jména zakladatele Jana Pittermanna. Nyní je v majetku OREA, stanice Horské služby, trasa pro horská kola. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/petrova-bouda
Špindlerův Mlýn - Bílý most Most
GPS poloha: 50°43'31.36"N 15°36'21.92"E
Bílý most přes Labe se pro svůj tvar stal symbolem Špindlerova Mlýna, postaven byl v roce 1911, jeho předchůdce, dřevěný most pocházel již z roku 1829 a byl zničen povodní v roce 1897. Dnešní most je železobetonový lomený segmentový oblouk. Most je doplněn dřevěným zábradlím a již slouží pouze pro pěší. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Nový průvodce" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-bily-most
Martinova bouda Bouda
GPS poloha: 50°46'12.32"N 15°34'35.73"E
Založena r. 1642 na jižním svahu Vysokého kola. Bouda byla pojmenována podle nájemce Martina Erlebacha. V roce 1906 z podnětu Jana Buchara zřídil Klub českých turistů pod boudou přírodní botanickou zahrádku. Zpustlou zahrádku obnovil v roce 1930 prof. Karel Kavina. Po druhé světové válce opět zpustla. Dnes je zde stanice Horské služby. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/martinova-bouda
Špindlerův Mlýn - kostel sv. Petra a Pavla Kostel
GPS poloha: 50°43'38.14"N 15°36'41.47"E
Popisovat Špindlerův Mlýn jako středisko zimních sportů je nošení dříví do lesa. Ve Špindlu však najdeme i duchovní památku, je jím Kostel Sv. Petra a Pavla. Souhlas ke stavbě kostela byl dán patentem Františka I v roce 1793. Nový kostel měl nahradit rozpadávající se kapličku ve Svatém Petru. Základní kámen byl položen roku 1802, za pět let, tj. koncem roku 1807 byla stavba kostela dokončena. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-kostel-sv-petra-a-pavla
Harrachov - lanovka na Čertovú horu Lanovka
GPS poloha: 50°46'21.50"N 15°25'32.27"E
Harrachov - lanovka na Čertovú horu Lanovka na Čertovú horu v meste Harrachov je v prevádzke od r. 2002. Lanová dráha meria 1303 metrov. Dolná stanica je 665 metrov a horná 1022 metrov nad morom. Má 12 podpier a jazda trvá približne 9 minút. Prechádza okolo obrovského mostíku, na ktorý je z lanovky zaujímavý pohľad. Počas letnej sezóny zasa poskytne turistom vyviesť sa na vrchol, odkiaľ je možnosť si vybrať turistickú trasu do okolia alebo sa vrátiť späť do Harrachova. Je možnosť si vyviesť i bicykel. Výrobca lanovky je Poma, počet sedačiek 130, prepravná kapacita je 1782 osôb za hodinu. Prekonáva prevýšenie 357 m, priemer dopravného lana je 40,5 mm. Autor článku: Rudolf Minarčík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/harrachov-lanovka-na-certovu-horu
Medvědí bouda (Medvědí boudy) Bouda
GPS poloha: 50°45'38.31"N 15°35'14.60"E
Medvědí bouda klasická krkonošská horská bouda asi 5 km od centra Špindlerova Mlýna, Vnadmořské výšce 1050 metrů nad mořem. Z objektu a jeho okolí je nádherný výhled na Kozí hřbety, Labský důl, Zlaté návrší, Medvědín, Pevnost, Mohylu Hanče a Vrbaty, Dívčí a Mužské kameny, Pančavské vodopády. Výhodná výchozí poloha pro hřebenové túry, letní i zimní turistiku, cykloturistiku. Vlastní vlek vhodný pro výuku základů lyžování a snowboard. Doprava v zimním období mezi Medvědí boudou a Špindlerovým mlýnem zajištěna rolbou. Nejbližší spojení hromadnou dopravou je linkou Špindlerův Mlýn - Špindlerovka na zastávku Medvědí koleno. Tato linka není v idosu! Její jízdní řád naleznete na www. spindleruv-mlyn. cz pod odkazem "jízdní řády". Jinak z Medvědího kolena je to na Medvědí boudu pořádný krpál! na 2,3 km převýšení 260 m. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Nový průvodce" Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedi-bouda-medvedi-boudy
Špindlerův Mlýn - turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°43'30.63"N 15°36'31.00"E
Turistické informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o Špindlerově Mlýnu a Krkonoších se nachází ve Svatopetrské ulici čp. 173 v budově městského úřadu. V infocentru je k získání turistická známka č. 15 - Špindlerův Mlýn. Kontakt: Turistické informační centrum Svatopetrská 173 543 51 Špindlerův Mlýn e-mail:
[email protected] [email protected] web: http://www.spindlmu.info tel.: 499 523 656 fax: 499 523 818 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-turisticke-informacni-centrum
Benecko - Infocentrum Flora Ostatní
GPS poloha: 50°39'55.44"N 15°32'55.72"E
Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Benecko 200 tel. 481 582 606; 603 269 460 Provozní doba: 15.12. - 31.3. Po - So 9:00 - 17:30 Ne 10:00 - 15:00 1.4. - 14.12. Po - Pá 9:00 - 16:30 So 9:00 - 12:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/benecko-infocentrum-flora
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7