Průvodce "Nový průvodce"
Landštejn (hrad) Zřícenina
GPS poloha: 49°1'26.52"N 15°13'49.36"E
Landštejn je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe zachovaných hradních zřícenin u nás. Landštejn, který stojí v příjemné lesnaté krajině na jednom ze žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, od pradávna střežil hranici tří historických zemí ? Čech, Moravy a Rakouska. Landštejn se nachází na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Přístupová cesta od severu prochází první renesanční bránou ze 16. století, chránící vstup do předhradí s hospodářskými budovami. Za druhou bránou je ve svahu nové pozdně gotické předhradí, chráněné hradbou se třemi půlkruhovými baštami. V sousedství třetí brány je zbytek brány původního románského hradu, na nádvoří jsou zbytky zdí pozdně gotického krajířovského paláce a jádro nejstaršího románského objektu se dvěma věžemi. V severní věži se vzácně dochovala románská hradní kaple s apsidou a tribunou. Z vrcholu vyšší ? jižní věže se nabízí krásný výhled do širokého okolí. V jednom z objektů na předhradí je malá expozice o archeologickém výzkumu, v patrech velké věže jsou umístěny informační panely o historii hradu. Založení hradu se datuje do 13. století. V jeho historii se na něm vystřídala celá řada majitelů. Menšími přestavbami procházel sice již od konce 14. století, ale větších změn se dočkal až ve století šestnáctém, kdy byl rozšířen a nově opevněn. Díky dvojitým hradbám se tak Landštejn stal jedním z největších hradů u nás. Byl obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti. Jádrem hradu je románská stavba z počátku 13. století, tvořená dvěma hradními věžemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní věž s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu měla obrannou úlohu. V druhé věži se dodnes dochovala románská hradní kaple. Landštejn je považován za dějiště Schillerova dramatu Loupežníci. Zřícenina je přístupná ze Starého Města pod Landštejnem (na silnici Nová Bystřice Slavonice) po odbočce vedoucí přímo k hradu nebo po červeně značené stezce (asi 4 km). Okolo zříceniny prochází také modrá značka z Nové Bystřice (asi 4 km) do Českého Rudolce (13 km). Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Nový průvodce" Historie Landštejn byl vybudován jako románský hrad na počátku 13. století, pravděpodobně z iniciativy krále Přemysla Otakara I. Hrad vznikl jako význačná vojenská opora panovníka na neklidné česko-rakouské hranici. Ve 2. polovině 13. století hrad získali Vítkovci z třeboňské větve, kteří se pak psali z Landštejna. V roce 1381 získal hrad od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku, původem ze Štýrska, a jeho rod tu pak sídlil téměř dvě století. Krajířové z Krajku nechali Landštejn přestavět a rozšířit jeho opevnění. Konrádův syn Lipolt byl úhlavním nepřítelem husitů. V roce 1420 neúspěšně obléhal Tábor, Jan Žižka se mu pak pomstil tím, že náhlým výpadem dobyl a vypálil Landštejn a zajal Lipoltavu manželku a děti. Ve 2. polovině 15. století byl hrad pozdně goticky přestavěn, byl postaven nový palác, opevněný hradbou s věžemi. Opevnění bylo průběžně zdokonalováno až do poloviny 16. století. V roce 1618 se hrad marně snažilo dobýt císařské vojsko hraběte Dampiera. Podařilo se to až o rok později hraběti Buquoyovi, který donutil vyhladovělou stavovskou posádku složit zbraně. V letech 1685 ? 1816 vlastnili Landštejn Herbersteinové. To již však sláva kdysi významné pomezní pevnosti dohasínala. V roce 1771 tu po zásahu blesku vypukl požár, hrad vyhořel, zůstal neobýván a měnil se ve zříceninu. V 70. a 80. letech minulého století byl Landštejn důkladně rekonstruován. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/landstejn-hrad
Vysoký kámen Kopec
GPS poloha: 49°5'14.05"N 15°11'9.15"E
Vrch (738 m) leží asi 5 km jižně od Kunžaku a asi 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Hora byla v minulých dobách místem, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska. Na jejím vrcholu byl hraniční mezník. Její německý název Markstein zřejmě připomíná, že hora byla Trojmezím a v překladu znamená tolik co "Hraniční kámen". Na vrcholku jsou mohutné skalní masivy, které stojí za zhlédnutí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoky-kamen--1
Hadí vrch Rezervace
GPS poloha: 48°58'55.86"N 15°12'4.89"E
V prostoru ohraničeném silnicí spojující Novou Bystřici se Starým Městem pod Landštejnem a státní hranicí ČR s Rakouskem se nachází území známé jako Hadí vrch. V širší známost vešlo zejména díky záměru vybudovat zde, na území, které bylo kvůli pohraničnímu pásmu veřejnosti dlouho nepřístupné, rozsáhlý přírodní park s ubytovacími kapacitami pro náročné. Hlavním důvodem proti tomuto záměru je ochrana zdejší přírody a zejména stejnojmenné přírodní rezervace (13 ha). Ta leží v blízkosti státní hranice s Rakouskem a je tvořena porostem borovice s příměsemi smrku a břízy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hadi-vrch
Rybník Osika Rybník
GPS poloha: 49°2'1.87"N 15°8'34.97"E
Osika je rybník v romantickém zákoutí Javořické vrchoviny taktéž nazývané Česká Kanada. Rybník má rozlohu 68 hektarů a maximální hloubku 5m. Byl založen již v 16. století mnichy z nedalekého kláštera Nejsvětější Trojice. Díky pozvolnému svažování dna u pláže je ideální pro rodiny s dětmi. Ubytování u rybníka lze také použít jako základnu pro podnikání různých výletů po okolních památkách, zajímavostech nebo jen tak do přírody. Například nedaleko se nachází zřícenina hradu Landštejna, vojenské opevnění Klášter II. Lze také spojit příjenmou projížďku parní vlakem úzkokolejky a navštěvu hradu, jesliček a ostatních památek v Jindřichově Hradci. Autor článku: Petr Krejčí Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rybnik-osika
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Nový průvodce" Schillerův kámen Kámen
GPS poloha: 49°1'11.50"N 15°19'13.55"E
Jde vlastně o zajimavé seskupení žulových bloků, které vystupují na plošině pod Stříbrným vrchem a dosahují výšky až 12 m. Vytvářejí zde velice romantickou scenérii. Vznikly zvětráváním a odlučností od skalního podkladu. Traduje se v ústním podání sdělení, že toto místo měl navštěvovat slavný německý dramatik a básník Friedrich von Schiller (1759-1805) a získávat zde inspiraci pro své slavné dílo "Loupežníci". Nápis na skále má pocházet z první poloviny 19. století a je stále obnovován. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.78 Česká Kanada a Slavonicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/schilleruv-kamen
Česká Kanada Přírodní park
GPS poloha: 49°7'16.46"N 15°11'24.94"E
Přírodní park Česká Kanada je tvořen rázem krajiny mezi Kunžakem, Novou Bystřicí a Slavonicemi. Přírodní scenérie, která dala vzniknout názvu Česká Kanada, je tvořena rozlehlými lesy, rybníky, žulovými balvany a mnoha dalšími přírodními krásami. Tento park je považován za lesní genovou základnu a velmi důležité jsou také jeho vodohospodářské funkce. Celá oblast je vysloveně vhodná k velmi krásné rekreaci. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-kanada
Landštejn - gotický skvost mezi hrady Hrad
GPS poloha: 49°1'36.21"N 15°13'55.30"E
Landštejn – gotický skvost mezi hrady Řečeno slovy bulváru: Kdo neviděl Landštejn, nebyl nikde! Landštejn se prostě vidět musí! Pomezní hrad, na jehož výstavbu dohlížel sám český panovník Přemysl Otakar I. a dokonce na ochranu stavebníků poskytl i vojenskou ochranu, patří ke třem nejzachovalejším gotickým hradům v Česku. Vznikal totiž na horkém vitorazském území, které bylo rozhodnutím císaře Fridricha I. Barbarossy odtrženo Čechám a přidruženo k Rakousům. Tuto dobu využili hrabata ze Zöbingu k postavení hradu, pod nímž vzniklo městečko Pomezí. O spornou část území se vedly dlouhé spory a boje, které ukončil až sňatek politicky myslícího krále Přemysla Otakara II. s Markétou z Babenberka v roce 1252. Částí jejího věna bylo kromě hradu Landštejna i jeho okolí, které bylo již natrvalo připojeno k Čechám. Český král si však hradu příliš neužil. Po sedmi letech za nezjištěných okolností získal Landštejn pan Oldřich z rodu Vítkovců z Lomnice. Vítkovci byli velmi mocný rod s velkým majetkem a podle toho si i vyskakovali. Tu na straně krále, tu proti němu. Zatím co Sezemův syn Vítek se vyznamenal při obraně Znojma v roce 1307 a stranil Elišce Přemyslovně, vnuk Vilém, držící Třeboň, Lomnici a Nové Hrady a na královské Hluboké byl dokonce purkrabím, zpočátku opruzoval krále Jana Lucemburského, s jehož panováním nebyl spokojen. Král si nemohl nechat líbit neloajální jednání svého „podřízeného“ a podnikl proti jeho landštejnskému sídlu v roce 1317 trestnou výpravu. Výtečně opevněný hrad však odolal tehdejší vojenské technice a královské vojsko muselo odtáhnout s nepořízenou. Ani husité jej o sto let později nedobili a stačili jen vypálit jeho část. To ale předbíháme. Vilémovi to však myslelo politicky, a proto se do roka s králem usmířil a ten za jeho služby při válečných výpravách a diplomatických jednáních se mu odvděčil tím, že z něj udělal svého rádce – v dnešním pojetí poradce. Vilém si dovedl šplhnout i u moravského markraběte a pozdějšího českého krále Karla IV.. Ten se ho zastal při sporu o starou zemskou obchodní stezku z Rakous do Slavonic, který vyvrcholil v roce 1354. Jindřich z Hradce totiž plánoval v dnešním slova smyslu obchvat do Jindřichova Hradce přes Kunžak a Bystřici, který by minul dosavadní stanici v Pomezí. Přesto, že do sporu nazývaného „válka růží“ zasáhl sám král – otec vlasti Karel IV., došlo o dva roky později až na osobní souboj. Vilém ve svých šedesáti letech zřejmě neovládal svou zbraň tak dokonale jako hradecký Jindřich a raněn při souboji ve třetí dekádě dubna 1356 umírá. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Nový průvodce" Hrad pak získal od Václava IV. rod z Krajku původem ze Štýrska, který provedl na hradě významné přestavby. I tehdy přes příbuzenské vazby a možná právě pro ně trvaly spory s Hradcem a musel je urovnávat sám král Václav IV. Landštejnský Lipolt si ale naběhl na vidle, když s rakouským vévodou Albrechtem oblehl neúspěšně v roce 1420 město Tábor. Táborský lapka a šéf husitů Jan Žižka z Trocnova si to nenechal líbit, unesl Lipoltovu manželku a děti z Bystřice a jako by mu to nestačilo, vypálil mu i hrad a Bystřici. Snad by mu vypálil i rybník, kdyby tam byl. Do gotické podoby hrad přestavěl a opevnění vylepšil Vilémův syn Wolfgang. Obranný systém zlepšoval i jeho syn a vnuk Zdeněk II.. Ten však nebyl zřejmě dobrým hospodářem a hrad s panstvím stačila zadlužit natolik že jej po neshodách s nevlastní matkou musela dceruška Anna prodat i s 12 vesnicemi jednomu rakušákovi. Od něj zase koupil majetek bohatý jihlavák David Neumaier. Jeho syn Gottfried se však dal v roce 1618 na stranu odbojných stavů a hrad byl obsazen vojenskou posádkou. Nastal čas prověřit úspěšnost opevnění. Císařský velitel hrabě Henri Dampierre si na něm vylámal zuby a ani generálu hraběti Buquoyovi se ho nepodařilo dobýt vojensky a byl nucen počkat na to, až se mu vyhladovělá a nedostatečně zásobená posádka vzdá dobrovolně. Po Bílé hoře se začaly konfiskovat majetky odbojných šlechticů a konfiskace se nevyhnula ani Landštejnu. Vystřídalo se na něm pak několik majitelů. Co nedokázaly zničit vojenské kohorty zničila příroda. Dvakrát byl hrad zasažen bleskem. Ten druhý zásah do útočištné věže zvané bergfrit v roce 1771 byl pro něj smrtelný. Hrad zcela vyhořel a stal se neobyvatelný. Brzy to zjistili i obyvatelé okolních obcí a z hradu si brali stavební materiál pro své potřeby. Trvalo ještě dlouhých 200 let, než se v roce 1972 začalo se záchrannými pracemi. Rekonstrukce trvala dlouhých 18 let, než mohli do útrob hradu vstoupit první oficiální návštěvníci. Práce však ještě neustaly, neboť v současné době se provádí archeologický průzkum, jehož výsledky si můžeme v hradní expozici prohlédnout. Vystavené nálezy svědčí o vysoké kulturní a životní úrovni jeho majitelů. Snad nejzajímavější jsou renesanční kapesní sluneční hodiny, které alespoň ve dne odměřovaly čas Krajířům z Krajku. Zajímavá jsou i nalezená pisátka, knižní kování, pozdně gotická plastika panenky s měšcem, koník z pálené hlíny, z keramiky zejména gotické kachle i skleněné nádoby. Neočekávaný a unikátní byl nález víčka od lékovky na tzv. „dryák“ neboli všelék, pocházející z dosud existující benátské lékárny. Dosti však historie a pojďte se s námi nadýchat neopakovatelné atmosféry, kterou pozůstatky hradních zdí vyzařují. Rozhodně si šetřete síly na výstup po 150 schodech na 36 m vysokou Velkou věž, odkud je jedinečný a nezapomenutelný výhled na landštejnskou vodní nádrž, Kostel sv. Jana Křtitele v osadě Pomezí a rozsáhlé lesní hvozdy přecházející plynule „díky“ schengenu až do Rakouska. Na prohlídku si kromě vstupenky zakupte ještě dvacetistránkovou brožurku s krásnými fotografiemi, která vás spolehlivě provede hradem i jeho historií a průvodce či průvodkyně vám jistě prozradí pověst o landštejnské Bílé paní. I na Landštejnu se v období prázdnin pořádají různé kulturní akce, rytířská klání, ukázky výcviku dravců. Abyste něco nepropásli zalistujte na jeho webových stránkách www.hrad-landstejn.eu/kulturni-akce a rozhodně přijeďte. Věřte, že nebudete litovat!
Text i foto: Ing. Rostislav Novák Autor článku: Rostislav Novák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/landstejn-goticky-skvost-mezi-hrady
Malá Hluboká Zřícenina
GPS poloha: 49°4'6.24"N 15°19'27.70"E
Malou Hlubokou se nazývá chátrající novogotický zámek v Českém Rudolci. Takto zdevastovaný je vícejak 40 let a snad se najde nějaký investor,který se postará o jeho rekonstrukci. Zajímavostí je,že v jeho okolí se pohyboval koncem 18.stoletzí známý lupič Johann Georg Grasel. Od té doby se také říká lumpům ty jsi ale grázl......
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Nový průvodce" Autor článku: Petr Karlíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mala-hluboka
Landštejn (přehrada) Přehrada
GPS poloha: 49°1'21.36"N 15°14'25.76"E
Vodní dílo Landštejn bylo vybudováno na potoce Pstruhovci pod zříceninou hradu Landštejna asi 8 km západně od Slavonic a 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Stavba přehrady, jejímž hlavním účelem je ochrana obcí ležících níže po proudu před velkou vodou a akumulace vody pro vodárenské účely, byla dokončena roku 1973. Za 25 m vysokou a 376 m dlouhou sypanou hrází vzniklo jezero o rozloze 40 ha s celkovým objemem 3,12 mil. metrů krychlových zadržené vody. Největší hloubka vody v jezeře dosahuje 21 m. K nádrži a okolo ní vedou trasy turistických značek: modrá z Nové Bystřice (asi 10 km) nebo z Českého Rudolce (asi 15 km), červená ze Starého Města pod Landštejnem (asi 4 km) a zelená okružní s výchozím místem u hradu Landštejna. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/landstejn-prehrada
Cyklocamp pod Landštejnem Cyklisté vítáni
GPS poloha: 49°0'49.68"N 15°15'7.02"E
Kemp, adresa: Staré město pod Landštejnem Telefon: +420739667575, e-mail:
[email protected] Kapacita: 180 míst Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty, Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině, Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů nebo chatek, Nabídka posezení u stolků v blízkosti stanové nebo chatové zóny, dle možností zastřešených, Možnost nákupu nejnutnějších potravin, Dostatečné osvětlení přístupových cest ve stanovém nebo chatovém areálu, Možnost pronájmu stanů, chatek, bungalovů aj., Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Objekt bývalého mezinárodního pionýrského tábora MV byl před několika lety v nepříliš utěšeném stavu. Přeměna areálu v kemp, zaměřený zejména na cyklisty, je doslova „během na dlouhou trať“. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cyklocamp-pod-landstejnem
Penzion Bejčkův mlýn Cyklisté vítáni
GPS poloha: 49°0'25.92"N 15°19'47.64"E
Ubytování, adresa: Stálkovská 25, Slavonice Telefon: +420384493181,+420605572916, e-mail:
[email protected] Kapacita: 70 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet Hodnocení: Velmi pěkný areál bývalého mlýna 1, 5 km od centra Slavonic má rozsáhlý okolní pozemek i s vlastním Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Nový průvodce" rybníkem. Ideální základna pro cyklistické výlety Českou Kanadou i do rakouského příhraničí. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penzion-bejckuv-mlyn
Vodní nádrž ve Nové Bystrici Přehrada
GPS poloha: 49°1'9.52"N 15°6'11.30"E
VODNÍ NÁDRŽ VE NOVÉ BYSTRICI se rozprostírá v Bystrickej dolině, v chráněné krainné oblasti Kysuce a zásobuje celý Žilinský kraj pitnou vodou.Výstavby začala v roce 1983. Nachází se na soutoku řeka Bystrica, potoka harvelka a Riečnickým potokom. Autor článku: emmy7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodni-nadrz-ve-nove-bystrici
Cyklocamp pod Landštejnem BikeBAR Cyklisté vítáni
GPS poloha: 49°0'49.68"N 15°15'7.02"E
Stravování, adresa: Staré město pod Landštejnem Telefon: +420739667575, e-mail:
[email protected] Kapacita: 120 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Příjemná nová možnost k občerstvení pod Landštejnem v rozumných cenách a dobré kvalitě. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cyklocamp-pod-landstejnem-bikebar
Penzion Bejčkův mlýn - restaurace Cyklisté vítáni
GPS poloha: 49°0'25.56"N 15°19'48.36"E
Stravování, adresa: Stálkovská 25, Slavonice Telefon: +420384493181,+420605572916, e-mail:
[email protected] Kapacita: 95 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost usušení oblečení a výstroje, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka místní gastronomické speciality, Celodenní provozní doba Hodnocení: Penzion s restaurací leží v kouzelném prostředí na konci Slavonic ve směru na Stálkov. V okolí pevnostní areál, města Slavonice, Dačice, Nová Bystřice, hrad Landštejn, pila v Peníkově, keramika Maříž, zajímavé rakouské příhraničí. Velký výběr dobře vyznačených cyklostezek nádhernou krajinou České Kanady. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Nový průvodce" Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penzion-bejckuv-mlyn-restaurace
Pevnostní areál Slavonice Muzeum
GPS poloha: 49°0'15.75"N 15°19'29.06"E
Přibližně dva kilometry od města Slavonice (popis na turistika. cz) po červené turistické značce se nalézá Pevnostní areál Slavonice. Tento areál slouží jako ukázka obranné pevnostní linie Československé republiky budované v letech 1935- 1938. Je tvořen jedenácti objekty zrekonstruovaných do původní podoby. Velmi podrobný popis všech objektů naleznete na stránkách turistického informačního centra Slavonice. Jeden z bunkrů je veřejnosti přístupný, včetně odborného výkladu, slouží jako muzeum. Jednou za čas se zde konají "Velké prohlídkové akce", kdy je možno shlédnout všechny bunkry s průvodcem v patřičných dobových uniformách. Každou první sobotu v srpnu je zde pravidelně pořádána bojová ukázka "Přepadení řopíků 1938". Otevírací doba muzea (je umístěno v jednom z bunkrů): květen, červen, září - jen o víkendech od 10 do 17ti hodin červenec - srpen - denně od 10 do 17ti hodin Autor článku: Jaromír Klein Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pevnostni-areal-slavonice
Peníkov - vodní pila Technická památka
GPS poloha: 49°3'16.27"N 15°18'37.26"E
Pozoruhodně zachovalá pila s pohonem vodním kolem. K zlepšení průtoku a nadržení vody slouží rybníček nad objektem. Přístup do Peníkova je nejsnažší od Českého Rudolce směrem na Stálkov/ Staré Město p. Landštejnem. Podle záznamů pila určitě stála v r. 1865. Součástí vodního díla byl i mlýn, ten je přebudovaný na rekreační objekt a technologie se nedochovala. Mlýn byl využíván do konce 2.světové války, pila příležitostně i později, až do 70. let, od r. 1963 je prohlášena technickou památkou. Důkladné opravy se ale dočkala až v l. 2001-2005, k řezání slouží rámová pila s dřevěným rámem, kulatina se na vozík naváží z hráze rybníka, řezivo se odebírá ručně. Kromě rámové pily je k dispozici kotoučová pila na omítání dřeva (oříznutí oblin). Průměr hlavního kola je 3m, výkon se odhaduje na 3, 4kW. Většina parametrů viz web.
Ukázky práce květen a září: každou sobotu v 15 hod. červen až srpen: každou středu a sobotu v 15 hod. mimo tyto termíny po dohodě s průvodcem na tel. čísle 602 464 925. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penikov-vodni-pila
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Nový průvodce" Kostel sv. Petra a Pavla Kostel
GPS poloha: 49°1'9.31"N 15°6'15.06"E
Farní kostel ze čtrnáctého století byl přestavován v letech 1420, poté 1651, 1697, 1774 a 1788, zejména kvůli požárům. Vnitřek kostela byl pokaždé opraven ve stylu té či oné doby. Nejprve zde stála trojlodní gotická loď z dřevěným trámovým stropem, který zřejmě shořel za husitských bojů. Nová klenba se však při pozdějším požáru také zřítila a byla nahrazena 1697 barokní valenou klenbou. V původním stavu zůstala zachována kaple sv. Barbory (kaple mrtvých, neboli sv. Kříže). Také východně položený presbytář se zachoval v gotickém stylu s dvěma žebrovými klenbami ze 14.-15. století a pětibokým závěrem. Roku 1937 byly při renovaci této části kostela odhaleny gotické fresky nad vchodem do sakristie z poloviny 14. století, představující zřejmě sedm apoštolů. Oltářní obraz Odevzdání klíčů maloval Jan Leopold Teussinger ze Slavonic (1766) a vidíme na něm Ježíše podávajícího sv.Petru klíče od nebeského království. V roce1929 byl hlavní oltář renovován a svatostánek pozlacen, o rok později byl již oltář osvícen šedesáti elektrickými žárovkami. V roce 1923 byla provedena oprava kostela, přitom bylo objeveno několik hrobů a hrobka pod nešporním oltářem byla překlenuta dvěmi kamennými deskami. Pro zajímavost můžeme uvést, že roku 1929 byla z Vídně objednána 14m dlouhá třídílná bambusová tyč kvůli odstraňování pavučin ze stropu kostela. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-petra-a-pavla--3
Sousoší Nejsvětější Trojice Socha
GPS poloha: 49°1'9.70"N 15°6'11.93"E
Sousoší Nejsvětější Trojice v Nové Bystřici, postavené roku 1679 jako poděkování, že zde přestal řádit mor. Na vrcholku morového sloupu je umístěna socha Nejsvětější Trojice, tzv. „Trůn milosti“. Jde o ikonografický typ, kdy postava Boha Otce drží v klíně ukřižovaného Boha Syna (Ježíše Krista) s holubicí, symbolizující Boha - Ducha svatého. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sousosi-nejsvetejsi-trojice
SLOVENSKÝ ORLOJ Technická památka
GPS poloha: 49°1'9.62"N 15°6'23.29"E
SLOVENSKÝ ORLOJ ve Staré Bystrici je unikátní hodinářské dílo. Názorně zobrazuje astronomické údaje, běh Slunce kolem Země, jeho výšku nad obzorem, polohu zvěrokruhu, polohu a fáze měsíce.Barevnost hlavního číselníku orloje je daná fázemi dne jak jimi prochází Slunce: černá noc, červená úsvit a soumrak, světlomodrá den. Zlaté křivky na číselníku znázorňují obratníky raka a kozoroha, rovník, obzor a tzv. místní Poledník, přímku, která zobrazuje místní astronomické poledne, nejvyšší polohu Slunce během dne nad Starou Bystricou. Geometrie křivek a barevných ploch na číselníku je navržena podle zeměpisné polohy Staré Bystrice. Na vnějším okraji číselníku je tzv. kalendářní deska rozdělená na 366 dílů, která se každý den pootočí o jeden dílek den, s výjimkou 28. února nepřestupného roku. Významné slovenské svátky a památné dny jsou na kalendáři označené červenou hvězdičkou. Součástí naší dodávky jsou dále hodiny zobrazující středoevropský čas a také cimbál pro odbíjení celých hodin a zvon, který vytváří zvukovou kulisu po dobu promenády apoštolů. Autor článku: emmy7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slovensky-orloj
Kašna a socha sv. Lukáše Kašna
GPS poloha: 49°1'9.86"N 15°6'10.00"E
Na Kašně je umístěna socha sv. Lukáše, který se opírá levou nohou o hlavu vola, pocházela ze soukromého domu, nyní je součástí kašny. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Nový průvodce" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kasna-a-socha-sv-lukase
Muzeum samorostů Muzeum
GPS poloha: 49°0'15.43"N 15°19'59.04"E
Soukromé muzeum samorostů vytvořené v okolí Myslivny stojící u silnice Slavonice- Stálkov. Většina exponátů se nachází pod širým nebem, subtilnější artefakty v garáži a bývalé stodole. Při cestě po uvedené silnici doporučuji navštívit tuto nepřehlédnutelnou sbírku a zamyslet se nad tím co dokáže příroda. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-samorostu
Psí hřbitov na Graselově stezce Hřbitov
GPS poloha: 49°3'43.80"N 15°18'47.38"E
Psí hřbitov je jedno ze zastaveních na Graselově stezce, která se nachází nedaleko Českého Rudolce. Na hřbitově najdeme kameny, pod něž pohřbíval rudolecký pán rytíř van Pichioni své lovecké psy. Je jich zde několik, ale nejzajímavější a největší je kámen s vytesaným lidským obličejem. Graselova stezka je souhrn okružních stezek na Dačicku a také na části Rakouska. Tyto stezky procházejí Slavonicemi (začíná u ubytovny Pekoro), Vranětínem a Dobersbergem. Vyprávějí o postavě a osudech Johanna Georga Grasela (1790-1818) (po něm nám zbylo slovo GRÁZL) a o řadě pověstí. Stal se členem loupežnické bandy a obával se ho celý kraj. Stezka vede místy, kde se Grasel skrýval a loupil. Na stezce najdeme poutní kostel, rybníky, vyhlídky, Graselovu sluj, Schillerovy kameny, celodřevěnou vodní pilu, psí hřbitov... Stezka je značená písmenem G: zelená trasa: Pfaffenschlag-Velký Troubný červená trasa: Slavonice-Pfaffenschlag-St.město pod Landštejnem-Landštejn žlutá trasa: Dolní Bolíkov-Vlastkovec-Stálkov-Landštejn červená trasa: Dačice-Lidéřovice-Český Rudolec modrá trasa: Český Rudolec-Penikov-Stoječín-Landštejn Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/psi-hrbitov-na-graselove-stezce
Hůrky - nádraží Žel. stanice
GPS poloha: 49°2'44.32"N 15°9'28.72"E
Jedna ze stanic úzkorozchodné trati z Jindřichova Hradce do Bystřice. Parní provoz není běžný. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hurky-nadrazi
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Nový průvodce" Nová Bystřice - Turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 49°1'10.69"N 15°6'9.90"E
Informační centrum se nachází na hlavním Mírovém náměstí v historické části města. Kontakt: Turistické informační centrum, Mírové náměstí 53, 378 33 Nová Bystřice telefon: 384 386 909 e-mail:
[email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.78 Česká Kanada a Slavonicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nova-bystrice-turisticke-informacni-centrum
Nová Bystřice - Informační centrum Ostatní
GPS poloha: 49°1'9.52"N 15°6'11.30"E
Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Mírové nám. 53, Nová Bystřice tel.: 384 386 909 Provozní doba: V letní turistické sezóně 15. června - 15. září Pondělí - pátek 8.00 - 17.00 Sobota - neděle 9.00 - 12.00 12.30 - 16.00 Mimo letní turistickou sezónu 16. září - 14. června Pondělí - pátek 8.00 - 16.00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nova-bystrice-informacni-centrum
Česká Kanada - Maříž, Slavonicko, trojmezí Turistická trasa
GPS poloha: 48°59'10.79"N 15°19'3.22"E
Maříž a ukryté trojmezí Málo známá oblast západně od Slavonic. I když jste dost kilometrů v hloubi Jihočeského kraje, historická hranice Čech a Moravy probíhá právě tady. A zde se právě dotýká Rakouska. Jsme na ukrytém trojmezí mnoho let schovaného za ostnatými dráty. Stále patrné vojenské lesní silničky zvané signálky a zarůstající pás lesa vykácený kolem nich připomínají, kudy vedla Železná opona. Maříž se jen náhodou zachránila zániku. Před válkou tu žilo asi 270 lidí, převážně Němců. Byl tu i zámeček s velkým parkem. Po válce se obec dostala do hraničního pásma a obydleny zůstaly jen čtyři domy, které měly být po odchodu posledních obyvatel zbourány. K tomu už naštěstí nedošlo a po roce 1989 sem převážně rekreanti přinesli nový život. Objevila se tu keramická dílna a celé Kulturní a turistické centrum Oáza Mařiž a restaurací. Okolí je naprosto dokonalé pro pěší túry, Cykloturistiku a v zimě pro běžkaře. Nabízí se tu krásný vycházkový okruh s programem na celý den. Začnete ve Slavonicích (tam je možné se dostat i romantickou lokálkou z Telče a Dačic), prohlédnete si podzemí – nic pro ty, co se bojí stísněných prostor, vystoupáte na věž s nádherným rozhledem. Potom po silničce směrem na Stálkov minete statek plný samorostů s možností prohlídky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Nový průvodce" zdarma, zastavíte se na občerstvení v nedalekém Bejčkově mlýnu s malou botanickou a zoologickou zahradou. Další zastávkou bude muzeum opevnění s několika přístupnými bunkry – řopíky. Milovníci historie si jistě nedají uniknout vykopávky středověké vesnice Pfaffenshlag. Potom už zatočíte zpět k historickému hraničnímu kameni Čechy - Morava a po signálce na trojmezí. Další signálka vás dovede do Mažíže, namaluje si svůj vlastní keramický hrnek, potěšíte se oslíky v ohradě, a odtud zpět do Slavonic vám bude zbývat jen 2- 3 km. Celkem to vydá cca na 15 km, počítejte ale celý den, protože je stále na co koukat. Pokud sem zavítáte v houbařské sezoně, odnesete si dostatek hub, aniž je budete speciálně hledat. Hříbky a dokonce i lišky rostou ve velkém množství i kolem cest. Autor článku: Josef Cvrček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-kanada-mariz-slavonicko-trojmezi
Albeř - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°2'0.33"N 15°8'27.39"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/alber-zeleznicni-stanice
Hůrky - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°2'43.63"N 15°9'29.45"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hurky-zeleznicni-stanice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11