Průvodce "Nová Bystřice"

Průvodce "Nová Bystřice"

Třeboň (zámek) Zámek

GPS poloha: 49°0'31.07"N 14°45'24.56"E

Malebný zámek je obdivovanou dominantou města Třeboně, které je centrem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Třeboňský zámek se nachází v Jihočeském kraji. Zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Na zámecký objekt navazují renesanční hospodářské a správní budovy, které obklopují vnější nádvoří. Fasády většiny objektů zdobí sgrafita, proti zámecké věži je barokní kašna z roku 1712. Zámek má asi 120 místností, v části z nich je umístěn slavný třeboňský archív, který je jedním z nejvýznamnějších archívů u nás. Na zámku jsou k vidění rožmberské renesanční interiéry a soukromá schwarzenberská apartmá z konce 19. století. V zámecké galerii se konají příležitostné výstavy. Nově, od roku 2004, je na zámku otevřena trvalá expozice ?Třeboňsko ? krajina a lidé?. Zámek obklopuje anglický park. Asi 1 kilometr od zámku stojí novogotická Schwarzenberská hrobka z 2. poloviny 19. století. Historie Původní raně gotickou tvrz přestavěli ve 2. polovině 14. století Rožmberkové na gotický hrádek, který byl koncem 15. století a počátkem 16. století upraven a rozšířen pozdně goticky. Po požáru v roce 1562 byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Rožmberkové také nechali vybudovat nová zámecká křídla, upravit nádvoří, zřídit knihovnu a obrazárnu a založit zámecký park. V roce 1611 na třeboňském zámku zemřel poslední mužský potomek rodu Rožmberků Petr Vok. Za stavovského povstání Třeboň dlouho odolávala, v roce 1622 byla však dobyta a poté město i zámek vydrancoval generál Marradas. V roce 1660 získali panství Schwarzenberkové, kteří na zámku provedli jen drobné stavební úpravy a vlastnili ho až do poloviny 20. století.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Nová Bystřice" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebon-zamek

Landštejn (hrad) Zřícenina

GPS poloha: 49°1'26.52"N 15°13'49.36"E

Landštejn je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe zachovaných hradních zřícenin u nás. Landštejn, který stojí v příjemné lesnaté krajině na jednom ze žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, od pradávna střežil hranici tří historických zemí ? Čech, Moravy a Rakouska. Landštejn se nachází na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Přístupová cesta od severu prochází první renesanční bránou ze 16. století, chránící vstup do předhradí s hospodářskými budovami. Za druhou bránou je ve svahu nové pozdně gotické předhradí, chráněné hradbou se třemi půlkruhovými baštami. V sousedství třetí brány je zbytek brány původního románského hradu, na nádvoří jsou zbytky zdí pozdně gotického krajířovského paláce a jádro nejstaršího románského objektu se dvěma věžemi. V severní věži se vzácně dochovala románská hradní kaple s apsidou a tribunou. Z vrcholu vyšší ? jižní věže se nabízí krásný výhled do širokého okolí. V jednom z objektů na předhradí je malá expozice o archeologickém výzkumu, v patrech velké věže jsou umístěny informační panely o historii hradu. Založení hradu se datuje do 13. století. V jeho historii se na něm vystřídala celá řada majitelů. Menšími přestavbami procházel sice již od konce 14. století, ale větších změn se dočkal až ve století šestnáctém, kdy byl rozšířen a nově opevněn. Díky dvojitým hradbám se tak Landštejn stal jedním z největších hradů u nás. Byl obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti. Jádrem hradu je románská stavba z počátku 13. století, tvořená dvěma hradními věžemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní věž s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu měla obrannou úlohu. V druhé věži se dodnes dochovala románská hradní kaple. Landštejn je považován za dějiště Schillerova dramatu Loupežníci. Zřícenina je přístupná ze Starého Města pod Landštejnem (na silnici Nová Bystřice Slavonice) po odbočce vedoucí přímo k hradu nebo po červeně značené stezce (asi 4 km). Okolo zříceniny prochází také modrá značka z Nové Bystřice (asi 4 km) do Českého Rudolce (13 km). Historie Landštejn byl vybudován jako románský hrad na počátku 13. století, pravděpodobně z iniciativy krále Přemysla Otakara I. Hrad vznikl jako význačná vojenská opora panovníka na neklidné česko-rakouské hranici. Ve 2. polovině 13. století hrad získali Vítkovci z třeboňské větve, kteří se pak psali z Landštejna. V roce 1381 získal hrad od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku, původem ze Štýrska, a jeho rod tu pak sídlil téměř dvě století. Krajířové z Krajku nechali Landštejn přestavět a rozšířit jeho opevnění. Konrádův syn Lipolt byl úhlavním nepřítelem husitů. V roce 1420 neúspěšně obléhal Tábor, Jan Žižka se mu pak pomstil tím, že náhlým výpadem dobyl a vypálil Landštejn a zajal Lipoltavu manželku a děti. Ve 2. polovině 15. století byl hrad pozdně goticky přestavěn, byl postaven nový palác, opevněný hradbou s věžemi. Opevnění bylo průběžně zdokonalováno až do poloviny 16. století. V roce 1618 se hrad marně snažilo dobýt císařské vojsko hraběte Dampiera. Podařilo se to až o rok později hraběti Buquoyovi, který donutil vyhladovělou stavovskou posádku složit zbraně. V letech 1685 ? 1816 vlastnili Landštejn Herbersteinové. To již však sláva kdysi významné pomezní pevnosti dohasínala. V roce 1771 tu po zásahu blesku vypukl požár, hrad vyhořel, zůstal neobýván a měnil se ve zříceninu. V 70. a 80. letech minulého století byl Landštejn důkladně rekonstruován. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/landstejn-hrad

Rožmberk (rybník) Rybník

GPS poloha: 49°2'40.45"N 14°46'26.02"E

Největší jihočeský - a také český - rybník vybudoval v letech 1584 - 1590 na řece Lužnici asi 6 km severně od Třeboně známý rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. K jeho zabezpečení vypracoval důmyslný projekt Vodního kanálu zvaného Nová řeka, aby jím odváděl přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky. Mohutná hráz rybníka, osázená čtyřmi řadami dubů, je v základech až 55 m široká, v koruně se zužuje na 13, 5 m. Vypíná se 11,5 m nad okolní terén a dosahuje délky téměř 2, 4 km. Osvědčila se zejména při největších povodních v letech 1890 a 2002, kdy odolala obrovským přívalům vody z rozvodněné Lužnice. Katastrální výměra Rožmberka je 677 ha, vodní hladina má plochu 489 ha. (Někdy bývá v literatuře uváděna výměra 721 ha - zde je ovšem k Rožmberku započítána i plocha sousedního rybníka Vítek u osady Nová Hlína, který je od Rožmberka oddělen hrází jako samostatný rybník). Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozmberk-rybnik


str. 2

Průvodce "Nová Bystřice" Červene blato CHKO

GPS poloha: 48°52'13.39"N 14°47'37.45"E

Přírodní rezervace Červené blato se rozprostírá na jihozápadním okraji CHKO Třeboňsko. Rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1953 k ochraně přirozeného rostlinného pokryvu. V roce 1973 bylo chráněné území rozšířeno z původních 39 na 331 ha. Rašeliniště bylo od roku 1774 do začátku 20. století těženo. Tehdy fungovala v nedalekém Jiříkově založena sklárna, která využívala rašelinu k topení (místo dřeva) ve sklářských pecích. Od té doby je rašeliniště protkáno sítí odvodňovacích stok, které jsou v současnosti přehrazovány, aby se zde opět držela voda a zůstala tak zachována původní tvářnost tundry a druhová skladbu rostlinstva z raně poledového období. Hojná je zde borovice blatka, značně je rozšířen rojovník bahenní. Na řadě míst roste klikva bahenní i jiné vzácné rostlinné druhy. Podrost rašeliniště tvoří především borůvka, vřes, brusinka. Průchod chráněným územím umožňují dřevěné povalové chodníky. Nejzajímavější místa přibližují návštěvníkům informační tabule zdejší Naučné stezky. Na její pětikilometrové trase je 6 zastavení s informačními panely, které návštěvníky seznamují s historií těžby rašeliny a s hlavními údaji o rašeliništi. Přístup k rezervaci je možný ze silnice Nové Hrady - Třeboň z parkoviště u osady Jiříkovo Údolí s odbočkou vpravo po zelené turistické značce k hranici rezervace (1 km) nebo po modré značce Nové Hrady - Třeboň (asi 11 km) s přechodem na zelenou u Jiříkova Údolí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cervene-blato

Třeboňská pánev Pohoří

GPS poloha: 49°5'54.10"N 14°43'58.48"E

Rozsáhlá sníženina Třeboňská pánev se rozprostírá v okolí Třeboně. Je plošně větší než sousední Českobudějovická pánev. Její území zasahuje na jihovýchodě až ke státní hranici ČR s Rakouskem v prostoru u Českých Velenic, nejsevernějším výběžkem zasahuje až k Soběslavi a Bechyni. Na východě hranice kopíruje tok řeky Lužnice, na západě ji od Českobudějovické pánve odděluje Lišovský práh. Třeboňská pánev leží poněkud výše než Českobudějovická pánev - její průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 400 a 500 metry. Podobně jako v Českobudějovické pánvi zde vznikla vlivem malého spádu řek, nedostatečného odvodňování a špatně propustného podloží rozsáhlá rašeliniště a nejvýznamnější česká rybníkářská oblast. K nejvýznamnějším rybníkům patří: Svět u Třeboně, největší český rybník Rožmberk, nedaleko Veselí nad Lužnicí se rozprostírající rybník Horusický, Dvořiště a Velký Tisý nedaleko Lomnice nad Lužnicí, Staňkovský u Chlumu u Třeboně. Nejrozsáhlejší rašeliniště vznikla v prostoru mezi Třeboní a Suchdolem nad Lužnicí. Známá jsou i Borkovická blata mezi Soběslaví, Bechyní a Veselím nad Lužnicí. Kromě Lužnice odvodňuje Třeboňskou pánev ještě řeka Nežárka, která se do Lužnice vlévá ve Veselí nad Lužnicí. Vedle již uvedených míst je v Třeboňské pánvi řada dalších turisticky zajímavých míst. Jsou zde uměle vybudované vodní kanály, z nichž nejvýznamnější jsou Zlatá stoka a Nová řeka, rozsáhlé lesní komplexy s oborami (Jemčina), přírodní rezervace (Stará řeka, Červené blato, Žofínka, Dračice, ...) i řada historicky zajímavých míst. Protože na Třeboňsku je mimořádná koncentrace přírodních zajímavostí, byla část Třeboňské pánve vyhlášena v roce 1977 biosférickou rezervací UNESCO a v roce 1979 zde byla na území o rozloze 700 km čtverečních vyhlášena Chráněná krajinná oblast Třeboňsko. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebonska-panev

Třeboňsko (CHKO) CHKO

GPS poloha: 49°3'42.41"N 14°48'31.74"E

Chráněná krajinná oblast Třeboňsko byla vyhlášena v listopadu roku 1979. Pro významné přírodní hodnoty bylo její území zařazeno již v roce 1977, tedy ještě před vyhlášením za CHKO, do světové sítě biosférických rezervací UNESCO. CHKO zaujímá jihovýchodní část České republiky při státní hranici s Rakouskem na části okresů Jindřichův Hradec, Tábor a České Budějovice. Prostírá se na ploše 700 km čtverečních a je prvním velkoplošným územím u nás, které bylo umístěno do ploché, rovinaté krajiny. Z přírodovědného hlediska je Třeboňsko pozoruhodné především svou bohatostí rostlinstva. Velkým bohatstvím jsou rozsáhlé jehličnaté a smíšené lesy. Na zamokřených pozemcích jsou rozšířeny vzácné vlhkomilné rostliny, které se jinde v ČR nevyskytují. Na Třeboňsku je i několik lokalit ve střední Evropě již vzácných rozmanitých luk s řadou rostlin z řádu vstavačovitých. Zvláště proslulá je tato oblast bohatostí druhů květeny stojatých i tekoucích vod, k jejichž studiu bylo v Třeboni založeno hydrobiologické oddělení Botanického ústavu České akademie věd. Třeboňsko je bohaté i řadou rozmanitých živočišných druhů. Mezi nimi vyniká především velké množství vodních ptáků. K jejich pozorování byla zřízena světoznámá ornitologická rezervace Velký a Malý Tisý poblíž Třeboně. Bohatá a pestrá příroda Třeboňska, zvláště její mimořádně cenné a unikátní části, je chráněná v maloplošných chráněných územích. Z dvaceti osmi těchto území v CHKO má pět statut národní přírodní rezervace (NPR) - Velký a Malý Tisý u Lomnice nad Lužnicí, přirozený Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Nová Bystřice" meandrující tok Lužnice se zbytky lužních lesů v NPR Stará řeka nedaleko Třeboně, rašeliniště s NPR Ruda na jižním břehu Horusického rybníka, zachovalá rašeliniště Červené blato a Žofínka. Vedle národních přírodních rezervací jsou v CHKO Třeboňsko zřízeny i přírodní rezervace (PR). Mezi ně patří například PR Bukové kopce nedaleko Chlumu u Třeboně, PR Horní Lužnice na horním toku Lužnice u Dvorů nad Lužnicí, PR Písečný přesyp u Vlkova nedaleko Veselí nad Lužnicí nebo PR Záblatské louky nedaleko Záblatí u Ponědraže. Na Třeboňsku je pro poučení návštěvníků zřízeno i několik naučných stezek. V národní přírodní rezervaci Červené blato je stezka, seznamující návštěvníky se zajímavostmi tohoto rašeliniště. Naučná stezka Cesta kolem Světa okolo rybníka Světa je určena pro pěší turisty. Na trase dlouhé 12 km je umístěno 16 zastavení, z nichž u některých jsou informační panely, jiná se vztahují k odpočinkovým místům. Zastavení seznamují s význačnými rostlinnými společenstvy a charakteristickými druhy živočichů Třeboňska. Stezka založená v roce 1985 byla obnovena v letech 1995 - 1997. Stezka Okolo Třeboně je určena pro cyklisty. Začíná na hrázi rybníka Svět a měří 39 km. Na její trase je umístěno 22 zastavení. Informační panely se věnují rostlinným společenstvům a charakteristickým živočišným druhům Třeboňska a historii i současnosti oblasti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebonsko-chko

Zámek Červená Lhota Zámek

GPS poloha: 49°11'4.09"N 14°51'3.64"E

Červená Lhota Kdykoliv se ocitnu v malebném údolí jehož dominantu tvoří neméně malebný barokní zámeček, musím si vzpomenout na svá mladická léta. A to hned dvakrát. První vzpomínka patří bezstarostnému období školních zájezdů a s nimi související euforické atmosféře blížících se prázdnin. Dodnes pamatuji ty sluncem prozářené dny , kdy se zámek shlížel v hladině místního rybníka a odlesky slunečního světla si hrály na honěnou na zámeckých zdech. Ta druhá vzpomínka pak v sobě skýtá trochu tajemna. Stokrát nám mohli učitelé vykládat, že rybník tu vznikl přehrazením údolím a ta skála tu stála odedávna, a jen po vzniku rybníka byla částečně zalita zadrženými vodami. Přesto jsme coby žáčkové radostně dráždily svou fantazii představami obrů a jiných tajemných sil, které tu vykouzlily nádherný zámek. Nakonec. Nebyli jsme v tom sami, čehož důkazem je hned několik filmových štábů, kteří tu natáčeli povětšinou romantické pohádky. Ještě dříve, než na severním okraji dominia Pánů z Hradce vyrostla tvrz, následně přestavěná na barokní zámeček, stála zde v polovině 13. století ves, zvaná prostě Lhota. První zmínka o tvrzi v těchto místech pochází z roku 1465, ale pro nás je zajímavý až rok 1530, kdy tvrz i ves kupuje rytířská rodina Kábů z Rybňan. Za jejich vlády došlo hned k několika zásadním krokům. Tvrz byla renesančně přestavěna, v roce 1555 se poprvé objevil název Nová Lhota a vznikla zámecká kaple Nejsvětejší Trojice. Přejmenování na červenou, se ves dočkala v roce 1602, přičemž změna názvu i přes různé pověsti souvisela pouze se změnou barvy omítek na tehdejší tvrzi. Po držení v rukách rodu Rutů a přechodném vlastnictví Zemskou královskou komorou, se na scéně objevuje známé jméno – nejvyšší kancléř Království Českého, Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Ještě dříve, než Slavatové vymřeli po meči, stačili přestavět Červenou Lhotu na barokní zámeček. Ten v roce 1693 vyženili Windigschrätzové, po nichž se tu v roli zámeckých pánů vystřídalo hned několik rakouských a německých šlechticů. Zapamatujme si rok 1835. Tehdy sem totiž přichází rod německých říšských knížat Schönburgů – Hartensteinů, který se patrně nejvýrazněji zapsal do historie zdejšího sídla. Právě tento rod se postaral o neogotickou a později i neorenesanční přestavbu objektu, na návrší nad rybníkem zbudoval anglický park a ještě před svým nuceným odchodem po skončení 2. světové války, tu v roce 1934 vystavěl rodinnou hrobku. Zámecké pokoje v roce 1946 nakrátko ožily dětskými hlasy pacientů zdejší ozdravovny, brzy však byl celý objekt převzat do správy Národní kulturní komise a o dva roky později se otevřel prvním návštěvníkům. Návštěva interiérů zámku Červená Lhota přinese návštěvníkovi ledaccos zajímavého. Už pouhé přecházení mezi jednotlivými pokoji si vyžaduje stálou pozornost, Všude tu jsou záludné schůdky, které vyrovnávají výškové rozdíly mezi kdysi oddělenými budovami, které si při dostavbě zámku vynutily výše zmíněné úpravy. Vybavení místností Vás zavede do roku 1910 a seznámí se životem knížat Schönburg-Hartensteinů. Prozradí na ně nejen jejich loveckou vášeň, ale i diplomatické schopnosti, kterými nejvíce oplýval Johann Schönburg, který ve své kariéře dosáhl až na místo rakousko uherského velvyslance ve Vatikánu. Při procházce reprezentačními, společenskými, soukromými i hostinskými prostorami zámku, tu na Vás dýchá příjemná, domácká atmosféra. Člověk tu jaksi nenachází přehnanou zdobnost a prostorovou marnotratnost, tolik typickou pro řadu panských sídel. Návštěvník si tu připadá tak nějak mile a domácky a chápe rozhodnutí dřívějších majitelů, proč se usadit právě zde. Výhled na uklidňující vodní plochu rybníka, rozlévajícího se kolem zámku Červená Lhota, jsou spolu s malebností přiléhající vesničky těmi hlavními devizami, kterými Červená Lhota disponuje. Při vší úctě k zajímavostem zámeckého interiéru však k lidské oko tíhne k oknům a k nádherné scenérii za nimi. Jako kdyby se ta zvláštní romanticko- tajemná krása tohoto místa promítala i do jeho historie. Hned několik krásných zámeckých paní se vystřídalo na zdejším zámku, ne všechny však potkal příznivý osud. Nedaleko od zámku našla při lovu smrt pod svým koněm manželka Heinricha Eduarda Schönburga Pro většinu z nás smutného osudu se dočkala i manželka posledního pána z rodu Slavatů který, pamětliv svého slibu, vstoupil do řádu a zbytek svého života Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Nová Bystřice" strávil ve službě bohu. Žena, se kterou měl vstoupit ve stav manželský, jej musela vskutku milovat, protože jej následovala do lůna náboženství a stala se jeptiškou. No a historka o vzniku názvu Červená Lhota je také podobného ražení. I v ní účinkuje náboženství. Hlavními postavami jsou rytíř Kába a především jeho manželka, snad trochu „veselejší“, což bývalo v dřívějších dobách s oblibou prezentováno jako posedlost ďáblem. Její údajné, historicky však nepodložené spolčení s ďáblem, mělo nakonec skončit tím, že si ji pekelník odnesl do svého „království“. To by však byl zřejmě děj dost fádní, že! Zřejmě proto tato pověst opepřila závěrečnou scénu krví nešťastné dámy rozstříknutou po zdech panského sídla, kterou samozřejmě nešlo smýt ani přetřít bílou barvou. A tak teprve omítka červené barvy přinesla do těchto míst znovu klid a mír. Tedy, alespoň pověst tak praví! Nezbývá než doufat, že Vám tuto pohodu nepokazí ani pohled na portrét vskutku dost ošklivé vévodkyně Markéty Pyskaté (Maultasch). Pikantní na jejím životě není fakt, že si dokázala najít manžela, ale spíše skutečnost, že se s ním nakonec rozešla, údajně kvůli jeho neschopnosti zplodit s ní potomky. Inu, děly se to někdy věci! O tom, jaká je Červená Lhota dnes, se přijeďte přesvědčit sami. My jsme tu našli všechno – romantiku, klid, nádhernou podzimní přírodu, i ty lodičky s romanticky vrzajícími vesly. Nevřeštěl tu žádný duch zámecké paní, nestrašila Markéta Pyskatá a ani po maličkém ostrůvku s miniaturním letohrádkem, který je k vidění na starých katastrálních mapách, tu už nezbylo ani stopy. Inu, stará dobrá, přesto však svým způsobem nová a současná Červená Lhota. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-cervena-lhota

Nežárka - řeka Řeka

GPS poloha: 49°11'12.96"N 15°3'57.30"E

Řeka Nežárka je největším přítokem řeky Lužnice, do níž se vlévá zprava ve Veselí nad Lužnicí. Vzniká spojením říček Kamenice a Žirovnice u Jarošova nad Nežárkou severovýchodně od Jindřichova Hradce. Krátce za soutokem obou pramenných větví protéká Nežárka městem Jindřichův Hradec a pokračuje jihozápadním směrem otevřeným údolím ke Stráži nad Nežárkou. Zde se její tok zvolna stáčí k severozápadu. Poblíž Jemčiny přibírá zleva Novou řeku, kanál vybudovaný k regulaci průtoku Lužnice rybniční oblastí na Třeboňsku. Od Stráže nad Nežárkou pokračuje řeka k Veselí nad Lužnicí, kde končí svůj tok ústím do Lužnice. Nežárka je typická nížinná řeka s pomalým proudem, zadržovaným na svém toku četnými jezy. Je oblíbená mezi vodáky, sjízdná je zejména na středním a dolním toku. Vyniká velkou čistotou vody, a proto je velmi často vyhledávána k rekreaci a koupání. Od pramene až k soutoku s Lužnicí měří její tok 56 km. Odvodňuje území o rozloze 1. 007 km čtverečních. Část toku od Jindřichova Hradce do Stráže nad Nežárkou zpřístupňuje trasa žluté turistické značky. Mezi Stráží nad Nežárkou a Jemčinou sleduje tok řeky červená značka, od Jemčiny k osadě Hamr vede kolem Nežárky zeleně značená stezka. Kolem zbývající částí toku až k soutoku s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí turisty provází modrá značka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nezarka-reka

Landštejn (přehrada) Přehrada

GPS poloha: 49°1'21.36"N 15°14'25.76"E

Vodní dílo Landštejn bylo vybudováno na potoce Pstruhovci pod zříceninou hradu Landštejna asi 8 km západně od Slavonic a 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Stavba přehrady, jejímž hlavním účelem je ochrana obcí ležících níže po proudu před velkou vodou a akumulace vody pro vodárenské účely, byla dokončena roku 1973. Za 25 m vysokou a 376 m dlouhou sypanou hrází vzniklo jezero o rozloze 40 ha s celkovým objemem 3,12 mil. metrů krychlových zadržené vody. Největší hloubka vody v jezeře dosahuje 21 m. K nádrži a okolo ní vedou trasy turistických značek: modrá z Nové Bystřice (asi 10 km) nebo z Českého Rudolce (asi 15 km), červená ze Starého Města pod Landštejnem (asi 4 km) a zelená okružní s výchozím místem u hradu Landštejna. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/landstejn-prehrada

Hotel Dyje Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°4'39.72"N 15°26'21.48"E

Ubytování, adresa: Jemnická 1/III, Dačice Telefon: +420384420090,+420777693445, e-mail: [email protected] Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Nová Bystřice" Kapacita: 120 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet Hodnocení: Hotel na břehu Moravské Dyje, zvyklý na ubytování cyklistů. Slušný standard služeb, vstřícný přístup k hostům. Dobré zázemí pro cyklisty a dobrá kuchyně. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-dyje

Oáza Zdraví Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°0'9.36"N 14°55'8.04"E

Ubytování, adresa: Žíteč 128, Chlum u Třeboně Telefon: +420603555809,+420384783127, e-mail: [email protected] Kapacita: 20 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Cizojazyčné informační materiály, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Nově postavený penzion v jihočeské vsi mezi Třeboní, Chlumem u Třeboně, Stráží nad Nežárkou, Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí. Ideální krajina pro cykloturistiku, a to i pro rodiny s malými dětmi. Je vybaven restaurací, rehabilitačním zařízením, hřištěm, bazénem a saunou. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/oaza-zdravi

Dobrá Voda - letovisko Letovisko

GPS poloha: 49°10'38.28"N 15°22'45.81"E

Je místní částí městyse Mrákotín. V minulosti zde byly lázně s radioaktivní vodou. Dnes je to známé letovisko s několika pensiony. Od 16. století se zde dobývaly drahé kovy. Na kopci u Dobré Vody byl v roce 1682 postaven hornický kostelík sv. Jáchyma. Je zdejší dominantou. Z návrší pěkné výhledy do okolí. Dobrou Vodou prochází modrá a žlutá značka. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.98 Telčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dobra-voda-letovisko

Penzion U Radnice Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°4'56.28"N 14°43'6.96"E

Ubytování, adresa: nám. 5.května 7, Lomnice nad Lužnicí Telefon: +420728064166,+420602479671, e-mail: [email protected] Kapacita: 30 míst Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Nová Bystřice" Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Penzion se nachází na náměstí v Lomnici nad Lužnicí a je velmi dobře zařízen. Klidné prostředí. O cyklisty je dobře postaráno, atraktivní prostředí Veselských pískoven, jemčinských lesů, Nadějské rybniční soustavy, rybníky Holná a Rožmberk, zámek ve Stráži nad Nežárkou i Tře... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penzion-u-radnice

Restaurace Eden Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°5'12.48"N 14°43'25.32"E

Stravování, adresa: Nádražní 337, Lomnice nad Lužnicí Telefon: +420777308763, e-mail: [email protected] Kapacita: 48 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Celodenní provozní doba Hodnocení: Restaurace s dobrou tradicí je v Nádražní ulici u hřiště. Nový nájemce zrestauroval letní terasu a opatřil stojeny na kola. Kromě služeb pro hosty penzionu U Radnice samozřejmě restaurace dobře slouží i veřejnosti. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/restaurace-eden

Schwarzenberská hrobka Zajímavost

GPS poloha: 48°59'36.75"N 14°45'56.79"E

Do podvědomí návštěvníků památek vstoupili Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou zejména jako iniciátoři přestavby zámku Hluboká do dnešní novogotické podoby. Kněžna Eleonora se však také zasadila i o výstavbu nové hrobky, určené k umístění ostatků členů schwarzenberského rodu. Od roku 1784 byli příslušníci hlavní větve schwarzenberského rodu pohřbíváni v nedalekém hřbitovním Kostelíku sv. Jiljí. Ten však v duhé polovině 19. století byl již zaplněn a také nevyhovoval poměrně přísným hygienickým předpisům, které mimo jiné nařizovaly samostatné odvětrávání prostoru hrobky a balzamování těla před uložením do dvouplášťové rakve. Původní projekt nové hrobky, která se nachází v parku při jihovýchodní straně rybníka Svět, navrhl významný rakouský architekt Johann Schmidt, který však nebyl dostatečně obeznámen s problematikou podloží a jeho návrh nebyl realizován. Znovu zde našel uplatnění knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Podle vzoru italského Campa Santa navrhl dvoupodlažní budovu v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou, zdařile zasazenou do okolní parkové plochy. Se stavbou bylo započato 14.července 1874 pod vrchním vedením Deworetzského. Na stavbě hrobky se podíleli řemeslníci z celých jižních Čech a za dva a půl roku bylo prostavěno 251 tisíc zlatých. Dne 29. července 1877 hrobku slavnostně vysvětil bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg. Střízlivému prostoru kaple dominuje hlavní oltář, zasvěcený Božskému Vykupiteli, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. V samotné hrobce, umístěné pod kaplí, se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem v roce 1789. Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo stavby zřízen vzduchový kanál, široký 60 cm a Hluboký 2 m. Ten odvádí vodu od stavby a zajišťuje tak suché prostředí hrobky.


str. 7

Průvodce "Nová Bystřice" Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/schwarzenberska-hrobka

Pevnostní areál Slavonice Muzeum

GPS poloha: 49°0'15.75"N 15°19'29.06"E

Přibližně dva kilometry od města Slavonice (popis na turistika. cz) po červené turistické značce se nalézá Pevnostní areál Slavonice. Tento areál slouží jako ukázka obranné pevnostní linie Československé republiky budované v letech 1935- 1938. Je tvořen jedenácti objekty zrekonstruovaných do původní podoby. Velmi podrobný popis všech objektů naleznete na stránkách turistického informačního centra Slavonice. Jeden z bunkrů je veřejnosti přístupný, včetně odborného výkladu, slouží jako muzeum. Jednou za čas se zde konají "Velké prohlídkové akce", kdy je možno shlédnout všechny bunkry s průvodcem v patřičných dobových uniformách. Každou první sobotu v srpnu je zde pravidelně pořádána bojová ukázka "Přepadení řopíků 1938". Otevírací doba muzea (je umístěno v jednom z bunkrů): květen, červen, září - jen o víkendech od 10 do 17ti hodin červenec - srpen - denně od 10 do 17ti hodin Autor článku: Jaromír Klein Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pevnostni-areal-slavonice

Úzkorozchodná žel. trať Zajímavost

GPS poloha: 49°8'37.36"N 15°0'10.47"E

Jindřichův Hradec - Nová Bystřice a Jindřichův Hradec - Obrataň - to je úzkorozchodná železniční trať, pro Hradec tolik známá. Výlet úzkokolejkou je netradiční a velice zajímavou a lákavou turistickou atrakcí. Trať vede lesnatou, divokou a řídce obydlenou krajinou, zvanou Česká Kanada, hojně vyhledávanou právě pro kouzelné přírodní prostředí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/uzkorozchodna-zel-trat

Děkanský kostel sv. Jiljí a Panny Marie královny Kostel

GPS poloha: 49°0'17.50"N 14°46'10.88"E

Původní Kostel sv. Jiljí byl postaven ve druhé polovině 13. století. 22. května roku 1368 přišli do Třeboně na žádost Rožmberků Augustiniáni a začali stavět klášter a přestavovat kostel na kostel klášterní. Presbytář kostela byl dokončen asi v roce 1380 a dvoulodí sklenuto v následujících letech. Roku1723 vypukl v Třeboni požár, jenž zničil téměř celé město a poškodil i kostel. Padající krov nad kněžištěm pobořil jeho původní gotickou klenbu a požár zničil rovněž interiér kostela. Vnitřní zařízení kostela naštěstí požárem mnoho neutrpělo. Nové řešení interiéru po požáru bylo svěřeno vídeňským umělcům P. Koeckovi (presbytář shlavním oltářem) a J. N. Rottmayerovi (vlastní prostor kostela). Při opravě kláštera i chrámu v letech 1897- 1903 byla regotizována věž kostela původně po požáru zakončená barokní bání. Desky z hlavního oltáře, dílo tzv. Mistra třeboňského oltáře, náleží k vrcholným dílům české gotické malby z poslední čtvrtiny 14. století. V polovině 18. století byly z klášterního inventáře vyřazeny a dostaly se do různých kostelíků Třeboňska. Zachráněny byly teprve v 19. a 20. století, kdy přešly do majetku Národní galerie v Praze. Další významnou památkou je opuková soška Madona Třeboňská z doby kolem roku 1400. Představuje gotickou madonu tehdejšího „krásného slohu“. Madona je v třeboňském kostele k vidění dodnes. Na stěnách se zachovala malířská výzdoba převážně z druhé poloviny 15. století. Na podlaze v kněžišti jsou náhrobní kameny knížecí a prelátské hrobky. Na kůru lze spatřit fresku s námětem posledního soudu, u vchodu z kněžiště do sakristie se nalézá část fresky z přelomu 14. a 15. století, znázorňující příchod prvních řeholníků z Roudnice do Třeboně. Tympanon jižního vchodu do kostela vyplňuje obraz Korunování Panny Marie. Při jižním portálu kostela a při východní straně kostela jsou umístěny sochy sv. Augustina, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, zhotovené před rokem 1744. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Nová Bystřice" Prohlídka kostela s průvodcem Prohlídky kostela jsou možné i s průvodcem, uvidíte nejen vlastní kostel, ale i Křížovou chodbu a rajskou zahradu se studnou (cena prohlídky 20, – Kč, děti zdarma):každý den v 15 hodin pro skupinu (minimálně 2 lidé) lze domluvit prohlídku přímo s průvodcem na telefonu 732 251 103 Mše svaté (tel.:384 722 390 – farní úřad): pondělí – pátek v 18:30 (v zimních měsících v 17 hodin), sobota v 7:30, neděle v 8:45 a v 18:30 (v zimních měsících v 17 hodin) Římskokatolická farnost Třeboň www.trebon.farnost.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dekansky-kostel-sv-jilji-a-panny-marie-kralovny

Dačice – kostka cukru Zajímavost

GPS poloha: 49°4'47.68"N 15°26'2.18"E

Při putování po jižních Čechách jsme také zavítali do města Dačice. Když jsem viděl poprvé tento nápis na ukazateli směru, tak jsem si okamžitě vzpomenul na kostku cukru. A začalo hledání, které naštěstí nebylo složité. Připomínku sladkého vynálezu, žulový pomníček kostky cukru, jsme našli na náměstí vedle kostela. Byl zde postaven v roce 1983 jako upomínku toho, že první kostka cukru na světě byla vyrobena právě v Dačicích. První kostku cukru vyrobil Jakub Kryštof Rad – ředitel rafinerie v Dačicích. Francouzské přísloví "cherchez la femme" znamená ve volném překladu „za vším hledej ženu“. I za vznikem první kostky cukru musíme hledat ženu. Paní Juliana Radová se totiž jednou při porcování homole cukru poranila. Přišla se zavázaným prstem za manželem a říkala: „No, podívej se, jak to vypadá! Já jsem se takhle zranila! Musíš s tím něco udělat a vymyslet něco menšího. “ A tak ředitel Rad přemýšlel, jaké kousky cukru a jakým stylem vyrobit. A po čase se zrodil jeho vynález v podobě lisu na kostky cukru. Radův vynález odstranil obtížné a nepříjemné sekání a štípání cukru z homolí a první kostky cukru byly na světě. Vynález spatřil světlo světa v roce 1841, ale trvalo ještě několik měsíců, než se kostkový cukr začal sériově vyrábět a než jeho vynálezce získal na tuto výrobu privilegium. Poté se z Dačic kostky cukru dodávaly třeba také do Vídně pod názvem „čajový cukr“.

Nejenom kostka cukru jsou Dačice: http://www.turistika.cz/mista/dacice--2

Když už se člověk nachází blízko Slavonic, určitě by neměl vynechat návštěvu této perly české renesance a jeho okolí: http://www.turistika.cz/mista/slavonice-perla-ceske-renesance - obec Maříž:http://www.turistika.cz/mista/mariz--1 - historické trojzemí:http://www.turistika.cz/mista/trojzemi

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dacice-kostka-cukru


str. 9

Průvodce "Nová Bystřice" Třeboň-Schwarzenberská hrobka Kaple

GPS poloha: 48°59'38.05"N 14°45'56.10"E

Hrobka rodu Schwarzenberků se nachází poblíž Třeboně v Domaníně, v anglickém parku jihovýchodně od rybníka Svět. Původní Schwarzenberská hrobka ve hřbitovním kostelíku sv. Jiljí v Třeboni, již nevyhovovala hygienickým předpisům a tak Jan Adolf II. Schwarzenberg na podnět své manželky Eleonory Schwarzenberkové, založil novou rodinnou hrobku. Projektem hrobky byl pověřen Josef Schmidt a později knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Knížecí stavitel navrhl podle italského Campa Santa dvoupodlažní budovu ve tvaru pravidelného osmiúhelníku v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou a předsunutou věží. Pod vstupem do kaple se nachází vstup do hrobky. Stavbu řídil místní knížecí stavitel Karel Kühnel, kterému pomáhali tesařský mistr Jan Stifter a mladý stavitel Ludvík Kindermann. Cihly byly páleny ve zvláštní cihelně nedaleko na břehu Opatovického rybníka, při velkých teplotách, kdy docházelo k natavení pískových zrnek a cihla tak dostala zvláštní rudohnědou barvu a vysokou tvrdost. Ostění oken a dveří bylo zhotoveno z dovezeného mušlového vápence z Českého ráje a rakouských nalezišť. Kovové prvky byly vyrobeny v kovolijecké dílně Petra Steffense, zřízené z bývalého kláštera ve Zlaté Koruně. Stavba hrobky byla zahájena v r. 1874 a dokončena v r. 1877. Na makovici na věži je nápis se jmény hlavních dodavatelů stavby, sepsaný místním děkanem Františkem Touškem. Hrobku slavnostně vysvětil 29. července 1877 bratr knížete, pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg. Interiéru kaple dominuje hlavní oltář zasvěcený Božskému Vykupiteli, obrácený na přání Schwarzenberků na jih, směrem k Třeboni místo na východ, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. Na třech deskách jsou zde vyryty texty smutečních telegramů, které sem Schwarzenberkům poslal císař František Josef. V samotné hrobce pod kaplí se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem v r. 1789. Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Průsaku vody písčitou půdou do hrobky, brání 60 cm široký a 2 m hluboký vzduchový kanál kolem hrobky, který odvádí vodu od hrobky. V hrobce bylo uloženo 26 rakví s těly Schwarzenberků, jejich srdce až na srdce dcery kněžny Eleonory se nacházejí ve zvláštních schránkách v Českém Krumlově. V r. 1888 byla v blízkosti hrobky postavena fara a okolí upraveno na anglický park. V létě jsou v kapli pořádány večerní koncerty a pěvecká vystoupení. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebon-schwarzenberska-hrobka

Augustiniánský klášter Klášter

GPS poloha: 49°0'18.22"N 14°46'10.09"E

Klášter byl založen Rožmberky roku 1367. Rožmberkové požádali pražské arcibiskupství o povolení přeměnit třeboňskou faru na klášter kanovníků sv. Augustina. Během dalšího dvacetiletí vyrostl na místě starého farního kostela gotický klášterní chrám sv. Jiljí. Klášter poznamenal dějiny města a zařadil se k předním centrům vzdělanosti a umělecké tvorby na českém jihu.K severní straně kostela přiléhá i jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou z konce 14. století, dochovanou v téměř neporušené podobě. Uprostřed křížové chodby je rajská zahrada se studnou. Všechny čtyři stěny směřující do rajského dvora jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety. Do středu východního křídla křížové chodby se otevírá kaple sv. Jana Evangelisty, náležející k původnímu založení. Nádvoří kláštera tvoří komplex několika budov většinou barokního slohu z období nového rozkvětu kláštera v 18. století. Vyjímkou je budova s gotickou kaplí sv. Vincence, jíž nechal v roce 1380 postavit Petr z Rožmberka. Zpočátku sloužila jako soukromá kaple Rožmberků a později, roku 1395 byla darována klášteru. Dnes je však kaple součástí schodiště bytového domu. Kašna uprostřed nádvoří pochází z konce 17. století. Zrušení kláštera roku 1785 ukončilo dobu jeho opětného vzestupu. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/augustiniansky-klaster

Peníkov - vodní pila Technická památka

GPS poloha: 49°3'16.27"N 15°18'37.26"E

Pozoruhodně zachovalá pila s pohonem vodním kolem. K zlepšení průtoku a nadržení vody slouží rybníček nad objektem. Přístup do Peníkova je nejsnažší od Českého Rudolce směrem na Stálkov/ Staré Město p. Landštejnem. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Nová Bystřice" Podle záznamů pila určitě stála v r. 1865. Součástí vodního díla byl i mlýn, ten je přebudovaný na rekreační objekt a technologie se nedochovala. Mlýn byl využíván do konce 2.světové války, pila příležitostně i později, až do 70. let, od r. 1963 je prohlášena technickou památkou. Důkladné opravy se ale dočkala až v l. 2001-2005, k řezání slouží rámová pila s dřevěným rámem, kulatina se na vozík naváží z hráze rybníka, řezivo se odebírá ručně. Kromě rámové pily je k dispozici kotoučová pila na omítání dřeva (oříznutí oblin). Průměr hlavního kola je 3m, výkon se odhaduje na 3, 4kW. Většina parametrů viz web.

Ukázky práce květen a září: každou sobotu v 15 hod. červen až srpen: každou středu a sobotu v 15 hod. mimo tyto termíny po dohodě s průvodcem na tel. čísle 602 464 925. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penikov-vodni-pila

Žirovnice - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 49°15'6.51"N 15°11'1.69"E

Informační centrum se nachází v přízemí I. nádvoří zdejšího zámku. Kontakt: Turistické informační centrum, Branka 1, 394 68 Žirovnice telefon: 565 494 095 e-mail: [email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.77 Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zirovnice-turisticke-informacni-centrum

Jindřichův Hradec - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 49°8'38.76"N 15°0'10.76"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Panská ul. 136/I, Jindřichův Hradec tel. 384 363 546

Provozní doba: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Nová Bystřice" září - červen : Po-Pá : 8.00 - 17.00 hod. So : 8.00 - 12.00 hod.

červenec, srpen : Po-Ne : 8.00 - 17.00 hod. Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jindrichuv-hradec-informacni-centrum

Dačice - Infocentrum Ostatní

GPS poloha: 49°4'53.72"N 15°26'14.10"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Palackého náměstí 1, Dačice tel. 384 401 265

Provozní doba: červen, 1.9. - 15.9. Po - Pá 8:00 - 17:00 16.9. - 31.5. Po, St 8:00 - 17:00 Út, Čt 8:00 - 15:00 Pá 8:00 - 14:00 červenec, srpen Po - Pá 8:00 - 17:00 So, Ne 9:30 - 15:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dacice-infocentrum

Rozcestí U Zahrádek Rozcestí

GPS poloha: 49°12'11.97"N 15°14'45.16"E

Rozcestí značených cest poblíž obce Záhrádky asi 6km jihovýchodně od Žirovnice. Kříží se tu MTZ vedoucí ze Žirovnice do Studené se ZTZ vedoucí do Malého Ratmírova. Prochází tudy i cyklotrasa 1113 (Jindřichův Hradec - Telč) jejíž asfaltový úsek mezi tímto rozcestím a mlýnem u rybníka Korytník byl zbudován z fondů Evropské unie. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Nová Bystřice" Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-u-zahradek

Hůrky - nádraží Žel. stanice

GPS poloha: 49°2'44.32"N 15°9'28.72"E

Jedna ze stanic úzkorozchodné trati z Jindřichova Hradce do Bystřice. Parní provoz není běžný. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hurky-nadrazi

Odměny Orientační bod

GPS poloha: 48°59'17.11"N 14°44'5.37"E

Skupina tří usedlostí je zbytkem po větším osídlení, které zde vzniklo po dokončení rybníka Svět v r. 1574 jako náhrada místním usedlíkům za jejich zatopené pozemky. V blízkosti je stejnojmenné turistické Rozcestí. Autor článku: Aleš Pasker Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/odmeny

Rozcestí dlouhý most Rozcestí

GPS poloha: 48°59'40.44"N 14°51'7.53"E

Křížení ZTZ ČTZ a ŽTZ na hrázi u Nové řeky. Značky vedou do Chlumu u Třeboně, Stráže nad Nežárkou a ve dvou verzích do Třeboně. Na okolních hrázích jsou vysazeny duby. Podle jejich mohutnosti pamatují stavbu tohoto kompexu hrází a kanálů v 16. století. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-dlouhy-most

České Velenice - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 48°46'9.16"N 14°57'28.76"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • mezinárodní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba v eurech • půjčovna Kol • restaurace • bufet nebo rychlé občerstvení • pošta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceske-velenice-zeleznicni-stanice


str. 13

Průvodce "Nová Bystřice"

Recommend Documents