Programové prohlášení kandidáta na funkci děkana OPF SU v Karviné Vážení členové Akademického senátu Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, Úvodem bych jen chtěl v krátkosti říci, co mne vlastně motivovalo ke kandidatuře na funkci děkana Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Karviné. I / Motivace , vedoucí k mé kandidatuře na funkci děkana Jak všichni víte, na této vysoké škole jsem dlouhá léta v dobré víře a s těmi nejlepšími úmysly a snad i výsledky působil . Nejsem občanem České republiky, přišel jsem sem před mnoha lety, abych následoval mou současnou manželku, českou občanku. Narodil jsem se v Maroku, kde jsem také částečně vystudoval . Poté jsem studoval ve Španělsku, kde jsem se následně usadil a působil jako vyučující cizích jazyků na různých školách. Do České republiky jsem se přiženil v roce 1996 a přišel jsem do Vaší země po mnohaletém pobytu ze Španělska, které tehdy bylo jednou z nejlépe prosperujících zemí Evropské unie, prodělávalo , stejně jako jiné země Evropské unie , obrovskou ekonomickou expanzi . Česká republika se tehdy teprve připravovala k přístupovým jednáním do Evropské unie a její plné členství bylo teprve v kategorii zbožných přání a splnění snů několika generací. Životní úroveň v tehdejším prosperujícím Španělsku byla naprosto neporovnatelná s úrovní tehdejší postsocialistické České republiky. Přesto jsem se rozhodl mou vlast Maroko i prosperující Španělsko opustit a přistěhovat se do Vaší země. Nikdy předtím mne nenapadlo , že bych mohl žít a dokonce kandidovat na děkana ve Vaší zemi . Musím se upřímně přiznat, že jsem se musel pořádně podívat na mapu, kde vlastně ve střední Evropě ta Česká republika přesně leží, poněvadž v tehdejší turbulentní době rozpadu bývalého socialistického bloku a vzniku mnoha nových států i mnozí Evropané měli problémy při orientaci mezi jednotlivými nově vzniklými zeměmi. Zkrátka, cesty lásky jsou nevyzpytatelné a já jsem rád, že jsem se rozhodl v této zemi žít, přijala mne, dala mi možnost uplatnit zde mé znalosti , schopnosti a zkušenosti, umožnila mi vytvořit rodinu, stala se mou druhou vlastí . O to více jsem byl nadšen a dodnes vzpomínám s láskou na velmi přátelské a harmonické prostředí , které panovalo na této univerzitě v roce 1996, kdy jsem zde začal působit jako vyučující cizích jazyků. Naše platy tehdy nedosahovaly ani 7.000,- Kč , ale byli jsme velmi nadšení a motivovaní k naší pedagogické práci, k psaní a publikování odborných článků, skript, zúčastňovali jsme se konferencí a na nejrůznějších fórech , pořádaných na půdě univerzity, celé země i v zahraničí, snažili jsme se ze všech sil o sebevzdělávání, účastnili jsme se postgraduálního studia a tak většina z nás, vyučujících absolvovala doktorandská studia a dosáhla doktorských titulů, další naši kolegové se připravovali k obhajobě docentur – musím na tomto místě podotknout , že to vše za vysoké morální, odborné i finanční podpory Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Byl jsem hrdý, že mohu pracovat na této fakultě, která , přestože tak mladá, měla velké renomé a regionální důležitost. Poskytovala totiž možnost studovat přímo v regionu těm studentům , kteří pocházeli ze skromnějších poměrů a nemohli by si dovolit studovat pro velké náklady mimo své bydliště. Byla to pro studenty, ale i nás kantory velká motivace, dokázat, že i v Karviné lze kvalitně studovat a že studenti i kantoři nejsou o nic horší než ti z Prahy nebo Brna. Byl jsem vděčný zakladatelům OPF , lidem, kteří s obrovským nasazením a někdy
překonáváním velkých překážek nebo počáteční nedůvěry v úspěch, která je obklopovala na každém kroku , tuto fakultu vybudovali Nehledě na velkou energii , úsilí mnoha lidí , obrovské finanční prostředky , které Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné věnovala v minulosti na vybudování svého renomé a zlepšování kvality výuky a profesního růstu pedagogického sboru, přichází rok 2011, kdy začíná naprosto nedomyšlené propouštění vysoce kvalifikovaných vyučujících , doktorů, docentů, z nichž někteří působili na fakultě více než 20 let od jejích prvopočátků a někteří dokonce přímo vybudovali od základů některé z kateder , což byl mezi jinými konkrétní případ katedry cizích jazyků a komunikace , kde jsem léta působil. Situace dospěla dokonce tak daleko, že se zvažovalo úplné zrušení některých kateder. Jsem si vědom, že tyto nepopulární kroky byly vynuceny současnou dramatickou ekonomickou situací nejen v České republice, ale celé Evropské unii, poklesem počtu studentů v důsledku nepříznivého demografického vývoje v naší zemi a podobně. Nicméně se domnívám a jsem o tom bytostně přesvědčen, že se mělo postupovat uváženě a více citlivě vůči dnes již bývalým pracovníkům , šetřit na správných místech – např. omezením zbytečně nabubřelého administrativního aparátu, hledáním nových cest možností financování fakulty např. z podnikatelských zdrojů, otevřením nových signatur, které by byly atraktivní pro eventuální nové studenty či dokonce studenty ze zahraničí nebo podnikatelskou veřejnost, kteří by za studium platili. Jak jsem však sledoval, místo propuštěných výkonných pedagogických pracovníků byli přijímáni zcela noví pracovníci do administrativního aparátu fakulty a je smutné, že mnohdy nebyla měřítkem jejich profesionalita, erudice, zkušenosti, ale jejich rodinné nebo přátelské vazby k některým pracovníkům naší fakulty. O to byla naše lítost a rozčarování větší a pokud mi dáte důvěru,vážení členové Senátu , rád bych tuto situaci změnil, přinesl jejím zaměstnancům i studentům klid , životní jistoty a perspektivu a přispěl především ke zvýšení prestiže naší fakulty v rámci České republiky i na poli mezinárodním a hospodářské a finanční konsolidaci jinými cestami, než bylo sice velmi jednoduché, ale naprosto nedomyšlené a k ničemu nevedoucí propouštění výkonných pedagogických pracovníků. II / Příčiny aktuální situace na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné a úkoly pro nové vedení fakulty a/ Přes nepopiratelné úspěchy a renomé, kterých fakulta dosáhla za dobu své existence a za něž je třeba ocenit samotné její zakladatele a všechna minulá vedení, je zcela zřejmé, že dosavadní způsoby, strategie a řízení musí být dále rozvíjeny a hlavně dle aktuálních potřeb změněny a přizpůsobeny současné ekonomické a demografické situaci v naší zemi. b/ Fakulta by se měla rozvíjet dynamickým, intenzivním způsobem s důrazem nikoliv na kvantitu, ale na kvalitu výuky, vědecké práce , což je podmíněno především kvalitou pedagogického sboru . c/ Příští děkan by měl vést férový a plodný dialog mezi vedením fakulty a akademickou obcí. Měl by se snažit vytvořit kultivované a přátelské prostředí, oproštěné o závist,pomluvy, podrazy tak, aby se zaměstnancům na naší fakultě dobře pracovalo a studentům dobře studovalo . Aby svou práci vykonávali s radostí, láskou a hrdostí nad odvedeným dílem. d/ Nový děkan by měl vytvořit tvůrčí atmosféru a obnovit pocit sounáležitosti všech
pracovníků – pedagogických, administrativních i studentů k naší alma mater. e/ Nový děkan by měl řešit strukturální problémy, o kterých jsem se částečně již zmínil. Od svého založení se naše fakulta ubírala cestou příjímání dalšího a dalšího personálu administrativního a servisního na úkor pedagogických pracovníků a co je horší, mnohdy tomu bylo nikoliv z důvodu jejich potřebnosti, ale čistě z důvodů rodinných, přátelských či prostých sympatií . Logickým výsledkem těchto praktik je současná situace naprosté saturace administrativního a servisního personálu na úkor personálu pedagogického na naší fakultě. f/ Výběr a volba vedoucích kateder: Velké dilema na naší fakultě představuje rozpor mezi demokratickou volbou děkana prostřednictvím Akademického senátu Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné a faktem, že tento demokraticky zvolený děkan obratem , téměř despotickým způsobem, bez jakýchkoliv konzultací s jinými, mnohdy dlouholetými členy kateder ,určí a jmenuje vedoucí kateder, mnohdy bez ohledu na jejich odborné a morální kvality. Důsledkem tohoto nedemokratického způsobu výběru vedoucích kateder je pak bezbřehá arogance některých z nich ve smyslu upřednostňování svých „ oblíbenců „ při finančním ohodnocování – tzv. osobní ohodnocení - či přidělování jiných bonusů – např. cesty do zahraničí , plýtvání finančními prostředky, arogantní chování vůči studentům . Dalším projevem opojení mocí některých z nich je bezpodmínečné vyžadování obhajoby doktorských či docentských titulů jen u některých řadových členů katedry, aniž oni sami těmito tituly disponují a svým oblíbencům absenci těchto titulů automaticky a rádi odpouštějí / někteří mají pouhé magisterské tituly nebo staré doktorské tituly PhDr. či PaedDr. /. Tento systém bych od základů změnil a zavedl na jednotlivých katedrách stejný systém demokratických voleb jejich vedoucích, jako v případě volby děkana. Vždyť kdo nejlépe zná odborné a morální kvality případného adepta na vedoucího katedry než její samotní , mnohdy dlouholetí členové ? Demokratickou volbou vedoucích kateder všemi jejími členy by došlo k vymýcení veškerých výše jmenovaných forem arogance a despotismu. g/ Finanční konsolidace a nutnost uváženého využívání finančních prostředků - Jedním z nejdůležitějších úkolů příštího děkana bude vypořádat se s velmi těžkou finanční situací vzniklou notorickým podfinancováním školství v důsledku mohutné hospodářské krize, jež svírá již několik let Evropu, nepříznivým demografickým vývojem v naší zemi, kdy neustále klesá počet narozených dětí a potažmo později eventuálních studentů středních či vysokých škol. Problémy s financováním naší fakulty však vznikají mnohdy interně , naprosto neefektivním, někdy až rozhazovačným vynakládáním již tak malých finančních prostředků, způsobeným nekompetentními postupy některých vedoucích pracovníků. - Za 16 let mého působení na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné jsem se setkal s neuvěřitelnými případy plýtvání finančními prostředky . Nejkřiklavější byly případy zahraničních cest nejrůznějších pracovníků fakulty , např. kdysi 6 pracovníků naší katedry cestovalo do Turecka, z toho anglicky hovořili pouze dva , ostatní pojali cestu jako příležitost posedět si v klidu na konferenci a zapózovat v nové garderobě. Mnohdy „ vyvolení „ pracovníci cestovali do zahraničí z důvodů tak banálních až trapných, že se stydím na této akademické půdě o nich hovořit. Tyto zahraniční cesty samozřejmě s sebou nesou poměrně značné finanční výlohy na dopravu, ubytování, diety, aj. - Dalším projevem bezbřehého plýtvání finančními prostředky je , když v minulosti nejmenovaní pracovníci nejvyššího vedení fakulty se údajně nechali na svých zahraničních
cestách doprovázet jinými pracovníky za pouhým účelem tlumočení , poněvadž oni sami žádný cizí jazyk / snad kromě ruštiny / neovládají . Tento systém, jež přímo v zahraničí či u nás při návštěvě zahraničních hostů poškozuje a kompromituje jméno a pověst naší fakulty, bych rovněž změnil. III / Mé plány na interní a externí úrovni 1/ Plán finanční a/ konsolidovat a důsledně kontrolovat účelnost vynakládání veškerých finančních prostředků, které na jedné straně naší fakultě zoufale chybí,takže jsou propouštěni kvalitní dlouholetí pedagogové , rušeny užitečné signatury, ale na druhé straně jsou zcela bezúčelně peníze vyhazovány . b/ vyhledávat nové možnosti zdrojů financování – např. v podnikatelské sféře nebo spoluprací se zahraničními podnikatelskými subjekty či organizacemi. Mám pocit, že v posledních letech všechny vysoké školy v České republice jako zdroj financování opakují jako mantru jen slovo „ projekty, projekty, projekty … „ , samozřejmě financované Evropskou Unií. Ale co, když časem, a hluboká ekonomická krize Evropy tomu nasvědčuje, tyto zdroje financování vyschnou ? Je proto nezbytně nutné nebýt zahleděni jen do Evropské Unie a hledat nové zdroje zcela jinde. Jmenuji dále jen některé z možností : c/ rozšíření spolupráce a navazování kontaktů s příhodnými podnikatelskými subjekty za účelem finančního sponzorování různých aktivit fakulty, výjezdů studentů do zahraničí, jejich zahraničních praxí, stáží pedagogického personálu ,aj. d/ za účelem získání nových zdrojů financování je nutné otevřít naši univerzitu za její kontury, organizovat např. kursy managementu, cizích jazyků pro veřejnost, pro podnikatelskou sféru, pro státní instituce a úřady, úzce spolupracovat s lázněmi Darkov, kam přijíždí zahraniční klientela – např,organizováním kursů arabštiny pro personál lázní, zavést speciální jazykové kursy technické angličtiny, španělštiny , francouzštiny. Dle vlastních zkušeností vím, kolik zájemců o kursy odborné technické španělštiny se na mne v posledních letech obracelo v souvislosti s úzkou spoluprací místních těžařských podniků s několika oblastmi Španělska – např. Asturie, Kastilie, Baskicko nebo dokonce Venezuelou . Další možností financování je úzká spolupráce s Úřady práce za účelem organizování různých rekvalifikačních kursů pro čím dál tím častěji nezaměstnané absolventy vysokých škol. Napřít úsilí a snažit se získat pro studium co nejvíce zahraničních studentů , kteří by si studium hradili. Nejsem žádný rusofil, ale nelze zavírat oči před faktem, že do naší země přijíždí každoročně více a více finančně velmi dobře situovaných Rusů. Dle statistických údajů to jen vloni bylo 560.000 osob a například jejich nákupní apetit se meziročně zvýšil o celou třetinu a podíl Rusů na všech útratách zahraničních návštěvníků v ČR tvoří plných 37 %. Rusové však k nám nepřijíždějí jen za účelem turistiky a nákupů. Je notoricky známou skutečností, že mnozí, právě ti velmi dobře finančně situovaní, se u nás usazují nastálo , protože se zde cítí bezpečněji než u nich doma. Samozřejmě jejich děti u nás také studují. To si již dávno uvědomila řada vysokých škol v Praze, Brně i jinde v ČR a nejen otevřela své brány ruským studentům, ale dokonce některé vysoké školy z příjmů z jejich studia doslova žijí. Není mi známo, že by naše fakulta vyvinula v tomto ohledu nějaké úsilí a podnikla krok za účelem získání těchto studentů-dětí dobře situovaných „ nových Rusů „. d/ jako způsob ušetření finančních prostředků důrazně vylučuji propouštění personálu
fakulty, ať již pedagogického či administrativního . Právě naopak, v dnešní době hluboké celoevropské ekonomické krize nám nezbývá nic jiného, než být vzájemně solidární . Jako akt dobré vůle a důkaz toho, že to myslím s finanční konsolidací fakulty a vzájemnou solidaritou vážně,prohlašuji, že v případě zvolení děkanem abdikuji na můj děkanský plat , vystačím si s původním platem, který jsem pobíral jako odborný asistent s doktorským titulem před mým propuštěním na katedře cizích jazyků a komunikace. Rozdíl mezi mou původní mzdou a mzdou, příslušnou pozici děkana naší fakulty , nechť je použit na uchování pracovních míst, která by musela být zrušena v důsledku šetření. e/ Zároveň budu nekompromisně vyžadovat, aby stejně úsporným způsobem postupovali při výkonu svých funkcí všichni vedoucí pracovníci – proděkani, vedoucí kateder, čímž se uspoří mnoho finančních prostředků a zamezí dalšímu propouštění personálu f/ Budu vyžadovat důslednou kontrolu účelu , průběhu a výsledků zahraničních cest všech pracovníků fakulty tak, aby se zamezilo plýtvání finančními prostředky. g/ Osobně budu kontrolovat přidělování finančních víceprostředků ve formě osobních ohodnocení jednotlivých zaměstnanců, aby toto rozdělení bylo spravedlivé a skutečně odráželo jejich pracovní nasazení, erudovanost a přístup k plnění pracovních povinností a nebylo pouhým odrazem toho, zda jsou oblíbenci či kamarády toho kterého vedoucího pracovníka. h/ Vyžádám si podrobnou studii o financování, rentabilitě a efektivnosti využívání všech budov, patřících OPF , které tvoří značnou část jejich finančních nákladů i/ Jako další významný zdroj získání finančních prostředků doporučuji zavedení nové signatury zvané „ Islámská banka a finance „ . Asi Vás , páni senátoři, tento můj návrh udivil a budete oponovat , že zavedení každého nového studijního programu vyžaduje značné finanční prostředky. V tomto konkrétním případě však nikoliv. Dovolte vysvětlení : * Před nedávnem jsem se zúčastnil v Praze konference, zvané„ Islámská bankovní konference“ , jež byla organizována pod patronací turecké ambasády a konala se v budově České národní banky za osobní přítomnosti guvernéra ČNB, poslanců Parlamentu ČR, ministrů a jejich náměstků, členů diplomatického sboru zejména islámských zemí, akreditovaných v ČR, guvernérů zahraničních bank a zástupců ministerstev financí islámských zemí. Celkem se konference se zúčastnilo více než 200 účastníků. Bylo mi jen líto, že na konferenci bylo také mnoho zástupců vysokých škol – děkanů, rektorů, kvestorů, ale z naší Obchodně podnikatelské fakulty nebyl zastoupen nikdo. * Hlavní osou všech příspěvků vystupujících účastníků různých národností , zejména pak arabských, malajsijských, indonéských apod. bylo vysvětlení islámského bankovního systému a informování českých investorů o existenci Islámské banky, jejíž pobočka již funguje v Německu a dalším cílem konference bylo pozvat českou klientelu k investování v této Islámské bance s pobočkou v německém Mannheimu. * V současné době se například mezi bankéři celého světa stále častěji hovoří o konquistě / expanzi / Islámské banky na světových finančních trzích. * Tato konference a osobní setkání a jednání , která jsem v jejím průběhu vedl s mnoha jejími účastníky z různých islámských zemí , nám jako vysoké škole s ekonomickým zaměřením dává přístup k následujícím možnostem : - Možnost otevření nové asignatury na OPF zvané „ Islámské banka a finance „ , jež by byla rozvíjena pod patronátem a pomocí financování ze strany „ Islámské banky „ . Tato asignatura by byla zcela průkopnická z pohledu českého vysokého školství a novinkou, poněvadž dosud na fakultách ekonomického zaměření v rámci ČR není nikde vyučována. Připravovala by exkluzivně v rámci ČR bankovní odborníky, kteří by se specializovali na
islámské bankovnictví , poněvadž dosud v ČR odborníci tohoto zaměření neexistují. * Ekonomiky mnoha islámských zemí světa prožívají v posledních letech velký rozvoj a expanzi, zejména ty, které vycházejí z těžebních a petrochemických aktivit a neustále rostoucích celosvětových potřeb a poptávce po pohonných hmotách. a jejich permanentně rostoucích cenách na světových trzích. Z toho vyplývá vytváření velkých finančních rezerv dotčených zemí, které rozumně investují zejména do terciální sféry , rozvoje školství a vědy . V tom lze spatřovat reálné možnosti finanční podpory pro vytvoření a rozvoj nové signatury na naší Obchodně podnikatelské fakultě ze strany těchto islámských zemí . * Vidím zde možnost rozvoje projektů spolupráce s univerzitami arabských zemí, Malajsie, Turecka, Indonésie,aj. především při propagaci a rozvoji systému islámského finančnictví prostřednictvím výměnných pobytů studentů mezi OPF a jmenovaných zemí. * Má přítomnost na konferenci nám dala příležitost k navázání kontaktů a jednání s řediteli nebo zástupci poboček Islámské banky z různých zemí , což může umožnit a ulehčit v případě budování nové asignatury studentům OPF jejich úsilí o dosažení titulů diplomantů nebo inženýrských či doktorandských , eventuálně také pod patronací a s finanční výpomocí Islámské banky. * V průběhu konference jsem vedl velmi podnětné jednání s novou velvyslankyní mé rodné země Maroka – excelence Souriya OTMANI o možnostech spolupráce s velvyslanectvím Marockého království a možné podpory při zavádění a rozvoji nové asignatury či při spolupráci s vysokými školami ekonomického zaměření v Maroku . Paní velvyslankyně je připravena podpořit jakoukoliv formu spolupráce s marockými subjekty a velvyslanectvím samotným, přijet osobně do Karviné a seznámit se a navázat kontakty s pracovníky a studenty OPF a podpořit je např. uspořádáním přednášek ekonomického či finančního charakteru marockými odborníky. 2/ Plán personální Jak jsem řekl v úplném úvodu, ačkoliv se tato země stala mým druhým domovem a mám ji velmi rád, přece jen nejsem Čech, jsem cizinec, pocházející dokonce ze zcela odlišného historického i kulturního prostředí a podvědomě cítím, že v této zemi a potažmo celé přetechnizované a hlubokou hospodářskou krizí zasažené Evropě mi v současné době chybí několik elementů, týkajících se zejména mezilidských vztahů, kterých si naše, arabská kultura velmi cení, považuje je za samozřejmé a jsou pro nás víceméně nepsanými zákony. Tato pravidla či morální zásady, na které tato země v poslední době rezignovala zřejmě pod vlivem své nejvyšší politické reprezentace , jež ztratila i ty poslední zábrany a sebereflexi, bych chtěl vnést do personálních a mezilidských vztahů na této fakultě. a/ Jako první důležitý úkol, který zadávám sám sobě, jak jsem uvedl již na začátku mého prohlášení, je obnovit přátelskou,harmonickou , tvůrčí a konstruktivní atmosféru, oproštěnou o závist, podrazy,úskoky a neupřímnost, tedy klima, které na této fakultě vládlo před 16 lety, když jsem zde nastoupil a které nám tolik chybělo v posledních letech. b/ Zásadním principem, který budu od personálu vyžadovat, bude jeho vysoká profesionalita, ochota na sobě neustále pracovat ve smyslu dalšího sebevzdělávání a profesního růstu a zároveň budu vyžadovat a snažit se vštípit všem zaměstnancům OPF návrat ke starému , dobrému respektu k hierarchickému uspořádání každého školského, administrativního či podnikatelského subjektu. Není přece možné, aby sekretářka, uklízečka či vrátný, při vší úctě k těmto profesím, si osobovali právo sledovat , radit, peskovat či dokonce šikanovat vysokoškolského doktora nebo docenta .
c/ Stejně tak budu striktně vyžadovat ochotu , vstřícnost a slušnost nejen v kontaktu mezi jednotlivými zaměstnanci OPF , ale také vůči cizím osobám, které přijdou z různých důvodů do styku s OPF, budu vyžadovat úctu vůči ženám, stáří a handicapovaným osobám a jistou míru pokory jak vůči podřízeným, tak studentům, kteří by měli být hlavním objektem našeho zájmu, protože když nebudou oni, nebudeme ani my. d/ Budeme se snažit co nejúčinněji motivovat pedagogický sbor , aby si zvyšoval svou kvalifikaci formou postgraduálního studia, budeme proces jejich studia osobně sledovat a poskytovat jim morální i odbornou podporu formou osobních kontaktů s jejich školiteli a vedením příslušných fakult univerzit , na nichž bude jejich studium probíhat. Na druhou stranu však budeme přísně postihovat ty, kteří při svém postgraduálním studiu využijí všech fakultou poskytnutých výhod – tj. volna, finančních příspěvků např. na dopravu, ubytování , avšak studium ve stanoveném termínu úspěšně neukončí obhajobou. Budeme neustále dbát na zvyšování nároků na odbornost pedagogů a s pracovníky, kteří se jen vezou, se budeme muset rozloučit. e/ Naší snahou bude zorganizovat/ z finančních důvodů vlastními silami / speciální kurs anglického jazyka, jehož absolvování bude povinné pro všechny asistentky vedoucích kateder, pracovníky studijního oddělení a zaměstnance recepcí studentských kolejí a ubytoven, patřících OPF. Není přece možné , aby se v současné době zahraniční student či profesor nebo třeba jen náhodný zahraniční návštěvník naší fakulty nedomluvil na studijním oddělení či kterémkoliv sekretariátu jinak než česky. f/ Spravedlivě, rovnoměrně a zejména efektivně se budeme snažit rozdělit administrativní personál mezi jednotlivými katedrami a odděleními OPF . Není přece logické, aby v jedné kanceláři seděly 3 asistentky s identickou náplní práce. g/ Jak je to běžné ve světě bussinessu nebo i administrativy u nejrůznějších institucí / např. ve všech orgánech Evropské Unie / , budeme se snažit zavést na OPF u administrativního personálu pravidelnou rotaci mezi pracovišti po určité stanovené době / např. každé 3-4 roky / , čímž se jednak rozšíří jeho profesní úroveň a rozhled a zároveň zamezí vzniku klientelistických vztahů , použiji-li politologickou terminologii. 3/ Plán studijní V plánu studijním musím zdůraznit, že mezi mé priority bude patřit co nejvyšší kvalita studia a výuky a středem zájmu každého pracovníka na OPF se musí stát student a jeho následné uplatnění jako absolventa naší fakulty na trhu práce. a/ Již ze samotného názvu „ Obchodně podnikatelská fakulta „ zřetelně vyplývá, že by měla vzdělávat a vychovávat především budoucí obchodníky a podnikatele. A tomu je třeba absolutně přizpůsobit veškeré dění na naší OPF, tzn. výběr studijních programů či oborů ,studijních plánů, forem studia , výběr pedagogických pracovníků – odborníků daných oborů , souvisejících s touto specializací naší fakulty. .b/ Takovým způsobem došlo například v posledních letech dokonce v rozporu s učebními plány a udělenými akreditacemi ke zrušení výuky řady cizích jazyků / kromě angličtiny, němčiny a okrajově ruštiny / a víceméně k „ rozprášení “ katedry cizích jazyků, jež byla systematicky, od nuly budována více než 20 let mnoha vyučujícími s různými jazykovými aprobacemi a dlouholetí pedagogové, kteří si dokonce na náklady naší fakulty
v posledních letech zvyšovali svou kvalifikaci formou postgraduálního studia a získáním doktorských titulů , byli nemilosrdně propuštěni. Tomuto nedomyšlenému kroku absolutně nerozumím, ačkoliv mi to bylo zdůvodňováno tak, že se jedná o celosvětový trend, že pokud má někdo zájem učit se cizí jazyky, má se je naučit již na základní a střední škole a pokud chce v jejich studiu pokračovat , má to zvládnout sám a tak říkajíc „ na vlastní triko „ . Tvrzení o tomto celosvětovém trendu není pravdivé a usvědčují mne o tom četné cesty mé a mých nejbližších příbuzných do zahraničí, v rámci kterých jsme absolvovali návštěvy řady vysokých škol, účastnili jsme se mnoha mezinárodních konferencí, kongresů nejrůznějších profesních zaměření. Jako lingvista musím konstatovat , a dají mi jistě za pravdu i psychologové, že z lingvistického hlediska je toto naprosto zvrácená teorie. Všude v zahraničí se naopak klade obrovský důraz na výuku cizích jazyků a jazykovou gramotnost absolventů vysokých škol. Obzvláště pak pro malé národy, jako jsme my Češi, je životně důležité, abychom znali cizí jazyky,pokud se chceme uplatnit ve světě, poněvadž nelze očekávat, že s námi někde v zahraničí bude někdo hovořit česky. Není náhodou, že právě malé národy srovnatelné s Čechy, jako Holanďané, Belgičané, Švýcaři jsou typičtí jednou z nejvyšších jazykových gramotností na světě a není žádnou výjimkou , když jejich příslušníci hovoří zároveň 3 až 4 cizími jazyky. Velmi často jsem se s tímto jevem setkávat při mé průvodcovské práci. V oboru lingvistiky, ale i mezi laickou veřejností je známo, že pro znalost a praktické využití cizího jazyka na komunikativní úrovni je zcela nezbytné jeho pravidelné, nejlépe každodenní užívání. Odborné lingvistické publikace hovoří dokonce o tom, že za pouhý rok nepoužívání cizího jazyka mluvčí ztrácí či zapomíná 20 % slovní zásoby. Z toho vyplývá, že pokud se mluvčí jazyku nevěnuje 5 let , prakticky jej zapomene. Proto neobstojí ani direktiva těchto rádoby odborníků naší Obchodně podnikatelské fakulty, kteří však s lingvistikou nemají pranic společného, že se studenti mají věnovat na OPF pouze studiu angličtiny či němčiny, popř. pro dnešní mladé lidi nic neříkající ruštiny a pokud například studovali na základní nebo střední škole francouzštinu či španělštinu, mohou ve studiu pokračovat jen soukromě a z vlastní kapsy. A co když, jim direktivně nařízenou angličtinu nebo němčinu nikdy dříve nestudovali ? Nelze si dělat iluze, že studenti , kteří jsou nyní nuceni studovat jen angličtinu či němčinu si při svém velkém studijním vytížení ještě najdou čas na to, aby někde soukromě studovali své původní jiné jazykové specializace. Nehledě k finanční stránce věci, kdy cena soukromé hodiny cizího jazyka dosahuje částky až 500,- Kč . Kdo si to může obzvláště v našem kraji dovolit ? Jak k tomu tito studenti přijdou ? Jakým právem jsou takto diskriminovaní ? c/ Je výsměchem celé akademické obci i veřejnosti, když v dokumentu „ Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké … činnosti OPF v Karviné“ i na jejich webových stránkách se uvádí, cituji : „ Nadále věnovat pozornost úrovni jazykové vybavenosti absolventů ve všech formách studia. Podporovat zřízení Centra výuky cizích jazyků ( s právem udělovat mezinárodně uznávané certifikáty ) a jeho prostřednictvím zajistit nabídku intenzivních jazykových kurzů v rámci jazykové výuky a celoživotního vzdělávání . „ Přitom studium cizích jazyků na naší OPF bylo marginalizováno či zcela zrušeno. A za téměř frašku je nutno považovat fakt, že v rámci zapojení OPF do mezinárodních vzdělávacích programů a programů výzkumu a vývoje se již 2 roky ve spolupráci s partnery právě ze Španělska a též Turecka řeší projekt „ Couselling in Life Long Learning „ , jehož řešitelé uvádějí, že jeho cílem je komparace uvedených systémů v jednotlivých zemích, především pak ve Španělsku a Turecku . Za tímto účelem OPF vynaložila již spoustu finančních prostředků na zahraniční cesty pracovníků právě do
Španělska či Turecka na workshopy. Vzniká z toho všeho dojem, že za účelem získání významných finančních prostředků na řešení projektu a cesty jejich řešitelů do zahraničí se nám Španělsko a španělština jako jazyk setsakramentsky hodí / není náhodou, že jedním z řešitelů tohoto projektu je právě hispanista /, avšak samotným studentům, o které v naší práci a našem poslání by především mělo jít, možnost studia španělštiny a jiných románských jazyků upíráme, protože jsme je bezmyšlenkovitě, šmahem ruky zrušili. d/ Je přinejmenším zarážející vůči studentské obci i veřejnosti, že studenti takových studijních programů, jako je Bankovnictví, Evropská integrace, Finance , Ekonomika cestovního ruchu, Ekonomika podnikání v obchodě a službách, Marketing a management, Gastronomie, hotelnictví a turismus nemají na naší fakultě šanci studovat jiné jazyky než angličtinu a němčinu. Např. španělština jako druhý po angličtině nejrozšířenější jazyk světa, jímž hovoří stamiliony lidí celého světa, je považována bývalým vedením fakulty za jazyk druhořadý, ne-li zcela nepotřebný. Vždyť dnes téměř každá i ta nejméně významná firma požaduje od svých pracovníků znalost alespoň jednoho,nejlépe však 2 světových jazyků . e/ Již tak se absolventi středních i vysokých škol v našem kraji potýkají s velmi nízkými možnostmi uplatnění a kraj mnozí opouštějí. Jaké uplatnění tedy mohou očekávat naši absolventi – obchodníci či podnikatelé /jak vyplývá už z názvu naší fakulty / , kteří se nedomluví cizími jazyky ? Předpokládá se snad již předem, že rezignují na dnes zcela globalizovanou světovou ekonomiku a obchod budou obchodovat a podnikat jen na našem malém českém dvorku ? K obchodování s pančovaným alkoholem jim to zcela jistě postačí, ale k řádnému a slušnému podnikání určitě nikoliv. f/ Dle mého názoru i v plánu finančním , poněvadž se jedná o kombinovanou, tedy placenou formu studia , by mělo pro naši fakultu velký význam znovuotevření kursů cizích jazyků v oblasti turismu, lázeňství a ekonomiky, jejichž zcela neuváženého uzavření na OPF promptně využila Filosofická fakulta Ostravské univerzity k tomu, že tyto kursy zavedla a přetáhla asi 50 zájemců o toto studium – znovu zdůrazňuji- placených kursů !!! g/ V plánu studijním by se měla zvyšovat kvalita výuky zvyšováním kvalifikace pedagogických pracovníků, ale také širším využíváním zkušeností jiných českých nebo zahraničních vysokých škol , se kterými spolupracujeme a které se věnují stejným nebo obdobným specializacím jako naše fakulta. h/ V oddíle finanční plán jsem se podrobně věnoval zavedení nové signatury „ Islámská banka a finance „ . S touto novou specializací souvisí a obecně pro obchodování či podnikání v celém světě platí, že úspěšný obchodník nebo podnikatel by měl znát specifika země, v níž má v úmyslu podnikat. Při zavedení výše jmenované nové signatury doporučuji včlenit do studijních plánů speciální předmět, který by se zabýval nutností respektovat specifika islámské mentality, kultury, zvyků a „ nepsaných „ , avšak běžně přijatých zákonů v islámské společnosti. K nim patří zejména počáteční nedůvěřivost, opatrnost, uzavřenost , nepřístupnost rezervovanost , pokud se jedná o komerční záležitosti. V tom jsou svou mentalitou islámští
obchodníci, podnikatelé , bankéři, apod. hodně podobní všeobecně známé uzavřené mentalitě Japonců či Číňanů, kteří mezi sebe jen velmi těžce pouštějí komerční aktivity cizích národů. Velmi důležitým faktorem při překonávání této bariéry je při jednáních a jakýchkoliv obchodních transakcích přítomnost a angažovanost osob, pocházejících z islámského či jiného cizího prostředí , tudíž dobře obeznámených s mentalitou, zvyky, právním prostředím dané země, apod. Velký důraz je při prvotním kontaktu také kladen na znalost jazyka / přesto, že běžným jednacím jazykem islámských obchodníků, managerů, apod.s cizinci je angličtina / , zejména pak převažující arabštiny ve většině dotčených zemí, ať už v různých mluvených či psaných formách. Přítomnost osob, znalých jazyka a mentality , zejména z psychologického hlediska boří prvotní bariéry. Tyto zásady však platí nejen pro arabský svět, ale pro všechny další možné oblasti zájmu českých obchodníků a podnikatelů. I toto by mělo být předmětem studia na naší OPF. i/ V souvislosti s touto novou signaturou by možná stálo za zvážení opětovné zavedení výuky arabského jazyka, která kdysi na naší fakultě probíhala, ale posléze byla rovněž zrušena, přesto, že zejména mezi podnikatelskou veřejností, stále více navazující obchodní kontakty s hospodářsky expandujícími arabskými zeměmi , je o studium arabštiny čím dále větší zájem . Poněvadž by se jednalo o kursy placené, jistě by byly rovněž finančním přínosem pro naši fakultu. j/ Stejně jako neuvěřitelně do sebe zahleděná , přitom byrokratická , zkostnatělá, ekonomickou krizí zmítaná Evropa, která si nechce k vlastní škodě připustit, že se ocitla zcela na vedlejší koleji a že hlavní kolo ekonomického rozvoje a boomu se již dávno otáčí zcela jinde, neměli bychom před touto realitou zavírat oči a dokud je čas a zájem potencionálních zahraničních partnerů, měli bychom upřít naši pozornost k zemím, především asijským- například Turecko, Čína, Indie, Indonésie ,země Perského zálivu, ale také latinsko-americkým - například Mexiko, Brazílie, Argentina, Chile, a jiným a věnovat se těmto novým, prudce expandujícím ekonomikám například tak, že pozveme jejich kvalifikované lektory a využijeme jejich pobytu u nás k zorganizování odborných přednášek z oblasti ekonomie, marketingu či dokonce vyučování našich studentů jejich rodným jazykům. k/ Měli bychom podporovat účast studentů na zahraničních stážích v programu ERASMUS. Tyto stáže by se měly stát samozřejmou součástí výuky. S tím logicky souvisí uznávání v zahraničí vykonaných zkoušek. l/ Jak jsem již uvedl dříve, je nezbytně nutné podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti výuky – například formou zahraničních stáží studentů, zvaním zahraničních lektorů na naši fakultu, umožněním studia zahraničním studentům na naší OPF. m/ Budu se snažit prosadit speciální podporu pro studenty s mimořádným talentem, další rozvoj studentské vědecko- odborné činnosti, například účastí studentů na projektech a grantech společně s pedagogy. Tyto studenty je možné motivovat vyšším stipendiem, účastí na zahraničních stážích, snížením poplatků za jejich ubytování na kolejích, apod. Je nutné se věnovat studentům se skutečně hlubokým zájmem o vědeckou práci. o/ Ve vztahu ke studentům umožním přístup studentů na kolegium děkana, aby se demokraticky mohli vyjadřovat k veškerému dění na fakultě. Studenti budou mít vždy u mne dveře otevřené a budu jim naslouchat. p/ Pro větší rozhled a prohloubení jazykové praxe je možné organizovat nízkonákladové
krátkodobé cesty do blízkého zahraničí. q/ Je nutno udržovat úzké kontakty s Úřady práce, abychom měli reflexi o uplatnění našich absolventů na trhu práce. r/ Pro ulehčení organizace studia pro studenty navrhuji rozdělení zkouškového období na dvě části, přičemž v jedné části by absolvovali zkoušky ze stěžejních disciplín dle jejich oborů studia – např. ekonomie, marketing, apod. , následovala by několikadenní pauza a poté by studenti skládali zkoušky z doprovodných disciplín, jako např. sociologie, cizí jazyky, apod. s/ Dle vlastní velmi negativní zkušenosti, se kterou jsem se jako kantor setkal na této fakultě, kdy jsem chtěl vyjít studentům vstříc a byl jsem za to náležitě odměněn – rozuměj plísněn tehdejší členkou vedení OPF, budu klást velký důraz na to, aby vyučující vycházeli vstříc studentům při stanovování termínů významných testů, zápočtů a zkoušek tak, aby měli dostatečný časový prostor na přípravu, aby jednotlivé termíny nekolidovaly a aby se studenti nestávali rukojmím pedagogů proto, že tito mají spoustu pracovních aktivit na jiných vysokých nebo středních školách či v soukromém sektoru a vlastně „ nestíhají „ . t/ Dalšími doprovodnými aktivitami, které by měly ulehčit studium a život studentům a ve vztahu k veřejnosti, na které budu klást důraz, jsou : - zlepšit kvalitu služeb a stravy v menze v hlavní budově univerzity - vyřešit problém jídelny-menzy v budově Žižková - vést jednání s ČSAD Karviná o koordinaci jízdních řádů na určitých linkách ve vztahu k výuce našich studentů a jejich dopravy na místa výuky, koleje či domů - ve vztahu k veřejnosti podporovat činnost Univerzity třetího věku - zasadím se o zavedení tzv. „ Letní univerzity „ na mezinárodním základě . Závěr Vážení členové Akademického senátu , na závěr chci slíbit, že jako děkan budu ctít a hájit akademické svobody, striktně vyžadovat plnění základních morálních norem , slušné mezilidské vztahy a chránit demokratické principy. S neustávající a naopak prohlubující se ekonomickou a finanční krizí, jež v posledním období přerostla v naší zemi v permanentní krizi politickou a společenskou, způsobenou arogancí moci, narůstají snahy po omezení akademických svobod, objevují se snahy zpochybňovat svobodná rozhodování Akademických senátů vysokých škol či implantovat do nich své, samozřejmě bezpodmínečně poslušné lidi. Slibuji Vám, že se těmto snahám nikdy nezaprodám a budu vždy a všemi mými silami tyto akademické svobody bránit. Slibuji Vám, že se budu všemi silami snažit o neustálé zvyšování prestiže , aby se naše Obchodně podnikatelská fakulta stala alma mater nás všech a v centru jejího dění a našeho veškerého snažení byl vždy hlavně student. Budu se snažit být dobrým děkanem všech – studentů, pedagogů i administrativních a servisních pracovníků naší Obchodně podnikatelské fakulty. Tak jsem se nějak rozpovídal a rozepsal, aniž jsem to měl původně v úmyslu, ale myšlenka stíhala myšlenku a stránky přibývaly , takže jste asi již unaveni. Proto nám všem na závěr přeji, abychom žili v míru, vzájemné sounáležitosti a porozumění, bez obav ze ztráty práce a z budoucnosti a v klidu, rozjímání a duchovnu
si vychutnali nádherné adventní období a poté prožili Vánoce v harmonii , obklopeni svými rodinami , bytostmi nejbližšími a milovanými. Přeji Vám všem šťastné a veselé Vánoce.
Mgr. Hamza Messari, Ph.D.