Program Iniciativy Společenství EQUAL
PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE O FINANČNÍ PODPORU Z CIP EQUAL PRO AKCI 3
Praha, září 2007
OBSAH: 1. ČÁST – ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ...................... 3 ÚVOD .............................................................................................................................................................................. 3 1. DEFINOVÁNÍ INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL................................................................................................... 3 2. AKCE INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL.............................................................................................................. 4 3. PRINCIPY INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ........................................................................................................ 4 4. PRIORITY, TÉMATICKÉ OBLASTI A OPATŘENÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL............................... 5 5. INDIKÁTORY .......................................................................................................................................................... 11 6. STRUKTURA ŘÍZENÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ................................................................... 12 7. FINANCOVÁNÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ........................................................................... 14 2. ČÁST – PRINCIPY INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ............................................................................. 17 ÚVOD ............................................................................................................................................................................ 17 1. PARTNERSTVÍ ........................................................................................................................................................ 18 2. SPOLEČNÉ ROZHODOVÁNÍ ..................................................................................................................................... 22 3. MAINSTREAMING .................................................................................................................................................. 28 4. GENDER MAINSTREAMING ..................................................................................................................................... 33 5. TÉMATICKÝ PŘÍSTUP ............................................................................................................................................. 38 3. ČÁST – HORIZONTÁLNÍ TÉMATA ..................................................................................................................... 39 4. ČÁST – POKYNY PRO ŽADATELE ...................................................................................................................... 40 1. 2. 3.
PODMÍNKY ÚČASTI V PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL - KRITÉRIA OPRÁVNĚNOSTI ...................... 40 VEŘEJNÁ PODPORA V RÁMCI PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ..................................................... 48 ŽÁDOST O FINANČNÍ PODPORU Z CIP EQUAL PRO AKCI 3.................................................................................... 49
PŘÍLOHY ....................................................................................................................................................................... 72 1. DALŠÍ INFORMACE ..................................................................................................................................................... 72 2. SLOVNÍK TERMÍNŮ A ZKRATEK .................................................................................................................................. 73 3. MONITOROVACÍ INDIKÁTORY CIP EQUAL PRO ROZVOJOVÁ PARTNERSTVÍ .............................................................. 74
Strana 2 (celkem 74)
1. ČÁST – ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ÚVOD První část Příručky pro žadatele o finanční podporu obsahuje stěžejní informace ze základních dokumentů druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL, a to Programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) a Programového dodatku CIP EQUAL. Oba tyto dokumenty byly vytvořeny Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR v úzké spolupráci s partnerskými organizacemi a regiony a jsou k nalezení v plném znění v českém i anglickém jazyce na oficiálních stránkách MPSV www.equalcr.cz.
1. DEFINOVÁNÍ INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL je součástí Evropské strategie zaměstnanosti. Evropská komise vyhlásila tuto iniciativu v návaznosti na Iniciativy Společenství ADAPT a EMPLOYMENT, které byly realizovány v minulém programovém období. Iniciativa Společenství EQUAL podporuje nové přístupy k řešení nerovností a diskriminace v práci a v přístupu k zaměstnání. Díky svému zaměření na boj proti diskriminaci a nerovnostem na trhu práce představuje také významný prostředek sociálního začleňování znevýhodněných osob na trh práce. Iniciativa Společenství EQUAL je definována jako samostatná forma pomoci ze strukturálních fondů. Jejím smyslem je doplňovat programy „hlavního proudu“, a přispět tak k dosažení cílů Evropské strategie zaměstnanosti. Iniciativa Společenství EQUAL představuje laboratoř pro vývoj a prosazování nových nástrojů, přičemž ty, které se osvědčí, budou dále podporovány v rámci hlavních forem pomoci z Evropského sociálního fondu (ESF) během dalšího programového období. Od hlavních forem pomoci z ESF se Iniciativa Společenství EQUAL liší vedle principů inovativnosti a mezinárodní spolupráce také tím, že se realizuje na celém území všech členských států. Iniciativa Společenství EQUAL přispívá mimo jiné k dosažení cílů hospodářské a sociální soudržnosti. V rámci hospodářské a sociální soudržnosti Společenství usiluje především o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů a zaostalostí nejvíce znevýhodněných regionů. Iniciativa Společenství EQUAL je v EU a také v ČR realizována prostřednictvím dvou kol výzev k předkládání žádostí o finanční podporu. Žádosti jsou předkládány tzv. rozvojovými partnerstvími (RP), která jsou sdruženími organizací vytvořenými za účelem realizace projektů v rámci Iniciativy Společenství EQUAL (podrobně viz 2. část, kap. 1.).
První kolo Iniciativy Společenství EQUAL Do prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL vstoupila ČR jako první kandidátská země v roce 2001. První kolo je v ČR realizováno prostřednictvím Národního programu Phare 2002. Pro první kolo bylo v České republice vybráno 7 tématických oblastí z celkového počtu 9. V rámci Akce 2 je realizováno 10 pracovních programů RP, které se zaměřují na 6 tématických oblastí. Do Akce 3 postoupilo 5 z těchto 10 RP. Více o prvním kole Iniciativy Společenství EQUAL a všech v současnosti podporovaných RP naleznete na oficiálních stránkách NK EQUAL www.equalcr.cz.
Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL, vzhledem k jeho zahájení v období po vstupu ČR do EU, není již v ČR spolufinancováno prostředky programu Phare, nýbrž prostředky Evropského sociálního fondu. Druhé kolo je realizováno v rámci zkráceného programového období 2004 - 2006. Nicméně finanční prostředky tohoto programu bude možné v rámci tohoto programového období využívat až do roku 2008. Tato příručka poskytuje základní informace o akcích, principech, prioritách, opatřeních a indikátorech pro druhé kolo Akci 3 Iniciativy Společenství EQUAL v ČR. Dále je zde popsána struktura řízení a financování druhého kola. Vzhledem k tomu, že druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL je realizováno v ČR prostřednictvím tzv. "Programu Iniciativy Společenství EQUAL" nebo také jen "CIP EQUAL", je v oficiálních dokumentech využíváno této terminologie. Hovoří-li se o obou kolech Iniciativy Společenství EQUAL, užívá se termín "Iniciativa Společenství EQUAL". Avšak v případě užití termínu "CIP EQUAL" nebo "Program Iniciativy Společenství EQUAL" jde vždy jen o označení druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL. Strana 3 (celkem 74)
2. AKCE INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL Příprava a realizace pracovního programu RP probíhá v rámci Iniciativy Společenství EQUAL ve třech fázích, tzv. akcích: Akce Akce 1 – dotvoření a upevnění jednotlivých RP, sestavení pracovního programu RP a navázání mezinárodní spolupráce Akce 2 – samotná realizace pracovního programu RP Akce 3 – šíření výstupů a jejich využívání v národní politice a na mezinárodní úrovni ve vazbě na národní a mezinárodní tématické sítě
Krátký popis jednotlivých akcí Cílem Akce 1 je podpora dotváření a upevňování trvalých a efektivních rozvojových partnerství a navázání mezinárodní spolupráce. Na konci Akce 1 jsou jednotlivá RP povinna předložit řídícímu orgánu smlouvy o národní a mezinárodní spolupráci (cca do 1. května 2005). Smyslem Akce 2 je samotná implementace pracovního programu RP. Jelikož Akce 2 navazuje na Akci 1, podporují se v rámci Akce 2 pouze ta RP, která byla vybrána pro Akci 1 a která dále v průběhu a na konci Akce 1 splní všechny požadavky. Akce 3 je zaměřena na šíření dobrých zkušeností a dosahování vlivu na národní, resp. regionální politiku a v konečném důsledku promítnutí nejlepších dosažených praxí na úrovni politiky EU ve vazbě na národní a mezinárodní tématické sítě. S cílem dosažení co nejlepších výsledků Akce 3 je pro všechna RP v druhém kole povinná. Dodatečné výzvy CIP EQUAL jsou určeny pouze pro realizaci aktivit Akce 3.
3. PRINCIPY INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL je založena na níže uvedených základních principech. V rámci projektů vybraných v dodatečných výzvách zaměřených pouze na realizaci Akce 3 je kladen důraz na naplňování vybraných principů, a to zejména partnerství, společné rozhodování, mainstreaming a gender mainstreaming (tyto principy jsou podrobně vysvětleny ve 2. části této příručky; zde uvádíme výčet všech pricipů Iniciativy Společenství EQUAL). Nutnost naplňování principů tématický přístup a inovativnost pak přímo vyplývá z vymezení cíle Iniciativy Společenství EQUAL, resp. z podmínek účasti v programu. Znamená to, že způsob jejich naplňování musí být zřejmý z žádosti o finanční podporu z CIP EQUAL na Akci 3 a bude mít vliv na hodnocení a výběr dané žádosti. Naplňování principu mezinárodní spolupráce je však možné jen v omezené míře vzhledem k nemožnosti ustavit a financovat z prostředků CIP EQUAL mezinárodní partnerství (TCA), na rozdíl od RP, které prošli všemi Akcemi 1, 2 a 3. Nicméně aktivity mimo rámec TCA (neformální partnerství, spolupráce se zahraničními experty, účast na mezinárodních mainstreamingových platformách apod.) je možné v rámci projektu podporovat. Přehled principů Iniciativy Společenství EQUAL Partnerství Společné rozhodování
Mezinárodní spolupráce Inovativnost Mainstreaming
Stručný popis Jednotlivé pracovní programy jsou realizovány prostřednictvím tzv. rozvojových partnerství. V rámci rozvojových partnerství musí mít možnost spolurozhodovat všechny zapojené partnerské organizace, včetně zástupců skupin nejvíce ohrožených nerovnostmi a diskriminací na trhu práce, tzn. cílových skupin. Společné využívání zkušeností a poznatků z různých států EU, resp. ostatních států zapojených do Iniciativy Společenství EQUAL. Jsou podporovány zcela nové přístupy k řešení dané problematiky, resp. nové aplikace stávajících metod a postupů v dané problematice. Šíření výsledků Iniciativy Společenství EQUAL jednak mezi tvůrce národních, resp. regionálních politik tak, aby nejlepší z nově vyvinutých nástrojů boje s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce mohly být využity při přípravě národních, resp. regionálních strategických dokumentů a rozvojových plánů (vertikální mainstreaming). A dále šíření dobrých praxí mezi stejné či podobné organizace nebo Strana 4 (celkem 74)
Tématický přístup
Gender mainstreaming
organizace podílející se na řešení stejné nebo podobné problematiky, tak aby docházelo ke změnám v postupech či strategiích těchto organizací (horizontální mainstreaming). Jednotlivé členské státy si na základě vlastní socioekonomické analýzy vyberou pro svůj Program Iniciativy Společenství EQUAL ty tématické oblasti, jejichž řešení je pro ně nejpotřebnější. Jednotlivá rozvojová partnerství pracují vždy pouze pod jednou tématickou oblastí. Zohledňování rovných příležitostí žen a mužů ve všech plánovaných i realizovaných aktivitách podporovaných pracovních programů RP. Postup, ve kterém jsou všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích jejich přípravy a provádění podřízeny hledisku rovnosti příležitostí žen a mužů.
4. PRIORITY, TÉMATICKÉ OBLASTI A OPATŘENÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL Vyhlášené tématické oblasti Programu Iniciativy Společenství EQUAL vycházejí z původních čtyř pilířů Evropské strategie zaměstnanosti. Jedná se o Zlepšování zaměstnatelnosti, Rozvoj podnikání, Podporu adaptability, Rovné příležitosti mužů a žen, které jsou v rámci tohoto programu nazvány tématickými prioritami. K tomu je navíc přidáno samostatně vyhlášené téma zaměřené na podporu žadatelů o azyl (které je také v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL označováno jako tématická priorita). Česká republika podporuje v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL všech devět tématických oblastí vyhlášených Evropskou komisí. Jednotlivé tématické oblasti jsou v ČR rozděleny vždy na dvě opatření – opatření realizovaná v oblastech pokrytých Cílem 1 a opatření realizovaná v oblastech pokrytých Cílem 3. Oblasti pokryté Cílem 1 – Jedná se o všechny oblasti ČR s výjimkou území hlavního města Prahy. Oblasti pokryté Cílem 3 – V případě ČR jde pouze o území hlavního města Prahy. Celkem je tedy v ČR podporováno 5 tématických priorit a v rámci nich 18 (tzv. tématických) opatření, jejichž přehled je uveden v následující tabulce: Přehled tématických priorit a opatření Programu Iniciativy Společenství EQUAL v ČR Priorita 1: ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI Opatření 1.1. - Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblastech Cíle 1 Opatření 1.2. - Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblasti Cíle 3 Opatření 1.3. - Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření 1.4. - Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 2: ROZVOJ PODNIKÁNÍ Opatření 2.1. - Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblastech Cíle 1 Opatření 2.2. - Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblasti Cíle 3 Opatření 2.3. - Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblastech Cíle 1 Opatření 2.4. - Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblasti Cíle 3 Priorita 3: PODPORA ADAPTABILITY Opatření 3.1. - Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření 3.2. - Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblasti Cíle 3 Opatření 3.3. - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblastech Cíle 1 Opatření 3.4. - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblasti Cíle 3 Priorita 4: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN Opatření 4.1. - Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem Strana 5 (celkem 74)
organizace práce a podpůrných služeb v oblastech Cíle 1 Opatření 4.2. - Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblasti Cíle 3 Opatření 4.3. - Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření 4.4. – Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 5: Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce Opatření 5.1. - Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblastech Cíle 1 Opatření 5.2. - Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblasti Cíle 3 Jednotlivé tématické oblasti jsou dále podrobně popsány včetně specifikace cílových skupin, možných aktivit a možného složení RP. TÉMATICKÁ OBLAST Č. 1 Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Globální cíl: zvýšení míry zapojení osob ze znevýhodněných skupin do fungování trhu práce V rámci této tématické oblasti jsou řešeny specifické problémy a bariéry, kterým na trhu práce čelí osoby z diskriminovaných a znevýhodněných skupin, ať už se jedná o osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby starší, absolventy škol, osoby nízkokvalifikované, osoby se zdravotním postižením, resp. se sníženou pracovní schopností, romskou minoritu, migranty či další marginalizované skupiny osob. V rámci této tématické oblasti jsou podporována RP zaměřená např. na tvorbu systému prevence a pomoci zaměřené na podchycení mládeže, která předčasně odchází ze vzdělávacího systému s cílem usnadnit jim nalézt vhodné uplatnění na trhu práce. Dále jsou podporována RP orientovaná na opětovné zapojení do trhu práce, inovativní postupy a podporu umístění pro dlouhodobě nezaměstnané, nízkokvalifikované a marginalizované skupiny, na podporu integrace zdravotně postižených na otevřený trh práce, na komplexní poradenství, vzdělávání a asistované umístění v zaměstnání specializované na příslušníky romské národnostní menšiny. Další skupina RP může být zaměřena na motivování a zapojování zaměstnavatelů a dalších sociálních partnerů, např. odborových organizací do řešení problémů osob z diskriminovaných a znevýhodněných skupin na trhu práce, na zdokonalování integračních služeb a agentur atd. Stejně tak je nezbytné se zaměřit na aktivizaci a zvýšení informovanosti orgánů místní a regionální samosprávy. Navrhované složení RP realizujících pracovní program v rámci této tématické oblasti: Úřady práce, poradny pro volbu povolání, profesní organizace, nestátní neziskové organizace, instituty rehabilitační a sociální péče, církevní organizace, charity, zaměstnavatelé, zaměstnavatelské subjekty převážně zaměstnávající občany se ZP, kraje, vzdělávací instituce, poradenské instituce, školy, romští koordinátoři, protidrogová centra, profesní organizace, svazy, hospodářské komory, výzkumné ústavy, zájmové organizace a spolky, knihovny a muzea. TÉMATICKÁ OBLAST Č. 2 Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce Globální cíl: zlepšení soužití majoritní společnosti a minorit Účinné předcházení odmítavým postojům a jiným projevům xenofobie by v rámci této tématické oblasti mělo přispět i k řešení budoucího vývoje, kdy lze po nedávném vstupu ČR do EU očekávat další nárůst migrace, přičemž již dnes je velká část obyvatel v ČR přesvědčena o přílišné otevřenosti ČR vůči imigrantům a cizincům, ačkoli je česká populace stále značně národnostně homogenní a imigrantů je na území ČR stále jen poměrně malý počet. Z důvodu očekávaného nárůstu migrace na území ČR je žádoucí provádět prevenci před negativními dopady xenofobních postojů. Podpora RP v rámci této tématické oblasti může výrazně napomoci řešení velkého problému, který v ČR představuje postoj majoritní společnosti k minoritám, zejména k minoritě romské. Romská minorita trpí svou velkou izolací spojenou se vzájemnou neznalostí obou skupin. Ve společnosti se proto často projevují předsudky a stereotypy ve vzájemných vztazích majoritní skupiny obyvatel a příslušníky romské minority, a ačkoli nelze každý odmítavý postoj vůči romskému uchazeči o zaměstnání s ohledem na nízkou úroveň kvalifikace této skupiny osob hodnotit jako rasisticky motivovaný, jeví se podpora této tématické oblasti jako účinný nástroj řešení této dlouhodobě přetrvávající situace.
Strana 6 (celkem 74)
V rámci této tématické oblasti je možné se zaměřit např. na některé z těchto aktivit: • Podpora multikulturního prostředí a vzdělávání v České republice. • Preventivní opatření na potlačování diskriminace Romů na trhu práce. Mezi cílové skupiny této tématické oblasti patří příslušníci etnických menšin a cizí státní příslušníci pobývající na území ČR, ale i majoritní společnost, na níž mohou být zaměřena zejména nově navrhovaná preventivní opatření. Navrhované složení RP realizujících pracovní program v rámci této tématické oblasti: Úřady práce, nestátní neziskové organizace, orgány veřejné správy, vč. krajských a obecních, školy, vzdělávací a poradenské instituce, romští koordinátoři, podniky a jiní zaměstnavatelé, profesní organizace, svazy a komory, církevní organizace, charity, zájmové organizace, knihovny a muzea. TÉMATICKÁ OBLAST Č. 3 Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin Globální cíl: rozvoj podnikatelských aktivit osob ze znevýhodněných skupin Podpora rozvoje podnikání osob samostatně výdělečně činných představuje alternativní možnost pracovního uplatnění osob ze znevýhodněných skupin. Tuto podporu je však nutné realizovat komplexní péčí o začínajícího podnikatele, a napomoci mu tak k překonání jeho dosavadních znevýhodnění. Navíc v ČR existuje několik významných bariér, které obecně brání většímu rozvoji podnikání: špatná vymahatelnost práva, relativně vysoké daňové zatížení, obtížný přístup k finančním zdrojům apod. Proto je nutné - v případě podpory podnikání osob ze znevýhodněných skupin – zajistit intenzivnější systematickou přípravu k podnikání, zahrnující kromě profesních a ekonomických i sociální a právní poradenství v souladu s výše naznačenou komplexní péčí. Také zajištění tutorské podpory nejen v období samotného zahájení podnikání může přispět ke zvýšení celkové uplatnitelnosti těchto skupin osob na trhu práce . Pro udržení podnikatelských aktivit osob ze znevýhodněných skupin jsou důležité i pomoc ze strany místních orgánů a zapojování znevýhodněných osob do komunitních aktivit a služeb. V rámci této tématické oblasti je možné se zaměřit např. na některé z těchto aktivit: • Vzdělávání a poradenství začínajícím podnikatelům ze znevýhodněných skupin. • Podpora volnočasových aktivit pro děti a souvisejících sociálních služeb umožňujících ženám podnikat. • Vývoj nových metod přístupu k finančním zdrojům pro osoby se znevýhodněných skupin či určité typy organizací při zahájení podnikatelské činnosti. Mezi cílové skupiny osob podporované v rámci této tématické oblasti patří zejména osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby nad 50 let, osoby bez kvalifikace, osoby nízkokvalifikované a osoby se zdravotním postižením. Dále je možné podporovat absolventy škol, ženy, etnické menšiny či osoby z jiných marginalizovaných skupin. Navrhované složení RP realizujících pracovní program v rámci této tématické oblasti: Úřady práce, malé a střední podniky, zaměstnavatelé, zaměstnavatelské subjekty převážně zaměstnávající občany se ZP, osoby samostatně výdělečně činné, profesní organizace, poradenské agentury orientované na profesní, ekonomické a právní služby, agentury práce, regionální rozvojové agentury, regionální centra podpory začínajícím podnikům, Hospodářská komora, vzdělávací a poradenské instituce, regionální a místní orgány veřejné správy (krajské i obecní), nestátní neziskové organizace a knihovny a muzea. TÉMATICKÁ OBLAST Č. 4 Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst Globální cíl: zvýšení kapacity třetího sektoru Významnou součástí sociální ekonomiky jsou nevládní neziskové organizace. S aktivitami NNO se můžeme setkat v podstatě ve všech oblastech veřejného života, především v oblastech jako jsou ochrana životního prostředí, sociální služby, zdravotnictví, ochrana a rozvoj místního kulturního dědictví, volnočasové aktivity aj. K hlavním charakteristikám NNO patří zejména: orientace na primární řešení problému a nikoliv tvorba Strana 7 (celkem 74)
zisku jako u podnikatelů, případně splnění uloženého úkolu jako u veřejné správy. NNO proto snáze vyhledávají „mezery“ ve službách, které společnost potřebuje ke svému zdravému fungování, a jsou obvykle při poskytování takto identifikovaných služeb levnější než organizace zřízené státem či obcí. K dalším významným charakteristikám NNO patří primární orientace na maximálně efektivní výsledek – nikoliv snaha o dlouhodobé zajištění předmětu činnosti. Nedílnou součástí třetího sektoru jsou však i regiony a obce, které jsou zodpovědné za poskytování některých sociálních služeb, poskytují finanční prostředky na činnosti v této oblasti a hrají roli koordinátora těchto činností. Z toho důvodu je nezbytné podněcovat zájem místních samospráv o sociální ekonomiku a usilovat o zlepšení komunikace mezi regiony a obcemi na jedné straně a poskytovateli sociálních služeb (především NNO) na straně druhé. Aktivity NNO jsou financovány především ze státního rozpočtu prostřednictvím dotačních politik jednotlivých resortů. Dalšími zdroji jsou – např. výnos z vlastní činnosti, příspěvky občanů, sponzorské dary od právnických osob, finanční podpora ze zahraničí. V současné době lze konstatovat, že jejich činnost je dlouhodobě podfinancována, což vede k omezené možnosti vzdělávat management a zlepšovat kvalitu své činnosti. Dalším problémem činnosti NNO je skutečnost, že jejich zapojení do přípravy a realizace regionálních rozvojových dokumentů je na nízké úrovni. V rámci této tématické oblasti se je možné zaměřit např. na systémový rozvoj a diversifikaci poskytovaných služeb třetího sektoru se zaměřením na řešení problematiky osob z diskriminovaných či znevýhodněných skupin na trhu práce, na posilování NNO a jejich spolupráce v oblasti řešení problematiky osob z diskriminovaných či znevýhodněných skupin na trhu práce či na rozvoj nových forem poskytování sociálních služeb NNO a dalších poskytovatelů sociálních služeb, které rozšíří příležitosti pracovního uplatnění v této oblasti a možnosti rozvoje vzdělávání, profesního růstu a zvyšování kvality práce pracovníků v sektoru sociální ekonomiky. Mezi cílové skupiny osob této tématické oblasti patří osoby dlouhodobě nezaměstnané, starší či nízkokvalifikované, dále absolventi škol, osoby se zdravotním postižením, ženy, etnické menšiny či osoby z jiných marginalizovaných skupin. Navrhované složení RP realizujících pracovní program v rámci této tématické oblasti: Nestátní neziskové organizace, kraje, svazky měst, obce, úřady práce, organizace poskytující sociální služby, krizová centra, profesní a zájmové organizace, školy, knihovny a muzea. TÉMATICKÁ OBLAST Č. 5 Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce Globální cíl: rozvoj jednotlivých prvků systému celoživotního učení zaměřených na znevýhodněné skupiny Celoživotní učení pokrývá celou oblast vzdělávání, jejíž součástí je i vzdělávání jedinců, kteří jsou určitým způsobem znevýhodnění (sociálně, resp. zdravotně). Některé aktivity směřující ke zlepšení vzdělávacích příležitostí znevýhodněných skupin se již částečně realizují nebo se začínají realizovat (např. zřizování přípravných tříd při MŠ a ZŠ pro děti se sociálním znevýhodněním, podpora projektů zaměřených na integraci zdravotně postižených žáků a studentů do běžných tříd, projekty podporující přípravu učitelů na komunikaci a vzdělávání minorit a imigrantů v české jazyce atd.), nicméně v počátečním vzdělání se tento dlouho opomíjený problém stále neřeší dostatečně; absentuje systémový přístup. Oblast dalšího vzdělávání zahrnující studium při zaměstnání a různé formy profesního vzdělávání, je limitována neexistencí systémového řešení, což má negativní dopad na pozici znevýhodněných jedinců na trhu práce. Kromě rekvalifikací neexistují opatření, která by systémově podporovala rozvoj dalšího vzdělávání handicapovaných jedinců. Existující nabídka dalšího vzdělávání (studium při zaměstnání, kurzy apod.) není orientována na znevýhodněné jedince, tzn. že jejich vzdělávací příležitosti jsou v porovnání s ostatními skupinami populace omezené. Obecně jsou postrádány kurzy posilující motivaci účastníků k dalšímu vzdělávání, jejíž absence patří k největším překážkám pro zapojení na trhu práce. Úřady práce nesmějí vést evidenci uchazečů o práci podle jejich národnostní příslušnosti, což ztěžuje i aplikaci specifických nástrojů, resp. projektů ve vztahu k minoritám, především Romům. Znevýhodnění jedinci jsou vzděláváni zejména v rekvalifikačních kurzech pořádaných úřady práce, dále pak v kurzech na doplnění vzdělání nabízených některými speciálními školami, nicméně účast těchto osob v obdobných kurzech je naprosto nedostatečná. V rámci této tématické oblasti se je možné zaměřit např. na systémový a inovační rozvoj celoživotního učení pro pracovní integraci znevýhodněných skupin na trhu práce, vývoj nových způsobů rozšíření vzdělávacích Strana 8 (celkem 74)
příležitostí v podnicích (např. dálkovou formou vzdělávání) či podpora podniků poskytujících další vzdělávání osob s nízkou kvalifikací. Mezi cílové skupiny obyvatel podporované v rámci této tématické oblasti patří osoby dlouhodobě nezaměstnané, starší či nízkokvalifikované, dále absolventi škol, osoby se zdravotním postižením, ženy, etnické menšiny (např. Romové), osoby sociálně handicapované či osoby z jiných marginalizovaných skupin. Navrhované složení RP realizujících pracovní program v rámci této tématické oblasti: Úřady práce, vzdělávací instituce (ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ), instituce poskytující poradenské, vzdělávací služby a rekvalifikace, výzkumné instituce, centrální a regionální orgány veřejné správy (MŠMT, kraje, svazy měst a obcí), nestátní neziskové organizace, sociální partneři, malé a střední podniky, organizace přímo řízené MŠMT, církevní organizace a charity, profesní a zájmové organizace, knihovny a muzea. TÉMATICKÁ OBLAST Č. 6 Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií Globální cíl: zdokonalení aplikace moderních technologií při řešení strukturálních změn Na straně podniků představuje jednu z možností, jak vytvořit pracovní příležitosti pro osoby ze znevýhodněných skupin na trhu práce, větší podpora rozvoje flexibilních forem práce. Tyto typy pracovních úvazků nejsou dosud v ČR příliš rozšířeny, ačkoli by umožnily zapojení do pracovního procesu osobám, které nemohou pracovat na plný pracovní úvazek, ať už jde o ženy pečující o člena rodiny, osoby se ZP, absolventy atd. Na straně zaměstnanců z řad osob znevýhodněných na trhu práce se jeví jako jedna z nejvíce problematických otázka informační gramotnosti a špatné dostupnosti informačních technologií. Podpora rozvoje informační gramotnosti a překonání špatné dostupnosti informačních technologií pro osoby ze znevýhodněných skupin by zároveň přispěla k dosažení cílů Státní informační politiky, v jejímž rámci se již realizují programy počítačové gramotnosti na školách. Nicméně pro osoby ze znevýhodněných skupin je situace o to těžší, že většina z nich je již mimo školskou soustavu, a tudíž programy realizované ve školách na ně nemají přímý dopad. Proto určitou možnost zvyšování informační gramotnosti, která umožňuje nejen lepší orientaci v nabídkách práce, ale i zvyšuje pravděpodobnost získání pracovního místa, neboť je často nezbytnou součást kvalifikace, představuje podpora odpovídajících kurzů zaměřených na zvyšování počítačové gramotnosti. V rámci této tématické oblasti se je možné zaměřit např. na některé z těchto aktivit: • Rozvoj malých a středních firem prostřednictvím jejich zasíťování a vazby na velké podniky. • Rozvoj a řízení lidských zdrojů v malých a středních podnicích při využití distančních forem vzdělávání a metod jobrotation (sdílení pracovního místa) a s tím související řešení finanční motivace nezaměstnaných osob k účasti v těchto formách vzdělávání a metodách jobrotation. • Integrační programy pro uvolňované pracovníky při restrukturalizaci velkých firem. • Podpora rozvoje a široké přístupnosti informačních a komunikačních technologií. Cílovými skupinami jsou v rámci této tématické oblasti osoby dlouhodobě nezaměstnané, starší či nízkokvalifikované, zaměstnanci a zaměstnanci ohrožení restrukturalizací, dále absolventi škol, osoby se zdravotním postižením, ženy, etnické menšiny či osoby z jiných marginalizovaných skupin. Navrhované složení RP realizujících pracovní program v rámci této tématické oblasti: Zaměstnavatelé, odborové organizace, úřady práce, Hospodářská komora, profesní organizace, vzdělávací a poradenské organizace, školy, kraje, nestátní neziskové organizace, soukromé subjekty orientované na vývoj informačních a komunikačních technologií, knihovny a muzea. TÉMATICKÁ OBLAST Č. 7 Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb Globální cíl: rozvoj jednotlivých prvků systému umožňujícího bezproblémovou harmonizaci rodinného a pracovního života
Strana 9 (celkem 74)
Přes deklarované rovné příležitosti pro muže a ženy v právním řádu ČR se v reálném životě setkáváme s tím, že vzhledem ke vžitým stereotypům a rolím zastávaným v rodině je převážná část péče o domácnost, děti a ostatní závislé příslušníky rodiny vykonávána ženami. Tato situace potom druhotně vytváří nerovné podmínky mezi muži a ženami na trhu práce, kdy žena má jen omezené možnosti získat odpovědnější, lépe placené nebo časově náročné zaměstnání, anebo jí není umožněn kariérní či profesní růst. Je zřejmé, že změny hodnotové orientace české společnosti či bourání předsudků a stereotypů je proces velmi pomalý. Spoluúčast muže na rodinných povinnostech - hlavně péče o děti a závislé členy rodiny - a partnerský přístup k zabezpečení chodu domácnosti je jedna z možností, která by mohla vést k větší profesionální seberealizaci žen. V této souvislosti je nezbytné nacházet prostředky a vytvářet podmínky, které usnadní slaďování rodinného a pracovního života a napomohou spravedlivějšímu rozdělení rolí partnerů, tzn. rozdělení společných povinností o rodinu a děti mezi ženy a muže. V rámci této tématické oblasti zaměřené na harmonizaci rodinného a pracovního života je vhodné také podporovat rozvoj sociálních služeb a zřizování a provoz zařízení pro péči o děti a potřebné členy rodiny, zejména pak doplňují-li, či nahrazují péči poskytovanou zaměstnanými občany. Další z možností řešení je přijetím vhodné právní úpravy pracovních vztahů umožnit vytváření variabilních pracovních režimů, které by zaměstnancům, pečujícím o děti a rodinu, popř. zaměstnancům vracejícím se na trh práce po skončení rodičovské dovolené usnadnily sladit zaměstnání s rodinnými povinnostmi. V rámci této tématické oblasti se je možné zaměřit např. na některé z těchto aktivit: • Zajištění možnosti účasti na dalším vzdělávání pro osoby (obvykle matky) pečující o závislé osoby. • Podpora zavádění flexibilních forem práce a moderních metod zaměstnávání využitelných ženami. • Reintegrace žen vracejících se na trh práce prostřednictvím poskytování rekvalifikačních či kvalifikačních kurzů. Mezi cílové skupiny podporované v rámci této tématické oblasti patří zejména ženy, které jsou v ČR zaměstnány péčí o domácnost výrazně více než muži, a muži, kteří se nacházejí v obdobné situaci jako ženy pečující o dítě či další závislou osobu. V rámci takto určené cílové skupiny budou navíc přednostně podporovány osoby, které trpí ještě dalšími typy znevýhodnění. Navrhované složení RP realizujících pracovní program v rámci této tématické oblasti: Ženské organizace, úřady práce, nestátní neziskové organizace, zaměstnavatelé, vzdělávací a poradenské instituce, regionální a místní orgány veřejné správy (krajské i obecní), církevní organizace a charity, podnikatelské subjekty, zájmové organizace, jesle, mateřské školy, knihovny a muzea. TÉMATICKÁ OBLAST Č. 8 Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce Globální cíl: posílení principu rovnosti žen a mužů na trhu práce Přes deklarované rovné příležitosti pro muže a ženy v právním řádu ČR se v reálném životě setkáváme s tím, že vzhledem ke vžitým stereotypům a rolím zastávaným v rodině je převážná část péče o domácnost, děti a ostatní závislé příslušníky rodiny vykonávána ženami. S tím související nezaměstnanost žen, zejména ve věkové skupině 25-35 let, je z dlouhodobého pohledu vyšší než u mužů. Jde totiž o období, ve kterém mají ženy děti, nebo zaměstnavatel předpokládá, že by je mohly mít. Faktický stav nerovnosti pohlaví v pracovním životě dokládá i téměř čtvrtinový rozdíl mezi pracovními příjmy mužů a žen v neprospěch žen. Z podrobné analýzy pracovních příjmů mužů a žen v České republice vyplývá, že značná část nerovnosti příjmů je dána zejména rozdělením povolání na tzv. mužská a ženská. „Ženská“ povolání vykazují pravidelně nižší příjmy než povolání „mužská“ (feminizace zdravotnictví, školství – tedy oblastí s tradičně nízkými příjmy). Současně jsou nerovnosti v příjmech přímo úměrné vzdělání a výši zastávané pozice, tzn. čím je vyšší vzdělání, tím je vyšší propad platů žen, a čím je vyšší zastávaná pozice, tím je větší nerovnost ohodnocení v neprospěch žen. Ženy zastávají minimum vedoucích pozic – opět platí: čím vyšší pozice, tím méně žen v takovýchto vedoucích funkcích. V neposlední řadě je příjmová nerovnost dána přerušením kariéry ženy s ohledem na její mateřskou roli. K identifikaci a následnému zohledňování rozdílů mezi muži a ženami pomáhá gender mainstreaming, který přispívá ke zviditelnění problematiky genderové rovnosti ve společnosti. Účinné prosazování rovnosti mužů a žen v praxi musí být prováděno napříč všemi politikami.
Strana 10 (celkem 74)
V rámci této tématické oblasti se je možné zaměřit např. na prosazování metod gender mainstreamingu, zvyšování povědomí o problematice rovných příležitostí žen a mužů mezi zaměstnavateli, veřejnými orgány a odbory, vývoj nástrojů zajišťujících rovné odměňování mužů a žen apod. Mezi cílové skupiny proto patří ženy, přičemž přednostně budou podporovány ty ženy, které patří mezi dlouhodobě nezaměstnané, osoby na 50 let, osoby bez kvalifikace či nízkokvalifikované, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny, osoby z jiných marginalizovaných skupin. Dále také muži nacházející se v obdobné situaci jako matky samoživitelky či ženy pečující o dítě nebo jinou závislou osobu. Navrhované složení RP realizujících pracovní program v rámci této tématické oblasti: Ženské organizace, nestátní neziskové organizace, kraje, obce, zaměstnavatelé a odbory, knihovny a muzea. TÉMATICKÁ OBLAST Č. 9 Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce Globální cíl: usnadnit přístup na trh práce v ČR zvláště těch žadatelů o azyl, o jejichž žádosti nebude rozhodnuto do 1 roku Podpora zaměřená na pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce se jeví v České republice jako velmi významná forma předcházení sociálnímu vyloučení této skupiny obyvatel. Žadatelé o azyl pobývající na území České republiky, kteří mají přístup na trh práce nejdříve po 1 roce svého pobytu v ČR, jsou ve srovnání s českými žadateli o pracovní místo výrazně znevýhodněni jazykovou bariérou. Jednou z forem pomoci této skupině by kromě programů zaměřených na překonávání jazykové bariéry, mohl být i cílený rozvoj dovedností umožňující lepší orientaci na trhu práce v České republice (včetně poskytnutí základních informací o právních úpravách jednotlivých forem zaměstnávání, o podmínkách zdravotního a sociálního systému ČR). Zvláštní pozornost by se měla také věnovat těm uchazečům o azyl, u nichž lze očekávat jejich případný návrat do vlasti. Takovýto rozvoj dovedností žadatelů o azyl je vhodné zaměřit zejména na ty oblasti dovedností, které by žadatelé o azyl mohli dobře využít právě po svém návratu zpět do vlasti. Navíc podpora této tématické oblasti může výrazně přispět k řešení stávající velmi problematické situaci nezletilých cizích příslušníků bez dokladů a bez doprovodu rodičů, přičemž poskytování péče této skupině ze strany vzdělávacích a výchovných institucí by zároveň přispěla k dosažení cílů Koncepce umísťování, vzdělávání a výchovy dětí s jazykovou bariérou. V rámci této tématické oblasti je možné se zaměřit např. na některé z těchto aktivit: • Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce prostřednictvím speciálních integračních kurzů zaměřených na rozvoj jazykových dovedností a využití dosavadních zkušeností v praxi. • Vzdělávací a odborná školení pro osoby pracující s žadateli o azyl. • Podpora vytváření sítí mezi organizacemi a orgány zabývajícími se žadateli o azyl. Navrhované složení RP realizujících pracovní program v rámci této tématické oblasti: Úřady práce, kraje, obce, nestátní neziskové organizace, zaměstnavatelé, vzdělávací a poradenské organizace a školy, uprchlické tábory, centra sociálních služeb, knihovny.
5. INDIKÁTORY Plnění cílů jednotlivých RP i celého programu je mimojiné sledováno pomocí monitorovacích indikátorů. Monitorovací indikátory jsou stanoveny na různých úrovních: na úrovni RP, opatření, priorit a na úrovni celého programu. Monitorovací indikátory CIP EQUAL vychází z požadavku Evropské komise a řídícího orgánu Programu Iniciativy Společenství EQUAL na minimální sbíraná data. Seznam indikátorů CIP EQUAL je závazně stanoven v Progarmovém dodatku CIP EQUAL. Konkrétní indikátory, která budou sledovat plnění cílů daného pracovního programu RP, ve své žádosti o finanční podporu z CIP EQUAL pro Akci 3 stanoví jednotlivá RP ve vazbě na monitorovací indikátory uvedené v příloze č. 3. Tyto indikátory jsou závazné pro všechna RP a jsou společné pro všechny priority a opatření. Seznam indikátorů určený pro RP se liší od indikátorů na úrovni celého Programu Iniciativy Společenství EQUAL v ČR zejména v tom, že jsou zařazeny jen ty indikátory, které rozvojová partnerství Strana 11 (celkem 74)
musí sledovat. Nejsou tedy zařazeny například indikátory dopadů, které se sledují na úrovni celého programu, nebo indikátory z oblasti technické asistence. Dalším rozdílem je to, že mezi indikátory nejsou zařazeny ty, které mají smysl pouze na úrovni programu (např. průměrný počet rozvojových partnerství v opatření). Dále byly v seznamu ponechány pouze inkdikátory vztahující se k Akci 3. V případě některých indikátorů se může stát, že nemají pro dané rozvojové partnerství smysl. V takovém případě lze k tomuto ukazateli uvést hodnotu 0, nebo „nerelevantní“. Lze předpokládat, že tato situace bude spíše výjimečná, přičemž při hodnocení rozvojového partnerství budou hodnotitelé „nerelevanci“ indikátoru ověřovat v rámci hodnocení celého žádosti. Naopak pravděpodobně u každého projektu bude žadatel sledovat i indikátory, které nejsou uvedeny v seznamu indikátorů. V tom případělze seznam o tyto indikátory rozšířit.
6. STRUKTURA ŘÍZENÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL Program Iniciativy Společenství EQUAL je samostatnou formou pomoci ze strukturálních fondů, a proto má svou vlastní implementační strukturu. Hlavními subjekty této implementační struktury jsou: ŘÍDÍCÍ ORGÁN Řídící orgán (ŘO) v souladu s národními předpisy a předpisy EU plně zodpovídá za správné a efektivní řízení Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Řídícím orgánem Programu Iniciativy Společenství EQUAL je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Ministr práce a sociálních věcí pověřil v rámci organizační struktury MPSV plněním všech povinností řídícího orgánu odbor řízení pomoci z ESF. MONITOROVACÍ VÝBOR Za účelem monitorování plnění Programu Iniciativy Společenství EQUAL v České republice byl řídícím orgánem ustaven Monitorovací výbor Programu Iniciativy Společenství EQUAL. V Monitorovacím výboru (MV) jsou kromě zástupců MPSV zástupci klíčových partnerů, jako jsou partnerská ministerstva (MŠMT, MMR, MPO, MF, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo informatiky), regiony, Rady vlády, sociální partneři, nestátní neziskové organizace a subjekty zastupující občany s přímou zkušeností s hlavními formami diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Jednotlivé členy Monitorovacího výboru jmenuje na návrh jednotlivých partnerských organizací a regionů ministr práce a sociálních věcí. PLATEBNÍ ORGÁN Výkonem funkce platebního orgánu (PO) pro všechny programy spolufinancované ze strukturálních fondů v programovém období 2004 - 2006, tedy i pro Program Iniciativy Společenství EQUAL, bylo pověřeno MF, přičemž rozhodnutím ministra financí byl výkonem všech povinností PO pověřen odbor Národního fondu. Platební orgán spravuje prostředky poskytnuté Evropskou komisí a vypracovává a předkládá Evropské komisi žádosti o platby z ESF souhrnně za celý tento program. KONEČNÝ PŘÍJEMCE Konečnými příjemci jsou jednotlivá rozvojová partnerství. Jednotliví koneční příjemci jsou odpovědní za zajištění realizace svého pracovního programu. TECHNICKÁ ASISTENCE Za účelem řádné implementace Programu Iniciativy Společenství EQUAL je v ČR v rámci samostatné priority poskytována řídícímu orgánu a RP technická asistence. Mezi základní aktivity technické asistence patří podpora rozvojových partnerství po celou dobu implementace jejich pracovního programu. Dalším úkolem technické asistence je monitorování jednotlivých RP, včetně správy monitorovacích systémů. Dále technická asistence zabezpečí efektivní komunikaci s řídícím orgánem prostřednictvím včasného poskytování veškerých nezbytných informací o implementaci jednotlivých projektů i celého programu řídícímu orgánu. Těmito úkoly včetně podpory rozvojových partnerství je pověřena tzv. národní podpůrná struktura. Funkci národní podpůrné struktury pro CIP EQUAL vykonává společnost PricewaterhouseCoopers.
Strana 12 (celkem 74)
Technická asistence je dále využita pro podporu monitorování, auditů a hodnocení činností prováděných jak v ČR, tak i na celoevropské úrovni a dále i na přípravu studií, seminářů, informačních akcí, sběr, zpracování a další šíření získaných zkušeností a dosažených výsledků.
Strana 13 (celkem 74)
7. FINANCOVÁNÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL je financováno prostředky Evropského sociálního fondu a prostředky státního rozpočtu ČR, konkrétně rozpočtové kapitoly MPSV ČR. Celkový objem finančních prostředků určených na druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL v ČR je 43 973 880 EUR. Na území hlavního města Prahy (Cíl 3) budou jednotlivá RP financována 50 % prostředky ESF a 50 % prostředky MPSV. V ostatních oblastech ČR (Cíl 1) budou jednotlivá RP financována 75 % prostředky ESF a 25 % prostředky MPSV. Rozdělení RP do těchto dvou Cílů není posuzováno dle sídla RP (předkladatele), ale dle toho, kam budou směřovat aktivity RP. I když budou v rámci jednoho RP působit jak organizace z regionů spadajících pod Cíl 1, tak organizace z regionů spadajících pod Cíl 3, je důležité, aby všechny projektové aktivity byly vždy zaměřeny pouze na cílové skupiny buď z regionů Cíle 1 nebo z regionů Cíle 3. Nicméně jak pro RP podporovaná v rámci opatření pro Cíl 1, tak i pro RP podporovaná v rámci opatření pro Cíl 3 nebude ve skutečných peněžních tocích docházet k žádným relevantním odlišnostem, neboť všechny platby jednotlivým RP budou založeny na systému jednotných plateb (obsahujících jak národní spolufinancování, tak i odpovídající podíl prostředků ESF). Navíc neukládají-li pravidla pro poskytování veřejné podpory jinak, bude možné jednotlivé aktivity RP financovat z prostředků Programu Iniciativy Společenství EQUAL až do výše 100 % způsobilých nákladů daného RP. Období uznatelnosti výdajů RP spojených s realizací aktivit v rámci Akce 3 začíná dnem podpisu zástupce řídícího orgánu uvedeném na Oznámení ŘO o výběru RP pro podporu v Akci 3. Po vystavení Oznámení ŘO o výběru RP ze strany ŘO (MPSV) a poté, co zástupce RP doručí dle pokynů v Oznámení ŘO o výběru RP všechny požadované podklady, zajistí ŘO vystavení Rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. jiných právních aktů1 pro Akci 3. Poté co bude Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akci 3 podepsáno zástupcem ŘO a poté co zástupce RP svým podpisem potvrdí přijetí podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akci 3, obdrží příjemce dotace zálohovou platbu ve výši 30 % ročního rozpočtu projektu na Akci 3. Tato zálohová platba bude obsahovat jak odpovídající podíl národního financování, tak i podíl odpovídající míře spolufinancování ESF. Později budou RP pravidelně v souladu s pokyny řídícího orgánu žádat o průběžné platby. Tyto žádosti o platby budou založeny na výdajích skutečně uskutečněných daným RP. Zálohová platba stávajícím projektům bude řešena na individuální bázi na základě žádosti konkrétního příjemce a vyhodnocení čerpání. V následující tabulce je uveden přehled finančních prostředků Programu Iniciativy Společenství EQUAL rozdělených dle jednotlivých priorit a opatření mezi jednotlivé roky programového období 2004 - 2006. V této souvislosti však znovu upozorňujeme, že alokace určená na konkrétní rok programového období 2004 – 2006 může být využívána ještě v průběhu dvou následujících let. Čerpání prostředků z tohoto programu proto bude ukončeno až v průběhu roku 2008. Dále upozorňujeme, že v tabulce je uvedena aktuální alokace na jednotlivá opatření k 20. 7. 2007 nicméně vzhledem k možným přesunům prostředků v závislosti na vývoji implementace se alokace může změnit. Aktuální údaje lze nalézt v Programovém dodatku CIP EQUAL (www.equalcr.cz).
1
Pro zjednodušení uvádíme dále v textu jen „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ Strana 14 (celkem 74)
Tabulka financování Programu Iniciativy Společenství EQUAL dle priorit a opatření v letech 2004 – 2006 (EUR) Veřejné Celkové náklady Celkem veřejné Národní veřejná účast náklady ESF
Priorita/ opatření Priorita 1
10 404 315 10 404 315
Celkem
Centrální
Regionální Místní
7 595 149
2 809 166
2 809 166
0
0
opatření 1.1
7 976 378
7 976 378
5 982 283
1 994 095
1 994 095
0
0
opatření 1.2
832 350
832 350
416 175
416 175
416 175
0
0
opatření 1.3
1 595 587
1 595 587
1 196 691
398 896
398 896
0
0
opatření 1.4
0
0
0
0
0
0
12 054 621 12 054 621
8 799 873
3 254 748
3 254 748
0
0
Priorita 2 opatření 2.1
5 292 470
5 292 470
3 969 352
1 323 118
1 323 118
0
0
opatření 2.2
0
0
0
0
0
0
0
opatření 2.3
5 797 780
5 797 780
4 348 335
1 449 445
1 449 445
0
0
opatření 2.4
964 371
964 371
482 186
482 185
482 185
0
0
12 175 145 12 175 145
8 887 856
3 287 289
3 287 289
0
0
Priorita 3 opatření 3.1
7 391 585
7 391 585
5 543 689
1 847 896
1 847 896
0
0
opatření 3.2
974 013
974 013
487 007
487 006
487 006
0
0
opatření 3.3
3 809 547
3 809 547
2 857 160
952 387
952 387
0
0
opatření 3.4
0
0
0
0
0
0
0
Priorita 4
4 171 582
4 171 582
3 045 253
1 126 329
1 126 329
0
0
opatření 4.1
1 795 842
1 795 842
1 346 881
448 961
448 961
0
0
opatření 4.2
0
0
0
0
0
0
0
opatření 4.3
2 042 013
2 042 013
1 531 509
510 504
510 504
opatření 4.4
333 727
333 727
166 863
166 864
166 864
Priorita 5
1 972 888
1 972 888
1 440 208
532 680
532 680
0
0
opatření 5.1
1 815 057
1 815 057
1 361 293
453 764
453 764
0
0
Strana 15 (celkem 74)
opatření 5.2
157 831
157 831
78 915
78 916
78 916
0
0
Priorita 6
3 195 329
3 195 329
2 332 591
862 738
862 738
0
0
opatření 6.1
1 876 113
1 876 113
1 369 562
506 551
506 551
0
0
1 319 216 1 319 216 963 029 356 187 356 187 43 973 880 43 973 880 32 100 930 11 872 950 11 872 950
0 0
0 0
opatření 6.2 Celkem
Ačkoli je výše uvedený přehled finančních prostředků Programu Iniciativy Společenství EQUAL uveden v EUR, což odpovídá požadavkům Evropské komise kladených na přípravu tohoto programu, budou všechny platby pro rozvojová partnerství vypláceny vždy pouze v Kč.
Strana 16 (celkem 74)
2. ČÁST – PRINCIPY INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL Naplňování principů Iniciativy Společenství EQUAL všemi příjemci dotace z tohoto programu je jednou z podmínek pro výběr jejich žádosti o finanční podporu z Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Proto prosím věnujte patřičnou pozornost následujícím kapitolám této příručky.
Úvod Iniciativa Společenství EQUAL umožňuje hledat a vyvíjet konkrétní postupy a řešení pro lidi, kteří mají problémy dostat se na trh práce, pro lidi, kteří zažili či čelí různým formám diskriminací nebo se vyskytují ve znevýhodněných podmínkách. Nalézání řešení a vyvíjení postupů se bude odehrávat prostřednictvím naplňování níže uvedených principů. Tyto principy byly odzkoušeny a vyvinuty v rámci předchozích iniciativ Společenství, jejich naplňování se osvědčilo a přináší řadu pozitiv. Princip partnerství rozšiřuje znalosti o organizacích věnujících se určité problematice, umožňuje zakládat dlouhodobou spolupráci a podporuje výměnu zkušeností a know - how. Díky principu inovativnosti lze kombinovat různé přístupy a metody a společně pracovat na nalezení lepších a účinnějších pracovních přístupů a metod. Princip společného rozhodování podporuje široké zapojení všech aktérů a posiluje společnou odpovědnost za dosažené výsledky. Mezinárodní spolupráce obohacuje jednotlivé zapojené subjekty o zkušenosti ze zemí EU, eventuálně dalších států Evropy. Pomocí mainstreamingu lze společně pracovat na přenosu a rozšíření informací. Díky gender mainstreamingu se posilují oblasti trpící menším zastoupením jednoho z pohlaví.
Základní principy Iniciativy Společenství EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL je založena na sedmi základních principech. 1. Partnerství 2. Inovativnost 3. Společné rozhodování 4. Mezinárodní spolupráce 5. Mainstreaming 6. Tématický přístup 7. Gender mainstreaming V rámci projektů vybraných v dodatečných výzvách zaměřených pouze na realizaci Akce 3 je kladen důraz na naplňování vybraných principů, a to zejména partnerství, společné rozhodování, mainstreaming a gender mainstreaming. Nutnost naplňování principů tématický přístup a inovativnost pak přímo vyplývá z vymezení cíle Iniciativy Společenství EQUAL, resp. z podmínek účasti v programu. Znamená to, že způsob jejich naplňování musí být zřejmý z žádosti o finanční podporu z CIP EQUAL na Akci 3 a bude mít vliv na hodnocení a výběr dané žádosti. Naplňování principu mezinárodní spolupráce je však možné jen v omezené míře vzhledem k nemožnosti ustavit a financovat z prostředků CIP EQUAL mezinárodní partnerství (TCA), na rozdíl od RP, které prošli všemi Akcemi 1, 2 a 3. Nicméně aktivity mimo rámec TCA (neformální partnerství, spolupráce se zahraničními experty, účast na mezinárodních mainstreamingových platformách policy fora, sítě, konference, semináře, community of practice apod.) je možné v rámci projektu podporovat.
Strana 17 (celkem 74)
1. Partnerství Definice principu partnerství Princip partnerství je naplňován prostřednictvím cíleného seskupování organizací do celků, které nazýváme rozvojovým partnerstvím (RP). Smyslem tvorby rozvojových partnerství je zajištění vzájemné spolupráce různých typů organizací při hledání řešení existujících problémů na trhu práce. Organizace zapojené do RP totiž společně připravují a následně realizují své projektové aktivity.
Stručné shrnutí Princip partnerství patří mezi klíčové principy Iniciativy Společenství EQUAL. Princip partnerství je naplňován úzkou spoluprací skupiny organizací, které se rozhodly pracovat společně na nalezení řešení existujících forem diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Jednotlivé projekty jsou v rámci Iniciativy Společenství EQUAL realizovány prostřednictvím rozvojových partnerství. Pro fungování rozvojového partnerství je klíčová spolupráce všech organizací v partnerství zahrnutých, jasný pracovní program určující i rozdělení realizace jednotlivých aktivit podle jednotlivých partnerů, metody společného řešení problémů a tvorba inovativních projektových výstupů. Rozvojové partnerství vystupuje jako celek a má společnou zodpovědnost za výslednou kvalitu projektu. V případě Programu Iniciativy Společenství EQUAL má však zároveň každé partnerství určeného jednoho partnera (tzv. hlavního partnera či hlavní partnerskou organizaci), který nese celkovou odpovědnost za správné a efektivní využívání svěřených finančních prostředků z tohoto programu. Tomuto hlavnímu partnerovi bude MPSV následně vystavovat Rozhodnutí o poskytnutí dotace, na jejichž základě bude možné aktivity RP financovat z prostředků CIP EQUAL.
Cíle a typy rozvojového partnerství Základní cíl rozvojového partnerství představuje společné úsilí na vypracování a realizaci integrovaného přístupu k řešení existujících problémů na trhu práce prostřednictvím přípravy a realizace pracovního programu RP podporovaného v rámci konkrétního tématického opatření. Tématická opatření vymezují charakter problému vyskytující se na trhu práce. Předpokladem pro vznik rozvojového partnerství je nalezení dostatečného počtu angažovaných subjektů majících stejný cíl. Hledání angažovaných subjektů usnadňuje dřívější spolupráce organizací na projektech obdobného charakteru (Access, Phare, první kolo Iniciativy Společenství EQUAL, druhé kolo Iniciativy EQUAL apod.), kontakt s organizacemi s odpovídajícími zkušenostmi, regionální či oborová příbuznost organizací. Podle typu spolupráce rozlišujeme partnerství „regionální či geografická“. Tato partnerství navazují spolupráci v rámci konkrétního regionu či geografické oblasti. Vedle regionálních či geografických partnerství mohou organizace spolupracovat v rámci jednoho ekonomického odvětví nebo sektoru a pak jsou nazývána „sektorovými či oborovými partnerstvími“. V prvním kole Iniciativy Společenství EQUAL rozvojová partnerství vytvářela jak regionální, tak oborové typy, výjimkou však nebyl ani typ kombinovaný.
1.1
Spolupráce rozvojového partnerství
Pro fungování rozvojového partnerství je klíčová vzájemná spolupráce. Spolupráce partnerů je důležitá z mnoha hledisek a přináší řadu pozitiv. Partnerská spolupráce poskytuje příležitosti k přenosu a výměně názorů, nalezení a sdílení nápadů k řešení specifických problémů, získání různých zkušeností, příležitosti k tvorbě novátorských řešení a přístup ke specifickým cílovým skupinám. Společná práce na aktivitách RP obohacuje všechny zúčastněné organizace o znalosti a zkušenosti, které si prostřednictvím partnerské spolupráce vymění. Stěžejní na předávání těchto informací je skutečnost, že rozvojové partnerství mohou vytvořit organizace, které spolu za normálních okolností nespolupracují. Ze zkušeností z proběhlých Iniciativ Společenství ADAPT a EMPLOYMENT a ze zkušeností z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL jasně vyplývá, že spolupráce více organizací na řešení určitého problému přináší prokazatelně lepší projektové výsledky ve srovnání s výsledky dosahovanými pouze jednou organizací. Strana 18 (celkem 74)
1.2
Proces tvorby rozvojového partnerství
Proces tvorby rozvojového partnerství začíná po vyhlášení výzvy pro předložení žádostí o finanční podporu. V tomto období organizace, která se rozhodla pro předložení žádosti, začne kontaktovat jiné organizace, se kterými již v minulosti pracovala, nebo organizace, které by mohly stát o vzájemnou spolupráci. Pokud je vybrané téma projektu akceptováno společně všemi oslovenými subjekty, organizace začnou dohromady pracovat na vytvoření rozvojového partnerství. Výstupem této spolupráce je společně předložená žádost o finanční podporu v termínu a za podmínek uvedených ve výzvě pro předložení žádostí o finanční podporu. Z žádosti musí být zjevné, že se bude jednat o trvalé a efektivní rozvojového partnerství s vymezením detailního pracovního programu RP, rolí jednotlivých parterů, způsobu řízení RP, nákladů na realizaci projektu atd. Vzájemné vztahy mezi partnery RP a podmínky jejich působení v rámci RP budou upraveny ve smlouvě. Smlouva o partnerství, respektive smlouvy o partnerství musí být partnery RP uzavřeny do tří měsíců od vydání Rozhodnutí o dotaci. Takovou smlouvou může být smlouva o sdružení podle §829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, vícestranná nepojmenovaná smlouva, nebo několik dvoustranných smluv nepojmenovaných (jejichž počet odpovídá počtu partnerů) uzavřených vždy mezi příjemcem a jedním z jeho partnerů, případně jiná obdobná smlouva. Další informace ke smlouvám naleznete na www.equalcr.cz. U již podporovaných rozvojových partnerství v případě, že nedojde ke změně ve složení RP, není nutné přikládat nové smlouvy o partnerství.
Složení rozvojového partnerství Pro sestavení rozvojového partnerství je klíčový správný výběr partnerských organizací. Různorodost organizací, jejich profesionální zaměření a jejich umístění, to všechno přispívá k rozmanitosti rozvojového partnerství a současně představuje základní předpoklad pro vytvoření kvalitního pracovního programu RP. Všichni partneři musí splňovat princip partnerství - nelze aby se jednalo pouze o subdodavatele zboží či služeb. Kritéria, na základě kterých bude ŘO posuzovat, zda partner vystupuje pouze v roli subdodavatele (vztah mezi žadatelem a partnerem by tak mohl být veřejnou zakázkou) jsou uvedena např. v dopise předsedy ÚOHS Ing. M. Peciny z 20. 9. 2005. (viz www.equalcr.cz). Složení rozvojového partnerství musí plně odpovídat zaměření projektu a jednotlivé organizace by měly být vybrány s ohledem na jejich role, které budou v pracovním programu rozvojového partnerství hrát. Vedle partnerů, kteří budou provádět odborné specifické aktivity je třeba myslet i na další partnery, kteří realizaci pracovního programu významně podpoří z hlediska administrativního (např. organizace orientované na projektový management, účetní, atd.). Nedílnou součástí rozvojového partnerství musí být organizace přímo zastupující cílové skupiny nebo organizace zprostředkující kontakt s cílovými skupinami. Aktivní zapojení samotných cílových skupin je totiž nezbytnou podmínkou jak principu partnerství tak principu společného rozhodování. Typy partnerských organizací Jak již bylo řečeno, rozvojové partnerství je subjektem tvořeným různými organizacemi. Typy organizací zapojených do rozvojového partnerství mohou být následující: • • • • • • • • •
orgány státní a veřejné správy a samosprávy (ministerstva, ÚP, krajské úřady, města, obce, atd.); vzdělávací instituce, odborné školy, speciální školy, učiliště; profesní svazy, hospodářské komory; zaměstnavatelé a další sociální partneři; vysoké školy a výzkumná pracoviště; malé a střední podniky; informační a osvětové organizace; církevní organizace (diakonie, charity); aj.
Zkušenosti z Iniciativ Společenství ADAPT a EMPLOYMENT a z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL prokázaly velikou důležitost zapojení orgánů místní a krajské správy tak, aby byl zajištěn soulad mezi Strana 19 (celkem 74)
plánovanými aktivitami a potřebami daného území. Účast těchto subjektů mimo jiné zvyšuje možnost rozšíření dosažených projektových výsledků (viz Mainstreaming). Maximální počet partnerských organizací zapojených do rozvojového partnerství není v ČR nijak omezen. Minimálně se však do RP musí zapojit vždy alespoň dvě organizace. Zvolený počet partnerských organizací daného RP by však vždy měl odpovídat požadavku, aby byly do RP zapojeny všechny typy organizací, které jsou z hlediska řešení daného problému klíčové. Při tvorbě rozvojového partnerství a zvažování počtu zapojených organizací hraje roli množství faktorů. Počty partnerských organizací mohou být odvozeny od velikosti navrženého pracovního programu, od komplexnosti předloženého řešení, od navržených cílů, které mají být během realizace pracovního programu dosaženy. Významnou roli hraje délka trvání pracovního programu RP a samozřejmě jeho administrativní náročnost. Pro úspěšnou přípravu a realizaci pracovního programu je hlavní partnerská organizace rozvojového partnerství (předkladatel žádosti o finanční podporu) povinna seznámit své partnery se všemi principy a podmínkami Iniciativy Společenství EQUAL tak, aby bylo všem partnerům jasné, za jakých podmínek musí své aktivity realizovat. Účast jedné organizace v několika RP je pravděpodobná. Organizace, která má široké profesionální zkušenosti a odborné zaměření může aktivně vystupovat ve více rozvojových partnerstvích najednou. Účast organizace ve více rozvojových partnerstvích není nijak limitována. Role a aktivity organizace musí být v rozvojových partnerství striktně definovány a nesmí být duplicitní. Duplicita tvorby podobných nebo stejných projektových výsledků bude přísně sledována. Každé rozvojové partnerství zahrnující organizaci, která působí i v jiných rozvojových partnerstvích, si musí pečlivě ověřit, zda je organizace schopná v rámci svých kapacit zvládnout všechny definované aktivity ve všech pracovních programech.
1.3
Formy řízení RP
Řízení rozvojového partnerství začíná ustavením řídících struktur a volbou stylu řízení. Jasné rozdělení řídících mechanismů a definování pravomocí je povinnou součástí žádosti o finanční podporu. RP mohou zakládat pracovní skupiny, řešitelské týmy či řídící výbory zpravidla složené ze zástupců jednotlivých organizací. Tyto týmy a pracovní skupiny řídí řešení konkrétních aktivit ve vztahu k projektovým výstupům a celkovému pracovnímu programu RP. Z pohledu právní odpovědnosti je rozvojové partnerství oficiálně řízeno hlavní partnerskou organizací, která je žadatelem o finanční podporu a které řídící orgán (MPSV) vydá Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Z pohledu spolupráce jednotlivých organizací a tvorby projektových výsledků může být RP řízeno dvojím způsobem. RP může inklinovat k řízení centralizovaným způsobem např. prostřednictvím hlavního partnera či zástupců zakládajících organizací anebo může mít decentralizovaný způsob řízení, kde je rozhodování přenášeno na výbory/skupiny společně tvořené partnerskými organizacemi. Centralizovaně řízené rozvojové partnerství může být typické pro RP s menším počtem partnerů. Vedoucí roli zde může hrát řídící výbor, jehož zástupci řídí běh celého projektu. Decentralizovaný model je typičtější pro RP s větším počtem partnerů. Rozhodování v takovém RP je realizováno prostřednictvím řídících výborů/skupin, které se mohou lišit dle specifického zaměření RP. Např. koordinační výbor může mít na starosti řízení partnerů, expertní skupina řídí práci na projektových výstupech atd. Bez ohledu na to, jaký model řízení si RP vybralo, je bezpodmínečně nutné, aby své aktivity řídilo na principu společného rozhodování (viz princip společného rozhodování).
Strana 20 (celkem 74)
Princip partnerství Princip partnerství představuje společné sdílení pracovního programu RP záměru všemi organizacemi, které se podílejí na jeho přípravě a realizaci. Princip partnerství je reprezentován kolektivní snahou o maximální shodu nad sestaveným pracovním programem RP, sdílením odpovědnosti za připravovaný a realizovaný pracovní program RP a úsilím o co nejlepší naplnění cílů vybraného tématického opatření v rámci Iniciativy Společenství EQUAL. Partnerský princip se neobejde bez jasných komunikačních pravidel podporujících aktivní účast všech zainteresovaných partnerů. K výměně názorů mezi partnery slouží celá řada nástrojů – schůzky, pracovní workshopy, webové stránky, internetové platformy, atd. Aktivní realizování principu partnerství vede ke : • společnému definování základních strategických a operativních úkolů jednotlivých partnerů; • ustanovení řídících, výkonných, pracovních a jiných skupin realizujících pracovní program rozvojového partnerství; • zajištění, aby v rámci rozvojového partnerství probíhala jasná komunikace a všichni partneři se aktivně podíleli na přípravě a realizaci pracovního programu; • zajištění, aby všichni partneři měli jasně definované role, odpovědnosti a aktivity a aby jim byla jasná pravidla finančního řízení. Jednotlivé kroky k sestavení rozvojového partnerství: • identifikace vhodných a relevantních partnerů; • seznámení vytipovaných partnerů se strategickým záměrem jejich společné činnosti, s postupy a cíli, kterých by mělo být dosaženo; • nalezení shody s partnery na základě prezentovaného záměru a definování pracovního programu; • definice rolí jednotlivých partnerů s vazbou na konkrétní aktivity a cíle pracovního programu RP; • sestavení pracovního programu RP a upřesnění partnerských rolí v procesu jeho přípravy a realizace v rámci konkrétního časového harmonogramu; • volba komunikačních kanálů v rámci rozvojového partnerství; • příprava alternativních kroků v případě odstoupení partnerů od původního projektového záměru.
Závěr Rozvojové partnerství je prostředkem k navázání spolupráce různých druhů organizací, jejichž hlavním cílem je snaha o nalezení řešení problémů souvisejících s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce. Pro sestavení rozvojového partnerství je klíčová komunikace a výběr partnerů. Pro řádné fungování RP je klíčová spolupráce a aktivní přístup všech partnerů na přípravě a realizaci společného pracovního programu, kterým se v terminologii Iniciativy Společenství EQUAL označuje detailní plán aktivit realizovaných RP. Kvalitu předloženého pracovního programu RP výrazně ovlivňuje složení a rozmanitost rozvojového partnerství, přičemž dominantní roli hraje zkušenost partnerů z řešení dané problematiky a podobných projektů. RP musí zahrnovat různé typy organizací. Rozdílnost sdružených organizací by měla zajistit přístup k co nejširšímu poli názorů a zkušeností s problematikou, která se bude v pracovním programu RP řešit, a zvýšit tak pravděpodobnost nalezení skutečně inovativního řešení. Rozdílné typy zainteresovaných organizací kromě svých zkušeností nabízejí i kontakty s cílovými skupinami, které jsou klíčové pro přípravu a realizaci pracovních programů RP a pro naplnění principu společného rozhodování. Sestavení RP je postupný proces, který je třeba velmi dobře připravit. Vycházet lze například z výše uvedených jednotlivých kroků. Organizace sdružené do rozvojového partnerství musí být plně ztotožněny s tím, že pracovní program RP je připravován a realizován všemi partnery. Pracovní program RP se neobejde bez administrativní podpory, jejíž rozsah se musí stanovit na základě rozsahu celého projektu a počtu partnerů. Strana 21 (celkem 74)
2. Společné rozhodování Definice principu společného rozhodování Mezi další principy Iniciativy Společenství EQUAL patří princip společného rozhodování. Podle tohoto principu musí mít v rámci jednotlivých rozvojových partnerství možnost spolurozhodovat všechny zapojené partnerské organizace. Navíc se kromě zástupců jednotlivých organizací zapojených do práce daného rozvojového partnerství mohou do řešení dané problematiky zapojit i osoby s přímou zkušeností s diskriminací či nerovnostmi na trhu práce (ze zvolených cílových skupin).
2.1
Stručné shrnutí
Princip společného rozhodování v nejširším pojetí představuje zahrnutí zástupců zvolených cílových skupin do procesu vytváření a realizace pracovního programu RP. V užším slova smyslu znamená tento princip to, že na procesu vytváření a realizace pracovního programu by se měli podílet všichni členové RP. Tato kapitola se však zabývá širším pojetím tohoto principu, hledisko zapojení všech členů RP rozebírá kapitola č. 1.
Princip společného rozhodování z hlediska zapojení cílových skupin Nejdůležitější je, že praktické uplatnění společného rozhodování vyžaduje zásadní změnu v obvyklém rozložení pravomocí a odpovědnosti – od vedoucích pracovníků směrem k cílovým skupinám.
Realizace principu společného rozhodování směrem k cílovým skupinám V tom nejširším pojetí bude společné rozhodování znamenat, že zamýšlené cílové skupiny se zapojí do projektových aktivit – lidé čelící znevýhodnění na pracovním trhu se zapojí do práce RP a do rozhodování na všech úrovních. Projektové aktivity, které se týkají společného rozhodování směrem k cílovým skupinám, mohou být různé, pro ilustraci uvádíme níže několik příkladů: • zajištění školení pro zástupce cílových skupin; • zapojení zástupců cílových skupin do práce řídících výborů; • zapojení zástupců cílových skupin do plánování a realizace komunikační strategie RP; • zapojení zástupců cílových skupin do vývoje, tvorby a evaluace pracovních programů; • zajištění přístupu k IT pro zástupce cílových skupin atd. O těchto aktivitách byste si měli uchovávat pro potřeby hodnocení úspěšnosti aktivit alespoň průkazné doklady o následujících skutečnostech: • co to bylo za událost; • kdo se zapojil; a • co si o ní účastníci mysleli. Tyto informace od účastníků aktivit lze získávat například za pomoci: • evaluačních formulářů; • rozhovorů mezi čtyřma očima; • osobními návštěvami; • zápisků o událostech a podobně. Je třeba, aby každé RP umělo prokázat, že společné rozhodování směrem k cílovým skupinám je nedílnou součástí všech plánovaných aktivit. Očekává se, že ve vaší žádosti o finanční podporu: • prokážete plánované zapojení cílové skupiny v rozvojovém partnerství; a • označíte, jaké mechanismy zavedete pro zajištění, aby cílové skupiny byly zapojeny do vývoje pracovního programu RP a přispěly do evaluace výstupů. Možné způsoby, jak uplatnit princip společného rozhodování ve vašem RP směrem k cílovým skupinám, jsou uvedeny dále. Strana 22 (celkem 74)
2.2
Hlavní zásady zapojení cílových skupin v rozvojovém partnerství
Nejdůležitějším předpokladem pro zapojení cílových skupin v rozvojovém partnerství je, aby tyto skupiny a jednotlivci byli schopni řídit svou vlastní budoucnost tím, že budou mít přístup ke zdrojům informací a získají dovednosti pro tvorbu příležitostí, kterých budou moci sami využít. Tento postup je podpořen činnostmi na čtyřech úrovních, které tvoří hlavní zásady společného rozhodování směrem k cílovým skupinám. Těmito čtyřmi úrovněmi jsou: • aktivně prosazovat individuální účast na společném rozhodování; • aktivně prosazovat kolektivní účast na společném rozhodování; • zapojit zástupce cílových skupin do řízení projektu; a • nalézat způsoby, jak změnit postoje a chování klíčových lidí a přizpůsobovat formální systémy a struktury pro zavádění principu společného rozhodování do běžné praxe. Následující informace představují typy činností, které vám napomohou konkrétně si představit jednotlivé aktivity pod těmito zásadami. Aktivní prosazování individuální účasti na společném rozhodování Na úrovni jednotlivců – společné rozhodování znamená umožnění a následné respektování rozhodnutí, které provedou zástupci cílových skupin, se kterými pracujete a nikoliv vnucování vlastních názorů a potřeb. Také byste se měli ujistit, že pracujete tempem vyhovujícím jedincům z cílových skupin a, i když se to může zdát úplně jasné, že pracujete s nimi. Podporování individuální účasti na společném rozhodování zahrnuje zvýšení motivace jednotlivců za pomoci zvyšování jejich sebedůvěry, uznávání úspěchů a nabízení přímé praktické zkušenosti. Aktivní tvorba kolektivní (skupinové) účasti na společném rozhodování Na úrovni skupiny se účast na společném rozhodování skládá ze zlepšení schopnosti organizace dostat se do styku se zamýšlenými cílovými skupinami a vytvořit pocit sounáležitosti při realizaci jednotlivých projektových aktivit. Abyste toho dosáhli, měli byste zapojit lidi do rozhodování či řízení vašeho RP (nebo obojí). Můžete zvážit vytvoření nových struktur anebo můžete přemýšlet o nových způsobech vykonávání aktivit a zapojování lidí. Příklady různých typů činností, které dosahují kolektivního zapojení do společného rozhodování, zahrnují následující: Skupinový rozvoj – vytváření společného zájmu a společného pracovního programu RP zahrnuje: • poskytování vzájemné podpory a definicí společných principů; a • nastavení cílů, záměrů a priorit. Skupinové schopnosti – zahrnují rozvoj dovedností v oblasti: • organizování; • řízení; • projevení vůdčích kvalit; a • lobování. Skupinová reprezentace – zahrnuje zapojení skupiny při: • vývoji a řízení projektů; a • vyjednávání s ostatními účastníky a organizacemi. Tvorba nových formálních a neformálních struktur – zahrnuje zapojení a reprezentování vyloučených lidí. Zapojení zástupců cílových skupin do vývoje a řízení projektů Zatímco realizujete pracovní program RP, měli byste umožnit zástupcům cílových skupin rozhodovat o jejich vlastním rozvoji, práci nebo osobních dovednostech. Také možnost zapojení těchto zástupců do Strana 23 (celkem 74)
projektových aktivit velmi pravděpodobně vytvoří podmínky pro udržitelnost výstupů těchto aktivit po skončení činností RP. Zapojování zástupců cílových skupin přináší i další klady. Například v případě, když jednáte přímo s lidmi zažívajícími sociální vyloučení, zjistíte, že jejich osobní znalost a zkušenost je pro formování zaměření vašeho pracovního programu RP nedocenitelná. Můžete využívat tento zdroj v průběhu celé realizace pracovního programu RP, od realizace prvních aktivit až po diseminaci a přenos získaných znalostí a zkušeností. Změna postoje a chování klíčových partnerů, systémů a struktur Změna přístupů a pracovních postupů je úkol, který představuje opravdovou výzvu. Také může vznikat mnoho otázek, na které je třeba si umět předem odpovědět. Například jaké předchozí zkušenosti a vzdělání mají vaše zamýšlené cílové skupiny? Další otázky souvisí s výběrem vaší cílové skupiny, metodami vaší práce a s dalšími konkrétními faktory. Jedním z cílů může být i změna způsobu, jakým cílová skupina lidí nahlíží sama na sebe, své životní poměry a jak jsou tyto cílové skupiny nahlíženy ostatními organizacemi či skupinami osob. Naplnění takového cíle ale vyžaduje velmi podrobný průzkum postojů a názorů společnosti před započetím realizace vlastních aktivit.
2.3
Udržitelnost a rozhodování
rozložení
odpovědnosti
a
pravomocí
v
principu
společného
Pro udržitelnost společného rozhodování musí přejít řízení vývoje, činností a událostí z rukou těch, kteří jsou v rozhodujících pozicích, do rukou zamýšlených cílových skupin. Tudíž představuje výzvu jak pro ty, kteří jsou nyní v rozhodujících pozicích, tak i pro ty, kteří naopak neměli dosud možnost se na rozhodování spolupodílet. Ti, kteří dosud neměli možnost se podílet na společném rozhodování: • musí mít přístup ke zdrojům a příležitostem k vyjádření svých potřeb v rámci otevřené komunikace; • musí mít přístup k informacím a k podpoře, jak tyto informace využívat; a • musí být schopni zúčastnit se rozhodování a musí být schopni ovlivňovat změny. Ti, kteří nyní mají odpovědnost a pravomoci, musí: • předat část svých pravomocí a odpovědnosti a nechat pracovní vztahy fungovat na základě důvěry a svobody; • vyjednávat s dalšími partnery; • změnit a rozšířit postoje; a • přizpůsobit pravidla a reorganizovat rozhodovací procesy.
Zajištění referenční úrovně Pro zjištění, jak jednotlivci vnímali svou výchozí pozici, byste je měli požádat o vyplnění krátkého dotazníku na počátku projektu. Využití audio a video záznamů je další způsob sledování osobního vývoje zástupců cílových skupin v průběhu realizace pracovního programu RP. Ať už použijete jakoukoliv metodu, zajistěte si, aby vaše RP mělo realistické východisko (referenční úroveň) pro vyhodnocování další práce.
2.4
Hodnocení projektových aktivit
Jedním z možných způsobů hodnocení projektových aktivit je, že na základě stanovení referenční úrovně je možné nastavit indikátory pro hodnocení úspěšnosti realizovaných aktivit. Pro ilustraci níže uvádíme příklady takových indikátorů a způsoby, jak se tyto indikátory v praxi měří.
Strana 24 (celkem 74)
Indikátor Sebedůvěra
Osobní rozvoj
Faktory, na nichž je indikátor založen • Odhodlání dosáhnout cílů. • Pozitivní osobní pocit.
• • •
Asertivita
Nezávislost
•
• •
Povědomí o problémech. Získaný přístup k žádané službě anebo zaopatření. Lepší porozumění námětům a problémům. Schopnost přispět ke společnému rozhodování druhých za pomoci sdílení znalostí a zkušeností.
Schopnost činit vlastní rozhodnutí. Kontrola nad vlastním životem.
Metody měření indikátoru • • • • •
• • • • • • • • •
Pravidelná kontrola a supervize. Rozhovory mezi čtyřma očima. Pozorování. Dotazníky zaměřené na sebehodnocení. Dotazníky zaměřené na sebehodnocení.
Dotazníky zaměřené na sebehodnocení. Rozhovory mezi čtyřma očima. Pravidelná kontrola a supervize. Pozorování. Kontrola kolegy. Rozhovory mezi čtyřma očima. Dotazníky zaměřené na sebehodnocení. Pravidelná kontrola a supervize. Pozorování.
Jiným způsobem hodnocení aktivit principu společného rozhodování či jeho prosazování, je odpovědět si na následující otázky: • Vytváříte atmosféru porozumění, podporujete znalosti a dovednosti cílových skupin pro umožnění jejich zapojení do společného rozhodování? • Proudí informace v rámci vašeho RP jasně a přístupně? • Uznáváte všechny osoby účastnící se aktivit vašeho RP jako rovnocenné partnery a zapojujete je do rozhodovacího procesu? • Uznáváte diverzitu (rozmanitost) při tvorbě a vývoji pracovního programu vašeho RP? Vytváříte atmosféru porozumění, podporujete znalosti a dovednosti cílových skupin pro umožnění jejich zapojení do společného rozhodování? To znamená, že laici, které se budete snažit zahrnout do společného rozhodování, budou nahlíženi ostatními partnery jako jim rovni a budou podporováni patřičným odborným školením a podporou. Je třeba počítat s tím, že účinné zapojení cílových skupin bude vyžadovat značné investice jak času, tak peněz. Školení a podpora by měly být využity pro všechny organizace zapojené do vašeho RP a mohou mít podobu: • pravidelných fór pro umožnění sdílení informací mezi partnery; a • stínových schémat (tj. být k dispozici, když je třeba někoho nahradit). Měli byste si také vyčlenit čas pro pravidelnou revizi a odhalování vzdělávacích potřeb jednotlivých subjektů a na zajištění odpovídajících vzdělávacích příležitostí. Jsou informace v rámci vašeho RP jasné a přístupné všem? Informace (nebo jejich nedostatek) jsou uváděny jako jedna z největších překážek plnohodnotné účasti na práci RP. Je důležité, aby komunikace, sběr a diseminace informací byly plánovány a aby potřeby publika byly nadřazeny potřebám poskytovatele informace a také aby byla užita odpovídající média (nosiče). Také by pro vás mohlo být užitečné:
Strana 25 (celkem 74)
• • • •
vytvořit adresář „kdo je kdo“, pravidelně ho aktualizovat, označit kdo co dělá, rozdílnost jejich rolí a způsob kontaktu; vytvořit vazby s místními novináři; vytvořit vazby se širšími komunitními skupinami a sítěmi; a umožnit obíhat informace ve formě bulletinů – pravidelně nabízejících prostor pro sdílení názorů, nápadů, a to za účasti všech lidí, kteří se zajímají o vaši činnost.
Uznáváte všechny osoby účastnící se aktivit vašeho RP jako rovnocenné partnery a zapojujete je do rozhodovacího procesu? Znáte šíři dovedností, znalostí, zkušeností a nápadů lidí pracujících na pracovním programu vašeho RP, v cílové skupině a mezi příjemci? Pro účinnost zapojení a vlivu musí zástupci cílových skupin: • být na svém místě již od začátku; • účastnit se všech úrovní rozhodovacích procesů; • odrážet názory celé škály zástupců cílových skupin a vašeho RP; a • mít zodpovědnost vůči širší komunitě. Abyste zapojili lidi do rozhodování, musíte dělat věci „s“ lidmi a nikoli „pro ně“ či „jim“. Např. • zapojení příjemců do všech fází realizace pracovního programu je klíčem k jejich skutečně úspěšnému zapojení do aktivit vašeho RP; • RP se musí hodně snažit o zajištění jejich zastoupení tak, aby se vyhnula pasti „formálního jednání“ (vykonání pouze nutného minima tak, aby byly splněny požadavky); • zajištění zapojení těžko dostupných skupin vyžaduje pečlivou organizaci a řízení; • participace v řídících skupinách, partnerství a podobně může být pro lidi, kteří s těmito aktivitami nemají žádnou zkušenost a kterým není poskytnuta dostatečná podpora, docela zastrašující a výsledkem pak může být nízká angažovanost zástupců cílových skupin. Dalšími použitelnými způsoby jak zapojit zástupce cílových skupin do vašich aktivit jsou: • tradiční metody jako jsou bulletiny; • komunikace s rodiči před školou; • stánek na místních slavnostech, letních trzích a podobných událostech; • průzkum obyvatel, za stálého zřetele úrovně jejich gramotnosti a jazykových potřeb; a • události, kterých se tito lidé mohou zúčastnit. Uznáváte rozmanitost při tvorbě a vývoji pracovního programu vašeho RP? Škála různorodosti partnerů je obrovská. Často se jedná o lidi pocházející z velmi odlišných podmínek, mající rozdílnou škálu svých potřeb, zájmů a názorů. Každý partner bude muset zvážit jak podobná či odlišná je vůči němu cílová skupina. Pro zajištění rozvoje společného rozhodování, je třeba tyto odlišnosti chápat a oceňovat je. Rozmanitost můžete odhalit následujícími způsoby: • musíte si být vědomi rozdílných zájmů a názorů zastoupených ve vašem RP; • získat co nejvíce informací o klíčových osobnostních charakteristikách potenciálních zástupců cílové skupiny; • zaznamenávat míru a variabilitu jejich zapojení do vašich aktivit; a • aktivně pracovat na zapojení všech rozhodujících účastníků. Také se vám může hodit rozeznání odlišných potřeb a chování a brát je v úvahu při veškeré své práci. Například můžete: • podle možností použít i nepapírové metody komunikace, jako demonstrace přijetí faktu odlišných úrovní gramotnosti; • zajistit, že všechny metody komunikace jsou jednoduše srozumitelné a dostupné v paletě jazyků, kterých váš projekt pokrývá; Strana 26 (celkem 74)
• •
využít pro setkání různé druhy komunitních míst/podniků; a pečlivě zvažovat faktory jako je načasování událostí a setkání, počítat s hodinami školního vyučování, časem jídel, možnostmi veřejné dopravy i časem náboženských povinností.
Závěr Princip společného rozhodování je nedílnou součástí Iniciativy Společenství EQUAL. Představuje jednak zahrnutí zástupců cílových skupin do všech úrovní přípravy a realizace pracovních programů RP a dále zapojení všech členů RP do rozhodovacího procesu. Vaše RP by tedy mělo v žádosti o finanční podporu prokázat, že zvolená forma řídící struktury umožní plnohodnotné zapojení všech partnerů RP do rozhodovacích procesů a dále, že bude umět zapojit zástupce cílových skupin do vývoje a realizace pracovního programu vašeho RP a do hodnocení jeho výsledků.
Strana 27 (celkem 74)
3. Mainstreaming2 Definice mainstreamingu Princip označovaný jako mainstreaming má za cíl prosazení nově vyvinutých úspěšných nástrojů do regionálních, národních a evropských politik a relevantní praxe na trhu práce.
3.1
Stručné shrnutí
Podporované aktivity realizované v rámci Akce 3 jsou svou podstatou zaměřeny na naplnění principu mainstreamingu. V rámci aktivit Akce 3 projekty provádějí také diseminaci, neboli šíření svých výstupů, které je úzce provázané s mainstreamingem. Hlavním nástrojem pro mainstreaming na národní úrovni jsou národní tématické sítě. Tato kapitola obsahuje konkrétní příklady a postupy, jak zohlednit princip mainstreamingu v pracovním programu RP.
3.2
Národní tématické sítě (NTS) a evropské tématické skupiny (ETG)
Na národní, tak i mezinárodní úrovni byly vytvořeny národní tématické sítě, respektive evropské tématické skupiny, které sdružují odborníky ze státní správy, soukromého sektoru a sektoru neziskového zabývající se danou oblastí. NTS a ETG představují komunikační platformu pro efektivní dialog mezi těmi, kteří vytvářejí inovativní řešení, a těmi, kteří tvoří relevatní politiky a odborníky z relevantní praxe. Dávají prostor jednotlivým RP, které se jich účastní, sdílet své znalosti a vyměňovat si zkušenosti a hodnotit a provádět benchmarking dobré praxe svých projektů. Interakce s přítomnými odborníky pak může i případně změnit směr vytváření inovací v rámci povolené flexibility projektů. V neposlední míře umožňuje daným odborníkům a tvůrcům politik mít přístup k vyvíjeným inovativním řešením a využít je ve své práci. Tématické sítě tak zajišťují seznámení zapojených odborníků s vývojem jednotlivých projektů i s jejich dosaženými výsledky a umožňují převzetí těchto výsledků do evropských, celostátních či regionálních programů a politik. Základní cíle práce všech tématických skupin na národní i na mezinárodní úrovni zahrnují identifikaci hlavních faktorů vedoucích k nerovnostem a diskriminaci na trhu práce, identifikace nejlepších zkušeností, praxí a výstupů dosažených jednotlivými RP a také průběžné hodnocení a monitoring práce jednotlivých RP vybraných pro podporu v rámci Iniciativy Společenství EQUAL. Účast na NTS je pro rozvojová partnerství povinná.
Národní tématické sítě (NTS) V rámci Akce 3 mají jednotlivé NTS zejména následující úlohu: • vytvořit pro každou tématickou prioritu odpovídající tématickou mainstreamingovou strategii ve vazbě na národní mainstreamingovou strategií (viz dále); • podílet se na hodnocení a výběru dobré praxe projektů CIP EQUAL a rozšiřování a prosazování těchto výsledků práce RP do dalších vhodných oblastí; • podílet se na strategii implementace Iniciativy Společenství EQUAL a navrhovat kroky ke zkvalitnění implementace této iniciativy Společenství v České republice. Evropské tématické skupiny (ETG) a mainstreamingové aktivity na evropské úrovni V souvislosti s vymezením konkrétních a přenositelných výsledků práce, s vytvořením nových přístupů a praktik na evropské úrovni bylo nezbytné vytvořit komunikační kanály pro shromažďování a zpracovávání 2
Vzhledem k tomu, že termín „Mainstreaming“, který pochází z angličtiny, se do češtiny převádí poněkud obtížně, budeme nadále v tomto dokumentu používat původní anglický termín. Původním anglickým termínem se tento princip označuje také v programové dokumentaci Iniciativy Společenství EQUAL i v dalších příručkách a pokynech pro žadatele a příjemce dotace.
Strana 28 (celkem 74)
všech těchto informací. Proto byly v rámci prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL vytvořeny tzv. evropské tématické skupiny, které tak navazovaly na proces sdílení informací na národní úrovni. ETG, které se osvědčily, pokračují i v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL. ETG jsou vytvořeny na základě tématického zaměření a sdílení společných cílů. Cíle ETG zahrnují především zajištění ověření platnosti postupů a výsledků práce v evropském měřítku, jejich následné využití a dlouhodobá diseminace. Práce ETG je organizována na základě konkrétních potřeb. ETG mají řídící strukturu, která většinou zahrnuje řídící skupinu (Steering group), skupinu prostředníků (Liasion group) a pracovní skupiny (Working groups). Další formou mainstreamingových aktivit na evropské úrovni jsou policy fora, konference, semináře, community of practice a další platformy pro sdílení a výměnu zkušeností. Jejich hlavním účelem je sdílení a prosazování dobré praxe v oblasti konkrétních výstupů projektů a v oblasti uplatňování principů Iniciativy Společenství EQUAL. Provázanost národních tématických sítí na evropské tématické skupiny Mezi jednotlivými NTS a ETG by měla existovat úzká souvislost a spolupráce. ETG odpovídají svou strukturou čtyřem původním pilířům Evropské strategie zaměstnanosti a samostatnému tématu zaměřenému na pomoc žadatelům o azyl. Zástupci NTS by se měli aktivně podílet i na práci ETG. RP by měla počítat ve svém rozpočtu s náklady spojenými s těmito aktivitami, vzhledem k tomu, že mohou být přizvána i k účasti na aktivitách ETG.
3.3
Diseminace
Diseminace je velmi úzce provázaná na mainstreaming, protože aby bylo možné pokoušet se o dosažení změny v tak širokém měřítku, je třeba o této změně a souvisejících aktivitách předem informovat co nejširší odbornou, ale i laickou veřejnost. Toto šíření informací se nazývá diseminace. Diseminace v užším kontextu Iniciativy Společenství EQUAL zahrnuje plánovaný proces zaměřený na poskytování informací o kvalitě, relevanci a účinnosti výstupů projektů a partnerství relevantním aktérům. • Diseminace představuje širokou škálu různých aktivit, které můžou být jednoduše vyjádřeny pomocí diseminačního plánu. Tvorba diseminačního plánu by měla být zahájena již na počátku projektu, aby plán korespondoval s projektovými cíli a opatřeními. Diseminační plán není nic rigidního, jeho revise je součástí samotného projektového vývoje. • Zatímco diseminace je proces, který umožní využití projektových výstupů široké veřejnosti, prosazování projektových aktivit, výstupů a ponaučení v dlouhodobém časovém horizontu na lokální, národní a evropské úrovni se nazývá mainstreaming. Diseminace by měla být směřována přímo na předem vytipované specifické cílové skupiny a těmto skupinám by měly být informace poskytovány v odpovídajícím (dobře dostupném) formátu. Správně cílená diseminace napomáhá také správnému určení obsahu zpráv, informací a sdělení, které jsou určeny pro cílové skupiny. Příklad plánu diseminačních aktivit Pro úspěšnou a hlavně efektivní diseminaci je třeba si předem promyslet a stanovit základní plán diseminačních aktivit. Tento plán by měl navazovat na plán mainstreamingových aktivit a měl by odpovídat na tyto otázky: Co diseminovat? Typy a úrovně aktivit, které musí být provedeny, definovány v diseminačním plánu.
Kdy diseminovat? Načasování.
Komu diseminovat? Cíloví příjemci informací.
Strana 29 (celkem 74)
Jak diseminovat? Zahrnuje diseminační rozpočet a potřebné zdroje – materiální, lidské atd.
Pozn.: Následující výčet není zdaleka vyčerpávající, měl by sloužit jako příklad a inspirace. • • Co
• •
Komu
Možné kategorie: Koneční příjemci – vedoucí pracovníci, vyučující, podnikatelé a vlastníci MSP, konzultanti, úředníci úřadů práce atd. Skupina aktérů podílejících se na rozhodování o využívání projektových výstupů – ředitelé školících agentur, vzdělávacích center, městská rada, vlastníci firem, školitelé. Stoupenci a zainteresované strany – skupina aktérů mající zájem o výstupy nebo ti, jejichž doporučení jsou akceptována – sociální partneři, zástupci NNO, zástupci komor a svazů, odborů atd. Navzdory předchozí kategorizaci mohou cílovou skupinu představovat lokální a regionální zastupitelstva, výzkumné ústavy, média, rady vlády, zaměstnavatelé, znevýhodněné skupiny, vysoké školy, dobrovolnické organizace atd. •
Jak
• • • • • •
Kdy
Projektové postupy a metodologie, inovativní přístup k řešení problému, významné změny v provádění různých aktivit. Např. model reorganizace vzdělávací instituce, modely práce pro osoby se ZPS, návrh na implementaci podpůrných vzdělávacích modelů pro nízkokvalifikované osoby, atd. Hmatatelné výstupy projektu, praktické nástroje používané v denní praxi, projektová dokumentace. Např. výukové materiály CD ROM, software, brožury dobrých příkladů, studie vyskytujících se problémů s návrhy řešení + možná očekávání, tréninkové kurzy.
• •
Média – tisk, televize, rádio – selektivní nebo obecnější přístup – specializovaná média (detailní popis výstupu) nebo obecná média (informace o výstupu). Publikace a distribuce hmotných výstupů (průvodce, pokyny, brožury, tréninkové materiály). Bulletiny – mailing list. Internet, CD ROMy. Tématické sítě – lokální, regionální, národní, celoevropská úroveň. Konference, semináře. Diseminace na počátku realizace pracovního programu RP – zjišťuje, zda je pracovní program opravdu zaměřen na potřeby cílových skupin. Diseminace během realizace pracovního programu RP – identifikuje získané ponaučení a jeho přenos cílovým skupinám. Diseminace na konci realizace pracovního programu RP – zaměřena na publicitu projektových výstupů.
Vedle hmatatelných výstupů existuje celá škála dalších možných výstupů: jednotlivci účastnící se projektu získají kvalifikaci, učitelé vystupující v projektu zvýší svoji odbornou úroveň, mohou být ustanoveny nové struktury, chování managementu organizací se může změnit. Tyto výsledky vypovídají o efektivitě projektu a současně nemusí být součástí diseminačního plánu, mohou představovat neočekávané, ale přínosné výstupy. Předávání jak pozitivních, tak negativních ponaučení má zajistit, aby v budoucnu nebyla udělána stejná chyba a aby nebyly vyvíjeny výstupy duplicitně.
3.4
Základní úrovně mainstreamingu
Mainstreaming jako jeden z klíčových principů Iniciativy Společenství EQUAL je prováděn na několika úrovních najednou, jak je popsáno níže.
Strana 30 (celkem 74)
Mainstreaming na národní úrovni Mainstreaming na úrovni národní je komplexní proces, který má za cíl využití zkušeností a výsledků projektů RP za účelem informování, ovlivňování a změn v širším kontextu. Tento proces, jehož hlavní část probíhá v rámci Akce 3, lze rozdělit na dvě základní fáze. V první fázi, která zahrnuje hlavně činnosti související s ověřováním a s diseminací inovativních výstupů. Tato fáze je určená pro podrobnou analýzu, zhodnocení a zobecnění těchkto výstupů tak, aby byly přístupné všem. Druhá fáze, tzv. přenos výstupů projektů, zahrnuje samostatný mainstreaming. Hlavními aktéry se stávají osoby ovlivňující politiku zaměstnanosti na národní i mezinárodní úrovni, sociální partneři, zástupci profesionálních sdružení atd. Tato druhá fáze má za cíl zpřístupnění nejlepších inovativních prvků a výsledků práce rozvojových partnerství jednak všem ostatním RP podporovaným v rámci Iniciativy Společenství EQUAL a dále všem zainteresovaným aktérům na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni. Mainstreaming na úrovni RP Mainstreaming na úrovni RP může být také dělen na dva základní typy, které se pak liší i způsobem přístupu a aktivitami. První typ je horizontální mainstreaming a druhý je vertikální mainstreaming. Horizontální mainstreaming Horizontální mainstreaming se používá hlavně mezi podobnými typy organizací, které se podílejí na řešení stejné nebo podobné problematiky. Tento způsob mainstreamingu by měl vést ke změně v postupech/strategiích v partnerských organizacích. Vertikální mainstreaming Slouží k přenášení zkušeností a dobrých praxí směrem od RP k relevantním zodpovědným osobám/organizacím/uskupením, které mají na starosti vytváření politik, strategií a zákonů. Tyto osoby/organizace/uskupení mohou být na lokální, regionální, národní nebo evropské úrovni. Vertikální mainstreaming by měl vést ke změnám zejména v národní politice a také ve všech relevantních postupech/strategiích a metodách/metodikách. RP by zejména v rámci Akce 3 měla vyvíjet takové aktivity a činnosti, jejichž výsledkem bude dosažení výše popsaných cílů. Stanovení těchto cílů je podstatou tématické mainstreamingové strategie (viz níže). Aktivity RP v Akci 3 by tak měly směřovat prostřednictvím následujících jednotlivých kroků k dosažení změny v postupech, strategiích, metodikách atd.: Krok 1 2 3 4 5 6 7 VÝSLEDEK
3.5
Činnost Identifikovat klíčové zkušenosti a výsledky Objasnit hlavní inovativní element Objasnit, co bylo příčinou výsledků Identifikovat cílovou skupinu Diseminace Zhodnocení Přenos zkušeností a aktivit na další cílovou skupinu Změna v postupu/strategii/politice/metodice
Národní mainstreamingová strategie a tématické mainstreamingové strategie
Národní mainstreamingová strategie Základní rámec pro mainstreamingové aktivity Iniciativy Společenství EQUAL stanovuje vždy národní mainstreamingová strategie. Národní mainstreamingová strategie je vymezena v dokumentu „Národní mainstreamingová strategie Programu Iniciativy Společenství EQUAL pro ČR – Národní tématické sítě CIP EQUAL“, která je v elektronické podobě k dispozici na http://www.equalcr.cz. V dokumentu je popsán základní rámec pro fungování národních tématických sítí jako klíčového nástroje mainstreamingu na úrovni CIP EQUAL. Národní mainstreamingová strategie ČR je také uveřejněna a průběžně aktualizována na webových stránkách EK o Iniciativě Společenství EQUAL http://europa.eu.int/comm/employment_social/equal/mainstreaming/ma-czech_en.cfm. Mainstreamingová Strana 31 (celkem 74)
strategie je zde uvedena v angličtině a v odlišném formátu daném Evropskou komisí jednotně pro všechny členské státy EU.
Závěr Mainstreaming je zavádění ověřených inovativních výstupů projektů do zavedené praxe. Tomu napomáhá práce tématických skupin na národní i mezinárodní úrovni a diseminace, t.j. informování odborné i laické veřejnosti o dosažených výsledcích. Mainstreaming lze provádět na vzájemně se doplňujících úrovních a to na úrovni RP, úrovni národní a úrovni mezinárodní. Zároveň lze mainstreamingové aktivity směřovat tzv. horizontálním nebo vertikálním směrem.
Strana 32 (celkem 74)
4. Gender mainstreaming Definice principu gender mainstreaming Základním principem společným pro všechny programy podporované ze strukturálních fondů je gender mainstreaming. Gender mainstreaming je metoda, pomocí níž lze účinně odstraňovat nerovnosti mezi pohlavími s cílem dosáhnout genderové rovnosti neboli rovnosti mužů a žen. Metoda zahrnuje ucelenou strategii integrování genderového hlediska do běžných každodenních záležitostí na všech úrovních rozhodování, ve všech oblastech politiky, ve všech plánovaných i realizovaných aktivitách podporovaných RP. To znamená, že všechny žádosti o finanční podporu i všechny výstupy RP by měly být posouzeny ve světle možností a potřeb žen a mužů. Stručné shrnutí Rovné příležitosti Evropská komise stanovila jednotnou strategii boje proti diskriminaci založené na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženství nebo vyznání, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Obecně se jedná o ucelenou strategii zavádění, prosazování, realizace a kontroly systémových změn v těchto oblastech. Iniciativy Společenství EQUAL je součástí této ucelené strategie a v rámci svých horizontálních témat podporuje potírání výše uvedených typů diskriminací prostřednictvím aktivit RP podporovaných pod konkrétními tématickými opatřeními. Jednotlivé tématické priority (Podpora zaměstnatelnosti, Rozvoj podnikání, Podpora adaptabilita, Rovné příležitosti mužů a žen a Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce) Program Iniciativy Společenství EQUAL podporují otázky rovnosti svým zaměřením na specifické skupiny, které zažívají znevýhodnění na trhu práce. Pod prioritou Podpora zaměstnatelnosti lze např. řešit problémy diskriminace na základě rasy či zdravotního postižení. Zvláštní důraz ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL je kladen zejména na potírání diskriminace založené na pohlaví. Přímá diskriminace na základě pohlaví znamená stav, kdy je s osobou zacházeno hůře kvůli jejímu nebo jeho pohlaví (např. v inzerátech upřednostňovaný určitý typ pohlaví). Nepřímá diskriminace na základě pohlaví může nastat tehdy, kdy zákon, politika nebo praxe, které se jeví na první pohled jako neutrální, mají neadekvátně negativní vliv na příslušníky jednoho pohlaví. (Např. zaměstnavatel rozhodne, že zaměstnanci na částečný úvazek nemají nárok na penzijní připojištění, které hradí zaměstnancům na plný úvazek, protože ale na částečný úvazek pracují téměř výhradně ženy, toto opatření působí diskriminačně proti nim)3. Gender mainstreaming Gender mainstreaming představuje způsob, jakým je možno vytváření přímé či nepřímé diskriminace na základě pohlaví předcházet. Gender mainstreaming je postup, ve kterém jsou všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích jejich přípravy a provádění podřízeny hledisku rovnosti příležitostí žen a mužů. O dosažení rovných příležitostí pro muže a ženy hovoříme tehdy, pokud se nevyskytují žádné překážky pro účast na ekonomickém, politickém a sociálním životě na základě pohlaví.
4.1
Gender mainstreaming v Iniciativě Společenství EQUAL
Aktivity zaměřené na přecházení či odstraňování znevýhodnění na základě genderu (pohlaví), dostávají zvláštní podporu v rámci tématické priority rovných příležitostí mužů a žen - v odpovídajících částech tématických opatření 7 a 8 (podpora reintegrace mužů a žen a rozvoj flexibilnějších forem organizace práce, snížení genderových rozdílů a podpora pracovní desegregace).
3
Slovníček pojmů, www.feminismus.cz
Strana 33 (celkem 74)
Navíc je ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL gender mainstreaming vyčleněn jako jeden ze základních principů, který musí být zapracován v každé žádosti o finanční podporu i bez ohledu na to, pod jakým tématickým opatřením je žádost o finanční podporu rozvojovým partnerstvím předkládána. Na naplňování principu gender mainstreaming bude při hodnocení žádostí o finanční podporu kladen velký důraz. Každé rozvojové partnerství musí předložit svoje vlastní záměry a projektové aktivity, kterými se bude snažit naplnit cíle vedoucí k dosažení rovnosti mezi muži a ženami. Gender mainstreaming na úrovni rozvojových partnerství Gender mainstreaming v rámci RP Princip gender mainstreamingu musí být zahrnout jak do fáze sestavování RP, tak do fáze přípravy a realizace pracovního programu RP. Na úrovni sestavování RP se doporučuje navázat spolupráci s organizacemi zabývajícími se prosazováním rovných příležitostí mužů a žen, zajistit školení pro partnerské organizace o principu rovných příležitostí mužů a žen, dělit práci na projektových aktivitách z hlediska rovného zastoupení mužů a žen, zavést rovné zastoupení mužů a žen v řídících strukturách RP, provést vlastní personální audit aj. Gender mainstreaming v rámci přípravy a realizace pracovních programů RP Na úrovni přípravy a realizace konkrétních pracovních programů RP princip gender mainstreamingu znamená plánovat, provádět, monitorovat a hodnotit veškeré projektové aktivity s ohledem na účinek na situaci mužů a žen. Tyto účinky musí být sledovány nejen z pohledu realizátorů projektových aktivit, ale současně z pohledu účasti cílových skupin na projektu. Při přípravě a realizaci konkrétních pracovních programů RP se doporučuje provádět aktivity zaměřené na zavádění legislativních změn a jejich prosazování, zpracovat analýzy a výzkumy v daných oblastech vyúsťující v konkrétní doporučení/opatření/návrhy a jejich následné provádění, zavádět inovativní přístupy řešení problematiky (např. zavádět a uplatňovat politiku rovných příležitostí žen a mužů v souladu s legislativou a praxí běžnou v zemích Evropské Unie, zavádět a uplatňovat kvótního systému v českém prostředí aj.), provádět osvětovou a preventivní činnost a další aktivity směřující k prosazování rovnosti mužů a žen. Praktické tipy zohledňování principu rovných příležitostí žen a mužů ve všech fázích realizace pracovního programu RP: • před realizací pracovního programu RP – období fáze sestavování RP (např. audit vlastní organizace a současné praxe v oblasti rovných příležitostí mužů a žen, výběr oblasti zpracování z hlediska rovných příležitostí mužů a žen, sestavení návrhu zpracování hlediska rovných příležitostí mužů a žen v rámci RP aj.); • při přípravě pracovního programu RP - období přípravy projektových aktivit RP (předprojektové analýzy trhu práce a zaměstnanosti, komparativní studie žen a mužů, příprava školení o rovných příležitostech mužů a žen aj.); • při tvorbě pracovního programu RP – období přípravy projektových aktivit RP (partnerství s odbornými organizacemi působícími v oblasti rovných příležitostí mužů a žen, školení projektových pracovníků ohledně problematiky rovnosti mužů a žen, ustanovení mechanismů rovného zastoupení mužů a žen na realizaci pracovního programu RP, plánovat a prosazovat rovné zastoupení mužů a žen v rámci činností realizovaných RP z pohledu cílových skupin aj.); • při realizaci pracovního programu RP - období realizace projektových aktivit RP (realizování opatření zaměřených na prosazování rovnosti mužů a žen, zvyšování povědomí mezi potenciálními zaměstnavateli aj.); • ve fázích monitorování, zpracovávání závěrečné zprávy a při hodnocení – období přípravy závěrečné zprávy o pracovním programu RP (monitorování problémů v oblasti rovnosti příležitostí mužů a žen, monitorování a vyhodnocování ukazatelů, začlenění kapitol o rovnosti mužů a žen do závěrečných projektových zpráv a do jejich hodnocení aj.).
Strana 34 (celkem 74)
4.2
Prioritní oblasti
Pokud rozvojová partnerství nepředkládají svoje žádosti o finanční podporu pod tématickou prioritou rovných příležitostí mužů a žen, mohou využít níže uvedená doporučení jako inspiraci do svých žádostí o finanční podporu, tak aby se co nejvíce přiblížily hledisku rovných příležitostí mužů a žen. Tato doporučení projektových aktivit a jejich výstupů byla stanovena v rámci tématické priority rovných příležitostí mužů a žen v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL pro konkrétní tématická opatření. 1. Sladění pracovního a rodinného života a reintergrace žen a mužů do trhu práce, rozvoj flexibilnějších úvazků a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb. Asymetrická dělba práce v české společnosti způsobuje jednostranně zvýhodněné postavení mužů. Ženy jsou nuceny se na tyto podmínky adaptovat. Ženy jsou častěji než muži zaměstnány péčí o rodinu a děti či jiné závislé osoby, a to jim neumožňuje stejnou měrou využívat prostředky a nástroje zvyšující jejich šance na uplatnění na trhu práce. Rozvojovým partnerstvím se tedy doporučuje navrhovat a podporovat systémy celoživotního učení. Navrhovat a prosazovat legislativní změny v souvislosti s financováním a dostupností systému celoživotního učení s důrazem na méně zastoupené pohlaví. Vytvářet komplexní služby pro znevýhodněné skupiny se zaměřením na možnosti rozšířit si požadované vzdělání, individualizované poradenství atd. 2. Snižování rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce. Ze statistických šetření vyplývá, že ekonomická aktivita žen je nižší než ekonomická aktivita mužů. Ženy jsou trvale více postiženy než muži dlouhodobou nezaměstnaností a podnikatelské aktivity žen jsou ve srovnání s muži velice slabé. Ženy mohou být odmítány zaměstnavateli z důvodu vyšší absence plynoucí z jejich péče o rodinu, nízké informační gramotnosti aj. Rozvojová partnerství mohou tuto problematiku řešit pomocí aktivit podporujících vytváření vazeb a rozvíjení spolupráce s malými, středními a velkými podniky, navržením a zavedením distančních forem vzdělávání, podporou metod sdílení pracovního místa, přípravou a realizací různých typů integračních programů pro pracovníky opouštějící restrukturalizované firmy, podporou širokého využívání informačních a komunikačních technologií, rozvojem a podporou různých forem pracovních úvazků a jejich zaváděním do praxe atd. Podle doporučení MPSV4 je vedle výše uvedených příkladů orientace práce RP možné zpracovávat aktivity ještě např. v těchto oblastech.: • přístup na trhu práce a účast na trhu práce na všech úrovních – např. vypracovat a provádět podnikový plán rovnosti žen a mužů, podporovat a prosazovat ženy ve výzkumu, vývoji a v jiných ženami slabě obsazených odvětvích, navrhnout způsoby zlepšení přístupu žen k zaměstnání pomocí zlepšení dopravních možností a podpory v poskytování péče, podporovat muže v povoláních týkajících se péče a služeb; • vzdělávání a školení s důrazem na dovednosti a kvalifikace pro povolání – připravovat a realizovat odborné kurzy pro ženy za účelem získání kvalifikace, připravovat a realizovat odborné kurzy pro ženy se zaměřením na zvyšování informační gramotnosti, navrhnout a realizovat kurzy pro muže se zaměřením na sektor služeb, navrhnout a odzkoušet mechanismy vedoucí k zpřístupnění odborného vzdělávání a školení žen situovaných ve venkovských oblastech; • zakládání podniků a jejich růst – navrhnout a realizovat odborná školení pro vedení podniků se zaměřením na rovné příležitosti pro muže a ženy, navrhnout systémové změny pro malé a střední podniky, aby lépe reagovaly na potřeby žen, navrhnout systém zlepšení dostupnosti finančních služeb pro ženy zakládající vlastní podniky; • vyvážená účast na rozhodování – stanovit systém rovného zastoupení žen a mužů při přípravě a realizaci pracovního programu RP, prosazovat rovné zastoupení na účasti rozhodování o dalším vývoji pracovního programu RP atd. 4
Rovnost žen a mužů v projektových přihláškách – Cecilia Asklöf, Birgitta Hedman, Helena Strandberg, Karin E. Wenander, edice Evropské strukturální fondy, MPSV, Praha 2003
Strana 35 (celkem 74)
4.3
Hlavní požadavky na zapracování hlediska rovnosti žen a mužů do žádostí o finanční podporu z CIP EQUAL5 Každá žádost o finanční podporu aspirující na získání dotace v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL by z hlediska rovných příležitostí mužů a žen měla splňovat alespoň následující požadavky: • žádost musí obsahovat průkazný doklad o tom, jakým způsobem bude pracovní program RP přispívat k odstranění nerovností mezi ženami a muži; • žádost musí popisovat způsob, jakým se bude v pracovním programu RP přihlížet k prosazování rovnosti mezi ženami a muži; • žádost musí definovat jaké odborné kapacity budou zajišťovat toto prosazování rovnosti mužů a žen; • žádost musí zajistit způsob vyvážené účasti mužů a žen na přípravě a realizaci pracovního programu RP a vyváženou účast cílových skupin; • žádost musí obsahovat klíčové údaje relevantní pro pracovní program RP členěné dle pohlaví – opatření na trhu práce, míry aktivity, zaměstnanost, nezaměstnanost atd.; • žádost musí obsahovat krátké zhodnocení situace, na kterou se žádost o finanční podporu zaměřuje, pokud jde o rovnost mezi ženami a muži (příležitosti v daném regionu, konkrétní překážky pro dosažení rovnosti mezi muži a ženami, odhad očekávaných účinků); • žádost musí obsahovat kvantifikované úkoly, termínované a měřitelné cíle pro opatření pracovního programu RP, která přispějí k zlepšení rovnosti žen a mužů; • žádost musí obsahovat průkazný doklad o tom, jakým způsobem bude hledisko rovnosti žen a mužů v pracovním programu RP sledováno a hodnoceno. 4.4 Podpora zahrnutí hlediska rovnosti žen a mužů v pracovních programech RP Odborník Zapojením odborníka na rovné příležitosti pro ženy a muže je jedním ze způsobů, jak podpořit hledisko rovných příležitostí mužů a žen. Nalezením a zapojením odborníka na danou problematiku v raném stádiu pracovního programu RP si žadatel o finanční podporu zvyšuje šance na kvalitu zpracování projektu a současně snižuje možnosti odmítnutí projektu z hlediska nedostatečného zapracování principu gender mainstreamingu. Osoby s odpovídajícími znalostmi lze nalézt mezi pracovníky příslušných ministerstev, organizacemi zabývajícími se otázkou rovnosti žen a mužů, komisemi a výbory pro otázky rovných příležitostí žen a mužů, výzkumnými ústavy, univerzitami a občanskými sdruženími zabývajícími se řešením otázek rovných příležitostí mužů a žen. Statistika Dalším nutným krokem na cestě k identifikaci nerovností mezi muži a ženami je práce se statistikami. Pro vytvoření představy o celkové situaci žen a mužů je nutné mít k dispozici statistiky členěné dle pohlaví. Statistiky slouží zejména pro identifikaci rozdílů a podobností v životních situacích žen a mužů např. pokud jde o uplatnění na trhu práce. Statistiky jsou nezbytným základem pro analýzy prováděné na začátku realizace pracovního programu RP. Jako vhodné se jeví statistiky týkající se obyvatelstva, využití času, práce, vzdělání a rozhodování. Statistiky členěné dle pohlaví by měly být dostupné na Českém statistickém úřadě, v organizacích regionálního a hospodářského rozvoje, na výzkumných ústavech a úřadech práce. Ukazatele Ukazatel lze obecně popsat jako měřítko úspěchu. Volba ukazatele odráží to, čeho chce RP dosáhnout v oblasti rovnosti žen a mužů. Ukazatele musí být kvantifikovatelné, termínované a měřitelné. Volba ukazatele musí jít dál, než jen uvádět obecné počty mužů a žen účastnících se jednotlivých aktivit RP. Například u zakládání firem ženami nestačí pouze spočítat procento účasti žen na školicích programech zaměřených na zakládaní vlastních firem. Je totiž také důležité zjistit procento žen a mužů, kteří se do budování vlastní firmy skutečně pustí, a také míru jejich úspěšnosti. Příklady ukazatelů: • zvýšení počtu méně zastoupeného pohlaví v některých úsecích podniku o X % do roku 200X; 5
Rovnost žen a mužů v projektových přihláškách – Cecilia Asklöf, Birgitta Hedman, Helena Strandberg, Karin E. Wenander, edice Evropské strukturální fondy, MPSV, Praha 2003
Strana 36 (celkem 74)
• • • • • • •
4.5
zvýšení počtu žen v manažerských funkcích o X % do roku 200X; přijetí politiky rovnosti žen a mužů do roku 200X; zvýšení počtu podniků podporující ženy prostřednictvím dodatečný služeb o X % do roku 200X; počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy o X % do roku 200X; snížení dlouhodobé nezaměstnanosti žen o X % do roku 200X; zvýšení počtu zaměstnavatelů o X % do roku 200X využívajících variabilní formy zaměstnání; atd.
Závěrem
Gender mainstreaming je důležitá strategie pro dosažení rovnosti mužů a žen. Tato strategie spočívá v začleňování hledisek obou pohlaví do každodenních otázek, na všech úrovních rozhodování a ve všech oblastech politiky. Znamená to, že všechny návrhy hledaných řešení je nutné zvažovat z hlediska příležitostí mužů a žen, situací a potřeb s cílem dosáhnout rovnosti mužů a žen. Rovnosti mužů a žen lze dosahovat změnou norem a přerozdělováním moci a zdrojů v oblasti příslušné činnosti. Rada Evropy definovala gender mainstreaming jako reorganizaci, zlepšení, vypracování a vyhodnocování procesů a politik tak, aby všichni aktéři, kteří se obvykle podílejí na přípravě a provádění politiky, zahrnuli hledisko rovnosti mužů a žen do všech politik, na všech úrovních a ve všech stádiích. Princip rovných příležitostí mezi muži a ženami je obecný princip, podporovaný všemi strukturálními fondy. Začlenění tohoto principu musí být obsaženo ve všech žádostech o finanční podporu bez ohledu na to, pod jakým tématickým opatřením je daná žádost o finanční podporu předkládána. Samostatně se tomuto principu věnuje čtvrtá tématická priorita Programu Iniciativy Společenství EQUAL - Rovné příležitostí mužů a žen. Zahrnutí hlediska rovných příležitostí žen a mužů do pracovního programu RP provází celý projektový cyklus (přípravu pracovního programu RP, jeho realizaci a monitorování a hodnocení). Pro usnadnění přípravy pracovního programu RP je nezbytné zapojit odborníka na danou problematiku, využít všechny dostupné informace, analýzy a statistiky reagující na nerovnosti mezi muži a ženami a zvolit měřitelné indikátory. Prosazování principu rovných příležitostí mužů a žen bude hodnoceno po celou dobu přípravy a realizace pracovního programu RP. Další dokumenty a odkazy k problematice rovných příležitostí mužů a žen Rovnost žen a mužů v projektových přihláškách - MPSV, Praha 2003 – edice Evropské strukturální fondy Proč a jak vypracovat plán rovnosti žen a mužů - MPSV, Praha 2003 – edice Evropské strukturální fondy Příručka na cestu rovnosti žen a mužů - MPSV, Praha 2003 – edice Evropské strukturální fondy Aktuální text Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen – www.mpsv.cz Stránka o rovných příležitostech pro muže a ženy (www.gendermanagement.cz)
Strana 37 (celkem 74)
5.
Tématický přístup
Na základě identifikovaných potřeb v socioekonomické analýze Programu Iniciativy Společenství EQUAL a vyhodnocení stávajících zkušeností získaných během implementace prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR vybráno k podpoře ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL všech 9 tématických oblastí popisovaných v kapitole 9. Přehled 9 tématických oblastí vymezených jako podporované oblasti ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL ČR: I. PILÍŘ ESZ: ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI: • Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné • Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce II. PILÍŘ ESZ: ROZVOJ PODNIKÁNÍ: • Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin • Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst III. PILÍŘ ESZ: PODPORA ADAPTABILITY: • Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce • Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií IV. PILÍŘ ESZ: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ A ŽEN: • Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb • Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce SAMOSTATNÉ TÉMA: • Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce V rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR budou tedy podporována RP zaměřená na všech 9 výše uvedených tématických oblastí Programu Iniciativy Společenství EQUAL. RP může realizovat své národní aktivity vždy jen pod jedním zvoleným tématickým opatřením. Výběrem jediného tématického opatření a přípravou žádosti o dotaci a pracovních programů RP v souladu s popisem tohoto opatření uvedeným v Programu Iniciativy Společenství EQUAL se považuje tento princip na úrovni jednotlivých RP za naplněný.
Strana 38 (celkem 74)
3. ČÁST – HORIZONTÁLNÍ TÉMATA Kromě řešení jednoho tématického opatření CIP EQUAL může rozvojové partnerství v rámci svého pracovního programu řešit i tzv. horizontální témata společná všem programům podporovaným ze strukturálních fondů – a všechny projekty by měly v rámci svých aktivit tato témata respektovat. Mezi tato horizontální témata patří rovné příležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost a místní iniciativy. Rovné příležitosti Zabezpečení rovných příležitostí se zaměřuje na odstraňování možné diskriminace na základě pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženství nebo vyznání, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Povinnost zapracovat hledisko rovných příležitostí vychází z negativních zkušeností různých sociálních skupin na trhu práce (např. etnických minorit, osob se zdravotním postižením, vyšších věkových skupin občanů). Kromě tématické priority č. 4 zaměřené na rovné příležitosti mužů a žen na trhu práce, je nutné, aby princip rovných příležitostí byl respektován i v dalších tématických prioritách a opatřeních. Udržitelný rozvoj Principy udržitelného rozvoje je třeba zohledňovat v oblasti rozvoje ekonomiky, životního prostředí, dopravy, cestovního ruchu, zdraví obyvatelstva, vzdělávání, zaměstnanosti i sociálního začleňování. Udržitelný rozvoj je založen na hledání kompromisů mezi aktuálními potřebami a možnostmi budoucích generací uspokojit jejich vlastní potřeby. V projektech by měl být otevřen prostor pro lepší porozumění principů udržitelného rozvoje a pro osvětu a šíření dobrých praktik pro udržitelný rozvoj. Informační společnost Informační a komunikační technologie vytvářejí globální informační společnost, která zakládá své bohatství na lidském kapitálu. Úspěch společnosti je dán schopnostmi jedince určit relevantní informační zdroje, informace z nich získat, analyzovat a využívat pro rozhodování, řešení úkolů a problémů ke zvýšení efektivity práce i soukromého života. Rozvoj informační společnosti vyžaduje nové přístupy ke vzdělávání a k dalším oblastem. Projekty by proto měly zahrnovat přístup k prostředkům podporujícím širší využívání informačních technologií ve společnosti při respektování specifických potřeb konkrétních skupin i jedinců. Tato oblast je v rámci CIP EQUAL částečně naplňována prostřednictvím tématických opatření 3.3 a 3.4. Místní iniciativy V oblasti boje proti sociálnímu vyloučení se nejlépe osvědčují místní iniciativy, které jsou založeny na dobré znalosti prostředí a specifických problémů cílových skupin příjemců pomoci. Zahrnutí místních iniciativ do projektů dává dobrou záruku toho, že aktivity pro cílové skupiny projektu budou pokračovat i po skončení financování z CIP EQUAL a tím podpoří udržitelnost naplňování strategie a cílů programů. CIP EQUAL jako takový přispívá k rozvoji místních iniciativ prostřednictvím naplňování principu partnerství. Další informace k horizontálním tématům lze najít v Manuálu horizontálních priorit Rámce podpory společenství (např. na www.equalcr.cz).
Strana 39 (celkem 74)
4. ČÁST – POKYNY PRO ŽADATELE 1. PODMÍNKY
ÚČASTI OPRÁVNĚNOSTI
V
PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL -
KRITÉRIA
Kritéria oprávněnosti lze podle zaměření rozdělit do následujících tří skupin: • • •
1.1
kritéria určující, které organizace mohou žádat o finanční podporu z CIP EQUAL; kritéria určující, kterým žádostem může být poskytnuta finanční podpora; kritéria určující, které druhy výdajů mohou být financovány z CIP EQUAL
Oprávněnost žadatele
Aby se žadatel mohl ucházet o dotaci, musí splňovat následující podmínky: •
musí být právnická osoba registrovaná a sídlící na území České republiky. Žadatel společně s rozvojovým partnerstvím musí být schopen jasně prokázat, že disponuje zdroji nezbytnými pro uskutečnění projektu;
•
musí být přímo odpovědný za přípravu a realizaci pracovního programu, nesmí působit jako prostředník;
•
musí disponovat stabilními a dostatečnými finančními zdroji, aby byl zajištěn plynulý chod organizace žadatele v průběhu realizace projektu, a pokud je to nutné, aby byl schopen projekt částečně financovat;
•
musí mít zkušenost s řízením projektů a prokázat schopnost zvládat rozsáhlejší aktivity odpovídající velikosti projektu, na který je požadována dotace.
•
žadatelé, kteří již čerpají finanční prostředky v rámci CIP EQUAL, nesmí závažným způsobem porušovat podmíky uvedené v Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Jednotliví potvrzení členové rozvojového partnerství nejsou oprávněni účastnit se výzvy nebo čerpat poskytnutou dotaci, pokud:
•
jsou v úpadku nebo v likvidaci, byla na ně uvalena nucená správa, byl jim uložen zákaz činnosti nebo se nacházejí v podobné situaci vyplývající z příslušných platných právních předpisů;
•
na jejich majetek byl v uplynulých 3 letech prohlášen konkurz, jsou předmětem jednání vedoucích ke vstupu do likvidace, k uvalení nucené správy nebo se nacházejí v podobné situaci vyplývající z příslušných platných právních předpisů;
•
byli pravomocně odsouzeni za trestný čin nebo došlo k zahlazení odsouzení trestného činu, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti;
•
se dopustili jednání závažným způsobem odporujícím profesní etice, které může poskytovatel dotace prokázat;
•
neplní povinnosti související s platbami sociálního a zdravotního pojištění vyplývající z příslušných ustanovení platných právních norem s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek6;
6
Žadatel musí poskytovatele dotace na tuto situaci upozornit a dodat veškeré relevantní podklady (splátkové kalendáře, potvrzení o splácení atd.). Strana 40 (celkem 74)
•
neplní daňové povinnosti vyplývající z příslušných platných právních norem;
•
se dopustili zkreslení informací předložených poskytovateli dotace, které byly podmínkou účasti v tomto kole výzvy nebo by měly tvořit součást „rozhodnutí o poskytnutí dotace“;
•
se pokusili obdržet důvěrné informace nebo ovlivnit hodnotitele, poskytovatele dotace či jiné osoby v průběhu hodnotícího procesu této či předešlé výzvy Iniciativy Společenství EQUAL nebo výzev ostatních programů;
•
bylo z důvodů závažného porušení smluvních podmínek odstoupeno od rozhodnutí o poskytnutí dotace, kterou s nimi dříve uzavřel tentýž poskytovatel dotace, nebo od jakékoli jiné smlouvy financované z veřejných zdrojů.
1.2
Oprávněnost partnerů
Každý partner musí splňovat stejné podmínky jako, které platí pro oprávněnost žadatele uvedené v předchozí kapitole 1.1.
1.3
Oprávněnost projektů
Rozsah projektů: Realizace projektu může být zahájena ihned po vydání oznámení řídícího orgánu o schválení žádosti o finanční podporu z CIP EQUAL. (Oznámení řídícího orgánu o schválení dané žádosti o finanční podporu z CIP EQUAL bude vydáno do dvou měsíců od uzavření dané výzvy). Ukončení realizace projektu musí být naplánováno nejpozději do 31. srpna 2008. U stávajících projektů bude datum ukončení shodné s datem ukončení projektu pro Akci 2 a 3. Zaměření projektů: Oprávněné projekty Iniciativy Společenství EQUAL musí mít neziskový charakter7 a musí se vztahovat k tématickému opatření, na který je dodatečná výzva zaměřena. Oprávněné projekty musí být postaveny na základních principech Iniciativy Společenství EQUAL.
1.4
Oprávněnost výdajů
Časové vymezení Jako způsobilé do Akce 3 budou uznány výdaje, které vznikly nejdříve v den podpisu Oznámení ŘO o výběru RP pro podporu v Akci 3. Datum ukončení je u každého projektu specifické dle délky realizace projektu, max. však do jednoho měsíce po ukončení veškerých aktivit (po vyplacení nákladů všem partnerům). Veškeré nárokované náklady projektu musí být skutečně ve prospěch projektu vynaloženy, proto dále uvádíme termín výdaje projektu.
7
případný zisk se buď musí promítnout do aktivit projektu nebo se o ně sníží celková výše dotace. Strana 41 (celkem 74)
Věcné vymezení A. OBECNÉ INFORMACE Způsobilé výdaje jsou definovány v nařízení Komise (ES) č. 1685/2000, kterým se stanoví podrobná pravidla k provedení nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkajícího se způsobilosti výdajů vznikajících u činností, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů. Nařízením Komise (ES) č. 448/2004 ze dne 10. března 2004 byla novelizována příloha nařízení Komise (ES) č. 1685/2000. Nařízení ES jsou právní předpisy přímo aplikovatelné v rámci legislativy jednotlivých členských zemí. Pro způsobilé výdaje se použijí příslušná vnitrostátní ustanovení, kromě případů, kdy Komise stanoví pro způsobilost výdajů společná pravidla. Jednotlivé členské země při aplikaci způsobilých výdajů postupují v souladu s vnitrostátními předpisy, nemohou však přijmout vnitrostátní úpravu, která by smysl nařízení měnila či omezovala. V případě české legislativní úpravy se pro řešení problematiky způsobilých výdajů použijí zejména následující obecně platné právní normy: • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, • zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, • vyhláška MF č. 551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem • zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů Z prostředků CIP EQUAL mohou být financovány pouze způsobilé výdaje. Rozpočet projektu musí být kalkulován na základě reálného odhadu nákladů (reálných cen a mezd v místě a čase obvyklých). V rámci aktivit projektu nesmí příjemce ani jeho partneři realizovat zisk. Veškeré příjmy, které mohou v souvislosti s projektem vzniknout, musí být zahrnuty zpět do projektu. Základní podmínky podle nařízení Komise (ES) č. 448/2004, které je nutné naplnit, aby byly výdaje označeny za způsobilé k čerpání z prostředků CIP EQUAL (ESF) jsou tyto: a) Soulad s cílem CIP EQUAL Za způsobilý výdaj je považován pouze výdaj vynaložený v souladu s cílem CIP EQUAL. Dle článku 30 obecného nařízení č. 1260/1999 jsou výdaje spojené s akcemi způsobilé pro příspěvek z CIP EQUAL tedy jen v případech, kdy tyto akce tvoří součást pomoci, která má být z těchto prostředků financována. Akcí se rozumí vybraný projekt, který je realizován přímo příjemcem (resp. partnery) nebo z jeho podnětu, na jeho odpovědnost a účet. Zdůrazňujeme, že výdaje uvedené v této příručce jako způsobilé jsou skutečně způsobilými pro čerpání z CIP EQUAL pouze při splnění všech stanovených podmínek. b) Řádné dokladování a zaúčtování způsobilého výdaje8 Dalším základním předpokladem k tomu, aby byl daný výdaj uznán za způsobilý, je jeho doložení řádným účetním dokladem a současně jeho správné zachycení v účetnictví příjemce/partnerů. Náležitosti účetního dokladu stanovuje § 11 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Účetním dokladem je pouze originální písemnost, která obsahuje následující náležitosti: 8
Při dokladování výdajů uznatelných nákladů se bude postupovat dle výjimky z Ministerstva financí platné od 1.1.2007. Postupy jsou k dispozici na http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=271 . Strana 42 (celkem 74)
a) označení účetního dokladu, nevyplývá-li z jeho obsahu alespoň nepřímo, že se jedná o účetní doklad, b) popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň nepřímo, c) peněžní částku nebo údaj o množství a ceně, d) datum vyhotovení účetního dokladu, e) datum uskutečnění účetního případu, není-li shodné s datem podle písmene d), f) podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování; tyto podpisy lze nahradit jiným průkazným způsobem. Za průkazný způsob je např. považováno potvrzení razítkem organizace nebo osoby bez vlastního podpisu oprávněné osoby. Účetním dokladem nebo podkladem pro vyhotovení účetního dokladu jsou zejména faktury (včetně interních dokladů, kupní smlouvy, pokladních dokladů apod.). V případě, že z dokladu nebude zřejmý účel výdaje, doporučujeme fyzicky doplnit komentář o nezbytnosti výdaje (např. při nákupu občerstvení na realizaci partnerské schůzky rozvojového partnerství doplnit, že se jedná o tento účel a přiložit prezenční listinu účastníků). Pro zajištění věrohodnosti a správnosti údajů o skutečnostech, které jsou zachyceny na účetních dokladech, má nezastupitelný význam přezkušování účetních dokladů. Přezkušováním účetních dokladů se rozumí prověřování jejich formální a věcné správnosti. Věcnou správnost zpravidla ověřují účastníci hospodářské operace, formální správnost pak kontrolují pracovníci účtárny. Je-li účetní doklad formálně a věcně správný, je doplněn účtovým předpisem. Ten je výrazem rozhodnutí, na které účty a strany účtů (Má dáti, Dal) se operace zaúčtuje. Ke správnému zapsání a vykázání dané operace se využívají relevantní účetní knihy. Účetní knihy jsou definovány v § 13 až § 16 zákona o účetnictví. Pro účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví se používají následující účetní knihy: a) deník, resp. deníky, b) hlavní kniha, c) knihy analytické evidence. V některých případech je potřeba způsobilý výdaj doložit také daňovým dokladem (náležitosti daňového dokladu stanovuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). c) Způsobilý výdaj je vždy uhrazen ze strany příjemce/partnerů V době podání Žádosti o proplacení výdajů vzniklých v rámci realizace projektu musí být výdaj, aby mohl být způsobilý, již uhrazen. Způsobilým výdajem je pouze výdaj, který byl prokazatelně uhrazen příjemcem nebo jeho partnery a tuto skutečnost lze doložit např. bankovním výpisem, pokladními doklady nebo jinými doklady ekvivalentní průkazné hodnoty. d) Vynaložení výdajů po dni vystavení Oznámení Způsobilým výdajem je výdaj, který byl realizován a proplacen nejdříve v den vystavení Oznámení ŘO o výběru RP pro podporu v Akci 3. Výdaj tedy nesmí být považován za způsobilý pro financování z CIP EQUAL, jestliže byl příjemcem/partnery zaplacen již před tímto datem. Datum vystavení oznámení tak představuje výchozí bod pro posouzení způsobilosti výdaje. Mezní datum způsobilosti výdaje je stanoveno v Oznámení ŘO o výběru RP. B. ZPŮSOBILÉ VÝDAJE9 Za způsobilé výdaje budou považovány nezbytné výdaje spojené s realizací projektu, které byly při splnění definovaných podmínek skutečně vynaloženy. Způsobilými výdaji Programu Iniciativy Společenství EQUAL mohou být: Výdaje na lidské zdroje 9
Detailní souhrn způsobilých a nezpůsobilých výdajů je k dispozici v aktuální verzi Příručky pro příjemce pro Akci 2 a 3, která je k dispozici na http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=266 . Strana 43 (celkem 74)
• • • • • •
• •
které však musí odpovídat reálným mzdám v místě obvyklým, výdajům na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu FO, a případné další zákonné odvody); čas skutečně strávený realizací projektu je třeba dokladovat pracovními výkazy jednotlivých zaměstnanců (výkazy práce, výplatní pásky/mzdové listy), doklady o úhradě mzdy (výdajový pokladní doklad nebo kopie bankovního výpisu organizace), pokud se zaměstnanec podílí na projektu pouze částí svého pracovního úvazku, musí být výdaje související s jeho pracovní činností rozděleny na základě prokazatelného kritéria na výdaje související s projektem a na výdaje s projektem nesouvisející; stravenky jsou uznatelné ve výši, kterou přispívá na stravenku organizace (pozor na možnou duplicitu, pokud již zaměstnavatel přispívá na stravenky v rámci FKSP); výdaje na zaměstnance, které svým charakterem mají zejména stabilizační funkci (příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím, příspěvky na rekreaci apod.), nejsou výdaji způsobilými k spolufinancování ze strukturálních fondů; motivační složky mzdy, jako např. prémie a osobní ohodnocení jsou uznatelné pouze za předpokladu, že příjemce doloží interním mzdovým předpisem, že je upraveno pro všechny zaměstnance organizace (nebo pro zaměstnance na obdobných pracovních pozicích v případě managementu), že obvyklá mzda v organizaci se skládá z pevné a pohyblivé složky mzdy, které vyplácí zaměstnavatel pravidelně ve formě peněžitého plnění za práci (dle zákona o mzdě) a jsou zahrnuty do základu mzdy pro výpočet zákonných odvodů (zdravotní, sociální). V předpisu je také uvedeno, za jakých podmínek na ni mají jednotliví zaměstnanci nárok. Tuto skutečnost dále doloží při kontrole pracovní smlouvou nebo platovým výměrem, který je nedílnou součástí pracovní smlouvy jednotlivých zaměstnanců pracujících na projektu. V průběhu prováděných kontrol na místě bude tato skutečnost posuzována v rámci celé organizace. zákoník práce umožňuje celkem tři typy pracovně právního vztahu: pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Ostatní typy smluv či dohod nebudou akceptovány jako způsobilé pro čerpání mzdových prostředků z projektu. V rámci kapitoly č. 1 nelze v žádném případě za práci expertů a administrativních pracovníků fakturovat.
Cestovní náhrady (jízdné, stravné, nocležné a kapesné) • výše cestovného je limitována zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce; • výše kapesného je limitována zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce; • z rozhodnutí ŘO jsou limity pro náhrady cestovného pro nestátní zaměstnance stejné jako limity stanovené zákonem č. 262/2006 Sb. pro státní zaměstnance; • z rozhodnutí ŘO je uznatelné jízdné (včetně předplatních jízdenek) všemi druhy veřejných dopravních prostředků II. třídy, od 200 km je možné použít vlak I. třídy nebo II. třídu ve vlaku vyšší kategorie (EC, IC) či vlak Manažer. Taxislužby lze použít jen ve zcela výjimečných a odůvodněných případech, kdy nelze přepravu zajistit služebním vozidlem, vlastním vozidlem zaměstnance ani veřejným hromadným dopravním prostředkem. V případě zahraničních cest i výdaje na zdravotní připojištění je možné považovat za způsobilé; • při použití soukromého nebo služebního automobilu pro aktivity v rámci projektu CIP EQUAL je nutné k finanční zprávě přiložit velký technický průkaz. U TP, kde je spotřeba PHM uvedena dle evropských směrnic, se pro výpočet cestovného použije poslední hodnota představující spotřebu pro kombinovaný provoz; • u služebních cest realizovaných v rámci projektu musí být příjemce schopen na požádání doložit písemnou pozvánku, resp. program daného jednání či navštívené akce, popřípadě zápis z jednání a tím prokázat, že se daná cesta skutečně vztahovala k realizovaným aktivitám. Tyto pozvánky, resp. programy a zápisy z jednání musí být doloženy v průběžných technických či finančních zprávách, nicméně mohou být požadovány při kontrolách na místě. Výdaje spojené se služebními cestami proto mohou být považovány za skutečně způsobilé pouze v případě, že je k nim příjemce schopen obdobný doklad doložit. Zařízení a vybavení (běžné náklady projektu, drobný hmotný majetek - investice hradit nelze); • Zařízení a vybavení nakoupené v rámci projektu by mělo primárně sloužit k využití cílovými skupinami. Případný nákup zařízení a vybavení, které bude sloužit příjemci nebo partnerům pro Strana 44 (celkem 74)
• •
jejich aktivity v projektu bude ze strany ŘO schválen jen v ojedinělých, zvlášť odůvodněných případech (u specifických aktivit projektu), kdy je tento výdaj nezbytný pro realizaci projektu. Proto doporučujeme takovýto nákup nejdříve zkonzultovat s pověřeným pracovníkem NPS. Ani v případě, že máte ve schváleném rozpočtu do Akce 3 kalkulovány náklady na pořízení vybavení a zařízení, které neslouží cílovým skupinám, ale pro účely projektového managementu, tj. příjemce a partnerů, nemůžete automaticky počítat s tím, že budou tyto výdaje uznány jako způsobilé, ale budete muset vždy adekvátně zdůvodnit jejich účel a nezbytnost. Totéž se týká pronájmu nebo splátek operativního leasingu, ani tato položka není automaticky způsobilým výdajem a je nezbytné tento výdaj řádně odůvodnit ve vztahu k aktivitám projektu, jinak nebude uznán jako způsobilý. Odpisy mohou být způsobilým výdajem za předpokladů, že: - se týkají dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který je používán přímo v souvislosti se schváleným projektem, - pořízení tohoto majetku nebylo dříve financováno za podpory žádné státní dotace nebo podpory Společenství, - amortizační náklady byly určeny v souladu s příslušnými zákonnými předpisy, - odpisy se vztahují pouze na období realizace projektu, resp. na období, v nichž je daná činnost spolufinancována. - konečný příjemce/konečný uživatel, který uplatňuje odpisy jako způsobilý výdaj musí doložit pořizovací cenu majetku, který bude odepisovat. Také v případě odpisů upozorňujeme, že nejde o výdaje, které by byly automaticky způsobilé pro výdaje z ESF. Proto je nutné všechny odpisy, které mají být z CIP EQUAL hrazeny řádně zdůvodnit vzhledem k efektivitě daného projektu a ekonomičnosti, a proto doporučujeme problematiku odpisů konzultovat s pracovníky NPS.
Provozní výdaje • Patří sem např. telefon/fax, poštovné a případně výdaje spojené s pronájmem vozidla a administrativní výdaje (spotřební a provozní materiál – kancelářské potřeby). • Pokud bude nárokována pouze poměrná část těchto výdajů za organizaci, musí být pro jejich výpočet zpracována metodika výpočtu alikvotního podílu. Režijní výdaje • Např. nájem kanceláře, paliva a energie, vodné/stočné, internet aj. výše neuvedené výdaje jako třeba úklid a údržba). • Režijní náklady projektu nesmí překročit 7 % z celkových způsobilých nákladů projektu. • Pokud bude nárokována pouze poměrná část těchto výdajů za organizaci, musí být pro jejich výpočet zpracována metodika výpočtu alikvotního podílu. Nákup služeb • Výdaje spojené se subdodavatelskými smlouvami a objednávkami na služby. Výdaje vyplývající přímo z rozhodnutí • Např. šíření informací, bankovní poplatky za založení a vedení samostatného účtu projektu, aj. stanovené výdaje. Výdaje na vedení účetnictví projektu a výdaje spojené s auditem projektu Výdaje na občerstvení • Při kratších jednáních např. mezi partnery v rámci rozvojového partnerství, seminářích apod. bude jako způsobilé uznáno pouze drobné občerstvení typu káva, čaj, voda, sušenky, a to max. do výše úhrady stravného dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který stanoví aktuální výši náhrad. Náklady na občerstvení za celodenní a delší akce jako např. školení a semináři, které jsou pořádány v souladu s cíli projektu, konference a jednání s mezinárodními partnery musí být zajištěno hospodárně za ceny v místě a čase obvyklé.
Strana 45 (celkem 74)
Překlady a tlumočení, tisk a další služby • A dále výdaje na právní poradenství, pokud přímo souvisejí s aktivitami projektu. Výdaje na přímou podporu jednotlivců • Cestovní náhrady (jízdné, stravné a nocležné účastníků školení). DPH • je uznatelným výdajem v případě, že není možné uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu. Odpovídající položky rozpočtu projektu, u kterých není možné uplatňovat odpočet, budou vyplněny včetně DPH. • DPH není uznatelným výdajem v případě, že existuje nárok na odpočet daně na vstupu. Odpovídající položky rozpočtu projektu budou vyplněny bez DPH. • nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. • DPH není uznatelným výdajem projektu ani v případě, že plátce DPH neuplatní nárok na odpočet daně na vstupu z vlastního rozhodnutí. a) Příjemce, který není plátcem DPH • a nemá proto nárok na odpočet DPH na vstupu, přiloží ke každé žádosti o platbu čestné prohlášení, že ve vyúčtovaném období nebyl plátcem DPH. b) Příjemce, který je plátcem DPH • Nemá nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 5110 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko. • Dále nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle zvláštního právního předpisu11 uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. • Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění plnění s nárokem na odpočet daně na vstupu12, tak i k plnění, u kterých nárok na odpočet daně není13, stanoví se poměrná část nároku na odpočet jako součin daně na vstupu u takovýchto plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientu14. Uznatelným výdajem je pak jen ta část DPH na vstupu, která byla koeficientem zkrácena a o jejíž odpočet není možné žádat. Další výdaje • Které ve schváleném rozpočtu splňují výše uvedené podmínky pro způsobilost výdajů; C. NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE Výdaje, které zpravidla nejsou způsobilými výdaji, jsou v návaznosti na obvyklé účetní členění výdajů zejména tyto:
10
Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně – například výchova a vzdělávání (§ 57) nebo sociální pomoc (§59) 11 § 25 odst. 1 písm. t zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 12 § 72 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. v aktuálním znění 13 § 75 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. v aktuálním znění 14 Koeficient – dle § 76 zákona č. 235/2004 Sb. v aktuálním znění. Ve zdaňovacím období běžného kalendářního roku provede plátce krácení odpočtu daně koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně (dále jen "zálohový koeficient"). Pokud údaje pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví si výši zálohového koeficientu plátce podle předběžného odhadu.
Strana 46 (celkem 74)
výdaje na reprezentaci, s výjimkou výše specifikovaných výdajů na občerstvení, odměny členům statutárních orgánů, ostatní sociální výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni dle zvláštních právních předpisů (jedná se zejména o příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění), daně z příjmů, daň darovací, daň dědická, daň z převodu nemovitostí, daň silniční, ostatní správní, soudní a místní poplatky, dary, pokuty a penále, případně další sankční výdaje, ať už sjednané ve smlouvách nebo vznikající z jiných příčin, např. smluvní pokuty a úroky vyúčtované v souladu s obchodním zákoníkem, smluvní pokuty za porušení hospodářských smluv a platných předpisů o fakturování a placení, odstupné dle § 355 obchodního zákoníku, odpis pohledávek, tj. v případech, kdy je prokázána nedobytnost odpisované pohledávky. Toto nastane v okamžiku jejího bezvýsledného vymáhání soudem na dlužníkovi i na jiných osobách, na nichž mohla být vymáhána (např. z důvodu neznámého místa pobytu dlužníka), • manka a škody, např. na dlouhodobém majetku nebo jeho části ve výši jeho zůstatkové ceny, zaviněná manka a škody, jakož i nezaviněná nad stanovené normy přirozených úbytků, manka a škody, např. na dlouhodobém majetku nebo jeho části ve výši jeho zůstatkové ceny, zaviněná manka a škody, jakož i nezaviněná nad stanovené normy přirozených úbytků, tvorba rezerv a opravných položek: • Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku, tedy zejména k dlouhodobému majetku, zásobám, finančnímu majetku a pohledávkám při snížení jeho ocenění v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku, a to jen v případě, je-li toto snížení ocenění přechodného charakteru a není-li vyjádřeno jiným způsobem, např. reálnou hodnotou. Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení hodnoty majetku. • Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období. Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv. zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku, kurzové ztráty, úroky z úvěru a půjček, debetní úroky, výdaje směnečné a jiné čistě finanční výdaje, pokud nejsou předmětem podpory, výdaje odpovídající svým vymezením účetní kategorii mimořádných nákladů - mezi tyto výdaje patří výdaje, které lze vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky považovat za neobvyklé, tedy např. oprava nákladů minulých účetních období, vyúčtování nároku zaměstnanců na odstupné při reorganizaci, odškodnění při pracovních úrazech, výdaje, kterými nájemce podle smlouvy uvádí po skončení nájmu najatou věc do předešlého stavu, výdaje na nákup zařízení, budov a mobilní infrastruktury - kapitálové výdaje (též např. pozemky, výdaje na pořízení počítačové sítě, serverů, aj.), tyto výdaje nebo jejich poměrnou část však lze zahrnout do odpisů, které mohou být uznatelným výdajem projektu, provozní vybavení projektové kanceláře jako telefon/fax/mobil ad., finanční leasing, výdaje spojené s běžným provozním financováním organizace, které nesouvisí s projektem, výdaje na zaměstnance, kteří se na projektu přímo nepodílejí (běžný každodenní personální provoz organizace, např. plat managementu, představenstva apod.) výdaje vzniklé před oficiálním dnem zahájení a po dni ukončení projektu, finanční tresty, správní a soudní poplatky související s právními spory, výdaje na právní zastoupení v případě sporu, a pod., vedení běžného (ne projektového) účtu organizace a bankovní poplatky, DPH, v případech kdy může příjemce/partner uplatnit odpočet na vstupu (organizace, které se z vlastní vůle rozhodnou nepožadovat vrácení DPH, nemohou DPH vykazovat jako způsobilý výdaj), správní poplatky (výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku apod.), výdaje, které vzniknou v souvislosti s likvidací společnosti, odstupné, platby příspěvků do soukromých penzijních fondů, Strana 47 (celkem 74)
peněžitá pomoc v mateřství, výdaje na zaměstnance, které svým charakterem mají zejména stabilizační a motivační funkci (prémie a osobní příplatky závislé na výkonu, v případě, že nejsou upraveny v souladu s příslušným ustanovením v části „uznatelné náklady“, příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím, příspěvky na rekreaci a jakékoliv jiné motivační výdaje), spekulativní nájemné, kdy je žadatel vlastníkem nemovitosti nebo ji užívá zdarma, smlouvy o splátkovém prodeji, smlouvy s dodavateli, které jsou více než dvojúrovňové (např. smlouvy o zprostředkování), smlouvy uzavřené s konzultanty nebo zprostředkovateli, v nichž je platba definována jako procentní sazba z celkových nákladů projektu, pokud tato platba není potvrzena příjemcem dotace odkazem na skutečnou hodnotu poskytnuté práce či služby, rezervy na možné budoucí ztráty a dluhy, další výdaje související se smlouvou operativního leasingu (daň, marže pronajímatele, výdaje na refinancování, režijní výdaje, pojišťovací výlohy), výdaje na práce prováděné jakožto povinné ze zákona, výdaje na školení personálu, které je povinné ze zákona, jakýkoli výdaj, který zcela zřetelně nesouvisí s činností spolufinancovanou z Programu Iniciativy Společenství EQUAL, nebo který není možno doložit účetními doklady, výdaje na činnosti, které již v rámci jiných programů či iniciativ financovaných ze strukturálních fondů EU či z jakýchkoli jiných veřejných zdrojů podporu dostávají. Další informace o způsobilých výdajích jsou uvedeny v kapitole 4.
2. Veřejná podpora v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL Veřejnou podporou se rozumí jakákoli forma podpory, včetně programů veřejné podpory nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovaná Českou republikou, ministerstvem, jiným správním orgánem, orgánem samosprávy nebo poskytovaná z veřejných prostředků. Veřejná podpora poskytovaná způsobem narušujícím nebo hrozícím narušením soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby, v míře, jíž může být dotčen obchod mezí Českou republikou a členskými státy Evropské Unie, je neslučitelná se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a je zakázána. Zákaz veřejné podpory platí (pokud zákon nestanoví jinak), pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nepovolil výjimku ze zákazu veřejné podpory. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tuto výjimku však pro CIP EQUAL povolil svým rozhodnutím č.j. VP/S 80/04-160 ze dne 26. dubna 2004, které tvoří přílohu každého „rozhodnutí o poskytnutí dotace“. Pro CIP EQUAL byly tímto rozhodnutím stanoveny čtyři možné mechanizmy poskytování veřejné podpory: - Podpora na vzdělávací projekty (vzdělávání pracovníků); - Podpora „de minimis‘‘; - Podpora na vytváření pracovních míst; - Podpora na konzultační a poradenské služby. Za předpokladu, že příjemce a jeho partneři nebudou dodržovat po celou dobu realizace projektu všechny stanovené podmínky a kritéria a projekt naplní všechny principy Programu Iniciativy Společenství EQUAL (zejména princip inovativnosti), budou povinni peněžní prostředky představující veřejnou podporu, u které nebyly dodrženy podmínky, vrátit poskytovateli. Za dodržování výše uvedených pravidel je však odpovědný příjemce. Doporučujeme proto všem příjemcům řádné prostudování výše uvedeného rozhodnutí.
Strana 48 (celkem 74)
3. Žádost o finanční podporu z CIP EQUAL pro Akci 3 Níže uvedený formulář je pouze informativní a slouží jako návod, jak vyplnit elektronický formulář žádosti o finanční podporu MSSF Benefit, který k dispozici na www.equalcr.cz. Elektronická verze v Benefitu je požadována proto, aby údaje o vašem projektu mohly být přeneseny do monitorovacího systému, kde jsou sledovány údaje o všech projektech financovaných ze strukturálních fondů. Pokud by váš projekt nebyl vložen do tohoto systému, nemohla by být vyplacena zálohová platba a ani následné platby. Předtím než začnete pracovat, je třeba si instalační soubor programu Benefit stáhnout z www.equalcr.cz a dle pokynů Benefit nainstalovat do Vašeho počítače. • Texty k jednotlivým částem žádosti je možné předem připravit v textovém editoru a poté překopírovat do příslušných záložek a polí MSSF Benefit.15 • Pro tuto verzi MSSF Benefit nebyla zpracována nápověda – nápověda ke konkrétnímu vyplnění daných údajů v Benefitu je uvedena v následujícím textu kurzívou. • Rozsah textu v jednotlivých polích je omezen – v případě, že text Vaší žádosti překročí danou velikost, je možné text vložit do vhodného souboru a připojit k Benefitu jako přílohu na záložce č. 21. • Finální uložení a vytištění žádosti: Na horní liště s ikonami klikněte na tlačítko se zelenou odškrtávací značkou Kontrola dat a opravte případné chyby. Proběhla-li kontrola dat v pořádku, klikněte na tlačítko tisk. Vytvoří se vám náhled pracovní sestavy žádosti. Zkontrolujte si, jestli jste správně vyplnili veškeré údaje. Je-li vše v pořádku sestavu zavřete a klikněte na tlačítko Finální uložení pro předložení žádosti. Zvolte složku, kam chcete uložit exportní soubor finálně uložené žádosti. Po kliknutí na tlačítko OK se vám v ní vytvoří elektronická verze žádosti (soubor xml) a tisková verze žádosti (soubor pdf). Soubory budou mít název tvaru Benefit-1-4_I-_PRJ_xxxxxx.xml a Benefit-1-4_I-_PRJ_xxxxxx.pdf, kde xxxxxx je unikátní kód žádosti. Žádost už není možné po finálním uložení upravovat. V případě odemknutí finálně uložené žádosti a její úpravě se po finálním uložení vytvoří nové exportní soubory a je nutné žádost znovu vytisknout. Takto vytvořené soubory uložte na CD nebo na disketu a odevzdejte spolu s tištěnou verzí dle pokynů uvedených ve Výzvě.
1. Identifikace programu 1.1 Číslo programu: 1.2 Název programu: Údaje týkající se čísla a názvu programu budou předvyplněny. 1.3 Číslo a název tématické priority: 1.4 Číslo a název tématického opatření: Na záložce číslo 1 (Identifikace programu) vyplňte číslo a název tématické priority a číslo a název tématického opatření, pod kterým podáváte svou žádost o finanční podporu.. Pracovní program vašeho RP se musí zaměřovat pouze na jedno jediné tématické opatření pod jednou tématickou prioritou (např. priorita 5, opatření 5.1). 2. Identifikace projektu a informace o rozvojovém partnerství 2.1 Název projektu (v českém i anglickém jazyce): 2.2 Zkrácený název projektu (pokud existuje): 2.3 Název rozvojového partnerství (v českém i anglickém jazyce): 15
U stávajících projektů lze k vyplnění žádosti použít informace uvedené ve schváleném DPA případně doplněné o aktuální informace. Strana 49 (celkem 74)
Údaje o názvu projektu a rozvojového partnerství vyplňte na záložce číslo 2 (Identifikace projektu). 2.4 Regionální hledisko - místo realizace: a) z hlediska charakteru osídlení ٱ ٱ ٱ
Převážně venkovská oblast Převážně městská oblast Venkovská i městská oblast
Správný údaj zaškrtněte na záložce číslo 4 (Umístění projektu) b) z geografického hlediska Uveďte geografické oblasti, které spadají do působení vašeho RP (umístění uvádějte na úrovni NUTS II – NUTS IV). Výběr území dopadu na úrovni NUTS II je povinné. Na záložce číslo 3 (Projekt II) klikněte na tlačítko vybrat. V otevřeném okně Území dopadu projektu za pomocí filtru na levé straně najděte odpovídající geografické oblasti, které kliknutím na tlačítko přidat přesuňte na pravou stranu mezi vybrané položky.. Pro výběr položek na úrovni NUTS 2 napište v části Filtr vlevo dole do políčka Úroveň “NUTS 2“. Budou vám nabídnuty všechny položky úrovně NUTS 2. Opět převedením na pravou stranu vyberte území dopadu na úrovni NUTS 2.
2.5 Sektorové hledisko Je práce vašeho RP zaměřena na některý určitý sektor? Jestliže ano, specifikujte na který (textový popis). Příklad: projekt řeší problémy spojené s restrukturalizací průmyslu, je tedy zaměřen na sekundární sektor.
Strana 50 (celkem 74)
Jestliže ano, vyberte z následujících kategorií: ٱ ٱ ٱ ٱ
Zemědělství (primární sektor) Průmysl (sekundární sektor) Služby (terciární sektor) Specifické diskriminace nebo nerovnostní problémy
Správný údaj vyberte se seznamu na záložce číslo 3 (Projekt II) v levé spodní části záložky a vyplňte pole Popis sektoru. 2.6 Výše dotace požadované z Programu Iniciativy Společenství EQUAL Celková předpokládaná výše dotace
…………… Kč
Tento údaj se doplní automaticky po vyplnění nákladů projektu (viz dále). 2.7 Předpokládaná délka trvání Uveďte předpokládanou délku trvání : Uveďte předpokládaný začátek a konec realizace projektu: Ukončení realizace projektu musí být naplánováno nejpozději do 31. srpna 2008. U stávajících projektů bude datum ukončení shodné s datem ukončení projektu pro Akci 2 a 3. Ve spodní části záložky 9 (Rozvojové partnerství) vyplňte datum zahájení a ukončení projektu. Doba trvání projektu se potom doplní automaticky.
3. Žadatel
3.1 Základní identifikační údaje Plný název (organizace): Zkratka (kde je používána): Právní statut: Typ organizace: IČ: DIČ (kde je to vhodné): Je žadatel plátcem DPH a uplatňuje nárok na odpočet DPH? Sídlo organizace:
Strana 51 (celkem 74)
Poštovní adresa: Jméno statutárního zástupce: Manažer projektu: Telefon: Fax: E-mail: Webová stránka: Velikost organizace (počet stálých zaměstnanců): Je žadatel příjemcem/ partnerem v jiném RP (v tomto kole výzvy)? Pokud ano, tak ve kterém? Podával žadatel přihlášku do I. kola Iniciativy Společenství EQUAL? Pokud, ano tak ve kterém RP? Je/byl žadatel financován v I. kole Iniciativy Společenství EQUAL? Pokud ano, tak ve kterém RP? Podával žadatel přihlášku do II. kola Iniciativy Společenství EQUAL? Pokud, ano tak ve kterém RP? Je/byl žadatel financován v II. kole Iniciativy Společenství EQUAL? Pokud ano, tak ve kterém RP? Je žadatel zapojen nebo předpokládá, že bude zapojen v jiném projektu v rámci programu spolufinancovaném ze: a) strukturálních fondů b) Phare c) ostatních programů Pokud ano, tak ve kterém projektu?
Strana 52 (celkem 74)
Základní identifikační údaje vyplňte na záložce 5 (Žadatel I), záložce 6 (Žadatel II) a záložce 7 (Žadatel III).
3.2
Popis žadatele
(max. 1 strana) Kdy byla vaše organizace založena a kdy zahájila činnost? Údaj vyplňte na záložce číslo 5 (Žadatel I). Jaké jsou v současné době hlavní aktivity vaší organizace? Hlavní aktivity Vaší organizace popište v pravé spodní části záložky číslo 6 (Žadatel II). Uveďte jméno statutárního zástupce organizace, manažera projektu, případně další kontaktní osoby. Na záložce číslo 5 (Žadatel I) zadejte jména statutárních zástupců a kontaktních osob. Vpravo dole vyberte ze seznamu jméno manažera projektu. 3.3
Schopnost řídit a realizovat projekty (max. 2 strany)
Zkušenosti s projekty Popište stručně zkušenosti s projekty, které tématicky spadají do oblasti, pod kterou podáváte tuto přihlášku. Použijte následující osnovu. (a) předmět a umístění projektu (b) výsledky projektu (c) role vaší organizace (vedoucí/partnerská organizace) a stupeň zapojení do realizace projektu (d) náklady projektu (e) dárci, přispěvatelé, kteří poskytli finanční podporu projektu (jméno, adresa a e-mail, kontaktní osoba, telefonní číslo, výše příspěvku) (f) příjemci projektu (cílové skupiny, instituce – kontakt) Zkušenosti s řízením projektu popište na záložce 6 (Žadatel II) v levé spodní části.
4. Partneři žadatele - členové rozvojového partnerství 4.1 Potvrzené partnerské organizace Vyplňte údaje o potvrzených partnerech projektu. Následující tabulka musí být vyplněna pro každou partnerskou organizaci (nevyplňujte znovu v případě žadatele). Na záložce číslo 8 (Partneři) zvolte Nový a Zadejte údaje o partnerovi. Nezapomeňte u každého Strana 53 (celkem 74)
partnera vyplnit všechny tři záložky, tzn. Základní údaje, Doplňkové informace a Zapojení partnera do projektu. Zvláštní pozornost věnujte vyplnění pole „odůvodnění zapojení partnera do RP“, které bude důležité pro hodnocení relevantnosti Vašeho rozvojového partnerství.
Partner č. … (jen 1 na stránku) Plný název (organizace):
Právní statut: Jméno statutárního zástupce: Sídlo organizace: IČ: DIČ (kde je to vhodné): Je partner plátcem DPH a uplatňuje nárok na odpočet DPH? Kontaktní osoba: Telefon : Fax: E-mail: Webová stránka: Počet zaměstnanců (stálých): Předchozí žadatelem:
spolupráce
se
Je partner partnerem ještě v jiném RP (v tomto kole výzvy)? Pokud ano, tak ve kterém? Podával partner přihlášku do I. kola Iniciativy Společenství EQUAL? Pokud, ano tak ve kterém RP? Je/byl partner financován v I. kole Iniciativy Společenství EQUAL? Pokud ano, tak ve kterém RP? Podával žadatel přihlášku do II. kola Iniciativy Společenství EQUAL? Pokud, ano tak ve kterém RP? Je/byl žadatel financován v II. kole Iniciativy Společenství Strana 54 (celkem 74)
EQUAL? Pokud ano, tak ve kterém RP? Je partner zapojen nebo předpokládá, že bude zapojen v jiném projektu v rámci programu spolufinancovaném ze: a) strukturálních fondů b) Phare c) ostatních programů Pokud ano, tak ve kterém projektu? Uveďte odůvodnění zapojení partnera do RP.
5. Rozvojové partnerství 5.1 Účel rozvojového partnerství, cíle a cílové skupiny (max. 7 stran) (a) Vysvětlete důvod vzniku RP a specifikujte, v čem spatřujete jeho potřebnost (max. 2 strany). Důvod vzniku RP popište na záložce 15 (Principy I) v levé horní části v poli Důvod vzniku RP. (b) Specifikujte cílové skupiny vašich aktivit a základní bariéry při jejich vstupu na trh práce (max. 2 strany). Cílové skupiny vašich aktivit popište na záložce 15 (Principy I) v pravé prostřední části v poli Cílové skupiny. (c) Uveďte cíle rozvojového partnerství ve vztahu k tématu, které jste si vybrali a specifikujte, jak budou zohledněny potřeby cílových skupin (max. 3 strany). Cíle rozvojového partnerství popište na záložce 15 (Principy I) v pravé horní části v poli Cíle RP. 5.2.1 Stručné shrnutí pracovního programu RP (v českém i anglickém jazyce): (max. 1 strana) Stručně popište pracovní program vašeho RP. Jde o velmi stručné shrnutí podstatných bodů celého projektu. Tato část by neměla být delší než 0,5 stránky a nebude hodnocena ze strany hodnotitelů. Nicméně váš popis pracovního programu realizovaného může hodnotitelům pomoci lépe porozumět těm částem vaší žádosti, které předmětem jejich hodnocení již budou. Doporučení: Tento bod vyplňte, až když budete mít vyplněné další body žádosti a pak se vraťte zpět k této otázce a vyberte to nejdůležitější z celého projektu. Údaje týkající se pracovního programu vyplňte na záložce číslo 9 (Rozvojové partnerství). 5.2.2 Relevance pracovního programu RP (max. 1 strana) Strana 55 (celkem 74)
Popište, jak je pracovní program vašeho RP relevantní k cílům a prioritám Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Údaje týkající se relevance pracovního programu vyplňte na záložce číslo 9 (Rozvojové partnerství). 5.3 Plánované aktivity Popište podrobný pracovní program do Akce 3, ze kterého musí být jasné, který partner je v rámci vašeho RP zodpovědný za jaké aktivity, kdy budou tyto aktivity provedeny a k jakému cíli Akce 3 povedou. Z pracovního programu pro Akci 3 musí být jasné, zda tato práce povede ke kvalitnímu výstupu. Dále v tomto plánu uveďte, které aktivity Akce 3 hodnotíte jako klíčové a které jako neklíčové. Klíčové aktivity jsou ty aktivity, bez kterých by nebylo dosaženo stanovených cílů (např. pořádání semináře pro tvůrce politik). Za neklíčové aktivity jsou považovány aktivity, které lze nahradit jiným způsobem nebo úplně vypustit a nebude tím ohrožen základní záměr projektu (např. zasedání řídícího výboru RP, lze nahradit telefonickou nebo e-mailovou dohodou, nebo úplně zrušit). V případě změny týkající se klíčových aktivit bude nutno předem požádat řídící orgán o schválení takovéto změny (např. zpoždění provedení klíčové aktivity). Změnu těch aktivit, které ohodnotíte jako neklíčové, budete povinni oznamovat v průběžné technické zprávě za příslušné období. Aktivity musí být unikátní pro tento projekt tzn. na Akci 3 a nesmí být hrazeny z jiných veřejných prostředků (tzn. např. CIP EQUAL Akce 2 a 3, JPD, OPRLZ atd.). V případě rozvojových partnerství podávajících žádost v rámci dodatečné výzvy č. 5, která jsou již zapojena do CIP EQUAL, je třeba v žádosti dostatečným způsobem popsat a odlišit, jaké aktivity jsou realizovány v rámci již realizovaného projektu, jaké aktivity jsou zcela nové a na jaké aktivity ze současného projektu nové aktivity navazují. Pokud by výše uvedené v žádosti nebylo dostatečně jasně popsáno, bude to mít negativní vliv na hodnocení žádosti, v krajním případě by žádost mohla být vyhodnocena jako neoprávněná v rámci Akce 3. Pracovní program dle cílů a aktivit s určením klíčové / neklíčové aktivity za celé RP a podrobný popis aktivit v Akci 3 vložte na záložce 21 (Přílohy) jako přílohy 6 a 7. Postup vložení přílohy: Na záložce 21 klikněte na danou přílohu a potom na tlačítko upravit. Otevře se vám okno Příloha(Editace). V tomto okně vyplníte potřebné údaje. Zvolíte volbu Otevřít. Poté co soubor finálně upravíte, soubor uložte a vytiskněte (není součástí tiskové sestavy MSSF Benefit). Soubory všech příloh budou uloženy společně s ostatními částmi žádosti, tj. není třeba je zvlášť přikládat k finálně uložené žádosti na CD nebo disketu.
Strana 56 (celkem 74)
Podrobný pracovní program Cíl
Aktivita
Klasifikace aktivity
Realizující subjekt
Podrobný popis aktivit Název aktivity
Podrobný popis aktivity
Strana 57 (celkem 74)
Časový rámec
Indikátory Uveďte seznam indikátorů do přílohy č. 10 žádosti Benefit. Otevřete seznam monitorovacích indikátorů, doplňte jejich plánované hodnoty dle pokynů v kapitole 1.5. V případě potřeby je možné navíc definovat a sledovat vlastní indikátory a ty přidat do seznamu. Seznam indikátorů bude tvořit přílohu MSSF Benefit. Přílohu vložte na záložce 21 (Přílohy) obdobým postupem jako u příloh č. 6 a 7. 5.4 Očekávané dopady a rizika (max. 1 strana) Popište dopady, které očekáváte -
přínos pro cílové skupiny, které chcete ovlivnit očekávaný vliv v praxi a politice v dané oblasti
Uveďte možná rizika při realizaci projektu a způsob, jak jim budete předcházet. Očekávané dopady (přínos pro cílové skupiny, vliv v praxi a politice) popište na záložce 10 (Očekávané dopady). Očekávaná rizika a způsoby jejich předcházení popište na záložce 11 (Rizika) v horní části. 5.5 Flexibilita pracovního programu (max. 1 strana) Vymezte požadavky na flexibilitu pracovního programu vašeho RP. Za účelem zajištění sledování flexibility vyplňte tabulku v příloze č. 9 Benefitu Harmonogram čerpání finančních prostředků, která jednotlivé plánované náklady v rozpočtu rozděluje po měsících. Na základě této tabulky je třeba stanovit, které aktivity lze např. posunout a které musí být realizovány a hrazeny v určitém termínu a poté v průběhu realizace projektových aktivit ohlídat, aby byly dodrženy stanovené procentní částky pro průběžné čerpání v jednotlivých letech. Doporučujeme proto provést většinu nákupů nebo velkých výdajů v počáteční fázi realizace projektu, pokud to bude možné. Požadavky na flexibilitu pracovního programu vašeho RP popište na záložce 11 (Rizika) ve spodní části nazvané Flexibilita pracovního programu. Přílohu číslo 9 opět upravte na záložce 21. 5.6 Udržitelnost (max. 1 strana) Popis možností pokračování činností po skončení podpory z hlediska udržitelnosti (finanční, institucionální). Údaje o udržitelnosti vyplňte na záložce 16 (Principy II) v dolní části.
6.
Naplňování principů Iniciativy Společenství EQUAL
6.1 Partnerství (max. 2,5 strany) Uveďte, jakým způsobem zajistíte efektivní spolupráci uvnitř RP, jakým způsobem bude RP řízeno, jak budou rozděleny pravomoci a kompetence mezi jednotlivé partnery a žadatele. Jasně vymezte odpovědnosti Strana 58 (celkem 74)
jednotlivých partnerů v oblasti finanční, administrativní atd. Partnerství popište na záložce 15 (Principy I) v pravé dolní části. 6.2 Společné rozhodování (max. 4 strany) Popište zapojení partnerů a cílových skupin do přípravy, rozvoje a implementace pracovního programu. (a) cílové skupiny (max. 2 strany) (b) partneři (max. 2 strany) – popište zapojení jednotlivých partnerů do procesu přípravy, rozvoje a implementace projektu. Z uvedeného musí být zřejmé, že všichni partneři budou hrát v projektu určitou roli a budou mít možnost se aktivně podílet na rozhodování o jednotlivých aktivitách RP. Popište přijatá opatření k zajištění toho, že se všichni partneři mohou podílet na rozhodování. Princip společného rozhodování popište na záložce 15 (Principy I) v levé spodní části v Popis společného rozhodování (zvlášť vyplňte Popis zapojení partnerů a Popis zapojení cílových skupin). 6.3 Mainstreaming (max. 2 strany) Popište rámcově svou mainstreamingovou strategii a uveďte, jakým způsobem hodláte dále šířit dobré výstupy RP (tzv. best practice) a uveďte, na jaké cílové skupiny se v rámci šíření dobrých praxí zaměříte. Mainstreaming popište na záložce 16 (Principy II) v horní části. 6.4 Gender mainstreaming (max. 2 strany) Uveďte, jakým způsobem hodláte zohlednit rovný přístup žen a mužů. Gender mainstreaming popište na záložce 16 (Principy II) v prostřední části.
7. Naplňování horizontálních (průřezových) témat Pro vymezení a definice horizontální témat viz 3. část tohoto dokumentu. 7.1 Rovné příležitosti (max. 1 strana) Uveďte, jakým způsobem bude vaše RP zohledňovat problematiku rovných příležitostí nad rámec gender mainstreamingu. V horní části záložky číslo 17 (Horizontální témata I) zaškrtněte správnou možnost a případně popište vliv na rovné příležitosti. 7.2 Ostatní horizontální témata Informační společnost (max. 1 strana) Uveďte, jaký vliv bude mít pracovní program RP a jeho realizace na rozvoj informační společnosti. V dolní části záložky číslo 17 (Horizontální témata I) zaškrtněte správnou možnost a případně popište vliv na rozvoj informační společnosti. Strana 59 (celkem 74)
Udržitelný rozvoj (max. 1 strana) Uveďte, jaký vliv bude mít pracovní program RP a jeho realizace na prosazování principů udržitelného rozvoje. Pozor, nesměšujte tento bod s udržitelností projektu. V horní části záložky číslo 18 (Horizontální témata II) zaškrtněte správnou možnost a případně popište vliv na udržitelný rozvoj. Místní iniciativy (max. 1 strana) Iniciativa Společenství EQUAL jako taková přispívá k rozvoji místních iniciativ prostřednictvím naplňování principu partnerství. Vyplňte v případě, že pracovní program RP bude mít hlubší vliv na rozvoj místních iniciativ nad rámec naplnění principu partnerství Iniciativy Společenství EQUAL vaším RP. V dolní části záložky číslo 18 (Horizontální témata II) zaškrtněte správnou možnost a případně popište vliv na rozvoj místních iniciativ.
8. Průběžné hodnocení Popište nastavený mechanismus průběžného „sebehodnocení“, a to na úrovni: - vyhodnocování způsobu, jakým jsou činnosti a aktivity v rámci pracovního programu prováděny; - fungování samotného rozvojového partnerství (řízení, komunikace atd.); - vyhodnocování naplňování principů; - vyhodnocování dopadu pracovního programu. Toto hodnocení může být prováděno jak externím evaluátorem, tak interně, kdy jej může provádět vybraný(í) partner(ři) v rámci vašeho RP. Uveďte, kdo bude průběžné hodnocení provádět, kdy, jak často a jakými nástroji a způsoby. Hodnocení je možno provádět různými způsoby, např: - řízená diskuse na pravidelných setkáních členů RP; - písemná evaluace provedená každým partnerem na základě společného formátu; - přezkoumávání na základě podobných aktivit v ČR; - formálnější evaluace provedená nezávislým subjektem/odborníkem. Specifikujte, jak se váš nastavený mechanismus průběžného „sebehodnocení“ vztahuje k systému monitorování a interní kontroly. Průběžné hodnocení popište na záložce 12 (Průběžné hodnocení)
9. Kontrola a audit Popište podrobně systém interní kontroly a auditu pracovního programu RP (způsob, frekvence atd.). Z uvedeného popisu musí být zřejmé, zda nastavený systém kontroly je schopen odhalit případné nedostatky a adekvátně na ně reagovat. Dobře zvládnutý systém kontroly je zárukou bezproblémového chodu projektu. Interní kontrolu a audit popište na záložce 14 (Interní kontrola).
Strana 60 (celkem 74)
10. Publicita Uveďte a popište metody a nástroje, pomocí kterých budete zveřejňovat veškeré relevantní informace o vašem RP a jeho pracovním programu. Popište, jak zamýšlíte zveřejňovat informace o tom, že vaše RP je podporováno ze státního rozpočtu a z ESF. Jak hodláte o této skutečnosti informovat cílové skupiny a jak tvůrce politiky? Na základě Nařízení Evropské komise č. 1159/2000 je každý realizátor projektu povinen informovat příjemce pomoci a širokou veřejnost o tom, že daný projekt je spolufinancován z Evropské unie (EU), resp. Evropského sociálního fondu (ESF). Finanční spoluúčast EU, resp. ESF musí být zdůrazněna během všech činností realizace projektu, při jeho zahájení, v průběhu realizace i při prezentaci projektu např. v médiích, na Internetu, v interních a výročních zprávách o realizaci projektu, během konferencí a seminářů apod. K propagaci projektu se doporučuje použití zejména následujících prostředků (přiměřeně podle velikosti projektu): •
Internet - průběžná aktualizace informací týkajících se realizovaných projektů, umístění odkazu na oficiální webové stránky CIP EQUAL v ČR (www.equalcr.cz) na vlastních webových stránkách.
•
Tiskové zprávy
•
Tiskové konference při zahájení projektu, v jeho průběhu, popř. při jeho ukončení
•
Články a tématické přílohy v tisku, inzerce v tisku
• Publikace, školící a informační materiály (vydávané za účelem informování o projektu) Letáky, plakáty Metody a nástroje pomocí kterých budete zveřejňovat informace o vašem RP a jeho pracovním programu popište na záložce 13 (Publicita).
11. Náklady Do tabulky Rozpočet projektu (příloha Benefitu č. 8) vypracujte detailní rozpočet. Nezapomeňte, že rozpočet projektu musí plně pokrývat plánované aktivity. Do tabulky doplňte jednotlivé kapitoly a položky dle vašich konkrétních plánovaných aktivit pro realizaci Akce 3. S ohledem na aktivity žadatele a aktivity partnerů uveďte v kapitole 1 Lidské zdroje výdaje žadatele a partnerů odděleně. Rozpočet projektu vyplňte na záložce 19 Náklady. Zde vyplňte údaje pouze za jednotlivé kapitoly. Podrobný rozpočet bude vyplněn v příloze Benefitu č. 8. Rozpočet projektu Způsobilé náklady jsou ty, které lze hradit z veřejných prostředků a o jejichž úhradu může žadatel žádat. Způsobilé náklady nemohou být stanoveny jako paušální částka. Nezpůsobilé náklady jsou ty, které nelze hradit z veřejných prostředků. Tyto náklady hradí žadatel, resp. partner vždy ze svých prostředků. Celkové náklady projektu tvoří součet celkových způsobilých nákladů a celkových nezpůsobilých nákladů. Přímé výnosy projektu představují vlastní příjmy. Výše podílu z Programu Iniciativy Společenství EQUAL požadovaného na projekt se snižuje o přímé výnosy projektu (tj. vlastní příjmy). Příjmy projektu mohou být získané z prodeje, pronájmu, služeb, zápisného nebo jiných ekvivalentních služeb za období realizace projektu. (Finanční příspěvky soukromého financování činností projektu se nepovažují za výnosy projektu.) Tyto příjmy se odečítají ze způsobilých nákladů nejpozději v okamžiku podání poslední žádosti o platbu z veřejných zdrojů.
Strana 61 (celkem 74)
Kapitoly a položky rozpočtu Rozpočet Akce 3 je odhadem celkových nákladů projektu. Z prostředků Programu Iniciativy Společenství EQUAL mohou být financovány pouze skutečně vynaložené způsobilé výdaje. Skutečný objem prostředků na úhradu způsobilých výdajů bude stanoven až po ukončení projektu a jeho celkovém vyúčtování. Způsobilé výdaje nemohou být stanoveny jako paušální částka. Musí být vždy skutečně vynaložené. Rozpočet projektu tvoří kapitoly nákladů (v tabulce rozpočtu pro Akci 3 jsou jednotlivé kapitoly očíslovány a označeny tučně, tzn. kapitolou 1 se rozumí lidské zdroje, kapitolou 2 cestovné atd.). Tyto kapitoly se dále člení na tzv. položky. Kapitoly a zejména položky, které žadatel doplní do tabulky rozpočtu musí být způsobilými náklady. Žadatel o dotaci musí prokázat, že náklady uvedené v rozpočtu jsou nezbytné pro realizaci projektu (souvisí s plánovanými aktivitami) a že se náklady vztahují výlučně k období realizace projektu. Částky jednotlivých kapitol rozpočtu vyplňte na záložce 19 (Náklady). Vpravo dole zkontrolujte, jestli částka Celkových nákladů odpovídá celkovým způsobilým nákladům projektu podle vašeho rozpočtu. Dokument s vypracovaným detailním rozpočtem přiložte jako přílohu číslo 8 (Rozpočet do Akce 3) na záložce 21 Přílohy. Komentář k jednotlivým kapitolám a položkám rozpočtu Žadatel doplní jednotlivé kapitoly rozpočtu a potom položky, které jsou pro předkládaný projekt relevantní (s ohledem na aktivity). SPECIFIKACE JEDNOTLIVÝCH KAPITOL, PODKAPITOL A POLOŽEK ROZPOČTU Kapitola č. 1 Lidské zdroje Jedná se o náklady na personál, který je přímo zapojen do aktivit (realizace) projektu. • náklady na mzdy/platy zaměstnanců musí odpovídat reálným mzdám a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem v místě a čase obvyklým, • náklady na zaměstnance, které je zaměstnavatel povinen hradit na základě platných právních předpisů (např. dovolená, nemocenská, přejde-li její hrazení na zaměstnavatele), • experti, školitelé, administrativní pracovníci aj. pracovníci zapojení do realizace projektu nesmí být za odvedenou práci odměňováni zároveň z dalších zdrojů. • jednotkou měsíc v kapitole lidských zdrojů se rozumí plný fond pracovní doby daného měsíce, jednotkou den se rozumí 8 pracovních hodin (případně 7,5 hodin v případě existence kolektivní smlouvy, která počet hodin odpracovaných za den tímto způsobem upravuje). Pokud bude pracovník pracovat na částečný úvazek, je tedy nutno tuto skutečnost zachytit v rozpočtu (např. pokud zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek bude uvedena jednotka 0,5 měsíce). Kapitola č. 2 Cestovné Zahrnuje náklady na jízdné, stravné a nocležné (tzv. cestovní náhrady) personálu, který je přímo zapojen do realizace projektu. Cestovní náhrady se stanovují v souladu s platnou českou legislativou – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Kapitola č. 3 Vybavení, zařízení a dodávky zboží Z prostředků Programu Iniciativy Společenství EQUAL lze hradit pouze běžné náklady projektu. Zakoupené vybavení slouží výhradně cílovým skupinám. Investice hradit nelze. Položkami v této kapitole se rozumí: náklady spojené s nákupem nového, resp. použitého vybavení a zařízení u projektů, jejichž součástí je výzkum, vývoj, nebo odborný výcvik (např. počítačové vybavení, připojení k síti pro přenos informací a počítačů ve školících, výcvikových či výzkumných centrech, vybavení k výuce, strojní zařízení pro výuku
Strana 62 (celkem 74)
či zlepšení odborných dovedností a dále nezbytné předměty, které jsou přímo a výhradně spojené s účelem projektu, jak je dohodnuto ve schváleném rozpočtu). Pro nákup vybavení platí následující limity: • náklady na nákup jedné položky nového vybavení či zařízení hmotného majetku (u PC se jednou položkou rozumí celá PC sestava, tj. počítač, monitor, klávesnice, myš) nesmí přesáhnout částku 40 000 Kč; • náklady na nákup jedné položky nehmotného majetku nesmí přesáhnout částku 60 000 Kč; • nákup použitého zařízení je možný, při dodržení následujících podmínek: - toto zařízení nebylo v průběhu uplynulých sedmi let zakoupeno s přispěním veřejných zdrojů ČR nebo ES (tato skutečnost může být doložena písemným prohlášením prodejce); - zařízení musí mít technické parametry požadované pro danou činnost a musí splňovat platné normy a standardy; - kupní cena použitého zařízení nesmí být vyšší než cena určená znaleckým posudkem (ne starším než 3 měsíce), nesmí přesáhnout jeho tržní cenu a zároveň musí být nižší než výdaje na obdobné, avšak nové zařízení; - náklady na nákup jedné položky použitého zařízení nesmí přesáhnout částku 40 000 Kč.; • náklady na nákup drobného hmotného majetku, který je pro realizaci projektu nezbytný; • ve zvláště odůvodněných případech (u specifických aktivit projektu) může být způsobilým nákladem pronájem, případně splátky operativního leasingu zařízení a budov za těchto předpokladů: • splátky operativního leasingu mohou být uznatelné pouze, prokáže-li nájemce, že leasingová smlouva byla nejhospodárnější metodou k získání předmětu nájmu (pokud bude zjištěno, že např. náklady za pronájem by byly nižší, nadbytečné výdaje budou ze způsobilých výdajů odečteny), • z výpočtu částky za nájem (splátky) operativního leasingu musí být zřejmá skutečná roční výše nájemného (splátek) operativního leasingu příjemce, doba, po kterou byl předmět v nájmu (leasingu) pro projekt využíván a výsledné uznatelné výdaje na nájemné (splátky) operativního leasingu, • budova musí být využívána pro daný projekt, • pokud je budova nebo zařízení využíváno i k jiným účelům, které přímo s cíli projektu nesouvisí, způsobilá bude pouze poměrná (alikvotní) část těchto nákladů. Příjemce zpracuje metodiku pro celou dobu trvání projektu, resp. pro dobu, kdy budou tyto výdaje nárokovány. Metodika musí být uložena a archivována společně s ostatními dokumenty programu po dobu nejméně 10 let od proplacení závěrečné platby. • vybavení, zařízení a DHM zakoupený pro realizaci projektu musí do ukončení projektu zůstat v majetkové evidenci příjemce dotace nebo jeho partnerů, • odpisy (amortizace) vlastního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, jehož využívání je nezbytné pro realizaci projektu a přímo souvisí s jeho cíli, jsou možné pouze při splnění níže uvedených podmínek: • K nákupu tohoto majetku nedošlo za přispění veřejných zdrojů ČR nebo ES. • Tyto odpisy byly vypočteny podle účetního odpisového plánu účetní jednotky, ale maximálně do hodnoty rovnoměrných odpisů po dobu životnosti majetku (životnost majetku se určí podle Přílohy č.1 k zákonu 586/1992 a § 30 tohoto zákona). Pro jejich výpočet je třeba doložit pořizovací cenu odpisovaného majetku či zařízení účetním dokladem. Vypočtené odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. • Pokud je majetek využíván i k jiným účelům, které přímo nesouvisí s cíli projektu, způsobilá bude pouze poměrná část těchto nákladů, metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu projektu (vč. závěrečného vyúčtování a případného auditu). Z výpočtu částky za odpisy by měla být zřejmá skutečná roční výše odpisů příslušného majetku, doba, po kterou byl daný majetek pro projekt využíván (stanovená s přesností na dny) a dále výsledné způsobilé náklady za odpisy. Výdaje na nákup nového a použitého vybavení a zařízení a výdaje na splátky leasingových smluv a odpisy celkem nesmí přesáhnout 15 % celkových způsobilých výdajů projektu. Kapitola č. 4 Provozní a režijní náklady Představují nezbytné náklady spojené s realizací projektu. Mohou zahrnovat:
Strana 63 (celkem 74)
• nájem kanceláře (pouze v případě, že je kancelář v pronájmu) a náklady spojené s režií kanceláře (internet, energie a paliva, vodné a stočné, úklid), • telefon, fax, poštovné, • náklady na spotřební a provozní materiál, • náklady spojené s provozem vozidla (pronájem vozidla), • jiné výše neuvedené, avšak nezbytné náklady. Tyto náklady musí přímo souviset s realizací projektu. Příjemce musí prokázat, že jsou pro efektivní realizaci projektu nezbytné. Příjemce u poplatků za telefon/fax musí na vyžádání umožnit provedení položkové kontroly. Režijní náklady jsou způsobilé za podmínky, že jejich základem jsou skutečné náklady přímo související s realizací projektu spolufinancovaného z Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Musí být určeny za pomoci oprávněné metody (např. rozpočet spotřebované elektrické energie na jednotlivé spotřebiče, rozpočet spotřebovaného tepla podle vytápěné plochy kanceláří, dílen apod.). Metodika výpočtu musí být zpracována pro celou dobu realizace projektu, resp. pro období, kdy bude výdaj nárokován. Z výpočtu částky za nájem by měla být zřejmá skutečná roční výše nájemného příjemce/partnerů, doba, po kterou byla kancelář/část budovy pro projekt využívána a výsledné oprávněné náklady na nájemné. Poplatky za nákup vody, paliv a energie, internet, úklid a údržbu by měly být stanoveny obdobně. Metodika bude zpracována na formuláři „Metodika výpočtu alikvotního podílu“ (formulář je k dispozici na www.equalcr.cz ) a předložena nejpozději s finanční monitorovací zprávou, ve které je výdaj nárokován, a to ve třech paré. Metodika je kontrolována NPS a podléhá schválení ze strany ŘO, schválenou metodiku obdrží příjemce zpět společně s finanční monitorovací zprávou. Režijní náklady projektu nesmí překročit 7 % z celkových způsobilých nákladů projektu. Kapitola č. 5 Ostatní náklady a služby • náklady spojené s dodávkami služeb Nákup zboží a služeb Nákup zboží a služeb, jejichž zajištění je v rámci realizace projektů nezbytné pro dosažení projektových cílů, lze realizovat prostřednictvím dodávek zboží a služeb. Takové dodávky však nesmí být zajišťovány ani příjemcem, ani žádným z jeho partnerů. Řádné dodržování dále uvedených podmínek pro zajišťování dodávek zboží a služeb i podmínky, dle které se daných řízení nesmí účastnit ani žádný člen RP, budou prověřovány na kontrolách na místě. Všichni příjemci i partneři daných RP jsou proto povinni kontrolním orgánům poskytnout maximální součinnost při prověřování těchto podmínek. Nákup zboží a služeb, který je roven nebo vyšší než 100 000,- Kč bez DPH (v době uzavírání smlouvy o dodání) smí být v rámci projektu realizován pouze na základě uzavřené písemné smlouvy, ve které bude mimo jiné jasně specifikován: • druh dodávaného zboží nebo služeb; • cena; • lhůta dodání; • sankce pro případ neplnění jednotlivých bodů smlouvy aj. Tato specifikace musí být dodržena, není přípustné, aby bylo dodáno jiné zboží či služba, nebo aby byla zakázka realizována za jinou cenu, než která je specifikována v nabídce, resp. ve smlouvě. Smlouva uzavřená s dodavateli služeb musí, kromě specifikace služeb a jejich rozsahu, obsahovat přehled způsobilých výdajů s poskytovanými službami spojených. Dodavatelé zboží nebo služeb jsou povinni poskytnout doklady o průběhu realizace té části projektu, na které se podílejí, zadavateli (příjemci dotace nebo jeho partnerovi) jako podklad pro monitorovací zprávu.
Strana 64 (celkem 74)
Výběr dodavatelů Zadavatele je vždy povinen zvážit hospodárnost, efektivnost a účelnost uvažované zakázky, včetně nákladů spojených s procesem její realizace. Nakupované zboží a služby musí být nezbytné pro realizaci projektu. Pokud nebude prokázána nezbytnost pro realizaci projektu (např. neodůvodněný nákup před koncem projektu) nebude takový výdaj uznán jako způsobilý. Příjemce dotace v rámci CIP EQUAL je při výběru dodavatele zboží nebo služeb nezbytných pro realizaci projektu povinen vždy dodržet princip transparentních a nediskriminačních postupů. Tento princip se vztahuje na všechny zakázky, bez ohledu na jejich výši (platí tedy i pro zakázky pod 100 000,- Kč). Průběh výběru dodavatele musí být navíc vždy náležitě dokladován. Postup pro výběr dodavatele16 Výběr každého dodavatele se řídí: •
postupy, které stanoví zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v případech, kdy předpokládaná cena zakázky přesáhne 2.000.000,- Kč (bez DPH).
•
postupy zaručujícími transparentnost a nediskriminaci ve výběrových řízeních na zakázky jejichž předpokládaná cena je maximálně 2.000.000,- Kč (bez DPH).
Předpokládaný finanční objem zamýšlené zakázky je základním kritériem pro rozhodnutí, kterým postupem je nutné se dále řídit. Při výběru postupu pro výběrové řízení je zadavatel mj. povinen zohlednit skutečnost, že nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky (a zadat je jednomu nebo více dodavatelům), jestliže by tím došlo ke snížení předpokládané ceny zakázky pod finanční limity stanovené pro jednotlivé druhy veřejných zakázek.. Při rozhodování o způsobu zadávání zakázek (zařazení do objemové kategorie) je třeba brát do úvahy i případné opakování, či kumulaci stejných nebo tématicky blízkých zakázek v průběhu celého projektu. Níže uvedená tabulka uvádí přehled druhů postupů a výběrových řízení. Přehled postupů při výběru dodavatelů
16
Detailní informace a postupy pro výběr dodavatelů jsou uvedeny v aktuální verzi Příručky pro příjemce pro Akci 2 a 3, která je k dispozici na http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=266 . Strana 65 (celkem 74)
Předpokládaná hodnota zakázky od 2 000 000 Kč bez DPH • výzva k podání nabídek dodavatelům a uveřejnění výzvy k podání nabídek na www.equalcr.cz nebo wwww.esfcr.cz po dobu alespoň 15 dnů • hodnocení nabídek v rámci hodnotící komise • zpráva o hodnocení a posouzení nabídek hodnotící komise • rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky • oznámení výsledku všem uchazečům, kteří nebyli vyloučeni ze zadávacího řízení • uzavření smlouvy s vybraným uchazečem • uveřejnění výsledku na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz V případě, že se příjemce řadí do některé z kategorií zadavatelů dle § 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tj. zejména do kategorie tzv. veřejného zadavatele (např. příspěvkové organizace, obce, kraje), je povinen postupovat podle tohoto zákona. Současně je povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení a výsledek zadávacího řízení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz
Předpokládaná hodnota zakázky od 500 001 Kč do 1 999 999 Kč bez DPH • uveřejnění výzvy k podání nabídky na www.equalcr.cz nebo wwww.esfcr.cz po dobu alespoň 15 dnů. • hodnocení nabídek v rámci hodnotící komise • zápis komise o výběru nejvhodnější nabídky • sdělení výsledku všem dodavatelům, kteří podali nabídku • uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem • uveřejnění výsledku na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz
Předpokládaná hodnota zakázky od 100 001 Kč do 500 000 Kč bez DPH • písemná výzva alespoň 3 dodavatelům k podání nabídky • sdělení výsledku všem dodavatelům, kteří podali nabídku • uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, případně potvrzení objednávky
Strana 66 (celkem 74)
Předpokládaná hodnota zakázky do 100 000 Kč bez DPH • písemná výzva k předložení nabídky nebo přímá objednávka plnění při dodržení pravidla hospodárnosti
Na www.equalcr.cz a na www.esfcr.cz bude ke stažení formulář se žádostí o uveřejnění informací o zadání zakázky, na základě kterého bude zveřejnění provedeno pracovníky ŘO. Tento formulář zadavatel zašle emailem na adresu
[email protected]. Ukládání související dokumentace Zadavatel zakázky zajišťuje uložení a následnou archivaci veškeré dokumentace, která se vztahuje k výběrovému procesu, v souladu s platnými evropskými a českými předpisy. Uložené podklady musí dokumentovat celý postup výběru dodavatele – musí v nich být uvedeny a patřičně doloženy informace o způsobu a termínu oslovení dodavatelů, termínu a místu pro podání nabídky, návrhu výzvy k podání nabídek včetně specifikace výběrových kritérií a případného bodového ohodnocení u dodávky služeb, limitní ceně, technické specifikaci dodávky, o personálním složení hodnotící komise, musí obsahovat zprávu z otevírání obálek a vyhodnocení nabídek, informace o tom, jak byli zájemci vyrozuměni o výsledku výběrového řízení aj. Příjemce musí zajistit, aby tato dokumentace byla k dispozici pro případné oprávněné kontroly projektu. Více informací o ukládání dokumentace a archivaci je uvedeno v samostatné kapitole této příručky zaměřené přímo na tuto problematiku. Do kapitoly č. 5 dále patří: • náklady vyplývající přímo z Rozhodnutí o poskytnutí dotace, např. náklady spojené se šířením informací, pojištěním, bankovními poplatky za založení a vedení oddělených samostatných účtů (určených pro projekt) aj.; • jiné náklady, např. náklady na právní poradenství, notářské poplatky, náklady na odborné posudky a ostatní náklady jinde neuvedené, pokud přímo souvisejí s aktivitami projektu. Kapitola č. 6 Přímá podpora • Náklady na přímou podporu jednotlivcům zahrnují náklady na jízdné, stravné a nocležné cílových skupin/účastníků školení a ostatní přímé náklady na cílové skupiny, které jsou pro projekt nezbytné. Výše cestovného je limitována zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Obecně platí stejné podmínky jako u cestovného pracovníků podílejících se na realizaci projektu. Použití osobního automobilu v sazbách podle nařízení vlády lze uznat jako přímou podporu jen pro úseky bez veřejné dopravy. Mezi způsobilé výdaje patří také další pro projekt nezbytné výdaje (např. zdravotní průkazy, vízové kolky apod.). Mzdové náklady a příspěvky na mzdy nejsou uznatelným nákladem projektu.
Slovníček –vymezení pojmů a zkratek Celkové náklady projektu tvoří součet celkových způsobilých nákladů a celkových nezpůsobilých nákladů. Cílová skupina - skupina, které je projekt určen. Debetní úrok – úrok z dlužné částky na účtu. Drobný hmotný majetek – majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým hmotným majetkem (majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, o němž účetní jednotka rozhodla, že jej nebude účtovat na účtech dlouhodobého hmotného majetku). Dlouhodobý hmotný majetek – majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky převyšující 40 000,- Kč, - pozemky, budovy, domy a byty nebo nebytové prostory dále samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko – ekonomickým určením, a věci nabyté nájmem z finančního leasingu a to bez ohledu na jejich ocenění a dobu použitelnosti. Dlouhodobý nehmotný majetek – majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky převyšující 60 000,- Kč.
Strana 67 (celkem 74)
Finanční leasing – zvláštní způsob pořízení majetku (po jeho skončení vlastnické právo přechází na nájemce) bez ohledu na výši jeho ocenění a dobu použitelnosti, tento majetek se podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění považuje za dlouhodobý hmotný majetek. Investice – dlouhodobý hmotný, resp. nehmotný majetek (tj. nad 40 000,- Kč, resp. 60 000,- Kč) s dobou použitelnosti delší než 1 rok. Neplátci DPH – subjekty, které podnikají v tuzemsku a jejichž obrat za předchozí tři po sobě jdoucí měsíce je nižší než 750 000,- Kč, a nejsou dobrovolně přihlášeni u správce daně jako plátci DPH. Nepřímí příjemci - potenciální budoucí uživatelé výsledků projektu. Nezpůsobilé náklady jsou náklady, které nelze hradit z veřejných prostředků. Tyto náklady hradí žadatel, resp. partner vždy ze svých prostředků. Nominální mzda – zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu), které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě a představuje podíl připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Operativní leasing - smlouva o zpravidla krátkodobém pronájmu, kdy se po jeho ukončení najatá věc vrací pronajímateli, vlastnické právo na nájemce nepřechází Oprava - opravou se zde rozumí odstranění účinku částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu; uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení; Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění Orgán veřejné správy – organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu, státní příspěvková organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky. Partner - organizace zapojená do RP. Paušální částka – částka nerozlišená na jednotlivé výdaje a vyúčtovaná jako celek. Některé programy umožňují tento způsob čerpání prostředků pro (většinou) podpůrné činnosti, u kterých je jasné, že musí proběhnout a jednotlivé doklady jsou na malé částky. U Programu Iniciativy Společenství EQUAL to možné není. Plátci DPH, kteří neuplatňují nárok na odpočet daně – subjekty, které nejsou založeny za účelem podnikání, z činností, které jsou zapsány jako „hlavní“ ve statutu nebo zakládací listině. Poskytovatel dotace - organizace, která vydá rozhodnutí příjemci dotace (MPSV). Příjemce dotace - úspěšný žadatel, kterému byla poskytnuta dotace. Tržní cena – cena dosahovaná při prodeji a koupi zboží jako výsledek střetu nabídky a poptávky po daném zboží na trhu. ÚOHS – Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Úřad je centrálním koordinačním, poradenským, konzultačním a monitorovacím orgánem v oblasti veřejné podpory. Úřad spolupracuje s poskytovatelem před oznámením veřejné podpory Komisi Evropských společenství, spolupracuje s Komisí a s poskytovatelem v průběhu řízení před Komisí, vede evidenci poskytnutých veřejných podpor na území České republiky a předkládá Komisi výroční zprávu, vykonává kontrolu nad plněním pravomocných rozhodnutí o veřejné podpoře vydaných Úřadem podle právních předpisů platných před 1. květnem 2004, a rozhoduje o ukládání pokut podle zákona č. 215/2004 Sb. Způsobilé náklady - jsou náklady, které lze hradit z veřejných prostředků a o jejichž úhradu může žadatel žádat. Zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za své zaměstnance – sociální pojištění ve výši 26 % a zdravotní ve výši 9 %. Znalecký posudek – posudek (o ceně) vystavený soudním znalcem (v rámci jeho znaleckého oprávnění) zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků příslušného krajského soudu podle zákona č.36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Strana 68 (celkem 74)
12. Zdroje financování V souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory vyplňte tabulku Zdroje financování: Veřejné spolufinancování (financování ze SR a EU), Žadatel a partneři (v závislosti na míře veřejné podpory dle rozhodnutí ÚOHS a přímých výnosech projektu), celkové uznatelné náklady projektu, celkové neuznatelné náklady projektu a celkové náklady projektu. Tabulka se vyplňuje na záložce č. 20 Benefitu. Řádky veřejné spolufinancování se vyplňují automaticky, možné je doplnit pouze řádky Žadatel a partneři (vč. Přímé výnosy projektu). Řádek Celkové uznatelné náklady a Celkové náklady projektu bude vyplněn automaticky. Řádek Celkové neuznatelné náklady nelze vyplnit.
13. Přílohy Přílohy 1 – 3 se vytisknou spolu se žádostí, další přílohy žadatel zvlášť vytiskne k žádosti a přiloží. Jednotlivá prohlášení podepisuje vždy statutární zástupce příslušné organizace. 13.1
Prohlášení žadatele
Toto prohlášení podává příjemce a deklaruje v něm, že on i všichni ostatní partneři splňují všechny níže uvedené podmínky pro poskytnutí dotace. Prohlašuji, že všichni členové rozvojového partnerství splňují následující podmínky: - nejsou v úpadku nebo v likvidaci, nebyla na ně uvalena nucená správa, nebyl jim uložen zákaz činnosti nebo se nenacházejí v podobné situaci vyplývající z příslušných platných právních předpisů; - na jejich majetek nebyl v uplynulých 3 letech prohlášen konkurz, nejsou předmětem jednání vedoucích ke vstupu do likvidace, k uvalení nucené správy nebo se nenacházejí v podobné situaci vyplývající z příslušných platných právních předpisů; - nebyli pravomocně odsouzeni za trestný čin nebo nedošlo k zahlazení odsouzení trestného činu, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti; - nedopustili se jednání závažným způsobem odporujícím profesní etice, které může poskytovatel dotace prokázat; - plní povinnosti související s platbami sociálního a zdravotního pojištění vyplývající z příslušných ustanovení platných právních norem nebo jsou v situaci, kdy jim bylo povoleno splácení ve splátkách a nejsou v prodlení se splácením splátek; - plní daňové povinnosti vyplývající z příslušných platných právních norem; - nedopustili se zkreslení informací předložených poskytovateli dotace, které byly podmínkou účasti v tomto kole výzvy nebo by měly tvořit součást později vydaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace / Oznámení o podmínkách realizace projektu v rámci CIP EQUAL a o převedení prostředků; - nepokusili se obdržet důvěrné informace nebo ovlivnit hodnotitele, poskytovatele dotace či jiné osoby v průběhu hodnotícího procesu této či předešlé výzvy Iniciativy Společenství EQUAL nebo výzev ostatních programů; - nebylo z důvodů závažného porušení podmínek odstoupeno od Rozhodnutí o poskytnutí dotace / Oznámení o podmínkách realizace projektu v rámci CIP EQUAL a o převedení prostředků, které dříve vystavil tentýž poskytovatel dotace, nebo od jakéhokoli jiného Rozhodnutí / Oznámení. Strana 69 (celkem 74)
V ………… dne …………
13.2
Razítko a podpis statut. zástupce příjemce ……………..
Prohlášení o využití projektových výstupů
Toto prohlášení podepisuje jak žadatel, tak i všichni ostatní partneři. Prohlašuji, že souhlasím s tím, že na vyžádání bezplatně poskytnu poskytovateli dotace právo užívat svobodně a podle jeho vlastního uvážení všechny projektové výstupy, a to bez ohledu na jejich formu.
V ………… dne …………
………………….………… Razítko a podpis statut. zástupce
Strana 70 (celkem 74)
13.3
Prohlášení o partnerství
Toto prohlášení předkládají společně všichni potvrzení partneři včetně žadatele a deklarují v něm, že se seznámili s obsahem předkládané žádosti o dotaci a že s ním souhlasí. Prohlašujeme, že jsme se seznámili s obsahem předkládané žádosti o poskytnutí dotace a souhlasíme s ním. Tuto žádost o poskytnutí dotace předkládáme společně a nerozdílně. Název organizace
Jméno statutárního zástupce
Datum a místo
Razítko organizace
Podpis
Žadatel
Partner 1
Partner 2 . . . Partner n
13.4
Výkaz zisků a ztrát a rozvaha za poslední 3 roky, resp. daňová přiznání za poslední 3 roky
13.5
Ověřená kopie dokladu o právním statutu nebo zakládací listiny žadatele.
13.6
Plán pracovního programu RP – Akce 3
13.7
Podrobný popis aktivit v Akci 3
13.8
Rozpočet pro Akci 3
13.9
Harmonogram čerpání finančních prostředků pro Akci 3
13.10
Indikátory – Akce 3
Strana 71 (celkem 74)
PŘÍLOHY 1. Další informace Oficiální stránky řídícího orgánu Programu Iniciativy Společenství EQUAL (www.equalcr.cz) Informace o prvním kole Iniciativě Společenství EQUAL v ČR, stránky NVF, o. p. s. (www.nvf.cz/EQUAL) Domovské stránky Iniciativy Společenství EQUAL Evropské komise (http://europa.eu.int/comm/employment_social/equal) Stránky Rady vlády pro záležitosti romské komunity (http://wtd.vlada.cz/pages/rvk_rzrk.htm) Stránky Vládního výboru pro zdravotně postižené občany (http://wtd.vlada.cz/pages/rvk_vvzpo.htm) Obecné stránky o Evropském sociálním fondu v ČR (www.esfcr.cz) Oficiální stránky Ministerstva pro místní rozvoj o strukturálních fondech v ČR (www.strukturalni-fondy.cz) Oficiální stránky GŘ pro zaměstnanost a sociální věci EK (http://europa.eu.int/comm/employment_social/index_en.html) Další zajímavé stránky relevantních institucí ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (http://www.msmt.cz) Ministerstvo průmyslu a obchodu (http://www.mpo.cz) Ministerstvo vnitra (http://www.mvcr.cz) Ministerstvo pro místní rozvoj (http://www.mmr.cz) Ministerstvo financí (http://www.mfcr.cz) Ministerstvo informatiky (http://www.micr.cz) Svaz měst a obcí České Republiky (http://www.mesta.cz) Kraje ČR (http://dir.seznam.cz/Instituce_a_urady/Samosprava/ Krajske_urady/index.html) Hospodářská komora ČR (http://www.hkcr.cz) ČMKOS (http://www.cmkos.cz) Svaz průmyslu a dopravy ČR (http://www.spcr.cz) Poradní a pracovní orgány vlády ČR (http://www.vlada.cz) Stránky o Iniciativě Společenství EQUAL jiných států EU: Rakousko: Equal BÜRO ÖSTERREICH (http://www.equal-esf.at/) Belgie (holandsky mluvící): EQUAL Vlaanderen (http://www.equal.be/) Belgium (francouzsky mluvící): L’Agence Fond Social Européen (http://www.equal.be/) Dánsko: Europaiske Socialfond i Danmark (http://www.socialfonden.dk/) Finsko: ESR Euroopan Sosiaalirahasto (http://www.esr.fi/) Francie: Equal France or RACINE (http://www.equal-france.com/, http://www.racine.asso.fr/) Německo: Gemeinschaftsinitiative Equal (http://www.equal-de.de/) Řecko: Τί είναι 'EQUAL' (http://www.equal-greece.gr/) Irsko: Equal in Ireland (http://www.equal-ci.ie/) Itálie: L’iniziativa comunitaria EQUAL (http://www.iniziativecomunitarie.it/) Lucembursko: PIC Equal, Ministere du Travail et de L’emploi (http://www.fse.public.lu/intro/pic_equal1.html) Holandsko: Agentschap Sociale Zaken en Werkgelegenheid (http://www.agentschapszw.nl/equal/index_eq.html) Portugalsko: Gabinete de Gestão EQUAL (http://www.equal.pt/) Španělsko: Unidad Administradora del Fondo Social Europeo (http://www.mtas.es/uafse/equal/) Strana 72 (celkem 74)
Švédsko: Europeiska socialfonden-Rådet (http://www.esf.se/) Velká Británie: ECOTEC (http://www.equal.ecotec.co.uk/) Estonsko: Estonian Labour Market Board (www.tta.ee) Kypr: Equal NSS (www.planning.gov.cy) Lotyšsko: EQUAL Implementation Unit (www.lm.gov.lv) Litva: Human Ressources Development Programmes Foundation (www.phare.lt) Maďarsko: National Employment Foundation (www.ofa.hu) Malta: Ministry for Social Policy (www.msp.gov.mt) Severní Irsko: EQUAL Technical Assistance Proteus (NI) Ltd (www.proteus-ni.org) Slovinsko: Ministry of Labour, Family and social Affairs (www.gov.si/mddsz/zaposlovanje/equal.htm) Slovensko: Ministerstvo práce, sociálních vecí a rodiny (www.employment.gov.sk) 2. Slovník termínů a zkratek V této příručce se vyskytují tyto termíny a zkratky: Dobrá praxe - ověřené dobré výstupy práce RP, které jsou využitelné i pro jiné oblasti/cílové skupiny. Iniciativa Společenství ADAPT - předchozí Iniciativa Společenství zaměřená na rozvoj lidských zdrojů a realizovaná v programovém období 1994-1999 Iniciativa Společenství EMPLOYEMENT - předchozí Iniciativa Společenství zaměřená na rozvoj lidských zdrojů a realizovaná v programovém období 1994 - 1999 Iniciativa Společenství EQUAL – Iniciativa Společenství realizovaná v programovém období 2000 – 2006 na podporu vývoje a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce Program Iniciativy Společenství EQUAL - samostatná forma pomoci z Evropského sociálního fondu umožňující členských státům EU čerpat prostředky z tohoto fondu na aktivity realizované v souladu s principy Iniciativy Společenství EQUAL A 1 – Akce 1 II. kola Iniciativy Společenství EQUAL A 2 – Akce 2 II. kola Iniciativy Společenství EQUAL A 3 – Akce 3 II. kola Iniciativy Společenství EQUAL CIP EQUAL – Program Iniciativy Společenství EQUAL ČR – Česká republika DPA – smlouva o národní spolupráci ECDB – evropská databáze pro hledání partnerů v rámci II. druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL ETCIM – sub-databáze ECDB určená pro schvalování jednotlivých TCA ETG – evropské tématické skupiny EU – Evropská unie MF – Ministerstvo financí MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MSP – malé a střední podniky MŠMT – Ministerstvo mládeže, sportu a tělovýchovy MV – Monitorovací výbor NNO – nestátní neziskové organizace NPS - národní podpůrná struktura NTS – národní tématické sítě NVF – Národní vzdělávací fond PO – platební orgán RP – rozvojové partnerství ŘO – řídící orgán TA – technická asistence Iniciativy Společenství EQUAL (NK EQUAL) TCA – smlouva o mezinárodní spolupráci
Strana 73 (celkem 74)
3. Monitorovací indikátory CIP EQUAL pro rozvojová partnerství Monitorovací indikátory CIP EQUAL pro Akci 3 jsou shodné pro všechny priority a opatření. Kód indikátoru 1) Akce 3 Vstup Vstup
1.3.01.00.A 1.3.01.01.A
Výstup
2.3.04.00.A
Výsledek Výstup
3.3.05.00.A 2.3.11.00.A
Výstup
2.3.12.00.A
Výstup
2.3.02.00.A
Výstup
2.3.13.00.A
1)
Jednotky Indikátor Finanční zdroje na Akci 3 Finanční zdroje na Akci 3 - Částka vynaložená na zahraniční spolupráci Počet ověřených inovativních produktů / procesů Počet dobrých praxí Počet navštívených národních událostí Počet navštívených evropských událostí Počet seminářů/workshopů/konferencí Počet NTS
Plánovaný stav
Dosažený stav
Kč Kč Ks Ks Ks Ks Ks Ks
Kód indikátoru je sestaven takto: A . B. CC . DD . E A – označuje zda se jedná o vstup (1), výstup (2),nebo výsledek (3) B – udává číslo Akce, ke které je indikátor vázán CC – číslo indikátoru v rámci Akce DD – označení vnitřního členění indikátoru E – označuje, zda je indikátor zaměřen na celek (A – all),nebo pouze na ženy (F – female)
Strana 74 (celkem 74)
% skutečně dosaženo
Popis plnění