Proces komunitního plánování města Louny

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Proces komunitního plánování města Louny

autor:

Bc. Marcela Vykouková

vedoucí práce:

PhDr. Imrich Vašečka, Ph.D

konzultant:

Taťána Tkadlečková

Brno 2014

Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, že diplomovou práci s názvem „Proces komunitního plánování města Louny“ jsem vypracovala sama s použitím odborné literatury, kterou uvádím v přiloženém seznamu.

V Lounech dne 21. 4. 2014

Bc. Marcela Vykouková

Jakožto autor bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce panu Imrichovi Vašečkovi a koordinátorce komunitního plánování města Louny Taťáně Tkadlečkové za odbornou pomoc a podporu ve všech fázích tvorby diplomové práce. Na základě jejich upřímné ochoty spolupracovat a poskytovat odborné konzultace tato práce vznikla.

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 5 Předmět práce ......................................................................................................................... 6 Výběr tématu .......................................................................................................................... 6 Teoretické zakotvení ................................................................................................ 7

1

Proces komunitního plánování..................................................................................... 7

1.1

1.1.1

Principy metody komunitního plánování ............................................................. 8

Příprava prostředí pro řízení a vznik organizační struktury procesu KP ................... 10

1.2

1.2.1

Zajištění základních funkcí procesu ................................................................... 10

1.2.2

Řízení procesu .................................................................................................... 11

1.2.3

Doplňování organizační struktury ...................................................................... 11

1.2.4

Zpracování základní listiny ................................................................................ 13

Informování a zapojování veřejnosti do procesu KP ................................................. 14

1.3

1.3.1

Metody informování veřejnosti o procesu KP .................................................... 15

1.3.2

Stupně zapojení veřejnosti do procesu KP ......................................................... 16

Zjišťování potřeb uživatelů ........................................................................................ 19

1.4

1.4.1

Metody zjišťování potřeb uživatelů .................................................................... 20

1.4.2

Povinnosti spojené s uspokojováním potřeb dle zákona .................................... 20

Vyhodnocování a zvyšování kvality procesu ............................................................. 21

1.5

1.5.1

Aspekty mající vliv na kvalitu procesu .............................................................. 22 Metodologie výzkumu............................................................................................ 25

2

Cíle práce ................................................................................................................... 25

2.1

2.1.1

Symbolický cíl .................................................................................................... 25

2.1.2

Aplikační cíl ....................................................................................................... 27

2.1.3

Poznávací cíl (hlavní výzkumná otázka) ............................................................ 29

Techniky sběru dat ..................................................................................................... 29

2.2

2.2.1

Analýza dokumentů ............................................................................................ 29

2.2.2

Polostrukturované a standardizované rozhovory................................................ 30

Výběr vzorku ............................................................................................................. 30

2.3

2.3.1 2.4

Výběr respondentů pro polostrukturovaný rozhovor.......................................... 31

Operacionalizace ........................................................................................................ 32 3

Organizace a řízení procesu KP ............................................................................. 37

3.1

Cesta ke komunitnímu plánování v Lounech............................................................. 37

3.2

Vytvoření pracovních skupin ..................................................................................... 38

3.3

První komunitní plán ................................................................................................. 39

3.4

Druhý komunitní plán ................................................................................................ 40

3.5

Třetí komunitní plán .................................................................................................. 41

3.6

Kompetence členů KP ............................................................................................... 45

Shrnutí .................................................................................................................................. 49 Informování a zapojování veřejnosti do procesu KP ............................................. 52

4 4.1

Dodržení principu triády ............................................................................................ 52

3.1

Informování veřejnosti o procesu KP ........................................................................ 56

Shrnutí .................................................................................................................................. 58 Zjišťování potřeb uživatelů .................................................................................... 59

5

Shrnutí .................................................................................................................................. 61 Vyhodnocování a zvyšování kvality procesu KP města Louny ............................. 62

6 6.1

Systém vyhodnocování a monitorování procesu KP města Louny............................ 62

6.2

Hodnocení procesu KP jeho členy ............................................................................. 63

6.2.1

Užitečnost a realizace KP ................................................................................... 63

6.2.2

Překážky při tvorbě KP a jeho realizaci ............................................................. 64

6.2.3

Silné a slabé stránky procesu KP ........................................................................ 65

6.2.4 Postoj členů KP k míře poskytované pomoci cílovým skupinám v rámci procesu . 67 6.3

Hodnocení procesu externími pracovníky ................................................................. 68

Shrnutí .................................................................................................................................. 69 Závěr ............................................................................................................................... 71 Seznam literatury a zdrojů ................................................................................................ 75 Anotace ................................................................................................................................. 77 Věcný a jmenný rejstřík ........................................................................................................ 79 Seznam obrázků.................................................................................................................... 81 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 81 Seznam příloh ..................................................................................................................... 82 Stať ..................................................................................................................................... 101

Úvod Plán rozvoje sociálních služeb se stává nezbytnou součástí sociální politiky a s ním i metoda komunitního plánování. Pro kraje a obce, které nesou odpovědnost za dostupnost a kvalitu poskytovaných sociálních služeb je plán rozvoje sociálních služeb jak nástrojem zajišťujícím argumenty pro vyjednávání, tak i podmínkou pro získávání dotací ze státního rozpočtu či z Evropského sociálního fondu. Komunitní plánování se liší od jiných metod plánování svými principy (Manuál, 2008). „Do sféry plánování sociálních služeb nově přináší důraz na aktivní roli uživatelů sociálních služeb a zastoupení jejich zájmů v procesu plánování, zapojení širokého okruhu lidí a spolupracovníků do tvořivé práce, opakované ověřování závěrů s přáním lidí, důraz na vyjednávání a zplnomocnění veřejnosti kontrolovat postup rozhodování i jeho uskutečňování.“ (…) „Vytvořit kvalitní zázemí pro plánování rozvoje sociálních služeb trvá několik let“ (Manuál, 2008, str. 13). V Lounech se výše zmíněné zázemí pro komunitní plánování začalo vytvářet v roce 2006. První komunitní plán vznikl na období 2007-2008. Následoval druhý komunitní plán sociální péče na období 2009-2011. V současné době je platný třetí komunitní plán města Louny na období 2012-2014. Sedm let se proces komunitního plánování vyvíjel. Tým pracovníků sociálního odboru oslovil poskytovatele sociálních služeb a vyzval je ke spolupráci, později se utvořily tři pracovní skupiny, do kterých se zapojili také uživatelé služeb, vznikl přehled stávajících sociálních služeb v dané lokalitě, aktéři komunitního plánu zvolili metody pro zjišťování potřeb a začali navrhovat opatření pro zvýšení dostupnosti a kvality sociálních služeb v Lounech a okolí. V manuálu zadavatele sociálních služeb se píše „ (…) V praxi to bude vypadat tak, že v rámci procesů komunitního plánování na jedné straně získáte seriozním výzkumem přehled o potřebách pomoci a podpory osob na daném území. Na druhé straně popis služeb právě poskytovaných. Jejich vzájemným porovnáním a porovnáním s prioritami vytvoříte jeden z výstupů procesu plánování. Tento výstup poslouží jako podklad při jednání s poskytovateli o možnostech změn v konkrétní nabídce služeb, tak, aby byla vstřícnější k zjištěným potřebám lidí na daném území“ (Manuál, 2008, str. 10). Autor chce touto prací přispět k naplnění výše uvedené praxe. Pomocí výzkumu se snaží nalézt odpovědi na výzkumné otázky, upozornit na případné překážky v procesu KP, navrhnout řešení pro jejich odstranění a přispět ke zkvalitnění procesu KP v Lounech.

Předmět práce Předmětem této práce je proces komunitního plánování (dále jen KP) města Louny. Zaměřuje se na jednotlivé fáze procesu, úlohy a kompetence členů KP. Blíže identifikuje překážky, které se během procesu komunitního plánování objevovaly či stále objevují, jejich možné příčiny i důsledky a navrhuje možná řešení, jak tyto překážky v procesu KP města Louny odstranit.

Výběr tématu Toto téma si autor vybral z několika důvodů. Tím hlavním jsou sociální role autora z profesního i osobního hlediska:  Sociální pracovník v Sociálně terapeutické dílně Jeroným při Městské knihovně Louny poskytující sociální službu pro zdravotně postižené osoby (mentálně postižené a duševně nemocné) ve věku 16 - 64 let.  Člen pracovní skupiny komunitního plánování města Louny - jedná se o pracovní skupinu pro rodinu s dětmi, děti, mládež a občany v krizi. Autor se podílel na vytvoření koncepce jedné z dalších služeb pro tuto skupinu: Volnočasové centrum pro děti a mládež při Městské knihovně Louny.  Rodič - vzhledem ke svému očekávanému mateřství se autor přesouvá do role člena cílové skupiny a cítí potřebu aktivně přispívat k naplňování potřeb rodičů s dětmi vyjádřením svých vlastních potřeb s výhledem na vytvoření komunity s větším počtem rodičů na mateřské dovolené a zjišťováním jejich potřeb.  Student - jakožto student oboru sociální práce (makro) autor cítí potřebu většího vhledu do problematiky komunitního plánování a to skrze praxi.

1

Teoretické zakotvení Tato kapitola je věnována vymezení pojmu proces komunitního plánování a principům

metody komunitního plánování. Dále se věnuje přípravě prostředí pro komunitní plánování formou zajištění: základních funkcí procesu, řízení procesu, vznikem a doplňováním organizační struktury a zpracováním základní listiny.

Zaměřuje se také na metody

informování a míru zapojování veřejnosti do procesu. Definuje metody zjišťování potřeb uživatelů a povinnosti spojené s uspokojováním potřeb dle zákona. Určuje aspekty mající vliv na kvalitu procesu. Přičemž teoretické zakotvení výše zmíněných oblastí odpovídá oblastem zkoumání a obsahuje potřebné ukazatele.

1.1 Proces komunitního plánování Pokud mluvíme o procesu komunitního plánování, rozumíme tím proces plánování sociálních služeb za použití metody komunitního plánování (dále jen KP). Plánování sociálních služeb je důležitou a nezbytnou součástí sociální oblasti. Jeho výstupem je plán sociálních služeb, který je v zákoně o sociálních službách definován následovně: (…) „Pro účely tohoto zákona se rozumí (…) h) plánem rozvoje sociálních služeb výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb“ (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 2, 3). Jedná se tedy o složitý a cyklicky se opakující proces zahrnující řadu aktivit a vyžadující systematickou činnost s použitím metodik pro různé oblasti tohoto procesu. Jednou z nejvyužívanějších metod při procesu plánování sociálních služeb je metoda komunitního plánování. Jedná se o metodu, která se používá v mnoha oblastech, jednou z nich je právě plánování sociálních služeb.

1.1.1

Principy metody komunitního plánování

Metoda komunitního plánování se liší od ostatních plánovacích postupů především hodnotami vycházejícími z principů, které je třeba v praxi dodržovat. Jedná se o devět následujících principů.

1. Princip triády - Do procesu plánování jsou zapojeny minimálně tři strany: uživatelé, zadavatelé a poskytovatelé. 2. Princip rovnosti - Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. - Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. - Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. 3. Princip skutečných potřeb - Analýza popisující stav sociálních služeb a její porovnání s normativy, nemohou nahradit aktivní zjišťování skutečných potřeb všech zúčastněných stran. 4. Princip dohody - Výsledný plán vzniká na základě svobodné rozpravy a demokratické spolupráce. Preferován je souhlas všech zúčastněných před hlasováním. Součástí dohody jsou jak záměry, tak také způsob provedení těchto záměrů pomocí zvolených aktivit. 5. Princip „Vše je veřejné“ - Zajišťuje aktivní předávání informací veřejnosti o veškerém dění v procesu plánování sociálních služeb. Jednání jsou veřejně dostupná a otevřená. 6. Princip dosažitelnosti řešení - Plán sociálních služeb může být zaměřen na jednu či více oblastí sociálních problémů. Vždy je tvořen s ohledem na místní podmínky, přání lidí a personální i materiální zdroje. 7. Princip cyklického opakování - Plán sociálních služeb má fáze, témata a problémy, které se neustále opakují, a kterými je nutné se neustále zabývat a vyhodnocovat je v rámci vývoje procesu. 8. Princip kompetence účastníků - Správné řízení proces, stejně jako koordinace, mediace a koučování napomáhají demokratické spolupráci, efektivní rozpravě a uzavírání dohod. K tomu je zapotřebí profesionálních pracovníků s jasně vymezenými kompetencemi,

odpovědností a pracovními pozicemi. 9. Princip přímé úměry - Kvalita procesu a jeho průběhu je přímo úměrná kvalitě jeho výstupů v podobě vlastního plánu (Skřičková, 2007). Abychom tedy mohli hovořit o metodě komunitního plánování, je nezbytné dodržování výše uvedených principů. Na základě těchto principů lze metodu komunitního plánování definovat tímto způsobem: „Komunitní plánování je stejně tak metodou jako způsobem uvažování o lidech a jejich problémech. Jako metoda nám říká - dejme dohromady všechny, které něco trápí a kteří s tím chtějí něco udělat. Vytvořme jim takové podmínky a dejme jim takové možnosti, aby mohli hledat řešení svých problémů, a aby mohli to, co si domluví, uskutečnit.“ (Skříčková , 2007, klíč k publikaci, str. 2) Pokud spojíme tyto dva pojmy tedy plánování sociálních služeb s využitím metody komunitního plánování, dostaneme se k vymezení samotného pojmu proces komunitního plánování: (…) „Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny. Srovnáním těchto dvou základních parametrů a v souladu s množstvím finančních prostředků, které obec na sociální služby vynakládá, vzniká v procesu vzájemných konzultací komunitní plán, který je konsenzem mezi tím, co je možné, a tím, co bylo označeno jako potřebné či prioritní. Komunitní plánování představuje cyklický, spirálovitě se opakující proces.“ (Topolovský, 2004, str. 7) Metodiky pro plánování sociálních služeb uvádí deset kroků procesem pro plánování sociálních služeb rozdělených do třech období: přípravné období plánu, zpracování plánu a realizační období plánu. První období slouží k přípravě prostředí pro vznik plánu, jeho řízení, organizační struktury a zapojení uživatelů. Druhé období plánu se zaměřuje na tvorbu informačního systému sociálních služeb v regionu, zjišťování potřeb uživatelů a tvorbu komunitního plánu. Třetí období obsahuje implementaci a evaluaci plánu a smluvní vztahy, které vznikají během procesu. (Mašínová, 2008) Autor na základě vlastní praxe a níže uvedených hypotéz shrnuje výše uvedené kroky a činnosti procesu KP do čtyř základních oblastí, jimiž se dále podrobněji zabývá.

1.2 Příprava prostředí pro řízení a vznik organizační struktury procesu KP V prvopočátku vývoje procesu KP jsou nejdůležitějšími osobami iniciátoři. Jedná se o osoby, které přijdou s myšlenkou komunitního plánování a snaží se tuto myšlenku učinit legitimní. Iniciátoři mají za úkol vyvolat v místě poptávku po komunitním plánování, vyjednávat s politickými aktéry a přesvědčit je vhodnými argumenty o potřebnosti KP v dané lokalitě. Přijít s návrhem, jak proces KP bude probíhat, jakým způsobem ho lze personálně i finančně zajistit a v jakém časovém horizontu lze první plán zrealizovat. Legitimita procesu je zajištěna prostřednictvím usnesení Rady města či Zastupitelstva města. Při dosažení legitimity procesu je dalším úkolem iniciátorů zajistit základní funkce procesu tedy jeho koordinaci a řízení a zajistit zapojení dalších osob, které budou vykonávat jednotlivé činnosti potřebné k fungování procesu - vznik řídící skupiny, skupiny pro zajišťování informovanosti občanů o procesu, pracovních skupin se zaměřením na cílovou populaci či konkrétní problematiku apod. U osob, které jsou iniciátory procesu, je důležitá silná počáteční motivace, dočasná funkčnost, odpovědnost a kompetence. Po vytvoření řídící skupiny a ostatních pracovních skupin přechází kompetence a odpovědnost iniciátorů změn na tyto skupiny. (Mašínová, 2008)

1.2.1

Zajištění základních funkcí procesu

(…) „Při budování organizační struktury na jakékoliv úrovni plánování je nutné zajistit fungování následujících tří činností:  koordinaci procesu,  garanci procesu,  metodickou činnost v procesu. Koordinací rozumíme zajištění hladkého průběhu procesu. Tj. činnost, která do vzájemného souladu uvádí řešení jednotlivých úkolů v rámci procesu, personální a časové možnosti členů týmu a jednotlivých týmů.

(…) Plánování sociálních služeb spadá do oblasti samosprávné působnosti daného celku. Z řad politických představitelů samosprávy je nutné určit (jmenovat) reprezentanta, který bude za samosprávu garantovat plnění úkolů a zodpovědnost za proces. Garant:  zprostředkovává komunikaci mezi děním v procesu a politickou reprezentací obce.  zajišťuje propojení plánovacího procesu a procesu rozhodování v samosprávě. (…) Metodická práce staví na vzdělání a znalostech principů a metod. Jejím úkolem je zajistit kvalitu procesu, určovat co a jakými metodami se má dělat, aby proces vedl k požadovaným výsledkům“ (Skřičková, 2007).

1.2.2 Řízení procesu Ke správnému fungování a k dosažení efektivnosti procesu je zapotřebí kvalitního řízení. (…) „Pro oblast řízení se v praxi ustanovuje řídící skupina. Jde o subjekt, který řeší spolupráci obce s dalšími účastníky procesu. Proto je nezbytné, aby její postavení vůči obci bylo jasné, pokud možno smluvně ošetřené (Skřičková, 2007, M2 str. 4). Při výběru osob do řídící skupiny je vhodné vybírat takové, které se do procesu zapojily dobrovolně, jsou ochotny se mu věnovat i ve volném čase a věří v jeho účelnost. Mezi první úkoly řídící skupiny patří např. vyhodnocení stávajících podmínek procesu, příprava zadání procesu, příprava prvního plánu prací, návrh organizační struktury vzhledem k úkolům a cílům prvního plánu prací. (Skřičková, 2007) (…)„Na úrovni řízení se prolíná jak koordinační, garanční, tak metodická činnost, rozhodování a schvalování postupových kroků“(Skřičková, 2007, M2 str. 4).

1.2.3 Doplňování organizační struktury Na základě stanoveného plánu, jeho aktivit a dílčích úkolů je nezbytné doplňovat organizační strukturu dle potřeb. Výběr jednotlivých osob či skupin vychází ze zaměření a požadavků dílčích úkolů. Vznikají tak nové pracovní týmy a do organizační struktury se zapojují neustále noví lidé. Kdy a jakým způsobem pracovní skupiny vznikají, závisí na místních podmínkách. Jejich vznik souvisí s postupem, jakým proces probíhá a s potřebami,

které během něj vznikají (viz zajištění funkcí, aktivit, úkolů atd.) Často kladenou otázkou je, podle jakého znaku pracovní skupiny vytvářet. V praxi se nejčastěji vyskytují pracovní skupiny, které se zabývají sociálními problémy určité cílové skupiny např. pracovní skupina pro seniory, pro zdravotně postižené, rodiny a děti apod. nebo pracovní skupiny plnící aktivity spojené s konkrétní problematikou např. monitorovací skupina, tým pro vyhodnocování plánu, skupina pro práci s veřejností apod. (Skřičková, 2007) (…) „Dotváření organizační struktury není jednorázový akt. Jak už bylo řečeno, struktura musí smysluplně odrážet to, co se aktuálně děje a řeší v plánovacím procesu. Tak, jak se budou měnit úkoly plánu prací, bude se měnit i struktura.“ (…) “Práci pracovních skupin je potřeba jednotně naplánovat a zajistit, aby dílčí výstupy byly souhrnně zpracovány a aby po projednání v příslušných orgánech samosprávy získaly politickou legitimitu. Proto je nutné vytvořit vertikální vazby ve struktuře, které zajistí především:  řízení procesu,  přenos informací v obou směrech (z pracovních skupin do zastupitelstva a opačně),  koordinaci prací,  zajištění rozhodovacího procesu.“ (…) (…) „Organizační strukturu bude nejspíš nutné konzultovat a vysvětlovat, a to zejména její vertikální rozměr. Pokud bude struktura opřena o reálný plán práce, bude se o její podobě lépe diskutovat. Organizační struktura bude smysluplná, pokud se stane nástrojem pro zapojení všech partnerů a splnění definovaných úkolů. V horizontálním směru probíhá:  komunikace,  dialog,  aktivity na stejné úrovni,  zajišťování vazeb mezi nimi. Jde zejména o spolupráci mezi pracovními skupinami. Podněty pro vznik pracovní skupiny vyplývá z plánu prací“ (Skřičková, 2007, M2 str. 5 - 6).

1.2.4 Zpracování základní listiny Jedná se dokument popisující pravidla, jimiž se účastníci procesu při plánování řídí. Tento dokument usnadňuje proces a zajišťuje dodržování práv jednotlivých účastníků a jejich rovného postavení. Tento dokument by měl být veřejný a měli by se k němu hlásit všichni účastníci procesu. Je vhodné, aby tento dokument byl legitimizován prostřednictvím jeho odsouhlasení zastupitelstvem či radou města. Dokument by měl mít tištěnou i elektronickou podobu, být zveřejněn prostřednictvím internetu a k dispozici na distribučních místech. Základní listina by měla obsahovat: Popis organizační struktury zahrnující definici jednotlivých úrovní, jejich rolí, čím se zabývají a co se od nich očekává, zmocňovací kompetence a odůvodnění. Osoby, které jsou odpovědné za proces a jeho činnosti např. koordinaci, garanci, jejich kompetence, kdo je navrhuje, jmenuje a vybírá. Jednací a organizační řády řešící:  „způsoby rozhodování v dané skupině - např.: - zda je přípustné hlasování, - v jakých případech (téma) se hlasuje, - o čem se nikdy nehlasuje, - zda je třeba dojít ke konsensu, - kdo o hlasování rozhoduje,  způsoby informování (kdo, komu a jak posílá informace, kdo je přenáší do dalších úrovní atd.) a zaznamenávání,  kompetence, odpovědnosti a role v dané skupině: - kdo řídí a vede jednání, - kdo může jednání ukončit, - kdo pořizuje zápis atd.,  co se nemá a co se přímo nesmí,  sankce a nápravy,  pravidlo dodržování již dohodnutých (odhlasovaných) věcí,

 existence práva veta atd“ (Skřičková, M2 str. 7). Do dokumentu je vhodné zpracovat kapitolu, jak lze provádět změny související s vývojem struktury. (Skřičková, 2007)

1.3 Informování a zapojování veřejnosti do procesu KP Při vytváření organizační struktury komunitního plánování i jejím postupným doplňování je důležité dodržení principu triády. Jak je již uvedeno výše, jedná se o zapojení všech skupin občanů do procesu tedy, zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů, ale také široké veřejnosti. „Slovo komunitní dává tušit, že celé plánování sociálních služeb probíhá za účasti komunity - v případě sociálních služeb se tedy jedná zejména o zástupce uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, ale i další veřejnosti, jíž je téma sociálních služeb blízké. Nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování jsou uživatelé - klienti sociálních služeb. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější, a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem. Poskytovatelé vědí, jak služby fungují, a znají systémové i provozní záležitosti. Dokážou popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a obecně se v celé problematice dobře orientují. Jejich přínos je proto v tomto ohledu nenahraditelný. Zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Vstupují do procesu jako aktivní účastníci, zejména proto, že jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Proto podpora komunitního plánování ze strany obce a jejích politických reprezentantů představuje

nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování. Veřejností máme na mysli všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu nebo jeho realizaci“ (Topolovský, 2004, str. 7). Zapojování veřejnosti do procesu vyžaduje systematický postup naplánovaných činností a aktivit probíhajících souběžně s ostatními úkoly a činnostmi spojenými s procesem KP. Důležité je načasování a propojení všech aktivit tak, aby byly v souladu a vzájemně na sebe navazovaly. Informace o procesu by měly být veřejnosti dostupné v dostatečném předstihu před klíčovou akcí (např. veřejné projednání, konference, zahájení práce v pracovních skupinách) a zároveň by tyto informace měly být komplexní, vyvážené a pravdivé. Poslední verze všech materiálů by měla být k dispozici na internetu a jiném dostatečně propagovaném místě. Na počátku je dobré informovat veřejnost o sociální problematice a aktuální nabídce služeb v dané lokalitě. Dále je vhodné veřejnost informovat o alternativních druzích sociálních služeb, které v dané lokalitě zatím nejsou k dispozici. Relevantní informace potřebné k rozhodování by měly být dostupné veřejnosti v době, kdy jsou všechny možnosti ještě otevřené a účast veřejnosti na rozhodování může mít tedy vliv. Veřejnosti by měla mít k dispozici minimálně informace o: plánu práce, orgánech zodpovědných za podávání informací, orgánech shromažďujících připomínky veřejnosti, aktuální dostupnosti informací, termínu a místě konání veřejného projednání /setkání/společenských akcí apod. (Skřičková, 2007) o důležitosti zapojování uživatelů a ostatních skupin do procesu plánování se lze dočíst také v zahraniční literatuře např. v knize The politics of Social Work. (Powell, 2001)

1.3.1 Metody informování veřejnosti o procesu KP Metod, jakými lze veřejnost informovat je celá řada. Patří mezi ně: 

oslovování poskytovatelů sociálních služeb prostřednictvím dopisů,



použití regionálních médií např. prostřednictvím sloupku v tisku, který bude věnován

informacím o postupech spojených s procesem KP a poskytovatelích sociálních služeb,  spolupráce s obcemi v daném regionu pomocí obecních novin, rozhlasu, schůzek mikroregionu apod.,

 informační střediska obcí neboli kontaktní místa pro, kde je možné získat veškeré informace o procesu a stávajících sociálních službách a to ve fyzické podobě,  letáky a plakáty, tiskové zprávy  elektronická komunikace prostřednictvím internetových stránek, kde jsou uvedeny aktuální informace o dění v procesu a jsou přizpůsobeny také osobám se zbytky zraku a nevidomým,  tematicky zaměřený občasník, kde lze podávat informace o sociálních službách, jejich plánování, sociální politice města aj.,  telefonické informování, případně osobní návštěvy uživatelů s jeho souhlasem a předem dohodnutou návštěvou,  tradiční akce ze sociální oblasti např. konference, setkání organizací sdružující uživatele, trhy sociálních služeb aj.,  média zaměřená na sociální oblast, která již existují a jsou využívaná např. noviny nebo internetové stránky,  spolupráce s poskytovateli sociálních služeb, kteří se účastní procesu a to tím, že na své internetové stránky umístí odkaz na oficiální internetové stránky podávající informace o procesu KP. (Skřičková, 2007)

1.3.2 Stupně zapojení veřejnosti do procesu KP Metodiky pro plánování sociálních služeb uvádějí čtyři stupně zapojení veřejnosti do procesu komunitního plánování: - zajištění přístupu veřejnosti k informacím, - aktivní informování občanů, - konzultace s občany (oboustranná komunikace za účelem sběru připomínek, zjištění postoje veřejnosti k dokumentu), - spoluúčast veřejnosti na plánování“ (Skřičková, 2007, M3 str. 3).

Zajištění přístupu veřejnosti k informacím V rámci dodržení principu „Vše je veřejné“ a komukoliv dostupné je nezbytné, aby všechny materiály a informace, které jsou v rámci KP zpracovány byly také zveřejněny a na vyžádání každému poskytnuty v požadované formě. Jedná se především o pracovní verze dokumentů, plány prací, zápisy z jednání, došlé připomínky veřejnosti, zápisy z jednání pracovních skupin, různé verze komunitního plánu, zápisy z jednání s veřejností, materiály připravené pro potřeby veřejnosti, výstupy z analýz a šetření aj. Doporučovanou formou volného přístupu k těmto dokumentům je jejich zveřejnění na internetu. (Skřičková, 2007) Aktivní informování občanů (…) „Nečekejte, že občané se budou zcela samostatně a bez náležitých podnětů zajímat o postup plánování. Zajištění aktivního informování a následně tedy i účast veřejnosti je odpovědností toho, kdo garantuje proces plánování a kdo ho koordinuje. Pokud nemá veřejnost dostatečné informace, případně se neúčastní jednotlivých akcí KPSS, nehledejte důvod tohoto stavu v nezájmu a pasivitě veřejnosti, ale v nekvalitním provedení informační kampaně. Proto aktivně informujte o průběhu procesu plánování“ (Skřičková, 2007, M3 str. 4). Dalšími doporučenými metodami k aktivnímu informování veřejnosti jsou:  pouliční prezentace, kde jsou představováni jednak poskytovatelé jednotlivých sociálních služeb, ale také proces plánování a jeho průběh. Během prezentace lze získávat rovnou na místě připomínky lidí, dotazovat se jich nebo jim dát příležitost vyjádřit se pomocí nástěnky názorů apod.,  setkání spojená s barvitějším programem např. vyzkoušení si kompenzačních pomůcek či vystoupení uživatelů ad.,  zvláštní veřejná setkání pořádaná výhradně k sociální problematice, kde lze očekávat účast zainteresovaných osob do dané problematiky.(Skřičková, 2007) Konzultace s občany „Konzultace je způsob, jak komunikovat s občany a organizacemi, kteří se přímo neúčastní na procesu plánování, nejsou osobně přítomni na jednáních různých pracovních týmů, ale plánovaná a projednávaná opatření se jich mohou dotýkat. Konzultace spočívají především v trvalém dialogu s občany, s občanskými organizacemi, ale i například

podnikatelskými subjekty. Při konzultacích se zároveň využívají adekvátní způsoby informování a přiměřené techniky pro sběr názorů veřejnosti“ (Skřičková, 2007, M3 str. 6). Pověřený pracovník odpovědný za vedení konzultací musí zvolit vhodnou techniku a doporučuje se vyžádat si k výběru a realizaci technik pomoc odborníka. O tom, jakým způsobem budou názory a připomínky sbírány, zpracovávány a zveřejňovány by měli být občané informováni obvyklými způsoby a v dostatečném předstihu. (…) „Iniciované konzultace, tj. veřejná projednání a veřejné diskuse, mají probíhat v době, kdy jsou ještě všechny možnosti otevřeny, ale jsou již k dispozici všechny podkladové informace. Za naprosto minimální je třeba považovat iniciování konzultací při:  zpracování analýz, průzkumu přání a potřeb,  zpracování celkového návrhu dokumentu plánu rozvoje sociálních služeb. Konzultace se dále odehrávají průběžně, a to minimálně prostřednictvím:  internetu,  kontaktního místa, které je zřízeno pro připomínkování dokumentů (výsledků analýz, průzkumů atd.) Na obou místech by měla být dána možnost reagovat na již podané připomínky. Občané zde získají všechny důležité informace a zároveň mohou připomínkovat pracovní verze dokumentů po celou dobu jejich zpracování. Jsou zde zveřejněny termíny dokončení jednotlivých úkolů a výstupů tak, aby byl veřejnosti poskytnut dostatečný čas pro připomínkování ještě nedokončených pracovních verzí materiálů“ (Skřičková, 2007, M3 str. 7). Spoluúčast veřejnosti při plánování „Klíčovým nástrojem pro zajištění spoluúčasti veřejnosti při plánování sociálních služeb jsou nejrůznější pracovní týmy a úkolové skupiny. Osoba odpovědná za zapojení veřejnosti je povinna udělat vše pro to, aby se práce pracovních skupin účastnili zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé služeb (princip triády), ale i další zájemci z široké veřejnosti“ (Skřičková, 2007, M3 str. 7)

1.4 Zjišťování potřeb uživatelů Nejprve k pojmu potřeba. Definice tohoto pojmu se u různých autorů liší, vzhledem k problematice autor vybral následující: Potřeba je: „Motiv k jednání. Neuspokojená potřeba vede k deprivaci, ke strádání. (…) V kontextu sociální práce může být potřeba konstrukt popisující něco, co pociťuje klient nebo definuje expert, resp. agentura nebo stát. Vedle pociťované potřeby existuje ještě vyjadřovaná potřeba reprezentovaná počtem klientů, kteří žádají o určitou sociální službu. Normativní potřeba je potřeba, která byla reprezentanty společnosti uznána jako potřeba opravňující nárok na sociální službu. Komparativní potřeba je pojem užívaný ke srovnávání situace skupin již využívajících službu se situací skupin, kterým tatáž služba není dostupná. Pokud služba není dostupná všem lidem se stejnými charakteristikami, pak ti, kterým není dostupná, mají komparativní potřebu (…)“ (Matoušek, 2003). Při klasifikaci potřeb v rámci KP metodiky doporučují vycházet z dělení potřeb dle Maslowa. Schéma dělení potřeb dle Maslowa má tvar pyramidy. Na jejím vrcholu jsou hodnoty, pod nimi potřeba vrcholových zážitků, o stupeň níže potřeba seberealizace. Střed pyramidy tvoří potřeba úcty, potřeba náležení a lásky, potřeba bezpečí. Samotný základ pyramidy je založen na fyziologických potřebách. (Mašínová, 2008) Způsob, jakým jsou zjišťovány potřeby uživatelů, je jedním z nejdůležitějších bodů komunitního plánování. Jedná se především o výběr vhodné metody, a potom také osob, od kterých jsou potřeby uživatelů zjišťovány. Nejčastěji jsou potřeby uživatelů formulovány zadavateli, poskytovateli sociálních služeb či dalších expertů, je však nezbytné nechat vyjádřit své potřeby právě uživatele. Jejich participace na komunitním plánování přispívá k definování skutečných potřeb, které jsou nutné k tvorbě efektivních cílů a opatření každého komunitního plánu. Při zapojování uživatelů do procesu komunitního plánování jsou nejčastěji překonávány komunikační a fyzické bariéry. Dalším důležitým bodem je proto volba: dostupného místa k setkávání pracovních skupin KP a vhodných komunikačních prostředků. Pro zjišťování potřeb uživatelů je důležité mít zpracovaný postup, který obsahuje: Co má být zjišťováno - definice cíle a jednotlivých úkolů. Stanovení místa či prostoru, kde mají být úkoly řešeny. Harmonogram plnění jednotlivých úkolů. Zvolení vhodných metod k dosažení stanoveného cíle (Skřičková, 2007).

1.4.1 Metody zjišťování potřeb uživatelů „Zjišťování potřeb je jednou z klíčových součástí procesu komunitního plánování sociálních služeb. Na základě srovnání potřeb, současné situace a finančních možností vzniká návrh podoby služeb a je možné připravovat konkrétní kroky či opatření. Jako první podklad při zjišťování potřeb je možné využít např. strukturovaný dotazník, jehož vyplnění vyžaduje spíše osobní kontakt. Na dotazníková šetření mohou navázat například setkání s uživateli, která slouží jako diskusní fóra k upřesnění přání a potřeb a představují možnost přímé reakce. Kromě zjišťování potřeb současných uživatelů je namístě také zmapování přání veřejnosti (…) Dotazníkové šetření je možné spojit s distribucí informací - například může jít o brožuru či leták představující základní principy komunitního plánování sociálních služeb, druhy sociálních služeb, obsah jednotlivých druhů sociálních služeb. U dotazníků je vhodné uvést rovněž informace o tom, jak k jeho vyplnění přistoupit, a to, kdo a kde je připraven zodpovědět případné dotazy. Důležitou otázkou zůstává, kolik respondentů je nutno v území oslovit, aby byla každému občanovi zajištěna možnost se k dané problematice vyjádřit. Můžeme vycházet z tezí, že například počet distribuovaných dotazníků (brožur) bude shodný s počtem bytových jednotek v území, nebo že počet bude shodný s počtem oprávněných voličů v území atd. Vedle adresně zasílaných dotazníků je dobré zjišťování potřeb podpořit dobrou propagací v médiích (nejlépe s předstihem a i v průběhu samotného zjišťování). (…) Informační materiály a dotazník je dobré zpřístupnit pro zájemce také na internetu a veřejných místech (úřady, obchody, kulturní zařízení atd.) Počet sběrných míst by měl být volen optimálně, s ohledem na dostupnost pro všechny občany, charakter místa, v němž lze dotazník odevzdat, a způsob předání. Některým respondentům může vyhovovat např. setkání s pracovnicí městského úřadu, někomu anonymita sběrné schránky, někomu e-mail“ (Topolovský, 2004, str. 45-48).

1.4.2 Povinnosti spojené s uspokojováním potřeb dle zákona Zákon nemůže zajistit uspokojení všech potřeb, které lidé pociťují. Vymezuje proto určitý okruh lidí, které mají nárok na uspokojování pouze určitých potřeb za určitých podmínek, určitým způsobem a v určitém rozsahu. „(…) Zákon jednoznačně vymezuje přesný okruh

potřeb tím, že řeší zajištění pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci. Dále zákon požaduje, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením a nakonec definuje sociální služby jako zajištění pomoci a podpory osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“ (Manuál, 2008, str. 8). „(1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství (§ 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. (2) Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob“ (Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách).

1.5 Vyhodnocování a zvyšování kvality procesu Základem efektivního monitorování a vyhodnocování je volba vhodného systému práce, která zaručí získání uceleného obrazu o realizaci komunitního plánu. Tento systém vzniká na základě jednání řídící skupiny, která určí cíl a účel monitorování a osoby odpovědné za plnění těchto činností (Skřičková, 2007). (…) „Výsledek tohoto jednání shrňte do dokumentu, který bude sloužit jako výchozí informace pro přípravu monitorovacích a vyhodnocovacích aktivit.(…)“ (Skřičková, 2007, M8, str. 3). Pro vyhodnocování a monitorování procesu KP je důležité mít zpracovaný plán monitorování, který obsahuje všechny dílčí aktivity, podrobný popis činností, postupů a výstupů. Nezbytný je jednoznačný popis měřítek výstupů, která jsou vyjednána předem, panuje v nich všeobecná shoda a jsou známa všem aktérům (Skřičková, 2007). (…) „Tímto se mimo jiné předejde situacím, kdy je výstup hotov, ale představy o jeho podobě se u jednotlivých účastníků procesu plánování najednou liší, což přináší zbytečné

komplikace a znehodnocuje do určité míry předchozí úsilí všech zúčastněných stran“ (Skřičková, M8, str. 5). „(…) Výstupem monitorování jsou informace o tom, jestli je aktivita prováděna ve shodě s plánem. Všechny výstupy této aktivity jsou následně analyzovány a vyhodnocovány s cílem získat informace, které lze využít v následujících plánovacích cyklech (…)“(Skřičková, 2007, M8, str. 14). Postup, jakým lze vyhodnocování a monitorování procesu KP provádět je možné čerpat také ze zahraničních pramenů např. z knihy „Care management and Community Care“. (Baldwin, 2000)

1.5.1 Aspekty mající vliv na kvalitu procesu Při výběru níže uvedených aspektů majících vliv na kvalitu procesu autor vycházel z předpokladů založených na zkušenosti a odrážejících se v hypotézách popsaných v následující kapitole Metodologie výzkumu. Jedná se o aspekty kultury veřejného programu a o postoje aktérů k míře poskytované pomoci cílovým skupinám. Pokud budeme veřejný program chápat jako cílevědomé aktivity naplánované pro řešení veřejně uznaných společenských či skupinových problémů a zájmů, které jsou z větší části financovány z veřejných prostředků a na jejich organizaci a regulaci se zpravidla přímo či nepřímo podílí stát. (Winkler, 2002) Pak lze proces plánování sociálních služeb pokládat za veřejný program. Zajímají nás proto faktory, které mohou mít vliv na průběh veřejných programů tedy i na samotný proces komunitního plánování. Kultura veřejného programu (…) „Dynamický a proměnlivý charakter racionality veřejných programů je vyvolán souběžným působením několika relativně nezávislých faktorů, které ovlivňují jejich organizační uspořádání i výkon jednotlivých aktérů. Jsou to (1) identity aktérů veřejného programu, pojetí vlastního Já politiků, výkonných úředníků, sociálních pracovníků a samotných žadatelů či klientů. (2) Sítě sociálních vztahů v rámci programu, v nichž se rozvíjí linie důvěry a odpovědnosti mezi jednotlivými aktéry tohoto politického procesu. (3) Organizační pravidla rozdělení schopností a možností vykonávat programové aktivity. Způsoby, kterými jedinci interpretují a realizují právní normy, pravidla rozhodování, rozdělování finančních zdrojů, pravidla komunikace při zabezpečení programových cílů

a hodnot. (4) Symbolické legitimizování pracovních a programových postupů, které zdůvodňují a ospravedlňují programové aktivity. Jsou to hodnotové orientace a názory na oprávněnost a potřebnost sociálních a veřejných služeb, definice sociální situace klientů, interpretace cílů sociálního programu atd. Uvedené skutečnosti můžeme společně označit jako prvky kultury, která se utváří v rámci činností spojených s tvorbou a implementací veřejných programů“ (Winkler, 2002).

Postoj Aby bylo možné nějakým způsobem uchopit postoje aktérů k cílovým skupinám, je nutné nejprve definovat samotný pojem „postoj“. Následuje definování tohoto pojmu různými autory. „Naučená dispozice jedince reagovat pozitivně nebo negativně na nějaký objekt (předmět, osobu, ideu) určitými pocity, představami, hodnocením a způsoby chování. Je to hypotetický konstrukt, který nemůžeme pozorovat přímo, ale usuzujeme na něj podle chování a vyslovených mínění. Na rozdíl od bezprostředních motivů působících na jednání je postoj trvalejšího rázu, protože se vytváří opakovanými reakcemi na tentýž podnět. Postoj obsahuje tři

komponenty:

afektivní,

kognitivní

a komponentu

jednání.

(…)

Někteří

autoři

(T.M.Newcomb) zdůrazňují rozdíl mezi postojem a motivací. Tak např. jídlo není podníceno postojem k jídlu, ale hladem. Postoj je „hodnotící vztah“ (M.Nakonečný). Rozdíl mezi postojem a zvykem je, že zvyk je naučená tendence, zatímco postoj je jakousi vnitřní psychickou strukturou hodnocení, která nemusí v dané situaci organizovat způsob chování (myslíme si o něm své, ale ovládáme se).(…)“ (Jandourek, 2001, str. 189). „Poměrně stálá, trvalá tendence jednat či reagovat určitým způsobem na okolí i na sebe sama, pozice vůči světu; součást osobnosti. Postoje jsou determinovány kulturním zázemím, rodinou, osobními zkušenostmi“ (Diderot, 1999, str. 1156). Postoj je získaný motiv vyjadřující jedincův vztah k určitému objektu, k věci, lidem, činnosti, skupině, události, ideji apod. (…) Postoj zahrnuje tři složky: za prvé poznání objektu, názory na něj; za druhé jeho citové hodnocení, sympatii či antipatii, popřípadě dokonce lásku nebo nenávist, eventuálně lhostejnost; a za třetí pobídku k jednání či k chování v souhlasu s názorem a emočním hodnocením, popřípadě návyk, navyklou formu takového chování či jednání. (…) Některé postoje se vztahují k hodnotám společnosti, tedy k tomu, co určitá společnost hodnotí jako významné, cenné, o co je třeba usilovat, co je třeba chránit apod. (…) Postoje lidí k hodnotám se nazývají hodnotové orientace“ (Čáp, 2001, str. 149-

150) Z výše uvedených definic lze postoj formulovat jako součást osobnosti každého člověka, která je trvalého rázu, založena na zkušenosti a projevuje se pozitivním nebo negativním vnímáním, smýšlením či chováním k určitému objektu (osobě či věci). Postoje, které se vztahují k hodnotám, se nazývají hodnotové orientace. Jedná se o hodnocení společnosti, co je významné, cenné, o co je třeba usilovat apod. Mezi přepokládané negativní postoje, které mohou ovlivnit kvalitu procesu plánování sociálních služeb, lze zařadit předsudky. „Fixovaný, dopředu zformovaný postoj, obvykle negativní nebo hostilní a změřený na určitou společenskou skupinu“ (Hayes, 2013).

2 Metodologie výzkumu Druhá kapitola věnuje pozornost metodám a technikám výzkumu, které autor použil k získání poznatků potřebných k zodpovězení hlavní výzkumné otázky a k naplnění cílů práce. Hned v úvodu této kapitoly seznamuje čtenáře s cíli práce. Následuje popis jednotky zkoumání, jednotky zjišťování a charakteristiky zkoumaného vzorku. Další podkapitola se zabývá technikou sběru dat a organizací výzkumu. Celou tuto kapitolu pak uzavírá proměnou složitých konceptů na měřitelné znaky neboli operacionalizací výzkumných hypotéz. V rámci operacionalizace autor vybrané oblasti zkoumání proměňuje na měřitelné ukazatele neboli indikátory.

2.1 Cíle práce V této kapitole autor pomocí symbolického cíle popisuje problém, na který chce touto prací upozornit. Dále uvádí, koho se tento problém dotýká, a které osoby chce na danou problematiku upozornit. Aplikační cíl odkrývá, jakých změn a jakým způsobem má být dosaženo a poznatky, které jsou k žádoucí změně potřeba. Výstupem poznávacího cíle je hlavní výzkumná otázka. Ze symbolického a aplikačního cíle vyplývají dílčí výzkumné otázky.

2.1.1 Symbolický cíl A)

Na jaký problém chce autor svou prací upozornit? Kompletním a uceleným pohledem na průběh procesu komunitního plánování města

Louny, chce autor upozornit na překážky, jež brání ve vývoji tohoto procesu a jeho zkvalitňování. Tyto překážky mohou být důsledkem programového selhání v souvislosti s organizačním zajištěním a implementací sociálních programů (struktura organizační moci a autority, intra-organizační a inter-organizační konflikty, způsoby komunikace mezi jednotlivými

organizačními

jednotkami,

formálně

stanovená

i neformálně

utvořená

organizační pravidla ad.) Mezi předpokládané překážky patří např. postoje Rady města ke komunitnímu plánování a rozpor mezi schválením komunitního plánu a jeho následným plněním. Dalšími překážkami může být např. nízký počet členů jednotlivých cílových skupin (tedy jejich zastoupení), kteří se podílejí na tvorbě komunitního plánu. Skutečnost, že Rada města schválí komunitní plán, a následně brání plnění nepovolením příspěvkové organizaci poskytovat sociální službu, jež je jeho součástí, škodí především potenciálním uživatelům této služby. Nicméně tento rozpor má negativní dopad na tvorbu komunitního plánu, který zpomaluje, stejně jako na jeho plnění, pokrytí potřeb dané komunity a tím brání pozitivnímu vývoji komunity města jako takové. Nízký počet nebo nedostačující zastoupení členů jednotlivých cílových skupin při tvorbě komunitního plánu se může projevit v nedostačujícím odhalení skutečných potřeb dané cílové skupiny, které vede k chybné analýze těchto potřeb a následně k neefektivním opatřením (zavádění služeb, jež jsou přebytečné nebo absence služeb, jejichž potřeba nebyla odhalena).

B)

Koho chce autor na zjištěný problém upozornit? Na danou problematiku (tedy zjištěné překážky) chce autor upozornit koordinátorku

komunitního plánování, vedoucí pracovních skupin i ostatní členy komunitního plánu. Dále s problematikou obeznámí Radu města a starostu města Louny.

C)

Co brání výše zmíněným osobám věnovat problému dostatečnou pozornost? Rada města schválí komunitní plán, protože je jeho zákonnou povinností zabezpečit

potřeby dané komunity. Při jeho naplňování (tedy vytváření nových sociálních služeb, rozšiřování a udržení stávajících sociálních služeb) má problém jednak s jejich financováním (nemá dostatečné finanční prostředky pro jejich podporu) a jednak s předsudky (např. Rada města zamítla vznik nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (dle jejich neformálního prohlášení), protože je tato služba určena pro „cikány a feťáky“, které si nepřeje podporovat z finančních prostředků, které má k dispozici. Raději zřídí volnočasové centrum pro „hodné a zdravé děti“, do nichž se vyplatí investovat. Někteří členové komunitního plánu jsou si tohoto postoje vědomí a snaží se diplomaticky o svých zájmech s druhou stranou vyjednávat, avšak jejich mocenská pozice, jakožto zaměstnanců Města vyžaduje jistou opatrnost. Autor předpokládá, že mají strach o svá pracovní místa. Jiní nemají chuť investovat svou energii do

přesvědčování členů Rady, o tom, co je dle jejich názoru a s profesního hlediska správné. Malá pozornost členů komunitního plánu věnovaná nedostačujícímu zastoupení členů jednotlivých cílových skupin může být způsobena tím, že členové komunitního plánu tento nedostatek nepociťují nebo necítí potřebu zapojovat další členy cílových skupin. Dále se může jednat o problém nespolehlivosti některých členů cílových skupin a špatné spolupráce s nimi, která členy komunitního plánu odrazuje od hledání dalších spoluúčastníků z řad cílových skupin.

2.1.2 Aplikační cíl A)

Jakých změn chce autor pomocí poznatků práce dosáhnout? Pro koho z toho plyne

prospěch? Jak se to projeví?  Zvýšení efektivity získávání informací o potřebách uživatelů cílových skupin (výběr a možná změna metod pro získávání informací, zapojení více uživatelů do procesu KP). Vhodným výběrem metod pro získávání informací o potřebách přímo od uživatelů a jejich aktivním zapojením do KP se odrazí na odhalení skutečných potřeb dané komunity a tím se zefektivní opatření pro plnění těchto potřeb - tedy dojde k poskytování služeb, které jsou skutečně potřebné (mají vysokou míru využívanosti danou cílovou skupinou) a naopak se omezí, zruší, transformují služby, které cílovou skupinou využívané nejsou. Prospěch z toho plyne především pro uživatele sociálních služeb, kterým bude poskytnuta pomoc dle jejich skutečných potřeb. Dalším důsledkem je efektivnější využití finančních prostředků při realizaci KP, který vychází z reálných potřeb uživatelů. Řešení sociálních problémů města se tak stává efektivnější. To prospívá i ostatním členům komunity (města), protože spokojenost cílových skupin má vliv na jejich chování a odráží se v celkové atmosféře města. S uspokojením potřeb cílových skupin se komunita (město) stává sociálně stabilnější, z čehož mají prospěch všichni občané.  Zvýšení aktivity všech aktérů KP (aktivní účast, lepší informovanost o procesu a problematice, změna postojů, práce s předsudky).  Zlepšení organizace procesu KP (rozdělení úkolů, plnění úkolů, cílené získávání kompetentních členů, odvolání dlouhodobě neaktivních členů)

Zvýšení aktivity členů úzce souvisí se zlepšením organizace procesu KP. Aktivní účast členů znamená rovnoměrné rozložení úkolů mezi jednotlivé členy, přesné vymezení jejich kompetencí, sledování plnění úkolů, schopnost sebereflexe, otevřená komunikace mezi členy, schopnost rozpoznat vliv předsudků na rozhodování členů KP a následná práce s nimi. Všichni členové KP by měli vědět o všem, co se v procesu KP děje. V rámci členů KP se zavede systém rovnoměrného toku informací, který umožní, aby každý člen měl volný přístup ke všem informacím, které s KP souvisí. Aktivní účast se stane podmínkou pro členství v procesu KP. Rovnoměrné rozdělení aktivit by mělo odlehčit některým více zatíženým členům KP. Celkově se tak zefektivní práce na KP, což prospěje uživatelům, poskytovatelům, zadavatelům sociálních služeb i široké veřejnosti tohoto města.

Čeho se poznatky práce mají týkat, aby bylo dosaženo žádoucí změny?

B)

Poznatky práce se mají týkat:  aspektů, které napomáhají v procesu komunitního plánování  aspektů, které brání v procesu komunitního plánování

Jak autor použije získané poznatky práce k dosažení žádoucího stavu?

C)

V rámci setkání všech pracovních skupin komunitního plánování a jejich členů autor prezentuje zjištěné překážky v procesu KP, jejich příčiny, důsledky a uvedené návrhy na jejich odstranění. Společně se členy KP se pokusí sestavit návrh na opatření vedoucí ke zkvalitnění procesu KP. V rámci zasedání Rady města autor přednese zjištěné poznatky své práce se zaměřením na pozitivní využití těchto poznatků při plnění současného a budoucích komunitních plánů (zjištěné překážky při tvorbě komunitních plánů a jejich plnění, jejich příčiny a důsledky) a předloží návrh opatření na jejich odstranění vytvořený pracovními skupinami a členy KP. Mezi konkrétní opatření lze zařadit např.: změnu strategie při tvorbě a realizaci komunitního plánování a to: 1.

Zapojením politických aktérů, kteří rozhodují o financování služeb, do všech fází

procesu KP a nejen do jeho vybraných částí (schvalování KP, poskytování finančních prostředků pro vznik a chod sociálních služeb, podpora vzniku nových sociálních služeb apod.)

Zapojením většího počtu osob z cílových skupin, kterým jsou služby poskytovány

2.

i širší veřejnosti formou veřejného zasedání a pomocí větší medializace a propagace účasti na tvorbě KP. 3.

Zavedení informačního toku mezi jednotlivými členy KP.

4.

Jasné vymezení kompetencí a rovnoměrné rozdělení úkolů mezi jednotlivé členy KP.

2.1.3 Poznávací cíl (hlavní výzkumná otázka) Jaké aspekty napomáhají a jaké brání procesu komunitního plánování města Louny?

2.2

Techniky sběru dat

Data od informantů autor ve své práci získával pomocí polostrukturovaného a standardizovaného rozhovoru. K zodpovězení hlavní a dílčích výzkumných otázek, využil kromě dat získaných z rozhovorů také informace získané analýzou vybraných dokumentů viz operacionalizace.

2.2.1 Analýza dokumentů „Analýza používaná při vyhodnocování dokumentů obsahujících informace o sociální realitě buď jejich interpretací (kvalitativní analýza), nebo pomocí kvantitativní analýzy (analýza obsahová). Za dokumenty se pokládají záznamy písemné, obrazové nebo zvukové povahy“ (Jandourek, 2001, str. 21). Jedná se o analýzu dokumentů poskytnutých koordinátorkou komunitního plánování města Louny. Zkoumány byly následující dokumenty: Tři komunitní plány sociálních služeb města Louny, Jednací řád pracovních skupin a Hodnocení kvality procesu plánování sociálních služeb v Ústeckém kraji.

2.2.2 Polostrukturované a standardizované rozhovory „Rozhovor je velice nákladná metoda, právě proto, že předpokládá osobní kontakt. Výrazným omezením je mnohem nižší počet dotazovaných (např. v porovnání s dotazníkem), časová i finanční nákladnost. Dalším omezením je skutečnost, že z odpovědí od nízkého počtu osob (řádově desítek) není možné vyvodit zobecnění pro celou skupinu (…) Výhodou metody rozhovoru je, že se díky němu dají získávat jedinečné náměty a názory dotazovaných a postihnout příčiny a souvislosti.(…) Klíčovou výhodou rozhovoru jako techniky sběru dat je možnost bezprostředního kontaktu výzkumníka se zkoumanou realitou a účastníky výzkumu (…)“ (Skřičková, 2007, M5 str. 10). Techniku standardizovaných rozhovorů s převážně otevřenými otázkami autor využil k získání kvalitativních dat formou vyprávění vybraných aktérů (viz výběr vzorku). Pro vedení rozhovoru si autor připravil otázky, které pomáhají navodit rozhovor a získat odpovědi na dané oblasti zkoumání. Zároveň však autor dává prostor informantům k volné interpretaci vlastních názorů, pocitů a postojů, čímž vznikají různé a jedinečné pohledy na proces komunitního plánování města Louny i jeho vybrané oblasti zkoumání. Během rozhovoru využívá autor též doplňujících otázek, jež mají za úkol upřesnit některá data potřebná k zjištění odpovědí na hlavní a doplňující výzkumné otázky. Konkrétní otázky pro rozhovor uvádí autor níže (viz operacionalizace). Polostrukturovaný rozhovor autor vedl s koordinátorkou komunitního plánování. Pro navození rozhovoru autor položil tři připravené otázky a nechal koordinátorce prostor k volnému vyjádření. Na základě vyjádření koordinátorky autor pokládal další otázky, které vznikaly až v průběhu rozhovoru.

2.3 Výběr vzorku Vzhledem ke stanoveným cílům práce se výběr vzorku týká všech členů, kteří se podílí na vzniku a realizaci komunitního plánování města Louny. Tyto aktéry lze rozdělit do čtyř kategorií (viz teoretická část) na uživatele, poskytovatele, zadavatele a širokou veřejnost. Z hlediska struktury procesu komunitního plánování zjištěné analýzou dokumentů vyplývá, že

členové komunitního plánování jsou rozděleni do tří pracovních skupin. Každá z těchto skupin se zaměřuje na určitou část cílové populace (rodiny s dětmi, zdravotně postižení, senioři) a má svého vedoucího pracovníka. Celý proces KP zaštiťuje koordinátorka komunitního plánování, která je zároveň zaměstnancem Města Louny, odbor sociálních věcí. U samého vzniku procesu KP v Lounech je důležitou osobou vedoucí sociálního odboru, která společně se svými podřízenými (současnou koordinátorkou KP a dalšími sociálními pracovníky) vyjednávala s politickými aktéry města Louny (a zároveň zadavateli sociálních služeb) o důležitosti vzniku samotného procesu. Při vzniku a v průběhu vývoje procesu KP města Louny provázel, školil, poskytoval zpětnou vazbu a pomoc členům KP supervizor z Centra komunitní práce v Ústí nad Labem.

2.3.1 Výběr respondentů pro polostrukturovaný rozhovor K uskutečnění polostrukturovaného rozhovoru oslovil autor všechny členy komunitního plánování podle jmenného seznamu s kontakty, obdrženého emailem od koordinátorky komunitního plánování. Jednalo se o 37 členů, většinu z nich autor požádal o rozhovor s vysvětlením o použití získaných dat do diplomové práce prostřednictví emailu, některé osobně a výjimečně telefonicky. S nahrávaným rozhovorem souhlasili pouze dva členové, dalších šestnáct členů odpovědělo na připravené otázky pro rozhovor a v případě nejasností na doplňující otázky formou emailové korespondence. Většina z nich se vyjádřila v tom smyslu, že si nepřeje být nahrávána, protože jim to není příjemné, nemají dostatek času, chtějí si odpovědi v klidu promyslet a zformulovat je písemně apod. S ostatními se nepodařilo navázat kontakt nebo napsali, že na otázky nechtějí odpovědět, protože jsou již dlouho mimo dění procesu komunitního plánování. Ve dvou případech byl jako důvod uveden dlouhodobě špatný zdravotní stav.

2.4 Operacionalizace „Uvedení těch měřitelných indikátorů, které naznačují výskyt zkoumaného jevu. Vytvoření operacionálních definic a upřesnění a standardizace pojmů uvedením těch empirických operací, které jsou nutné k jejich zachycení. Pravidla operacionalizace se mohou podle výzkumného problému lišit, důležitá je jejich účelnost. Především u sociálních jevů, které jsou vždy komplexní, není stanovení pouze jednoho jediného indikátoru možné. V sociologii je klasické pojetí operacionalizace vytvořené P.F.Lazarsfeldem, které postupuje v krocích od intuitivní představy pojmu, přes jeho rozčlenění na indikátory a výběr těch indikátorů, které jsou vhodné až k formování znaku“ (Jandourek, 2001, str. 177). Jedná se o přechod z jazyka teorie do jazyka proměnných, kdy se z hypotézy teoretické vytváří hypotéza pracovní a následně vznikají proměnné, jež lze měřit. (Žižlavský, 2003) Autor se zaměřuje na čtyři oblasti zkoumání. Tyto oblasti definuje pomocí znaků a jejich ukazatelů. Z ukazatelů pak vyplývají dílčí výzkumné otázky, jejichž souhrn tvoří odpověď na hlavní výzkumnou otázku. Pro získání odpovědí na dílčí výzkumné otázky autor sestavil otázky pro polostrukturovaný rozhovor a použil analýzu dokumentů.

.Hlavní výzkumná otázka: Jaké aspekty napomáhají a jaké brání procesu komunitního plánování města Louny?

Dílčí výzkumná otázka č. 1: Jak napomáhá, a jak brání procesu KP města Louny způsob organizace a řízení procesu?

Tabulka 1 Oblasti Definice organizační struktury, pracovních pozic, kompetencí, činností a odpovědnosti za jejich plnění.

Sledované znaky Zajištění legitimity procesu.

Indikátory Odsouhlasení záměru KP; způsobu, jakým bude probíhat a vytvořených komunitních plánů Radou města.

Otázky Otázky pro polostrukturo-vaný rozhovor s koordinát-torkou KP: Jak myšlenka KP v Lounech vznikla? Kdo s ní přišel? Kdo se jí chopil? Analýza dokumentů Zjišťováno: legitimita procesu usnesení Rady města, existence písemně zpracovaných dokumentů

Zajištění organizace a řízení KP. (Vznik organizační struktury KP města. Jasné definování pracovních pozic, vymezení kompe-tencí, činnosti a odpovědnosti za jejich plnění.)

Zajištění informovanosti o procesu uvnitř systému

Zajištění informovanosti všech členů KP o procesu.

Existence písemně zpracovaného popisu pracovních pozic, aktivit, činností, odpovědnosti za jejich plnění, požadavků na kvalifikovanost a kompetence osob na těchto pozicích. Znalost kompetencí a úkolů jednotlivých členů KP vymezených jednacím řádem. Změny organizační struktury v rámci jejího vývoje společně s procesem KP.

Existence písemného zpracování postupu předávání informací uvnitř systému.

Otázky pro polostrukturovaný rozhovor s koordinátorkou KP: Jaký byl postup vzniku procesu - iniciátoři, vzdělávání a informování, vznik řídící skupiny a pracovních skupin? Jakým způsobem se organizační struktura vyvíjela v průběhu prvního druhého a třetího komunitního plánu? Otázky pro standardizovaný rozhovor se členy KP: Kdo rozhoduje o členství v KP? Jaká je vaše úloha v procesu KP? Jsou nějakým způsobem rozděleny úkoly a kompetence mezi ostatní členy KP? Pokud ano, jak? Analýza dokumentů Zjišťováno: vymezení kompetencí a činností pracovních pozic. Vývoj organizační struktury společně s procesem. Analýza dokumentů: Zjišťováno: Způsob předávání informací uvnitř systému. Otázky pro polostrukturovaný rozhovor s koordinátorkou KP: Jakým způsobem informujete o procesu nové členy KP?

Pramen: Vlastní zpracování

Dílčí výzkumná otázka č. 2: Jak napomáhá, a jak brání procesu KP města Louny způsob informování a zapojování veřejnosti do procesu?

Tabulka 2 Oblasti

Sledované znaky

Indikátory

Otázky

Zapojení veřejnosti do procesu

Zapojení všech skupin - zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů a široké veřejnosti do procesu KP.

Dodržení principu triády. Míra zapojení veřejnosti do procesu. Písemně zpracovaný postup o způsobu zapojování veřejnosti do procesu.

Otázky pro standardizovaný rozhovor se členy KP: V jakém počtu a jakým způsobem jsou do procesu KP zapojeni: zadavatelé sociálních služeb, poskytovatelé, uživatelé, veřejnost? Analýza dokumentů: Zjišťováno: Počet jednotlivých skupin zapojených do procesu KP. Postup při zapojování veřejnosti do procesu.

Informování veřejnosti o procesu

Používané metody při informování veřejnosti o procesu.

Využití všech dostupných a doporučených metod k informování veřejnosti o procesu.

Otázky pro standardizovaný rozhovor se členy KP: Jsou informace o KP dostupné veřejnosti a jakým způsobem? Analýza dokumentů: Zjišťováno: Způsob a míra informování veřejnosti o procesu.


Dílčí výzkumná otázka č. 3: Jak napomáhá a jak brání procesu KP města Louny způsob zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb.

Tabulka 3 Oblasti Způsob zjišťování potřeb uživatelů

Sledované znaky Od koho jsou potřeby uživatelů zjišťovány. Jakým způsobem jsou potřeby uživatelů zjišťovány. Postup při zjišťování potřeb uživatelů.

Indikátory Používání doporučených metod při zjišťování potřeb uživatelů. Písemně zpracovaný postup způsobu zjišťování potřeb uživatelů. Zjišťování potřeb přímo od uživatelů.

Vznik komunitních plánů s ohledem na zjištěné potřeby

Způsob zpracování zjištěných potřeb v rámci procesu. Zohlednění zjištěných potřeb při tvorbě komunitních plánů.

Písemně zpracovaný postup pro zpracovávání zjištěných potřeb v rámci procesu. Písemně zpracovaný postup pro zohledňování zjištěných potřeb při tvorbě komunitních plánů.


Otázky Otázky pro standardizovaný rozhovor se členy KP: Od koho a jakým způsobem získáváte informace o potřebách uživatelů sociálních služeb? Analýza dokumentů: Zjišťováno: Použité metody při zjišťování potřeb uživatelů. Postup při zjišťování potřeb uživatelů. Otázky pro standardizovaný rozhovor se členy KP: Jak s těmito informacemi dále pracujete? Co je výstupem těchto informací? Jakým způsobem jsou tyto informace využity při tvorbě KP (komunitního plánu) Analýza dokumentů: Zjišťováno: Postup pro zpracovávání zjištěných potřeb. Postup pro zohledňování zjištěných potřeb při tvorbě komunitních plánů.

Výzkumná otázka č. 4: Co brání a co napomáhá zvyšování kvality procesu KP města Louny?

Tabulka 4 Oblasti Monitorování a vyhodnocování procesu

Sledované znaky Způsob monitorování a vyhodnocování procesu.

Indikátory Písemně zpracovaný postup pro monitorování a vyhodnocování procesu.

Otázky Otázky pro polostrukturovaný rozhovor s koordinátorkou KP: Kdo a jakým způsobem vyhodnocuje proces KP? Analýza dokumentů: Zjišťováno: Způsob monitorování a vyhodnocování procesu a odpovědné osoby za tyto činnosti.

Hodnocení procesu externími pracovníky

Silné stránky procesu. Slabé stránky procesu.

Naplněná kritéria vybraných oblastí. Částečně naplněná kritéria vybraných oblastí. Nenaplněná kritéria vybraných oblastí.

Hodnocení procesu členy KP

Silné stránky procesu. Slabé stránky procesu. Užitečnost a realizace komunitních plánů. Míra pomoci poskytovaná cílovým skupinám v rámci KP.

Členové vnímají komunitní plány jako užitečné a realizované. Členové vnímají poskytovanou pomoc cílovým skupinám jako adekvátní. Členové označují konkrétní části procesu za silné. Členové označují konkrétní části procesu za slabé.

Analýza dokumentů: Zjišťováno: Počet a popis naplněných kritérií a jejich zdůvodnění. Počet a popis částečně naplněných kritérií a jejich zdůvodnění. Počet a popis nenaplněných kritérií a jejich zdůvodnění. Otázky pro standardizovaný rozhovor se členy KP: Myslíte si, že je KP užitečný? Dochází podle Vás k realizaci KP? Jaké překážky jste vnímal/a nebo stále vnímáte při tvorbě KP? Jaké překážky jste vnímal/a nebo stále vnímáte při realizaci KP? Jaké jsou dle Vašeho názoru silné stránky KP? Jaké jsou jeho (další) slabé stránky? Je nějaká sociálně ohrožená skupina, která dle Vašeho názoru potřebuje více pomoci, než je jí poskytováno v rámci KP? Je nějaká sociálně ohrožená skupina, která naopak dle Vašeho názoru nepotřebuje tolik pomoci, kolik je jí v rámci KP poskytováno?

Zvyšování kvality procesu

Použití výsledků z hodnocení procesu ke zvyšování jeho kvality.


Postup pro využití výsledků z hodnocení procesu ke zvyšování jeho kvality.

Otázky pro polostrukturovaný rozhovor s koordinátorkou KP: Jakým způsobem jste zpracovaly výsledky z hodnocení kvality procesu externími pracovníky? Analýza dokumentů: Zjišťováno: Postup využití výsledků z monitorování a vyhodnocování procesu ke zvyšování jeho kvality.

3

Organizace a řízení procesu KP Tato kapitola je rozdělena do šesti podkapitol. Prvních pět se věnuje jednotlivým etapám

procesu KP města Louny, které popisují vznik samotného procesu, jeho pracovních skupin a způsob řízení procesu při tvorbě prvního, druhého a třetího komunitního plánu. Šestá podkapitola se zaměřuje na kompetentce účastníků komunitního plánování města Louny.

3.1 Cesta ke komunitnímu plánování v Lounech O komunitním plánování se pracovníci odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Lounech dozvěděli od svých kolegů z odboru sociálních věcí Krajského úřadu Ústeckého kraje. V té době (přibližně počátek roku 2004) již probíhal ve městě Ústí nad Labem druhý komunitní plán na období 2004-2006, první komunitní plán vznikl v tomto městě na období 2001-2003. Pracovníci Krajského úřadu na základě svých zkušeností doporučili Lounským pracovníkům sociálního odboru komunitní plánování také v Lounech. Silným argumentem pro pracovníky samotné i pro pozdější vyjednávání s vedením Města Louny, v otázce proč ve městě Louny komunitní plánování zavést, byla možnost získání finančních prostředků z Kraje, MPSV, ESF, podmíněné tvorbou a realizací komunitních plánů sociální péče. Koordinátorka komunitního plánování města Louny se k otázce zda to byl požadavek Krajského úřadu, aby město Louny začalo s komunitním plánováním, vyjádřila takto: “(…) To nebyl požadavek, protože tam to z žádného zákona nevyplývá, takže spíš to bylo takový, že nám vysvětlovali, že pokud si chceme dosáhnout na dotace taky někdy, tak by bylo dobrý, aby města měly komunitní plány zpracovaný. Protože fakt je, že sociální služby, když se tu budeme bavit o hlavně nestátních organizacích, tak jsou financovaný vlastně cestou Krajský úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí a vlastně už v tuto dobu některá města zpracovávala komunitní plány, tuším, že to bylo Ústí nad Labem určitě, nějaký Děčín a tak.(…).“ Pracovníci sociálního odboru přednesli návrh na zpracovávání komunitních plánů vedení Města, kde se však setkali dle slov koordinátorky KP s „nevolí“. V rozhovoru se autor koordinátorky ptá na možné příčiny této „nevole“ vedení Města a koordinátorka uvádí:“(…) No tak to nebylo ani z obav, bych řekla, ale spíš z toho, že v podstatě to není/nebyla povinnost Města za prvý, potom jsou to teda nějaký strategický plány, že jo. a za druhý nějak neviděli ani důvod, protože ta sociální práce

tenkrát byla nebo vůbec jako, jo, byla na takovém okraji, jo, toho zájmu, zájmu Města.(…) na co plány, který nemusí Město dělat (…)“ I přes počáteční problémy se nakonec pracovníkům odboru sociálních věcí a zdravotnictví povedlo vedení Města přesvědčit a Rada Města schválila záměr vytvořit komunitní plán. Realizací záměru byl pověřen odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Konkrétně se tohoto úkolu ujaly dvě osoby, vedoucí sociálního odboru a současná koordinátorka komunitního plánování. Pracovnice se začaly vzdělávat v problematice komunitního plánování. V roce 2004 absolvovala koordinátorka komunitního plánování 84 hodinový kurz v dané problematice. Následoval vzdělávací modul „Proces plánování rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji“ v rozsahu 160 hodin z toho později bylo akreditováno 80 hodin. Modul probíhal od listopadu 2006 do června 2008 a jeho pořadatelem byl Ústecký kraj a Centrum komunitní práce. Následovala další krátkodobější školení a v souvislosti s komunitním plánováním se koordinátorka soustavně vzdělává. V rámci školení se koordinátorka seznámila s Michalem Polesným projektovým manažerem a zástupcem ředitelky Centra komunitní práce (dále jen CKP) v Ústí nad Labem. Michal Polesný se významně podílel na utváření procesu komunitního plánování v Lounech jako odborný poradce. Zpočátku probíhaly osobní konzultace ohledně procesu komunitního plánování častěji a pravidelně. Později jejich četnost ubývala dle potřeb koordinátorské skupiny KP v Lounech. Dle slov koordinátorky je možné se na tohoto odborníka obrátit i dnes a v případě, že by se vyskytl problém vyžadující externí pomoc, by tak rozhodně učinila. Michal Polesný se stal odborným garantem 3. komunitního plánu města Louny.

3.2

Vytvoření pracovních skupin

Po proškolení a získání základních informací o komunitním plánování uspořádal odbor sociálních věcí a zdravotnictví setkání dnes již poskytovatelů sociálních služeb tehdy organizací poskytujících služby sociální péče, zdravotní péče a dalších, které nějakým způsobem poskytovali služby cílovým skupinám. Setkání proběhlo dne 25. 6. 2005 a účastnilo se ho 23 organizací. Na setkání byli zástupci těchto organizací informováni o záměru Města komunitního plánování. Na toto setkání byl přizván také Michal Polesný, který zúčastněným poskytl své poznatky z praxe, jak komunitní plánování probíhá v Ústí nad

Labem. Koordinátorka popisuje setkání organizací v rozhovoru takto:“(…) My jsme je seznámili s tím, co vlastně zamýšlíme, že teda by se udělaly nějaký pracovní skupiny, dali jsme jim veškerý informace ke komunitnímu plánování, který byly tenkrát dostupný, a požádali jsme je v podstatě, aby s námi na komunitních plánech spolupracovali.(…)“ Autor se v rozhovoru dále táže, zda všechny organizace přijaly výzvu ke spolupráci na komunitních plánech. Odpověď koordinátorky zní:“(…) Tak všichni ne, někteří. Tak ty nestátní subjekty, kterým jde hlavně o peníze, ty se zapojily samozřejmě všechny, a potom ty státní subjekty třeba řekly, že jim stačí posílat informace a tak, že ale až tak nevidí třeba tu svojí roli v tom zapojení.(…)“ Po vyjádření organizací ke spolupráci či nespolupráci při komunitním plánování, vytvořil odbor sociálních věcí dotazník. Sběr dat pomocí dotazníkové techniky trval od července do října roku 2005. Pomocí něj byly zjištěny základní údaje (např. kapacita, cílová skupina, jaké služby poskytují ad.) u organizací, které měly zájem, podílet se na komunitním plánování. Na základě zjištěných informací vytvořil odbor sociálních věcí tři pracovní skupiny a přiřadil k nim jednotlivé organizace dle jejich zaměření. Jedná se o pracovní skupiny v oblasti sociální pomoci a péče o zdravotně postižené; o seniory a o rodinu s dětmi, děti, mládež a občany v krizi. Tyto tři pracovní skupiny zaštiťuje manažerská skupina přejmenovaná na skupinu koordinační. Pracovní skupiny pro komunitní plánování města Louny byly vytvořeny do konce roku 2005. Každá pracovní skupina si volí vedoucího a tajemníka, schvaluje vlastní Statut (příloha č. 1) a Jednací řád (příloha č. 2).

3.3 První komunitní plán Na prvním komunitním plánu pracovaly čtyři výše zmíněné pracovní skupiny. Manažerskou skupinu tvořilo osm členů - vedoucí třech pracovních skupin, koordinátorka KP, vedoucí odboru sociálních věcí, zastupitelka Města a dvě další pracovnice odboru sociálních věcí. Pracovní skupinu v oblasti sociální pomoci a péče o rodinu a děti (později přejmenovanou viz níže) tvořilo dvanáct členů: dva zadavatelé, devět poskytovatelů a jeden uživatel. Do pracovní skupiny v oblasti sociální pomoci a péče o seniory se zapojilo devět členů z toho jeden zadavatel, šest poskytovatelů a dva uživatelé. Pracovní skupina v oblasti sociální pomoci a péče o zdravotně postižené občany se skládala z dvanácti členů: jeden

zadavatel, sedm poskytovatelů, dva uživatelé a dvě osoby pečující o osobu blízkou. Počátkem roku 2006 se setkávaly pracovní skupiny každá v jiný čas a na jiném místě. Pracovaly odděleně, jejich společným členem byla a je koordinátorka, která se účastní všech setkání. Z počátku tvoření komunitního plánu jsou setkání skupin frekventovanější, jak se zmiňuje koordinátorka komunitního plánování:“(…) samozřejmě pokud se tvoří komunitní plán, tak vždycky v tu chvíli je ta práce těch pracovních skupin intenzivnější, jo, takže si troufnu říct, že úplně na začátku to třeba bylo víckrát než jednou do měsíce (…)“ První schvalování pracovních plánů ve skupinách se datuje od března roku 2006. Plán se tvořil celý rok 2006 a schvalován byl na období 2007-2008. V rámci zjišťování potřeb cílových skupin proběhlo dotazníkové šetření, jak je uvedeno v prvním komunitním plánu “(…) dotazníkové šetření pro občany Města Louny a jejich zpracování bylo realizováno v období únor-duben 2006. Občanům bylo rozdáno celkem 1144 dotazníků. Některé organizace si pro větší zájem dotiskly dotazníky další.(…)“ Každá pracovní skupina zpracovala SWOT analýzu stávajících služeb pro dané cílové skupiny. Výsledky dotazníkového šetření a SWOT analýzy každé pracovní skupiny jsou popsány v prvním komunitním plánu. Koordinátorka komunitního plánování hodnotí první komunitní plán jako nedokonalý a její slova naznačují obtíže při procesu schvalování Městskou Radou „(…)protože samozřejmě ten první plán byl nedokonalej, my jsem tomu vůbec nerozuměli, v podstatě, takže to bylo spíš takový, že jsme spíš udělali statistickej výčet toho, co se tady děje nebo neděje, než že by se to nějak moc komunitnímu plánu blížilo, teda jo. Takže v podstatě, samozřejmě, že to nebylo vůbec nic dokonalýho a vůbec nic úplně skvělýho, ale Rada to teda nakonec nechala nějakým způsobem projít s tím, že pak už za tu dobu, za ty dva další roky, kdy už jsme s pracovníma skupinama pracovaly a měly jsme taky svýho supervizora, tak samozřejmě druhý plán už byl vo něčom trošku úplně jinym.(…)“

3.4 Druhý komunitní plán Při tvorbě druhého komunitního plánu byly pracovní skupiny zastoupeny takto. Pracovní skupinu v oblasti péče o osoby se zdravotním postižením tvořilo celkem 14 členů z toho jeden

zadavatel, dva uživatelé, deset poskytovatelů a jeden člen zastupující veřejnost. Pracovní skupina v oblasti péče o seniory měla v té době 9 členů, z nichž tři byli z řad uživatelů, jeden za zadavatele a pět za poskytovatele. Pracovní skupinu v oblasti péče o rodinu s dětmi, děti, mládež a občany v krizi představovalo 10 členů skládajících se z jednoho zadavatele a devíti poskytovatelů. Jedenáctičlenná koordinační skupina byla zastoupena předsedkyní koordinační skupiny, koordinátorkou KP, třemi předsedkyněmi pracovních skupin, členkou Zastupitelstva a Rady města Louny, vedoucí odboru sociálních věcí, třemi poskytovateli a jedním uživatelem. Ke kvalitě druhého komunitního plánu zásadně přispěly jednak nabyté zkušenosti členů jednotlivých skupin tvorbou prvního komunitního plánu, ale také znalosti získané odborným poradenstvím Michala Polesného projektového manažera CKP v Ústí nad Labem. Koordinátorka KP se v rozhovoru zmiňuje o těžkostech v počátcích plánování, kdy pracovnice

neměly

dostatečné

teoretické

znalosti

ani

zkušenosti

s komunitním

plánováním:“(…) to šlo hodně rychle najednou, jo, to bylo takový hektický ze začátku. Tak jsme ho měly jakoby toho v uvozovkách poradce už na začátku, ale my jsme mu nerozuměli, až tak úplně chvílemi (…) Voni už v tom pracovali dlouho a my jsme najednou začali dělat něco, o čem jsme sice měli nějaký teoretický povědomí, ale to bylo tak všechno (…)“ Na rozdíl od prvního komunitního plánu se v druhém komunitním plánu uplatňuje připomínkovací proces. Proces připomínkování probíhal ve dnech 6. 1. - 13. 1. 2009. Na každé kontaktní místo bylo umístěno 20 připomínkovacích formulářů. Kontaktní místa vznikla vytipováním organizací s vysokou koncentrací cílových skupin. Připomínkovací formuláře byly rozesílány i elektronickou formou. Celkem se sebralo 14 připomínek od 1 subjektu a to v elektronické podobě. Tímto jediným subjektem byl již zmiňovaný odborný poradce Michal Polesný. Ze čtrnácti připomínek jich bylo osm zapracováno, jedna částečně a pět nezapracováno do komunitního plánu. V porovnání s prvním komunitním plánem byly v druhém komunitním plánu cíle a opatření četnější a přesněji definované. Druhý komunitní plán byl Radou Města schválen dne 21. 1. 2009 na období 2009-2011.

3.5 Třetí komunitní plán Složení jednotlivých skupin při tvorbě třetího komunitního plánu, bylo následující. Koordinační skupinu tvořilo sedm členů: předsedkyně koordinační skupiny, vedoucí odboru sociálních věcí, koordinátorka KP, předsedkyně třech pracovních skupin a člen Zastupitelstva

města Louny. Pracovní skupina v oblasti péče o rodinu s dětmi, děti, mládež a občany v krizi se stávala ze 14 členů: jeden zadavatel, dvanáct poskytovatelů a jeden uživatel. Pracovní skupina v oblasti péče o seniory tvořilo dohromady 9 členů: tři uživatelé, jeden zadavatel a pět poskytovatelů. Pracovní skupina v oblasti péče o zdravotně postižené občany zastupovalo třináct členů: jeden zadavatel, šest poskytovatelů a šest uživatelů. Proces připomínkování probíhal ve dnech 6. 2. - 15. 2. 2012. Připomínkovací formuláře byly zaslány pouze v elektronické podobě. Celkem bylo přijato 16 připomínek, z toho 15 jich pocházelo od supervizora Michala Polesného a jedna od Svazu tělesně postižených. Z těchto patnácti připomínek bylo devět zapracováno, dvě částečně a čtyři nezapracovány do komunitního plánu. Třetí komunitní plán Rada Města schválila dne 19. 3. 2012. Obrázek 1: Schéma organizační struktury

Pramen: 3. Komunitní plán sociální péče města Louny na období 2012-2014

Na základě třetího komunitního plánu byl hodnocen proces komunitního plánování města Louny v rámci „Hodnocení kvality procesu plánování sociálních služeb v Ústeckém kraji“. K doplnění této kapitoly následuje prezentace výsledků vybraných oblastí tohoto hodnocení. Součástí hodnocení oblasti „Legitimita“ (viz analýza dokumentu „Hodnocení kvality procesu plánování sociálních služeb v Ústeckém kraji“) je naplnění/nenaplnění tří kritérií. Kritéria se týkají těchto částí: tvořit/netvořit Plán rozvoje sociálních služeb, určení pravidel,

kterými se bude řídit proces tvorby Plánu rozvoje sociálních služeb a nakonec schválení/neschválení vytvořeného Plánu rozvoje sociálních služeb. Legitimita spočívá v souhlasu s předloženými návrhy výše zmíněných částí procesu a to formou usnesení samosprávy v tomto případě zastoupenou Radou Města. Výsledky ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 5: Oblast - Legitimita Kritérium Vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb je schváleno samosprávou.

Oblast - Legitimita Indikátor kvality Je předloženo písemné usnesení samosprávou, které schvaluje vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb.

Je schválen záměr tvorby Plánu rozvoje sociálních služeb a obsahuje: poslání a cíl procesu, územní dosah, harmonogram časového a finančního určení procesu, organizační strukturapersonální zajištění, vymezení pravomocí, definované výstupy procesu.

Je předloženo písemné usnesení samosprávy, které schvaluje záměr vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb nebo existuje více usnesení samosprávy, která schvalují jeho části.

Plán rozvoje sociálních služeb je schválen samosprávou.

Je předloženo písemné usnesení samosprávy, které schvaluje Plán rozvoje sociálních služeb.

Hodnocení Naplněno

Nenaplněno

Naplněno

Pramen: vlastní zpracování

V oblasti legitimity došlo k naplnění dvou ze tří kritérií. Samospráva schválila tvoření Plánu rozvoje sociálních služeb a jeho první realizaci (tedy první vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb). Kritérium, které nebylo naplněno, se týká záměru tvorby Plánu rozvoje sociálních služeb, tedy pravidel, jak by měl proces plánování probíhat. V poznámkách hodnocení je uvedeno, že „usnesení samosprávy neexistuje“ Autor z tohoto výroku usuzuje, že neexistuje dokument, který popisuje postup, jakým se řídí aktéři při tvorbě a realizaci komunitního plánu.

Oblast „Řízení procesu plánování“ byla hodnocena pomocí pěti kritérií zabývající se organizační strukturou, popisem pozic a jejich odpovědností za určité činnosti, komunikací mezi členy pracovních skupin a informovaností uvnitř systému (mezi skupinami). Jejich naplnění spočívalo ve stanovení a schválení pravidel upravujících řízení procesu, jednotlivé pozice, způsoby rozhodování ve skupinách ad. Výsledky hodnocení ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 6: Oblast - Řízení procesu plánování Oblast - Řízení procesu plánování Kritérium Indikátor kvality Je definována organizační Dokumenty (existující struktura procesu plánování, popisující dokumenty). popis činností, rozhodovací pravomoci a zodpovědnost jednotlivých pozic. Jsou zpracována, schválena a v praxi uplatňována pravidla upravující postavení, organizaci Existuje schválený popis a způsoby jednání skupin postavení a způsob jednání podílejících se na plánování skupiny. sociálních služeb (statuty, jednací řády apod.) Výstupy jednotlivých pracovních skupin jsou Jsou uplatňovány takové kompatibilní. Členové postupy, které zajistí pracovních skupin jsou kompatibilní výstupy obeznámeni s postupy práce pracovních skupin. a s formou výstupů pracovní skupiny. Z namátkou vybraných zápisů Při jednání skupiny podílející se jednání skupin, rozhovorů na plánování sociálních služeb s členy a jednacích řádů je je upřednostňováno zřejmé, že je upřednostňováno konsenzuální rozhodování. konsenzuální rozhodování. Způsob informování a předávání informací je závazně popsán v některém ze základních dokumentů, nebo je Je zajištěna informovanost popsán samostatně. uvnitř systému. Z rozhovorů s účastníky plánování je zřejmé, že jsou se způsobem informování seznámeni. Pramen: vlastní zpracování

Hodnocení Částečně naplněno

Naplněno

Naplněno

Naplněno

Částečně naplněno

V této oblasti se podařilo naplnit tři kritéria a dvě částečně. V částečně naplněných kritériích hodnotitelé poukazují na to, že organizační struktura je sice stanovena, ale pouze součástí komunitního plánu a ostatní činnosti nejsou definovány vůbec. Dále uvádí, že komunikaci uvnitř systému (mezi skupinami) zajišťuje koordinátor, který je přítomen na všech setkání napříč skupinami a dále se informace mezi skupinami šíří v rámci společných akcí. Zajištění informovanosti uvnitř systému není definováno písemně.

3.6 Kompetence členů KP Kompetence členů komunitního plánování Města Louny jsou definovány jednacím řádem každé pracovní skupiny a to tímto způsobem:  Koordinátor pracovní skupiny: - řídí pracovní skupinu a odpovídá za její činnost, - určuje čas a místo jednání pracovní skupiny, - navrhuje program jednání

,

- rozhoduje o přizvání dalších osob na jednání, - řídí průběh jednání, - zastupuje pracovní skupinu navenek, - zúčastňuje se jednání řídící koordinační skupiny a přenáší úkoly pracovní skupině.  Člen pracovní skupiny: - účastní se jednání a hlasování pracovní skupiny, - předkládá návrhy, - plní úkoly určené pracovní skupinou, - navrhuje body do programu jednání.  Tajemník pracovní skupiny: - zajišťuje administrativní agendu pracovní skupiny, - z pověření koordinátora svolává jednání, - zajišťuje organizační přípravu a průběh jednání, - zpracovává písemný zápis z jednání pracovní skupiny.

V rozhovoru s koordinátorkou KP autor sám přiznává, že ačkoliv je členem KP, o existenci jednacího řádu skupiny nevěděl. Koordinátorka na to autorovi odpovídá: „(…) všem novym jsem to řikala, ať potom přijdou, jestli chtěj vědět další informace, ať se přijdou zeptat, ale jako, že bych ho každýmu nesla (…)“. Aby autor zjistil informovanost ostatních členů o jednacím řádu, položil jim otázky související s kompetencemi, jež jsou jednacím řádem vymezené: 1) Jaká je Vaše úloha v procesu KP? 2) Kdo rozhoduje o členství v KP? 3) Jsou nějakým způsobem rozděleny úkoly a kompetence mezi ostatní členy KP? 4) Pokud ano, jak?

Ad 1) Na otázku: „Jaká je Vaše úloha v procesu KP?“, odpovědělo 18 z celkového počtu 37 dotazovaných. 8 z nich definovalo svůj status, tak jak je uveden v jednacím řádu tzn.: člen pracovní skupiny, koordinátor. Jako tajemník se nikdo neuvedl, tento status se neobjevuje ani v komunitním plánu.

3 osoby se označily vedoucími pracovních skupin, které popisuje

organizační struktura, v komunitním plánu jsou tyto osoby označovány statusem „předseda“. Jeden z členů uvedl, že je vedoucím pracovní skupiny prevence kriminality. Status „vedoucí pracovní skupiny“ v jednacím řádu definován není. Pracovní skupina prevence kriminality není součástí organizační struktury KP. Dva dotazovaní se definovali jako uživatelé. Další čtyři respondenti popsali svou úlohu pomocí těchto činností: „Práce ve skupině pro seniory; plním úkoly, které skupina má. Dáváme návrhy, většinou řešíme věci, které se týkají naší cílové skupiny.; uplatnit své zkušenosti při tvorbě KP; účastnit se schůzek KP a informovat naše vedení o připravovaných projektech a jiných věcech.“ Ad 2) Na otázku: „Kdo rozhoduje o členství v KP?“, odpovědělo 18 z celkového počtu 37 dotazovaných. Přičemž 11 členů odpovědělo na otázku tak, jak je to stanoveno jednacím řádem tzn.: skupina je otevřená, návrh na přijetí člena podává koordinátor KP a o přijetí člena do pracovní skupiny hlasují její členové. 2 členové se domnívají, že o členství rozhoduje sama koordinátorka a 1 člen uvádí koordinátorku společně s vedoucími pracovních skupin. Další 4 odpovědi znějí: „Nejspíš rada/členové KP….???, asi Rada Města, MěÚ, KP hlasuje“. Ad 3) Na otázku: „Jsou nějakým způsobem rozděleny úkoly a kompetence mezi ostatní členy KP?“, opovědělo 18 osob z celkového počtu 37 dotazovaných. Z toho 17 odpovědí bylo

kladných a 1 záporná. Ad 4) Na otázku: „Pokud ano, jak?“ odpovědělo 17 členů z celkového počtu 37 dotazovaných. Z toho jedna odpověď byla negativní. Ostatní se dají rozdělit dle obsahu na odpovědi: a)

obecného charakteru:

 „Členové jsou rozděleni do komisí podle cílové skupiny.“  „Každá pracovní skupina má své úkoly a strategie.“  „Každá pracovní skupina má své cíle a povinnosti.“  „Podle konkrétního úkolu, vedení komise a tajemnice komise je určena Městem Louny.“ b)

konkrétního charakteru se zaměřením:

- na činnosti  „Administrativní a organizační záležitosti řešíme s manažerkou KP, sběr dat a analýzy, vydávání informačních materiálů zpracováváme společně.“  „Většinou jde o písemné zpracování dotazníků nebo jiných materiálů. Vyjádření se k nějakým konkrétním problémům.“  „Jeden řídí proces, další zapisuje návrhy a všichni se vyjadřují.“  „Není nikde napsáno ani přesně určeno, kdo má jaký úkol či úlohu. Jednotliví členové přinášejí do pracovní skupiny připomínky, informace o potřebách uživatelů jednotlivých sociálních služeb, podněty, návrhy a všichni spolupracují na SWOT analýze.“ - na ochotu  „Kdo chce pracovat a má možnost informací.“  „Podle ochoty dotyčných.“ - na problematiku  „Další úkoly rozdělujeme dle potřeby vždy tomu, kterému je problematika nejbližší např. mapování arch. bariér vozíčkáři a nevidomí.“  „Rozdělují se podle závěrů a stanovených úkolů skupiny z jednotlivých setkání členů skupiny.“  „Každý podle svého zaměření, např. vozíčkáři bariéry.“

 „Podle toho, kdo z členů skupiny má k dané problematice nejblíže.“

Vedoucí jedné pracovní skupiny se k této otázce vyjádřila v tom smyslu, že vše zaštiťuje koordinátor a tedy i funkce vedoucího je spíše formální. Členové skupiny nemají jasně dané či rozdělené konkrétní úkoly, pokud má z nich někdo blízko k problematice, která se v rámci KP řeší, tak si k tomu „(…) řekne své nebo se ujme nějakého zjišťování (…).“ Jediným respondentem, který se v odpovědi odkazuje přímo na jednací řád a statut jednotlivých pracovních skupin je koordinátor komunitního plánování města Louny.

Oblast „Kvalifikace a kompetentnost“ posuzovali hodnotitelé (viz analýza dokumentů „Hodnocení kvality procesu plánování sociálních služeb v Ústeckém kraji) pomocí dvou kritérií, která obsahovala: personální složení procesu Plánování rozvoje sociálních služeb a jejich kvalifikační předpoklady. Naplnění těchto kritérií spočívalo v zajištění kompetentních osob mající potřebné vzdělání, znalosti i dovednosti a to stanovením požadavků na vzdělání a kompetence osob podílejících se na procesu plánování sociálních služeb. Výsledky hodnocení jsou součástí následující tabulky.

Tabulka č. 7: Oblast - Kvalifikace a kompetentnost

Kritérium Jsou stanoveny minimální požadavky na kvalifikaci a kompetentnost pozic v organizační struktuře procesu plánování sociálních služeb. Tyto požadavky odpovídají vykonávaným činnostem na konkrétních pozicích. Je zajištěno vzdělávání pro všechny účastníky procesu plánování. Pramen: vlastní zpracování

Oblast - Kvalifikace a kompetentnost Indikátor kvality Je k dispozici organizační struktura s požadavky na kvalifikaci a kompetentnost osob, vykonávající odborné činnosti na stanovených pozicích, jejichž naplnění lze doložit. Zajištěno rozhovory s účastníky procesu, popřípadě studiem dokumentů. Existující nabídka vzdělávání pro účastníky procesu je doloženo, je nabízena účastníkům procesu. Zjištěno rozhovory s účastníky procesu, popřípadě studiem dokumentů.

Hodnocení


Naplněno

V této oblasti bylo jedno kritérium naplněno a druhé částečně naplněno. V poznámkách hodnotitelé popisují, že organizační struktura je stanovena, chybí však dokumentační popis požadavků na kvalifikaci a kompetentnost účastníků procesu plánování. Nabídka vzdělávání je účastníkům zasílána elektronicky, někteří se účastní. Přibližně dvakrát do roka je poskytováno členům pracovních skupin školení odborníka z různých organizací dle jejich požadavků.

Shrnutí Výčet vzdělávacích programů poukazuje na kvalifikovanost koordinátorky KP města Louny a vedoucí sociálního odboru. Pravidelná školení jsou nabízena také ostatním účastníkům procesu, čímž je do jisté míry zaručena i jejich kvalifikovanost. Ze zjištěných dat je prokazatelné působení koordinační skupiny, která řeší spolupráci obce s ostatními účastníky procesu a zajišťuje mj. legitimitu procesu. Analýzou vybraných dokumentů bylo však zjištěno, že legitimita procesu KP není zajištěna v plném rozsahu. Rada města schválila tvorbu komunitních plánů a první tři vytvořené plány, avšak chybí usnesení na způsobu, jakým má proces komunitního plánování probíhat. Obsahové části jednotlivých komunitních plánů se liší. První komunitní plán obsahuje tři části: Úvod (účel, hodnoty, cíle KP a přínos pro obec), Informace potřebné k plánování (demografické a statistické údaje, finanční prostředky komisí RM, dotazníkové šetření), Rozvoj služeb a péče pro jednotlivé cílové skupiny (cíle a opatření). Druhý a třetí plán je rozdělen do šesti částí: Úvod (účel, hodnoty, cíle KP, přínos pro obec, z čeho členové KP vycházeli), Informace potřebné ke komunitnímu plánování (demografické údaje), Zdroje potřebné ke komunitnímu plánování (financování sociálních služeb, údaje o vybavenosti území kapacitami pro poskytování péče, náklady na sociální služby, registrované sociální služby), Rámec plánování a proces konzultací komunitního plánu (organizační struktura, statistika připomínek k návrhu KP), Přehled cílů a opatření za jednotlivé pracovní skupiny, Společné cíle a opatření pracovních skupin. K rozšíření obsahu druhého a třetího komunitního plánu došlo na základě využití metodik pro plánování sociálních služeb ve spolupráci s garantem komunitního plánu, což prokazuje garanci a metodickou činnost procesu. V prvním a třetím komunitním plánu jsou SWOT analýzy jednotlivých pracovních skupin součástí komunitního plánu, tedy zveřejněny.

Ve druhém komunitním plánu se uvádí, že pracovní skupiny vycházely při tvorbě cílů a opatření ze SWOT analýzy, ale její výsledky nejsou součástí tohoto komunitního plánu, což je v rozporu s doporučeními v rámci metodik plánování sociálních služeb. Mezi další nedostatky patří užívání nejednotné terminologie jednak mezi členy KP, ale také v jednacím řádu a komunitních plánech sociálních služeb. Někteří členové se zmiňují o pracovních skupinách jako o komisích. Všichni členové používají termín „vedoucí pracovní skupiny“, který však v jednacím řádu není definován. V jednacím řádu je definován „tajemník“, jehož kompetence odpovídají kompetencím „vedoucího pracovní skupiny“. V komunitním plánu odpovídá těmto dvěma termínům (tajemník, vedoucí pracovní skupiny) označení předseda/předsedkyně pracovní skupiny, které také není uvedeno v jednacím řádu. Tyto rozdíly v terminologii mohou způsobit dezorientaci v organizační struktuře a mít negativní vliv na fungování procesu KP. Nezúčastněná osoba může nabýt dojmu, že kromě pracovních skupin existují ještě další rozdělení členů do tzv. komisí, nehledě na fakt, že kompetence vedoucího či předsedy pracovní skupiny v jednacím řádu nenajde. Další problém spatřuje autor v nedostatečné informovanosti členů KP o samotném procesu (struktuře, kompetencích). Přičemž vychází jednak z odpovědí členů vztahujících se k otázkám ohledně kompetencí. V některých případech jsou odpovědi obecné a nepopisují žádné konkrétní kompetence. V jiných případech uvádějí členové konkrétní činnosti nebo kritéria, podle kterých jsou úkoly rozdělovány. Na jasné vymezení kompetencí dle jednacího řádu odkazuje pouze koordinátor KP. Výše zmíněné poznatky doplňují zjištění získaná analýzou dokumentu „Hodnocení kvality procesu plánování sociálních služeb v rámci Ústeckého kraje“. V oblasti „kompetence a kvalifikovanost“ hodnotitelé popisují, že organizační struktura je stanovena, chybí však dokumentační popis požadavků na kvalifikaci a kompetentnost účastníků procesu plánování. Nabídka vzdělávání je účastníkům zasílána elektronicky, někteří se účastní. Přibližně dvakrát do roka je poskytováno členům pracovních skupin školení odborníka z různých organizací dle jejich požadavků. V oblasti „Řízení procesu“ hodnotitelé poukazují na to, že organizační struktura je sice stanovena, ale pouze součástí komunitního plánu a ostatní činnosti nejsou definovány vůbec. Dále uvádí, že komunikaci uvnitř systému (mezi skupinami) zajišťuje koordinátor, který je přítomen na všech setkání napříč skupinami a dále se informace mezi skupinami šíří v rámci společných akcí. Zajištění informovanosti uvnitř systému není definováno písemně. Z těchto zjištění jednoznačně vyplývá absence dvou důležitých písemně zpracovaných dokumentů. Prvním z nich jsou jasně definované požadavky na kvalifikovanost a kompetentnost osob majících

odpovědnost za činnosti souvisejícími s jasně vymezenými pracovními pozicemi. Druhý dokument popisující postup, jakým jsou předávány všechny informace o procesu všem členům komunitního plánování.

Informování a zapojování veřejnosti do

4

procesu KP Tato kapitola je rozdělena do dvou podkapitol. V první podkapitole je popsáno, do jaké míry byli do tvorby a realizace prvních třech komunitních plánů města Louny zapojeni uživatelé, zadavatelé, poskytovatelé - (dodržení principu triády) a široká veřejnost. Druhá kapitola se pak zabývá způsobem informování veřejnosti o procesu KP města Louny.

4.1 Dodržení principu triády Zapojování všech účastníků do procesu komunitního plánování je důležitá, ale mnohdy náročná součást procesu. Do jaké míry byli do tvorby a realizace prvních třech komunitních plánů města Louny zapojeni zadavatelé, poskytovatelé, uživatelé, ale také široká veřejnost v jednotlivých pracovních skupinách ukazují následující tabulky.

Tabulka č. 8: 1. Komunitní plán 2007 - 2008 1.KP 2007 - 2008 Pracovní skupiny pro oblast sociální péče o: ZP občany 1

Koordinační skupina 2

Zadavatel

1

Rodiny s dětmi 2

Poskytovatel

6

9

7

6

28

Uživatel

2

1

2

0

5

Širší veřejnost

0

0

2

0

2

Celkem

9

12

12

8

41

Seniory


Celkem 6

Tabulka č. 9: 2. Komunitní plán 2009 - 2011 2.KP 2009 - 2011 Pracovní skupiny pro oblast sociální péče o: ZP občany 1

Koordinační skupina 3

Zadavatel

1

Rodiny s dětmi 1

Poskytovatel

5

9

10

7

31

Uživatel

3

0

2

1

6

Širší veřejnost

0

0

0

0

0

Celkem

9

10

13

11

43

Seniory

Celkem 6


Tabulka č. 10: 3. Komunitní plán 2012 - 2014 3.KP 2012 - 2014 Pracovní skupiny pro oblast sociální péče o: Rodiny s dětmi

Seniory

Koordinační skupina

ZP občany

Celkem

Zadavatel

1

1

1

2

5

Poskytovatel

5

12

6

5

28

Uživatel

3

1

6

0

10

Širší veřejnost

0

0

0

0

0

Celkem

9

14

13

7

43


Z tabulek je zřejmé, že zapojit všechny skupiny občanů (zadavatele, poskytovatele, uživatele a širokou veřejnost), kterých se komunitní plánování služeb sociální péče týká, se podařilo pouze při tvorbě prvního komunitního plánu, i když princip triády byl zachován při tvorbě všech třech komunitních plánů. Je zde také patrný nerovnoměrný počet členů zastupujících tyto skupiny. Lze říci, že nejpočetnější skupinu v procesu komunitního plánování města Louny tvoří poskytovatelé sociálních služeb a nejméně početnou skupinu zastupuje široká veřejnost. Ostatní dvě skupiny zadavatelé a uživatelé jsou v prvním a druhém komunitním plánu srovnatelně velké. Ve třetím komunitním plánu se počet uživatelů zvyšuje

a je dvojnásobný oproti počtu zadavatelů. Počty členů jednotlivých skupin byly definovány koordinátorkou komunitního plánování, která upozorňuje na problematiku s určením některých členů, protože jsou zároveň poskytovateli i uživateli. Otázkou je, jestli se při řešení otázek rozhodují jako poskytovatelé či uživatelé nebo berou v úvahu oba tyto pohledy. Je však nutné počítat s tímto faktem jako s možnou odchylkou (± 1 až 2 členi) uvedených počtů v tabulce č. 1-3. Stejně tak autor dále uvažuje, že poskytovatelé v procesu komunitního plánování vybranou situaci nehodnotí vždy v roli poskytovatele jedné konkrétní sociální služby, kterou poskytují, ale využívají svých znalostí, vědomostí a zkušeností, vnímají proces komunitního plánování v širších souvislostech, vyjadřují se k tématům, která přímo nesouvisí se sociálními službami, jež poskytují a zastupují tak odbornou veřejnost. Autor spatřuje problém v nízkém počtu uživatelů, zadavatelů a osob z široké (laické) veřejnosti zapojených do procesu KP.

Hodnocená oblast „Zapojování“ (viz analýza dokumentu „Hodnocení kvality procesu plánování sociálních služeb v Ústeckém kraji“) se zaměřuje na zapojování všech aktérů (zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů, dalších zainteresovaných skupin a veřejnosti) do procesu plánování. Posuzována byla tato oblast z hlediska tří kritérií. K jejich naplnění je zapotřebí prokázat existenci postupu zapojování všech skupin, jejich spolurozhodování a spoluúčast při tvorbě Plánu rozvoje sociálních služeb. Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže.

Tabulka č. 11: Oblast - Zapojování Kritérium Je zpracován a v praxi uplatňován postup zapojování, který obsahuje: účel a způsoby zapojování, aktéři jsou informováni o možnostech svého zapojování do tvorby střednědobého Plánu sociálních služeb, harmonogram činností zapojování, kritické body (selhání) a návrh jejich řešení, systém vnějšího připomínkování dokumentů. Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé jsou zastoupeni v organizační struktuře a zapojeni do rozhodovacích procesů.

Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé se podílejí na přípravě a zpracování Plánu rozvoje sociálních služeb. Jsou vytvořeny podmínky, aby jednotlivé priority, opatření a aktivity Plánu mohly být připomínkovány veřejností.

Oblast - Zapojování Indikátor kvality Je zpracován písemný postup zapojování dle tohoto kritéria, který lze doložit z jednoho, popřípadě více dokumentů. Uplatňování tohoto dokumentu v praxi je doloženo důkazy.

Jsou předloženy dokumenty, které dokládají zastoupení uživatelů, zakladatelů a poskytovatelů v rámci organizační struktury a jejich podíl na rozhodování (např. organizační schéma, zápisy z jednání, prezenční listiny apod.) Údaje z předložených dokumentů jsou potvrzeny v rozhovorech s uživateli, poskytovateli a zadavateli. Jsou k dispozici materiály dokládající zapojení uživatelů, poskytovatelů i zadavatelů do přípravy a zpracování Plánu rozvoje sociálních služeb a materiály dokládající možnost zapojení veřejnosti při připomínkování priorit, opatření a aktivit. Údaje z předložených dokumentů jsou potvrzeny v rozhovorech s poskytovateli, uživateli, zadavateli a veřejností.

Hodnocení Naplněno

Naplněno

Naplněno


V této oblasti byla všechna tři kritéria vyhodnocena jako naplněná. V poznámkách se hodnotitelé odkazují na jednací řád a statuty jako důkaz o zapojování všech skupin (uživatelů, zadavatelů a poskytovatelů), komunitní plán jako důkaz o účasti všech skupin při tvorbě KP a připomínkovací proces zveřejněný na webových stránkách Města jako důkaz o možnosti veřejnosti zapojit se do tvorby KP.

3.1 Informování veřejnosti o procesu KP Při zjišťování jakým způsobem je o procesu informována široká veřejnost, byla zjištěna tato fakta. Informace širší veřejnosti jsou poskytovány prostřednictvím webových stránek Městského úřadu, kde jsou k dispozici tyto dokumenty:  Výzkum veřejného mínění k problematice kriminality,  Katalog sociálních služeb ve městě Louny na rok 2014,  Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje pro tvorbu strategie prevence kriminality, na území Ústeckého kraje na období 2009-2011,  3. komunitní plán sociální péče města Loun na období 2012-2014,  Letáky MÚ s názvy: Chraňte své bezpečí, Žiji s agresorem, Šikana, Máte problémy se svým dítětem, Násilí na dětech, Oběti trestného činu, Právní povědomí,  Manuál s názvem „Informace pro občana v mimořádné situaci“. V tištěné podobě jsou tyto dokumenty k dispozici na kontaktních místech, což jsou vytipovaná místa často navštěvovaná veřejností a cílovými skupinami (např. Informační středisko MÚ Louny, Městská knihovna Louny, MPS s denním stacionářem, Domov pro seniory U Pramene Louny, Centrum služeb pro zdravotně postižené Louny ad.) Každý rok pořádají členové komunitního plánování pro veřejnost „Den sociálních služeb“ a konferenci, kde představují poskytovatelé sociální služby, jež provozují obohacené doprovodným programem uživatelů (tanec, hudba, zpěv, divadlo aj.) Všechny dokumenty včetně zápisů ze schůzek pracovních skupin a rozpracované návrhy cílů a opatření jsou k dispozici na vyžádání, jak uvádí sama koordinátorka KP „kdykoliv“ přímo u ní. U poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou zároveň členy KP je možné získat informace dle problematiky, na kterou jsou zaměřeny služby, jež provozují.

Hodnocení oblasti „Informovanost“ (viz analýza dokumentu „Hodnocení kvality procesu plánování sociálních služeb v Ústeckém kraji“) se týká informování občanů v území o procesu plánování a poskytování sociálních služeb. Je hodnocena na základě dvou kritérií. Jejich naplnění spočívá v zajištění dostupnosti informací o procesu a poskytování sociálních služeb všem občanům prostřednictvím stanoveného postupu. Vyhodnocení kritérií je součástí následující tabulky.

Tabulka č. 12: Oblast - Informovanost Oblast - Informovanost Kritérium Indikátor kvality Je písemně zpracován a v praxi uplatňován Existuje postup postup informování, který obsahuje zejména: informování, který účel poskytování informací, způsob obsahuje minimálně poskytování informací, formy informování oblasti podle tohoto osob se specifickými potřebami, osoby kritéria. Osoby odpovědné odpovědné za poskytování informací, jak za systém informování často jsou informace poskytovány, kde jsou jsou schopny tento postup informace dostupné, postup vyhodnocení odůvodnit a doložit, že je srozumitelnosti a dostupnosti informací. v praxi naplňován. V území jsou průběžně zveřejňovány Osoby odpovědné za a aktualizovány minimálně tyto informace: systém informování jsou základní informace o poslání, cílech schopny doložit, že jsou a principech plánování sítě sociálních služeb průběžně zveřejňovány v území; základní dokumenty (záměr, minimálně informace pravidla upravující postavení a způsoby v rozsahu tohoto kritéria, jednání skupin podílejících se na plánování a to v souladu s písemným sociálních služeb); informace o průběhu postupem informování dle celého procesu plánování sociálních služeb předešlého kritéria. a jeho výstupech (včetně všech rozhodnutí, pozvánek na jednání a zápisů z nich); informace o odpovědných osobách (pozice, kompetence, pravomoci, kontakty); informace o možnostech zapojení se do procesu plánování; informace o stávajícím stavu sítě sociálních služeb v území (nabídka služeb, struktura poskytovatelů, jejich veřejné závazky, podmínky poskytování služeb, kvalita dostupných služeb); základní informace o fungování a financování systému sociálních služeb v ČR, druhy sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb.

Hodnocení


Naplněno


Jedno kritérium je naplněno druhé částečně naplněno. V poznámkách a doporučeních od hodnotitelů se objevují tato sdělení: Postup informování není písemně zpracován „(…)informace pro všechny cílové skupiny byly vytvořeny dle požadavků členů pracovních skupin a distribuovány po dohodě se členy pracovních skupin, jsou vyvěšeny na webu města.(…)“.

Shrnutí Výsledky výzkumu poukazují na problém nerovnoměrného zastoupení zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů (triády) v pracovních skupinách KP města Louny. Ve skupinách převažuje počet poskytovatelů nad zadavateli a uživateli. V koordinační skupině nemají uživatelé své zástupce. Ve všech pracovních skupinách je patrná absence široké veřejnosti. Dle zjištěných údajů je patrné neúplné třístupňové zapojení veřejnosti do procesu KP. První stupeň se týká zajištění přístupu veřejnosti k informacím, které je sice prostřednictvím internetu zajištěno, avšak informace, jež jsou zde dostupné, nejsou dle doporučení metodik KPSS dostačující. Druhý stupeň znamená aktivní informování občanů, kde je možné využít dalších metod informování a to prostřednictvím tematicky zaměřeného občasníku a větším zapojením regionálních médií. Pro dosažení třetího stupně se vyžaduje oboustranná komunikace s občany. Ta je zajišťována prostřednictvím připomínkovacího procesu, který probíhá v omezeném čase (cca týden) na kontaktních místech. Po zpracování cílů a opatření KP pracovními skupinami mohou občané takto rozpracovaný dokument pročíst a vyjádřit se k němu vyplněním připomínkovacího formuláře. Připomínkovací proces byl součástí druhého a třetího KP města Louny. Celkem se vysbíralo 30 připomínek, z toho 29 pocházelo od garanta KP a 1 od člena pracovní skupiny KP města Louny. Z těchto zjištění plyne, že připomínkovací proces neplní svůj účel, protože při něm nedochází k oboustranné komunikaci s širokou veřejností. Bylo by proto vhodné, zamyslet se nad způsobem, jakým lze zvýšit efektivitu připomínkovacího procesu. Metodu, kterou lze využít k oboustranné komunikaci s občany, a která je zároveň doporučována v metodikách KPSS jsou veřejná setkání (veřejné diskuze). Ze zjištěných dat je také patrné, že je nutné vytvořit a písemně zpracovat systém pro zapojování občanů do procesu KP, který by obsahoval osoby, místo, čas, zvolený způsob a prostředky potřebné k realizaci cíle (tedy zapojení široké veřejnosti do procesu KP).

5

Zjišťování potřeb uživatelů V jakém počtu jsou do procesu KP aktivně zapojení uživatelé v Lounech lze vyčíst

z tabulek výše. Jejich počet není příliš vysoký a samotní poskytovatelé sociálních služeb i koordinátorka komunitního plánování se v rámci otázek pokládaných autorem zmiňují o absenci většího počtu uživatelů v jednotlivých pracovních skupinách. Koordinátorka KP v rozhovoru uvádí: (…) „některý ty skupiny jsou silný, nejslabší skupina jsou opravdu senioři, takže tam vlastně pravidelně se bavíme o tom, že je potřeba, aby tam byli zařazený nějaký další senioři. (…), protože my jsme tam uživatele měli z domova důchodců ovšem, když je tam nedovezli autem a tak, jo, tak prostě s tím byl problém. Když zrovna nemohla jet paní ředitelka a nemohla jet autem, tak tam prostě nepřišli, ale hlavně spoustu těch uživatelů zestárlo, a prostě voni už dál, jak bych to řekla…oni buď maj zdravotní problémy velký, že už prostě jako opravdu požádají, že už nechtěj a nebo už to nechytaj (…)“ Výsledky výzkumu o způsobu zjišťování potřeb uživatelů se dají rozdělit do dvou skupin:  Způsob, jakým jsou informace o potřebách uživatelů zjišťovány (používané techniky sběru dat) - SWOT analýzy, demografické a statistické údaje, dotazníky, ankety, rozhovory, pozorování, diskuse.  Zdroj, ze kterého získávají informace o potřebách uživatelů - uživatelé, poskytovatelé, pracovníci OSV, jiní odborníci, média, veřejnost, pracovní skupiny KP. Takto získané informace jednotliví členové přináší do své pracovní skupiny, kde se jedná o jejich zařazení či nezařazení do komunitního plánu ve formě cíle, opatření, záměru apod. Všechny zjištěné potřeby projdou pracovní skupinou, ale nemusí být nezbytně zapracovány do komunitního plánu. Hodnocení oblasti „Popis aktuální situace“ (viz analýza dokumentu „Hodnocení kvality procesu plánování sociálních služeb v Ústeckém kraji) bylo zpracováno na základě tří kritérií týkajících se: aktuálních informací o zdrojích poskytujících sociální služby, zjišťování aktuálních potřeb a souvztažnosti mezi zajištěními sociálními službami a zjištěnými potřebami. Naplnění těchto kritérií spočívá v průkaznosti zjišťování zdrojů sociálních služeb a potřeb vhodnými metodami a následná souvztažnost mezi zjištěnými údaji. Hodnocení této oblasti je součástí následující tabulky.

Tabulka č. 13: Oblast - Popis aktuální situace Oblast - Popis aktuální situace Kritérium Analýza existujících zdrojů pro zajištění sociálních služeb obsahuje: přehled sociálních služeb v obci/regionu; analýzu finančních toků v sociálních službách; údaje ze stávajících Plánů sociálních služeb z vyšší a nižší úrovně.

Zjišťování potřeb existuje, je kvalitní, opakovatelné a kontrolovatelné.

Analýza zdrojů pro zajištění sociálních služeb je vztažena ke zjištěným potřebám.

Hodnoc ení

Indikátor kvality Přehled sociálních služeb v obci/regionu obsahuje alespoň údaje z veřejné části registru poskytovatelů sociálních služeb. Existuje popis finančních toků na poskytování sociálních služeb v daném území. Jsou využita data ze stávajících Plánů sociálních služeb z vyšší a nižší úrovně. Existuje analýza potřeb, které mohou být vyřešeny prostřednictvím sociálních služeb. Zvolená metoda zjišťování potřeb je vhodná a použitelná vzhledem k předem stanoveným cílům a cílové skupině. Jsou k dispozici zdroje dat zjišťování (např. dotazníky, osnovy otázek atd.) Lze doložit, že existující zdroje byly porovnány se zjištěnými potřebami. To vedlo k definování chybějících či přebytečných zdrojů.

Naplněno

Nenaplněno

Nenaplněno


Při hodnocení této oblasti bylo naplněno pouze jedno kritérium ze tří. V poznámkách se hodnotitelé zmiňují o velmi podrobně zpracované analýze stávajících sociálních služeb a jejich financování. Další dvě kritéria nebyla naplněna z důvodu neprůkaznosti metod použitých při zjišťování potřeb cílových skupin. Neexistují dokumenty, které by dokazovaly, zdali dochází ke zjišťování potřeb a jakým způsobem. S tím je spojeno i nenaplnění třetího kritéria, kde nelze prokázat, že navrhovaná opatření (tedy rozšiřování stávajících či zakládání nových sociálních služeb) jsou v souladu se zjištěnými potřebami cílových skupin.

Shrnutí Nejpočetnější, ale zároveň nejobtížněji zapojitelnou skupinou uživatelů do procesu komunitního plánování města Louny jsou senioři. Častými překážkami pro jejich zapojení do procesu je špatný zdravotní stav, potíže s mobilitou a s porozuměním odborné terminologii spojené s danou problematikou. Zde by tedy členové KP měli zvážit volbu vhodnějšího, tedy pro danou cílovou skupinu dostupnějšího místa pro setkávání pracovní skupiny a přizpůsobení komunikace cílové skupině při práci ve skupině. K zjišťování potřeb uživatelů dochází prostřednictvím SWOT analýzy, demografických a statistických údajů, dotazníků, anket, rozhovorů, pozorování a diskusí. Informace o potřebách jsou získávány od uživatelů, poskytovatelů, pracovníků OSV, jiných odborníků, veřejnosti a členů pracovních skupin. Postup pro zjišťování potřeb uživatelů není však písemně zpracován, což brání systematické, opakovatelné, kvalitní a především kontrolovatelné činnosti v této oblasti. Užívání výše uvedených metod nelze doložit žádnými dokumenty. V souvislosti s tím není průkazné, zda jsou potřeby uživatelů zohledňovány při tvorbě komunitních plánů.

6 Vyhodnocování a zvyšování kvality procesu KP města Louny Tato kapitola se zabývá systémem vyhodnocování a monitorování komunitního plánu města Louny, a využití výsledků hodnocení ke zvyšování kvality procesu. Dále se zaměřuje na vlastní hodnocení procesu a to ze dvou pohledů: jeho členů a hodnotitelů kvality procesu plánování sociálních služeb v Ústeckém kraji.

6.1 Systém vyhodnocování a monitorování procesu KP města Louny Na základě rozhovoru s koordinátorkou a analýzy dokumentu „Hodnocení kvality procesu plánování sociálních služeb v Ústeckém kraji“ bylo zjištěno, že odpovědnými za monitorování a vyhodnocování procesu byly určeny dvě osoby: koordinátorka procesu a vedoucí odboru sociálních věcí. Vyhodnocování implementace provádí koordinátorka a to vždy po skončení časového období, na které je KP vytvořen. Na základě třetího komunitního plánu města Louny byl proces podroben hodnocením externími pracovníky pověřenými Ústeckým krajem (příloha č. 3). Autor se dotazoval koordinátorky, zda výstupy tohoto hodnocení byly řídící skupinou zapracovány do procesu. Koordinátorka uvedla: „ (…) zatím jsme nic nedělali, jenom jsme to všem sdělili, poslali jsme jim to a budeme se tím zabývat, až budeme dělat novej komunitní plán. Do tý doby jako to stejně nemá smysl, protože komunitní plán má nějakou platnost, takže vlastně v tom procesu přípravy nového komunitního plánu čtvrtýho, což se bude dít letos, tak se budeme samozřejmě zabývat i těma výsledkama z toho procesu, kterej dělal kraj (…)“ V rámci hodnocení kvality procesu plánování sociálních služeb v Ústeckém kraji bylo zjištěno, že není písemně zpracovaný postup pro monitorování a vyhodnocování procesu komunitního plánování města Louny.

6.2 Hodnocení procesu KP jeho členy Ke zhodnocení procesu komunitního plánování města Louny položil autor jeho členům následující otázky: 1.

Myslíte si, že je KP užitečný?

2.

Dochází podle Vás k realizaci KP?

3.

Jaké překážky jste vnímal/a nebo stále vnímáte při tvorbě KP?

4.

Jaké překážky jste vnímal/a nebo stále vnímáte při realizaci KP?

5.

Jaké jsou dle Vašeho názoru silné stránky KP?

6.

Jaké jsou jeho (další) slabé stránky?

7.

Je nějaká sociálně ohrožená skupina, která dle Vašeho názoru potřebuje více pomoci,

než je jí poskytováno v rámci KP? 8.

Je nějaká sociálně ohrožená skupina, která naopak dle Vašeho názoru nepotřebuje

tolik pomoci, kolik je jí v rámci KP poskytováno?

6.2.1 Užitečnost a realizace KP Na otázku: „Myslíte si, že je KP užitečný?“ odpovědělo 18 z celkového počtu 37 dotazovaných. Z toho 16 členů uvádí jednoznačnou odpověď:  „ano“ Jeden respondent uvádí:  „Půl na půl, více se k tomu vyjadřovat nebudu.“ Další odpovídá:  „V jistém smyslu určitě. Někdy však pochybuji, zda veškerá administrativa, která KP provází, se nemíjí účinkem. Chybí mi zde větší účast uživatelů, kteří by se aktivně podíleli na KP. Někdy mám pocit, že se neustále opakují a točí dokola ty samé služby, potřeby a lidé. Pokud se objeví nové potřeby, tak s nimi samozřejmě v rámci KP pracujeme.“ Na otázku: „Dochází podle Vás k realizaci KP?“ odpovědělo 18 respondentů z celkového počtu 37. Z toho 11 členů odpovědělo jednoznačně kladně „ano/určitě“. Dalších 5 respondentů odpovědělo převážně kladně nebo kladně s výhradami:

„ANO, i když s výhradami. Stává se, že některé cíle narazí na nedostatek finančních prostředků, nenajdeme poskytovatele, změnu priorit ze strany zastupitelů.“  „Domnívám se, že ano, i když některé věci jdou velmi pomalu.“  „Asi z 80 % ano.“  „Převážně ano.“ 

„(…) za tu dobu, co tady ten komunitní plán funguje, tak si myslím, že se podařilo jakoby

zrealizovat dost (…)“ Mezi získanými daty se dají dvě odpovědi na tuto otázku považovat za neutrální:  „Nevím“  „Snažíme se“

6.2.2 Překážky při tvorbě KP a jeho realizaci Na otázku: „Jaké překážky jste vnímal/a nebo stále vnímáte při tvorbě KP?“ odpovědělo 17 osob z celkového počtu 37 dotazovaných. Z toho 5 respondentů nevnímá při tvorbě KP žádné překážky. Čtyři dotazovaní uvádí jako překážku při tvorbě KP nedostatek finančních prostředků. Šest odpovídajících spatřuje překážky především v nezájmu či nepochopení různých skupin:  „Nepochopení procesu KP ze strany některých zastupitelů.“  „Skeptický pohled na svět jednotlivých členů skupin, neochota pozitivně a konstruktivně vytvářet vize.“  „Malý zájem ze strany veřejnosti, spíše apatie.“  „Minimální zájem státu, který řadí své priority jinam.“  „Malé zapojení uživatelů v některých oblastech.“  „Nespolupráce některých poskytovatelů“ Dva členové se vyjadřují takto:  „Časová prodleva od zapracování návrhu k realizaci.“  „Nedá se jednostranně říci, vyplývá to ze situace.“ Na otázku: „Jaké překážky jste vnímal/a nebo stále vnímáte při realizaci KP?“ odpovědělo 14 členů z celkového počtu 37 oslovených. Z toho 12 uvádí jako překážku

finanční prostředky především jejich nedostatek či nejistota jejich zajištění pro realizaci nových a udržení stávajících služeb. Mezi další překážky, které respondenti uvádí, patří:  „Malý zájem veřejnosti a osvěty“  „Nízké právní vědomí některých cílových skupin.“  „Nedostatek dotahovačů“  „Jiné priority zastupitelů.“  „Ochota úřadu něco takového začít a nedostatečná odborná znalost problematiky.“  „Administrativní.“

6.2.3 Silné a slabé stránky procesu KP Na otázku: „Jaké jsou dle Vašeho názoru silné stránky KP?“ odpovědělo 16 osob z celkového počtu 37 dotazovaných. Z toho devět členů uvádí jako silnou stránku KP „informovanost, informační spektrum, informační servis“ jednak mezi členy KP, dále směrem k uživatelům

a veřejnosti,

a také

informace

poskytované

koordinátorkou

směrem

k poskytovatelům sociálních služeb o grantech a aktualitách z Krajského úřadu Ústeckého kraje. Mezi další silné stránky KP dle členů patří:  „Efektivní využití finančních prostředků poskytovaných MU.“  „Společné aktivity.“  „Tím, že je zaštítěno MÚ a navazuje na Krajský úřad.“  „Reálné cíle vycházející ze skutečných potřeb města.“  „Silný tým lidí.“  „Propojení (síťování) poskytovatelů, zřizovatelů. Vytváření fungující sítě poskytovatelů, kteří umějí vzájemně spolupracovat a vědí o sobě, zabránění vzniku nekvalitních poskytovatelů nebo jejich nerovnoměrné rozložení.“  „Prosazení ve vedení města.“  „Koordinace práce s občany a cílovými skupinami obyvatel, nastavení vizí a priorit.“  „Ve vzájemnosti je síla. Vzájemně si můžeme předat zkušenosti.“  „Jasná definice toho, co chceme dosáhnout, rychlá orientace ve službách a kontaktech.“  „Zájem o občany města.  „Nepodporují se zbytečné věci.“

 „My to chceme.“  „Odborná znalost členů skupiny. Přesné pojmenování cílů.“ Na otázku: „Jaké jsou jeho (další) slabé stránky?“ odpovědělo 14 členů z celkového počtu 37 dotazovaných. Z toho dva členové uvádějí, že si žádných (dalších) slabých stránek KP nejsou vědomi. Nejčastěji se mezi slabými stránkami opět vyskytuje nedostatek finančních prostředků na zajištění sociálních služeb. Dalšími slabými stránkami, které dotazovaní uvádí, jsou:  „Zdlouhavé vyjednávání v pracovních skupinách.“  „Samotní občané, kteří ne vždy chtějí nějakou pomoc nebo službu vůbec přijmout.“  „Nedotahování některých plánů.“  „Žádná pravomoc.“  „V některých případech kvalita poskytovaných služeb.“  „Některé úkoly se těžko realizují nebo jsou odloženy na pozdější dobu.“  „Nedostatečná aktivita některých členů.“  „Malý zájem veřejnosti.“  „Absence aktivních uživatelů.“  „Nemožnost mít přehled o všech poskytovatelích sociálních služeb, kteří přicházejí odjinud a nejsou součástí KP.„  Nechuť vedení Města přijmout některá fakta např. potřeba zřídit Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Jak uvádí v rozhovoru jedna z vedoucích pracovní skupiny: „(…) budou provozovat volnočasový centrum, ale bude jim dělat problém ho nazvat Nízkoprahovým zařízením. Víš, je to takový jako strašák pro ně (…)“ Na otázku, zda tento postoj vedení Města dle jejího názoru souvisí s předsudky, odpověděla: „(…) do určité míry určitě (…)“ Autor předkládá v tomto rozhovoru k diskuzi řešení, zapojit zadavatele sociálních služeb do procesu KP dříve než v jeho rozhodovací části, tak aby zadavatelé byli lépe informováni o tom, co navrhovaná opatření v tomto případě registrace sociální služby „Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež“ přesně znamená a komu je určena. Vedoucí pracovní skupiny se k tomuto návrhu vyjadřuje takto: „(…) možný to samozřejmě je, (…) vstoupit už do toho procesu toho komunitního plánování, druhá stránka věci je ta, že (…) toho zatím do teďka nikdo z nich nevyužil. Já si myslím, že ať teda manažer komunitního plánu nebo vedoucí odboru se s některými věcmi poměrně precizně teda

zabývali jim vysvětlovat a je přesvědčovat, a ani tak to nebylo jako moc platný. Já mám vždycky pocit, že na to musí přijít jako vhodná doba, třeba se něco musí stát, jo, a jako si k tomu musí jakoby dozrát.(…)“

6.2.4 Postoj členů KP k míře poskytované pomoci cílovým skupinám v rámci procesu Na otázku: „Je nějaká sociálně ohrožená skupina, která dle Vašeho názoru potřebuje více pomoci, než je jí poskytováno v rámci KP?“ odpovědělo 17 z celkového počtu 37 respondentů. Z toho 8 členů se přiklání spíše k neutrální či negativní odpovědi:  „Ne; asi ne; nevím; nenapadá mě; nejsem si takové skupiny vědoma.“ K uvedeným sociálně ohroženým skupinám, které potřebují dle dotazovaných více pomoci než je jim v rámci KP poskytováno patří:  „Konkrétně v Lounech je to skupina drogově závislých.“  „Bezdomovci, zejména ti, kteří přišli o přístřeší, díky nadměrné pravomoci exekutorů, nízké finanční gramotnosti.“  „Jako tlumočnice budu podporovat tlumočnické služby, v současné době je tato služba podceňována.“  „Matky samoživitelky. Nedostatek azylového bydlení pro ženy a matky s dětmi.“  „Napadají mě etnické menšiny /romové, vietnamci/.“  „Bezdomovec s mentálním postižením.“  „Ohrožené děti.“ Vedoucí jedné pracovní skupiny uvedla, že zde chybí Noclehárna pro bezdomovce a rozšířené služby v azylovém domě pro Matky s dětmi. Ad 8) Na otázku: „Je nějaká sociálně ohrožená skupina, která naopak dle Vašeho názoru nepotřebuje tolik pomoci, kolik je jí v rámci KP poskytováno?“ odpovědělo 17 respondentů z celkového počtu 37 dotazovaných. Z toho 13 odpovědí má negativní charakter typu:  „Nemyslím si, nejsem si takové skupiny vědoma, ne, asi ne, vše je v KP uvedeno.“ Za sociálně ohrožené skupiny, kterým je poskytováno více pomoci v rámci KP, než potřebují, jeho členové považují:  „Nezaměstnané, romské občany a rodiny se sociálně patologickými jevy.“

6.3 Hodnocení procesu externími pracovníky Jedná se o hodnocení, které vzniklo na základě veřejné zakázky vyhlášené Ústeckým krajem v rámci projektu „Podpora plánování a transformace sociálních služeb v Ústeckém kraji“ finančně dotovaného z ESF. Prostřednictvím výběrového řízení byl vybrán zpracovatelem této zakázky LB plán, s.r.o. (www.prosluknovsko.cz) „Cílem zpracování tohoto dokumentu je v souladu s podmínkami smlouvy poskytnout odborný pohled na stav procesu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb na území Ústeckého kraje, na kvalitu dokumentů zpracovaných v rámci tohoto procesu a provést vyhodnocení. Toto vyhodnocení je provedeno ve shodě s Kritérii kvality plánování sociálních služeb podle metodikyMPSV.“(www.prosluknovsko.cz) Hodnocení kvality procesu města Louny v rámci Ústeckého kraje bylo převážně pozitivní. Celkem se hodnotilo 26 kritérií. U 14 došlo k jejich naplnění: Samospráva schválila usnesením vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb; Plán rozvoje sociálních služeb je schválen samosprávou; Analýza existujících zdrojů pro zajištění sociálních služeb obsahuje všechny potřebné údaje; Je zajištěno vzdělávání účastníků procesu; Jsou zpracována a schválena pravidla upravujících postavení a způsoby jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb; Členové pracovních skupin jsou obeznámeni s postupy práce a s formou výstupů pracovní skupiny, a zda podle toho postupují; Při jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb je upřednostňováno konsenzuální rozhodování; Je doložen postup zapojování;

Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé jsou zastoupeni

v organizační struktuře a podílejí se na rozhodování; Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé jsou zapojeni do přípravy a zpracování Plánu rozvoje sociálních služeb a veřejnost má možnost připomínkovat priority; Plán obsahuje uvedené náležitosti; Jsou doloženy způsoby, četnost a aktuálnost informování občanů; Postupy monitorování a vyhodnocování procesu jsou realizovány v praxi a zjištění z nich jsou využívána ke zlepšování kvality procesu; V procesu je využívána externí podpora. Částečně naplněno bylo 9 následujících kritérií: Jsou stanoveny požadavky na kvalifikaci a kompetentnost osob v organizační struktuře procesu; Je definována organizační struktura procesu plánování, popis činností, rozhodovací pravomoci a zodpovědnosti jednotlivých pozic; Je zajištěna obousměrná informovanost uvnitř systému; Plán rozvoje sociálních služeb je v souladu s jeho záměrem; Plán rozvoje sociálních služeb je v souladu s dokumenty nižší a vyšší úrovně; V plánu jsou odděleny sociální služby od ostatních služeb; Existují vazby mezi prioritami, opatřeními a aktivitami; Existuje písemný

postup informování občanů v území, obsahuje uvedené oblasti a je naplňován; Existují postupy pro monitorování a vyhodnocování klíčových oblastí v procesu plánování sociálních služeb a implementaci Plánu. Za nenaplněná jsou považována tato 3 kritéria: Je schválen záměr tvorby Plánu rozvoje sociálních služeb a obsahuje prvky obsažené v popisu kritéria; Zjišťování potřeb existuje, je kvalitní, opakovatelné a kontrolovatelné; Analýzy zdrojů pro zajištění sociálních služeb je vztažena ke zjištěným potřebám.

Shrnutí Členové komunitního plánování, kteří odpovídali na otázky spojené s hodnocením procesu, se pohybují mezi 38 - 49 % (dle jednotlivých otázek). Nejvíce členů (49 %) odpovědělo na otázku, zdali je komunitní plán užitečný a dochází-li k jeho realizaci. U první otázky bylo 89 % kladných odpovědí u druhé otázky lze 89 % odpovědí považovat za kladné či převážně kladné a zbylé odpovědi za neutrální. Dalšími otázkami s největší procentuální návratností (46 %) byly spojené s překážkami při tvorbě komunitního plánu a s postoji k cílovým skupinám. Mezi nejčastějšími překážkami (45 % odpovídajících členů) jsou uvedeny: nezájem, neochota, nepochopení či nespolupráce různých skupin (zastupitelů, jednotlivých členů, veřejnosti, uživatelů, poskytovatelů, státu). 29 % odpovídajících nevidí žádné překážky při tvorbě KP a zbytek členů 26 % uvedlo finance či jinou odpověď. Postoje členů k míře poskytované pomoci v rámci KP cílovým skupinám byly prozkoumávány pomocí dvou otázek. První se týkala názoru členů na to, zda některá sociální skupina potřebuje více pomoci, než je jí v rámci KP poskytováno. 47 % odpovědí mělo negativní či neutrální charakter. Mezi kladnými odpověďmi byly uvedeny tyto cílové skupiny: bezdomovci, drogově závislí, osoby využívající tlumočnické služby, matky samoživitelky, romští občané, vietnamští občané, ohrožené děti. Druhá otázka se týkala pohledu členů na to, zda některá sociální skupina potřebuje méně pomoci, než je jí v rámci KP poskytováno. 76 % odpovědí bylo negativních. Mezi cílové skupiny, které se objevovaly v pozitivních odpovědích, patří: nezaměstnaní, romští občané, rodiny se sociálně patologickými jevy. 43%ní návratnost měla otázka, jaké silné stránky KP spatřují jeho členové. Z toho 56 % uvedlo jako silnou stránku informační systém. Jako další silné stránky se v odpovědích vyskytují: přesná definice vizí, cílů, priorit a nastavení; odbornost; vzájemnost; propojení;

spolupráce; silný tým; společné aktivity; zájem o občany; efektivní využití finančních prostředků MÚ. Nejméně členů (38 %) odpovědělo na otázky týkajících se překážek při realizaci komunitního plánu a jeho dalších slabých stránek. 86 % odpovídajících považuje za hlavní překážku při realizaci KP finanční prostředky. Další překážky spatřují v administrativě, dotahování věcí, nezájem veřejnosti, jiné priority zastupitelů, neochota úřadu, neznalost problematiky, nízké právní vědomí některých cílových skupin. Mezi (dalšími) slabými stránkami se objevují: odklad některých úkolů, kvalita některých poskytovaných sociálních služeb, pasivita některých členů, zdlouhavé vyjednávání v pracovních skupinách. Hodnocení kvality procesu města Louny v rámci Ústeckého kraje bylo převážně pozitivní. Z 26 kritérií hodnotitelé 14 shledali naplněnými, 9 považují za částečně naplněná a 3 za nenaplněná. Mezi nedostatky, se kterými lze v rámci zvyšování kvality procesu pracovat, lze zařadit především chybějící písemné zpracování dokumentů, pravidel a postupů týkajících se: zjišťování potřeb uživatelů a jejich zohlednění při tvorbě KP; požadavků na kvalifikaci a kompetentnost osob vykonávajících odborné činnosti na stanovených pozicích; zajištění informovanosti uvnitř systému; popisu konkrétních činností, jednotlivých pozic a odpovědnosti za ně; dlouhodobější strategické vize; popisu služeb navazujících na služby sociální; důležitosti navržených opatření a odpovědnosti za jejich plnění;

informování

občanů o procesu KP; monitoringu a vyhodnocování procesu KP. Dále chybí usnesení Rady Města o způsobu, jakým má proces komunitního plánování probíhat a průkaznost souladu KP s požadavky obcí, krajů a MPSV.

Závěr Cílem práce bylo odpovědět na otázku: Jaké aspekty napomáhají a jaké brání procesu komunitního plánování města Louny? K naplnění cíle napomáhaly autorovi dílčí výzkumné otázky plynoucí z indikátorů vybraných oblastí zkoumání. Ačkoliv se podařilo získat informace pouze od 48 % oslovených členů komunitního plánování, s ohledem na zjištěné výsledky lze říci, že cíl práce se podařilo naplnit. Odpověď na první dílčí výzkumnou otázku zní: Řízení procesu je zajištěno koordinační skupinou a koordinátorkou komunitního plánování. Proces KP města Louny je garantován pracovníkem Centra komunitní práce a řídí se metodikami vydanými Ministerstvem práce a sociálních věcí. Organizační struktura vznikala postupně určením řídících pracovníků, jejich vzděláváním v problematice, oslovením poskytovatelů sociálních služeb, informováním oslovených poskytovatelů o procesu a metodě komunitního plánování a postupnou profilací pracovních skupin. Členové se do procesu zapojují na základě dobrovolnosti. Pracovní pozice a kompetence členů KP jsou vymezeny Jednacím řádem jednotlivých pracovních skupin. Informovanost všech členů KP o procesu zajišťuje koordinátorka komunitního plánování, která se účastní všech setkání napříč pracovními skupinami. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že silnými stránkami této oblasti, jsou: Vytvoření organizační struktury. Zajištění koordinace, garance a metodické činnosti v procesu komunitního plánování města Louny.

Kvalifikovanost a pravidelné vzdělávání členů

komunitního plánování. Vytvoření jednacího řádu pracovních skupin. Mezi slabé stránky této oblasti lze zařadit: Postoje některých zastupitelů města k procesu, k cílovým skupinám, k opatřením. Neexistence usnesení Města o způsobu, jakým má proces komunitního plánování probíhat. Absence písemně zpracovaného postupu o předávání informací uvnitř systému. Používání nejednotné terminologie. Absence písemně zpracovaných požadavků na kvalifikovanost

a kompetentnost

osob

majících

odpovědnost

za

činnosti

spojené

s jednotlivými pracovními pozicemi. Absence všech pracovních skupin podílejících se na KP ve schématu organizační struktury. Odpověď na druhou dílčí výzkumnou otázku v oblasti zní: Do tvorby a realizace prvních třech komunitních plánů byli největší měrou zapojeni poskytovatelé, kteří markantně převyšují počet uživatelů i zadavatelů. Nejmenší měrou se na tvorbě a realizaci prvních třech komunitních plánů podílela široká veřejnost. Zapojení veřejnosti do procesu dosahuje třetího

stupně dle metodik KPSS. Avšak první tři stupně zapojení veřejnosti do procesu nejsou plnohodnotné. Mezi silné stránky této oblasti patří: V procesu KP je dodržován princip triády (zapojení zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů). Občané jsou o procesu KP pravidelně informováni různými metodami: internet, konference, Den sociálních služeb, informační letáky na kontaktních místech. K oboustranné komunikaci s občany je používán připomínkovací proces. Mezi slabé stránky této oblasti lze zařadit: Zastoupení jednotlivých skupin (zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů) v procesu KP je nerovnoměrné. Nedochází k zapojení široké veřejnosti do procesu KP. Pro zapojování veřejnosti do procesu KP chybí písemně zpracovaný postup. Pro informování veřejnosti o procesu KP chybí písemně zpracovaný postup. Připomínkovací proces není efektivní. Pro zapojení veřejnosti do procesu KP není využito všech dostupných metod. Zveřejňované informace o procesu KP nejsou úplné. Odpověď na třetí dílčí výzkumnou otázku zní: Potřeby uživatelů sociálních služeb jsou zjišťovány pomocí SWOT analýzy, demografických a statistických údajů, dotazníků, anket, rozhovorů, pozorování a diskusí. Informace o potřebách jsou získávány od uživatelů, poskytovatelů, pracovníků OSV, jiných odborníků, veřejnosti a členů pracovních skupin. Takto získané informace jednotliví členové přináší do své pracovní skupiny, kde se jedná o jejich zařazení či nezařazení do komunitního plánu ve formě cíle, opatření, záměru apod. Všechny zjištěné potřeby projdou pracovní skupinou, ale nemusí být nezbytně zapracovány do komunitního plánu. Mezi silné stránky této oblasti lze zařadit: Používání různých metod pro zjišťování potřeb uživatelů. Získávání informací o potřebách přímo od uživatelů. Zpracování zjištěných potřeb v rámci pracovních skupin KP a jejich případné zapracování do komunitních plánů. Mezi slabé stránky této oblasti lze zařadit: Neexistence písemně zpracovaného dokumentu o způsobu zjišťování potřeb uživatelů. Neprůkaznost používání výše uvedených metod při zjišťování potřeb (otázky připravené pro rozhovory, anketní otázky, dotazníky apod.) Neprůkaznost zohlednění zjištěných potřeb při tvorbě komunitních plánů. Odpověď na čtvrtou dílčí výzkumnou otázku zní: Za monitorování a vyhodnocování procesu jsou odpovědné dvě osoby: koordinátorka a vedoucí odboru sociálních věcí. Vyhodnocování implementace komunitních plánů provádí koordinátorka a to vždy po skončení časového období, na které je KP vytvořen. Na základě třetího komunitního plánu města Louny byl proces hodnocen externími pracovníky pověřenými Ústeckým krajem. Výstupy z tohoto hodnocení budou zpracovány dle slov koordinátorky KP v období příprav

čtvrtého komunitního plánu. 90 % odpovídajících členů KP považuje komunitní plány za užitečné a realizované. Jako nejčastější překážky při tvorbě komunitních plánů jeho členové uvedly nezájem, neochotu, nepochopení či nespolupráci různých skupin (zastupitelů, jednotlivých členů, veřejnosti, uživatelů, poskytovatelů, státu). 29 % z odpovídajících členů nevidí žádné překážky při tvorbě KP a zbytek členů 26 % uvedlo finance či jinou odpověď. Více jak polovina členů KP, kteří odpověděli na otázky, uvedlo jako silnou stránku procesu KP informační systém. Další silné stránky členové spatřují v přesné definici vizí, cílů, priorit a nastavení; odbornosti; vzájemnosti; propojení; spolupráci; v silném týmu; ve společných aktivitách; v zájmu o občany a efektivním využití finančních prostředků MÚ. Nejčastější překážkou při realizaci komunitních plánů je podle členů procesu KP nedostatek finančních prostředků. Další překážky spatřují v administrativě, dotahování věcí, v nezájmu veřejnosti, jiných prioritách zastupitelů, neochotě úřadu, v neznalosti problematiky, nízkém právním vědomí některých cílových skupin. Mezi slabé stránky procesu jeho členové řadí: odklad některých úkolů, kvalitu některých poskytovaných sociálních služeb, pasivitu některých členů, zdlouhavé vyjednávání v pracovních skupinách. 26 % ze všech členů komunitního plánování se domnívá, že některým cílovým skupinám je v rámci procesu poskytováno méně pomoci, než potřebují. 11 % ze všech členů komunitního plánování je toho názoru, že některým cílovým skupinám je v rámci procesu poskytováno více pomoci, než potřebují. Mezi silné stránky této oblasti lze zařadit: Převážně kladné výsledky hodnocení procesu externími pracovníky. Vyjádření silných stránek procesu jeho členy, které je motivují k dalším činnostem a podporují pocit in-group. Pravidelně prováděné vyhodnocení implementace plánu sociálních služeb. Určení odpovědných osob za vyhodnocení a monitoring plánu. Mezi slabé stránky této oblasti lze zařadit: Neexistence písemně zpracovaného dokumentu o způsobu vyhodnocování a monitorování procesu KP a jeho výstupů. Postoje některých členů KP k míře pomoci poskytované některým cílovým skupinám v rámci procesu, které poukazují na to, že s výstupem procesu tedy s komunitním plánem jeho opatřeními a cíli, nesouhlasí jednoznačně všichni účastníci procesu. Vyřčené překážky a slabé stránky procesu KP jeho členy, které poukazují na nedostatky procesu, na nichž je možné pracovat. Neprůkaznost použití výsledků z hodnocení a monitoringu procesu k zvýšení jeho kvality. Autor si uvědomuje, že práce v této podobě a v tomto rozsahu pouze staví základy pro podrobnější zkoumání, které zodpoví další otázky vyplývající ze zjištěných dat. K hlubšímu vhledu do této problematiky je zapotřebí rozšířenějšího výzkumu hned z několika hledisek.

Jedním z nich je rozšíření zkoumaného vzorku. V této práci se výzkum vztahuje pouze na členy komunitního plánu města Louny. Avšak u některých oblastí např. „zapojování veřejnosti do procesu“ nebo „zjišťování potřeb uživatelů“ vznikají další skupiny respondentů, jichž je zapotřebí se ptát.

Vznikají zde otázky pro širší veřejnost typu: „Víte, co je proces

komunitního plánování? Víte, že k němu dochází ve Vašem městě? Máte představu, kde lze o procesu najít informace Jste si vědomi toho, že se do něj můžete zapojit? Máte zájem podílet se na tvorbě komunitního plánu sociálních služeb?“ a mnohé další, které lze pokládat formou ankety či dotazníku. V oblasti zjišťování potřeb uživatelů je nezbytné ptát se nejen členů komunitního plánu zastupujících jednotlivé sociální služby, ale i ostatních pracovníků poskytujících sociální služby a především těch, kteří s uživateli přichází do přímého kontaktu, vedou s nimi rozhovory, besedy apod. Výzkum této oblasti je časově i technicky velmi náročný. Doporučenými technikami jsou zúčastněné pozorování a vedení rozhovorů s pracovníky organizací poskytujících sociální služby i s jejich uživateli. Předpokládaným výstupem je písemně zpracovaný dokument o způsobu zjišťování potřeb uživatelů každé organizace poskytující sociální službu, který lze doložit získanými audio-nahrávkami, videonahrávkami, rozhovory ad., o následném přenesení zjištěných potřeb uživatelů do jednotlivých pracovních skupin a jejich zpracování v rámci procesu komunitního plánování. Takto písemně zpracovaný postup zajistí naplnění kritérií týkající se této oblasti a přispěje ke zvýšení kvality procesu. Další rozšíření si vyžadují získané odpovědi od členů komunitního plánu, jež je možné zajistit pomocí rozhovorů tentokrát se všemi členy, aby bylo možné upřesnit či více rozvést jejich postoje ohledně cílových skupin, kompetencí, odpovědnosti za pracovní úkoly a pozice, silné a slabé stránky procesu a jejich možné příčiny. Pomocí podrobnější analýzy těchto oblastí lze získat jasnější definice: jednotlivých pracovních pozic; nároků na kvalifikaci a kompetentnost osob plnících úkoly na těchto pozicích; odpovědnosti za plnění jednotlivých úkolů; způsobu jakým proces probíhá; dlouhodobější vize a strategie procesu plánování sociálních služeb ve městě Louny. Autor si uvědomuje, že oblastí k podrobnějšímu zkoumání v procesu plánování sociálních služeb města Louny je více, nicméně výše zmíněné považuje za základní pilíře pro efektivnější fungování procesu a zvýšení jeho kvality.

Seznam literatury a zdrojů 1)

BALDWIN, M. 2000. Care management and Community Care. Social work and

discretion and the construction of policy. Ashgate, Aldershot - Burlington - Singapore Sydney [online] [cit. 14. 1. 2014]. Dostupné z www: 2)

ČÁP, J., MAREŠ, J. 2001. Psychologie pro učitele, Praha: Portál

3)

Encyklopedie Diderot. 1999. Velký slovník naučný, Praha: Diderot, str. 1156

4)

HAYES, N. 2013. Základy sociální psychologie, Praha: Portál

5)

Hodnocení kvality procesů plánování rozvoje sociálních služeb. 2012. Souhrnná

hodnotící zpráva, Liberec: LB plán s.r.o. [online] [cit. 19. 11. 2013]. Dostupné z www: 6)

JANDOUREK, J. 2001. Sociologický slovník, Praha: Portál, str. 21, 66, 177, 189

7)

Manuál zadavatele sociálních služeb. 2008. Zajištění dostupnosti sociálních služeb

na principech komunitního plánování, Praha: INSTAND, o. s., str. 8 MAŠÍNOVÁ, K., L. a kol. 2008. Deset kroků procesem komunitního plánování.

8)

Metodiky pro plánování sociálních služeb, Ústí nad Labem: Centrum komunitní práce 9)

MATOUŠEK, O. 2003. Slovník sociální práce, Praha: Portál

10)

NAKONEČNÝ, M. 1973. Malá encyklopedie současné psychologie, str. 147, Praha:

SNP, str. 147 11)

POWELL, F. 2001. The politics of Social Work. Sage, London - Thousand Oaks -

Nes Delhi [online] [cit. 19. 11. 2013]. Dostupné z www: 12)

SKŘIČKOVÁ, Z. a kol. 2007. Metodiky pro plánování sociálních služeb. Komunitní

Plánování Sociálních Služeb. Praha: CpKP, str. 2

13)

TOPOLOVSKÝ, M. a kol. 2004. Průvodce procesem komunitního plánování

sociálních služeb. Praha: KUFR, str. 7, 45-48 14)

VASKOVÁ, V., ŽEŽULA, O. 2002. Komunitní plánování - věc veřejná. Praha:

Nakladatelství Jan, str. 4 15)

WINKLER, J. 2002. Implementace. Institucionální hledisko analýzy, Brno:

Masarykova

Univerzita,

[online]

[cit.

20.

12.

2013].

Dostupné

z www:

16) [online]

Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., platný od 1. 1. 2007, paragrafy: 2, 3, [cit.

14.

11.

2013].

Dostupné

z

www

17)

ŽIŽLAVSKÝ, M. 2003. Metodologie pro sociální politiku a sociální práci. Brno:

Masarykova universita, Fakulta sociálních studií

Anotace Práce se zaměřuje na proces komunitního plánování města Loun. Popisuje jeho vývoj od prvního impulsu, přes školení pracovníků a vznik pracovních skupin až po tvorbu prvního, druhého a třetího komunitního plánu. Pomocí metod sociologického výzkumu autor definuje jeho silné a slabé stránky z pohledu jeho členů i externích hodnotitelů. Výsledky výzkumu ukazují na nedostatek písemně zpracovaných dokumentů obsahujících postupy využívané při procesu plánování (definice činností stanovených pozic, důležitost navržených opatření, odpovědnost za jejich plnění, informovanost uvnitř systému, informování občanů o procesu, zjišťování potřeb uživatelů, dlouhodobější strategická vize, požadavky na kompetentnost a kvalifikaci osob vykonávajících odbornou činnost, monitoring a vyhodnocování procesu ad.) Závěr práce je věnován srovnání výsledků externího i interního hodnocení, zjišťování možných příčin v rozdílném hodnocení a návrhy na opatření vyplývajících ze zjištěných výsledků, které mohou vést ke zvýšení kvality procesu plánování města Loun. Prostý text práce obsahuje 19 211 slov.

Klíčová slova komunitní plán, rozvoj sociálních služeb, vývojové etapy procesu, hodnocení procesu

Abstract This work focuses on the process of community planning in the town of Louny . It describes its development from the earliest phases through staff training and the creation of work groups to the creation of the first, second and third community plans. Using methods of sociological research , the author defines its strengths and weaknesses from the perspective of its members and external evaluators. The research results indicate a lack of written works containing procedures used during the planning process (definitions of activities of set positions , importance of proposed measures, responsibility for their implementation , information within the system, informing citizens about the process, identifying user needs, long-term strategic vision , competence requirements and qualifications of persons performing professional activities, monitoring and evaluation process , etc.). The conclusion is devoted to a comparison of the results of the external and internal assessments, and the identification of possible causes of disparate assessments and proposals for actions arising from those results that can improve the quality of the planning process in Louny. Plain text contains 19,211 words.

Keywords community plan , the development of social services , developmental stage of the process , evaluation proces

Věcný a jmenný rejstřík M A

B

Mašínová, K., L. ..................... 9, 10, 19, 82 Matoušek, O. .......................................... 19 Metoda komunitního plánování ................ 8 Metody informování veřejnosti o procesu KP ....................................................... 15 Metody zjišťování potřeb uživatelů ........ 20

Baldwin, M. ......................................22, 75

N

Č

Nakonečný, M. ................................. 23, 75

Čáp, J. ...............................................23, 75 Člen pracovní skupiny ............................. 45

O

Aktivní informování občanů ...................17 Analýza dokumentů .................................29 Aplikační cíl ............................................27 Aspekty mající vliv na kvalitu procesu ...22

D Dodržení principu triády ......................... 52 Doplňování organizační struktury ........... 11 Druhý komunitní plán ............................. 40 H Hayes, N. ..........................................24, 75 Hodnocení procesu externími pracovníky ............................................................ 68 Hodnocení procesu KP jeho členy ..........63 I Informování a zapojování veřejnosti do procesu KP ....................................14, 52 Informování veřejnosti o procesu KP ......56 Informovanost .........................................57 J Jandourek, J. ......................... 23, 29, 32, 75 K Kompetence členů KP ............................. 45 Kompetence, odpovědnosti a role v dané skupině: ...............................................13 Konzultace s občany................................ 17 Koordinátor pracovní skupiny .................45 Kultura veřejného programu ...................22 Kvalifikace a kompetentnost ...................48 L Legitimita ................................................43

Operacionalizace ..................................... 32 Organizace a řízení procesu KP .............. 37 P Plán sociálních služeb ............................... 7 Polostrukturované a standardizované rozhovory............................................ 30 Popis aktuální situace .............................. 60 Poskytovatelé sociálních služeb .............. 14 Postoj ....................................................... 23 Postoj členů KP k míře poskytované pomoci cílovým skupinám v rámci procesu................................................ 67 Potřeba .................................................... 19 Povinnosti spojené s uspokojováním potřeb dle zákona................................ 20 Powell, F. ................................................ 15 Poznávací cíl ........................................... 29 Princip cyklického opakování ................... 8 Princip dohody .......................................... 8 Princip dosažitelnosti řešení...................... 8 Princip kompetence účastníků .................. 8 Princip přímé úměry.................................. 9 Princip rovnosti ......................................... 8 Princip skutečných potřeb ......................... 8 Princip triády ............................................. 8 Princip „Vše je veřejné ............................. 8 Principy metody komunitního plánování .. 8 proces komunitního plánování .................. 9 Proces komunitního plánování .................. 7 První komunitní plán ............................... 39 Předsudky ................................................ 24 Překážky při tvorbě KP a jeho realizaci .. 64

Příprava prostředí pro řízení a vznik organizační struktury procesu KP .......10 Ř Řízení procesu ......................................... 11 Řízení procesu plánování ........................44 S Silné a slabé stránky procesu KP ............65 Skřičková, Z. .... ...9, 11, 12, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 21, 30, 75, 82 Spoluúčast veřejnosti při plánování ........18 Stupně zapojení veřejnosti do procesu KP ............................................................ 16 Symbolický cíl.........................................25 Systém vyhodnocování a monitorování procesu KP města Louny ....................62 T Tajemník pracovní skupiny .....................45 Techniky sběru dat...................................29 Topolovský, M. ................. 9, 15, 20, 76, 82 Třetí komunitní plán ................................ 41

Veřejnost.................................................. 15 Výběr respondentů pro polostrukturovaný rozhovor.............................................. 31 Výběr vzorku........................................... 30 Vyhodnocování a zvyšování kvality procesu................................................ 21 Vyhodnocování a zvyšování kvality procesu KP města Louny .................... 62 Vytvoření pracovních skupin .................. 38 W Winkler, J. .................................. 22, 23, 76 Z Zadavatelé ............................................... 14 Zajištění přístupu veřejnosti k informacím ............................................................ 17 Zajištění základních funkcí procesu ........ 10 Zapojování .............................................. 55 Zjišťování potřeb uživatelů ............... 19, 59 Zpracování základní listiny ..................... 13 Způsoby informování .............................. 13 Způsoby rozhodování v dané skupině ..... 13

U Užitečnost a realizace KP ........................63 Uživatelé..................................................14 V Vasková, V. .............................................76

Ž Žežula, O. ............................................... 76 Žižlavský, M. ......................................... 32

Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma organizační struktury............................................................................... 42

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Oblast - Legitimita............................................................................................. 43 Tabulka č. 2: Oblast - Řízení procesu plánování..................................................................... 44 Tabulka č. 3: Oblast - Kvalifikace a kompetentnost ............................................................... 48 Tabulka č. 4: 1. Komunitní plán 2007 - 2008 ......................................................................... 52 Tabulka č. 5: 2. Komunitní plán 2009 - 2011.......................................................................... 53 Tabulka č. 6: 3. Komunitní plán 2012 - 2014 ......................................................................... 53 Tabulka č. 7: Oblast - Zapojování ........................................................................................... 55 Tabulka č. 8: Oblast - Informovanost ...................................................................................... 57 Tabulka č. 9: Oblast - Popis aktuální situace .......................................................................... 60

Seznam příloh Příloha č. 1 Statut manažerské skupiny Příloha č. 2 Jednací řád manažerské skupiny Příloha č. 3 Hodnocení kvality procesů plánování sociálních služeb – Louny

Příloha č. 1

STATUT pracovní skupiny komunitního plánování Města Loun Manažerská skupina

1.

V čele pracovní skupiny stojí koordinátor, zvolený pracovní skupinou.

2. Pracovní skupinu tvoří zástupci zadavatele, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb, příp. další zástupci právnických osob a veřejnosti. 2. Pracovní skupina má výkonnou a poradní funkci při zpracování Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Louny. 3.

Pracovní skupina plní úkoly uložené řídící koordinační skupinou.

4. Členy pracovní skupiny navrhuje koordinátor pracovní skupiny na jednání koordinační skupiny. 5.

Při jednání se pracovní skupina řídí Jednacím řádem.

6. Pracovní skupina může z vlastní iniciativy předkládat koordinační skupině návrhy, náměty, připomínky a podněty ke zlepšení činnosti při komunitním plánování. 7. Pracovní skupina zpracovává písemné materiály, stanoviska a odborná doporučení ke komunitnímu plánování.

V Lounech dne 17. 02. 2006 Tkadlečková Taťána koordinátor skupiny

Příloha č. 2

Jednací řád pracovní skupiny komunitního plánování Města Loun Manažerská skupina Hlavní zásady jednání členů pracovní skupiny při komunitním plánování sociálních služeb jsou rovnost, diskuse, dohoda a výsledný konsensus. Koordinátor pracovní skupiny: a) řídí pracovní skupinu a odpovídá za její činnost b) určuje čas a místo jednání pracovní skupiny c) navrhuje program jednání d) rozhoduje o přizvání dalších osob na jednání e) řídí průběh jednání f) zastupuje pracovní skupinu navenek g) zúčastňuje se jednání řídící koordinační skupiny a přenáší úkoly pracovní skupině Člen pracovní skupiny: a) účastní se jednání a hlasování pracovní skupiny b) předkládá návrhy c) plní úkoly určené pracovní skupinou d) navrhuje body do programu jednání

a) b) c) d)

Tajemník pracovní skupiny: zajišťuje administrativní agendu pracovní skupiny z pověření koordinátora svolává jednání zajišťuje organizační přípravu a průběh jednání zpracovává písemný zápis z jednání pracovní skupiny

Pracovní skupina je schopna usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Rozhodnutí pracovní skupiny je přijato, pokud je akceptováno nadpoloviční většinou přítomných členů pracovní skupiny a je závazné pro všechny členy pracovní skupiny. Projednáno a schváleno na jednání pracovní skupiny dne: 17. 02. 2006

Podpis koordinátora: Taťána Tkadlečková Příloha č. 3

HODNOCENÍ KVALITY PROCESŮ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Louny 3. Komunitní plán sociální péče města Louny na období 2012 - 2014 Tato hodnotící zpráva vznikla jako výstup prací při realizaci zakázky „Hodnocení kvality procesů plánování rozvoje sociálních služeb“ v rámci projektu Podpora plánování a transformace sociálních služeb v Ústeckém kraji, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00043. Projekt je financován z dotace poskytnuté v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu. Základní metodikou pro hodnocení stavu procesů bylo posouzení podle Kritérií kvality plánování sociálních služeb (metodika MPSV) v 8 základních klíčových oblastech:  Legitimita,  Popis aktuální situace,  Kvalifikace a kompetentnost,  Řízení procesu plánování,  Zapojování aktérů,  Kvalita plánů rozvoje sociálních služeb,  Informovanost o procesu,  Monitoring procesu a zvyšování kvality procesu. V této struktuře je zpracován tento dokument (hodnotící zpráva), který je jako příloha součástí komplexního hodnotícího dokumentu pro Ústecký kraj. Podrobnější informace k použité metodice a způsobu hodnocení jsou uvedeny v jeho Části A. - Souhrnné hodnocení kvality procesů. Zásadní doporučení pro zvyšování kvality procesů v dalším období jsou pro hodnocené území shrnuty v závěrečné kapitole tohoto dokumentu.

3.1.1 červenec 2012

KLÍČOVÁ OBLAST Č.1 - LEGITIMITA Popis PROCES PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JE V ÚZEMÍ LEGITIMNÍ, POKUD JE SCHVÁLEN SAMOSPRÁVOU Předmět hodnocení 1.1. Samospráva schválila usnesením vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb. 1.2. Je schválen záměr tvorby Plánu rozvoje sociálních služeb a obsahuje prvky obsažené v popisu kritéria. 1.3. Plán rozvoje sociálních služeb je schválen samosprávou. Hodnocení Kritérií 1.1 Samospráva schválila usnesením vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb. Kritérium, požadavek kvality samosprávou.

Vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb je schváleno

Důkaz, indikátor kvality Je předloženo písemné usnesení samosprávou, které schvaluje vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb. Hodnocení

Kriterium je naplněno.

Komentáře a doporučení Záměr vytvoření plánu byl schválen usnesení RM č. 336/2006 Návrh 1. komunitního plánu péče města Loun na období 2007 – 2008. 1.2 Je schválen záměr tvorby Plánu rozvoje sociálních služeb a obsahuje prvky obsažené v popisu kritéria. Kritérium, požadavek kvality Záměr je schválen samosprávou a obsahuje minimálně: - poslání a cíl procesu, - územní dosah (vymezení spolupráce), - harmonogram časového a finančního určení procesu - organizační struktura – personální zajištění včetně vymezení pravomocí, definované výstupy procesu. Důkaz, indikátor kvality Je předloženo písemné usnesení samosprávy, které schvaluje záměr vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb nebo existuje více usnesení samosprávy, která schvalují jeho části. Hodnocení

Kriterium není naplněno.

Komentáře a doporučení

Usnesení samosprávy neexistuje.

1.3 Plán rozvoje sociálních služeb je schválen samosprávou. Kritérium, požadavek kvality

Plán rozvoje sociálních služeb je schválen samosprávou

Důkaz, indikátor kvality Je předloženo písemné usnesení samosprávy, které schvaluje Plán rozvoje sociálních služeb. Hodnocení


Komentáře a doporučení Poslední 3. KP byl schválen Usnesením č. 97/2012 3. komunitní plán sociální péče města Loun na období 2012 – 2014.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.2 - POPIS AKTUÁLNÍ SITUACE Popis POPIS AKTUÁLNÍ SITUACE ZAHRNUJE ÚDAJE O SOUČASNÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH, ANALÝZU EXISTUJÍCÍCH ZDROJŮ PRO ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ANALÝZU POTŘEB. Předmět hodnocení 2.1. Analýza existujících zdrojů pro zajištění sociálních služeb obsahuje všechny potřebné údaje. 2.2. Zjišťování potřeb existuje, je kvalitní, opakovatelné a kontrolovatelné. 2.3. Analýzy zdrojů pro zajištění sociálních služeb je vztažena ke zjištěným potřebám. Hodnocení Kritérií 2.1. Analýza existujících zdrojů pro zajištění sociálních služeb obsahuje všechny potřebné údaje. Kritérium, požadavek kvality obsahuje zejména:

Analýza existujících zdrojů pro zajištění sociálních služeb

- přehled sociálních služeb v obci/regionu, - analýzu finančních toků v sociálních službách, - údaje ze stávajících Plánů sociálních služeb z vyšší a nižší úrovně, pokud existují. Důkaz, indikátor kvality Přehled sociálních služeb v obci/regionu obsahuje alespoň údaje z veřejné části registru poskytovatelů sociálních služeb. Existuje popis finančních toků na poskytování sociálních služeb v daném území. Jsou využita data ze stávajících plánů sociálních služeb z vyšší a nižší úrovně, pokud existují. Hodnocení


Komentáře a doporučení Dokument obsahuje analytickou část, která je velmi dobře zpracována. Velká pozornost je věnována financování sociálních služeb, je uveden i seznam poskytovatelů. Zohlednění dat ze stávajících plánů sociálních služeb nižší a vyšší úrovně nelze z dokumentu identifikovat. 2.2. Zjišťování potřeb existuje, je kvalitní, opakovatelné a kontrolovatelné. Kritérium, požadavek kvality a kontrolovatelné.

Zjišťování

potřeb

existuje,

je

kvalitní,

opakovatelné

Důkaz, indikátor kvality Existuje analýza potřeb, které mohou být vyřešeny prostřednictvím sociálních služeb. Zvolená metodologie zjišťování potřeb je vhodná a použitelná vzhledem k předem stanoveným cílům a cílové skupině. Jsou k dispozici zdroje dat zjišťování (např. dotazníky, osnovy otázek, atd.). Hodnocení



Z dokumentu nelze doložit existenci analýzy potřeb.

2.3. Analýzy zdrojů pro zajištění sociálních služeb je vztažena ke zjištěným potřebám. Kritérium, požadavek kvality zjištěným potřebám.

Analýza zdrojů pro zajištění sociálních služeb je vztažena ke

Důkaz, indikátor kvality Lze doložit, že existující zdroje byly porovnány se zjištěnými potřebami. To vedlo k definování chybějících či přebytečných zdrojů. Hodnocení



Přímá vazba na plnění kritéria 2.2. (není naplněno).

KLÍČOVÁ OBLAST Č.3 - KVALIFIKACE A KOMPETENTNOST Popis OSOBY PODÍLEJÍCÍ SE NA KOORDINAČNÍCH, METODICKÝCH, KONZULTAČNÍCH, FACILITACÍCH, ANALYTICKÝCH A VZDĚLÁVACÍCH ČINNOSTECH V RÁMCI PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (DÁLE JEN ODBORNÉ ČINNOSTI) MAJÍ POTŘEBNOU KVALIFIKACI, ZNALOSTI A DOVEDNOSTI. Předmět hodnocení 3.1. Jsou stanoveny požadavky na kvalifikaci a kompetentnost osob v organizační struktuře procesu. 3.2. Je zajištěno vzdělávání účastníků procesu.

Hodnocení kritérií 3.1. Jsou stanoveny požadavky na kvalifikaci a kompetentnost osob v organizační struktuře procesu. Kritérium, požadavek kvality Jsou stanoveny minimální požadavky na kvalifikaci a kompetentnost pozic v organizační struktuře procesu plánování sociálních služeb. Tyto požadavky odpovídají vykonávaným činnostem na konkrétních pozicích. Důkaz, indikátor kvality Je k dispozici organizační struktura s požadavky na kvalifikaci a kompetentnost osob, vykonávající odborné činnosti na stanovených pozicích, jejichž naplnění lze doložit. Zajištěno rozhovory s účastníky procesu, popř. studiem dokumentů. Hodnocení

Kriterium je naplněno částečně.

Komentáře a doporučení Struktura je ustavena, požadavky na kvalifikaci a kompetentnost nejsou však dokumentačně popsány, jsou součástí samotných KP. 3.2. Je zajištěno vzdělávání účastníků procesu. Kritérium, požadavek kvality plánování.

Je zajištěno vzdělávání pro všechny účastníky procesu

Důkaz, indikátor kvality existující nabídka vzdělávání pro účastníky procesu je doloženo, je nabízena účastníkům procesu. Zjištěno rozhovory s účastníky procesu, popř. studiem dokumentů. Hodnocení


Komentáře a doporučení Nabídka vzdělávání je členům pracovní struktury zasílána, někteří se zapojují. Cca 2x ročně je členům pracovních skupin zajištěno školení odborníka dle jejich požadavků – CKP Ústí n/L, KÚÚK a další organizace dle potřeby.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.4 - ŘÍZENÍ PROCESU PLÁNOVÁNÍ Popis PROCES PLÁNOVÁNÍ JE EFEKTIVNĚ A TRANSPARENTNĚ ŘÍZEN. JE ZAJIŠTĚN PŘENOS INFORMACÍ VE VŠECH ÚROVNÍCH PROCESU PLÁNOVÁNÍ. Předmět hodnocení 4.1. Je definována organizační struktura procesu plánování, popis činností, rozhodovací pravomoci a zodpovědnosti jednotlivých pozic. 4.2. Jsou zpracována a schválena pravidla upravujících postavení a způsoby jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb. 4.3. Členové pracovních skupin jsou obeznámeni s postupy práce a s formou výstupů pracovní skupiny, a zda podle toho postupují. 4.4. Při jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb je upřednostňováno konsenzuální rozhodování. 4.5. Je zajištěna obousměrná informovanost uvnitř systému. Hodnocení kritérií 4.1. Je definována organizační struktura procesu plánování, popis činností, rozhodovací pravomoci a zodpovědnosti jednotlivých pozic.

Kritérium, požadavek kvality Je definována organizační struktura procesu plánování, popis činností, rozhodovací pravomoci a zodpovědnost jednotlivých pozic. Důkaz, indikátor kvality Dokumenty (existují popisující dokumenty). Hodnocení


Komentáře a doporučení Organizační struktura pouze jako součást samotných KP. Ostatní činnosti nejsou samostatně písemně definovány. V území pracují tyto skupiny: Koordinační pracovní skupina Pracovní skupina pro zdravotně postižené Pracovní skupiny pro seniory Pracovní skupiny pro rodiny s dětmi, děti, mládež a občany v krizi 4.2. Jsou zpracována a schválena pravidla upravujících postavení a způsoby jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb. Kritérium, požadavek kvality Jsou zpracována, schválena a v praxi uplatňována pravidla upravující postavení, organizaci a způsoby jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb (statuty, jednací řády apod.) Důkaz, indikátor kvality Existuje schválený popis postavení a způsob jednání skupiny. Hodnocení


Komentáře a doporučení Každá pracovní skupina má Jednací řád, Statut, Seznam členů, který je dle potřeby aktualizován.

4.3. Členové pracovních skupin jsou obeznámeni s postupy práce a s formou výstupů pracovní skupiny, a zda podle toho postupují. Kritérium, požadavek kvality výstupy pracovních skupin.

Jsou uplatňovány takové postupy, které zajistí kompatibilní

Důkaz, indikátor kvality Výstupy jednotlivých pracovních skupin jsou kompatibilní. Členové pracovních skupin jsou obeznámeni s postupy práce a s formou výstupů pracovní skupiny (rozhovory s členy pracovních skupin). Hodnocení


Komentáře a doporučení pracovních skupin.

Ze schváleného plánu je patrná kompatibilita výstupů všech

4.4. Při jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb je upřednostňováno konsenzuální rozhodování. Kritérium, požadavek kvality Při jednání skupiny podílející se na plánování sociálních služeb je upřednostňováno konsenzuální rozhodování. Důkaz, indikátor kvality Z namátkou vybraných zápisů jednání skupin, rozhovorů s členy a jednacích řádů je zřejmé, že je upřednostňování konsenzuální rozhodování. Hodnocení


Komentáře a doporučení Tento způsob je upřednostňován, doložit je to možné zápisy z jednání, výstupy z připomínkovacího řízení. 4.5. Je zajištěna obousměrná informovanost uvnitř systému. Kritérium, požadavek kvality

Je zajištěna informovanost uvnitř systému.

Důkaz, indikátor kvality Způsob informování a předávání informací je závazně popsán v některém ze základních dokumentů, nebo je popsán samostatně. Z rozhovoru s účastníky plánování je zřejmé, že jsou se způsobem informování seznámeni. Hodnocení


Komentáře a doporučení Závazně ne, všechny informace jsou předávány průběžně na jednání pracovních skupin přes koordinátora, který je přítomen u všech jednání pracovních skupin. Dále je každoročně zajištěno setkání všech členů pracovních skupin (+ všech zařízení sociální péče), kde dochází k předávání informací mezi subjekty, jsou představeny nové služby atd.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.5 - ZAPOJOVÁNÍ Popis DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JSOU AKTIVNĚ ZAPOJOVÁNI VŠICHNI AKTÉŘI (UŽIVATELÉ, POSKYTOVATELÉ, ZADAVATELÉ, DALŠÍ ZAINTERESOVANÉ SKUPINY A VEŘEJNOST).

Předmět hodnocení 5.1. Je doložen postup zapojování. 5.2. Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé jsou zastoupeni v organizační struktuře a podílejí se na rozhodování. 5.3. Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé jsou zapojeni do přípravy a zpracování Plánu rozvoje sociálních služeb a veřejnost má možnost připomínkovat priority. Hodnocení kritérií 5.1. Je doložen postup zapojování. Kritérium, požadavek kvality Je zpracován v praxi a uplatňován postup zapojování, který obsahuje: - účel a způsoby zapojování, - aktéři jsou informováni o možnostech svého zapojování do tvorby střednědobého Plánu rozvoje sociálních služeb, - harmonogram činností zapojování, - kritické body (selhání) a návrh jejich řešení, - systém vnějšího připomínkování dokumentů. Důkaz, indikátor kvality Je zpracován písemný postup zapojování dle tohoto kritéria, který lze doložit z jednoho, popřípadě více dokumentů. Uplatňování tohoto dokumentu v praxi je doložen důkazy. Hodnocení


Komentáře a doporučení Zapojování funguje, je dokumentačně doloženo Statutem a Jednacím řádem pracovních skupin. 5.2. Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé jsou zastoupeni v organizační struktuře a podílejí se na rozhodování. Kritérium, požadavek kvality Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé v organizační struktuře a zapojeni do rozhodovacích procesů.

jsou

zastoupeni

Důkaz, indikátor kvality Jsou předloženy dokumenty, které dokládají zastoupení uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů v rámci organizační struktury a jejich podíl na rozhodování (např. organizační schéma, zápisy z jednání, prezenční listiny apod.). Údaje z předložených dokumentů jsou potvrzeny v rozhovorech s uživateli, poskytovateli a zadavateli. Hodnocení


Komentáře a doporučení Ze schváleného KP vyplývá, že ve 3 uvedených pracovních skupinách je zajištěno zastoupení poskytovatelů, zadavatelů i uživatelů. 5.3. Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé jsou zapojeni do přípravy a zpracování Plánu rozvoje sociálních služeb a veřejnost má možnost připomínkovat priority. Kritérium, požadavek kvality Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé se podílejí na přípravě a zpracování Plánu rozvoje sociálních služeb. Jsou vytvořeny podmínky, aby jednotlivé priority, opatření a aktivity Plánu mohly být připomínkovány veřejností.

Důkaz, indikátor kvality Jsou k dispozici materiály dokládající zapojení uživatelů, poskytovatelů i zadavatelů do přípravy a zpracování Plánu rozvoje sociálních služeb a materiály dokládající možnost zapojení veřejnosti při připomínkování priorit, opatření a aktivit. Údaje z předložených dokumentů jsou potvrzeny v rozhovorech s uživateli, poskytovateli a zadavateli a zástupci veřejnosti. Hodnocení


Komentáře a doporučení Odborná i laická veřejnost měla možnost zapojit se do procesu zpracování KP, seznámit se s KP před jeho schválením, včetně možnosti zaslat připomínky k jeho obsahu. Důkazem je informace o vyhodnocení připomínkovacího řízení ke KP a zveřejnění na www stránkách města.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.6 - PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Popis VÝSTUPEM PROCESU PLÁNOVÁNÍ JE PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO PŘEDEM STANOVENÉ ČASOCÉ OBDOBÍ. Předmět hodnocení 6.1. Plán obsahuje uvedené náležitosti. 6.2. Plán rozvoje sociálních služeb je v souladu s jeho záměrem (viz Kritérium Je schválen záměr tvorby Plánu rozvoje sociálních služeb a obsahuje prvky obsažené v popisu kritéria). 6.3. Plán rozvoje sociálních služeb je v souladu s dokumenty nižší a vyšší úrovně. 6.4. V plánu jsou odděleny sociální služby od ostatních služeb. 6.5. Existují vazby mezi prioritami, opatřeními a aktivitami. Hodnocení kritérií 6.1. Plán obsahuje uvedené náležitosti. Kritérium, požadavek kvality Plán rozvoje sociálních služeb je písemně zpracován a obsahuje zejména tyto náležitosti: - popis stávajícího stavu a analýzu existujících zdrojů a potřeb v území, včetně ekonomického vyhodnocení, - strategie a postupy zajištění a rozvoje sociálních služeb v území, - způsob financování systému sociálních služeb v území - sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze v Plánu provést změny, Povinnosti a odpovědnost zúčastněných (subjektů, osob, organizací) za realizaci Plánu a jeho dílčích částí. Důkaz, indikátor kvality V plánu jsou popsány oblasti uvedené v kritériu (metoda ověřování: studium Plánu). Hodnocení


Komentáře a doporučení Dokument je přehledně strukturován a je rozdělen na analytickou a návrhovou část. SWOT analýza je východiskem pro formulaci cílů a opatření pro jednotlivé pracovní skupiny i pro průřezová, společná témata. Další fáze procesu (realizace, monitoring) jsou součástí konkrétního opatření KP. Není jednoznačně určena odpovědnost za plnění opatření. Není zřejmá důležitost navržených opatření (priority).

6.2. Plán rozvoje sociálních služeb je v souladu s jeho záměrem (viz Kritérium Je schválen záměr tvorby Plánu rozvoje sociálních služeb a obsahuje prvky obsažené v popisu kritéria). Kritérium, požadavek kvality dodatků.

Plán odpovídá aktuálnímu znění záměru včetně schválených

Důkaz, indikátor kvality Srovnání aktuálního záměru a Plánu (metoda ověřování: studium Plánu a záměru) Hodnocení



Přímá souvislost s nenaplněním kriterií 1.1. a 1.2.

6.3. Plán rozvoje sociálních služeb je v souladu s dokumenty nižší a vyšší úrovně. Kritérium, požadavek kvality V plánu jsou obsaženy údaje potřebné pro účely plánování na vyšší i nižší úrovni v požadované formě a rozsahu. Důkaz, indikátor kvality Plán je v souladu s dokumenty, ve kterých jsou uvedeny vzájemné požadavky obcí, krajů, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na kompatibilitu výstupu. Hodnocení


Komentáře a doporučení doložit.

vazba byla při zpracování zohledněna, ale fakticky nelze

6.4. V plánu jsou odděleny sociální služby od ostatních služeb. Kritérium, požadavek kvality

V plánu jsou odděleny sociální služby od ostatních služeb.

Důkaz, indikátor kvality Plán (metoda ověřování: studium Plánu). Hodnocení


Komentáře a doporučení Analytická části dokumentu nepracuje s navazujícími službami, v návrhové části jsou opatření oddělena pro sociální a pro navazující služby. 6.5. Existují vazby mezi prioritami, opatřeními a aktivitami. Kritérium, požadavek kvality a aktivitami.

Z Plánu jsou zřejmé logické vazby mezi prioritami, opatřeními

Důkaz, indikátor kvality Existuje logická a obsahová vazba mezi prioritami, opatřeními a aktivitami (metoda ověřování: studium Plánu). Hodnocení


Komentáře a doporučení Celkovou provázanost lze najít v členění dle Koordinačních skupin. Je obsažen souhrnný pohled, ale chybí dlouhodobější strategické vize. Navržené priority (cíle) jsou rozpracovány do jednotlivých opatření, vazby tedy existují.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.7 - INFORMOVANOST Popis OBČANŮM V ÚZEMÍ JSOU PRŮBĚŽNĚ DOSTUPNÉ INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE PLÁNOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Předmět hodnocení 7.1. Existuje písemný postup informování občanů v území, obsahuje uvedené oblasti a je naplňován. 7.2. Jsou doloženy způsoby, četnost a aktuálnost informování.

Hodnocení kritérií 7.1. Existuje písemný postup informování občanů v území, obsahuje uvedené oblasti a je naplňován. Kritérium, požadavek kvality Je písemně zpracován a v praxi informování, který obsahuje zejména: - účel poskytování informací, - způsob poskytování informací, - formy informování osob se specifickými potřebami, - osoby odpovědné za poskytování informací, - jak často jsou informace poskytovány, - kde jsou informace dostupné, - postup vyhodnocení srozumitelnosti a dostupnosti informací.

uplatňován

postup

Důkaz, indikátor kvality Existuje postup informování, který obsahuje minimálně oblasti podle tohoto kritéria. Osoby odpovědné za systém informování jsou schopny tento postup odůvodnit a doložit, že je v praxi naplňován. Hodnocení


Komentáře a doporučení Písemně ne, informace pro všechny cílové skupiny byly vytvořeny dle požadavků členů pracovních skupin a distribuovány po dohodě se členy pracovních skupin, jsou vyvěšeny na webu města. 7.2. Jsou doloženy způsoby, četnost a aktuálnost informování. Kritérium, požadavek kvality V území jsou průběžně zveřejňovány a aktualizovány minimálně tyto informace: - základní informace o poslání, cílech a principech plánování sítě sociálních služeb v území, - základní dokumenty (záměr, pravidla upravující postavení a způsoby jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb), - informace o průběhu celého procesu plánování sociálních služeb a jeho výstupech (včetně všech rozhodnutí, pozvánek na jednání a zápisů z nich), - informace o odpovědných osobách (pozice, kompetence, pravomoci, kontakty), - informace o možnostech zapojení se do procesu plánování, - informace o stávajícím stavu sítě sociálních služeb v území (nabídka služeb, struktura poskytovatelů, jejich veřejné závazky, podmínky poskytování služeb, kvalita dostupných služeb), - základní informace o fungování a financování systému sociálních služeb v ČR, druhy sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb. Důkaz kvality Osoby odpovědné za systém informování jsou schopny doložit, že jsou průběžně zveřejňovány minimálně informace v rozsahu tohoto kritéria, a to v souladu s písemným postupem informování dle předešlého kritéria. Hodnocení


Komentáře a doporučení Základní informace jsou poskytovány prostřednictvím webu města, v zařízeních poskytujících služby sociální péče, v komunitním plánu. Statuty a jednací řády pracovních skupin nejsou přístupné veřejnosti, jsou pouze v pracovních skupinách. Informace o průběhu procesu jsou součástí KP a zápisů a pozvánek rozesílaných členům

PS, informace o stavu sociálních služeb prostřednictvím katalogu sociálních služeb, webu města.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.8 - ZVYŠOVÁNÍ KVALITY PROCESU Popis PROCES PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCHS LUŽEB JE PRŮBĚŽNĚ MONITOROVÁN A VYHODNOCOVÁN, ZJIŠTĚNÍ Z TĚCHTO ČINNOSTÍ JSOU VYUŽÍVÁNA KE ZVYŠOVÁNÍ KVALITY PROCESU. Předmět hodnocení 8.1. Existují postupy pro monitorování a vyhodnocování klíčových oblastí v procesu plánování sociálních služeb a implementaci Plánu. 8.2. Postupy jsou realizovány v praxi a zjištění z nich jsou využívána ke zlepšování kvality procesu. 8.3. V procesu je využívána externí podpora. Hodnocení kritérií 8.1. Existují postupy pro monitorování a vyhodnocování klíčových oblastí v procesu plánování sociálních služeb a implementaci Plánu. Kritérium, požadavek kvality Postupy monitorování a vyhodnocování klíčových oblastí existují v písemné podobě a obsahují zejména: - způsob monitorování a vyhodnocování, - měřitelná kritéria monitorování a vyhodnocování (jedním z kritérií je soulad činností s posláním, cíli procesu a s principy plánování sociálních služeb), - kdo je odpovědný za monitorování a vyhodnocování, - co se bude dít se zjištěními. Důkaz, indikátor kvality Dokumenty popisující postupy monitorování a vyhodnocování klíčových oblastí obsahují: - způsoby monitorování a vyhodnocování, - měřitelná kritéria monitorování a vyhodnocování, - kdo je odpovědný za monitorování a vyhodnocování, - co se bude dít se zjištěními. Hodnocení

Kriterium je plněno částečně.

Komentáře a doporučení Odpovědnost má OSVaZ - vedoucí odboru a koordinátor KP. Postupy nejsou přesně dané, koordinátor každoročně vyhodnocuje opatření KP v pracovních skupinách, písemně po ukončení KP. 8.2. Postupy jsou realizovány v praxi a zjištění z nich jsou využívána ke zlepšování kvality procesu. Kritérium, požadavek kvality Postupy jsou realizovány v praxi a zjištění z nich jsou využívána ke zlepšování kvality procesu. Důkaz, indikátor kvality Existují písemné důkazy, že postupy jsou realizovány v praxi a zjištění z nich jsou využívána ke zlepšování kvality procesu. Účastníci procesu jsou schopni v rozhovoru popsat situace, kdy tyto postupy byly uplatňovány v praxi. Hodnocení



Lze doložit záznamy z jednání pracovních skupin.

8.3. V procesu je využívána externí podpora. Kritérium, požadavek kvality stran.

Ke zvyšování kvality procesu je využívána podpora třetích

Důkaz, indikátor kvality Existují důkazy, že ke zvyšování kvality procesu je využívána podpora třetích stran. Podporou třetích stran se rozumí například konzultace, supervize, metodické vedení, hodnocení podle kritérií kvality. Hodnocení


Komentáře a doporučení Ano – CKP Ústí nad Labem. Zkušenost velmi dobrá, členové pracovních skupin opakovaně žádají o přednášku, konzultaci…Lze doložit smlouvou.

3.2

Doporučení pro zvýšení kvality procesu

KLÍČOVÁ OBLAST Č.1 - LEGITIMITA Plnění kritérií této klíčové oblasti je pouze částečné. i když byl zpracovaný komunitní plán schválen zastupitelstvem, dle hodnocení kritérií klíčové oblasti č. 6. Plán rozvoje sociálních služeb není jeho obsah takový, jaký by měl být. Z tohoto důvodu je doporučeno věnovat větší pozornost struktuře komunitního plánu a obsahu jednotlivých kapitol a jejich provázanosti. V dalších fázích procesu komunitního plánování doporučujeme věnovat pozornost projednání a schválení prvků obsažených v kritériu č. 1.2 (cíl, poslání procesu, územní dosah…), a to především z důvodu praktického, nikoliv pouze proto, aby bylo naplněno kritérium. Pokud jde o legitimitu, lze doporučit pravidelné sledování procesu ze strany samosprávných orgánů města. Jejich rozhodnutím (usnesením) by měly být potvrzeny také všechny další zásadní body procesu.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.2 - POPIS AKTUÁLNÍ SITUACE Při zpracování komunitního plánu byla podrobně zpracována analytická část, velká pozornost byla věnována i financování služeb, ale zjišťování skutečné potřebnosti konkrétních druhů sociálních služeb a porovnání s dostupností existujících služeb nebylo provedeno. Provedení těchto kroků je považováno z metodického a praktického hlediska za důležité. Pokud toto není provedeno, chybí podstatná podkladů část pro cílené definování konkrétních opatření, aktivit, jejichž realizací dochází k naplňování skutečných potřeb uživatelů sociálních služeb.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.3 - KVALIFIKACE A KOMPETENTNOST K této klíčové oblasti nevyplynula z hodnocení žádná zásadní doporučení.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.4 - ŘÍZENÍ PROCESU PLÁNOVÁNÍ K této klíčové oblasti nevyplynula z hodnocení žádná zásadní doporučení. Přestože některé procesy nejsou zdokumentovány, v praxi jsou funkční.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.5 – ZAPOJOVÁNÍ Všechna kritéria jsou naplněna, z hodnocení nevyplynula žádná doporučení.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.6 - PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z hodnocení vyplývá doporučení doplnění a úprav následujících částí dokumentů:  popisu situace v navazujících službách (zdravotnictví, školství, bezpečnost…)  dlouhodobé vize pro rozvoj oblasti sociálních služeb,  priorit u jednotlivých opatření nebo aktivit určených k realizaci, přípravě (vzhledem k používání nejednotné terminologie je v tomto případě prioritou myšlena důležitost, kterou má daná aktivita, činnost ve srovnání s ostatními),

 odpovědnosti za plnění a realizaci stanovených opatření,  jasné vazby na dokumenty vyšší a nižší úrovně.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.7 – INFORMOVANOST Z hodnocení této klíčové oblasti nevyplynula žádná zásadní doporučení. Přestože není proces informovanosti formálně zdokumentován, v praxi funguje. Dobře jsou využívány webové stránky města a další informační kanály.

KLÍČOVÁ OBLAST Č.8 - ZVYŠOVÁNÍ KVALITY PROCESU Z hodnocení této klíčové nevyplynula žádná zásadní doporučení. Doporučujeme pouze upevnění pravidel monitoringu, kterým je věnováno samostatné opatření v rámci návrhové části komunitního plánu. Pro tento krok lze využít metodické externí podpory, která je hodnocena jako velmi dobrá a přínosná, případně se lze inspirovat v jiných územích nebo je možné žádat metodickou pomoc ze strany pracovníků krajského úřadu.

Stať Předmětem diplomové práce autora je proces komunitního plánování města Louny. Pokud mluvíme o procesu komunitního plánování, rozumíme tím proces plánování sociálních služeb za použití metody komunitního plánování (dále jen KP). Komunitní plánování jako proces lze definovat tímto způsobem (…) „Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny. Srovnáním těchto dvou základních parametrů a v souladu s množstvím finančních prostředků, které obec na sociální služby vynakládá, vzniká v procesu vzájemných konzultací komunitní plán, který je konsenzem mezi tím, co je možné, a tím, co bylo označeno jako potřebné či prioritní. Komunitní plánování představuje cyklický, spirálovitě se opakující proces.“ (Topolovský, 2004, str. 7) Metoda komunitního plánování se liší od ostatních plánovacích postupů především hodnotami vycházejícími z principů, které je třeba v praxi dodržovat. (Manuál, 2008) Jedná se o princip triády, princip rovnosti, princip skutečných potřeb, princip dohody, princip „Vše je veřejné“, princip dosažitelného řešení, princip cyklického opakování, princip kompetence účastníků, princip přímé úměry. (Skřičková, 2007) Metodiky komunitního plánování rozdělují proces do několika oblastí, v nichž jsou tyto principy uplatňovány. Z těchto oblastí si autor vybral čtyři oblasti, které jsou předmětem jeho zkoumání a to z důvodu objevujících se problémů v praxi. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké aspekty napomáhají a jaké brání procesu komunitního plánování města Louny? K naplnění cíle napomáhaly autorovi dílčí výzkumné otázky plynoucí z indikátorů vybraných oblastí zkoumání. Indikátory určil autor pomocí metodiky komunitního plánování.(Mašínová, 2008) Ke sběru dat byly použity tyto techniky: polostrukturovaný rozhovor, standardizovaný rozhovor a analýza dokumentů. Při výzkumu byli osloveni všichni členové komunitního plánování města Louny. Na otázky odpovědělo 48 % členů. Výsledky práce se dají shrnout do čtyř oblastí. První z nich se týká vývojových etap komunitního plánování. Výsledky výzkumu ukazují, že zjištěné problémy, které se objevovaly především na počátku, svým rozměrem zasahují až do současnosti. V rozhovoru se koordinátorka komunitního plánování zmiňuje o „nevoli“ vedení města začít s komunitním plánováním. Zástupci vedení města nebyli dle slov

koordinátorky přesvědčeni o potřebě komunitních plánů, neviděli důvod, proč s komunitním plánováním začít. Hlavním argumentem, který vedení města nakonec přesvědčil, byla možnost čerpání finančních prostředků z dotačních programů ESF a MPSV. Od pracovníků Krajského úřadu Ústeckého kraje byli informováni, že pro získání dotací je nutné splnit stanovené podmínky, z nichž jedna zahrnuje právě tvorbu a realizaci komunitních plánů. i když Rada Města nakonec schválila záměr komunitního plánování a všechny tři komunitní plány, výsledky výzkumu poukazují na ne zcela jasně vymezený postoj vedení města k procesu komunitního plánování. Dokládají to např. odpovědi některých členů komunitního plánování, kteří mezi překážky při tvorbě a realizaci komunitních plánů řadí mj. tyto: „Nepochopení procesu KP ze strany některých zastupitelů. Změna priorit ze strany zastupitelů. Jiné priority zastupitelů při rozdělování peněz. Neochota úřadu něco takového začít a nedostatečná odborná znalost problematiky. (…) nechuť toho vedení, některý fakta přijmout (…) budou provozovat volnočasový centrum, ale bude jim dělat problém, nazvat ho nízkoprahovým zařízením.“ Dalším výsledkem podporující tvrzení o ne zcela jasně vymezeném postoji vedení města k procesu komunitního plánování je fakt, že neexistuje usnesení samosprávy o dokumentu obsahujícím pravidla, podle kterých by měl proces komunitního plánování města Louny probíhat. Zde si však autor klade otázku: „Proč toto usnesení neexistuje?“ a zároveň předkládá možné odpovědi: „Dokument s pravidly o průběhu komunitního plánování nebyl vytvořen. Pravidla byla vytvořena, ale nebyla předložena Radě Města ke schválení. Pravidla nejsou sjednocena, ale jsou součástí více dokumentů, která prošla usnesením samosprávy.“ Nicméně pro získání správné odpovědi na výše uvedenou otázku i odhalení postojů vedení města k procesu KP je zapotřebí podrobnějšího zkoumání, které přesahuje rámec této práce. Druhá oblast shrnující výsledky práce se týká řízení procesu komunitního plánování města Louny. Zkoumání této oblasti odkrylo několik nedostatků v organizační struktuře, užívané terminologii a informačním systému. Organizační struktura komunitního plánování města Louny je publikována vždy s aktuálním komunitním plánem a od počátku procesu do současnosti svou podobu nemění. Tvoří pyramidu, na jejímž vrcholu je Rada města, pod ním stojí koordinační skupina a základnu tvoří tři pracovní skupiny dle zaměření na cílovou populaci. Během dotazování členů KP se autor dozvěděl, že existuje pracovní skupina „prevence kriminality“. Tato skupina však není součástí publikované organizační struktury. Jednací řád je dokument, který definuje jednotlivé pracovní pozice KP a činnosti s nimi spojené. Svůj jednací řád má každá pracovní skupina včetně koordinační. Jsou zde definovány

tři pracovní pozice: Koordinátor, člen a tajemník pracovní skupiny a činnosti odpovídající těmto pracovním pozicím. Jednací řád také stanovuje způsob přijímání nových členů do pracovních skupin, které navrhuje koordinátor a o jeho přijetí hlasují stávající členové konkrétní pracovní skupiny. Autor se o existenci jednacího řádu dozvěděl až během sběru dat od členů, kde se o něm zmiňují pouze dvě osoby - koordinátorka KP a tajemník jedné ze tří pracovních skupin. V Odpovědích ostatních členů KP (43 %) se neobjevuje konkrétní rozdělení kompetencí, úloh ani úkolů. Odpovědi působí mnohdy velmi obecně, u konkrétnějších popisů dost nejednotně a nesourodě. Z odpovědí není jednoznačné, kdo má v procesu jakou úlohu, jak jsou rozdělovány úkoly a kdo má odpovědnost za jejich plnění. Autor poukazuje na možnost, že i někteří z dalších členů neznají obsah jednacího řádu. Tuto hypotézu podporují odpovědi některých členů, kdy na otázku: „Kdo rozhoduje o členství v KP?“ odpovědělo 49 % respondentů, z nichž 19 % odpovědělo zcela chybně. Během analýzy dokumentů a zpracovávání odpovědí členů KP autor narazil na používání nejednotné terminologie nejen uvnitř systému, ale také v publikovaných dokumentech. Např. osoby, které vykonávají činnosti spojené s pracovní pozicí označenou v jednacím řádu termínem „tajemník pracovní skupiny“ jsou v komunitních plánech označeni termínem „předseda/předsedkyně pracovní skupiny“. Jednací řád není na rozdíl od komunitních plánů zveřejněn na webových stránkách města Louny, pokud by však někdo z veřejnosti měl zájem vyhledat definici a kompetence „předsedy/předsedkyně pracovní skupiny“ nenašel by je ani v jednacím řádu pracovních skupin ani v jiném dokumentu. Za zajímavost autor považuje, že uvnitř systému členové nepoužívají pro tuto pracovní pozici ani jeden ze dvou výše uvedených termínů a označují ji ještě jiným termínem a to „vedoucí pracovní skupiny“. Všechna tato uvedená zjištění vedou autora k přesvědčení, že členové KP nejsou dostatečně informováni o způsobu, jakým KP probíhá tedy o řízení procesu. V tomto ohledu se může zdát trochu paradoxní nejčetněji uváděná silná stránka, kterou je dle členů KP právě informovanost. Z odpovědí nevyplývá, že se jedná o informace týkající se procesu, spíše poukazují na předávání informací z vnějších zdrojů (Krajský úřad Ústeckého kraje, MPSV) o dotacích, legislativních změnách apod. koordinátorkou KP jeho členům. Výše zjištěné nedostatky související s organizační strukturou, stanovením pracovních pozic, kompetencí, činností, odpovědností za jejich plnění a s informovaností doplňují výsledky z analýzy dokumentu „Hodnocení kvality procesů plánování sociálních služeb“. V tomto dokumentu hodnotitelé uvádí, že organizační struktura KP města Louny je pouze součástí komunitních plánů, ostatní činnosti nejsou samostatně písemně definovány a chybí

popis požadavků na kompetentnost a kvalifikaci osob na jednotlivé pracovní pozice. Potvrzují, že komunikaci uvnitř systému (mezi skupinami) zajišťuje koordinátor, který je přítomen na všech setkání napříč skupinami a dále se informace mezi skupinami šíří v rámci společných akcí. Avšak postup zajištění informovanosti uvnitř systému není písemně zpracován. Třetí oblast zjištěných výsledků se zaměřuje na problematiku zapojování všech aktérů do procesu KP. Především pak na dodržování principu triády a způsobu zjišťování potřeb uživatelů. Zajímavým shledává autor odlišné hodnocení procesu zapojování aktérů v rámci ústeckého kraje a samotných členů KP. Zatímco hodnotitelé procesu v rámci Ústeckého kraje všechna tři kritéria této oblasti tj.: zpracování postupu zapojování a jeho uplatňování v praxi; důkaz o zapojení zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů do KP; možnost připomínkování procesu ze strany odborné i laické veřejnosti před finální verzí KP) shledala naplněnými, autor na základě analýzy dokumentů a výpovědí členů KP dochází v některých částech této oblasti k odlišnému závěru. Autor se shoduje s hodnotiteli procesu v rámci Ústeckého kraje v tvrzení, že při tvorbě všech třech komunitních plánů města Louny byl dodržen princip triády, tedy do procesu se zapojili zadavatelé, poskytovatelé i uživatelé. Ovšem při podrobnější analýze zjistil nerovnoměrné zastoupení těchto skupin. Nejčetněji jsou v procesu zastoupeni poskytovatelé (70 %), kteří výrazně převyšují počet zadavatelů (13 %) a uživatelů (17 %). Také členové KP ve svých výpovědích uvádějí jako jednu ze slabých stránek procesu nízký počet zapojených uživatelů a nezájem veřejnosti. Největší problém se zapojením uživatelů do procesu spatřuje koordinátorka KP v pracovní skupině pro oblast péče o seniory. Dle jejích slov se jedná především o problémy uživatelů této cílové skupiny spojené s mobilitou, komunikací a s porozuměním odborné terminologie spojené s diskusemi v pracovní skupině. Jednou z nejdůležitějších forem zapojování uživatelů do procesu je zjišťování jejich potřeb. Na způsob zjišťování potřeb uživatelů se autor dotazoval členů KP. Získané odpovědi se dají rozdělit do dvou skupin: 1. Popis používaných technik, kterými členové získávají potřebné informace o potřebách uživatelů: SWOT analýzy, demografické a statistické údaje, dotazníky, ankety, rozhovory, pozorování, diskuse. 2. Zdroj, ze kterého získávají informace o potřebách uživatelů: uživatelé, poskytovatelé, pracovníci OSV, jiní odborníci, média, veřejnost, pracovní skupiny KP. Takto získané informace jednotliví členové přináší do své pracovní skupiny, kde se jedná o jejich zařazení či nezařazení do komunitního plánu ve formě cíle, opatření, záměru apod. Všechny zjištěné potřeby projdou pracovní skupinou, ale nemusí být nezbytně zapracovány do komunitního plánu. Postup, jakým způsobem jsou zjišťovány potřeby

uživatelů, není písemně zpracován a výše zmíněné techniky sběru dat, které uvádí členové KP nelze doložit písemným ani jiným dokumentem např. dotazníky, otázkami pro rozhovor, anketou apod. V případě „nezájmu“ veřejnosti, o kterém hovoří někteří členové KP, si autor klade otázku, zda princip zapojování a forma předávání informací veřejnosti je realizátory procesu zvolena dostatečným a tím nejlepším způsobem. Veřejnost je o procesu KP informována především prostřednictvím internetu. Na webových stránkách Města lze nalézt: katalog sociálních služeb, aktuální komunitní plán, dokumenty vázané k problematice prevence kriminality a informační letáky pro občany v mimořádné sociální situaci. Chybí zde informace o způsobu, jakým proces KP probíhá a jakým se lze do procesu zapojit, a také jednací řád jednotlivých pracovních skupin. V tištěné podobě má veřejnost možnost do výše zmíněných dokumentů nahlédnout na vytipovaných místech, které jsou nejčastěji navštěvované cílovými skupinami a veřejností (např. Informační středisko MÚ Louny, Městská knihovna Louny, MPS s denním stacionářem, Domov pro seniory U Pramene Louny, Centrum služeb pro zdravotně postižené Louny ad.) Každý rok pořádají členové komunitního plánování pro veřejnost „Den sociálních služeb“ a konferenci, kde představují poskytovatelé sociální služby, jež provozují obohacené doprovodným programem uživatelů (tanec, hudba, zpěv, divadlo aj.) Všechny dokumenty včetně zápisů ze schůzek pracovních skupin a rozpracované návrhy cílů a opatření jsou k dispozici na vyžádání, jak uvádí sama koordinátorka KP „kdykoliv“ přímo u ní. U poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou zároveň členy KP je možné získat informace dle problematiky, na kterou jsou zaměřeny služby, jež provozují. Oboustranná komunikace s veřejností je zajišťována prostřednictvím připomínkovacího procesu, který probíhá v omezeném čase (cca týden) na kontaktních místech (shodná s výše vytipovanými místy). Po zpracování cílů a opatření KP pracovními skupinami mohou občané takto rozpracovaný dokument pročíst a vyjádřit se k němu vyplněním připomínkovacího formuláře. Jakým způsobem je širší veřejnost informována o možnosti zapojit se do připomínkovacího procesu nelze ze zjištěných dat jednoznačně určit. Při analýze dokumentů autor zjistil, že výsledky připomínkovacího procesu jsou součástí pouze druhého a třetího KP města Louny. Během těchto dvou připomínkovacích procesů se vysbíralo 30 připomínek, z toho 29 jich pocházelo od garanta KP a 1 od člena pracovní skupiny KP města Louny. Z toho vyplývá, že do připomínkovacího procesu se nezapojila žádná osoba z řad širší veřejnosti (do té doby do procesu nezainteresovaná). Mezi metody, které nejsou využívány k aktivnímu informování širší veřejnosti o procesu KP patří např.

tematicky zaměřený občasník a veřejná setkání (veřejné diskuze). Čtvrtá oblast výsledků práce se týká hodnocení procesu komunitního plánu města Louny a zvyšování jeho kvality. Členové komunitního plánování, kteří odpovídali na otázky spojené s hodnocením procesu, se pohybují mezi 38 – 49 % (dle jednotlivých otázek). 49 % členů KP odpovědělo na otázku, zdali je komunitní plán užitečný a dochází-li k jeho realizaci. Za užitečný pokládá komunitní plán města Louny 89 % těch členů, kteří na tuto otázku odpověděli. U otázky ohledně realizace komunitního plánu města Louny lze 89 % odpovědí považovat za kladné či převážně kladné a zbylé za neutrální. 46 % členů KP odpovědělo na otázky spojené s překážkami při tvorbě komunitního plánu a s postoji k cílovým skupinám. Mezi nejčastější překážky, které uvedlo 45 % odpovídajících členů, patří: nezájem, neochota, nepochopení či nespolupráce různých skupin (zastupitelů, jednotlivých členů, veřejnosti, uživatelů, poskytovatelů, státu). 29 % členů, kteří odpověděli, nevidí žádné překážky při tvorbě KP a zbytek členů 26 % uvedlo finance či jinou odpověď. Postoje k cílovým skupinám byly prozkoumávány pomocí dvou otázek. První se týkala názoru členů na to, zda některá sociální skupina potřebuje více pomoci, než je jí v rámci KP poskytováno. 47 % odpovědí na tuto otázku mělo negativní či neutrální charakter. Mezi kladnými odpověďmi byly uvedeny tyto cílové skupiny: bezdomovci, drogově závislí, osoby využívající tlumočnické služby, matky samoživitelky, romští občané, vietnamští občané, ohrožené děti. Druhá otázka se týkala pohledu členů na to, zda některá sociální skupina potřebuje méně pomoci, než je jí v rámci KP poskytováno. 76 % odpovědí na tuto otázku bylo negativních. Mezi cílové skupiny, které se objevovaly v pozitivních odpovědích, patří: Nezaměstnaní, romští občané, rodiny se sociálně patologickými jevy. 43 % návratnost měla otázka, jaké silné stránky spatřují v komunitním plánu jeho členové. 56 % odpovídajících členů na tuto otázku uvádí jako silnou stránku informační systém. Jako další silné stránky se v odpovědích vyskytují: přesná definice vizí, cílů, priorit a nastavení; odbornost; vzájemnost; propojení; spolupráce; silný tým; společné aktivity; zájem o občany; efektivní využití finančních prostředků MÚ. Nejméně členů 38 % odpovědělo na otázky týkajících se překážek při realizaci komunitního plánu a jeho dalších slabých stránek. 86 % odpovídajících považuje za hlavní překážku při realizaci KP finanční prostředky. Další překážky spatřují v administrativě, dotahování věcí, nezájem veřejnosti, jiné priority zastupitelů, neochota úřadu, neznalost problematiky, nízké právní vědomí některých cílových skupin. Mezi (dalšími) slabými stránkami se objevují: odklad některých úkolů, kvalita některých poskytovaných sociálních služeb, pasivita některých členů a zdlouhavé vyjednávání v pracovních skupinách.

Hodnocení kvality procesu města Louny v rámci Ústeckého kraje bylo převážně pozitivní. Celkem se hodnotilo 26 kritérií. U 14 došlo k jejich naplnění: Samospráva schválila usnesením vytvoření Plánu rozvoje sociálních služeb; Plán rozvoje sociálních služeb je schválen samosprávou; Analýza existujících zdrojů pro zajištění sociálních služeb obsahuje všechny potřebné údaje; Je zajištěno vzdělávání účastníků procesu; Jsou zpracována a schválena pravidla upravujících postavení a způsoby jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb; Členové pracovních skupin jsou obeznámeni s postupy práce a s formou výstupů pracovní skupiny, a zda podle toho postupují; Při jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb je upřednostňováno konsenzuální rozhodování; Je doložen postup zapojování;

Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé jsou zastoupeni

v organizační struktuře a podílejí se na rozhodování; Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé jsou zapojeni do přípravy a zpracování Plánu rozvoje sociálních služeb a veřejnost má možnost připomínkovat priority; Plán obsahuje uvedené náležitosti; Jsou doloženy způsoby, četnost a aktuálnost informování občanů; Postupy monitorování a vyhodnocování procesu jsou realizovány v praxi a zjištění z nich jsou využívána ke zlepšování kvality procesu; V procesu je využívána externí podpora. Částečně naplněno bylo 9 následujících kritérií: Jsou stanoveny požadavky na kvalifikaci a kompetentnost osob v organizační struktuře procesu; Je definována organizační struktura procesu plánování, popis činností, rozhodovací pravomoci a zodpovědnosti jednotlivých pozic; Je zajištěna obousměrná informovanost uvnitř systému; Plán rozvoje sociálních služeb je v souladu s jeho záměrem; Plán rozvoje sociálních služeb je v souladu s dokumenty nižší a vyšší úrovně; V plánu jsou odděleny sociální služby od ostatních služeb; Existují vazby mezi prioritami, opatřeními a aktivitami; Existuje písemný postup informování občanů v území, obsahuje uvedené oblasti a je naplňován; Existují postupy pro monitorování a vyhodnocování klíčových oblastí v procesu plánování sociálních služeb a implementaci Plánu. Za nenaplněná jsou považována tato 3 kritéria: Je schválen záměr tvorby Plánu rozvoje sociálních služeb a obsahuje prvky obsažené v popisu kritéria; Zjišťování potřeb existuje, je kvalitní, opakovatelné a kontrolovatelné; Analýzy zdrojů pro zajištění sociálních služeb je vztažena ke zjištěným potřebám. Mezi nedostatky, se kterými lze v rámci zvyšování kvality procesu pracovat, lze zařadit především chybějící písemné zpracování dokumentů, pravidel a postupů týkajících se: zjišťování potřeb uživatelů a jejich zohlednění při tvorbě KP; požadavků na kvalifikaci a kompetentnost osob vykonávajících odborné činnosti na stanovených pozicích; zajištění informovanosti

uvnitř

systému;

popisu

konkrétních

činností,

jednotlivých

pozic

a odpovědnosti za ně; dlouhodobější strategické vize; popisu služeb navazujících na služby sociální; důležitosti navržených opatření a odpovědnosti za jejich plnění;

informování

občanů o procesu KP; monitoringu a vyhodnocování procesu KP. Dále chybí usnesení Rady Města o způsobu, jakým má proces komunitního plánování probíhat a průkaznost souladu KP s požadavky obcí, krajů a MPSV. Seznam použité literatury: MAŠÍNOVÁ, K., L. a kol. 2008. Deset kroků procesem komunitního plánování. Metodiky pro plánování sociálních služeb, Ústí nad Labem: Centrum komunitní práce SKŘIČKOVÁ, Z. a kol. 2007. Metodiky pro plánování sociálních služeb. Komunitní Plánování Sociálních Služeb. Praha: CpKP TOPOLOVSKÝ, M. a kol. 2004. Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb. Praha: KUFR, str. 7 Manuál zadavatele sociálních služeb. 2008. Zajištění dostupnosti sociálních služeb na principech komunitního plánování, Praha: INSTAND, o. s., str. 8

Proces komunitního plánování města Louny

Recommend Documents