Listopad 2015
12. ročník, č. 11 pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely
Obsah listopadového čísla: Měsíc listopad………………..……………….……………...strana 1 Společenská rubrika …………………………..………..……...strana 2 Kulturní a společenské akce ……………..…………….……...strana 3 Svátek zesnulých - Dušičky……………..……….…..……...strana 4-5 Křížovka………… ...….………...…………………………….strana 6 Halloween ……...…………………..…………….………….. strana 7 Zazpívejme si ……………………………………….…………strana 8
Vážení a milí čtenáři, Listopad je měsícem podzimních plískanic, větrů na strništích a prvních mrazíků. Ze stromů opadávají zbylé listy, spadlá semena se zabydlují v zemi – připravují se na spánek. Netopýři a další živočichové se ukládají k zimnímu spánku. Třou se pstruzi, raci kladou vajíčka. Hranostajové se přebarvují do bílého šatu.
Teplý říjen - studený listopad. V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní. Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění. Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá. Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři. Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu. Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude. Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá. Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí. Studený listopad - zelený leden.
-1-
Společenská rubrika V měsíci listopad své narozeniny oslavují: paní Hana Čahojová paní Adolfa Haladová paní Ing. Eva Hanišová paní Václav Hynek paní Anna Marešová paní Květa Svobodová pan Jiří Šlégl paní Eva Vodrážková
Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu. Srdečně zveme oslavence a samozřejmě i všechny ostatní klienty na Kavárnu, kde vše společně oslavíme. Dne 10. listopadu 2015 od 13.30. hodin v jídelně v přízemí
-2-
Kulturní a společenské akce na měsíc listopad
6.11. Aktivizace s Naďou Vereckou od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. patře
10.11. Kavárna – párty nejen pro všechny oslavence s vystoupením pana Víznera od 13.30 hod. v jídelně v přízemí
16.11. Výplata kapesného – důchody
20.11. Aktivizace s Naďou Vereckou od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. patře
-3-
Svátek zesnulých či lidově Dušičky , která připadá na 2. listopadu, je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za zemřelé. Liturgické obřady slouží v tento čas i Církev československá husitská, která vzešla z prostředí katolického modernismu po první světové válce. Anglikánská církev slavení Dušiček zrušila, avšak někde byla památka obnovena v rámci anglokatolického hnutí. Protestantská reformace nebyla ve zrušení takto důsledná: Martinu Lutherovi se její slavení v Sasku za jeho života nepodařilo potlačit. Oslava Dušiček se odvíjí od svátku Všech svatých. Svátek Všech svatých se slaví v dnech, kdy Keltové oslavovali konec roku, svátek Samhain, v noci z 31. října na 1. listopadu. Samhain byl Kelty vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Může dojít k setkávání živých a mrtvých, světlem živí ukazují cestu mrtvým. Tradice v tento den zapalovat ohně a svíčky pochází od Keltů i Slovanů, kteří věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými a potměšilými duchy. Tradici svátku Samhaim je svou podstatou a znaky nejvíce věrná oslava halloween. S ohledem na fakt, že Keltové a poté Slované osídlili Střední Evropu a jejich kultury se zde prolínaly, je předpokládáno, že se svátek Samhaim slavil i na území ČR a byl s nástupem křesťanství nahrazen svátkem Všech svatých v termínu a Dušičkami ve smyslu oslavy, jako svátek, kdy se vzpomíná na zesnulé. Svátek Všech svatých je přesto někdy považován za oslavu, která počíná vysvěcením původně antického chrámu Pantheonu v Římě v roce 609 jako vzpomínka na zemřelé, kteří dosáhli věčné blaženosti. Dušičky se slaví od 10. století. Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 clunyjský opat Odilo († 1048), který se takto snažil čelit přetrvávajícím pohanským obřadům. Podle dostupných zdrojů je katolickým svátkem slaveným 2. listopadu od 12. století jako vzpomínka na mrtvé, svátek Dušičky, Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Ve 13. století se tento zvyk rozšířil po celé západní církvi. V Aragonii začali kněží slavit v ten den tři mše za zemřelé; tento zvyk potvrdil papež Benedikt XIV. a rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe. V roce 1915 Benedikt XV. toto dovolení rozšířil pro celou církev od první světové války, kdy zahynulo velké množství lidí. V této době se na svátek Dušiček byly uspořádávány průvody na hřbitovy, zdobily se hroby a konaly podobné zvyky. V zemích s křesťanskou tradicí je zvykem během tohoto dne či období navštívit hřbitov a rodinný hrob a rozsvítit na něm svíčku či položit živé květiny, což má symbolizovat víru ve věčný život a demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí. Mezi řadu lidových pověr a zvyků rozšířených v Česku patřila víra, že prý duše -4-
jednou za rok, v předvečer Dušiček duše vystupují z Očistce, aby si odpočinuly od útrap. Blízcí hříšníků proto podle dostupných informací naplnili lampu na olej máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny.[5] Večer se příbuzní nebo přátelé napili studeného mléka (nebo se jím postříkali), aby se duše tak ochladily. Na svátky se také pekly takzvané „dušičky“ nebo „kosti svatých“, pečivo (bochánky, rohlíky) ve tvaru kostí. Těmi se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela, chudí lidé v obci a zaměstnanci. V jižních Čechách ještě na počátku 20. století chodili koledníci na Dušičky prosit o toto pečivo. V okolí Českého Krumlova tento zvyk, koledu, nazývali "chodit po rohlíkách". Pro snížení nákladů byly pro majitele pečivo pečeno ze světlé a pro zaměstnance z tmavé mouky. Je zmiňováno, že na území jihočeského Doudlebska se pekly tzv. vše svaté rohlíky nebo vše svaté dušičky, toto pečivo bylo větší než jinde.[6] Bývá zvykem, že se na hřbitovech konají v hřbitovních kaplích, kostelech či jen u hlavního hřbitovního kříže bohoslužby slova či mše svaté. Na Dušičky má také kněz povoleno stejně tak jako při pohřbech a zádušních mších nosit černé roucho (na hřbitovech většinou pluviál), ve kterém kněz prochází spolu s věřícími hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby. Památka zesnulých se slaví den po slavnosti Všech svatých 1. listopadu. Věřící římskokatolického vyznání slaví Dušičky jako Svátek věrných zesnulých (Vzpomínka na věrné zemřelé), tedy zesnulých, kteří zemřeli jako osoby římskokatolického vyznání a byly pokřtěným (neexkomunikovaným) katolíkem, členem církve. Jde zde tedy o společnou slavnost k oslavě osob, které již vstoupily do nebe. V České republice je vzpomínka na všechny zesnulé vedle Vánoc největším svátkem, který oslavují vzpomínkou, květinovým darem, zapálením svíčky, nejen křesťané, ale i mnozí nevěřící (ateisté). V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena s veselicí s názvem Halloween. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici, vzpomínka na mrtvé je součástí každého slavení eucharistie. Zapálení svíčky je symbolickým aktem vztaženým k vzpomínce a věčnému životu. „Vzpomínáme na naše blízké a v duchu se ptáme, jaké svědectví nám zanechali.“ Často bývá svíčka zapálena a při odchodu zhasnuta z bezpečnostních důvodů.
-5-
Křížovka na listopad
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Jak se jmenuje zařízení, do kterého se zvěři předkládá krmivo? Kdo vozil Budulínka? Jehličnatý strom s ostrými jehlicemi 10 – 25 mm dlouhými a s válcovitými šiškami, které jsou dlouhé 8 – 16 cm Odpudivě působící látka, která se používá při individuální ochraně před poškozením zvěří Výr velký je naše největší .... Jelen nosí na hlavě ... Náš národní strom Černý pták s červenou čepičkou -6-
HALLOWEEN Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října den před křesťanským svátkem Všech svatých, z jehož oslav se v Irsku vyvinul. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu - v Americe typické pomalovávání automobilů, dveří, zubní pasta na dveřích...) a „koledují“ o sladkosti. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii, Novém Zélandu aj. Název vznikl zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“. Zvyky Halloweenu se rozvinuly v Irsku na základě zvyků oslavy svátku Všech svatých, který byl přenesen do Irska z Říma. Opírají se o původně židovskou tradici slavení svátků již od předchozího večera, neboť Židé počítali začátek dne již předchozím západem slunce. Vystěhovalci zvyk přenesli v 19. století do USA, kde se všeobecně rozšířil, a odtud ho s expanzí americké kultury přejímaly další země. V době irského národního obrození se kolem roku 1830 rozšířil názor, že Halloween vznikl z předkřesťanských keltských tradic, např. svátkuSamhain. Toto pojetí přijal i etnolog James Frazer, který Halloween v knize Zlatá ratolest popisuje jako pohanský svátek s tenkou křesťanskou slupkou. Podobné romantické teorie se dodnes často citují, jsou však považovány za překonané. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata,oheň, příšery, kostlivci atd. Typickými barvami jsou černá a oranžová. V České republice nejde o tradiční svátek.
-7-
Zazpívejme si.. Okolo Frýdku cestička, okolo Frýdku cestička, a na ní se zelená a na ní se zelená travička. A na ní se zelená a na ní se zelená travička. Když jsem šel po ní jedenkrát, když jsem šel po ní jedenkrát, slyšel jsem tam muziku, slyšel jsem tam muziku pěkně hrát. Slyšel jsem tam muziku, slyšel jsem tam muziku pěkně hrát. Muzika hrála, břinkala, muzika hrála, břinkala, moje ze všech nejmilejší, moje ze všech nejmilejší plakala. Moje ze všech nejmilejší, moje ze všech nejmilejší plakala. Muziko nehrej, nebřinkej, muziko nehrej, nebřinkej, moje ze všech nejmilejší,moje ze všech nejmilejší, neplakej. Moje ze všech nejmilejší,moje ze všech nejmilejší, neplakej.
-8-