Průmyslové vlastnictví a licence při podnikání
Tomáš Ciprovský
Pojem duševního vlastnictví
přednáška č. 1
Duševní vlastnictví
specifická forma vlastnictví, jejímţ předmětem není hmotná věc (movitá nebo nemovitá), ale nehmotný statek (myšlenka) ten, komu duševní vlastnictví náleţí, má obdobná oprávnění jako vlastník věci –
rozhoduje o tom, kdo bude smět myšlenku pouţít
Duševní vlastnictví
potenciální ubikvita – –
specifická vlastnost práv z duševního vlastnictví duševní vlastnictví můţe uţívat neomezený počet osob najednou (např. číst tutéţ knihu)
je třeba rozlišovat vlastnické právo k hmotnému substrátu (nosiči) a duševní vlastnictví –
koupí knihy v obchodě získávám vlastnické právo ke knize jako k věci, ale ne autorské právo
Duševní vlastnictví
průmyslová práva –
myšlenky vyuţitelné při průmyslové činnosti (výrobě)
autorské právo (a práva příbuzná) – –
tvůrčí ztvárnění myšlenek, mající zpravidla podobu díla (kniha, socha) práva příbuzná jsou práva výkonných umělců (hudební nahrávka zpěvákova výkonu)
Duševní vlastnictví
průmyslová práva – – –
– – –
vynálezy uţitné vzory průmyslové vzory ochranné známky označení původu topografie polovodičových výrobků
Vynálezy
za vynález se povaţuje produkt, který je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově vyuţitelný autor vynálezu si jej můţe zaregistrovat u příslušného patentového úřadu a získá nárok na ochranu (patent) příklady: parní stroj, ţárovka, dynamit, kontaktní čočky
Užitné vzory
za uţitný vzor se povaţuje nové, průmyslově vyuţitelné technické řešení, která přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti uţitné vzory jsou podobné vynálezům, ale nemusí splňovat tak náročné předpoklady (nemusí být výsledkem vynálezecké činnosti) příklad: speciální tvar čepele noţe pro snadnější loupání ovoce
Průmyslové vzory
průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení příklad: tvar lahve (coca-cola, PET lahve)
Ochranné známky
ochrannou známkou je označení grafického znázornění, tvořené zejména slovy, písmeny, číslicemi, barvou, kresbou nebo tvarem výrobku či jeho obalu, určené k rozlišení výrobků nebo služeb příklady: Škoda, Baťa, Microsoft, Apple (slovní vyjádření i logo)
Označení původu
název oblasti, určitého místa nebo země pouţívaný k označení zboţí pocházejícího z tohoto území –
–
jestliţe kvalita nebo vlastnosti tohoto zboţí jsou výlučně nebo převáţně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory jestliţe výroba, zpracování a příprava takového zboţí probíhá ve vymezeném území
příklady: třeboňský kapr, štramberské uši
Topografie polovodičových výrobků
série zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňující trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichţ se polovodičový výrobek skládá příklad: počítačové čipy
Význam duševního vlastnictví
ekonomický (práva z duševního vlastnictví tvoří podstatnou část majetku podnikatelských subjektů, jsou předmětem obchodních transakcí, umoţňují získat výhodu při podnikání) vědecký (existence duševního vlastnictví přispívá k rozvoji vědy, motivuje k objevování, umoţňuje financovat další rozvoj vědy) umělecký (ochrana tvůrčích práv motivuje tvůrce k vytváření děl)
Duševní vlastnictví
princip teritoriality –
–
práva z duševního vlastnictví jsou chráněna jen na území toho státu, kde byla provedena jejich registrace (v ČR zajišťuje registraci práv Úřad průmyslového vlastnictví) existuje řada mezinárodních úmluv, které usilují o odstranění bariér mezi státy (překonávání teritoriální omezenosti)
Úřad průmyslového vlastnictví
ústřední orgán státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví (sídlo - Praha) základní kompetence: –
–
rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory atd. a vede příslušné rejstříky zajišťuje realizaci mezinárodních smluv a spolupracuje s patentovými úřady jiných zemí
v čele stojí předseda, jmenovaný vládou
Úřad průmyslového vlastnictví
zřízen zákonem č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví internetové stránky úřadu: http://upv.cz
Vynález a účinky patentu
přednáška č. 2
Vynález
zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (dále „ZV“) – –
definuje znaky vynálezu a podmínky jeho ochrany stanoví pravidla pro řízení o udělení patentu
zákon č. 206/2000 o ochraně biotechnologických vynálezů –
stanoví některá zvláštní pravidla pro biotechnologické vynálezy
Vynález (§ 2, § 3 odst. 1 ZV)
za vynález se povaţuje produkt nebo výrobní postup, který – –
–
je nový je výsledkem vynálezecké činnosti je průmyslově vyuţitelný
autor vynálezu si jej můţe zaregistrovat u příslušného patentového úřadu a získá nárok na ochranu (patent)
Vynález (§ 5-7 ZV)
novost –
inovativnost (vynálezecká činnost) –
splněno, není-li součástí stavu techniky (není-li ke dni podání přihlášky veřejně publikován/uţíván)
splněno, jestliţe věc pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky
průmyslová vyuţitelnost –
splněno, můţe-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak vyuţíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství
Patentovatelnost vynálezu (§ 3 ZV)
vynálezem nejsou: – – –
– – –
objevy, vědecké teorie, matematické metody estetické výtvory plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti počítačové programy podávání informací způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidí a zvířat, diagnostické metody
výše uvedené můţe tvořit součást vynálezu, ale nemůţe být vynálezem samo o sobě
Výluky z patentovatelnosti (§ 4 ZV)
patent nelze udělit – –
na vynálezy, jejichţ vyuţití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat
Právo na patent (§ 8 ZV)
právo na patent náleţí prvotně původci vynálezu (tomu, kdo vynález vytvořil) –
jeden vynález můţe mít více původců, právo na patent náleţí kaţdému dle podílu na vynálezu
původce můţe práva k patentu převést na jinou osobu (licenční smlouva) práva k patentu mohou být předmětem dědění
Právo na patent (§ 9-10 ZV)
je-li vynález vytvořen zaměstnancem jako součást jeho pracovních povinností, přechází právo na patent na zaměstnavatele jestliţe zaměstnavatel nepodá do tří měsíců přihlášku vynálezu, přechází právo na patent zpět na zaměstnance zaměstnanec má v případě vyuţití patentu zaměstnavatelem právo na přiměřenou odměnu
Spolumajitelství patentu (§ 16 ZV)
pokud náleţí patent více osobám, pohlíţí se na ně jako na spoluvlastníky (§ 137-142 obč. zákoníku) vynález můţe vyuţívat kaţdý ze spolumajitelů k převodu patentu nebo uzavření licenční smlouvy je třeba souhlasu všech spolumajitelů spolumajitelé mohou samostatně převádět své podíly, ale musí je nejprve nabídnout ke koupi ostatním spolumajitelům
Účinky patentu (§ 11 ZV)
účinky patentu nastávají okamţikem oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví majitel patentu má výlučné právo – – –
vyuţívat vynález udělovat souhlas k vyuţívání vynálezu převést patent na jiné osoby
Účinky patentu (§ 13 ZV)
bez souhlasu majitele patentu nikdo nesmí – –
vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo pouţívat výrobek, který je předmětem patentu dováţet výrobek, který je předmětem patentu
je-li předmětem patentu výrobní postup platí výše uvedené pro výrobky získané tímto postupem uvedené činnosti se povaţují za přímé využívání vynálezu
Účinky patentu (§ 13a ZV)
bez souhlasu majitele patentu je zakázáno dodávat osobám, které nejsou oprávněny patent vyuţívat, prostředky slouţící k jeho realizaci (tzv. nepřímé využívání vynálezu) –
např. půjde o specifické součástky nebo přípravky, u nichţ je zřejmé, ţe mají slouţit k výrobě vynálezu
Účinky patentu (§ 11 ZV)
v případě neoprávněného vyuţívání patentu náleţí jeho majiteli právo na přiměřenou náhradu toto právo majiteli náleţí od okamţiku zveřejnění přihlášky vynálezu ve věstníku
Účinky patentu (§ 13b ZV)
jestliţe byl výrobek v ČR uveden na trh majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, nemá majitel patentu právo zakázat jeho uţívání třetím osobám (vyčerpání práv) –
příklad: jestliţe podnikatel zakoupil patentovaný stroj na výrobu dílů poté, co byl oprávněně uveden na český trh, nemůţe mu majitel patentu bránit v jeho vyuţívání
Účinky patentu (§ 17-18 ZV)
patent nepůsobí vůči tomu, kdo před podáním přihlášky vynálezu vyuţíval vynález nezávisle na původci (majiteli patentu) za porušení práv z patentu se nepovaţuje – – –
náhodný nebo přechodný výskyt dopravních prostředků na území ČR (automobily, letadla) uţití vynálezu při činnosti prováděné pro neobchodní účely nakládání s předmětem vynálezu pro experimentální účely
Ochrana práv z duševního vlastnictví
zákon č. 221/2006 o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví zákon zakotvuje oprávnění majitele patentu – –
–
aby se rušitel zdržel závadného jednání a odstranil jeho následky (staţením výrobků z trhu, zničením výrobků) aby rušitel nahradil vzniklou škodu, vydal bezdůvodné obohacení (min. 2x obvyklá cena licence, pokud o tom rušitel nemohl vědět, tak 1x), případně poskytl přiměřené zadostiučinění (omluva, peníze) domáhat se sdělení určitých informací (od koho byly závadné výrobky získány atd.)
Doba platnosti patentu (§ 21 ZV)
práva z patentu jsou časově omezená patent platí nejvýše dvacet let od podání přihlášky vynálezu majitel patentu je povinen kaţdý rok uhradit udrţovací poplatek – –
čím déle ochrana trvá, tím je poplatek vyšší (od 1000 Kč v prvním roce do 24000 Kč v dvacátém) poplatky stanoví zákon č. 173/2002 Sb.
Zánik a zrušení patentu (§ 22-23 ZV)
patent zanikne – – –
uplynutím dvaceti let od data přihlášky nezaplacením udrţovacího poplatku jestliţe se majitel patentu vzdá
patent můţe být Úřadem zrušen, pokud Úřad dodatečně shledá, ţe – –
nesplňoval zákonné podmínky majitel na něj nemá právo (původcem vynálezu byl někdo jiný)
Nabídka licence (§ 19)
přihlašovatel (majitel patentu) můţe u Úřadu prohlásit, ţe udělí licenci komukoli, kdo o to poţádá (nabídka licence) nabídka licence se vyznačí v rejstříku vynález smí potom uţívat kaţdý, kdo licenci přijme a sdělí to majiteli patentu majitel patentu hradí udrţovací poplatky pouze v poloviční výši
Nucená licence (§ 20 ZV)
aby majitel patentu nemohl bezdůvodně brzdit pokrok, umoţňuje zákon výjimečně, aby Úřad svým rozhodnutím udělil licenci na vyuţívání patentu (nucená licence) nucenou licenci lze udělit, jestliţe – –
majitel patentu vynález bezdůvodně nevyužívá nebo jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu majitel patentu nepřijal nabídku na uzavření licenční smlouvy
nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu (platí lhůta, která uplyne později)
Nucená licence (§ 20 ZV)
osoba, které byla nucená licence udělena, nemůţe tuto převádět na další osoby (s výjimkou prodeje podniku) nucená licence se zapisuje do rejstříku majitel patentu má právo na úhradu ceny licence (v dohodnuté nebo soudem stanovené výši)
Převod patentu (§ 15-16 ZV)
majitel patentu můţe – –
písemnou smlouvou převést práva k patentu na jinou osobu (majitelem patentu se stane někdo jiný) umoţnit vyuţívání vynálezu dalším osobám cestou licenční smlouvy (majitel patentu se nezmění)
tyto smlouvy vyţadují registraci u Úřadu licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví je jako smluvní typ upravena v obchodním zákoníku (§ 508 aţ 515)
Řízení o udělení patentu
přednáška č. 3
Řízení o udělení patentu
jestliţe má vynálezce zájem na tom, aby byla jeho vynálezu poskytnuta ochrana ze strany státu, musí poţádat patentový úřad (Úřad průmyslového vlastnictví) o udělení patentu před Úřadem poté probíhá řízení o udělení patentu v řízení je moţno (a záhodno) nechat se zastoupit advokátem nebo patentovým zástupcem
Patentový zástupce
technicky i právně vzdělaný odborník –
musí mít tříletou praxi v oboru duševního vlastnictví a sloţit odbornou zkoušku
zastupuje osoby v řízení před úřadem průmyslového vlastnictví poskytuje poradenské služby v oblasti duševního vlastnictví – –
vyhodnocuje, který typ ochrany je nejlepší zpracovává podklady, návrhy atd.
Patentový zástupce
patentoví zástupci jsou sdruţeni v Komoře patentových zástupců ČR na internetových stránkách komory je moţné vyhledat zástupce s potřebnou specializací –
http://www.patzastupci.cz
relevantní právní úprava –
zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích
Řízení o udělení patentu
právní úprava řízení o udělení patentu pro ČR je obsaţena –
–
v zákoně č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích ve vyhlášce Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů
Řízení o udělení patentu
1. podání přihlášky vynálezu u Úřadu 2. předběţný přezkum přihlášky 3. zveřejnění přihlášky ve Věstníku Úřadu 4. úplný přezkum vyhlášky (fakultativně) 5. rozhodnutí o udělení patentu 6. zveřejnění rozhodnutí ve Věstníku
Řízení o udělení patentu
v ČR se uplatňuje řízení s odloženým průzkumem nejprve se přezkoumají pouze základní náleţitosti přihlášky a patentovatelnost (předběžný přezkum) splnění podmínky novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové vyuţitelnosti se zkoumá aţ posléze na ţádost majitele patentu nebo z rozhodnutí Úřadu (úplný přezkum) poţádá-li o to přihlašovatel, provede Úřad rovnou úplný přezkum
Přihláška vynálezu (§ 24-25 ZV)
řízení o udělení patentu je zahájeno podáním přihlášky vynálezu (patentová přihláška) –
–
přihlášku podává sám vynálezce (původce) nebo osoba, na kterou toto právo převedl u vynálezů vytvořených zaměstnanci je oprávněn podat přihlášku zaměstnavatel (ve stanovené lhůtě)
přihláška vynálezu se podává na formuláři u Úřadu průmyslového vlastnictví
Přihláška vynálezu (§ 24-25 ZV)
přihláška vynálezu musí obsahovat: – – –
– –
ţádost o udělení patentu popis vynálezu (slovní popis, příp. výkresy) patentové nároky (vymezují předmět ochrany) anotaci (shrnuje podstatu vynálezu) jméno původce vynálezu
poplatek za přijetí přihlášky činí 1200 Kč (600 Kč pokud přihlášku podává původce)
Právo přednosti (§ 27 ZV)
podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti (priority) všechny přihlášky vynálezů, které budou podány později a budou obsahově shodné, nesplňují znak novosti, tzn. nelze udělit patent
Předběžný průzkum (§ 30 ZV)
Úřad v rámci předběţného průzkumu zkoumá –
–
zda je předmět přihlášky patentovatelný z hlediska zákonných výluk - § 3 odst. 2, § 4 ZV (pokud ne, přihlášku zamítne) zda přihláška splňuje veškeré formální a obsahové náleţitosti a zda byly uhrazeny příslušné poplatky (pokud ne, řízení zastaví)
Zveřejnění přihlášky (§ 30-31 ZV)
Úřad zveřejní ve věstníku přihlášku vynálezu po uplynutí 18 měsíců od jejího podání (na ţádost přihlašovatele i dříve) k přihlášce můţe kdokoli vznést připomínky, kterými je Úřad povinen se při následném úplném přezkumu zabývat
Úplný průzkum (§ 33-34 ZV)
úplný přezkum se zahajuje na ţádost přihlašovatele (nejpozději do 3 let), případně jej Úřad zahájí sám (jinak řízení zastaví) úplný přezkum podléhá poplatku 3000 Kč Úřad v rámci úplného přezkumu zkoumá splnění podmínek udělení patentu (novost, vynálezecká činnost, průmyslová vyuţitelnost)
Udělení patentu (§ 34 ZV)
pokud jsou všechny podmínky splněny, Úřad přihlašovateli udělí patent, jinak přihlášku zamítne je-li patent udělen, vydá Úřad majiteli patentovou listinu a oznámí udělení patentu ve Věstníku
Mezinárodní ochrana vynálezů
u průmyslových práv se tradičně uplatňuje princip teritoriality, tzn. jsou chráněna jen na území toho státu, kde byla zaregistrována v minulosti bylo problematické, ţe – – –
kaţdý stát měl odlišné poţadavky na poskytnutí ochrany některé státy nezaručovaly cizincům stejnou ochranu jako vlastním příslušníkům zveřejněním vynálezu v jednom státě (v rámci patentového řízení) hrozila ztráta novosti (a tím pádem i ztráta patentovatelnosti) ve státech ostatních
Mezinárodní ochrana vynálezů
Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (1883), Pařížská unijní úmluva –
–
–
první pokus o překonání teritoriální omezenosti průmyslových práv jejím smyslem bylo sjednotit základní pravidla ochrany duševního vlastnictví ve smluvních státech, aby byly vyřešeny uvedené problémy byla několikrát revidována, naposledy ve Stockholmu (1967)
Mezinárodní ochrana vynálezů
Paříţská unijní úmluva zakotvila – –
–
národní režim pro cizince (rovné zacházení jako s tuzemci) právo priority (právo přednosti) – je-li do jednoho roku od podání přihlášky v jednom smluvním státě podána přihláška v jiném smluvním státě, pohlíţí se na druhou přihlášku jako by byla podána ve stejný den jako přihláška první (má tedy přednost před ostatními přihláškami podanými u téhoţ patentového úřadu) povinnost státu zřídit patentový úřad
Mezinárodní ochrana vynálezů
Paříţská unijní úmluva má více neţ 100 smluvních stran, které tvoří tzv. Pařížskou unii (současně se předpokládá vznik dalších speciálních unií s vyšší mírou harmonizace) Paříţská unie je součástí WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví – World Intellectual Property Organisation)
Mezinárodní ochrana vynálezů / Užitné vzory
přednáška č. 4
Mezinárodní ochrana vynálezů
tradiční (národní cesta) – –
mezinárodní přihláška –
přihlášku je třeba podat u patentových úřadů ve všech státech, kde má být vynález chráněn tento postup je značně finančně náročný (překlad dokumentů, poplatky, zastupování) dle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT)
evropský patent –
dle Úmluvy o udělování evropských patentů
Smlouva o patentové spolupráci
Smlouva o patentové spolupráci (1970) –
Patent Cooperation Treaty (PCT)
smlouva zjednodušuje systém pro podávání přihlášek patentů ve více státech tím, ţe zavádí moţnost podání mezinárodní přihlášky mezinárodní přihláška má stejné účinky jako by byla ve zvolených státech podána národní přihláška
Smlouva o patentové spolupráci
patentové řízení dle PCT má dvě fáze: 1. mezinárodní fáze – –
– –
formální průzkum (náleţitostí přihlášky) mezinárodní rešerše mezinárodní zveřejnění přihlášky mezinárodní předběţný průzkum (fakultativně)
2. národní fáze –
řízení před patentovými úřady jednotlivých států
Smlouva o patentové spolupráci
mezinárodní přihlášku podává osoba u patentového úřadu státu, v němţ má bydliště nebo sídlo (v ČR u Úřadu průmyslového vlastnictví) uplatňuje se povinné zastoupení (advokát, patentový zástupce) v přihlášce je třeba uvést pro které státy má mezinárodní přihláška platit (výběr ze 123 smluvních států)
Smlouva o patentové spolupráci
patentový úřad, kde byla přihláška podána, provede formální průzkum (přezkoumá, jestli má všechny náleţitosti) pak je přihláška odeslána Mezinárodnímu úřadu do Ţenevy a současně orgánu pořizujícím mezinárodní rešerše (Mezinárodní patentový institut nebo některý z vybraných národních patentových úřadů)
Smlouva o patentové spolupráci
zpráva o mezinárodní rešerši obsahuje souhrn relevantních publikací pokud rešerše nedopadla pro přihlašovatele příznivě (vynález uţ byl popsán jinde), můţe přihlášku stáhnout a vyhne se tak nákladům na řízení u národních patentových úřadů (velká výhoda PCT) jestliţe přihlašovatel přihlášku nestáhne, je tato zveřejněna
Smlouva o patentové spolupráci
přihlašovatel má moţnost iniciovat předběžný přezkum své přihlášky na základě tří kritérií (novost, vynálezecká činnost, průmyslová vyuţitelnost) přezkum provádí tytéţ orgány, které vyhotovují mezinárodní rešerše výsledkem přezkumu je analýza, určující, jaké jsou šance na úspěch v jednotlivých státech
Smlouva o patentové spolupráci
pokud přihlašovatel moţnosti předběţného přezkumu nevyuţije nebo pokud byl předběţný přezkum proveden, přechází řízení do národní fáze řízení o mezinárodní přihlášce pokračuje u národních patentových úřadů v zemích, v kterých má být poskytována ochrana
Smlouva o patentové spolupráci
přihlašovatel je povinen přeloţit veškerou dokumentaci do všech příslušných jazyků a zaplatit kaţdému patentovému úřadu poplatek kaţdý patentový úřad posoudí jeho nárok zvlášť, přičemţ není vázán mezinárodní rešerší ani mezinárodním předběţným přezkumem (fakticky k nim ale velmi přihlíţí)
Smlouva o patentové spolupráci
národní patentové úřady rozhodnou o udělení či neudělení patentu v té které zemi, čímţ řízení o mezinárodní patentové přihlášce končí
Smlouva o patentové spolupráci
výhodou postupu dle PCT je, ţe přihlašovatel – –
–
můţe dopředu odhadnout šanci na úspěch nemusí riskovat vynaloţení velkých nákladů na samém počátku řízení jako u tradičního postupu podává jedinou přihlášku pro všechny země
Evropská patentová úmluva
Úmluva o udělování evropských patentů (zkráceně Evropská patentová úmluva) stanoví jednotná pravidla pro udělování patentů – výsledkem je evropský patent, který má v kaţdém smluvním státě stejné účinky jako národní patent na základě úmluvy vznikla Evropská patentová organizace (EPO) a Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově
Evropská patentová úmluva
evropskou patentovou přihlášku můţe podat kterýkoliv subjekt (i ze státu, který není stranou smlouvy), patent však platí pouze ve smluvních státech evropská patentová přihláška má obdobné náleţitosti jako naše národní přihláška je třeba uhradit poplatek za přihlášku a zvláštní poplatek za kaţdý stát, pro který má evropský patent platit
Evropská patentová úmluva
řízení provádí Evropský patentový úřad řízení o evropském patentu je řízením s odloženým průzkumem –
– – –
1. předběţný průzkum 2. zveřejnění vyhlášky 3. úplný průzkum 4. rozhodnutí o udělení/neudělení patentu
řízení provádí Evropský patentový úřad
Evropská patentová úmluva
v případě udělení evropského patentu obdrţí přihlašovatel Evropskou patentovou listinu pro získání ochrany v konkrétním státě je třeba provést tzv. validaci evropského patentu (překlad do národního jazyka + zaplacení poplatku) doba platnosti patentu je 20 let ode dne podání přihlášky
Evropská patentová úmluva
evropský patent x mez. přihláška PCT – –
–
– –
u obou se podává jedna přihláška pro všechny země u mezinárodní přihlášky PCT je jednotná pouze část řízení, u evropského patentu probíhá celé řízení u Evropského patentového úřadu v případě PCT vydá kaţdý národní patentový úřad vlastní rozhodnutí (mohou se lišit), u evropského patentu se vydává jedno rozhodnutí (a jeden patent) pro všechny smluvní státy oba systémy umoţňují včas řízení zastavit (min. nákladů) celkové náklady jsou v obou případech značné (řádově desetisíce Eur, dle počtu zemí)
Komunitární patent
předpokládá se, ţe v budoucnu by měl být udělován komunitární patent, tzn. patent platící pro všechny země společenství, u nějţ by nemusela být prováděna nákladná validace doposud však příslušná právní úprava nevstoupila v platnost
Užitné vzory
za uţitný vzor se povaţuje nové, průmyslově vyuţitelné technické řešení, která přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti uţitné vzory jsou podobné vynálezům, ale nemusí splňovat tak náročné předpoklady –
nemusí být výsledkem vynálezecké činnosti, postačí ţe přesahují rámec pouhé odborné dovednosti („malé patenty“)
právní rámec stanoví zákon č. 478/1992 Sb., o uţitných vzorech
Užitné vzory
hlavním rozdílem proti patentům je, ţe řízení je zaloţeno na registračním principu to znamená, ţe se neprovádí průzkum přihlášky, postačí, ţe má všechny náleţitosti a nejde o zjevnou výluku nebo zjevně průmyslově nevyuţitelné řešení (nezkoumá se novost ani inovativnost) zapsaný uţitný vzor můţe být později snáze napaden neţ patent
Užitný vzor
doba platnosti uţitného vzoru je 4 roky s tím, ţe můţe být 2x prodlouţena o další 3 roky (maximálně tedy na 10 let) není třeba platit kaţdoroční udrţovací poplatky, pouze poplatek za prodlouţení o tři roky celkově je ochrana uţitným vzorem méně nákladná neţ patentová ochrana