MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra Ošetřovatelství
Bc. Jiřina Klevarová
PREVENCE NÁDORŮ ŽENSKÝCH REPRODUKČNÍCH ORGÁNŮ A PRSU VE STÁŘÍ
Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Simona Saibertová
Brno 2014
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedené informační zdroje. Brno 31. března 2014 2
Děkuji paní Mgr. Simoně Saibertové za odborné vedení a cenné rady při zpracování diplomové práce. 3
OBSAH
ÚVOD…………………………………………………………………………………6 1 STÁRNUTÍ A STÁŘÍ……………………………………………………………8 1.1 Ţivotní období ţeny………………………………………………………………...8
2 NÁDORY POHLAVNÍCH ORGÁNŮ A PRSU…………………………..11 2.1 Nádory prsu……………………………………………………………………….11 2.1.1 Rizikové faktory pro vznik nádorů prsu………………………………………...13 2.1.2 Příznaky nádorů prsu……………………………………………………………14 2.1.3 Léčba nádorů prsu……………………………………………………………….15 2.2 Nádory ţenských pohlavních orgánů……………………………………………...16 2.2.1 Rizikové faktory pro vznik nádorů ţenských pohlavních orgánů………………18 2.2.2 Příznaky nádorů ţenských pohlavních orgánů………………………………….20 2.2.3 Léčba nádorů ţenských pohlavních orgánů……………………………………..20
3 EPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ………….............22 4 PREVENCE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ……………….………....25 4.1 Primární prevence…………………………………………………………………25 4.2 Sekundární prevence………………………………………………………………26 4.3 Terciární prevence………………………………………………………………...28 4.4 Kvartérní prevence………………………………………………………………..29 4.5 Screeningové programy v ČR…………………………………………………….29
4
4.5.1 Mamografický screening………………………………………………………..31 4.5.2 Screening karcinomu děloţního hrdla…………………………………………..32
5 PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE…………………………………………………34 5.1 Cíle a hypotézy průzkumného šetření……………………………………………..34 5.2 Metodika průzkumného šetření…………………………………………………...36 5.3 Charakteristika zkoumaného souboru………………………………………….….37 5.4 Zpracování dotazníků……………………………………………………………..37 5.5 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření…………………………...39 5. 6 Statistické testování hypotéz……………………………………………………..66
DISKUSE……………………………………………………………………….…..85 ZÁVĚR………………………………………………………………………………93 ANOTACE………………………………………………………………………….95 ANNOTATION……………………………………………………………………96 LITERATURA A PRAMENY………………………………………………….97 SEZNAM TABULEK…………………………………………………………..102 SEZNAM GRAFŮ……………………………………………………………….105 SEZNAM ZKRATEK…………………………………………………………..107 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………109 Příloha č. 1 – Dotazník………………………………………………………………110
5
ÚVOD
Úroveň incidence zhoubných nádorů v České republice z dlouhodobého pohledu roste, naopak úmrtnost vykazuje trend opačný. V roce 2010 bylo do Národního onkologického registru České republiky nově nahlášeno 82 606 případů zhoubných novotvarů, z toho 39 673 případů u ţen.1 Pozitivní vývoj mortality ovlivňuje dostupnost stále dokonalejších diagnostických a terapeutických metod, ale také zavádění celoplošných preventivních programů do praxe. V České republice existují tři screeningové programy zaměřené na karcinomy prsu, kolorekta a děloţního hrdla. Rostoucí incidence je dána stárnutím populace, více jak padesát procent zhoubných novotvarů je diagnostikováno u osob ve věku nad šedesát let. Zároveň je však vývoj incidence indikátorem úrovně primární prevence. Ve své práci se setkávám s pacientkami, které jsou na našem oddělení hospitalizovány k potvrzení diagnózy nádorového onemocnění nebo jeho léčbě. Nejčastěji jde o pacientky s prokázaným karcinomem děloţní sliznice. Typickou pacientkou, která přichází k chirurgické léčbě tohoto onemocnění je ţena v seniorském věku nad šedesát let s nadváhou, která v anamnéze uvádí několikaměsíční krvácení. Přitom stejně jako celková incidence i incidence tohoto onemocnění kaţdoročně roste. Tento vývoj je jistě ovlivněn stárnutím populace, ale na druhé straně ţenám v České republice patří smutné prvenství mezi ţenami Evropské unie v tabulce hodnotící obezitu (dle BMI – Body Mass Index).2 Je otázkou, jaký je důvod toho, ţe jen polovina cílové populace se účastní mamografického screeningu. Přitom tento preventivní program je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, tedy kaţdá ţena na něj přispívá a včasný záchyt onemocnění můţe znamenat jeho úplné vyléčení. Proč přichází k léčbě pacientky s pokročilým karcinomem endometria, kdyţ mají jednou za rok nárok na bezplatnou preventivní 1
Srov. Novotvary 2010 ČR, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, s. 21, [on-line], [cit. 2014-03-03],
. 2 Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 202.
6
prohlídku u gynekologa a několikaměsíční krvácení by mělo být dostatečně přesvědčivým důvodem k návštěvě lékaře. Je to neznalostí nebo nezájmem ţen starat se o své zdraví? A právě obsahem této práce je zjistit informovanost ţen o rizicích, příznacích nádorových onemocnění a o moţnostech prevence.
7
1 STÁRNUTÍ A STÁŘÍ
Stárnutí a stáří je přirozenou součástí lidského ţivota. Proces stárnutí začíná jiţ od narození. Stáří vnímají a proţívají lidé různě. Často je v rozporu stáří kalendářní (přesně stanovené datem narození) a stáří biologické (vyjádřené mírou involučních změn). Definice stárnutí i stáří se u jednotlivých autorů liší. Weber označuje stárnutí jako proces, kdy se v jednotlivých orgánech na všech úrovních objevují specifické degenerativní, morfologické a funkční změny.3 Kalvach říká, ţe stáří je obtíţně definovatelná poslední fáze ţivota, která je charakteristická souhrnem involučních změn, zhoršováním zdatnosti, odolnosti a adaptability organismu.4 Také začátek stáří a rozdělení věkových kategorií se různí, např. Kalvach odlišuje tři věkové kategorie: mladí senioři (65 - 74 let), staří senioři (75 - 84 let) a velmi staří senioři (85 a více let).5
1.1 Životní období ženy Procesu stárnutí stejně jako jiné orgánové soustavy a orgány podléhají i pohlavní orgány a prsní ţláza. Morfologický a funkční stav pohlavních orgánů je během všech období ţivota ţeny výsledkem sloţité interakce regulačních systémů na několika úrovních. Řízení činnosti pohlavních orgánů se děje na ose hypotalamus - hypofýza ovaria. Ale i samotná ovaria mohou zpětnou vazbou a to jak pozitivní (stimulační), tak negativní (inhibiční) ovlivňovat centrální systém. Hypotalamus produkuje GnRH (gonadotropin - releasing hormon), který po vazbě na specifické receptory stimuluje uvolňování a novotvorbu gonadotropinů FSH (folikulostimulační hormon) a LH (luteinizační hormon) v adenohypofýze. FSH je 3
Srov. WEBER, P., aj., Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci, s. 13.
4
Srov. KALVACH, Z., a ONDERKOVÁ, A., Stáří Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské
praxi, s. 7. 5
Srov. KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., aj., Geriatrie a gerontologie, s. 47.
8
zodpovědný například za zrání folikulů a LH za ovariální syntézu steroidů a mechanismy vyvolávající ovulaci. V ovariích se tvoří steroidní hormony trojího typu: gestageny (prototypem je progesteron), androgeny (prototypem je androsteron) a estrogeny (prototypem je estradiol). Gestageny slouţí hlavně k přípravě a udrţení těhotenství, androgeny k rozvoji muţských sekundárních pohlavních znaků.6 Estrogeny (estradiol, estron, estriol) jsou důleţité například pro rozvoj sekundárních pohlavních znaků, blokují sekreci gonadotropinů (brání ovulaci), urychlují somatický růst a metabolismus, mají mírně anabolický účinek, stimulují růst děloţní sliznice, udrţují dobrý stav cév a kůţe, zlepšují resorpci vápníku, sniţují resorpci kostní hmoty, mírně sniţují celkový cholesterol, sniţují motilitu střev, zvyšují produkci koagulačních faktorů, zvyšují přilnavost krevních destiček, podporují retenci vody a sodíku. Vzhledem k morfologickému a funkčnímu stavu pohlavních orgánů lze rozdělit ţivotní období ţeny na novorozenecké období, dětství, pubertu, období pohlavní zralosti, perimenopauzu a sénium. Dětství je charakteristické fyziologickým klidem pohlavních orgánů a trvá asi do deseti let věku. V pubertě začíná produkce pohlavních hormonů, první menstruace (menarché), rozvíjí se sekundární pohlavní znaky. Období pohlavní zralosti (premenopauza) trvá nejčastěji od dvaceti do padesáti let. Perimenopauza (klimakterium, přechod) je období, kdy nastává poslední menstruace (menopauza), fyziologicky mezi 45. aţ 60. rokem ţivota. Perimenopauzu definujeme úţeji jako období jeden rok před menopauzou a jeden rok po menopauze. Postmenopauza (období hormonálního klidu) začíná jeden rok po poslední menstruaci. Sénium je období charakteristické involucí pohlavních orgánů, ale také sekundárních pohlavních znaků, začíná kolem 60. roku ţivota.7 Během klimakteria ztrácí ovaria citlivost na gonadotropiny, nejprve ustane ovulace, cykly jsou anovulační, zbylé folikuly prodělávají regresy. Produkce estrogenů je nejdříve zvýšená, díky tomu nastávají poruchy cyklu. Následně produkce estrogenů klesá a děloţní sliznice (endometrium) na ně nereaguje. Odpadnutím tlumivé reakce estrogenů se zvýší produkce hlavně FSH. Během tohoto období involují pohlavní 6
Srov. MARTIUS, G., BRECKWOLDT, M., a PFLEIDERER, A., Gynekologie a porodnictví, s. 333-338.
7
Srov. SIMOČKOVÁ, V., Gynekologicko-porodnícke ošetrovatel´stvo, s. 23-24.
9
orgány a prsní ţláza. Děloha se zmenšuje, děloţní sliznice je nízká, mírně proliferuje. Poševní sliznice také atrofuje a cervikální ţlázky produkují hlen. Děloţní závěsný systém a podpůrný aparát ztrácí pruţnost a pevnost. Prsa ztrácí tonus, jsou chabá, nahrazují se tukem a vazivem. V tomto období se mohou objevit i další obtíţe, jako vegetativní nervové příznaky (návaly horka, stavy pocení, bušení srdce, palpitace, bolesti hlavy, závratě, extrasystoly, tachykardie, labilní hypertonie, synkopy, parestezie), psychogenní příznaky (zvýšená labilita, dráţdivost, nespavost) a somatické příznaky (osteoporóza, ateroskleróza, diabetes mellitus, hypertenze). Ve stáří (séniu) progreduje involuce pohlavních orgánů, ale i sekundárních pohlavních znaků. Ustává produkce gonadotropinů, vyhasíná činnost ovarií i reziduální produkce estrogenů. Jen některé okrsky buněk ovaria secernují androgeny a v důsledku toho se můţe objevit virilizace. Povrch poševní sliznice je hladký, epitel má jen málo vrstev, mizí příčné slizniční řasy, poševní prostředí pozbývá kyselou reakci. Zevní rodidla atrofují, sliznice i kůţe je ztenčená, z velkých stydkých pysků mizí tukové vazivo, ustává sekrece vulvárních ţlázek, řídne ochlupení. Podkoţní tuk mizí z predilekčních míst, kůţe je chabá, skládá se v řasy (vrásky). Vlasový porost řídne a šediví.8
8
Srov. MACKŮ, F., Gynekologie, s. 31-34.
10
2 NÁDORY POHLAVNÍCH ORGÁNŮ A PRSU
Obecně se nádorová onemocnění člení na benigní nádory, prekancerózy, potenciálně maligní a maligní nádory. Benigní nádory (nezhoubné) tvoří dobře ohraničená tkáň, neprorůstající do okolí. Nemetastazují, můţou však svým růstem vyvolat obtíţe. Prekanceróza (přednádorový stav) je stav, který se vyznačuje růstovou aktivitou a proliferací, nemá ale ještě nádorový charakter. Maligní nádory (zhoubné) mají schopnost lokální invaze, prorůstají do okolních tkání, metastazují implantačně, hematogenní nebo lymfatickou cestou. Nádory potenciálně maligní (hraniční, „borderline“) s těmito nádory se nejčastěji setkáváme u nádorů ovaria.9 Vykazují některé mikroskopické znaky zhoubných nádorů. Často recidivují, ale nemetastazují. Objevují se u mladších ţen, většinou jsou diagnostikovány v časných stádiích a mají lepší prognózu neţ zhoubné nádory stejného histologického typu.
2.1 Nádory prsu Prs je párový orgán, který během ţivota ţeny prochází různými změnami podmíněnými hlavně hormonálně. Mléčná ţláza se skládá z 15 aţ 20 laloků. Základní stavební jednotkou jednotlivých laloků je lalůček (lobulus), který se skládá z acinů. Lobuly
tvoří
segmenty
a
subsegmenty.
Jsou
drénovány
terminálními,
subsegmentálními a segmentálními vývody (ducty), které se spojují v mlékovody ústícími v bradavce. Prostor mezi jednotlivými lobuly, ducty a kůţí je vyplněn vazivem a tukem. Mléčná ţláza má bohaté cévní i mízní zásobení, prvotním spádovým místem jsou uzliny podpaţní.10 Nezhoubná onemocnění prsu jsou většinou spojena se změnami struktury tkáně vyvolané vývojem a involucí prsu. Involuce prsu je fyziologický děj, který je pravděpodobně geneticky kódován a začíná ve třetí dekádě ţivota. Postihuje jak epitelovou tak stromální sloţku prsní tkáně. Pokud převaţuje involuce stromální 9
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 179.
10
Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H., aj., Klinická onkologie pro sestry, s. 248.
11
sloţky (tzv. tuková involuce) dochází k tvorbě velkých cyst, kdyţ převládá involuce epiteliální sloţky, dochází k tvorbě malých cyst a obrazu fibrocystických změn. Tyto změny pak mohou zhoršit rozlišovací schopnost mamografie. Dále do této skupiny onemocnění kromě fibrocystických změn patří například epitelové metaplazie, cysty, epiteliální hyperplazie, papilom, fibroadenom, cystosarcoma phyllodes, hamartom.11 ADH (atypická duktální hyperplazie) a lobulární neoplazie, která zahrnuje další dvě podjednotky: ALH (atypickou lobulární hyperplazii) a LCIS (lobulární karcinom in situ) se řadí mezi prekancerózy. ADH vzniká z epitelu terminálního ductu. Lobulární neoplazie vznikají z epitelu vystýlajícího aciny.12 Zhoubné nádory (nejčastěji karcinomy) prsu můţeme rozdělit do tří velkých skupin: duktální karcinom in situ, invazivní karcinom a speciální typy karcinomu prsu. Maximum výskytu je mezi šedesátým aţ sedmdesátým rokem ţivota. DCIS (duktální karcinom in situ), který je charakteristický transformací nebo nahrazením duktálního epitelu nádorovým růstem, zachovává hranice duktálních struktur, neprorůstá do stromatu. Invazivní karcinom vzniká z duktolobulární jednotky, vyskytuje se nejčastěji v horním zevním kvadrantu prsu. Nejčastěji se vyskytujícím invazivním karcinomem je duktální karcinom, tvoří 70 aţ 85 % všech maligních nádorů prsu. Můţeme však odlišit i další typy jako lobulární karcinom (10 aţ 15 % všech maligních nádorů prsu), tubulární karcinom (2 %), medulární karcinom (1 aţ 7 %), kribriformní karcinom (1 aţ 3 %), mucinózní - koloidní, gelatinózní karcinom (3 aţ 6 %), papilární karcinom (1 aţ 2 %) a mikropapilární karcinom.13 Mezi speciální typy karcinomu prsu patří: Pagetův karcinom bradavky (1 % všech karcinomů prsu), který byl popsán jiţ v roce 1874 Jamesem Pagetem. Je problematický z toho důvodu, ţe jej nezachytí zobrazovací metody. Dále zde můţeme popsat inflamatorní - zánětlivý karcinom (1 - 3 % všech nádorů prsu), bilaterální karcinom prsu a metastatický karcinom prsu (jde např. o metastázy u non-hodginských lymfomů,
11
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 256-7.
12
Srov. Tamtéţ, s. 257.
13
Srov. Tamtéţ, s. 258-260.
12
Hodginova lymfomu, karcinomů plic, maligního melanomu, nádorů ovarií, děloţního hrdla).14
2.1.1 Rizikové faktory pro vznik nádorů prsu Rizikovým faktorem pro vznik karcinomu prsu jsou především rodinná anamnéza, genetické faktory, věk, hormonální vlivy, prekancerózy, ţivotospráva a ţivotní styl, ionizující záření. Rodinná anamnéza - „postiţení přímého rodinného příslušníka karcinomem prsu a/nebo ovaria je významným rizikovým faktorem. Výskyt karcinomu prsu u přímých příbuzných (první linie příbuzných = matka, sestra, dcera) zvyšuje riziko dvoj- aţ trojnásobně a toto riziko je závislé na věku, ve kterém se nádor klinicky manifestoval. Při výskytu karcinomu prsu ve druhé linii příbuzných (babička, teta) je riziko zvýšeno přibliţně 1,5krát. Při současném výskytu karcinomu prsu u matky a sestry stoupá riziko u probandky aţ 14krát.“15 Genetické faktory - hereditární (genetický) karcinom prsu představuje 5 - 9 % z celkové incidence karcinomu prsu.16 V roce 1994 a 1995 byly objeveny antionkogeny BRCA 1 a 2, které zodpovídají za asi 80 % dědičných forem nádorů prsu nebo ovaria. Nosička mutace genu BRCA 1 má celoţivotní aţ desetinásobné riziko onemocnění karcinomem prsu a třicetinásobné riziko onemocnění karcinomem ovaria. Nosička mutace genu BRCA 2 má stejné riziko onemocnění prsu a desetinásobně vyšší riziko onemocnění karcinomem ovaria. Nádory se objevují aţ o deset let dříve neţ u ostatní populace.17 Věk - s věkem stoupá riziko karcinomu prsu. Je to samostatný, nezávislý rizikový faktor.18
14
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 260-261.
15
ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 253.
16
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 254.
17
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 29-30.
18
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 254.
13
Hormonální vlivy - riziko karcinomu prsu zvyšuje časný nástup menarché (před 12. rokem ţivota). Pozdní nástup menopauzy (po 55. roku ţivota) zvyšuje riziko karcinomu prsu dvojnásobně oproti ţenám, u kterých menopauza začala ve 45 letech. Riziko karcinomu prsu je o polovinu vyšší u ţen, které nerodily, nebo byl první porod po 30. roku ţivota oproti ţenám, které první dítě porodily do 20 let ţivota. Hormonální substituční léčba zvyšuje riziko karcinomu prsu při uţívání delším jak 10 let.19 Prekancerózy - mezi prekancerózy jsou zařazeny
- ADH (atypická duktální
hyperplazie), která zvyšuje riziko karcinomu prsu o 10 % a lobulární neoplazie, která zahrnuje tyto dvě léze: ALH (atypická lobulární hyperplazie) a LCIS (lobulární karcinomu in situ).20 Životospráva a životní styl - kouření je relativním rizikovým faktorem, u alkoholu není obecně uznávána nějaká bezpečná dávka ani druh alkoholu, dávka nad deset gramů etanolu je prokazatelným rizikem pro vznik nádoru prsu, celkový příjem tuků, obezita, pohybová neaktivita, tělesný růst (příjem energeticky bohaté stravy v dětství způsobuje rychlejší růst v dětství a tím větší výšku v dospělosti a dřívější nástup menarché) zvyšují riziko karcinomu prsu po menopauze a vyšší porodní váha vede k zvýšenému riziku karcinomu prsu před menopauzou.21 Ionizující záření - ozáření mléčné ţlázy hlavně v období jejího vývoje zvyšuje riziko karcinomu prsu v pozdějším věku.22
2.1.2 Příznaky nádorů prsu Příznaky, kterými se nejčastěji manifestují zhoubná onemocnění prsu, jsou rezistence v prsu, vtaţení kůţe nad loţiskem, kůţe vzhledu pomerančové kůry, vtaţení prsní bradavky, výtok z bradavky, změna velikosti a tvaru prsu, lymfedém kůţe,
19
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 255-6.
20
Srov. Tamtéţ, s. 257-258.
21
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 3-18.
22
Srov. Tamtéţ, s. 21.
14
pruritus kůţe na prsou, erytém kůţe, eventuálně ulcerace či lentikulární rozsev na koţním krytu.23 Tyto změny nejsou vyjádřeny všechny najednou ani u všech typů nádorů. Invazivní karcinom se nejčastěji projevuje tuhou rezistencí v prsu, zatímco bolest, zarudnutí kůţe či výtok z bradavky jsou méně časté. Výtok z bradavky je přítomen u papilárního karcinomu. Pagetův karcinom se manifestuje nejčastěji jako nehojící se eroze nebo povrchní ulcerace.24
2.1.3 Léčba nádorů prsu Léčba karcinomu prsu vychází ze stanovení histologického typu nádoru, rozsahu nádoru (staging), stupně diferenciace (grading). Rozsah nádoru se stanovuje nejčastěji pomocí TNM klasifikace (dle WHO - World Health Organization), která je zaloţena na popisu tří sloţek anatomického rozsahu onemocnění: T (tumor) - velikost primárního nádoru, N (nodus) - přítomnost nebo nepřítomnost metastáz v regionálních lymfatických uzlinách a M (metastáza) - přítomnost nebo nepřítomnost vzdálených metastáz. Léčba je primárně chirurgická. V posledních letech se ustupuje od rozsáhlých chirurgických výkonů. Vzhledem k častému multicentrickému zaloţení karcinomu prsu musí být chirurgická léčba doplněna adjuvantní radioterapií. Další modalitou léčby je chemoterapie25 a biologická léčba (prvním v praxi pouţívaným lékem byl trastuzumab jako monoklonální protilátka). Karcinom prsu je hormonálně dependentní nádor, proto je indikována i hormonální léčba (například Tamoxifen jako blokátor estrogenových receptorů).26
23
Srov. FERKO, A., VOBOŘIL, Z., ŠMEJKAL, K., aj., Chirurgie v kostce, s. 408.
24
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 259.
25
Srov. HEGYI, L., a KRAJČÍK, Š., Geriatria, s. 535.
26
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 266.
15
2.2 Nádory ženských pohlavních orgánů Ţenské pohlavní orgány se člení na zevní: vulva (zahrnuje mons pubis, labia majora a minora pudendi, clitoris, vestibulum vaginae a glandulae vestibulares) a vnitřní: pochva, děloha, vejcovody a vaječníky. Pochva (vagina) je trubicovitý orgán, jehoţ stěna se skládá ze dvou vrstev hladké svaloviny a vnitřní stěna je kryta mnohovrstevným dlaţdicovým epitelem. Děloha (uterus) se člení na tři části corpus uteri (tělo děloţní), istmus uteri (úţina děloţní) a cervix uteri (hrdlo děloţní). Vlastní stěna je tvořena hladkou svalovinou (myometrium), zvnějšku je kryta vazivem (perimetrium) a vnitřní vrstva je tvořena sliznici (endometrium). Sliznice je kryta jednovrstevným cylindrickým epitelem s četnými ţlázkami, který na čípku děloţním přechází v epitel mnohovrstevný dlaţdicový. Sliznice je typická tím, ţe podléhá periodickým změnám tzv. menstruačnímu cyklu. Vejcovody (tuby) jsou trubicovité orgány dlouhé asi třináct centimetrů.
Vaječníky (ovaria) jsou párové orgány, ve
kterých dochází k dozrávání ţenských pohlavních buněk, které jsou uloţeny v primárních folikulech. Proces dozrávání (ovulace) probíhá v 28 denním cyklu střídavě v kaţdém ovariu aţ do klimakteria.27 Mezi nádorová onemocnění ţenských pohlavních orgánů patří nádory vulvy, pochvy, děloţního hrdla, děloţního těla, vejcovodů (vyskytují se poměrně vzácně), vaječníků a gestační trofoblastická nemoc (onemocnění, které je typické pro mladší věkovou kategorii a je přímo spjaté s těhotenstvím). Podle histopatologické klasifikace jako nezhoubné nádory vulvy odlišujeme lipom, fibrom, leiomyom, hemangiom, pigmentové névy a condylomata accuminata. Prekancerózy vulvy jsou označovány VIN (vulvární intraepitelové neoplazie). Obdobně jsou popisovány prekancerózy pochvy VaIN (vaginální intraepitelové neoplazie) a děloţního hrdla CIN (cervikální intraepitelové neoplazie). Nejčastějším zhoubným nádorem vulvy je spinocelulární karcinom, ten lze klinicky rozdělit na dvě skupiny. První skupinu tvoří nádory, které se vyskytují u ţen mezi 35. aţ 55. rokem ţivota a u kterých je v 75 aţ 95 procentech detekována HPV (Human Papilloma Virus) infekce. Druhou skupinu tvoří nádory s maximem výskytu mezi 70. aţ 80. rokem ţivota, vznikající v terénu lichen sclerosus a dlaţdicové hyperplazie. 27
Srov. HOLIBKOVÁ, A., a LAICHMAN, S., Přehled anatomie člověka, s. 90-93.
16
Spinocelulární karcinom je také nejčastěji se vyskytujícím nádorem pochvy s maximem výskytu mezi 60. aţ 70. rokem ţivota a děloţního hrdla (75 % všech nádorů děloţního hrdla) s maximem výskytu v páté dekádě ţivota. Druhým nejčastějším nádorem vulvy je melanom (4 - 8 % všech nádorů vulvy) s výskytem hlavně mezi 60. aţ 70. rokem ţivota. Adenokarcinom zaujímá druhé místo v četnosti výskytu u hrdla děloţního (25 % všech nádorů děloţního hrdla), ale jen jedno procento ze všech karcinomů vulvy. Mezenchymové nádory vulvy (leiomyosarkom, rabdomyosarkom) jsou raritní.28 Nezhoubné nádory děloţního těla (endometriální polypy a leiomyomy) se u ţen po menopauze příliš nevyskytují. Atypická hyperplazie endometria jako prekanceróza vzniká proliferací endometria a můţe vyústit v karcinom endometria z 20 aţ 25 procent. Mezi zhoubné nádory děloţního těla patří karcinom endometria (98 % všech karcinomů děloţního těla), sarkomy těla děloţního (2 % všech karcinomů děloţního těla). Karcinomy endometria vznikají ze ţlázových buněk endometria, část jich vzniká v přímé souvislosti s hladinou estrogenů a část bez této souvislosti. V 60 - 75% jde dle histopatologické klasifikace o adenokarcinom. Jejich incidence ročně stoupá, ale mortalita je poměrně nízká. Průměrný věk výskytu je 66 let.29 Nádory vaječníků dělíme na nádory „epitelové“ a „neepitelové“ coţ jsou nádory z germinálních buněk (2 - 3 % všech nádorů ovaria) a nádory ze zárodečných pruhů a stromatu (6 - 10 % všech nádorů ovaria). Ve velké skupině epitelových nádorů pak můţeme rozlišit nádory benigní, atypicky proliferující a zhoubné. Epitelové zhoubné nádory tvoří 90 % všech nádorů ovaria. Jsou velkým jak diagnostickým tak léčebným problémem, protoţe v 75 procentech jsou diagnostikovány aţ kdyţ se šíří mimo hranici malé pánve.30 Maximum výskytu je mezi šedesátým a sedmdesátým rokem ţivota.
28
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 182-187,197.
29
Srov. Tamtéţ, s. 199-202.
30
Srov. Tamtéţ, s. 207-8.
17
2.2.1 Rizikové faktory pro vznik nádorů ženských pohlavních orgánů Rizikovým faktorem pro vznik prekanceróz a zhoubných nádorů vulvy, pochvy a děložního hrdla je HPV infekce. U nádorů děloţního čípku dále kouření31 a uţívání hormonální antikoncepce.32 Infekce rizikovým typem HPV - HPV je zodpovědný za 98 - 99 % karcinomů čípku děloţního, 35 % karcinomů vulvy a 50 % karcinomů pochvy.33 Podle onkogenního potenciálu se HPV viry dělí na HR (vysoce rizikové) a LR (nízce rizikové).34 „Genitální oblast postihuje asi 30 genotypů HPV, z nichţ 18 je řazeno do kategorie onkologicky vysoce rizikových. Nejčastěji detekované jsou HPV 16, 18, 31 a 45. Genotypy 16 a 18 jsou uznány WHO jako lidské karcinogeny. DNA HPV 16 je diagnostikována u 50 - 60 % cervikálních karcinomů, DNA HPV 18 u 10 - 20 %, DNA HPV 31 a 45 u dalších 10 - 13 %.“35 HPV infekce je nejčastější pohlavně přenosná infekce s celoţivotním rizikem infekce aţ 70 %, s maximem mezi 18. a 25. rokem. Naštěstí u 80 % infikovaných dochází k vymizení infekce. Perzistující (přetrvávající) infekce je spojena s klinickými projevy typickými pro jednotlivé skupiny HPV. LR HPV se projevují genitálními bradavicemi a laryngálními papilomy. HR HPV za současného působení dalších rizikových faktorů vedou k rozvoji karcinomu hrdla děloţního. V oblasti hrdla děloţního se léze nízkého stupně s cytologickým hodnocením LG SIL (low-grade squamous intraepitelial lesion) s histologickým ekvivalentem CIN většinou spontánně zhojí. Malá část progreduje do lézí vyššího stupně s cytologickým hodnocením HG SIL (high grade SIL) s histologickým ekvivalentem CIN 2/3, které jsou jiţ povaţovány za prekancerózy. Ty jiţ méně často regredují, a proto vyţadují histologické ověření a ošetření (LEEP – elektrochirurgická excize, konizace). Proces kancerogeneze trvá obvykle 10 - 15 let.36
31
Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H., aj., Obecná onkologie pro sestry, s. 271.
32
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 189.
33
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 20.
34
Srov. FAIT, T., Klinické vyuţití kvadrivalentní HPV vakcíny Silgard, Zdravotnické noviny, 2007, č. 21, s. 13.
35
SLÁMA, J., Cervarix – další krok v prevenci karcinomu děloţního hrdla, Zdravotnické noviny, 2007, č. 21, s. 10.
36
Srov. FAIT, T., Klinické vyuţití kvadrivalentní HPV vakcíny Silgard, Zdravotnické noviny, 2007, č. 21, s. 13.
18
Hlavními rizikovými faktory pro vznik zhoubných nádorů těla děložního jsou věk, imunodeficitní onemocnění a imunosuprese, diabetes mellitus, hormonální vlivy, ţivotospráva a ţivotní styl - obezita, vyšší příjem ţivočišných tuků a bílkovin ve stravě,37 pohybová neaktivita, tělesný růst.38 Hormonální vlivy - dlouhodobá exogenní substituce estrogeny bez gestagenů, nuliparita, ovariální poruchy, hormonálně aktivní nádory ovaria, pozdní nástup menopauzy, hyperplazie endometria. Pozdní nástup menopauzy - nástup menopauzy ve věku 52 let je 2,4krát vyšším rizikem pro vznik karcinomu endometria, neţ nástup menopauzou před 49. rokem ţivota.39 Hyperplazie endometria - během klimakteria dochází k involuci ovarií, přesto se zde stále tvoří malé mnoţství estrogenu, progesteronu a androgenů. Řada tkání ale můţe transformovat androgeny na estrogeny. Zdrojem androgenů jsou hlavně nadledviny a tuková tkáň. Byla prokázána souvislost mezi BMI a hladinou estrogenů. U ţen s vysokým BMI dochází k tvorbě estrogenů, tím k proliferaci endometria (děloţní sliznice) a krvácení. A právě neregulovaná proliferace endometria, bez působení progesteronu, který se během postmenopauzy netvoří, vede k hyperplazii endometria.40
Rizikovými faktory pro vznik maligního nádorového onemocnění vaječníků jsou tělesný růst,41 kouření, chemická kancerogeneze, genetické vlivy. Kouření - expozice tabákovému kouři je jednoznačně nejsilnějším jednotlivým rizikovým faktorem pro vznik onkologických onemocnění obecně. Tabákový kouř obsahuje
více
jak 4000 chemických
látek s prokazatelným kancerogenním
potenciálem. Závislost dávky a rizika platí jen částečně. Riziko nepochybně roste s dávkou, ale neexistuje ţádná minimální bezpečná dávka.42 Chemická kancerogeneze - zvýšená koncentrace nitrátů v pitné vodě je rizikovým faktorem nádorů vaječníků. Genetické vlivy - hereditární forma nádorů ovaria a prsu 37
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 203.
38
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 17-18.
39
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 203.
40
Srov. KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., aj., Geriatrie a gerontologie, s. 677-9.
41
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 17.
42
Srov. Tamtéţ, s. 3-4.
19
geny BRCA 1 a2 jsou zodpovědné za 80 % dědičných forem nádorů prsu nebo vaječníků. Hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (Lynchův syndrom - jde o zárodečné mutace v DNA reparačních genech) - u tohoto syndromu se objevují také nádory dělohy, vaječníků. Ţeny mají aţ 40% riziko nádorů endometria a 10% riziko nádorů vaječníků.43
2.2.2 Příznaky nádorů ženských pohlavních orgánů Jediným projevem zhoubného onemocnění vulvy je často pálení a pruritus vulvy. U nádorů pochvy se objevuje pruritus, výtok, krvácení, pocit tlaku a bolesti v oblasti pánve. Časná stádia nádorového onemocnění děloţního čípku jsou asymptomatická, symptomem pokročilého onemocnění bývá vodnatý aţ krvavý zapáchající fluor, děloţní krvácení, bolest.
44
Nádorového onemocnění děloţního těla se mohou projevit
děloţním krvácením různé intenzity, coţ je poměrně brzký příznak. Jediným symptomem je často hnisavý nebo vodnatý fluor, v pokročilejším stadiu bolest, gastrointestinální potíţe. Symptomatologie nádorů vaječníků je v časných stádiích němá. Známkou pokročilého onemocnění jsou neurčité gastrointestinální potíţe, zvětšování břicha, bolesti v podbřišku, pocit tlaku, plnosti v břiše, poruchy vyprazdňování, ztíţené dýchání, polakisurie a hydronefróza vyvolané tlakem nádoru na močový měchýř, ascites, bolest.45
2.2.3 Léčba nádorů ženských pohlavních orgánů Léčba zhoubných onemocnění pohlavních orgánů se stejně jako u nádorů prsu odvíjí od stanovení histologického typu nádoru, rozsahu nádoru a stupně diferenciace. Pro stanovení rozsahu nádoru se kromě TNM klasifikace uţívá i klasifikace FIGO (dle mezinárodní organizace gynekologů a porodníků), která je zaloţena na klinickém nebo histopatologickém vyšetření preparátů a člení onemocnění do 4 stádií (I - časné onemocnění omezené na primární orgán, II - onemocnění s lokální progresí mimo 43
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 25, 29-32.
44
Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H., aj., Klinická onkologie pro sestry, s. 268-271.
45
Srov. HRUBÁ, M., FORETOVÁ, L., a VORLÍČKOVÁ, H., Role sestry v prevenci a včasné diagnostice
nádorových onemocnění, s. 43-44.
20
primární orgán postihující přilehlé tkáně, III - onemocnění s extenzivnějším, avšak lokálním šířením, IV - metastatické onemocnění). Metodou první volby je chirurgická léčba, často doplněna radioterapií nebo chemoterapii. U nádorů těla děloţního je jednou z terapeutických modalit hormonální léčba a u neoperovatelných nálezů primární radioterapie. U neoperovatelných nádorů vulvy se vyuţívá chemoterapie. Metodou léčby u nádorů hrdla děloţního kromě chirurgie můţe být primární chemoterapie nebo radioterapie.46
46
Srov. HEGYI, L., a KRAJČÍK, Š., Geriatria, s. 530-534.
21
3 EPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ
Epidemiologie je vědním oborem, který studuje nemoci z hlediska celé populace, ne z hlediska jedince. Úkolem epidemiologie je mapovat výskyt nemocí, analyzovat moţné souvislosti vzniku těchto chorob např. se způsobem výţivy, kontaktu s toxickými látkami, druhem práce. Mezi základní epidemiologické charakteristiky patří
incidence,
prevalence
a
mortalita.
Incidence
vyjadřuje
počet
nově
diagnostikovaných chorob, které vznikly během jednoho roku, obvykle přepočtených na 100 000 osob. Prevalence vyjadřuje počet osob ţijících s určitou nádorovou nemocí ke konkrétnímu datu v roce. Vztah mezi incidencí a prevalencí je dán průměrným přeţitím od data stanovení diagnózy. Mortalita vyjadřuje počty zemřelých na dané onemocnění většinou opět v přepočtu na 100 000 osob a rok. 47 Druhým nejčastějším onkologickým onemocněním ţen bylo v roce 2010 zhoubné nádorové onemocnění prsu (dg. C50) při 6 498 zjištěných nových případech (121,3 případů na 100 000 ţen) představovalo více neţ 16 % ze všech hlášených zhoubných nádorů u ţen. Incidence proti předchozímu roku vzrostla a vzrostla i úmrtnost. Pravděpodobně v souvislosti se screeningovým programem vzrostl také počet zachycených novotvarů in situ prsní ţlázy (dg. D05) v roce 2010 bylo evidováno 457 případů (v roce 2009 to bylo 346 případů, tj. nárůst o 32,1 %). Přestoţe léčba karcinomu prsu zvláště v raných stadiích je velmi úspěšná (relativní pětileté přeţití se u nádorů I. a II. klinického stadia pohybovalo nad 90 %), zůstávají zhoubné nádory prsu i nadále nejčastější onkologickou příčinou smrti ţen. V roce 2010 zemřelo na zhoubný nádor prsu 1 655 ţen, tj. o 48 ţen více neţ v roce předchozím.48 Predikce incidence pro rok 2014 je 7 313 případů.49
47
Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H., aj., Klinická onkologie pro sestry, s. 15.
48
Srov. Novotvary 2010 ČR, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, s. 26, [on-line], [cit. 2014-03-03],
. 49
Srov. Predikce počtu pacientek v ČR se zhoubným nádorem prsu v roce 2014, Program mamografického
screeningu v České republice, [on-line], [cit. 2014-03-13], .
22
Incidence zhoubných nádorů ţenských pohlavních orgánů byla v roce 2010 81,3/100000, tedy 4 354 nově zjištěných případů. Mortalita na zhoubné nádory ţenských pohlavních orgánů (dg. C51 - 58) v roce 2010 byla 30,2/100 000 ţen, tedy 1 619 případů.50 Incidence zhoubných nádorů vulvy a pochvy (dg. C51 - 52) v roce 2010 byla 5,0/ 100 000, tedy 271 nově zjištěných případů.51 Incidence zhoubných nádorů děloţního hrdla (dg. C53) byla v roce 2010 18,6/100 000 ţen, nově zjištěných onemocnění bylo tedy 994. A právě zdaleka nejčastějšími novotvary in situ u ţen v roce 2010 byly zhoubné nádory hrdla děloţního (dg. D06). Těchto přednádorových stavů bylo zachyceno 2 280 případů (42,6/100 000). U ţen s invazivním karcinomem hrdla děloţního v roce 2001 - 2005 bylo relativní pravděpodobné přeţití pěti let 68,8 %. Nárůst záchytu onemocnění in situ o 292 případů proti předchozímu roku a mírný pokles záchytu invazivních nádorů pravděpodobně souvisí s probíhajícím screeningovým programem, který byl oficiálně spuštěn v roce 2008.52 „Ve vyspělých zemích, kde je screening a diagnostika dobře organizována, je incidence niţší neţ 10/100 000. Finsko po 25 letech celoplošného cytologického screeningového programu sníţilo incidenci na méně neţ 5/100 000. V roce 1995 byla průměrná incidence zemí EU 10,2. V roce 2000 klesla na 9,2 a po vstupu nových postkomunistických zemí opět stoupla na 12,8.“53 Predikce incidence pro rok 2014 je 1 022 případů.54 Incidence nádorů děloţního těla v roce 2010 byla 34,9/100 000, tedy 1 870 nově zjištěných případů.55
50
Srov. Novotvary 2010 ČR, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, str. 30-31, [on-line], [cit. 2014-03-
03], . 51
Srov. Tamtéţ, s. 30, [on-line ], [cit. 2014-03-03], .
52
Srov. Tamtéţ, s. 31-32, [on-line ], [cit. 2014-03-03], .
53
ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 196.
54
Srov. Predikce počtu pacientek v ČR se zhoubným nádorem děloţního hrdla v roce 2014, Program cervikálního
screeningu v České republice, [on-line], [cit. 2014-03-13], < http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-lekare--epidemiologie-karcinomu-hrdla-delozniho--predikce>. 55
Srov. Novotvary 2010 ČR, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, str. 30, [on-line ], [cit. 2014-03-03],
.
23
Incidence nádorů vaječníků byla 20,7/100 000, tedy 1 107 nově zjištěných případů.56 Evidence novotvarů v České republice je prováděna Ministerstvem zdravotnictví formou povinného hlášení zhoubného novotvaru. Od roku 1976 existuje NOR (Národní onkologický registr). Správcem celostátních dat je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.57
56
Srov. Novotvary 2010 ČR, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, str. 30, [on-line ], [cit. 2014-03-03],
. 57
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 372.
24
4 PREVENCE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ
Onkologická prevence znamená předvídání a předcházení neţádoucím událostem, souvisejícím se vznikem a progresí zhoubných nádorů. Prevence zhoubných nádorů musí být komplexní a dotýkat se nejen vzniku a časného záchytu zhoubných nádorů, ale také důsledků progrese a léčby nádorového onemocnění.58 Dělí se na primární, sekundární, terciární a kvartérní.
4.1 Primární prevence Cílem primární prevence je sníţit výskyt zhoubných nádorů tzn. eliminovat zevní rizikové faktory, které mohou přispět ke vzniku zhoubného nádoru. Podstatou primární prevence je tedy znalost etiologických faktorů a míra jejich ovlivnitelnosti.59 Obecně se v primární prevenci prosazuje význam zdravého ţivotního stylu, tzn. nekouřit, nepobývat v zakouřených místnostech, dodrţovat zásady správné výţivy (pestrá strava, strava s nízkým obsahem tuků zejména ţivočišných, pět aţ devět porcí zeleniny a ovoce za den, celozrnné výrobky, omezit cukry, sůl do pěti gramů za den, dostatek tekutin, nepít alkohol), udrţovat si přiměřenou tělesnou hmotnost, bezpečné sexuální chování, vhodná pohybová aktivita alespoň třicet minut za den, tělesná a duševní hygiena.60 Moţností primární prevence u karcinomu hrdla děloţního pro dívky před zahájením pohlavního ţivota a u mladších ţen je vakcinace proti HPV infekci. Existují např. vakcíny s firemními názvy Silgard a Cervarix.
58
Srov. Onkoprevence pro českou republiku, Česká onkologická společnost ČLS JEP, [on-line], [cit. 2014-03-12],
. 59
Srov. BARTOŇKOVÁ, H., HOLÍK, J., HRUBÁ, D., aj., Manuál prevence a časné detekce nádorových
onemocnění, s. 55. 60
Srov. Kolektiv autorů Masarykova onkologického ústavu v Brně, Prevence nádorových onemocnění pro ženy po
čtyřicítce, s. 46.
25
4.2 Sekundární prevence Cílem sekundární prevence je sníţení počtu úmrtí díky včasnému záchytu onemocnění. Sekundární
prevence
můţe
být
realizována
díky hromadným
screeningovým akcím nebo v rámci individuální preventivní prohlídky. Cílem hromadného screeningu i individuálních preventivních prohlídek je identifikace a léčba nezhoubných loţisek, která mohou vyústit ve zhoubný nádor a odstranění lokalizovaného zhoubného nádoru neţ přejde do diseminované formy.61 Pro včasnou detekci nádorů ţenských pohlavních orgánů a prsu je zásadním postupem kaţdoroční preventivní gynekologická prohlídka. Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídky v gynekologii upravuje paragraf 7 vyhlášky číslo 70 z roku 2012 o preventivních prohlídkách. Preventivní gynekologické prohlídky se provádějí v 15 letech věku a dále jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců od poslední prohlídky. Jejím obsahem je: -
zaloţení zdravotnické dokumentace při přijetí do péče,
-
rodinná, osobní a pracovní anamnéza a aktualizace této anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory,
-
klinické vyšetření prsou od 25 let věku při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný či familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů,
-
prohlídka kůţe a palpační vyšetření regionálních mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů,
-
vyšetření v zrcadlech, kolposkopické vyšetření, neprovádí se u virgo ţen,
-
odběr
materiálu
z děloţního
čípku
k cytologickému,
popřípadě
bakteriologickému či virologickému vyšetření, neprovádí se u virgo ţen, -
palpační bimanuální vyšetření, při nejasném nálezu doplněné o vyšetření transvaginální ultrazvukové,
61
-
poučení o významu preventivní protinádorové prohlídky,
-
nácvik samovyšetření prsů při první prohlídce u registrujícího lékaře,
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 71.
26
-
u ţen od 45 let věku předání doporučení k provedení screeningového mamografického vyšetření a nezbytných doplňujících vyšetření ve dvouletých intervalech,
-
stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u ţen od 50 do 54 let věku, od 55 let věku ve dvouletých intervalech nebo jednou za 10 let doporučení k provedení screeningové kolonoskopie.62
Pro včasnou detekci karcinomu prsu se doporučuje kombinace samovyšetření, klinického vyšetření, mamografie eventuálně ultrasonografie. Samovyšetření prsou by měla ţena provádět kaţdý měsíc od 20 let. Klinické vyšetření prsou má být prováděno kaţdý rok od 25. roku ţivota. Vyšetření má obsahovat palpaci v malých segmentech od bradavky po obvod prsu i podpaţí.63 Ultrasonografické vyšetření se provádí jako doplňující vyšetření u nejasných mamografických nálezů. Jeho výhodou je schopnost rozlišit solidní a cystický útvar.64 Samovyšetření prsou by měla ţena provádět kaţdý měsíc tři aţ čtyři dny po skončení menstruačního krvácení. Pokud jiţ nemenstruuje, pak by si měla zvolit opět jeden den v měsíci například prvního. Samovyšetření prsu by mělo obsahovat vyšetření pohledem a pohmatem. Vyšetření pohledem se provádí vestoje, ruce jsou nejdříve volně svěšené podél těla, pak mírně zvednuté. Posuzuje se velikost a tvar obou prsou, popřípadě barevné změny kůţe, zarudnutí, vyklenutí nebo naopak vtaţení kůţe, svraštění pokoţky, vpáčení bradavky. Následuje vyšetření pohmatem, kdy si prsa pomyslně rozdělíme na čtyři kvadranty a začínáme v horním vnitřním. Vţdy se pravou rukou vyšetřuje levý prs a naopak. Vyšetření pohmatem provádíme pomalými krouţivými pohyby za mírného tlaku. Obdobně provedeme vyšetření bradavek, prsního dvorce a podpaţí, kde bychom si měly všímat vyklenutí a zatuhnutí. To samé opakujeme i vleţe. Platí, ţe palpačně by si stejné části prsu měly odpovídat. V podpaţí by neměla být hmatná loţiska.65
62
Srov. Vyhláška číslo 70/2012 o preventivních prohlídkách, Ministerstvo vnitra ČR, [on-line], [cit. 2014-03-03],
. 63
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 74-5.
64
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 252.
65
Srov. JUREČKOVÁ, A., KOCÁKOVÁ, I., a FORETOVÁ, L., Informační průvodce pro pacientky s karcinomem
prsu, s. 8.
27
Pro včasné odhalení nádorů těla děloţního je hlavně v období postmenopauzy důleţité transvaginální ultrasonografické vyšetření s posouzením výšky děloţní sliznice. Sliznice vyšší jak 5 mm je podezřelá a měl by následovat odběr vzorků tkáně biopsií. Moţností volby je cytologické vyšetření pomocí PAP stěrů, tyto testy však nejsou dostatečně citlivé pro záchyt karcinomu endometria. Transvaginální sonografie a odběr děloţní sliznice na cytologické vyšetření je ale zásadní metodou prevence u ţen, které uţívají Tamoxifen jako prevenci karcinomu prsu nebo jako adjuvantní léčbu karcinomu prsu (uţívání Tamoxifenu 2krát aţ 3krát zvyšuje riziko karcinomu endometria). Zvýšená pozornost by se měla věnovat i ţenám, které jsou nositelkami DNA mutace zapříčiňující vznik hereditárního nepolypózního karcinomu tlustého střeva (desetinásobně vyšší riziko karcinomu endometria).66 Ţádné vyšetření nemá dnes dostatečnou specifitu a senzitivitu pro záchyt časných stádií nádorového onemocnění vaječníků. Problémem je časné metastazování v břišní dutině. Hovoří se o moţnosti vyuţití vaginální ultrasonografie, nebo ultrasonografie Dopplerovské, která je schopná identifikovat patologické cévní zásobení nádoru, v kombinaci se stanovením hodnoty CA 125 a klinickým vyšetřením, ale pro ţeny s vysokým rizikem.67
4.3 Terciární prevence Cílem terciární prevence je sníţení mortality u onkologických pacientů, kteří podstoupili primární léčbu.68 Snahou je včas odhalit návrat onemocnění (recidivu), které bylo vyléčeno nebo u kterého jiţ vymizely příznaky nebo opětovné objevení se příznaků nemoci (relaps), která jiţ byla v klidovém stadiu (remisi).69
66
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 79-80.
67
Srov. RUSŇÁK, I., ŠTENCL, J., Ultrazvuková diagnostika ovariálnych nádorov. s. 11-12.
68
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 72.
69
Srov. SLEZÁKOVÁ, L., Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví, s. 64 -5.
28
4.4 Kvartérní prevence Kvartérní prevence se snaţí předvídat a předcházet důsledkům progredujícího a nevyléčitelného nádorového onemocnění, které by mohly zkrátit zbytek ţivota nebo sníţit jeho kvalitu. Náplní kvartérní prevence je zajištění dostupnosti analgetické léčby. Dále psychická a duchovní podpora nevyléčitelně nemocných. Snaha o zachování mobility (stabilizace skeletu u kostních metastáz). Indikátorem kvality kvartérní prevence je především soustavné vyhodnocování dotazníků kvality ţivota.70
4.5 Screeningové programy v ČR V ČR existují tři screeningové celoplošné programy. Dva z nich se týkají prevence nádorových onemocnění ţenských pohlavních orgánů a prsu, je to mamografický screening a screening karcinomu děloţního hrdla. Třetí je zaměřen na prevenci kolorektálního karcinomu. Proto, aby mohl být doporučen screening u daného onemocnění, musí být splněny některé podmínky. 1. Nemoc je zjistitelná (detekovatelná) v preklinické fázi. Detectable preclinical phase - zjistitelná preklinická fáze je odhadovaný časový interval, během kterého můţe být rozpoznán okultní nádor pomocí zvoleného testu před nástupem symptomů (generalizace) nemoci. 2. Mezi vyšetřovanými musí převládat záchyt nádoru v preklinické fázi nad záchytem pokročilé formy nádoru. Většina nádorů má dlouhou preklinickou fázi. 3. Existuje tzv. lead time. Lead time označuje časový interval mezi odhalením zhoubného onemocnění pomocí screeningu do propuknutí symptomů.
70
Srov. Onkoprevence pro Českou republiku, Česká onkologická společnost ČLS JEP, [on-line], [cit. 2014-03-12],
.
29
4. Výsledky léčby nádorů zjištěných při preventivních prohlídkách musí být příznivější neţ léčba nádorů zjištěných na základě klinických příznaků. Coţ se hodnotí pomocí niţší mortality, niţší morbidity a zlepšení kvality ţivota.71 V neposlední řadě by se měly informace, které vedou k doporučení preventivního screeningového programu opírat o jednoznačné důkazy přínosu tohoto postupu. Důkazem je sníţení mortality.72 V roce 2014 zahájilo ministerstvo zdravotnictví spolu se všemi zdravotními pojišťovnami projekt adresného zvaní na preventivní prohlídky (Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR - screeningové programy). Tento projekt je zaměřen na prevenci před třemi konkrétními diagnózami - rakovinou prsu, děloţního hrdla a kolorekta. V rámci projektu obdrţí zvací dopis přibliţně 1 850 000 pojištěnců všech zdravotních pojišťoven. V případě, ţe se po první výzvě klient na preventivní vyšetření nedostaví, bude mu pozvánka zaslána ještě jednou. Celkově můţe být (v případě opakovaného zvaní) osloveno aţ 3,5 milionů lidí. Projekt si klade za cíl kromě sníţení výskytu karcinomu prsu, děloţního hrdla a kolorekta v pozdních stádiích, přispět téţ ke zvýšení zájmu obyvatel České republiky o prevenci nádorových onemocnění obecně, zajistit větší účast na preventivních vyšetřeních a podpořit aktivní přístup občanů k péči o vlastní zdraví. Rozesílání dopisů bude také podpořeno celorepublikovou informační kampaní. V případě vyšetření na karcinom prsu jsou cílovou skupinou ţeny ve věku od 45 let do 70 let, u vyšetření karcinomu děloţního hrdla ţeny ve věku od 25 let do 70 let. Oslovováni musí být klienti zdravotních pojišťoven, kteří v poslední době preventivní vyšetření na některou z indikovaných diagnóz neabsolvovali. Dopisy mohou pojištěnci, kterých se to týká, očekávat od ledna 2014 do června 2015.73
71
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 72.
72
Srov. Tamtéţ, s. 72.
73
Srov. Projekt adresného zvaní na preventivní screeningová vyšetření, Ministerstvo zdravotnictví ČR, [on-line],
[2014-03-03], .
30
4.5.1 Mamografický screening Oficiálně byl celoplošný mamografický screening spuštěn na podzim roku 2002. V ČR existuje kolem sedmdesáti screeningových center. Od roku 2003 do roku 2009 měly na pravidelné a bezplatné vyšetření jednou za dva roky nárok ţeny ve věkové skupině 45 - 69 let. Od roku 2010 jiţ horní věková hranice není stanovena. Dvouletý interval vyšetření vychází ze skutečnosti, ţe většina nádorů prsu je zobrazitelná v preklinické fázi, hovoříme o tzv. mamografickém okénku. Označuje se tak období, kdy je jiţ nádor zobrazitelný, ale palpačně negativní. Nastává asi o dva roky dříve neţ klinické hmatné stadium.74 V roce 2010 se screeningu zúčastnilo 538 495 ţen, diagnostikováno bylo 2 822 nádorů, kdy 70 % bylo v časném stadiu. Účast ţen na screeningu je stagnující, zhruba padesáti procentní. Příčinou můţe být absence adresného zvaní, běţná v jiných evropských zemích. V roce 2010 bylo z celkového počtu 538 495 ţen poprvé vyšetřeno 130 179 ţen, opakovaně 408 316 ţen, nově vyšetřených 52 000 ţen nad 70 let, kterým bylo vyšetření umoţněno poprvé.75 Senzitivita mamografie pro karcinom prsu je 75 - 90 %, specifita 90 - 95 %. Mamografie je radiologické vyšetření, kdy radiační dávka je 1 - 2 mGy. Mamografické vyšetření se provádí oboustranně v projekci šikmé mediolaterální (zachytí axilární výběţek mléčné ţlázy, axily a prsního svalu), v projekci kraniokaudální (axiální). Při vyšetření je prs umístěn do kompresního aparátu pro vyrovnání hustoty prsu a sníţení polovrstvy prsu (sníţení sekundárního záření, vyšší ostrost, vyšší rozlišovací schopnost, vyšší specifita a senzitivita). Pro hodnocení se pouţívají kategorie BIRADS.76 „Současné mamografické přístroje mohou odhalit nádor velikosti přibliţně od 1 - 3 mm. Výhoda mamografie spočívá v tom, ţe poskytuje přehledný obraz prsu a detekuje mikrokalcifikace, které jsou někdy jediným projevem okultního, ještě nehmatného
74
Srov. SKOVAJSOVÁ M., Screening nádorů prsu v České republice potřebuje součinnost chirurgů, Rozhledy
v chirurgii, s. 121-123. 75
Srov. Tamtéţ, s. 126-128.
76
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 74.
31
karcinomu prsu. Nevýhodou mamografie je, ţe neodliší lézi solidní od cystické, dále její nízká senzitivita u mladých ţen a určitá, avšak velmi malá radiační zátěţ.“77 Mamografický screening je legislativně upraven Věstníkem MZ ČR číslo 4 z roku 2010, který obsahuje Doporučený standard pro poskytování screeningu karcinomu prsu a provádění diagnostické mamografie v České republice.78
4.5.2 Screening karcinomu děložního hrdla Organizovaný celoplošný screening karcinomu děloţního hrdla byl oficiálně spuštěn v roce 2008. Kaţdá ţena má jedenkrát za rok nárok na kolposkopické vyšetření a odběr buněk z čípku děloţního na cytologické vyšetření. Kolposkopie spolu s cytologií dokáţou celkem spolehlivě odhadnout závaţnost léze, ale definitivní potvrzení závaţnosti stanoví aţ histopatologické vyšetření tkáně získané biopsií.79 Pro hodnocení cytologických stěrů (PAP stěrů) se pouţívá Bethesda systém, který byl vytvořen v roce 1988. Odběr buněk se provádí vţdy v poševních zrcadlech po odstranění hlenu tamponem navlhčeným ve fyziologickém roztoku. Velmi důleţité je, aby byl odběr proveden vhodným nástrojem jak z ektocervixu, kde se nachází dlaţdicový epitel (Ayreho, Szalayova špachtle), z endocervixu, kde se nachází cylindrický epitel („brush“ technika) a z celé junkční zóny, kde přechází epitel dlaţdicový v cylindrický. Poté se buňky natřou na podloţní sklo a zafixují např. izopropylalkoholem nebo 96% methyl(ethyl)alkoholem.80 Změny dlaţdicového epitelu jsou dle Bethesda systému rozděleny na: ASC-US (atypia squamous cells of undetermined signifikance - neurčité epitelové změny vyţadující kontrolu), ASC-H (atypia squamous cells cannot exclude HSIL - neurčité epitelové atypie podezřelé z neoplazie), LSIL (Low Grade Squamous Intraepitelial Lesion) - nízký stupeň dlaţdicové intraepitelové léze, HSIL (High Grade Squamous 77 78
ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 251. Srov. Věstník č. 4/2010, Ministerstvo zdravotnictví ČR, str. 4-35, [on-line], [cit. 2014-03-03],
. 79
ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 191-194.
80
Srov. KOBILKOVÁ, J., LOJDA, Z., ONDRUŠ, J., aj., Gynekologická cytodiagnostika, s. 19-21.
32
Intraepitelial Lesion) - vysoký stupeň a invazivní karcinom dlaţdicového epitelu cervixu.81 Pro změny cylindrického epitelu je klasifikace obdobná AGC-NOS (neurčité epitelové změny, vyţadující kontrolu), AGC-NEO (neurčité epitelové atypie, podezřelé z neoplazie), AIS (adenokarcinom in situ).82 Cytologické metody jsou poměrně málo senzitivní (60 %), ale vysoce specifické (97 %). Pro screening mírně abnormálních PAP výsledků stěrů nebo k rozlišení skupin s vysokým rizikem se pouţívá testování HPV infekce, kdy bylo prokázáno, ţe vyuţití testu na HPV (HR HPV – high risk HPV test) zvyšuje senzitivitu a specifitu cytologických testů.83 Kolposkopie je detekční metoda, která můţe spolu s cytologickým vyšetřením odhalit prekancerózy čípku děloţního. Kolposkop je binokulární optický systém se silným zdrojem světla, který umoţňuje díky několikanásobnému zvětšení přímé prohlíţení děloţního hrdla. Kolposkopie odlišujeme nativní a rozšířenou. Nativní kolposkopie se provádí v poševních zrcadlech po odstranění hlenu. Rozšířená kolposkopie se provádí po aplikaci 2 - 3% kyseliny octové na děloţní hrdlo. Kyselina octová rozpustí hlen a zvýrazní patologické změny epitelu. Dalším krokem rozšířené kolposkopie je aplikace Lugolova roztoku.84 Kritéria a podmínky programu pro screening karcinomu děloţního hrdla v České republice uvádí Věstník MZ ČR číslo 7 z roku 2007.85
81
Srov. KOBILKOVÁ, J., LOJDA, Z., ONDRUŠ, J., aj., Gynekologická cytodiagnostika, s. 56-58.
82
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 192.
83
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 78-9.
84
Srov. KAŇKA, J., a KUDRMANN, J., Manuál kolposkopie,s. 7-8.
85
Srov. Věstník č. 7/2007, Ministerstvo zdravotnictví ČR, str. 147-151, [on-line], [cit. 2014-03-03],
.
33
5 PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE
V následující části práce jsou popsány cíle a hypotézy, pouţitá metoda výzkumu, popis zkoumaného vzorku, zpracování dotazníků, analýza a interpretace zjištěných dat a statistické testování hypotéz.
5.1 Cíle a hypotézy průzkumného šetření Cíl1: Zjistit zda a jak často ženy v seniorském věku absolvují preventivní gynekologickou prohlídku. 1H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním seniorek a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky. 1HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním seniorek a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky.
2H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového
onemocnění
ţenských
pohlavních
orgánů
v rodině
seniorky
a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky. 2HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového
onemocnění
ţenských
pohlavních
orgánů
v rodině
seniorky
a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky.
3H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi povědomím seniorek
o
nároku
na
bezplatnou
preventivní
a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky.
34
gynekologickou
prohlídku
3HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi povědomím seniorek
o
nároku
na
bezplatnou
preventivní
gynekologickou
prohlídku
a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky.
Cíl2: Zjistit zda a jak často ženy v seniorském věku absolvují mamografické vyšetření. 4H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorek a absolvováním mamografického vyšetření. 4HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorek a absolvováním mamografického vyšetření.
5H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině seniorky a absolvováním mamografického vyšetření. 5HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině seniorky a absolvováním mamografického vyšetření.
6H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi povědomím seniorek
o
nároku na
bezplatné
mamografické
vyšetření
a
absolvováním
mamografického vyšetření. 6HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi povědomím seniorek
o
nároku na
bezplatné
mamografické
mamografického vyšetření.
35
vyšetření
a
absolvováním
Cíl3: Zjistit povědomí žen v seniorském věku o nároku na bezplatné mamografické vyšetření. 7H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorek a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření. 7HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorek a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření.
8H0: Předpokládám, ţe neexistuje statiky významná závislost mezi vzděláním seniorek a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření. 8HA: Předpokládám, ţe existuje statiky významná závislost mezi vzděláním seniorek a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření.
9H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině seniorky a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření. 9HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině seniorky a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření.
5.2 Metodika průzkumného šetření Jako metodu průzkumného šetření jsem zvolila jednu z kvantitativních metod a to dotazník. „Dotazník je v podstatě standardizovaným souborem otázek, jeţ jsou předem připraveny na určitém formuláři. Získáváme jím empirické informace, zaloţené na nepřímém dotazování se respondentů, s pouţitím předem formulovaných písemných otázek.“86 Výhodou dotazníkového šetření je zisk dat od velkého počtu respondentů v relativně krátkém čase. Nevýhodou můţe být menší návratnost dotazníků. Dotazník 86
BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., a TÓTHOVÁ, V., Výzkum a ošetřovatelství, s. 98.
36
byl anonymní, obsahoval dvacet otázek. Otázky jsou rozděleny dle formy poţadované odpovědi. V dotazníku je jedna otevřená otázka (otázka č. 1), čtyři otázky polouzavřené (otázka č. 5, 6, 10, 12) a patnáct otázek uzavřených (otázka č. 2, 3, 4, 7, 8, 9, 11, 13 – 20). Dotazníky byly distribuovány od 16. října 2013 do 12. prosince 2013 ve třech organizacích Domov Odry (Hranická 56, Odry), Městská nemocnice v Odrách (Nadační 1, Odry) a Nemocnice Nový Jičín a.s. (Purkyňova 2138/16, Nový Jičín). Před vlastním výzkumem byla provedena pilotáţ. Bylo rozdáno sedm dotazníků. Otázky byly pochopeny správně, jen u vědomostních otázek číslo 15 aţ 20 dotazovaní připisovali odpověď nevím, proto byla k moţnostem v otázkách přidána. Tyto dotazníky nebyly zahrnuty do vlastního výzkumu.
5.3 Charakteristika zkoumaného souboru Zkoumaný soubor tvořilo celkem 161 respondentů. Všichni respondenti jsou ţeny v seniorském věku od 65 let, nejstarší ve věku 93 let. Vzorek respondentů byl vytvořen záměrným výběrem. Výsledky výzkumu nejsou aplikovatelné na celou populaci, ale jen pro okres Nový Jičín. Průzkumné šetření probíhalo ve třech organizacích: Domov Odry, kde jsem oslovila ředitelku domova paní Miroslavu Chodurovou, Městská nemocnice v Odrách, kde jsem oslovila vrchní sestru paní Šárku Holasovou a Nemocnice Nový Jičín, kde jsem oslovila hlavní sestru paní Marii Juroškovou.
5.4 Zpracování dotazníků Data získána dotazníkovým šetřením jsem zpracovala do tabulek a grafů. V tabulkách jsou vyjádřeny absolutní a relativní četnosti. Pro poloţky jedna aţ čtrnáct jsem zvolila výsečový typ grafu a pro poloţky patnáct aţ dvacet sloupcový typ grafu. V grafech jsou vyjádřeny relativní četnosti. Pro statistické testování hypotéz je pouţit test dobré shody - x2 - Chí test. Chí test slouţí ke statistickému testování shody mezi teoretickými a pozorovanými hodnotami. Test dobré shody
- x2 - je dán vztahem: x2 = (pozorovaná četnost – teoretická 37
četnost)2/teoretická četnost. Teoretická četnost je dána vztahem: součet v řádku x součet ve sloupci/celkový počet pozorování. Výsledná hodnota x2 je porovnána s kritickou hodnotou v tabulkách dle stupňů volnosti a stanovené hladině významnosti. Pokud je vypočítaná hodnota x2 menší neţ nalezená kritická hodnota v tabulkách, nezamítáme nulovou hypotézu. Pokud je vypočítaná hodnota x2 větší neţ kritická hodnota nalezená v tabulkách, zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme alternativní. Hladina významnosti je stanovena na 0,05. Stupeň volnosti získáme jako (počet sloupců – 1) x (počet řádků – 1). Výsledky statistického testování hypotéz jsou vyjádřeny v kontingenčních tabulkách pomocí pozorovaných četností, teoretických četností a dílčích výpočtů chí kvadrátu. V grafech sloupcového typu jsou vyjádřeny pozorované četnosti.
38
5.5 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření Dotazníků bylo distribuováno celkem 250, návratnost byla 200 (80 %) dotazníků. Z tohoto počtu bylo pouţitelných 161 dotazníků (80,5 %), 39 dotazníků (19,5 %) muselo být vyřazeno z důvodů neúplného vyplnění, neodpovídajícího věku.
Poloţka č. 1: Kolik je Vám let? Tabulka č. 1 – Věk respondentů Věk
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
65 – 74 let
56
34,78
75 – 84 let
69
42,86
85 a více let
36
22,36
Celkem
161
100,00
22.36% 34.78% 65 -74 let 75 - 84 let 85 a více let 42.86%
Graf č. 1 – Věk respondentů
Ze 161 (100,00 %) respondentů bylo 56 (34,78 %) ve věku 65 - 74 let, 69 (42,86 %) respondentů ve věku 75 - 84 let a 36 (22,36 %) respondentů ve věku 85 a více let. 39
Poloţka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Tabulka č. 2 – Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Nejvyšší dosaţené vzdělání
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Základní
52
32,30
Vyučena bez maturity
34
21,12
Vyučena s maturitou
21
13,04
Středoškolské
39
24,22
Vysokoškolské
15
9,32
Celkem
161
100,00
9.32% 32.30% 24.22%
Základní Vyučena bez maturity Vyučena s maturitou
13.04%
21.12%
Středoškolské Vysokoškolské
Graf č. 2 – Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
Na otázku týkající se nejvyššího dosaţeného vzdělání odpovědělo 161 (100,00 %) dotázaných. Ve vzorku bylo 52 (32,30 %) ţen se základním vzděláním. Vyučeno v oboru bez maturity 34 (21,12 %) ţen, vyučeno v oboru s maturitou 21 (13,04 %) ţen. Středoškolské vzdělání uvedlo 39 (24,22 %) a vysokoškolské 15 (9,32 %) ţen.
40
Poloţka č. 3: Kde bydlíte? Tabulka č. 3 – Místo bydliště respondentů Místo bydliště
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Vesnice
83
51,55
Město
78
48,45
Celkem
161
100,00
48.45% 51.55% Vesnice Město
Graf č. 3 – Místo bydliště respondentů
Ze 161 (100,00 %) dotázaných uvedlo 83 (51,55 %) jako místo bydliště vesnici, 78 (48,45 %) město.
41
Poloţka č. 4: Uveďte, jak často má ţena nárok na preventivní gynekologickou prohlídku? Tabulka č. 4 – Povědomí o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku Povědomí o nároku na preventivní gynekologickou
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Jednou za rok
79
49,07
Jednou za 2 roky
37
22,98
Nevím
45
27,95
Celkem
161
100,00
prohlídku
27.95% 49,07% Jednou za rok Jednou za 2 roky Nevím
22,98%
Graf č. 4 – Povědomí o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku Na tuto otázku odpovědělo 161 (100,00 %) dotázaných. 79 (49,07 %) dotázaných ţen odpovědělo, ţe mají nárok na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku jednou rok, coţ je správná odpověď. 37 (22,98 %) dotázaných odpovědělo, ţe nárok na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku mají jednou za dva roky a 45 (27,95 %) dotázaných zvolilo odpověď nevím. 42
Poloţka č. 5: Jak často Vy sama chodíte na preventivní gynekologickou prohlídku? Tabulka č. 5 – Absolvování preventivní gynekologické prohlídky Absolvování preventivní
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Jednou za rok
48
29,81
Jednou za 2 roky
30
18,63
Jinak
32
19,88
Nechodím
51
31,68
Celkem
161
100,00
gynekologické prohlídky
29.81%
31.68%
Jednou za rok Jednou za 2 roky 18.63%
19.88%
Jinak Nechodím
Graf č. 5 - Absolvování preventivní gynekologické prohlídky
48 (29,81 %) respondentů ze 161 absolvuje preventivní gynekologickou prohlídku jednou za rok, 30 (18,63 %) dotázaných absolvuje preventivní gynekologickou prohlídku jednou za dva roky. 32 dotázaných (19,88 %) zvolilo odpověď jinak, a to jednou za pět let. 51 (31,68 %) dotázaných odpovědělo, ţe na preventivní gynekologickou prohlídku nechodí vůbec.
43
Poloţka č. 6: Pokud na preventivní gynekologickou prohlídku nechodíte 1krát za rok, uveďte proč? Tabulka č. 6 – Důvod neabsolvování preventivní gynekologické prohlídky jednou za rok Absolutní četnost
Relativní četnost
(N)
(%)
Gynekologická ordinace je pro mě nedostupná
11
9,73
Nemám ţádné problémy
90
79,65
Mám strach ze zjištění onemocnění
3
2,65
2
1,77
Nikdy jsem na preventivní prohlídky nechodila
0
0
Jiné
7
6,19
Celkem
113
100,00
Důvod neabsolvování
Po přechodu se jiţ nemusí na preventivní prohlídky chodit
1.77% 2.65%
6.19%
Gynekologická ordinace je pro mě nedostupná
9.73%
Nemám žádné problémy Mám strach ze zjištění onemocnění Po přechodu se již nemusí na preventivní prohlídky chodit
79.65%
Jiné
Graf č. 6 - Důvod neabsolvování preventivní gynekologické prohlídky jednou za rok
44
Preventivní gynekologickou prohlídku absolvuje dle předchozí otázky jednou ročně 48 (29,81 %) dotázaných. Zbylých 113 (70,19 %) respondentů ze 161 absolvuje preventivní gynekologickou prohlídku v jiných intervalech nebo vůbec. Nejčastějším důvodem neabsolvování prevence jednou ročně byla nepřítomnost potíţí 90 (79,65 %) dotázaných. Na druhém místě nedostupnost gynekologické ordinace 11 (9,73 %) respondentů. 7 (6,19 %) ţen uvedlo jiný důvod – dlouhé čekání, zve mě takto lékař, chodila jsem pravidelně, ale z osobních důvodů jsem několik let nechodila, nestíhám sledovat čas. 3 (2,65 %) respondenti uvedli, ţe mají strach za zjištění onemocnění. 2 (1,77 %) ţeny uvedly jako důvod, ţe po přechodu se jiţ nemusí na gynekologické prohlídky chodit. Ţádná z dotázaných nezvolila moţnost, ţe by na preventivní gynekologickou prohlídku nechodila nikdy.
45
Poloţka č. 7: Myslíte si, ţe je součástí preventivní gynekologické prohlídky vyšetření prsou pohmatem? Tabulka č. 7 – Klinické vyšetření prsou jako součást gynekologické prohlídky Klinické vyšetření prsou jako součást gynekologické
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Ano
97
60,25
Ne
59
36,65
Nevím
5
3,11
Celkem
161
100,00
prohlídky
3.11%
36.65% Ano 60.25%
Ne Nevím
Graf č. 7 - Klinické vyšetření prsou jako součást gynekologické prohlídky Na otázku týkající se palpačního vyšetření prsou lékařem jako součást gynekologické prohlídky odpovědělo 97 (60,25 %) ze 161 ano, vyšetření prsou pohmatem je součástí gynekologické prohlídky. 59 (36,65 %) dotázaných odpovědělo ne, vyšetření prsou pohmatem není součástí gynekologické prohlídky. 5 (3,11 %) dotázaných odpovědělo, ţe neví, zda součástí preventivní gynekologické prohlídky je vyšetření prsou pohmatem.
46
Poloţka č. 8: Provádíte Vy sama samovyšetření prsou? Tabulka č. 8 – Provádění samovyšetření prsou Provádění samovyšetření
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Ano
45
27,95
Ne
116
72,05
Celkem
161
100,00
prsou
27.95%
Ano Ne
72.05%
Graf č. 8 – Provádění samovyšetření prsou
Samovyšetření prsou provádí 45 (27,95 %) respondentů ze 161 a 116 (72,05 %) dotázaných samovyšetření prsou neprovádí
47
Poloţka č. 9: Víte, jak se samovyšetření prsou provádí? Tabulka č. 9 – Znalost postupu samovyšetření prsou Znalost postupu
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Ano
47
29,19
Ne
114
70,81
Celkem
161
100,00
samovyšetření prsou
29.19%
Ano Ne
70.81%
Graf č. 9 – Znalost postupu samovyšetření prsou
Na otázku číslo devět odpovědělo 161 (100,00 %) dotázaných. 47 (29,19 %) dotázaných odpovědělo ano, znám postup samovyšetření prsou a 114 (70,81 %) dotázaných odpovědělo ne, neznám postup samovyšetření prsou.
48
Poloţka č. 10: Pokud víte, jak se provádí samovyšetření prsou, kde jste získala informace? Tabulka č. 10 – Zdroj informací o správném postupu samovyšetření prsou Absolutní četnost
Relativní četnost
(N)
(%)
Od svého ţenského lékaře (gynekologa)
23
48,94
Od jiného zdravotnického pracovníka
11
23,40
Z televize, časopisů, internetu
13
27,66
Od kamarádky
0
0
Jinak
0
0
Celkem
47
100,00
Zdroj informací
27.66% 48.94%
Od svého ženského lékaře (gynekologa) Od jiného zdravotnického pracovníka
23.40%
Z televiza, časopisů, internetu
Graf č. 10 - Zdroj informací o správném postupu samovyšetření prsou Na otázku odpovídalo 47 (29,19 %) respondentů a to ti, kteří v předchozí otázce zvolili odpověď ano, znám postup samovyšetření prsou. Jako zdroj informací o správném postupu při samovyšetření prsou uvedlo 23 (48,94 %) svého ţenského lékaře, 11 (23,4 %) dotázaných jiného zdravotnického pracovníka, 13 (27,66 %) dotázaných televizi, časopisy a internet. Moţnost zisku informací od kamarádky nebo z jiných zdrojů neuvedl nikdo. 49
Poloţka č. 11: Víte, jak často má ţena nárok na mamografické vyšetření prsou? Tabulka č. 11 – Povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření Povědomí o nároku na
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Jednou za 2 roky
84
52,17
Jednou za 5 let
26
16,15
Nevím
51
31,68
Celkem
161
100,00
mamografické vyšetření
31.68% 52.17%
Jednou za 2 roky Jednou za 5 let Nevím
16.15%
Graf č. 11 – Povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření
84 (52,17 %) dotázaných ze 161 si myslí, ţe mají jednou za dva roky nárok na bezplatné mamografické vyšetření. 26 (16,15 %) dotázaných uvedlo moţnost jednou za pět let. 51 (31,68 %) ţen odpovědělo, ţe neví, jak často mají nárok na bezplatné mamografické vyšetření.
50
Poloţka č. 12: Jak často Vy sama chodíte na mamografické vyšetření prsou? Tabulka č. 12 – Absolvování mamografického vyšetření Absolvování mamografického vyšetření
Absolutní četnost
Relativní četnost
(N)
(%)
Jednou za 2 roky
45
27,95
Jednou za 5 let
27
16,77
Jinak
31
19,25
Nikdy
58
36,02
Celkem
161
100,00
27.95%
36.02%
Jednou za 2 roky Jednou za 5 let 16.77%
Jinak Nikdy
19.25%
Graf č. 12 - Absolvování mamografického vyšetření
Mamografické vyšetření absolvuje jednou za dva roky 45 dotázaných (27,95 %). 27 (16,77 %) dotázaných podstupuje mamografické vyšetření jednou za pět let. 58 (36,02 %) dotázaných zvolilo moţnost nikdy a 31 (19,25 %) dotázaných ţen zvolilo moţnost jinak, kde se objevila jen jedna odpověď a to jednou za ţivot.
51
Poloţka č. 13: Vyskytlo se ve Vaší rodině nádorové onemocnění ţenských pohlavních orgánů? Tabulka č. 13 – Výskyt nádorového onemocnění ženských pohlavních orgánů v rodině Výskyt v rodině
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Ano
38
23,60
Ne
100
62,11
Nevím
23
14,29
Celkem
161
100,00
14.29%
23.60%
Ano Ne Nevím 62.11%
Graf č. 13 - Výskyt nádorového onemocnění ženských pohlavních orgánů v rodině
38 (23,60 %) ţen ze 161 dotázaných odpovědělo ano, v rodině se vyskytlo nádorové onemocnění ţenských pohlavních orgánů. 100 (62,11 %) zvolilo moţnost ne, v rodině se nevyskytlo nádorové onemocnění ţenských pohlavních orgánů. 23 (14,29 %) dotázaných zvolilo moţnost nevím, zda se v mé rodině vyskytlo nádorové onemocnění ţenských pohlavních orgánů.
52
Poloţka č. 14: Vyskytlo se ve Vaší rodině nádorové onemocnění prsou? Tabulka č. 14 – Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině Výskyt v rodině
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Ano
41
25,47
Ne
98
60,87
Nevím
22
13,66
Celkem
161
100,00
13.66% 25,47%
Ano Ne Nevím 60,87%
Graf č. 14 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině
Na otázku číslo 14 odpovědělo 161 (100,00 %) dotázaných. 41 (25,47 %) ţen zvolilo moţnost ano, vyskytlo se v naší rodině nádorové onemocnění prsu. 98 (60,87 %) ţen zvolilo moţnost ne, nevyskytlo se v naší rodině nádorové onemocnění prsu. 22 (13,66 %) ţen uvedlo moţnost nevím, zda se v mé rodině vyskytlo nádorové onemocnění prsu.
53
Poloţka č. 15: Označte, co můţe být příznakem nádorového onemocnění dělohy? Tabulka č. 15 – Příznaky nádorového onemocnění dělohy Příznaky
Odpovědi
Celkem
Správná
Nesprávná
Bolest (N)
12
149
161
Bolest (%)
7,45
92,55
100,00
Děložní krvácení (N)
67
94
161
Děložní krvácení (%)
41,61
58,39
100,00
Vodnatý nebo krvavý výtok (N)
10
151
161
Vodnatý nebo krvavý výtok (%)
6,21
93,79
100,00
Nevím (N)
77
84
161
Nevím (%)
47,83
52,17
100,00
N – absolutní četnost, % - relativní četnost
U této otázky mohli respondenti zvolit více moţností. Všechny odpovědi jsou správné, kromě moţnosti nevím. Bolest jako příznak nádorového onemocnění dělohy uvedlo 12 (07,45 %) respondentů, děloţní krvácení 67 (41,61 %) respondentů, vodnatý nebo krvavý výtok 10 (06,21 %) respondentů. Odpověď nevím zvolilo 84 (52,17 %) respondentů, jako jedinou nesprávnou.
54
100 90
relativní četnost
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Správná odpověď Bolest
Děložní krvácení
Nesprávná odpověď Vodnatý nebo krvavý výtok
Nevím
Graf č. 15 - Příznaky nádorového onemocnění dělohy
55
Poloţka č. 16: Označte, co můţe být příznakem nádorového onemocnění vaječníků? Tabulka č. 16 – Příznaky nádorového onemocnění vaječníků Příznaky
Odpovědi
Celkem
Správná
Nesprávná
Bolest (N)
14
147
161
Bolest (%)
8,70
91,30
100,00
Zvětšování břicha (N)
13
148
161
Zvětšování břicha (%)
8,07
91,93
100,00
Střevní nebo žaludeční obtíže (N)
4
157
161
Střevní nebo žaludeční obtíže (%)
2,48
97,52
100,00
Nevím (N)
23
138
161
Nevím (%)
14,29
85,71
100,00
N – absolutní četnost, % - relativní četnost
U této otázky mohli respondenti zvolit více moţností odpovědí, všechny odpovědi jsou správné, kromě odpovědi nevím. Bolest jako příznak nádorového onemocnění vaječníků uvedlo 14 (8,70 %) respondentů, zvětšování břicha 13 (8,07 %) respondentů. Střevní nebo ţaludeční obtíţe 4 (2,48 %) respondenti. Odpověď nevím, jako jedinou nesprávnou, zvolilo 138 (85,71 %) respondentů.
56
120
relativní četnost
100 80 60 40 20 0 Správná odpověď Bolest
Zvětšování břicha
Nesprávná odpověď Střevní nebo žaludeční obtíže
Nevím
Graf č. 16 - Příznaky nádorového onemocnění vaječníků
57
Poloţka č. 17: Označte, co můţe být příznakem nádorového onemocnění prsou? Tabulka č. 17 – Příznaky nádorového onemocnění prsu Příznaky
Odpovědi
Celkem
Správná
Nesprávná
Bulka nebo zatuhnutí v prsou (N)
87
74
161
Bulka nebo zatuhnutí v prsou (%)
54,04
45,96
100,00
Bolestivost v prsou (N)
6
155
161
Bolestivost v prsou (%)
3,73
96,27
100,00
Změna tvaru a velikosti prsou (N)
18
143
161
Změna tvaru a velikosti prsou (%)
11,18
88,82
100,00
Kůže vzhledu pomerančové kůry (N)
3
158
161
Kůže vzhledu pomerančové kůry (%)
1,86
98,14
100,00
Vpáčení bradavky (N)
15
146
161
Vpáčení bradavky (%)
9,32
90,68
100,00
Zarudnutí a otok kůže na prsou (N)
6
155
161
Zarudnutí a otok kůže na prsou (%)
3,73
96,27
100,00
Nevím (N)
89
72
161
Nevím (%)
55,28
44,72
100,00
N – absolutní četnost, % - relativní četnost
Opět u této otázky mohli respondenti zvolit více moţností, všechny moţnosti jsou správné, kromě moţnosti nevím. Bulku nebo zatuhnutí prsou zvolilo 87 (54,04 %) respondentů. Bolestivost v prsou 6 (3,73 %) respondentů. Změnu tvaru a velikosti prsou 18 (11,18 %) respondentů. Kůţi vzhledu pomerančové kůry 3 (1,86 %) respondenti. Vpáčení bradavky 15 (9,32 %) respondentů. Zarudnutí a otok kůţe na prsou 6 (3,73 %) respondentů. Odpověď nevím, jako jedinou nesprávnou, zvolilo 72 (44,72 %) respondentů.
58
120
relativní četnost
100 80 60 40 20 0 Správná odpověď
Nesprávná odpověď
Bulka nebo zatuhnutí v prsou
Bolestivost v prsou
Změna tvaru a velikosti prsou
Kůže vzhledu pomerančové kůry
Vpáčení bradavky
Zarudnutí a otok kůže na prsou
Nevím
Graf č. 17 - Příznaky nádorového onemocnění prsu
59
Poloţka č. 18: Uveďte, co je rizikovým faktorem pro vznik nádorového onemocnění dělohy? Tabulka č. 18 – Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění dělohy Rizikové faktory
Odpovědi
Celkem
Správná
Nesprávná
Věk (N)
9
152
161
Věk (%)
5,59
94,41
100,00
Obezita (N)
8
153
161
Obezita (%)
4,97
95,03
100,00
Vyšší příjem živočišných tuků ve stravě (N)
8
153
161
Vyšší příjem živočišných tuků ve stravě (%)
4,97
95,03
100,00
Pozdní přechod - menopauza (N)
11
150
161
Pozdní přechod - menopauza (%)
6,83
93,17
100,00
Cukrovka (N)
6
155
161
Cukrovka (%)
3,73
96,27
100,00
Nevím (N)
26
135
161
Nevím (%)
16,15
83,85
100,00
N - absolutní četnost, % - relativní četnost
U této otázky mohli respondenti zvolit více moţností, všechny moţnosti jsou správné, kromě moţnosti nevím. Věk, jako rizikový faktor pro vznik nádorového onemocnění dělohy zvolilo 9 (5,59 %) respondentů. Obezitu 8 (4,97 %) respondentů, stejný počet respondentů 8 (4,97 %) zvolilo jako rizikový faktor vyšší příjem ţivočišných tuků ve stravě. Pozdní přechod (menopauzu) zvolilo 11 (6,83 %) respondentů. Cukrovku 6 (3,73 %) respondentů. nesprávnou, zvolilo 135 (83,85 %) respondentů.
60
Moţnost nevím, jako jedinou
120
relativní četnost
100 80 60 40 20 0 Správná odpověď
Nesprávná odpověď
Věk
Obezita
Vyšší příjem živočišných tuků ve stravě
Pozdní přechod
Cukrovka
Nevím
Graf č. 18 - Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění dělohy
61
Poloţka č. 19: Uveďte, co je rizikovým faktorem pro vznik nádorového onemocnění vaječníků? Tabulka č. 19 – Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění vaječníků Rizikové faktory
Odpovědi
Celkem
Správná
Nesprávná
Obezita (N)
6
155
161
Obezita (%)
3,73
96,27
100,00
Vyšší příjem živočišných tuků ve stravě (N)
4
157
161
Vyšší příjem živočišných tuků ve stravě (%)
2,48
97,52
100,00
Pozdní přechod – menopauza (N)
15
146
161
Pozdní přechod – menopauza (%)
9,32
90,68
100,00
Žena, která nerodila (N)
8
153
161
Žena, která nerodila (%)
4,97
95,03
100,00
Brzký začátek menstruace (N)
1
160
161
Brzký začátek menstruace (%)
0,62
99,38
100,00
Nevím (N)
25
136
161
Nevím (%)
15,53
84,47
100,00
N - absolutní četnost, % - relativní četnost
U této otázky mohli respondenti zvolit více moţností, všechny odpovědi jsou správné, kromě odpovědi nevím. Obezitu jako rizikový faktor pro vznik nádorového onemocnění vaječníků zvolilo 6 (3,73 %) respondentů. Vyšší příjem ţivočišných tuků ve stravě uvedli 4 (2,48 %) respondenti. Pozdní přechod (menopauzu) uvedlo 15 (9,32 %) respondentů. Moţnost, ţe rizikovým faktorem můţe být nuliparita uvedlo 8 (4,97 %) respondentů. Brzký začátek menstruace uvedla 1 (0,62 %) respondentka. Moţnost nevím, jako jedinou nesprávnou, zvolilo 136 (84,47 %) respondentů.
62
120
relativní četnost
100 80 60 40 20 0 Správná odpověď
Nesprávná odpověď
Obezita
Vyšší příjem živočišných tuků ve stravě
Pozdní přechod
Žena,která nerodila
Brzký začátek menstruace
Nevím
Graf č. 19 - Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění vaječníků
63
Poloţka č. 20: Uveďte, co je rizikovým faktorem pro vznik nádorového onemocnění prsou? Tabulka č. 20 – Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění prsu Rizikové faktory
Odpovědi
Celkem
Správná
Nesprávná
Věk (N)
5
156
161
Věk (%)
3,11
96,89
100,00
Brzký začátek menstruace (N)
1
160
161
Brzký začátek menstruace (%)
0,62
99,38
100,00
Pozdní přechod - menopauza (N)
10
151
161
Pozdní přechod - menopauza (%)
6,21
93,79
100,00
Alkohol, vyšší obsah živočišných tuků ve stravě (N)
3
158
161
Alkohol, vyšší obsah živočišných tuků ve stravě (%)
1,86
98,14
100,00
Substituční (náhradní) hormonální léčba (N)
11
150
161
Substituční (náhradní) hormonální léčba (%)
6,83
93,17
100,00
Žena, která nerodila (N)
6
155
161
Žena, která nerodila (%)
3,73
96,27
100,00
Nevím (N)
25
136
161
Nevím (%)
15,53
84,47
100,00
N - absolutní četnost, % - relativní četnost
U této otázky mohli respondenti zvolit více moţností, všechny odpovědi jsou správné, kromě odpovědi nevím. Věk jako rizikový faktor pro vznik nádorového onemocnění dělohy uvedlo 5 (3,11 %) respondentů. Brzký začátek menstruace uvedla 1 (0,62 %) respondentka. Pozdní přechod menopauzu uvedlo 10 (6,21 %) respondentů. Alkohol, vyšší obsah ţivočišných tuků ve stravě uvedli 3 (1,86 %) respondenti. Substituční (náhradní) hormonální léčbu 11 (6,83 %) respondentů. Nuliparitu jako rizikový faktor pro vznik nádorového onemocnění prsu zvolilo 6 (3,73 %) respondentů. Moţnost nevím, jako jedinou nesprávnou, zvolilo 136 (84,47 %) respondentů.
64
120
relativní četnost
100 80 60 40 20 0 Správná odpověď
Nesprávná odpověď
Věk
Brzký začátek menstruace
Pozdní přechod
Alkohol, vyšší obsah živočiš. tuků ve stravě
Substituční hormonální léčba
Žena, která nerodila
Nevím
Graf č. 20 - Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění prsu
65
5.6 Statistické testování hypotéz Pro statistické testování hypotéz je pouţit test dobré shody – x2 – Chí test. Hladina významnosti je stanovena na 0,05.
Hypotéza č. 1 1H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním seniorek a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky. 1HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním seniorek a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky.
Tabulka č. 21 – Nejvyšší dosažené vzdělání x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – teoretické četnosti Vzdělání
Absolvování preventivní gynekologické prohlídky Jednou za
Jednou za 2
Jednou za 5
rok
roky
let
Základní (n)
12
6
7
27
Základní (t.č.)
15,50
9,69
10,34
16,47
Středoškolské (n)
31
21
22
20
Středoškolské (t.č)
28,02
17,52
18,68
29,78
Vysokoškolské
5
3
3
4
4,47
2,80
2,98
4,75
48
30
32
51
Celkem
Nechodím 52 94 15
(n) Vysokoškolské (t.č.) Celkem
n – pozorovaná četnost, t.č. – teoretická četnost
66
161
Tabulka č. 22 – Nejvyšší dosažené vzdělání x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – x2 Vzdělání
Absolvování preventivní gynekologické prohlídky
Celkem
Jednou za
Jednou za 2
Jednou za 5
Nechodím
rok
roky
let
Základní (n)
12
6
7
27
52
Základní (x2)
0,79
1,41
1,08
6,73
10,01
Středoškolské (n)
31
21
22
20
94
Středoškolské (x2)
0,32
0,69
0,59
3,21
4,81
Vysokoškolské
5
3
3
4
15
0,06
0,01
0,00
0,12
0,19
Celkem (n)
48
30
32
51
161
Celkem (x2)
1,17
2,11
1,67
10,06
15,01
(n) Vysokoškolské (x2)
n – pozorovaná četnost, x2 – test dobré shody 35 31
pozorovaná četnost
30
27
25
22
21
20
20 15
12
10
7
6
5 5
3
3
4
0 Jednou za rok
Jednou za 2 roky Základní
Středoškoské
Jednou za 5 let
Nechodím
Vysokoškolské
Graf č. 21 - Nejvyšší dosažené vzdělání x absolvování preventivní gynekologické prohlídky
67
Interpretace: pro testování hypotézy byly pouţity otázky číslo 2 a 5 z dotazníku (viz Příloha č. 1).
Pro testování byly sloučeny kategorie: vyučena bez maturity,
vyučena s maturitou a středoškolské vzdělání v otázce číslo 2 do jediné a to kategorie středoškolské. Pro hladinu významnosti 0,05 a stupeň volnosti 6 je kritická hodnota nalezená v tabulkách 12,5987. X2 nabývá hodnoty 15,01. Proto zamítáme nulovou a přijímáme alternativní hypotézu. Existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním seniorek a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky.
Hypotéza č. 2 2H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového
onemocnění
ţenských
pohlavních
orgánů
v rodině
seniorky
a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky. 2HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového
onemocnění
ţenských
pohlavních
orgánů
v rodině
seniorky
a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky.
Tabulka č. 23 – Výskyt nádorového onemocnění ženských pohlavních orgánů v rodině x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – teoretické četnosti Výskyt v rodině Absolvování preventivní gynekologické prohlídky
Celkem
Jednou za rok Jednou za 2 roky Jednou za 5 let Nechodím Ano (n)
7
6
11
14
Ano (t.č.)
11,33
7,08
7,55
12,04
Ne (n)
34
19
16
31
Ne (t.č.)
29,81
18,63
19,88
31,68
Nevím (n)
7
5
5
6
Nevím (t.č.)
6,86
4,29
4,57
7,29
Celkem
48
30
32
51
n – pozorovaná četnost, t.č. – teoretická četnost 87
Srov. ZVÁROVÁ, J., Základy statistiky pro biomedicínské obory, s. 207.
68
38 100 23 161
Tabulka č. 24 – Výskyt nádorového onemocnění ženských pohlavních orgánů v rodině x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – x2 Výskyt v rodině Absolvování preventivní gynekologické prohlídky
Celkem
Jednou za rok Jednou za 2 roky Jednou za 5 let Nechodím 7
6
11
14
38
Ano (x )
1,65
0,16
1,58
0,32
3,71
Ne (n)
34
19
16
31
100
Ne (x2)
0,59
0,01
0,76
0,01
1,37
Nevím (n)
7
5
5
6
23
Nevím (x2)
0,00
0,12
0,04
0,23
0,39
Celkem (n)
48
30
32
51
161
0,29
2,38
0,56
5,47
Ano (n) 2
2
Celkem (x )
2,24 2
n – pozorovaná četnost, x – test dobré shody 40 34
pozorovaná četnost
35
31
30 25 19
20
16
15 10
14
11 7
7
6
5
5
6
5 0 Jednou za rok
Jednou za 2 roky Ano
Ne
Jednou za 5 let
Nechodím
Nevím
Graf č. 22 - Výskyt nádorového onemocnění ženských pohlavních orgánů v rodině x absolvování preventivní gynekologické prohlídky
Interpretace: pro testování hypotézy byly pouţity otázky 5 a 13 z dotazníku (viz Příloha č. 1). Pro hladinu významnosti 0,05 a stupeň volnosti 6 je kritická hodnota
69
nalezená v tabulkách 12,5988. X2 nabývá hodnoty 5,47. Proto nezamítáme nulovou hypotézu. Neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění ţenských pohlavních orgánů v rodině seniorky a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky.
Hypotéza č. 3 3H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi povědomím seniorek
o
nároku
na
bezplatnou
preventivní
gynekologickou
prohlídku
a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky. 3HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi povědomím seniorek
o
nároku
na
bezplatnou
preventivní
gynekologickou
prohlídku
a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky.
Tabulka č. 25 – Povědomí o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – teoretické četnosti Povědomí o nároku na
Absolvování preventivní gynekologické
preventivní gynekologickou
prohlídky
prohlídku
Jednou
Jednou za
Jednou
za rok
2 roky
za 5 let
Jednou za rok (n)
38
11
12
18
Jednou za rok (t.č.)
23,55
14,72
15,70
25,02
Jednou za 2 roky (n)
6
14
9
8
Jednou za 2 roky (t.č.)
11,03
6,89
7,35
11,72
Nevím (n)
4
5
11
25
Nevím (t.č.)
13,42
8,39
8,94
14,25
Celkem
48
30
32
51
n – pozorovaná četnost, t.č. – teoretická četnost
88
Srov. ZVÁROVÁ, J., Základy statistiky pro biomedicínské obory, s. 207.
70
Celkem
Nechodím 79 37 45 161
Tabulka č. 26 – Povědomí o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – x2 Povědomí o nároku na
Absolvování preventivní gynekologické
preventivní gynekologickou
prohlídky
prohlídku
Jednou
Jednou za
Jednou
za rok
2 roky
za 5 let
Jednou za rok (n)
38
11
12
18
79
Jednou za rok (x2)
8,87
0,94
0,87
1,97
12,65
6
14
9
8
37
Jednou za 2 roky (x )
2,29
7,34
0,37
1,18
11,18
Nevím (n)
4
5
11
25
45
Nevím (x )
6,61
1,37
0,47
8,11
16,56
Celkem (n)
48
30
32
51
161
Celkem (x2)
17,77
9,65
1,71
11,26
40,39
Jednou za 2 roky (n) 2
2
Celkem
Nechodím
n – pozorovaná četnost, x2 – test dobré shody 40
38
pozorovaná četnost
35 30 25 25 18
20 14
15 10 5
12
11 6
9
11 8
5
4
0 Jednou za rok
Jednou za 2 roky
Jednou za rok
Jednou za 5 let
Jednou za 2 roky
Nechodím
Nevím
Graf č. 23 - Povědomí o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku x absolvování preventivní gynekologické prohlídky
71
Interpretace: pro testování hypotézy byly pouţity otázky číslo 4 a 5 z dotazníku (viz Příloha č. 1). Pro hladinu významnosti 0,05 a stupeň volnosti 6 je kritická hodnota nalezená v tabulkách12,5989. X2 nabývá hodnoty 40,39. Proto zamítáme nulovou a přijímáme alternativní hypotézu. Existuje statisticky významná závislost mezi povědomím seniorek o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky.
Hypotéza č. 4 4H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorek a absolvováním mamografického vyšetření. 4HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorek a absolvováním mamografického vyšetření.
Tabulka č. 27 – Věk x absolvování mamografického vyšetření – teoretické četnosti Věk
Absolvování mamografického vyšetření
(v letech)
Jednou za 2 roky
Jednou za 5 let
Jen jednou
Nikdy
65 – 74 (n)
21
12
9
14
65 – 74 (t.č.)
15,65
9,39
10,78
20,17
75 – 84 (n)
19
10
16
24
75 – 84 (t.č.)
19,29
11,57
13,29
24,86
85 a více (n)
5
5
6
20
85 a více (t.č.)
10,06
6,04
6,93
12,97
Celkem
45
27
31
58
n – pozorovaná četnost, t.č. – teoretická četnost
89
Srov. ZVÁROVÁ, J., Základy statistiky pro biomedicínské obory, s. 207.
72
Celkem
56 69 36 161
Tabulka č. 28 – Věk x absolvování mamografického vyšetření – x2 Věk
Absolvování mamografického vyšetření
(v letech)
Jednou za 2 roky
Jednou za 5 let
Jen jednou
Nikdy
65 – 74 (n)
21
12
9
14
56
65 – 74 (x2)
1,83
0,73
0,29
1,89
4,74
75 – 84 (n)
19
10
16
24
69
75 – 84 (x2)
0,00
0,21
0,55
0,03
0,79
5
5
6
20
36
85 a více (x )
2,55
0,18
0,12
3,81
6,66
Celkem (n)
45
27
31
58
161
4,38
1,12
0,96
5,73
12,19
85 a více (n) 2
2
Celkem (x )
Celkem
n- pozorovaná četnost, x2 – test dobré shody
30 24
25 pozorovaná četnost
21 20
20
19 16 14
15
12 10
9
10 5
5
6
5 0 Jednou za 2 roky
Jednou za 5 let 65 - 74 let
75 - 84 let
Jen jednou
Nikdy
85 a více let
Graf č. 24 - Věk x absolvování mamografického vyšetření
Interpretace: pro testování hypotézy byly pouţity otázky číslo 1 a 12 z dotazníku (viz Příloha č. 1). Pro hladinu významnosti 0,05 a stupeň volnosti 6 je kritická hodnota
73
nalezená v tabulkách 12,5990. X2 nabývá hodnoty 12,19. Proto nezamítáme nulovou hypotézu.
Neexistuje
statisticky
významná
závislost
mezi
věkem
seniorek
a absolvováním mamografického vyšetření.
Hypotéza č. 5 5H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině seniorky a absolvováním mamografického vyšetření. 5HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině seniorky a absolvováním mamografického vyšetření.
Tabulka č. 29 – Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x absolvování mamografického vyšetření – teoretické četnosti Výskyt v rodině
Absolvování mamografického vyšetření
Celkem
Jednou za 2 roky
Jednou za 5 let
Jen jednou
Nikdy
Ano (n)
14
7
6
14
Ano (t.č.)
11,46
6,88
7,89
14,77
Ne (n)
26
15
20
37
Ne (t.č.)
27,39
16,43
18,87
35,30
Nevím (n)
5
5
5
7
Nevím (t.č.)
6,15
3,69
4,24
7,93
Celkem
45
27
31
58
n – pozorovaná četnost, t.č. – teoretická četnost
90
Srov. ZVÁROVÁ, J., Základy statistiky pro biomedicínské obory, s. 207.
74
41 98 22 161
Tabulka č. 30 – Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x absolvování mamografického vyšetření – x2 Výskyt v rodině
Absolvování mamografického vyšetření
Celkem
Jednou za 2 roky
Jednou za 5 let
Jen jednou
Nikdy
14
7
6
14
41
Ano (x )
0,56
0,00
0,45
0,04
1,05
Ne (n)
26
15
20
37
98
Ne (x2)
0,07
0,12
0,07
0,08
0,34
Nevím (n)
5
5
5
7
22
Nevím (x2)
0,22
0,47
0,14
0,11
0,94
Celkem (n)
45
27
31
58
161
0,59
0,66
0,23
2,33
Ano (n) 2
2
Celkem (x )
0,85 2
n- pozorovaná četnost, x – test dobré shody
40
37
pozorovaná četnost
35 30
26
25 20 20 15
15
14
10 5
7
14
5
6
7
5
5 0 Jednou za 2 roky
Jednou za 5 let Ano
Ne
Jen jednou
Nikdy
Nevím
Graf č. 25 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x absolvování mamografického vyšetření
Interpretace: pro testování hypotézy byly pouţity otázky číslo 12 a 14 z dotazníku (viz Příloha č. 1). Pro hladinu významnosti 0,05 a stupeň volnosti 6 je kritická hodnota 75
nalezená v tabulkách12,5991. X2 nabývá hodnoty 2,33. Proto nezamítáme nulovou hypotézu. Neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině seniorky a absolvováním mamografického vyšetření.
Hypotéza č. 6 6H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi povědomím seniorek o
nároku na
bezplatné
mamografické
vyšetření
a
absolvováním
mamografického vyšetření. 6HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi povědomím seniorek o
nároku na
bezplatné
mamografické
vyšetření
a
absolvováním
mamografického vyšetření.
Tabulka č. 31- Povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření x absolvování mamografického vyšetření – teoretické četnosti Povědomí o nároku na
Absolvování mamografického vyšetření
mamografické vyšetření
Jednou za 2
Jednou za
Jen
roky
5 let
jednou
Jednou za 2 roky (n)
37
8
22
17
Jednou za 2 roky (t.č.)
23,48
14,09
16,17
30,26
Jednou za 5 let (n)
3
11
5
7
Jednou za 5 let (t.č.)
7,27
4,36
5,01
9,37
Nevím (n)
5
8
4
34
Nevím (t.č.)
14,25
8,55
9,82
18,37
Celkem
45
27
31
58
n – pozorovaná četnost, t.č. – teoretická četnost
91
Srov. ZVÁROVÁ, J., Základy statistiky pro biomedicínské obory, s. 207.
76
Nikdy Celkem 84 26 51 161
Tabulka č. 32 – Povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření x absolvování mamografického vyšetření – x2 Povědomí o nároku
Absolvování mamografického vyšetření
na mamografické
Jednou za 2 roky
Jednou za 5 let
Jen jednou
Nikdy
Celkem
37
8
22
17
84
Jednou za 2 roky (x )
7,78
2,63
2,10
5,81
18,32
Jednou za 5 let (n)
3
11
5
7
26
Jednou za 5 let (x )
2,51
10,11
0,00
0,60
13,22
Nevím (n)
5
8
4
34
51
Nevím (x2)
6,00
0,04
3,45
13,30
22,79
Celkem (n)
45
27
31
58
161
16,29
12,78
5,55
19,71
54,33
vyšetření Jednou za 2 roky (n) 2
2
2
Celkem (x )
2
n – pozorovaná četnost, x – test dobré shody 40
37 34
pozorovaná četnost
35 30 25
22
20
17
15
11 8
10 5
3
8
5
5
7 4
0 Jednou za 2 roky
Jednou za 5 let
Jednou za 2 roky
Jen jednou
Jednou za 5 let
Nikdy
Nevím
Graf č. 26 – Povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření x absolvování mamografického vyšetření
Interpretace: pro testování hypotézy byly pouţity otázky číslo 11 a 12 z dotazníku (viz Příloha č. 1). Pro hladinu významnosti 0,05 a stupeň volnosti 6 je kritická hodnota
77
nalezená v tabulkách12,5992. X2 nabývá hodnoty 54,33. Proto zamítáme nulovou a přijímáme alternativní hypotézu. Existuje statisticky významná závislost mezi povědomím seniorek o nároku na bezplatné mamografické vyšetření a absolvováním mamografického vyšetření.
Hypotéza č. 7 7H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorek a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření. 7HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorek a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření.
Tabulka č. 33 – Věk x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – teoretické četnosti Věk
Povědomí o nároku na mamografické vyšeření
(v letech)
Správná odpověď
Nesprávná odpověď
65 – 74 (n)
42
14
65 – 74 (t.č.)
29,22
26,78
75 – 84 (n)
31
38
75 – 84 (t.č.)
36,00
33,00
85 a více (n)
11
25
85 a více (t.č.)
18,78
17,22
Celkem
84
77
Celkem
56 69 36 161
n – pozorovaná četnost, t.č. – teoretická četnost, správná odpověď – jednou za 2 roky, nesprávná odpověď – jednou za 5 let a nevím
92
Srov. ZVÁROVÁ, J., Základy statistiky pro biomedicínské obory, s. 207.
78
Tabulka č. 34 – Věk x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – x2 Věk
Povědomí o nároku na mamografické vyšetření
(v letech)
Správná odpověď
Nesprávná odpověď
42
14
56
65 – 74 (x )
5,59
6,10
11,69
75 – 84 (n)
31
38
69
75 – 84 (x2)
0,69
0,76
1,45
85 a více (n)
11
25
36
85 a více (x2)
3,22
3,52
6,74
Celkem (n)
84
77
161
10,38
19,88
65 – 74 (n) 2
2
Celkem (x )
9,50
Celkem
2
n – pozorovaná četnost, x – test dobré shody, správná odpověď – jednou za 2 roky, nesprávná odpověď – jednou za 5 a nevím
45
42 38
40 pozorovaná četnost
35
31
30
25
25 20 14
15
11
10 5 0 Správná odpověď (jednou za 2 roky) 65 - 74 let
75 - 84 let
Nesprávná odpověď (jednou za 5 let a nevím) 85 a více let
Graf č. 27 - Věk x povědomí o povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření
79
Interpretace: pro testování hypotézy byly pouţity otázky číslo 1 a 11 z dotazníku (viz Příloha č. 1). Pro hladinu významnosti 0,05 a stupeň volnosti 2 je kritická hodnota nalezená v tabulkách 5,9993. X2 nabývá hodnoty 19,88. Proto zamítáme nulovou a přijímáme alternativní hypotézu. Existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorek a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření.
Hypotéza č. 8 8H0: Předpokládám, ţe neexistuje statiky významná závislost mezi vzděláním seniorek a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření. 8HA: Předpokládám, ţe existuje statiky významná závislost mezi vzděláním seniorek a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření.
Tabulka č. 35 – Nevyšší dosažené vzdělání x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – teoretické četnosti Vzdělání
Povědomí o nároku na mamografické vyšetření Správná odpověď
Nesprávná odpověď
Základní (n)
19
33
Základní (t.č.)
27,13
24,87
Středoškolské (n)
58
36
Středoškolské (t.č.)
49,04
44,96
Vysokoškolské (n)
7
8
Vysokoškolské (t.č.)
7,83
7,17
Celkem
84
77
Celkem
52 94 15 161
n – pozorovaná četnost, t.č. – teoretická četnost, správná odpověď – jednou za 2 roky, nesprávná odpověď – jednou za 5 let a nevím
93
Srov. ZVÁROVÁ, J., Základy statistiky pro biomedicínské obory, s. 207.
80
Tabulka č. 36 – Nevyšší dosažené vzdělání x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – x2 Vzdělání
Povědomí o nároku na mamografické vyšetření
Celkem
Správná odpověď
Nesprávná odpověď
19
33
52
Základní (x )
2,44
2,66
5,10
Středoškolské (n)
58
36
94
Středoškolské (x2)
1,64
1,79
3,43
Vysokoškolské (n)
7
8
15
Vysokoškolské (x2)
0,09
0,10
0,19
Celkem (n)
84
77
161
4,17
4,55
8,72
Základní (n) 2
2
Celkem (x ) 2
n – pozorovaná četnost, x - test dobré shody, správná odpověď – jednou za 2 roky, nesprávná odpověď – jednou za 5 let a nevím 70 58
pozorovaná četnost
60 50 40
33
36
30 20
19 8
7
10 0
Správná odpověď (jednou za 2 roky) Základní
Středoškolské
Nesprávná odpověď (jednou za 5 let a nevím) Vysokoškolské
Graf č. 28 - Nejvyšší dosažené vzdělání x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření
Interpretace: pro testování hypotézy byly pouţity otázky číslo 2 a 11 z dotazníku (viz Příloha č. 1). Pro hladinu významnosti 0,05 a stupeň volnosti 2 je kritická hodnota 81
nalezená v tabulkách 5,99.94 X2 nabývá hodnoty 8,72. Proto zamítáme nulovou a přijímáme alternativní hypotézu. Existuje statisticky významná závislost mezi nejvyšším dosaţeným vzděláním seniorek a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření.
Hypotéza č. 9 9H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině seniorky a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření. 9HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině seniorky a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření.
Tabulka č. 37 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – teoretické četnosti Výskyt v rodině
Povědomí o nároku na mamografické vyšetření Správná odpověď
Nesprávná odpověď
Ano (n)
16
25
Ano (t.č.)
21,39
19,61
Ne (n)
53
45
Ne (t.č.)
51,13
46,87
Nevím (n)
15
7
Nevím (t.č.)
11,48
10,52
Celkem
84
77
Celkem
41 98 22 161
n – pozorovaná četnost, t.č. – teoretická četnost, správná odpověď – jednou za 2 roky, nesprávná odpověď – jednou za 5 let a nevím
94
Srov. ZVÁROVÁ, J., Základy statistiky pro biomedicínské obory, s. 207.
82
Tabulka č. 38 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – x2 Výskyt v rodině
Povědomí o nároku na mamografické vyšetření
Celkem
Správná odpověď
Nesprávná odpověď
16
25
41
Ano (x )
1,36
1,48
2,84
Ne (n)
53
45
98
Ne (x2)
0,07
0,07
0,14
Nevím (n)
15
7
22
Nevím (x2)
1,08
1,18
2,26
Celkem (n)
84
77
161
2,51
2,73
5,24
Ano (n) 2
2
Celkem (x )
2
n – pozorovaná četnost, x – test dobré shody, správná odpověď – jednou za 2 roky, nesprávná odpověď – jednou za 5 let a nevím 60 53
pozorovaná četnost
50
45
40 30 20
25 16
15 7
10 0 Správná odpověď (jednou za 2 roky) Ano
Ne
Nesprávná odpověď (jednou za 5 let a nevím) Nevím
Graf č. 29 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření
Interpretace: pro testování hypotézy byly pouţity otázky číslo 11 a 14 z dotazníku (viz Příloha č. 1). Pro hladinu významnosti 0,05 a stupeň volnosti 2 je kritická hodnota 83
nalezená v tabulkách 5,9995. X2 nabývá hodnoty 5,24. Proto nezamítáme nulovou hypotézu. Neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině seniorky a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření.
95
Srov. ZVÁROVÁ, J., Základy statistiky pro biomedicínské obory, s. 207.
84
DISKUSE
Ve své diplomové práci jsem se zabývala problematikou prevence nádorových onemocnění ţenských pohlavních orgánů a prsu ve stáří. Pro zisk dat jsem pouţila metodu dotazníkového šetření. Celkový počet respondentů byl 161. Dotazník byl sestaven z dvaceti otázek a byl distribuován v okrese Nový Jičín. Výsledky výzkumu nejsou aplikovatelné na celou populaci. Z hlediska věku jsme respondenty rozdělili do tří věkových skupin. První skupina byla ve věkovém rozmezí 65 - 74 let, obsahovala 56 (34,78 %) respondentů. Druhá skupina ve věkovém rozmezí 75 - 84 let měla 69 (42,86 %) respondentů. Třetí skupinu tvořili respondenti ve věku 85 a více let, obsahovala 36 (22,36 %) osob. Tyto výsledky jsme porovnali s údaji ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 v okrese Nový Jičín. Při sčítání lidu ţilo v okrese Nový Jičín 148 074 osob, z toho 75 676 ţen. Z tohoto počtu bylo 7 357 ţen (56 %) ve věku 65 - 74 let, 4 386 (33 %) ţen ve věku 75 - 84 let a 1 482 ţen (11 %) ve věku 85 a více let.96 Rozdíly v zastoupení jednotlivých věkových kategorií mohou být dány místem distribuce dotazníků. Pro dotazníkové šetření jsme oslovili tři domovy pro seniory a dvě zdravotnická zařízení. Průzkum nám byl umoţněn v jednom domově pro seniory a dvou zdravotnických zařízeních. Coţ můţe být důvodem toho, ţe ve zkoumaném souboru převaţují respondenti ve věku od 75 do 84 let. Podle nejvyššího dosaţeného vzdělání jsme respondenty rozdělili do pěti skupin. Základní vzdělání jako nejvyšší dosaţené uvedlo 52 (32,30 %) respondentů. Vyučeno v oboru bez maturity bylo 34 (21,12 %) respondentů a 21 (13,04 %) v oboru s maturitou. Středoškolské vzdělání uvedlo 39 (24,22 %) respondentů a vysokoškolské 15 (9,32 %) respondentů. Opět jsme porovnali výsledky s údaji ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 v okrese Nový Jičín. Z celkového počtu 13 225 ţen ve věku nad 65 let
96
Srov. Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání –
okres Nový Jičín, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, [on-line], [2014-03-03], .
85
uvedlo nejvyšší dosaţené vzdělání 12 848. Nejvyšší zastoupení stejně jako v našem zkoumaném souboru mají ţeny se základním vzděláním 6 491 (51 %). Zatímco nejniţší s vysokoškolským vzděláním 438 (3 %).97 Pro dokreslení základních údajů jsme zvolili otázku ohledně místa bydliště respondentů. 83 (51, 55 %) bydlí na vesnici a 78 (48,55 %) ve městě. Ve své práci jsem si stanovila tři cíle. První cíl zněl: zjistit zda a jak často ţeny v seniorském věku absolvují preventivní gynekologickou prohlídku a to v závislosti na vzdělání, výskytu nádorů pohlavních orgánů v rodině a povědomím o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku. K tomuto cíli se vztahovaly hypotézy jedna aţ tři. Ze získaných dat je patrné, ţe v předepsané frekvenci tedy jednou ročně absolvuje preventivní prohlídku jen 48 (29,81 %) ze 161 respondentů. 51 (31,68 %) respondentů neabsolvuje preventivní prohlídku vůbec. Zjištění se shoduje s tím, co říká Laholová: „systém preventivních prohlídek je spíše deklarován státem, neţ realizován ţenami v praxi.“98 Statistickým testováním první hypotézy jsme prokázali závislost mezi vzděláním a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky. Z 52 respondentů se základním vzděláním pravidelně jednou za rok absolvuje preventivní gynekologickou prohlídku 12 (23,08 %) a vůbec 27 (51,92 %) respondentů. Zatímco z 94 respondentů se středoškolským vzděláním jiţ pravidelně absolvuje gynekologickou prohlídku 31 (32,98 %) dotázaných a 20 (21,28 %) vůbec. 5 (33,33 %) z celkového počtu 15 vysokoškolsky vzdělaných respondentů absolvuje prevenci v doporučené frekvenci jednou za rok a 4 (26,67 %) respondenti vůbec. Vztah mezi vzděláním a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky se nám potvrdil, stejně jako v práci Šplíchalové, která pracovala se stejnou hypotézou.99
97
Srov. Tab. 155 Obyvatelstvo ve věku 15 a více podle věku, nejvyššího ukončeného vzdělání, oborů vzdělání a
podle pohlaví - okres Nový Jičín, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, [on-line], [2014-03-03], . 98
LAHOLOVÁ, J., Význam sebekoncepce a sebeřízení (self management) ţeny v prevenci onkogynekologických
chorob, Kontakt, 2009, č. 1, s. 117. 99
Srov. ŠPLÍCHALOVÁ, M., Senior a prevence onkologických onemocnění, s. 88.
86
Rozdílného výsledku, tedy nezávislosti vzdělání a absolvování prevence dosáhla ve svém výzkumu Uttendorfská.100 Domnívám se, ţe rozdíl ve výsledku mohl nastat proto, ţe dotazníkové šetření provedla z převáţné části v domovech pro seniory. Tyto pobytová sociální zařízení, kde je vedena i zdravotní dokumentace klientů, mohla buď přímo upozornit klienty na neabsolvování prevence, nebo mohla zajistit například dopravu do ambulance gynekologa. Zatímco v našem šetření jsme oslovili jen menší část respondentů v domově pro seniory a převahu tvořili respondenti ze zdravotnických zařízení. Statistickým testováním druhé hypotézy jsme neprokázali závislost mezi výskytem nádorového
onemocnění
ţenských
pohlavních
orgánů
v rodině
seniorky
a absolvováním preventivní prohlídky. 34 (34,0 %) respondentů ze 100, kteří odpověděli, ţe se v jejich rodině nevyskytlo nádorové onemocnění pohlavních orgánů, navštěvuje gynekologa jednou ročně. Na druhé straně 31 (31,0 %) respondentů z této skupiny preventivní prohlídku neabsolvuje vůbec. Pokud se podíváme do skupiny respondentů, kteří uvedli, ţe se v jejich rodině vyskytlo zhoubné onemocnění, tak z 38 jen 7 (18,4 %) pravidelně jednou ročně absolvuje preventivní prohlídku a 14 (36,84 %) vůbec. Domněnka, ţe právě výskyt nádorového onemocnění u blízkých příbuzných vyvolá větší zájem o prevenci těchto onemocnění, se nám tedy nepotvrdila. Můţeme polemizovat s faktem, ţe výskyt zhoubného onemocnění ve vlastní rodině způsobil opak, tedy strach ze zjištění onemocnění. S obdobnou hypotézou pracuje ve své práci Šplíchalová.101 Sleduje závislost mezi výskytem jakéhokoliv nádorového onemocnění v rodině dotázaných a absolvováním preventivní gynekologické prohlídky. Také v jejím výzkumu se neprokázala závislost těchto proměnných. Statistickým testováním třetí hypotézy jsme prokázali závislost mezi povědomím o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku a jejím absolvováním. 79 respondentů uvedlo, ţe mají nárok na preventivní prohlídku jednou ročně a také 38 (48,1 %) z nich jednou ročně na preventivní prohlídku dochází. 45 respondentů neví, jak často mají nárok na bezplatnou prevenci a také ji 25 (55,56 %) z této skupiny neabsolvuje vůbec.
100
Srov. UTTENDORFSKÁ, M., Žena a prevence ve stáří, s. 64.
101
Srov. ŠPLÍCHALOVÁ, M., Senior a prevence onkologických onemocnění, s. 108.
87
Pro dokreslení informací týkajících se dodrţování dané frekvence preventivních prohlídek byla pouţita poloţka číslo 6. Nejčastěji uváděným důvodem neabsolvování prevence v našem výzkumu byla nepřítomnost potíţí. Tuto moţnost zvolilo 90 (79,65 %) respondentů ze 113 odpovídajících na tuto otázku. Touto odpovědí respondenti úplně popírají podstatu sekundární prevence, tedy záchyt onemocnění v časném stádiu, ještě bez klinické manifestace. V práci Pavlasové102 uvádí respondenti nejčastěji jiný důvod pro neabsolvování prevence v dané frekvenci, a to: nepovaţuji to za důleţité. Tento rozdílný výsledek můţe být ovlivněn jinou nabídkou odpovědí v dané otázce. Druhý cíl zněl: zjistit zda a jak často ţeny v seniorském věku absolvují mamografické vyšetření a to vzhledem k věku, výskytu nádorového onemocnění prsu v rodině a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření. K tomuto cíly se vztahovala hypotéza čtyři aţ šest. Z výsledků je patrné, ţe jednou za dva roky absolvuje mamografické vyšetření 45 (27,95 %) dotázaných, nikdy toto vyšetření nepodstoupilo 58 (36,02%) respondentů. Vzhledem k věkovému sloţení zkoumaného vzorku je zajímavým zjištěním to, ţe jen jednou podstoupilo mamografické vyšetření 31 (19,25 %) respondentů. Statistickým testováním čtvrté a páté hypotézy jsme neprokázali vztah mezi věkem respektive výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině a absolvováním mamografického vyšetření. Stejného výsledku dosáhla ve své práci Pavlasová.103 Neprokázala závislost mezi výskytem zhoubného onemocnění prsu v rodině seniorky a absolvováním mamografického vyšetření. Na rozdíl od výzkumu Uttendorfské,104 která prokázala závislost mezi věkem a absolvováním mamografického vyšetření. Výzkum probíhal v jiném okrese. Do výzkumného vzorku zařadila respondenty od šedesáti let věku. Právě zařazení ţen ve věku od šedesáti let mohlo ovlivnit provázanost věku s absolvováním mamografického vyšetření. Statistickým testováním šesté hypotézy jsme prokázali závislost mezi povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření a absolvováním mamografického vyšetření. 84 respondentů uvedlo, ţe mají jednou za dva roky nárok na mamografické vyšetření, 37 (44,05 %) z nich jednou za dva roky toto vyšetření absolvuje. 51 102
Srov. PAVLASOVÁ, K., Samovyšetření prsu u žen po klimakteriu, s. 58.
103
Srov. Tamtéţ, s. 84.
104
Srov. UTTENDORFSKÁ, M., Žena a prevence ve stáří, s. 62.
88
respondentů uvedlo, ţe neví, jak často mají nárok na toto vyšetření a také 34 (66,67 %) z této skupiny nikdy mamografické vyšetření nepodstoupilo. Třetí cíl zněl: zjistit povědomí ţen v seniorském věku o nároku na bezplatné mamografické vyšetření vzhledem k věku, vzdělání a výskytu nádorového onemocnění prsu v rodině. K tomuto cíly se vztahovaly hypotézy sedm aţ devět. Statistickým testováním deváté hypotézy jsme neprokázali závislost mezi výskytem nádorového onemocnění prsu v rodině a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření. Statistickým testováním sedmé a osmé hypotézy jsme prokázali závislost mezi věkem respektive vzděláním a povědomím o nároku na bezplatné mamografické vyšetření. Z 56 respondentů ve věkové kategorii 65 aţ 74 let 42 (75,0 %) odpovědělo správně (zvolili moţnost jednou za dva roky). Zatímco z 36 respondentů ve věkové kategorii 85 a více let 25 (69,44 %) odpovědělo nesprávně (zvolili moţnost nevím nebo jednou za pět let). Z 52 respondentů se základním vzděláním 33 (63,46 %) odpovědělo nesprávně (zvolili odpověď nevím nebo jednou za pět let), z 15 vysokoškoláků 7 (46,67 %) odpovědělo správně (zvolili moţnost jednou za dva roky). K upřesnění informací jsme pouţili otázky sedm aţ deset týkající se samovyšetření prsou. V otázce týkající se zdroje informací o samovyšetření prsu se shodujeme s prací Pavlasové.105 V obou výzkumech byl nejčastěji uváděným zdrojem informací gynekolog. Samovyšetření prsou provádí 27,95 % respondentů a neprovádí 72,05 %. Znalost správného postupu uvádí 29,19 % respondentů, zatímco 70,81 % dotázaných správný postup nezná. Jde o rozdílné zjištění oproti práci Pavlasové,106 ve které 51 % respondentů samovyšetření provádí a 49 % ne. 66 % respondentů bylo informováno o postupu a rozumělo vysvětlení, 8 % bylo informováno, ale nerozuměli a 26 % informováno nebylo. Do svého šetření zahrnula respondenty od padesáti let. Domnívám se, ţe to je důvodem odlišného výsledku. Prostřednictvím otázek patnáct aţ sedmnáct jsme se snaţili zjistit znalosti ţen ohledně rizikových faktorů nádorových onemocnění. Výsledky jsou poměrně alarmující. Například věk jako riziko karcinomu endometria vnímá jen 9 (5,59 %) dotázaných, přestoţe incidence tohoto nádoru roste s věkem. Druhá nejvyšší incidence karcinomu endometria v roce 2010 v Moravskoslezském kraji byla ve věkové kategorii 105
Srov. PAVLASOVÁ, K., Samovyšetření prsu u žen po klimakteriu, s. 66.
106
Srov. Tamtéţ, s. 65, 68.
89
65 - 69 let a to 16,37 %. Zatímco ve věkové kategorii 50 – 54 let byla 7,52 %.107 Podobná čísla platí pro celou republiku. V roce 2010 byla nejvyšší incidence karcinomu těla děloţního ve věkové kategorii 60 – 70 let (18,03 % ve věku 60 – 64 let a 16,68 % ve věku 65 – 69 let).108 Věk jako rizikový faktor pro vznik zhoubného onemocnění prsu označilo jen 5 respondentů (3,11 %). Nejvyšší incidence zhoubných nádorů prsu byla v roce 2010 v Moravskoslezském kraji ve věkové kategorii 60 – 64 let a to 17,68 %.109 V celé České republice v roce 2010 byla opět nejvyšší incidence ve věkové skupině 60 – 64 let 16,38 %, ale od 50 do 80 let se incidence pohybuje kolem 10 %.110 Jak uvádí Vorlíček: kaţdých deset let aţ do menopauzy se zdvojuje riziko karcinomu prsu, a poté je zvyšování kaţdoročně dramatické. Nejprudší nárůst incidence karcinomu prsu je po 50. roce věku. 111 Obezitu jako riziko pro vznik karcinomu endometria správně v dotazníku označilo jen 8 respondentů (4,97 %), jako riziko pro vznik nádorů ovaria jen 6 (3,73 %) respondentů. Přitom existují důkazy, které jsou mnohem silnější neţ před deseti lety o rizikovosti tohoto faktoru. Obezita nepůsobí samostatně, je provázána s dalšími faktory (pohybová neaktivita, celkově vyšší příjem tuků ve stravě), které mohou být její příčinou, ale mohou také následně působit společně na rozvoj zhoubného onemocnění i jiných chorob. Jak uvádí Adam, Krejčí, Vorlíček: obezita vede ke změnám v metabolismu včetně metabolismu endogenních hormonů, inzulinu, biologicky dostupných pohlavních steroidních hormonů, inzulinu podobného růstového faktoru 1 a jeho vazebných proteinů. Můţe být podkladem pro chronickou hyperinzulinémii a inzulinovou rezistenci. Chronická hyperinzulinémie způsobuje 107
Srov. Tabulka s daty, C54, C55 - Nádory dělohy – Incidence, Moravskoslezský kraj, ţeny, věková struktura
populace pacientů za rok 2010, Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice, [on-line], [cit. 2014-03-10], . 108
Srov. Tabulka s daty, C54, C55 - Nádory dělohy – Incidence, ţeny, věková struktura populace pacientů za rok
2010, Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice, [on-line] [cit. 2014-03-10] . 109
Srov. Tabulka s daty, C50, D05 - Nádory prsu - Incidence, Moravskoslezský kraj, ţeny, věková struktura
populace pacientů za rok 2010, Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice, [on-line] [cit. 2014-03-10] . 110
Srov. Tabulka s daty, C50, D05 - Nádory prsu - Incidence, ţeny, věková struktura populace pacientů za rok
2010, Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice, [on-line] [cit. 2014-03-10] . 111
Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ. H., aj., Klinická onkologie pro sestry, s. 249.
90
sníţení hladiny růstového faktoru 1 a 2, sníţení koncentrace globulinu vázajícího pohlavní hormony, vzestup plazmatické hladiny růstového faktoru podobného inzulinu a plazmatické hladiny biologicky aktivních pohlavních hormonů. Obezita vede také k tvorbě estrogenů z androgenů v periferní tukové tkáni.112 Díky vysoké hladině estrogenů bez zpětného působení gestagenů dochází u postmenopauzálních ţen k zvýšené proliferaci děloţní sliznice a hyperplazii endometria, která je dalším rizikovým faktorem pro karcinom děloţní sliznice. Jak uvádí Hegyi: ve studii 114 ţen s prokázaným karcinomem endometria při výšce sliznice do 4 mm se karcinom neprokázal ani v jednom případě, při výšce do 5 mm byl prokázán ve dvou případech. Při výšce sliznice 6 – 10 mm byl prokázán ve 13 případech a při výšce nad 10 mm v 99 případech.113 V otázkách osmnáct aţ dvacet jsme se snaţili zjistit povědomí ţen v seniorském věku o symptomech nádorových onemocnění ţenských pohlavních orgánů a prsu. Stejně jako u znalosti rizik, i u těchto otázek jsme zjistili celkem nízkou úroveň vědomostí. Nejčastější příznak karcinomu endometria je krvácení různé intenzity od slabého špinění po silné krvácení. Jde o příznak poměrně časný.114 Tento příznak označilo v dotazníku správně jen 67 (41,61 %) dotázaných ţen. Vzhledem k tomu, ţe neexistuje celoplošný program vyhledávající včasná stádia tohoto onemocnění, je aţ s podivem, ţe více jak polovina respondentů nepovaţuje krvácení v postmenopauze za příznak moţného zhoubného onemocnění. Ovariální nádory mohou poměrně dlouho růst asymptomaticky. Výjimečně se můţou projevit bolestí ať v důsledku ruptury nebo torze. Příznaky jako zvětšování břicha, gastrointestinální potíţe jsou známkou pokročilého onemocnění.115 Jen 14 (8,7 %) respondentů označilo v dotazníku bolest jako příznak onemocnění a jen 13 (8,07 %) zvětšování břicha. Obdobné výsledky se objevily i u otázky týkající se příznaků zhoubných onemocnění prsu. 87 (54,04 %) respondentů označilo v dotazníku správně moţnost: bulka nebo zatuhnutí v prsou. Ale jiţ jen 15 (9,32 %) zvolilo správně moţnost: vpáčení bradavky.
112
Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., a VORLÍČEK, J., Obecná onkologie, s. 16-17.
113
Srov. HEGYI, L., Geriatria, s. 528.
114
Srov. ROB, L., MARTAN, A., a CITTERBART, K., Gynekologie, s. 204.
115
Srov. Tamtéţ, s. 208.
91
Domnívám se, ţe neznalost rizikových faktorů a následně symptomů onemocnění je způsobena nedostatečnými znalostmi o nádorových onemocněních vůbec. K zlepšení informovanosti by mohly přispět, jak říká Marková: „komunitní sestry, které pracují přímo se svými klienty v terénu, mohou působit jako významný článek v onkologické prevenci, pokud jsou dostatečně vyškoleny a motivovány k samostatné práci.“116 S tímto tvrzením souhlasím, ale domnívám se, ţe velmi podstatnou součástí prevence je přístup jednotlivce ke svému zdraví. Protoţe stále velký počet pacientů přistupuje k celému zdravotnímu systému velmi konzumně. Lidé nejsou ochotni starat se o své zdraví, následně ale vyţadují maximální péči ze strany poskytovatele zdravotních sluţeb při léčba svého onemocnění.
116
MARKOVÁ, M., Projekty NCO NZO Brno – Onkologická prevence v komunitní péči, Sestra, 2011, č. 4, s. 16.
92
ZÁVĚR
Na stránkách této práce jsem se zabývala problematikou prevence gynekologických nádorových onemocnění. Z výsledků šetření vyplývá aţ alarmující nedostatek znalostí ohledně rizikových faktorů a symptomů těchto onemocnění. Také účast na preventivních prohlídkách a vyšetřeních ve stanovené frekvenci není vysoká. Gynekologickou prohlídku jednou ročně absolvuje jen 29,81 % respondentů a mamografické vyšetření v předepsaném intervalu jednou za dva roky jen 27,95 % respondentů. Zajímavé je zjištění ţe jednou v ţivotě mamografické vyšetření absolvovalo 19,25 % respondentů. Informovanost ţen v seniorském věku o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku a mamografické vyšetření je oproti skutečné účasti větší, zhruba padesáti procentní. Návrh řešení zjištěných nedostatků pro praxi: -
příprava dalších preventivních programů (například týkajících se prevence karcinomu děloţního těla jako nejčastějšího nádorového onemocnění pohlavních orgánů),
-
projekt adresného zvaní Ministerstva zdravotnictví České republiky na preventivní prohlídky by neměl být jen projektem, ale zůstat součástí celoplošných preventivních programů,
-
nárok občanů na bezplatné preventivní prohlídky změnit v povinnost,
-
zákaz reklamy na alkohol v médiích, na etiketách obrázky nádorů, které můţe alkohol způsobit plus slovní varování,
-
na krabičkách cigaret opět obrázky nádorů, které můţe kouření způsobit plus varování,
-
zvýšit cenu cigaret a alkoholu,
-
v hlavním vysílacím čase v médiích upozornění na preventivní opatření ohledně nádorových onemocnění.
93
Návrh moţností dalšího výzkumu: -
porovnat dvě skupiny respondentů ve věku do 65 let a nad 65 let ve znalostech symptomů a rizikových faktorů gynekologických nádorových onemocnění,
-
zjistit, zda by existovala souvislost mezi úhradou za poskytování zdravotní péče a absolvováním prevence,
-
zjistit zda respondenti znají pojem prevence, co si pod tímto pojmem představují.
94
ANOTACE
Jméno a příjmení autora: Bc. Jiřina Klevarová Instituce: Katedra Ošetřovatelství, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Název práce: Prevence nádorů ţenských reprodukčních orgánů a prsu ve stáří Vedoucí práce: Mgr. Simona Saibertová Počet stran: 116 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: nádory ţenských pohlavních orgánů, nádory prsu, příznaky, rizikové faktory, prevence, mamografie, preventivní gynekologická prohlídka
Diplomová práce zjišťuje povědomí ţen v seniorském věku o prevenci nádorových onemocnění ţenských reprodukčních orgánů a prsu. Hlavním těţištěm práce je kvantitativní průzkumné šetření, týkající se znalostí a informovanosti seniorek o moţnostech prevence těchto nádorových onemocnění a jejich aktivní účast v preventivních programech. Analýza a interpretace získaných dat poskytuje informace o dodrţování harmonogramu preventivních prohlídek v gynekologii, o absolvování mamografického screeningu a o znalostech rizikových faktorů a příznaků gynekologických nádorů a nádorů prsu. Diplomová práce předkládá návrh řešení zjištěných nedostatků, jako je nedostatečná účast seniorek v preventivních programech a nízká úroveň vědomostí o rizikových faktorech a příznacích nádorových onemocnění.
95
ANNOTATION
Author´s name and surname: Bc. Jiřina Klevarová Institution: Department of Nursing, Faculty of Medicine, Masaryk University Name of the thesis: Prevention of cancers of the female reproductive organs and breast cancer in the elderly Thesis supervisor: Mgr. Simona Saibertová Number of pages: 116 Number of enclosures: 1 Year of defence: 2014 Keywords: female reproductive organ tumours, breast tumours, symptoms, risk faktors, prevention, mamography, preventive gynaecological examination
The diploma thesis investigates senior women´s awareness of prevention of female reproductive organ and breast tumour diseases. The main focus of the thesis is a quantitative survey concerning senior women´s knowledge and awareness of the possibilities of prevention of the mentioned tumour diseases and their active participation in preventive programmes. The analysis and interpretation of the acquired data provide information on the women´s compliance with the schedule of preventive gynaecological examinations, on their undergoing mamographic screening, and their knowledge of risk factors and symptoms of gynaecological and breast tumours. The diploma thesis suggests a solution to the ascertained inadequacies, such as the senior women´s insufficient participation in preventive programmes and their low level of knowledge of risk factors and symptoms of tumour diseases.
96
LITERATURA A PRAMENY
ADAM, Zdeněk, KREJČÍ, Marta, a VORLÍČEK, Jiří. Obecná onkologie. 1. vydání. Praha: Galén. 2011. 394 s. ISBN 978-80-7262-715-8. BÁRTLOVÁ, Sylva,
SADÍLEK, Petr,
a
TÓTHOVÁ,
Valérie.
Výzkum
a
ošetřovatelství. 2. přepracované a doplněné vydání. Brno: NCO NZO. 2009. 185 s. ISBN 978-80-7013-467-2. BARTOŇKOVÁ, H., HOLÍK, J., HRUBÁ, D., aj. Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění. 1. vydání. Brno: Masarykův onkologický ústav. 2002. 94 s. ISBN 80-238-9513-3. CIBULA, David, PETRUŢALKA, Luboš, aj. Onkogynekologie. 1. vydání. Praha: Grada. 2009. 616 s. ISBN 978-80-247-2665-6. FERKO, Alexander, VOBOŘIL, Zbyněk, ŠMEJKAL, Karel, aj. Chirurgie v kostce. 1. vydání. Praha: Grada. 2002. 596 s. ISBN 80-247-0230-4. HEGYI, Ladislav, a KRAJČÍK, Štefan. Geriatria. 1. vydání. Bratislava: Herba. 2010. 608 s. ISBN 978-80-89171-73-6. HOLIBKOVÁ, Alţběta, a LAICHMAN, Stanislav. Přehled anatomie člověka. 3. vydání, dotisk. Olomouc: Univerzita Palackého. 2004. 140 s. ISBN 80-244-0495-8. HRUBÁ, Marcela, FORETOVÁ, Lenka, a VORLÍČKOVÁ, Hilda. Role sestry v prevenci a včasné diagnostice nádorových onemocnění. 1. vydání. Brno: Masarykův onkologický ústav. 2001. 77 s. ISBN 80-238-7618-X. IVANOVÁ, Kateřina, a JUŘÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. KALVACH, Zdeněk, a ONDERKOVÁ, Alice. Stáří Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Praha: Galén. 2006. 44 s. ISBN 80-7262-455-5.
97
KALVACH, Zdeněk, ZADÁK, Zdeněk, JIRÁK, Roman, aj. Geriatrie a gerontologie. 1. vydání. Praha: Grada. 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6. KAŇKA, Jiří, a KUDERMANN, Jiří. Manuál kolposkopie. 2. vydání. Praha: Galén. 1998. 103 s. ISBN 80-8524-86-8. KOBILKOVÁ,
Jitka,
LOJDA,
Zdeněk,
ONDRUŠ,
Jiří,
aj.
Gynekologická
cytodiagnostika. 2. vydání. Praha: Galén. 2006. 119 s. ISBN 80-7262-313-3. MACKŮ, František. Gynekologie. 2. přepracované vydání. Praha: Vydavatelství Karolinum. 1996. 273 s. ISBN 80-7184-294-X. MARTIUS, Gerhard, BRECKWOLDT, Meinert, a PFLEIDERER, Albrecht. Gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Martin: Vydavatel´stvo Osveta. 1997. 648 s. ISBN 80-88824-56-7. PAVLASOVÁ, Kateřina. Samovyšetření prsu u žen po klimakteriu. Brno: Masarykova univerzita. 2013. 139 s. Vedoucí práce Jana Kutnohorská. ROB, Lukáš, MARTAN, Alois, CITTERBART, Karel, aj. Gynekologie. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. RUSŇÁK, Igor, a ŠTENCL, Ján. Ultrazvuková diagnostika ovariálnych nádorov. 1. vydání. Bratislava: Nadácia vznik a zdravý vývoj plodu. 1995. 150 s. SIMOČKOVÁ, Viera. Gynekologicko-porodnícke ošetrovatel´stvo. 1. vydání. Martin: Vydavatel´stvo Osveta. 2011. 216 s. ISBN 978-80-8063-362-2. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vydání. Praha: Grada. 2011. 269 s. ISBN 978-80-247-3373-9. ŠPLÍCHALOVÁ, Monika. Senior a prevence onkologických onemocnění. Brno: Masarykova univerzita. 2010. 176 s. Vedoucí práce Hana Pinkavová. UTTENDORFSKÁ, Marie. Žena a prevence ve stáří. Brno: Masarykova univerzita. 2012. 118 s. Vedoucí práce Hana Pinkavová. VORLÍČEK, Jiří, ABRAHÁMOVÁ, Jitka, VORLÍČKOVÁ, Hilda, aj. Klinická onkologie pro sestry. 1. vydání. Praha: Grada. 2006. 328 s. ISBN 80-247-1716-6.
98
WEBER, Pavel, aj. Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci. 1. vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. 2000. 151 s. ISBN 80-7013-314-7. ZVÁROVÁ, Jana. Základy statistiky pro biomedicínské obory. 1. vydání. Praha: Karolinum – nakladatelství univerzity Karlovy. 1998. 218 s. ISBN 80-7184-786-0. Kolektiv autorů Masarykova onkologického ústavu v Brně. Prevence nádorových onemocnění pro ženy po čtyřicítce. 1. vydání. Brno: Masarykův onkologický ústav. 2000. s. 47. ISBN 80-238-6227-8. FAIT, Tomáš. Klinické vyuţití kvadrivalentní HPV vakcíny Silgard. Zdravotnické noviny příloha Lékařských listů. 2007. ISSN 1805-2355. roč. 56, č. 21. s. 13 – 16. LAHOLOVÁ, Jitka. Význam sebekoncepce a sebeřízení (self management) ţeny v prevenci onkogynekologických chorob. Kontakt. 2009. ISSN 1212-4117. roč. 11, č. 1, s. 115 – 118. MARKOVÁ, Marie. Projekty NCO NZO Brno – Onkologická prevence v komunitní péči. Sestra. 2011. ISSN 1210-0404. roč. 21, č. 4, s. 16. SKOVAJSOVÁ, Miroslava. Screening nádorů prsu v České republice potřebuje součinnost chirurgů. Rozhledy v chirurgii. 2012. ISSN 0035-9351. roč. 91, č. 3, s 121 131. SLÁMA, Jiří. Cervarix – další krok v prevenci karcinomu děloţního hrdla. Zdravotnické noviny příloha Lékařských listů. 2007. ISSN 1805-2355. roč. 56, č. 21. s. 10 – 12. ŠUK, Jindřich, SCHWARZBACHEROVÁ, I., VÍTKOVÁ, Ivana, aj. Výsledky komplexní terapie u pacientek s provedeným prs šetřícím výkonem pro karcinom prsu operovaných na I. chirurgické klinice 1. LF UK a VFN. Rozhledy v chirurgii. 2012. ISSN 0035-9351. roč. 91, č. 5, s 267 – 270. JUREČKOVÁ, Andrea, KOCÁKOVÁ, Ilona, a FORETOVÁ, Lenka. Informační průvodce pro pacientky s karcinomem prsu. Brno: Masarykův onkologický ústav. 2002. s. 30.
99
Novotvary 2010 ČR. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. [on line]. 2013 [cit.
2014-03-03].
Dostupné
na
www:
. Vyhláška číslo 70/2012 o preventivních prohlídkách. Ministerstvo vnitra ČR. [online]. 2012 [cit. 2014-03-03]. Dostupné na www: . Projekt adresného zvaní na preventivní screeningová vyšetření. Ministerstvo zdravotnictví
ČR.
[on-line].
2014
[cit.
2014-03-03].
Dostupné
na
www:
. Epidemiologické analýzy. Tabulka s daty, C54, C55- Nádory dělohy – Incidence, Moravskoslezský kraj, ţeny, věková struktura populace pacientů za rok 2010, % případů dle věkových kategorií. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. [on-line].
[cit.
2014-03-10].
Dostupné
na
www:
. Epidemiologické analýzy. Tabulka s daty, C54, C55- Nádory dělohy – Incidence, ţeny, věková struktura populace pacientů za rok 2010, % případů dle věkových kategorií. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. [on-line]. [cit. 201403-10]. Dostupné na www: . Epidemiologické analýzy. Tabulka s daty, C50, D05 - Nádory prsu - Incidence, Moravskoslezský kraj, ţeny, věková struktura populace pacientů za rok 2010, % případů dle věkových kategorií. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. [on-line].
[cit.
2014-03-10].
Dostupné
na
www:
. Epidemiologické analýzy. Tabulka s daty, C50, D05 - Nádory prsu - Incidence, ţeny, věková struktura populace pacientů za rok 2010, % případů dle věkových kategorií. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. [on-line]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné na www: < http://www.svod.cz/analyse.php?modul=vek#>.
100
Onkoprevence pro Českou republiku. Česká onkologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. [on-line]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné na www: Predikce počtu pacientek v ČR se zhoubným nádorem prsu v roce 2014. Program mamografického screeningu v České republice. [on-line]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné na www: . ISSN 1804-0861. Predikce počtu pacientek v ČR se zhoubným nádorem děloţního hrdla v roce 2014. Program cervikálního screeningu v České republice. [on-line]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné na www: < http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-lekare--epidemiologiekarcinomu-hrdla-delozniho--predikce>. ISSN 1804-087X. Věstník č. 4/2010, str. 4 – 35. Ministerstvo zdravotnictví ČR. [on-line]. [cit. 2014-0303].
Dostupné
na
www:
. Věstník č. 7/2007, str. 147 – 151. Ministerstvo zdravotnictví ČR. [on-line]. [cit. 201403-03]. Dostupné na www: . Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání – okres Nový Jičín. Sčítání lidu, domů a bytů 2011. [on-line]. [2014-03-03].
Dostupné
na
www:
tematu&tu=30811&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=>. Tab. 155 Obyvatelstvo ve věku 15 a více podle věku, nejvyššího ukončeného vzdělání, oborů vzdělání a podle pohlaví - okres Nový Jičín. Sčítání lidu, domů a bytů 2011. [online]. [2014-03-03]. Dostupné na www: .
101
SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1 - Věk respondentů……………………………………………………….39 Tabulka č. 2 - Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů..............................................40 Tabulka č. 3 - Místo bydliště respondentů……………………………………………41 Tabulka č. 4 - Povědomí o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku………………………………………………………………………………42 Tabulka č. 5 - Absolvování preventivní gynekologické prohlídky…………………...43 Tabulka č. 6 - Důvod neabsolvování preventivní gynekologické prohlídky jednou za rok……………………………………………………………………………..………44 Tabulka č. 7 - Klinické vyšetření prsou jako součást gynekologické prohlídky……..46 Tabulka č. 8 - Provádění samovyšetření prsou………………………………………..47 Tabulka č. 9 - Znalost postupu samovyšetření prsou……………………………...….48 Tabulka č. 10 - Zdroj informací o správném postupu samovyšetření prsou……….…49 Tabulka č. 11 - Povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření…………..50 Tabulka č. 12 - Absolvování mamografického vyšetření……………………………..51 Tabulka č. 13 - Výskyt nádorového onemocnění ţenských pohlavních orgánů v rodině………………………………………………………………………………..52 Tabulka č. 14 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině………………………53 Tabulka č. 15 - Příznaky nádorového onemocnění dělohy…………………………....54 Tabulka č. 16 - Příznaky nádorového onemocnění vaječníků………………………...56 Tabulka č. 17 - Příznaky nádorového onemocnění prsu………………………………58 Tabulka č. 18 - Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění dělohy………...60
102
Tabulka č. 19 - Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění vaječníků……..62 Tabulka č. 20 - Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění prsu…………...64 Tabulka č. 21 - Nejvyšší dosaţené vzdělání x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – teoretické četnosti………………………………………………………...66 Tabulka č. 22 - Nejvyšší dosaţené vzdělání x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – x2………………………………………………………………………....67 Tabulka č. 23 - Výskyt nádorového onemocnění ţenských pohlavních orgánů v rodině x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – teoretické četnosti………...…68 Tabulka č. 24 - Výskyt nádorového onemocnění ţenských pohlavních orgánů v rodině x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – x2…………………………….69 Tabulka č. 25 - Povědomí o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – teoretické četnosti...70 Tabulka č. 26 - Povědomí o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku x absolvování preventivní gynekologické prohlídky – x2……………….…71 Tabulka č. 27 - Věk x absolvování mamografického vyšetření – teoretické četnosti...72 Tabulka č. 28 - Věk x absolvování mamografického vyšetření – x2…………...……..73 Tabulka č. 29 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x absolvování mamografického vyšetření – teoretické četnosti……………………………………...74 Tabulka č. 30 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x absolvování mamografického vyšetření – x2…………………………………………………….…75 Tabulka č. 31 - Povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření x absolvování mamografického vyšetření – teoretické četnosti………………………...76 Tabulka č. 32 - Povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření x absolvování mamografického vyšetření – x2………………………………………….77 Tabulka č. 33 - Věk x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – teoretické četnosti……………………………………………………………………..78
103
Tabulka č. 34 - Věk x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – x2………………………………………………………………………………………79 Tabulka č. 35 - Nevyšší dosaţené vzdělání x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – teoretické četnosti……………………………………...…80 Tabulka č. 36 - Nevyšší dosaţené vzdělání x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – x2………………………………………………………….81 Tabulka č. 37 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – teoretické četnosti……………………….…..…82 Tabulka č. 38 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření – x2…………………………………………….…83
104
SEZNAM GRAFŮ
Graf č. 1 - Věk respondentů………………………………………………………...…39 Graf č. 2 - Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů……………………………….…40 Graf č. 3 - Místo bydliště respondentů……………………………………………..…41 Graf č. 4 - Povědomí o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku………………………………………………………………………………42 Graf č. 5 - Absolvování preventivní gynekologické prohlídky……………………….43 Graf č. 6 - Důvod neabsolvování preventivní gynekologické prohlídky jednou za rok……………………………………………………………………………………..44 Graf č. 7 - Klinické vyšetření prsou jako součást gynekologické prohlídky………….46 Graf č. 8 - Provádění samovyšetření prsou……………………………………………47 Graf č. 9 - Znalost postupu samovyšetření prsou……………………………………..48 Graf č. 10 - Zdroj informací o správném postupu samovyšetření prsou……………...49 Graf č. 11 - Povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření………………50 Graf č. 12 - Absolvování mamografického vyšetření…………………………………51 Graf č. 13 - Výskyt nádorového onemocnění ţenských pohlavních orgánů v rodině...52 Graf č. 14 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině…………………………..53 Graf č. 15 - Příznaky nádorového onemocnění dělohy……………………………….55 Graf č. 16 - Příznaky nádorového onemocnění vaječníků…………………………….57 Graf č. 17 - Příznaky nádorového onemocnění prsu………………………………….59 Graf č. 18 - Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění dělohy……………61 Graf č. 19 - Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění vaječníků…………63 105
Graf č. 20 - Rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění prsu……………....65 Graf č. 21 - Nejvyšší dosaţené vzdělání x absolvování preventivní gynekologické prohlídky………………………………………………………………………………67 Graf č. 22 - Výskyt nádorového onemocnění ţenských pohlavních orgánů v rodině x absolvování preventivní gynekologické prohlídky……………………………………69 Graf č. 23 - Povědomí o nároku na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku x absolvování preventivní gynekologické prohlídky……………………………………71 Graf č. 24 - Věk x absolvování mamografického vyšetření…………………………..73 Graf č. 25 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x absolvování mamografického vyšetření…………………………………………………………….75 Graf č. 26 - Povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření x absolvování mamografického vyšetření…………………………………………………………….77 Graf č. 27 - Věk x povědomí o povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření……………………………………………………………………………….79 Graf č. 28 - Nejvyšší dosaţené vzdělání x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření……………………………………………………………….81 Graf č. 29 - Výskyt nádorového onemocnění prsu v rodině x povědomí o nároku na bezplatné mamografické vyšetření………………………………………....................83
106
SEZNAM ZKRATEK
ADH
atypická duktální neoplazie
AGC – NEO
neurčité epitelové atypie podezřelé z neoplazie
AGC – NOS
neurčité epitelové změny vyţadující kontrolu
AIS
adenokarcinom in situ
ALH
atypická lobulární hyperplazie
ASC – H
neurčité epitelové atypie podezřelé z neoplazie
ASC – US
neurčité epitelové změny vyţadující kontrolu
BI-RADS
Breast Imaging – Reporting and Data System
BMI
Body Mass Index
BRCA 1, 2
Breast Cancer Antigen 1, 2
CA 125
Cancer Antigen 125
CIN
Cervikální intraepitelové neoplazie
ČR
Česká republika
DCIS
duktální karcinom in situ
dg.
diagnóza
DNA
deoxyribonukleová kyselina
EU
Evropská unie
FIGO
International Federation of Gynecology and Obstetrics
FSH
folikulostimulační hormon
GnRH
gonadotropin - releasing hormon
107
HG SIL téţ HSIL
vysoký stupeň dlaţdicové intraepitelové léze
HR HPV
vysoce rizikové lidské Papilloma viry
LCIS
lobulární karcinom in situ
LEEP
The Loop Electrosurgical Excision Procedure
LG SIL téţ LSIL
nízký stupeň dlaţdicové intraepitelové léze
LH
luteinizační hormon
LR HPV
nízce rizikové lidské Papilloma viry
mGy
milligray
mm
milimetr
MZ ČR
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
např.
například
NOR
Národní onkologický registr
PAP
stěr Papanicolaoův test
tj.
to jest
TNM
klasifikace rozsahu nádorového šíření
tzn.
to znamená
tzv.
takzvaný
VaIN
vaginální intraepitelové neoplazie
VIN
vulvární intraepitelové neoplazie
WHO
World Health Organization
108
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 – Dotazník………………………………………………………………110
109
PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Dotazník Dobrý den, jmenuji se Jiřina Klevarová a studuji Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity. Ve své
diplomové
práci
se
zabývám
problematikou
nádorových
onemocnění
v gynekologii. Proto se na Vás obracím s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který je zcela anonymní. Získané informace vyuţiji jen pro výzkumné účely. Prosím, vyberte vţdy jen jednu odpověď, pokud nebude uvedeno jinak. Předem děkuji za vyplnění a vrácení dotazníku.
1. Kolik je Vám let?.........................
2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a. základní b. vyučena bez maturity c. vyučena s maturitou d. středoškolské e. vysokoškolské
3. Kde bydlíte? a. vesnice b. město
110
4. Uveďte, jak často má žena nárok na preventivní gynekologickou prohlídku? (tedy hrazenou zdravotní pojišťovnou) a. 1krát za rok b. 1krát za 2roky c. nevím
5. Jak často Vy sama chodíte na preventivní gynekologickou prohlídku? a. 1krát za rok b. 1krát za 2roky c. jinak, uveďte d. nechodím
6. Pokud na preventivní gynekologickou prohlídku nechodíte 1krát za rok, uveďte proč? a. gynekologická ordinace je pro mě nedostupná b. nemám ţádné problémy c. mám strach ze zjištění onemocnění d. po přechodu se jiţ nemusí na preventivní prohlídky chodit e. nikdy jsem na preventivní prohlídky nechodila f. jiné, uveďte
111
7. Myslíte si, že je součástí preventivní gynekologické prohlídky vyšetření prsou pohmatem? a. ano b. ne c. nevím
8. Provádíte Vy sama samovyšetření prsou? a. ano b. ne
9. Víte, jak se samovyšetření prsou provádí? a. ano b. ne
10. Pokud víte, jak se provádí samovyšetření prsou, kde jste získala informace? a. od svého ţenského lékaře (gynekologa) b. od jiného zdravotnického pracovníka c. z televize, časopisů, internetu d. od kamarádky e. jinak, uveďte
112
11. Víte, jak často má žena nárok na mamografické vyšetření prsou? (tedy hrazené zdravotní pojišťovnou) a. 1krát za dva roky b. 1krát za pět let c. nevím
12. Jak často Vy sama chodíte na mamografické vyšetření prsou? a. 1krát za dva roky b. 1krát za pět let c. jinak, uveďte d. nikdy jsem na tomto vyšetření nebyla
13. Vyskytlo se ve Vaší rodině nádorové onemocnění ženských pohlavních orgánů? (děloha, vaječník) a. ano b. ne c. nevím
14. Vyskytlo se ve Vaší rodině nádorové onemocnění prsou? a. ano b. ne c. nevím
113
15. Označte, co může být příznakem nádorového onemocnění dělohy? (i více možností) a. bolest b. děloţní krvácení c. vodnatý nebo krvavý výtok d. nevím
16. Označte, co může být příznakem nádorového onemocnění vaječníků? (i více možností) a. bolest b. zvětšování břicha c. střevní nebo ţaludeční obtíţe d. nevím
17. Uveďte, co může být příznakem nádorového onemocnění prsou? (i více možností) a. bulka nebo zatuhnutí v prsou b. bolestivost v prsou c. změna tvaru a velikosti prsou d. kůţe vzhledu pomerančové kůry e. vpáčení bradavky f. zarudnutí a otok kůţe na prsou g. nevím
114
18. Uveďte, co je rizikovým faktorem pro vznik nádorového onemocnění dělohy? (i více možností) a. věk b. obezita c. vyšší příjem ţivočišných tuků ve stravě d. pozdní přechod (menopauza) e. cukrovka f. nevím
19. Uveďte, co je rizikovým faktorem pro vznik nádorového onemocnění vaječníků? (i více možností) a. obezita b. vyšší příjem ţivočišných tuků ve stravě c. pozdní přechod (menopauza) d. ţena, která nerodila e. brzký začátek menstruace f. nevím
20. Uveďte, co je rizikovým faktorem pro vznik nádorového onemocnění prsou? (i více možností) a. věk b. brzký začátek menstruace c. pozdní přechod (menopauza)
115
d. alkohol, vyšší obsah ţivočišných tuků ve stravě e. substituční (náhradní) hormonální léčba f. ţena, která nerodila g. nevím
116