UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Prevence civilizačních onemocnění prostřednictvím adekvátního životního stylu, zdravé výživy a pohybových aktivit, v rámci firemní kultury Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracoval:
Ing. et Mgr. Miloš Fiala, Ph.D.
Jakub Hybš
Praha, duben 2015
Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze, dne
………………………… Podpis diplomanta
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta / katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis:
…………………………………………………………………………………………………..
Poděkování Tímto bych rád poděkoval Ing. et Mgr. Miloši Fialovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování této diplomové práce. Dále pak firmám za poskytnutí informací. A v neposlední řadě rodině, která mě po celou dobu studia podporovala.
Abstrakt
Název:
Prevence
civilizačních onemocnění
prostřednictvím
adekvátního
životního stylu, zdravé výživy a pohybových aktivit, v rámci firemní kultury
Cíle:
Vypracovat návrh firemního programu v péči o zdraví. Navrhnout optimální řešení pro zaměstnance moderních firem v ČR, v otázce prevence, životního stylu a rehabilitace.
Metody:
Jako zdroje dat byla zvolena primární kvantitativní data, která byla sbírána pomocí písemného dotazování. Základním souborem jsou zaměstnanci pěti vybraných firem. Výběrovým souborem je 100 náhodně vybraných respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek. Informace získané z Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR jsou sekundární data, která byla nasbírána v rámci celorepublikových statistik.
Výsledky:
Jednotlivé otázky z písemného dotazníku byly zpracovány a získané výsledky jsou znázorněny pomocí výsečových grafů. Sekundární data jsou zpracována a prezentována pomocí textu, grafů a tabulek.
Klíčová slova:
Životní styl, pohybová aktivita, zdravá strava, civilizační choroby, prevence.
Abstract
Title:
Lifestyle diseases prevention by adequate lifestyle, healthy diet and physical activities within the corporate culture
Goal:
Introduce a draft of corporate program in health care. Propose an optimal solution for employees of modern companies in Czech Republic in the issue of prevention, lifestyle and rehabilitation.
Methods:
Primary quantitative data were chosen as a data source. Primary quantitative data were collected by written questionnaire. A primary set are employees of five selected companies. Secondary set are 100 randomly selected respondents are sampling group which represents a representative sample. Information obtained from the Institute of Health Information and Statistics in Czech Republic are secondary data which were collected within a nationwide statistics.
Results:
Particular questions from written questionnaire were processed and obtained results are presented in pie charts. Secondary data are processed and presented by scripts, charts and tables.
Keywords:
Lifestyle, physical activity, healthy diet, lifestyle diseases, prevention.
Obsah 1.
Úvod............................................................................................................................. 10
2.
Teoretická východiska .................................................................................................. 12 2.1
Pohyb ..................................................................................................................... 12
2.2
Pohybová aktivita ................................................................................................... 12
2.3
Sport ...................................................................................................................... 17
2.3.1
Definice a charakteristika sportu......................................................................17
2.3.2
Vznik a vývoj sportu ....................................................................................... 18
2.3.3
Struktura sportu ............................................................................................... 18
2.3.4
Fitness ............................................................................................................. 19
2.3.5
Wellness ..........................................................................................................19
2.4
Životní styl ............................................................................................................. 20
2.4.1
Životní způsob................................................................................................. 20
2.4.2
Životní styl ......................................................................................................20
2.4.3
Životní styl současného člověka ......................................................................21
2.4.4
Zdravý životní styl .......................................................................................... 21
2.5
Výživa .................................................................................................................... 22
2.5.1
Úloha výživy ................................................................................................... 22
2.5.2
Složení potravin .............................................................................................. 23
2.5.3
Pitný režim ......................................................................................................25
2.7
Civilizační onemocnění .......................................................................................... 27
2.7.1
Kardiovaskulární onemocnění ......................................................................... 27
2.7.2
Nádorová onemocnění ..................................................................................... 28
2.7.3
Nemoci dýchací soustavy ................................................................................ 28
2.7.4
Nemoci trávicí soustavy .................................................................................. 29
2.7.5
Obezita ............................................................................................................ 29
2.8
Problematika sedavého zaměstnání ......................................................................... 30
2.7.1
Vztah práce / sed ............................................................................................. 30
2.7.2
Následky a problematika ................................................................................ 31
2.8
Posturální stereotyp ................................................................................................ 31
2.8.1 2.9
Posturální korekce ........................................................................................... 32
Péče o zaměstnance ................................................................................................ 34
2.9.1
Současný přístup společností ke zdraví svých zaměstnanců ............................. 35
2.9.2
Světový trend v oblasti péče o zaměstnance ..................................................... 36
2.10
Kvalita života v České republice ......................................................................... 38
2.10.1 Délka života .................................................................................................... 39
2.10.2 Úmrtnost ......................................................................................................... 40 2.10.3 Nemocnost ......................................................................................................43
3.
4.
2.11
Nemocnost ..........................................................................................................46
2.12
Determinanty zdraví............................................................................................ 48
Metodika práce ............................................................................................................. 52 3.1
Cíle práce ............................................................................................................... 52
3.2
Úkoly práce ............................................................................................................ 52
3.3
Určení výzkumu ..................................................................................................... 52
3.4
Design výzkumu ..................................................................................................... 53
3.5
Použité metody ....................................................................................................... 53
3.5.1
Analýza textů a dokumentů ............................................................................. 53
3.5.2
Dotazník ..........................................................................................................54
3.6.3
Popis výzkumného souboru ............................................................................. 54
3.6.4
Sběr dat ...........................................................................................................54
3.6.5
Analýza dat ..................................................................................................... 54
Výsledková část ............................................................................................................ 55 4.1
5.
Grafické znázornění výsledků písemného dotazníku ............................................... 56
Návrh firemního programu v oblasti péče o zdraví ........................................................ 64 5.1
Program Hey Day ................................................................................................... 65
5.1.1
Hey Day basic 4 .............................................................................................. 66
5.1.2
Hey Day 4 Group ............................................................................................ 66
5.1.3
Hey Day Complete .......................................................................................... 66
5.1.4
Hey Day Workshop ......................................................................................... 67
5.1.5
Hey Day Training ............................................................................................ 67
5.1.6
Teambulding ................................................................................................... 67
5.2
Activ Zone ............................................................................................................. 67
5.2.1
Analýza pracoviště .......................................................................................... 68
5.2.2
Návrh Activ zón .............................................................................................. 68
5.3
Life Style ............................................................................................................... 68
5.3.1
Výživa a pohyb ............................................................................................... 68
5.3.2
Well – being .................................................................................................... 69
5.3.3
Stres a jeho mechanismy ................................................................................. 69
5.3.4
Top training..................................................................................................... 69
5.4 Přehled cviků navržených v rámci prevence chronických onemocnění sedavého zaměstnání ........................................................................................................................ 70 6.
Diskuze......................................................................................................................... 82
7.
Závěr ............................................................................................................................ 85
8.
Seznam použitých zdrojů: ............................................................................................. 87 8.1
Seznam použité literatury: ...................................................................................... 87
8.2
Seznam použitých elektronických zdrojů: ............................................................... 90
9. 10.
Seznam příloh ............................................................................................................... 92 Seznam diagramů, tabulek, grafů a obrázků ............................................................... 93
1.
Úvod
Prakticky každý člověk zná ten všeobecně známý fakt, že pohyb prospívá našemu zdraví. Bohužel málo lidí dokáže ocenit sílu a efekt tohoto faktoru. Moderní doba s sebou přináší stále větší technologický vývoj a s ním spojený návyk na komfort. V přeindustrializované době, ve které se každý člověk honí za penězi, dává většina lidí přednost automobilům před chůzí. Lidé upřednostňují rychlé občerstvení před kvalitní a vyváženou stravou, nad kterou by bylo třeba vynaložit čas, ať už při přípravě či při čekáním v restauraci. Svůj volný čas, spánek i energii věnují získávání bohatství. Ne nadarmo se říká: „Čas jsou peníze.“ Tento efekt posouvá pohyb na nižší příčky v pomyslné hierarchii hodnot a priorit, a stává se spíše příležitostnou činností. Adekvátní pohybová aktivita, dostatek spánku a zdravá strava jsou hlavními determinanty podpory zdraví, které člověk může vykonat sám v rámci
udržení
dobrého tělesného i duševního stavu. Sedavý způsob života a pohybová nečinnost s sebou přinášejí řadu zdravotních potíží a poruch, které jsou často uváděny jako příčiny chronického onemocnění. Srdečně cévní choroby, poruchy pohybově podpůrného systému, cukrovka, obezita, potíže s trávicím systémem a další jsou onemocnění, kterým lze prostřednictvím zdravého životního stylu předcházet. Pohybovou aktivitu nelze řadit jen do škatulky prostředků, které ovlivňují fyzické zdraví a kondici. Dnešní společnost je pod neustálým tlakem a stresem. I přesto, že je význam psycho - relaxační účinků pohybových aktivit nedoceněn, je právě tento aspekt jedním z rozhodujících kritérií, které se pozitivně projevují např. na snížení hmotnosti či zlepšení tělesné zdatnosti. Literatura jmenuje celou škálu chorob, kterým lze prostřednictvím tělesné aktivity předejít. Ať už se to týká rizika předčasného úmrtí, vzniku deprese či rakoviny plic. Ačkoliv se jedná o vážná onemocnění, pro mnohé ani tato rizika nejsou adekvátním důvodem pro změnu životního stylu. Často slýchávám věty o hektické době. Doba hektická není, jen to jen náš hektický životní styl, který jsme si sami zvolili. Záleží na každém z nás, jak se postaví ke svému životu. Mnohdy stačí jen zpomalit, otevřít oči a uvědomit si, že žádné auto ani plný bankovní účet není víc než zdraví, které si za peníze nekoupíme. I minimální tělesná aktivita přináší zlepšení zdravotního stavu. Vyjít schody či doběhnout tramvaj jsou pro každého člověka banální záležitostí a součástí života. Rozdíl mezi jednotlivci je ten, že aktivní člověk tramvaj stihne a schody vyjde bez zadýchání. Jedná se o faktory, které nepovažujeme za 10
důležité a často je přehlížíme. Stačí se zastavit, rozhlédnout se kolem sebe. Kam chceme směřovat svůj život? K invalidnímu vozíku nebo k radosti a ke zdraví? Cílem této práce je na základě teoretických a praktických poznatků vytvořit shrnutí a návrh doporučení k primární prevenci chronických onemocnění prostřednictvím pohybové aktivity jedince v rámci firemní kultury.
11
2.
Teoretická východiska
2.1
Pohyb
Pohyb je životně důležitou potřebou, která umožňuje člověku jeho existenci. Vývoj jedince, zdravý růst a zdravotní prevence jsou podloženy adekvátním a pravidelným tělesným pohybem. Nedostatek pohybu je spojen s patologickými faktory, které negativně působí na lidský organismus. Již ve staré Číně a Indii byl znám fakt, že pohyb ovlivňuje psychickou stránku jedince a pozitivně působí na jeho vlastnosti, jako jsou intelekt, sebedůvěra, vůle, poctivost, ctižádostivost. Vliv na psychický stav vychází z centrální nervové soustavy, která pohyb řídí a s pohybovou činností úzce souvisí (Holczerová a Dvořáčková, 2013). Prostřednictvím hybného systému se provádí veškerá pohybová činnost. Zítko (2014) ve své publikaci uvádí faktory, které se na funkci hybného systému podílejí: 1.
Pohybové ústrojí
a)
Výkonná (aktivní) složka – kontraktilní elementy
b)
Podpůrná (pasivní) složka – všechny součásti kostry, vazivová složka svalů, pojivová tkáň
2.
Energetické systémy – způsob dodávky ATP kosternímu svalstvu
3.
Řídící složka – nervové struktury v ústředním i periferním svalstvu
Tělesný pohyb je výsledkem vzájemného působení těchto faktorů a vnějších sil, které nezávisejí na činnosti orgánů. Pohyb lidského těla je realizován v prostoru a čase a nastává pouze po vzájemné interakci zmíněných sil, které ovlivňují celkový i lokální pohyb a držení těla (Skopová, 2008).
2.2
Pohybová aktivita
Od počátku lidské existence byl člověk morfologicky i funkčně adaptován k životu, který vycházel z předpokladu přežití na základě dobré fyzické zdatnosti. Střední až vysoká intenzita pohybu byla denně prováděna při obraně sociální skupiny či při získávání potravy. Pohyb je základním lidským projevem, k němuž jsme fylogeneticky přizpůsobeni. U současné populace došlo k velkému poklesu fyzické aktivity, proto jsme označováni termínem„sedící populace“.. Vzpřímená lokomoce, střídavé a rovnoměrné zatížení statickou a dynamickou zátěží bylo nahrazeno dlouhodobým udržováním statických poloh a nedostatečnou 12
dynamickou zátěží, kterou člověk provádí v pracovním životě, volném čase, který v mnoha případech mění za práci, i v transportu z místa A do místa B. Faktory, které přispívají k deficitu fyzických aktivit, jsou např. vysoká hustota provozu, zvýšená úroveň kriminality, úbytek parků a další. Proto je nutné celosvětovou pohybovou aktivitu cíleně ovlivňovat a tím podporovat rozvoj fyzické zdatnosti a psycho – sociální kvalitu života (Müllerová a kol., 2014). Pohybovou aktivitu lze charakterizovat jako prostředek komunikace, faktor, jehož prostřednictvím jedinec poznává okolí. Pohyb formuje osobnost, přispívá k dobrému vývoji člověka a pozitivně ovlivňuje fyzický i psychický stav (Nováková, 2011).
Již antická
kalokagathia hovořila o harmonickém rozvoji těla a duše. Zdravotní stav jedince je velkou měrou ovlivňován životním stylem. Objem, obsah, intenzita a frekvence pohybové činnosti jsou základním faktorem, který charakterizuje a reprezentuje životní styl. Doporučená frekvence, intenzita, trvání a typ činnosti, které jsou optimální pro prevenci onemocnění, uvádí následující tabulka. Tabulka č.1: FITT – doporučení pohybové aktivity pro primární prevenci Frekvence
Nejlépe každý den (nejméně 3 dny v týdnu, lépe 6 – 7 dní)
Intenzita
50 – 80% z VO2 max nebo maximální dosažené tepové frekvence
Trvání
20 – 30 minut (lépe 45 – 60 minut)
Typ pohybové
Chůze, jogging, jízda na kole, plavání, veslování, chůze do schodů,
aktivity
trenažéry, aerobní tanec
Zdroj: Pastucha a kol., 2014 Nováková (2011) ve své publikaci uvádí faktory, které ovlivňují pohybovou aktivitu: 1.
Biologické faktory - funkční schopnost pohybového systému, věk, nemoc
2.
Psychické faktory – sebepojetí a sebeúcta
3.
Sociální faktory – role člověka v pracovním i v osobním životě, volný čas a jeho
využívání Funkčnost orgánů, vyrovnávání energie a dobrá nálada jsou výsledkem fyzické aktivity a pohybu, který je pro lidský organismus nezbytný. Při pohybové aktivitě dochází k uvolňování a vylučování hormonů radosti, kterými jsou endorfiny a serotoniny. Svalová únava a zážitek vytváří pocit spokojenosti (Cathala, 2007). Procentuální působení pohybové aktivity i faktory ovlivňující pohybovou aktivitu se v průběhu života mění. Zatímco děti a adolescenti fyzickou 13
aktivitou formují tvar a funkci jednotlivých orgánů, dospělí lidé využívají tělesnou aktivitu jako prostředek, který zajišťuje udržování funkcí a struktur. Prostřednictvím pohybu dochází k vývoji všech orgánů a organismu jako celku. Z fyziologického hlediska se pohyb podílí na udržování stálosti vnitřního prostředí (Bursová, 2005). Pohybové aktivity je třeba přizpůsobit věku, zdatnosti a především stavu organismu. Zatížení je nutno zařazovat od menšího k vyššímu. Měkota a kol. (2007) ve své publikaci uvádí rozdělení pohybových aktivit, které vycházejí ze stavu organismu: 1.
Léčebná a rehabilitační
2.
Rekondiční
3.
Kondiční
4.
Kondičně – rekreační a kondičně – sportovní
5.
Sportovní
V současné
době
dochází
k poklesu
fyzických
aktivit
a
nedostatek
pohybu
je
charakteristickým rysem soudobé společnosti. Hypokineze má za následek vznik chronických onemocnění a předčasných úmrtí. Je třeba navrátit aktivní pohyb do životního stylu světové populace. Často diskutovaným tématem je vhodné množství pohybové aktivity. Doporučení se liší podle cíle, kterého chce jedinec dosáhnout. Jinou fyzickou aktivitu bude provádět vrcholový sportovec a jinou člověk, který bude mít za cíl prevenci proti civilizačním onemocněním. Nejznámější a nejpoužívanější doporučení zní: 1.
Frekvence: 3 – 4x týdně
2.
Intenzita: 60 – 80% maximálního výkonu
3.
Trvání: 30 – 45 minut
Světová zdravotnická organizace (dále jen WHO) vydala doporučení týkající se pohybových aktivit pro zdravé dospělé věku 18 až 65 let. WHO doporučuje jako cíl dosažení minimálně 30 minut pohybové aktivity střední intenzity po 5 dnů týdně nebo alespoň 20 minut pohybové aktivity vysoké intenzity po 3 dny týdně. Potřebnou dávku pohybové aktivity lze sestavit z více částí v trvání alespoň 10 minut a může ji tvořit kombinace bloků o střední a vysoké intenzitě. U dospělých (nižšího až středního věku) by mohla mírná/lehká chůze (procházka) představovat tělesné úsilí odpovídající 3 500 krokům za 30 minut, zatímco u starších lidí by bylo stejného účinku dosaženo úsilím odpovídajícím 2 500 krokům za 30 minut. Středně intenzivní chůze by tak vyžadovala 4 000 kroků v dospělém věku a 3 500 kroků ve starším věku, zatímco u vysoké úrovně intenzity pěší aktivity (chůze do kopce, do schodů nebo běh) by bylo zapotřebí 4 500 kroků v dospělém věku a 4 000 kroků ve starším věku. 14
2.2.1 Pohybová zdatnost Zdatnost lze jednoduše charakterizovat jako určitou připravenost organismu vykonávat nějakou práci. Na základě fyzické zdatnosti lidské tělo odolává aktuálním vlivům vnějšího prostředí. Fyzická zdatnost je složena z genetických předpokladů a schopnosti adaptace na pohybovou činnost. Zdatnost je tedy nepostradatelným předpokladem k adekvátnímu fungování organismu (Skopová, 2008). V dnešní době se pohybová zdatnost dělí na dva směry: 1.
Výkonově orientovaná zdatnost, která se zaměřuje na pohybové výkony ve sportovních specializacích.
2.
Zdravotně orientovaná zdatnost, která představuje faktor ovlivňující zdravotní stav a působí preventivně na zdravotní problémy (Zítko, 2014).
Zdravotně orientovaná zdatnost
Vychází z celkově dobrého tělesného stavu, který jedinci umožňuje vykonávat každodenní práci či běžné fyzické aktivity. Zdravotně orientovaná zdatnost působí preventivně na problémy vzniklé nedostatkem pohybu tj. hypokinezí (viz kapitola 3.4), zlepšuje kardiovaskulární systém člověka, kloubní pohyblivost, složení těla a svalový systém (Kirchner a kol., 2005). Zdravotně orientovaná zdatnost respektuje faktory týkající se věku, pohlaví a zdravotních specifik jedince. Vychází z rovnoměrného rozvoje všech složek tělesné zdatnosti a usiluje o pozitivní účinek na pohybové aktivity organismu (Machová a kol., 2009). Zítko (2014) ve své publikaci uvádí tři základní skupiny faktorů, které hodnotí úroveň zdravotně orientované zdatnosti: 1.
Strukturální – výška, hmotnost, složení těla
První skupina faktorů je charakteristická tělesným složením těla, morfologickými parametry, které se především vztahují k hmotnosti. Zhodnocení tělesné hmotnosti je důležitým aspektem. Určení vhodnosti a nevhodnosti hmotnosti je stanoveno podle množství tělesného tuku. Pomocným měřítkem je koeficient tělesné plnosti- body mass index (BMI): Hmotnost (kg) BMI = ------------------------------------Výška2 (m) U dospělé populace jsou optimální hodnoty v rozmezí 20 – 25 (Novotná a kol., 2006). Z vlastní praxe mohu potvrdit, že tyto hodnoty jsou pouze orientační. Pohybový a nutriční specialisté pracují se složitějšími výpočty a konkrétnějšími parametry, jako je procento tuku, 15
množství svalové hmoty, procentuální zavodnění a také viscerální tuk. Tyto hodnoty jsou pak zcela zásadní v přístupu k individuálnímu nastavení vhodného pohybového programu nebo upravení optimálních stravovacích návyků. 2.
Funkční
a)
Aerobní zdatnost
b)
Svalová zdatnost
c)
Flexibilita
Aerobní, též vytrvalostní složka je posilována zejména během, cyklistikou, plaváním, kondičním cvičením atd. Jedná se o činnosti lokomočního charakteru, které je třeba provádět s patřičnou intenzitou a objemem. Doporučená dávka k účinnému výsledku vytrvalostní složky je alespoň 20 minut 3 – 4krát týdně. Tepová frekvence při činnostech, které podporují aerobní zdatnost, by měla dosahovat hodnot 180 minus věk jedince. Při nižších hodnotách nedochází k účinku. Vyšší tepová frekvence může organismus poškodit. Svalová složka zdatnosti je rozvíjena různými způsoby posilování, které jsou adekvátní k věku a pohlaví jedince. Atletické disciplíny, kulturistika či kondiční plavání zlepšují prokrvení svalstva a odolnost vůči zranění (Machová a kol., 2009). Sportovní a tělovýchovná praxe rozlišuje dva základní druhy síly: a)
Statická síla – schopnost vyvinout sílu v izometrické kontrakci, bez lokomotorického
efektu (udržování těla či zátěže ve statické poloze) b)
Dynamická síla – izotonická kontrakce. Dle zrychlení a výbušnosti pohybu se rozlišuje
síla: -
Výbušná síla
-
Rychlá síla
-
Pomalá (vytrvalostní) síla (Zítko, 2014)
3.
Držení těla v základních posturálních polohách a kvalita základních pohybových stereotypů
Držení těla je základním předpokladem pro správné provádění kompenzačních cvičení a efektivní zapojování vhodných svalových skupin. Kvalita a úroveň sportovního výkonu je držením těla ovlivněna, neboť přispívá ke správné funkci vnitřních orgánů, řízení pohybové činnosti a požadovanému energetickému krytí (Bursová, 2005). Držení těla vychází z tvaru páteře, kosterního svalstva, psychického stavu, věku jedince a dalšími faktory. Zítko (2014) ve své publikaci uvádí rysy, na kterých držení těla závisí: 16
-
Tvar a funkčnost segmentů páteře
-
Stav kosterního svalstva
-
Postojové a vzpřimovací reflexy
-
Celkový stav nervové soustavy
Držení těla je důležitým aspektem pro optimální vývoj svalstva, motoriky, funkci všech orgánů. Jedná se o funkční, ale i ekonomický výdej energie. Přispívá k pozitivnímu vzhledu jedince, který tak upevňuje své sebevědomí a duševní pohodu (Machová a kol., 2009).
Výkonově orientovaná zdatnost vychází z určitého pohybového výkonu. Efektivní
metody tréninku a dobré sportovní výsledky jsou základním rysem výkonové zdatnosti, která nehledí na zdravotní optimum organismu. Vrcholový sport klade důraz na specifika odvětví a může způsobit, že dojde k nerovnoměrnému rozvoji všech složek tělesné zdatnosti (Machová a kol., 2009).
2.3
Sport
Tvorba a výdej energie jsou procesy typické pro sportovní činnost. Jedná se fyzickou zátěž, která vyžaduje energetický proces (Fořt, 2005). Sport se stal fenoménem dnešní doby. Od druhé poloviny 20. století došlo k nebývalému rozmachu sportu, který se stal součástí každodenního života světové populace. Do 20. století bylo na sport pohlíženo jako na druh trávení volného času. Dnešní doba přináší sportovní rozmach, nejen na poli profesionálního a amatérského sportu, ale také v oblasti obchodu, ekonomiky a národního hospodářství. Následující kapitoly přiblíží základní charakteristiku, jeho vývoj a vliv na současnou společnost. 2.3.1 Definice a charakteristika sportu Všechny definice sportu jsou poněkud arbitrární. Sport je především aspekt kultury příslušného národa. Mnoho vědců a učenců poukazovalo na sport jako na rodinnou aktivitu. Odpůrci tohoto nominalistického názoru se přiklánějí k paradigmatické definici, která říká, že sport je samoúčelná a dobrovolná aktivita (Guttmann, 1988). Sport lze definovat jako dobrovolnou činnost, která uspokojuje potřeby člověka. Sport je oblast, ve které dochází k upevňování a zdokonalování sebedůvěry, seberozvoje a sebevýchovy. Člověk se ve sportovní činnosti realizuje a přispívá tím k všestrannému rozvoji (Choutka a Dovalil, 1991). Sport je realizován podle určitých zvyklostí a specifických pravidel. Sport, jako pohybová aktivita, přispívá psychickému i tělesnému zdraví člověka, k sociální interakci či k uspokojení 17
kulturních potřeb (Evropská charta sportu, 1992). Většina sportovní činnosti je- jak na amatérské, tak na profesionální úrovni- spojena se soutěžením. Snaha o překonání soupeře či sebe sama zvyšuje pravděpodobnost úspěchu, který je motivací pro každého jedince (Perič a Dovalil, 2010). 2.3.2 Vznik a vývoj sportu Vznik moderního sportu je datován do 18. a na počátek 19. století, kdy na anglických vysokých školách docházelo k formování tzv. gentlemanského sportu, který je základem pro amatérský sport.
Profesionální sport se začal rozvíjet o století dříve, prostřednictvím
zápasníků, běžců, boxerů či veslařů, kteří byli vydržováni aristokratickou společností. Profesionální sport vznikl v 17. století pod názvem patronátní sport. Vývoj v dějinách, který vedl k olympijským hrám, si zachoval rozlišení amatérského a profesionálního sportu, který byl založen na původu a vztahu k manuální práci. Dělník, řemeslník či jinak manuálně pracující člověk nemohl být profesionálním sportovcem. V 19. století dochází k větší demokratizaci sportu a tlak ze strany dělnictva je stále větší. Roku 1984, na prvním olympijském kongresu, došlo k přijetí nové definice pro amatérský sport, která přinesla první průlom v nedemokratickém pojetí sportu (Kössel a kol., 2006). Postupnými změnami, které probíhaly a probíhají ve společnosti, došlo k rozvoji sportu, který s sebou nese celou škálu vlastností. Nejedná se pouze o fyzickou aktivitu, ale také o zdroj zábavy, určité atrakce a součást masmédií. Slepičková (2005) ve své publikaci uvádí základní znaky současného sportu: 1.
Globalizace – institucionalizace, profesionalizace, vztah ke kultuře a ekonomice, módě, médiím
2.
Heterogennost – statní a soukromé kluby, organizované a neorganizované pohybové aktivity
3.
Individualizace – výběr podle osobního zájmu, cílů a způsobu života jednotlivce
2.3.3 Struktura sportu Sportovní činnost je pro každého člověka specifická. Záměr a cíl jsou základní faktory, podle kterých lze odvodit přístup člověka ke sportu. Základní rozdělení sportu podle výkonností úrovně, uvádí ve své publikaci Slepičková (2005): 1.
Vrcholový sport – sport se stává pro sportovce hlavním zdrojem obživy, je úzce spojen s profesionálním sportem.
18
2.
Výkonnostní sport – charakteristickým rysem je pravidelná účast na soutěžích a členství ve sportovní organizaci.
3.
Rekreační sport – hlavním cílem je aktivní odpočinek, je provozován bez vazby na organizaci.
4.
Masový sport – snaha o podporu sportu pro všechny s cílem zlepšit kondiční složky a zdravotní stav.
Do moderního pojetí rozdělení sportu lze zahrnout sport pro všechny, sport spojený s turistikou, adrenalinový sport či sport pro zdraví, kterými se zabývají následující kapitoly 3.2.4 Fitness a 3.2.5 Wellness. 2.3.4 Fitness Označení fitness je spojením vysoké úrovně pohybové zdatnosti a dobrého zdravotního stavu. Fitness vychází z antické kalokagathie, která byla základem harmonie těla a duše, souladu fyzické a duševní krásy. V českém pojetí lze uplatnit sokolské heslo „v zdravém těle zdravý duch“. Počátek fitness byl spojován s aerobními (vytrvalostními) aktivitami, které zatěžovaly organismus jen střední nebo mírnou intenzitou. Doba a vliv módy zapříčinily oddělení fitness na profesionální sport, kterým je například aerobik. Současná podoba fitness představuje pravidelné, fyzicky velmi náročné aktivity spojené s tvrdým tréninkem, který se pohybuje mezi rekreačním a profesionálním sportem. Fitness aktivity vedou k upevnění dobré fyzické kondice. Jedná se o aktivity, které jsou realizované prostřednictvím intenzivního aerobiku, spinningu, běhu, formou posilování ve fitcentru apod. Fitness aktivity se přesunuly do zastřešených hal, tělocvičen a fitcenter. Mnoho aktivit lze provádět venku, ale dnešní moderní doba dává přednost uzavřeným prostorům. Fitness má velký vliv na zdraví jedince a je označována jako základní prvek cvičení pro zdraví. Prostřednictvím fitness je zvyšována svalová síla, množství svalové hmoty a do určité míry je rozvíjena oběhová zdatnost (Fořt, 2005). 2.3.5 Wellness Tlak veřejnosti vedl odborníky k úvahám o zvýšeném riziku zranění, které je zapříčiněno častým přetěžováním organismu. Bylo třeba formulovat méně náročné modely pohybových a sportovních aktivit, které dostaly označení wellness neboli „cvičení pro zdraví“. Dr.Cooper ve své publikaci z roku 1982 uvedl pojem „well-being“, z kterého wellness vychází. Wellness je proces, který má za cíl dosažení dobrého stavu člověka, který se vyznačuje zdravým stavem organismu (Loue, 2008). Cílem wellness je dosažení dobrého stavu prostřednictvím fyzické i 19
psychické kondice a celkového zdraví. Intenzita je hlavním parametrem, který od sebe rozlišuje wellness a fitness aktivity. Po překročení určité hranice intenzity a objemu se pohybová aktivita stává stresem a přestává být zdravá (Fořt, 2005).
2.4
Životní styl
Pod pojmem životní styl si každý člověk představuje něco jiného. Mnohdy se jedná o způsob oblékání, bydlení, trávení volného času atd. V některých případech si lidé spojují životní styl s terminologií „má styl“, kterou označují jedince, jemuž vše do sebe zapadá (způsob vyjadřování, oblékání, zvyklosti, profese a jiné). V literatuře se uvádí mnoho pojmů, které se týkají životního způsobu a životního stylu (Kubátová, 2010). Následující kapitola stručně vymezí termín životní způsob a určí podstatu životního stylu. 2.4.1 Životní způsob Termín životní způsob je obecnější označení ve vztahu s životním stylem a slohem. Duffková (2005, s. 80) ve své publikaci definuje životní způsob jako: „Systém významných činností a vztahů, životních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý subjekt (jedince či skupinu, eventuálně i společenství či společnost coby konkrétní nositele životního způsobu)“. Jedná se o kvantitativní souhrn činností, aspektů, projevů, vztahů atd.(Kubátová, 2010). 2.4.2 Životní styl Pojem životní styl charakterizuje souhrn životních forem, které člověk prosazuje (Smolík, 2010). Teorie životního stylu se skládá ze tří vzájemně propojených modelů: strukturální model, funkční model a model změny životního stylu. Účelem strukturálního modelu je operativně definovat životní styl a popsat jeho hlavní rysy. Strukturální model popisuje životní styl, zatímco funkční model jej vysvětluje. Funkční model charakterizuje zařazení jedince ve společnosti, rozvoj a udržitelné faktory životního stylu. Model změny vychází ze strukturálního a funkčního modelu, a na základě definovaných faktorů a zjištěných informací definuje a doporučuje možnou změnu životního stylu (Walters, 2006). Výše bylo zmíněno, že životní způsob je kvantitativní souhrn činností. Pro životní styl je typická provázanost částí životního způsobu. Jedná se o kvalitativní souvislosti všech faktorů, které se přisuzují životnímu způsobu (Kubátová, 2010). Životní styl měří kvalitativní stránku života. Vyznačuje se vnitřní integrací a koherencí (Čeledová a Čevela, 2010). Životní styl představuje způsoby 20
využívání a ovlivňování sociálních i materiálních podmínek. Je v něm zahrnuta hodnotová orientace i způsoby chování jedince. Životní styl klade důraz na jedince a jeho hodnoty (Smolík, 2010). Zmíněná fakta lze shrnout jako dobrovolné chování jedince v různých životních situacích. Dobrovolnost v jednání jedince je však ne zcela přené označení. Chování člověka je ovlivněno společností, rodinnými hodnotami, sociální pozicí či ekonomickým vývojem společnosti. Rozhodujícími parametry, které ovlivní úspěšnost s vytyčeným životním stylem, jsou věk, temperament, vzdělání, zaměstnání, příjem, rasa, pohlaví atd. (Machová a kol., 2009). 2.4.3 Životní styl současného člověka Industrializovaná doba a technický pokrok ve všech oblastech života se staly charakteristickými znaky pro druhou polovinu 20. století. Způsob života a životní styl se rapidně změnil a přizpůsobil pokroku a především komfortu, který tato doba nabízí. Sedavý způsob života, zhoršující se mezilidské vztahy, stres, honba za získáním nových věcí jsou synonyma pro 21. století. Člověk je fylogeneticky předurčen k pohybu, umění získat si potravu, ochránit svůj domov, upevňovat vztahy ve skupině, které jsou základním předpokladem k úspěšnému přežití. Nové tisíciletí je na rozcestí a má dvě tváře. Na jedné straně realizuje lety do vesmíru, využívá poznatků fyziky, chemie, léčí infekční choroby. Na druhé straně objevuje nové problémy, které nechává, aby ovlivňovaly kvalitu života. Mění životní styl a podrobuje se tlaku doby, který zkracuje a zhoršuje život. Obezita, cukrovka, srdeční choroby i zhoršující se mezilidské vztahy jsou příznakem moderní doby. Nelze odmítat technologický pokrok, je třeba ho využívat správným směrem k podpoře své biologické podstaty (Machová a kol., 2009). 2.4.4 Zdravý životní styl S pojmem zdravý životní styl se v dnešní společnosti setkáváme každý den, ale jen málokdo si získané informace bere k srdci a řídí se jimi. Jedná se harmonii těla a duše, kterou lze získat prostřednictvím aktivit a činností, které každý člověk dělá během dne. Předsevzetí „žít zdravě“ každý realizuje na základě správných zásad, které je třeba dodržovat (Krejčík a Altnerová, 2007). Současná doba s sebou přináší mnoho rizikových faktorů, které škodlivě působí na lidský organismus. Machová a kol. (2009) ve své publikaci uvádí výčet zásadních škodlivých faktorů: -
Kouření
-
Nadměrná konzumace alkoholu 21
-
Zneužívání drog
-
Nesprávná výživa
-
Nízká pohybová aktivita
-
Nadměrná psychická zátěž
-
Rizikové sexuální chování
Všechny rizikové faktory lze eliminovat. Základní prvky, které upevňují zdravý životní styl, jsou pohybová aktivita a zdravá strava (Krejčík a Altnerová, 2007).
2.5
Výživa
Jak již bylo v této práci několikrát zmíněno, velkým problémem současné doby je pasivní způsob života. Dochází k nerovnováze v energii, kterou člověk přijme a vydá. V důsledku tohoto jevu světová populace žije nezdravým životním stylem, tloustne, a obecně se zvyšuje výskyt civilizačních i chronických onemocnění. Již ve starověku bylo známo, že složky naší výživy ovlivňují tělo i duši. V dnešní době je výživa velice diskutovaným tématem na poli vědeckých výzkumů v oblasti zdraví. Výzkumy nejsou zcela u konce, ale i přesto by lidé měli být schopni určit, co je pro jejich tělo dobré a co špatné. Jaký je jejich energetický výdej a jak mu přizpůsobovat skladbu jídelníčku. Potrava se skládá z veškerých surovin, které lze použít k výživě. Nejen zemědělské produkty, ale také divoká zvířata či přírodní nepěstěné rostliny se využívají v potravinářském průmyslu a tím nepřímo souvisí s potravou (Pánek a kol., 2002). Potrava dodává tělu energii a důležité látky, které ovlivňují jeho stavbu a funkce. Mužík (2007) ve své publikaci uvádí výčet základních složek potravy, které jsou nepostradatelné pro dobrý vývoj člověka: 1.
Sacharidy
2.
Bílkoviny
3.
Tuky
4.
Vitamíny
5.
Minerální látky
2.5.1 Úloha výživy Dlouhodobě nízká kvalita výživy je významnou příčinou poškození zdraví. Strava je jedním ze základních faktorů, které ovlivňují naše zdraví (duševní i fyzické). Výkonnost organismu vychází z přijímané potravy. Množství svalové hmoty, podkožního tuku a samotný vzhled těla 22
jsou přímo závislé na kvalitě potravy. Výživa ovlivňuje přímo i nepřímo psychický stav člověka, který se odráží ve vzhledu, výkonnosti, celkovém sebepojetí. Přijímaná potrava na hedonický význam, který tkví v příjemném prožitku a tím nabývá zvláštního psychologického významu (Stackeová, 2012). 2.5.2 Složení potravin Významnou roli ve vývoji tělesné struktury hraje skladba a množství potravin, které během dne člověk příjme. Optimální množství lze stanovit na základě energetické hodnoty, kterou jednotlivé potraviny obsahují. Významným pomocníkem při stanovení přijímané energie je ukazatel GDA, který vyjadřuje podíl jednotlivé porce potraviny na celkovém, doporučeném, denním množství. Člověk, který je v naprostém klidu, spotřebovává jen určité množství, které je potřebné pro funkci srdce, plic a ostatních orgánů. Jedná se o základní (bazální) metabolismus organismu, který spotřebuje za den na 1 kg hmotnosti těla 105 Kj energie. Čím vyšší náročnost činností během dne, tím je nutný vyšší příjem energie (Kopec, 2007). V následujícím přehledu uvádím složení potravin a denní optimální množství jednotlivých složek.
Bílkoviny
Bílkoviny jsou nepostradatelnou složkou pro výživu člověka. Umožňují obnovu tkání a tvorbu bílkovin, které plní určité funkce v organismu člověka (bílkoviny krevní plazmy, nukleové kyseliny aj.). Optimální příjem bílkovin na den činí 1 – 1,5 g/kg (Kunová, 2011). Lidský organismus lépe zpracovává živočišné bílkoviny, které obsahují vysoké množství nasycených tuků. Bílkoviny lze rozdělit na plnohodnotné (obsahují všechny esenciální aminokyseliny a jsou živočišného původu) a neplnohodnotné (obsahují jen některé aminokyseliny a jsou obsaženy v rostlinných potravinách). Optimální varianta pro lidské tělo je strava obsahující jak rostlinné (obiloviny, luštěniny), tak živočišné (mléko, vejce, maso) zdroje bílkovin (Kalyn, 2007). Následující výčet funkcí představuje nenahraditelnost bílkovin pro výživu člověka: 1.
transportní a skladovací – zvyšují látkovou výměnu organismu
2.
zajišťující pohyb – mají přepravní funkci při přenosu některých látek
3.
ochranné a obranné – chrání lidské tělo před infekcemi (Kalyn, 2007).
Tuky
Tuky jsou esenciální mastné kyseliny, které si organismus není schopen vytvořit sám. Tuky jsou nepostradatelnou složkou potravy. Tvoří cholesterol, který je v malém množství 23
potřebný. Pomocí tuků jsou vstřebávány vitaminy, které jsou rozpustné v tucích - vitamin A, D, E, K (Kunová, 2011). Tuk je složen z glycerolu a mastných kyselin, které Kunová (2011) ve své publikaci dělí: 1.
Nasycené mastné kyseliny – působí nepříznivě, zvyšují hladinu cholesterolu v krvi (většinou jsou obsaženy v živočišných tucích, jako je máslo, sádlo, hovězí luj).
2.
Nenasycené mastné kyseliny (mononenasycené) – působí příznivě na zdraví člověka. Hladinu celkového cholesterolu nemění, ale snižují jeho nebezpečnou frakci a zvyšují prospěšnou součást (olivový olej, olivy, avokádo, ořechy).
3.
Vícenásobně nasycené mastné kyseliny (polynasycené)- musíme přijímat stravou, protože je naše tělo nedokáže vyrobit samo. Hladinu chlesterolu v krvi většina z nich snižuje, některé zabraňují vzniku krevních sraženin (řepkový olej, slunečnicový olej, kvalitní margarín, tuk obsažený v rybím mase).
Doporučená denní dávka tuků je cca 30-35 % celkové energie z tuků, včetně nasycených mastných kyselin.
Sacharidy
Sacharidy - cukry jsou hlavním a přímým zdrojem energie. Rozhodujícím faktorem působícím na organismus je jejich struktura. V potravě jsou přijímány ve formě monosacharidů, disacharidů a polysacharidů. Každá z těchto skupin je z hlediska struktury a funkce dále dělitelná. Sacharidy by optimálně měly tvořit 50 % denního energetického příjmu (Havlík a Marounek, 2012). Autorka Kalyn (2007) uvádí základní funkce sacharidů:
stavební – celulóza,
zdroj energie – glukóza, fruktóza,
zásobní látky – získávání energie
Sacharidy se snadno štěpí na jednoduchý cukr (glukózu), který rychle a účinně zásobuje tělesné tkáně.
Vitaminy
Vitaminy jsou esenciální látky, které jsou obsaženy potravě. Jejich důležitost vychází ze schopnosti funkčního zachování organismu. Vitaminy je třeba přijímat pravidelně a v malém množství (Muntau, 2009). Lidský organismus není sám schopen vitaminy vyprodukovat, ale potřebuje je k dobré funkci enzymů, hormonů nebo k eliminaci nebezpečných volných radikálů. Vitaminy lze podle Kunové (2011) rozdělit do dvou skupin: 24
1.
Vitaminy rozpustné v tucích A, D, E, K
2.
Vitaminy rozpustné ve vodě- vitaminy skupiny B, vitamin C
Vitaminy rozpustné ve vodě by měl lidský organismus přijímat každý den. Vitaminy skupiny B zajišťují přeměnu živin na energii. Pozitivně působí na regeneraci jaterní tkáně, přispívají k větší kvalitě pokožky, podmiňují krvetvorbu. Nedostatek vitaminů ze skupiny B může zapříčinit projevy nervozity a stresu. Mezi hlavní zdroje vitamínu B patří kvasnice, maso, sýry, celozrnné obiloviny, jáhly, luštěniny, ořechy. Vitamin C je nejvýznamnějším antioxidantem a pozitivně působí v prevenci proti civilizačním chorobám. Doporučená denní dávka vitaminu C je 100 – 200 mg. Vitamin C je obsažen v ovoci a zelenině (Kunová, 2011). Vitaminy rozpustné v tucích se ukládají do těla a je u nich možnost předávkování, které bude patrnější než u vitaminu rozpustných ve vodě (Jelínková, 2014). Mezi vitaminy rozpustné v tucích patří vitaminy A, D, E a K. Podílejí se na metabolizmu bílkovin, tuků a sacharidů. Přispívají k odolnosti vůči nemocem. Mezi zdroje vitaminů rozpustných v tucích patří rostlinné tuky a oleje, rybí tuky, ořechy apod.
Minerální látky
Minerály jsou součástí lidského organismu, který přibližně obsahuje 78 prvků, z toho je 21 nejdůležitějších. Minerální látky tvoří celou škálu specifických funkcí, například pečují o tvorbu kostí a o zdraví pokožky. Minerály se rozdělují na hlavní prvky a stopové prvky. Mezi hlavní prvky patří sodík, draslík, vápník a hořčík. Stopovými prvky jsou železo, zinek, selen a mangan (Kalyn, 2007). 2.5.3 Pitný režim Pitný režim má významné místo v životě sportující i nesportující populace. Bez jídla je lidský organismus schopný přežít několik týdnů. Bez přísunu tekutin jen 2 – 3 dny. Pitný režim je ovlivňován několika faktory, které jsou pro každého jedince individuální záležitostí. Lidský organismus se liší věkem, množstvím soli a bílkovin přijímaných v potravě, pocením či množstvím aktivní hmoty v těle. Na základě rozdílů, vyplývajících z těchto faktorů, nelze obecně říct, jaké množství tekutin by měl zdravý člověk za den vypít. Doporučované množství odpovídá 20 – 40 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti. Základem kvalitního pitného režimu, v ideálním případě, je nízce mineralizovaná pramenitá voda, kterou lze doplnit o bylinkové či zelené čaje a o ovocné nebo zeleninové šťávy. V rámci adekvátního pitného režimu se doporučuje omezit silné čaje, kávu a alkohol (Čeledová a Čevela, 2010). Během dne je třeba udržovat rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin. Pitný režim je nutné 25
přizpůsobit fyzické činnosti a intenzitě zátěže. Tekutiny je dobré doplňovat ještě dříve, než nastane pocit žízně. Dlouhodobým, nízkým příjmem tekutin dochází ke stálé únavě, velké pravděpodobnosti vzniku ledvinových kamenů a poklesu výkonnosti. Mnoho pracovně vytížených lidí nedodržuje pitný režim. Vodu nahrazují kávou, dochází k dehydrataci organismu a k zhoršení soustředění (Kunová, 2011). Čeledová a Čevela (2010) ve své knize uvádějí základní projevy nedostatku tekutin:
Malátnost, ospalost, bolesti hlavy
Suchá, bledá, málo vypjatá kůže
Acetonový zápach z úst
Zapadlé, lesklé oči, kruhy pod očima
Slabé močení, barva moči sytě žlutá
Zvýšená tělesná teplota (hlavně u malých dětí)
V rámci správného pitného režimu, je třeba doplňovat tekutiny v průběhu celého dne, regulovat množství tekutin podle zátěže a potřeby, omezovat množství přeslazených nápojů, alkoholu, kávy a silných čajů. Správná hydratace organismu nevychází pouze z příjmu tekutin, je třeba dbát na vhodné složení stavy, které bude přispívat ke zdraví organismu (Čeledová a Čevela, 2010).
2.6
Hypokineze
Moderní způsob života, který nastal průmyslovou revolucí, s sebou přinesl konflikt mezi vrozenou dispozicí k pohybu a reálným pohybovým režimem jedince. Nedostatek pohybu a hypoaktivita jsou v současné době velmi diskutovaným tématem. Člověk je tvorem, který byl stvořen pro pohyb. Většina aktivit dnešní doby probíhá vsedě, případně vstoje. Dochází k výrazně omezené svalové práci, činnosti orgánů a systémů, bez kterých by pohyb nebyl možný. Nedostatek pohybu, který má negativní dopad na zdraví organismu a jeho tělesnou zdatnost, lze označit jako hypokinezi. Známkou hypokineze je svalová nerovnováha v těle. Dochází k ní při nedostatečném využívání určitých svalových skupin, které mají tendenci ochabovat nebo se zkracovat. Mezi hlavní příčiny hypokineze dle Buriánka (2015) patří:
Odstranění fyzické práce v zaměstnání
Omezení pohybu v zaměstnání
Vědeckotechnický pokrok 26
Pokles energetického výdeje v zaměstnání na ¼ během posledních 100 let, 5MJ za 8 hodinovou pracovní dobu
Omezení pohybu v mimopracovní době
Rozvoj dopravy, služeb, modernizace domácností, rozvoj masové kultury
Hypokineze je jedna z hlavních příčin civilizačních, neinfekčních chorob. Podle Státního zdravotního úřadu (2009) více než polovina populace žijící v České republice nesplňuje doporučovanou výši tělesné aktivity. Mezi hlavní následky nízké pohybové aktivity patří vadné držení těla, vznik chronických neinfekčních chorob, obezita, kardiovaskulární onemocnění apod. Z historického hlediska je pohybová aktivita považována za aktivitu podporující zdraví. Moderní lékařská věda a četné výzkumy dokazují, že lidé, kteří nevedou aktivní život, trpí četnými civilizačními chorobami. Mnohým z nich často podlehnou. Sport se se stal fenoménem moderní doby, vznikají nové formy pohybových aktivit, o zdravé výživě a zdravém životním stylu slýcháme dnes a denně, ale jen málokdo začlení pohyb do svého denního programu. Smrtelným onemocněním lze předejít i mírně intenzivní zátěží.
2.7
Civilizační onemocnění
Moderní doba s sebou přinesla pokrok ve vědě a výzkumu. Lékaři každý den svádějí boj o lidské životy. Transplantace srdce či léčba rakoviny jsou v dnešní době běžnou lékařskou praxí. Otázkou zůstává, proč lidstvo nevyužívá tento pokrok jako krok vpřed a stále přispívá k rozvoji civilizačních chorob prostřednictvím svého nedbalého přístupu k životu. Množstvím přijímaných léků člověk nepřispěje k prevenci zdraví či k vyléčení chronických civilizačních onemocnění. Je třeba změnit styl života, způsob stravování, způsob chování a začlenit pohybovou aktivitu do běžných denních činností (Fořt, 2004). V následujícím textu mé diplomové práce se zabývám přehledem civilizačních onemocnění. 2.7.1 Kardiovaskulární onemocnění Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v celém západním světě. Kardiovaskulární onemocnění zahrnuje poruchy srdečního rytmu, ischemickou poruchu dolních končetin, aterosklerózu, mozkovou mrtvici, ischemickou chorobu srdeční atd. (Vítek, 2008). Podle Státního zdravotního ústavu patří mezi hlavní rizikové faktory, které mohou způsobit onemocnění oběhové soustavy:
Kouření, alkohol 27
Nedostatečná pohybová aktivita
Psychosociální faktory
Diabetes, obezita
Vysoký krevní tlak
Lipidy
2.7.2 Nádorová onemocnění Česká republika patří na první příčky v četnosti nádorových onemocnění, zejména rakovina tlustého střeva se pro Českou republiku stává typickým onemocněním (Strnadelová a Zerzán, 2011). Mezi nejčastější nádorová onemocnění patří nádory ledvin, nádory tlustého střeva a rekta u mužů. Nádorová onemocnění patří na druhé místo v příčinách úmrtí. K tomuto faktu přispívá zvyšující se úspěšnost léčby, přičemž příčinou úmrtí často bývá, že většina nádorů je diagnostikována v pokročilém stadiu. Možnosti prevence nádorových onemocnění spočívají ve zdravém zdravotním stylu. Ačkoliv důkazy o vlivu výživy a pohybu na tento typ onemocnění jsou prozatím ve střední rovině, lze bezpochyby říct, že pohybová aktivita, optimální tělesná hmotnost, strava s dostatečným přísunem zeleniny, ovoce, ryb, nízkotučných mléčných výrobků, červeného masa či nízká spotřeba živočišných tuků, přispívají k primární prevenci nádorových onemocnění. 2.7.3 Nemoci dýchací soustavy Onemocnění dýchacích cest je charakteristické náhlým zúžením průdušek, které vyvolává záchvatovitou dušnost. Působnost alergenu zapříčiní zánětlivou odpověď dýchacích cest, dochází k zúžení průdušek, k edému sliznic, ke zvýšené produkci hlenu, který ztěžuje výdech. Dýchání je namáhavé, dochází k omezení žilního návratu a zvyšuje se nitrohrudní tlak, který způsobuje srdeční nestabilitu a selhání respirace. Nemoci dýchací soustavy charakterizují souhrn nemocí, které postihují velké procento populace (Nováková, 2011). Mezi hlavní druhy onemocnění dýchacích cest patří:
Zápal plic
Zánět průdušek
Astma
Tuberkulóza
Jeden z hlavních faktorů, které jsou příčinou dýchacích obtíží, je kouření.
28
2.7.4 Nemoci trávicí soustavy Nemoci trávicí soustavy jsou častá onemocnění, která se projevují různými příznaky. Mezi hlavní a nejčastější choroby patří onemocnění žaludku, střev, slinivky břišní, jater a žlučníku. Dlouhodobý stres a nedostatky ve výživě jsou hlavními rizikovými faktory, které mohou způsobit problémy zažívacího systému. Stav mikroflóry, různé dietní chyby, záněty, infekce, alergie či vředy vedou často k příznakům, jako jsou pálení žáhy, nadýmání, zácpa, průjem, zvracení či nechutenství. Správnou stravou, dostatkem pohybu a kvalitním způsobem života, bez velkého množství alkoholu, tučných jídel a stresu lze těmto následkům předejít (Lužná a Vránová, 2011). 2.7.5 Obezita Věstonická Venuše, význam kultu plodnosti, ideál ženské krásy v dávné minulosti. Obézní postava ženy, která s dnešním výkladem o zdravém životním stylu, nemá nic společného. Teorie je celosvětově známá, ale praxe ukazuje, že „Věstonická Venuše“ mezi muži i ženami nadále existuje. Komplexní definice nadváhy vyžaduje posouzení sociálních, kulturních a psychologických aspektů jednotlivce či skupiny. Definice obezity vychází z fyzikálních a biochemických měření, která charakterizují nemocnost, úmrtnost, stravu, funkční schopnosti a cíle v minulosti a současné společnosti (Dalton, 1997). Obezita je metlou moderní společnosti. Rychlá občerstvení, jídlo jednou denně ve velkém množství, přejídání a nedostatek pohybu jsou rizikovými faktory pro vznik obezity. Obezita vzniká na základě genetických i vnějších faktorů. Jejich poměr je stále velmi diskutovaným tématem, ale převážným faktorem se v dnešní době stává prostředí. Geny zůstávají stejné. Patrnou změnu mohou zaznamenat přísunem tučné stravy a nedostatkem pohybu. Obezita je dědičná, ale projeví se jen v případě, kdy jedinec zvolí neaktivní cestu životem s hamburgerem v ruce (Svačina, 2008). Obezita patří mezi závažné civilizační nemoci, které zkracují délku života. V Evropě se vyskytuje 10 – 20 % obézních mužů a 10 – 25 % obézních žen. Evropská populace trpí s více než 50ti% nadváhou (Rybka, 2007). Svačina (2008) ve své publikaci uvádí přehled vlivů, které působí na obezitu: 1.
Vnitřní – výskyt obezity, hypertenze a cukrovka 2. typu v rodině, dědičná výbava po předcích
2.
Vnější – obezita je více přítomna při nižším vzdělání, menší fyzické aktivitě, pracovních a rodinných problémech (stres, úbytek fyzické aktivity, přejídání se, obezita vzniká po některých lécích, nevhodná dietní výchova v rodině)
3.
Smíšené vlivy – geny ovlivněné nevhodnou stravou a nízkou fyzickou aktivitou. 29
2.8
Problematika sedavého zaměstnání
Charakteristickým rysem moderní doby je trend sedavého zaměstnání. Sed je nejčastější poloha, ve které člověk tráví pracovní i volný čas. Dnešní životní styl upřednostňuje jízdu dopravními prostředky před pěší chůzí. Statický postoj vstoje či vsedě je, ač si mnozí myslí opak, velice náročný na správné provedení. Problémy, které přináší dlouhodobá pozice vsedě, se v první řadě projeví na páteři. Páteř má esovité zakřivení, které je díky meziobratlovým ploténkám ohebné. Přirozená zakřivení páteře jsou prostřednictvím dostatečné míry ohebnosti schopna rotovat, vyklánět se, narovnávat se, vyhrbovat se, či v těchto polohách setrvávat. Páteř je schopna přizpůsobovat své zakřivení aktuální poloze lidského těla. Dlouhodobá statická poloha je však pro páteř nepřirozeným stavem. Hlavním kritickým faktorem dnešní doby je dlouhá pracovní doba. Páteř chrání míchu, která je uložena v páteřním kanále, a kořeny míšních nervů, které vystupují v meziobratlových otvorech. Páteř je na základě esovitého zakřivení pružná a přispívá k větší bezpečnosti při pádech a nárazech. Přirozené a neutrální nastavení páteře: Diagram č. 1: Přirozené nastavení páteře 3 Krční lordóza
Hrudní kyfóza
Bederní lordóza
Křížokostrční kyfóza
Zdroj: vlastní zpracování (Hybš, 2015) V přirozeném nastavení páteře svaly relaxují. Nepřirozené postavení má za následek přetížení svalových skupin a k svalové nerovnováze.
Typickým příznakem je bolest zad, která
ovlivňuje naši pozornost a pohyblivost, a způsobuje pokles pracovní efektivnosti na pracovišti. Statická poloha vsedě, po delší dobu, vyžaduje vykompenzování, které lze provést protažením či posílením opačných svalů, než které jsou používány vsedě. Prevence spočívá ve zlomku pracovní doby, kterou obětujeme kompenzačním cvikům, přispívajícím ke zdraví organismu a zúročujícím se v produktivitě práce. 2.7.1 Vztah práce / sed Kosterní svalstvo a svalové řetězce umožňují pohyb. Každá pozice lidského těla je realizována prostřednictvím svalů a svalové práce. Při sedavém zaměstnání, ve kterém jsou střídány polohy vsedě a vstoje, jsou nejvíce zatěžovány zádové svaly. Nesprávný sed způsobuje přetěžování svalů šíje, krku, svalů podél a v bederní oblasti. Nezanedbatelný vliv na zatížení lidského těla má gravitace. Působení svalové práce proti gravitačním, odstředivým 30
a dostředivým silám, způsobuje tonus svalstva. Celodenní jednostranná zátěž způsobuje přetažení svalových skupin, aniž by lidské tělo cvičilo. Přetížení těchto svalových skupin pak vede k dysbalancím, které jsou následkem bolestí zad, hlavy a bolest je pak příčinou nepohody a neefektivity. 2.7.2
Následky a problematika
Inaktivita v pracovní době způsobuje kosterní modelaci. Modelace probíhá i po růstu kostí a je směrována ve směru vektoru, kterým působí váha těla na kosti (u sportovců je modelace vystupňovanější a kvalitnější). Správné posturální postavení svalů a páteře velmi výrazně ovlivňuje vnitřní prostředí (správné fungování orgánů). To v důsledku znamená kompletní zdravý stav jedince. Následkem špatného sedu může být cerviko - craniální syndrom, ochablé kývače, přetížení extenzorů záhlaví, předsun hlavy atd.
2.8
Posturální stereotyp
Posturální stereotyp lze charakterizovat jako vadné držení těla. Jedná se o poruchu posturální funkce, kterou je možné napravit volním úsilím a kompenzačními cviky. Zvětšená bederní lordóza, ochablé břišní svalstvo, zkrácení prsních svalů, větší hrudní kyfóza, odstáté lopatky a předsun hlavy jsou typické znaky vadného držení těla (Čermák, 1994). Vznik posturálních stereotypů je zapříčiněn vnějšími a vnitřními faktory. Vnitřní faktory souvisejí s vrozenými vadami, úrazy či nemoci. Vnitřní faktory jsou často ovlivnitelné. Jedná se o dlouhodobé statické polohy, které jsou prováděny nesprávným způsobem a zatěžují organismus. Jedná se především o nesprávnou polohu vsedě a vstoje (Trojan, 1996). Vadné držení těla lze označit za civilizační, chronickou chorobu. Typy vadného držení těla:
Chabé držení těla
Kyfotické držení těla
Plochá záda
Bederní hyperlordóza
Skoliotické držení těla (Čermák, 1994)
31
1.
Chabé držení těla
Nižší napětí svalstva, příliš uvolněný postoj, jednotlivá prohbí na páteři jsou zvětšená. Únava a velké statické zatížení vadu prohlubují a jedinec špatně snáší výdrž v aktivní poloze (Čermák, 1994).
2.
Kyfotické držení těla
Charakteristickými rysy tzv. kulatých zad je svalová dysbalance, zvětšená hrudní kyfóza, zvětšená krční a bederní lordóza, předsunuté držení hlavy a ramen, odstávající lopatky (Čermák, 1994).
3.
Plochá záda
Vznik plochých zad je spojen s nedostatečným funkčním zatěžováním a absencí podnětů pro rozvoj svalstva. Nedostatečné zakřivení páteře způsobuje funkční méněcennost. Páteř se více opotřebovává, nepruží a je málo pohyblivá. Plochá záda způsobují vybočení páteře do strany – skoliózu zad (Čermák, 1994).
4.
Bederní hyperlordóza
Charakteristickými rysy pro bederní hyperlordózu je vysazení páteře, ochablé břišní svaly, celková dysbalance pánve (Čermák, 1994).
5.
Skoliotické držení těla
Hlavními příčinami skoliotického držení těla jsou jednostranné návyky, jednostranné přetěžování. Jedná se o odchylku funkční povahy. Nesouměrné vybočení páteře v čelní rovině ve tvaru písmene „C“ nebo „S“ (Čermák, 1994). 2.8.1 Posturální korekce Jeden z hlavní patogenních faktorů sedavého zaměstnání je zátěžové držení těla. Každý člověk je jedinečný, a tak je třeba přistupovat i k odstraňování nevhodných zvyků, které vyplývají z poloh těla, které zaujímá během dne. Správné fyziologické držení těla, je základním předpokladem k realizaci kompenzačních cvičení, které je třeba provádět v důsledku dlouhodobého, jednorázového přetěžování organismu během pracovní doby. Důležitým faktorem posturální korekce je propojení statických poloh se cvičením v pohybu. Prostřednictvím těchto způsobů dochází ke stimulaci koordinace, kondice a ke zkvalitnění osvojení vlastního těla. Udržování staticky vzpřímeného držení těla vyžaduje souhru velkého množství svalových skupin a koordinační řídící funkce nervové soustavy. Jedná se o 32
dynamický proces, který probíhá podvědomě. Právě proto je korekce velmi obtížná. Zásady posturální korekce vycházejí z polohy hlavy, kterou je třeba držet vzhůru, z aktivace střední části trapézového svalu ve spojení se zdvihačem hlavy. Tah hlavy je veden ve směru svislé osy, a tím se zvedá sternální část hrudníku, který je nucen zaujmout nádechové postavení. Významnými vyrovnávacími faktory jsou nácvik správného dýchání při cvičení a speciální cvičení pro zlepšení dýchání v horní části hrudníku. V rámci posturální korekce je třeba posílit zádové, hýžďové a břišní svalstvo, které je zdrojem tonické rovnováhy, dosahovat pohybu v co největším rozsahu a provádět úklony a rotační pohyby, tak aby byla páteř ve všech směrech pružně pohyblivá. Ergonomie je vědní obor, který se zabývá ochranou zdraví člověka při práci. Ergonomie se týká široké skupiny metod a technik, které poskytují rámec pro rozvoj inovací v pracovním prostředí. Tyto metody se používají za účasti pracovníků a jiných subjektů v pracovním procesu (Karwowski, 2006). Polské přísloví říká: „Jeden z práce bohatý – druhý hrbatý. “ Slovo ergonomie má řecký původ a znamená „práce“. Podstatou ergonomie je správné tvarování a využívání nástrojů nebo i nábytku apod. v co nejlepší souhře s pracovní efektivitou člověka. Nesprávná ergonomie způsobuje nepřiměřené pracovní zatížení s důsledky přetěžující svalové skupiny a klouby. Dlouhodobé působení způsobuje postižení pohybového aparátu (Nešpor, 2011). Ergonomové studují osoby při práci v kancelářích, továrnách či obchodech. Na základě zjištěných informací navrhují vzhled a rozvržení pracovního místa. Přesněji řečeno, navrhují metody a nástroje, které jsou uplatňovány v efektivním plnění pracovních úkolů (Lehto a Landry, 2012). Ergonomie pracovního místa je spjata s potřebami zaměstnance a s pracovním prostředím. Hlavními faktory při úpravě pracovního místa není jen materiální vybavení, ale především individuální fyzické a duševní charakteristiky pracovníka. Vliv na výkon člověka mají dle Marka (2009) následující aspekty: -
Mikroklimatické podmínky pracovního místa
-
Pracovní prostor (jeho velikost a uspořádání)
-
Vybavení pracoviště (pracovní stůl, sedadlo, atd.)
-
Doba, po kterou je práce vykonávána
-
Druh práce (fyzická, psychická, senzorická a jejich kombinace)
-
Pracovní poloha a pohyby
-
Zdravotní stav (fyzická síla, nemoci, duševní pohoda – stres)
-
Fyziologické vlastnosti (věk, pohlaví, tělesné rozměry, hmotnost atd.)
33
Primárním úkolem při vytváření vhodného pracovního místa je odstranění všech škodlivých, rušivých a obtěžujících vlivů. Při prohlídce pracoviště, je třeba zanalyzovat faktory, které charakterizují pracovní místo, a na tyto faktory se při hodnocení zaměřit: -
zorné podmínky,
-
pracovní poloha,
-
pracovní pohyby,
-
pracovní rovina,
-
rozmístění ovladačů a hmatníků,
-
rozmístění sdělovačů,
-
pracovní sedadlo a pracovní stůl,
-
všeobecné pracovní podmínky (Marek, 2009).
Hodnocení ergonomických požadavků a pracovních podmínek vychází z rychlých hodnocení v rámci prevence rizik. Využívají se snadné checklisty, které hodnotí, zda jsou splněny jednotlivé požadavky pracovního místa (Marek, 2009).
2.9
Péče o zaměstnance
Personální administrativa a péče o pracovníka má počátky v první dekádě 20. století. Cílem podniků bylo zajistit základní sociální potřeby svých zaměstnanců. Byly zakládány kantýny a další zařízení, která naplňovala sociální potřeby. První etapa personálního zajišťování potřeb se nazývala administrativně správní. Pozdější změny byly realizované v rámci doškolování pracovníků a úpravy mezd zaměstnanců. V tomto období se Československá republika stává průkopníkem, prostřednictvím baťovského Zlína. Zlín se stal nejen průmyslovým centrem, ale také městem rozsáhlých moderních ubytoven a učeben pro svobodné zaměstnance a pro studenty
Baťovy
školy.
Zlín
vybudoval
široké
kulturní
sociální
zázemí.
Byly
vystavěny domky pro rodiny zaměstnanců, včetně velké nemocnice. Od poloviny 20. století započala práce personálních útvarů, které se zabývaly zaměstnaneckou agendou. Tento pokrok spočíval v uznání sociálních věd a sociálně psychologických přístupů v zaměstnanecké praxi. Řízení zaměstnanců zahrnovalo širokou plejádu činností zahrnující péči o zaměstnance, systémy vzdělávání, rozvojové programy, atd. Personální práce se stala správní funkcí, na kterou bylo pohlíženo jako na nákladovou, zcela neproduktivní součást firmy. Průlom v koncepci řízení lidských zdrojů nastal v 70. letech a rozmach a uplatnění si zanechal do dnešní doby. 21. století s sebou přineslo nové pojetí řízení 34
lidských zdrojů. Nový přístup vychází v náhledu na člověkajako na produktivní zdroj, o který je třeba se starat (Tureckiová, 2004). Nový zákoník práce, platný od 1. 1. 2014, pojednává o oblasti, která se zabývá péčí o zaměstnance ve čtyřech částech (hlavách): I. II.
Pracovní podmínky zaměstnanců Odborný rozvoj zaměstnanců
III.
Stravování zaměstnanců
IV.
Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců
Hlava I. určuje zaměstnavateli povinnost:
-
vytvořit bezpečné pracovní podmínky
-
zajišťovat zdravotní preventivní péči
-
vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb
Hlava II. - odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje:
-
zaškolení a zaučování zaměstnanců
-
odborná praxe absolventů škol
-
prohlubování kvalifikace
-
zvyšování kvalifikace
Hlava III. vymezuje zaměstnavateli následující povinnosti:
-
umožnění stravování ve všech směnách
-
finanční příspěvek na stravování a určení zaměstnanců, na které se tento příspěvek vztahuje
Hlava IV. se zabývá zvláštnostmi pracovních podmínek pro některé zaměstnance:
-
zaměstnání fyzických osob se zdravotním postižením a vytváření speciálních podmínek pro výkon jejich práce
-
pracovní podmínky zaměstnankyň – zákaz výkonu práce, který ohrožuje jejich mateřství, přizpůsobení pracovní podmínek pro zaměstnankyně a zaměstnance pečující o dítě, atd.
-
pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců – všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností, atd.
2.9.1 Současný přístup společností ke zdraví svých zaměstnanců Současné trendy poukazují na nutnost adekvátního přístupu společností ke zdraví zaměstnanců. V praxi to však vypadá jinak. Nízké procento firem v České republice, 35
vynakládá dostatečné prostředky na upevňování zdraví svých zaměstnanců. Mnoho podniků zmiňuje ve svých výročních zprávách, jak přispěly k rozvoji a ochraně člověka. Většinou se to týká teoretické stránky ochrany zdraví. Zaměstnavatelé vyžadují od svých zaměstnanců osobní zodpovědnost k ochraně zdraví svého, svých kolegů, zákazníků či jiných osob. Vyžadují spolupráci ve vyhledávání informací o bezpečnosti práce a ochraně zdraví. Zaměstnavatelé vyžadují, ale nedělají nic proto, aby tomu tak bylo. Jako příklad pozitivního přístupu v péči o zaměstnance uvádím tiskovou zprávu Úřadu práce České republiky, který spolupracuje s kolínskou automobilkou TPCA: -
Kolínská automobilka je zdrojem práce pro místní region,
-
společnost vytváří množství pracovních míst pro široké spektrum místní společnosti,
-
v rámci své firemní kultury dbá na zodpovědné chování v oblasti zdraví, nejen zaměstnanců, ale i jejich rodin,
-
přispívá na akce podporující život v regionu,
-
vytváří pracovní místa v oblastech, kde se lidem dobře žije,
-
dlouhodobě investuje do zaměstnanců, které považuje za jednu z nejdůležitějších oblastí svého podnikání,
-
podporuje zaměstnávání mladých lidí,
-
snaží o aktivní spolupráci se školami.
Ačkoliv je snaha o upevňování zdraví zaměstnanců i v případě kolínské automobilky podprůměrná, je třeba zmínit úsilí o přiblížení se světovým trendům. Málo českých firem vypracovává a realizuje podobné podpůrné programy. Prioritou českých firem je hodně pracovat, mít zisk a podávat skvělé výsledky. K prevenci zdraví a k samotnému udržování zdravého stavu organismu český zaměstnanec nemá možnosti, podmínky ani příležitosti. Zdravý vitální stav organismu je však bezpodmínečným faktorem k vysoké produktivitě práce. Tento úzce spojený vztah si bohužel zaměstnavatelé v České republice stále neuvědomují. 2.9.2 Světový trend v oblasti péče o zaměstnance Česká republika je v péči o zaměstnance zpátečnická. Následující text přiblíží světové trendy, které jsou ve firmách nejen realizovány, ale mají také své odpovídající výsledky.
36
Japonsko
Charakteristickým rysem japonských firem je rozsáhlá péče o zdraví zaměstnanců. Zdravé bufety, povinné přestávky na cvičení v pracovní době, sportovní aktivity zdarma, každoroční prohlídky, které řeší otázky hypertenze, diabetu, řízení tělesné hmotnosti, cvičení a odvykání kouření. Japonské firmy realizují rozsáhlé programy v oblasti wellness a zdravého životního stylu. Zdraví, zdatnost a vitalitu považují za hlavní faktor k efektivní práci a výkonnosti. Japonsko je hlavním lídrem v realizaci tvz. Health and fit programech. Blízkými partnery Japonska, kteří bojují za upevňování zdraví zaměstnanců, jsou Švédsko, Kanada, Mexiko, Německo, Čína, Japonsko, USA a Dánsko.
Spojené státy americké
Spojené státy ve svých programech pro zaměstnance, realizují aktivity zaměřující se na stravu, pohyb a pravidelné lékařské prohlídky. Vytvářejí programy slev ve zdravotním pojištění. Prevence zdraví ve Spojených státech amerických je datována již do 19. století, kdy podniky zaváděly pro své zaměstnance různé sportovní asociace, ranní jízdy na koni, cvičební programy, výstavbu rekreačních areálů, wellness a fitness programy nejen pro zaměstnance, ale i jejich rodiny, realizovaly přednášky o zdravém životním stylu. Současná podoba amerických programů zajišťuje rozvoj nejen v oblasti zdraví, ale také sebeobrany či sporty pro maminky. Všechny programy jsou sdruženy pod názvem Health and Productivity Management. Tyto programy nabízí v současné době 6 z 10 společností v USA, které zaměstnávají více než 750 zaměstnanců.
Kanada
Kanadští zaměstnavatelé motivují své zaměstnance v rámci programu zdravého životního stylu. Zaměstnanci jsou nabídnuty speciální výhody, za předpokladu, že bude cvičit v daných centrech alespoň 20 minut denně, tři dny v týdnu, po dobu minimálně 2 měsíců. Tato forma motivace se zaměřuje i na dodržování zdravé stravy během pracovní doby.
Ostatní země světa
Pro Mexiko je typickým dárkem zaměstnanci krokoměr. Cílem programu je každý den udělat deset tisíc kroků. Motivací k vytyčenému cíli je určitá forma odměny. Čína řeší prevenci hepatitidy B a podporu imunity. Německé programy se zaměřují na choroby cév a srdce, a snaží se předcházet infarktům u zaměstnanců. Itálie, Brazílie, Argentina či Venezuela dbají na zdravou výživu, preventivní prohlídky či slevy na permanentky do fitness center. 37
2.10 Kvalita života v České republice Rozvoj společnosti je ve většině vyspělých zemí hodnocen makroekonomickými faktory, jako je hrubý národní produkt, inflace, nezaměstnanost, atd. Všechny tyto veličiny vycházejí z efektivního využívání zdrojů materiálních i lidských. V diplomové práci se zabývám zdravím lidí, které pomáhá uplatňovat lidskou sílu při tvorbě národního bohatství a úspěchu. Lidský kapitál je nezastupitelnou složkou, která má značný ekonomický potenciál. Materiální zdroje jsou často lehce nahraditelné. Lidské zdroje jsou cenné a těžko nahraditelné, proto je třeba dbát o zdraví zaměstnanců a věnovat jim určitou péči. Pro českou populaci je charakteristickým rysem vlastní domácí péče o zdraví a podceňování rizikových faktorů, které způsobují vážné zdravotní problémy, v mnoha případech vedoucích k předčasnému úmrtí. Mezi nejzávažnější choroby v České republice patří kardiovaskulární onemocnění. Během posledních deseti let bylo procento úmrtnosti na choroby oběhového systému sníženo o 20 %. Ve většině případů se jednalo o zkvalitnění diagnostických a terapeutických postupů. Lepší přístup člověka k riziku kardiovaskulárních chorob nebyl registrován. Přes 50 % české populace předčasně umírá na poruchy srdce a cév. K často chorobám s podceňovanou prevencí patří nádorová onemocnění. Řadí se na druhé místo v počtu příčin úmrtí. V České republice převládá výskyt kolorektálního karcinomu, nádoru prsu a prostaty. Velkou měrou k předčasnému úmrtí přispívá zanedbávaná individuální péče jedince. Ve většině případů dochází k úmrtí z důvodu pozdního zachycení novotvaru. Další příčnou předčasných úmrtí a poškozování zdraví patří cukrovka. Diabetes mellitus je příznakem špatného životního stylu, nevhodného způsobu stravování a nízkou pohybovou aktivitou. Cukrovce lze v mnoha ohledech předejít správným a vyváženým životním stylem. V České republice trpí 7 % obyvatelstva cukrovkou. Výskyt cukrovky má setrvale stoupající stav. S cukrovkou ve značné míře souvisí nadváha a obezita, která se stala problémem pro více než 57 % české populace. Neaktivita a nadměrná hmotnost jsou faktorem moderní doby, který se nedaří snižovat. Mezi další faktory, které zapříčiňující předčasná úmrtí, patří životní prostředí, sexuálně přenosné nemoci, alergická onemocnění či návykové látky. Kvalita života a zdraví je specifická veličina, kterou lze zkoumat několika proměnnými. V diplomové práci vymezím kategorie délky života, úmrtnosti, nemocnosti a determinantů zdraví v České republice.
38
2.10.1 Délka života Posledních dvacet let dochází v České republice k růstu délky života. Rok 2012 zaznamenal hodnoty 75 let v kategorii mužů a 80,9 let pro ženy. Zvýšení délky života je velkou měrnou způsobeno snížením předčasných úmrtí na kardiovaskulární choroby. Střední délka života, která je často nazývaná „nadějí dožití“, je vyjádřena počtem roků, který ještě osoba prožije za předpokladu, že po dobu dalšího života, nedojde ke změně řádu vymírání, který je sestaven pro daný kalendářní rok či delší období. Faktor délky života je často uváděn pod pojmem „průměrná délka života“ či „naděje na dožití při narození“. Ukazatel vyjadřuje předpokládanou délku života právě narozeného jedince při naplnění úmrtnostních předpokladů. Příkladem střední délky života je rok 2002, ve kterém byla předpokládaná délka života 72,1 let pro muže. Jedinec narozený v roce 2002 by měl hypoteticky žít 72,1 let. Délka života je dle zmíněného kritéria upravovaná po kojeneckém a dětském věku. Pokud jedinec překoná toto rizikové období, jeho šance na delší život se zvyšují zpravidla o rok a půl. Příkladem je muž narozený v roce 2002, který překonal rizikové období, má šanci na dožití 73,5 let. Následující tabulka představuje naději na dožití při narození v České republice od roku 2005 do roku 2012. Graf č. 1: Naděje dožití při narození 82 80 78 76 Muži 74
Ženy
72 70 68 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: ČSÚ (upraveno autorem Hybš, 2015) Z grafu je patrný setrvalý růst věkové hranice naděje na dožití, který je způsoben poklesem úmrtnosti na onemocnění oběhové soustavy. U žen byla úmrtnost velkou měrou ovlivněna zlepšením léčby nádorových onemocnění. Vyšší hranice délky života je pozitivně ovlivněna 39
dostupností moderní zdravotnické techniky, účinných léčiv, stimulací výkonů zdravotnických služeb. Velký přínos ke zvyšování věkové hranice je spojen se změnou životního prostředí a životního stylu. Česká republika stále zaostává za vyspělými státy Evropské unie. Ačkoliv došlo k výraznému poklesu úmrtnosti, Česká republika nedosahuje ani průměrné hodnoty v rámci ukazatelů EU. 2.10.2 Úmrtnost Posledních deset let je v České republice spojeno s klesající tendencí v celkové úmrtnosti. Z následujících grafů je patrný pokles celkové úmrtnosti o 20 % u mužů i žen ve všech nejčastějších příčinách úmrtí. Graf č. 2: Celková úmrtnost u mužů v letech 2005 – 2012 na 100 tisíc obyvatel
Úmrtnost u mužů 1150 1100 1050 1000
Úmrtnost u mužů
950 900
Zdroj: ÚZIS ČR (upraveno autorem, Hybš 2015) Graf č. 3: Celková úmrtnost u žen v letech 2005 – 2012 na 100 tisíc obyvatel
Úmrtnost u žen 700 600 500 400 Úmrtnost u žen
300 200
100 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zdroj: ÚZIS ČR (upraveno autorem, Hybš 2015)
40
Ukazatel úmrtnosti je základním faktorem, který charakterizuje zdraví společnosti. Jednotlivé příčiny úmrtí mají rozdílné zastoupení u mužů a žen. Grafy 4 a 5 znázorňují četnost úmrtí na specifické příčiny. Mezi hlavní patří kardiovaskulární onemocnění. Graf č. 4: Příčiny úmrtí u mužů v ČR v roce 2012 – jejich podíl v %
Muži 10%
8% 4% 6%
Kardiovaskulární onemocnění
45%
Nádory Dýchací nemoci
27%
Trávicí nemoci Vnější příčiny Ostatní příčiny
Zdroj: ÚZIS ČR (upraveno autorem, Hybš 2015) Graf č. 5: Příčiny úmrtí u žen v ČR v roce 2012 – jejich podíl v %
Ženy 4% 5%
12%
4%
Kardiovaskulární onemocnění
49%
Nádory Dýchací nemoci
26%
Trávicí nemoci Vnější příčiny Ostatní příčiny
Zdroj: ÚZIS ČR (upraveno autorem, Hybš 2015) Nejvýraznější rozdíly jsou patrné u onemocnění oběhové soustavy – kardiovaskulárních onemocnění. O 5 % více žen než mužů podlehne této chronické chorobě. Ostatní příčiny jsou v přibližné procentuální shodě mezi oběma pohlavími.
41
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je stále vysoká. Trend posledních let má
snižující se procento úmrtnosti na choroby oběhového systému, ale i přesto je v České republice na prvním místě v příčinách úmrtí. Graf č. 6: Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ČR v roce 2013
Nemoci oběhové soustavy Chronická iscemická choroba srdeční
23%
Akutní infarkt myokardu
41%
3%
Selhání srdce mozkový infarkt
4% 5%
12%
cévní mozková příhoda neurčená jako krvácení nebo infarkt jiná cévní onemocnění mozku
6% 6%
ateroskleróza ostatní
Zdroj: ČSÚ (upraveno autorem, Hybš 2015)
Úmrtnost na nádorová onemocnění se řadí na druhé místo v žebříčku příčin úmrtí
v České republice. Klesající tendence je zapříčiněna zkvalitněním diagnostické péče. V posledních deseti letech došlo ke snížení úmrtnosti na zhoubné nádory o 17 % u mužů a u žen o 14 Nejčastějšími zhoubnými novotvary jsou dle grafu nádory průdušek, plic, tlustého střeva, slinivky břišní a prsu. Graf č. 7: Úmrtnost na nádorová onemocnění v ČR v roce 2013
Nádorová onemocnění ZN průdušky a plíce ZN tlustého střeva
20%
39%
ZN slinivky břišní
8%
ZN prsu ZN předstojné žlázy ZN žaludku ZN ledvin mimo pánvičku
4% 4% 3%
4%
7% 5%
6%
ZN bez určení lokalizace
ZN konečníku Ostatní
Zdroj: ČSÚ (upraveno autorem, Hybš 2015) 42
Onemocnění dýchací soustavy zaznamenávají v posledních deseti letech setrvalý stav bez výkyvů. Úmrtnost v České republice na dýchací choroby jsou ve srovnatelné míře s Evropskou unií.
Trend úmrtnosti na choroby trávicí soustavy má nízký podíl na celkové úmrtnosti. V posledních pěti letech došlo ke stabilizaci vývoje a k mírnému poklesu. Ačkoliv se jedná a sestupný trend, v grafu zůstává alarmující četnost úmrtí na následky velkého příjmu alkoholických nápojů.
Graf č. 8: Úmrtnost na onemocnění trávicí soustavy v ČR v roce 2013
Onemocnění trávicí soustavy Alkoholické onemocnění jater fibróza a cirhóza jater
30%
33%
akutní zánět slinivky břišní paralytický ileus a střevní neprůchodnost bez kýly vaskulární onemocnění střeva
11% 6%
6%
dvanáctníkový vřed
4%
žaludeční vřed
5% 5%
Zdroj: ČSÚ (upraveno autorem, Hybš 2015) Lidé v České republice nemají aktivní přístup k prevenci civilizačních onemocnění. Česká republika ve většině případů dosahuje podprůměrných výsledků v prevenci chronických onemocnění v porovnání s vyspělými státy světa. Částečná změna životního stylu, pohybová aktivita, úprava stravy a přístupu k sobě samému, může přinést pozitivní posun v boji proti rizikovým faktorům, které ohrožují moderní dobu. 2.10.3 Nemocnost Nemocnost je ukazatel, který hodnotí zdravotní stav obyvatelstva. Statistické údaje jsou sbírané pro delší období, typicky pro jeden rok. Nemocnost měří, čím a jak často lidé onemocní.
43
Kardiovaskulární onemocnění
Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčiny hospitalizace c České republice. Ženy jsou hospitalizované pro kardiovaskulární choroby ve 12 % případů z celkového množství hospitalizací. Muži z 18 % případů. Posledních deset let nemocnost kardiovaskulární soustavy klesá, ale stále zůstává na prvním místě v příčinách hospitalizace. Graf č. 9: Hospitalizace pro kardiovaskulární onemocnění v roce 2012
Kardiovaskulární onemocnění hypertenzní nemoci
22%
ischemické nemoci
10%
cévní onemocnění mozku
65%
ostatní příčiny hospitalizace
3%
Zdroj: ÚSIZ ČR (upraveno autorem, Hybš 2015) Z grafu vyplývá, že v roce 2012 bylo hospitalizováno 35 % populace pro onemocnění kardiovaskulární soustavy.
Nádorová onemocnění
Nádorová onemocnění jsou druhým nejčastějším případem hospitalizace. Posledních deset let je zaznamenán trvale vzestupný trend, který nabývá hodnoty 6 %. U mužů se jedná o přírůstek 5,8 %, u žen o 6,1 %. Největší dynamiku vzestupu představují u mužů nádory tlustého střeva, prostaty a u žen nádory plic a prsu. Následující grafy představují nejčastější typy nádorových onemocnění u mužů a žen. Rakovina prostaty u mužů má alarmují vzestupnou tendenci. Za posledních deset let incidence vzrostla o 25 %. Od roku 1994 dokonce o necelých 50 %. Nádory tlustého střeva jsou v delším časovém srovnání na vzestupné úrovni. Celkové hodnoty v České republice stouply od roku 1994 o 18 %. Nádory prsu jsou nejčastější příčinou hospitalizace v oblasti nádorových onemocnění u žen. Posledních deset let mají vzestupný trend, který vzrostl o 10 %. Rakovina prsu je častou příčinou úmrtí z důvodu pozdního zahájení léčby, vyplývající z podceňování prevence samotnými ženami.
44
Graf č. 10: Typy nádorových onemocnění u mužů
Typy nádorových onemocnění u mužů 1% 4%
2%
10% Rakovina prostaty Rakovina tlustého střeva Rakovina varlat Rakovina konečníku Rakovina močového měchýře Ostatní
51% 32%
Zdroj: www.partners.cz (upraveno autorem, Hybš 2015) Graf č. 11: Typy nádorových onemocnění u žen
Typy nádorových onemocnění u žen 23%
Rakovina prsu Rakovina hrdla děložního
58% 9%
10%
Rakovina tlustého střeva Ostatní
Zdroj: www.hpb.cz (upraveno autorem, Hybš 2015)
Cukrovka
Chronické neinfekční onemocnění, které je ovlivnitelné zdravým životním stylem a adekvátní pohybovou aktivitou. Dříve byla cukrovka typická pro populaci starší 45 let. V současné době však postihuje i děti a dospívající. V České republice je zaznamenáno 7 % obyvatel, kteří trpí diabetem. Cukrovka zhoršuje kvalitu života a stává se častou příčinou úmrtí. Každoroční přírůstek v České republice činí dvacet tisíc nový případů onemocnění diabetem.
45
Graf č. 12: Vývoj počtu léčených diabetiků a nových případů, ČR v letech 2005 – 2012
Nové případy zjištěných onemocnění 900 000 800 000 700 000 600 000
500 000
Nové případy zjištěných onemocnění
400 000 300 000 200 000 100 000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zdroj: ÚSIZ ČR (upraveno autorem, Hybš 2015) V současné době roste množství chronických komplikací základní formy onemocnění. Jedná se o komplikace postižení sítnice oka, ledvin a dolních končetin. Včasná léčba a změna životního stylu snižuje riziko vážného poškození organismu a případného předčasného úmrtí.
2.11 Nemocnost V textu výše jsem uvedl nejčastější nemoci, které jsou příčinou hospitalizace. Data, charakterizující nemocnost, jsou alarmující a v mnoha případech jde o zanedbanou prevenci, která vychází z vlastního přístupu člověka k sobě samému. Mezi další významné faktory, které vedou k hospitalizaci, jsou alergie, nemoci pohybového ústrojí, infekční nemoci, úrazy, nemoci z povolání, sebevraždy, atd. Následující grafy shrnují příčiny hospitalizací v České republice v roce 2012.
46
Graf č. 13: Hospitalizovaní muži v ČR podle skupin onemocnění v roce 2012
Muži 3%
Infarkt Novotvray Nemoci nervové soustavy Nemoci oběhové soustavy Nemoci dýchací soustavy Nemoci trávicí soustavy Nemoci močové a pohlavní soustavy Nemoci svalové a kosterní soustavy Poranění a otrvay Ostatní
3%
10%
23%
18%
11% 8%
8%
6%
10%
Zdroj: ÚSIZ ČR (upraveno autorem, Hybš 2015) Druhy příčin hospitalizací jsou stejné u mužů i žen. Hospitalizovanost mužů představuje graf č. 13. Nejčastější příčina hospitalizace u mužského pohlaví jsou kardiovaskulární onemocnění, poranění a otravy. Ženy jsou hospitalizovány nejvíce s kardiovaskulárními chorobami, nemocemi močových cest a pohlavních orgánů,, které zahrnují také těhotenství, porod a šestinedělí. Procentuální podíl příčin hospitalizací u žen zobrazuje graf č. 14. Graf č. 14: Hospitalizované ženy v ČR podle skupin onemocnění v roce 2012
Ženy 2%
2%
8% 40%
12% 5% 8% 6%
8%
9%
Zdroj: ÚSIZ ČR (upraveno autorem, Hybš 2015)
47
Infarkt Novotvray Nemoci nervové soustavy Nemoci oběhové soustavy Nemoci dýchací soustavy Nemoci trávicí soustavy Nemoci močové a pohlavní soustavy Nemoci svalové a kosterní soustavy Poranění a otrvay Ostatní
2.12 Determinanty zdraví V následující podkapitole charakterizuji determinanty zdraví, které jsou důležitým faktorem ve vývoji české populace. V rámci své práce se zaměřím na témata spojená s životním stylem, mezi která patří výživa, pohybová aktivita, nadváha a obezita, kouření, alkohol, hypertenze a faktory pracovního prostředí.
Výživa
V porovnání s doporučeními Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO) je populace v České republice podprůměrná v pozitivních faktorech ovlivňujících zdraví člověka. Česká republika má ve všech věkových kategoriích zvýšený příjem tuků a jednoduchých cukrů. Vysoký podíl cholesterolu a sodíku. Nízké negativní hodnoty zaznamenává příjem minerálních látek a stopových prvků. Ve stravě české populace chybí dostatek ovoce a zeleniny. Děti do jedenácti let v 30 % nesnídají, u mladistvých nad patnáct let je procento absence snídaně vyšší než 55 %. Podprůměrné výsledky v hodnocení jsou v České republice spojeny s nevyváženou skladbou stravy, nadměrným příjmem vysoce energetické stravy, konzumací soli, nedostatkem ovoce a zeleniny a nepravidelným stravováním. Následující tabulka č. 2 představuje srovnání výživových ukazatelů v české populaci s doporučeními WHO. Šetření bylo realizováno na reprezentativním vzorku populace ČR v letech 2003 – 2006.
Zdroj: Doporučení WHO, Studie SISP (upraveno ÚSIZ ČR)
48
18 17 16 16 13 16 11 12 12 14
3 4 5 4 7 4 6 4 6 4
209 230 284 261 255 281 223 265 254 281
>400 (g/d)
Ovoce, zelenina
54 53 51 51 49 50 44 47 44 49
Sodík < 2 (g/d)
15 15 15 16 15 16 14 15 14 15
Cukry < 10
36 37 38 38 40 40 39 40 39 39
55 – 75 %
Sacharidy
10 – 15 %
Nasycené mastné kyseliny < 10
13 12 12 12 13 13 13 13 12 13
Tuky 15 – 30%
Děti 4 – 6 let Děti 7 – 10 let Chlapci 11 – 14 let Dívky 11 – 14 let Muži 15 – 17 let Ženy 15 – 17 let Muži 18 – 59 let Ženy 18 – 59 let Muži 60 a více let Ženy 60 a více let
Bílkoviny
WHO
Doporučení
Tabulka č. 2: Srovnání výživových ukazatelů v populaci ČR s doporučeními WHO
Studie WHO potvrzují neadekvátní stravovací návyky české populace. Pouze v jednom ukazateli je Česká republika na srovnatelné hodnotě s doporučeními WHO, jedná se o podíl bílkovin. U ostatních ukazatelů nebylo dosaženo optimálního příjmu v žádné věkové kategorii.
Pohybová aktivita
Pohyb je základní fyziologická potřeba, která přináší zdravotní benefity. Nedostatečná fyzická aktivita přispívá ke vzniku vážných civilizačních onemocnění. Dle studie WHO inaktivita přispívá ke vzniku 16 % případů rakoviny tlustého střeva, 15 % cukrovky 2. typu, 10 % rakoviny prsu a k 21 % ischemické choroby srdeční. Záznamy o pohybové aktivitě české populace jsou ve srovnání s vyspělými státy světa průměrné. Více než 32 % dospělé populace v České republice má velmi nízkou pohybovou aktivitu a současné trendy ukazují neustálý pokles fyzické aktivity. Studie pohybové aktivity dokazují přírůstek inaktivity mezi 2005 a 2010 o 7 % u mužů a 12 % u žen. Nedostatek pohybové aktivity přispívá k obezitě, nadváze a chronickým onemocněním. Zdravý životní styl je diskutovaným tématem. S teorií se setkáváme denně, ale zavedení do praxe je pro českou populaci „během na dlouhou trať“.
Nadváha a obezita
Body zmíněné výše, výživa a pohybová aktivita, jsou důvodem ke vzniku obezity a nadváhy. Česká dospělá populace trpí ve více než 57 % nadváhou či obezitou. U žen je postiženo obezitou 25 % populace u mužů je postižení 22%. Procentní nárůst obezity je spojen s posledním desetiletím. Graf č. 15: Podíl mužů 15+ let s nadváhou a obezitou v letech 1993 – 2008 v ČR
%
Muži 70 60 50 40 30 20 10 0
1993
1996
1999
2002
2008
Obezita
10,4
10,4
15
13,4
17,3
Nadváha
44,1
40,1
41,8
42,5
45,2
Zdroj: SZÚ ČR (upraveno autorem, Hybš 2015) 49
Z grafů, které charakterizují vývoj obezity a nadváhy v České republice u dospělé populace, je patrná rostoucí tendence. Graf č. 16: Podíl žen 15+ let s nadváhou a obezitou v letech 1993 – 2008 v ČR
%
Ženy 50 40 30 20 10 0
1993
1996
1999
2002
2008
Obezita
12,3
12,1
13,6
16,1
17,5
Nadváha
28
29,1
30
30,4
29
Zdroj: SZÚ ČR (upraveno autorem, Hybš 2015)
Tabák a kouření
Kouření má mnoho důvodů. Jedná se o trend, který je spojen s odpočinkem, posezením s přáteli, ale také se stresem. Všechny tyto faktory, ať už jsou pozitivní či negativní, představují způsob života jedince. Studie posledních let ukazují, že v České republice kouří 30 % populace. Největší podíl kuřáků je ve věkové skupině 15 – 24 let. Z celkové populace je větší procento kuřáků mužů. U dívek se větší procentuální podíl objevuje mezi 13 – 15 lety. V České republice se za rok vykouří více než 21 miliard cigaret. Každoroční úmrtí na důvody spojené s kouřením činí hodnotu 18 000 osob, což znamená 350 lidí za týden. Průměrné zkrácení života kuřáka je o 15 – 18 let. Kouření přispívá ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Alkohol
Spotřeba alkoholu v České republice dlouhodobě roste. V posledních dvaceti letech došlo k nárůstu spotřeby alkoholických nápojů o trojnásobek. Dle výzkumů WHO a Evropské komise činí množství alkoholu na jednoho dospělého obyvatele České republiky 16,6 litrů, což je větší objem z celé Evropské unie, kde je průměrná spotřeba na jednoho obyvatele v průměru 12,5 litru.
50
Pití nadměrných dávek (%)
Abstinence v posledním roce (%)
Škodlivé pití (%)
Roční spotřeba v litrech alkoholu
Denní spotřeba v gramech alkoholu
Pohlaví Muž Žena
Zdravotně rizikové průměrné denní dávky (%)
Tabulka č. 3: Indikátory konzumace alkoholu podle pohlaví v ČR v roce 2010
26,2 13,6
17,5 4,9
3,3 6,9
12,5 2,7
13,6 4,6
29,5 10,0
Zdroj: SZÚ (upraveno autorem, Hybš 2015) Zdravotně rizikové denní dávky alkoholu se pohybují nad limitem 40 g pro muže a 20 g pro ženy. Rizikoví konzumenti jsou u mužů ve 26 % a u žen ve 13 %. Nadměrné dávky alkoholu jsou spojeny s pěti sklenkami alkoholu na posezení. Tento ukazatel vykazuje procentuální podíl u mužů 17 % a u žen 5 %. Množstevní podíl abstinentů je v posledních letech velmi nízký. Ukazatel abstinence je ve velké míře závislý na pohlaví. U žen je míra abstinence dvojnásobná oproti mužům. Škodlivé pití alkoholu zahrnuje i osoby závislé na alkoholu. Častější výskyt se objevuje u mužů, u osob se základním vzděláním, u nezaměstnaných a u osob s nízkým sociálním postavením. Nadměrné užívání alkoholu se podílí na vzniku kardiovaskulárních chorob, neuropsychiatrických poruch a onemocnění trávicího traktu.
Hypertenze
Vysoký krevní tlak je nejvýznamnější rizikový faktor, který je příčinou řady civilizačních onemocnění. Tímto problémem je postižena polovina mužské populace a více než třetina ženské populace České republiky. Výskyt vysokého krevního tlaku od počátku tisíciletí stále narůstá. V posledních deseti let byl nárůst počtu jedinců s hypertenzí, kteří byli pod dohledem praktického lékaře, o 40 %. Necelé dva miliony lidí v České republice trpí vysokým krevním tlakem.
Faktory pracovního prostředí
V posledních deseti letech je zaznamenán nárůst počtu osob, kteří vykonávají fyzicky nadměrnou a jednostrannou práci. Faktory, které tvoří pracovní prostředí, jsou jedním z hlavních determinantů, které ovlivňují zdraví člověka. V roce 2013 bylo diagnostikováno množství nemocí, které ohrožují periferní nervy. Příčinou je nadměrná jednostranná zátěž končetin. Rizikovými místy se pro rok 2013 staly podniky s 500 a více zaměstnanci, kde je nedostatečná péče o zdraví a prevence chronických onemocnění zaměstnanců.
51
3.
Metodika práce
3.1
Cíle práce
Cílem práce je na základě písemného dotazníku, který se zabývá současným stavem pracovních podmínek a zdravotního stavu zaměstnanců, sestavit návrh programu, který lze uplatnit v rámci firemní kultury v oblasti péče o zaměstnance, potažmo o jejich zdraví. Cílem programů je eliminace nežádoucích faktorů, které ohrožují českou populaci v rámci „sedavého“ zaměstnání.
3.2
Úkoly práce
Pro sestavení kvalitního a realistického návrhu primární prevence chronických onemocnění je nutné nastudovat řadu odborné literatury a uskutečnit dílčí kroky: 1.
podrobná rešerše literatury zabývající se pohybovými aktivitami, chronickým onemocněním, péčí o zaměstnance, problematikou sedavého zaměstnání a dalšími tématy souvisejícími s prevencí chronických onemocnění v prostředí firemní kultury,
2.
konstrukce a analýza dotazníku o kvalitě života,
3.
metodou náhodného výběru zvolit reprezentativní vzorek
4.
vyhodnocení dotazníku a stanovení současného životního stylu populace na vhodném vzorku respondentů,
5.
nafocení a zpracování cviků, které mohou být použity v pracovním i domácím prostředí,
6.
sestavení návrhu na preventivní opatření civilizačních chorob v rámci firemní kultury.
3.3
Určení výzkumu
Analýza problematiky prevence a péče o zaměstnance ve firmách nabývá
podoby
aplikovaného výzkumu, který dle Dvořáčka (2012) provádí zkoumání za účelem získání nových informací, které jsou směřovány k praktickému a specifickému cíli. Tato diplomová práce je postavena na principu případové studie, která využívá kvalitativní a kvantitativní metody sběru data těmi jsou: -
Analýza textů a dokumentů
-
Dotazník
52
3.4
Design výzkumu
Design výzkumu této diplomové práce je postaven na definování účelu, kterým je analýza současné situace v oblasti péče o zdraví v České republice a v organizacích sídlících na území ČR vhodná k sestavení návrhu programu na prevenci civilizačních onemocnění v rámci firemní kultury. Výzkum této diplomové práce byl rozdělen na tři fáze: 1.
Literární rešerše
2.
Sběr a analýza dat,
3.
Tvorba doporučení a návrhu.
Literární rešerše byla zaměřena na teoretické pojednání o pohybové aktivitě, životním stylu, hypokinezi, civilizačních onemocnění, problematice sedavého zaměstnání, posturálních stereotypech, ergonomii pracoviště a péči o zaměstnance. Pochopení těchto témat je zcela zásadní, neboť vysvětlují problematiku a napomáhají k vytvoření návrhu na opatření týkající se prevence civilizačních onemocnění. Fáze literární rešerše byla uskutečněna v době od října do prosince 2014. Druhá fáze sběru a analýzy dat proběhla na přelomu roku 2014. Tištěný dotazník byl sestaven v prosinci roku 2014 a rozdán a sesbírán v lednu 2015. Třetí fáze týkající se tvorby návrhu byla realizována od února 2015 do března 2015.
3.5
Použité metody
3.5.1 Analýza textů a dokumentů Analýzy textů a dokumentů bylo využito pro zkoumání dat týkající se statistických ukazatelů v oblasti zdraví, nemocnosti a úmrtnosti v České republice. Z databáze Českého statistického úřadu, Státního zdravotnického ústavu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR byla použita sekundární data, která posloužila k analýze zdravotní situace na území České republiky.
53
3.5.2 Dotazník Výzkumnou metodou pro dotazování respondentů jsem zvolil tištěný dotazník. Dotazník byl sestaven formou uzavřených otázek a rozdán vybranému reprezentativnímu vzorku respondentů. Výsledky z uzavřených otázek posloužily ke snadnější kvantifikaci dat. 3.6.3 Popis výzkumného souboru Výzkumný soubor v rámci diplomové práce je tvořen zaměstnanci z pěti českých firem. Vzorek sta respondentů je složen z mužů a žen ve věkovém rozmezí od dvaceti pěti do šedesáti let a je vybrán náhodným způsobem. Předmětem práce je prevence zdraví v rámci firemní kultury a to především ve firmách, ve kterých u zaměstnanců převažuje během pracovní doby poloha vsedě. Výběr firem byl směřován k faktoru sedavého zaměstnání. Písemné dotazníky se ukázaly jako podstatný zdroj informací, který objasnil pohled respondentů na vlastní zdraví. Výzkumnou metodou pro dotazování respondentů jsem zvolil tištěný dotazník. Dotazník byl sestaven formou uzavřených otázek a rozdán vybranému reprezentativnímu vzorku respondentů. Výsledky z uzavřených otázek posloužily ke snadnější kvantifikaci dat. 3.6.4 Sběr dat Respondenti měli 14 dnů na vyplnění dotazníků. Tištěný dotazník byl rozdán a sesbírán v lednu roku 2015. Celkem bylo rozdáno 218 dotazníků v pěti firmách v časovém rozmezí 1,5 měsíce. 3.6.5 Analýza dat Návratnost dotazníku byla 51 %, z toho se celkem 12 dotazníků nedalo pro účely práce využít. Ze získaných dat byly vytvořeny výsečové grafy, které vyjadřují procentuální podíly jednotlivých odpovědí. Z konečných výsledků bylo možné přistoupit k vytvoření adekvátních závěrů. Pilotní výzkum byl proveden před samotným kvantitativním výzkumem na vzorku pěti respondentů, aby byla otestována platnost a srozumitelnost otázek v písemném dotazníku.
54
4.
Výsledková část
Výsledková část mé diplomové práce vychází z písemného dotazníku, který byl předložen vzorku respondentů, kteří reprezentují pět firem. Firmy mají sídla v Praze. Oblasti činností jsou cestovní ruch, stavebnictví, vývoj medicínských technologií, telekomunikační sítě a nakladatelská a vydavatelská činnost. Firmy použité v diplomové práci si nepřály být jmenovány. Jednotlivé otázky z písemného dotazníku byly zpracovány a získané výsledky jsou znázorněny pomocí výsečových grafů. Následující tabulka shrnuje procentuální zastoupení odpovědí získaných písemným dotazováním. Tabulka č. 4: Výsledky dotazníku Legenda: Hodnoty pod písmeny A,B,C,D udávají vždy počet respondentů, kteří odpověděli právě tou odpovědí, která byla označená daným písmenem.
1) Kolik hodin denně pracujete?
A 47
B 36
C 12
D 5
2) Jak dlouho již máte tuto práci?
13
21
56
10
3) Jak vypadá Vaše obvyklá pracovní poloha?
87
11
0
2
4) Kolik hodin za den přibližně strávíte v této poloze?
0
0
2
98
5) Jakou pomůcku nejčastěji používáte v pracovní době? 5
83
0
11
6) Kolik hodin za týden strávíte odpočinkem?
2
15
49
44
7) Jakou formou trávíte svůj odpočinek?
23
58
9
10
8) Vyžaduje vaše práce velké množství fyzické námahy?
0
0
27
73
9) Vyžaduje vaše práce nepříjemné fyzické polohy?
2
13
20
65
10) Vyskytují se při výkonu vaší práce stresové situace?
64
18
10
8
4
38
31
27
12) V které oblasti těla pociťujete nejčastěji potíže?
33
46
5
16
13) Jak byste popsali své fyzické zdraví?
18
27
54
1
14) Jak byste popsali své psychické zdraví? 15) Jak byste popsali své spaní?
72 21
25 38
3 33
0 8
11) V které části dne pociťujete nejčastěji potíže pohybového aparátu?
55
16) Během posledního měsíce, jak často jste se cítili unavení? 17) Během posledního měsíce, jak často jste měli potíže usnout? 18) Během posledního měsíce, jak často jste vnímali déletrvající psychické obtíže?
0
16
65
19
3
49
39
9
31
48
18
3
19) Během posledního měsíce, jak často jste pociťovali bolesti pohybového aparátu?
2
30
37
31
20) Během posledního měsíce, kolik dní jste měli bolesti zad?
6
55
27
12
21) Během posledního měsíce, kolik dní jste měli bolesti zápěstí, paží či ramen?
17
61
22
0
Zdroj: Hybš, 2015
4.1
Grafické znázornění výsledků písemného dotazníku
Graf č. 17: Pracovní doba
Graf č. 18: Druh práce
1. Kolik hodin denně pracujete?
12%
2. Jak dlouho máte tuto práci?
5%
10%
6 - 8 hodin
47%
13% 21%
8 - 10 hodin 10 - 12 hodin
36%
12 a více hodin
6 měsíců 1 - 2 roky 2 - 5 let
56%
Zdroj: Hybš, 2015
Déle než 5 let
Zdroj: Hybš, 2015
Převažující část dotazovaných dodržuje osmihodinovou pracovní dobu. Celkových 17 % respondentů denně tráví v práci deset a více hodin. Zajímavostí zůstává, že pouhých 10 % dotazovaných zůstává v daném pracovním poměru déle než pět let. Snahou každého podniku je vytvořit loajální a stabilní pracovní tým. Z grafu č. 18 je patrna nestálost pracovníků, kterou je třeba eliminovat. Důvody rozvázání pracovních poměrů nejsou předmětem této diplomové práce, ale je třeba zmínit, že pečlivá podpora péče o zdraví, je v mnoha případech klíčem k úspěchu.
56
Graf č. 19: Pracovní poloha
Graf č. 20: Strávený čas v pracovní poloze
3. Jak vypadá Vaše obvyklá pracovní poloha? Sed 0%
4. Kolik hodin za den přibližne strávíte v této poloze? Méně než 1 0% 2%0% hod/den 1 - 2 hod/den
2%
11%
Řízení automobilu Stoj
87%
2 - 4 hod/den
Jiná
98%
Zdroj: Hybš, 2015
4 a více
Zdroj: Hybš, 2015
Pracovní doba většiny dotazovaných respondentů probíhá v poloze vsedě, ve které tráví více než čtyři hodiny denně, celých 98 %, jak je patrné z grafu č. 20. Sed je determinující polohou současnosti, která vede k přetěžování svalů šíje, krku, svalů podél a v bederní oblasti. Ačkoliv si člověk zátěž neuvědomuje, dochází k neustálé námaze organismu. Následující graf č. 21 znázorňuje frekvenci používaných pomůcek během pracovní doby. 84 % dotazovaných využívá především počítač. Tato otázka potvrzuje tvrzení o neustálém přetěžování organismu v poloze vsedě. Graf č. 21: Využívání pomůcek v pracovní době 5. Jakou pomůcku nejčastěji používáte v pracovní době?
11%
5%
0%
Telefon Počítač
84%
Psací potřeby Jiné
Zdroj: Hybš, 2015 Grafy č. 22 a č. 23 znázorňují množství času a formu odpočinku, který obvykle respondenti zvolí k regeneraci organismu. Největší četnost byla zaznamenána u odpovědi 4–8 hodin odpočinku týdně. Průměrně zaměstnanci analyzovaných firem nestráví ani hodinu denně aktivním či pasivním odpočinkem. Alarmujícím ukazatelem je forma odpočinku, která je z 58 % sledování televize. Četba a sledování televize je pasivní forma odpočinku, která přinese uvolnění po psychické stránce, nikoliv po stránce fyzické. Aktivní fyzický odpočinek je nutný ke kompenzaci namáhavých poloh během pracovní doby. Přispívá k pohybové zdatnosti, psychické pohodě a ochraně zdraví. Nedostatečný odpočinek má kontraproduktivní účinky,
57
které se projeví na pracovním nasazení. Snahou managementu organizací by měla být podpora aktivního odpočinku v pracovní i mimopracovní dobu. Graf č. 22: Týdenní odpočinek
Graf č. 23: Forma odpočinku
6. Kolik hodin za týden strávíte odpočinkem?
2% 40%
14%
Neodpočívám
7. Jakou formou trávíte svůj odpočinek?
9%
10%
1 - 4 hodiny
Více jak 8 hodin
Zdroj: Hybš, 2015
Četba Sledování televize
58%
4 - 8 hodin
44%
23%
Manuální práce Sportovní aktivita
Zdroj: Hybš, 2015
Z odpovědí respondentů na otázky týkající se fyzické námahy a polohy( grafy č. 24 a č. 25) vyplývá, že v rámci své práce nezatěžují organismus nepřiměřenou fyzickou námahou. Pozitivní faktor, který lze kompromitovat neadekvátní a dlouhodobou polohou těla v pracovní době. Pro laika jsou odpovědi pozitivní. Profesionál vidí nedostatečné obeznámení s danou problematikou. Graf č. 24: Fyzická námaha
Graf č. 25: Nepříjemné fyzické polohy
8. Vyžaduje Vaše práce velké množství fyzické námahy?
9. Vyžaduje vaše práce nepříjemné fyzické polohy ? Ano
Ano
Spíše ano
Spíše ano
Spíše ne
Spíše ne
Ne
Ne
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Respondenti nevnímají fyzickou námahu jako faktor, který ohrožuje zdraví. Naopak psychický tlak a stres považují za značně nepříznivý faktor ovlivňující jejich pracovní nasazení. Starostí zaměstnavatelů by měla být eliminace přílišného psychického vypětí a snaha o výchovu vyrovnaných zaměstnanců. Péče o personál je důležitým prvkem k úspěšnému vývoji organizace. I minimální pohybová aktivita napomáhá při zvýšeném nervovém vypětí. Uvolňuje tělo i mysl a navrací člověku zdravý pohled na věc.
58
Graf č. 26: Psychická námaha 10. Vyskytují se při výkonu vaší práce stresové situace ?
10%
8% Ano Spíše ano
18%
64%
Spíše ne Ne
Zdroj: Hybš, 2015 Odpovědi na otázku „Vyskytují se při výkonu práce stresové situace?“ znázorňuje graf č. 26, ve kterém je patrná převaha výskytu stresových situací. Odpovědi „Ano“ a „Spíše ano“ uvádí více než 80 % dotazovaných respondentů. U necelých 20 % se stresové situace nevyskytují. Graf č. 27: Obvyklá denní doba potíží pohybového aparátu 11. V které části dne pociťujete nejčastěji potíže pohybového aparátu ?
4% 27%
Před příchodem do práce
38%
31%
Během pracovní doby Po odchodu z práce Večer
Zdroj: Hybš, 2015 Fyzické potíže před příchodem do práce mají 4 % dotazovaných. Většinové procento získaly odpovědi charakterizující přetížení organismu během pracovní doby s následky, které se vyskytují i po odchodu z práce. Nejvíce ohroženými oblastmi sedavého zaměstnání jsou svaly šíje, krku, svalů podél a v bederní oblasti. Oblasti, ve kterých respondenti pociťují nejčastěji potíže, znázorňuje výsečový graf č. 28.
59
Graf č. 28: Oblasti těla s nejčastějšími potížemi 12. V které oblasti těla pociťujete nejčastěji potíže ?
16%
Záda
33%
5%
Krk a hlava Horní končetiny
46%
Dolní končetiny
Zdroj: Hybš, 2015 Problémové partie související se sedavým zaměstnáním známé z teorie odpovídají odpovědím tázaných respondentů. Nejčastější problémy se vyskytují v oblasti zad, krku a hlavy. Fyzické zdraví je dle odpovědí získaných z dotazníku u více než poloviny respondentů „Špatné“, naopak psychické zdraví považují za „Velmi dobré“. Paradoxem zůstávají odpovědi na otázky o fyzické a psychické zátěži viz grafy č. 24 a č. 26., podle kterých je většina dotazovaných vystavena psychické zátěži více než fyzické. Psychosomatické problémy plynoucí z takového stavu se zákonitě projevují na zdraví člověka. Grafy č. 29 a č. 30 vyjadřují pocity respondentů, které mají o svém fyzickém a psychickém stavu. Graf č. 29: Fyzické zdraví
Graf č. 30: Psychické zdraví
13. Jak byste popsali své fyzické zdraví ?
0%
14. Jak byste popsali své psychické zdraví ?
3% 1%
18%
Velmi dobré Dobré
54%
27%
Velmi dobré
25%
Dobré
72%
Špatné
Špatné Velmi špatné
Velmi špatné
Zdroj: Hybš, 2015 Nedostatek pohybu a hypokineze jako taková ovlivňuje hladinu hormonu, který má vliv na přirozenou únavu a kvalitu spánku. Následující grafy č. 31, č. 32 a č. 33 charakterizují odpovědi respondentů na otázky týkající se kvality spánku, množstvím únavy, kterou pociťovali za poslední měsíc a potíže, které měli při usínání.
60
Graf č. 31: Kvalita spánku
Graf č. 32: Pocity únavy
15. Jak byste popsali své spaní ?
8%
16. Během posledního měsíce, jak často jste se cítili unavení ?
0%
21%
Velmi dobré
33%
16%
19%
Méně než jeden den 1 - 5 dní
Dobré
38%
5 - 10 dní
65%
Špatné
Více jak 10 dní
Velmi špatné
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Graf č. 33: Potíže usnout 17. Během posledního měsíce, jak často jste měli potíže usnout ?
9% 3% Méně než jeden den
39%
1 - 5 dní
49%
5 - 10 dní Více jak 10 dní
Zdroj: Hybš, 2015 Více než polovina dotazovaných odpověděla kladně na otázku „Jak byste popsali své spaní?“. Počet dnů, kdy u respondentů byla zaznamenána bolest, se ve většině případů, pohybuje v rozmezí 5 – 10 dny. Nejvyšší hodnoty, které byly zaznamenány u počtu dnů, ve kterých měli respondenti problémy s usínáním, se pohybují od jednoho do deseti dnů. Psychické potíže i bolesti pohybového aparátu byly ve většinovém podílu zaznamenány u respondentů v rozmezí 5 – 10 dnů za měsíc. Graf č. 34: Psychické obtíže
3%
Graf č. 35: Bolesti pohybového aparátu
18. Během posledního měsíce, jak často jste vnímali déletrvající psychické obtíže?
18%
31%
Méně než jeden den 1 - 5 dní
19. Během posledního měsíce, jak často jste pociťovali bolesti pohybového aparátu ?
2% 31%
30%
5 - 10 dní
Méně než jeden den 1 - 5 dní 5 - 10 dní
Více jak 10 dní
Více jak 10 dní
48%
37%
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015 61
Bolest zad, bolesti horních končetin, potíže se spánkem, celková únava a bolest organismu souvisí s jednostranným přetěžováním organismu, které může vést k dlouhodobým onemocněním. Veškeré pocity charakterizující přetížení se u dotazovaných respondentů pohybují mezi 1 – 5 dny měsíčně. Lze stručně shrnout, že v průměru každý týden dochází k nepříznivým účinkům sedavého zaměstnání. Graf č. 36: Četnost bolesti zad
Graf č. 37: Četnost bolesti horních končetin
20. Během posledního měsíce, kolik dní jste měli bolesti zad ?
12%
21. Během posledního měsíce, kolik dní jste měli bolesti zápěstí, paží či ramen ?
Méně než jeden den 1 - 5 dní
6%
27%
22%
0%
17%
5 - 10 dní
55%
Méně než jeden den 1 - 5 dní 5 - 10 dní
Více jak 10 dní
Více jak 10 dní
61%
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Analytická část vyjádřila výsledky získané z dotazníku a informací čerpaných ze „Zprávy o zdraví ČR“, kterou každoročně vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Ze získaných dat je patrná nedostatečná primární prevence civilizačních a chronických onemocnění. V české republice je podceňována většina rizikových faktorů, které vedou k nemocem a předčasným úmrtím. Základním rysem pro českou populaci je domácí péče a velmi omezené vnímání rizikových změn organismu. Mezi nejzávažnější choroby v České republice patří kardiovaskulární nemoci, nádorová onemocnění, nemoci trávicí a dýchací soustavy, obezita a cukrovka. V mnoha případech je příčinou vzniku těchto chorob absence preventivních prohlídek, neadekvátní životní styl, nezdravá strava a nedostatečná pohybová aktivita. Během posledních let došlo k velkému rozmachu zdravotnických technologií, které pomáhají eliminovat množství předčasných úmrtí. Snižující se trend úmrtnosti však souvisí pouze s vyspělou péčí v oblasti zdravotnictví. Hlavními ukazateli jsou faktory týkající se nemocnosti, ze kterých vyplývá neutichající a rostoucí trend přílivu hospitalizací. Nejčastější příčiny hospitalizací jsou nemoci oběhové, dýchací a trávicí soustavy. Velké procento zaujímají novotvary či nemoci svalové a kosterní soustavy. Neadekvátním životním stylem a zanedbanou osobní péčí o organismus dochází k podpoře vzniku závažných onemocnění. Není pravidlem, že sportující, zdravě žijící člověk nezemře na jednu ze zmíněných chorob, ale správným přístupem k sobě samému dochází ke snižování procenta vzniku těchto nemocí.
62
Vzhledem k Evropské unii je Česká republika v mnoha oblastech prevence zdraví v podprůměrných hodnotách. Nedostatečná pohybová aktivita, nadměrná konzumace tučných potravin a alkoholu, velké procento lidí s obezitou a nadváhou jsou faktory, které představují pro českou populaci velkou hrozbu, která vede ke vzniku chronických onemocnění a úmrtnosti. Analýza vycházející z písemného dotazníku ukázala nedostatečnou péči zaměstnanců o své zdraví. Většina dotazovaných respondentů dodržuje osmihodinovou pracovní dobu, kterou v mnoha případech tráví v poloze vsedě. Počítač se ukázal jako nejčastější pomůcka, která je v pracovní době využívána. Z dotazníku vyplývá minimální doba, kterou respondenti tráví odpočinkem. Ve většině případů se jedná o odpočinek pasivní – sledování televize. Pouze 10 % dotazovaných tráví dobu odpočinku fyzickým pohybem. Zaměstnanci firem nepovažují svoji práci za fyzicky namáhavou, nýbrž psychickou zátěž pociťuje necelých 70 % respondentů. Nejčastějšími problémovými tělesnými partiemi jsou záda, krk a hlava. Bolestí těchto oblastí těla trpí zaměstnanci během pracovní doby či po odchodu z práce, zpravidla 1 – 5 dnů za měsíc. Spánek a únava, vycházející z nedostatečné pohybové aktivity a hypokineze, jsou ve většině případů pociťovány 1 – 5 dnů za měsíc. Stejná četnost se týká psychických a fyzických problémů. Podstatným jevem dotazníku je nedostatečný aktivní odpočinek, který je podceňován v pracovní i mimopracovní době. Nedostatečná pohybová aktivita má souvislost s únavou, bolesti pohybového aparátu a problémy se spánkem. Důležitým krok k eliminaci těchto rušivých faktorů je v první řadě vlastní přístup člověka a v druhé řadě péče zaměstnavatelů o zdraví svých zaměstnanců. V následující kapitole je navržen plán na podporu péče o zdraví v rámci firemní kultury.
63
5.
Návrh firemního programu v oblasti péče o zdraví
Návrh programu vychází z projektu, který je zaměřen na prevenci, udržitelnost a zlepšení zdraví. Firemní kultura a úspěch firmy závisí především na zdravých a motivovaných zaměstnancích. Jen ti jsou schopni být připraveni na každodenní výzvy pracovního života. To platí nejen pro ředitele, manažery a vedoucí pracovníky, ale samozřejmě pro všechny zaměstnance. Projekt péče o zdraví vychází z odborných studií, dlouholeté individuální praxe i dynamického vývoje v oblasti péče o zaměstnance. Stále častěji se v moderní době objevují případy, kdy lidé tráví nesčetné hodiny v práci, aby vydělali peníze a jednostranným přetěžováním organismu, špatnými návyky, neideálními podmínkami pracovního prostředí a především naprostou ignorací sebe sama poškozují své vlastní zdraví. Bohužel ve většině případů na toto všechno člověk přichází až příliš pozdě, kdy preventivní opatření selhávají a musejí přijít opatření nápravná, rehabilitační. Psychické problémy a civilizační onemocnění v čele s vadným držením těla a obezitou úzce souvisejí s efektivitou a produktivitou samotných zaměstnanců i zaměstnavatelů. Zdravý člověk je připraven překonat veškeré překážky všedního i pracovního dne a dokáže stoprocentně reagovat na dynamický vývoj života a ještě si ho užívat. Projekt je implementací spolupráce s vedením společnosti, jejich zástupců a důkladné analýzy pracovního prostředí, zdravotního rizika i stavů jednotlivých skupin zaměstnanců. Na základě zjištěných informací jsou vytvořeny a navrženy konkrétní preventivní a zdravotní opatření a následná pomoc s jejich realizací. Konkrétní návrhy jsou vytvářeny zcela individuálně podle typologie společnosti a jejích potřeb a mohou být kombinovány v několika programech. Projekt je zaměřen na programy:
Preventivní a zdravotní semináře
Workshopy s přímou intervencí zúčastněných
Koučovaní pro manažery a zaměstnance
Ergonomie pracovního prostředí
Zprostředkování spolupráce s odborníky z lékařského prostředí a jiných odvětví
Průzkumy a vyhodnocení statistik zdraví zaměstnanců
Hlavním cílem ve všech programech je zlepšit povědomí o oblasti zdraví a preventivního přístupu. Na základě zjištěných informací je pak třeba navrhovat řešení v rámci udržitelnosti a 64
zlepšení produktivity zdraví a životní energie. Na principu spolupráce s užším vedením společnosti lze vyvinout účinná preventivní opatření, a to formou vzdělávacích programů i individuálních konzultací.
5.1
Program Hey Day
Jde o unikátní program vytvořený na základě světových trendů v oblasti preventivního přístupu ke zdraví. Utváří tak zcela novou dimenzi firemní kultury. Projekt je zaměřen na:
Identifikaci zdravotních rizik podle typologie zaměstnání
Zdravý životní styl
Vyživovací a stravovací návyky
Speciální preventivní pohybová cvičení
Mentální a psychologický trénink
Projekt Hey Day přináší:
Zlepšení zdraví a produktivity jednotlivců i celé firmy
Méně problémů s nemocnými nebo limitovanými pracovníky
Velmi výrazné úspory nákladů
Zvýšení motivace a výkonnosti zaměstnanců
Zvýšení kvality produktů a služeb
Vyšší loajálnost zaměstnanců
Efektivnější pracovní prostředí
Lepší image na trhu práce a business prostředí
Program Hey Day vychází z podrobného screeningu, který analyzuje pracovní prostředí. Postup screeningu je popsán v následujících bodech:
Analýza pracoviště
Charakter práce, druh práce, procento žen a mužů
Ergonomie pracovního prostředí
Stravovací možnosti
Možnost odpočinku, relax zóna
Identifikace rizik
Návrh řešení
Realizace 65
Sběr dat v místě společnosti cca 2 – 3 hodiny
Spolupráce s personálním oddělením cca 1 hodinu
Rozčlenění do sektorů a oblastí
Zaevidování údajů
Pohovor se zástupci jednotlivých oddělení
Průzkum zaměstnanců (dotazník)
Zpracování údajů a sumarizace
Vypracování konkrétního řešení
Cca 5 hodin na pracovišti
Cca 5 hodin zpracování posudku
Program Hey Day lze rozdělit na šest základních projektů: Hey Day basic 4, Hey Day 4 Group, Hey Day Complete, Hey Day Workshop, Hey Day Training, Teambulding. 5.1.1 Hey Day basic 4 Projekt vychází z přímé intervence účastníků prostřednictvím čtyř seminářů. Semináře jsou založeny na skupinových i individuálních analýzách a na speciálních doporučeních k vlastní prevenci a rehabilitaci. Semináře jsou rozděleny na čtyři okruhy po jedné a půl hodině. Skupiny účastníků jsou podle počtu rozděleny na 6 až 15 osob, 15 až 20 osob a 20 až 30 osob. 5.1.2 Hey Day 4 Group Projekt je rozdělen do 4 dnů. Dny lze čerpat v rozmezí jedenkrát týdně či jedenkrát za čtrnáct dnů. Jedná se o rozšíření verze Basic 4 pro větší počet zaměstnanců. V praxi to znamená, že přednášková činnost se přednáší v místě společnosti po celý den, přičemž se v místě konání semináře střídají skupiny zaměstnanců. Forma seminářů vychází z audiovizuální techniky a názorných materiálů. Semináře jsou přizpůsobeny pro patnáct osob. Délka semináře se pohybuje kolem čtyřiceti pěti minut. 5.1.3 Hey Day Complete Jedná se o rozsáhlý projekt na dobu roční či půlroční spolupráce. Semináře jsou zaměřeny pro skupinu dvaceti posluchačů, které probíhají jednou či dvakrát za měsíc. V rámci projektu Hey Day Complete dochází k individuálním konzultacím na pracovišti, ke zpracování výstupů a k vypracování doporučení. Semináře jsou vedeny specialisty z oborů fyzioterapie, lékařství,
66
ergonomie, nutričního poradenství a pohybového tréninku, speciálním interaktivním způsobem. 5.1.4 Hey Day Workshop Ojedinělý program s přímou intervencí samotných účastníků. Projekt je zaměřen na aktivní cvičení, posturální stabilizaci, aplikaci „pomocníků“ do kanceláře (míčky, overbally, klíny, atd.). Semináře jsou doplněny o soutěže a kvízy. Projekt je vhodný pro zaměstnanecké dny a setkání. Rozsah projektu se pohybuje v rozmezí 4 – 8 hodin. 5.1.5 Hey Day Training Projekt vychází z pravidelných individuálních konzultací, které obsahují:
Počáteční měření
Zdravotní analýzu
Metabolismus
Motoricko – funkční diagnostiku
Pracovní versus životní stereotyp
Ergonomii pracoviště
Identifikaci kritických bodů a jejich analýzu
Kontakty na trenéry s výhodou okamžité konzultace
Asistovaný stretching, individuální posturální korekce a cvičení v kanceláři s vlastními pomůckami
Materiály
5.1.6 Teambulding Jedná se o vícehodinovou či vícedenní akci, která se zaměřuje na preventivní přístupy v problematice zdraví, fitness a wellness. Programy jsou vytvořeny na míru dané společnosti. Semináře probíhají formou zážitkových programů a týmových aktivit, speciálních pohybových her a team-spirit aktivit.
5.2
Activ Zone
Cílem projektu je vytvoření prostoru, ve kterém personál firmy bude moci na chvíli vypnout hlavu, zrelaxovat přetížené tělo, protáhnout zatuhlá záda, zacvičit si speciální cvičení
67
vycházející z odborných znalostí poskytnutých na seminářích, anebo jen tak změnit prostředí a popřemýšlet o nových nápadech. 5.2.1 Analýza pracoviště Součástí diagnostiky pracoviště je ergonomické měření konkrétních pracovních míst, analýza pracovních operací, procesů a jednostranného přetěžování. Zajištění technických kontrolních opatření a změny pracovního postupu či úpravu pracovní náplně. V rámci těchto postupů dochází ke změnám ergonomického nastavení pracoviště, automatizace změn a dodání potřebného doplňujícího vybavení. 5.2.2 Návrh Activ zón Ve společnosti bude proveden průzkum potřeb a analýza mobility zaměstnanců. Na jejich základě je navržena, vyprojektována a realizována speciální zóna, jejímž cílem je aktivní přístup ke kompenzaci hypokineze, zároveň s relaxační složkou pro unavenou a stresovanou mysl. Přímo v působišti společnosti bude vytvořen speciální prostor, který se může několikrát denně stát útočištěm a zdrojem znovunabytí energie potřebné k pracovním výkonům. Activ zone vychází z vytvoření prostoru, ve kterém je možno vypnout hlavu, protáhnout zatuhlá záda, anebo jen tak změnit prostředí a popřemýšlet o nových nápadech. Jedná se o kombinaci relaxačního a aktivního prostředí, které jsou vyprojektovány speciálně pro manažery a zaměstnance. Prostřednictvím ergonomie pracoviště dojde k nastavení podmínek a poloh těla, ve kterých je tělo schopno vykonávat práci maximálně dlouhou dobu. Jedná se o nastavení neutrálních poloh jednotlivých zatěžovaných částí, jako jsou v prvé řadě záda, kyčle, zápěstí nebo krk a hlava.
5.3
Life Style
Hlavním cílem programu „Life style“ je představit a implementovat zásady zdravé výživy, zvládání stresu, time – management a speciální techniky životního tréninku do pracovního koloběhu každodenního života. 5.3.1 Výživa a pohyb Racionální strava je jedním z nejvíce kontroverzních pojmů moderní doby. Způsoby stravování jsou hlavním tématem článků v odborných časopisech, internetových diskuzí i běžných hovorů mezi přáteli. Současná společnost je tak zahlcena informacemi, přičemž se každá tváří jako ta jediná správná. Pohybová aktivita je jedním z nejdůležitějších elementů v 68
životě. Stejně tak správné stravování ovlivňuje fyzický a psychický stav, a tak se velmi výrazně projevuje jak v osobním tak v pracovním životě. Prostřednictví programu „Life style“ dochází k vytváření nabídky nových metod či převratových názorů na základě zcela individuálního přístupu a racionálních zásad. 5.3.2 Well – being Životní versus pracovní stereotyp se týká dnes každého z nás. V neustálém shonu po hmotných majetcích lidé zapomínají nejen na svůj osobní život, ale v první řadě také na své zdraví. Hodiny strávené v zaměstnání jsou v nepoměru k času strávenému s rodinou nebo aktivitami, jejichž středem je člověk samotný. Vzácnost tohoto omezeného času pak velmi často narušují nebo ovlivňují faktory spojené s nezdravým životním stylem, absencí pohybové aktivity nebo civilizačními chorobami. Únava, stres, špatná životospráva nebo svalová disfunkčnost je poté velmi častým zdrojem omezení ve svobodném rozhodování. 5.3.3 Stres a jeho mechanismy Stres a jeho mechanismy jsou jednou z hlavních příčin naprostého selhání v práci i v životě. Dnešní uspěchaný život a honba za výsledky a penězi jsou prioritou až 90 % populace. Málokdo si však uvědomuje, že stres má své následky nejenom na efektivitě zaměstnance, ale také na jeho zdraví. V rámci programů na podporu zdraví dochází k vytváření bohatšího života bez toho, aby za něj bylo placeno zdravím. 5.3.4 Top training Exkluzivní program zaměřený na management a vedoucí pozice ve firmách. Pomocí speciálních modulů a přímé interakce s vrcholovým managementem dochází k hledání ideální cesty pro maximální výkon. Vytváření nových podmínek i předpokladů pro produktivní a efektivní řízení zaměstnanců a společnosti. V rámci pravidelných konzultací jsou navrženy a implementovány konkrétní opatření v oblasti životního stylu, prevence zdraví, zvládání stresu a self-managementu.
69
5.4 Přehled cviků navržených v rámci prevence chronických onemocnění sedavého zaměstnání Obrázek č. 1: Uvolnění šíje na židli - profil Obrázek č. 2: Uvolnění šíje na židli – en face
Zdroj: Hybš, 2015,
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 3: Předklon na židli – en face
Obrázek č. 4: Předklon na židli - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 5: Šikmý předklon hl. – profil
Obrázek č. 6: Šikmý předklon hl. – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
70
Obrázek č. 7: Sed rovný - profil
Obrázek č. 8: Svícen na židli – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 9: Svícen na židli - profil
Obrázek č. 10: Sed – vzpažit -profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 11: Sed – vzpažit – en face
Obrázek č. 12: Budha na židli
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
71
Obrázek č. 13: Předklon hl. v sedě - profil Obrázek č. 14: Předklon hl. v sedě – en face
Zdroj: Hybš, 2015 Obrázek č. 15: Úklon hlavy - en face
Zdroj: Hybš, 2015 Obrázek č. 16: Úklon hlavy - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 17: Úklon hlavy – f.b.
Obrázek č. 18: Šikmý předklon hl. - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
72
Obrázek č. 19: Šikmý předklon hl. – en face Obrázek č. 20: Šikmý předklon hl. – f.b.
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 21: Fakír – en face
Obrázek č. 22: Fakír - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 23: Fakír – f.b.
Obrázek č. 24: Fakír v úklonu – f.b.
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
73
Obrázek č. 25: Fakír v úklonu – en face
Obrázek č. 26: Pomocná ruka - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 27: Pomocná ruka – en face
Obrázek č. 28: Poklona – f.b.
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 29: Poklona – en face
Obrázek č. 30: Poklona - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
74
Obrázek č. 31: Jogín – en face
Obrázek č. 32: Žába – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 33: Jogín – profil
Obrázek č. 34: Žába profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 35: Jogín – f.b.
Obrázek č. 36: Skládačka - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
75
Obrázek č. 37: Skládačka – en face
Obrázek č. 38: Lenoch - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 39: Lenoch – en face
Obrázek č. 40: Lenoch – f.b.
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 41: Židle – profil
Obrázek č. 42: Únik ZP - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
76
Obrázek č. 43: Únik – profil
Obrázek č. 44: Únik ZP – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 45: Únik – en face
Obrázek č. 46: Mnich - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 47: Mnich - en face
Obrázek č. 48: Mnich 2. – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
77
Obrázek č. 49: Mnich 2. – f.b.
Obrázek č. 50: Průlez – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 51: Průlez – profil
Obrázek č. 52: Číšník ZP - en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 53: Číšník ZP – profil
Obrázek č. 54: Číšník – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
78
Obrázek č. 55: Rytíř – profil
Obrázek č. 56: Rytíř – f.b.
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 57: Květinář ZP – en face
Obrázek č. 58: Květinář – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 59: Květinář ZP – profil
Obrázek č. 60: Květinář - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
79
Obrázek č. 61: Věž ZP – en face
Obrázek č. 62: Věž – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 63: Kouzelník – en face
Obrázek č. 64: Gladiátor – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 65: Čtenář ZP – en face
Obrázek č. 66: Čtenář – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
80
Obrázek č. 67: Letadlo – profil
Obrázek č. 68: Čtenář ZP - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 69: Čtenář - profil
Zdroj: Hybš, 2015
81
6.
Diskuze
Při hlubším zkoumání problematiky sedavého zaměstnání v rámci moderní doby plné technologického pokroku, je na místě mít na paměti několik aspektů zásadně ovlivňující naše životy. Jedním z nejvýznamnějších faktorů je kulturní prostředí a sociální nastavení společnosti jednotlivých oblastí, ve kterých je výzkum prováděn. Při pohledu na velmi vyspělé státy jako je Japonsko, Spojené státy americké nebo Austrálie ve srovnání s Českou republikou, musíme zdůraznit historický vývoj, ekonomickou vyspělost i sociální systém postavený na upřednostňování kvality na úkor kvantity. Velkou roli zde pak hraje politický význam státu podpořený velmi silným průmyslem a business sférou. Průzkum zahraničního trhu ukázal, že velmi odlišným faktorem je v návaznosti na podmínky a prostředí státu i samotná firemní kultura jednotlivých společností a to především oblast péče o zaměstnance. Sofistikované a propracované systémy některých společností pracují se zdravím zaměstnance, jako se základním kamenem pro efektivní výkon, a tak prosperující společnost. Položili jsme si tedy stěžejní hypotézy. Jakým způsobem ovlivňuje zdraví a kvalitu života respondentů pracovní stereotyp sedavého charakteru v České republice? V České republice je potřeba zohlednit dvě varianty. První z nich je společnost čistě tuzemského charakteru. Druhou variantou jsou pak zahraniční společnosti, které mají v České republice zastoupení nebo společnosti jejich vedoucí pozice jsou obsazeny zahraničními investory. Přístup v otázce péče o zaměstnance se i v těchto případech značně liší. Zatímco ve firmách jejichž charakter je ovlivněn zahraničními modely, nacházíme ve většině případech alespoň nějaký systém péče o zaměstnance. V ryze tuzemských firmách často postrádáme sebemenší náznak zaměření priorit tímto směrem a to již vůbec nemluvíme o aktivním přístupu V praxi se tak setkáváme s několika případy. Prvním z nich je řešení péče o zaměstnance čistě individuální formou bez jakéhokoli systému popřípadě v podobě příspěvku na penzijní připojištění či různé jiné peněžní odměny. V druhém případě je vytvořen interní benefitní systém, který má však k naší problematice zdravého životního stylu pasivní postoj. V lepším případě totiž zaměstnanci dostávají od svého zaměstnavatele jakýsi druh poukázek, jež mohou využít. Tyto poukázky můžou použít k úhradě služeb v oblasti, fitness, wellness, stravování aj. Jádrem problému se však stává volba, kterou tímto krokem zaměstnavatel svým zaměstnancům dává. Podle světově uznávaného odborníka doktora Koláře jsou v dnešní době ordinace fyzioterapeutů a rehabilitačních specialistů naplněny lidmi, trpících civilizačními nemoci v čele s vertebrogenními problémy a deformitami páteře, v důsledku špatného 82
životního stylu a sedavého způsobu zaměstnání. Nejvýznamnějším faktorem pak této skutečnosti je, že lidé řeší své problémy pohybového aparátu až sekundárně, tudíž čekají, až se problém objeví a poté ho začnou řešit. Na místo včasného přístupu v podobě preventivního jednání. Dále doktor Kolář v rozhovoru pro Českou televizi zmiňuje, že včasnou a správně nastavenou terapií dokáže člověk svépomocí většinu problémů odstranit a do budoucna jim předcházet. Slova doktora Koláře jsme se snažili potvrdit i konkrétními hypotézami v této diplomové práci. V první řadě nám odpovědi respondentů z výzkumného souboru ukázaly, že velmi významné množství dotázaných pracuje stereotypním způsobem a tráví většinu času své pracovní doby v jedné poloze bez nutnosti zvýšené pohybové aktivity. Dá se tedy usuzovat, že problematika této diplomové práce se bude týkat stejného množství lidí. Doplňující otázky v dotazníku pak ukázaly, že přes 90% z dotázaných používá jako svou hlavní pomůcku počítač. V tomto důsledku se tedy jedná o skutečnost, že pracovní polohou je sed. Dalším velmi stěžejním úkazem jsou důsledky sedavého charakteru zaměstnání, a to konkrétně jeho projevy v podobě limitu a bolesti pohybového aparátu, a to především v oblasti hlavy, krku a zad. Odpovědi v dotazníku nám potvrdily, že 46% z dotazovaných trpí bolestmi hlavy a krku. V případě bolesti zad uvedlo kladnou odpověď 33%, což ve výsledku znamená, že pouze 21% lidí respondentů netrpí výše uvedeným způsobem. Alarmujícím faktorem je pak zjištění, že pouhé 2% respondentů uvedlo, že trpí bolestí méně než jeden den nebo netrpí vůbec. V neposlední řadě jsme se dotazníkem snažili poukázat na celkové vnímání zdraví a kvality života dotazovaných, a to v důsledku jejich zaměstnání. Zatímco hodnotu dobrého, či velmi dobrého psychického zdraví uvedlo 83%, v otázce fyzického zdraví výsledky ukázaly opačný stav. Špatný zdravotní stav uvedlo 54% dotazovaných, přičemž 1% respondentů hodnotí své fyzické zdraví jako velmi špatné. Doplňující otázky v dotazníku nám sloužily jako výstupní informace k posouzení kvality života z komplexního hlediska. Na základě našich závěrů můžeme tvrdit, že kvalita života zaměstnanců z výzkumného souboru není optimální a v mnoha ohledech se dá považovat za špatnou. Cílem diplomové práce bylo navrhnout na základě zjištěných informací optimální řešení pro firmy v oblasti péče o zaměstnance se zvýšenou pozorností na trvalý efekt eliminace rizik pramenících ze sedavého způsobu zaměstnání.
83
Speciálními programy uvedenými v diplomové práci sledujeme přístup, který je postaven na aktivitě zaměstnavatele i konečného zaměstnance. Včasným a aktivním jednáním se pomocí prevence snaží projekt rehabilitaci předcházet, a tak řešit problémy primárně, dříve než nastanou a začnou člověka nějakým způsobem limitovat. Pomocí interaktivních seminářů v kombinaci s individuálním cvičením projekt v práci navrhuje zaměstnavatelům dlouhodobou spolupráci a celkovou změnu firemní kultury v oblasti péče o zaměstnance. Zvolená témata seminářů a cviky jsou navrhovány k optimální představě jedince o zdravém životním stylu a autoterapii, která může být součástí každodenního pracovního stereotypu. Pilotní návrhy řešení počítají s progresivním pokračováním a to především v podobě realizace individuální spolupráce se zaměstnanci a zprostředkování kontaktů se specialisty v dané problematice. Pro korporátní klienty je projekt připraven asistovat při přenastavení celkové struktury sekce péče o zaměstnance, včetně stravovacích možností, projektování a následné realizování firemních tělocvičen i zajištění specialistů, kteří budou v sídle společnosti pravidelně k dispozici. Hlavním přínosem práce je eliminace rizikových faktorů, které působí na člověka při sedavém zaměstnání. Diplomová práce představuje způsoby, které vedou ke správnému životnímu stylu a podpoře českého podnikatele ke zdravému a efektivnímu způsobu vedení lidí, prostřednictvím adekvátního přístupu k prevenci a péči o zdraví zaměstnance.
84
7.
Závěr
Zdravé tělo je jedna z důležitých, ne-li nejdůležitějších, složek lidského života. Jedná se o stav, ve kterém se člověk cítí dobře, jak po psychické, fyzické i sociální stránce. Z hlediska lidské práce a výkonnosti je zdraví faktor, který ovlivňuje a zlepšuje produktivitu práce, výkonnost, efektivní pracovní nasazení, konkurenceschopnost, výsledky, zisk a následný úspěch. Lidské zdraví je nejzásadnější a nejcennější zdroj energie, na který je třeba pohlížet jako na důležitou součást moderního způsobu řízení organizace. V České republice je však na zdraví, jako na nepostradatelnou součást firemní kultury, pohlíženo velmi zřídka. Trendy světových firem představují značný zájem v péči o zdraví a převádějí teorii do praxe. Vložené investice do člověka, prevence a ochrany zdraví jsou mnohonásobně vraceny loajálním přístupem zaměstnanců, výkonností a úspěchem. Česká republika je touto firemní strategií neposkvrněna. Většina českých firem klade důraz na výsledky a za úspěch považují roční uzávěrku a kolonku se ziskem. Na lidský kapitál, který byl ohrožen či dokonce zničen, nehledí. Moderní doba přináší celou škálu informací o zdravém životním stylu. Jedná se o každodenně diskutované téma. Teorii člověk zvládá dobře, ale praxe je realizována zřídka. Každý člověk by měl začít sám u sebe a uvědomit si důležitost zdraví, které si v mnoha případech za peníze nikdo nekoupí. Na chvíli se zastavit a zamyslet se nad důsledky svých činů. Úkolem moderních, úspěšných firem a jejího vedení by měla být podpora zaměstnanců, poskytování informací o prevenci a především dání možnosti vybrat si vlastní cestu za zdravým životem. Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit stav v oblasti zdraví, péče a prevence v České republice a následně navrhnout program na podporu zdraví a prevenci civilizačních onemocnění v rámci firemní kultury. Výsledky analýz ukázaly nedostatečnou informovanost, neadekvátní způsob života, přílišnou touhu po úspěchu, který je dosahován na úkor zdraví. Programy byly navrženy podle specifických kritérií, které charakterizují prostředí českých firem. Možnost výběru vychází z jednorázové spolupráce formou teambuldingů, přes semináře v pracovním prostředí po dlouhodobou roční spolupráci. Snahou programů je informovat vedení a veškerý personál firmy o důležitosti prevence zdraví, riziku jednostranného přetěžení, inaktivity a nezdravé stravy. V rámci seminářů pracovat v místě firemního prostředí, pracovat s účastníky, názorně předvádět a využívat možnosti prostorů, které firma nabízí. Aplikace preventivních programů do firemní kultury představuje osvětu v péči o zdraví, kterou lze aplikovat nejen v pracovním prostředí, ale i v následném přístupu člověka k sobě samému. Riziko civilizačních onemocnění, nemocnosti a předčasných úmrtí se 85
stále zvyšuje a je třeba zasáhnout, změnit způsob života a šířit informace o důležitosti zdraví mezi veškerou českou i světovou populaci. Jedná se o jednoduchý krok, který přinese mnohonásobné výsledky a posune člověka do jiných rozměrů úspěchu, psychické pohody a vitality. Jediná překážka, která stojí mezi člověkem a jeho úspěchem, je ochota začít, odvaha pokračovat a víra to dokončit.
86
8.
Seznam použitých zdrojů:
8.1
Seznam použité literatury:
1.
[ZPRACOVALI JAKUB MAREK, Petr Skřehot] a Steven J LANDRY. Základy aplikované ergonomie. Vyd. 1. Praha: VÚBP, 2009, xxiii, 770 pages, 8 pages of plates. ISBN 978-808-6973-586.
2.
BURSOVÁ, Marta a Anna AUJEZDSKÁ. Kompenzační cvičení: uvolňovací, protahovací, posilovací. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 195 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-247-0948-1.
3.
CATHALA, Hana a Anna AUJEZDSKÁ. Wellness: uvolňovací, protahovací, posilovací. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 195 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80247-2323-5.
4.
ČELEDOVÁ, Libuše, Rostislav ČEVELA a Václav BUNC. Výchova ke zdraví: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 126 s. Sociologie (Grada). ISBN 978802-4732-138.
5.
DAGMAR LUŽNÁ, Dagmar Vránová. Makrobiotický léčebný talíř, aneb, Nemoc není nepřítel I: nejen makrobiotika očima lékaře a pacienta. 3., rozš. a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 148 s. Zdraví. ISBN 978-807-2636-839.
6.
DALTON, Sharron. Overweight and weight management: the health professional's guide to understanding and practice. Gaithersburg, Md.: Aspen Publishers, 1997, xxi, 615 p. ISBN 08-342-0636-6.
7.
DVOŘÁČEK, Jiří. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2012, xvii, 173 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400224-3.
8.
FOŘT, Petr. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 181 s. Zdraví. ISBN 80-247-1057-9.
9.
GUTTMANN, Allen. A whole new ball game: an interpretation of American sports. Chapel Hill: University of North Carolina Press, c1988, x, 233 p. ISBN 08-078-17864.
10.
HOLCZEROVÁ, Vladimíra a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Volnočasové aktivity pro seniory: od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 96 s., iv s. barev. obr. příl. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-802-4746-975.
11.
JELÍNKOVÁ, Ilona. Klinická propedeutika pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 160 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4750-934.
12.
JOSEF ČERMÁK, Olga Chválová. Záda už mě nebolí. Čes. vyd. 2. Praha: Svojtka a Vašut, 1994, 168 s. ISBN 80-718-0001-5.
87
13.
KALYN, WAYNE. 2007.Braňte se jídlem. Praha : Reader´s Digest Výběr, spol. s r. o,. ISBN 978-80-86880-55-6.
14.
KARWOWSKI, Waldemar. International encyclopedia of ergonomics and human factors. 2nd ed. Boca Raton, FL: CRC/Taylor, 2006, 3 v. (3606 p.). ISBN 978-0415304-306.
15.
KIRCHNER, Jiří, Jan HNÍZDIL a Oto LOUKA. Kondiční hry a cvičení v přírodě: kompletní průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 108 s. Sport Extra. ISBN 80-2470995-3.
16.
KOPEC, Karel. Zelenina ve výživě člověka. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 159 s. Zdraví. ISBN 978-802-4728-452.
17.
KÖSSL, Jiří, Jan ŠTUMBAUER a Marek WAIC. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 159 s. Učební texty (Univerzita Karlova). ISBN 80-246-0802-2.
18.
KREJČÍK, Václav, Jana ALTNEROVÁ a Václav BUNC. Cvičení pro radost: 4 týdny v pohybu s jídelníčkem na každý den. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 180 s. Sport extra. ISBN 978-802-4720-319.
19.
KUBÁTOVÁ, Helena, Irena ČECHOVSKÁ a Václav BUNC. Sociologie životního způsobu: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, 272 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-2456-0.
20.
KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011, 140 s. Zdraví. ISBN 978-802-4734-330.
21.
LEHTO, Mark R a Steven J LANDRY. Introduction to human factors and ergonomics for engineers. Second edition. Boca Raton, FL: CRC/Taylor, 2006, xxiii, 770 pages, 8 pages of plates. ISBN 978-143-9853-948.
22.
LOUE, Sana a Martha SAJATOVIC. Determinants of minority mental health and wellness. Vyd. 1. New York: Springer, c2009, xii, 396 p. ISBN 9780387756592-.
23.
MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 291 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8.
24.
MĚKOTA, Karel a Roman CUBEREK. Pohybové dovednosti, činnosti, výkony: od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, 163 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-244-1728-8.
25.
MIROSLAV CHOUTKA, Josef Dovalil. Sportovní trénink. 2., rozš. vyd. Praha: Olympia, 1991. ISBN 80-703-3099-6.
26.
MÜLLEROVÁ, Dana a Anna AUJEZDSKÁ. Hygiena, preventivní lékařství a veřejné zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2014. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-802-4625-102.
88
27.
MUNTAU, Ania. Pediatrie. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 581 s. Zdraví. ISBN 978-802-4725-253.
28.
MUŽÍK, Vladislav. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007, 150 s. ISBN 978-807-3151-560.
29.
NEŠPOR, Karel. Jak přežít počítač. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 175 p. ISBN 978-807-4020-698.
30.
NOVÁKOVÁ, Iva a Anna AUJEZDSKÁ. Zdravotní nauka: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 254 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-802-4737-096.
31.
NOVOTNÁ, Viléma, Irena ČECHOVSKÁ a Václav BUNC. Fit programy pro ženy: průvodce kondiční přípravou : 258 ilustrovaných cviků : 12 komplexních pohybových programů. 1.vyd. Praha: Grada, 2006, 225 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 80-2471191-5.
32.
PÁNEK, JAN, a další. 2002.Základy výživy. Praha : Svoboda Servis,.
33.
PASTUCHA, Dalibor, Irena ČECHOVSKÁ a Václav BUNC. Tělovýchovné lékařství: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 288 s., 2 s. obr. příl. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-802-4748-375.
34.
PERIČ, Tomáš a Josef DOVALIL. Sportovní trénink. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 157 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-802-4721-187.
35.
RYBKA, Jaroslav a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Diabetes mellitus - komplikace a přidružená onemocnění: diagnostické a léčebné postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 139 s. Doktor radí. ISBN 978-802-4716-718.
36.
SKOPOVÁ, Marie a Jana BERÁNKOVÁ. Aerobik: kompletní průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 208 s. Sport Extra. ISBN 978-802-4717-463.
37.
SKOPOVÁ, Marie a Miroslav ZÍTKO. Základní gymnastika: od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 3., upr. vyd. Praha: Karolinum, 2013, 199 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-802-4621-944.
38.
SLEPIČKOVÁ, Irena, Jan ŠTUMBAUER a Marek WAIC. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 115 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1039-6.
39.
SMOLÍK, Josef, Irena ČECHOVSKÁ a Václav BUNC. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 272 s. Sociologie (Grada). ISBN 978802-4729-077.
40.
STACKEOVÁ, DANIELA. 2012. Fitness programy, teorie a praxe - metodika cvičení ve fitness centrech. Praha: Nakladatelství Galén,. ISBN 978-80-7262-541-3.
89
41.
SVAČINA, Štěpán a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Jak na obezitu a její komplikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 139 s. Doktor radí. ISBN 978-802-4723-952.
42.
TROJAN, Stanislav. Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka. Vyd. 1. Praha: Grada Pub., 1996, 175 p. ISBN 80-716-9257-3.
43.
TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0405-6.
44.
VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 148 s. Zdraví. ISBN 978-802-4722-474.
45.
VLADIMÍRA STRNADELOVÁ, Jan Zerzán. Radost z jídla: nejen makrobiotika očima lékaře a pacienta. 6., dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 148 s. Zdraví. ISBN 978-807-2637-041.
46.
WALTERS, Glenn D. Lifestyle theory: past, present, and future. New York: Nova Science, c2006. ISBN 16002103337900.
47.
ZVONÍKOVÁ, Alena, Libuše ČELEDOVÁ a Rostislav ČEVELA. Základy posuzování invalidity: nejen makrobiotika očima lékaře a pacienta. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 357 s. Zdraví. ISBN 978-802-4735-351.
8.2
Seznam použitých elektronických zdrojů:
48.
Alkoholik [online]. 2003, 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.alkoholik.cz
49.
Český statistický úřad [online]. 2011, 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.czso.cz
50.
Fakulta sportovních studií [online]. 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.fsps.muni.cz
51.
Kuřákova plíce [online]. 2003, 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.kurakovaplice.cz
52.
Malý dobrodruh [online]. 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.malydobrodruh.cz
53.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2013, 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.msmt.cz
54.
Pulse fitness club [online]. 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.pulsefitnessclub.cz
55.
Státní zdravotní ústav [online]. 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z:www.szu.cz
56.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. 2010, 2014 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.uzis.cz 90
57.
Česká společnost HPB chirurgie [online]. 2011 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.hpb.cz
58.
Partners health care [online]. 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.partners.ogr
59.
Health prosperity [online]. 2014 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: www.health-prosperity.cz
91
9.
Seznam příloh
Příloha č. 1: Návrhy cviků v rámci firemní kultury v obrazech Příloha č. 2: Dotazník určený pro zaměstnance firem
92
10. Seznam diagramů, tabulek, grafů a obrázků Diagram č. 1: Přirozené postavení páteře Tabulka č. 1: FITT – doporučení pohybové aktivity pro primární prevenci Tabulka č. 2: Srovnání výživových ukazatelů v populaci ČR s doporučeními WHO Tabulka č. 3: Indikátory konzumace alkoholu podle pohlaví v ČR v roce 2010 Tabulka č. 4: Výsledky dotazníku
Graf č. 1: Naděje na dožití při narození Graf č. 2: Celková úmrtnost u mužů v letech 2005 – 2012 na 100 tisíc obyvatel Graf č. 3: Celková úmrtnost u žen v letech 2005 – 2012 na 100 tisíc obyvatel Graf č. 4: Příčiny úmrtí u mužů v ČR v roce 2012 – jejich podíl v % Graf č. 5: Příčiny úmrtí u žen v ČR v roce 2012 – jejich podíl v % Graf č. 6: Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ČR v roce 2013 Graf č. 7: Úmrtnost na nádorová onemocnění v ČR v roce 2013 Graf č. 8: Úmrtnost na onemocnění trávicí soustavy v ČR v roce 2013 Graf č. 9: Hospitalizace pro kardiovaskulární onemocnění v roce 2012 Graf č. 10: Typy nádorových onemocnění u mužů Graf č. 11: Typy nádorových onemocnění u žen Graf č. 12: Vývoj počtu léčených diabetiků a nových případů, ČR v letech 2005 – 2012 Graf č. 13: Hospitalizovaní muži v ČR podle skupin onemocnění v roce 2012 Graf č. 14: Hospitalizované ženy v ČR podle skupin onemocnění v roce 2012 Graf č. 15: Podíl mužů 15+ let s nadváhou a obezitou v letech 1993 – 2008 v ČR Graf č. 16: Podíl žen 15+ let s nadváhou a obezitou v letech 1993 – 2008 v ČR Graf č. 17: Pracovní doba Graf č. 18: Druh práce
93
Graf č. 19: Pracovní poloha Graf č. 20: Strávený čas v pracovní poloze Graf č. 21: Využívání pomůcek v pracovní době Graf č. 22: Týdenní odpočinek Graf č. 23: Forma odpočinku Graf č. 24: Fyzická námaha Graf č. 25: Nepříjemné fyzické polohy Graf č. 26: Psychická námaha Graf č. 27: Obvyklá denní doba potíží pohybového aparátu Graf č. 28: Oblasti těla s nejčastějšími potížemi Graf č. 29: Fyzické zdraví Graf č. 30: Psychické zdraví Graf č. 31: Kvalita spánku Graf č. 32: Pocity únavy Graf č. 33: Potíže usnout Graf č. 34: Psychické obtíže Graf č. 35: Bolesti pohybového aparátu Graf č. 36: Četnost bolesti zad Graf č. 37: Četnost bolesti horních končetin Obrázek č. 1: Uvolnění šíje na židli - profil Obrázek č. 2: Uvolnění šíje na židli – en face Obrázek č. 3: Předklon na židli – en face Obrázek č. 4: Předklon na židli - profil Obrázek č. 5: Šikmý předklon hl. – profil Obrázek č. 6: Šikmý předklon hl. – en face Obrázek č. 7: Sed rovný - profil 94
Obrázek č. 8: Svícen na židli – en face Obrázek č. 9: Svícen na židli - profil Obrázek č. 10: Sed – vzpažit -profil Obrázek č. 11: Sed – vzpažit – en Obrázek č. 12: Budha na židli Obrázek č. 13: Předklon hl. v sedě - profil Obrázek č. 14: Předklon hl. v sedě – en face Obrázek č. 15: Úklon hlavy - en face Obrázek č. 16: Úklon hlavy - profil Obrázek č. 17: Úklon hlavy – f.b. Obrázek č. 18: Šikmý předklon hl. - profil Obrázek č. 19: Šikmý předklon hl. – en face Obrázek č. 20: Šikmý předklon hl. – f.b. Obrázek č. 21: Fakír – en face Obrázek č. 22: Fakír - profil Obrázek č. 23: Fakír – f.b. Obrázek č. 24: Fakír v úklonu – f.b. Obrázek č. 25: Fakír v úklonu – en face Obrázek č. 26: Pomocná ruka - profil Obrázek č. 27: Pomocná ruka – en face Obrázek č. 28: Poklona – f.b. Obrázek č. 29: Poklona – en face Obrázek č. 30: Poklona - profil Obrázek č. 31: Jogín – en face Obrázek č. 32: Žába – en face Obrázek č. 33: Jogín - profil 95
Obrázek č. 34: Žába profil Obrázek č. 35: Jogín – f.b. Obrázek č. 36: Skládačka - profil Obrázek č. 37: Skládačka – en face Obrázek č. 38: Lenoch - profil Obrázek č. 39: Lenoch – en face Obrázek č. 40: Lenoch – f.b. Obrázek č. 41: Židle - profil Obrázek č. 42: Únik ZP - profil Obrázek č. 43: Únik - profil Obrázek č. 44: Únik ZP – en face Obrázek č. 45: Únik – en face Obrázek č. 46: Mnich - profil Obrázek č. 47: Mnich - en face Obrázek č. 48: Mnich 2. – en face Obrázek č. 49: Mnich 2. – f.b. Obrázek č. 50: Průlez – en face Obrázek č. 51: Průlez - profil Obrázek č. 52: Číšník ZP - en face Obrázek č. 53: Číšník ZP - profil Obrázek č. 54: Číšník – en face Obrázek č. 55: Rytíř - profil Obrázek č. 56: Rytíř – f.b. Obrázek č. 57: Květinář ZP – en face Obrázek č. 58: Květinář – en face Obrázek č. 59: Květinář ZP - profil 96
Obrázek č. 60: Květinář - profil Obrázek č. 61: Věž ZP – en face Obrázek č. 62: Věž – en face Obrázek č. 63: Kouzelník – en face Obrázek č. 64: Gladiátor – en face Obrázek č. 65: Čtenář ZP – en face Obrázek č. 66: Čtenář – en face Obrázek č. 67: Letadlo - profil Obrázek č. 68: Čtenář ZP - profil Obrázek č. 69: Čtenář – profil
97
Přílohy Příloha č. 1: Přehled cviků navržených v rámci prevence chronických onemocnění sedavého zaměstnání Obrázek č. 1: Uvolnění šíje na židli - profil Obrázek č. 2: Uvolnění šíje na židli – en face
Zdroj: Hybš, 2015,
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 3: Předklon na židli – en face
Obrázek č. 4: Předklon na židli - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 5: Šikmý předklon hl. – profil
Obrázek č. 6: Šikmý předklon hl. – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 7: Sed rovný - profil
Obrázek č. 8: Svícen na židli – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 9: Svícen na židli - profil
Obrázek č. 10: Sed – vzpažit -profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 11: Sed – vzpažit – en face
Obrázek č. 12: Budha na židli
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 13: Předklon hl. v sedě - profil Obrázek č. 14: Předklon hl. v sedě – en face
Zdroj: Hybš, 2015 Obrázek č. 15: Úklon hlavy - en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015 Obrázek č. 16: Úklon hlavy - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 17: Úklon hlavy – f.b.
Obrázek č. 18: Šikmý předklon hl. - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 19: Šikmý předklon hl. – en face Obrázek č. 20: Šikmý předklon hl. – f.b.
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 21: Fakír – en face
Obrázek č. 22: Fakír - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 23: Fakír – f.b.
Obrázek č. 24: Fakír v úklonu – f.b.
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 25: Fakír v úklonu – en face
Obrázek č. 26: Pomocná ruka - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 27: Pomocná ruka – en face
Obrázek č. 28: Poklona – f.b.
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 29: Poklona – en face
Obrázek č. 30: Poklona - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 31: Jogín – en face
Obrázek č. 32: Žába – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 33: Jogín – profil
Obrázek č. 34: Žába profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 35: Jogín – f.b.
Obrázek č. 36: Skládačka - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 37: Skládačka – en face
Obrázek č. 38: Lenoch - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 39: Lenoch – en face
Obrázek č. 40: Lenoch – f.b.
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 41: Židle – profil
Obrázek č. 42: Únik ZP - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 43: Únik – profil
Obrázek č. 44: Únik ZP – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 45: Únik – en face
Obrázek č. 46: Mnich - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 47: Mnich - en face
Obrázek č. 48: Mnich 2. – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 49: Mnich 2. – f.b.
Obrázek č. 50: Průlez – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 51: Průlez – profil
Obrázek č. 52: Číšník ZP - en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 53: Číšník ZP – profil
Obrázek č. 54: Číšník – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 55: Rytíř – profil
Obrázek č. 56: Rytíř – f.b.
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 57: Květinář ZP – en face
Obrázek č. 58: Květinář – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 59: Květinář ZP – profil
Obrázek č. 60: Květinář - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 61: Věž ZP – en face
Obrázek č. 62: Věž – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 63: Kouzelník – en face
Obrázek č. 64: Gladiátor – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 65: Čtenář ZP – en face
Obrázek č. 66: Čtenář – en face
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 67: Letadlo – profil
Obrázek č. 68: Čtenář ZP - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Zdroj: Hybš, 2015
Obrázek č. 69: Čtenář - profil
Zdroj: Hybš, 2015
Příloha č. 2: Dotazník určený zaměstnancům analyzovaných firem Vážení respondenti, rád bych Vás požádal o vyplnění dotazníku týkající se kvality zdraví při zaměstnání. Odpovědi jsou zcela anonymní a budou využity pro studie UK FTVS. Vyplnění dotazníku Vám zabere přibližně 10 minut. Vyberte vždy jen jednu odpověď. Předem děkuji, Jakub Hybš. 1) Kolik hodin denně pracujete? a) 6 – 8 hodin b) 8 – 10 hodin c) 10 – 12 hodin d) 12 a více hodin 2) Jak dlouho již máte tuto práci? a) 6 měsíců b) 1 - 2 roky c) 2 – 5 let d) Déle než 5 let 3) Jak vypadá Vaše obvyklá pracovní poloha? a) Sed b) Řízení automobilu c) Stoj d) Jiná 4) Kolik hodin za den přibližně strávíte v této poloze? a) Méně než 1 hod/den b) 1 – 2 hod/den c) 2 – 4 hod/den d) 4 a více hod/den 5) Jakou pomůcku nejčastěji používáte v pracovní době? a) Telefon b) Počítač c) Psací potřeby d) Jiné 6) Kolik hodin za týden strávíte odpočinkem? a) Neodpočívám b) 1 – 4 hodiny c) 4 – 8 hodin d) Více jak 8 hodin
7) Jakou formou trávíte svůj odpočinek? a) Četba b) Sledování televize c) Manuální práce d) Sportovní aktivita 8) Vyžaduje vaše práce velké množství fyzické námahy? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 9) Vyžaduje vaše práce nepříjemné fyzické polohy? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 10) Vyskytují se při výkonu vaší práce stresové situace? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 11) V které části dne pociťujete nejčastěji potíže pohybového aparátu? a) Před příchodem do práce b) Během pracovní doby c) Po odchodu z práce d) Večer 12) V které oblasti těla pociťujete nejčastěji potíže? a) Záda b) Krk a hlava c) Horní končetiny d) Dolní končetiny e) Jiné 13) Jak byste popsali své fyzické zdraví? a) Velmi dobré b) Dobré c) Špatné d) Velmi špatné
14) Jak byste popsali své psychické zdraví? a) Velmi dobré b) Dobré c) Špatné d) Velmi špatné 15) Jak byste popsali své spaní? a) Velmi dobré b) Dobré c) Špatné d) Velmi špatné 16) Během posledního měsíce, jak často jste se cítili unavení? a) Méně než jeden den b) 1 – 5 dní c) 5 – 10 dní d) Více jak 10 dní 17) Během posledního měsíce, jak často jste měli potíže usnout? a) Méně než jeden den b) 1 – 5 dní c) 5 – 10 dní d) Více jak 10 dní 18) Během posledního měsíce, jak často jste vnímali déletrvající psychické obtíže? a) Méně než jeden den b) 1 – 5 dní c) 5 – 10 dní d) Více jak 10 dní 19) Během posledního měsíce, jak často jste pociťovali bolesti pohybového aparátu? a) Méně než jeden den b) 1 – 5 dní c) 5 – 10 dní d) Více jak 10 dní 20) Během posledního měsíce, kolik dní jste měli bolesti zad? a) Méně než jeden den b) 1 – 5 dní c) 5 – 10 dní d) Více jak 10 dní
21) Během posledního měsíce, kolik dní jste měli bolesti zápěstí, paží či ramen? a) Méně než jeden den b) 1 – 5 dní c) 5 – 10 dní d) Více jak 10 dní
