I.
II.
III.
Používání kamer (typicky na chodbách ubytoven odsouzených či ve vnějším střeženém prostoru věznice) je z pohledu čl. 8 Úmluvy legitimní (zejména v zájmu veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví a majetku), současně však musí vycházet ze zákonného zmocnění a musí být přiměřené. Je na odpovědnosti Vězeňské služby ČR, pokud neprovádí plošné testování na hepatitidu během vstupní lékařské prohlídky, zajistit vhodnými opatřeními, aby nedocházelo k šíření tohoto infekčního onemocnění mezi odsouzenými. Zajištění výstupní lékařské prohlídky (ať už fyzicky - jejím vykonáním, nebo zajištěním toho, aby byla provedena jinde tak, že s odsouzenou na eskortu zašlu i její zdravotnickou dokumentaci) je povinností kmenové věznice, a to i v případě plánované eskorty odsouzené do jiné věznice před propuštěním.
V Brně dne 9. března 2012 Sp. zn.: 453/2011/VOP/MS
Průběžná zpráva ze šetření ve věci podmínek výkonu trestu odnětí svobody bývalé ods. V. Z. A - Obsah podnětu Dopisem ze dne 15. 1. 2011 se na mě obrátila paní V. Z. Připojila se tak k dřívější stížnosti svého manžela Ing. O. Z. Manželé Z. brojili proti celé řadě skutečností, se kterými se paní Z. setkala po dobu výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou (datum propuštění 8. 2. 2011). Níže (pro přehlednost) shrnuji předmět svého šetření do jednotlivých bodů. 1. Možnost povolení kontaktních čoček Stěžovatelka namítá, že na nástupním oddělení (březen 2010) požádala (prostřednictvím schránky „žádosti, stížnosti“) o povolení kontaktních čoček. Po osobním setkání jí měl zástupce ředitelky Věznice Světlá nad Sázavou plk. Mgr. Josef Pšenička sdělit, že pokud absolvuje odborné vyšetření zraku na vlastní náklady, nebude s tím problém. Požadavek na odborné vyšetření přitom vyznívá jako zbytečné zatěžování odsouzené i lékařského personálu, když stěžovatelkou uváděnou oční vadu (7 dioptrií) by měla potvrdit již vstupní lékařská prohlídka. Manželem zaslané čočky mu byly dne 27. 3. 2010 vráceny jako nepovolené. Teprve po eskortě do Věznice Ostrov nad Ohří v červenci 2010 tamější lékař bez problémů zaslání čoček a roztoku k nim povolil. 2. Výskyt vší
Dne 13. 3. 2010 byla stěžovatelka převezena z Vazební věznice Praha-Ruzyně do Věznice Světlá nad Sázavou. Po příjezdu do Věznice Světlá nad Sázavou bylo zdravotní sestrou konstatováno, že stěžovatelka má vši (přestože ráno stejného dne při téže kontrole ve Vazební věznici Praha-Ruzyně je neměla). Prohlídka přitom měla probíhat tak, že sestra kontrolovala všechny ženy, aniž by si měnila rukavice. Následoval pětidenní pobyt na izolaci bez jakýchkoliv dezinfekčních prostředků. Nadto měly být paní Z. z účtu strženy úhrady za zdravotnické výkony, které nebyly provedeny (v období 13. 3. - 18. 3. 2010). 3. Provedení výstupní zdravotní prohlídky Stěžovatelka namítá, že ve Věznici Světlá nad Sázavou jí nebyla provedena výstupní prohlídka, ve Věznici Ostrov nad Ohří (výstupní věznice) taktéž ne, jelikož zdravotnická dokumentace zůstala ve Věznici Světlá nad Sázavou. Po propuštění civilní lékaři prokázali, že paní Z. prodělala hepatitidu typu B. Stěžovatelka poukazuje na známý výskyt žloutenky na oddíle B3/2, kde byla umístěna. Přesto jí ani ostatním nebyly udělány kontrolní testy. 4. Doba konzumace jídla v jídelně odsouzených Doba pro konzumaci jídla má být nedostatečná, velkou část z ní stráví odsouzené čekáním na výdej stravy. Na samotnou konzumaci pak zbývá často 4 - 5 min. Stěžovatelka rovněž brojila proti kvalitě jídla (krmné brambory, páchnoucí uzeniny). 5. Osobní prohlídky odsouzených Předmětem stížnosti je fakt, že se ženy musí během prohlídky vysvlékat v přítomnosti jiných odsouzených. V místnosti, kde jsou prováděny tzv. důkladné osobní prohlídky1 odsouzených při opuštění/příjezdu do věznice nebo před a po návštěvě, měly být koncem léta 2010 namontovány kamery. 6. Zkrácení vycházek - kolektivní trest Na oddělení B3/2 měly být počínaje dnem 17. 1. 2011 zkráceny vycházky ze 4 na 1 hodinu denně a za přítomnosti dozorce (v typu věznice „dozor“), a to poté, co několik z odsouzených porušilo kázeň. Toto bylo uplatňováno až do propuštění paní Z. (dne 8. 2. 2011). 7. Zákaz zasílání tiskovin v době voleb a neumožnění volit Před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (ve dnech 28. a 29. 5. 2010) mělo být vedením věznice vydáno nařízení o zákazu zasílání tiskovin. Paní Z. rovněž usilovala o možnost volit, pročež jí byl vystaven voličský průkaz. Dne 27. 5. 2010 jí však bylo oznámeno, že odjíždí eskortou do Vazební věznice Praha-Pankrác, kde jí bylo sděleno, že nemůže volit, jelikož s ní nebyl zaslán voličský průkaz, a došlo tedy k omezení práva volit.
1
Dle ustanovení § 140 NGŘ č. 11/2006.
2
8. Zákaz nosit šperky (vč. snubního prstenu) během návštěv Nařízení vedení věznice k tomu mělo být vydáno v červnu 2010. 9. Návštěvní doba Návštěvníci mají být připraveni 15 minut před návštěvou před branou věznice (z organizačních důvodů). Jediný ranní vlakový spoj od Prahy však přijede v 7:44 hod. do Světlé nad Sázavou, přičemž je ještě nutno absolvovat pěší cestu k věznici (cca 1 km), čili nelze dodržet oněch zmíněných 15 minut. Nadto nelze stanovenou tříhodinovou dobu pro vykonání návštěvy dělit. 10. Kázeňský trest za pronesená léčiva vč. nařízení bezkontaktních návštěv Bezkontaktní návštěvy byly stěžovatelce nařízeny poté, co pronesla z návštěvy od své matky tři pilulky léku na vysoký tlak (dne 23. 5. 2010, nejednalo se o drogy). Současně byl uložen kázeňský trest 7 dnů samovazby. Provinění uznává (snažila se prý vylepšit si krevní tlak, neboť se domnívala, že právě z tohoto důvodu ji nechtějí ve věznici zaměstnat - na zdravotním středisku jí důvod nesdělili). Příčinu svého pracovního nezařazení se dozvěděla až ve vězeňské nemocnici Vazební nemocnice Praha-Pankrác, kde se nechala předvést k očnímu vyšetření (bez toho jí nechtěli povolit zaslání očních čoček do věznice, viz bod 1) - je totiž krátkozraká (7 dioptrií). B - Průběh šetření (skutkové a právní okolnosti případu zjištěné během šetření) S písemnou výzvou jsem se opakovaně obrátil na ředitelku Věznice Světlá nad Sázavou plk. PhDr. Gabrielu Slovákovou, PhD. Poměry ve věznici jsou mi známy již z dřívější systematické návštěvy. Ve věznici dále provedli pověření zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv neohlášenou následnou systematickou návštěvu2 (nikoliv z podnětu paní Z., nicméně během návštěvy byla věnována pozornost i skutečnostem namítaným manželi Z.). Z vyjádření a poznatků získaných během systematických návštěv vyplývá následující. 1. Možnost povolení kontaktních čoček Dle vyjádření věznice byla odsouzené při nástupu výkonu trestu (březen 2010) diagnostikována krátkozrakost, přičemž odborné oční vyšetření absolvovala dne 29. 6. 2010 ve Vazební věznici Praha-Pankrác. Vedoucí lékař zdravotního střediska
2
První systematická návštěva byla vykonána dne 6. 5. 2010, následná systematická návštěva pak ve dnech 3. 8. - 4. 8. 2011. Cílem systematických návštěv je posílit ochranu osob omezených na svobodě před mučením, krutým, nelidským, ponižujícím zacházením nebo trestáním a jiným špatným zacházením. Povinnost vykonávat systematické návštěvy navazuje na přijetí Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (OPCAT). Tím vznikla České republice povinnost zřídit nezávislý orgán, který by vykonával systematické návštěvy v místech, kde jsou osoby omezeny na svobodě. Opční protokol vstoupil pro Českou republiku v platnost dne 9. srpna 2006 a oním nezávislým tzv. národním preventivním mechanismem se od 1. 1. 2006 stal veřejný ochránce práv. Blíže viz www.ochrance.cz.
3
Věznice Světlá nad Sázavu MUDr. J. V. potvrdil, že tehdejší vedoucí lékařka kontaktní čočky ve věznici nepovolovala. Nicméně dne 2. 8. 2010 bylo paní Z. povoleno zakoupit roztok na kontaktní čočky (které jí mezitím byly vydány ve Věznici Ostrov nad Ohří). Ke dni 21. 7. 2011 měly ve věznici povolení na kontaktní čočky dvě odsouzené. V tomto bodě konstatuji pochybení věznice v tom, že v případě odsouzené s prokazatelně diagnostikovanou krátkozrakostí bylo podmiňováno vydání kontaktních čoček specializovaným vyšetřením. Tento požadavek se jeví jako nadbytečný a zbytečně zatěžující jak odsouzenou, tak zdravotnické pracovníky. 2. Výskyt vší Po příjezdu z uvedené eskorty dne 13. 3. 2010 podle vyjádření vězeňského lékaře paní Z. vši neměla, pouze hnidy. Zde se nabízí otázka, proč nebyly odhaleny již při ranní prohlídce ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, leč je zřejmé, že nelze vyloučit přenos hnid během osmihodinové eskorty. Lékař se současně vyjádřil tak, že přenos hnid pomocí rukavic je nepravděpodobný. To však nic nemění na faktu, že prohlížet několik odsouzených stejnými rukavicemi je nehygienické a může dojít k přenosu infekcí (ač např. přenos hnid je podle lékaře nepravděpodobný, což však znamená, že ne vyloučený). Při umístění na izolaci měla být odsouzená ošetřena Difusil sprejem, přičemž jí však v období od 13. 3. do 18. 3. 2010 nebyly z účtu strženy jakékoliv peníze za zdravotní výkony. V tomto bodě konstatuji, že věznice pochybila, pokud jsou prohlídky odsouzených prováděny zdravotnickým personálem pomocí stejných rukavic. 3. Provedení výstupní zdravotní prohlídky Výstupní prohlídka nebyla dle vyjádření vedoucího lékaře zdravotního střediska Věznice Světlá nad Sázavou provedena z toho důvodu, že odsouzená odjížděla k soudnímu jednání. Proto byla provedena až dne 8. 2. 2011 ve Věznici Ostrov nad Ohří. Toto je však v přímém rozporu s tvrzením paní Z. Podle ustanovení § 80 nařízení ministra spravedlnosti č. 4/2008 Sb., o poskytování zdravotní péče osobám ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, se přitom výstupní lékařská prohlídka provádí zpravidla v posledních šesti týdnech před tímto propuštěním. V tomto bodě proto dodatečně vyžádám záznam o provedení výstupní lékařské prohlídky. Výskyt žloutenky na oddíle B3/2 lékař popřel s tím, že odběr jaterních testů provedený v dubnu 2010 u stěžovatelky potvrdil normální nález. Zarážející je tak tvrzení stěžovatelky, že po propuštění z výkonu trestu si nechala provést vyšetření v zařízení Remedis, s. r. o., prokazující skutečnost, že prodělala Hepatitidu B, přičemž vstupní lékařská prohlídka toto infekční onemocnění neodhalila. Paní Z. se tedy domnívá, že hepatitidu prodělala během pobytu ve věznici, pravděpodobně mezi dubnem 2010 a propuštěním z výkonu trestu dne 8. 2. 2011. I toto by měla odhalit výstupní lékařská prohlídka. 4. Doba konzumace jídla v jídelně odsouzených a kvalita stravy Kvalita stravy (jakož i surovin, z nichž je strava připravována) byla předmětem zvýšeného zájmu během následné systematické návštěvy. Odsouzené ženy ani v jednom případě nezmínily zhoršenou kvalitu stravy. Podotýkám, že pověření 4
pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv hovořili i s odsouzenými ženami zaměstnanými v kuchyni při přípravě jídla. S odsouzenými bylo hovořeno jednotlivě či po celách, výjimečně k obecným problémům pak po jednotlivých oddílech (na kulturní místnosti), avšak vždy anonymně a bez přítomnosti či jiné kontroly zaměstnanců či příslušníků věznice; není tedy důvod považovat zjištěné skutečnosti za nedůvěryhodné, např. kvůli obavě před postihem ze strany vedení věznice. Jako problematická se naopak jeví kapacita stravovacího provozu, resp. jídelny odsouzených. Tento problém jako vážný uznává i vedení věznice, v tomto bodě se totiž nejvíce akcentuje problém přeplněnosti věznice. 3 Jídelna má kapacitu 120 strávníků, což samozřejmě působí problémy při navádění odsouzených, tak aby se stihly najíst všechny vězněné osoby. Odsouzené samy uváděly dobu pro snězení jídla kolem 10 minut, což je skutečně málo pro důstojné stravování. Odchylky v uváděných časech koresponduji s tím, že první, kdo dorazí k výdeji, má na jídlo času více než poslední. Ředitelka věznice uvedla, že má věznice již připravenou projektovou dokumentaci na novou jídelnu, v současné době realizace projektu závisí na přidělených investičních prostředcích. Dočasně by alespoň částečnou nápravu neuspokojivého stavu mohlo vyvolat otevření nového vězeňského objektu ve Velkých Přílepech, kde bylo zřízeno právě oddělení pro výkon trestu odsouzených žen. V daném bodě proto konstatuji pochybení pro nezajištění dostatečného času pro snězení stravy odsouzenými, byť v současné době není v silách věznice daný problém vyřešit. 5. Osobní prohlídky odsouzených Průběh osobních prohlídek odsouzených byl předmětem mojí kritiky již po první systematické návštěvě ve věznici, a to zejména s ohledem na hromadný průběh (ženy se podrobovaly prohlídkám hromadně, po více osobách) vysvlečené do naha. Po návštěvě byly v prohlídkových místnostech nainstalovány zástěny (plenty), tak aby již prohlídky probíhaly odděleně (aby se zamezilo vzájemné vizuální konfrontaci odsouzených podrobených kontrole). Současně však byly ve všech třech prohlídkových místnostech nainstalovány při stropu kamery. Byť jsou místnosti vybaveny zástěnami, kamery snímají prostor tak, že jde vidět i za ně (ověřeno při následné systematické návštěvě). Věznice argumentovala k pořízení kamerového systému tím, že byly nainstalovány právě koncem léta 2010 z důvodu kontroly zaměstnanců (i s ohledem na moji kritiku hromadného průběhu osobních prohlídek). Přístup ke kamerám má dle vnitřního předpisu ředitelka věznice, pracovnice OPaS Vašíčková a vedoucí oddělení výkonu vazby a trestu (mjr. Mgr. Myšičková). Sledování záznamu je možné v jediné místnosti s týmž přístupem (ověřeno). Zpětně lze dohledat, kdo se kdy „díval“ - podle přístupu k počítači. Přístup nelze obelstít ani tak, že by jedna z oprávněných osob zapůjčila svou přístupovou čipovou kartu (k pohybu po věznici) a heslo do počítače, vstup do místnosti je totiž snímán centrálním kamerovým systémem. Po technické stránce lze uvést, že kamery mají čidlo pohybu, a nahrávání tedy spouští při pohybu ve snímaném prostoru. Záznam se postupně přehrává (smyčka), uchovává se max. 15 dnů.
3
V době následné systematické návštěvy obsazenost 754 vězněných osob (114 % kapacity), k 24. 2. 2012 je obsazenost 771 (117 % kapacity).
5
Byť chápu stížnosti žen vůči kamerám v prohlídkových místnostech (šlo o jeden z nejčastěji uváděných problémových bodů ze strany odsouzených během následné systematické návštěvy), s ohledem na zabezpečení přístupu ke kamerovým záznamům a účelu, pro který jsou pořizovány, jsem nezjistil v tomto bodě pochybení věznice. Snímání prohlídkových místností je naopak zaměřeno ve prospěch odsouzených. V případě, že by si stěžovaly na průběh prohlídky, lze pochybení příslušníků záznamem snadno dokázat. Leč s ohledem na systémově spornou legitimitu (rozuměj zákonné zmocnění) pro pořizování kamerových záznamů Vězeňskou službou ČR uplatním v tomto smyslu připomínku k současnému návrhu na změnu zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráží ČR, ve znění pozdějších předpisů. 6. Zkrácení vycházek jako kolektivní trest Co se týká nepřípustných kolektivních trestů4 obecně, odsouzené ženy uvedly jediný konkrétní případ, totiž omezení vycházek na oddíle B3/2 (kde byla umístěna i paní Z.) ze dne 20. 1. 20115 (údajně na dva měsíce). Došlo k tomu prý proto, že na vycházkovém dvoře byla díra v plotě a nikdo se k porušení pletiva zprvu nepřiznal. Podle ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb. se odsouzeným zabezpečuje denně nejméně jednohodinová vycházka. Pokud měly odsouzené do poškození plotu čtyřhodinovou vycházku, lze to věznici přičítat k dobru. Naopak s ohledem na nutnost zajištění opravy plotu a současně minimálně jednohodinovou vycházku nelze věznici vyčítat, že se vycházky dočasně konaly pod přímým dozorem příslušníka vězeňské služby. Určité pochybnosti vyvolává odsouzenými tvrzená skutečnost, že omezení doby vycházek a dohled příslušníka vězeňské služby trvaly dva měsíce, přestože, dle mého názoru, opravu plotu lze zajistit nejdéle v řádu několika dnů. Nicméně - jak jsem již uvedl, minimální stanovená doba pro vycházku (tedy jedna hodina) byla dodržena po celou dobu. V tomto bodě tedy neshledávám pochybení. 7. Zákaz zasílání tiskovin v době voleb a neumožnění práva volit Dle vyjádření vedoucí výkonu vazby a trestu mjr. Mgr. Myšičkové nebyl ve věznici nikdy zákaz zasílání tiskovin vydán. O podobném zákazu se nezmiňovaly ani odsouzené. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010 se uskutečnily ve dnech 28. a 29. 5. 2010. Jak jsem zjistil z vyjádření věznice, paní Z. se před volbami nahlásila do tzv. zvláštního seznamu voličů. Následně jí však bylo nařízeno soudní jednání, přičemž za tímto účelem odjela dne 27. 5. 2010 eskortou do Vazební věznice Praha-Pankrác, kde již nemohla být do seznamu zapsána (lhůta pro zápis byla stanovena vnitřním předpisem do 21. 5. 2010), a proto jí nebylo umožněno volit. Podle ustanovení § 3 odst. 1 NGŘ č. 30/2010 je odsouzené osobě umožněn výkon aktivního volebního práva prostřednictvím stálého seznamu voličů vedeného obecním úřadem v místě dislokace věznice, je-li přihlášena k trvalému pobytu
4
Např. Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. Rec (2006) 2 k Evropským vězeňským pravidlům, pravidlo 60.3. 5 Tedy o tři dny později, než uvedla paní Z.
6
v tomtéž volebním okrsku nebo podle zvláštního seznamu voličů6 vedeného obecním úřadem v místě dislokace věznice, příp. na základě voličského průkazu,7 jsou-li přihlášeny k trvalému pobytu v jiném volebním okrsku. Dle vyjádření věznice by problém nevznikl, kdyby odsouzená požádala o vydání voličského průkazu na úřadě v místě trvalého bydliště, čímž by měla zajištěnou možnost volit v případě pobytu v jakékoliv jiné věznici v době voleb. Otázkou však je, zda si byla vědoma takové možnosti. Současně nutno zdůraznit, že nemohla předem počítat s nařízením jednání v době voleb. Podle ustanovení § 4 téhož vnitřního předpisu je do zvláštního seznamu voličů zapsána obecním úřadem v místě dislokace věznice vězněná osoba na základě údajů poskytnutých věznicí prostřednictvím tiskopisu, který zpracovává pověřený zaměstnanec věznice ve dvou vyhotoveních, které vězněná osoba podepíše. Přičemž zvláštní volební seznamy se uzavírají dva dny před zahájením voleb.8 Po uzavření zvláštního seznamu obecní úřad již změny neprovádí, nicméně pokud se obecní úřad dozví po uzavření zvláštního seznamu skutečnosti odůvodňující změny zápisu (tedy např. eskorta v případě paní Z.), předá informaci okrskové volební komisi.9 Vyjdu-li z toho, že eskorta k soudnímu jednání byla plánovaná (byla tedy věznici známa minimálně několik dnů dopředu), bylo namístě odsouzenou poučit o správném postupu, tak aby požádala o zápis do zvláštního volebního seznamu v místě, kam měla být eskortována. Věznice tedy znemožnila odsouzené výkon práva volit, došlo minimálně k porušení vnitřního předpisu.10 V tomto bodě tedy shledávám pochybení na straně Věznice Světlá nad Sázavou. 8. Zákaz nosit šperky (vč. snubního prstenu) během návštěv Zákaz nosit šperky potvrdila ředitelka věznice. Zákaz vychází ze zápisu bezpečnostní komise generálního ředitelství Vězeňské služby ČR ze dne 26. 4. 2010 jako systémové opatření (ve všech věznicích) k zabránění průniku nepovolených věcí do věznic (ve Světlé nad Sázavou je uvedené opatření v účinnosti od 1. 6. 2010). Zákaz nosit šperky na návštěvy považuji za legitimní za účelem výše uvedeným. Otázkou je, zda zahrnout pod pojem šperky i tak osobní věc, jako je snubní prsten. Dle mého názoru nepředstavuje klasický snubní prsten žádné bezpečnostní riziko. Při zohlednění toho, že jsou odsouzené podrobovány osobní prohlídce po návštěvě, kdy lze snadno ověřit, zda jej odsouzená má, případně zda jej nevyužívá jako skrýš pro pronesení nepovolených předmětů (což si lze stěží představit) konstatuji v tomto bodě pochybení na straně věznice při nepovolení nosit snubní prsten na návštěvy (nikoliv však šperky).
6
Viz ustanovení § 6 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 7 Podle ustanovení § 6a zákona č. 247/1995 Sb. 8 Ustanovení § 1 odst. 6 vyhl. č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 9 Ustanovení § 7 citované prováděcí vyhlášky. 10 Podle ustanovení § 6 odst. 3 NGŘ č. 30/2010: „Pověřený zaměstnanec oddělení nebo samostatného referátu správního (dále jen „oddělení správní“) věznice dbá zejména o aktualizaci zvláštního seznamu voličů a úzce spolupracuje s příslušnou okrskovou volební komisí při řešení všech záležitostí souvisejících s realizací volebního práva vězněných osob.“
7
9. Návštěvní doba Tříhodinová návštěvní doba nebývala zachována u návštěv, které se dostaví do věznice před osmou či třináctou hodinou. Pokud se návštěva dostaví po uvedených hodinách, je navedena do návštěvní místnosti s určitou časovou prodlevou, dle odsouzených až 30 minut. Doba návštěvy se ovšem fakticky počítá od oficiální hodiny pro návštěvy, tj. osmé či třinácté hodiny. Fakticky je zákonná doba pro návštěvu zkrácena, s čímž nemohu souhlasit. Je třeba vzít v úvahu fakt, že z hlediska dopravní dostupnosti věznice a sociálního postavení navštěvujících osob, kdy ne každá má vlastní auto a je odkázána na veřejnou dopravu, není vždy možno se dostavit do věznice v přiměřené době před oficiální návštěvní hodinou. Např. první ranní sobotní a nedělní vlak z Brna přijíždí do Světlé nad Sázavou v 8:12 hod., navíc cesta z nádraží do věznice trvá přibližně 20 minut. Dle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb. mají odsouzení právo přijímat v času určeném ředitelem věznice návštěvy blízkých osob na dobu celkem 3 hodiny během jednoho kalendářního měsíce. Rozdělovníkem je pro každé oddělení určena jedna sobota či neděle v měsíci k návštěvám, a to dopoledne od 8:00 do 11:00 hod. a odpoledne od 13:00 do 16:00 hod. Zejména s ohledem na budoucí život na svobodě po skončení doby výkonu trestu mají návštěvy sloužit i k tomu, aby nebyly zpřetrhány, či aby byly posíleny rodinné a další sociální vazby. Položil jsem si proto otázku, zda je v případě „nedělené“ tříhodinové návštěvy možné tyto vazby dostatečně a účelně posilovat. Je potřeba vzít především v úvahu fakt, že pro dítě navštěvující svou matku může být tříhodinová návštěva nepřiměřeně dlouhá, stresující nebo i emočně náročná. Navíc ani osoby blízké nemusí být schopny dostavit se na návštěvu v jeden návštěvní den v měsíci, např. z důvodů pracovních. Zohlednit by se mělo i to, že vzájemné vztahy osob blízkých, které chtějí odsouzenou navštívit, nemusí být přátelské, naopak mohou dokonce být napjaté a vyhrocené, a osoby nemusí být ochotny ani schopny trávit návštěvu s odsouzenou společně. Možnost dělení jedné tříhodinové návštěvy na dvě návštěvy v jednom měsíci se tak ve výše uvedených případech ukazuje z hlediska udržování a posilování rodinných a sociálních vazeb jako ideálnější. Chci také poukázat na dobrou praxi v jiných věznicích, kde je dělení tříhodinové návštěvní doby na dvě devadesátiminutové návštěvy naprosto běžné. Jsem si přitom vědom limitu, který představuje personální stav, nicméně z hlediska možnosti nápravy odsouzených a rodinných vazeb považuji za nutné, aby věznice umožnila odsouzeným dělení návštěv. Toto bylo jedním z mých doporučení ze systematické návštěvy. Ředitelkou věznice mi bylo sděleno, že v individuálních případech bude dělení intervalu návštěv umožňováno. Důkazem takového postupu budiž fakt, že žádosti paní Z. ze dne 13. 8. 2010 (o rozdělení termínu návštěvy) bylo vyhověno. V tomto bodě tedy není v současné době důvod pro konstatování pochybení. 10. Kázeňský trest za pronesená léčiva vč. nařízení bezkontaktních návštěv Paní Z. se pokusila pod vložkou v botě pronést dne 23. 5. 2010 z návštěvy 3 tablety,11 a byla proto kázeňsky trestána pro porušení ustanovení § 28 odst. 1 a odst.
11
Podle vyjádření zdravotnického střediska věznice šlo o tablety na tlak zn. Tenaxum.
8
3 písm. b) zákona č. 169/1999 Sb. V návaznosti na uložený kázeňský trest byla zařazena do seznamu bezkontaktních návštěv podle vnitřního předpisu. 12 Uvedený předpis nestanoví žádnou lhůtu pro trvání takových návštěv. Avšak podle vnitřního pokynu věznice13 se provádí jednou za 6 měsíců přezkum, zda nadále trvají důvody pro bezkontaktní návštěvy. Paní Z. byly bezkontaktní návštěvy nařízeny po uzavření šetření popsaného incidentu (dne 14. 6. 2010). První bezkontaktní návštěva proběhla dne 21. 6. 2010. Počínaje lednem 2011 byly návštěvy opět bezkontaktní. Bezkontaktní návštěvy jsou upraveny v zákoně č. 169/1999 Sb.14 Nikde však není stanovena maximální lhůta tohoto opatření. Je zcela nepochybně legitimním opatřením ze strany věznice, pokud nařídí bezkontaktní návštěvy vězněné osobě, která se pokouší pronést do věznice zakázané předměty. Současně však takové opatření musí trvat po nezbytně dlouhou dobu. Bezdůvodné trvání bezkontaktních návštěv jsem kritizoval již v minulosti. Citované ustanovení § 19 odst. 6 zákona č. 169/1999 Sb. umožňuje řediteli věznice v odůvodněných případech (výslovně uvedeno, že z bezpečnostních důvodů) nařídit, aby se návštěva uskutečnila v místnosti, kde je návštěvník od odsouzeného oddělen přepážkou. Lze-li se důvodně obávat např. pronesení kontrabandu do věznice (jako v daném případě) či navazování nedovolených kontaktů, pak lze tolerovat nařízené návštěvy bez možnosti fyzického kontaktu (plexisklo), avšak výhradně po racionálně zdůvodnitelnou dobu trvání bezpečnostního rizika. 15 Tomuto požadavku doba 6 měsíců v daném případě, dle mého názoru, nevyhovuje. Šestiměsíční lhůtu pro přezkum důvodnosti bezkontaktních návštěv si lze představit u odsouzené, která se pokusí pronést např. drogy, ale nikoliv v případě několika tablet léků, byť i v tomto případě jde nepochybně o porušení základních povinností odsouzené. V tomto bodě tedy shledávám pochybení pro nedůvodně dlouhou dobu nařízených bezkontaktních návštěv. Uvedený vnitřní pokyn stanovící šestiměsíční lhůtu, dle mého názoru, nerespektuje nutnost individuálního posouzení jednotlivých případů. Po stejnou dobu tak jsou nařizovány bezkontaktní návštěvy u nesrovnatelných případů. C - Závěr Své šetření končím při konstatování pochybení popsaných shora pod body 1, 2, 4, 7, 8 a 10 a v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, se na ředitelku Věznice Světlá nad Sázavou obracím s výzvou, aby se k této zprávě do 30 dnů od doručení vyjádřila. Současně požaduji vyjádření k bodu 3 týkajícímu se ne/provedení výstupní lékařské prohlídky. Vyjádření ředitelky Věznice Světlá nad Sázavou bude podkladem pro vydání mého závěrečného stanoviska ve věci. Průběžnou zprávu o výsledku šetření obdrží rovněž manželé Z.
12
Dnes už neúčinný pokyn generálního ředitele VS ČR č. 4/2010, in concreto ustanovení § 7 odst. 1 písm. f): „Při nálezu nepovolených předmětů u odsouzeného se v rámci zacházení s odsouzeným provede realizace návštěv v místnosti, kde je návštěvník od odsouzeného oddělen přepážkou.“ 13 Tehdy platný a účinný pokyn vedoucího oddělení výkonu trestu a vazby č. 8/2010. 14 Ustanovení § 19 odst. 6: V odůvodněných případech může ředitel věznice rozhodnout, že z bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od odsouzeného oddělen přepážkou. 15 Základní principy (bod 3) Evropských vězeňských pravidel: „Omezení ukládaná osobám zbaveným svobody budou v nezbytně minimálním rozsahu a úměrná legitimnímu účelu, pro který byla uložena.“
9
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
10
