Pracovní skupina Lepší fungování dodavatelských vztahů potravin v EU 26.1

Zprávy ze dne 31.1.2010

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA ........................................................................................................... 1 Pracovní skupina „Lepší fungování dodavatelských vztahů potravin v EU“ 26.1. .... 1 CAP po 2013. 27.1. ..................................................................................................... 3 Pracovní skupina Ovoce a zelenina 28.1..................................................................... 5 POCC-CCC 29.1. ........................................................................................................ 8 Borchardt a 2013............................................................................................................. 9 OECD a udržitelné zemědělství...................................................................................... 9 Vepřové Francie x Německo .......................................................................................... 9 Rada a potravinový řetězec........................................................................................... 10 Zemědělské půjčky ....................................................................................................... 10 Rada a cukr ................................................................................................................... 11 Irsko .............................................................................................................................. 11 Dánsko .......................................................................................................................... 11 Haiti – zemědělské přebytky?....................................................................................... 12

COPA, COGECA Pracovní skupina „Lepší fungování dodavatelských vztahů potravin v EU“ 26.1. Měla to být více méně technická skupina, ale přes různé problémy, které se v průběhu schůze ukázaly, udělal se zde přehled práce Hlavní skupiny o vztazích v rámci potravinového řetězce. Ukázalo se, jak vzdálené jsou cíle třeba Eurostat ke každodenním potřebám farmářů. K některým věcem se budu vracet v jednotlivých bodech, které zde uvedli představitelé Komise a Eurostat. V úvodním příspěvků rozebíral Guillaume Roty z DG ECFIN (ekonomické a finanční úvahy), otázku lepšího fungování dodavatelského řetězce. Neřekl konkrétně nic nového, ale jeho souhrn dosavadních jednání a určité nasměrování do příštího období, bylo docela dobré. Nebudu zde rozebírat institucionální přístup, bude se zde věnovat především politickým dopadům a úvahám. Politika: - velké výkyvy u cen na všech stupních: výkyvy zemědělských cen, nárůst maloobchodních cen - dopad ekonomické a finanční krize: počátkem vysoké ceny potravin a nízké ceny produktů (mléka a obilí) - příprava ekonomické obnovy: vyhnout se inflaci cen potravin, zlepšit strukturální nedostatky potravinového řetězce Cíle: identifikovat všechny výzvy pro řetězec: - diversifikace dodávek v rámci ČZ - specifikace každého z dodavatelských sektorů Navrhnout iniciativy na překonání těchto výzev: - politika na úrovni ČZ a EU - všechna politika musí zahrnout všechny hráče Jaké jsou hlavní výzvy v rámci potravinového řetězce?

1

Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel



1. málo optimální vztahy mezi jednotlivými hráči řetězce 2. málo průhledné podmínky u formace cen a zvyšování výkyvů cen 3. roztříštěnost vnitřního trhu Ad 1. různost v dodavatelském systému – jak u produktů, tak mezi ČZ Různost hráčů – SME, velké nadnárodní, zemědělské, obchodní Velký rozsah potenciálních praktik, které neslouží vyrovnané konkurenci: kartely, překupnické ceny, kupování aliancí, privátní etikety, vázanost dodávek. Velmi časté nestejné váhy hráčů ve vyjednávání a neférové kontrakty: - a to v každém sektoru dodávek - využito v určité fázi téměř všemi členy řetězce - převaha obchodu u vyjednávání, neférové kontrakty a malá výkonnost sektoru. Nerespektování kontraktů: - změny cen, změny v dodávkových podmínkách (datum, zpoždění) - nerespektování složek kontraktů: pozdější platby, krátká platnost vztahů - neférové podmínky: platba dopředu na „vstup“ do jednání, jednoznačná rizika pro dodavatele, určení ceny až po dodávkách. Nedostatek průhlednosti úpravy cen a velké výkyvy: - prodloužení prodlení od 2007: převody cenových výkyvů silněji a rychleji, snížení cen trvá někdy víc než rok, nesymetrický vývoj zvýšení/snížení - trvalé výkyvy u zemědělských komodit: zvýšení cen o 30% v 2007, rychlé snížení v 2008 - deficit při porovnání cen u maloobchodu a cen pro spotřebitele: chybí klíč k porovnání. Deficit konkurenční: produktivita práce a malá přidaná hodnota v EU v porovnání k USA velký tlak krize v zemědělství, trvalý tlak na restrukturaci potřeba dalších inovací a lepší přístup k SME maloobchod: regulační rámec (zahájení prodeje, otevírací hodiny, prodej pod úrovní nákladů. Politické iniciativy Komise, které mají překonat výzvy v řetězci: 1. podpořit udržitelné vztahy mezi všemi hráči řetězce (neférové kontrakty, konkurence) 2. zvýšit průhlednost: přehled derivovaných trhů se zemědělskými produkty, monitorovací nástroj u EU cen potravin, porovnávací systém maloobchodních cen v EU 3. podpořit integraci a konkurenceschopnost EU sektoru potravy ve všech ČZ: - překonat teritoriální překážky, lepší legislativa označení, určitá regulace omezení (prostředí, standardy potravy), restrukturace a konsolidace zemědělského sektoru, zlepšit konkurenční pozici sektoru. Další kroky, které hodlá Komise udělat: - zvýšit prezentaci sektoru jak před Radou tak před EP - zlepšit monitorování sektoru přes odpovídající oddělení Komise, přes ČZ - zlepšit spolupráci mezi servisy Komise, ČZ a sektorem – pokračování práce High level group o konkurenci v rámci řetězce. Komplexní zpráva Komise pro Forum koncem 2010. Jelikož to byla zpráva o činnosti High level group, v diskusi moc připomínek nebylo jen, že Komise v tomto případu by mohla pracovat rychleji a důrazněji. Druhým bodem byla analýza převodů zvyšování cen v rámci řetězce, kterou zde předložil Pierluigi Longero z DG Agri. Celý dokument, který lze najít na Agriinfo pod názvem: Analysis of price transmission slony the food supply Chin in Europe, nepřinesl nic nového. Jen všechny utvrdil v poznání, že obchod si ponechával největší část marží, pokud se komoditní ceny zvyšovaly, pak došlo

2




k okamžitému zvýšení maloobchodních cen, ale v opačném směru trvá „vyrovnání“ někdy déle než rok. A také dost podstatný handicap pro NČZ v tomto směru. Nejen, že jsou výkyvy větší, ale prodlení bývá také delší než v EU 15. Porovnání se týkalo především mléčných produktů a vepřového, tedy dvou sektorů, které měly největší problémy v posledních 3 letech. Bylo zde porovnáno 8 zemí a vývoje cen: Německo, Francie, UK, Dánsko, Rakousko, Slovensko, ČR, a Litva. Většina faktů souhlasila s tím co zástupci znají, i když některé úvahy a závěry nebyly úplně přesvědčivé. Nicméně porovnání bylo uděláno na velmi dobré úrovni. A teď k třetímu příspěvku, o úloze Eurostat a nástrojích na monitorování Evropských cen potravin. Byl to spíš výčet možností, které nabízí Eurostat ve svých údajích, ale bez jakýchkoliv závěrů či úvah, o tendencích, které by se z těchto údajů daly odvodit. To považuji za hlavní nedostatek. Eurostat website www.ec.europa.eu/eurostat v jeho rámci pak: Selected Statistics vybrat (choose): Prices (HICP) dále: Metodology vybrat (choose) Price data for Market Monitoring V rámci potravinového řetězce lze vyhledávat: Agricultural commodities (ACP) na př. Animals Food industry (PPI): processing and preserving of meat and production of meat products Consumer food prices (HICP). Meat. K této přednášce by stačila malá příručka, protože konkrétně zde nebylo řečeno prakticky nic nového. Všechny tyto údaje zahrnuje nástroj na monitorování evropských cen potravin. Operační má být od počátku prosince 2009, ale je zde stále ještě řada nedostatků (řada zemí nedodala požadované údaje a ty nejsou harmonizovány). Na závěr bylo řečeno, že celé cvičení a poznání nových iniciativ pro řešení problému cen a monitorování vztahů v rámci řetězce je nutné, pokračuje dost pomalu a také převody informací by se měly urychlit. Jak může C/C přispět k sledování trhu, situaci u komodit a celkovém přehledu? - C/C chce mít měsíční přehledy u světových komoditních cen - čtvrtletní informace o zemědělské produkci a také o cenách jak farmářských, tak cenách vstupů - roční zprávy o vývoji zemědělských příjmů. Bude se požadovat užší spolupráce s národními organizacemi u předávání dat a informací. C/C chce zlepšit vlastní servis analýz a sledování vývojů cen. Pravidelné informace o vývoji práce High level group o vývoji cen a konkurenčních vztazích v sektoru.

CAP po 2013. 27.1. Tato pracovní skupina byla pokračováním diskuse okolo dalšího vývoje CAP, následné reakce na analýzu pana Haniotis z DG Agri o pohledu Komise na další vývoj. Jak ukázal průběh dnešní schůze, nic není jednoduché a za vše se musíme tvrdě postavit, aby byl náš hlas vůbec slyšet. Ale i když mé komentáře z dnešní schůze nebudou tak rozsáhlé jako obyčejně, protože se celá řada argumentů opakuje a vývoj diskuse jde k nějakému kompromisu ohledně pohledu na distribuci PP, potíží a problémů v rámci potravinového řetězce, malé výsledky u potřebného umravnění řetězců vůči prvovýrobcům. Dá se říci, že se i přes výhrady a snahu

3




nás postavit do pozice těch, kteří chtějí prosadit něco co se příčí dosavadnímu uspořádání CAP, i tento přístup ze strany EU 15 se postupně uklidňuje, také díky prohlášení nového Komisaře při slyšení v Parlamentu, tak prohlášení pana Haniotis, že historické reference nemají dnes velké opodstatnění. Ale nic nám nedají bez boje, o tom budu ještě referovat v komentářích k jednotlivým bodům dnešního jednání. Ale nejprve k samotnému průběhu. Pekka se zmínil úvodem o hodnocení schůze s panem Haniotis, minulý týden hlavní body této schůze. Argumenty tam byly podobné jako na schůzích C/C s tím rozdílem, že jeho koncept je stále konceptem staré Komise, bez velké snahy něco změnit jako PP. Podle něho by EU flat rate platby byl katastrofální, měl by obrovský dopad na ceny půdy s nebyly by zdůvodněny platbami. Pokud mají být platby odpovídající na základě příjmů a veřejných služeb, tak budou muset být určeny na různých úrovních, každý hektar neodpovídá stejnému množství dodaných veřejných služeb a příjmy, které zajišťují určitou životní úroveň se liší mezi ČZ. Dále argumentuje tak, že by to neměly být jednotné EU flat rate, ale připouští, že by k určitému vyrovnání mělo dojít na základě společných kriterií ekonomických a fyzických. SAPS budou muset podle něho zmizet, protože budou mít problém ve WTO a dále zvyšují tendenci k zvyšování hodnoty půdy. To jsou známé námitky, je jasné, že bitva o změny nebude jednoduchá, ale pokud budeme pokračovat v požadavcích až k nějakému kompromisu, který bude přijatelný pro všechny. Což nebude dnes ani zítra, ale soustředěným postupem a vytrvalostí se můžeme dopracovat požadovaného výsledku. Co je škoda, že zde stále chybí soustředěná síla organizací z nových členských zemí, dnes mě podpořil maďarský zástupce a kolega Pýcha ze Svazu. Pospíšil se neozval ani zástupkyně Estonska či Polska. Ta je zde prakticky nová a po skončení mi řekla, že se chtěla přihlásit o slovo, ale bylo již pozdě. To je postup, který známe z minulosti, je třeba se do diskuse přihlásit co nejdříve, a třeba dvakrát na doplnění. Shelby Matthews udělala přehled kosmetických úprav, a také zdůvodnění, proč byl bod 20. ve kterém byl v minulém dokumentu argument ohledně transitního období pro „urovnání“ PP mezi členskými zeměmi, ten v současném dokumentu není, i když celá otázka prochází jednáním jako červená nit a ani dnes tomu nebylo jinak. Argumenty proti narovnání vznesli zástupci Irska, částečně Německa a Francie, ale také oba zástupci Belgie (jak vlámské tak valonské asociace) a připomínku měl i zástupce italské Coldiretti. Argumenty s rozpočtem a příspěvky členských zemí jsme již slyšeli několikrát (Francie a Německo), ale jejich argument, že nejsou stejné ekonomické a fyzické podmínky neobstojí proti argumentu, že nám byla dána již 10 letá přechodná doba na proplácení plné výše PP, což nebylo nikdy dříve uplatněno. Nynější požadavek na další přechodné období je nepřijatelný pro NČZ. Také argumenty, že ČR bude mít mírně nad průměrem EU výplaty PP na ha nejsou přijatelné, to se týká až roku 2013, kdy mají být vypláceny PP v 100% výši, dnes to neplatí. Upozornil jsem všechny kolegy, že je nutné pokračovat v dialogu, president Veleba zve presidenty na konferenci do Brna koncem března, kde by se tyto otázky, měly řešit. Není dobře, aby nás země EU 15 ignorovaly a jak tomu svědčí dosavadní pozvánky a účast na všechny akce, nikdo se prakticky neúčastnil. Konečné rozhodnutí o nové formě CAP po 2013 a přímých platbách a jejich rozdělení bude politické, ale C/C musí najít řešení, které bude pro NČZ natolik atraktivní a přijatelné, že se pod něj budou moci podepsat. Diskuse se zúčastnili téměř všichni zástupci (asi 70 lidí), Francouzi a Irové vícekrát, ale nemá cenu jim tvrdit, že podmínky u nás jsou velmi rozdílné, je třeba upozornit na to, že potřebujeme na jednotném trhu mít stejné, rovné podmínky. Aby nezapomněli, že veškeré přebytky v 90. a počátkem nového století, byly realizovány na trzích nových členských zemí ve prospěch EU 15.

4




Novou úpravu dokumentu udělá Shelby pro příští presidium. Pekka zde pak řekl, že podle posledního prohlášení (včerejší), mluvčího nového Komisaře Roger Waite, přijde nový Komisař 11.2. odpoledne na společné presidium Copa a Cogeca. Pokud vše dobře půjde, bude Komise schválena 9. 2. a Komisař začne pracovat 10.2. a řekl, že by se podobná setkání neměla odkládat. To by byl do jisté míry pozitivní bod, potom se dále uvidí, jak tato „spolupráce“ bude vypadat a jak se vyvine. Můj komentář je udělán ze všech poznámek, které zde byly předloženy, i když se velmi často jednalo o stejné argumenty jako při předchozích jednáních. Takže jak jsem zdůraznil dříve, musíme je přinutit k dalším jednáním, ať je to argumenty nebo silou. Hrozba blokovat společná usnesení (NČZ mohou mít blokovací minoritu), a třeba spojenectví se zeměmi, které také nejsou spokojeny se současných rozdělením PP (Španělsko, Portugalsko) a dále uvidíme, jestli na stejné argumenty budou slyšet rovněž politici. Tam bude náš další přesvědčovací úkol. Závěrem bych chtěl požádat, aby na presidia jezdilo co nejvíce presidentů ze všech organizací. Pokud nebudeme slyšet, neexistujeme a nikdo za nás práci neudělá.

Pracovní skupina Ovoce a zelenina 28.1. Tato pracovní skupina měla v dnešním programu celou řadu bodů, které se opakují i v jiných pracovních skupinách (specificky promoce, kvalita, ochranné prostředky ..) Tyto body byly projednány na závěr odpoledního jednání. Ranní část řídil Hans van Es, předseda tohoto výboru, odpolední pak italský předseda zpracovaného ovoce a zeleniny, Tondini. Hans držel diskuse v určité úrovni a nepovolil dlouhodobé opakování argumentů. Především od Italů a Španělů, jako na odpolední části Tondini, který jim nechal zbytečně moc prostoru, a tak se většina argumentů opakovala. V úvodu řekl van Es, že problémy pokračují s platbami a spoluprácí s Eurotel. Tato organizace nereagovala přes rok na žádné upomínky ze strany C/C až počátkem ledna a to s požadavky, které byly rozdílné od konstatování C/C a pracovní skupiny. Další ze série výměny dopisů s tím, že hlavní producentské země a jejich organizace jsou připraveny urovnat finanční spory, pokud bude podobným způsobem vyjádřena dobrá vůle ze strany Eurotel. Odsouhlaseno. Vzhledem k dalšímu programu, a určité časové tísni od dnešních řečníků, byly některé body přehozeny. A tak se dalším řečníkem stal Paulo Gouveia, který informoval podobně jako na pracovní skupině stejného jména (ad hoc), SCP, Evropská udržitelná spotřeba a produkce potravy, o vývoji v této skupině. Historie je známá, ale konkrétní výsledky zatím chybí. Celá řada usnesení včetně dopadové studie Komise, která má být hotova do konce 2011 s názvem „správnost kriterií pokrývajících environmentální výkonnost“ produkce. C/C není příliš spokojená s návrhem a proto vytvořila iniciativu Kulatého stolu v září 2009, tento výbor ad hoc se sešel již 2x a jeho členy jsou prakticky všech evropské organizace potravina nápojů, dále několik DG´s Komise a PRC (Point research center). Cílem je připravit vědecky ověřitelné návrhy na životní cykly, metody tohoto pozorování, komunikační nástroje spojené se zveřejňováním a vyhodnocení dopadu na prostředí. Má 3 hlavní pracovní skupiny: hodnocení prostředí, nástroje informací o prostředí, trvalé zlepšování prostředí a k nim se přidává ještě další ad hoc skupina, která se zabývá mezinárodními iniciativami.

5




Původně bylo 9 zakládajících členů hlavních evropských organizací, ale to se rozrostlo o dalších 13, a tak pokrývá prakticky beze zbytku celý sektor potravin a nápojů. Dále Paulo informoval o High level group on competitivness, kde v prosinci udělal referát zástupce DG Agri Pierre Bascou (zpráva byla o obsahu této schůze v prosinci). C/C udělala požadavek tímto směrem na Komisi již v dubnu 2007 ohledně konkurence v rámci potravinového řetězce a Komise se probudila teprve nedávno po více než 2 letech vyčkávání. Tady máte obraz, jak „efektivně“ Komise někdy pracuje, a nebo to lze považovat za důkaz síly distribuce a maloobchodu oproti farmářům. Hlavním bodem dopoledního jednání byl návrh organizací z O+Z o roli producentských organizací. Sekretariát zde připravil 10 hlavních otázek, které zde byly předloženy a organizace se měly vyjádřit k připomínkám a doplňkům. Nebyl to lehký úkol, protože se především organizace jižních států snažily procpat celou řadu detailů a snahu o otevření otázek původu, labelling, označení ( EU versus národní – italská specialita). Ale teď už k otázkám: Ad 1. Musí být podporováno seskupení producentů (dodávek), přes producentské organizace O+Z? Odpověď byla jednoznačně ano. 2. Jsou v EU různé typy PO O+Z? Rozdíly mezi vývojem v severní Evropě a na jihu. Na jihu je velké množství organizací, hlavní na místní úrovni, na severu je koncentrace vyšší, v NČZ je vývoj pomalý. 3. Je úroveň PO dostatečná? V EU15 je organizováno zhruba 60% produkce, v NČZ méně než 30%, ale ročně se podíly zvyšují téměř o 18%. 4. Jak je důležitá podpora EU pro operační fondy O+Z PO? Velmi, ale diskuse byla okolo výše a procent, které se dostávají y EAGGF rozpočtu (ve zprávě byly 2%, ale organizace namítají, že hodnotově je to až 7%). 5. Je z O+Z PO nějaká přidaná hodnota pro spotřebitele? - zlepšila se kvalita dodávek, velké investice do skladování a lepší marketing. Většina organizací lépe kontroluje zbytkové hodnoty pesticidů u ovoce a zeleniny a většina též podporuje integrované kontrolní programy. Environmentální respekt, bezpečnost potravin a jejich standardy se výrazně zlepšily. PO, z nichž většina jsou družstva, přispívají významně k sociálním a regionálním službám. 6. Co představuje přidaná hodnota pro producenty a družstva? Díky finančním podporám se zlepšily pracovní podmínky na všech stupních. Jak na farmách, tak při skladování, recyklaci, modernizaci pracovních metod. A to nejen v EU ale i v celé řadě 3. zemí. 7. Jsou cíle CAP 2013 i nadále platné pro podporu v sektoru O+Z. - zlepšit konkurenční postavení sektoru - zajistit stabilitu dodávek a bezpečnost potravy pro 500 m obyvatel - zlepšit a zvýraznit roli O + Z ve stravování lidí - zlepšit a chránit prostředí a venkov. 8. Proč má být zachována podpora EU pro O+Z PO? Kvalita je zajištěna přes spolufinancování. Podpory jsou rozhodovány podle hodnoty tržní produkce, takže se tím určitým způsobem ovlivňují změny požadavků a nabídky. 9. Jak by mohl být systém podpor zlepšen po 2013? Minimální kriteria pro PO musí být uznána. Propojování PO se musí urychlit. PO musí více hrát roli v promoci a také zvýšit svůj podíl v samotném zpracování. Musí se zlepšit

6




legální rámec pro PO vzhledem k zákonům o konkurenci. Monitorovací systém musí být zjednodušen. Pro snížení fluktuace u příjmů producentů: - prevence krizí a pojištění - rozšíření současného pokrytí pojištění - zlepšit systém odstranění produktů z obchodu, změny u kvantitativních limitů Zlepšit systém kvality pro spotřebitele: - zachování tržních standardů pro 10 specifických produktů - pokračovat v práci na label „EU produkt“, pro zpracované produkty y O+Z - zvýšit úsilí u promoce - integrované EU standardy produkce Dále pokračovat v úsilí u dodávek sociálních a environmentálních služeb (včetně klimatických změn). 10. Podpůrné programy pro PO by měly pokračovat i po 2013. Dále podpořit zvyšování koncentrace, aby se nakonec dosáhlo stejné úrovně jako u maloobchodu. Hans van Es řídil tuto část velmi dobře. Jak už jsem několikrát naznačil, bylo by dobré si poslechnout holandské příklady (v tomto případě Greenery – družstvo), které je prakticky největším světovým dodavatelem ovoce a zeleniny. V odpolední části byly diskuse okolo revize regulace 1580/2007, kde se dodatky týkaly operační fondů, programů prevence krizí a jejich možné řízení. Tyto body byly mnohokrát diskutovány ve skupině pojištění, kvality, či rozvoji venkova, nepřinesly nic nového, jen se zde opakovaly argumenty, přednášení především zástupci Itálie (asi 10 lidí) a Španělska (7 lidí). Tondini, jak jsem řekl úvodem jim nechal příliš místa na projevy, které stejně nikam nevedly. Stanovisko C/C je u těchto otázek známé, jen se dále vyslovila podpora pro lepší vyhodnocení operačních programů a také doporučení pro Komisi, že pokud chce výkonné PO, tak se procedury a pravidla musí značně zjednodušit. Druhým bodem byla možnost přenechat jednu, nebo více fází zpracování jiné firmě, nebo družstvu. Ale zde zůstává nejasná celá řada otázek včetně „vlastnictví“ produktů, způsobu jak jsou firmy nebo továrny kontrolovány a jakým způsobem kalkulovat rozdělení pomocí na zpracování. C/C podporuje pozitivní diskriminaci pro PO a družstva, vzhledem k jejich specifické úloze v tomto procesu. Dalším bodem byla promoce, který zde uvedla Eva Corral. O tom jsem informoval víc než obšírně ve zprávě z pracovní skupiny Promoce a propagace. Eva zde udělala jen přehled. Ale i zde byla diskuse, především se týkala možnosti, že by se podpory mohly týkat i některý produktů O+Z dovážených do EU. Také rozebrána otázka „Evropské kvality“ Sektorový výběr pro promoci: mléko, O+ Z, jehněčí maso, vejce. Celý shrnovací dokument je na Agriinfo pod ref. PPA(09)8377:1 O kvalitě produktů měl příspěvek Pasqualle . I zde byla debata nejen o kvalitě, ale především o rozlišení označení, což jako obyčejně vedli Italové. Nepřineslo to rovněž nic nového. Také tento dokument, projednaný na podzim na pracovní skupině Kvality, je na Agriinfo pod ref. AQ(09)5967:3

7




POCC-CCC 29.1. Další ze série krátkých schůzí, o některých aktuálních problémech jak v sekretariátu, tak v informacích týkajících se Komise a některých evropských institucí. Pekka v úvodu udělal krátký přehled posledního jednání o budoucnosti CAP po 2013, ze schůze, která zde byla ve středu. Reakce jsou stále dost živé, i když mezi tím došlo k celé řadě schůzek jak s Shelby Matthews, Pekkou a zástupci Irska o návrhu na novou formulaci dokumentu. Ten má připravit Shelby pro presidium. Není to stále ještě plné uznání našich požadavků, ale je to posun a jako v každém jednání se hranice posouvají jen pozvolna. Další pokračování dialogu bude nezbytné, i když ani zde nebude nic snadného a jednoduchého. Ke jmenování nového Komisaře Dacian Ciolos, chodí stále další komentáře. Většina lidí v tomto jmenování vidí znatelný rozchod s řízením sektoru Komisařkou Fischer-Boel. Komisař dostal velkou podporu v parlamentu, i když jeho ekologická část z něho moc nadšená není. Jeho prohlášení, že je třeba posílit CAP a jeho význam pomáhá zvednout sebevědomí farmářům, ale Komisař rovněž slíbil, že bude pokračovat v určité formě reformy, tak, aby byla politika předvídatelná dlouhodobě pro farmáře. Také k nastávajícímu rozpočtu řekl Komisař, že je připraven diskutovat o rozdělení fondů, ale že si všichni musí uvědomit, co by znamenalo zrušení subvencí pro celou společnost. Znovu se i zde objevila poznámka, o které jsem již několikrát informoval, že by podpory, které jsou rovněž nástroje regulace, měly být rozděleny podle jiného klíče než doposud. Musíme mít základ pro rozdělení, který je realističtější než dosud, musí představovat rovnováhu mezi farmáři, regiony a členskými zeměmi. Ciolos tak dal najevo, že je naprosto proti v pokračování rozdělení na základě historických referencí. Což je případ většiny zemí EU 15. Německý zástupce k tomu řekl, že ze strany Německa bude tvrdá opozice k přerozdělení finančních prostředků. Citoval prohlášení německé ministryně Ilse Aigner, která kromě toho ještě chce další rozdělení fondů s respektem ke klimatickým změnám. Ciolos se rovněž staví jinak ke GMO než jeho předchůdkyně. Pokud nám vědci řeknou, že není z užití nebezpečí pro prostředí, mělo by to být ponecháno na rozhodnutí členských zemí, jestli je chtějí pěstovat a užívat. EU potřebuje mít prostředky k zajištění dodávek krmiv pro svůj živočišný sektor a EU sama tyto prostředky nemá. Krátká zpráva byla podána o činnosti ECHAMP, což je evropská asociace léčebných produktů a která reprezentuje většinu farmaceutického průmyslu v EU. Tato zpráva zde byla uvedena v souvislosti s iniciativou Komise o změnách stravování a podílu sektoru na správné výživě. Tam jsou zahrnuty nejen ochranné prostředky, ale také léky a stravovací problémy. ECHAMP oslavila desetileté výročí vloni v listopadu. Asociace má celou řadu pracovních skupin, jako farmaceutické prostředky a jejich výroba, bezpečná koncentrace léků, bezpečnost očkování, regulační skupina. Tyto informace zde byly předloženy jako doplněk pro budoucí referenci skupiny Zdraví a bezpečnost potravy.

8




Borchardt a 2013 Ještě před skončením současné Komise, předložil šéf kabinetu Fischer-Boel, Klaus-Dieter Borchardt svoji vizi dalšího vývoje CAP. Je to poprvé, co mluvil napřímo, bez vytáček. Je nutné zachovat celkovou základnu pro zemědělskou produkci v Evropě. Ale zde hned podotkl, že to neznamená automaticky soběstačnost na 100% u všech členských zemí. Evropa je velkým vývozcem komodit a potravin, ale také velkým dovozcem. Kromě produkce je zde také úkol ochrana přírodních zdrojů a klimatické změny. V komentáři je jeho projev nazván, více mrkve než klacku. Různých forem postihů má EU dostatek, u pobídek je to podstatně horší, ale i tam se připravují některé kroky, které by měly pomoci. Například dokončit nabídku kontraktů a snížit míru podmíněnosti u investic, ty by měly být založeny spíš na konkrétních cílech, než na omezeních. Když mluvil o veřejných službách, nebyl moc specifický, ostatně to je otázka, co vlastně si pod tím každý myslí. Také když mluvil o posílení síly producentů (dříve se tomuto tématu vyhýbal), byl jeho tón silnější, snad proto, že je na konci mandátu a nemusí brát ohledy na případnou kritiku. I když jak je vidět z reakcí Komise (velmi pomalé), udělat některá opatření na změny rovnováhy v potravinovém řetězci, nebude nijak snadné tyto staré zvyky, změnit . Také u exportu řekl, že pokud nebude restituce, pak by měly být připraveny vývozní úvěry.

OECD a udržitelné zemědělství Pro příští zasedání ministrů zemědělství, koncem února v Paříži, bude hlavním bodem programu přizpůsobení politik, nějakým způsobem je koordinovat a zajistit pro sektor podmínky trvalého rozvoje. Pro velkou většinu pozvaných ministrů z 30 zemí, je tato schůzka velmi důležitá. Podobný ohlas mělo setkání v Berlíně v rámci IGW v polovině ledna. Německá ministryně Ilse Aigner k tomu řekla, že je jasné, že v budoucnosti nebudou moci některé regiony zachovat produkci ve stejné míře jako nyní, kvůli klimatickým změnám. Tak se musí masivně investovat do zemědělského výzkumu a do inovací. Francouzský ministr Le Maire, se k tomuto prohlášení přidal a řekl, že Francie odmítá politiku, která by byla na úkor zemědělství. Farmáři musí dostat kompenzace za jejich úsilí v boji proti klimatickým změnám. Mezinárodní spolupráce je nyní potřeba více, než kdy dříve.

Vepřové Francie x Německo Na konferenci FNP (národní federace vepřového - FR), řekl její předseda, Jean-Michel Serres, že zatímco ve Francii dochází k propadu sektoru, opak se děje v Německu. To sice zaznamenalo mírný pokles počtu vepřů, nicméně zůstává na čele evropské produkce a zvýšilo svůj podíl na exportu. Francie, které v exportu je nyní až na třetím místě za Dánskem, měla pokles vývozu o 17%. Co trápí Francouze nejvíce, je rozdíl mezi náklady na práci. V Německu je průměrná mzda na jatkách okolo 12€, ve Francii 18€. Francie je příliš daleko od východní Evropy a Ruska, aby tam lépe koncentrovala vývoz, a na druhou stranu, dovoz levnější pracovní síly. Také blízkost trhu východní Evropy hraje pro Německo. Při dopravě zde mají Němci výhodu 10-12 centů na každé vyvezené kilo vepřového.

9




Rada a potravinový řetězec Na poslední zemědělské Radě (18. ledna) se dohodli ministři zemědělství, že je třeba zlepšit kontrolu cen v rámci řetězce. Co ovšem zde chybí, je dost odlišný pohled na to, jaké nástroje zde jsou k dispozici, nebo které je třeba upravit. Řada delegací chce, aby se uzákonilo, že distribuce musí být v rovnováze pro všechny články řetězce. Ale španělská ministryně zemědělství, Elena Espinosa, k tomu dodala, že to bohužel není jednotný názor celé EU27. Celá řada zemí požaduje (jižní část Evropy) modifikaci CMO a zde chtějí celou řadu výjimek tak, aby se zlepšila organizace sektoru a její struktury. Francouzský ministr Le Maire k tomu dodal, že je třeba najít cestu, jak lépe odměnit farmáře a že by bylo dobré připravit na evropské úrovni kontrakty mezi farmáři a zpracovateli, které by mohly být uzavřeny i na několik let dopředu a zajistit tak stabilitu trhu. Německo tento pohled nesdílí chce, aby každá země měla možnost reagovat podle svých podmínek, moc nevěří opaření na úrovni EU. Některé delegace (FR, It, Au) by chtěly zavedení systému označení původu, což považují za prostředek jak pomoci producentům se lépe bránit na domácím trhu. Ale tyto tendence se projevují hlavně na národní úrovni, na EU je to bráno jako překážka volného obchodu. Proti tomuto postupu vystoupilo Polsko a Španělsko, které dávají přednost označení EU. Belgie chce aby se Rada více soustředila na rozdělení sil v distribuci a připravil se systém certifikace.

Zemědělské půjčky Podobně jako Španělsko, kde je systém pojištění zemědělského sektoru nejlépe rozvinut v celé EU, se snaží francouzské pojišťovny a banky organizovat jiným způsobem systém půjček pro farmáře. Národní federace zemědělských půjček, prostřednictvím svého presidenta Jean-Marie Sander, nyní zveřejnila poslední plán, jak podpořit farmáře. Balíček představuje 1 mld€ v podobě půjček. Podle něho by měl být připravovaný plán modernizace sektoru mnohem ambicioznější a více se zabývat prostředky na kompenzace fluktuací cen, mezi nimi i určité formy pojištění. Stabilizace příjmů (2009 FR - 34%), to znamená rovněž návrat k investicím. Bez příjmů nebudou farmáři investovat. To by měl být jeden z nosných bodů nové CAP. Nejen farmáři, ale také zpracovatelé trpí těmito poklesy a výkyvy, oni jsou prodlouženou rukou zemědělského sektoru, ale i když tuto krizi přežívají lépe než farmáři, není to bez nebezpečí. Cenové výkyvy by se měly řešit na všech stupních. Jak to vypadá s financování sektoru ve Francii. Crédit Agricole financuje 80% francouzského zemědělství. Je jasné, že kromě kriterií zde musí být kroky, kdy doprovázíme farmáře a radíme mu při vývoji a restrukturaci sektoru. Co je pro sektor důležití, je zachování konkurenční schopnosti podniků na regionální úrovni, udržet perspektivy produkce dlouhodobě. Crédit Agricole hraje velmi důležitou roli v podporách místní produkce. V průběhu roku 2009 připravila banka půjčky na překonání obtížného období, jako třeba u produkce mléka, kde bylo v průběhu roku provedeno celá řada opatření a to dříve, než padla rozhodnutí vlády o podporách. Dnešní plán je kombinací státních podpor a půjček. A tak můžeme říci, že 10




původní plán na 500m€ na obnovení finančních toků, byl překonán. K tomu se přidává ještě další fond konsolidace rovněž ve výši 500m€. Jak nám potvrdil ministr, je možné je kombinovat s částí půjček, organizovaných vládou.

Rada a cukr Členské země požadují na Komisi, aby se urychleně zabývala možností zvýšit export cukru, když stoupají světové ceny. Požadavek přišel od Belgie, která vznesla žádost o export nad současné povolené kvóty. Otázkou zde je, jestli to má vliv na světový trh. Pod pravidly WTO, může EU vyvážet 1,37 mt cukru s podporami. Komise nyní neplatí podpory na cukr, ale obecně se má za to, že i nepodpořený cukr v EU je „křížově podpořen“ přes vnitřní systémy podporu cen. Komisařka Fischer-Boel řekl ministrům, že si vyžádala legislativní radu a až po pozitivní odpovědi od právníků, přistoupí k akci.

Irsko Téměř třetina irských farmářů ztratila v průběhu loňského roku doplňující zaměstnání mimo farmu. To představuje další viditelnou ránu sektoru. Jedině stavebnictví je postiženo více než zemědělství. Průměrný příjem na farmu klesl o 30% na 12 000€ na farmu v 2009 a to je nejnižší příjem od 1999. Ale podle předpovědí Teagasc se má situace v průběhu 2010 postupně zlepšovat. Ceny hovězího klesly v 2009 o víc než 10%, ale nyní začaly růst a měly by být v průběhu 2010 o 4% vyšší. Ale i tak se počítá, že dvě třetiny farem hovězího budou mít problémy i v tomto roce. Podobná situace je u obilí, kde je jen velmi malý výhled na nějaké zisky. Vepřové bude mít problémy i letos, jen u sektoru ovcí je situace o něco lepší a nastal obrat u zvyšování marží.

Dánsko Problémy farmářů pokračují jak klesají ceny pozemků a klesají finance z vlastního kapitálu. Prakticky všechny sektory vloni zaznamenaly ztráty. Průměrná cena v roce 2008 byla 200 000 Dkr za hektar, ale v 2009 to bylo jen 150 000. To přivádí většinu farmářů do technické insolvence. Pokles o 50 000 Dkr/ha znamená, že 14% producentů vepřů spadne do insolvenční skupiny, v případě, že pokles bude o 75 000 Dkr, jich bude víc než třetina. Nejen farmářská komunita má problémy. Celá řada bank zaznamenala velké ztráty kvůli propadům v sektoru, který je prý nejhorší od počátku 80. let. Ministryně Eva Hansen slíbila farmářům pomoc, které bude v souladu s podporami od bank. Tato opatření mají zahrnovat určité daňové úlevy při transakcích okolo nákupu a prodeje půdy, podpora cen biopaliv a menší daně za certifikaci. Ale řada ekonomů kritizuje přístup vlády, říkají, že jen zakonzervuje současnou neziskovou část sektoru a že celá operace bude stát hodně peněz daňové poplatníky.

11




Haiti – zemědělské přebytky? Ministři začali uvažovat o odeslání části zemědělských přebytků do země postižené zemětřesením. Německé ministerstvo přišlo s návrhem. Španělská ministryně Espinosa, která Radě předsedá, to podpořila. EU sice nemá velké zásoby, ale po prověření uděláme, co bude potřeba, řekla ministryně. Ale dříve než k takovému kroku dojde, bude třeba vyhodnotit skutečné potřeby Haiti a to bude záviset na analýze DG Development. Zatím má EU zásoby mléčných produktů a určité zásoby obilí. Jinak ministři začali diskutovat dlouhodobý plán na rozvoj Haiti, kdy půjde v první řadě o infrastrukturu.

12


Pracovní skupina Lepší fungování dodavatelských vztahů potravin v EU 26.1

Recommend Documents