Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Pracovní sešit 5ZP200
2012
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102
Ekonomie a životní prostředí?!
Přednáška 1:
„Ekonomové jsou pravděpodobně tou nejnebezpečnější profesí na zemi, protože se jim naslouchá. Do uší politiků neustále našeptávají všemožné nesmysly“.
Ekonomie a ekonomie životního prostředí Steward McBride (1980): Odložený soudný den, The Christian Science Monitor, 26.8.1980, s. B10-B11 obrázek: http://www.prazskematky.cz/ovzd usi.php
A je ještě hůře…
A proto …
„Další překážkou bránící uvědomit si přelidnění a něco s ním dělat je konvenční ekonomie, již aktivistka a spisovatelka Hazel Hendersonová označuje za ‚formu poškození mozku‘…“
„…nejdůležitější věcí pro ekologické hnutí je předělat ekonomické myšlení“. Robert Goodland (Světová banka)
Protože: „Snad nejvážnějším akademickým problémem na světě je školení ekonomů“.
Stephanie Mills (1991): Population – Red-Hot Realities for a Finite Planet, Garbage (květen-červen)
Peter Raven (1988): The Cause and Impact of Deforestation, Earth‘’88 – Changing Geographic Perspectives
obrázek: http://www.romea.cz/index.php?id =rubrika-archiv&rubrika=2009-08
obrázek: http://www.faqs.org/photodict/phrase/6009/hammer-andsickle.html
Co s tím???
Je ekonomie lékem na …
Jak může ekonom přispět v diskusi o ochraně životního prostředí? A může se ekonom vůbec k otázkám životního prostředí vyjadřovat? A pokud ano, pak jak (co ho k tomu opravňuje)??
1
Co je „ekonomie“?
ANO, ale …
Ekonomie jako součást společenských věd Předmět zkoumání
PSYCHOLOGIE
EKONOMIE
ETIKA
Mysl člověka
OTÁZKY:
Ekonomie versus ekologie EKOLOGIE = přírodovědný obor, studuje vztahy existující mezi živými organismy a prostředím, v němž se nacházejí (ekosystémy) – člověk je jedním z živých organismů
Jednání
Cíl/ preference
• věda o lidském jednání = jak lidé jednají, aby uspokojili své potřeby • zkoumá způsoby alokace vzácných statků mezi konkurenční užití • je primárně pozitivní = vyhýbá se řešení etických otázek, nezahrnuje hodnotové soudy • formuluje obecně platné ekonomické zákony a vztahy • není jednotná = existuje hlavní proud (mainstream) a alternativní teoretické směry evoluce ekonomického myšlení v čase
Proč člověk jedná? Co se děje uvnitř lidské mysli?
Jak člověk jedná? Jaké prostředky volí pro dosažení svých cílů?
Jaké cíle člověk volí? Jak a proč by měly lidské hodnoty a cíle vypadat?
Mezi ekonomií a ekologií neexistuje žádný vnitřní rozpor pouze jiný předmět a jiná metoda zkoumání (!) Ekologismus/environmentalismus = ideologie/normativní směr prosazující společenské změny ve jménu vyšší ochrany ŽP (ekologická hnutí)
2
Ekonomie životního prostředí • aplikuje poznatky ekonomie na ŽP:
Klíčová sdělení ekonomie ŽP:
Otázky:
• přírodní zdroje a asimilační schopnost ekosystémů nejsou neomezené • s rostoucí vzácností v čase narůstají konflikty mezi různými uživateli ŽP je nutné reagovat změnou „pravidel hry“ (institucí) … Jak?
Jak velký má tento vliv být? Jak určit optimum mezi využitím a ochranou ŽP? Jaké nástroje zvolit, abychom optima dosáhli?
Vyšší míra ochrany ŽP = dopad na (materiální) blahobyt jednotlivců zejména v krátkém období ... KAŽDÁ OCHRANA ŽP VYŽADUJE ZDROJE
• nelze „nevyrábět“, byť by tím ŽP bylo maximálně chráněno • člověk staletí využívá přírodu a přetváří ji podle svých potřeb = nelze eliminovat veškerý vliv člověka na ekosystémy
– jak lidé jednají ve vztahu k přírodním statkům – jak je ŽP alokováno mezi konkurenční užití – snaha o ekonomickou efektivnost
• není jednotná různá řešení problémů ŽP: – neoklasická environmentální ekonomie = MAINSTREAM – (institucionální) ekologická ekonomie – tržní přístupy k ochraně životního prostředí
• více pozitivní x více normativní přístupy – co se děje? (člověk <=> příroda) – co by se dít mělo?
Společnost a životní prostředí společnost hospodářský systém přírodní látky
podniky
domácnosti
zbytkové látky
Otázky k 1. přednášce: Co je to ekologie a čím se zabývá? Jak se od sebe liší zaměření ekonomie ŽP, ekologie a ekologismu? Jaký je rozdíl mezi pozitivní a normativní analýzou?
Pročíst Kap. 1 z Šauer (2008) + Kap. 1 z Čamrová (ed.) (2007) přírodní prostředí jako dodavatel surovin
přírodní prostředí jako odpadní koš
Literatura/zdroje informací: Povinné: • Čamrová (ed.) (2007): Ekonomie a životní prostředí – nepřátelé nebo spojenci • Šauer, P. (2008): Základy ekonomiky životního prostředí 1 • články doporučené v průběhu přednášek • doporučené texty ke cvičením Doplňkové: • v případě nejasností u výkladu ekonomických teorií: Holman, R.: Dějiny ekonomického myšlení (vybrané kapitoly) • Urbanová, T., Šíma, J. (2004): Tržní přístup k ochraně životního prostředí
Náplň přednášek: 1. týden
Úvod do ekonomie ŽP
2. týden
Individuální rozhodování v ochraně ŽP a ŽP jako statek
3.– 5. týden
Přístupy hlavních ekonomických teorií k ochraně ŽP
6. – 13. týden
Environmentální politika
Zkouškové období
3 termíny TESTu
3
Magisterská specializace • Navazující magisterský obor „Ekonomika a správa životního prostředí“
HODNOCENÍ PŘEDMĚTU: 1. PÍSEMNÝ TEST (max. 60 bodů) • • •
• Vedlejší specializace
především z přednášek a povinné literatury může zahrnovat klíčové problémy z doporučené literatury ke cvičením (zejména ve vazbě na ČR) píše se ve 13. týdnu nebo ve zkouškovém období
2. CVIČENÍ (max. 40 bodů): „Ekonomika životního prostředí“ • Další informace http://kzp.vse.cz
• • •
DOCHÁZKA NA CVIČENÍ (10 bodů) AKTIVITA (10 bodů) PREZENTACE (20 bodů)
Celkem je nutné dosáhnout min. 60 bodů z testu a cvičení dohromady.
Přednáška 2: Děkuji za pozornost a těším se nashledanou v příštím týdnu!
Struktura přednášky: Individuální rozhodování Environmentální Kuznětsova křivka ŽP jako statek Typy statků Typy vlastnictví
Individuální rozhodování v ochraně ŽP a ŽP jako statek
Individuální rozhodování Proč (mnozí) lidé chtějí chránit přírodu? HODNOTA PREFERENCE JEDNÁNÍ Stačí to? neexistují trhy omezenost zdrojů „špatné“ preference? … ARGUMENTY PRO REGULACI/POLITIKU
estetické a morální potřeby sebeurčení-akceptace ostatními členy komunity vzduch-voda-jídlo-přístřeší spánek-bezpečí
4
Makroekonomický pohled:
Role jednotlivců - shrnutí
Environmentální Kuznětsova křivka Empiricky vypozorovaná vazba mezi bohatstvím (příjmem) a stavem životního prostředí.
• lidé mají zájem v různé míře ŽP sami chránit (estetické, existenční hodnoty přírody), např.: – ochota platit za zachování přírodních krás (vstupní poplatky, dobrovolné dary nadacím aj.) – ochota věnovat volný čas zlepšení stavu přírodních zdrojů, osvětě aj. – ochota podpořit protestní akce (petice aj.)
• tento zájem je přímo úměrný jejich životní úrovni (resp. bohatství společnosti) • ekologická politika státu usiluje o ochranu ŽP nad rámec individuálního jednání x neměla by jej vytlačovat/nahrazovat, ani významně snižovat individuální blahobyt
Klasifikace (typy) statků
ŽP jako statek STATEK: věc, která uspokojuje lidské potřeby a kterou za tímto účelem dokážeme využít
VOLNÉ
Je životní prostředí statek? Podmínky: • látka je užitečná (potřeba její uspokojení) • víme o existující zásobě látky • disponujeme potřebnou technologií
veřejné
T. Hardin (1968): Tragedy of Commons
Lze jednoznačně určit typ vzácného statku?
Veřejné statky RIVALITA Vylučitelnost
ANO
NE
ANO
(ČISTÉ) SOUKROMÉ
SMÍŠENÉ
NE
SMÍŠENÉ
(ČISTÉ) VEŘEJNÉ
VYLUČITELNOST PŘI:
kolektivní
Tragédie obecní pastviny: Stane-li se statek vzácným, je nutné dohodnout se na způsobu jeho alokace… … jinak nastává „tragédie“, která ústí k úplné vyčerpání statku
VZÁCNOSTI: více lidí a více potřeb VZÁCNOSTI: nová naleziště, nové technologie, substituce
Nabídkový přístup (Buchanan) = kdo statky poskytuje: • stát (veřejné) • trh (soukromé) odráží míru spol. konsensu
VZÁCNÉ soukromé
= časově a místně podmíněná vazba
Poptávkový přístup (Samuelson) = vlastnosti statků: • rivalita ve spotřebě • vylučitelnost ze spotřeby
STATKY
Snadná
Obtížná
dělitelnost
dělitelnost
nízkých nákladech
SOUKROMÉ
KLUBOVÉ
vysokých nákladech
KOLEKTIVNÍ
VEŘEJNÉ
• vylučitelnost ze spotřeby je relativní – závisí na dostupných technologiích (určují transakční náklady „vyloučení“) Např. pastviny, lesy, oceány • změna () vzácnosti statku ovlivňuje přijatelnost transakčních nákladů • stát vlastní/poskytuje statky, které spadají do kategorie soukromých (půda, lék.péče) a naopak (soukromé tel.vysílání)
5
Typy vlastnictví - přehled Volný přístup (open access) = neřízená forma vlastnictví, absence prosaditelných vlastnických práv a pravidel užívání zdroje
Státní (government) vlastnictví = zahrnuje vlastnictví národní, regionální nebo lokální vlády, která může regulovat či dotovat užití
Komunitní (comunal, group) vlastnictví = vlastnická práva jsou držena skupinou uživatelů, která disponuje schopností vyloučit ostatní (nečleny skupiny)
Soukromé (individual) vlastnictví = vlastnická práva drží jednotlivec či firma, jež může vyloučit ostatní
Lze určitému typu statku přiřadit konkrétní typ vlastnictví? Normativní pozice: Veřejné statky musí poskytovat (pouze) stát. • ANO: argument černého pasažéra (Samuelson) • ZÁVISÍ NA OKOLNOSTECH: argument transakčních nákladů (Coase) • NE: argument selhání vlády (Buchanan) VLASTNICTVÍ + PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ k různým tokům užitků z přírodních zdrojů zavisí na: • v teorii: – na příslušnosti autora k určitému ekonomickému směru
• v praxi: – na historickém vývoji (zvyky, evoluce vl.práv) – na aktuálních politických rozhodnutích (společenských prioritách?)
Otázky k 2. přednášce: Co znázorňuje Kuzněcova křivka? Za jakých okolností lze složku životního prostředí považovat za statek? Proč nejsou volné statky předmětem „ekonomizování“? Co ovlivňuje vzácnost statků (ŽP) v čase? Jaký je rozdíl mezi veřejnými a soukromými statky? Proč nelze toto rozdělení považovat za absolutní? Jaké jsou základní typy vlastnictví a jaký je mezi nimi rozdíl?
Děkuji za pozornost
a těším se nashledanou příští týden!
Pročíst: Kap. 2 z Šauer (2008) Hardin, T. (1968): Tragedy of Commons (viz ISIS) Hampl, M. (2001): Trojí přístup k veřejným statkům (viz ISIS)
Ekonomické teorie
Přednáška 3:
• různé teoretické přístupy k tomu, jak dosáhnout rovnováhy (optima) mezi ochranou a užitím ŽP • různá vysvětlení zhoršování stavu ŽP = různá řešení (KDO a CO má dělat?)
minimální úroveň shody často prezentováno jako konflikt zastánců státního/regulačního a tržního/liberálního přístupu
Neoklasická environmentální ekonomie Ekonomické hodnocení přírodních statků
„Because water is essential to life, and because clean water and sanitation are essential to health, many argue that market allocation mechanisms should be rejected in favor of regulatory approaches“ [Young, 2005]
„Water certainly is necessary for life. But clothing and shelter are also necessities, and there is no justification for having government control their allocation“ [Anderson, Snyder, 1997]
6
I. Neoklasická environmentální ekonomie (NEE) •
od 60. let 20. století (reakce na narůstající ekologické problémy) – v originále „environmental economics“
•
vychází z tradiční neoklasické teorie blahobytu: – zdroje jsou efektivně rozdělovány (tj. blahobyt je maximalizován) na dokonale konkurenčních trzích při rovnovážných cenách – součet individuálních blahobytů = společenský blahobyt – tržní nedokonalosti blahobyt (efektivnost) snižují
Autoři: Pigou, Pearce, Turner, Baumol, Oates, aj. Definice: “Environmentální
ekonomie se zabývá dopadem ekonomiky na životní prostředí, významem životního prostředí pro ekonomiku a tím, jak odpovídajícím způsobem regulovat ekonomické aktivity, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi ekologickými, ekonomickými a dalšími společenskými cíli” [Kolstad, 2000]
NEE: Příčiny degradace ŽP • hodnota = subjektivní veličina (antropocentrismus) • trh je obecně efektivní nástroj pro alokaci zdrojů (nabídka-poptávka-cena), ale ... Úkrok stranou: Proč jsou tržní ceny důležité? VZÁCNOST ≈ CENA • ... ale SELHÁVÁ (příčina degradace životního prostředí, nadměrná spotřeba zdrojů): – veřejné statky = neexistuje trh ani cena – Nedokonalé informace – negativní externality = vedlejší nezamýšlené efekty lidských činností (např. vztahu výrobceprodejce), které poškozují třetí strany ((většinou tento náklad ( užitku) není kompenzován)) chybná alokace zdrojů (např. nízké tržní ceny)
Neefektivní alokace zdrojů jako tržní selhání • Blahobyt jedince odvozen od množství spotřebovávaných statků a služeb: – dostupných na trhu (X1, …, Xn) – nedostupných na trhu, tj. přírodních statků a služeb (Q1, Q2, …, Qm)
• nedokonalost/neexistence trhu => nemožnost efektivní substituce mezi těmito statky => člověk se nemůže vzdát X a pořídit si více Q i když by rád • Doporučení: náprava trhu => ekonomie životního prostředí hledá ekonomickou hodnotu přírodních statků a služeb (odvozuje je od ochoty vzdát se soukromé spotřeby) => zjištěná ekonomická hodnota je považována za „fiktivní“ (neexistující) tržní cenu
Tyto nedokonalosti vedou k neefektivní alokaci zdrojů a k nedostatečné míře ochrany životního prostředí
Externality: Definice Náprava trhu/neefektivní alokace • Zjištění ekonomické hodnoty přírodních statků => zahrnutí do cenového rozhodování společnosti => JAK: • Realizace dílčích veřejných projektů = > posuzovány pomocí CBA • Realizovány projekty, které vedou k růstu celkového společenského blahobytu (čistá souč. hodnota > 0)
• Příjemcova užitková nebo produkční funkce obsahuje reálnou proměnnou, jejíž současná hodnota závisí na chování jiného hráče (dodavatele externality); • dodavatel externality nebere v úvahu efekt svého chování na druhého v procesu rozhodování. • Efekt je nezamyšleným nebo náhodným vedlejším produktem nějakých jiných legitimních aktivit dodavatele externality;
• Změna blahobytu příjemce externality není kompenzována; • Vzájemná závislost užitkových a produkčních funkcí není zprostředkována obchodem (trhem) a cenami, ale naopak efekt působí přímo
7
NEE: Řešení znečištění
Ekonomicky optimální míra znečištění/znehodnocení ŽP
ŘEŠENÍ = vládní regulace: • INTERNALIZACE EXTERNALIT: uvalení daní na výrobce ve výši negativní externality (tržní ceny jsou „opraveny“ a opět fungují) ... A. C. Pigou (1920) MNc = MNp + MNe
mezní užitek mezní náklady
• společenské náklady (ekonomické škody) VS • náklady na jejich snížení
MNe
NEE hledá:
E
– teoretické mikroekonomické optimum (např. míra poškozování životního prostředí nějakým typem výroby)
MNp G F
– teoretické makroekonomické optimum
D MU
0
q0
q1
množství q statku i
NEE: Optimum ochrany ŽP
NEE: Problémy a omezení
• Ekon. škoda ze znehodnocení ŽP = N na zamezení ekonomika v bodu optima čelí minimálním nákladům spojeným se znehodnoceným ŽP
• Problém: obtížnost výpočtu výše externality, ekon.škody aj. OCEŇOVÁNÍ životního prostředí (jedna z navazujících přednášek)
• pragmatismus v env. politice: – Kaldor-Hicksův kompenzační mechanismus = užitky nejsou vyčíslovány, ale odhadovány – metoda pokusu a omylu = arbitrární stanovení výše daní a jejich testování v realitě – společenská volba (politické rozhodnutí) = v demokracii to, co si společnost přeje (?) (proces RIA)
VÝSLEDEK: Environmentální ekonomové nerozhodují o cílech (optimu), ale o pouze o nástrojích env. politiky (jak má být dosaženo určeného optima).
Netržní metody oceňování
Koncept celkové ekonomické hodnoty
HODNOTA ODVOZENÁ Z PREFERENCÍ LIDÍ Celková ekonomická hodnota Užitná hodnota
HODNOTA NEZÁVISLÁ NA ČLOVĚKU
METODY OCEŇOVÁNÍ ŽP
Utilitární Stanovená trhem
Dřevo
Netržní
Možnost rekreace
K zjištění hodnoty veřejných statků využíváme tzv.
Neužitná hodnota
Opční hodnota Možnost rekreace v budoucnu
Hodnota odkazu Hodnoty zanechání spotřeby pro potomstvo
Existenční hodnota Hodnota ze zachování samotné existence
Vnitřní hodnota
Hodnota přírody sama o sobě
Estetický požitek z krajiny
47
8
?Hodnota veřejného statku?
??Hodnota veřejného statku??
• Neexistuje trh pro určitý statek! = Veřejný statek – jakou má hodnotu? • Je správné (pozor na neoklasické kriterium správnosti jako efektivnosti) investovat do zlepšení kvality vody? • Pokud ano, tak do jaké míry? Koupání? Pstruhová voda? • Zjišťujeme preference lidí vůči kvalitě vody – čeho jsou ochotni se vzdát, aby byla kvalita vody lepší, tedy JAKÁ JE JEJICH OCHOTA PLATIT (WTP) ZA TOTO ZLEPŠENÍ?
I. A - Metody odhalených preferencí
I. Poptávkové přístupy
A. Vyjádřené preference
Metoda podmíněného hodnocení
Výběrové modelování
Kompenzovaná (Hicksova) křivka poptávky
Odhad změny blahobytu kompenzační a ekvivalentní přebytek
B. Odhalené preference
Metoda cestovních nákladů
Metoda hedonické ceny
Nekompenzovaná (Marshallovská) křivka poptávky
Odhad spotřebitelského přebytku
• Z reálného chování jednotlivců na trhu odvozujeme informace o vztahu mezi cenou běžného tržního statku a statkem ŽP (Q, kvalita) • Zástupný trh – Na trhu je nabízen soukromý statek; jak se mění jeho cena se změnou env. statku? • Spotřebitel kombinuje soukromý statek s environmentálním statkem, aby vytvořil jiný statek, který je reálným zdrojem užitku, např: – návštěvu parku (TCM)
51
I. A - Metody odhalených preferencí (výběr)
• Metoda cestovních nákladů (TCM) – peníze a čas, které lidé vynakládají na cestování do přírody, jsou odhadem ochoty platit za tyto přírodní statky
• Hedonická cena (HPM) – rozdíl v tržní ceně dvou jinak stejných nemovitostí (s výjimkou např. blízkosti parku) je chápán jako ochota platit za lepší kvalitu životního prostředí
Metoda hedonické ceny (% parkových ploch v okolí) • Celkový přínos pražských parků pro všechny byty v Praze je 11,04 mld. Kč. – Jedná se o ČSH přínosů parků v Praze kapitalizovaných v ceně bytů na základě percepce jejich obyvatel – Časový rámec se vztahuje k časovému horizontu, do kterého jeho obyvatelé v době koupě bytu plánovali v bytě setrvat (20-30 let?)
• Průměrná hodnota, kterou parky v Praze přispívají k cenám nemovitostí, na 1 ha parku činí 16,5 mil. Kč
9
I.B - Metody vyjádřených preferencí
I. B - Metody vyjádřených preferencí
• Metoda podmíněného hodnocení • Jejich podstatou je vytvoření hypotetického trhu pro environmentální statky
(contingent valuation method, CVM) – Hodnota obvykle zjišťována přímo z dotazníkového šetření jedinců, kteří jsou potenciální spotřebitelé environmentálního statku (Příklady: WTP za snížení hluku, WTP za cyklostezku atp.)
• Pomocí dotazníkového šetření je zjišťována: – WTP za vytvoření/zachování environmentálního statku nebo – WTA za jeho zničení (porušení atp.), nebo za změnu úrovně env. statku (Q, kvalita)
• Metody výběrového modelování (choice modelling; CM) – Změna v úrovni jednotlivých vlastností env.statku jiný produkt; CM směřuje k ocenění této změny
Proč lokalita máchovo jezero?
Výběrové modelování (WTP) Výše ochoty platit - srovnání odhadů modelů (Kč 2007)
o Vysoká návštěvnost
100,00 PM
50,00
o Dlouhodobé problémy s nadměrnou eutrofizací vody
RPL
NL
(eskalace problému v roce 2004)
-
MNL
MNL
RPL NL
PM
(50,00)
o Výrazná změna kvality vody mezi lety 2004 a 2005
Nepřeplněné (100,00)
o Významný vliv na lokální ekonomiku – viditelná snaha problém řešit
Čistá voda
Znečištěná
pláže
(150,00)
RPL
MNL
MNL NL PM
NL PM
(250,00) MNL
NL
PM
RPL
Závěry
Náklady a přínosy opatření v jednotlivých letech 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 -5,00 -10,00
Náklady
pláž
RPL
(200,00)
Náklady a přínosy v čase (mil. Kč)
Nevybavená
voda
Benefity
o
Opatření prováděná na Máchově jezeře za účelem zlepšení kvality vody jsou s vysokou pravděpodobností ekonomicky efektivní
o
Opatření prováděná a plánovaná na Máchově jezeře jsou vysoce ekonomicky efektivní
o
Do roku 2020 byl jejich čistý společenský přínos vyčíslen ve výši 263 mil.Kč
o
??Doporučení pro hospodářskou politiku??
10
Otázky k 3. přednášce Co vyjadřuje funkce ekonomické škody ze znehodnocení ŽP? Co vyjadřuje funkce nákladů na zamezení? Co je v neoklasickém pojetí efektivní alokace zdrojů? Co jsou tržní selhání? Jak probíhá tzv. internalizace externalit? Proč je obtížné vyčíslit škody na ŽP a jak tento problém NEE řeší? Jakou úroveň znečištění ŽP představuje tzv. ekonomické optimum?
Děkuji za pozornost
Přednáška 5:
R. Coase a jeho vliv na ekonomii ŽP
Rekapitulace 1 EXISTUJÍ: • různé teoretické přístupy k tomu, jak dosáhnout rovnováhy (optima) mezi ochranou a užitím ŽP • různá vysvětlení zhoršování stavu ŽP = různá řešení (KDO a CO má dělat?)
Rekapitulace 2: Neoklasická environmentální ekonomie: • Vychází z tradiční neoklasické teorie blahobytu:
– zdroje jsou efektivně rozdělovány (tj. blahobyt je maximalizován) na dokonale konkurenčních trzích při rovnovážných cenách ALE EXISTUJÍ PROBLÉMY:
– veřejné statky = neexistuje trh ani cena – negativní externality: • • • •
vedlejší nezamýšlené efekty lidských činností poškozují třetí stranu nedochází ke kompenzaci VÝSLEDEK: neoptimální alokace zdrojů (např. nadměrná spotřeba přírodních zdrojů, poškozené životní prostředí)
11
Rekapitulace 2: Neoklasická environmentální ekonomie: • Tržní selhání považuje za zásadnější než selhání vlády (srovnej tržní přístupy k ochraně ŽP). • Doporučení náprava nedokonalého trhu pomocí vládních opatření (nástroje environmentální politiky). • Blahobyt jedince: Uind = f (X1, X2, …, Xn; Q1, Q2, …, Qm), X1, …, Xn jsou ekonomické statky vytvářené člověkem a Q1, …, Qm jsou statky a služby životního prostředí • Nedokonalost trhu spočívá v nemožnosti efektivní substituce X1, …, Xn za Q1, …, Qm spotřebitelem
HRA Coasův teorém
Ronald Coase • Zakladatel teorie transakčních nákladů (tr.N), kterou položil základní stavební kameny nové institucionální ekonomie.
• V roce 1991 udělena Nobelova cena za ekonomii za rozvoj nové vědní disciplíny na pomezí ekonomie a práva a za příspěvek k objasnění institucionální struktury ekonomiky. • Někdy řazen i k Chicagské školy či směru „ekonomie a právo“ • Dílo: – Jediná kniha: Britské rozhlasové vysílání, studie monopolu (1950) – Články: • Povaha firmy (The nature of the firm) (1937) • Problém společenských nákladů (The problem of social cost) (1960) nejcitovanější ekonomický článek v historii
HRA Coasův teorém
Znečištění vody papírnou v oblasti horního toku řeky
Hrací karta pro rybářský svaz:
x Chov ryb rybářským svazem na dolním toku řeky
Úroveň znečištění 0 Celkové náklady 0
HRA Coasův teorém
1 20
2 50
3 90
HRA Coasův teorém
Hrací karta pro pro papírnu:
Úroveň znečištění 0 Celkové náklady 100
1 30
2 10
3 0
12
Jaké byly předpoklady?
K čemu jsme došly? • Výsledek vyjednávání (míra znečištění řeky) je nezávislý na počátečním rozdělení vlastnických práv. • POZOR! Pouze za daných předpokladů…
• Vlastnická práva: přesně specifikována a dokonale vynutitelná • Transakční náklady: nulové • Efekty bohatství (předpokládány pouze implicitně): nulové… co to je??
Jsou předpoklady v reálném světě splněny?
Coasův teorém • Problém společenských nákladů (1960): – HLAVNÍ TEZE: V systému s NULOVÝMI tr.N. povedou soukromá vyjednávání k pareto-optimálnímu výsledku, a to nezávisle na původním rozdělení vlastnických práv (alokační neutralita). – Stigler později označil jako COASŮV TEORÉM
Připomenutí: Neoklasická environmentální ekonomie (Externality) • •
ŘEŠENÍ EXTERNALIT = vládní regulace: INTERNALIZACE EXTERNALIT: uvalení daní na výrobce ve výši negativní externality (tržní ceny jsou „opraveny“ a opět fungují) ... A. C. Pigou (1920)
mezní užitek mezní náklady
MNc = MNp + MNe MNe E MNp G F D
Tato teze přinesla nový pohled na externality
MU
0
Coase: Externality • Externality nejsou důsledkem jakéhosi nevysvětlitelného selhání trhů, ale důsledkem vysokých tr. N spojených se soukromým vyjednáváním • Zda externality vzniknou či ne, je závislé na velikosti tr. N. Je Coase spíš „liberál“ nebo „intervencionista“? • Vysoké tr.N – obhajuje Pigouovy daně • Nízké tr. N – obhajuje soukromá vyjednávání Porovnáváme tr. N trhu a administrativní N
státu Jak poznáme, které řešení v konkrétní
situaci zvolit?
q0
q1
množství q statku i
Shrnutí: Coasův teorém • Vycházíme z neoklasického modelu dokonale konkurenčních trhů (a tedy nulových tr.N) • Potom (jsou-li jasně vymezena vlastnická práva!) není nutné řešit negativní externalitu pomocí Pigouových daní (státních zásahů) administrativně nákladné řešení • Problém lze vyřešit přímým vyjednáváním mezi znečišťovatelem a poškozeným (dohoda či soudní rozhodnutí) efektivnější
13
Kritika Coase
Další souvislosti Coaseho teorému
• Předpoklady Coasova teorému v reálném světě téměř nikdy nesplněny!
•
Až do příspěvku Coaseho převažoval přístup Pigoua (cena externality určena regulátorem, množství trhem)
• Coasův teorém u ekologických problémů nepoužitelný:
•
Coaseho přístup lákavý:
– vl. práva k přírodním zdrojům nejsou vymezena a nízké tr. N jsou ojedinělé – je zahrnuto mnoho stran najednou
– Externality nejsou překážkou efektivnosti – Řešení lze plně decentralizovat – MNOŽSTVÍ I CENA EXTERNALITY URČENA TRHEM!!
… proto negativní externality stejně většinou řeší stát • Coase (1988) argumentuje: – Nechtěl jsem vyzdvihovat svět s nulovými transakčními náklady, ten neexistuje.
ÚSKALÍ: • Volba pravidel má (počáteční rozdělení vl. práv) a kladné tr. N: – Dopady na redistribuci důchodů (Kdo komu platil ve hře?) – Má vliv na konečný ekonomický a ekologický výstup (práva na straně poškozeného vedou většinou k menšímu znečištění) • Buchanan et. al.: Tr. N v případě průmyslového znečištění: nejsou stejné v případě odpovědnosti znečišťovatele vs. poškozeného za znečištění (pokud má znečišťovatel nulovou zodpovědnost, pak tr. N poškozených (velká skupina poškozených) má prohibitvně vysoké tr.N
– Chtěl jsem upozornit na teoretickou možnost jednání a ukázat, že i přes tuto teoretickou možnost toto jednání v reálném světě nenalézáme právě díky jeho nesplnitelným předpokladům. – Chtěl jsem upozornit na potřebu zahrnutí tr. N do ekonomické analýzy, abychom studovali reálný svět, nikoli modelový, který neexistuje.
Coasův vliv na ekonomii ŽP: shrnutí •
Objevil vazbu mezi existencí institucí a transakčními náklady a neoklasickou ekonomií a dokázal, že za předpokladu dobře definovaných vlastnických práv a neexistence transakčních náklad neoklasický model efektivní alokace vzácných zdrojů je funkční i za přítomnosti externalit.
•
zahájil diskusi o významu institucí (pravidel, organizací, práv) při re/alokaci vzácných zdrojů neoklasikové považovali existující institucionální rámec za „daný“
•
neusiloval o vyslovení jednoznačných silných závěrů snažil se ukázat rozdílnost fungování „modelového“ (tr.N = 0) a reálného světa, s tím, že pouhé studium toho prvního nám neumožní nalézt řešení ekologických problémů
•
v ekonomii ŽP často citován, ale reálnou ekologickou politiku prakticky neovlivnil (jako jeden z prvních však upozornil na administrativní N fungování státu)
Děkuji za pozornost Přeji ať se Vám v dalším studiu daří!
– Normativní rovina: ústup od principu „znečišťovatel platí“
•
Přerozdělení práv v případě konfliktu se uskuteční pouze tehdy, pokud jsou očekávané tr. N nižší, než očekávaný přínos ze změny práv! – viz. Pareto relevantní X Pareto irelevantní externality
Otázky k 5. přednášce Co jsou to transakční náklady? Jaké alternativní řešení negativních externalit Coase navrhuje a za jakých předpokladů? Co je podstatou Coasova teorému? Jaký závěr vyvozují z Coasova článku představitelé neoklasické environmentální ekonomie?
Přečíst: Coase (1960): The Problem of Social Cost (český překlad viz ISIS)
Politika – mezinárodní smlouvy a dohody ŽP Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D. 5ZP200 84
14
Analýza nadnárodních externalit • Pomůže Pigou a další nástroje národní environmentální politiky? • Pomůže Coase a definice vlastnických práv?
• Mezinárodní dohody – ale: – Vymahatelnost – Pestrost mezinár. komunity – Problém černého pasažéra
Nadnárodní externality jsou běžné a důležité.
85
86
MARPOL
Mezinár. dohody - teorie her • Rozhodovací jednotky – státy • Co je dobré pro jednu zemi závisí i na tom, co dělají ostatní. • Mezinár. dohody jako nekooperativní hry – kvůli nevymahatelnosti • Mezinár. dohody jako kooperativní hry - státy vyjednávání • Jako hry o více kolech
• Přeprava ropy loďmi – standardy tankerů • Donucení možné: omezení přístupu nevyhovujícím lodím do přístavů
87
Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy 1985
Historie • • • • • • •
88
Nejprve dvoustranné smlouvy – např. splavnost řek Boom mezinár. dohod po 2. sv. válce 1945: vznik OSN 1972: konference OSN Stockholm → UNEP 1992: konference OSN Rio de Janeiro → cíl UR, Agenda 21 2002: konference OSN Johannesbourg → odklon od snah 2012: Rio+20 (trade and green economy)
• Montrealský protokol 1987 • Vstoupil v platnost, když ratifikován státy s 2/3 globální produkcí (r. 1989) • Zákaz / omezení výroby, časový náběh • Fond určený rozvojovým zemím • Omezení obchodu se zeměmi, které nepodepsaly 89
90
15
OSN: UNEP, EHK OSN
EU •
• UNEP: Iniciování a sjednávání mezinárodních env. smluv • EHK OSN: Evropa, S Amerika, středoasijské země
Evropské společenství má právní subjektivitu pro uzavírání mezinár. norem – Nařízení: povinné pro členské země bez transformace do právního systému • Nařízení (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických polutantech – přináší zákaz nebo omezení výroby pro vybrané látky (Stockholmská úmluva o POPs 2001)
– Rozhodnutí – Směrnice: povinné, implementace do právního systému • Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
– Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CLRTAP) – Aarhuská úmluva o přístupu veřejnosti k informacím, o účasti veřejnosti na rozhodování 91
OECD • • • •
92
Mezinárodní právo • Právní rovnost subjektů • Princip „dohody se musí dodržovat“ • Měkké normy – morálně zavazující deklarace, prohlášení • Tvrdé normy – smlouvy (cca 600 pro ŽP a související oblasti)
Organizace nejbohatších zemí 1972: přijala princip „znečišťovatel platí“ Vydává rozhodnutí (závazná), doporučení Vliv na vývoj mezinárodní ochrany ŽP
– Mnohostranné, dvoustranné
93
94
Principy mezinár. norem
CLRTAP
• Princip státní suverenity a respektování životního prostředí vně státu
• ČSSR od r. 1984 – Protokol o snížení emisí síry – Emisí těkavých organických látek – těžkých kovů – persistentních organických polutantů – Emisí oxidů dusíku – K omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu
• Úmluva EKH OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující hranice států (EIA) (umožněn vliv jiných států na rozhodování)
• Princip kladení větších závazků na bohatší znečišťovatele • Úmluva OSN o boji proti desertifikaci – Finanční pomoc
95
96
16
Karpatská úmluva
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
• 2003, iniciováno Ukrajinou
• Kjótský protokol 1997 • Vstoupil v platnost, když ratifikován státy s alespoň 55% globální produkcí (2005 Rusko), USA neratifikovalo • Snížení o 5% do období 2008-2012 oproti r. 1990 (ČR o 8%) • IPCC – odborný panel • Nástroje: – Společná implementace (rozvinuté státy) – Mechanismus čistého rozvoje – Obchodování s emisemi (uvažovalo se o zdanění emisí, obchodování s emisemi preferovaly USA)
97
98
EU climate and energy package
Co po roce 2012 ?
• 20-20-20 (sklen. plyny - OZE - úspory) (30?) • Revize EU ETS - obchodování s emisemi CO2 .
?
?
?
– Méně rozdání povolenek zdarma, více aukcí. – Strop se bude snižovat. – Zahrnutí dopravy, bydlení, zemědělství, odpadů ‹-20%; 20%› podle HDP. – Závazné národní cíle pro OZE (ČR 13%) – Využití technologie „Carbon capture and storage“
?
?
? 99
100
Děkuji za pozornost. • Zdroje k dalšímu studiu: – Hlaváček, J.: Mezinárodní environmentální právo a ochrana životního prostředí, VŠE 2007. – Barrett, S.: The theory of international environmental agreements, Handbook of Environmental Economics, Vol. 3, pp. 1457-1516.
Přednáška 5:
Tržní přístupy k ochraně ŽP Institucionální ekologická ekonomie
101
17
Vznik tržních přístupů
Základní charakteristika
• •
od 80. let 20. století vychází z tradice rakouské školy (popř. školy veřejné volby) vládní selhání 2 skupiny ekonomů: 1. Rakouská ekonomie ŽP (Rothbard, Block, Cordato) 2. Tržní environmentalismus (Anderson, Stroup, Yandle aj.)
jednotlivci mají zájem o kvalitní ŽP (rekreace, estetické, opční hodnoty) lze-li, poptávají je na trzích poptávka vytváří nabídku čím je čisté ŽP vzácnější, tím je vyšší jeho cena … atd. podmínka směny: soukromé vlastnictví přírodních zdrojů
Tržní přístup „zdůrazňuje pozitivní podněty spojené s cenami, zisky a podnikáním jako kontrast vůči ekologickým politikám, které se zaměřují na negativní podněty spojené s regulací a daněmi“ [Anderson, Leal, 2001]
Společná pozice: Trh ochrání ŽP lépe než vládní regulace.
Proč dochází k poškození ŽP?
„Tvrdíme, že lze vyřešit problémy znečištění životního prostředí tím, že se budeme opírat o stejné jednání a motivace jednotlivých lidí, které jsou příčinou ekonomického růstu a rozvoje společnosti. Hlavní hybnou silou tohoto řešení je využití obrovského potenciálu ‘sobeckého’ zájmu jednotlivců“ [Block, 2007]
Tržní environmentalismus • Založený na případových studiích
• K vzácným zdrojům je volný přístup.
– Co se podařilo v rámci soukromoprávních řešení a proč – Co se nepodařilo v rámci regulace a proč
• Existující individuální vlastnická práva k přírodním zdrojům nevymahatelná.
• Analýza motivací k jednání • Obhajoba správně nastavených motivací
• Výkon individuálního vlastnického práva je veřejnou autoritou omezen (Clean Water Act) (Anderson a Snyder, 1997).
– Soukromé vlastnictví – Individuální převoditelná práva na zdroje nevlastněné soukromým sektorem
• Přírodní zdroje jsou ve státním vlastnictví (resp. ve správě státu) a jsou chybně alokovány mezi konkurenční užití (Libecap a kol., 2009).
• Vymahatelnost práva, soudní spory
Řešení ekologických problémů:
• Státem nastavená pravidla opačný efekt než zamýšlený (Endangered Species Act) (Stroup, 2007)
– Soukromé vlastnictví nebo politika, která dbá na motivace
Řešení ekologických problémů rakouská škola = vymezení a ochrana individuálních (soukromých) vlastnických
práv k
přírodním zdrojům Práva vzniknou když očekávaný užitek ze vzniku práv opodstatní náklady na jejich ustanovení a prosazování ( vzácnosti) … dohoda uživatelů
Institucionální ekologická ekonomie
!! neexistence práv (volný přístup) ≠ tržní selhání Role vlády: garantovat vzniklá práva, snižovat náklady prosazování práv pomocí soudů
18
Jaké instituce jsou udržitelné? 80. léta 20. stol.: Ostrom, Young, Bromley, Vatn PŘÍČINA: Degradace přírodních zdrojů je způsobena existujícími institucemi (zejména vlastnickými či uživatelskými právy), jenž neposkytují jednotlivcům dostatečné podněty k ochraně. [Young, 2002] ŘEŠENÍ: o porozumět existujícím institucím – empirické zkoumání o definovat a zavést udržitelné instituce
Obecný závěr: „one size does not fit all“ = nelze jednoznačně upřednostnit vládní regulaci ŽP ani individuální vl. práva Stát i trh selhávají Stát je však tvůrcem a garantem práv (jeho role je významná, nezastupitelná). Volný přístup ke zdrojům způsobuje tragédii obecní pastviny. Komunitní vlastnictví v kombinaci s vl. regulací je často vhodnou alternativou.
KRITÉRIA
Soukromé vl.
Komunitní vl.
Dynamika tvorby bohatství
Dynamická tvorba bohatství, rychlý růst, efektivní alokace pomocí přesměrování zdroje k nejvyšší tržní nabídce.
Nižší dynamika kvůli omezené převoditelnosti práv a kol.vyjednávání o změnách – čas na postupné přizpůsobení externím změnám.
Distribuce bohatství
Vytváří nerovnosti ve společnosti, počáteční distribuce práv ovlivňuje další možnosti jednotlivců.
Nižší majetkové rozdíly zajišťují udržitelnost režimu a lepší vztahy v komunitě.
Problém externalit
Vyvolává externality a řeší je s velkými obtížemi.
Ext. jsou automaticky řešeny v rámci komunity vlastníků.
Schopnost reagovat na změny
Dohoda ind.vlastníků v případě potřeby změny pravidel je problematická (vysoké transakční náklady, nízká důvěra aj.).
Komunitní systém je schopen lépe reagovat na aktuální externí podněty a přiměřeně se adaptovat novým podmínkám.
Problém souladu (FIT)
V řadě případů není vhodné – dělí komplexní ekosystém na malé jednotky správy.
Je vhodnější – hranice režimu správy spíše odpovídají přírodním hranicím ekosystému.
Příklad: instituce pro správu povodí Povodí = hydrologická oblast (plocha), ze které voda odtéká „jedním místem“ Optimální instituce jsou: • ty, co umožňují správu celého ekosystému (pravidlo souladu institucí s ekosystémem = FIT) • ty, co zapojují obyvatele žijící v povodí do rozhodování (prvek komunitního vl. přenesení části odpovědnosti na přímé uživatele zdroje)
„Tvrdím, že navrhnout správné instituce je složitý, časově náročný a konfliktní proces, a nelze tudíž předpokládat, že optimální institucionální řešení může být snadno vyprojektováno a s nízkými náklady implementováno externími autoritami. Tento proces vyžaduje spolehlivé informace o časových a místně specifických proměnných, jakož i širokou škálu kulturně akceptovatelných pravidel“ [Ostrom, 2006]
Otázky k 9. přednášce: Charakterizujte klíčová sdělení tržních přístupů k ochraně ŽP. Proč z pohledu tržních přístupů neexistují tržní selhání? Jak se projevují vládní selhání? Jak se na správnou cestu ochrany životního prostředí dívá Ostrom? Co je pro Ostrom z pohledu účinné ochrany životního prostředí důležité?
Děkuji za pozornost a těším se nashledanou v příštím týdnu!
Doplňkový zdroj informací: Urbanová, T., Šíma, J. (2004): Tržní přístup k ochraně životního prostředí, VŠE
19
Nástroje environmentální politiky
Nástroje environmentální politiky
• klasifikace nástrojů – preventivní vs. nápravné – negativní vs. pozitivní stimulace – podle míry přinucení • direktivní (administrativní) • ekonomické (tržně orientované) • ostatní (dobrovolné)
• cílem je změna rozhodování subjektů na trhu
Vývoj ve využívání nástrojů I. • 50. – 60. léta… command and control (administrativní nástroje)
Vývoj ve využívání nástrojů II. •
– – – – – – –
• od 60. let…roste úloha ekonomických nástrojů – – – –
statická efektivnost dynamická efektivnost zdroj příjmů do veřejného rozpočtu ALE! • možnost podpory monopolního chování výrobců ve formě snížení produkovaného množství statků pod společensky optimální úroveň • neurčitost dopadů v porovnání s přímou regulací
evaluace od 80. let → kriteria dle OECD:
•
environmentální účinnost ekonomická efektivnost vyvolané a administrativní náklady veřejné příjmy širší ekonomické efekty „měkké efekty“ dynamické efekty a inovace
někdy zjednodušené hodnocení dle metody „3E“ – Economy (hospodárnost), – Efficiency (účinnost), – Effectiveness (efektivnost)
• chybí ex-ante a ex-post evaluace účinnosti !!!
Výsledky evaluací – vybrané příklady
Vývoj ve využívání nástrojů III. • 80. léta → dynamický nárůst používání ekonomických nástrojů – mezi lety 1987 – 1992 nárůst počtu o 25 % – ALE!
vyvolané náklady:
•
administrativní náklady
•
– –
p. z velkých a zvláště velkých zdrojů (2004)…2,79 % p. ze středních zdrojů (2004)…142 %
Zaplacený poplatek za rok (tis. Kč)
p. za vypouštění odpadních vod…
p. za odebrané množství podzemní vody
p. k úhradě správy vodních toků
p. za znečištění ovzduší
p. za uložení odpadu na skládku
p. za komunální odpad
p. dle zákona o obalech
do 100
37,9
40,5
100 – 1000
1,2
7,3
35,2
32,9
38,9
28,9
26,1
57,3
105,8
32,9
46,3
nad 1000
27,2
3,1
58,0
4,8
16,2
14,6
0,3
5,9
• • • •
většina marginální charakter neovlivňuje chování ekonomických subjektů chybí systematická ex-post analýza účinnosti některé ad hoc analýzy ukazují, že: – 45 % nástrojů má signifikantní dopad na chování subjektů – 30 % nástrojů nemá pozitivní dopad
• 90. léta až současnost - stabilizace používání ekonomických nástrojů
20
Administrativní nástroje EP
Fungování administrativních nástrojů
• příkazy a zákazy • limity a kvóty • normy a standardy • význam – předepisování určitého způsobu chování subjektů (podnikatelů či spotřebitelů) ve vztahu k ŽP
Výhody a nevýhody administrativních nástrojů • výhody – – – –
větší jistota reakce rychlost působení v případě kontroly jednodušší aplikovatelnost efektivnější v případě kritických okamžiků
– – – –
žádný stimul k dalšímu zlepšování ŽP po dosažení cílů vysoké administrativní náklady nutnost kontroly omezují rozhodovací prostor subjektů a neberou v úvahu individuální náklady na zamezení
• nevýhody
Ekonomické nástroje EP
Ekonomické nástroje – princip fungování • tržně orientované pobídky k environmentálně žádoucímu chování cenový mechanismus: – stanovení ceny → kvalita ŽP je výsledkem trhu (např. poplatky, ekologické daně) – stanovení kvality ŽP → cena je generována trhem (např. obchodovatelné povolenky) VÝHODA! – zohledňuje individuální nákladovou funkci (jsou efektivní!) – podněcují k inovativní činnosti
Fungování ekonomických nástrojů
• poplatky a daně (daňová zvýhodnění, EDR = double dividend) • pokuty • finanční podpory (dotace, subvence, zvýhodněné půjčky, úhrada úroků) • finanční rezervy • depozitně refundační systémy (zálohy) • environmentální pojištění • obchodovatelná povolení (ovzduší, odpady, půda, ochrana přírody)
21
Výhody a nevýhody ekonomických nástrojů
Ekonomické vs. administrativní nástroje
• výhody
– neustálý podnět ke zlepšování stavu ŽP – nechávají prostor pro rozhodování subjektů a hledání vlastních řešení – fungují spíše na principu povzbuzování než donucování – vyžadují nižší administrativní náklady
• nevýhody
– nikdy nezmění chování všech subjektů – nikdo nemá dokonalé informace o „správné“ tohoto nástroje
Obchodovatelná povolení
Ostatní nástroje • dobrovolné nástroje
náklady na zamezení
MN2
G
MN1
D P E B A
C
zdroj 1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 zdroj 2 snížení emisí
Nástroje SPŽP ČR • zvyšování povědomí veřejnosti v otázkách ŽP, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta • právní nástroje • ekonomické nástroje • dobrovolné nástroje • informační nástroje • nástroje strategického plánování • nástroje zapojování veřejnosti • výzkum a vývoj • institucionální nástroje • mezinárodní spolupráce
– – – – – –
ecolabelling ecodesign reporting systémy environmentálního řízení (EMS) principy čistší produkce uzavírání dobrovolných dohod
• ostatní
– informační – výzkum a vývoj
Děkuji za pozornost
Ing. Jan Slavík, Ph.D.
[email protected]
22
Osnova • • • • •
Definice a historický vývoj problematiky UR z pohledu přírodovědců UR v různých ekonomických školách Praktické sledování UR Udržitelný rozvoj na regionální a lokální úrovni • Praxe v ČR • Místní Agenda 21
Ekonomické aspekty a hodnocení (trvale) udržitelného rozvoje
Ing. Jiří Louda
Co je to udržitelný rozvoj I
Co je to udržitelný rozvoj II 3 (4) pilíře UR
Anglicky Sustainable Development Původně normativní koncept užívaný zejména environmentalisty Neexistuje jednoznačná vědecká shoda ve věci definice UR, k roku 1996 bylo zaznamenáno přes 80 definic (Fowke & Prasad. 1996) „Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích“ (UNITED NATIONS.1987. Our common future) Do ekonomického jazyka je definici možno přeložit takto: „Dnešní růst blahobytu nesmí mít negativní důsledky pro blahobyt zítřejší. To znamená, že budoucí generace mají právo na minimálně stejnou úroveň ekonomických příležitostí a alespoň stejnou úroveň ekonomického blahobytu, jako je nyní k dispozici současným generacím“. (Pearce a Barbier, 2010) V ČR je UR zakotven v zákoně 17/1992 o životním prostředí
◦ ◦ ◦ ◦
Snaha o dosažení
◦ Intragenerační sravedlnosti ◦ Intergenerační spravedlnosti
Problém: co je spravedlnost? Formulace konceptu UR – nejvýznamnější milník v historii environmentální regulace
Vychází definice podle Brundtlandové (UN, 1987) „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost spokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává funkce ekosystémů“
◦ Zaměření pozornosti ekonomů na makroekonomické souvislosti rozvoje a ochrany ŽP (do té doby jen mikroekonomická pohled)
Historický vývoj
Historický vývoj II
R. 1798 – Thomas Matlus: Esej o principu populace R. 1966 – Kenneth Boulding – první definice udržitelnosti a UR (The Economics of The Coming Spaceship Earth):
•
populace (v miliónech)
R. 1972 - Konference OSN o lidském životním prostředí ve Stockholmu o Ustanoven Program OSN pro ŽP (UNEP) o Prezentovány Meze růstu (Římský klub: manželé Meadowsovi) o o
Předpověď totálního kolapsu globální ekonomiky závislé na energiích?do 100 let 1992 – Revize Překročení limitů. Mírnější prognózy
potraviny populace
• Cíl: „pracovní náplň pro 21. století“ pomocí rozpracování principů UR v místních podmínkách Implementace principů UR na místní úrovni
•
Nastartování celospolečenské diskuse o UR – reagují i mnozí makroekonomové (Nordhaus a Tobin, 1972; Nordhaus, 1973; Solow, 1974; Stiglitz, 1974) R. 1987 - vrchol diskusí o UR. Vydána zpráva Naše společná budoucnost o Tzv. Brundtland Report o Nejužívanější definice UR o Vydala Světová komise OSN pro ŽP a rozvoj čas (WCED)
R. 1992 – Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiru (tzv. Summit Země) – Stanoveno 27 zásad/principů UR – Ustanovena Komise pro udržitelný rozvoj (UNCSD) – Přijata Agenda 21
Rozlišování otevřeného a uzavřeného systému (v uzavřeném systému jsou propojeny všechny vstupy a výstupy, neexistují žádné vstupy z venku – z přírody a žádné výstupy ven – do přírody)
množství potravin (v tunách)
Ekonomický Environmentální Sociální (Institucionální/kulturní)
R. 1993 vznik Světové podnikatelské rady pro UR (World Business Council for Sustainable Development). – 200 nejvýznamějších světových firem z 30 zemí – ArcelorMittal, BASF, Caterpillar, DuPont, Veolia, Volkswagen, Nokia, Unilever, PWC, Holcim, Allianz
• •
Do r. 2002 měly být vypracovány Národní strategie UR R. 2002 druhá konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Johannesburgu (tzv. Světový summit o UR)
23
UR v ekologii (ochraně ŽP) • Pohled na udržitelnost z hlediska ekosystémů – člověk je pouze jejich součástí, není nadřazený (biocentrismus) • Vnitřní hodnota přírody nezávislá na lidských preferencích a užitku • Přírodní zákonitosti limitují prostor pro hospodářský a populační růst • Stěžejní problém: populační růst a vyčerpatelnost a nenahraditelnost přírodních zdrojů • Limity pro velikost lidské populace a spotřebu dané biologickými systémy => ekologický redukcionismus (člověk nemá právo strukturu a původní funkce složek přírody) • Skepse vůči svobodnému rozhodování jedinců • Statický pohled na stav ŽP • Snaha redukovat vliv lidstva na ŽP, biodiverzitu atd. • Důraz na komplexitu ekosystémů
Reakce ekonomů na diskusi o UR V 70. l. 20. st. se začala udržitelným rozvojem zabývat řada předních „mainstreamových“ ekonomů a nositelů Nobelovy ceny za ekonomii ◦ ◦ ◦ ◦ ◦
◦ „Snížení využívání přírodních zdrojů o 75 %, snížení produkce znečišťujících látek o 50 %, snížení hrubých investic o 40 %, snížení produkce potravin o 20 % a snížení porodnosti o 30 %“ (Nordhaus. 1973)
Slabá udržitelnost I
• Zásoba celkového kapitálu (Kt= Kn + Kh + Kp) v čase t neklesá • Slabá udržitelnost (Solow-Hartwickova udržitelnost) – umožňuje substituci různých druhů kapitálu – zdůrazňuje roli technického pokroku – Hartwickovo (-Solowovo) pravidlo ∆Kt ≥0
• Ekonomové zabývající se UR rozlišují 3 resp. 4 druhy kapitálu – – – –
•
přírodní kapitál (Kn, natural capital): veškeré zdroje poskytované přírodou vč. prostoru pro ukládání odpadů/ lidský kapitál (Kh, human capital): lidé a jejich dovednosti a znalosti fyzický nebo člověkem vytvořený kapitál (Kp, physical nebo man-made capital): veškeré lidmi vytvořené produkty (sociální kapitál (Ks, social capital): společenské normy, mezilidské vztahy, důvěra mezi lidmi atd. ) Umělý kapitál: Kh + Kp
• Pro dosažení udržitelného rozvoje musí celkový kapitál (zásoba celkového kapitálu) růst nebo zůstat konstantní, přičemž je možné, aby se hodnota přírodního kapitálu snižovala, pokud ale hodnota umělého kapitálu vzroste minimálně o stejnou hodnotu
Celkový kapitál: K = Kn + Kh + Kp (+Ks)
• Formy udržitelnosti (podle nahlížení na přírodní kap. – jeho substituovatelnost za jiné druhy kapitálu)
• Antropocentrismus – příroda a přírodní zdroje mají takovou hodnotu, jakou jim ji člověk přiřadí
– slabá udržitelnost – všechny druhy kapitálu jsou substituty (neoklasická environmentální ekonomie) – silná udržitelnost – Kn nenahraditelný, komplement k ostatním druhům kapitálu (ekologická ekonomie).
– jímání plynu z břidlic – roponosné písky
• Technologický pokrok = zvyšování Kh => zvyšování Kp (a případně též Kn) • Environmentální Kuznetsova křivka – podpůrný argument technologického optimismu
300
250
200
• Tvar převráceného U, osa X – HDP, osa Y – znečištění ŽP 150 100 zkoumána platnost EKC pro mnoho látek znečišťující ŽP, ale • Empiricky potvrzeno 50 jen pro některé látky (např. SO2,NOx, smog) 0 • Zastánci EKC – tržní environmentalisté: tvar křivky závisí nejen na 0 5000 10000 15000 20000 25000 bohatství, ale i na institucionálním prostředí HDP v dolarech na hlavu • Spor: kde leží bod zvratu míra znečišťováění ŽP
Neoklasici - globální tržní ekonomika je dobrou základnou pro dosažení udržitelného rozvoje (jistou míru vládní regulace ekonomiky v oblasti kontroly znečišťování a čerpání přírodních zdrojů připouštějí) • Ekonomický imperialismus (ekonomický subjekt nadřazen ekosystému, má právo využívat přírodu k uspokojování svých potřeb) • Environmentální/technologický optimismus • Víra v technický pokrok lidstva
Environmentální Kuznetsova křivka (EKC) Kg SO2 na hlavu
Slabá udržitelnost II
Reakce na apokaliptické Meze růstu
Obava mainstreamových ekonomů z prosazení neomalthusiánských myšlenek a omezování ekonomické svobody (např. H. Daly, J. W. Forrester) typu:
Ekonomický pohled na UR a formy udržitelnosti –
James Tobin Joseph Stiglitz Robert Solow William Nordhaus Kenneth Arrow
– SO2: 9600-11600 USD/obyv. (Yandle a kol., 2004) X 6648 USD/obyv. (Grossman a Kueger) X 5000-9000 USD/obyv. (Hayward, 2005) – NOx: 24800-25500 USD/obyv. (Yandle a kol., 2004) HDP na hlavu – CO2: 37000-57000 USD/obyv. (Yandle a kol., 2004)
• Environmental camel curve – křivka se dvěma vrcholy, empiricky ověřeno např. pro olovo nebo arsen v řekách (Grossman a Krueger, 1995) • Platnost EKC tedy není jednoznačná
24
UR v neoklasické ekonomii • • •
Založeno na zkoumání lidského blahobytu (zjednodušeně: výše spotřeby), porovnávání (mezního) užitku a (mezního) nákladu Základní otázka: Může být dosahováno konstantní výše spotřeby (při konstantní populaci) za předpokladu, že neobnovitelné zdroje jsou důležitý produkční vstup? Ano, je-li splněno: – Lidský či člověkem vytvořený kapitál je substituovatelný za přírodní kapitál – Není-li přírodní kapitál nutně nutný pro produkci – Jsou-li zásoby přírodního kapitálu vyčerpávány efektivně
• • • • •
TEDY UR JE DOSAŽENO, PLATÍ-LI HARTWICKOVO PRAVIDLO ∆Kt ≥0 Rozhodující je hodnota celkové zásoby kapitálu Není zásadní důvod pro zachování veškerého přírodního kapitálu Slabá forma udržitelnosti (weak sustainability) Zástupci: Solow, Hartwick, Pearce
Silná udržitelnost •
Přírodní kapitál nelze substituovat jinými druhy kapitálu, přírodní kapitál je komplementem ostatních druhů kapitálu – důvody:
• • • • • •
Striktní dodržování pravidla předběžné opatrnosti Snaha zachovat všechny důležité přírodní zdroje (omezením jejich spotřeby) Matematické vyjádření silné udržitelnosti ΔKn ≥ 0 Jedním z ukazatelů: Ekologická stopa Hlavní představitel: Herman Daly 3 pravidla silné udržitelnosti podle Dalyho (Foltýnová, 2005):
• zvýšením spotřeby jednotlivců nenahradíme degradaci ŽP • příroda (přírodní kapitál) poskytuje některé základní funkce pro život na Zemi
1. 2. 3.
UR v ekologické ekonomii • Hlavní otázka: jak zkombinovat pohled (neoklasických) ekonomů a ekologů na UR? • Východisko: sociální, ekonomické a environmentální systémy by měly napomáhat k uspokojení stejných potřeb generaci současné i generacím budoucím • Hartwickovo pravidlo není dostačující pro dosažení UR • Přírodní kapitál a lidmi vytvořený kapitál jsou spíše komplementy než substituty • Minimální podmínky pro dosažení UR: – Pro obnovitelné zdroje: limitovat spotřebu obnovitelných zdrojů na úrovni udržitelných výnosů/úrody – Pro neobnovitelné zdroje: reinvestovat zisky z využívání neobnovitelných zdrojů do
obnovitelné zdroje musí být využívány pouze rychlostí stejnou či nižší, než je rychlost růstu konkrétní, předem definované zásoby zdrojů, využívané neobnovitelné zdroje musí být nahrazovány obnovitelnými substituty tak, aby zůstal zajištěn tok jimi poskytovaných služeb během času na konstantní úrovni, emise musí být omezovány na úroveň asimilační kapacity životního prostředí.
UR v ekologické ekonomii II • Steady State Economy (Ekonomika rovnovážného stavu) – Vyváženost přírodních a společenských složek UR – Člověk není nadřazen přírodě (je její součástí), ale má právo využívat její statky – Přechod od kvantitativní ke kvalitativní spotřebě – Ekonomika v bodě, kdy nedochází k technologickému pokroku – Růst populace je konstantní (porodnost = úmrtnost) – Produkt udržován na nízké úrovni (produkce statků na úrovni opotřebení kapitálu)
• Silná forma udržitelnosti • Zástupci: Daly, Costanza
obnovitelného přírodního kapitálu
Velmi silná a velmi slabá udržitelnost • Velmi slabá udržitelnost: – pro dosažení udržitelného rozvoje je nejdůležitější spotřeba. Je-li spotřeba neklesající, je dosahováno udržitelnosti
• Velmi silná udržitelnost: – Pro udržitelný rozvoj jsou důležité veškeré druhy (přírodního) kapitálu. Pro dosažení udržitelného rozvoje je nutné, aby množství jednotlivých druhů přírodního kapitálu (ropa, plyn, kovové rudy, dřevní hmota,...) zůstalo konstantní
Grafické znázornění konceptů UR Základní koncepty UR (liší se podle vzájemného vztahu mezi pilíři) ◦ Svodidlový model (Russian Dolls Modell) – SILNÁ UDRŽITELNOST ◦ Sektorový model (Magický trojúhelník UR) – SLABÁ UDRŽITELNOST ◦ Integrovaný model UR (Model magických disků)
• Praktický problém konceptů UR: UR je všeobecně vnímán jako aktivita pro ochranu ŽP
25
Ekonomický růst vs. udržitelný rozvoj • Nejvyužívanější ukazatel ekonomického růstu: HDP=C+I+G+NX • HDP považován za hlavní indikátor blahobytu – kritika ze strany environmentálních ekonomů • HDP nereflektuje: – – – –
Alternativní ukazatele rozvoje společnosti • • •
HDP – v současnosti základní ukazatel rozvoje lidské společnosti Vyjadřuje HDP i „kvalitu života“, „pocit štěstí“? Alternativní ukazatele rozvoje – HDI (Human Development Indicator - Index lidského rozvoje): posuzuje HDP, gramotnost, střední délku života. UNDP publikuje každý rok pro 182 zemí – GPI (Genuine Progress Indicator - Skutečné bohatství národů): HDP – náklady na odstranění znečištění ŽP + hodnota neplacené práce (práce v domácnostech) – NNP (Net National Product - Čistý národní produkt ): HDP – využívaní přírodního kapitálu, degradace ŽP, katastrofy. Využívá jej Světová banka, Solow – LLE (Literate Life Expectancy - Vzdělanost a střední délka života): Ukazatel složený z indexu zdraví a vzdělání, někdy považován za nejdůležitější z indikátorů blahobytu – ISEW (Index of Sustainable Economic Welfare - Index udržitelného ekonomického blahobytu) : měří „růst lidského blahobytu“, upravuje systém národních účtů ve vazbě na aspekty blahobytu ve společnosti. Využívaný autory Daly a Cobb
hodnotu neplacené práce míru vzdělání úroveň zdraví lidí znečištění ŽP („se ekonomové víceméně shodují na tom, že ekonomický růst vede k nezvratnému vyčerpávání přírodních zdrojů, ale už se neshodují na tom, zda takovýto rozvoj je svojí podstatou neudržitelný“, Pearce a Barbier, 2010)
• Kritika HDP => konstruování alternativních indikátorů pro účely měření komplexněji pojaté míry rozvoje společnosti
Udržitelný rozvoj od celoevropské po lokální úroveň
Proč UR sledovat Teorie
◦ Snaha sledovat vývoj všech tří pilířů UR s cílem vyhnout se nevyváženému vývoji určitých pilířů na úkor ostatních ◦ Obvyklé střety pilířů Ekonomický pilíř na úkor environmentálního (např. Ostravsko) Environmentální pilíř na úkor ekonomického (např. národní parky)
Praxe
UR – politický cíl na všech úrovních územně-správní diferenciace Strategie a politiky UR
◦ Celoevropská úroveň (Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj) ◦ Národní úroveň (Strategie UR ČR, Strategický rámec UR ČR)
Regionální a lokální úroveň – sledování UR zakotveno ve stavebním zákoně (183/2006 Sb.)
◦ Sleduje se udržitelný rozvoj území ◦ Regionální úroveň: Zásady územního rozvoje kraje ◦ Lokální úroveň: Rozbor udržitelného rozvoje území (v rámci ÚAP)
◦ Závazky vyplývající z politických a strategických dokumentů, případně zákonů ◦ Dobrovolné iniciativy (místní Agenda 21)
Jak UR sledovat Kvalitativní hodnocení UR
◦ SWAT analýzy za dílčí složky UR
Kvantitativní hodnocení UR
◦ Sada ukazatelů UR (desítky až stovky ukazatelů)
Kvalitativní hodnocení UR • • • •
◦ Mnoho navržených indikátorových sad
◦ ECI - European Common Indicators (11 indikátorů) ◦ Centrum pro otázky ŽP (UK) – 63 Indikátorů ◦ SUR ČR – 34 Indikátorů
•
Kombinace kvantitativního a kvalitativního hodnocení
•
◦ Jeden nebo několik málo integrovaných indikátorů (např. HDI, GPI, NNP, Ekologická stopa)
• •
Na regionální a lokální úrovni povinně Dáno stavebním zákonem (č. 183/2006 Sb.) Sleduje se udržitelný rozvoj ÚZEMÍ (nikoliv UR jako celek) Obce s rozšířenou působností (ORP) a kraje mají povinnost každé 2 roky aktualizovat vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území formou tzv. ROZBORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (RURÚ) Pro první vytvoření RURÚ (2008) neexistovala jednotná metodika pro hodnocení lokálního udržitelného rozvoje Celkové povědomí veřejné správy o této problematice bylo na nízké úrovni Výsledkem byla vysoká fragmentace dílčích metodických a vzájemně neporovnatelných postupů pro hodnocení UR Pro aktualizaci v roce 2010 MMR vydalo doporučenou metodiku (většina obcí se jí řídila)
26
Ukázka části RURÚ (Jablonec n/N)
Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) • V průběhu roku 2008 - povinné vytvoření územně analytických podkladů (ÚAP) – RURÚ součástí ÚAP
• Nejedná o komplexní vyhodnocení UR na regionální/lokální úrovni • Přínos těchto provedených rozborů ke komplexnímu hodnocení udržitelného rozvoje regionů či lokalit je jen omezený • RURÚ lze jen v omezené míře používat ke srovnávání jednotlivých lokalit z hlediska UR v České republice • Dle zákona je hlavním prvkem tohoto hodnocení SWOT analýza • Další část - vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území
Kvantitativní hodnocení UR
Pavučinový graf udržitelného rozvoje
•Příklady Hodnocení UR na celorepublikové v ČR indikátorů využívaných vúrovni Situační zprávě ke – SUR ČR: každé dva roky Situační zpráva ke Strategii UR • I. Ekonomický pilíř • II. Environmentální pilíř – 48 (resp. 34) indikátorů v 6 •Emise prioritních osáchplynů/ •HDP na osobu skleníkových •Produktivita práce • Hodnocení na lokální úrovni obyv. •Energetická náročnost •Materiálové využití odpadů •Podíl energie z v OZE •Výdaje na ORP ochranu ŽP – Dobrovolně rámci RURÚ (některé mimo •III. Sociální pilíř • IV. Výzkum ,vývoj ,vzdělávání SWAT analýz •Očekávaná délkasledují života i sadu indikátorů) •Nejvyšší dosažené vzděl. •Míra úmrtnosti •Výdaje na výzkum a vývoj – Důležité pro samosprávy obcí, měst a regionů, •Míra nezaměstnanosti •Přístup k Internetu které se snaží zavádět místní Agendu 21 (MA •V. Evropský a mezinárodní •VI. Správa věcí veřejných 21) kontext •Celková zahraniční a rozvojová spolupráce
- Využíváno v Německu - Slouží k porovnání hodnot indikátorů UR mezi jednotlivými územními celky nebo s referenčním územím
•Index vnímání korupce •Průměrná délka soudního řízení
Pavučinový graf: porovnání tzv. nových (modrá) a starých (oranžová) spolkových zemí SRN Zdroj: Převzato z Irmen a Milbert (2001)
Místní Agenda 21 (MA 21) Dobrovolný nástroj pro řízení veřejné správy Zavádění principů UR do praxe na místní úrovni při zohlednění místních specifik a problémů (obce, mikroregiony, kraje) Cíl: zvýšit kvalitu života obyvatelstva ve všech jeho směrech a vést občany k zodpovědnosti za jejich životy Prostředky: zkvalitnění veřejné správy, zapojování veřejnosti, zkvalitnění strategického plánování 5 kategorií MA21 (Z, D, C, B, A) Při hodnocení UR jde MA21 nad rámec zákonných povinností (183/2006 Sb.) Hodnocení pomocí indikátorů (od kategorie „B“) Nejčastěji některé z ECI indikátorů
ECI - EUROPEAN COMMON INDICATORS (Evropská sada indikátorů) • • • • • • • • • • • •
Průměrná spokojenost s životem v obci (v místním společenství) Emise CO2 na obyvatele Podíl cest uskutečněných soukromou motorovou dopravou Podíl obyvatel žijících ve vzdálenosti 300 m od veřejných zelených ploch s velikostí větší než 5000 m2 Počet případů s překročením imisního limitu pro PM10 Podíl dětí dopravujících se do školy autem Podíl certifikovaných podniků se zavedeným EMS (součet EMS dle ISO 14001 a EMAS z celkového počtu podniků) Podíl obyvatel vystavených působení hluku L > 55 dB (A) Podíl chráněných území Podíl spotřebitelů kupujících „udržitelné výrobky“ Do této sady byl ještě zařazen zastřešující indikátor: Ekologická stopa
Zdroj: CENIA
27
Zdroje literatury
Děkuji za pozornost a přeji příjemný zbytek dne Ing. Jiří Louda
Katedra ekonomiky životního prostředí a Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) při Národohospodářské fakultě, VŠE Praha
CENIA: Databáze MA 21. [cit. 23.3.2011]. . [cit. 22. 3. 2011 ]. Dostupné na WWW: < http://ma21.cenia.cz/Default.aspx > FOWKE, R., PRASAD, D. 1996. Sustainable development, cities and local government, Australian Planner 33, pp. 61-6 FOLTÝNOVÁ H. 2005. Koncepce udržitelného rozvoje a hospodářská politika (s důrazem na problémy ochrany životního prostředí): doktorská disertační práce. Brno: Masarykova Universita, Fakulta Ekonomicko-správní. 168 s., GROSSMAN G., KRUEGER, A. 1995. Economic Growth and the Environment. The Quarterly Journal of Economics. Vol. 110, No. 2, pp. 353-377 HAYWARD, S. 2005. The China Syndrome and the Environmental Kuznets Curve. Environmetal Policy Outlook. November – Decenber 2005. American Enterprise Institute for Public Policy Research . pp. 1-6 MIŠKOLCI, S. PPT presentace k předmětu Environmentální politika. [cit. 22. 3. 2011]. Dostupné na WWW: http://80.83.66.190:8002/podeko/69 NORDHAUS, W. D. 1973. World Dynamics: Measurement Without Data. The Economic Journal. Vol. 83, No. 332 (Dec., 1973). pp. 1156-1183 PEARCE, D., BARBIER, E. 2010. Blueprint: For a Sustainable Economy v. 6 (Blueprint Series). 3.vyd. London: Earthscan Publications. 273 s. ISBN: 978 1 85383 515 5 RADA EU. 2006 Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj. Brusel. [cit. 23. 3. 2011]. Dostupné na WWW:
UNITED NATIONS. 1987. Report of the World Commission on Environment and Development: Our Common Future. United Nations, General Assembly. [cit. 23.3.2011]. Dostupné na WWW: ÚŘAD VLÁDY ČR. 2010. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. Úřad vlády České republiky. 82 s. [cit. 22. 3. 2011]. Dostupné na WWW: ÚAP pro správní území ORP Jablonec nad Nisou. [cit. 22. 3. 2011]. Dostupné na WWW: http://www.mestojablonec.cz/cs/uzemni-planovani/uzemne-analyticke-podklady.html YANDLE., B., VIJAYARAGHAVAN, M., BHATTARAI, M. 2000. "The Environmental Kuznets Curve: A Primer". The Property and Environment Research Center. http://www.perc.org/articles/article688.php. Retrieved 2008-06-16
[email protected] www.ieep.cz
Osnova přednášky
Environmentální politika a její dopady na firmy Ing. Erik GEUSS VŠE, Praha, 2011
• Dopady ekonomické činnosti na životní prostředí x dopady environmentální regulace na podniky • Co je to R.I.A. , o čem vypovídá? • Dopady ekopolitiky na firmy? (přímé, nepřímé). Dopady na konkurenceschopnost… • Hledání celospolečenského (?) optima
Dopady na ŽP x dopady na firmy
Dopady na ŽP x dopady na firmy
• Tak jako každá lidská aktivita má nezpochybnitelný dopad na životní prostředí i každá vládní regulace má dopad do ekonomiky podniku • Teze, že vládní regulace je odůvodněna jen v případech tzv. selhání trhů x praxe • Metrika (měření) dopadů – na ŽP, na ekonomiku podniku. • U ekonomických subjektů – náklady
• Náklady spojené s regulací – přímé, nepřímé (příklad – zpoplatnění či omezení nákladní přepravy po dálnicích – ceny výrobků) • Dopad na konkurenceschopnost – srovnání ČR – EU, případně EU-OECD, EU – svět. Nejen eko-dumping, ale i eko-sebevražda (příklady – např. chemie – HBCDD)
28
R. I. A. • Hodnocení dopadů regulace – součást jednacího řádu vlády • Formální přístup, reálná jednovariantnost, přitom R.I.A vytváří prostor pro optimalizaci dopadů na ŽP i ekonomiku… • Ekonomická teorie – věcné argumenty – politika
• • • • • •
Snižování administrativní zátěže • Systematický proces, snižování „papírování“ • Ankety mezi podnikateli (jako zátěž jsou chápány předpisy upravující podnikání, předpisy na ochranu životního prostředí, statistika…) • Vládní úkol pro MPO – „změřit“ adm. Zátěž a každoročně snižovat…
EKO-AUDIT
Metrika – „eko-audit“(Vláda ČR)
Měření zátěže environmentální regulací Jde zejména o : - vykazování, měření, laboratoře - provozní a investiční náklady - reputační škody Dopady na konkurenceschopnost – kde v ČR lokalizovaný podnik musí plnit přísnější předpisy než jeho sestra v Něm.
• „Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí“ (naposledy projednáno vládou v lednu t.r.) • 96 konkrétních podnětů vztahujících se k předpisům na ochranu životního prostředí, meziresortní komise • Jde o případy, kdy naše legislativa ukládá povinnosti NAD RÁMEC stanovený EK (EU).
Realita v ČR, 2011? • „Extrémní“ přístupy (strašení dopady envi i eko…) • Dle citovaného vládního dokumentu (eko-audit) lze realizací všech navržených opatření dosáhnout úspor pro podnikatelskou sféru až 8,7383 mld. Kč za rok, jednorázové úspory představují 1,734 mld. Kč. • Nedostatečné provádění RIA, nedostatečná metrika měření „nákladů regulace“ • Vliv procesů na úrovni EU – snižování konkurenceschopnosti Evropy • Nevyužívání alternativ regulace (dobrovolné přístupy)
Hledání celospolečenského (?) optima • Definovat celospolečenské optimum je velmi problematické, nicméně v předmětné oblasti lze toto optimum vidět v případech, kdy se vyrovnávají mezní náklady environmentálních a ekonomických nákladů regulace. • Jinými slovy: regulovat racionálně (maximální odstraněné znečištění za jednotku nákladů), využívat spíše dobrovolné procesy v podnicích, než jejich regulaci • Teorie – optimální znečištění…
29
Dobrovolné přístupy jako alternativa • Corporate social responsibility (Koncept společenské odpovědnosti firem), indikátory G.R.I • Firemní reporting – zprávy o udržitelném rozvoji • Ecolabelling, EMS,EMAS, ISO • „Zelené nákupy“, atd.
Literatura, podklady • Základní ekonomická teorie (např. Samuelson, Nordhaus: Economics • Lomborg: Skeptický ekolog • Ale i: Smith, Rothbard či Bernanke • Aktuální dokumenty: www. stránky vláda.cz, mzp.cz, mpo.cz • Média vč. elektronických
Závěrem… • Dopady byly, jsou a budou • Přednost by měl mít racionální, ne extrémistický přístup • Dobrovolnost preferovat před regulací • Transparentní a pravdivý proces hodnocení dopadů regulace při přípravě legislativy • Dodržování právních předpisů…
Ex-post...
Přeji všem krásný jarní den!
Ing. Erik Geuss, [email protected]
Elektrárna Prunéřov II
Nástroje - příklady
Výkon 3 x 250 MWe Emise CO2 jako všechna osobní auta ČR dohromady V rámci IPPC posuzováno jako nové zařízení (posuzování probíhalo od r. 2008 do 2010; vedlo k rezignaci ministra ŽP) ČEZ předložil 1 variantu, nezohlednil v ní BAT pro nová zařízení Návrh ČEZ: 38% čistá energetická účinnost x BAT nových zařízení 4245% (BAT stávajících zařízení 36-40% čistá účinnost)
Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D. 5ZP200
30
Příkazy - informace
Zákazy – výroba / vypouštění znečištění • Persistentní látky:
• Energetický štítek
– Akumulace v ŽP – Vznik škod přetrvává, škody narůstají s akumulovaným množstvím škodliviny – Současné emise → současná i budoucí újma
– domácí spotřebiče – Průkaz energ. náročnosti budovy
• Tvrdé freony, olovo jako příměs do benzínů …
Vývoj limitů EURO
Limity znečišťování - EURO • Složení výfukových plynů • Euro 5 : od 2009. redukce emisí PM u dieslových pohonů z 25 mg/km na 5 mg/km. • Euro 6 : od 2014; redukce emisí NOx u dieslových pohonů z 180 mg/km na 80 mg/km.
Zdroj: Evropská komise
Zdroj: Wikipedia
Admin. nástroje – v politice ochrany ovzduší ČR
Admin. nástroje v politice ochrany vod ČR I
• Emisní limity, specifické emisní limity – krajský úřad uložit provozovateli místo povinnosti dodržovat některé emisní limity povinnost plnit plán snížení emisí nebo uložit přísnější specifický emisní limit
Průmysl
• Poplatky za vypouštění emisí (?) • Integrované povolení (krajský úřad), povinnost volit nejlepší dostupné technologie • Regulační řády (smogová situace: již při krátké expozici riziko poškození lidského zdraví nebo poškození ekosystému)
Emisní standardy = obecné požadavky na vypouštění odpadních vod Emisní limity
– SO2, NO2 – Regulace - zejména mobilní zdroje + vybrané stacionární zdroje
31
Daně
Admin. nástroje v politice ochrany vod ČR II • Základní povinnosti ze zákona: Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání (? Domácnosti ?, co přesně ?) • Novela zákona: Domácnosti mající bezodtokou jímku (žumpu) - zajištění individuální odpovědnosti explicitní formulací – povinny zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem. – porušování zákona v r. 2010 u 75 – 90 % majitelů žump (díry, přepady, netěsnosti)
Zdroj: Zákon o vodách, RIA k vodnímu zákonu, EEIP
• • • •
Daně za vypouštění emisí „Gas guzzler“ tax (USA) Deposit-refund systemy Daňová zvýhodnění
Zdroj: Stavins, 2003
Základní pilíře EU ETS • EU hledala nástroj, jak snížit emise na domácí půdě (v rámci EU jako celku) – více nástrojů, EU ETS (European Trading Scheme) je vlajkovou lodí • Základní charakteristika: Systém typu „cap and trade“ Pokrývá vybrané sektory a znečišťovatele Pokrývá pouze CO2 (Kjótský protokol se ale týká koše 6 plynů) Detailní metodika sledování a vykazování emisí (emise nezávisle verifikovány) Obchodovací období – 1. 2005-2007, 2. 2008-2012 a dále Systém sankcí za porušování pravidel Zdroj: Stavins, 2003
Princip – modelový příklad dvou firem
EU ETS – jak systém funguje? • Zařízení spadající do systému musí mít povolení k emisím obsahuje monitorovací plán (jakým způsobem budou emise sledovány)
Emise
• Národní alokační plán - rozdělení povolenek mezi provozovatele před 20 jednotek
samotným obchodováním (princip grandfathering) • 1 povolenka = právo vypustit 1 tunu emisí 10 jednotek
• Provozovatel monitoruje emise, následuje nezávislé ověření • Volná převoditelnost povolenek v EU, držitelem může být i neemitent F1 F2
Období 1
F1 F2
Čas
• Klíčová je cena povolenky určená trhem
Období 2
32
Vývoj systému obchodování s povolenkami (EU ETS)
Efekt EU ETS: scénáře s různými cenami povolenek Jak se cena povolenky projeví v nákladech na produkci jednotky energie z různých zdrojů
2005 - 2007 Délka obchodovacího období
Množství povolenek v systému (CAP)
Forma alokace
3 roky („zkušební
2008 - 2012
5 let
2013 - 2020 8 let
období“)
Celková suma určena NAP EU-25
NAP EU-27 Množství „určeno“
(2007: EU-27)
Množství omezeno vyjednáváním s Evropskou komisí
95-100% zdarma aukce dobrovolná do výše 5%
Evropskou komisí na základě emisí 2005 De facto nulové vyjednávání
90-100% zdarma aukce dobrovolná do výše 10%
centrálně pro EU-27, dále se člení Povolenky do aukce Povolenky zdarma dle klíče zohledňujícího HDP
Energetika: 100% aukce Ostatní (vč. leteckého sektoru): 20% aukce a postupný nárůst
Při nulové ceně povolenky je nejlevnější vyrábět energii z jádra, následuje výroba z uhlí a jako nejdražší je výroba z plynu Při ceně 30 EUR/t zůstává nejlevnější energie z jádra, uhelné elektrárny však relativně zdražují a na místo neefektivních uhelných elektráren se dostávají efektivní plynové elektrárny
Náklady třetího obchodovacího období 2013 – 2020
Třetí období 2013 – 2020 Cíle a přínosy: • Vyhnout se nákladům dramatického průběhu klimatické změny • Rozsáhlá inovační činnost v oblasti výroby energie • Vyšší energetická soběstačnost - bezpečnost zásobování energií • Vyšší kvalita ovzduší
• Snížení růstu HDP o 0,04 – 0,06 % HDP v letech 2013 – 2020 (Slingeberg, DG Environment EK, 2008)
• Celkové snížení HDP v 2020 o 0,45 % – (cca 60 Mld. EUR ve srovnání se scénářem Business as usual)
• Snížení konkurenceschopnost zejména v oblastech náročných na spotřebu energie
Diskuse: EU ETS - věnování pozornosti velkým zdrojům
• Nyní začlenění i letecké dopravy
Shrnutí systému EU ETS do současnosti
Co se povedlo
V rekordně krátkém čase spustit systém obchodování, který je dnes dominantním hybatelem uhlíkových trhů
Cena uhlíku má konkrétní hodnotu, množství
• ALE: Zvýhodnění domácích topenišť a lokálních kotelen oproti velkým zdrojům
vypuštěných emisí je jedním z faktorů rozhodování o řízení podniku a investicích
– Internalizace externality spojené s topením uhlí v domácím kotli je minimální (mohla by vyřešit EDR)
Firmy i EU jako celek mají mnohem přesnější představu o vypuštěných emisích skleníkových plynů
Systém dokázal, že flexibilní přístupy mohou být efektivní nástroj regulace 198
33
Shrnutí systému EU ETS do současnosti
Systém neposkytuje dostatečně dlouhodobý signál nutný pro realizaci zásadních investic
Z pohledu řady malých zařízení je systém neefektivní
Kde je prostor pro zlepšení
Řada prvků neharmonizována, což způsobuje komplikace
Nedodržování termínů, snaha o „vlastní“ pravidla ze strany některých členských států
V některých bodech je systém hodně striktní a silně
• Děkuji za pozornost. • Zdroje: – Stavins, R.N. (2003): Experience with marketbased environmental policy instruments, Handbook of Environmental Economics, pp. 355435.
vázaný na klimatickou politiku EU – propojení s jinými obchodovacími systémy nebude jednoduché
199
Ekonomické nástroje - shrnutí • Nahrazují cenu přírodních zdrojů …
Poplatky a jiné ekonomické nástroje
• Zvyšují mezní náklady na zamezení …
• Jsou dynamicky a staticky efektivní …
Ing. Jan Slavík, Ph.D.
• Jsou příjmem veřejných rozpočtů … • Nepřikazují, nýbrž stimulují … 6/25/2012
Funkce ekonomických nástrojů
202
Typy plateb (odvodů) Daně
Stimulační
Fiskální (distribuční)
(Zvláštní) poplatky
Informační (Správní a uživatelské) poplatky
Úhrady (příspěvky)
6/25/2012
203
6/25/2012
204
34
Poplatkové nástroje v ČR
Poplatky za znečišťování ovzduší
• Poplatky za znečišťování ovzduší • Poplatky za nakládání s odpady • Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum • Úhrada z vydobytých nerostů • Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu • Poplatek za odnětí pozemků plnění funkce lesa • Odvod za kácení dřevin pro výstavbu
• Parametry poplatku:
6/25/2012
6/25/2012
205
• Parametry poplatku:
206
• Parametry poplatku:
– KDE: zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, – KDO: původce odpadu (PO, FO oprávněná k podnikání, obec); – KOLIK: definováno zákonem: 500 Kč/t pro komunální a ostatní odpad, 1.700 Kč/t pro nebezpečný odpad; rizikový poplatek 4.500 Kč/t; – ZA CO: uložení odpadu na skládky; – Další charakteristiky: • Základní (jde do rozpočtu obce) a riziková složka (jde do SFŽP), • Primárně motivační funkce, ale i ostatní funkce, • Výše bude postupně narůstat s cílem zakázat ukládání odpadu na skládky 207
Úhrada z vydobytých nerostů
– KDE: zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), – KDO: organizace provádějící průzkum (PO, FO oprávněná k podnikání; – KOLIK: 100 až 1.000 Kč/ha podle stupně ochrany ŽP dotčeného území, charakteru činnosti a jejímu vlivu na ŽP; – ZA CO: z dobývacího prostoru obvodnímu báňskému úřadu; – Další charakteristiky: • Vybírá báňský úřad a předává obci, na jejímž katastrálním území se dobývací prostor nachází, • Není zde účelovost… 6/25/2012
208
Odvody za odnětí půdy ze ZPF
• Parametry poplatku:
• Parametry poplatku:
– KDE: zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), – KDO: organizace provádějící dobývání (PO, FO oprávněná k podnikání); – KOLIK: až 10 % z průměrné tržní ceny vydobytých nerostů v daném roce (u nerostů, u nichž není známá tržní cena, základ definuje MPO s MŽP a MF); – ZA CO: z vydobytých nerostů obvodnímu báňskému úřadu, který přerozděluje obci (75 %) a státnímu rozpočtu (25 %) – účelově vázány na nápravu škod na ŽP způsobených těžbou; 6/25/2012
• Účelová vázanost u malých zdrojů na ochranu ŽP (patří obci), • U ostatních poplatků příjem SFŽP
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum
Poplatky za nakládání s odpady
6/25/2012
– KDE: zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, – KDO: provozovatelé zvláště velkých, velkých, středních a malých stacionárních zdrojů; – KOLIK: o jejich výši rozhoduje krajský úřad, obecní úřad s rozšířenou působností nebo obecní úřad; – ZA CO: tuhé látky, NOx, SO2, těkavé organické látky; – Další charakteristiky:
209
– KDE: zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, – KDO: ten, v jehož zájmu byla odňata půda ze ZPF; – KOLIK: dle toho, zda se jedná o dočasné nebo trvalé odnětí (konečná výše až rozhodnutím); – ZA CO: za odnětí půdy orgánu ochrany ZPF – 40 % příjmem obce, na jejímž území k odnětí dojde, 60 % SFŽP; – Další charakteristiky: • Účelová vázanost pro zlepšení ŽP v obci a na ochranu a obnovu a krajiny, • Plní funkci motivační (preference brownfields) i fiskální, ale výše odvodů příliš malá 6/25/2012
210
35
Poplatek za odnětí pozemků k plnění funkce lesa • Parametry poplatku: – KDE: zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, – KDO: ten, v jehož zájmu byl pozemek odňat plnění funkce lesa; – KOLIK: dle toho, zda se jedná o dočasné nebo trvalé odnětí (konečná výše až rozhodnutím); – ZA CO: za odnětí pozemku orgánu státní správy lesů – 40 % příjmem obce, na jejímž území k odnětí dojde, 60 % SFŽP; – Další charakteristiky: • Účelová vázanost v případě příjmu obce na zachování ŽP v obci, příp. pro zachování lesa; 6/25/2012
211
Odvod za kácení dřevin pro výstavbu • Parametry poplatku: – KDE: zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, – KDO: ten, kdo kácí dřeviny s povolení orgánu ochrany přírody z důvodu výstavby; – KOLIK: má stanovit zvláštní zákon, který nebyl vydán (nelze řešit vyhláškou obcí!); – ZA CO: za kácení dřevin pro výstavbu;
6/25/2012
212
Jiné ekonomické nástroje • Zálohy na nápojové obaly – sklo, – PET lahve, – plechovky
Děkuji za pozornost! [email protected]
• Druh nápoje, environmentální dopady obalu • Účinnost diskutabilní (výše zálohy, druh obalu – malý, velký) 6/25/2012
213
36
